PLESK Listopad - prosinec 2011
Základní škola Moravský Beroun
Číslo 3
V dnešním čísle najdete: Pasování prvňáčků "Věříš si?" Halloween v tělocvičně SEN Nejmenší a největší ryby Projektové vyučování Advent Ötzy Karneval v druţině Mikuláš
.....
a spoustu dalšího čtení a zábavy
Z UDÁLOSTÍ UPLYNULÝCH MĚSÍCŮ: Přírodovědný klokan Ve středu 19. října proběhlo další kolo mezinárodní soutěţe Přírodovědný klokan pro ţáky osmé a deváté třídy. Našeho školního kola se zúčastnilo dvanáct soutěţících. Na prvních místech se umístili: Veronika Pohanková, Leona Svobodová a Aneţka Salátová. Vítězům blahopřejeme a všem soutěţícím přejeme hodně úspěchů v dalších soutěţích!
"VĚŘÍŠ SI"? Ve čtvrtek 20. října 2011 jsme se zúčastnili natáčení televizního pořadu pro děti „Věříš si ?“. V brněnském televizním studiu nejsme ţádnými nováčky, protoţe ţáci naší školy zde byli uţ potřetí. Letos jela povzbuzovat sedmá a osmá třída v doprovodu paní učitelky Ţupkové a Konarikové. Naším ţelízkem v ohni byl Jan Haniška, který byl celou dobu favoritem soutěţe a nakonec vybojoval krásné druhé místo. Konkurence v této soutěţi byla tentokrát mimořádně velká a výsledky soutěţících v jednotlivých disciplinách byly dlouho vyrovnané. Honzík prokázal výborné znalosti i zručnost a za to mu patří velká gratulace s poděkováním za vzornou reprezentaci naší školy.
PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ V pátek 21. října se děti 1. - 3. tříd učily opět trochu jinak neţ obvykle. Vše probíhalo ve znamení podzimu. Protoţe však letos na pobočce Karla IV. je dětí přes 80 a nevejdou se do jedné třídy, pracoval kaţdý ročník samostatně. Prvňáčci se naučili novou písničku, povídali si o podzimu a vyrobili krásné dráčky. Druháci si zopakovali vše, co uţ o podzimu uměli z 1. třídy, naučili se básničku a vyráběli krásné dekorace k Halloweenu a podzimu z papíru (2.a) a z přírodnin (2.b). Zkušení třeťáci pak pod vedením paní učitelky psali básničky a povídání o podzimu, nachystali si krátkou scénku a pro herce vyrobili masky podzimních víl a skřítků. Součástí dopoledne bylo také představení, přednáška a soutěţe v tělocvičně, které si připravily dívky z osmé třídy na téma Halloween. Na závěr dopoledne se pak děti prošly ostatními třídami na pobočce, aby se podívaly, co dělali jejich spoluţáci.
Tančí víla v lese ale nic nenese, tak si sedne do chládku, povídá si pohádku. I.Lacková
Podzimní víla tančí, máme tu vílu Ančí, je tu moc hezky, došli jsme tu pěšky. V.Entlová
Nikdo neví, kolik na podzim napadne listí. Pouštíme draka, děláme vlaštovky. Sbíráme listí a pak z něj něco vyrábíme, například podzimní muţíky a podzimní víly. J.Pelikán
Kdyţ venku fouká, opadává barevné listí. Někdy i moc prší a taky zvířatům houstne srst. Chodím ráda s rodiči na krátkou procházku do lesa. Taky pouštím draka. Pak se dívám z okna na strom, jak padají malé šištičky a větvičky.
Byla jedna víla a jmenovala se Podzimka. Byla moc hodná. Léčila zvířátka a měla je moc ráda. T. Matýsíková
E. Doubravová
Ţilo bylo jedno strašidýlko Bubetka. Ţila v lese. Měla hnědé oblečení a na sobě listí. Bubetka v zimně spí. Umí se klouzat a dostane se ze všech nebezpečí. Strašidýlko Bubetka má strašně ráda med. Má kamarády medvěda a lišky, ptáčky,veverky.
