Plán péče o
Přírodní památku Tiské stěny ”návrh na vyhlášení” na období 2012-2023
-1-
1. Základní údaje o zvláště chráněném území
1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území: druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: orgán, který předpis vydal: číslo předpisu: datum platnosti předpisu: datum účinnosti předpisu:
Přírodní památka Tiské stěny -
1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:
Ústecký Ústí nad Labem Ústí nad Labem Libouchec Tisá Tisá
Příloha č. 1: Orientační mapa s vyznačením území
1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí Zvláště chráněné území: Katastrální území: 767115 Tisá Číslo parcely podle KN
Číslo parcely podle PK nebo jiných evidencí
Druh pozemku podle KN
Způsob využití pozemku podle KN
Číslo listu vlastnict ví
Výměra parcely celková podle KN (m2)
Výměra parcely v ZCHÚ (m2)
1647/1 1647/2 1648/3
Ostatní plocha Ostatní plocha Lesní pozemek
Neplodná půda Neplodná půda
7 175 7 409 975 964
7 175 7 409 975 964
1679 2443 Celkem
Lesní pozemek Ostatní plocha
119 119 není zapsána na LV 119 119
3 705 1 525
3 705 1 525 995 778
Ostatní komunikace -2-
Ochranné pásmo: Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Katastrální území: 767115 Tisá Číslo parcely podle KN 2440 2439 1645 2272/1 3003/3 3003/2 303/1 3002 3001 60/2 60/4 2599/1 2599/8 2599/3 2598 2597 2596 75 87/2 2274 2589 2588/2 2588/1 2588/2 2587 2586 2586 2584
Číslo parcely Druh pozemku Způsob využití pozemku Číslo listu podle PK nebo podle KN podle KN vlastnictví jiných evidencí 119 119 119 473 119
Výměra parcely celková podle KN (m2) 1557 2510 48922 18582 112
649
910
1
1190
10002
707
506
2251
Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Sportoviště a rekreační plocha Ostatní plocha Hřbitov, urnový háj Zahrada Ostatní plocha Jiná plocha Ostatní plocha Hřbitov, urnový háj
506 506
1159 1670
1
7857
1
3557
1 1 501 288
3575 343 898 2234
Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost
1 1 1 1
1439 255 792 2166
448
2233
1
2166
492
1363
291
1453
291
1453
68
1017
Ostatní plocha Ostatní plocha Lesní pozemek Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha
Ostatní komunikace Ostatní komunikace Silnice
Sportoviště a rekreační plocha Zeleň
Hřbitov, urnový háj Ostatní komunikace Ostatní komunikace
-3-
2583 2582 2581/2 2580 2579/2 2578/2 2578/1 2577/1 2577/2 2576/2 2576/1 2575 2571/2 2571/5 2571/4 2571/1 2573 2572 2570 158/8 165/1 1648/4 168/4 168/3 2567/1 168/5 2566/1 2566/4 2566/3 2566/2 2566/5 2566/1 2561 2285/2 2285/3 1648/5 1648/1 1548/2 2285/1 1648/6 1648/7 2447 2446 1680
Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plochy Trvalý travní porost Trvalý travní porost Zahrada Trvalý travní porost Zahrada Lesní pozemek Trvalý travní porost Lesní pozemek Trvalý travní porost Zahrada Zahrada Trvalý travní porost Zahrada Zahrada Zahrada Ostatní plocha Ostatní plocha Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní plocha Trvalý travní porost Zahrada Trvalý travní porost Trvalý travní porost Trvalý travní porost Ostatní plocha Trvalý travní porost Trvalý travní porost Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní plocha Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní plocha Ostatní plocha Lesní pozemek
Ostatní komunikace
Jiná plocha Neplodná půda Ostatní komunikace Manipulační plocha
Manipulační plocha
28
1170
1
1153
290
1137
10002 310
369 983
513
742
513 448
346 1359
448 115 115
324 652 424
438 242
803 550
242 239 239
711 510 523
316 239 307 538 119 119 538 793 1
214 241 570 1438 96 44 370 979 1011
514 600
1021 1327
600
210
600
457
600 600
846 37
600
1327
Les jiný než hospodářský 119 Silnice Není zapsaná Silnice 556 Není zapsaná Není zapsaná 119 Silnice Není zapsaná 119 Manipulační plocha 443 Manipulační plocha 119 Ostatní komunikace 119 119 -4-
3154 838 39 4130 183 2296 18474 605 917 2949 5424 79687
2445 2444 1722 2442 1678 2441 2438 1746 2440 1646 2439 1646 1645 2272/1 737
St.parcela
422
St.parcela
440
St.parcela
647
St.parcela
620
St.parcela
421
St.parcela
476
St.parcela
626
St.parcela
481
St.parcela
510
St.parcela
515
St.parcela
516
St.parcela
Ostatní plocha Ostatní plocha Lesní pozemek Ostatní plocha Lesní pozemek Ostatní plocha Ostatní plocha Lesní pozemek Ostatní plocha Lesní pozemek Ostatní plocha Lesní pozemek Lesní pozemek Ostatní plocha Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří Zastavěná plocha a nádvoří
Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace Ostatní komunikace
Silnice
119 119 119 119 119 119 119 119 119 119 119 119 119 473 601
241 2536 121980 935 104817 3766 539 10553 1557 16340 2510 16340 48922 18582 80
119
224
506
1079
397
57
354
234
202
608
795
60
514
31
514
101
600
111
443
379
443
95
Celkem plocha ochranného pásma
24, 3 ha*
* plocha zjištěna z GIS
Příloha č. 2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma
-5-
1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Druh pozemku
OP plocha v ha
Způsob využití pozemku
ZCHÚ plocha v ha
lesní pozemky
ZCHÚ plocha v ha 97,9669
vodní plochy
0
-
zamokřená plocha
-
rybník nebo nádrž
-
vodní tok
-
neplodná půda
1,4584
ostatní způsoby využití
0,1525
trvalé travní porosty 0
-
orná půda
0
-
ostatní zemědělské pozemky ostatní plochy
0
-
1,6109
-
zastavěné plochy a nádvoří plocha celkem
0
-
99,5778
nevyhlášeno, pouze 50 m ze zákona
1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: chráněná krajinná oblast: jiný typ chráněného území: Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:
CHKO Labské pískovce CHOPAV Severočeská křída, 215 Ochranné pásmo vodního zdroje, II. stupeň Ptačí oblast Labské pískovce, CZ0421006 -
1.6 Kategorie IUCN IV. - řízená rezervace
-6-
1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu Hlavním předmětem ochrany je geomorfologicky cenné skalní město vysoké estetické hodnoty vyvinuté v kvádrových pískovcích svrchní křídy s fragmenty přírodě blízkých ekosystémů. 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. útvary neživé přírody Útvar
Geologická charakteristika
Popis útvaru
Skalní město
Křídové kvádrové pískovce (cenoman, spodní turon)
Skalní město (skalní stěny, skalní věže a pilíře) zbytky pískovcové morfologicky členité tabule, rozdělené na 3 části - Malé stěny, Velké stěny, Bürschlické (Severní) stěny.
