Plán péče. o: přírodní památku Terasy Ještědu na období:

Plán péče o: přírodní památku Terasy Ještědu na období: 2013–2022

Plán péče o PP Terasy Ještědu

Obsah 1. Základní údaje o zvláště chráněném území........................................................................3 1.1 Základní identifikační údaje .......................................................................................3 1.2 Údaje o lokalizaci území ............................................................................................3 1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí:................................3 1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma ...................................................................5 1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími............................................................5 1.6 Kategorie IUCN..........................................................................................................5 1.7 Předmět ochrany ZCHÚ .............................................................................................5 1.8 Cíl ochrany..................................................................................................................6 2. Rozbor stavu zvláště chráněného území s ohledem na předmět ochrany ..........................7 2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů .................................7 2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti................................................................17 2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy ................22 2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch ..........................................................22 2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup .....................................................................................29 2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize.............31 3. Plán zásahů a opatření.....................................................................................................31 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ.......................31 3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností..................................................................................36 3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu ......................................................................36 3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území.............................36 3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností ............36 3.6 Návrhy na vzdělávací využití území ........................................................................37 3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území ..................37 4. Závěrečné údaje ...............................................................................................................37 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) ..................................................................................37 4.2 Použité podklady a zdroje informací ........................................................................37 4.3 Seznam používaných zkratek ...................................................................................40 4.4 Plán péče zpracoval ..................................................................................................40 Přílohy..................................................................................................................................41

Strana 2


1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉM ÚZEMÍ 1.1 Základní identifikační údaje evidenční číslo: kategorie ochrany: název území:

1775 přírodní památka Terasy Ještědu

druh právního předpisu, kterým bylo území vyhlášeno: nařízení orgán, který předpis vydal: Okresní úřad v Liberci číslo předpisu: 3/95 datum platnosti předpisu: 27. 6. 1995 datum účinnosti předpisu: 1. 8. 1995

navazující předpis: nařízení Okresního úřadu v Liberci č. 4/95 (bez datování), kterým se opravuje výčet dorčených pozemků a celková výměra přírodní památky.

1.2 Údaje o lokalizaci území kraj: okres: obec s rozšířenou působností: obec s pověřeným obecním úřadem: obec: katastrální území:

Liberecký Liberec Liberec Liberec Liberec, Kryštofovo Údolí, Světlá pod Ještědem Horní Hanychov, Novina u Liberce, Světlá pod Ještědem

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.3 Vymezení území podle současného stavu katastru nemovitostí: Přírodní památka byla geodeticky zaměřena v r. 1996, ve vybraných lomových bodech hranice bylo umístěno 7 mezníků. Hranice ZCHÚ jsou zřetelně označeny červenými pruhy na stromech a pěti tabulemi se státním znakem (instalovány v r. 1996 a 1999). Výměra rezervace dle zřizovacího výnosu činí 120,96 ha, dle digitalizace mapového podkladu LHP 121,11 ha. Dle nařízení OkÚ v Liberci č. 4/95 se přírodní památka rozkládá na následujících parcelách: k. ú. Horní Hanychov p. č. 694, 695/1, 695/2, 696, 697, 698, 699, 700, 704, 705. k. ú. Novina u Liberce p. č. 119, 697/1, 698/2, 710/2, k. ú. Světlá pod Ještědem p. č. 224, 1167/1 část, 1168/1, 1168/2, 1365. Později došlo k rozdělení několika parcel v oblasti vrcholu Ještědu (k. ú. Horní Hanychov), takže aktuální výčet otčených parcel je o něco širší – viz tabulky níže. Na k. ú. Novina u Liberce byla parcela stavební č. 119 nahrazena pozemkovou parcelou č. 777 (ostatní plocha).

Strana 3


Tabulka 1: Parcelní vymezení PP Terasy Ještědu – k. ú. 682462 Horní Hanychov parcela dle KN 694 695/1 695/2 695/3

696/1

696/2 696/3 696/4 697

698 699/1 699/2

700/1 700/2

704 705 Celkem

výměra celkem

LV

výměra v ZCHÚ

druh pozemku

způsob využití

lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha ostatní plocha ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha zastavěná plocha a nádvoří ostatní plocha lesní pozemek

– neplodná půda ostatní komunikace bez č. p./č. e., doprava

20 212 1 1

39 882 6 849 575 5

39 882 6 849 575 5

bez č. p./č. e., doprava

212

465

465

ostatní komunikace 212 2 2 ostatní komunikace 212 2 2 jiná plocha 212 1 163 1 163 (č. p. 13)96

neplodná půda ostatní komunikace bez č. p./č. e., doprava

396 1 1

4 810 672 5

4 810 672 5

neplodná půda bez č. p./č. e., doprava

20 20

3 923 1

3 923 1

212 20

3 137 261 248

3 137 261 248 323 308

dráha –

výměry v metrech čtverečních, dle katastru nemovitostí a geometrického plánu

Tabulka 2: Parcelní vymezení PP Terasy Ještědu – k. ú. 675482 Novina u Liberce parcela dle KN 697/1 698/2 710/2 777 Celkem

druh pozemku

způsob využití

lesní pozemek lesní pozemek ostatní plocha ostatní plocha

– – ostatní komunikace jiná plocha

výměra celkem

LV

7 7 7 7

výměra v ZCHÚ

137 560 6 260 617 30

137 560 6 260 617 30 144 467


Tabulka 3: Parcelní vymezení PP Terasy Ještědu – k. ú. 760579 Světlá pod Ještědem parcela dle KN st. 224

