Podmínky formování komoditní vertikály mléka

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky

Podmínky formování komoditní vertikály mléka Diplomová práce

Vedoucí práce: Prof. Ing. Věra Bečvářová, CSc.

Vypracovala: Bc. Markéta Svídová

Brno 2012

Zadání diplomové práce

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma ,,Podmínky formování komoditní vertikály mléka“ vypracovala samostatně pod odborným vedením Prof. Ing. Věry Bečvářové, CSc. a použila pramenů, které jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

dne………………………………………… podpis diplomanta…………………………

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych na tomto místě poděkovala paní Prof. Ing. Věře Bečvářové, CSc. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytla při zpracování této diplomové práce.

ABSTRAKT SVÍDOVÁ, M. Podmínky formování komoditní vertikály mléka. Diplomová práce. Brno 2012. Tato diplomová práce se zabývá rozhodujícími charakteristikami mlékárenství a vlivem změn podnikatelského prostředí v důsledku jak urychlujících se procesů globalizace v konceptu agrobyznysu, tak vstupu českých výrobců na společný trh Evropské unie. Z tohoto pohledu charakterizuje vývoj nejen v České republice, ale i v rámci srovnání se státy EU. Vývoj na trzích této komodity v EU 27 porovnává i s vývojem světového trhu. Podrobněji analyzuje vývoj trhů a jejich souvislostí v komoditní vertikálu mléka v rámci České republiky. Hodnotí vývoj nabídky i poptávky, cenové souvislosti i změny v základních proporcích zahraničního obchodu u této komodity. Na základě provedených analýz a komparací specifikuje základní tendence vývoje v produkci této komodity i rozhodující faktory, které se na změnách ve sledovaném období projevují. Klíčová slova: mléko, komoditní vertikála mléka, skot, společná zemědělská politika.

ABSTRACT SVÍDOVÁ, M. The conditions of forming of commodity vertical of milk. Diploma thesis. Brno 2012. This diploma thesis deals with decisive characteristics of dairying and influence of changes in business which can be observed due to acceleration of globalisation processes in the concept of agrobusiness as well as because of entering of Czech producers to the common market of the European Union. It describes the process not only within the Czech Republic but also in comparison to other states of the European Union. The developement of the markets of this commodity in EU 27 is also compared to the progress in the world markets. It analyses developement of the markets and their context more deeply in the commodity vertical of milk within the Czech Republic. It evaluates supply and demand, price connections and changes in basic proportions of foreign trade of this commodity. According to these analyses and comparisions it specifies basic tendencies of developement in production of this commodity as well as the decisive factors that influence all changes in analysed period. Key words: milk, commodity vertical of milk, cattle, common agricultural policy.

OBSAH 1 ÚVOD............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE A METODIKA....................................................................................... 10 3 LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................. 12 3.1 Komoditní vertikály.............................................................................................. 12 3.1.1 Základní modely komoditních vertikál.......................................................... 12 3.1.2 Změny plynoucí z nabídkově a poptávkově koncipovaných modelů zemědělství: ............................................................................................................ 13 3.2 Odvětvová a tržní struktura................................................................................... 14 3.2.2 Tržní prostředí a rozšiřování agrárního trhu .................................................. 18 3.2.3 Přenos tržních signálů v rámci vertikály........................................................ 20 3.3 SZP jako rámec fungování trhů ............................................................................ 22 3.3.1 Základní charakteristiky ................................................................................ 22 3.3.2 Reformy Společné zemědělské politiky v reakci na změny prostředí ........... 23 3.3.3 Nástroje regulace trhu obecně v agrární politice ........................................... 24 3.4 Regulace trhu s mlékem a mléčnými výrobky...................................................... 25 3.4.1. Regulace vnějšího agrárního trhu ................................................................. 26 3.4.2 Regulace vnitřního agrárního trhu ................................................................. 26 3.4.2.1. Mléčné kvóty ......................................................................................... 26 3.4.3 Přímé platby................................................................................................... 27 3.4.4 Legislativní opatření ...................................................................................... 27 3.5 Budoucí podoba SZP ............................................................................................ 28 3.6 Komoditní vertikála mléko ................................................................................... 29 4 PŘEDPOKLADY A FAKTORY FORMOVÁNÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY MLÉKA V GLOBALIZUJÍCÍM SE PROSTŘEDÍ TRHŮ......................................... 31 4.1 Vývoj komoditní vertikály mléka ČR................................................................. 31 4.1.1 Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků .................................................... 31 4.1.2 Předpoklady vývoje nabídky ......................................................................... 32 4.1.2.1 Plnění mléčných kvót v ČR .................................................................... 33 4.1.3 Struktura užití základní suroviny................................................................... 34 4.1.4 Cenový vývoj................................................................................................. 36 4.2 Postavení ČR v zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky................ 41 4.2.1 Bilance zahraničního obchodu a její vývoj.................................................... 41

4.2.2 Vývoj a struktura exportu .............................................................................. 45 4.2.3 Vývoj a struktura importu.............................................................................. 46 4.3 Produkce mléka v rámci EU a postavení ČR........................................................ 48 4.4 Vývoj cenového prostředí na trhu mléka v rámci EU........................................... 52 4.5 Možnosti a předpoklady konkurenceschopnosti evropských výrobců na světovém trhu mléka a mléčných výrobků............................................................................. 53 4.5.1 Vývoj světové produkce mléka...................................................................... 53 4.5.2 Mlékárenský průmysl .................................................................................... 56 4.5.3 Spotřeba mléka .............................................................................................. 57 5 ZÁVĚR ...................................................................................................................... 60 6 SEZNAM ITERATURY ............................................................................................. 63 7 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK.......................................................... 66 8 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................... 67

1 ÚVOD Chovem zvířat se lidé zabývají desítky tisíc let. Prvotní důvod chovu zvířat představoval jednoznačně zajištění zdrojů potravy pro přežití lidstva. V dnešní moderní době lze jmenovat celou řadu důvodů, proč zvířata chovat. Jedná se zejména o produkci základních potravin, chov pro využití ve službách, poznávání a ovlivňování ekosystémů, chov pro domácí potěšení a využití zvířat při léčbě. Skot se řadí k velice důležitým tématům z hlediska struktury výroby i udržitelnosti zemědělství. Nejen pro svoji produkci mléka, masa, ale i k přínosu utváření krajinného rázu. Mléko představuje nedílnou součást lidského jídelníčku. Je produkováno a konzumováno ve všech částech světa. Obsahuje totiž důležité složky nezbytné pro lidský organizmus, zejména se jedná o zdroj vápníku a vitamínů. U zemědělce, jako výrobce základní suroviny dochází od devadesátých let až po současnost ve vývoji skotu k významným změnám. Dochází ke snižování stavu skotu,

zatímco

užitkovost

roste.

Dlouhodobý

charakter

snižování

souvisí

s restrukturalizačním procesem, ekonomikou a regulací výroby (kvóty). Období, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie spolu s dalšími zeměmi bylo

výzvou.

Došlo

k rozšíření

celku.

ČR

přijala

Společnou

zemědělskou

politiku a pravidla, kterými se členské státy musí řídit. V rámci společného trhu se naskytly nové příležitosti. Globalizující se prostředí s sebou přináší pozitiva v nových technologiích, znalostech, ale na druhou stranu se na trhu pohybuje více silných konkurentů specializujících se na jednotlivé úrovně vertikál. Poptávka, tedy spotřeba mléka a mléčných výrobků po vstupu do EU neustále rostla a spotřebitelé se postupně začali zajímat o výrobky s vyšší přidanou hodnotou a byli ochotni si za tyto výrobky připlatit. Více se začali také zajímat o bezpečnost potravin, tedy o své zdraví, což je důležitým tématem dodnes. Je však třeba respektovat zásadní změny podmínek dané především vývojem v agrobyznysu. Rozhodující roli v rámci komoditní vertikály přejímá potravinářský průmysl, nikoli výrobce základní suroviny. Komodita prochází od zpracovatelů až ke konečnému spotřebiteli v zásadě jednotně organizovaným tokem. Kromě toho, mléko je komodita, která je silně regulována státními zásahy agrární politiky. V rámci EU a tedy i ČR existuje celá řada vnějších a vnitřních nařízení, kam se

8

zejména řadí i mléčné kvóty. Na společném trhu udávají, kolik každý členský stát Evropské unie může vyprodukovat mléka. Pro ČR to představuje možnost uplatnit se na společném trhu, i když je ČR zemí malou např. ve srovnání s Německem či Francií. Každý stát má tak šanci svoji produkcí realizovat a nedochází tak k převálcování právě velkými vyspělými státy. Nevýhodou společného trhu pro ČR jsou levnější dovozy výrobků z okolních členských států, které navíc ovlivňují ceny českých výrobků. Jelikož stále hodně spotřebitelů preferuje cenu nad kvalitou výrobků nebo se lehce nechá ovlivnit reklamou na trhu. Moderní model zemědělství je stavěn na respektování poptávky, která se stává určující pro množství a kvalitu zemědělských produktů a cenově nákladové podmínky na trzích. Z uvedených důvodů se diplomová práce zaměřuje na rozhodující charakteristiky vývoje produkce mléka.

9

2 CÍL PRÁCE A METODIKA Cíl práce Cílem diplomové práce je charakterizovat změny podnikatelského prostředí vyvolané procesy globalizace a formování agrobyznysu a zhodnotit postavení evropských a v jeho rámci českých výrobců mléka relevantních trzích. Zabývat se systémem

státních

zásahů

na

trhu

této

komodity

v rámci

SZP

a

jejich

důsledky na formování komoditní vertikály. Pro naplnění daného cíle byl zvolen následující metodický postup. •

Literární přehled vychází z poznatků získaných studiem odborné literatury. V první části jsou charakterizovány základní modely komoditních vertikál a změny, které plynou z globalizujícího se prostředí. V souvislosti navazuje tržní a odvětvová struktura a vyjádření základních druhů tržní struktury. Jako důsledek změny tržního prostředí je zde popsáno nedokonale konkurenční prostředí působící na utváření a vývoj cen na jednotlivých úrovních komoditních vertikál.

•

Druhá část literárního přehledu se zaměřuje na Společnou zemědělskou politiku, zejména její regulační zásahy formující trh vertikály. V této části jsou popsány důležité reformy SZP, regulační opatření fungující na agrárním trhu a následovně na trhnu s mlékem a mléčnými výrobky. V této části je zmiňována i budoucnosti SZP. Na závěr literárního přehledu je popsána komodita mléko.

Vlastní práce, která je prezentována v kapitole 4 se dělí do tří celků. •

V první části je charakterizována komoditní vertikála mléka v České republice. Zaměřuje se na stranu nabídky i poptávky, tedy na produkci mléka a mléčných výrobků a spotřebu. Dále se vlastní práce zabývá cenovým vývojem, porovnávající všechny tři základní ceny formulující se v agrobyznysu. Sledován je i zahraniční obchod s mlékem a mlékárenskými výrobky.

•

Další část vlastní práce se zabývá postavením ČR v rámci společného trhu. Zaměřuje se na produkci mléka a cenový vývoj u vybraných států Evropské unie.

•

Ve třetí části je popsán vývoj světového trhu mléka. Charakterizováni jsou významní producenti, spotřebitelé a zpracovatelé mléka.

10

•

Ze získaných výsledků provedených analýz v rámci uvedeného metodického postupu byly zobecněny hlavní poznatky a zpracovány závěry, které jsou popsány v závěrečné kapitole.

V rámci vlastní práce bylo pro analýzu vertikály mléka nezbytné zpracování dat ze Situačních a výhledových zpráv pro mléko Ministerstva zemědělství, z Komoditních karet Ministerstva zemědělství, ze statistických databází Faostat, a Světových mlékárenských zpráv.

11

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Komoditní vertikály Podle Bečvářové [1] lze komoditní vertikálu definovat jako charakteristiku činností a vzájemných vztahů subjektů výrobních, zpracovatelských i odbytových činností a trhů fungujících v rámci procesů výroby a zpracování suroviny získané v zemědělské prvovýrobě na produkt distribuovaný konečnému spotřebiteli. 3.1.1 Základní modely komoditních vertikál Tradiční model komoditní vertikály (obr. 1) je charakterizován nabídkovou stránkou trhu, představující tok produktů od výrobce až po konečné zpracování. Rozhodující pozici v tomto modelu zaujímaly zemědělské produkty. Následné fáze zpracování a distribuce byly chápány jako subjekty, které finalizují veškerou zemědělskou produkci, tudíž rozhodujícím cílem bylo vyrobit produkci, která určovala nabídku i chování celého systému výroby potravin.

Obrázek 1: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: [1]

Současnému pojetí moderního zemědělství odpovídá poptávkově orientovaný model (obr. 2), kde rozhodujícím vztahem ovlivňujícím množstevní, kvalitativní a cenově nákladové podmínky na agrárních trzích je poptávka. Finalizující články řetězce, které prosazují své zájmy i v předvýrobních fázích a v odvětví vstupů představují v tomto modelu klíčové postavení. Určují rozsah, rozmístění i způsob výroby zemědělské produkce jako suroviny pro další zpracování a prodej. Dochází tedy k posunu od tradičního pohledu komoditního řetězce. Poptávkově orientovaný model představuje daleko náročnější a pružnější přístup, kdy úspěšností každého článku vertikály, tedy i zemědělců, se stává vysoká informovanost a schopnost využití získaných informací pro vyhodnocení situace na trhu. [3]

12

Dnešní zemědělství je typické řadou interakcí s oblastí výzkumu, s podniky odvětví vstupů, zpracování, služeb, distribuce i obchodu. [2]

Obrázek 2: Poptávkově orientovaný model Zdroj: [1]

3.1.2 Změny plynoucí z nabídkově a poptávkově koncipovaných modelů zemědělství: Nabídkově

orientovaný

model

charakterizující

jako

tradiční

koncepce

zemědělství se významně odlišuje v rozhodujících charakteristikách definující současnou podobu zemědělství, tedy poptávkově orientovaný model. •

Základním rozdílem je samotný přístup k zemědělství. Tradiční koncepce chápe zemědělství především jako zemědělskou výrobu, nová koncepce vnímá zemědělství jako součást výroby potravin.

•

Současné pojetí zemědělství nehodnotí komoditu jako konečný výrobek, ale jako surovinu.

•

Ke změně dochází i v determinujících faktorech výroby, kam podle tradiční koncepce byly zahrnovány zejména výrobní podmínky, půda a kapitál. Nová koncepce se zaměřuje na požadavky zákazníka/odběratele.

•

Základ konkurenční výhody určují v současném modelu především lidé, znalosti, strategie a organizace. Tradiční koncepce naopak stavěla základ konkurence na kvalitní půdě, technologiích a stavbách.

•

Důležitou roli hraje i volba zaměření výroby. V dnešní době se výrobce zpravidla specializuje na konkrétní žádanou komoditu oproti dříve uznávané koncepci universální struktury dané na dostupnosti výrobních faktorů a vstupů.

•

Na trzích se upřednostňují osobní kontakty, tedy korektní vztahy s odběrateli a dodavateli. Tradiční koncepce vnímala trh jako prostředí ,,boje“ často s protichůdnými zájmy.

13

•

Při nakupování vstupů dávají přednost zemědělci jednomu zdroji, přičemž v minulé koncepci se nakupovalo od velkého množství dodavatelů.

•

Mění se rovněž vztah k ceně produktu, kdy nabídkové pojetí vyvíjelo tlak na zvyšování ceny. Nová koncepce preferuje snižování nákladů.

•

Podnikání v dnešní době zahrnuje změnu a flexibilitu. Tradiční model klade důraz zejména na stabilitu.

•

Předpoklad úspěchu zemědělců byl dříve založen především na stránce technické, nyní převládá stránka ekonomická a komunikační.