1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu A. evropsky významné druhy a ptáci Název druhu
Datel černý (Dryocopus martius) Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) Výr velký (Bubo bubo)
Aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ* Pravidelně hnízdí 1-2 páry Vminulosti hnízdil, potencionální lokalita pro zahnízdění 0-1 pár
Stupeň Popis biotopu druhu ohrožení ** LC
Lesní porosty
CR
Lesní porosty a skalní oblasti
EN
Lesní porosty a skalní oblasti
* aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ byla stanovena na základě konzultace s koordinátorem ptačí oblasti Labské pískovce. ** dle Červeného seznamu ohrožených druhů ČR, Obratlovci (Plesník et al., 2003)
1.9 Cíl ochrany Hlavním cílem péče je zachování jedinečného skalního města resp. zachování geomorfologických útvarů a zbytků přírodě blízkých ekosystémů. Dalším dlouhodobým cílem je postupná podpora přirozených procesů v lesních porostech silně ovlivněných člověkem. Dále je také nutné zajistit udržitelné využívání lokality z hlediska turistiky a horolezecké činnosti, neboť přírodní památka je rekreačně značně vytížená. Místy je možná obnova vodního režimu. -7-
2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů Obecná charakteristika Přírodní památka Tiské stěny se rozkládá v západní části CHKO Labské pískovce na severním okraji obce Tisá, v okrese Ústí nad Labem. Skalní útvary zde vytváří jedinečné a unikání skalní město. Nadmořská výška území činí 533 – 615 m, plocha přírodní památky je 99,58 ha. Území bylo vyhlášeno za přírodní památku v roce 1996 vyhláškou Správy CHKO Labské pískovce č. 3/1996. Hlavním důvodem k vyhlášení lokality je geomorfologie území. Lokalita je významná jako stanoviště typických ekologicky hodnotných společenstev, je pozoruhodná geologickou stavbou a jako krajinotvorný prvek. Méně přístupná místa představují útočiště živočišných druhů. Z přirozených rostlinných společenstev se zde zachovala reliktní vegetace pískovců a vegetace keříčkovitých společenstev. Geologie a geomorfologie Území Tiských stěn spadá z regionálně geologického hlediska do lužické faciální oblasti České křídové pánve. Celá oblast je charakteristická stolovým uspořádáním, okrajovými tvary selektivního zvětrávání a odsunu kvádrových pískovců. V rámci podrobnějšího geomorfologického členění Tiské stěny spadají do západní části Děčínské vrchoviny označované jako Sněžnická hornatina, která je tvořena převážně pískovci cenomanu spodního a středního turonu. Historie geologické oblasti začíná zhruba před sto milióny let v druhohorách, kdy se z písčitých usazenin svrchnokřídového moře vynořilo až několik set metrů mocné souvrství. Zpevněním těchto písčitých sedimentů vznikly pískovce. Křídové moře zaplavilo v důsledku celosvětového zdvihu oceánské hladiny část českého masívu v cenomanu. Záplava vytvořila českou křídovou pánev. Její severoseverozápadní část, kde jsou situovány Tiské stěny, se vyznačuje tzv. lužickým vývojem, pro který je charakteristický vznik několika pískovcových těles, umožněný přínosem hrubého píščitého detritu. Z pískovců v lužickém vývoji převládá typ označovaný jako křemenné pískovce, které jsou díky svému složení pevné až tvrdé a křehké. Při tektonickém namáhání vznikaly systémy puklin a pískovce byly rozbity do množství bloků. Jsou proto běžně označovány jako kvádrové pískovce. Pukliny usnadňují vodní erozi, která rozčleňuje pískovcová tělesa do skalních útvarů a vytváří taktéž skalní města. Takto po ústupu moře ve třetihorách bylo pískovcové souvrství rozlámáno soustavou zlomů, způsobených sopečnou činností, probíhající v blízkém Českém středohoří. Pískovce i se svým krystalinickým podložím byly přitom vyzdviženy a ukloněny asi o 1-3 stupně k severu. Tím byly vystaveny silnějšímu zvětrávání, které během čtvrtohor vymodelovalo jejich současnou podobu. Mocnost a rozsah kvádrových pískovců Tiských stěn ovlivnil dlouhodobý přínos písku ze západosudetského ostrova, který vyčníval nad hladinou moře v oblasti dnešního Lužického masívu. Následná eroze kvádrových pískovců proběhla tak, že se v kompaktní pískovcové desce utvořily trhliny, které se rozšířily ve spáry, a strže a daly vzniknout věžím a masívům. Další vývoj erozivní krajiny způsobily tradiční erozivní vlivy (voda, vítr, mráz, chemické zvětrávání). Eroze postupovala podél sítě svislých puklin v pískovci a během třetihor a hlavně čtvrtohor rozčlenila původně souvislou pískovcovou desku na jednotlivé bloky a věže skalního města. To je tvarově velmi bohaté – nacházejí se -8-
zde skalní tunely, dutiny, jeskyně, voštiny, lišty a další útvary. Čtvrtohorní sedimenty se nacházejí převážně při úpatí skal a v údolí mezi Tiskými a Bürschlickými stěnami (označované též jako Severní stěny). Jedná se o písčité sutě a hlíny. V minulosti byla celá oblast poškozena imisemi, což mělo negativní dopad zejména na stav lesních porostů a též na povrchovou krustu skalních útvarů. Území je v současné době intenzivně turisticky a horolezecky využíváno. Centrální část kromě samotných skalních útvarů tvoří uzávěr Rájeckého potoka, do něhož ústí splachové deprese. Tento uzávěr je pokryt deluviálními a splachovými sedimenty a podél Rájeckého potoka sedimenty fluviálními (Valečka et al. 2005). Nejrozšířenějšími typy půd jsou zde podzoly arenické a rankery podzolové. Skalní útvary Tiských stěn jsou většinou pokryty pevnou krustou (skalní kůrou), která vzniká v pískovcích reakcí látek (solí) rozpuštěných v hornině a vynesených zdvihem kapilární vody v pórech do povrchové vrstvy, voda se na skalním povrchu odpařuje a soli se ukládají v povrchové vrstvě. Povrch vrstvy tvoří šedočerný film. Zdejší skalní kůry dosahují mocnosti až kolem 2 cm. V Tiských stěnách se vyskytuje množství forem skalního reliéfu, včetně dokonale vyvinutého skalního města. Z hlediska velkých skalních forem lze přírodní památku rozčlenit na tři části. Na jihu a jihovýchodě to jsou Velké stěny, na západě Malé stěny a na severovýchodě Bürschlické stěny. Velké a Malé stěny jsou odděleny sedlem bez skalních útvarů, označovaným jako Skalní náměstí. Velké stěny jsou dlouhé asi 700 m a široké max. 250 m. Jejich jižní okraj nad obcí Tisá tvoří prakticky souvislá skalní stěna. Severní okraj Velkých stěn je intenzívně morfologicky rozčleněn a vytváří skalní město, podobně jako jižní část Malých stěn. Malé stěny jsou necelých 300 m dlouhé a max. 100 m široké. Ve střední a severní části představují Malé stěny úzkou skalní plošinu dlouhou 350 m, širokou max. 150 m, orientovanou ve směru S-J. Plošina je lemována skalními stěnami, skalními věžemi a pilíři. Nejvyšším bodem Tiských stěn je vrcholová plošina Velkých stěn, dosahující výšky 615 m n. m., nejnižší bod se nachází v místě, kde Rájecký potok opouští přírodní památku (nedaleko Rájeckého kříže). Skalní útvary zaujímají cca polovinu plochy PP (asi 40 ha). Morfologicky nejzajímavější částí PP je skalní město ve Velkých stěnách, včetně jižní stěny pokrývá plochu 10-11 ha. Malé stěny mají rozlohu 3 ha. Dokladem zvětrávání skal a skalních pohybů jsou četná skalní řícení. Pod skalami se hromadí jednotlivé větší či menší bloky, spadlé v minulosti či v době poměrně nedávné. V roce 1981 došlo v Bürschlických stěnách ke zřícení Neuberovy věže. Hydrologie a klimatologie Z hydrografického hlediska náleží oblast do povodí Labe (dílčí povodí 1-15-02-025 „Petrovický potok/Bahra po soutok s tokem Gotteuba“ a 1-14-02-027 „ Jílovský potok po ústí do toku Labe). Přírodní památka Tiské stěny spadá do klimaticky chladné oblasti CH7 (rozdělení dle Quitta). Roční srážkový úhrn je udáván cca 700 – 800 mm/rok. Mezi skalním městem a Bürschlickými stěnami se nachází prameniště Rájeckého potoka.