1167/1 1168/1 1168/2 1365 Celkem

druh pozemku

způsob využití

zastavěná plocha zbořeniště a nádvoří lesní pozemek – ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha neplodná půda ostatní plocha ostatní komunikace

výměra celkem

LV

výměra v ZCHÚ

6

251

251

6 6 6 139

2 289 177 40 589 8 476 4 675

667 916 40 589 8 476 4 071 721 303


Strana 4


Ochranné pásmo není vyhlášené, je jím tedy dle § 37 zákona č. 114/1992 Sb. pás do vzdálenosti 50 m od hranice ZCHÚ. Jeho výměra činí přibližně 26,2 ha. Dle zřizovacího předpisu zahrnuje tyto parcely: k. ú. Horní Hanychov p. č. 693, 711/1 část; k. ú. Novina u Liberce p. č. 697/2 část, 698/1 část, 698/2 část, 710/3 část; k. ú. Světlá pod Ještědem p. č. 1167/1 část, 1167/2 část, 1344 část.

Příloha M2: Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma

1.4 Výměra území a jeho ochranného pásma Tabulka 4 druh pozemku lesní pozemky vodní plochy trvalé travní porosty orná půda ostatní zem. pozemky ostatní plochy zast. plochy a nádvoří plocha celkem

ZCHÚ OP Způsob využití ZCHÚ OP plocha v ha plocha v ha pozemku plocha v ha plocha v ha 111,29 – zamokřená plocha – – – – rybník nebo nádrž – – vodní tok – – – – – – – – neplodná půda 6,46 – 7,49 – ost. způsoby využití 1,03 – 0,13 – 120,96 –

1.5 Překryv území s jinými chráněnými územími národní park: ne chráněná krajinná oblast: ne jiný typ chráněného území: Přírodní park Ještěd regionální biocentrum RC1361, lokální biocentrum LBC196, nadregionální biokoridor K19; národní kulturní památka (hotel a vysílač Ještěd) Natura 2000 ptačí oblast: evropsky významná lokalita:

ne ne

Příloha M1: Orientační mapa s vyznačením území

1.6 Kategorie IUCN III - přírodní památka

1.7 Předmět ochrany ZCHÚ 1.7.1 Předmět ochrany ZCHÚ podle zřizovacího předpisu „Předmětem ochrany je unikátní komplex kryoplanačních teras, mrazových srubů a srázů, izolovaných skal a skalních hradeb a dalších geomorfologických útvarů na severním svahu

Strana 5


hory Ještěd a suťová pole na vrcholu Ještědu jako biotop vzácných druhů bezobratlých živočichů.“ (čl. 1, odst. 2 nařízení Okresního úřadu v Liberci č. 3/95 ze dne 27. 6. 1995) 1.7.2 Hlavní předmět ochrany ZCHÚ – současný stav A. Ekosystémy Tabulka 5 název ekosystému (kód biotopu) horské smrčiny (L9.1)

suťová pole a skalní výchozy (S1.2, T8.3)

podíl plochy v ZCHÚ cca 20 %

cca 5 %

popis ekosystému fragmenty edaficky a částečně i klimaticky podmíněných smrčin převážně na výrazně skeletnatých půdách s přechody do otevřených formací sutí a skalních výchozů, porosty v minulosti značně imisně poškozené a hospodářsky ovlivněné, s přechodně zvýšeným zastoupením pionýrských listnatých dřevin otevřená i částečně zazemněná suťová pole a proudy svorů a křemenců se spíše sporadickou, druhově velmi chudou acidofilní vegetací keříčků, trav, mechorostů a lišejníků a s řídkým porostem zakrslých dřevin

Použité kódy biotopů: L9.1 – horské třtinové smrčiny, S1.2 – štěrbinová vegetace silikátových a drolin, T8.3 – brusnicová vegetace skal a drolin.

B. Útvary neživé přírody Tabulka 6 útvar kryoplanační terasy

skalní útvary

geologická charakteristika produkty mrazového větrání na podloží svorů a křemenců v nejvyšších partiích Ještědského hřbetu

popis útvaru

celkem deset kryoplanačních teras na poměrně velké rozloze (nejvíce v České vysočině), rozsáhlá suťová pole (balvanová moře) a suťové, resp. balvanové proudy; četné nivační sníženiny; roztroušené skalní útvary (viz níže) produkty mrazového vět- mrazové sruby, skalních hradby a izolorání na podloží svorů a vané skály (tory) soustředěné do několika křemenců v nejvyšších lokalit: Kamenná vrata (skalní branka), partiích Ještědského Vířivé kameny, více menších skal ve vrhřbetu cholovém kuželu Ještědu

