*UOHSX004N8IH* UOHSX004N8IH
PŘEDSEDA ÚŘADU PRO OCHRANU HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ROZHODNUTÍ Č. j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
Brno 14. března 2013
Ve správním řízení o rozkladu ze dne 24. 7. 2012 (doručeného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže téhož dne) podaném navrhovatelem –
společností GiTy, a. s., IČ 25302400, se sídlem Mariánské náměstí 1, 617 00 Brno, ve správním řízení zastoupeným na základě plné moci ze dne 6. 12. 2011 JUDr. Richardem Gürlichem, Ph.D. advokátem advokátní kanceláře GÜRLICH & CO., se sídlem Politických vězňů 19, 110 00 Praha 1,
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S482/2011/VZ5617/2012/530/JWe ze dne 9. 7. 2012 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –
České republiky – Ministerstva obrany, Sekce vyzbrojování MO, IČ 60162694, se sídlem nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6,
při zadávání veřejné zakázky „Telekomunikační služby – služby přenosu dat VSAT – rámcová smlouva“, zadávané v otevřeném nadlimitním řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 1. 8. 2011 pod evidenčním číslem 60063083 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 8. 2011 pod číslem 2011/S 147- 244699,
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9. 7. 2012, č. j. ÚOHS-S482/2011/VZ5617/2012/530/JWe, potvrzuji a podaný rozklad z a m í t á m.
ODŮVODNĚNÍ I. 1.
Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže Zadavatel – Česká republika – Ministerstvo obrany, Sekce vyzbrojování MO, se sídlem nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6, IČ 60162694 (dále jen „zadavatel“), uveřejnil dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)1, v informačním systému o veřejných zakázkách dne 1. 8. 2011 pod evidenčním číslem 60063083 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3. 8. 2011 pod číslem 2011/S 147244699, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Telekomunikační služby – služby přenosu dat VSAT – rámcová smlouva“ (dále jen „veřejná zakázka“). Předmětem plnění veřejné zakázky je dle bodu 1. zadávací dokumentace „poskytnutí satelitních služeb včetně satelitních zařízení, které jsou potřebné pro jejich poskytnutí“ v rozsahu stanoveném v bodě 1.1. A) – F) zadávací dokumentace, přičemž v bodě 1.1. A) je mimo jiné uvedeno, že zadavatel požaduje zajištění nepřetržitých duplexních satelitních spojů z ČR v Ku-band a X-band pásmu v rozdělení podle oblastí plnění na Evropu, Blízký a Střední východ, Severní Afriku a ostatní do 6 000 km od Bruselu pomocí kompletů satelitních stanic VSAT pro mobilní a stacionární prostředky armády České republiky (dále jen „armáda ČR“) a Ministerstva obrany včetně přístupového bodu – centrální stanice HUB (dále jen „centrální stanice HUB“) umístěného v ČR. Dle bodu 4.1. zadávací dokumentace je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky nejnižší nabídková cena bez DPH za předmět veřejné zakázky modelového příkladu. V bodě 4.2. zadávací dokumentace je uvedeno, že pro hodnocení nabídek zadavatel sestavil modelové příklady (uvedené v listu nabídkové ceny v příloze č. 2 zadávací dokumentace).
2.
Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel celkem dvě nabídky, přičemž komise pro otevírání obálek po kontrole jejich úplnosti ve smyslu § 71 odst. 8 zákona konstatovala, že obě splňují zákonné požadavky a požadavky zadavatele. Společnost GiTy, a. s,
1
Pozn.: pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.
2
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
IČ 25302400 se sídlem Mariánské náměstí 1, 617 00 Brno (dále jen „navrhovatel“), podal dne 15. 9. 2011 proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky námitky (doručené zadavateli dne 16. 9. 2011), přičemž zadavatel těmto námitkám rozhodnutím ze dne 26. 9. 2011 nevyhověl. 3.
Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 19. 9. 2011 vyplývá, že po posouzení nabídek hodnotící komise žádnou nabídku nevyřadila. Následně provedla hodnocení jednotlivých nabídek v souladu s podmínkami stanovenými v zadávací dokumentaci a jako nabídku s nejnižší nabídkovou cenou vyhodnotila nabídku uchazeče INTV, spol. s r. o., IČ 40766063, se sídlem Jana Masaryka 252/6, 120 00 Praha 2, a navrhla zadavateli rozhodnout o výběru této nabídky, přičemž z dokumentace veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel o tomto návrhu dosud nerozhodl.
4.
Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o jeho námitkách ze dne 26. 9. 2011 za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 5. 10. 2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“).
5.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel návrh dne 5. 10. 2011, a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (zadavatel obdržel stejnopis návrhu dne 6. 10. 2011). Navrhovatel spatřoval porušení zákona v nedostatečném vymezení předmětu veřejné zakázky zadavatelem, neboť v zadávací dokumentaci není stanoveno, na základě jakých podmínek má uchazeč umístit centrální stanici HUB. Není tedy stanovena délka trvání poskytování služeb, rozsah požadovaných satelitních služeb ani přesný rozsah požadované centrální stanice HUB, datum zahájení realizace předmětu veřejné zakázky ani specifikována pásma – lokality, ve kterých bude předmět veřejné zakázky realizován. Dle navrhovatele je v zadávací dokumentaci uveden pouze maximální počet portů stanice HUB v pásmu Ku a X, což není dostatečná definice centrální stanice HUB, neboť chybí specifikace počtu antén, použitých satelitních segmentů, dimenzování propustnosti kanálů atd. Nebyly tak specifikovány nezbytné podmínky pro to, aby bylo zřejmé, jaký typ a počet spojů k centrální stanici HUB má být pořízen, což neumožňuje vyčíslit nabídkovou cenu. Tyto informace jsou dobře známy stávajícímu poskytovateli satelitních služeb, což mu poskytuje výhodu oproti ostatním uchazečům. Dle článku 1.4. zadávací dokumentace je uchazeč povinen převést předmětné služby od stávajícího dodavatele do 30 kalendářních dnů bez výpadku provozu, avšak zde není stanoveno, jakým způsobem bude zaručena povinnost stávajícího provozovatele k převedení těchto služeb, součinnost zadavatele při převodu. Dále není řešena situace, kdy současný poskytovatel nebude ochoten satelitní služby na nového provozovatele převést (a není zde uveden závazek současného provozovatele dodržovat termíny pro převod služeb stanovené zadavatelem) s tím, že bez zajištění spolupráce se stávajícím poskytovatelem satelitních služeb nelze předmět veřejné zakázky v požadovaném rozsahu realizovat – vymezením tohoto požadavku zadavatel porušil zásadu rovnosti a nediskriminace, neboť zvýhodňuje stávajícího poskytovatele.
6.
Dále navrhovatel označil za diskriminační požadavek zadavatele uvedený v článku 10. zadávací dokumentace, a to povinnost uchazeče doložit v nabídce ověřené kopie smluv 3
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
nebo smlouvu o smlouvě budoucí uzavřenou s provozovateli satelitů pro zadavatelem požadovaný rozsah satelitních služeb. Vzhledem k tomu, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikoval, jaké satelitní služby, do jakých lokalit a ve kterém čase bude využívat, není možné požadované smlouvy uzavřít a předložit v rámci nabídky. Následně navrhovatel uvádí, že zadavatele požádal o dodatečné informace ohledně toho, jak bude postupováno v případě, že výstavba centrální stanice HUB v lokalitě Strahovská bude technicky nemožná, neboť při prohlídce místa plnění dospěl k názoru, že umístění centrální stanice HUB bude limitováno místními podmínkami. Dle navrhovatele je stanovení služeb v článku 1.1. písm. A) zadávací dokumentace velmi obecné, bez konkrétního vymezení rozsahu požadovaných služeb, včetně konkrétních míst plnění. Zadavatel nespecifikoval podmínky rozsahu služeb takovým způsobem, aby uchazečům bylo zřejmé, jaký typ a počet spojů k centrální stanici HUB má pořídit, přičemž bez znalosti těchto parametrů pro něj nebylo možné stanovit nabídkovou cenu. Navrhovatel namítnul, že pro přípravu nabídkové ceny je nezbytné vědět, kdy budou satelitní služby aktivovány, přičemž v zadávací dokumentaci je stanovena pouze maximální délka poskytování služby, ale není zde uveden údaj stanovující minimální či očekávanou dobu plnění veřejné zakázky. V souvislosti se stanovením rozsahu požadovaných služeb navrhovatel zcela odmítl argumentaci zadavatele týkající se umožnění prohlídek míst plnění veřejné zakázky s cílem umožnit uchazečům představu pro lokalizaci a technické umístění centrální stanice HUB a vyřešení rozmístění zařízení vzhledem k fyzické dispozici lokalit – konkrétní lokalita měla být zadavatelem zvolena až v rámci plnění předmětu veřejné zakázky, tedy až po podání nabídek. Navrhovatel vyjádřil nesouhlas s tvrzením zadavatele, že pásma a lokality prvotního převodu služeb jsou uvedeny v článku 1.4. zadávací dokumentace, neboť zde jsou uvedeny pouze informace ohledně lokalit, které má zadavatel připojeny ke dni zpracování zadávací dokumentace, avšak není zde uvedeno, že tyto lokality budou předmětem převodu služeb. 7.
