Podkladová studie pro 2014+ - analýza podpory podnikání ve vazbě s výzkumem, vývojem a inovacemi, vzděláváním, ŽP a rozvojem venkova 11. 4. 2012
OBSAH 1. 2. 3. 4. 5.
Postup realizace zakázky Dosavadní výstupy zakázky Analyzované OP a jejich oblasti podpory Tematické klastry Diskuse
1. Dosavadní postup realizace zakázky -
-
Etapa 1: • Identifikace analyzovaných oblastí podpor, • Vymezení jednotlivých tématických klastrů a jejich vzájemných vazeb, Etapa 2: • Hodnocení úspěšnosti hodnocených oblastí podpory, Etapa 3: • Hodnocení z hlediska požadavků EU, Etapa 4: • Výsledky hodnocení.
2. Dosavadní výstupy zakázky -
Přehledové tabulky se základní identifikací analyzovaných oblastí podpory Podrobné tabulky k zaměření analyzovaných oblastí podpory Výstupy k hodnocení úspěšnosti analyzovaných oblastí podpor Slovní zhodnocení úspěšnosti analyzovaných oblastí podpory Mikrostudie Zhodnocení výsledků předchozích studií k analyzovaným oblastem podpory a celkovým socio-ekonomickým trendům ve zkoumaných oblastech Zhodnocení souladu analyzovaných oblastí podpor se základními strategickými dokumenty Dílčí závěry a doporučení
3. Analyzované OP a jejich oblasti podpory -
KLÍČOVÉ OBLASTI PODPORY: - především oblasti podpory OPPI, OP VaVPI, oblasti podpory cestovní ruch v ROPech, podnikání v OPPK
-
OSTATNÍ OBLASTI PODPORY: oblasti podpory vážící se k podnikání – typicky PRV, OPR, územní (přeshraniční) spolupráce, národní tituly, OPŽP
4. Tematické klastry -
Vymezení tematických klastrů: • • • •
Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků, Posilování vývojových a inovačních schopností podniků, Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit, Ekoinovace.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků – úzká vazba na přímou podporu zakládání podnikatelských subjektů a rozvoje jejich činnosti, s podporou podnikání v širším slova smyslu, a to formou celé řady intervencí. Do tohoto klastrového tématu patří také oblast podpory cestovního ruchu jako jeho samostatné podtéma; – společným ideovým východiskem je podpora podnikavosti, vznik a rozvoj podniků, ekonomizaci místního potenciálu, vytváření přirozených podmínek pro vytváření pracovních míst (v území), uplatnění nových produktů a služeb na trhu, nových prodejních modelů, posilování dostupnosti ICT a jejich uplatnění v podnikové praxi. Tento tematický klastr tedy zastřešuje i opatření ovlivňující základní konkurenceschopnost podniků.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků – tematický klastr je úzce propojen s tématy vzdělávání, zvyšování zaměstnanosti (aktivní politika zaměstnanosti, opatření na trhu práce), posilování dostupnosti a obslužnosti území. Vytváří předpoklady pro rozvoj podniků a následné posilování jejich vývojových a inovačních schopností v hospodářsky slabých a strukturální přeměnou postižených regionech.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Úspěšnost realizace podpory je sledována ve dvou rovinách: -
Prvním hlediskem je schopnost využít prostředky alokované pro realizaci podpory. Spočívá tedy ve zkoumání poptávky a nabídky, jejich objemu a vzájemného vztahu. Primárně se soustředíme na posouzení objemu „viditelné“ poptávky, zachycené MSC2007, kterou je možné dokomponovat dle územního principu a cílové skupiny. Odlišnosti ve výkaznictví operačních programů pro potřeby MSC2007, které např. u OPPI nezachycují „neúspěšné“ žádosti tj. stavy N0-N3, je však nutné také vzít v úvahu. Dalším faktorem, který se opět projevuje u OPPI, je cílování poptávky ze strany administrátora dle výše alokace konkrétní výzvy – předkládání projektů je znemožněno po dosažení násobku alokace uvedené ve výzvě programu.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Úspěšnost realizace podpory je sledována ve dvou rovinách: -
Doprovodnou informací, která má však spíše význam finančně účetní, z hlediska vztahu státu a EU (národní účetnictví), je pak reálné čerpání evropských zdrojů.