-9-
Botanika a zoologie Fytogeograficky spadá zájmové území do oblasti mezofytika, fytogeografického okrsku 46. Labské pískovce, podokresu Děčínský Sněžník. Celou oblast přírodní památky pokrývá v současné době převážně druhotný mladší lesní porost s převahou břízy bělokoré (Betula pendula) a hojně zastoupenou borovicí lesní (Pinus silvestris). Dále je vtroušeně zastoupen jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), smrk ztepilý (Picea excelsa), místy modřín opadavý (Larix decidua), smrk pichlavý (Picea pungens), místy jsou založeny kotlíky buku lesního (Fagus silvatica). Ve sporadickém podrostu je vedle dřevin stromového patra zastoupena krušina olšová (Fragnula alnus), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus), ostružiník maliník (Rubus ideaus), ojediněle vrba jíva (Salix caprea), javor klen (Acer pseudoplatanus), bez hroznatý (Sambucus racemosa). Na skalách se nachází druhově chudý přirozený bylinný porost zpravidla s dominancí metličky křivolaké (Avenella flexuosa). Ve skalách se zachoval přirozený charakter společenstev reliktních acidofilních borů Dicrano-Pinion. svazu Ve vlhkých partiích sníženin se na místě udávaných původních bikových bučin objevují prvky společenstva charakteru acidofilních doubrav nejblíže svazu Vaccinio-Quercetum kolem potoka místy s prvky rašelinných březin svazu Betulion pubescentis. Plošně v malém rozsahu je zde zastoupena vegetace skal a drolin svazu Vaccinion a mechová slatiniště svazu Caricion fuscae. Vyskytují se taktéž acidofilní bučiny svazu Luzulo-Fagion. (A. Friedrich, 2000). Lesní porosty náleží k reliktním borům (SLT 0Z), kyselým jedlovým bučinám (SLT 5K), kyselým smrkovým bučinám (příp. s borovicí, SLT 6K) a dalším plošně méně významným SLT (asociace Vaccinio myrtilli-Pinetum sylvestris a asociace Luzulo-Fagetum). Druhové složení vegetace cévnatých rostlin je chudé vzhledem k tomu, že substrát je chudý na minerály. Nejčastějšími druhy rostlin je zde metlička křivolaká (Avenella flexuosa), vřes obecný (Calluna vulgaris), hasivka orličí (Pteridium aquilinum), vyskytuje se zde borůvka (Vaccinium myrtillus), brusinka (Vaccinium vitis-idaea), třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa). dále byly zjištěny následující druhy trav: třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), ostřice obecná (Carex nigra), bika hajní (Luzula luzuloides), lipnice roční (Poa annua), smilka tuhá (Nardus stricta), bezkolenec modrý (Molinia caerulea), ostřice třeslicovitá (Carex brizoides), ostřice šedavá (Carex cinerea), ostřice ježatá (Carex echinata). Z dalších druhů rostlin lze jmenovat přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), sítina rozkladitá (Juncus effusus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), trojzubec poléhavý (Sieglingia decumens). Botanicky zajímavá by mohla být společenstva mechorostů, příp. lišejníků či řas. Zvláště chráněné druhy rostlin se v území nevyskytují. Z pohledu hmyzu má přírodní památka především význam z důvodu výskytu teplotní inverze. Strejček (pers. comm.) uvádí z lokality Tisá (velmi pravděpodobně právě odsud) výskyt významného glaciálního reliktu – nosatce Plinthus findeli (Boheman, 1842). Nález se však nepodařilo do současnosti potvrdit. Jelikož předmětné MZCHÚ leží na styku s orografickým celkem Krušných hor, zasahuje sem svým výskytem lesní druh střevlíka Carabus sylvestris (Panzer, 1793), který se ve východnějších částech CHKO nevyskytuje. - 10 -
Dále se zde můžeme setkat se střevlíkem polním (Carabus arcensis) (Herbst, 1784) a callunobiontním střevlíkem Bradycellus ruficollis, kteří se vyskytují na vrcholcích skal s porosty vřesu.. Tyto biotopy hojně využívají také zástupci žahadlovitého blanokřídlého hmyzu (Hymenoptera: Spheciformes, Pompilidae apod.) či síťokřídlého hmyzu, z nichž nejznámější jsou mravkolvi, mravkolev skvrnitý (Euroleon nostras) (Fourcroy, 1785) a mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius) Linnaeus, 1767. Na tomto území je evidován recentní výskyt kriticky ohroženého střevlíka lesklého (Carabus nitens), který má stabilní populaci pouze v Krušných horách. Druh se vyskytuje na písčitých biotopech, vřesovištích a rašeliništích. V Labských pískovcích vedle uvedených biotopů má tendence k expanzím na plochách s lesnickými zásahy - např. na čerstvých pasekách. Významnou podporou pro tuto expanzi je zachování otevřeného písčitého substrátu, velmi důležité je nepokrývat tyto plochy celoplošně mulčovací kůrou, a ponechávat alespoň ostrůvky volného písku. Existují jednotlivé nálezy zmije obecné (Vipera berus) a ještěrky živorodé (Zootoca vivipara) z MZCHÚ i bezprostředního okolí. Z obojživelníků je znám výskyt skokana hnědého (Rana temporaria) a skokana štíhlého (Rana dalmatina). Z ostatních druhů je velmi pravděpodobný výskyt slepýše křehkého (Anguis fragilis), druhotný výskyt užovky obojkové (Natrix natrix), případně také užovky hladké (Coronella austriaca) a ropuchy obecné (Bufo bufo). Z ptačích druhů v Tiských stěnách nepravidelně hnízdí skřivan lesní (Lullula arborea) a výr velký (Bubo bubo), který zde hnízdí do jednoho páru. Vyskytuje se tu také datel černý (Dryocopus martius), pravidelně hnízdící v 1-2 párech. V minulosti zde hnízdil také sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Kromě těchto druhů zde bylo možno v minulosti pozorovat i orla skalního (Aquila chrysaetos), který zde byl zastřelen r. 1836. Jeho hnízdiště se údajně nacházelo v Bürschlických stěnách.
- 11 -
Přehled zvláště chráněných druhů živočichů Název druhu
aktuální početnost nebo kategorie vitalita populace v ZCHÚ podle vyhlášky č. 395/1992 Sb.
popis biotopu druhu, další poznámky
Zmije obecná (Vipera berus)
Jednotlivě
KO
Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) Slepýš křehký (Anguis fragilis) Užovka hladká (Coronella austriaca)
Hojně
SO
Vlhčí biotopy, ekotony, bioindikátor Eurytopní druh
Neznámá, velmi pravděpodobný výskyt Druhotný výskyt
SO
Užovka obojková (Natrix natrix)
Druhotný výskyt
O
Ropucha obecná (Bufo bufo)
Druhotný výskyt
O
Skokan štíhlý (Rana dalmatina) Skřivan lesní (Lullula arborea)
Ojediněle
SO
Nepravidelně hnízdí
SO
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
V minulosti hnízdil, KO potenciální lokalita pro zahnízdění Hnízdí 0-1 pár O Lokálně hojný O
Výr velký (Bubo bubo) Střevlík polní (Carabus arcensis) Střevlík lesklý (Carabus nitens)
Neznámá
SO
KO
Vlhké a mírně zastíněné biotopy Mírně teplé až xerotermní plochy lesostepního charakteru, výslunné stráně, suťové svahy. Místa s výskytem vodních ploch, teplá a výslunná stanoviště. Stinná a vlhká stanoviště, původně lesní druh. Lesostepní druh Řídké borové porosty s otevřenými písčitými plochami Lesní porosty a skalní oblasti Lesní porosty a skalní oblasti Jehličnaté a smíšené lesy, paseky, podél lesních cest, vřesoviště a rašeliniště Písčité biotopy, vřesoviště a rašeliniště
Poznámka: aktuální početnost nebo vitalita populace v ZCHÚ byla stanovena na základě konzultací s odborníky.