•

Vztah k přírodním zdrojům je jiný. Nová koncepce preferuje užívání a ochranu, nabídkově orientovaný model využívání a čerpání přírodních zdrojů. [3]

Uvedené znaky vytvářejí nové prostředí v každém odvětví. Zemědělské podniky by se neměly stavět pouze do pasivní role příjemců externích vlivů, ale měly by aktivně vystupovat jako spolutvůrci prostředí a využívat svých znalostí, schopností a možností vytvářet konkurenční výhody v měnícím se prostředí. Globalizační procesy měnící postavení zemědělců v rámci evropského regionu skutečně potvrzují, že v celé škále navazujících agrárních trhů se prosazuje poptávka. Reaguje na vývoj světových zásob, určuje podmínky nabídky na trzích většiny agrárních komodit daleko pružněji, než zásahy agrárních politik. [4] 3.2 Odvětvová a tržní struktura Tradiční pohled na význam tržních charakteristik pro chování a efektivnost firem je založeném na paradigmatu struktura – chování – výkon (SCP), vycházejícím z předpokladu, že tržní struktura určuje chování firem, které zase určuje výkonnost celého odvětví. Struktura trhu je dána počtem firem na trhu, tržní koncentrací, stupněm diferenciace výrobků a dalšími překážkami vstupu na trh. Chování firem znamená strategie při stanovení cen, množství výrobků, investic do kapacity, do výzkumu, inovací, reklamy, rozhodování o umístění (konkurenční chování nebo koluzívní chování – spolupráce. Výkonem (výsledkem) trhu se rozumí spokojenost spotřebitelů, zisky firem, technologický pokrok, efektivnost alokace zdrojů, blahobyt. Schéma Paradigma struktura – chování – výkon je vyobrazeno na obr. 3.

14

Základní podmínky Náklady Poptávka Technologie

Tržní struktura Tržní koncentrace Výrobková diferenciace Bariéry vstupu Vertikální integrace Konglomerátní integrace

Chování firmy Cíle firem Cenové chování Výrobkové a ostatní necenové strategie Investice

Výkon firem Výrobní a alokační efektivnost Rentabilita Růst Zaměstnanost Kapitál

Obrázek 3: Paradigma struktura – chování – výkon Zdroj: [16]

Tržní struktura je charakterizována počtem nakupujících a prodávajících operujících na daném trhu a jejich relativní velikostí (koncentrací), mírou výrobkové diferenciace, velikostí bariér vstupu od odvětví a bariér výstupu z odvětví, eventuální existencí výhod z rozsahu produkce a jejich důležitost a vertikální integrací a diverzifikací. [1] Základní druhy tržní struktury charakterizuje podle kritérií tabulka 1. Tabulka 1: Základní druhy tržní struktury typ kriterium

Dokonalá konkurence

Počet subjektů velmi mnoho Produkt homogenní Bariéry vstupu žádné Ovlivnění ceny žádné Vztah ceny a MC P = MC Pozn.: P = cena; MC = mezní náklady

Nedokonalá konkurence Monopolistická konkurence mnoho heterogenní žádné omezené P > MC

Zdroj: [10]

15

Oligopol

Monopol

málo heterogenní velké/malé značné P > MC

jeden heterogenní velmi velké vysoké P > MC

Vztáhneme-li výše uvedená kritéria výhradně k zemědělským podnikům v oblasti zemědělské prvovýroby, je možno identifikovat většinu znaků dokonalé konkurence v rámci odvětví nebo ve skupině podniků, protože: •

tržních transakcí se účastní velký počet subjektů, přičemž každý z nich produkuje tak malý podíl celkové produkce, že změna způsobena individuální firmou nemůže ovlivnit tržní ceny,

•

výrobci vyrábějí identické výrobky, splňuje podmínku homogenity výrobků,

•

podniky mohou svobodně vstoupit na trh nebo z něho odejít,

•

podniky se rozhodují relativně nezávisle.

Na základě této charakteristiky konkurenčního prostředí by podle Bečvářové měla být klíčovým ukazatelem cena a její úloha v systému rozhodování na straně nabídky a poptávky. Pro současný agrobyznys je ovšem typická nedokonalá konkurence. Díky odvětví, které na zemědělské podniky navazují, je konkurenceschopnost těchto podniků přímo ovlivňována důsledky nedokonalé konkurence. Základní přehled a charakteristiku konkurenčního odvětví uvádí tabulka 2.

Tabulka 2: Typy dokonalé a nedokonalé konkurence na trzích poptávka nabídka monopol oligopol mnoho subjektů

Monopson

oligopson

Mnoho subjektů

bilaterální monopol omezený monopol monopson

omezený monopol bilaterální oligopol oligopson

monopol nabídky oligopol bilaterální polypol

Zdroj: [10]

V agrobyznysu se projevují následující typy nedokonalé konkurence: •

ve vztahu k podnikům zemědělské prvovýroby se jedná zpravidla o působení monopsonu zpracovatelského průmyslu, na který zprostředkovaně působí vztah potravinářského průmyslu a obchodu,

•

ve vztahu potravinářských podniků a obchodu převažuje omezený monopol, resp. bilaterální oligopol.

16

Komoditní vertikála představuje sled na sebe navazujících činností, ve kterém se postupně přeměňuje základní surovina získaná od zemědělských prvovýrobců na produkt určený konečnému spotřebiteli a o vzájemné působení trhů v rámci takto definované vertikály. [10] Tržní strukturu v jednotlivých fázích komoditní vertikály popisuje obr. 4.

Vstupy do zemědělství

Zemědělská prvovýroba

• Nedokonalá konkurence • Dokonalá konkurence (velký počet farmářů)

1. fáze zpracování

2. fáze zpracování

• Nedokonalá konkurence (monopol, oligopol, monopolistická konkurence)

Potravinářský průmysl Obchod a distribuce potravin Konečný spotřebitel

• Nedokonalá konkurence (oligopol) • Dokonalá konkurence (velký počet spotřebitelů)

Obrázek 4: Tržní struktura v jednotlivých fázích komoditní vertikály Zdroj: [23]

Jak uvádí Bečvářová [1] zemědělští výrobci mohou docílit vyšší konkurenceschopnosti v dané tržní struktuře růstem jejich koncentrace, sdružováním do různých podob odbytových družstev zejména v případech, kdy se na jednotlivých komoditních trzích posiluje monopsonní nebo oligopsonní postavení odběratelů zemědělské produkce.

17

Jak uvádí Grega [16] odvětvová koncentrace udává, do jaké míry je produkce na určitém trhu ovládána několika málo firmami. Lze ji definovat jako koncentraci prodejců a koncentrací kupujících. Koncentrace se projevuje v chování firem jednak na trzích s diferencovanými produkty, tak i na trzích s produkty homogenními proto, že •

náklady spotřebitelů na průzkum trhu a získání informací mohou do značné míry záviset na počtu firem operujících na daném trhu;

•

míra koncentrace může mít vliv na vzájemnou závislost jednotlivých firem a jejich cenové a nákladové poměry;

•

koncentrace může do značné míry ovlivňovat také informovanost firem o jejich konkurentech (informace o chování konkurenčních podniků v oblasti jejich cenových politik, výdajů na propagaci, na výzkum a vývoj, ..)

3.2.2 Tržní prostředí a rozšiřování agrárního trhu Tržní prostředí a rozšiřování trhu agrárního trhu s sebou prokazatelně přináší řadu změn, které zaujímají pozitivní vliv na rozvoj daného segmentu ekonomiky mají tyto projevy: •

expanze na větší trh,

•

zlepšení alokace výrobních zdrojů,

•

rychlejší vědeckotechnický rozvoj.

V praxi obecně, a to i v rámci formování agrozbyznysu se model dokonalé konkurence nevyskytuje. S tím pak souvisí i určitý problém jednoznačného hodnocení výhod i nevýhod dokonalé konkurence a možnosti ostatních typů struktury pro formy nedokonalé konkurence. Může dojít k pozitivnímu i negativnímu vlivu monopolní struktury vyvolané politikou nejsilnějšího článku, což v případě agrobyznysu bývá zemědělský výrobce. Jako příklad lze využít porovnání dokonalé konkurence a monopolu podle Bečvářové. V podmínkách nedokonalé konkurenci se setkáváme s kritikou v oblasti neefektivní alokaci zdrojů, založené na analýze přebytků výrobce a spotřebitele v podmínkách dokonalé konkurence a monopolu (graf 1), nelze opomenout i pozitiva z takto utvářené tržní struktury (graf 2).

18

P

P

S = ∑ MC

MC PM

PDK D QDK

D QM

Q

Dokonalá konkurence

Q

MR

Monopol

Graf 1: Přebytek výrobce a spotřebitele v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence Zdroj: [1]

V dokonalé konkurenci je křivka nabídky S rovna součtu křivek mezních nákladů MC všech firem, které nabízejí svou produkci na daném trhu. Nabídková křivka monopolu odpovídá nabídce dané monopolní firmy. Poptávka po produkci D je daná a odpovídá v obou případech dokonalé konkurenci na této straně trhu. Ze schématu dokonalé konkurence vyplývá, že tržní cena PDK je na nižší úrovni než monopolní cena PM. Podobné je to i s množstvím produkce dodávaného na trh kdy QDK je větší než QM. V těchto

podmínkách

je

přebytek

spotřebitele

vyšší

v případě

dokonale

konkurenčního prostředí v porovnání s monopolem a naopak přebytek výrobce je v případě monopolu vyšší na úkor přebytku spotřebitele. Navíc jdou zde další ztráty přebytku z titulu neefektivnosti výroby monopolisty při výrobě s náklady nad úrovní průměrných minimálních nákladů. Uvedená konstrukce neuvažuje realizaci úspor z rozsahu, otevírajícího možnost efektivnějšího využití nových technologií a výhodnější rozmístění zdrojů, což s sebou koncentrace výroby zpravidla přináší. Vychází z předpokladu, že nákladové křivky jsou v obou případech shodné. V odvětvích zapojených do agrobyznysu, obdobně jako v jiných sektorech ekonomiky, jsou však realizovány úspory z rozsahu založené na hromadné, sériové výrobě a nových technologiích, které nelze plně realizovat v podmínkách dokonalé konkurence. [17]

19

3.2.3 Přenos tržních signálů v rámci vertikály Dalším přínosem nedokonalé konkurence je vyšší produktivita práce umožněná modernizací výroby a rychlejším uplatňováním výsledků výzkumu a vývoje právě v kapitálově silných velkých firmách, které racionalizují výrobní proces i další obslužné činnosti. V praxi následně dochází k situaci, kterou znázorňuje graf 2. Proti teoretickému tvrzení, že monopol se většinou projevuje růstem monopolně utvářené ceny, tak má agrobyznys v tomto prostředí jiné projevy. Projevy vyplývající z toho, že vyjednávací síla podniku je odlišná, což lze schematicky znázornit takto: S = ∑ MC

P

P MC

PDK

PM

K

D QDK

D QM

Q

Dokonalá konkurence

MR

Q

Monopol

Graf 2: Přebytek výrobce a spotřebitele při promítnutí úspor z rozsahu Zdroj: [1]

Nákladová křivka dokonale konkurenčního odvětví se v porovnání s koncentrovaným odvětvím posunuje doleva, trží cena produkce PDK je vyšší než tržní cena PM, naopak dodávané množství QDK je nižší než množství produkce QM. Přebytek spotřebitele i výrobce v dokonalé konkurenci jsou za těchto podmínek nižší než v případě monopolu. Z toho vyplývá, že v nedokonale konkurenčním prostředí by spotřebitelé teoreticky mohli realizovat vyšší užitek ze spotřeby než by byl schopen zajistit dokonale konkurenční trh. Daleko složitějším problémem z hlediska zemědělských výrobců jako dodavatelů suroviny klíčový je vliv tržní struktury na trh zemědělských výrobků v prostředí omezeného monopolu resp. bilaterálního monopolu/oligopolu. V tomto případě se tržní síla velkých potravinářských podniků projevuje deformací podmínek poptávky

20

po zemědělských produktech včetně negativních vlivů na tvorbu cen placeným zemědělcům. [17] Vzájemnou vazbu, podmíněnost a souvislost trhů v rámci vertikály dokumentuje graf 3 zachycující princip formování dvou cenových hladin a to spotřebitelské ceny a ceny zemědělských výrobců.

Graf 3: Tržní determinace zemědělských a tržních cen Zdroj: [12]

Spotřebitelská cena (Pr) je určena primární poptávkovou křivkou (tj. spotřebitelskou poptávkou) a odvozenou nabídkovou křivkou (tj. primární nabídka zemědělských podniků plus marketingová marže). Naopak zemědělská cena (Pf) je určena primární nabídkovou křivkou (tj. nabídka na úrovni zemědělských výrobců) a odvozenou poptávkovou křivkou (tj. poptávka po zemědělském produktu). Rozdíl mezi maloobchodní cenou a zemědělskou cenou tvoří marketingová marže. Z grafu 3 je patrné, jak monopsonní síla navazujících článků zpracování a obchodu ovlivňuje poptávkovou i nabídkovou stránku trhu zemědělských surovin. Redukce poptávky tlačí na pokles cen zemědělských surovin, naproti tomu redukce nabídky zemědělců vede k udržení spotřebitelských cen potravin. [1] V rámci agrobyznysu rozlišujeme tři základní ceny, kterými lze zachytit vývoj a podmínky na rozhodujících trzích a stupních dané vertikály. Jedná se o ceny zemědělských výrobců (CZV), ceny potravinářských výrobců (CPV) a spotřebitelské ceny (SC).

21

Cena zemědělských výrobců představuje hodnotu výchozího produktu určeného ke zpracování. Cena průmyslových výrobců je cena, která vyplývá ze vztahů nacházejících se na dalším stupni vertikály. Odráží se v ní přidaná hodnota, která vzniká dalším zpracováním výchozího vstupu. Tím je CPV zpravidla vyšší než CZV. Spotřebitelská cena charakterizuje cenu, za kterou spotřebitel nakupuje hotové produkty.

3.3 SZP jako rámec fungování trhů 3.3.1 Základní charakteristiky Společná zemědělská politika1 vznikla v poválečné době, kdy se Evropa potýkala s nedostatkem potravin. Hlavním cílem agrárních politik tedy bylo zajistit soběstačnost ve

výrobě

zemědělských

zemědělců a oslabení

produktů

narůstajícího

a vlivu

potravin,

řešení

monopolní

a

příjmové oligopolní

nerovnosti struktury

dodavatelských a odběratelských odvětví na snižování cen zemědělských produktů. Formování SZP se odehrávalo v době, kdy zaměstnanost v zemědělství činila přibližně 20 % a podíl sektoru na hrubém domácím produktu asi 15 %. [7] V Římské smlouvě (čl. 39) byly stanoveny následující cíle Společné zemědělské politiky: •

zvýšit produktivitu zemědělství šířením technického pokroku a zajišťováním racionálního rozvoje zemědělské produkce a optimální využití výrobních faktorů, zvláště pracovních sil;

•

zajistit zemědělskému obyvatelstvu přiměřenou životní úroveň, zj. zvýšením individuálních příjmů osob pracujících v zemědělství;

•

stabilizovat agrární trhy;

•

zajistit dostatečnou nabídku potravin (soběstačnost) a

•

zajistit obyvatelstvu (spotřebitelům) plně dostačující potřebu potravin přiměřené ceny.

1

Společná zemědělská politika (SZP) vznikla po 2. světová válce (1958) a je nejstarší politikou Evropského společenství. Základy Společné zemědělské politiky jsou ukotveny v Římské smlouvě, která byla podepsaná 25. března 1957, avšak v platnost vstoupila v lednu 1958. Zakládajících států bylo šest: Belgie, Francie, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a SRN.

22

Římská smlouva také definovala principy společné organizace trhu [6]: •

princip jednoty trhů,

•

princip vzájemné preference členských zemí,

•

princip finanční solidarity v rámci společné strukturální a sociální politiky,

v neposlední řadě stanovila postupy pro přijímání opatření a rozhodnutí SZP. 3.3.2 Reformy Společné zemědělské politiky v reakci na změny prostředí Strategie SZP, které byly stanoveny na samém začátku, vedoucí k probuzení poválečné doby v Evropě, splnily svůj účel a Evropě zajistily soběstačnost. Díky rostoucí výkonnosti zemědělství EU zanikaly stanovené nástroje, které postrádaly původní funkci. Vysoké ceny a záruky poskytované zemědělcům podporovaly růst výroby, která převyšovala růst poptávky. Období zásadních reforem SZP bylo zahájeno na počátku devadesátých let dvacátého století. V roce 1992 byla přijata Mac Sharryho reforma, jejíž cílem bylo omezit nástroje podpor tržních cen, snížit náklady na zemědělskou politiku a dostát závazkům z Uruguayského kola GATT (snížit cla, rozpočet a dotovaný objem vývozu v rámci nového systému). Mac Sharryho reforma uplatňovala následující principy [8]: •

snížení intervenčních cen u obilovin, hovězího masa a mléka; omezení intervenčních nákupů,

•

zavedení kompenzačních plateb,

•

zavedení kontrolních mechanismů dodávek,

•

podpora předčasného odchodu do důchodu,

•

zaměření na otázky životního prostředí,

•

podpora rozvoje alternativních příjmů na venkově.