-
Druhým hlediskem je úspěšnost realizace podpory z hlediska naplňování cílů podpory, které je sledováno prostřednictvím indikátorů výstupů a výsledků. Obdobný postup je realizován i v případě ostatních klastrů s drobnými úpravami s ohledem na specifika zkoumaných oblastí podpory.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Bankovní a další finanční produkty Oblast podpory: 1.1. Podpora začínajícím podnikatelům (START) - o prostředky na zahájení rozvoje podnikání je ze strany žadatelů zájem – vysoký podíl zazávazkovaných prostředků (96 %); i když je doposud vyčerpáno velmi málo prostředků, přesto, vzhledem k objemu zazávazkovaných prostředků, je možné předpokládat hladké splnění finančních cílů. Oblast podpory: 1.2. Využití nových finančních nástrojů (JEREMIE) - Český rozvojový, uzavřený investiční fond, výběr spravující IS, - podpora zaměřená na vzniku podniků formou seed capital a start upů na straně jedné, a na vstup soukromých investorů do již existujících podniků (venture capital), - riziko poptávky (nápady, kapitál) x povinnosti onhospodařovatele, jeho cíle
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků
-
V tomto tematickém klastru jsou zahrnuty následující oblasti podpory OPPI poskytující granty: 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb, 5.3. Infrastruktura pro podnikání, 6.1. Podpora poradenských služeb a 6.2. Podpora marketingových služeb. Výrazně se liší poměr poptávky k alokaci, která u oblasti podpory 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb dosáhla 148 % alokace, zatímco u podpory 6.1. Podpora poradenských služeb pouze 36 %. Přitom v prvním případě je alokováno více než 16 mld. (po revizi programu) a ve druhém jen 1,4 mld.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků
-
-
Tento stav naznačuje výrazné vychýlení poptávky směrem k ovlivňování základních faktorů - řešení základních potřeb podniků spojených se vznikem firem, aktivizací soukromého kapitálu, a jejich standardního fungování na trhu. To dokládá i velký objem celkové poptávky po podnikatelské infrastruktuře (oblast podpory 5.3. Infrastruktura pro podnikání) – přes 12 mld. Kč (celková poptávka je shodná s výší alokace). Naopak poptávka po podpoře poradenských služeb je velmi nízká. Cílem programu Poradenství je posílit schopnost MSP čerpat dotace na služby poradců, které si mohou samy vybrat s ohledem na specifika své podnikatelské činnosti či zvažované uplatnění inovací. Nízká poptávka po poradenských službách je v tomto směru nápadná.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků -
-
-
Z hlediska objemu prostředků –Veřejné fin.prostř. celkem - Sml/Dod, porovnání územní, jsou nejvýznamnějšími příjemci největší kraje ČR – jako je Moravskoslezský či Jihomoravský. Překvapivý je v tomto ohledu možná nižší objem prostředků směřovaný do Středočeského kraje. Třetí nejvyšší objem získal Zlínský kraj, který se však řadí spíše k menším krajům. Na opačném konci se nacházejí Jihočeský kraj a Karlovarský kraj. Při zohlednění podílu podnikatelských subjektů v jednotlivých krajích pak v případě celkových zazávazkovaných prostředků nejlépe vedou moravské kraje: Jihomoravský kraj, Moravskoslezský a Zlínský kraj. Nejnižší podíly u jednotlivých oblastí podpory jsou naopak rozprostřeny u různých českých regionů, Středočeský kraj, Jihočeský kraj a Liberecký kraj. Pákový efekt - vedou Jihočeský, Plzeňský a Ústecký kraj, na konci se umisťují Karlovarský, Pardubický a Zlínský, Liberecký.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků -
Pokrok v realizaci - naplnění indikátorů Problémem je nedostatek informací o reálném naplňování cílů programů, tj. o stavu naplnění indikátorů výstupů a výsledků. U klíčových indikátorů nejsou doposud evidovány žádné hodnoty, což vzhledem k pokročilosti realizace programu je překvapivé. Přesto je možné říci tyto společné charakteristiky:
-
oblasti podpory mají pro sledování realizace nastaveny bohaté sady indikátorů výstupů, výsledků a dopadů; jejich počet je velmi vysoký – v řadě případů se informace překrývají, některé z nich jsou redundantní; z tohoto hlediska by bylo určitě možné přistoupit k výrazné redukci ukazatelů, u většiny ukazatelů nejsou vyplněny hodnoty, což v podstatě neguje jejich využití pro řízení podpory, u některých indikátorů chybí počáteční hodnota, což výrazně stěžuje interpretaci, u některých indikátorů jsou sledovány hodnoty vyplývající ze závazků žadatelů, což alespoň částečně umožňuje interpretovat průběh podpory.