- 12 -
2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti Oproti minulosti se výrazným způsobem snížilo působení imisí na lesní porosty a skalní útvary. Největším nynějším ohrožením skalních útvarů a vegetačního krytu je neustále stoupající tendence návštěvnosti, jak pěší turistiky, tak lezecké činnosti. Chůzí mimo vyznačené stezeky dochází k vyšlapávání dalších chodníků, poškozování vegetačního krytu, následkem čehož vznikají erozní rýhy. Intenzivní horolezeckou aktivitou vzrostl počet výstupů na jednotlivé věže. Dochází k ošlapávání paty skal, případně k poškozování mikrotvarů skal nebo rušení ptáků při možném hnízdění. Nežádoucím jevem je též bivakování a rozdělávání ohňů. Značná návštěvnost Tiských stěn vede v exponovaných místech k odstranění přirozeného vegetačního krytu, který brání odnášení jemného písku pod ním. Místa, kde vegetační kryt chybí, jsou tak vystavena erozi. V lokalitě se vyskytuje jak eroze způsobená pohybem návštěvníků, tak i účinkem povrchového odtoku srážkové vody a působení větru. Správa CHKO Labské pískovce zajišťovala v letech 1996-2004 protierozní opatření (viz dále) a instalaci zábradlí na usměrnění pohybu návštěvníků. V roce 1996 byla zprovozněna naučná stezka. Skládá se z deseti informačních panelů, které obsahují pokyny pro horolezce a turisty, dále informace o geologii, rostlinstvu a ptactvu a historii. a) ochrana přírody Tiské stěny byly chráněny již tzv. „Silvestrovským výnosem“ z roku 1933. PP Tiské stěny o stejné rozloze byla vyhlášena v roce 1996 vyhláškou č.3/1996 Správy CHKO Labské pískovce. b) lesní hospodářství Druhová skladba lesních porostů byla v minulosti změněna. Byly vysazeny nepůvodní druhy dřevin jako modřín opadavý, borovice vejmutovka a v 80. letech 20. století smrk pichlavý. Snaha o rychlé zalesnění po imisních škodách vedla pravděpodobně k použití nevhodného ekotypu borovice lesní. Tyto borové porosty provázejí v zimních obdobích časté zlomy. Na nepřístupných skalnatých výchozech se dochovaly pravděpodobně původní borové porosty. Vyhlášením přírodní památky došlo ke zvýšení péče o lesní porosty. Bylo redukováno zastoupení geograficky nepůvodních dřevin (VJ, SMP, MD) a zčásti rekonstruovány náhradní porosty vzniklé po imisní kalamitě. Do porostů byly vnášeny nedostatečně zastoupené a nezastoupené dřeviny přirozené druhové skladby (BK, JD). c) rekreace a sport Tiské stěny najdeme zobrazené na uměleckých rytinách, pohlednicích nebo popsané v turistických průvodcích od počátku 19. století. První stezky v Tiských stěnách byly budovány z iniciativy majitele panství. Další rozvoj turistiky přineslo založení Horského spolku Gebirgsverein, jehož zdejší sekce vznikla r. 1884. Hned následujícího roku se věnovala údržbě cest a jejich vyznačení. Tiské stěny jsou tradiční oblastí pískovcového horolezectví. Oproti bouřlivému rozvoji turistiky se začalo horolezectví provozovat později. První pískovcové výstupy v oblasti začali podnikat němečtí horolezci ze sousedního Saska již okolo roku 1907. Po dvou útlumech, způsobených světovými válkami, se následně stalo horolezectví masovým sportem. 50. léta 20. století jsou dobou nástupu českých lezců. V 80. – 90. letech minulého stolení vzniká - 13 -
nejvíce nových cest. Do roku 1995 byly v této oblasti víceméně vyčerpány možnosti prvovýstupů a prvovýstupové úsilí se obrací např. k Labskému údolí. V Tiských a Bürschlických stěnách bylo k roku 2007 evidováno takřka 190 horolezeckých objektů (tj. věží a masivů), na které vede řada cest. K nejvýznamnějším věžím patří Sťatý major, Kurtovy věže, Winklerovy věže a Janusova hlava. O pravidlech a opatřeních k regulaci horolezectví viz kapitolu 3.1.1 f). Atraktivita skalního města je lákadlem pro pěší turisty a i pro horolezce, jeho návštěvnost je v posledních 10 letech značně vysoká a je v současnosti největším ohrožením skalních útvarů a vegetačního krytu. Vyšlapáváním cestiček mimo vyznačené stezky a poškozováním vegetace dochází k tvorbě erozních rýh. Horolezeckou činností dochází k ošlapávání pat skal, případně k poškozování skal při lezení (místy hrozí strhávání povrchové skalní krusty kryjící měkký drolivý pískovec). d) jiné způsoby využívání Dlouhodobé působení imisí s kulminací v 70. a hlavně 80. letech 20. století způsobilo poškození a místy i rozpad lesních porostů v celé přilehlé oblasti. Od počátku 90. let 20. století se imisní zatížení lesních porostů a skal rapidně snížilo a pro skalní útvary a lesní porosty není ohrožujícím faktorem.
- 14 -
2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Pro LHC 404000 – LČR, s.p. (Lesní správa Děčín) byl schválen LHP s platností 1.1.2005 – 31.12.2014. Všechny lesní porosty náleží do kategorie 32a – lesy zvláštního určení v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách. Část těchto porostů je v překryvu s kategorií 21a – lesy ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích. Pro katastrální území Tisá je schválen územní plán obecně závaznou vyhláškou č. 2/98 ze dne 2.10.1998. CHOPAV Severočeská křída, 215 – dle nařízení vlády č. 85/1981 Sb. ze dne 24.6.1981 o chráněných oblastech přirozené akumulace vod. Území PP je v ochranném pásmu vodního zdroje II. stupně. Okresní generel ÚSES Ústí nad Labem, A. Friedrich. 2000 – území je RBC Tiské stěny
- 15 -
2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Přírodní památka Tiské stěny leží převážně na lesních pozemcích, které jsou ve vlastnictví státu, ve správě Lesů České republiky – Lesní správa Děčín. Všechny lesní porosty náleží do kategorie 32a – lesy zvláštního určení v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách. Část těchto porostů je v překryvu s kategorií 21a – lesy ochranné na mimořádně nepříznivých stanovištích. Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC (zařizovacího obvodu) v ZCHÚ (ha) Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka
19 – Lužická pískovcová vrchovina LHC 404000 Děčín 100,28 1.1.2005 – 31.12.2014 Lesní správa Děčín Revír Tisá
Přehled výměr a zastoupení souborů lesních typů Přírodní lesní oblast: 19 – Lužická pískovcová vrchovina Soubor lesních Název SLT Přirozená dřevinná skladba SLT (Průša Výměra Podíl (%) typů (SLT) 1971) (ha) 0Q chudý jedlo-dubový bor BO 8, BR 1, DB+, JD+, SM+, OS+ 0,59 0,59 0Y roklinový bor BO 5, BK 1, JD 1, SM 1, BR 1, JR 1 1,08 1,08 0Z reliktní bor BO 9, BR 1 16,18 16,14 5K kyselá jedlová bučina BK 6, JD 3, SM 1 10,69 10,65 6G podmáčená smrková jedlina SM 5, JD 4, BK+, OL+ 0,26 0,26 6K kyselá smrková bučina BK 4, SM 3, JD 2, JR 1 49,72 49,58 6M chudá smrková bučina BK 4, SM 3, BO 1, BR 1, JD+ 17,48 17,43 6P kyselá smrková jedlina SM 5, JD 4, BK 1 1,11 1,11 6Q chudá smrková jedlina SM 5, JD 4, BK+ 2,44 2,43 bezlesí typologicky nezařazeno 0,73 0,73 1 Celkem 100,28 100 % 1 – součet ploch se liší od výměr v kapitole 1.3, plochy SLT byly zjištěny digitalizací grafického výstupu ÚHÚL Porovnání přirozené (Průša 1971) a současné skladby lesa Zkrat- Název dřeviny Současné Současné Přirozené Přirozené ka zastoupení (ha) zastoupení (%) zastoupení (ha) zastoupení (%) Jehličnany MD 10,42 11,3 0,00 BO 9,18 9,9 16,10 SM 3,74 4,0 21,82 SMP 2,64 2,8 0,00 VJ 1,61 1,7 0,00 JD 0,43 0,5 15,45 Listnáče BR 46,22 49,9 3,30 JR 9,03 9,7 4,74 BK 8,92 9,6 31,39 DBC 0,41 0,4 0,00 DB 0,13 0,1 0,03 ostatní 0,14 0,1 0,04 Celkem 92,87 100,0 % ----- 16 -
0,0 17,3 23,5 0,0 0,0 16,6 3,6 5,1 33,9 0,0 0,0 0,0 -----
2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích Název vodního toku Číslo hydrologického pořadí Úsek dotčený ochranou (řkm od–do) Charakter toku Příčné objekty na toku Manipulační řád Správce toku Správce rybářského revíru Rybářský revír Zarybňovací plán