1.8 Cíl ochrany Zájmové území představuje geomorfologicky výjimečnou lokalitu, a to nejen v regionálním měřítku, ale i v rámci celé ČR. Význačné je i z hlediska zastoupených biotopů edaficky podmíněných jeřábových smrčin a otevřených formací horských sutí z kyselých silikátových hornin. Obojí je bohužel z minulosti značně narušeno lidskou činností. Cenný periglaciální reliéf byl poškozen stavebními zásahy probíhajícími zde již od konce 19. století. Lesní ekosystémy byly zásadním způsobem narušeny imisní zátěží zejména v 80. letech minulého století a po téměř úplném rozpadu nyní pozvolna regenerují. Negativní vlivy ovšem přetrvávají dodnes. Strana 6


Cílem ochrany je zachovat přírodní hodnoty území alespoň na současné úrovni. Znamená to na prvním místě vyloučit další výraznější stavební zásahy do území přírodní památky, zejména do ekosystému sutí, skal a dalších terénních tvarů vzniklých pleistocénním mrazovým větráním. S tím souvisí i požadavek na nezvyšování rekreační zátěže území, která je zejména v okolí vrcholu již tak na hranici únosnosti. Lesní porosty a nelesní biotopy v exponovaných polohách by měly být vyloučeny z hospodářského využití a veškeré zásahy by zde měly mít regulační charakter s cílem obnovy přírodního charakteru porostů – preferován je zde samovývoj. V méně exponovaných polohách, které na území přírodní památky převažují, je žádoucí hospodařit v lesích přírodě blízkými způsoby, tj. účelově. Cílem je zde vytvoření smíšených, strukturně bohatých porostů schopných odolávat přírodním i antropogenním stresům.

2. ROZBOR STAVU ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÉHO ÚZEMÍ S OHLEDEM NA PŘEDMĚT OCHRANY

2.1 Stručný popis území a charakteristika jeho přírodních poměrů 2.1.1 Geomorfologie a geologie Dle geomorfologického členění ČR (DEMEK et al. 1987) náleží zájmové území do Krkonošsko-jesenické soustavy (subprovincie), celku Ještědsko-kozákovský hřbet, podcelku Ještědský hřbet a okrsku Hlubocký hřbet. Hlubocký hřbet tvoří střední část Ještědského hřbetu (mezi Tetřevím sedlem a Rašovkou), v místech jeho největšího zdvihu vůči Žitavské pánvi a Ralské pahorkatině. Na jeho stavbě se podílejí převážně ordovické sericitické fylity a kvarcity a silurské grafitické fylity s vložkami krystalických vápenců. Vyznačuje se výraznými kvarcitovými suky modelovanými procesy periglaciálního mrazového zvětrávání a odnosu (vrcholové skály, mrazové sruby, kamenná moře, hranáčové osypy); středně ukloněné a příkré svahy kryjí zahliněné deskovité sutě a úpatní části proluviální sedimenty; ve vápencových vložkách místy vznikly puklinové jeskyně. Nejvyšším dalšími význačnými kótami jsou Černý vrch (950 m), Červený kámen (841 m), Na štětce (860 m), Tetřeví sedlo (770 m).

Území přírodní památky sahá od Tetřevího sedla (770 m) přes vrchol Ještědu (1012 m) až po sedlo Černého vrchu u chaty Ještědka (927 m). Nejnižší bod území je na silnici jz. od Výpřeže – cca 740 m; výšková amplituda území tak činí přibližně 270 m. Hranice ZCHÚ jsou na západě vedeny po široké lesní cestě, velmi zhruba sledující vrstevnici 800 m, na východě po silnici vedoucí z Výpřeže k chatě Ještědka. Krátká jižní hranice prochází lesním průsekem v jihozápadním úbočí Ještědu. Reliéf území tvoří dvě poměrně vyhraněné jednotky: Severní a střední část ZCHÚ zaujímá většinou nepříliš strmý, stupňovitý svah s pouze lokálními výchozy podloží. Křemencové skalní útvary a balvanové rozpady jsou vázány na hřebínek Kamenných vrat na západě a dvě skupiny Vířivých kamenů při východním okraji území. Převažující podložní horninou této části území jsou svory a fylity, na nichž se obvykle vyvíjejí hlubší, hlinitější půdy; vzácností pak nejsou pramenné vývěry, které mají sv. od Ještědu povahu rozsáhlejších mokřin. Druhou jednotkou je křemencový suk Ještědu, který nápadně vystupuje nad okolní terén. Svahy jsou velmi příkré, často překryté sutěmi, z nichž místy vystupují menší skalky. Půdy jsou mělké, výrazně skeletnaté, ekotop je celkově extrémní. Bližší popis geomorfologických poměrů Ještědu je obsažen v práci BEDNÁŘ et al. (1990): „Ještěd představuje kvarcitový suk, který v ose hřbetu převyšuje okolní plošší terén o 70 až 90 m. Homolovitý suk má příkré svahy skloněné 35 až 55°, se skalními sruby, izolovanými skalami a křemencovými balvanovými moři. Východní a jihozápadní svahy Ještědu vcelku plynule přecházejí do okrajových svahů Hlubockého hřbetu. Jihovýchodní svah je poměrně krátký a spadá do sedla mezi Ještědem a Černým vrchem (950 m n.m.), které má nadmořskou výšku 927 m n. m. Severní svah, který klesá od úpatí suku ve výšce 940 m n. m. do Tetřevího sedla

Strana 7


ve výšce 770 m, je dlouhý asi 1200 m a výrazně stupňovitý. Vystupují na něm křemencové izolované skály a skalní hradby jako jsou Ptačí kameny (Vrblíky), Kamenná vrata a Důlní skály. Povrch svahu je zvlněný četnými úpady.