-
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků -
-
-
-
OP 2.2. Podpora nových výrobních technologií, ICT a vybraných strategických služeb se zdá, že indikátor 381505 Instalované technologie byl nastaven správně. Žadatelé se zavázali instalovat 3367 technologií, což lehce převyšuje cílovou hodnotu (o 5 %). S ohledem na probíhající realizaci projektů však bylo dosaženo jen 47 % cílové hodnoty. Přesto se jedná o slibný vývoj, který by měl umožnit naplnit tento ukazatel. Další indikátory, jako je Počet nově vytvořených pracovních míst - celkem jsou rovněž naplněny jen částečně, a to ve výši 27 %. OP 5.3. Infrastruktura pro podnikání jsou vykazovány hodnoty pouze za indikátor podlahová plocha rekonstruovaných objektů, u kterého je cílová hodnota doposud naplněna jen z 27 %, zazávazkováno je 75 %. OP 6.1. Podpora poradenských služeb MSC2007 vykazuje u sledovaných indikátorů nulové hodnoty. Výjimkou je indikátor Počet podpořených projektů poradenských služeb pro rozvoj podnikání, jehož cílová hodnota (600) je naplněna z 24 %. OP 6.2. Podpora marketingových služeb nejsou k dispozici informace o naplnění indikátorů.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků -
-
-
-
MIKROSTUDIE , situace ve vybraných CZ NACE regiony: CZ NACE 25 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení – která představuje tradiční průmyslovou českou výrobu, zastoupenou na celém území ČR, CZ NACE 26 Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení – představuje progresivní průmyslový obor, který prošel výraznou transformací v posledních 20 letech, CZ NACE 28 Výroba strojů a zařízení j. n. – patří k tradičním oborům českého průmyslu, CZ NACE 29 Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů – patří v současné době k nejvýznamnějším oborům v ČR a k hlavním exportním odvětvím, CZ NACE 32 Ostatní zpracovatelský průmysl – dokresluje situaci dalších tradičních oborů v území.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků -
OP 5.3. Infrastruktura pro podnikání
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků OP 5.3. Infrastruktura pro podnikání
OP 6.1. Poradenství
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků -
-
OPPK Tyto dvě oblasti podpory se od sebe liší ve většině základních ukazatelů. Žadateli ve 3.3 jsou pouze podniky, u 3.2 jsou to zejména komory, profesní a zájmová samospráva, obce a NNO. Oblast podpory 3.2 vykazuje poměrně nízké hodnoty jak v oblasti poptávky, tak i při vlastním čerpání zazávazkovaných prostředků (smlouvami je kryto pouze 20 % alokace). I díky tomu byla část alokace převedena na oblast podpory 3.1. A zcela obráceně je tomu u oblasti podpory 3.3, kde poptávka po prostředcích bezmála 2x převyšuje alokaci, a jako bezproblémové se ukazuje zazávazkování (87 % alokace) i vlastní čerpání prostředků. Realizace oblasti podpory 3.2. se nevyvíjí uspokojivě. I z pohledu řídicího orgánu není tato oblast vnímaná jako úspěšná; dlouhodobě vykazuje nízkou poptávku. To bylo důvodem přesunu části alokace ve prospěch oblasti podpory 3.1.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků -
-
-
Základním problémem této oblasti podpory je její nevyhraněnost tj. nejednoznačné vymezení cílů, stanovení očekávaných výsledků. Je třeba zvážit další fungování podpory v uvedené podobě v tomto i budoucím období. U oblasti podpory 3.3. se ukazuje jako bezproblémové zazávazkování i vlastní čerpání prostředků. Z indikátorů však vyplývá, že dochází ke zpoždění věcného naplňování cílů OPPK. Zdá se, že řada indikátorů nebude ke konci realizace programu naplněna. Rybářství Zdá se, že i přes nepříznivý finanční vývoj oblasti podpory 2.4. nemusí její implementace, v kontextu dalších podporovaných oblastí osy 2 a cílů administrátora, vykazovat poruchy. Vzhledem k vysoké stávající poptávce v oblasti podpory 2.1. lze doporučit zaměření i budoucí podpory tímto směrem. Důvodem je vysoká absorpce v dané oblasti. Vzhledem k zaměření oblasti podpory na zvýšení konkurenceschopnosti podniků zabývajících se zpracováním ryb a výrobou rybích produktů lze doporučit pokračování podpory 2.4. po roce 2014.