Rájecký potok 1-15-02-0250 (dle ZVHM 1-15-02-024) ř.km. 2,520 – 3,270 lososové vody Povodí Ohře, s.p., závod Terezín, provozní středisko Terezín Český rybářský svaz SÚS Ústí nad Labem 443 024 Krušnohorský revír 1 nezarybňuje se
Rájecký potok není k lovu ryb užíván. Prozatím není účelově nasazován plůdkem pstruha obecného v rámci chovu lososovitých ryb, a to z důvodu nižšího pH vody. Rájecký potok je tedy i v rámci užívaného revíru ponecháván přirozenému vývoji (zdroj ČRS). V lokalitě přírodní památky se nachází prameniště a horní část toku. Tato část toku je méně vodná, průtok se sezónně zvyšuje. V minulosti bylo provedeno prohloubení koryta, materiál z prohrábky tvoří valy podél toku. Okolní pramenné vývěry byly svedeny do stružek. Tyto zásahy ovlivnily vodní režim a tím i biocenózu lokality. Doposud je patrný rašelinný charakter stanovišť okolo toku, o čemž svědčí též fragmenty charakteru rašelinných březin. 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody Údaje o útvarech neživné přírody viz. kap. 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů – Geologie a geomorfologie. 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky tvoří 1,6 ha, což jsou necelá 2 % z celkové rozlohy přírodní památky. Jedná se o ostatní plochu. 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup V souvislosti s vyhlášením Tiských stěn přírodní památkou bylo území označeno a vybaveno hraničními tabulemi. V roce 1996 byla provedena úprava komunikací a protierozní opatření (první etapa) na naučné stezce Tiské stěny. V následujícím roce pokračovala úprava turistických cest na naučné stezce, instalovalo se zábradlí pro usměrnění pohybu veřejnosti, provedla se oprava chodníků a druhá etapa protierozních opatření. V roce 1998 byla provedena třetí etapa protierozních opatření a pokračovala rekonstrukce naučné stezky, v roce 1999 byly na naučné stezce opraveny železné schody, v témže roce bylo započato s lesnickými opatřeními. Jednalo se o výstavbu dvou dřevěných oplocenek za účelem ochrany podsadeb BK a výsadeb DBZ a dále o výřez geograficky nepůvodních druhů dřevin. V roce 2001 navazovala výstavba dalších dvou dřevěných oplocenek, byly provedeny - 17 -
podsadby JD, BK, JV, SM. Opravilo se zábradlí a schodiště na naučné stezce. Výstavba oplocenek pokračovala i v následujícím roce 2002 (2 ks), do připravené oplocenky byly vysazeny JD a BK. Na naučné stezce se opravily kamenné schody, vybudovaly protierozní zábrany (dřevěné svodnice) a instalovalo se zábradlí pro usměrnění pohybu veřejnosti. V roce 2004 se v rámci managementu rekonstruovala dvě pískovcová schodiště, sanovala se eroze po stranách schodišť a vytvořily se dvě protierozní zábrany v dolní části schodiště. Dílčí opravy turistických cest, které byly provedeny v minulosti byly sice účinné, nebyly však udělány v takové rozsahu, aby plně zajistily minimalizaci negativních dopadů vzrůstající návštěvnosti. V roce 2010 byly vystaveny dvě zpevněné oplocenky pro ochranu nových výsadeb proti poškozování zvěří. Údržba pruhového značení, hraničních stojanů se státním znakem a informačních dvounohých stojanů na naučné stezce (bývají výjimečně poškozovány vandaly) se provádí průběžně během let dle potřeby Plán péče o PP Tiské stěny na období 2005-2014, ing. Mesčerjakov, ing. J. Smejkal byl schválen v roce 2004. Přestože předmětem ochrany přírodní památky nejsou lesní ekosystémy, plán péče má lesnickou část podrobně zpracovanou včetně příloh. V roce 2005 byla provedena Studie zhodnocení vlivu návštěvnosti na přírodní prostředí, která kromě vyhodnocení vlivu turistiky a horolezectví na PP předkládá i návrhy opatření. V roce 2008 byla projednána změna plánu péče. Tento dokumetnt byl zpracován na základě nově zjištěných skutečností dle studie „Tiské stěny – zhodnocení vlivu návštěvnosti na přírodní prostředí, návrh opatření“. V roce 2008 byl zpracován projekt „PP Tiské stěny – projekt technických opatření k zajištění protierozní ochrany a směrování návštěvníků a k rekonstrukci vnitřních komunikací“. Koncem roku 2009 byla podána žádost o podporu ze SFŽP ČR v rámci 14. výzvy Operačního programu životní prostředí na realizaci opatření „PP Tiské stěny – Projekt technických opatření k zajištění protierozní ochrany“. Tato žádost byla počátkem roku 2010 akceptována. Po zdržení zaviněné administrativními problémy bylo koncem roku 2011 vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele, počátkem roku 2012 pak proběhlo hodnocení došlých nabídek a byl vybrán zhotovitel. Počátkem roku 2012 byla mezi Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Obcí Tisá uzavřena „Smlouva o účasti na výkonu povinností vyplývajících z realizace projektu“, jejímž předmětem je provádění následné péče a údržby opatření realizovaných dle projektové dokumentace „PP Tiské stěny – Projekt technických opatření k zajištění protierozní ochrany“, kterou zpracoval EKOLES - PROJEKT s.r.o., 2009, včetně případných činností s nimi souvisejících. V roce 2009 byla podána žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, podoblasti podpory 6.2 - Podpora biodiverzity, na realizaci opatření „PP Tiské stěny – Projekt technických opatření k zajištění protierozní ochrany“. Koncem roku 2011 bylo vyhlášeno výběrové řízení na zhotovitele prací, na začátku roku 2012 proběhlo hodnocení. Současně byla mezi AOPK ČR a obcí Tisá uzavřena „Smlouva o účasti na výkonu povinností vyplývajících z realizace projektu“. Jejím předmětem je povinná účast obce na zajištění udržitelnosti opatření realizovaných projektem.
- 18 -
Péče o lesní porosty Zvýšená péče o lesní porosty v rámci platných plánů péče se promítla především do úpravy porostní skladby vnášením melioračních dřevin do porostů formou podsadeb, případně do zalesnění po rekonstrukci náhradních porostů. Celkově bylo vysázeno cca 38 000 ks sazenic, z toho nejvíce buku – 26 300 ks. Z dalších bylo vysázeno 1900 ks jedle, 4 000 ks borovice, 5 600 ks smrku a 200 ks klenu. Naprostá většina takto založených kultur byla ochráněna vybudovanými oplocenkami, kterých bylo mezi léty 2000 – 2010 zhotoveno 2 076 m. Většina oplocenek je však již na pokraji své životnosti, a proto bude třeba v následujících letech zajistit důslednou ochranu založených kultur, které v některých případech nejsou ještě úplně zajištěny. Největším problémem je a do budoucna i bude ohrožení kultur zvěří. Z tohoto důvodu se předpokládá oprava, případně obnova některých oplocenek, a to hlavně s jedlí, která trpí škodami zvěří nejvíce. Ve vhodných případech by bylo možné započít i s individuální ochranou vybraných jedinců JD a BK, kteří by představovali cílové stromy. V letech 1995-2004 byla v rámci PPK provedena likvidace geograficky a stanovištně nepůvodních dřevin (borovice vejmutovka, smrk pichlavý, modřín opadavý, dub červený) na celkové ploše 4,90 ha. Tato činnost by měla pokračovat i v budoucnu.
2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Prioritním zájmem je zachování a ochrana jedinečných geomorfologických útvarů a přirozených lesních a skalních ekosystémů, která zahrnují rostlinná a živočišná společenstva vázaná na specifický reliéf. Morfologicky nejvýznamnější část PP Velké stěny včetně jižní stěny pokrývají jen 1011 ha, Malé stěny mají rozlohu 3 ha. Tato skalní bludiště i jižní stěna Velkých stěn přitom svými morfologickými útvary patří z přírodovědného hlediska k nejcennějším skalním městům u nás i v Evropě. Na této nepatrné ploše se nejvíce soustřeďuje pohyb turistů i horolezecká činnost v PP. Z důvodu zachování předmětu ochrany je prioritní omezit míru eroze způsobenou člověkem. V rámci protierozních úprav bude instalováno zábradlí podél cest, které bude zamezovat vstupu mimo značené cesty.
