P.O.BOX 383, PRAHA

ŠALAMOUN Spolek na podporu nezávislé justice v ČR P.O.BOX 383, 111 21 PRAHA 1 IČ:63837714 Registrace: sp.zn.L 6401u Městského soudu v Praze

www.spoleksalamoun.com

ID datové schránky : 83ob8u Vážený pan JUDr. Jan Bláha předseda senátu Nejvyšší soud Burešova 20 657 37 Brno V Praze dne 2. ledna 2017

Podnět k zamyšlení k sp.zn.: 9T 12/2013 Vážený pane předsedo senátu, ač jsme si vědomi, že zákon nám neumožňuje, abychom jakkoli mohli přispět k objasnění okolností a skutečností, jenž vedli k obvinění Lukáše Nečesaného, který byl opakovaně po dvakrát odsouzen za pokus zvlášť závažného zločinu vraždy podle 21 odst. 1, §140 odst. 2, 3 písm. j), jehož se měl dle obžaloby dopustit vůči poškozené Ludmile Brantové, pociťujeme za svojí povinnost předložit senátu NS podnět k zamyšlení. Nečiníme tak proto, že bychom měli pochybnosti o způsobilosti senátu, jemuž předsedáte. Máme však za to, že po té, kdy jsme bylo svědky toho, jakým způsobem byl Lukáš Nečesaný jak nalézacím, tak i odvolacím soudem, krácen na svých právech, kdy jimi byla ignorována nejen zásada in dubio pro reo a presumpce neviny, ale i povinnost OČTŘ vést vyšetřování a dokazování v prospěch i neprospěch podezřelého, a při vědomí, že jste již ve věci rozhodoval z důvodu stížnosti pro porušení zákona, že je naší povinností se na Vás obrátit s prosbou, věnovat našemu podnětu pozornost. Dovolte nám, abychom Vám jménem Spolku Šalamoun předestřeli laický pohled a postřehy k tr. věci Lukáše Nečesaného, kterou bude Nejvyšší soud opětovně projednávat z důvodů podaného dovolání. Dne 20. května 2015 Nejvyšší soud projednal stížnost pro porušení zákona podanou pani ministryní JUDr. Válkovou ve prospěch ods. Lukáše Nečesaného a svým rozhodnutím věc vrátil zpět nalézacímu sodu v Hradci Králové. Z rozhodnutí senátu, jemuž jste předsedal, si dovolíme úvodem citovat: „Povinností soudů bude, aby znovu všechny provedené důkazy hodnotil, musí přitom respektovat výše citovaná zákonná ustanovení i soudní judikaturu a mít na vědomí jak princip presumpce neviny, tak z něho vyplývající pravidlo in dubio pro reo. Stejně tak musí mít na paměti, že jakýkoliv vysoký stupeň podezření sám o sobě není s to vytvořit spolehlivý a zejména zákonný podklad pro odsuzující rozsudek. Nalézací soud musí mít rovněž na zřeteli všechny výše popsané výhrady, které Nejvyšší soud vznesl ke způsobu, jakým v odůvodnění zrušeného rozsudku hodnotil provedené důkazy.“