Byla jednou jedna víla a ta se jmenovala Šištička. Měla ráda zvířátka a přírodu. Vţdy kdyţ se nějaké zvířátko zranilo, hned mu pomohla. L.Glücková
D.Špunarová
Kdyţ je podzim, padá listí a kaštany. Na podzim zvířatům houstne srst. Jsou vichřice. Sbíráme ţaludy. F.Pohanka
Opadávají listy, bukvice, kaštany a šišky. Pouštíme draka. Jsou větrnice a vichřice. L.Galíková
Kdyţ je podzim, venku fouká silná vichřice. Opadává listí a ještě kaštany, ţaludy, bukvice, šišky. Zvířátkům houstne srst. D.Deák
Byla jedou jedna hodná víla a ta měla ráda přírodu. Pomáhala zvířatům a jmenovala se Mraveneček. Léčila malá zvířátka a také velká zvířátka. L.Vargová
Halloween v tělocvičně V pátek 21.října 2011 se v naší tělocvičně proháněla strašidla. Dopolední představení, hry a přednášku dětem připravila děvčata z naší 8.třídy – Gábina, Katka, Pavlína, Verča, Terča a Aneţka. Diváckou kulisou nám byli ţáci 1.- 4.třídy. Za naše představení nám poděkovali potleskem, který rozezněl celou tělocvičnu. Velice silným záţitkem pro nás bylo dětské ječení, kdyţ naši malí spoluţáci viděli nás příšery - přízrak, zombie a upíra vylézat z „hrobů“, které představovali velké "praktikáble" otočené vzhůru nohama. Další vystrašené pohledy jsme si vyslouţily „krví“ tekoucí z úst. Samozřejmě to nebyla pravá krev, ale pouze krvavá kapsle. Poslední akční záţitek si diváci „uţili“, kdyţ jsme vybíraly oběť z řad dětí. Při ukončení se uţ děti moc nebály a mohly si oddychnout, ţe jsme představení nevymyslely delší. U her však dětem otrnulo a to uţ se projevovaly dost nahlas. Ale i tak si myslím, ţe se nám halloweenské dopoledne povedlo alespoň částečně podle našich představ. Agnes
Halloweenský karneval Dne 3.11. jsme ve školní druţině opět oslavili Halloween. Vyzdobili jsme si druţinku, oblékli si masky a Halloween mohl začít. Na začátku jsme se roztancovali se ,,smetákovou Mařenkou“. Mařenku jsme nechali odpočinout a zahráli jsme si na ,,Mumie“. Svou šikovnost si děti vyzkoušely při odkrajování slupky jablíčka. Komu se povedla nejdelší slupka, ten dostal sladkou odměnu. Nejvíce se však děti těšily na tradiční Halloweenskou hru - ,,Lovení jablíček“. Taky si jí pořádně uţily. Pěkně jsme se zasmáli při hře:,,Kdo se skrývá pod maskou“. Na konci se děti
rozdělily na skupinky, kaţdá skupinka dostala obrázek s nápisem MONSTRUM. Ta skupinka, která napsala co nejvíce slov na určité písmeno, byla odměněna věcnou cenou. Poté si děti uţívaly Halloween volnou zábavou, hlavně tancem a dalším ,,Lovením jablíček“. Halloween se nám líbil a uţ teď se těšíme na ten příští.
Logická olympiáda Letos se naše škola zapojila do Logické olympiády pořádané Menzou ČR. Soutěţe se zúčastnili tři ţáci 2. stupně. Do krajského kola, které se konalo 4. listopadu v Prostějově, postoupily Monika Hánová a Leona Svobodová z 9. ročníku (postoupilo 50 soutěţících z asi 1000 dětí Olomouckého kraje) . Monika skončila na 4. a Leona na 25. místě. Monika se svým umístěním probojovala aţ do celostátního kola, které proběhlo 28. listopadu v Poslanecké sněmovně v Praze.