- 19 -
3. Plán zásahů a opatření 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ Základem péče a ochrany lokality je snaha o zachování stávající hodnoty území, zejména pak zachování geomorfologicky jedinečného skalního města a na něj vázaných fragmentů přirozených biocenóz. Z pohledu péče a ochrany jsou v souběhu tyto základní směry a cíle managementu: a) dosažení únosné míry využívání PP lidskými aktivitami (turistika, horolezectví) za pomocí nástrojů ochrany přírody (změna bližších ochranných podmínek) a revitalizace současného stavu realizací protierozních opatření a aktivní účasti subjektů provozující aktivity v PP. b) řízená obnova lesního ekosystému s cílem vytvoření druhově, prostorově a věkově diferencované skladby lesa, blízké přírodním ekosystémům a eliminace nepůvodních druhů. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Lesnická část plánu péče je převzata z minulého plánu péče. S ročním předstihem před ukončením platnosti LHP pro LHC Děčín bude potřeba provést změnu plánu péče a v rámci ní schválit aktualizovanou lesnickou část.
Příloha č.4 Příloha č. 5
Lesnická mapa typologická Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ
- 20 -
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice
01 HS 017
Kategorie lesa les ochranný
Soubory lesních typů 0Z, 0Y
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) 0Z 0Y1 0Y4
BO 9, BR 1, DB+ BO 3-4, SM 3-5, BK 1-3, BR BO 5, BK 3, SM 2
Porostní typ A
Porostní typ B
Porostní typ C
Hospodářský způsob (forma)
Hospodářský způsob (forma)
Obmýtí
Obmýtí
017 březové s BO
Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) výběrný Obmýtí 80
Obnovní doba 30-40
Obnovní doba
Obnovní doba
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zabezpečení prostorové stability a druhové diverzity porostů na extrémních stanovištích. Podpora přirozeného vývoje a ochranných funkcí porostů.
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Ponechat přirozenému vývoji. Na příznivějších podmínkách skupinovitý výběr vycházející z proředěných a rozpadajících se partií. Postupné rozšiřování a propojování skupin. Přednostní likvidace MD a VJ. Ponechání životaschopných výstavků BO.
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu BK vnášet do porostů pod řídkou clonou (zakmenění cca 0,3), pro BO malé holé skupiny do 0,30 ha. Využít přirozeného zmlazení cílových dřevin.
Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově 0Z 0Y
BO, BR, DB BO, BK, SM
jamková sadba, nepravidelný spon, ruční příprava půdy (ne podzimní – nebezpečí vyplavení půdy), event. misková síje (DB)
Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií ochrana podle potřeby proti zvěři (individuálně případně oplocením) a ošetření proti buřeni (hasivka). Při výchovných zásazích podpora cílové příměsi a usměrnění druhové skladby. Ojedinělé a slabé neutrální zásahy, s negativním výběrem a usměrněním BR. Zdravotní a kvalitativní výběr. Likvidace geograficky nepůvodních dřevin (MD, VJ, SMP).
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana následného cílového porostu proti zvěři a ošetření proti buřeni, v mladých porostech BR event. přehoustlých mlazinách včas předejít silnějším výchovným zásahem přeštíhlení a možnému rozvrácení sněhem.
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií vyklizování a přibližování koňským potahem, lanovým systémem, lanovkou zcela výjimečně SLKT,UKT v nejpříznivějších lokalitách, ponechání neohrožujících souší
Poznámka Do HS je zahrnut i LT 6M5 na skalním platu Tiských stěn
- 21 -
Rámcová směrnice péče o les podle souborů lesních typů Číslo směrnice
Kategorie lesa
Soubory lesních typů
53 HS 4527
zvláštního určení
5K, 6K, 6M, (0P, 6P, 6Q, 6G)
Předpokládaná cílová druhová skladba dřevin SLT 5K1, 5K6 5K7, 5K8 6K1 6K8, 6K9 6M5
Druhy dřevin a jejich orientační podíly v cílové druhové skladbě (%) BK 4-5, SM 5, JD +-1, BR+, JR+ BK 3-4, BO 1-2, SM 3, BR +-1, JD+ BK 4-5, SM 5-6, JD +-1 BK 3-4, SM 3-5, BO 1-2, JD +-1, BR+ SM 2-3, BO 3-4, BK 3-4, BR 1, (JD)
Porostní typ A
Porostní typ B
Porostní typ C
Hospodářský způsob (forma)
Hospodářský způsob (forma)
Obmýtí
Obmýtí
březové porosty
Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) násečný, podrostní Obmýtí 70 let
Obnovní doba 20 let
Obnovní doba
Obnovní doba
Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Zabezpečení prostorové stability a druhové diverzity porostů. Podpora přirozeného vývoje a ochranných funkcí porostů. Podpora věkové diferenciace porostů
Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií Časově rozložené (30 let) rekonstrukce (přeměny) náhradních porostů s přednostním odtraněním GND. V první fází proclonění , v závěru obnova náseky. Využití skupin cílových dřevin z přirozené obnovy. Proředěné porosty podsadit , další postup podle odrůstání podsadeb a zdrav. stavu mateřského porostu
Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu zalesnění JD a BK pod porost, na násecích zalesnění SM a na vhodném stanovišti BO.
Dřeviny uplatňované při zalesnění za použití umělé obnovy (%) SLT druh dřeviny komentář k způsobu použití dřeviny při umělé obnově Umělá obnova - brázdová nebo jamková příprava půdy , jamková sadba - pravidelný 5K BK, SM, BR, JD, BO spon. Využít přirozeného zmlazení smrku, eventuálně přimíšených listnáčů. 6K BK, SM, BR, JD, BO 6M SM, BO, BK, BR Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií Nutnost ošetření kultur a náletů proti zvěři (oplocením, individuálně) a proti hasivce je velmi naléhavá. Výchova je zaměřena především na odstranění GND a na podporu cílových dřevin. výchova je odvislá od rozdílné kvality, hustoty i struktury současných porostních směsí stabilita, uvolnění cenných listnáčů, případně kvalitních jedinců BR. Interval 10-15 let, mírná intenzita V BR úprava rozestupů , podpora cílové příměsi, odstranění nekvalitních • 10 letý interval.
Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií Ochrana cílových stromů (dřevin cílové druhové skladby). Ošetření proti zvěři a buřeni. V mladých porostech BR event. přehoustlých mlazinách včas předejít silnějším výchovným zásahem přeštíhlení a možnému rozvrácení sněhem
Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií PU + NT -vyklizování potahem,(ev. UKT, SLKT,ev. navijákem), přibližování po lince UKT,SLKT
Poznámka Čisté MD skupiny budou dovedeny až do produkčního obmýtí 90/20.