Reforma SZP z roku 1992 splnila svůj hlavní účel. Byly vytvořeny podmínky pro splnění závazků EU vyplývajících z Uruguayského kola GATT, začal se klást důraz na otázky životního prostředí, uznal se systém řízení zásob pro omezování rozpočtových výdajů. Plánování podpor zlepšilo informovanost zemědělců při rozhodování o struktuře výroby.

23

V roce 1999 proběhla další významná reforma známá jako Berlínská dohoda. Dohoda byla přijata v rámci obecného dokumentu Agenda 2000. Cílem této reformy bylo připravit Evropskou unii na rozšíření, zaměření na rozvoj venkova a snížení rozpočtové náročnosti SZP. Došlo ke zrodu druhého pilíře SZP zaměřeného na podporu strukturálních změn a na politiku rozvoje venkova. Reforma, která proběhla v roce 2003 byla součástí střednědobého vyhodnocení SZP (Mild-term review). Cílem bylo zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství, a to jak uvnitř EU, tak i mimo ni, přechod z podpor poskytovaných na výrobek na podpory poskytované producentovi, zaměřit se na ochranu životního prostředí, jakost a bezpečnost potravin a pohodu zvířat (welfare). Producent zemědělských produktů se má orientovat dle poptávky a signálu trhu, produkovat pouze komodity, o které je na trhu zájem a v množství, které je trh schopen zkonzumovat. Reforma se zaměřila na tyto okruhy opatření: •

odstranění vazby na produkci (decoupling), jednotná platba na plochu (SAPS),

•

respektování standardů na úrovni farmy,

•

modulace – přesun přímých podpor zemědělcům na rozvoj venkova,

•

finanční disciplína (degresivita),

•

rozvoj venkova,

•

poradenský systém (audit farem).

V roce 2004, kdy Česká republika vstupovala do EU, přebírala pravidla Společné zemědělské politiky v podstatě již po třech uskutečněných reformách. Prostředí bylo odlišné, než na začátku a odlišné po realizace třech reformních kroků. 3.3.3 Nástroje regulace trhu obecně v agrární politice Dotace představují typický nástroj, který je užíván v rámci podpory sektoru. Podle Bečvářové [9] je lze obecně definovat jako transfery odrážející změny v rozdělování důchodů, které nejsou spojeny s tokem zboží a služeb. Podle formy a míry deformujících účinků lze dotace rozdělit do čtyř skupin, a to na přímou podporu cen, proporcionální dotace primárních faktorů, dotace výstupu, resp. dotace spojené s použitím vstupů, přímé dotace do důchodu příjemce jako cílené transfery celkové částky. [6]

24

Přímá podpora cen je označována jako původní nástroj Společné zemědělské politiky EU. Má nejnižší přímé a v případě dovozů i nulové nepřímé transakční náklady, u exportů narůstají nepřímé transakční náklady. Deformační účinky ve vztahu k trhu jsou nejvyšší, protože informace pro rozhodování o výrobě i o spotřebě jsou tímto nástrojem zkresleny. Proporciální dotace primárních faktorů

vyžadují informace k rozlišení faktorů

užívaných pro zemědělské a nezemědělské účely. Jejich deformační účinky na trhu výrobků a služeb nejsou výrazné. Dotace výstupu vyžadují, aby ,,cenový polštář“ uvnitř ekonomiky mohl být pod kontrolou. To je relativně jednoduché v případě, když jsou poskytovány na úrovni zpracovatelských podniků. S vyššími náklady by se tento typ dotace potýkal, pokud by byla poskytována jednotlivému zemědělci. Transakční náklady jsou zde vyšší než v případě dotací primárních faktorů. Náklady deformace vyvolané zkreslením podmínek poptávky jsou vyšší a ovlivňují významně rozhodnutí o výrobě v zemědělském sektoru. Dotace vstupů mají obdobné náklady s ohledem na deformační účinky, které jsou srovnatelné s dotacemi výstupu. Do této skupiny jsou zařazeny např. i spolu odpovědnostní poplatky a spotřební daně. Do přímých dotací do důchodu příjemce jako cílené transfery celkové částky lze zařadit platby oddělené od produkce. Neměly by vytvářet deformační účinek, který ovlivňuje výrobní rozhodování příjemce. Ovšem jsou spojeny s vysokými transakčními náklady, neboť realizace cílů této podpory vyžadují, aby byly založeny na detailních informacích o jednotlivých příjemcích. Nepřímé náklady mohou být mimořádně vysoké. Kromě těchto nástrojů zemědělské politiky jsou uplatňovány i další ukládající kvantitativní restrikce. Příkladem mohou být produkční kvóty a set-aside (ponechání půdy ladem). 3.4 Regulace trhu s mlékem a mléčnými výrobky V současnosti je trh s mlékem a mléčnými výrobky ovlivňován společnou agrární politikou prostřednictvím regulací. Regulace lze vymezit z hlediska vnitřního či vnějšího agrárního trhu, dále lze mezi regulace zařadit přímé platby či legislativní opatření. [21]

25

3.4.1. Regulace vnějšího agrárního trhu Mezi regulace prováděné na vnějším agrárním trhu lze zařadit následující obchodní mechanizmy: •

celní sazby,

•

dovozní a vývozní licence.

•

záruky (jistoty),

•

vývozní subvence (náhrady),

•

kontrolní mechanizmy.

3.4.2 Regulace vnitřního agrárního trhu Trh s mlékem a mléčnými výrobky je silně regulovaným trhem. Veškerá opatření na trhu provádí Státní zemědělský a intervenční fond. 3.4.2.1. Mléčné kvóty Systém mléčných kvót byl v EU zaveden v roce 1984 za účelem omezení nadprodukce mléka, stabilizace trhu, ustálení kolísavosti nákupních cen a garantování určité cenové hladiny mléka a mléčných výrobků. [24] V České republice začal být systém mléčných kvót uplatňován již před vstupem do EU tj. v roce 2001. Po vstupu do EU přijala ČR pravidla SZP Evropské unie upravující mimo jiné i mléčné kvóty. Systém mléčných kvót patří mezi významná opatření Společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky a řídí se přímo použitelnými předpisy Evropských společenství, upravující systém zavedení a uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v Evropské unii a národním předpisem. Jedná se o nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ve znění pozdějších předpisů, o nařízení Komise (ES) č.595/2004, ve znění pozdějších předpisů o nařízení vlády č. 244/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. [21] Každý členský stát má v rámci systému stanoveno vnitrostátní referenční množství mléka a vnitrostátní referenční obsah tuku, které může ,,bez sankce“ uvést na trh. Každoročně, v závislosti na realizovaných změnách jednotlivých referenčních množství mléka z přímého prodeje na dodávky nebo naopak, EK upravuje výše vnitrostátních referenčních množství pro dodávky a pro přímý prodej.

26

3.4.3 Přímé platby Podmínky charakterizující systém přímých plateb vycházejí z Kodaňského summitu EU a navazujících přístupových smluv v oblasti produkčních limitů a minimální výše přímých podpor ze zdrojů EU. Podpory jsou vypláceny v rámci systému SAPS (Single Area Payment Scheme), tj. zjednodušeným systémem plateb. 3.4.4 Legislativní opatření V České republice fungují tři základní nařízení vlády v oblasti trhu s mlékem a mléčnými výrobky, která jsou v souladu se základním nařízením Evropských společenství: •

Nařízení vlády č.244/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek pro uplatňování dávky v odvětví mléka a mléčných výrobků v rámci společné tržní organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 517/2004 Sb., nařízení vlády č. 258/2005 Sb. a nařízení vlády č. 293/2007 Sb.

•

Nařízení vlády č. 205/2004 Sb., stanovující bližší podmínky poskytování podpory a národní podpory spotřeby mléka a mléčných výrobků žáky, kteří plní povinnou školní docházku ve školách zařazených do sítě škol, ve znění nařízení vlády č. 128/2005 Sb., nařízení vlády č. 371/2005 Sb., nařízení vlády č. 339/2006 Sb., nařízení vlády č. 211/2007 a nařízení vlády č. 319/2008 Sb.

•

Nařízení vlády č. 225/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění vybraných tržních opatření společné organizace trhu s mlékem a mléčnými výrobky, ve znění nařízení vlády č. 120/2005 Sb., a ve znění nařízení vlády č. 269/2006 Sb. [21]

Společná zemědělská politika, ve které se členské státy zavázaly k restrukturalizaci a zvýšení produkce potravin již po druhé světové válce hraje důležitou roli i dnes. SZP představuje výzvu v oblasti kvality potravin, ochrany ŽP a obchodu. Reforma z roku 2003 představovala důležitý krok do budoucna. Politika byla upravena tak, aby splňovala potřeby zemědělců a spotřebitelů. SZP je neustále považována za základ rozvoje společné zemědělské politické budoucnosti.

27

3.5 Budoucí podoba SZP Již v roce 2011 Evropská komise předložila legislativní balíček k budoucímu směřování SZP po roce 2013, které zahrnují následující návrhy: [11] •

návrh nařízení o přímých platbách,

•

návrh nařízení o jednotné společné organizace trhů,

•

návrh nařízení o rozvoji venkova,

•

návrh horizontálního nařízení,

•

návrh určující opatření na stanovení některých podpor a náhrad v souvislosti se společnou organizací trhů se zemědělskými produkty,

•

návrh nařízení, kterým se mění nařízení Rady, pokud jde o poskytování přímých plateb zemědělcům v roce 2013,

•

návrh nařízení, kterým se mění nařízení Rady, pokud jde o režim jednotné platby a podporu pěstitelům révy.

Uvedené reformní návrhy, které vyplývají ze Sdělení EK o budoucnosti SZP, jehož cílem bylo reagovat na budoucí výzvy pro zemědělství a venkovské oblasti a vytyčit cíle stanovené pro SZP, kterými jsou životaschopná produkce potravin, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, opatření v oblasti klimatu a vyvážený územní rozvoj. Výsledným tématem, který vyplynul z trvajícího procesu je nutnost podpořit účinnost

zdrojů

k dosažení

inteligentního

a

udržitelného

růstu

zemědělství

a venkovských oblastí EU, které podporují začlenění v souladu se strategií Evropa 20202 a zachování struktury SZP ve dvou pilířích. Představa o budoucí SZP je taková, že nepůjde pouze o politiku zabývající se ekonomickou částí EU, ale také politikou strategického významu pro zabezpečení potravin, pro životní prostředí a územní rovnováhu.

2

Evropa 2020 je strategie EU, jejímž cílem je v příštím desetiletí dosáhnout nového růstu. V EU by se měla vytvořit inteligentní a udržitelná ekonomika, která podporuje sociální začleňování. Tyto vzájemně provázané priority by měly EU i členským státům pomoci ke zvýšení zaměstnanosti a produktivity a ke zlepšení sociál soudržnosti. Unie si stanovila pět ambiciózních cílů, které se týkají zaměstnanosti, inovací, vzdělávání, sociálního začleňování a změny klimatu a energetiky. Ty by měly být dosaženy do roku 2020. Všechny členské státy si v každé z těchto oblastí stanovily své vlastní cíle. Celou strategii tak podpoří konkrétní činy na úrovni EU i členských států.

28

3.6 Komoditní vertikála mléko Mléko patří k základní potravě ve výživě člověka. Důležitou roli hraje již po narození, obsahuje totiž důležité látky potřebné pro růst a stavbu těla. Právě pro svoji nezastupitelnou úlohu a významnost je produkováno a konzumováno snad na všech kontinentech světa. Mléko se skládá z vody, které obsahuje 88 %, sušiny tvořící 13 % a plynů. Sušina se skládá ze 3 – 5 % tuků, 4,5 – 5 % laktózy a 3,2 – 3,5 % bílkovin. Zbytek tvoří minerální látky. Výroba mléka je v mnoha oblastech do značné míry ovlivněna zemědělskou politikou a dalšími využívanými nástroji daných států včetně podpory zahraničního agrárního obchodu. [14] Naznačení komoditní vertikály je prakticky naplňováno sítí agrozbyznysu. Figuruje zde v podstatě vztah nabídky a poptávky na trzích v celém průřezu výroby, zpracování a odbytu dané komodity. V rámci vertikály se zohledňují požadavky na kvalitu suroviny a technologii zpracování. Koneční spotřebitelé

Mlékárny

Odbytové organizace

Zahraniční obchod

Zahraniční obchod

Distribuce a obchod

Zemědělští prvovýrobci

Tok produktů

Tok informací

Obrázek 5: Vazby v nabídce a poptávce v rámci komoditní vertikály mléka a mlékárenských výrobců

Obrázek č. 5 představuje zjednodušené schéma komoditní vertikály mléka. První fázi zpracování přestavuje zemědělský prvovýrobce, tedy chovatel skotu produkující výchozí surovinu určenou ke zpracování. 29

Navazujícím článkem jsou mlékárenské podniky, tedy zpracovatelé, které syrové mléko vykupují. Mléko zpracované v mlékárnách se buď posouvá po vertikále do zpracovatelské fáze, kde se finalizuje v podobu dalších mléčných výrobků nebo přechází do distribuční sítě v podobě mléka určeného ke konzumaci. Mezi prvovýrobci a zpracovateli operují odbytové organizace, které slouží k posílení pozice producentů mléka na trhu. Dalším článkem vertikály jsou obchodní sítě, ve kterých se setkáváme s finálními produkty (mléko a mléčné výrobky) určenými k prodeji poslednímu článku vertikály, a to spotřebiteli. Ze všech stran doléhá na komoditní vertikálu zahraniční obchod, ovlivňující směr poptávky spotřebitelů po mléce, tak i odvozené poptávky mezi jednotlivými trhy až po trh zemědělských prvovýrobců. Fungující vztahy se promítají v utváření jednotlivých vertikál diferencovaně, což vyplývá z charakteru komodity. Vliv prostředí se mění díky otevírajícím se trhům. Schopnost konkurence je dána novými přístupy. Schopnost spolupráce se utváří s články v rámci vertikály. Nezbytný vliv jsou okolnosti spojené s cenovou transmisí.

30

4

PŘEDPOKLADY A FAKTORY FORMOVÁNÍ KOMODITNÍ VERTIKÁLY MLÉKA V GLOBALIZUJÍCÍM SE PROSTŘEDÍ TRHŮ

4.1 Vývoj komoditní vertikály mléka ČR 4.1.1 Spotřeba mléka a mlékárenských výrobků Spotřeba mléka a mléčných výrobků je jedním z významných ukazatelů této komodity. Pomocí spotřeby se hodnotí vývoj poptávky na trhu, na který mají výrazný vliv koneční spotřebitelé. Z vývoje uvedeného v grafu 4 vyplývá, že ve spotřebě mléka a mléčných výrobků došlo na počátku devadesátých let k velkému propadu. Spotřeba mléka a mléčných výrobků poklesla v letech 1989 – 1993 o 70 kg/os. K zotavení na trhu dochází až na přelomu tisíciletí, kdy spotřeba mléka a mléčných výrobků začíná přesahovat 200 kg/os. Zvyšuje se i spotřeba sýrů (včetně tvarohů). Máslo se pohybuje téměř konstantně kolem 4,5 kg/os.

Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR 18 16 14

13 12

kg/obyv.

12 10

9,4

9

9

12

14

13

16

17

17

214

17

17 260

245 243

223

230 220

207 197 4,5 4,1 4 4 190 192 188 195

5,3 5,2

6 4 2

250 244 240 230

221

215

16

250 238 239

9

8

14

14

15

16

4,8 4,4 4,2 4,7 4,1 4,2 4,5 4,5 4,6

5

4,9

210

kg/obyv.

260

200 190

máslo

sýry a tvarohy celkem

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1995

1994

1993

180 1989

0

mléko a mléčný výrobky v hodnotě mléka (bez másla)

Graf 4: Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR Zdroj: [21, 22]

Spotřeba mléka a mléčných výrobků od devadesátých let neustále rostla. Teprve v roce 2010 poklesla, a to o 2,3 %, tj. o 5,8 kg. Na meziroční pokles měla vliv klesající spotřeba konzumního mléka o 3,5% na osobu. Spotřeba sýrů meziročně klesla o 0,75 %.