Dle navrhovatele nebylo v zadávací dokumentaci specifikováno, že se jedná o pořízení zcela nových satelitních služeb, ani to, co znamená zabezpečení bezvýpadkového provozu a zda se jedná o zajištění bezvýpadkového provozu nových nebo stávajících satelitních služeb. Znalost těchto skutečností byla dle navrhovatele výhodou stávajícího poskytovatele. Informace o tom, že přepojení koncových zařízení zadavatele ze stávajících satelitních zařízení na nová provede zadavatel (a není tedy důvod zajišťovat smluvní účast stávajícího poskytovatele), nebyla v zadávací dokumentaci uvedena a nebylo tedy možno zjistit, jakým způsobem bude spolupráce stávajícího poskytovatele řešena. Nadto podotkl, že zadavatel v zadávací dokumentaci na jedné straně stanovil požadavek na zabezpečení rozsahu satelitních služeb, ale na druhé straně tento požadovaný rozsah satelitních služeb nespecifikoval a z tohoto důvodu nemohl požadované smlouvy s provozovateli satelitů uzavřít. Skutečnost, že druhý uchazeč požadované smlouvy v nabídkách předložil, neznamená, že předmětný požadavek zadavatele také splnil. Zadavatel je odpovědný za to, aby byly zadávací podmínky stanoveny nediskriminačně a zaručovaly rovný přístup všem potenciálním uchazečům tak, aby výhoda stávajícího poskytovatele byla minimalizována – zadavateli nic nebránilo v tom, aby zadávací podmínky vymezil tak, že umožní všem uchazečům poskytovat satelitní služby na jejich technologiích v jejich lokalitách. Stanovení dvou lokalit v zadávací dokumentaci s tím, že příslušná lokalita bude zvolena výhradně zadavatelem až v rámci poskytování služeb, je dle navrhovatele diskriminační požadavek 4
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
s ohledem na to, že v jedné z těchto lokalit je centrální stanice HUB již vybudována stávajícím poskytovatelem. 8.
Dne 13. 10. 2011 Úřad obdržel vyjádření zadavatele k návrhu. Dle něj jsou tvrzení uvedená v návrhu v podstatě totožná s dříve podanými námitkami. S ohledem na to odkázal na argumentaci uvedenou v rozhodnutí o námitkách. Dle svého tvrzení stanovil zadávací podmínky v souladu se zákonem a dostatečně určitě tak, aby uchazeči mohli podat relevantní nabídky. O tom podle jeho názoru svědčí i to, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel dvě nabídky. Dále podotkl, že veškeré parametry uvedené v zadávací dokumentaci byly stanoveny s ohledem na to, že hodlal uzavřít rámcovou smlouvu, jejímž účelem je vytvoření právního rámce pro realizaci dalších dílčích veřejných zakázek. Rámcová smlouva vymezuje (při dodržení dostatečně určitého předmětu plnění) pouze základní práva a povinnosti stran. Vymezení technických parametrů uvedené v zadávací dokumentaci je dle zadavatele dostačující a v souladu se zákonnou úpravou s tím, že jejich konkretizace (požadovaná navrhovatelem) je tak zcela irelevantní a neodůvodněná. K možnému nedodržení lhůty pro podání dodatečných informací zadavatel uvedl, že žádost o poskytnutí těchto informací mu byla uchazečem doručena dne 7. 9. 2011 a odpověď byla odeslána emailem dne 9. 9. 2011 (prostřednictvím držitele poštovní licence dne 12. 9. 2011). Zákonná lhůta tak byla dodržena.
9.
Úřad oznámil zahájení správního řízení dopisem č. j. ÚOHS-S482/2011/VZ17852/2011/530/JWe ze dne 14. 11. 2011. Dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHSS482/2011/VZ-17853/2011/530/JWe ze dne 8. 12. 2011 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 27. 12. 2011 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S482/2011/VZ-20694/2011/530/JWe, kterým zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, neboť po předběžném posouzení případu dospěl k závěru, že důvody uvedené v návrhu nesvědčí o nutnosti předběžné opatření vydat (proti tomuto rozhodnutí podal navrhovatel dne 13. 1. 2012 rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne).
II. 10.
Napadené rozhodnutí Dne 9. 7. 2012 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S482/2011/VZ-5617/2012/530/JWe (dále jen „napadené rozhodnutí“), v jehož výrokové části I. ve smyslu § 118 odst. 4 písm. a) zákona zamítnul návrh navrhovatele v části týkající se námitek proti zadávacím podmínkám, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona. Ve výrokové části II. Úřad podle § 118 odst. 4 písm. c) zákona zamítnul návrh navrhovatele v části týkající se nedodržení lhůty pro odeslání odpovědi na žádost o dodatečné informace, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.
11.
V rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl Úřad ve vztahu k výrokové části I. napadeného rozhodnutí následující skutečnosti. V bodě 1.4. zadávací dokumentace je informace o aktuálním stavu odebíraných služeb včetně informací o počtu satelitních služeb, lokalitách a přenosových rychlostech s poznámkou, že se jedná o aktuální stav v době zpracování zadávací dokumentace – v poznámce je uvedeno, že v průběhu realizace veřejné 5
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
zakázky a v průběhu rámcové smlouvy může být tento stav měněn v souladu s usnesením vlády ČR k návrhu působení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích v daném kalendářním roce. Součástí zadávací dokumentace je i návrh rámcové smlouvy, v jejíž příloze č. 1 je uvedena podrobnější technická specifikace satelitních služeb, které jsou uvedeny v bodě 1.1. zadávací dokumentace, přičemž odvolávka na tuto přílohu návrhu rámcové smlouvy je uvedena v bodě 1.1. zadávací dokumentace. Pro stanovení hardwarové konfigurace centrální stanice HUB je v příloze návrhu rámcové smlouvy uveden předpokládaný maximální počet portů v jednotlivých pásmech po celou dobu trvání smlouvy (dále jsou v této příloze konkretizovány požadavky na služby HUB, upřesněny satelitní služby pro mobilní a stacionární prostředky VSAT, jejich minimální konfigurace v obou vysílacích pásmech včetně vysílacích a přijímacích frekvencí a další technické požadavky zadavatele týkající se předmětu plnění veřejné zakázky). 12.
V bodě 2. zadávací dokumentace je uvedeno, že plnění veřejné zakázky bude zahájeno dnem podpisu rámcové smlouvy oběma stranami a bude ukončeno ve 24:00 hodin posledního dne 48. kalendářního měsíce ode dne uzavření rámcové smlouvy. Obdobně je formulována doba platnosti a účinnosti v odstavci VII. návrhu rámcové smlouvy. V tomto bodě zadávací dokumentace je rovněž uvedeno, že umístění centrální stanice HUB dodavatele bude u VÚ 3255, Strahovská 83, Praha 1 nebo u VÚ 3255 Dolní Slivno, přičemž v bodě A.2. přílohy k návrhu rámcové smlouvy je uvedeno, že umístění centrální stanice HUB bude stanoveno v prováděcí smlouvě. Dle odstavce II. návrhu rámcové smlouvy je účelem smlouvy „vytvoření právního rámce k následnému operativnímu zadávání jednotlivých veřejných zakázek v souladu s § 92 odst. 1 písm. b) ZVZ a smluvní podmínky pro uzavření a realizaci prováděcích smluv, jejichž předmětem bude poskytnutí satelitních služeb k zabezpečení potřeby resortu obrany“. Úmyslem zadavatele tak bylo v zadávacím řízení uzavřít rámcovou smlouvu, jejímž účelem bylo vymezit základní požadavky, na jejichž základě bude možno uzavírat prováděcí smlouvy (jejichž plnění zabezpečí satelitní spojení jednotek armády ČR zajišťujících mezinárodní závazky státu v následujících čtyřech letech). Úřad podotkl, že termíny zahájení a ukončení zahraničních misí (jejich počet a rozsah) neurčuje Ministerstvo obrany, ale vláda a parlament ČR, jejichž rozhodnutí Ministerstvo obrany pouze zajišťuje. Za této situace zadavatel mohl v zadávací dokumentaci poskytnout uchazečům pouze informace o stávajícím rozsahu satelitních služeb a stanovit období, ve kterém budou uzavírány prováděcí smlouvy s tím, že požadavky týkající se rozsahu a technické specifikace satelitních služeb mohl zadavatel stanovit pouze uvedením maximálních (minimálních) hodnot či rozsahu, neboť v době zahájení zadávacího řízení nemohl mít relevantní údaje o skutečném rozsahu soutěžených satelitních služeb v následujícím čtyřletém období (tato skutečnost je zřejmá i ze znění odstavce II. návrhu rámcové smlouvy).
13.