- 23 -
b) péče o rybníky (nádrže) a vodní toky Rájecký potok je včetně užívaného revíru ponecháván přirozenému vývoji. V minulosti bylo provedeno prohloubení koryta toku, materiál z prohrábky tvoří valy podél toku. Bylo provedeno taktéž svedení okolních vývěr do stružek. Tyto zásahy ovlivnily vodní režim a tím i biocenózu lokality. Doposud je patrný rašelinný charakter stanovišť okolo toku, o čemž svědčí též fragmenty charakteru rašeliných březin. Lze zvážit provedení opatření pro obnovu vodního režimu lokality např. formou kaskády přehrážek na vybraném úseku toku, která by podpořila původně rašelinný charakter této lokality a zvýšila biodiverzitu území. c) péče o rostliny V rámci péče o lesní ekosystémy je třeba pokračovat v redukci geograficky nepůvodních druhů dřevin, kterými jsou zde především VJ, SMP a MD. VJ likvidovat přednostně, a to včetně starých jedinců, kteří jsou potencionálním zdrojem její přirozené obnovy. Porosty s MD a SMP postupně přeměňovat výchovou a zalesněním (kotlíky, podsadby). d) péče o živočichy Nejvýznamnějšími biotopy jsou vřesoviště na skalních hranách, otevřené písčité plošky a z lesních ekosystémů porosty s torzy starších stromů, především listnatých. Z hlediska saproxylického hmyzu mohou sehrát významnou roli solitérní jehličnany na hranách skal, příp. v porostech také zastoupení buku a jiných listnáčů. Společenstva predačních skupin hmyzu jsou vysoce citlivá na přítomnost xenobiotik a jiných chemikálií v prostředí, vzhledem k možnému managementu je třeba vyvarovat se využití těchto látek. Turistický ruch, který je pro toto MZCHÚ typický, může sehrát zajímavou roli při udržování mikrostanovišť v iniciálních stadiích sukcese, na něž má vazbu velké spektrum hmyzu – Hymenoptera: Aculeata, Coleoptera, Lepidoptera apod. Na tomto území je evidován recentní výskyt kriticky ohroženého střevlíka Carabus nitens (v současnosti druhu ohroženého vyhynutím)a území může tudíž sehrát roli při jeho záchraně. Tento druh má tendenci k expanzi na plochách s lesnickými zásahy – např. na čerstvých pasekách. Významnou podporou pro tuto expanzi je zachování otevřeného písčitého substrátu, velmi důležité je nepokrývat tyto plochy celoplošně mulčovací kůrou, a ponechávat alespoň ostrůvky volného písku. V Tiských stěnách nebyl doposud realizován podrobný zoologický průzkum. e) péče o útvary neživé přírody Tiské stěny – především jejich jižní a západní část (Velké a Malé stěny) jsou již zhruba 200 let cílem velkého množství turistů. Značná návštěvnost Tiských stěn vede v exponovaných místech k odstranění přirozeného vegetačního krytu a následné erozi. Přírodní erozní procesy, způsobující zvětrávání a rozpad skalních stěn, probíhají nepřetržitě. Celková situace v lokalitě PP je místy kritická. Například v roce 1981 došlo ke zřícení celé skalní věže – Neuberovy věže v Bürschlických stěnách. Místy dochází k odnosu pískového pokryvu (plošně, či na jednotlivých místech), tvoří se v erozní rýhy, ve kterých při dešti
25
proudí voda. Pokud tento pískový pokryv není v krátké době fixován přírodním či uměle vytvořeným travnatým povrchem, je vodou odnášen dále od stěn. Péče o útvary neživé přírody spočívá v zamezení eroze a sanaci ploch zasažených erozí. V roce 2005 byl zpracován dokument „Tiské stěny – studie zhodnocení vlivu návštěvnosti na přírodní prostředí, návrh opatření“, který popisuje současnou situaci. Opatření sloužící k zamezení eroze a sanaci ploch zasažených erozí budou probíhat hlavně na komunikacích určených návštěvníkům PP a jsou specifikovány v projektové dokumentaci „PP Tiské stěny – projekt technických opatření k zajištění protierozní ochrany Ekoles – Projekt s.r.o. Jablonec nad Nisou, 2009. Jedná se o studii navrhující technické řešení, které zajistí dostatečnou protierozní ochranu, směruje návštěvníky a navrhuje rekonstrukci vnitřních komunikací. Návrh technických a vegetačních úprav předpokládá, že jejich ukončením dojde k zapojení tohoto díla do prostředí PP. Jedná se o opatření určená pro komunikace sloužící k pohybu návštěvníků a dále opatření pro plochy mimo tyto trasy. Pro usměrnění pohybu turistů a k zamezení eroze jsou navržena dřevěná schodiště z impregnovaných pražců, zábrany omezující průchozí prostor a v exponovaných úsecích zpevnění dřevěnou dlažbou. V oblasti mimo cesty jsou za účelem zastavení rozšiřování eroze navrženy dřevěné přehrážky, příp. bude eroze omezena osázením místně původními druhy dřevin. Pro usměrnění pohybu turistů budou vybudovány řetězové zábrany upevněné na sloupky, které omezí průchozí prostor pro návštěvníky. V exponovaných úsecích dojde ke zpevnění povrchu kamennou dlažbou, která zde byla budována již před rokem 1945 a jeví se z estetického hlediska i z hlediska funkčnosti jako nejoptimálnější. Za účelem zastavení rozšiřování eroze budou zhotoveny přehrážky se zábradlím a kamenné svodnice. V rámci ozelenění budou vysázeny místně původní druhy. Skalní město je od počátku 20. století využíváno horolezci. Skály jsou tvořeny různorodým pískovcem, který je místy extrémně měkký a lámavý. Dnešní rozsah tradičních horolezeckých terénů se z hlediska ochrany přírody jeví jako přípustné maximum. Proto bylo s Českým horolezeckým svazem (dále jen ČHS) domluveno, že od roku 2005 je zakázáno dělat prvovýstupy (výjimku může zcela výjimečně udělit správce skal po předchozím souhlasu). Platí zde „Pravidla sportovního lezení na pískovcových skalách v Čechách“, ze kterých vyplývají některá omezení, která mají návaznost na ochranu přírody, například zákaz lezení za mokra. Pro omezení negativních vlivů horolezectví se ČHS zavázal informovat o podmínkách lezení horolezeckou veřejnost prostřednictvím svých webových stránek. Správa ve spolupráci s ČHS instalovala v roce 2010 u vstupu do skal informační tabule, které obsahují podmínky pro provozování horolezectví v PP (podobné tabule se týkají také turistické veřejnosti). Uvádí se zde např., že horolezeckou činností nesmí být úmyslně poškozován povrch skal a vegetace. Dále je zakázáno: - používat magnézium - lézt v zimě - lézt v pohorkách či jiné obuvi s tvrdou podrážkou, která by mohla poškodit povrch skal - používat k jištění prostředky poškozující skálu, např. vklíněnce a sekat stupy do skal Po novém vyhlášení budou pak označeny cesty a věže, které bude případně nutné z důvodu zvýšené eroze pro horolezectví uzavřít. Nutné je zvýšit kontrolní strážní službu.
26
3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Lesnická část plánu péče včetně navrhovaných zásahů a činností je převzata z minulého plánu péče. S ročním předstihem před ukončením platnosti LHP pro LHC Děčín bude potřeba provést změnu plánu péče a v rámci ní schválit aktualizovanou lesnickou část. Příloha č.7
Podrobný plán opatření v lesích podle porostních skupin
b) útvary neživé přírody Péče o útvary neživé přírody bude probíhat na základě výsledků „Studie zhodnocení vlivu návštěvnosti na přírodní prostředí, návrh opatření“ upřesněné „Projektem technických opatření k zajištění protierozní ochrany“. AOPK ČR má vypracován investiční záměr „Technická opatření v PP Tiské stěny“. Opatření sloužící k zamezení eroze a sanaci ploch zasažených erozí budou probíhat hlavně na komunikacích určených návštěvníkům PP na základě výše uvedené projektové dokumentace. AOPK ČR požádala koncem roku 2009 o podporu na realizaci výše uvedených opatření SFŽP v rámci Operačního programu Životní prostředí, 14. výzvy. Tato žádost byla 5.3.2010 akceptována a projektu bylo přiděleno akceptační číslo 10061106. V době zpracování Plánu péče probíhalo výběrové řízení na zhotovitele prací, předpokládaný začátek realizace opatření je v polovině roku 2012. Stručný popis navrhovaných opatření Pro usměrnění pohybu turistů budou vybudovány řetězové zábrany (celková délka 2 km) upevněné na sloupky, které omezí průchozí prostor pro návštěvníky na šířku 1,5 m. Dále bude vybudované schodiště celkem na ploše cca 450 m2. V exponovaných úsecích dojde ke zpevnění povrchu kamennou dlažbou (cca 200 m2). Na dlážděné cestičce se odstraní živičná vysprávka a doplní dlažbou. Za účelem zastavení rozšiřování eroze budou zhotoveny přehrážky o celkové délce cca 700 m se zábradlím a kamenné svodnice. Zatravněním se postupně fixuje pískový pokryv při úpatí skal a tím se zpomalí rozrušování měkčích typů pískovců. V rámci ozelenění (celkově na ploše cca 0.55 ha ) budou vysázeny místně původní druhy dřevin.. 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností V ochranném pásmu přírodní památky není navrhován žádný managemet, vyjma provedení protierozních úprav dle „Projektu technických opatření k zajištění protierozní ochrany“. .
