Po íta ová simulace ve firm Škoda Auto užitá jako nástroj pro optimalizaci zásobování výrobních linek. Simulace v plánování výroby, Ing

Po íta ová simulace ve firm Škoda Auto užitá jako nástroj pro optimalizaci zásobování výrobních linek. Simulace v plánování výroby, Ing. Ji í Što ek, Ph.D. 30.1.2012

Co je to simulace Simulace je napodobení dynamického systému modelem, v n mž lze snadno experimentovat. Cílem je získání poznatk aplikovatelných poté ve skute nosti. (další význam) Simulace se pojí s p ípravou, provedením a vyhodnocením cílených experiment pomocí simula ního modelu. (sm rnice VDI 3633)

2

Po íta ová simulace ve ŠKODA AUTO, VPS3/2, Ji í Što ek, 30.1.2012

Za azení a spolupráce VPS3/2 V Výroba a logistika

VP Plánování zna ky

VPS ízení plánování zna ky

VPS3 Servis plánování

Dodavatelé simula ních SW: Realizace simula ních studií pro odd lení: › Koncepce závodu a ízení výroby › Projektování výrob sva oven, lakoven, montáží a agregát › Projektování dopravníkové techniky a materiálového toku › Projektování interní logistiky › Závodová logistika › ...

Spolupráce s externími firmami: › nedostatku vlastních kapacit › spolupráce p i ov ování výsledk simulací dodavatele › chyb jícího know-how v oblasti ešené problematiky

› školení › support › vývoj

Koncernová spolupráce: › VW Wolfsburg › AUDI Ingolstadt

VDA: › Standardy › Arbeitsgruppe Ablaufsimulation

Vysoké školy: Aktivity pro studenty: › diplomové a praktikantské práce, › semestrální projekty, › studijní praxe, pobyty a exkurse.

VPS3/2 Simulace v plánování výroby IT – Škoda Auto: › instalace SW › licen ní poplatky

3

;

VPS3/7: › integrování simulace v rámci konceptu DF › nákup nových aplikací


Aktivity v oblasti v dy a ostatní spolupráce: › postgraduální studiu, ešení projekt , › granty, výzkum.

Milníky využívání simulace ve ŠKODA AUTO Od 2007 integrace simulace v rámci konceptu DF, standardizace prvk a procedur, vývoj centrální aplikace pro analýzu dat, racionalizace, zefektivn ní pr hu simulací.

Do 2002 ešení simula ních studií externí firmou, tšinou ve fázi detailního plánování.

2002

2007

Od 2002 koncept centrální podpory pro jednotlivé útvary plánování nové výroby, simula ní projekt ešen od fáze konceptu až po náb h nové výroby, využívání externích pracovník v p ípad nedostatku vlastního personálu, simula ní projekty ešeny již intern , intenzivní spolupráce s univerzitami, aplikování a vývoj nových metodik.

4


2008

Od 2008 echod na simula ní software Plant simulation, standardizace podle metodik VW a VDA (Automotive Bausteinkasten).



2002

2007

Od 2002 koncept centrální podpory pro jednotlivé útvary plánování nové výroby, simula ní projekty ešeny již intern , simula ní projekt ešen od fáze konceptu až po náb h nové výroby, využívání externích pracovník v p ípad nedostatku vlastního personálu, intenzivní spolupráce s univerzitami, aplikování a vývoj nových metodik.

5


2008




2002

2007


6


2008


Milníky využívání simulace ve ŠKODA AUTO Od 2007 integrace simulace v rámci proces DF, standardizace prvk a procedur, vývoj centrální aplikace pro analýzu dat, racionalizace, zefektivn ní pr hu simulací.


2002

2007


7


2008


Využití simulace v jednotlivých fázích projektu

8


íklady z praxe Koncept

Hrubé projektování

Detailní projektování

Náb h Výroby

› Simula ní model: › „KONCEPT DODÁVEK DÍL PRO MONTÁŽNÍ LINKU“ › Požadavek zákazníka: › Ov ení funk nosti navrhovaného konceptu. › Stanovit kapacitu skladových ploch pro za azení nového produktu do výroby. ›

Díl í cíle: › kapacit p epravního prost edku, › stanovení po tu palet a díl pro sklad a pracovišt p i inicializaci.

9


Sériová výroba

Model „Koncept dodávek díl

pro montážní linku“

Prvky pro nastavení modelu a definování logiky jeho ízení. Vymezení systémové hranice (vstup, výstup)

Na vstupu definován výrobní program a sekvence.

10


Montážní linka je definována › výrobním taktem, › p estávkami, › poruchami.



Prvek pro kanbanové dodávky.

Palety ur ené k zásobování. Rozmístn ní palet není definováno – fáze konceptu. Pro každý typ dílu jsou na pracovišti dv palety

Díly p irazeny na základ popisu vozu – definováno pomocí tabulky. 11




ehled n kterých editovatelných položek kanbanového prvku: › po et kamionu k dispozici (1), › kapacita kamionu (2), › doba trvání p epravy asem manipulace (3), › zp sob uskute ní asu dodání (4), › tabulka dodávaných dílu (5) › ozn. dílu a palet, › kapacita palet a dopravního prost edku, › ozn. cílového skladu pro jednotlivé díly, › hodnota pojistné zásoby. 5

12


1

2

3 4

Koncept dodávek díl

pro montážní linku

Sledované výstupy: dosažení výrobního programu (denní produkce, sm nová produkce), stav zásob jednotlivých díl , celková kapacita skladu (v etn prázdných palet) apod. Vizualizace modelu:

*(video se spustí po kliknutí na obrázek) 13


íklady z praxe Koncept

Hrubé projektování

Detailní projektování

Náb h Výroby

Sériová výroba

› Simula ní model: › „ZÁSOBOVANÍ LINEK V ZÁVISLOSTI NA POŽADOVANÉ PRODUKCI“ › Požadavek zákazníka: › Ov ení navrhované zm ny požadované produkce. › Stanovit po et taha

v závislosti na požadované produkci tak, aby nedocházelo

k blokování linek v d sledku zpožd ní dodávek materiálu. ›

Díl í cíle: › Stanovení asového vytížení souprav. › Stanovení po tu p epravovaných palet.