S ohledem na to, že zadavatel hodlal uzavřít v zadávacím řízení pouze rámcovou smlouvu, je dle Úřadu zřejmé, že ze strany zadavatele nebylo objektivně možné splnit požadavky navrhovatele týkající se podrobnějšího vymezení předmětu veřejné zakázky, než je uvedeno v zadávací dokumentaci. Zadavatel měl totiž v době zahájení zadávacího řízení k dispozici pouze údaje týkající se stávajícího stavu provozovaných satelitních spojů. Nebyl však objektivně schopen stanovit podrobné požadavky, které vyplynou z nutnosti zajistit spojení s dalšími jednotkami, které mohou být vyslány k plnění úkolů v zahraničí v dalších letech 6
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
a nebylo mu ani známo, jak dlouho bude nutno zajišťovat stávající satelitní služby – rozhodnutí o stažení armádních jednotek působících v současné době v zahraničí není v jeho kompetenci. V bodě 1.4 zadávací dokumentace je uvedeno, že zadavatel bude na vybraném uchazeči požadovat převedení satelitních služeb od stávajících dodavatelů do 30 kalendářních dní a rovněž je zde uvedena informace o aktuálním stavu odebíraných služeb. Zadavatel tak hodlal do třiceti dnů od uzavření prováděcích smluv převést stávající satelitní služby. K části návrhu týkající se převedení satelitních služeb od stávajícího dodavatele Úřad poznamenal, že sám navrhovatel v návrhu uvedl předpokládané lhůty zahájení a dokončení převodu stávajících služeb tak, jak jsou specifikovány v bodě 1.4 zadávací dokumentace. V tomto bodě zadávací dokumentace jsou rovněž stanoveny předpokládané termíny pro převedení stávajících satelitních služeb počínaje předáním satelitních zařízení na základě uzavřených prováděcích smluv příjemci služby do 1. 2. 2012 a konče zprovozněním stanic VSAT a fyzickým převodem stávajících satelitních služeb ve lhůtě 2. – 16. 4. 2012. Zadavatel tak dle Úřadu požadoval faktický převod stávajících satelitních služeb na nového dodavatele do 16. 4. 2012 s tím, že do 30. 4. 2012 bude ověřován bezvýpadkový provoz spojení, který již bude zajišťovat nový dodavatel. Zadávací dokumentace tak jasně definuje předpokládané lhůty převodu stávajících satelitních služeb i navrhovatelem napadenou údajnou nejasnost v tom, kterého dodavatele se týká „zabezpečení bezvýpadkového provozu“ satelitních spojů. 14.
K námitce, že v zadávací dokumentaci nebyla uvedena informace o tom, že přepojení koncových zařízení zadavatele ze stávajících satelitních zařízení na nová provede zadavatel a nebylo tedy možno zjistit, jakým způsobem bude řešena spolupráce stávajícího poskytovatele, Úřad uvedl, že k vyjasnění této otázky mohl navrhovatel zaslat zadavateli žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám dle § 49 odst. 1 zákona (stejně jako učinil při vyjasňování jiných otázek). Informace uvedené v zadávací dokumentaci byly tudíž postačující ke zpracování nabídky. To, že navrhovatel nepožadoval jejich případné vyjasnění, nelze přičíst k tíži zadavatele. K otázce týkající se smluvního vztahu s provozovateli satelitů je v bodě 1.1. A) zadávací dokumentace uvedeno, že zadavatel požaduje zajištění nepřetržitých duplexních satelitních spojů z ČR v Ku-band a X-band pásmu v rozdělení dle oblastí plnění na Evropu, Blízký a Střední východ, Severní Afriku a ostatní do 6 000 km od Bruselu pomocí kompletů satelitních stanic VSAT pro mobilní a stacionární prostředky armády ČR a Ministerstva obrany včetně centrální stanice HUB umístěné v ČR a zároveň je v bodě 1.4 zadávací dokumentace uvedena informace o aktuálním stavu odebíraných satelitních služeb, které budou převedeny na nového dodavatele. Je třeba zohlednit skutečnost, že zadavatel hodlal uzavřít v zadávacím řízení rámcovou smlouvu s tím, že prováděcí smlouvy budou uzavírány nikoli v návaznosti na vůli zadavatele, ale na základě rozhodnutí parlamentu a vlády ČR. Zadavatel však musel již v rámcové smlouvě zajistit, že dodavatel satelitních služeb bude schopen zabezpečit v relativně krátkém čase spojení do uvedených lokalit. S ohledem na to, že dané spojení je možné realizovat pouze ve spolupráci s provozovateli satelitů, označil Úřad požadavek na předložení ověřených kopií smluv či smluv o smlouvách budoucích (ve znění uvedeném v bodě 10.1 zadávací dokumentace) za oprávněný, neboť jen tak mohl získat jistotu, že vybraný uchazeč bude schopen zajistit satelitní spojení v nové lokaci v relativně krátké lhůtě.
7
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
15.
K problematice týkající se umístění a výstavby centrální stanice HUB Úřad poukázal na odstavec VI.1.a) poslední odrážku návrhu rámcové smlouvy, kde je uvedeno, že místa plnění pro poskytování satelitních služeb jsou VÚ 3255, Strahovská 83, Praha 1 nebo VÚ 3255 Dolní Slivno (umístění centrální stanice HUB poskytovatele). V bodě 2. zadávací dokumentace jsou uvedeny termíny prohlídky obou výše uvedených míst pro umístnění centrální stanice HUB; v příloze č. 1 návrhu smlouvy je pak v bodě A.2. uvedeno, že umístění centrální stanice HUB bude stanoveno v prováděcí smlouvě. Z tohoto textu zadávací dokumentace dle Úřadu nevyplývá, že by příslušná lokalita pro umístění centrální stanice HUB měla být zvolena výhradně zadavatelem až v rámci poskytování služeb. Vyplývá z něj, že uchazeč má možnost zvolit jednu z uvedených lokalit, která pak bude po dohodě se zadavatelem uvedena v prováděcí smlouvě uzavřené na základě rámcové smlouvy. Je totiž nutné vycházet z obecné zásady obchodního práva, že smlouva je výsledkem dohody smluvních partnerů, a nikoliv diktátem jedné ze smluvních stran, kterému se musí druhá strana přizpůsobit. Zadavatel tedy předpokládal, že výběr místa pro umístění centrální stanice HUB je věcí uchazeče a bude záviset na technických a prostorových nárocích jím použité technologie. Za situace, kdy uchazeči nebude z technických důvodů vyhovovat jedna z uvedených lokalit, může využít druhou – s ohledem na tento výběr může stanovit i nabídkovou cenu. Jelikož v rámci plnění veřejné zakázky bylo požadováno vybudování jednoho přístupového bodu (jehož umístění bylo na uchazeči), nebylo dle názoru Úřadu nutné, aby zadavatel připustil variantní řešení nabídky. Podmínky pro umístění centrální stanice HUB stanovené v zadávací dokumentaci nelze hodnotit jako diskriminační či zvýhodňující stávajícího poskytovatele satelitních služeb i přes to, že stávající poskytovatel již má v jedné z lokalit centrální stanici HUB vybudovánu. K této otázce Úřad uzavřel, že zadavatel hodlal v zadávacím řízení uzavřít rámcovou smlouvu na poskytování služeb přenosu dat v období následujících čtyř let, která měla být základem pro uzavírání prováděcích smluv upřesňujících podmínky pro poskytování satelitních komunikací v tomto období. V zadávací dokumentaci uvedl v souladu s § 44 odst. 1 zákona požadavky a technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky s tím, že při jejich stanovení vycházel ze stávajícího rozsahu těchto služeb a dále zde v souladu s § 45 odst. 1 zákona vymezil technické podmínky tak, aby uchazeči měli potřebné informace pro zpracování nabídky v zadávacím řízení.
16.
Z dokumentace veřejné zakázky nevyplývá, že by stávající dodavatel satelitních služeb byl zvýhodněn v tom, že by měl k dispozici více informací o rozsahu stávajících satelitních služeb, neboť součástí zadávací dokumentace je seznam veškerých v současné době poskytovaných satelitních služeb (včetně technických prostředků, používaných frekvencí a objemů přenášených dat) s tím, že změny rozsahu požadovaných služeb v dalších obdobích budou řešeny formou prováděcích smluv a jejich rozsah není v současné době znám – ani zde tedy nelze konstatovat zvýhodnění některého z uchazečů. Pouze to, že stávající poskytovatel satelitních služeb již má vybudovánu centrální stanici HUB v jedné ze zadavatelem určených lokalit, nelze samo o sobě hodnotit jako jeho konkurenční výhodu s ohledem na to, že rozsah požadovaných služeb je dle vyjádření zadavatele větší než stávající. I tento poskytovatel by tak byl v případě úspěchu v zadávacím řízení nucen vybudovat další technická zařízení. Je zřejmé, že základním hodnotícím kritériem byla stanovena nejnižší nabídková cena dosažená v modelových případech uvedených v zadávací dokumentaci, a nikoliv pořizovací cena technických prostředků potřebných pro poskytování satelitních služeb. Součástí této 8
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
nabídkové ceny byly jak náklady na pronájem technického zařízení, tak i platby za spojení, přenosy dat a další náklady. Výsledná nabídková cena tak byla ovlivňována více faktory, přičemž náklady na pronájem technických zařízení musel stávající poskytovatel služeb kalkulovat v takové výši, aby byl schopen nahradit případné starší a nefunkční prvky novými – případný nový poskytovatel mohl při kalkulaci výše nájmu počítat s předpokládanou menší poruchovostí nově pořízených technických prostředků a tedy i nižšími náklady na jejich opravy. Dle Úřadu proto zadavatel neporušil § 45 odst. 3 zákona tím, že by stanovené technické podmínky zaručovaly stávajícímu poskytovateli konkurenční výhodu. 17.