31

Spotřeba vybraných výrobků na 1 obyvatele a rok (v kg)

90 80 70 60 50 40 30 20 10

Konzumní mléko

Sýry

Mléčné konzervy

Ost. mléčné výrobky

20 10

20 09

20 08

20 06

20 04

20 02

20 00

19 99

19 97

19 95

19 89

0

Tvarohy

Graf 5: Spotřeba vybraných výrobků na obyvatele za rok v kg Zdroj: [ 22]

Tvarohy vykazují od roku 2007 až do roku 2010 stagnující spotřebu 3,4 kg. Mléčné konzervy poklesly o 10 %. Ostatní mléčné výrobky, jako smetany, zakysané výrobky, tvarohové speciality, pudinky meziročně klesly o 0,6 %. V roce 2010 máslo kleslo o 2 %. 4.1.2 Předpoklady vývoje nabídky Snížení stavu skotu po roce 1989 v České republice mělo za důsledek pokles produkce mléka. Graf 6 uvádí, jak se během 90. let výroba mléka stabilizovala. V roce 2011 bylo v ČR vyprodukováno celkem 2 663 mil. litrů, což je ve srovnání s rokem 1989 o 50 % méně. Výroba mléka v mil.l 6000 5000

mil.l

4000 3000 2000 1000

Graf 6: Výroba mléka v mil. l Zdroj: [18, 19, 20, 21, 22]

32

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

1

98 9

0

Následující graf dokumentuje podíly jednotlivých krajů na výrobě mléka v ČR za rok 2011. Největší mírou se na výrobě mléka podílí kraj Vysočina, dále Praha + kraj Středočeský a Jihočeský. Naopak nejmenšího podílu dosahuje kraj Karlovarský, Ústecký, a Liberecký.

Olomoucký 7%

Zlínský 5%

Praha + Středočeský 13%

Moravskoslezský 6%

Jihočeský 12%

Jihomoravský 6%

Plzeňský 10% Vysočina 17% Karlovarský 2% Pardubický 9%

Královehradecký 8%

Liberecký 3%

Ústecký 2%

Graf 7: Vývoj výroby mléka podle krajů za rok 2011 Zdroj: ČSÚ

Z uvedeného grafu vyplývá, že kraje dosahující největšího podílu na výrobě mléka, lze zařadit do oblasti LFA (Less favoured area), tedy méně vhodné oblasti pro provozování intenzivní rostlinné výroby. 4.1.2.1 Plnění mléčných kvót v ČR V kvótovém roce 2010/2011 byly v ČR stanoveny vnitrostátní kvóty pro přímý prodej a pro dodávky v následující výši: •

pro dodávky 2 833 255 t mléka,

•

pro přímý prodej 15 568 t mléka.

Kvóta dodávky vyjadřuje množství mléka určeného k dodávkám schválenému odběrateli. Přímý prodej představuje množství mléka nebo mléčných výrobků, které jsou určeny pro prodej přímo spotřebiteli nebo prodej skrz mléčné automaty. [25] V rámci plnění vnitrostátních kvót za období 2010/2011 (1. duben – 31. březen) nedošlo k překročení. ČR dosáhla výše kvóty pro dodávky 2 569 587 t, což představuje 90,69 % a pro přímý prodej vyprodukovala 6 928 t, tedy 44,50 %. Vývoj plnění vnitrostátních kvót pro dodávky a přímé prodeje v kvótových letech 2004/2005 až 2011/ 2012 uvádí příloha 12.

33

4.1.3 Struktura užití základní suroviny Na území České republiky patří chov skotu mezi historicky významné odvětví v rámci agrárního sektoru. Jeho mnohostranný význam, jako je produkce potravin (mléko), krmivo (mlezivo), suroviny pro zpracovatelský průmysl (kůže, rohovina,..), zužitkování

krmiv,

produkce

stájových

hnojiv

(kejda,

močůvka,

hnůj),

je

pro obyvatelstvo nezbytným. V devadesátých letech došlo k výrazným změnám ve vývoji skotu a krav. Postupné snižování stavu skotu má vliv nejen na produkci mléka, ale promítá se i v produkci hovězího masa. Dlouhodobý vývoj početních stavů dokumentuje graf 8. Od roku 2011 se počet krav pohybuje kolem 550 tis. ks, z toho počet krav bez tržní produkce mléka kolem 177 tis. ks. Vývoj stavu skotu a krav 4 000 000 3 500 000

počet ks

3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 2011

2010

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2009

skot celkem

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

0

a

souvisí

z toho: krávy

Graf 8: Vývoj stavu skotu a krav v letech 1989 – 2010 Zdroj: [13, 21]

Snižování

stavu

dojných

krav

má

dlouhodobý

charakter

s restrukturalizačním procesem, ekonomikou a regulací výroby (kvóty). Od 1. 4. 2001, tedy od zavedení regulace výroby, do roku 2010 se jejich počet snížil o cca 146 tis. ks. Na snižování stavů skotu měla jednoznačně negativní vliv zjištěná nemoc šílených krav (BSE). V ČR byl výskyt této nemoci zaznamenán od roku 2001. Dalším impulsem ke snižování stavu skotu byl vstup ČR do EU v roce 2004, v souvislosti se snížením exportů do zemí východní Evropy.

34

Následující graf dokumentuje, že i přes klesající počty stavu skotu roste jejich užitkovost. Zvyšující užitkovost ovlivňují kvalitní chovaná plemena skotu, nové a moderní technologie, dobrý management chovu. V roce 2011 se při průměrném počtu dojných krav 373 tis. ks užitkovost pohybuje okolo 7 128 litrů.

8 000

700 000

7 000

600 000

6 000

500 000

5 000

400 000

4 000

300 000

3 000

200 000

2 000

100 000

1 000

dojivost v l/ks

stavy dojnic v ks

Vývoj stavu dojnic a roční dojivost v ČR 800 000

0

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

0

období stavy dojnic v ks

roční dojivost v l/ks

Graf 9: Vývoj stavu dojnic a roční dojivost v ČR Zdroj: [21, 22]

Výběr vhodného plemene je důležitým pro celé výrobní zařízení. Chovatel se musí umět rozhodovat na základě důležitých kriterií, jako jsou výrobní podmínky, produkční systém, přírodní podmínky, ekonomická situace, dostupnost pracovních sil a tržních možností, apod. Z hlediska mléčné užitkovosti se mezi nejvhodnější plemena řadí: •

Holštýnský skot,

•

Ayrshire,

•

Jerseyské plemeno,

•

Český strakatý skot.

Za rok 2011 byla v ČR vykázána průměrná dojivost na 7 128 l, což je o 224 l více oproti roku 2010. Z hlediska regionů byla nejvyšší průměrná dojivost naměřena ve Zlínském,

Moravskoslezském,

Olomouckém,

Jihomoravské

kraji.

Všechny

jmenované kraje vykazovaly hodnoty přes 7 tis. litrů. Nejmenší hodnoty dosáhl kraj Karlovarský (necelých 6 tis. litrů). Přehled průměrné denní dojivosti dle krajů uvádí příloha 1.

35

Zlepšující situace na evropských a světových trzích neodpovídá trendu vývoji výroby mlékárenského sortimentu v tuzemských mlékárnách, výroba u většiny sortimentu klesá. Vývoj jednotlivých výrobků dokumentuje tabulka 1.

Tabulka 1: Produkce výrobků v sektoru mléka Ukazatel

jednotka

1989

2003

2006

2009

2010

2011

Konzumní mléko Konzumní smetana Jogurty Ostatní kysané mléčné výrobky Tvarohy Sýry Máslo Sušená mléka

tis.l tis.l tis.l tis.l tuny tuny tuny tuny

970 701 44 744 40 982 36 872 52 846 104 440 119 818 139 829

478 464 38 088 86 672 42 158 32 706 114 310 65 200 63 548

593 572 42 373 123 991 56 578 28 213 106 964 52 117 36 132

663 420 50 068 152 436 60 552 28 223 98 085 45 776 31 069

620 704 50 601 139 350 57 271 29 550 96 155 40 689 26 924

627 222 46 779 132 568 56 455 30 448 93 566 39 287 29 087

Zdroj: [21, 22]

Důvodem klesající výroby většiny sortimentů jsou vysoké a narůstající konkurenční dovozy (sýry, tvarohy, máslo), silná konkurence na evropských trzích, která omezuje výrobu našeho vývozního sortimentu a stagnující domácí spotřeba.

4.1.4 Cenový vývoj Jak již bylo uvedeno, v rámci trhů agrobyznysu jsou formulovány tři základní ceny. V komoditní vertikále mléko se jedná konkrétné o: •

Ceny zemědělských výrobců (CZV), představující ceny syrového kravského mléka, formující se na úrovni zemědělských výrobců.

•

Ceny potravinářských výrobců (CPV), představující ceny zpracovaného mléka a mléčných výrobků na úrovni zpracovatelů a obchodníků.

•

Spotřebitelské ceny (SC) udávající ceny realizované na finální úrovni vertikály, tedy ceny mléka a mléčných výrobků.

Následující cenový vývoj se zaměřuje na mléko kravské, jako výchozí surovinu a dále na všechny úrovně cen u vybraných mléčných výrobků (mléko polotučné trvanlivé, máslo, Eidam 30% a jogurt bílý do 4,5% tuku).

36

Ceny zemědělských výrobců jsou ze všech tří základních cen na nejnižší úrovni, díky vlivu cen průmyslových výrobců.

Průměrné CZV mléka kravského 9,0 8,5 8,0 Kč/l

7,5 7,0 6,5 6,0 5,5

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

5,0

Graf 10: Vývoj průměrných CZV mléka kravského v období 1994 – 2011 Zdroj: [22]

Od roku 2004, kdy se ČR stala členem EU dochází k nárůstu CZV mléka. Zvýšil se zájem zpracovatelů o syrové kravské mléko, jelikož se zvětšil trh a zpracovatelé uplatnili možnost realizovat mlékárenské výrobky na trh EU. Od roku 2005 dochází k poklesu CZV vlivem levných dovozů suroviny zejména z Polska a Slovenska. Situace na evropském trhu s mlékem koncem roku 2008 a v první polovině roku 2009 byla vlivem krize, poklesu poptávky, poklesu světových i evropských cen kritická. Ceny placené producentům vykazovaly již ve druhé polovině roku 2008 propad, tento trend pokračoval i v první polovině roku 2009. Teprve ve druhé polovině roku 2009 došlo k pozvolnému růstu cen na světových trzích i v rámci Společenství. Stabilizaci cen napomohla opatření Evropské komise na trhu s mlékem, dále pokles dodávek mléka v EU pod úroveň 2007 a 2008 a fakt, že v řadě neevropských zemích byla zaznamenána nižší výroba mléka v řadě neevropských zemí (Rusko, Ukrajina, USA, Brazílie, Austrálie). V roce 2010 dochází opět k růstu CZV. V lednu CZV byla v hodnotě 6,92 Kč/l a téhož roku v prosinci cena vzrostla na 8,03 Kč/l, což představuje zvýšení o 16 %. Celý rok 2011 představoval opět zvýšení CZV. V lednu se cena dostala na 8,10 Kč/l, a v prosinci cena stoupla na svoji nejvyšší hodnotu 8,39 Kč/l.

37

Vývoj cenových hladin pro mléko polotučné trvanlivé v Kč/l 20 18 16

Kč/l

14 12 10 8 6

I. / 98 VI I./ 98 I. / 99 VI I./ 99 I. / 00 VI I./ 00 I. / 01 VI I./ 01 I. / 02 VI I./ 02 I. / 03 VI I./ 03 I. / 04 VI I./ 04 I. / 05 VI I./ 05 I. / 06 VI I./ 06 I. / 07 VI I./ 07 I. / 08 VI I./ 08 I. / 09 VI I./ 09 I. / 10 VI I./ 10 I. / 11 VI I./ 11

4

CZV mléko kravské v Kč/l

CPV mléko polotučné v Kč/l

SC mléko polotučné v Kč/l

Graf 11: Vývoj cenových hladin: mléko polotučné trvanlivé v období 1998 - 2011 Zdroj: [21, 22]

Ceny průmyslových výrobců představují ceny za mléko a mléčné výrobky, které výrobci dodávají na trh. Jedná se o výrobky na nízkém stupni zpracování. Tato cena navazuje ve vertikále na nejnižší cenu, tedy CZV. CPV v sobě zahrnuje cenu základní suroviny zvýšenou o cenu zpracovatelů. Z grafu 11 vyplývá, že cena průmyslových výrobců za polotučné trvanlivé mléko kopíruje cenu základní suroviny. Výkyv nastává koncem roku 2008, kdy se cena pohybuje na nejvyšší úrovni okolo 13 Kč/l. K propadu cen dochází během roku 2009, figuruje zde tlak obchodních řetězců na mlékárny s cílem dodávat mléčné produkty za co nejnižší ceny. Při srovnání leden/2008 a leden/2009 klesla cena o 45 %, tedy o 4,1 Kč. Od roku 2009 dochází opět k oživení cen, které se začínají posouvat směrem nahoru. CPV za prosinec roku 2011 činila 10,07 Kč/l. Spotřebitelské ceny se ve vertikále nachází na nejvyšší úrovni a jedná se o ceny nacházející se na finálním trhu. Za tyto ceny se prodávají výrobky konečným spotřebitelům. Spotřebitelská cena je od CPV navýšena pouze o obchodní marži. Spotřebitelské ceny kopírují vývoj CPV. Rok 2008 stejně jako u CPV vykazoval zatím nejvyšší dosažené spotřebitelské ceny za mléko polotučné. V lednu 2008 cena za mléko představovala 18,45 Kč/l, na konci téhož roku se již pohybovala okolo 15 Kč/l.

38

Po roce 2008 ovšem nedochází k tak markantnímu poklesu ceny, což je pro spotřebitele méně příznivé. Důležitou roli zde hrají obchodní řetězce diktující si podmínky. Rok 2009 vykazoval postupné snižování ceny. V roce 2010 dochází k opětovanému růstu v období od ledna do prosince, v porovnání s cenovým vývojem CPV vykazovaly SC rychlejší tempo růstu. Nejnovější vývoj SC vykazuje v prosinci roku 2011 opět vyšší hodnoty, a to 17,11 Kč/l. Máslo představuje plnohodnotný živočišný tuk, které má specifickou chuť a aroma. Je vyráběno na nízkém stupni zpracování. Cenové hladiny u másla jsou jednoznačně ovlivněny obchodními řetězci.

Vývoj cenových hladin pro máslo 140 120 100 80 60 40 20

I ./ 98 VI I. / 98 I ./ 99 VI I. / 99 I ./ 00 VI I. / 00 I ./ 01 VI I. / 01 I ./ 02 VI I. / 02 I ./ 03 VI I. / 03 I ./ 04 VI I. / 04 I ./ 05 VI I. / 05 I ./ 06 VI I. / 06 I ./ 07 VI I. / 07 I ./ 08 VI I. / 08 I ./ 09 VI I. / 09 I ./ 10 VI I. / 10

0

CZV mléko kravské v Kč/l

CPV máslo v Kč/kg

SC máslo v Kč/kg

Graf 12: Vývoj cenových hladin: máslo v období 1998 - 2010 Zdroj: [21]

Od roku 2008 dochází k výraznému poklesu u cen průmyslových výrobců i spotřebitelských cen. Ke snížení dochází zejména z důvodu poklesu výroby másla během období 2008 – 2010, kterou ovlivňují levné dovozy ze zahraničí a různé náhražky – margaríny. V lednu roku 2008 se CPV másla pohybovala kolem 98 Kč/kg a SC byla necelých 130 Kč. O rok později, tedy v lednu 2009 byl cenový propad následující. CPV činila 67 Kč/kg a SC klesla na necelých 99 Kč/kg. V roce 2010 dochází opět ke změně situace. Ceny rostou. Je zaznamenána vyšší poptávka po másle. Ke konci roku 2010 CPV převyšují 100 Kč a SC 134 Kč/kg.

39

Sýr Eidam s obsahem tuku v sušině 30 % je v ČR velice oblíbeným kvůli své nízké ceně, proto je také nejvíce prodáván. Tvoří limitní spodní hranici u eidamu. Eidam s vyšším obsahem tuku (45%) tvoří výrobky dražší a uspokojí náročnějšího spotřebitele lepší chutí.

Vývoj cenových hladin pro Eidam 30% 160 140 120 100 80 60 40 20

CZV mléko kravské v Kč/l

CPV Eidamská cihla v Kč/kg

10

/1 0 VI I.

I ./

09

/0 9 VI I.

I ./

/0 8 VI I.

08 I ./

07

/0 7 VI I.

I ./

06

/0 6 VI I.