Namísto toho, aby senát KS v Hradci Králové respektoval usnesení NS, nechal předseda senátu nalézacího soudu JUDr. Vacek, státní zástupkyni Mgr. Lenku Faltusovou předložit nové důkazy, tj, „výpověď“ svědka, ods. Fundy, kterého policie, na pokyn st. zástupkyně „vypátrala“ a novou výpověď pani poškozené, která byla v rozporu s jejími předchozími výpovědmi. Byli jsme přímými pozorovateli opětovného projednávání této kauzy před nalézacím soudem v Hradci Králové i odvolacího Vrchního soudu v Praze, která proběhla po té, kdy Nejvyšší soud svým rozsudkem zrušil jejich předchozí rozhodnutí. Máme za to, že jak nalézací, tak následně i odvolací soud zcela ignorovaly závazné pokyny Nejvyššího soudu. Nalézací soud opřel své rozhodnutí o důkazy, které ve svém opodstatnění nijak věcně nezdůvodnil a zcela účelově, aniž by akceptoval závazné pokyny NS, vystavěl konstrukci, jen aby mohl znovu vynést rozsudek, který byl napaden stížnosti pro porušení zákona a NS zrušen a vrácen s tím , že soud : „ musí mít rovněž na zřeteli všechny výše popsané výhrady, které Nejvyšší soud vznesl ke způsobu, jakým v odůvodnění zrušeného rozsudku hodnotil provedené důkazy.“ Klíčovým důkazem, na jehož základě Krajský soud v Hradci Králové, jakož i následně odvolací Vrchní soud v Praze rozhodly o vině a trestu a odsoudily Lukáše Nečesaného opět k třináctiletému trestu odnětí svobody, je svědectví poškozené paní Brantové, která dne 2. 9. 2015 ve své nové výpovědi před KS v Hradci Králové tvrdila, že po 2,5 letech, kdy údajně vůbec nekoukala na TV, neposlouchala radio atd, tak v den, kdy byl Lukáš Nečesaný, po zrušujícím rozsudku NS propuštěn z vězení, tak si při záběrech televizního zpravodajství vzpomněla, že je to on a že ho poznala podle vlasů a úsměvu. Podotýkáme, že Lukáše Nečesaného propustili z vězení dne 20.5.2015 a soudní stání se konalo dne 2. 9. 2015. Poškozená sdělila soudu, že o této skutečnosti s nikým nemluvila. Zároveň se poškozená Brantová prořekla, že 5 dní před soudním jednání ji navštívil ve věci vyšetřující kriminalista kpt. Jušta, z důvodu psychologické ochrany. Tato skutečnost byla „vysvětlena“ sepsáním úředního protokolu ze strany PČR o psychologické ochraně poškozené daným kriminalistou a to bez dalšího vysvětlení či opory v zákoně. Obhajoba žádala o předvolání několika svědků, kteří byli ochotni dosvědčit, že paní poškozená ve své provozovně opakovaně ukazovala výtisky z novin a sdělovala zákazníkům, že toto je pachatel (myšleno fotografie Lukáše Nečesaného). Jak krajský soud v Hradci Králové, tak odvolacího vrchního v Praze, označilo připuštění svědků za nadbytečné. Důležitou skutečností je, že vlasy obžalovaného byly v době útoku dlouhé až na ramena a v předu měl kštici v délce cca 9 cm a v době propuštění z věznice měl velmi krátký sestřih na tzv. ježeka. Ani tato skutečnost nevzbudila ze strany soudu žádné pochybnosti o věrohodnosti poškozené. Vzhledem k tomu, že v daný den byly na základě pokynu Nejvyššího soudu vyslechnuti znalci, kteří vypracovali Ústavní znalecký posudek VFN Praha, který byl původně Vrchním soudem v Praze odmítnut jako nadbytečný a kteří jednoznačně potvrdili poruchu paměti poškozené, byli jsme svědky „procitnutí“ paní poškozené. Nicméně znalci konstatovali, že aby její výpověď mohla být brána v potaz jako věrohodná, je třeba provést opětovné forenzní vyšetření paměťové stopy formou revizního znaleckého posudku. Tento posudek byl následně zadán ve znaleckém ústavu Klecany Praha a závěr tohoto posudku byl zcela jednoznačný a znalec tento závěr formuloval u sodu takto: “Neurokognitivní funkce v době předmětného