4.1. Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků Hlavní zjištění: - podpora „základní konkurenceschopnosti“ podniků je nastavena logicky správně, koresponduje i se záměry nové programové periody kohezní politiky + řídicích dokumentů – přístup ke kapitálu, - cestovní ruch MSP, - regionální variabilita je významná – objem, intenzita podpory, schopnost vázat další investice, - úspěšné jsou jednoduché formy podpory řešící konkrétní potřeby podniků, - komplexnější řešení potřeb podniků ? - nejasné, - nedaří se realizovat opatření zaměřená na kultivaci podnikatelského prostředí, rozvoj potenciálu vyžadující zapojení různých typů aktérů, přesahy mezi odvětvími – 3.2. OPPK, přeshraniční spolupráce, Poradenství OPPI? – funkční, horizontální, územní vazby - nejsou nastaveny synergické vazby, slabé komplementární vazby
4.2 Posilování vývojových a inovačních schopností podniků - klastr zastřešuje aktivity, které se zaměřují na rozvoj výzkumných a vývojových kapacit podniků, na posilování inovační schopnosti podniků, na spolupráci podniků, zvláště jejich výzkumných a technologických částí, se sférou VaV a také se vzdělávacími institucemi. Toto téma se bezprostředně váže k opatřením zaměřeným na posilování konkurenceschopnosti založené na inovacích. - OP PI - Zvyšování inovační výkonnosti podniků (INOVACE), Kapacity pro průmyslový výzkum a vývoj (POTENCIÁL), Platformy spolupráce - klastr je provázán řadou funkčních vazeb na oblast výzkumu, či oblast vzdělávání. Úzce navazuje na aktivity realizované v tematickém klastru Podpora podnikání a konkurenceschopnosti podniků; souvisí s kvalitativní přeměnou fungování malých a středních podniků.
4.2 Posilování vývojových a inovačních schopností podniků -
-
analyzované oblasti podpory řeší zejména zavádění inovací a rozsáhlé uplatňování výsledků výzkumu a vývoje v průmyslu a v podnikatelských službách (Program podpory: INOVACE), zvýšení počtu podnikatelských subjektů, které provádějí vlastní výzkum, vývoj a inovaci, podpoření růstu zaměstnanosti díky tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst a prohloubení spolupráci podniků s výzkumnými a vývojovými institucemi (Program podpory: POTENCIÁL), podporu spolupráce podniků, vědecko-výzkumných a vzdělávacích institucí a komunální sféry na regionální i nadregionální úrovni s možností podpory i mezinárodní spolupráce nových i existujících uskupení. Zejména budou podporovány projekty identifikace, zakládání a rozvoje klastrů a technologických platforem. Prostředky programu INOVACE byly navýšeny vydáním rozhodnutí K (2010) 4355 žádost o revizi Operačního programu Podnikání a inovace. Žádost o změnu operačního programu byla odůvodněna především významnými socioekonomickými změnami, především pak dopady celosvětové ekonomické krize. Hlavním důvodem pro provedení revize operačního programu byly dopady finanční a hospodářské krize v podobě hrozících významných socioekonomických změn v podporovaných regionech soudržnosti NUTS 2.