Pasování ţáků 1. třídy V úterý 15. listopadu 2011 se konala v tělocvičně základní školy slavnost, při níţ byli jiţ po šesté ţáci 1. třídy uvedeni mezi ostatní ţáky naší školy. V 16,00 hodin děti 1. třídy nastoupily za Vivaldiho hudby před hosty, své rodiče a ostatní přítomné. Po přivítaní představila paní učitelka Zdenka Tydlačková jednotlivé ţáky. V krátkých sólových vystoupeních pak chlapci a děvčata recitovali, zpívali, cvičili. Všem tak dokázali, ţe jsou pilní a šikovní, dovedou překonat trému. A pak přišla chvíle, na kterou se děti nejvíce těšily, vlastní pasování. Místostarosta města pan Ing. Petr Otáhal pasoval kaţdého ţáka poklepáním meče na rameno, zástupkyně školy paní Mgr. Lenka Svobodová ozdobila děti šerpou a ředitelka školy paní Mgr. Sylva Nerudová jim předala pamětní list. Po slavnostním ceremoniálu děti přednesly společnou báseň a předaly dopis svým rodičům. Celá slavnost byla završena společným neformální posezením s pohoštěním. Pasování prvňáčků se opět setkalo s velmi příznivými ohlasy u všech
přítomných a stává se další tradiční akcí Základní školy v Moravském Berouně.
Matemánie Ve středu 16. listopadu se na gymnáziu ve Šternberku konala matematická soutěţ Matemánie. Je to soutěţ pro čtyřčlenná druţstva ţáků ze základních škol ze Šternberka a blízkého okolí, ve které měli ţáci moţnost řešit 21 velmi zajímavých úloh. Letos se soutěţe zúčastnilo 11 týmů. Naši školu reprezentovala 2 druţstva a vedla si výborně. Druţstvo ţáků 9. třídy ve sloţení Monika Hánová, Leona Svobodová, Filip Mareš a Jan Semmler zvítězili a ţáci 8. třídy - Tereza Doleţalová, Veronika Pohanková, Kateřina Soušková a Dominik Hotkovič obsadili 2. místo. Všem ţákům děkujeme za úspěšnou reprezentaci školy a přejeme mnoho úspěchů v dalších soutěţích.
Je lepší mít sourozence nebo být jedináček? Tak tuto otázku řešili ţáci 2.b. A jak to dopadlo? Posuďte sami. *Mít sourozence je lepší, protoţe nejsem doma sama. Pavla *Se sourozenci jsem šťastný. Zbyňa *Se sourozencem si můţu hrát. Jitka, Simonka, Martin, Kuba, Dan V.
*Chtěl bych sourozence, ať si mám s kým hrát. Štěpán, Marek * Sourozenec mi bude pomáhat. Dan P. *Chtěla bych být sama, koukala bych na telku na to, co chci, dobře by se mi spalo ... Hana
PERNÍČKY V úterý 29.11. 2011 odpoledne se 25 dětí z druhých tříd setkalo ve školní cvičné kuchyňce. Čekaly je paní učitelky Polnarová a Čermáková a perníkové těsto. Společnými silami děti těsto rozválely a samy si vykrajovaly tvary, které se jim líbily. Svoji zručnost musely ukázat i při potírání vykrojených tvarů vajíčkem. Upečené perníčky si pak hned nazdobily. O tom, jak se jim vše podařilo, jste se mohli přesvědčit na výstavce žákovských prací před vánočním koncertem pěveckého sboru.
Těsto nejprve důkladně rozválíme. Jde to teda hodně ztuha.
Kaţdý sám si vykrojí, co chce.
Pořádně potřít vajíčkem.
No jsme teda zvědaví, jak se to povede...
Hotovo, upečeno. Teď to pěkně nazdobíme. Jen ten sáček s cukrovou polevou nějak neposlouchá.