27
3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Přírodní památka je v terénu označena v souladu s vyhláškou č. 64/2011 Sb. Přírodní památka Tiské stěny je vyhlášena po parcelách, geodetické zaměření ani geometrické plány z tohoto důvodu nebyly zadávány. 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Lesnická část plánu péče je převzata z minulého plánu péče. S ročním předstihem před ukončením platnosti LHP pro LHC Děčín bude potřeba provést v roce 2013 změnu plánu péče a v rámci ní schválit aktualizovanou lesnickou část. Pro plánované činnosti uvedené v tomto plánu péče (včetně protierozních opatření, která by měla být realizována v rámci žádosti o podporu z OPŽP) není třeba min. do konce roku 2018 žádné výjimky, ani povolení či souhlasů. Do této doby platí Usnesení Vlády České republiky ze dne 30. března 2009 č. 387 o povolení výjimky ze základních ochranných podmínek chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a přírodních rezervací. Tato výjimka byla povolena pro AOPK ČR a její smluvní dodavatele, a týká se zákazů uvedených v § 26 odst. 1 písm. b) a c), § 26 odst. 2 písm. a), § 26 odst. 3 písm. a), § 29 písm. a), b), d), h), i) a j), § 34 odst. 1 písm. a), b), c) a e) zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Plánovaná opatření nepodléhají ani územním souhlasům či stavebním povolením. 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Zpřístupnění lokality pro veřejnost je v současnosti zcela dostačující. Ze Skalního náměstí vycházejí dvě značené stezky, vlevo k západu menší okruh do Malých Tiských stěn a vpravo k východu vychází trasa Velkými Tiskými stěnami. Není žádoucí rozšiřovat okruh a rozsah rekreačních aktivit v území. Konání veřejných, sportovních nebo jiných hromadných akcí bude vždy posuzováno jednotlivě podle možných rizik a vlivů na živou a neživou složku přírodního prostředí. Opatření k regulaci turistiky: Pohyb turistů je důsledně usměrňován kvalitním značením tras a technickými úpravami cest. Pro další usměrnění pohybu turistů budou realizována opatření v rámci protierozních úprav. V místech „obcházkových“ tras, které poškozují vegetaci a jejímž důsledkem je eroze, bude instalováno zábradlí a hrazení. Pro technické prvky na turistické stezce budou používány především přírodní materiály, které nebudou působit v prostředí cizorodě. Provozovatel zajistí likvidaci odpadů a kontrolu dodržování pochůzných tras za spolupráce s příslušným OOP. Opatření k regulaci horolezectví: viz kapitola 3.1.1. f
28
3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Na území jsou instalovány informační tabule a vybudována naučná stezka v dostatečném rozsahu – dále viz úvod kapitoly 2.2 Správa CHKO Labské pískovce vydala v roce 2004 informační materiál o Tiských stěnách, který dosud není rozebrán. Časem lze zvážit vydání dalšího materiálu např. prospekt s mapou Tiských stěn. 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území a) po realizaci protierozních opatření dále sledovat a vyhodnocovat antropogenní vliv na ZCHÚ b) provést podrobný bryologický průzkum, provést inventarizační průzkumy zaměřené na střevlíky, motýly, nosatce a některé další psamofilní druhy hmyzu.
29
4. Závěrečné údaje 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a odhad množství (např. plochy)
Orientační náklady za rok (Kč)
Jednorázové a časově omezené zásahy Protierozní opatření* Inventarizační průzkumy Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) ---------Opakované zásahy Obnova značení (2x za období platnosti plánu péče) Obnova informačního systému (2x za období platnosti plánu péče) Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y
Orientační náklady za období platnosti plánu péče (Kč) 5 600 000,120 000,5720 000,-
16 000-
32 000,-
5 000,-
10 000,42 000,-
c e l k e m (Kč)**
----------
5762 000,-
* Odhadovaná cena včetně DPH, skutečná bude známa na základě výběrového řízení ** Odhady lesnických opatření nejsou do tabulky zahrnuty, v roce 2013 bude lesnická část aktualizována společně s doplněním orientačních nákladů
30
4.2 Použité podklady a zdroje informací - Rezervační kniha PP Tiské stěny - Plán péče pro PP Tiské stěny na období 2005-2014, Ing. Viktor Mesčerjakov, Ing. Jiří Smejkal - Změna plánu péče pro PP Tiské stěny na období 2005-2014, Bc. Daniela Terhešová, Ing. Hana Hentschelová - Katalog biotopů České republiky, M. Chytrý, T. Kučera, M. Kočí, 2001 - Tiské stěny – Studie zhodnocení vlivu návštěvnosti na přírodní prostředí, návrh opatření, RNDr. J. Valečka CSc., Bc D. Terhešová, S. Koleník, 2005 - PP Tiské stěny – projekt technických opatření k zajištění protierozní ochrany a směrování návštěvníků a k rekonstrukci vnitřních komunikací, 2008 - Okresní generel ÚSES Ústí nad Labem, A. Friedrich. 2000 - LHP pro LHC Děčín s platností 1.1.2005 – 31.12.2014, porostní a typologické mapy - dostupná literatura Správy CHKO Labské pískovce k území PP Tiské stěny - výsledky terénních a průzkumných šetření z tohoto regionu
4.3 Seznam používaných zkratek AOPK ČR – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR CR – kriticky ohrožený EN – ohrožený EVL – evropsky významná lokalita IUCN – International Union for Conservation of Nature (Světový svaz ochrany příroda) CHKO – chráněná krajinná oblast CHOPAV – chráněná oblast přirozené akumulace vod KN – katastr nemovitostí LC – málo dotčený OP – ochranné pásmo PP – přírodní památka PK – parcelní katastr ZCHÚ – zvláště chráněné území ÚSES – územní systém ekologické stability MZCHÚ – maloplošné zvláště chráněné území 4.4. Plán péče zpracovali Správa CHKO Labské pískovce, kol., 2011, 2012 – Ing. Jana Tutková, spoluřešitelé Ing. Jiří Křivánek, Bc. Lukáš Blažej, Ing. Vladislav Kopecký; fotografie Bc. Jan Šmucar, Ing. Miroslav Rybář, Ing. Jiří Křivánek
31
5. Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území……………………………………………...1 1.1 Základní identifikační údaje …………………………………………………...1 1.2 Údaje o lokalizaci území…………………………………………………..........1 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí………………..3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma……………………………………....6 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími…………………………….........6 1.6 Kategorie IUCN………………………………………………………………...6 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ……………………………………………………….7 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu……………......7 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav…………………….7 1.8 Předmět ochrany EVL anebo PO, s kterými je ZCHÚ v překryvu…………….7 1.9 Cíl ochrany……………………………………………………………………..8. 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany…………….…9 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů……………..…9 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti…………………………………….13 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy……..14 2.4 Současný stav zvláště chráněného území a přehled dílčích ploch……………..15 2.4.1 Základní údaje o lesích……………………………………………….15 2.4.2 Základní údaje o rybnících, vodních nádržích a tocích……………...16 2.4.3 Základní údaje o útvarech neživé přírody……………………………17 2.4.4 Základní údaje o nelesních pozemcích…………………………….…17 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup…………………………………………………………………17 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize……..….18 3. Plán zásahů a opatření …………………………………………………………………..19 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ……………….19. 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání…………..19 3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území……………………25 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu……………………………………………….26 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území………………..….26 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností………...26 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území………………………………………………...27 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území…………….27 4. Závěrečné údaje…………………………………………………………………………..28 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ………………………………………………………………….…28 4.2 Použité podklady a zdroje informací………………………………………………...29 4.3 Seznam používaných zkratek………………………………………………………..29
32
Součástí plánu péče jsou dále tyto přílohy: Příloha č. 1. Orientační mapa s vyznačením území - mapa Příloha č.2
Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma - mapa
Příloha č.3
Ortofotomapa území - mapa
Příloha č.4
Lesnická mapa typologická - mapa
Příloha č. 5
Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů v ZCHÚ
Příloha č. 6
Přehled výměr a zastoupení SLT - tabulka Zastoupení věkových stupňů – tabulka, graf Zastoupení dřevin ve věkových stupních - tabulka, graf Porovnání přirozené a současné skladby lesa - tabulka
Příloha č.7
Podrobný plán opatření v lesích podle porostních skupin - tabulka
Příloha č. 8
Kopie LHP – tabulka
Příloha č. 9
Lesnická mapa obrysová - mapa
Příloha č. 10 Mapa porostní - mapa Příloha č. 11 Mapa doporučené péče o MCHÚ - mapa Příloha č. 12 Fotografie
33