Profil č. 1 (viz výše) ukazuje, že na severním svahu se střídají příkřejší úseky (srázy až sruby) s mírnějšími úseky svahu. Na homolovitém suku vystupují křemence v podobě mrazových srubů se sklonem 55 až 78°. Dolní části suku mají tvar srázů (sklon 35 až 55°) a jsou často pokryty balvanitou sutí, místy vytvářející balvanová moře. Příkřejší úseky severního svahu mezi úpatím suku a Tetřevím sedlem mají tvar příkrých svahů až srázů. Jen místy vystupuje skalní podloží v podobě srubů. Příkřejší úseky mají sklon 20 až 40°. Srázy jsou většinou pokryty sutí zarostlou vegetací. Jejich výška kolísá od 5 do 20 m. V půdorysu je průběh srázů zvlněný. Časté jsou v nich amfiteatrální sníženiny vyplněné sutí. Místy je tato suť bez vegetace. Většinou je však zarostlá borůvčím, brusinkami a trávou. Někdy se amfiteatrální sníženiny spojují a jejich týlní části tvoří sráz oddělující terasy. Zjistili jsme rovněž, že do vyšších srázů se vkládají amfiteatrální sníženiny na různých výškových úrovních. Mírnější úseky svahu mají tvar teras se sklonem většinou od 6 do 10°, nejčastěji 8°. Šířka teras se pohybuje od několika málo desítek metrů (od 20 až 30 m) do 70 m. Nejnižší terasa u Tetřevího sedla má šířku 400 m. Mapování ukázalo, že terasy neprobíhají na svahu plynule, ale mají spíše srpovitý tvar. Nasazují, dosahují největší šířky a opětně vykliňují. Nevyskytují se v přesně definovaných výškových úrovních, ale naopak v jednotlivých částech svahu v různých výškových polohách. Jsou pokryty sutí s hnědou hlínou. Některé úlomky jsou postaveny svisle. V mapovaném území je málo odkryvů. Proto se nám nepodařilo přesně zjistit mocnost zvětralin a svahovin. Ojedinělé odkryvy ukázaly na fylitech mocnost pokryvných útvarů do 1,5 m. V mělkých úpadech, které rýhují svah, však může být mocnost větši. Balvany křemenců (často velkých rozměrů) jsou roztahané po celé délce svahu, a to i na terasách zaříznutých do fylitů. Ploché úlomky křemenců na terasách jsou zvířené a nezřídka stoji svisle (na hraně). Nelze vyloučit, že bylinná vegetace na terasách kryje i kamenné polygony. Tvary izolovaných křemencových skal a skalních hradeb jsou ostré. Jeví zřetelné stopy mechanického (fyzikálního) zvětrávání. V jejich okolí jsou rozvlečeny hranáče, které svědčí o jejich rozrušování mrazovým zvětráváním v chladných obdobích pleistocénu. Místy tvoří hranáče i kamenné (balvanové) proudy.

Strana 8

Plán péče o PP Terasy Ještědu V horních částech údolí levostranných přítoků Ještědského potoka v oblasti Kamenných vrat a U chrastavského mostu jsou při úpatí příkřejších horních části údolních svahů vyvinuty cca 50 až 100 m široké lišty sklánějící se jak po toku, tak i k ose údolí. Pro nedostatek odkryvů se nám nepodařilo zjistit, zdali se jedná o úpatní haldy nebo údolní kryopedimenty. Na Ještědu byly v minulosti těženy hornickým způsobem minerály. Vyskytují se zde proto i těžební antropogenní tvary. Popsané sruby, srázy a příkré svahy omezující mírně ukloněné části svahů (terasy, plošiny) považujeme za pleistocénní kryogenní tvary náležející do skupiny skalních tvarů vzniklých kryoplanací. Stáří kryoplanačních teras není známé. Svěží tvary izolovaných skal a skalních hradeb však nasvědčují, že kryoplanační pochody probíhaly i v posledním glaciálu. Značný výskyt amfiteatrálních sníženin ukazuje na rozsáhlé působeni nivace. Značná mocnost svahových usazenin zejména na severovýchodním svahu Ještědského hřbetu a jeho úpatí svědčí o značném rozsahu soliflukce v pleistocénu., Svisle postavené ploché úlomky na terasách jsou dokladem kryoturbace. Počet deseti kryoplanačních teras znázorněný na profilu č. 1 náleží k největšímu počtu těchto tvarů zjištěných na jednom svahu v České vysočině. Ze současných geomorfologických pochodů působí ve studovaném území zejména mrazové zvětrávání, svahové pochody (např. plížení), vodní eroze a sufoze. Většina pochodů je urychlována nebo zpomalována činnosti lidské společnosti.“