Vţdyť jsme to ani nemuseli péct, syrové těsto je stejně nejchutnější☺
SEN Celý den přijímáme ze svého okolí různé zprávy. Smutné, veselé, ale i takové, které nám nedají spát. A kdyţ večer únavou usneme, náš mozek všechny tyto informace musí zpracovat. Sen je vlastně tvořen tříděním myšlenek a záţitků z určitého dne nebo období. Sny trvají příbliţně 3-5 minut a kaţdému člověku se zdá za noc asi 8-10 snů, ale někteří si je ráno vůbec nepamatují, většina si pamatuje jen jeden z nich. KDY SE NÁM SNY ZDAJÍ? Spánek má několik fází. Střídají se REM a nonREM fáze spánku. Kaţdá má vţdy 30-90 minut. V REM fázi se zdají ţivé sny, připadáte si jako byste to právě proţívali. Mohou se do podoby snů vracet nevyřešené problémy z minulosti, ale i něco co se vám přihodilo v ten den. Odborníci zjistili, ţe se lidé do těchto snů vţijí aţ tak, ţe dokonce pohybují očima pod zavřenými víčky, jako by něco sledovali. Někteří i vykřikují ze spaní nebo dělají různé prudké pohyby, dokonce se i usmívají anebo začnou brečet. A to všechno ze spaní aniţ by o tom věděli. V nonREM fázi se nám sny moc nezdají, je to spíše fáze spánku, kdy mozek odpočívá a potom opět v REM fázi se nám něco zdá. Nejčastěji se lidem v nonREM fází zdají sny jednoduché, to co děláme kaţdý den, můţeme v nich vidět osoby, které často potkáváme a podobně. PROČ JSOU LIDÉ NÁMĚSÍČNÍ? Jestli-ţe máme v noci například ţízeň nebo se nám chce na WC, mozek nemůţe zastavit příkazy svalů, a proto někdy třeba vstaneme z postele a vyjdeme z pokoje. Přitom máme otevřené oči, ale nic nevnímáme, jsme v nonREM fázi spánku. Také můţeme ale předvádět něco, co se nám právě zdá. Potom se většinou vrátíme do postele a ráno si uţ nic nepamatujeme. ZDAJÍ SE SNY I ZVÍŘATŮM? Je potvrzeno, ţe všem savcům kromě jeţury africké se zdají sny. Jsou
stejné jako u lidí, také ozvučené a barevné. U jiných zvířat, jako jsou plazi, ryby, ptáci, obojţivelníci apod. se to neprojevilo, JE PRAVDA, ŢE SNY NĚCO ZNAMENAJÍ? Ve starověkém Řecku lidé věřili, ţe jim bůh sny něco sděluje. Dnes lidé spíše věří, ţe jim sny prozradí budoucnost. Pouţívají se různé snáře, kde je napsáno co určitý motiv ve snu znamená. KDYŢ VE SNU BUDE: Kamarád – příjemné záţitky Škola – skončíš jednu etapu ţivota a začneš novou Válka – strach, ţe budeš muset jednat proti své vůli Kolotoč – nerozváţné chování Fotbal – moc rychle a tvrdě řešíš své problémy Nečistota – Pozor na úraz či nehodu Horečka - nestálost v lásce Lea
Význam jmen Adéla Domácké podoby: Adélka, Adla, Adina, Adka Původ: germánský Význam: ušlechtilá bytost, vznešené způsoby (postava) Jmeniny: 2. září Jméno: Dagmar Domácké podoby: Dáša, Daška, Dášička, Dášenka, Dagmarka Původ: severský Význam: slavný den; denice Jiné podoby jména: Dagmara Jmeniny: 20. prosince Jméno: Dan Domácké podoby: Daneček, Daník, Dany, Danek, Daníček Původ: hebrejský Význam: rozsoudil, soudce Pouţívá se: běţně uţíváno Jmeniny: 17. prosince (Daniel)
A OPĚT NĚCO Z HISTORIE NAŠEHO MĚSTA: Naše město se můţe pochlubit dvěma kostely. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie nechal postavit v letech 1606 – 1610 v renesančním stylu kníţe Karel z Münsterberka. Dodnes jej zdobí tzv. psaníčka, coţ jsou ozdoby vypadající jako obálky. Vytvářely se tak, ţe stěny byly napřed omítnuty tmavou (černou) omítkou a posléze bílou omítkou. Následně se vytvářelo ozdobných ornamentů. Kostel se dočkal i přestaveb v 18. a 19. století, které mu daly dnešní vzhled. Je při něm uloţena kopie olomoucké Hory olivetské a barokní mariánská socha z roku 1760. Kostel Povýšení svatého Kříţe pochází z roku 1754, ale na jeho místě stávala uţ dříve křesťanská svatyně, která byla postavená zřejmě spolu se vznikem města, tedy krátce po roce 1336 kdy krajinu kolonizovali Šternberkové, kteří v okolí těţili ţeleznou rudu. Kostel v nynější podobě je výsledkem plánů fulneckého stavitele Mikuláše Thalherra. Po roce 1945 byl zcela zničen interiér. K opravě vnějších částí kostela došlo v letech 1998 - 1999. H.