I ./

/0 5 VI I.

05 I ./

/0 4 VI I.

04 I ./

03

/0 3 VI I.

I ./

/0 2 VI I.

I ./

02

0

SC Eidamská cihla v Kč/kg

Graf 13: Vývoj cenových hladin: Eidam 30% v období 2002 - 2010 Zdroj: [21]

Z grafu 13 vyplývá, že kopírování cen zemědělských výrobců již není tak zřetelné. Do ceny tohoto výrobku, jakožto výrobku zpracovaném na vyšším stupni zpracování vstupují další nákladové položky zvyšující cenu. Mají tedy vyšší přidanou hodnotu. Od roku 2008, kdy se CPV a SC držely na nejvyšší hranici v rámci sledovaného období začaly klesat. Při srovnání CPV za leden 2008/leden 2009 cena poklesla téměř o 37 Kč/kg, u SC pokles představoval necelých 20 Kč/kg. V roce 2010 došlo k oživení cen. Eidam představuje výrobek, který je hojně dovážen do ČR. Zájem spotřebitelů o mléčné výrobky s vyšší přidanou hodnotou, tedy i o jogurty roste. Z toho plyne možnost realizace výrobku za vyšší cenu. Samozřejmě do ceny výrobku se promítají i vyšší náklady s nimi spojené (obal, lidská pracovní síla, technologie, apod.).

40

Vývoj cenových hladin jogurt bílý do 4,5% tuku 45 40 35 30 25 20 15 10 5

CZV mléko kravské v Kč/l

CPV Bílý jogurt Kč/kg

/1 0

10

VI I.

I ./

09

/0 9 VI I.

I ./

08

/0 8 VI I.

I ./

07

/0 7 VI I.

I ./

/0 6

06 I ./

VI I.

05

/0 5 VI I.

I ./

04

/0 4 VI I.

I ./

03

/0 3 VI I.

I ./

/0 2

02 I ./

VI I.

/0 1 VI I.

I ./

01

0

SC Bílý jogurt Kč/kg

Graf 14: Vývoj cenových hladin: jogurt bílý do 4,5% v období 2001 - 2010 Zdroj: [21]

Během sledovaného období má SC u jogurtu rostoucí trend. V lednu roku 2010 se pohybovala okolo 41 Kč/kg. CPV během let 2008 a 2009 klesá. Do cenového vývoje se projevuje globální vliv. Spotřebitelské ceny si drží úroveň.

4.2 Postavení ČR v zahraničním obchodě s mlékem a mléčnými výrobky ČR se po vstupu do EU stala součástí jednotného trhu. V rámci zahraničního obchodu ČR obchoduje s členskými státy a se státy ze třetích zemí. Vstup na jednotný trh představuje změnu ve struktuře zahraničního obchodu i změnu v objemech. 4.2.1 Bilance zahraničního obchodu a její vývoj Zahraniční obchod v roce 2009 nebyl hodnocen příznivě. Bilance meziročně poklesla o 44,2 %. Došlo ke snížení vývozu, přičemž dovoz zaznamenal stagnaci. Hodnota vývozu byla snížena o 15,6 % na cca 11,7 mld. Kč, dovoz vzrostl o 0,17 % na 8,96 mld. Kč. Došlo ke snížení dovozních i vývozních cen. V ČR byla zaznamenána změna v sortimentu obchodovaného zboží a změna ve směrování obchodních transakcí. V roce 2011 bilance skončila přebytkem 4,2 mld. Kč, což je nárůst o 63,5% proti roku 2010. Kladného salda je dosaženo zejména díky vývozu mléčné suroviny a smetany k dalšímu zpracování v zahraničí (jedná se o produkty s nízkou přidanou hodnotou), dále díky vyšším objemům vývozu sýrů a tvarohů a díky vyšší úrovni vývozních cen.

41

Graf 15 dokumentuje bilanci zahraničního obchodu u mléka a mléčných výrobků. Během sledovaného období zůstává saldo aktivní. Bilance ZO: mléko a mléčné výrobky

mil. Kč

16 000 14 000 12 000 10 000 8 000 6 000 4 000 2 000 0 2000

2001

2004

2005

2006

Vývoz

2007

2008

Dovoz

2009

2010

2011

Saldo

Graf 15: Bilance zahraničního obchodu mléka a mléčných výrobků Zdroj: [21, 22]

Kladné bilance zahraničního obchodu bylo dosaženou u mléka a mléčných výrobků zejména kvůli vývozu tekutého mléka a smetany. Z grafu 16 je patrné, že po roce 2004 došlo k rapidnímu nárůstu vývozu této komodity. Této komodity se vyváží více, než dováží. Průměrné dovozní ceny za kilogram převyšují ceny vývozní, jak dokumentuje příloha 6. Saldo zůstává od roku 2004 aktivní a jeho hodnota neustále roste. V roce 2011 saldo činilo 563 116 t, ve finančním vyjádření se jedná o hodnotu 5,3 mld. Kč. Bilance ZO: tekuté mléko a smetana 800000

v tunách

600000 400000 200000 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-200000 Dovoz

Vývoz

Graf 16: Bilance zahraničního obchodu tekutého mléka a smetany Zdroj: [21, 22]

42

Saldo

2010

2011

U sušených a kondenzovaných mlék je situace zcela jiná. V minulých letech představovalo sušené a kondenzované mléko pro Českou republiku v zahraničním obchodu významnou komoditu. Ovšem po roce 2003 dochází k poklesu. Během let 2003 – 2009 se vývoz snížil téměř o 50 %, zatímco dovoz se téměř zčtyřnásobil. Saldo u těchto výrobků zůstává aktivní. Bilance ZO: sušené a kondenzované mléko 80 000

v tunách

60 000 40 000 20 000 0 2003

2004

2005

2006

Dovoz

Vývoz

2007

2008

2009

Saldo

Graf 17: Bilance zahraničního obchodu sušeného a kondenzovaného mléka Zdroj: [21, 22]

Po vstupu ČR do EU dochází ke stálému meziročnímu nárůstu dovozů másla. Bilance u tohoto výrobku je od roku 2008 trvale záporná. V roce 2011 dochází poprvé během sledovaného období k situaci, kdy vývozní ceny másla převyšují ceny dovozní. Dochází k meziročnímu zvýšení téměř o 36 %, ovšem i vyšší vývozní ceny nestačí vyrovnat vyšší dovozy, které jsou realizované za ceny nižší. Situaci o cenách másla uvádí příloha 5. Bilance ZO: máslo 25 000 20 000

v tunách

15 000 10 000 5 000 0 -5 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-10 000 -15 000 -20 000

Dovoz

Vývoz

Graf 18: Bilance zahraničního obchodu másla Zdroj: [21, 22]

43

Saldo

2010

2011

Sýry a tvarohy jsou výrobky, u kterých stejně jako u másla převládá trvale záporná bilance. Postupně narůstající vývozy i rostoucí vývozní ceny nestačí k odstranění záporné bilance. Dovozní ceny neustále drží nižší úroveň oproti cenám vývozním. V meziročním porovnání 2011/2010 dovozy sýrů navyšují o 1 467 t na celkových 78 174 t. Toto množství představuje cca 83,5 % objemu domácí výroby sýrů a tvarohů. Bilance ZO: sýry a tvarohy 80 000 60 000

v tunách

40 000 20 000 0 -20 000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

-40 000 -60 000

Dovoz

Vývoz

Saldo

Graf 19: Bilance zahraničního obchodu sýrů a tvarohů Zdroj: [21, 22]

Během sledovaného období dochází u jogurtů a ostatních zakysaných výrobků k viditelným změnám. Do roku 2005 převládá záporná bilance. Od roku 2006 lze sledovat růst kladného salda zahraničního obchodu, a to v důsledku zvyšujících se objemů vývozu. Na tento pozitivní vývoj tlačí zejména zvýšená poptávka spotřebitelů po těchto výrobcích, které pro spotřebitele představují změnu v životním stylu, orientující se na zdravou výživu. Na zvýšený zájem spotřebitelů ovšem reagují i zahraniční producenti. Bilance ZO: jogurty, kefíry, apod. 100000 80000 v tunách

60000 40000 20000 0 -20000

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

-40000

Dovoz

Vývoz

Graf 20: Bilance zahraničního obchodu jogurtů, kefírů, apod. Zdroj: [21, 22]

44

Saldo

2010

2011

4.2.2 Vývoj a struktura exportu Během roku 2011 se produkce z ČR vyvezla celkem do 62 zemí světa. Do zemí EU se vyvezlo přes 86 % finanční hodnoty vývozu mléka a mléčných výrobků, do třetích zemí se v daném období vyvezlo přes 13 %. Největší objemy v rámci EU byly vyvezeny do Německa, na Slovensko, do Itálie, Maďarska a Polska. Třetí země zastupovaly především Libanon, Thajsko, Chorvatsko, Srbsko, Bangladéš, Malajsie, Spojené arabské emiráty, Saudská Arábie a Čína. V meziročním srovnání dochází ke zvýšení finanční hodnoty vývozu o 18,3 %.

Podíl na vývozu mlékárenských výrobků v roce 2011 Ostatní 25%

Německo 38%

Polsko 3%

Maďarsko 5%

Itálie 9%

Slovensko 20%

Graf 21: Podíl na vývozu mlékárenských výrobků u vybraných zemích z ČR v roce 2011 Zdroj: [22]

Od roku 2004 je za významnou položkou vývozu mléka a mléčných výrobků považován vývoz tekutého mléka a smetany, který se na celkové finanční hodnotě vývozu v roce 2011 podílel 43,7 %. Další položkou z hlediska dosažené finanční hodnoty a kladného salda jsou jogurty a další a ostatní zakysané mléčné výrobky. Trvale záporná bilance přetrvává u másla a u sýrů a tvarohů. Tabulka 2 se podrobněji zaměřuje na strukturu vývozu u jednotlivých mléčných výrobků a mléka během období 2003 – 2011. Nejmarkantnější růst po roce 2004 zaznamenalo mléko a smetana. Dalším významný vývoj u vývozu zaznamenaly výrobky s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou jogurty a ostatní zakysané mléčné výrobky.

45

Tabulka 2: Vývoz jednotlivých mlékárenských výrobků v letech 2003 - 2011 Vývoz v tunách

Název zboží 2004

2005

2006

2007

2008

Mléko a smetana nezah.

2003

13 678 89 976

277 668

557 838

585 561

643 723

Mléko a smetana zah.

68 417 59 494

52 325

38 467

39 327

37 957

35 693

31 081

34 134

Jogurty, kefíry, apod.

6 707 16 521

28 179

51 428

68 116

60 756

75 963

68 775

69 098

26 520 41 240

29 142

40 500

50 037

52 872

41 436

42 964

50 753

Máslo

23 033 19 263

13 153

20 830

21 335

14 950

14 105

8 115

4 957

Sýry a tvarohy

18 451 20 389

20 201

23 663

21 517

22 119

25 365

29 218

31 050

Syrovátka

2009

2010

2011

645 972 581 113 636 015

Zdroj: [21, 22]

Vyjádření vývoje vývozu mléka a mléčných výroků v grafické podobě dokumentuje graf 22. Vývoj vývozu mléka a mléčných výrobků

Sýry a tvarohy

900 000 800 000

Máslo

700 000

Syrovátka

v tunách

600 000 500 000

Jogurty, kefíry, apod.

400 000 300 000

Mléko a smetana zah.

200 000 100 000 0 2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Mléko a smetana nezah.

Graf 22: Vývoj vývozu mléka a mléčných výrobků Zdroj: [21, 22]

4.2.3 Vývoj a struktura importu Dovoz mléka a mléčných výrobků do ČR se za rok 2011 uskutečnil celkem z 39 zemí. Ze zemí EU-27 tyto importy představují v období leden až prosinec 2011 99,8 %. Největší měrou se podílejí dovozy z Německa, Polska a Slovenska, tyto tři členské státy tvoří celkem 83 % celkového dovozu mléka a mléčných výrobků. V meziročním srovnání dochází k růstu dovozu o 6,4 %.

46

Podíl na dovozu mlékárenských výrobků v roce 2011 Ostatní 3%

Slovensko 17%

Německo 46%

Polsko 34%

Graf 23: Podíl na dovozu mlékárenských výrobků u vybraných zemích do ČR v roce 2011 Zdroj: [22]

Tabulka 3 následující graf 24 a dokumentují vývoj dovozu u vybraných mléčných výrobků během období 2003 – 2011. Tabulka 3: Dovoz jednotlivých mlékárenských výrobků v letech 2003 - 2011 Dovoz v tunách

Název zboží 2003 Mléko a smetana nezah.

2004

2005

2006

2007

2008

51 331 73 813

2009

2010

2011

111 092

105 075

130 768

122 960

4010

7 065

6 169

9 397

6 933

Jogurty, kefíry, apod.

29 209 29 652

35 576

33 438

39 832

38 522

38 038 42 053 41 597

Syrovátka

20 394 15 319

17 910

29 096

53 317

37 888

19 910 27 182 25 702

4 519

7 409

11 570

13 280

15 625

20 130 19 251 18 826

23 333 31 159

44 516

57 162

69 450

64 432

74 129 76 707 78 174

Mléko a smetana zah.

Máslo

2 218

5 008

Sýry a tvarohy

109 268 71 823 72 899 8 041

8 298

7 302

Zdroj: [21, 22]

Vývoj dovozu mléka a mléčných výrobků

Sýry a tvarohy

350 000

Máslo

300 000

v tunách

250 000

Syrovátka

200 000

Jogurty, kefíry, apod.

150 000 100 000 50 000 0 2003

2004

2005

2006

2007

Graf 24: Vývoj dovozu mléka a mléčných výrobků Zdroj: [21, 22]

47

2008

2009

2010

2011

Mléko a smetana zah. Mléko a smetana nezah.

Během sledovaného období dochází k růstu dovozu sýrů a tvarohů, což způsobuje záporné saldo, jak ve finančním vyjádření, tak v objemu. U jogurtů a ostatních mléčných výrobků lze sledovat zvýšený dovoz. V roce 2011 dochází k nepatrnému poklesu v objemu, ovšem dovozní ceny rostou a s nimi i finanční hodnota. Dovozní cena jogurtů je v roce 2011 vysoce konkurenceschopná ceně vývozní. Pro komoditu máslo je během roku 2011 zjištěno záporné saldo. Dovozy zcela převyšují vývozy.

4.3 Produkce mléka v rámci EU a postavení ČR V rámci EU je mlékárenský sektor jeden z nejvýznamnějších. Na celkové světové produkci se EU v roce 2010 podílela 25 %. Za rok 2010 bylo vyprodukováno celkem 147 mil. tun, v meziročním srovnání 2009/2010 se jedná o nárůst 1,1 mil. tun. EU si drží vedoucí postavení ve světovém exportu sýrů a másla. Kvótový rok 2010/2011 (od 1. dubna do 31. března) nepřinesl plnění. Prvovýrobci dodali o 8 mil. tun mléka méně, než jim dovolovaly mléčné kvóty. Produkce mléka tedy neudržela tempo růstu mléčné kvóty. Pouze v pěti členských státech došlo k překročení dodávek mléka nad úroveň kvóty. Jedná se o Nizozemí, Dánsko, Rakousko, Lucembursko a Kypr. Díky překročení národní kvóty museli prvovýrobci z uvedených zemí zaplatit penalizace, jednalo se o částku 55 mil. €. Do budoucna se bude trh s mlékem v globálním měřítku potýkat s rostoucím tempem. Poptávka po mléku a mléčných výrobcích roste, stejně jako mezinárodní obchod s mlékem a mléčnými výrobky. Pro evropské producenty a zpracovatele to představuje možnost růstu svých tržních podílů. Jednoznačně důležité je hledání, v jaké fázi zhodnocení mléka se lze s produkcí uchytit v rámci vertikály. V současné době potenciální úspěch na globalizujícím se trhu mají zejména mléčné produkty s vyšší přidanou hodnotou.

48

Následující obrázek 6 zachycuje intenzitu produkce mléka na km2 v Evropě.

Obrázek 6: Hustota mléka v Evropě v roce 2009 Zdroj: IFCN

Jednoznačně největšími evropskými oblastmi, kde hustota produkce přesahuje 100t/km2 jsou: •

pobřeží Francie, Belgie, Nizozemska, Německa a Dánska;

•

západní část Velké Británie a Irska;

•

jižní Německo, Švýcarsko a severní Itálie.