útoku,ani v době hlavního líčení dne 2.9.2015 nebyly plně zachovány, není a nebyla plně zachována epizodická paměť, což je paměť na události, kterou lze časově charakterizovat jako amnézii před úraze i po uraze.To, že jedinec udává, že si na událost vzpomíná, ještě nutně neznamená, že jde o skutečnost, výpověď poškozené nemůže být zcela věrohodná.“ Po projednání tohoto posudku /konec února 2016/, zřejmě při vědomí, že svědectví pani poškozené zní nevěrohodně, začal soudce JUDr. Vacek číst úřední záznamy o výslechu svědků – vězňů, kteří s Lukášem Nečesaným pobývali ve vazbě nebo ve výkonu trestu a jejichž výslechy právě formou úředních záznamů nařídila v červnu 2015 státní zástupkyně a po cca 9 měsících je teprve vložila do spisu. Tímto způsobem bylo vyslechnuto celkem 19 vězňů a 1 z nich, odsouzený Funda, měl údajně sdělit policistům, že se mu Lukáš Nečesaný přiznal, že se činu, za který byl odsouzen, dopustil. Předseda senátu, doktor Vacek oznámil, že vězeň Funda je připraven za dveřmi soudní síně a že bude vyslechnut. Poté byl v kukle a zjevně medikamentózně ovlivněný odsouzený jménem Funda předveden eskortou vězeňské stráže. Předseda senátu, JUDr. Vacek přečetl, bez souhlasu obžalovaného, úřední záznam (podání vysvětlení) a následně, protože „svědek“ nebyl sto plynule vypovídat, provedl de facto výslech svědka.Ten však ze sebe nebyl schopen vydat ani větu a proto soudce rozhodl číst jednotlivé věty ze zmiňovaného úředního záznamu a vyzval ods. Fundu o vyjádření. Sama skutečnost, že soudce Vacek, aniž by vrátil žalobu pro nedostatek důkazů státní zástupkyni, aby OČTŘ provedly úkony k doplnění důkazů, přijal od státní zástupkyně nový „důkaz“, tj. svědectví zločince, které je pouhým tvrzením proti tvrzení a ve své podstatě irelevantní, a jehož váha je na úrovni „jedna pani povídala“, tj, aniž by měl jakoukoli věcnou či hmotnou podporu, vzbuzují podezření, že se jedná o zneužití pravomoci úřední osoby a maření rozhodnutí NS soudu, tím, že ignoroval jeho pokyny, neboť se nejednalo o situaci, kdy soud věc vrátí st. zástupci z důvodu nedostatku důkazů k došetření, ale o stav, kdy měl napravit svá pochybení a napravit důsledky libovůle, kterou NS oběma soudům, jak prvoinstančnímu tak odvolacímu, ve svém rozhodnutí vytknul. „Svědectví“ odsouzených, vytěžovaných policisty, měla, jak jsme zjistili vlastním šetření, usvědčit Lukáše Nečesaného z toho, že se dopustil činu, za nějž byl odsouzen. Některé případné „svědky“ z řad odsouzených, kteří jsou toho času ve výkonu trestu v různých věznicích (Mírov, Valdice, Heřmanice, etc) jsme navštívili a ověřili si, zda byli ve věci Lukáše Nečesaného dotazování na skutečnost, že se jim svěřil, že se trestného činu, pro který byl odsouzen, dopustil. Ods. Funda je jediný z devatenácti odsouzených, se kterými Lukáš Nečesaný byl v době vazby a následného výkonu trestu odnětí svobody, ve věznici PrahaPankrác. Sadistický vrah, který brutálním způsobem, kvůli deset tisícům korun, které odcizil oběti jeho zločinu, cynicky zavraždil mladou ženu tak, že jí podřízl hrdlo a pak dvaadvaceti ranami ubodal k smrti, než se střenka zlomila. Jeho jsme nenavštívili, neboť v té době už byl svědkem obžaloby a mohli bychom být obviňováni z ovlivňováni svědka. Ostatní, ač jím dle jejich sdělení policisté naznačovali, že by svědectvím proti Lukášovi Nečesanému mohli získat ze strany vězeňské služby jakési výhody, svědčit odmítli, s tím, že se jim s ničím takovým nesvěřil a že jsou přesvědčeni, že se toho, „za co sedí“, nedopustil. Jeden z nich nám sdělil, že ods. Funda se vyjádřil, že to udělal proto, že po té, kdy NS vyhověl SPZ a zrušil rozsudky nalézacího a odvolacího soudu a Nečesaný byl propuštěn z výkonu trestu, dostal vztek a rozhodl se s policii spolupracovat za cenu nabídnutých výhod, které v současnosti požívá, neboť je ve zvláštním režimu ve vazební věznici Praha - Ruzyně, která není zařízením, kam jsou zařazovaní do výkonu trestu vrazi.