ADVENT je začátek liturgického roku a přípravou na Vánoce. V teologickém smyslu se advent vyznačuje dvojím očekáváním – slavnosti narození Jeţíše Krista a jeho druhého příchodu na konci času. Advent začíná 1. nedělí adventní, tedy neděli mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Konec adventu pak představuje západ slunce Štědrého večera. Datum první adventní neděle je pohyblivé. Je to proto, ţe poslední adventní neděle - čtvrtá - připadá vţdy na neděli před 25. prosincem (který je hlavním vánoční svátkem). A protoţe 25. prosinec je kaţdý rok v jiném dni v týdnu, tak i 1. adventní neděle má kaţdý rok jiné datum. V západní tradici je advent také dobou zklidnění. Odpovídalo to ţivotnímu stylu našich předků za dlouhých prosincových nocí. Dnes je však advent komerčně vyuţíván, a proto o něm jako o době ztišení lze mluvit jen v prostředí křesťanských tradic. Výrazným symbolem adventu je adventní věnec ozdobený čtyřmi svícemi podle počtu adventních nedělí. Děti otevírají obvykle adventní kalendář. Česká hudební tradice se můţe pochlubit výjimečným počtem kvalitních adventních písní. Uplatňují se zejména při jitřních mariánských mších zvaných roráty. V době adventu se slaví také svátek svatého Mikuláše. Zřejmě to byl světec, přítel dětí, patron zajatců, ochránce dobré svatby, biskup mučedník a pomocník v nouzi. Dvě města se dnes dělí o slávu Mikulášova kultu: Dembe v Turecku, dřívější Myra, místo biskupova úmrtí. A Bari v Apulií, kde jsou uchovány ostatky velmi uctívaného světce v neobyčejné bazilice sv. Mikuláše. Od roku 1087 jsou cílem mnoha poutníků. V české republice v předvečer 6. prosince navštěvuje děti často v doprovodu anděla a čerta.
Mikuláš I na naší škole chodil 5.12. Mikuláš s andělem a čerty. Rozdával bonbóny a omalovánky, ale do pekla s sebou čerti naštěstí nikoho neodnesli. I kdyţ označených hříšníků bylo na škole plno. Děti z 1. - 3. tříd navíc celé dopoledne strávily v mikulášském duchu. Nejvíce si asi uţily čertího skotačení v tělocvičně, kde pro ně paní učitelky za pomoci Mikuláše, anděla a čertů uspořádaly sportovní soutěţe. A co bylo hlavní výhrou? Jednička z tělocviku! A co napsali ţáci 3. třídy v hodině ČJ o Mikuláši? Obdivuji Mikuláše, protoţe je spravedlivý. Hodným dá nadílku. Zlé poučí.
Mikuláš je spravedlivý muţ. Jde s ním většinou anděl a čert. Mikuláš rozdává dárky jen hodným dětem.