V oblasti produkce mléka funguje v rámci společného trhu několik významných zemí. Nejvyšších hodnot dosahují z původních členských zemí jednoznačně Německo, Francie a Velká Británie. Z nově přistupujících zemí je významným producentem Polsko. Ovšem v porovnání velikosti členských států zaujímají důležitou pozici i další země, jako je, Nizozemí, Irsko a Dánsko. Česká republika zaujímá 13 pozici v rámci EU 27. V roce 2010 ČR vyprodukovala 2,6 mil. tun mléka. Produkci mléka v EU 27 za rok 2010 dokumentuje graf 25.

49

30000000 27000000 24000000 21000000 18000000 15000000 12000000 9000000 6000000 3000000

Kypr

Malta

Slovínsko

Řecko

Estonsko

Litva

Bulharsko

Slovensko

Belgie, Lucemb.

Lotyšsko

Maďarsko

Portugalsko

Finsko

Česká republika

Švédsko

Rakousko

Rumunsko

Irsko

Dánsko

Španělsko

Itálie

Nizozemí

Polsko

Francie

Velká Británie

Německo

0

Graf 25: Produkce mléka v EU 27 v roce 2010 v tunách Zdroj: [15]

Dlouhodobý vývoj produkce mléka u vybraných členských zemí v letech 1993 – 2010 dokumentuje příloha 9 a 10. Vývoj produkce mléka ve vybraných členských zemích EU 1,10 1,00 0,90 0,80 0,70

Česká republika

Maďarsko

Polsko

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0,60

Slovensko

Graf 26: Vývoj produkce ve vybraných členských zemích EU (1993 = 100%) Zdroj:Zpracováno autorkou na základě databáze Faostat [15]

Graf 26 dokumentuje vývoj produkce mléka v nových členských zemích. V ČR se vývoj produkce během sledovaného období mění. Po roce 1993 lze sledovat pokles až do roku 2004, kdy ČR vstoupila do EU. Od roku 2004 je zaznamenán mírný nárůst, ovšem v současné době produkce opět klesá. V Polsku dochází k poklesu produkce v letech 1993 – 1996, po té se v roce 1998 produkce dostává opět na úroveň roku 1993. Až do roku 2004 je ovšem zaznamenán znovu pokles. Po vstupu Polska do EU od roku 2004 dochází k růstu produkce mléka až do konce sledovaného období. 50

Situace v Maďarsku je zcela odlišná. Do roku 2004 dochází k růstu produkce mléka, která zcela převyšuje uvedenou produkci uvedených členských zemí. V letech 1998 – 2003 se produkce dokonce dostává nad hodnotu produkce 1993, která je označena jako výchozí. Po roce 2004, kdy se i Maďarsko stalo součástí EU dochází k poklesu až do současnosti. Na Slovensku dochází k situaci, kdy v letech 1993 – 1998 produkce klesá. Největší propad do roku 2004 je zaznamenán v roce 2001. Po roce 2004, kdy Slovensko taktéž přistoupilo k EU produkce klesá. Pro většinu zemí, znamenal vstup do EU změnu v přijetí společné politiky, v legislativě a v sektoru mlékárenství regulace a nařízení. Každá země má stanovené mléčné kvóty, které nesmí překročit. Regulace podporují i méně vyspělé země, ale zároveň vedou vyspělé producenty k omezení. Vývoj produkce mléka ve vybraných členských státech EU 1,10 1,05 1,00 0,95 0,90 0,85

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0,80

Rakousko

Francie

Německo

Graf 27: Vývoj produkce ve vybraných členských zemích EU (1993 = 100%) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě databáze Faostat [15]

Graf 27 uvádí také vývoj produkce mléka u dalších vybraných členských států. Německo se řadí mezi největší producenty v EU 27. Uvedený vývoj produkce je hodnocen kladně. Od roku 1995 se produkce drží nad úrovní 1993. K propadu dochází v roce 2006, který byl ovlivněn ekonomickou krizí. Ovšem od roku 2007 se situace stabilizuje a růst trvá až po současnost. Po roce 1995, kdy Rakousko vstoupilo do EU dochází ke snížení produkce. Výchozí rok 1993 převyšuje až v období 1999 – 2002. Od roku 2003 dochází opět k poklesu. Roky 2004 a 2005 se vrací opět na úroveň roku 1995. V tomtéž období se

51

EU rozšiřuje o dalších 10 členských zemí. Postupný a zatím stále trvající nárůst trvá od roku 2006. Francie je dalším významným producentem mléka v EU 27. Během sledovaného období se produkce vyvíjí klesajícím trendem. K největšímu propadu dochází ve vývoji v roce 2009, kdy produkce poklesla o 2 mil. tun ve srovnání s výchozím rokem 1993. 4.4 Vývoj cenového prostředí na trhu mléka v rámci EU Mléko patří z dlouhodobého hlediska k regulovaným komoditám v rámci SZP. Následující graf dokumentuje CZV mléka v porovnání s původními členskými zeměmi a nově přistoupenými.

CZV mléka ve vybraných zemích EU 3,5 3 USD/t

2,5 2 1,5 1

Česká republika

Francie

Maďarsko

Polsko

Rakousko

Slovensko

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0,5

Německo

Graf 28: Vývoj CZV kravského mléka v zemích EU (1993 = 100%) Zdroj: Zpracováno autorkou na základě databáze Faostat [15]

Z grafu vyplývá zcela odlišný cenový vývoj mezi původními a novými členskými zeměmi. Pro nové členské země je typický spíše trvalý růst této ceny s výraznou akcelerací po vstupu do EU v roce 2004. Cenový vývoj v původní EU 15 (Německo, Francie a Rakousko) lze charakterizovat výkyvem na přelomu tisíciletí. V rámci uvedeného vývoje je ovšem patrné sbližování cenových hladin. Během let 2006 – 2008 je patrný nárůst CZV. Ovšem situace po roce 2008 se mění, ceny u všech vybraných zemích klesají. Cenu zemědělských výrobců logicky ovlivňují i další státní zásahy do odvětví chovu skotu na úrovni členského státu, které mění nejen lokální podnikatelské prostředí, ale i pozici výrobců v rámci cenové konkurence společného agrárního trhu EU.

52

4.5 Možnosti a předpoklady konkurenceschopnosti evropských výrobců na světovém trhu mléka a mléčných výrobků Situace na světovém trhu mlékárenského průmyslu nabízí v současnosti i do budoucna nové výzvy a příležitosti pro výrobce mléčných výrobků. Nové možnosti růstu jsou způsobeny měnícími se demografickými faktory. Statistiky jednoznačně potvrzují, že se populace dožívá vyššího věku. A právě starší populace se dnes hojně zajímá o zdravější a pestřejší životní styl. Výrobci po celém světě se tedy snaží uspokojovat potřeby lidí, kteří se v souvislosti s vlastním stárnutím zajímají o možnosti zdravotní prevence. Rozvojové země, které se potýkají s vysokou plodností a porodností, představují zastoupení velkého počtu mladších lidí do budoucna, protože lidé v rozvojových zemích také stárnou, ale ne tak rychle jako ve vyspělých zemích. V mnoha rozvojových zemích se proto výrobci mléčných výrobků zaměřují tedy na specifické produkty pro děti a dospívající. Další demografickou změnu představuje vyšší počet populace žijící ve městech. Podle OSN žije v současnosti v městských oblastech přes 3 miliardy obyvatel. Výhled do roku 2050 říká, že má počet vzrůst až na 6 miliard obyvatel. Nejvyšší počty obyvatel žijících ve městech jsou v zemích, jako je Argentina, Brazílie a Jižní Korea. Města tvoří zázemí pro větší ekonomický rozvoj, je zde zastoupeno více služeb, které mohou ovlivňovat spotřebitele. Obyvatelé mají přehled o větším sortimentů výrobků, znají více značek, disponují také s vyššími příjmy, než lidé žijící na venkově. Jak již bylo řečeno, měnící se životní styl populace v mnoha zemích světa skýtá možnost nových příležitostí pro výrobce mléčných produktů, tedy uplatnění se na nových segmentech trhu. 4.5.1 Vývoj světové produkce mléka Úroveň světové produkce mléka má rok od roku silnější pozici. V roce 2010 bylo vyprodukováno 599 mil tun, což je nárůst o 2,2 % oproti roku 2009. EU se podílela v roce 2010 na světové produkci 25 % a oproti roku 2009 dochází i v rámci EU 27 k růstu produkce o 0,8 % na 147 mil. tun. Vývoj v období 1993 – 2010 charakterizuje graf 29.

53

Vývoj světové produkce mléka a postavení EU 700 000 000 600 000 000

v tunách

500 000 000 400 000 000 300 000 000 200 000 000 100 000 000

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10

0

EU 15

EU 27

Svět

Graf 29: Vývoj světové produkce mléka a postavení EU v období 1993 - 2010 v tunách Zdroj: [15]

Největšími produkčními oblastmi na světě jsou Evropa a jižní Asie, kde je vyprodukováno asi 46 % světové produkce mléka. Co se týče hustoty produkce mléka na km2, jsou mimo Evropu a jižní Asii významné některé státy USA (Kalifornie, Idaho), centrální část Mexika, Cordoba v Argentině, Nový Zéland, australská Victorie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea a jihozápad Ruska. Celkovou produkci mléka ve světě v tunách na km2 uvádí obrázek 7.

Obrázek 7: Hustota mléka ve světě v tunách Zdroj: IFCN

54

Významným producentem mléka na světě je Evropská unie, která se v roce 2010 podílela 25 % na světové produkci. Spojené státy americké jsou druhým největším producentem (88 mil. tun). Mezi další významné producenty mléka patří jednoznačně Indie, která svoji produkci během let 2005 – 2011 zvýšila o 14 mil. tun, což je růst téměř o 40 %, další rozvojové země, např. Čína a Brazílie. Indie je v rámci světového měřítka považována za největšího producenta a spotřebitele mléka. Hlavním důvodem je, že Indie má přes 1,3 mld. obyvatel, pro které je mléko nedílnou součástí stravy. Počet dobytka v této zemi přesahuje 300 mil. kusů, ovšem na každého farmáře připadají dvě až tři krávy, které denně vyprodukují jeden až dva litry mléka. Produkci kravského mléka ve vybraných zemích světa dokumentuje tabulka 3. Tabulka 3: Produkce kravského mléka ve vybraných zemích světa v tis. t země Kanada Mexiko USA Argentina Brazílie EU-27 z toho ČR Rusko Ukrajina Indie Čína Japonsko Austrálie Nový Zéland

2005

2006

2007

2008

2009

2010

7 806 10 164 80 255 9 500 24 250 145 786 2 813 32 000 13 423 37 520 27 534 8 285 10 429 14 500

8 041 10 391 82 455 10 200 25 230 145 410 2 767 31 100 12 890 41 000 31 934 8 137 10 395 15 200

8 212 10 657 84 211 9 550 26 750 144 837 2 756 32 200 11 997 42 890 35 252 8 007 9 870 15 640

8 270 10 907 86 174 10 010 27 820 145 332 2 801 32 500 11 524 44 500 34 300 7 982 9 500 15 141

8 280 10 866 85 874 10 350 28 795 142 951 2 781 32 600 11 370 48 160 28 445 7 910 9 326 17 397

8 350 11 176 87 450 10 600 29 948 143 938 2 683 31 740 10 950 50 300 29 100 7 790 9 400 16 897

2011 8 350 11 330 88 690 11 070 30 846 x x 31 400 10 570 52 500 30 500 7 800 9 700 18 642

Zdroj: [21]

Přehled o velikosti farem ve světě dokumentuje obrázek 8. Farmy s nejmenším počtem krav se nacházejí v jižní Asii – Indie, Čína, Vietnam. Na africkém kontinentu se jedná o státy – Egypt, Maroko, Etiopie, Keňa, Tanzanie, Nigérie. V evropských zemí jsou nejmenší farmy v Polsku, Ukrajině a Rumunsku. Z amerického kontinentu si můžeme jmenovat Peru a Ekvádor. V neposlední řadě se farmy s počtem do deseti kusů krav nacházejí v Rusku.

55

Farmy o velikosti do 30 krav se taktéž nacházejí po celém světě. Například Mongolsko a Thajsko, Saudská Arábie v Asii, dále Norsko, Finsko, Bělorusko, Španělko a Portugalsko v Evropě. Z amerického kontinentu si můžeme jmenovat Brazílii, Mexiko, Kolumbii, Bolívii a Chile.

Obrázek 8: Průměrná velikost farem v roce 2009 Zdroj: [29]

Naopak farmy s vysokým zastoupením krav (nad 100 ks) se nacházejí na Novém Zélandě, v Argentině, Austrálii, USA, Velké Británii a v České republice. 4.5.2 Mlékárenský průmysl Zpracovatelé mléka představují v potravinové vertikále mléka navazující fázi. V rámci globalizujícího se prostředí dochází mezi společnostmi k propojování, čímž dochází k jejich růstu. Společnosti tak získávají větší pozici na trhu. Z menších podniků na úrovni státu se stávají mezinárodní společnosti. Dochází k poznání nových segmentů na trhu, podniky se stávají odolnějšími vůči hrozbám trhu a jsou schopnější v uspokojení čím dál více náročnějších spotřebitelů. V rámci celosvětového měřítka roste počet lidí, který jsou alergičtí na laktózu, proto se mlékárenské firmy více snaží o vývoj alternativních výrobků bez obsahu laktózy a sortiment těchto výrobků roste.

56

Nejvýznamnější nadnárodní společnosti v odvětví mlékárenského průmyslu jsou charakterizovány v tabulce 4.

Tabulka 4: Nadnárodní společnosti v mlékárenském průmyslu společnost Nestlé Danone Lactalis (including Parmalat) FrieslandCampina Dean Foods Fonterra Arla Foods Dairy Farmers of America Kraft Foods Saputo Meiji Dairies Parmalat Morinaga Milk Industry Bongrain LaLa Mengniu Yili Sodiaal Bel

země Švýcarsko Francie Francie Nizozemí USA Nový Zéland Dánsko/Švédsko USA USA Kanada Japonsko Itálie Japonsko Francie Mexico Čína Čína Francie Francie

obrat v mil. EUR 19,9 11,7 8,6 8,3 7,1 9,6 6,3 5,9 5,0 3,8 3,7 3,7 2,3 3,4 3,3 2,8 2,6 2,6 2,3

Zdroj: [27]

Dle uvedené země původu vyplývá, že největší firmy pocházejí z Evropy, čímž se potvrzuje fakt, že Evropa je důležitým hráčem na trhu mlékárenství. Z globálního pohledu jednoznačně dominuje švýcarská firma Nestlé, která se může chlubit celosvětovou působností.

4.5.3 Spotřeba mléka Spotřeba mléka a mléčných výrobků neustále roste. Vliv na tento fakt má rostoucí populace, rostoucí příjmy obyvatel. Jednoznačně vysoká poptávka je na trhu s mlékem v rozvojových zemích, jako je severní Afrika, Střední východ a Dálný východ. Dále samozřejmě na vyspělých trzích jako je EU, USA a Rusko. Následující graf dokumentuje spotřebu mléka na osobu a vývoj světové populace v období 2000 – 2009. Za rok 2010 byl světový průměr spotřeby vyčíslen na 103 kg/osobu.

57

Graf 30: Světová spotřeba mléka na obyvatele v porovnání s růstem populace Zdroj: [26]

Jak již bylo řečeno, celosvětová spotřeba mléka a mléčných výrobků roste a odhaduje se, že poroste i do budoucna. Největší podíl na růstu spotřeby mají nové trhy – Indie, Pakistán, Střední východ a Čína. V těchto zemích dochází ke zvyšujícímu počtu obyvatel. Čína si za rok 2011 drží prvenství v počtu obyvatel (1,3 mld. obyvatel), na druhé příčce je Indie (1,1 mld. obyvatel).

Graf 31: Celková spotřeba mléka a dalších mléčných výrobků Pozn*.: odhad; RTD nápoje: balené trvanlivé mléko Zdroj: Tetra pak

Graf 31 sleduje vývoj spotřeby mléka v jednotlivých kategoriích. Očividný je nárůst poptávky po baleném mléce, naopak na ústupu je mléko nebalené. Poptávka po sušeném odstředěném (SOM) i plnotučném (SPM) mléku zaznamenává rostoucí 58

trend. Silná globální poptávka zvyšuje výrobu v Indii, na Novém Zélandu, v Austrálii, Brazílii a Argentině. Následující obrázek dokumentuje spotřebu mléka a mléčných výrobků ve světě.