Geologickou stavbu území tvoří sled přeměněných silikátových hornin starohorního až prvohorního stáří. Podle dostupných geologických map (CHALOUPSKÝ 1989, POSPÍŠIL & DOMEČKA 1996 aj.) jsou v severní části území, tj. v okolí Výpřeže rozšířeny horniny radčické skupiny (kambrium, popř. ještě svrchní proterozoikum) – při vlastním Tetřevím sedle je to laminovaný sericitický, popř. grafit-sericitický fylit, na jihu (výše po svahu) je pak mapován chlorit-sericitický fylit, rovnoploše břidličnatý (pokrývačský fylit). V pramenné oblasti Ještědského potoka, na SZ území, je zachycen úzký pruh zelené břidlice. V samotném masivu Ještědu se střídají dvě horniny – zelenošedý chlorit-muskovitický fylit velkoúpské skupiny (střední proterozoikum?) a sericitický kvarcit ponikelské skupiny (silur-svrchní ordovik). Mimoto je na severním úbočí Ještědu vyznačena vložka starohorní zelené břidlice o délce téměř 500 m a šířce cca 50 m. Kvarcit (křemenec) vystupuje ve dvou širokých pruzích, zhruba krušnohorského směru. Jeden z nich zahrnuje vlastní suk Ještědu s mohutnými výchozy Vířivých kamenů na straně jedné a Červeného kamene (zde již na kontaktu s fylity) na straně druhé. Užší pruh na severu zahrnuje skalnatý hřeben Kamenných vrat (mimo ZCHÚ pak Důlní skály nad Hořeními Pasekami) a dále k severovýchodu pokračuje bez výraznějších skalních výstupů. Kvartér je zastoupen zvětralinami podložních hornin. K nim lze počítat i balvanové rozpady v nejexponovanějších polohách Ještědu a při úpatí skalních výchozů. Hlinitokamenitá deluvia dosahují větší mocnosti až v nižším stupni reliéfu, tj. již mimo území přírodní památky. Reliéf v oblasti vrcholu Ještědu je značně poznamenán stavební činností, která zde sahá až do první poloviny 19. století. Největší zásah ovšem znamenala stavba dnešního hotelu a vysílače z přelomu 60. a 70. let 20. století a s ní souvisejících objektů. Terén byl pozměněn i v důsledku výstavby silnice z Výpřeže a starších cest, budovaných z materiálu ještědských sutí. Ty byly hojně využívány i ke stavbě dřívějších turistických objektů. 2.1.2 Půdní poměry Půdní pokryv tvoří v exponovaných polohách rankery až kambizemě, hlubší a méně skeletnaté půdy jsou typu kambizemního podzolu, který ve vyšších polohách přechází do typického podzolu. V podmáčených, zpravidla méně svažitých polohách jsou vyvinuty půdy typu glejového až organozemního podzolu, vzácněji typického gleje (nomenklatura půd viz HRAŠKO et al. 1991, základní pedologická klasifikace území NOVÁK 1993). Značné zastoupení mají v území i půdy antropogenní, které jsou ponejvíce soustředěny do oblasti vrcholu Ještědu.

Strana 9


2.1.3 Klimatologie Výrazným klimatvorným činitelem je na Ještědu reliéf, který modifikuje vliv nadmořské výšky a makroklimatický kontext oblasti. Vliv reliéfu se uplatňuje především na křemencovém suku Ještědu (jižní část ZCHÚ), zatímco v méně exponovaném terénu je klima mírnější, s obvyklou diferenciací podle gradientu nadmořské výšky a expozice svahů. Podnebí Ještědského hřbetu zpracoval přehledně HOSTÝNEK (1993), který se ve starší práci (HOSTÝNEK 1984) zaměřil speciálně na srážkové poměry širší oblasti. Opíral se přitom o dlouhodobá pozorování okolních klimatických stanic, z nichž jedna se nachází i na samotném vrcholu Ještědu. Její pozorovací období je ovšem krátké, nesouvislé, zahrnující pouze roky 1948-54, 196971, 1978-79, takže dlouhodobé průměry bylo nutné vypočíst metodami interpolace a redukce. Hlavní klimatické veličiny vztažené na období 1948-1980 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 1: Významné klimatické charakteristiky pro vrchol Ještědu (interpolace pro r. 1948-1980) prům. teploty (°C) abs. maxima teplot abs. minima teplot prům. srážky (mm) minimální srážky maximální srážky max. denní srážky dny se sněžením dny se sněh. pokr. max. výška sněhu sluneční svit (hod)