4.2 Posilování vývojových a inovačních schopností podniků -
-
-
K 31.12.2011 bylo zazávazkováno 64,4 % alokace daného klastru. Celkem byly předloženy projekty za více než 50 miliard korun, největší poptávka byla v oblasti podpory 4.2 OP PI. Realizovány jsou projekty za téměř 23 mld. Kč, celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) dosáhla průměrně 1,4 jejího násobku. Poptávka v oblastech podpory OP PI 4.1 ( 1641 předložených projektů) a OP PI 4.2 ( 736 předl. proj.) je poměrně vysoká, což dokládá dobrou absorpční kapacitu pro nabízené intervence a rovněž správnost provedené realokace. Reálné výsledky spojené s poskytováním podpory jsou však doposud nízké, což pravděpodobně koresponduje se zpožděným čerpáním zazávazkovaných prostředků. Tematicky se jedná o podpory, které jsou stěžejní při posilování dlouhodobé konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a klíčové pro přechod české ekonomiky na dráhu konkurenceschopnosti. Vysoká poptávka indikuje možnost zvýšení alokace na tento typ intervencí v příštím programovém období. Z důvodu opoždění realizace programu OP PI a schvalování jednotlivých projektů jsou prozatím dosažené výsledky indikátorů z hlediska pokroku velmi nízké
4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit -
-
Klastr je zaměřen na oblast rozvoje výzkumné a vývojové infrastruktury a kapacity pro rozvoj kvalitního výzkumu a vývoje. OP VaVpI - Evropská cetra excelence, Regionální VaV centra, Komercializace výsledků výzkumných organizací a a ochrana jejich duševního vlastnictví, Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem OP PK - Rozvoj inovačního prostředí a partnerství mezi základnou výzkumu a vývoje a praxí Mezi infrastruktury budované v současném období patří zejména centra excelence a regionální centra VaV podporovaná OP VaVpI. Dále mezi analyzované oblasti podpory patří také oblast podpory OP VaVpI zaměřená na transfer technologií a komercializaci výsledků výzkumných organizací, neboť právě prostřednictvím jejich komercializace může dojít ke skutečně plnému využívání výzkumných a vývojových kapacit (spravovaných veřejným či soukromým sektorem), jejichž vznik je podporovaný v rámci daného programu. Důležitým tématem je i podpora klíčových podpůrných technologií (key enabling technologies), určených pro aplikovaný i základní výzkum.
4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit -
-
Dalším tématem patřícím do tohoto klastru je spolupráce VaV institucí a infrastruktur, vysokých škol a aplikační sféry. Klastrové téma je provázáno řadou funkčních vazeb na oblast vzdělávání. Zejména jde o oblasti terciárního vzdělávání, rozvoje postgraduálního studia, školení a mobility výzkumníků a vysoce kvalifikovaného technického a manažerského personálu, networkingové aktivity a partnerství mezi institucemi vyššího vzdělávání, výzkumných a technologických center, včetně výzkumných infrastruktur a podniků. Souvisí rovněž s atraktivitou a vybaveností území (pro výzkumníky a další špičkové pracovníky). Úzce navazuje na aktivity realizované v klastru „Podpora zahájení a rozvoje podnikání“; souvisí s kvalitativní přeměnou fungování malých a středních podniků.
4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit -
-
Klastr celkem - k 31.12.2011 bylo zazávazkováno 83,6 % alokace všech oblastí podpory v klastru; v oblasti podpory OP VaVpI 3.1 je to ovšem 0 %. Celkem byly předloženy projekty za více než 95 miliard korun, největší poptávka byla v oblasti podpory 3.1 OP PK a 2.1 OP VaVpI. Realizovány jsou projekty za 49,3 mld. Kč, celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) dosáhla průměrně 1,6 jejího násobku. V OP PK 3.1 je v současné době krytou smlouvou nebo dodatky více než 90 % alokace, oblast podpory je naplňována v souladu předpokladem, poptávka výrazně převyšuje nabídku (3,3krát). Téměř 2/3 projektů realizují vzdělávací a veřejné výzkumné instituce. Proplaceno k 31.12.2011 v kontrahovaných projektech ve vztahu k alokaci bylo 29,3 %.