Obrázek 9: Spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele za rok 2010 v kg Zdroj: [27]

V celosvětovém měřítku došlo v roce 2010 ke zvýšení spotřeby mléka a mléčných výrobků. Ve vyspělých zemích činí spotřeba 244 kg/ob, rozvojové země dosahují výrazně nižší spotřeby mléka, za rok 2010 spotřeba činila 67,5 kg/ob. Přesto rozvojové země by měly zůstat hlavním zdrojem růstu světové poptávky po mléku a mléčných výrobcích.

59

5 ZÁVĚR Mléko se nesporně řadí mezi důležité potraviny v jídelníčku každého člověka. Největší význam má u dětí a dospívajících, jelikož obsahuje živiny důležité pro růst organismu. Samozřejmě i v životě dospělého jedince splňuje podstatnou roli. V dnešním globalizujícím se prostředí fungují na trhu mezinárodní zpracovatelské firmy nabízející široký sortiment mléčných výrobků. Velké společnosti mají dostatek prostředků i kontaktů umožňujících objevovat nové segmenty na trhu a tak uspokojovat stále více spotřebitelů. Na druhou stranu proti velkým nadnárodním společnostem hledají šanci jak obstát na trhu i podstatně menší podniky, které si nemohou dovolit na trhu příliš riskovat, protože se hůře vyrovnávají s nečekanými výkyvy i změnami tržních podmínek. Na druhé straně vývoj světové populace je charakteristický trvale rostoucím počtem obyvatel. Tento růst je zaznamenán především v rozvojových zemích. Proto se tedy počítá se stále rostoucí poptávkou po mléku a mléčných výrobcích, jelikož tato potravina je zejména v rozvojových zemích pokládána za zcela nezbytnou. Počty obyvatel ve městech zaznamenávají růst a právě města jsou hnacími koly, která udávají trendy a poptávají se po nových produktech. Poptávka po mléku tedy neklesá. Z hlediska vývoje situace v odvětví mlékárenství v České republice je třeba konstatovat, že celé odvětví chovu skotu prošlo za posledních 20 let velkými změnami. Produkce mléka po roce 1989 byla silně ovlivněna snížením stavů skotu, v devadesátých letech došlo ke stabilizaci. Tento jev souvisí s restrukturalizačním procesem, ekonomikou a regulací výroby (mléčné kvóty). Stavy skotu, představující první fázi vertikály, se v období 1989 - 2011 snížily o více než polovinu, o 2,1 mil. kusů. V roce 2011 se v ČR chovalo již pouze 1,3 mil. kusů skotu. Naproti tomuto klesajícímu trendu dochází k růstu užitkovosti mléčných plemen. V roce 2011 užitkovost dosáhla dle předběžných údajů přes 7 tis. litrů. Výši dojivosti ovlivňuje několik zásadních faktorů. Nejdůležitější tvoří výběr vhodného plemene, moderní technologie a vhodný management chovu. Od roku 2001, kdy v ČR začaly platit mléčné kvóty, docházelo k dalšímu ovlivňování produkce mléka. ČR splnila v kvótovém roce vnitrostátní kvóty pro dodávky na 90,69 % a pro přímý prodej na 40,50 %.

60

Po roce 2004, kdy se Česká republika stala součástí jednotného trhu Evropské unie, přijala společnou politiku a dostala se do prostředí, kde vládne velká konkurence. Pro zahraniční obchod ČR to představovalo velkou šanci pro zvýšení exportů, ale samozřejmě i hrozbu zvyšujících se levných importů. Bilance zahraničního obchodu mléka a mléčných výrobků je od roku 2004 až po současnost aktivní a její hodnota neustále roste. Kladného salda je dosaženo zejména díky vývozům výrobků s nižší přidanou hodnotou. Dovozům naopak dominují výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Výroba u většiny mléčných výrobků v ČR však trvale zaznamenává pokles. K poklesu produkce dochází u sýrů, másla, jogurtů, ostatních kysaných mléčných výrobků a smetan. Stále více se zde prosazují konkurenční dovozy. Naopak nárůst se za rok 2011 objevil u konzumního mléka, tvarohu a sušeného mléka. Spotřeba mléka a mléčných výrobků celkově zaznamenává na domácím trhu pokles. Zvyšující se ceny zemědělských, a potravinářských výrobců se promítají do spotřebitelských cen, které jsou významným faktorem ovlivňujícím spotřebitele. Na samotného spotřebitele je cílem získání větší pozice na trhu vyvíjen větší tlak ze stran médií formou reklamy, kdy se zpracovatelé snaží tímto tlakem přilákat nové konzumenty právě pro svůj výrobek. Evropská unie je významným producentem mléka a na světové produkci se podílí 25 %. Největším producentem v rámci EU je Německo, Francie a Velká Británie. Rostoucí trh s mlékem a mléčnými výrobky znamená pro evropské producenty a zpracovatele možnost hledání nových příležitostí a růst tržních podílů. V současné době se více populace zajímá o produkty s vyšší přidanou hodnotou. Jak již bylo uvedeno, na světovém trhu s mlékem a mléčnými výrobky dochází k neustálému růstu poptávky vlivem rostoucí populace a i zvyšováním spotřeby mléka na jednoho obyvatele. Mění se však i struktura rozhodujících světových producentů. Do popředí se dostává Asie, jako významný producent syrového mléka. Dalšími důležitými producenty jsou Evropa a USA. I přes dominující postavení Asie v mlékárenském průmyslu však nejúspěšnější zpracovatelské společnosti pocházejí především z Evropy. O tom svědčí i údaje o největších obratech v mil. EUR u této komodity a navazujících výrobcích, kterých dosahují společnosti Nestlé ze Švýcarska a Danone z Francie. Velké nadnárodní společnosti pak mohou zásadně ovlivňovat podmínky na trhu mléka a mléčných výrobků. Jejich dominantní postavení zásadně ovlivňuje pozice drobných podniků i zpracovatelů na trhu, které nemohou konkurovat v nižších cenách

61

docílených díky úsporám z rozsahu. Stejně tak je pro ně obtížné proniknutí do obchodních řetězců, které by zajišťovaly odbyt jejich produkce. Mlékárenství je však jedním z klíčových odvětví agrárního sektoru a má podstatně širší než pouze přímé produkční souvislosti. Vzhledem k jeho důležitosti pro člověka a pro jeho zdravý vývoj nese prvky významného stabilizátora nejen v odvětví zemědělství, ale i v samotné výživě obyvatel v daném regionu. Svou vazbou na rostlinnou produkci je i zárukou vhodného využití půdy a udržitelného rozvoje budoucího zemědělství a krajiny i v podmínkách České republiky. Z tohoto hlediska by měl být i jedním z cílů podpory v rámci budoucí zemědělské politiky.

62

6 SEZNAM ITERATURY [1] BEČVÁŘOVÁ, V. Podstata a ekonomické souvislosti formování agrobyznysu. 1.vyd. Brno: MZLU, 2005. 68 s. ISBN 80-7157-911- 4. [2] BEČVÁŘOVÁ, V. Předpoklady konkurenceschopnosti zemědělských podniků v současném agrobyznysu. In Zborník príspevkov z mezinárodnej vedeckej konferencie Mezinárodné vedecké dni 2006. Nitra: Slovenská polnohospodárska univerzita v Nitre, 2006, s. 43-48. ISBN 80-8069-704-3. [3] BEČVÁŘOVÁ, V. Agrobyznys mění koncepci i kritéria úspěchu zemědělských podniků. In SVATOŠ, M. Sborník prací z mezinárodní věděcké konference Agrární perspektivy XIV – Znalostní ekonomika. Praha: ČZU, 2005, s. 48 – 52. ISBN 80-2131372-2. [4] BEČVÁŘOVÁ, V. Approaches to support of agriculture in term sof the EU CAP strategy amendment. Acta Universitatis agriculturae et silviculturae Mendelianae Brunensis: Acta of Mendel University of agriculture and forestry Brno = Acta Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. 2009. sv. LVII, č. 6, ISSN 12118516. [5] BEČVÁŘOVÁ, V. Vývoj českého zemědělství v evropském kontextu. 1.vyd. Brno: MZLU, 2008. 62 s. ISBN 978-80-7375-255-2. [6] BEČVÁŘOVÁ, V. Zemědělská politika. 1. vyd. Brno: MZLU, 2001. 116 s. ISBN 80-7157-514-3. [7] BEČVÁŘOVÁ, V; VINOHRADSKÝ, K; ZDRÁHAL, I. České zemědělství a vývoj cenového prostředí společného trhu. 1. vyd. Brno: MZLU, 2009. 74 s. ISBN 978-807375-345-0. [8] BEČVÁŘOVÁ, V.; ZDRÁHAL, I; Studijní materiál z předmětu: Ekonomika a politika evropského agrárního sektoru 2010. [9] BEČVÁŘOVÁ, V; Koncepce a vývoj agrární politiky EU a USA . 1. vyd. Brno: MZLU, 2007. 94s. ISBN 978-80-7375-133-3. [10] BEČVÁŘOVÁ, V., LECHANOVÁ, I. Zemědělství a potravinářský průmysl v rámci komoditních vertikál obecné a regionální aspekty. 1. vyd: MZLU, 2006. 49s. ISBN 80-7157-921-1. [11] BEČVÁŘOVÁ, V. Studijní materiál z předmětu: Agrární politika 2012. [12] CRAMER, G. L., JENSEN, C. W. Agricultural Economics and Agribusiness. 6. vyd: New York: John Wiley & Sons, 1994. ISBN 0-471-59552-7. [13] ČSÚ. Stav hospodářských zvířat. [online]. [cit. 2012-03-10]. Dostupné z:

63

[14] DROBĚNOVÁ, R., NOVÁK, P. Komparace cenového vývoje mléka a mlékárenských výrobků v kontextu globalizace trhu. In Firma a konkurenční prostředí 2008 – 1. část. 1. vyd. Brno: MSD, spol. s.r.o.,2008, s. 322 – 328. ISBN 978-80-7392020-3. [15] Faostat. [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: [16] GREGA, L. Teoreticko-metodologické aspekty posuzování konkurenceschopnosti zemědělství. MZLU v Brně, 2004, 82 s. ISBN 80-7157-822-3. [17] GREGA, L. a kolektiv. Mimoprodukční přínos trvale udržitelného multifunkčního zemědělství v podmínkách České republiky. 1.vyd: MZLU, 2006. 340s. ISBN 80-7157926-2. [18] HRUBÁ, M; VESELÁ, Z. Situační a výhledová zpráva: MLÉKO 2006. Mze. 120 s. ISBN 80-7084-569-4. [19] HRUBÁ, M; VESELÁ, Z. Situační a výhledová zpráva: MLÉKO 2007. Mze 2010. 115 s. ISBN 978-80-7084-611-7. [20] HRUBÁ, M; VESELÁ, Z. Situační a výhledová zpráva: MLÉKO 2008. Mze 2010. 116 s. ISBN 978-80-7084-766-4. [21] HRUBÁ, M; VESELÁ, Z. Situační a výhledová zpráva: MLÉKO 2010. Mze 2010. 123 s. Praha: [online]. [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: [22] Mze ČR. Komoditní karty Mléko leden – duben 2012. [online]. [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: [23] NOVÁK, P. Ekonomické souvislosti formování výrobkové vertikály mléka v soudobém agrobyznysu. Disertační práce. Brno: PEF MZLU, 2007, 170 s. [24] SZIF: Státní zemědělský a intervenční fond. Příručka mléčné kvóty červen 2011. 1. vyd. Praha: [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: [25] SZIF: Státní zemědělský a intervenční fond. Příručka mléčné kvóty duben 2012. 1. vyd. Praha: [online]. [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/CmDocument?rid=%2Fapa_anon%2Fcs%2Fdo kumenty_ke_stazeni%2Fkomodity%2Fzv%2F01%2F01%2F1333372681272.pdf [26] The World Dairy Situation 2010. Buletin IDF. 446/2010 [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z:

64

[27] The World Dairy Situation 2011. FIL - IDF Canada 2011. [online]. [cit. 2012-04-04]. Dostupné z: [28] TRACY, M. Zemědělství a potraviny v tržní ekonomice. 1 vyd. Praha: VŠZ 1993. 213 s. ISBN 80-213-0150-3. [29] World Dairy Map 2010 – IFCN. [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: Internetové zdroje Agrární portál [online]. www.agris.cz/ Asociace soukromého zemědělství [online]. http://www.asz.cz/ Český statistický úřad [online]. www.czso.cz Eurostat [online]. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/eurostat/home/ Oficiální stránky Evropské unie [online]. http://europa.eu/index_cs.htm Tetra Pak Česká republika [online]. www.tetrapak.com/cz/Pages/default.aspx

65

7 SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK Grafy: Graf 1: Přebytek výrobce a spotřebitele v podmínkách dokonalé a nedokonalé konkurence Graf 2: Přebytek výrobce a spotřebitele při promítnutí úspor z rozsahu Graf 3: Tržní determinace zemědělských a tržních cen Graf 4: Spotřeba mléka a mléčných výrobků v ČR Graf 5: Spotřeba vybraných výrobků na obyvatele za rok v kg Graf 6: Výroba mléka v mil. l Graf 7: Vývoj výroby mléka podle krajů za rok 2011 Graf 8: Vývoj stavu skotu a krav v letech 1989 – 2010 Graf 9: Vývoj stavu dojnic a roční dojivost v ČR Graf 10: Vývoj průměrných CZV mléka kravského v období 1994 – 2011 Graf 11: Vývoj cenových hladin pro mléko polotučné trvanlivé v období 1998 - 2011 Graf 12: Vývoj cenových hladin: máslo v období 1998 - 2010 Graf 13: Vývoj cenových hladin: Eidam 30% v období 2002 - 2010 Graf 14: Vývoj cenových hladin: jogurt bílý do 4,5% v období 2001 - 2010 Graf 15: Bilance zahraničního obchodu u mléka a mléčných výrobků Graf 16: Bilance zahraničního obchodu tekutého mléka a smetany Graf 17: Bilance zahraničního obchodu: sušená a kondenzovaná mléka Graf 18: Bilance zahraničního obchodu másla Graf 19: Bilance zahraničního obchodu sýrů a tvarohů Graf 20: Bilance zahraničního obchodu u jogurtů, kefírů, apod. Graf 21: Podíl na vývozu mlékárenských výrobků u vybraných zemích z ČR v roce 2011 Graf 22: Vývoj vývozu mléka a mléčných výrobků Graf 23: Podíl na dovozu mlékárenských výrobků u vybraných zemích do ČR v roce 2011 Graf 24: Vývoj dovozu mléka a mléčných výrobků Graf 25: Produkce mléka v EU 27 v roce 2010 v tunách Graf 26: Vývoj produkce ve vybraných členských zemích EU (1993 = 100%) Graf 27: Vývoj produkce ve vybraných členských zemích EU (1993 = 100%) Graf 28: Vývoj CZV kravského mléka v zemích EU (1993 = 100%) Graf 29: Vývoj světové produkce mléka a postavení EU v období 1993 - 2010 v tunách Graf 30: Světová spotřeba mléka na obyvatele v porovnání s růstem populace Graf 31: Celková spotřeba mléka a dalších mléčných výrobků Obrázky: Obrázek 1: Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Obrázek 2: Poptávkově orientovaný model Obrázek 3: Paradigma struktura – chování – výkon Obrázek 4: Tržní struktura v jednotlivých fázích komoditní vertikály Obrázek 5: Vazby v nabídce a poptávce v rámci komoditní vertikály mléka a mlékárenských výrobců Obrázek 6: Hustota mléka v Evropě v roce 2009 Obrázek 7: Hustota mléka ve světě v tunách Obrázek 8: Průměrná velikost farem v roce 2009 Obrázek 9: Spotřeba mléka a mléčných výrobků na obyvatele za rok 2010 v kg

66

Tabulky: Tabulka 1: Základní druhy tržní struktury Tabulka 2: Typy dokonalé a nedokonalé konkurence na trzích Tabulka 3: Produkce kravského mléka ve vybraných zemích světa v tis. t Tabulka 4: Nadnárodní společnosti v mlékárenském průmyslu