I

II

III

IV

V

-5,6 11,1 -23,4 65 25 210 58,1 15,8 30,5 68 59

-5,0 14,1 -26,3 60 14 208 42,6 13,9 28,7 90 83

-2,1 18,0 -17,5 57 8 164 50,0 11,3 29,8 86 142

1,5 22,2 -11,0 62 31 168 61,1 8,5 13,6 – 168

VI

VII

VIII

IX

7,8 10,8 12,5 11,8 8,8 28,0 30,3 32,9 32,8 30,2 -6,3 -1,9 4,2 2,7 -2,0 87 85 102 88 69 26 22 39 26 15 196 318 237 290 182 88,7 115,4 107,0 121,3 111,5 2,5 0,6 – – 0,4 1,3 – – – – – – – – – 218 231 235 220 178

X

XI

4,4 21,4 -8,6 69 0 305 84,2 3,0 0,7 – 114

-1,0 12,8 -11,5 65 4 162 58,1 9,1 6,7 – 53

XII

rok

-4,3 3,3 10,8 32,8 -21,0 -26,3 77 886 16 606 170 1210 53,5 115,4 14,8 72,9 22,8 101,7 40 100 52 1753

Zdroj: HOSTÝNEK 1993

Tabulka č. 2: Relativní četnosti větru (% pozorování) pro vrchol Ještědu (interpolace pro r. 1948-1980) rychlost větru bezvětří 1. tř. (1-5 m.s-1) 2. tř. (6-9 m.s-1) 3. tř. (min. 10 m.s-1) Celkem

S – 7,0 6,0 2,9 15,9

SV – 2,6 2,4 1,0 6,0

V – 1,4 1,3 0,1 2,8

JV – 1,6 1,5 0,3 13,4

J – 5,1 3,0 0,2 8,3

JZ – 6,9 3,1 2,3 12,3

Z – 8,1 6,6 4,7 19,4

SZ – 11,2 13,8 5,4 20,4

calm 1,5 – – – 1,5

suma 1,5 43,9 37,7 16,9 100,0

pro srovnání: Liberec – bezvětří 16,0 %, 1. tř. 60,7 %, 2. tř. 22,0 %, 3. tř. 1,3; Jablonné v Podještědí – bezvětří 35,9 %, 1. tř. 57,5 %, 2. tř. 6,0 %, 3. tř. 0,6 %. Zdroj: HOSTÝNEK 1993

Průměrné roční teploty činí v okolí Výpřeže kolem 5,0 °C, postupně klesají až na 3,3 °C na vrcholu Ještědu. Pokles teplot podél výškového gradientu není plynulý: Ještěd má nižší průměrné teploty než by odpovídalo jeho nadmořské výšce. Je to způsobeno silným větrným prouděním, které způsobuje ochlazování půdního povrchu a vegetačního krytu. Vrcholové polohy Ještědu zřejmě patří k největrnějším místům přinejmenším v rámci severních Čech. Roční chod teplot je poměrně vyrovnaný, relativně nižší jsou (vzhledem k nadmořské výšce a regionálním poměrům) teploty zimních měsíců. To souvisí jednak s větrným prouděním, jedStrana 10