4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit -
-
V programu OP VaVpI nelze relevantně posoudit realizaci jednotlivých oblastí podpory a zhodnotit tak jejich úspěšnost, a to s ohledem na celkové opoždění zahájení realizace programu a zatím dosažený pokrok. Většina projektů je v počáteční fázi realizace a tomu odpovídají proplacené finanční prostředky a dosavadní plnění indikátorů. V současnosti z hlediska budoucího naplnění stanovených cílů je velmi problematická především oblast podpory 3.1, kde nejsou k 31.12.2011 vykazovány žádné kontrahované finanční prostředky, poptávka dosahuje pouze 0,3 násobku alokace. 9 projektů je ve schvalovacím procesu (stav P1-P3). Z regionálního hlediska jsou VaV kapacity podpořené prostředky z OP VaVpI budovány nejčastěji v Jihomoravském kraji a Moravskoslezském kraji. Počet projektů spolupráce aplikační sféry s centry excellence počet projektů spolupráce aplikační sféry s regionálními VaV centry dosahuje vysoké míry závazku příjemců, avšak aktuální dosažená hodnota je prozatím velmi nízká 0 % v důsledku postupného náběhu plánovaných aktivit podpořených center.
4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit -
OP VaVpI 2.1 regionální VaV centra- oblast vykazuje vysokou poptávku (2,45). Celkově bylo předloženo 103 projektů, z nichž 36 mělo k 31. 12. 2011 vydanou smlouvu o poskytnutí dotace. Projekt CZ.1.05/2.1.00/03.0108 UDRŽITELNÁ ENERGETIKA žadatele Centrum výzkumu Řež s.r.o. je jako jediný realizován ve dvou krajích – Středočeském a Plzeňském v poměru 65:35 plánovaných investic. Objem schválených finančních prostředků v OP VaVpI 2.1 v krajích
5%
Středočeský
9%
22%
Jihočeský Plzeňský
12%
2%
Ústecký Liberecký Jihomoravský
14% 25%
8%
3%
Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
4.3 Rozvoj výzkumných a vývojových kapacit 2014+ - velký potenciál intervencí v dané oblasti je nejen v současnosti, ale i v budoucím programovacím období 2014+. Již nyní je ovšem jasné, že se nepředpokládají investice podobného charakteru a rozsahu. V novém programovém období vhodné zajistit financování obnovy zakoupených technologií a přístrojového vybavení, aby tak došlo k dlouhodobé udržitelnosti výsadního postavení těch VaV center, které byla či ještě budou podpořena v rámci OP VaVpI. - důležité bude provázat také investice do VaV center s investicemi do lidských zdrojů. Významným očekávaným efektem je zaměření vědeckých pracovníků na aplikační výzkum. Cílem by měla být zejména podpora vzniku a rozvoje kvalitně vybavených pracovišť VaV zaměřených na aplikovaný výzkum, posílení jejich spolupráce s aplikační sférou, tvorba podmínek pro úspěšnou komercializaci výsledků VaV ve výzkumných organizacích, zlepšení systému informovanosti o výsledcích VaV, popularizace VaV.
4.4 Ekoinovace -
-
-
OPPI – Úspory energie a obnovitelné zdroje energie (Program Eko-energie), OP ŽP – Omezování emisí, Odstraňování starých ekologických zátěží, Omezování průmyslového znečištění. Klastr zahrnuje opatření umožňující prosazení progresivních a environmentálně příznivých technologií, které vedou ke zvýšení energetické účinnosti a úsporám energií, snižují náročnost výroby z hlediska zapojení dalších surovinových zdrojů, snižují technologická (průmyslová) rizika, jsou šetrná k životnímu prostředí (znečištění, zátěže, obaly, snižují environmentální rizika), přispívají k naplnění přijatých závazků v oblasti ochrany ovzduší emise CO2, dalších skleníkových plynů, vod apod. zastřešuje vedle tematických opatření i aktivity průřezového charakteru, které vytvářejí podněty pro opatření v oblasti ekoinovací. Toto téma se proto úzce váže ke všem ostatním klastrovým tématům. Podporuje využívání stávajících výrobních areálů, jejich opětovné oživení, uplatňuje se při technologických a výrobkových inovacích, vytváří podněty pro výzkumnou a vývojovou činnost.