8 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Průměrná denní dojivost podle krajů Příloha 2: Spotřeba vybraných výrobků na obyvatele za rok v kg Příloha 3: Vývoj zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky – jogurty, kefíry, apod. Příloha 4: Vývoj zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky – sýry a tvarohy Příloha 5: Vývoj zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky – máslo Příloha 6: Vývoj zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky – tekuté mléko a smetana Příloha 7: Produkce kravského mléka v členských státech EU 27 v letech 1993 - 2010 Příloha 8: Vývoj CZV kravského mléka v zemích EU (USD/t) Příloha 9: Vývoj produkce mléka ve vybraných členských zemích EU Příloha 10: Vývoj produkce mléka ve vybraných členských zemích EU Příloha 11 Vývoj CZV kravského mléka v zemích EU Příloha 12: Vývoj plnění dodávek a přímých prodejů v kvótových letech 2004/2005 až 2011/2012 (v t)

67

Příloha 1: Průměrná denní dojivost podle krajů Rok

Území, kraj 2010 Česká republika Hl.m.Praha + Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský Zdroj: ČSÚ

2011

6 903,8

7 127,8

7 258,6 6 133,1 6 731,1 5 952,8 6 626,6 6 234,2 6 963,4 6 977,0 7 010,8 7 114,3 7 162,5 7 521,3

7 529,0 6 417,9 6 947,3 5 921,9 6 818,7 6 425,7 7 164,3 7 076,0 7 242,3 7 431,5 7 465,9 7 746,7

7 635,4

7 655,6

Příloha 2: Spotřeba vybraných výrobků na obyvatele za rok v kg Druh/rok

1989 1995 1997 1999 2000 2002 2004 2006 2008 2009 2010

Konzumní mléko

91,4 66,7 59,6 60,3 59,6 62,0 61,6 53,6 57,0 59,8 57,7

Sýry

7,8

6,5

8,6

9,3

10,5 10,6 12,0 13,4 12,9 13,3 13,2

Tvarohy

5,1

2,8

2,9

3,7

3,4

3,6

3,6

3,3

3,4

3,4

3,4

Mléčné konzervy

6,0

3,8

3,2

2,2

2,3

2,2

2,2

1,9

1,8

2,0

1,8

Ost. mléčné výrobky 27,5 20,6 22,0 24,8 25,0 28,6 29,8 31,7 32,2 32,7 32,5 Zdroj: Komoditní karta mléko 2012

68

Příloha 3: Vývoj zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky – jogurty, kefíry, apod. Jogurty, kefíry, apod. 2003 2004 2005 2006 dovoz 24,74 27,30 26,99 27,53 ø cena (Kč/kg) vývoz 25,81 27,17 27,73 27,89 dovoz 722 621 809 383 960 172 920 450 finanční hodnota (tis. Kč) vývoz 173 134 448 945 781 303 1 434 452 saldo -549 487 -360 438 -178 869 514 002 Zdroj: Situační a výhledová zpráva 2007,2008,2010, Komoditní karta Únor 2012

2007 26,78 28,01 1 066 846 1 907 886 841 040

2008 27,00 32,13 1 040 062 1 001 780 912 282

2009 26,34 28,88 1 952 344 2 193 866 1 192 086

2010 24,69 26,92 1 038 369 1 851 761 813 392

2011 26,23 26,90 1 091 293 1 858 430 767 137

Příloha 4: Vývoj zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky – sýry a tvarohy 69

Sýry a tvarohy

2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 dovoz 81,17 89,92 79,51 72,60 69,45 73,99 67,24 73,71 77,28 ø cena (Kč/kg) 73,47 82,30 76,18 82,60 87,94 74,44 81,30 98,81 vývoz 72,66 dovoz 1 893 897 2 801 915 3 539 371 1 149 877 4 822 991 4 767 348 4 984 180 5 653 762 6 041 495 finanční hodnota (tis. Kč) vývoz 1 340 579 1 498 036 1 662 623 1 802 680 1 777 363 1 945 226 1 888 158 2 375 471 3 068 150 saldo -553 318 -1 303 879 -1 876 748 -2 347 197 -3 045 628 -2 822 122 -3 096 022 -3 278 291 -2 973 345 Zdroj: Situační a výhledová zpráva 2007,2008,2010, Komoditní karta Únor 2012

Příloha 5: Vývoj zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky – máslo Máslo

2003 2004 2005 2006 dovoz 50,98 73,24 85,18 82,64 ø cena (Kč/kg) vývoz 37,8 50,07 58,26 52,9 dovoz 255 341 331 006 631 092 956 149 finanční hodnota (tis. Kč) vývoz 870 602 964 565 766 326 1 101 802 saldo 615 261 633 559 135 234 145 653 Zdroj: Situační a výhledová zpráva 2007,2008,2010, Komoditní karta Únor 2012

69

2007 100,57 60,69 1 335 570 1 294 749 -40 821

2008 78,8 63,26 1 231 206 945 733 -285 473

2009 2010 2011 69,41 85,35 88,78 54,82 67,3 91,21 1 397 208 1 643 150 1 671 394 773 237 546 142 452 173 -623 971 -1 097 008 -1 219 221

Příloha 6: Vývoj zahraničního obchodu s mlékem a mlékárenskými výrobky – tekuté mléko a smetana Tekuté mléko a smetana 2003 2004 2005 2006 dovoz 14,28 11,72 10,03 11,21 ø cena (Kč/kg) vývoz 10,86 15,72 10,91 8,92 dovoz 733 180 865 285 1 147 355 1 177 813 finanční hodnota (tis. Kč) vývoz 148 533 1 414 764 3 028 396 4 975 087 saldo -584 647 549 479 1 881 041 3 797 274 Zdroj: Situační a výhledová zpráva 2007,2008,2010, Komoditní karta Únor 2012

70 70

2007 10,67 10,31 1 395 451 6 039 438 4 643 987

2008 12,07 9,78 1 484 113 6 293 440 4 809 327

2009 10,86 7,77 1 186 675 5 020 973 3 834 298

2010 13,32 9,29 956 686 5 397 849 4 441 163

2011 14,95 10,09 1 090 205 6 418 630 5 328 425

Příloha 7: Produkce kravského mléka v členských státech EU 27 v letech 1993 - 2010 countries Austria

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

3269620

3278500

3148190

3033580

3089810

3255540

3349910

3340130

3299570

3292200

3229890

3137320

3113660

3146660

3155070

3195950

3229810

3258000

BelgiumLuxemb.

3611580

3605440

3643920

3681200

3476880

3682280

3649000

3953556

3963674

3739665

3667114

3328539

3294711

3105003

3152883

3126902

3238266

3361921

Bulgaria

1341140

1198110

1165050

1163110

1196680

1327000

1388800

1410660

1188400

1305910

1308530

1344750

1286910

1298710

1148330

1143190

1073400

1124360

139000

138500

133200

134000

132500

146600

141500

141497

150359

151220

147300

148630

144100

152264

148520

Cyprus

118000

126000

150960

Czech Republic

3453820

3133910

3125000

3133500

2787300

2716320

2818320

2789360

2782850

2728580

2645660

2680480

2820940

2767130

2755970

2801320

2780660

2683030

Denmark

4460400

4442200

4676000

4695200

4631800

4667600

4655200

4719800

4553000

4590000

4675000

4569000

4584000

4627000

4650000

4720000

4814000

4909400

71

Estonia

807787

771437

708560

674795

716934

729500

626100

629600

683192

611064

610982

651885

669969

691451

692416

693647

670554

675344

Finland

2462250

2511680

2467700

2431230

2462830

2447340

2403200

2450100

2529600

2532050

2471690

2449030

2433190

2412980

2355600

2310910

2332020

2346300

France

25324200

25322400

25438000

25108800

24916700

24834000

24892000

24998600

24903300

25197300

24614100

24449300

24885400

24194700

24373700

23564900

22653100

23301200

Germany Greece

28098300

27866200

28606800

28778900

28701900

28378000

28334200

28331200

28191000

27874400

28533300

28244700

28453000

27995000

28402800

28656300

29198700

29628900

718950

719809

737751

739890

736692

743670

735722

748387

757814

797140

797800

774244

790764

807730

801185

820000

784000

774600

Hungary

2080060

1936420

1979500

1975640

1989240

2106560

2106560

2142920

2142170

2129800

2036620

1894600

1928740

1844080

1842230

1840490

1758220

1684920

Ireland Italy

5267400

5336500

5346800

5297100

5256300

5091200

5121100

5159790

5381800

5368000

5299000

5321000

5378000

5410850

5460440

5372630

5228300

5237400

10652900

10673800

11258500

11575100

11752300

11832700

11895300

12309400

11275100

11300100

11307000

10727600

11013000

10989100

10617800

11285900

10489400

10500000

Latvia

1155700

999600

943900

920600

985800

948100

797000

822983

845972

811453

783152

783986

806767

812133

838356

832073

828060

830918

Lithuania

2066700

1896400

1818900

1831500

1949700

1915100

1701900

1713000

1718400

1764900

1788680

1841620

1853620

1884630

1931220

1950360

1786950

1732300

Malta

25000

25321

23500

41000

47001

47968

48679

47969

46888

44220

41306

41122

41474

41250

40593

40029

39455

42127

Netherlands

10952700

10872700

11293900

11012600

10922300

10995000

11174000

11155000

10970000

10677000

11075000

10905000

10847000

10989100

11061800

11285900

11468600

11631000

Poland

12639400

12222300

11642400

11695800

12123300

12595900

12284400

11889300

11884000

11872700

11892300

11822000

11922800

11982400

12096000

12425300

12447200

12278700

Portugal

1472100

1509100

1697000

1731110

1759850

1794410

1978470

1997640

1923050

2039730

1893240

1949670

1990750

1924110

1909440

1961000

1938920

1956650

Romania

3669700

4295500

4614700

4686200

4637950

4511920

4360300

4301260

4457350

4637440

4852150

5053100

5007800

6011450

5652140

5468210

5208710

4410840

Slovakia

1250000

1190500

1187100

1125300

1116100

1175950

1162630

1067000

1147200

1197800

1142300

1078600

1100000

1091740

1074660

1057250

957327

918047

Slovenia

549550

576949

608270

593370

587305

599860

634448

649258

653468

728345

662296

651031

659670

659031

642262

666472

653682

625521

Spain

6159200

6030300

6203500

6133400

5837240

6104000

6300000

6106630

6330410

6417900

6443300

6384100

6370200

6191700

6143100

6339900

6251400

6357140

Sweden

3352000

3421000

3304000

3258000

3276000

3277000

3299000

3348000

3339000

3274000

3253000

3275000

3208000

3172000

3025000

3029000

2974000

2920100

14828900

14990700

14844300

14808300

14841000

14632000

15014000

14488000

14707000

14869000

15010000

14555000

14473000

14316000

14023000

13719000

13236500

13960000

United Kingdom

Zdroj: Faostat

71

Příloha 8: Vývoj CZV kravského mléka v zemích EU (USD/t)

72

země/rok

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

Austria Belgium Belgium-Luxembourg Bulgaria Cyprsus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary

468.5 172.8 199.3 395.0 96.3 571.6 355.8 369.0 374.3 208.8 316.0 390.9 88.8 63.5 334.8 402.7 129.2 345.9 125.8 204.1 237.4 299.9 393.8 310.5

478.9 143.5 198.4 386.3 118.8 612.6 361.5 363.0 404.7 232.0 318.6 401.0 125.1 68.6 341.3 395.1 123.2 359.7 166.9 210.4 273.1 321.5 398.1 324.4

373.0 191.2 237.5 444.7 186.4 444.5 405.5 411.1 452.9 235.5 362.3 415.0 164.9 120.5 416.4 439.1 181.4 380.0 195.6 226.6 322.2 353.1 434.3 383.5

363.7 128.4 247.3 428.9 210.3 427.6 400.5 386.8 425.2 226.0 363.2 462.2 176.1 150.0 407.8 403.9 190.3 357.3 196.2 218.5 301.4 349.9 465.1 379.1

316.3 161.2 219.3 376.9 191.2 387.2 349.4 336.8 386.4 235.6 319.9 421.2 160.1 132.5 378.3 359.8 179.0 323.2 149.2 216.2 292.3 307.5 400.9 352.0

321.4 200.4 237.6 360.7 166.6 372.2 352.9 348.4 370.7 258.9 311.8 389.4 154.3 134.3 383.6 371.0 174.7 323.6 188.2 220.1 318.2 316.0 382.4 311.3

308.9 143.2 203.9 353.9 130.2 355.0 331.4 319.8 347.3 250.5 284.1 363.6 138.4 123.3 378.5 336.0 153.3 312.8 129.5 187.9 300.0 293.6 365.6 288.0

267.2 276.3 159.7 193.7 305.4 157.4 316.0 292.4 290.7 308.4 223.3 250.3 317.4 143.4 112.0 296.1 353.7 296.8 180.4 275.3 127.0 182.9 259.4 252.3 334.3 248.1

298.2 283.6 165.7 203.5 307.4 175.5 316.8 295.2 308.8 309.2 239.1 255.7 320.1 152.9 126.5 307.3 348.8 307.4 191.7 287.9 139.6 180.3 259.3 274.5 291.5 269.2

296.5 272.9 163.7 246.3 323.8 167.5 340.7 293.5 296.5 354.6 280.1 248.5 357.6 152.1 124.3 313.4 378.2 308.2 176.0 309.4 145.0 199.4 264.9 269.2 315.5 248.8

335.2 304.7 189.3 275.8 376.3 204.2 408.6 342.8 318.3 430.0 318.3 292.3 434.0 168.0 133.6 368.0 450.6 354.4 184.6 364.3 176.1 246.0 309.9 323.9 382.3 285.7

366.8 356.8 256.8 310.5 390.9 297.3 438.9 365.9 346.9 481.5 310.8 320.8 477.1 242.5 175.7 400.6 497.0 377.3 240.2 407.6 340.3 285.6 330.7 382.9 399.3 327.9

366.3 343.8 266.6 344.2 377.5 317.3 429.8 376.7 343.8 488.8 322.7 315.2 465.9 274.9 204.4 380.5 445.1 375.0 287.5 397.4 398.1 304.0 328.0 377.5 380.1 325.9

375.4 323.6 269.6 348.6 381.2 305.0 449.5 366.3 340.3 491.3 303.8 305.1 465.2 291.1 210.6 379.8 433.5 367.9 299.7 388.9 435.0 317.0 334.7 371.9 378.9 329.8

463.3 445.0 342.7 418.6 450.7 367.9 519.5 425.0 457.8 560.2 396.3 418.0 515.5 356.7 272.6 495.5 517.8 474.2 388.3 491.8 534.0 386.2 381.4 484.5 450.4 402.3

569.8 453.5 447.2 512.9 552.9 434.1 637.2 524.6 487.8 618.2 479.4 452.6 399.3 302.9 550.0 695.8 532.5 424.6 530.6 631.2 466.0 480.3 555.8 543.2 463.3

402.8 315.4 337.1 327.2 401.9 292.6 540.3 414.6 331.9 598.8 305.2 301.4 258.0 206.5 361.0 623.1 370.8 289.0 407.1 634.9 274.7 361.0 404.9 375.8 393.8

Ireland Italy Latvia Lithuania Luxembourg Malta Netherlands Poland Portugal Romania Slovakia Slovenia Spain Sweden United Kingdom

Zdroj: Faostat Pozn.: “-“ – chybějící údaje

72

Příloha 9: Vývoj produkce mléka ve vybraných členských zemích EU Vývoj produkce mléka ve vybraných členských zemích EU 14000000 12000000

v tunách

10000000 8000000 6000000 4000000 2000000

20 10 20 10

20 08

20 07

20 09

Polsko

20 06

20 05

20 04

20 03

Maďarsko

20 09

Česká republika

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Slovensko

Zdroj: Faostat

Příloha 10: Vývoj produkce mléka ve vybraných členských zemích EU Vývoj produkce mléka ve vybraných členských zemích EU 35000000 30000000

v tunách

25000000 20000000 15000000 10000000 5000000

Rakousko

Zdroj: Faostat

73

Francie

Německo

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Příloha: 11 Vývoj CZV kravského mléka v zemích EU Vývoj CZV kravského mléka v zemích EU 600 500

USD/t

400 300 200 100

20 09

20 09

20 07

20 06

20 08

Polsko

20 05

20 04

20 03

20 02

Maďarsko

20 08

Česká republika

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Slovensko

Zdroj: Faostat

Vývoj CZV kravského mléka v zemích EU 600 500

USD/t

400 300 200 100

Rakousko

Zdroj: Faostat

74

Francie

Německo

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Příloha 12: Vývoj plnění dodávek a přímých prodejů v kvótových letech 2004/2005 až 2011/2012 (v t)

Zdroj: SZIF

75