Já se čerta nebojím. Přijde a vyleká mě. Pak mi dá nadílku. L. Kondášová
V. Entlová
L. Růţičková
Mikuláše kdysi zvolili za biskupa. Tři noci házel pytlík zlata chudé rodině. Nosí dětem mikulášskou nadílku. A. Makuňová
Mikulášská nadílka se koná 5. prosince. To chodí Mikuláš v doprovodu čerta a anděla. Na mikulášskou nadílku se moc těším. L. Glücková
Kdyţ je prosinec, má svátek svatý Mikuláš. Pátého prosince vţdycky chodí v doprovodu anděla a čerta. Čert nosí zlobivé děti do pekla. Anděl dává hodným dětem sladkou nadílku. D. Deák
PERNÍKOVÁ CHALOUPKA Ve středu 7.12. dopoledne ţáci 1. - 3.třídy navštívili divadelní představení Perníková chaloupka, které se konalo v sále kina. Všichni byli nachystaní na klasickou pohádku o perníkové jeţibabě a Jeníčkovi s Mařenkou. Ale pohádka byla plná moderních věcí (semafor, perníčky, co hrají jako hudební nástroje...). Dva herci se postupně vystřídali v roli mámy, táty, Jeníčka, Mařenky, houbařky, báby, dědka a strašidla Ţaludáče. Pomáhaly jim také dvě postavičky, loutky Jeníka a Mařenky. Také kulisy byly zajímavé. Perníková chaloupka se měnila v postel a pak v les, skříň ve stromy s ţaludy. Celou pohádkou se prolínala písnička Ferda jede na kole, kterou ke konci pohádky zpíval uţ celý sál. Jako kaţdá správná pohádka i tato dobře dopadla a děti odcházely rozesmáté a spokojené zpět do školy.
A jak to viděly děti? Pán a paní byli smutní, protoţe neměli děti. A pak měli Jeníčka a Mařenku. Tatínek s nimi pořád chodil ven. Zbyněk Nebyla to klasická pohádka, byla tam rozdělovací postel na 3 části. Jeník byl po perníku tlustý jako míč a paní si s ním házela. Štěpán Mně se líbilo, jak tam zpívali. Hrála tam babička, maminka a Mařenka a děda, táta a Jeníček. Simonka
Líbilo se mi, jak ten děda seděl na lopatě. Potom svezl i Mařenku. Mával lopatou i nad námi. A také se mi líbilo, jak se Jeníček nafouknul. Martin Mařenka letěla jako letadlo. A bylo tam strašidlo Ţaludáč. Jeníček loupal perníček a ten hrál jako hudební nástroje. Kuba Líbilo se mi jak Jeníček loupal s Mařenkou perníček a pak byl tlustý. A taky jak šel dědek s babkou spát do tý divný postele. Ester
KŘÍŢOVKA
Kdo mečí ? Má svátek 21.5. Je dobrá pro oči Pichlavá rostlina X Noční pták Děravý sýr X Pokrývka hlavy Má chobot Pomůcka k odmykání dveří Něco pro čtenáře Hrajeme s ním fotbal
Kik.
HÁDANKY 1. Koho lidé ze světnice do mrazu a do vánice pouštějí jen neradi?
2. Je had, v těle samá díra, nejí, přece neumírá.
3. Ve kterém moři není ani kapka vody?
4. Kdo nosí koţich i v létě?
5. Kde sídlí mráz po celý rok?
6. Sype bába bílou mouku, posype s ní dům i louku.
(1.teplo, 2.řetěz, 3.na mapě, 4.např. medvěd, 5. v lednici, 6. zima)
VYJDE TI TO TAKÉ?