14


Model „Zásobovaní linek v závislosti na požadované produkci“ Linka agregátu

Linka p ední ásti vozu

Hlavní montážní linka

Linka dve í

Linka p ístrojové desky

Linka p ístrojové desky

Linka p ední ásti vozu

Hlavní montážní linka

Linka dve í

Centrální sklad

Linka agregátu ROOMSTER YETI / SUPERB 15


Model „Zásobovaní linek v závislosti na požadované produkci“ epravní komunikace: › pro zavážení obou linek jsou stanoveny trasy T1, T2, T3, › soupravy navážejí materiál na jednotlivá místa zástavby vždy pouze podél jedné trasy.

trasa T1 trasa T2 trasa T3 jízdní souprava (taha + 3 vozíky) 16


Model „Zásobovaní linek v závislosti na požadované produkci“ ležité parametry zohledn né v modelu: layout haly a linek – rozmíst ní jednotlivých pracovišt a poloh sklad , epravní komunikace – T1,T2 a T3 výrobní program – denní produkce jednotlivých typ , sm nnost, p estávkové režimy, montážní díly, díly íslo dílu, místo zástavby (montážní takt/pracovišt ), místo pot eby, po et díl v palet , po et díl na jeden v z, etnost zástavby dílu v % -> zohledn no v rámci výrobního programu, rychlost taha , po et vozík /taha , technické asy související s manipulací s paletami (naložení, vyložení atp.), ízení odvolávek palet ze skladu a zavážení palet na linky – dle iTLS*. *iTLS – internes Transport-Leitsystem iTLS p ijímá požadavky na p ísun materiálu pro vysokozdvižné vozíky a taha e a tuto dopravní techniku také ídí, systém optimalizuje zavážení montážních linek tak, že u každého taktu hlídá spot ebu materiálu s nastaveným p edstihem (nyní 90 minut) a podle jeho spot eby automaticky odvolává ze sklad nový materiál a zárove ídí dopravní techniku tak, aby byl materiál na místo spot eby zavezen pokud možno práv v as. 17


Model „Zásobovaní linek v závislosti na požadované produkci“ Prezentace modelu

*(video se spustí po kliknutí na obrázek) 18


Model „Zásobovaní linek v závislosti na požadované produkci“ ehled provedených simula ních test (testy provedeny pro 4-týdenní produkci). TESTY A

– sou asná produkce Superb + Yeti Superb / Yeti

TESTY B

220 / den / 2 sm ny 170 / den / 3 sm ny

(150 Superb + 20 Yeti)

– maximální produkce Superb + Yeti + maximální produkce Roomster Roomster Superb / Yeti

19


– sou asná produkce Superb + Yeti + maximální produkce Roomster Roomster Superb / Yeti

TESTY C

160 / den / 3 sm ny

220 / den / 2 sm ny 470 / den / 3 sm ny



Model „Zásobovaní linek v závislosti na požadované produkci“ íklad provedeného simula ního testu: TESTY TESTYAA ––sou sou asná asnáprodukce produkceSuperb Superb++Yeti Yeti Superb / Yeti › Pr

160 / den / 3 sm ny


rná rychlost taha e = 6 km/h P et Po souprav

Blokace linky Superb + Yeti

Denní ztráta produkce Superb + Yeti

asová vytíženost souprav

MIN pr

› Pr

r MAX

MIN

pr

r MAX

1

ANO - 2,4 %

4,1

81 %

1

4,5

5

7

16

19

2

NE

0

45 %

1

3,8

5

7

15

21

3

NE

0

30 %

1

3,9

5

7

15

20

rná rychlost taha e = 8 km/h Po et souprav

Blokace linky Superb + Yeti

Denní ztráta produkce Superb + Yeti

asová vytíženost souprav

1

ano - 0,8 %

1,4


72%

Doba jízdy v minutách

Po et palet MIN pr

20

Doba jízdy v minutách

Po P et palet

1

4,3

r MAX

5

MIN

6

pr

r MAX

13

16

Model „Zásobovaní linek v závislosti na požadované produkci“ ehled provedených simula ních test s návrhem na realizaci: TESTY TESTYAA ––sou sou asná asnáprodukce produkceSuperb Superb++Yeti Yeti Superb / Yeti 160 / den / 3 sm ny


2 soupravy TESTY TESTYBB ––sou sou asná asnáprodukce produkceSuperb Superb++Yeti Yeti++maximálna maximální produkce Roomster Roomster 220 / den / 2 sm ny Superb / Yeti 170 / den / 3 sm ny (150 Superb + 20 Yeti) 3 soupravy TESTY TESTYCC ––maximální maximálníprodukce produkceSuperb Superb++Yeti Yeti++maximální maximálníprodukce produkceRoomster Roomster Roomster 220 / den / 2 sm ny Superb / Yeti 470 / den / 3 sm ny (270 Superb + 200 Yeti) 5 souprav 4 soupravy s rizikem 0,2 % blokace linky (odp. denní ztrát 1 produktu) 21


kuji.

Po íta ová simulace ve firm Škoda Auto užitá jako nástroj pro optimalizaci zásobování výrobních linek. Simulace v plánování výroby, Ing

Recommend Documents