nak z vyzařováním tepla ze zasněžených ploch při vyšší úrovni slunečního svitu než např. v Liberecké kotlině, která často leží pod hladinou inverze. Jinak je tomu u teplotních extrémů, které zde nejsou tak výrazné jako v terénních sníženinách, neboť intenzivní vzdušné proudění zde brání stagnaci chladného vzduchu. Pokud jde o srážky, je na Ještědu patrný vliv návětří Jizerských hor, který však není tak markantní jako ve vyšší části Liberecké kotliny. HOSTÝNEK (1984) klade blízko Výpřeže izohyetu 900 mm a podobné srážkové úhrny předpokládá i ve vrcholové poloze Ještědu. To odpovídá situaci v Liberecké kotlině v nadmořské výšce kolem 400 m, zatímco pro srovnatelné výšky v Jizerských horách platí hodnoty nad 1200-1300 mm. Výškový gradient se v případě srážkových úhrnů na Ještědu příliš neuplatňuje, neboť srážek přibývá od SZ k JV, prakticky bez ohledu na nadmořskou výšku. Významné postavení zde má Hvozdský hřbet, který usměrňuje oceánické proudění na Jizerské hory a do vyšších poloh Žitavské pánve a zároveň vytváří omezený srážkový stín pro severní část Podještědí. Podobně jako v jiných horských oblastech, i na Ještědu se občas vyskytují silné přívalové deště, které bývají mohutnější, než v níže položených lokalitách se srovnatelnými ročními srážkovými úhrny. V porovnání s Libereckou kotlinou spadne na Ještědu větší podíl srážek v zimních měsících, a to převážně v podobě sněhu. Z hlediska sněhových poměrů (počet dní se sněžením, počet dní se sněhovou pokrývkou, výška sněhové pokrývky) se zdá být Ještěd srovnatelný s Novou loukou v Jizerských horách. Tato data (sec. HOSTÝNEK 1993) platí snad pro vrchol Ještědu, a to ještě v ideálním případě. Lyžaři dobře vědí, že sněhu je na Ještědu většinou citelně méně než v Jizerských horách a že zde i kratší dobu vydrží. Rozložení sněhu v terénu je silně ovlivněno větrným prouděním, které je na Ještědu celoročně velmi intenzivní. Svůj vliv sehrává také insolace příkrých svahů, která urychluje odtávání sněhu v teplejších dnech, v méně svažitých polohách pak délku sněhové pokrývky zkracuje absence vzrostlého lesního porostu. Také průměrné teploty v chladném půlroce jsou na území přírodní památky (mimo vrcholové části Ještědu) poněkud vyšší, než např. na Nové louce, která leží v podobné nadm. výšce jako Výpřež. K ekologicky významným povětrnostním charakteristikám patří i námrazy. Jejich hojný výskyt v území souvisí s tzv. vrcholovým fenoménem, který podmiňuje zrychlené proudění vzduchu ve vrcholových polohách a tím i ochlazování povrchů, na nichž námraza narůstá. Nejvíce exponovaný vůči námraze je pochopitelně křemencový suk Ještědu, v menší míře se ale námraza uplatňuje prakticky v celém sledovaném území. Na námrazu se v zimě často váže i sněhový závěs, který pak způsobuje ohýbání, nezřídka i zlomy větví a vrcholků stromů. K rozsáhlým škodám tohoto druhu došlo právě tuto zimu (2001/2002), kdy v krátké době napadlo více sněhu, než bývá obvyklé. Dle KONČEKA (in VESECKÝ et al. 1958) náleží vyšší polohy Ještědského hřbetu do chladné oblasti s mírně chladným okrskem. Podobně i QUITT (1971) zahrnuje vyšší část hřbetu do chladné oblasti a v rámci ní do nejteplejšího klimatického rajónu CH7. 2.1.4 Hydrologie Zájmové území zahrnuje nejvýše položené partie Ještědského hřbetu po němž probíhá důležité rozvodí. Svahy přivrácené k Liberecké kotlině jsou odvodňocány do Lužické Nisy a dále přes Odru do Baltského moře, svahy přivrácené k Podještědské pahorkatině jsou odvodňovány prostřednictvím přítoků Ploučnice do Labe a následně do Severního moře. Na území přírodní památky pramení řada potoků, žádný zde však nedosahuje větší vodnatnosti – jde jen o drobné vodoteče, často periodicky vysýchající či ponorné (skrytě tekoucí v zazemněných sutích). V sz. části území pramení Ještědský potok, který je pravostranným přítokem Ploučnice, do níž ústí nad Stráž pod Ralskem. Poněkud jižněji sbírá své vody Druzcovský potok, který později vtéká do Ještědského potoka. Přo jz. okraji území počíná nezřetelně svůj tok i samotná Ploučnice, jejíž prameny ovšem bývají často kladeny až do prostoru mezi Janovým Dolem Strana 11


a Osečnou, kde se nachází vydatné prameniště – výše ležící část toku bývá někdy nazývána Ploučnický potok. Zřejmě již za hranicemi území (na J-JZ) se nachází povodí Ještědky, která pod Českým Dubem ústí do Mohelky a ta později do Jizery. Východní část ZCHÚ náleží do povodí Slunného potoka, na severu pak k povodí Ostašovského potoka. Vodní toky v této části území jsou ovšem jen sporadické. Po celém území přírodní památky se nachází více či méně zřetelná prameniště, která jsou vzhledem ke klimatickému režimu částečně zrašelinělá. V současnosti jsou prameniště do značné míry skryta v zapojujících se mladých porostech, které také přispívají k jejich vysoušení; v době odlesnění byly mokřiny nápadnější. 2.1.5 Botanické poměry Fytogeograficky náleží zájmové území do obvodu České oreofytikum, fytogeografického okresu 54. Ještědský hřbet (SKALICKÝ 1988). Samotný Ještěd je pak považován za maloplošnou enklávu oreofytika uvnitř mezofytika. Toto hodnocení odráží horský (oreální) charakter květeny Ještědu v porovnání s okolní krajinou. Přirozenou květenu území tvoří především lesní druhy rozšířené v horských acidofilních bučinách a smrčinách klimaxového i azonálního typu. Z význačných horských druhů se na Ještědu vyskytují, resp. byly odsud v uplynulých desetiletích uváděny Gentiana asclepiadea, Homogyne alpina, Huperzia selago, Ranunculus platanifolius, Rumex arifolius, Senecio nemorensis, Sorbus aucuparia subsp. glabrata, Streptopus amplexifolius, Trientalis europaea, Veratrum album subsp. lobelianum. Nejhojněji zastoupenými druhy na území vlastní PP Terasy Ještědu jsou Avenella flexuosa, Betula pendula, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Picea abies, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Sorbus aucuparia, Trientalis europaea, Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitisidaea. Z troficky náročnějších lesních druhů se ostrůvkovitě (někdy jen na jedné lokalitě) vyskytují Carex sylvatica, Crepis paludosa, Chaerophyllum hirsutum, Chrysosplenium alternifolium, Chrysosplenium oppositifolium, Leucojum vernum, Lysimachia nemorum, Milium effusum, Myosotis nemorosa, Petasites albus, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Stellaria nemorum, Tephroseris crispa, Veronica montana, Vignea remota. Naopak na spíše oligotrofních stanovištích nacházíme kromě již jmenovaných i Calluna vulgaris, Frangula alnus, Galium saxatile, Juncus squarrosus, Maianthemum bifolium, Melampyrum pratense, Nardus stricta, Solidago virgaurea, výjimečně i Huperzia selago, na podmáčených půdách pak Carex nigra, Carex rostrata, Eriophorum angustifolium, Juncus effusus, Juncus filiformis, Vignea cinerea, Viola palustris. Pestřejší lesní květena je rozšířena ve zbytcích květnatých, případně vápnomilných bučin v nižších polohách Hlubockého hřbetu již mimo území ZCHÚ. Floristicky zajímavý je i vrchol Ještědu, kde se však bohužel setkáváme převážně jen s květenou sekundární, podmíněnou dlouhodobou turistickou exploatací. K běžně rozšířeným druhům zde patří Alchemilla sp., Alopecurus pratensis, Anthriscus sylvestris, Dactylis glomerata, Heracleum sphondylium, Chamerion angustifolium (místy až v monocenózách), Poa nemoralis, Sambucus racemosa, Urtica dioica, z regionálně významnějších rostlin se vyskytuje Carduus crispus, Galium pumilum, Galium verum, Saxifraga rosacea subsp. sponhemica, Sedum acre. K nepůvodní květeně ZCHÚ náleží i tři hojně vysazované dřeviny – Picea pungens, Pinus contorta var. latifolia (borovice Murrayova) a Pinus mugo. K nim je možno jako čtvrtý připojit i modřín (Larix decidua). Podrobná botanická inventarizace území nebyla dosud provedena. Při orientačním botanickém šetření v rámci zpracování plánů péče v r. 2002 a 2011 bylo autorem tohoto textu zaznamenáno celkem 228 taxonů cévnatých rostlin, z toho 170 v roce 2002 a 196 v tomto roce Strana 12