Po „výpovědi“ ods. Fundy předseda senátu Vacek dokazování ukončil. Zamítl stížnost obhajoby na podjatost senátu, kterému předsedal, zamítl veškeré doplňující dotazování ze strany obhajoby a vynesl rozsudek. Při odvolacím řízení, senát VS v Praze, vedený jeho předsedou soudcem Lněničkou, potvrdil rozsudek KS v Hradci Králové o vině i výši trestu. Při projednávání věc, kdy byla zřejmá jeho podjatost až nevraživost vůči obžalovanému Nečesanému, zamítl veškeré návrhy ze strany obhajoby a další možné dokazování, zamítl žádost obhajoby o doplňující výslech 2 vězňů, kteří kontaktovali právníka obhajoby s tvrzením, že se jim vězeň Funda přiznal, že si vše vymyslel. Podotýkáme, že vězeň Funda se od chvíle, kdy byl na příkaz předsedy senátu VS v Praze Lněničky, v době projednávání odvolání ve věcí eskortován do VV Praha Ruzyně, nesměl, ač pravomocně odsouzený a ve výkonu trestu odnětí svobody, telefonicky komunikovat se svojí babičkou a zároveň nebyl předveden jako svědek, se v ní nachází dodnes, ač v této není režim D, tj. pro ty odsouzené, kteří spáchali brutální násilný zločin. Na naše opakované dotazy k věci, tj. neopodstatněného zvýhodnění jeho stávajícího výkonu trestu odnětí svobody, vedení vězeňská služba nereaguje. Soudce Lněnička zamítl také vyslechnout svědkyni paní Janu Tichou, která sdělila formou písemného prohlášení u právníka skutečnosti v jiné trestní věci, kde probíhá vyšetřování kriminalisty kpt. Jušty, téhož, který byl vyšetřovatelem ve věci Lukáše Nečesaného, pro nestandardní způsob vyšetřování a který se jí, coby milenec, mimo jiné přiznal i k tomu, že v cause Nečesaného zfalšoval pachové stopy a že to Lukáš Nečesaný neudělal. V současnosti je věc prošetřována GIBS. Ve svém rozsudku se soudce VS v Praze Lněnička odvolává na svědectví paní poškozené Brantové a zcela opomenul svědectví ods. Fundy, aniž by jakkoli rozvedl důvody, proč se tak rozhodl a hlouběji se nezabýval argumentací KS v Hradci Králové, který jeho „svědectví“ použil jako důkaz při zdůvodnění viny a trestu pana ods. Nečesaného. Možná proto, že soudce Lněnička ods. Fundu před 2 lety odsoudil na 25 let odnětí svobody i na základě psychologického posudku jmenovaného, který byl, při jednání soudu ve věci odvolání ods. Nečesaného čten. I sama skutečnost, že se OČVŘ opakovaně při svém dokazování opíraly o tvrzení poškozené, že zranění jí pachatel způsobil březovým polenem, aniž by jakkoli věcně prokázaly a doložily důkazy, že tomu tak bylo, neboť ani v ráně, kterou jí útočník způsobil, ani na místě činu nebyli nalezeny stopy po třískách, úlomcích či kůry z březového dřeva, ač by musely být nalezeny, neboť útoky byl brutální, veden velikou silou a razancí, což lze dovodit od skutečnosti, že rozstřik stop od krve byl nejen na podlaze holičství, ale i na zdech a nábytku. Policie nikdy prokazatelně a ověřitelně nedoložila, jakým předmětem byla poškozená napadena a zraněná. Závěrem poukazujeme na trvale přehlíženou skutečnost, že kdyby se Lukáš Nečesaný, který po té, co se společně s rodiči z televizních zpráv dozvěděl, že někdo brutálně přepadl poškozenou pani Brantovou, jim sdělil, že s poškozenou mluvil, když se chtěl nechat ostříhat a že když odcházel, byla zcela v pořádku, a na popud rodičů se nepřihlásil policii jako svědek, nebyl by obviněn, následné obžalován ani odsouzen, neboť dle očitých svědků popis muže a jeho ústroje, který opustil kadeřnictví v době, kdy byla poškozená napadena a okradená, byl zcela odlišný od ústroje Lukáše Nečesaného, takže by nebyl ztotožňován s osobou, která zavrženíhodný čin spáchala. Zůstává otázkou, proč nebyl nasazen policejní pes, který by pravděpodobně mohl skutečného pachatele vystopovat, neboť stopa byla poměrně čerstvá.

Děkujeme Vám za Vaší pozornost.

S pozdravem

John Bok předseda spolku

tel.+420602262445

mail:[email protected]