4.4 Ekoinovace -
-
K 31.12.2011 bylo v případě programu Eko-energie kryto smlouvou a dodatky 70 % alokace, což je vzhledem k fázi programové periody v souladu s předpokladem. Proplaceno však doposud bylo jen 22 % prostředků, což znamená, že není naplňován plánovaný rámec. Přesto, s ohledem na velikost poptávky, je zde dobrá perspektiva naplnění. Celkově bylo předloženo 1 460 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace z nich doposud obdrželo 51 %. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) výrazně převýšila alokaci a dosáhla 1,7 jejího násobku. Z metodického nastavení však vyplývá, že významná část poptávky není v MSC2007 vůbec zachycena (stavy N0-N3). Odtud plyne, že podíl reálně neuspokojené poptávky může být výrazně větší. Prostředky programu Eko-energie byly navýšeny vydáním rozhodnutí K (2010) 4355 + dodatečné navýšení prostředků ve výši 38 326 689 EUR.
4.4 Ekoinovace -
-
-
-
Výrazně méně příznivá je situace je u programů financovaných z OPŽP.* 2.2 Omezování emisí kryto smlouvou a dodatky pouze 5 % alokace, Předloženo bylo 504 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 48 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) převýšila alokaci a dosáhla 1,28 jejího násobku. Pokud by došlo k reálnému uspokojení poptávky, bylo by možné naplnit finanční cíle podpory. 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží kryto 25 %, proplaceno doposud pouze 20 % prostředků; předloženo bylo 180 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 70 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) jen lehce převýšila alokaci a dosáhla 108 %. Kdyby došlo k bezproblémovému uspokojení prokázané poptávky, nebyly by problémy se splněním finančních cílů programu. 5.1 Omezování průmyslového 22 %, 14 Předloženo bylo 97 projektů a rozhodnutí o přidělení dotace obdrželo 32 projektů. Celková poptávka (celkové veřejné zdroje žádost) dosáhla však pouze objemu 86 % alokace, což je neméně ze zkoumaných oblastí podpory. * hodnocení ovlivňuje fakt, že projekty jsou do stavu s Rozhodnutím načítány až po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, které je vydáváno až po posouzení provedeného výběrového řízení.
4.4 Ekoinovace -
-
-
Podíváme-li se na využívání veřejných zdrojů v jednotlivých regionech zároveň u všech zkoumaných oblastí podpory jsou významné objemy prostředků směřovány především do Moravskoslezského kraje a Pardubického kraje. Moravskoslezský kraj je úspěšný z hlediska absolutních hodnot i při zohlednění podílu podnikatelských subjektů v jednotlivých krajích. Nápadná je vysoká úspěšnost při čerpání prostředků z oblastí podpory určené primárně podniků, na straně druhé pak velmi malá schopnost předkládat žádosti i čerpat prostředky ze strany veřejných subjektů OPŽP 4.2. V tomto směru je zcela obrácená situace v případě Libereckého kraje, ve kterém je ve všech oblastech podpory předkládáno málo projektů i málo čerpáno s výjimkou právě oblasti podpory OPŽP 4.2, kde je právě tento kraj nadprůměrný. Malé objemy prostředků vzhledem k velikosti krajů jsou poptávány i čerpány ve Středočeském, Královéhradeckém kraji a kraji Vysočina.
5. DISKUSE -
Děkujeme za pozornost!
-
Dotazy? Sdružení DHV & QUARTUS Mgr. Lenka Brown & Ing. Marek Jetmar, Ph.D.