Ve vztahu k výrokové části II. napadeného rozhodnutí uvedl Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí tyto skutečnosti. Navrhovatel podal námitky proti zadávacím podmínkám dané veřejné zakázky, a to dopisem ze dne 15. 9. 2011, přičemž porušení zákona spatřoval zejména v uvedení nedostatečných a diskriminačních informací v zadávacích podmínkách, což mělo dle navrhovatele za následek zpochybnění celého zadávacího řízení. Zadavatel těmto námitkám nevyhověl a rozhodnutí o nevyhovění námitkám oznámil navrhovateli dne 26. 9. 2011 (to navrhovatel obdržel téhož dne). Dne 5. 10. 2011 podal navrhovatel návrh, v němž mimo jiné uvedl, že zadavatel nedodržel lhůtu pro odeslání odpovědi na žádost o dodatečné informace zakotvenou v ustanovení § 49 odst. 2 zákona. Z předmětné zadávací dokumentace dle Úřadu vyplývá, že navrhovatel nepodal zadavateli námitky týkající se možného nedodržení lhůty pro odeslání odpovědi na žádost o dodatečné informace, přičemž tyto námitky uvedl pouze v návrhu. V této souvislosti Úřad poukázal na ustanovení § 110 odst. 2 zákona, dle něhož „námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů a v případě zjednodušeného podlimitního řízení do 10 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy“ s tím, že tyto námitky musí být řádně zdůvodněné (ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zákona) a musí obsahovat předepsané náležitosti (ve smyslu ustanovení § 110 odst. 7 zákona)2. K této otázce Úřad následně učinil závěr, že v předmětném zadávacím řízení navrhovatel nepodal námitky proti domnělému nedodržení zákonné lhůty pro odeslání odpovědi na žádost o dodatečné informace, ale tyto námitky uplatnil pouze v rámci návrhu. Zadavatel tedy nemohl o těchto námitkách rozhodnout ve smyslu ustanovení § 111 odst. 1 zákona. Podaný návrh tedy nelze v této části považovat za řádný, neboť navrhovatel nesplnil zákonnou podmínku, aby se stal osobou oprávněnou pro podání návrhu, kterou bylo podání předchozích řádných námitek, jak stanoví § 110 odst. 7 zákona.
III. 18.
Námitky rozkladu Dne 24. 7. 2012 podal navrhovatel proti výše uvedenému rozhodnutí rozklad, který byl Úřadu doručen téhož dne, tedy v zákonem stanovené lhůtě.
19.
Navrhovatel v prvé řadě namítá, že zadavatel nastavil zadávací podmínky v rozporu s ustanoveními § 6, § 44 a § 45 zákona a současně zpochybňuje stěžejní závěr Úřadu uvedený v napadeném rozhodnutí, dle něhož nebylo možné zpracovat zadávací dokumentaci
2
Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci ve smyslu § 110 odst. 7 poslední věty zákona.
9
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
podrobněji, než jak učinil zadavatel s ohledem na jeho záměr v předmětném zadávacím řízení uzavřít pouze rámcovou smlouvu, jejímž účelem bylo vymezení základních požadavků, které budou předcházet jednotlivým prováděcím smlouvám s tím, že plnění veřejné zakázky je podmíněno rozsahem mezinárodních závazků České republiky, které není objektivně možné předem odhadnout, jelikož počet a rozsah těchto závazků není v kompetenci zadavatele, nýbrž vlády a Parlamentu ČR. Ačkoliv připouští, že zadavatel hodlal s vybraným uchazečem uzavřít rámcovou smlouvu, uvádí, že ani v takovém případě není možné nastavit zadávací podmínky absolutně obecně a pominout tak dostatečnou specifikaci prvků, bez nichž není možné podání řádné nabídky ze strany dodavatele. Navrhovatel doplňuje, že stěžejním nedostatkem specifikace předmětu plnění veřejné zakázky je absence specifikace plnění v tak zásadních aspektech, jako je typ a počet strojů k centrální stanici HUB (či její technický rozsah, počet požadovaných antén, dimenzování propustnosti kanálů, jejich počet a počet jednotkových lokalit včetně absence údaje ohledně minimální či očekávané délky poskytování služeb). Vymezení předmětu plnění je neurčité pro zpracování řádné nabídky rovněž tím, že zadavatel nespecifikoval jednu lokalitu plnění, ale dal uchazečům na výběr ze dvou velmi rozdílných lokalit. Neumožnil přitom zpracování dvou nabídek pro jednotlivé lokality, ale požadoval pouze jednu stejnou nabídku pro obě tyto lokality. Zadavatel nemohl posoudit všechny nabídky uchazečů stejnou měrou, protože nabídková cena mohla být stanovena pro rozdílný předmět plnění. Následně zadavatel vyjádřil nesouhlas se závěrem Úřadu obsaženým v bodě 58. odůvodnění napadeného rozhodnutí, že požadavek zadavatele na předložení smluv s provozovateli satelitů je oprávněný. S ohledem na to, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikoval typ satelitních služeb, není dle něj možné požadované smlouvy s provozovateli satelitů uzavřít. 20.
O nedostatečném vymezení předmětu veřejné zakázky svědčí dle navrhovatele skutečnost, že nabídku podali pouze dva uchazeči, z nichž jeden je stávajícím poskytovatelem satelitních služeb. Neobstojí proto závěr Úřadu obsažený v bodě 68. odůvodnění napadeného rozhodnutí, dle něhož byla zadávací dokumentace postačující pro zpracování srovnatelných nabídek z důvodu podání nabídky dvěma uchazeči. Samotné podání nabídky neznamená, že odpovídala požadovanému předmětu plnění. Skutečnost, že hodnotící komise žádnou z nabídek nevyřadila, je irelevantní s ohledem na to, že zadavatel při diskriminačně stanovených zadávacích podmínkách nemá zájem na vylučování jiných nabídek, když je již z nastavení těchto podmínek zřejmé, že jeden uchazeč je na jejich základě preferován vůči ostatním.
21.
Dle navrhovatele ze zadávací dokumentace jednoznačně nevyplývá, co přesně znamená zajištění bezvýpadkového provozu, a zda se toto zajištění týká provozu služeb nových či služeb stávajících. Současně odmítá argumentaci Úřadu, dle které skutečnost, které lokality mají být převedeny na nového poskytovatele, vyplývala z kontextu zadávací dokumentace. Pouhé sdělení „Zadavatel uvádí informaci o aktuálním stavu odebíraných služeb“ jednoznačně neurčuje, že to budou lokality uvedené v tabulce ve článku 1.4 zadávací dokumentace, které budou předmětem převodu s tím, že tvrzení o kontextu je ze strany Úřadu spekulativní. Dle něj i samotný Úřad v důsledku svého postupu potvrdil, že zadavatel předmětné lokality nedefinoval zcela jednoznačně a určitě. K tomu podotýká, že stávající poskytovatel měl na rozdíl od jiných dodavatelů k dispozici potřebné informace ohledně 10
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
převáděných lokalit. Mohl tak mnohem lépe svou nabídku uzpůsobit předmětnému zadávacímu řízení. 22.
Navrhovatel rovněž odmítá závěr Úřadu, že mohl k vyjasnění subjektu, který bude přepojovat koncová zařízení zadavatele, a způsobu, jakým bude spolupráce stávajícího poskytovatele řešena, využít institut žádosti o dodatečné informace ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 zákona. Dle navrhovatele nelze přičíst k jeho tíži nesplnění zákonné povinnosti zadavatele, resp. neuvedení způsobu, kterým bude probíhat spolupráce se stávajícím poskytovatelem při převodu stávajících služeb. Není povinností dodavatelů požadovat dodatečné informace – naopak je povinností zadavatele stanovit zadávací podmínky v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona či ustanovením § 6 zákona.
23.
Následně zpochybňuje stanovisko Úřadu obsažené v bodě 67. odůvodnění napadeného rozhodnutí, dle něhož nelze považovat existenci centrální stanice HUB původního poskytovatele v jedné z navrhovaných lokalit jako diskriminační vůči ostatním uchazečům. Závěr Úřadu, že by původní poskytovatel služeb musel vynaložit vyšší náklady na údržbu, případně na nahrazení starších prvků novými, je dle navrhovatele zcela spekulativní a na jeho základě nelze vyloučit diskriminační charakter zadávacích podmínek. Dále uvádí, že kalkulace potřeby výstavby zcela nové centrální stanice HUB v porovnání s potřebou dražší údržby některých technických prvků, je zcela neekvivalentní a neospravedlňuje tak diskriminační volbu lokality pro vybudování centrální stanice HUB. Dle navrhovatele se tedy zadavatel velmi omezenou volbou lokalit (kdy jedna z nich zvýhodňuje dosavadního poskytovatele) dopustil jednání v rozporu se zásadami obsaženými v ustanovení § 6 zákona.
24.