Vymaluj si:
Zaujalo nás: ÖTZI Ötzi je pravěká mumie (muže), která byla nalezena před 20 lety německými manžely v Alpách. Ti si vyšli na pomezí italsko-rakouských hranic za turistikou. Původně měli za to, že z ledu vyčnívají ostatky nějakého zesnulého horolezce, ale skutečnost byla zcela jiná. Vědci totiž zjistili, že tato mumie odpočívala v ledu až 5300 let! O národnost Ötziho se hned začalo přetahovat Rakousko s Itálií. Měřily se i hranice. O 92,56 metru nakonec „vyhráli“ Italové. Rakušané ale tvrdí, že když Ötzi nepracoval (nenašly se u něj pracovní nástroje), nemohl být Ital. Italové zase říkají, že jestliže měl Ötzi mozek, nemohl to být Rakušan. Je prokázáno, že Ötzi zemřel na následky zranění šípem, jehož část mu zůstala vězet pod lopatkou. Kým ale byl? Podle jedné teorie byl pastevcem, který uprchl do hor, lovcem nebo rituální obětí. Vědci si myslí, že by mohl být také náčelníkem nebo šamanem. Ötzi měl asi 45 let, vážil 50 kg a byl přibližně 160 cm vysoký. Otázkou nadále zůstavá: odkud Ötzi pocházel? Z Evropy, či až z Blízkého východu...? Opravdovou zajímavostí jsou Ötziho boty. Byly to takové „prapohorky“ z medvědí a jelení kůže vyložené senem – byly testovány přímo v Alpách a vědci zjistili, že mají překvapivě skvělé tepelné vlastnosti. Časopis Discover zařadil kopii Ötziho bot mezi stovku nejpozoruhodnějších objevů roku 2003. T. převážný zdroj: www.relax.lidovky.cz
Nejmenší a největší známá mořská ryba V roce 2004 byl popsán nejmenší obratlovec na světě. Je jím ryba. Měří 7 - 8 milimetrů a váţí méně neţ miligram. Jde o rybku Schindleria brevipinguis Watson & Walker, 2004. Byla objevena v Austrálii uţ v roce 1979, ale popsána byla v roce 2004. Průměrná délka ţivota této miniaturní rybky je dva měsíce. Ţije v hloubce 15 aţ 30 metrů ve Velkém bariérovém útesu (korálovém) při severovýchodním pobřeţí Austrálie. Je průsvitná a nemá zuby ani šupiny. Sameček tohoto druhu je o 1 mm menší neţ samička.V průměru jsou tyto ryby ještě o milimetr menší neţ rybky, které byly do té doby pokládány za nejmenší obratlovce. Šlo o rybku Trimmatom nanus, která dorůstá délka do 1cm. Největší ryba, potaţmo paryba je zatím známý ţralok velrybí (The Whale Shark, Rhincodon typus), který běţně dorůstá délky od 4 12m, ale jsou známí jedinci o délce 18m. Ţiví se planktonem a malými rybami. Vyskytuje se v tropických oblastech všech tří oceánů. Více najdete na: http://www.seaplanet.eu/index.php/component/content/article/15-fauna/138nejmeni-a-nejvti-znama-moska-ryba?directory=60 Kik.
SMĚJEME SE S PLESKEM Jde zajíček lesem a zpívá si: “Já jdu na medvěda, já jdu na medvěda!” Potká ho liška a ta se ho ptá: “Zajíčku, a to se nebojíš?” Zajíček na to: “Kdepak, proč?” Jde dál a zase si zpívá: “Já jdu na medvěda, já jdu na medvěda!” Setká se s vlkem a ten nevěří svým uším: “Zajíčku, opravdu jdeš na medvěda?” “No jasně!” Zajíček jde dál a zpívá si: “Já jdu na medvěda, já jdu na medvěda!” Potká medvěda. Medvěd se ho ptá: “Zajíčku, co si to zpíváš?” “Já jdu na maliny, kecám voloviny!”
Letí dva balónky pouští. Jeden druhému povídá: “Bacha kaktussss!” “Kde ho vidíššššš?”
Z rozhovoru s prvňáčky: Maminka: “Chceš přečíst pohádku, Evo?” Eva: ”Dneska uţ ne, víš, ţe zítra jdu poprvé do školy. Aţ přijdu, přečtu si ji sama.”
Přijde školák domů a říká otci: “Tati, paní učitelka nám říkala, ţe lidé si mají pomáhat.” “Ovšem, to je správné,” povídá otec. “Tak mi uděláš ten úkol z matematiky, viď?” “Pane řidiči, řidičský průkaz, prosím.” “Víte co, udělejte si mezi sebou pořádek. Včera jste mi jeden vzali a dnes chcete další?”
“Prosím dvakrát TIC - TAC.” “Prosím, ale vyslovuje se to TIK - TAK.” “Ale, dejte pocoj.”
“Kam bys chtěl jít aţ vyjdeš ze školy?” “Na fotbal.”