Navrhovatel uvádí, že lokalita centrální stanice HUB a její výběr nebyly v zadávací dokumentaci stanoveny jednoznačně. Není tak možné konstatovat, že zadavatel řešil dopředu technické potíže s umístěním centrální stanice HUB navržením dvou lokalit, neboť ze zadávací dokumentace nevyplývalo, že by měl uchazeč možnost volby. Následně zpochybňuje argumentaci Úřadu, že výběr lokality centrální stanice HUB je věcí konkrétního poskytovatele a jeho technologií, a že ze zadávací dokumentace jasně vyplývá, že záleží pouze na uchazeči, aby si vybral jednu z navržených lokalit a zpracoval pro ni nabídkovou cenu, přičemž dle něj prováděcí smlouvy k rámcové smlouvě jsou výsledkem zcela volné dohody stran. Principem zadávání veřejných zakázek je primárně stanovení požadavků na plnění ze strany zadavatele. Ačkoliv se vzájemné smlouvy řídí obchodním právem, v oblasti veřejných zakázek je zadavatel v pozici silnější strany, která by měla pomocí smluv na základě rámcové smlouvy specifikovat své požadavky dle svých potřeb a na jejich základě pak vyzývat uchazeče k podání nabídek. Tomuto principu dle navrhovatele odpovídá i ustanovení § 92 odst. 1 písm. b) zákona, kde je stanoveno, že za situace, kdy všechny podmínky plnění nejsou v rámcové smlouvě konkrétně vymezeny, zadavatel vyzve uchazeče (se kterým má uzavřenu rámcovou smlouvu) k podání nabídky a v rámci této výzvy specifikuje své požadavky. Nelze tak souhlasit se závěrem Úřadu, že se jedná primárně o dohodu dvou stran na základě autonomie vůle.
11
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
25.
IV. 26.
Závěr rozkladu Na základě shora uvedených skutečností navrhovatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil, anebo změnil tak, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky tím, že vymezil zadávací podmínky v rozporu se zákonem, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a aby uložil nápravné opatření způsobem, že se návrhu navrhovatele vyhovuje a předmětné zadávací řízení se zrušuje. Řízení o rozkladu Stanovisko předsedy Úřadu Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu předal spis orgánu rozhodujícímu o rozkladu.
27.
Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí jsem přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.
28.
Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S482/2011/VZ-5617/2012/530/JWe ze dne 9. 7. 2012, v jehož výrokové části I. podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona zamítnul návrh navrhovatele v části týkající se námitek proti zadávacím podmínkám, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření dle § 118 odst. 1 nebo 2 zákona, a v jehož výrokové části II. podle § 118 odst. 4 písm. c) zákona zamítnul návrh navrhovatele v části týkající se nedodržení lhůty pro odeslání odpovědi na žádost o dodatečné informace, neboť nebyl podán oprávněnou osobou, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
V. 29.
K námitkám rozkladu V souvislosti s tvrzením navrhovatele, dle něhož bylo možné zpracovat zadávací dokumentaci podrobněji, než jak učinil zadavatel, s tím, že ani v případě rámcové smlouvy není možné nastavit zadávací podmínky absolutně obecně a pominout dostatečnou specifikaci prvků, bez nichž není možné podání řádné nabídky, uvádím následující skutečnosti. V obecné rovině je vhodné uvést, že hlavní rozdíl mezi rámcovou smlouvou ve smyslu zákona a ostatními smlouvami uzavíranými na plnění veřejných zakázek spočívá zejména v tom, že konkrétní veřejná zakázka se zadává až na základě uzavřené rámcové smlouvy. Předmětem rámcové smlouvy je tak pouze úprava více či méně konkretizovaných podmínek týkajících se následného zadávání budoucích jednotlivých veřejných zakázek za dobu trvání rámcové smlouvy.
12
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
30.
Jak bylo správně uvedeno v bodě 46. odůvodnění napadeného rozhodnutí, jasně deklarovaným úmyslem zadavatele bylo uzavřít v zadávacím řízení rámcovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 89 zákona, jejímž účelem bylo vymezit základní požadavky, na jejichž základě bude možno uzavírat prováděcí smlouvy, jejichž plnění zabezpečí satelitní spojení jednotek armády ČR zajišťujících mezinárodní závazky státu v následujících čtyřech letech. Termíny zahájení a ukončení zahraničních misí (stejně jako jejich počet a rozsah) neurčuje Ministerstvo obrany, ale Vláda a Parlament ČR, jejichž rozhodnutí Ministerstvo obrany pouze zajišťuje. Za této situace zadavatel mohl v zadávací dokumentaci poskytnout uchazečům pouze informace o stávajícím rozsahu satelitních služeb a stanovit období, ve kterém budou uzavírány prováděcí smlouvy. Je zřejmé, že další požadavky, týkající se rozsahu a technické specifikace satelitních služeb, mohl zadavatel stanovit pouze uvedením maximálních (resp. minimálních) hodnot či rozsahu. V době zahájení zadávacího řízení totiž nemohl mít k dispozici relevantní údaje o skutečném rozsahu soutěžených satelitních služeb v následujícím čtyřletém období, což vyplývá i ze znění odstavce II. návrhu rámcové smlouvy.
31.
Předmětem dané veřejné zakázky je poskytnutí satelitních služeb včetně satelitních zařízení, které jsou potřebné pro jejich poskytnutí, v rozsahu stanoveném v bodě 1.1. A) – F) zadávací dokumentace, přičemž v bodě 1.1. A) je uvedeno, že zadavatel požaduje zajištění nepřetržitých duplexních satelitních spojů z ČR v Ku-band a X-band pásmu v rozdělení dle oblastí plnění na Evropu, Blízký a Střední východ, Severní Afriku a ostatní do 6 000 km od Bruselu pomocí kompletů satelitních stanic VSAT pro mobilní a stacionární prostředky armády ČR a Ministerstva obrany včetně centrální stanice HUB umístěné v ČR. V bodě 1.4. zadávací dokumentace je uvedena informace o aktuálním stavu odebíraných služeb včetně informací o počtu satelitních služeb, lokalitách a přenosových rychlostech s tím, že se jedná o aktuální stav v době zpracování zadávací dokumentace3. Součástí zadávací dokumentace je i návrh rámcové smlouvy (příloha č. 1), kde je uvedena podrobnější technická specifikace satelitních služeb uvedených v bodě 1.1. zadávací dokumentace (odvolávka na přílohu č. 1 – návrh rámcové smlouvy je v bodě 1.1. zadávací dokumentace). V předmětném návrhu rámcové smlouvy je pro stanovení hardwarové konfigurace centrální stanice HUB uveden předpokládaný maximální počet portů v jednotlivých pásmech (po celou dobu trvání smlouvy) a dále jsou zde konkretizovány požadavky na služby HUB (s upřesněním satelitních služeb pro mobilní a stacionární prostředky VSAT, jejich minimální konfigurace v obou vysílacích pásmech včetně vysílacích a přijímacích frekvencí a dalších technických požadavků týkajících se předmětu plnění).
32.
Jak bylo uvedeno v bodě 44. odůvodnění napadeného rozhodnutí, v bodě 2. zadávací dokumentace se uvádí, že plnění bude zahájeno dnem podpisu rámcové smlouvy oběma stranami a bude ukončeno ve 24:00 hodin posledního dne 48. kalendářního měsíce ode dne uzavření rámcové smlouvy; v odstavci VII. návrhu rámcové smlouvy je obdobně formulována doba platnosti a účinnosti. V tomto bodě zadávací dokumentace je uvedeno, že umístění centrální stanice HUB bude u VÚ 3255, Strahovská 83, Praha 1 nebo u VÚ 3255 Dolní Slivno. V odstavci II. návrhu rámcové smlouvy (ve druhé odrážce) je uvedeno, že účelem smlouvy je
3
V této poznámce je dále uvedeno, že v průběhu realizace veřejné zakázky a v průběhu rámcové smlouvy může být tento stav měněn v souladu s usnesením vlády ČR k návrhu působení sil a prostředků Ministerstva obrany v zahraničních operacích (v daném kalendářním roce).
13
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
„vytvoření právního rámce k následnému operativnímu zadávání jednotlivých veřejných zakázek v souladu s § 92 odst. 1 písm. b) ZVZ a smluvní podmínky pro uzavření a realizaci prováděcích smluv, jejichž předmětem bude poskytnutí satelitních služeb k zabezpečení potřeby resortu obrany“. 33.
K výše uvedenému doplňuji, že splnit požadavky navrhovatele týkající se podrobnějšího vymezení předmětu veřejné zakázky, než je uvedeno v zadávací dokumentaci (např. konkrétní místa plnění, minimální či očekávaná doba plnění atd.) nebylo ze strany zadavatele objektivně možné právě s ohledem na to, že zadavatel hodlal uzavřít v zadávacím řízení pouze rámcovou smlouvu zakládající právní rámec pro uzavírání a realizaci následných prováděcích smluv. V daném případě rozsah potřeb zadavatele nešel stanovit naprosto přesně. Avšak zadavatel v zadávacích podmínkách určil předpokládaný rozsah plnění veřejné zakázky tak, aby uchazeči v nabídkách mohli uvést nabídkovou cenu ve vztahu k požadovanému objemu (množství) poskytovaných služeb a zadavatel mohl tuto cenu hodnotit. Potencionální dodavatelé měli k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, přičemž text zadávací dokumentace byl dostatečně určitý a srozumitelný s tím, že zadávací dokumentace (jejíž součástí byly smluvní podmínky uvedené v návrhu rámcové smlouvy) vymezila předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky ve smyslu ustanovení § 44 zákona.
34.
Uzavírám tedy, že zadavatel je oprávněn stanovit podmínky, za jakých chce, aby byla veřejná zakázka realizována, za předpokladu, že tyto podmínky nejsou v rozporu se zákonem (v daném případě byly předmětné podmínky souladné se zákonem). Dodavatel je pak povinen tyto zadavatelem stanovené podmínky akceptovat. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se plně ztotožňuji s dílčím závěrem Úřadu obsaženým v napadeném rozhodnutí, dle něhož měl zadavatel v době zahájení zadávacího řízení k dispozici pouze údaje týkající se stávajícího stavu provozovaných satelitních spojů. Nebyl objektivně schopen stanovit podrobné požadavky vyplývající z nutnosti zajistit spojení s dalšími jednotkami, které mohou být vyslány k plnění úkolů v zahraničí v dalších letech – nebylo mu ani známo, jak dlouho bude nutno zajišťovat stávající satelitní služby, neboť ani rozhodnutí o stažení armádních jednotek působících v současné době v zahraničí není v jeho kompetenci. S ohledem na výše uvedené je proto zřejmé, že předmětná námitka vznesená navrhovatelem v rozkladu nemůže obstát stejně jako námitka poukazující na absenci specifikace plnění v aspektech, jako je typ a počet strojů k centrální stanici HUB (či její technický rozsah, počet požadovaných antén, dimenzování propustnosti kanálů, jejich počet a počet jednotkových lokalit včetně absence údaje ohledně minimální či očekávané délky poskytování služeb). V bodech 41. až 44. odůvodnění napadeného rozhodnutí (stejně jako v předchozích bodech tohoto rozhodnutí) jsou uvedeny odkazy na zadávací dokumentaci (resp. její přílohu č. 1) dané veřejné zakázky, které obsahují předmětné údaje. S touto námitkou navrhovatele se proto nemohu ztotožnit.
35.
Neobstojí ani navrhovatelovo tvrzení, dle něhož o nedostatečném vymezení předmětu veřejné zakázky svědčí to, že nabídku podali pouze dva uchazeči, z nichž jeden je stávajícím poskytovatelem satelitních služeb. Skutečnost, že jeden z uchazečů je stávajícím poskytovatelem satelitních služeb, nemůže sama o sobě svědčit o nedostatečném vymezení 14
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
předmětu dané veřejné zakázky. Předmět veřejné zakázky byl vymezen dostatečně určitě a rovněž transparentním způsobem (k vymezení předmětu veřejné zakázky viz. bod 31. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Ani fakt, že nabídku podali „pouze“ dva uchazeči, nemůže nasvědčovat tomu, že v daném případě došlo k nedostatečnému vymezení předmětu veřejné zakázky, neboť se jedná o poměrně specifický druh veřejné zakázky a okruh potenciálních uchazečů o její plnění tedy z podstaty věci není příliš široký. Předmětem dané veřejné zakázky je rámcová smlouva, která nemůže být specifikována do úplných detailů, jako tomu je v případě běžných veřejných zakázek. Jak již bylo výše konstatováno, zadavatel neměl v době zahájení daného zadávacího řízení k dispozici všechny relevantní informace o skutečném rozsahu plnění v následujícím čtyřletém období. Z výše uvedených skutečností a rovněž ze zadávací dokumentace vyplývá, že potencionální dodavatelé měli k dispozici veškeré informace nutné ke zpracování nabídky, přičemž zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, jak požaduje zákon. Nadto je zřejmé, že rámcovou smlouvu ve smyslu ustanovení § 89 odst. 1 zákona je zadavatel oprávněn uzavřít s jediným uchazečem – v daném případě bylo v bodě 1. zadávací dokumentace (Vymezení předmětu veřejné zakázky) uvedeno, že „Zadavatel hodlá uzavřít na předmět VZ rámcovou smlouvu s jedním uchazečem na celý požadovaný rozsah satelitních služeb a satelitních zařízení“. 36.
V daném případě zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky vycházel ze svých zkušeností s obdobnými veřejnými zakázkami v předchozích letech. Zadavatel správně stanovil předpokládanou hodnotou veřejné zakázky (rámcové smlouvy) jako maximální předpokládanou hodnotu všech veřejných zakázek, které mají být zadány za dobu trvání rámcové smlouvy. Zadavatel v zadávacích podmínkách určil předpokládaný rozsah plnění veřejné zakázky tak, aby uchazeči v nabídkách mohli uvést nabídkovou cenu ve vztahu k požadovanému objemu poskytovaných služeb (a zadavatel mohl tuto cenu hodnotit). Předmět plnění byl stanoven tak, aby nabídková cena dodavatele mohla být součinem položkové ceny (alespoň předpokládaného) počtu položek, tedy jednotlivých satelitních služeb (spojů) a dále příslušné technické podpory (pro poskytované satelitní služby). Zadavatel v odstavci V. „Cena za službu“ přílohy č. 1 – v návrhu rámcové smlouvy) zadávací dokumentace stanovil, že „Celkový finanční objem za satelitní služby, které budou poskytovány podle prováděcích smluv uzavřených na VZ na základě smlouvy, může činit maximálně 288 000 000,- Kč včetně DPH“.
37.
Je vhodné doplnit, že v bodě 4. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace zadavatel stanovil následující: „Základním hodnotícím kritériem pro zadání VZ je nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH za předmět VZ modelového příkladu. Zadavatel pro hodnocení nabídek sestavil modelové příklady uvedené v listu nabídkové ceny v příloze č. 2 ZD. V každém modelovém příkladu je uveden možný počet odebíraných služeb, které budou vynásobeny jednotkovou nabídkovou cenou uchazeče. Všechny vynásobené jednotkové nabídkové ceny budou pro každý modelový příklad VZ sečteny. Tato výsledná cena bude použita při hodnocení nabídek. Při rovnosti nabídkových cen uchazečů rozhodne o výběru nabídková cena za satelitní služby uvedené v bodě 1.1 A) předmětu VZ modelového příkladu I.“ Z výsledku hodnocení nabídek provedeného v souladu se zadávací dokumentací vyplývá, že nabídkové ceny obou uchazečů byly srovnatelné (lišily se o 3,7 %), splnily všechny 15
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
zákonem stanovené podmínky i požadavky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci. Zadavatelem poskytnuté informace obsažené v zadávací dokumentaci tedy byly postačující pro zpracování srovnatelných nabídek. Zadavatel splnil svou povinnost, zdůrazněnou Nejvyšším správním soudem např. v rámci řízení vedeného pod sp. zn. 2A 6/2002, spočívající v tom, že zadavatel musí stanovit předmět plnění veřejné zakázky konkrétně a jednoznačně tak, aby uchazeči mohli zpracovat vzájemně srovnatelné nabídky. Vzhledem k výše uvedenému se tedy zcela ztotožňuji se závěrem Úřadu uvedeným v bodě 68. odůvodnění napadeného rozhodnutí, dle něhož „nelze akceptovat tvrzení navrhovatele, že v zadávací dokumentaci byly uvedeny nedostatečné či diskriminační informace a požadavky a že v důsledku toho nebylo možno zpracovat srovnatelné nabídky“. Předmětná námitka navrhovatele proto nemůže obstát. Dále v této souvislosti zdůrazňuji, že třebaže navrhovatel poukazuje na nedostatečné vymezení předmětných zadávacích podmínek, je zřejmé, že na jejich základě byl schopen sestavit plnohodnotnou a hodnotitelnou nabídku, která nebyla ze zadávacího řízení hodnotící komisí vyřazena. V tomto kontextu je třeba označit předmětnou námitku navrhovatele za ryze účelovou, přičemž námitka poukazující na nedostatečné vymezení předmětu veřejné zakázky s ohledem na výše uvedené nemůže obstát. 38.
Ve vztahu k námitce, v rámci níž navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel dal uchazečům na výběr ze dvou (velmi rozdílných lokalit), přičemž jim neumožnil zpracování dvou (variantních) nabídek pro jednotlivé lokality, ale požadoval pouze jednu stejnou nabídku pro obě lokality, uvádím následující. Jak již bylo výše uvedeno, zadavatel v bodě 4. „Způsob hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace stanovil následující: „Základním hodnotícím kritériem pro zadání VZ je nejnižší nabídková cena v Kč bez DPH za předmět VZ modelového příkladu“. K tomu doplňuji, že dle ustanovení § 70 zákona „Varianty nabídky jsou přípustné, je-li veřejná zakázka zadávána na základě základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky a pokud zadavatel varianty předem připustil v zadávacích podmínkách“. Z dikce výše uvedeného ustanovení zákona tedy jednoznačně vyplývá, že zadavatel může připustit podání variantních nabídek pouze v případě, že hodlá veřejnou zakázku zadat na základě základního hodnotícího kritéria „ekonomické výhodnosti nabídky“ – jen v takovém případě jsou dodavatelé oprávněni podat variantní nabídku, avšak za splnění další podmínky, že zadavatel podání takové nabídky (předem) připustil v zadávacích podmínkách. S ohledem na výše uvedené je zcela zřejmé, že v daném případě byla jako základní hodnotící kritérium stanovena „nejnižší nabídková cena“. Zadavatel tedy ani z podstaty věci nemohl v zadávacích podmínkách připustit podání variantních nabídek. Na základě těchto skutečností je proto třeba i tuto námitku označit za zcela nedůvodnou (ve vztahu k námitce poukazující na to, že zadavatel dal uchazečům na výběr ze dvou velmi rozdílných lokalit – viz bod 48. a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí).
39.