Celostátní finále školních časopisů Ve čtvrtek 1.12. se část naší redakce vypravila do Brna na celostátní finále školních časopisů. První problém nastal uţ s brzkým vstáváním. Jedné z nás vypověděl sluţbu budík. Ještě ţe ji měla kamarádka vyzvednout a tak jsme vlak stihly. Cesta do Brna uţ proběhla hladce. Ovšem hned po příchodu na brněnskou tramvajovou zastávku nás vypekl automat na jízdenky. Nechtěl "seţrat" padesátikorunu. Po chvilce přemlouvání nám vydal jízdenky a mohly jsme odjet na Střední školu polygrafickou, kde se soutěţ konala. Na výstavce časopisů jsme nervózně hledaly náš časopis. Byl tam. Hurá, neztratil se. Pak nás přivítal pan Petr Kantor za ASK (asociace středoškolských klubů ČR, o.s.), která soutěţ pořádala. Kaţdá z nás potom strávila víc jak hodinu na velmi poutavých přednáškách na témata: Grafika časopisu, Ţivot ţurnalisty, Redaktor školního časopisu, Workshop pro učitele. Na občerstvení pro nás nachystali pořadatelé úţasné bagety a minerálku. Pak uţ nastalo všemi očekávané vyhlášení časopisu roku. Do soutěţe se přihlásilo přes 200 časopisů a na finále bylo pozváno asi 50. A my jsme mezi nimi! Sice jsme nedostaly ţádné ocenění, ale za to jsme získaly spoustu cenných rad od profesionálů, jak zlepšit náš Plesk. A příští rok to zkusíme znovu! Cesta zpět byla velmi rušná. Jedna přes druhou jsme si sdělovaly své nově nabyté informace, takţe i sousední kupé věděla, ţe se vrací spokojené redaktorky domů. Agnes, Lea, Monika a p.uč. J. Čermáková
P.S. Asi týden po návratu z Brna přišel do redakce jeden úţasný e-mail. Výsledková listina ze soutěţe. A víte, co je tam černé na bílém? Náš časopis byl ve své kategorii 8.!!! ☺
Přehled vítězů celorepublikové soutěže „Školní časopis a noviny roku 2011“ V pořadí nejsou uvedeni všichni finalisté, ale pouze ti, kteří získali minimálně 5 bodů od hodnotitelů. Kategorie I.+ II. stupeň 1. Třesk (Morašice u Litomyšle) 2. Čtrnáctka (Plzeň) 3. Tyláček (Písek) 3. Lišaj (Nový Jičín) 5. Riegrováček (Svitavy) 6. Školáček (Karviná) 7. Kecálek (Třeboň) 8. Plesk (Moravský Beroun) 9. Kaktus (Český Těšín) 10. Šipka (Velké Karlovice) 11. Podlavičník (Opava) 12. Bublanina (Bánov) 13. Očko (Třemošnice) 14. Béda (Lanškroun) 15. Školní noviny (Slavičín)
------------------------------------------------------------------------------Výherci z minulého čísla: KŘÍŢOVKA: Podzim H. Mariánková 4 tř., M. Negri 5. tř., S. Ţáčková 2.b
Poznáš, které město má tento znak? město Šternberk Bohuţel nikdo odpověď neposlal - ţádný výherce.
POZOR!!! Od příštího čísla
2 vylosovaní výherci, kteří pošlou řešení obou kříţovek získávají poukázku do školního bufetu na odběr zboţí v hodnotě 40,- Kč.
SOUTĚŢNÍ KŘÍŢOVKA dopravní prostředek nápoj biograf opak dne zrak dolní končetiny desátý měsíc noční pták pracuje se železem bouchnutí vodní tok černý pták zloděj v lese
ŘEŠENÍ KŘÍŢOVEK POSÍLEJTE DO 12.1. 2012
Na tomto čísle spolupracovali: K. Dibďáková, T. Doleželová, M. Hánová, P. Petýrková, V. Pohanková, K. Procházková, A. Salátová, L. Svobodová J. Čermák a žáci 2.b a 3. třídy