Pokud se jedná o námitku, dle níž není požadavek zadavatele na předložení smluv s provozovateli satelitů oprávněný s ohledem na to, že zadavatel v zadávací dokumentaci nespecifikoval typ (či rozsah) satelitních služeb, uvádím tyto skutečnosti. I v této souvislosti je nezbytné zohlednit to, že zadavatel hodlal uzavřít v zadávacím řízení rámcovou smlouvu s tím, že prováděcí smlouvy budou uzavírány nikoli v návaznosti na vůli zadavatele, ale na základě rozhodnutí Parlamentu a Vlády ČR. Zadavatel tedy musel již v rámcové smlouvě zajistit, že dodavatel satelitních služeb bude schopen zabezpečit v relativně krátkém čase 16
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
spojení do uvedených lokalit. Jelikož toto spojení je možné realizovat pouze ve spolupráci s provozovateli satelitů, považuji požadavek na předložení ověřených kopií smluv či smluv o smlouvách budoucích (ve znění bodu 10.1 c) zadávací dokumentace) za oprávněný, neboť jen tak mohl zadavatel získat jistotu, že vybraný uchazeč bude schopen zajistit satelitní spojení v nové lokaci v relativně krátké lhůtě. Jak jsem již výše poznamenal, zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl všechny údaje potřebné pro uzavření smluv s provozovateli satelitů. Mám tedy za to, že požadavek zadavatele na předložení smluv s provozovateli satelitů byl oprávněný, a že údaje uvedené v zadávací dokumentaci byly pro uzavření těchto smluv dostatečné. Na základě toho proto nelze akceptovat tvrzení navrhovatele, že požadované smlouvy nebylo možné uzavřít. 40.
V souvislosti s argumentací navrhovatele, v rámci které podotýká, že ze zadávací dokumentace nevyplývá, co přesně znamená termín „zajištění bezvýpadkového provozu“ (a zda se toto zajištění týká provozu služeb nových či služeb stávajících), a v rámci které konstatuje, že z kontextu zadávací dokumentace nevyplývá skutečnost, které lokality mají být převedeny na nového poskytovatele, je třeba poznamenat následující. Dle bodu 1.4 zadávací dokumentace bude zadavatel na vybraném uchazeči, se kterým bude uzavřena rámcová smlouva, požadovat převedení satelitních služeb od stávajících dodavatelů do 30 kalendářních dní. Rovněž je zde uvedena informace o aktuálním stavu odebíraných služeb. Jak bylo uvedeno v bodě 51. a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí, zadavatel hodlal do třiceti dnů od uzavření prováděcích smluv převést stávající satelitní služby, jejichž bližší specifikace je v zadávací dokumentaci uvedena. Úřad proto postupoval zcela správně a v souladu se zákonem, když neakceptoval tvrzení navrhovatele, že v bodě 1.4. zadávací dokumentace není uvedeno, že zde uvedené lokality budou předmětem převodu služeb, neboť tato skutečnost jasně vyplývá z kontextu zmíněné části zadávací dokumentace.
41.
Pokud se jedná o převedení satelitních služeb od stávajícího dodavatele, uvádím, že samotný navrhovatel v návrhu uvedl předpokládané lhůty zahájení a dokončení převodu stávajících služeb tak, jak jsou specifikovány v bodě 1.4 zadávací dokumentace (v tom smyslu, že uchazeč je povinen zahájit poskytování služeb k 1. 4. 2012, ve spolupráci s prvotním příjemcem služby zabezpečit převedení stávajících satelitních služeb do 15. 4. 2012 a následně ověřit bezvýpadkový provoz do 30. 4. 2012).
42.
K tomu doplňuji, že v daném bodě zadávací dokumentace jsou rovněž stanoveny předpokládané termíny pro převedení stávajících satelitních služeb počínaje předáním satelitních zařízení na základě uzavřených prováděcích smluv příjemci služby do 1. 2. 2012 a konče zprovozněním stanic VSAT a fyzickým převodem stávajících satelitních služeb ve lhůtě 2. – 16. 4. 2012. Z těchto skutečností vyplývá, že zadavatel požadoval faktický převod stávajících satelitních služeb na nového dodavatele do 16. 4. 2012, přičemž do 30. 4. 2012 bude ověřován bezvýpadkový provoz spojení, který již bude zajišťovat nový dodavatel. Jak bylo správně uvedeno v bodě 54. odůvodnění napadeného rozhodnutí, tato skutečnost (logicky) vyplývá právě z požadavku na ukončení převodu stávajících satelitních služeb na nového dodavatele do 16. 4. 2012. Předmětná námitka navrhovatele tedy nemůže obstát, poněvadž zadávací dokumentace jasně definuje předpokládané lhůty převodu stávajících
17
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
satelitních služeb i navrhovatelem namítanou (údajnou) nejasnost v tom, kterého dodavatele se týká zabezpečení bezvýpadkového provozu satelitních spojů. 43.
Ve vztahu k námitce poukazující na nejasný význam termínu „zajištění bezvýpadkového provozu“, obsaženého v zadávací dokumentaci, uvádím následující. V bodě 1.4 „Podmínky pro zavedení (převedení) satelitních služeb“ zadávací dokumentace je jednoznačně stanoveno, že „Zadavatel bude na uchazeči, s kterým bude uzavřena rámcová smlouva, požadovat za podmínek stanovených v prováděcích smlouvách zavedení (převedení) satelitních služeb od stávajících dodavatelů do 30 kalendářních dní bez jakéhokoliv výpadku provozu komunikační infrastruktury nebo systému a sítí zadavatele“, přičemž „V souladu s rámcovou smlouvou bodem 2. čl. VIII. zadavatel nepřipouští jakýkoliv výpadek služeb“. Z výše citovaného bodu zadávací dokumentace jednoznačně vyplývá podstata a význam termínu „zajištění bezvýpadkového provozu“. Je vhodné doplnit, že v tomtéž bodě zadávací dokumentace je uvedeno, že „Pro konfigurace technického řešení od nového poskytovatele a následný převod služeb je stanovena lhůta 30 kalendářních dnů. Uchazeč je povinen zahájit poskytování služeb k 1. 4. 2012 a ve spolupráci s prvotním příjemcem služby zabezpečit zavedení (převedení) stávajících satelitních služeb …. V případě výpadku satelitních služeb v termínu od 1. 4. do 30. 4. 2012 má zadavatel zajištěn souběžný provoz se stávajícím poskytovatelem“. Mám tedy za to, že ze zadávací dokumentace vyplývá, že nový dodavatel měl v rámci tzv. testovacího provozu možnost příslušná satelitní zařízení (umístěná na území ČR) nejpozději do 30. 4. 2012 otestovat, resp. ověřit bezvýpadkovost provozu satelitních služeb, přičemž po dobu 30 dní (v období od 1. 4. 2012 do 30. 4. 2012) měl zadavatel zajistit souběžný (paralelní) provoz se stávajícím poskytovatelem těchto služeb (právě pro případ výpadku předmětných služeb) – výše citovaný bod rámcové smlouvy sebemenší výpadek satelitních služeb nepřipouští. S ohledem na tyto skutečnosti uzavírám, že termín „zajištění bezvýpadkového provozu“ byl v zadávací dokumentaci zadavatelem vymezen zcela jednoznačně, resp. způsobem umožňujícím jeho jednoznačný výklad. Ani tato dílčí námitka vznesená navrhovatelem v rozkladu proto neobstojí.
44.
Ve vztahu k tvrzení navrhovatele, že stávající poskytovatel měl na rozdíl od jiných dodavatelů k dispozici potřebné informace ohledně převáděných lokalit a mohl tak mnohem lépe svou nabídku uzpůsobit předmětnému zadávacímu řízení, uvádím následující. Jak bylo uvedeno v bodě 66. a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí, z dokumentace veřejné zakázky nevyplývá, že by stávající dodavatel satelitních služeb byl zvýhodněn v tom, že by měl k dispozici více informací o rozsahu stávajících satelitních služeb. Součástí zadávací dokumentace je totiž seznam veškerých v současné době poskytovaných satelitních služeb s tím, že změny rozsahu požadovaných služeb v dalších obdobích budou řešeny formou prováděcích smluv a jejich rozsah není v současné době znám. Úřad proto v dané souvislosti učinil správný závěr, že zde nelze konstatovat zvýhodnění některého z uchazečů. Skutečnost, že stávající poskytovatel satelitních služeb již má vybudovánu centrální stanici HUB v jedné ze zadavatelem určených lokalit, nelze samu o sobě hodnotit jako jeho konkurenční výhodu už s ohledem na to, že rozsah požadovaných služeb je (podle vyjádření zadavatele) větší než stávající rozsah uvedených služeb. I tento poskytovatel by tak byl v případě úspěchu v daném zadávacím řízení nucen vybudovat další technická zařízení.
18
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
45.
Nadto je třeba zdůraznit, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky byla stanovena nejnižší nabídková cena dosažená v modelových případech (které byly uvedeny v zadávací dokumentaci), a nikoliv pořizovací cena technických prostředků potřebných pro poskytování satelitních služeb. Součástí této nabídkové ceny byly jak náklady na pronájem technického zařízení, tak i platby za spojení, přenosy dat a další náklady. S ohledem na to lze konstatovat, že výsledná nabídková cena byla ovlivňována více faktory, přičemž náklady na pronájem technických zařízení musel stávající poskytovatel služeb kalkulovat v takové výši, aby byl schopen nahradit případné starší a nefunkční prvky novými (případný nový poskytovatel mohl při kalkulaci výše nájmu počítat s předpokládanou menší poruchovostí nově pořízených technických prostředků a tedy i nižšími náklady na jejich opravy). S ohledem na výše uvedené je naprosto evidentní, že zadavatel při formulaci technických podmínek (zejména technických prostředků, používaných frekvencí a objemů přenášených dat) dodržel obecné zásady zadávání veřejných zakázek, včetně zásady zákazu diskriminace. V daném případě tedy nedošlo k bezdůvodně přísnému nastavení technických podmínek, které by neoprávněně znevýhodnilo určitého dodavatele. Technické požadavky na předmět plnění dané veřejné zakázky byly ze strany zadavatele objektivně zdůvodnitelné (tento požadavek vyplývá i z rozhodovací praxe Úřadu – viz rozhodnutí č. j. ÚOHS-S230/2009/VZ1726/2010/520/DŘí). Ani tato námitka neobstojí, poněvadž zadavatel svým postupem neporušil ustanovení § 45 odst. 3 zákona tím, že by jím stanovené technické podmínky zaručovaly stávajícímu poskytovateli konkurenční výhodu.
46.
V souvislosti s tvrzením navrhovatele, dle něhož nemohl k vyjasnění subjektu, který bude přepojovat koncová zařízení zadavatele, a způsobu, jakým bude spolupráce stávajícího poskytovatele řešena, využít institut žádosti o dodatečné informace ve smyslu ustanovení § 49 odst. 1 zákona s tím, že nelze přičíst k jeho tíži nesplnění zákonné povinnosti zadavatele (tedy neuvedení způsobu, kterým bude probíhat spolupráce se stávajícím poskytovatelem při převodu stávajících služeb), uvádím tyto skutečnosti. Předmětná námitka je zcela nedůvodná. V této souvislosti je zřejmé, že k vyjasnění dané otázky mohl navrhovatel zaslat zadavateli žádost o dodatečné informace k zadávacím podmínkám podle tohoto ustanovení zákona, stejně jako učinil při vyjasňování jiných otázek. Přestože zadavatel splní povinnosti stanovené v ustanovení § 49 odst. 1 zákona4, po zahájení zadávacího řízení může na straně dodavatelů vyvstat potřeba vyjasnit si či vysvětlit pro náležité pochopení určité informace obsažené v zadávacích podmínkách (ať již je tato potřeba na straně dodavatelů způsobena jejich nepochopením či pochybnostmi o výkladu zadávacích podmínek či např. ne zcela přesnou formulací zadávacích podmínek, kterou je tímto způsobem možné odstranit).
47.
Předmětné ustanovení zákona umožňuje dodavatelům (resp. je opravňuje) požadovat po zadavateli dodatečné informace k zadávacím podmínkám – skutečně se tedy nejedná o povinnost, která by byla dodavateli zákonem stanovena. Jak jsem již výše uvedl, zákon předpokládá, že se v zadávací dokumentaci mohou objevit pasáže, které budou některým uchazečům nejasné či nesrozumitelné a jejichž vyjasnění budou od zadavatele požadovat, aby mohli podat nabídku, která bude splňovat veškeré požadavky. Z toho důvodu jim je v ustanovení § 49 odst. 1 zákona dána možnost podat žádost o dodatečné informace
4
Zadávací dokumentace je soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.
19
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
a zadavateli je uložena povinnost na tyto žádosti v zákonné lhůtě odpovědět. Jestliže navrhovatel v daném případě v otázce spolupráce se stávajícím dodavatelem při převodu služeb této možnosti nevyužil, nelze odpovědnost za její nevyužití přenášet na zadavatele s poukazem na to, že „zadávací dokumentace neobsahuje zásadní informace pro zpracování nabídky …“. Zdůrazňuji, že hodnocení závažnosti jednotlivých informací uvedených v zadávací dokumentaci může být pro zadavatele i jednotlivé uchazeče různé (odlišné). Je tedy na konkrétním uchazeči, aby za situace, kdy posoudí některý údaj v zadávací dokumentaci jako nejasný, požadoval jeho vyjasnění (upřesnění) ze strany zadavatele. To, že navrhovatel v tomto ohledu nepožadoval jejich vyjasnění, nelze přičíst k tíži zadavatele. V obecné rovině uvádím, že dodavatel má zájem na získání té které veřejné zakázky. Za situace, kdy na jeho straně vyvstanou jakékoli pochybnosti týkající se zadávacích podmínek nastavených zadavatelem (např. vysvětlení některých pojmů), je jeho oprávněním (a současně zájmem) učinit příslušný dotaz na zadavatele, aby tak zároveň předešel možnému postihu spočívajícímu v případném vyloučení z účasti v zadávacím řízení zadavatelem ve smyslu ustanovení § 76 odst. 6 zákona. Nadto je evidentní, že na základě dostupných informací, resp. údajů obsažených v zadávacích podmínkách, byl navrhovatel schopen sestavit plnohodnotnou a hodnotitelnou nabídku, která nebyla ze zadávacího řízení vyřazena. S ohledem na výše uvedené se proto nemohu ztotožnit s výše uvedenou námitkou navrhovatele vznesenou v rozkladu. 48.
V souvislosti s námitkou týkající se umístění a výstavby centrální stanice HUB konstatuji následující. Jak již bylo uvedeno v bodě 61. a násl. odůvodnění napadeného rozhodnutí, v zadávací dokumentaci (v příloze č. 1 – v návrhu rámcové smlouvy) je v odstavci VI. „Místo poskytování satelitních služeb“ v bodě 1. a) poslední odrážka uvedeno, že místa plnění pro poskytování satelitních služeb jsou VÚ 3255, Strahovská 83, Praha 1 nebo VÚ 3255 Dolní Slivno (umístění centrální stanice HUB poskytovatele). V bodě 2. zadávací dokumentace jsou uvedeny termíny prohlídky obou výše uvedených míst pro umístnění centrální stanice HUB – v příloze č. 1 (v návrhu rámcové smlouvy) zadávací dokumentace je v bodě A. 2. uvedeno, že umístění centrální stanice HUB bude stanoveno v prováděcí smlouvě. Mám za to, že z výše uvedeného nijak nevyplývá, že by příslušná lokalita pro umístění centrální stanice HUB měla být zvolena výhradně zadavatelem až v rámci poskytování služeb.
49.
Konstatuji, že Úřad postupoval správně, když vycházel z obecné zásady obchodního práva, že smlouva je výsledkem dohody smluvních partnerů a nikoliv diktátem jedné ze smluvních stran, kterému se musí druhá strana přizpůsobit. Podotýkám, že tento závěr potvrdil i zadavatel, který ve vyjádření k návrhu uvedl, že pro umístění centrální stanice HUB navrhl dvě lokality, a to z důvodů možných technických problémů. Zadavatel tak předpokládal, že výběr místa pro umístění centrální stanice HUB je věcí uchazeče a bude záviset na technických a prostorových nárocích jím použité technologie. V případě, že uchazeči nebude z technických důvodů vyhovovat jedna z uvedených lokalit, tak může využít lokalitu druhou a s ohledem na tento výběr může stanovit i nabídkovou cenu. Jelikož v rámci plnění bylo požadováno vybudování jednoho přístupového bodu, jehož umístění záleželo na uchazeči, nebylo nutné, aby zadavatel připustil variantní řešení nabídky (viz bod 39. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Podmínky pro umístění centrální stanice HUB stanovené v zadávací 20
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
dokumentaci nelze hodnotit jako diskriminační či zvýhodňující stávajícího poskytovatele satelitních služeb i přes to, že ten již má v jedné z uvedených lokalit vybudovánu centrální stanici HUB. Doplňuji, že i dle vyjádření zadavatele nově vyžadované služby, které dosud nebyly poskytovány, budou vyžadovat zřízení dalšího přístupového bodu i od stávajícího poskytovatele. Ani tuto námitku navrhovatele tudíž nelze označit za opodstatněnou. 50.
Ve vztahu k výše uvedeným závěrům shrnuji následující. Podle zadávací dokumentace zadavatel hodlal v zadávacím řízení uzavřít rámcovou smlouvu na poskytování služeb přenosu dat v období následujících čtyř let, která měla být základem pro uzavírání prováděcích smluv upřesňujících podmínky pro poskytování satelitních komunikací v tomto období. V zadávací dokumentaci zadavatel uvedl v souladu s ustanovením § 44 odst. 1 zákona požadavky a technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky s tím, že při jejich stanovení vycházel ze stávajícího rozsahu těchto služeb a dále zde v souladu s ustanovením § 45 odst. 1 zákona vymezil technické podmínky tak, aby uchazeči měli potřebné informace pro zpracování nabídky v předmětném zadávacím řízení.
VI. 51.
Závěr Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a hodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
52.
Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
POUČENÍ Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, dále odvolat. otisk úředního razítka
Ing. Petr Rafaj předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
21
Č.j.: ÚOHS-R198/2012/VZ-4595/2013/310/PMo
Obdrží: 1. Česká republika – Ministerstvo obrany, Sekce vyzbrojování MO, nám. Svobody 471, 160 01 Praha 6 2. JUDr. Richard Gürlich, Ph.D., advokát AK GÜRLICH & CO., Politických vězňů 19, 110 00 Praha 1 Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
22