(2011). Uvedený počet jistě není konečný – další druhy lze očekávat zejména na ruderalizovaných místech. Významnější květena území je shrnuta do následující tabulky. Úplný výčet rostlinných druhů zjištěných na území přírodní památky je zařazen do přílohy S2. Tabulka 7: Zvláště chráněné a ohrožené druhy rostlin vědecké jméno Abies alba Epilobium palustre Epipactis helleborine Gentiana asclepiadea Chrysosplenium oppositifolium Tephroseris crispa Veronica montana Huperzia selago Leucojum vernum Luzula sudetica Saxifraga rosacea subsp. sponhemica

české jméno jedle bělokorá vrbovka bahenní kruštík širolistý hořec tolitovitý mokrýš vstřícnolistý stařinec potoční rozrazil horský vranec jedlový bledule jarní bika sudetská lomikámen trsnatý křehký

2002 x . . x x x x . x . .

2011 . 1-2 1 1-2 1 . . 1 1 1 1

čs 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 (2)

vyhl

O

O O (SO)

2002 – výskyt potvrzen autorem tohoto textu při zpracování předchozího plánu péče v r. 2002; 2011 – aktuální nález, čásla označují frekvenci výskytu (subjektivní určení): 1 – druh vzácný, nejvýše na několika málo lokalitách, 1-2 – druh řídce roztroušený; čs – kategorie červeného seznamu (PROCHÁZKA 2001): C2 – taxon silně ohrožený, C3 – taxon ohrožený, C4 – vzácnější taxon vyžadující pozornost; vyhl – kategorie ochrany zvláště chráněných druhů dle Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.: SO – druh silně ohrožený, O – druh ohrožený. V případě Saxifraga rosacea subsp. sponhemica se jedná o druhotný výskyt, proto jsou kategorie ohrožení a ochrany uvedeny v závorce.

Ještěd hostí také význačnou bryo- a lichenoflóru. Ze vzácnějších mechorostů se zde vyskytuje Barbilophozia hatcheri, Gymnocolea inflata a Lophozia longiflora. Dominantními druhy suťových společenstev mechorostů jsou játrovky Barbilophozia atenuata, Cephalozia bicuspidata, Gymnocolea inflata, Lophozia ventricosa, Mylia taylorii a mechy Cynodontium strumiferum, Dicranum fuscescens a Racomitrium sudeticum (FRANKLOVÁ 1995). Hojně jsou na sutích rozšířeny i lišejníky – Cetraria islandica, Rhizocarpon sp., Umbilicaria sp. a další. Jistě jde ale již jen o torzo původní druhové rozmanitosti, která značně utrpěla znečištěním ovzduší v posledních desetiletích. Potenciální přirozená vegetace. V mapě potenciální přirozené vegetace ČR (NEUHÄUSLOVÁ et al. 1998) je pro oblast Ještědu (a vlastně celého Ještědského hřbetu) vymezena jediná jednotka – bučina s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Také ve starší, ale podrobnější Geobotanické mapě ČSR (MIKYŠKA, NEUHÄUSL & NEUHÄUSLOVÁ. 1969) nalezneme v okolí Ještědu pouze jednotku květnatých bučin. Květnaté bučiny jsou ovšem v potenciální přirozené vegetaci Ještědu rozšířeny pouze menšinově a zpravidla v nižších nadmořských výškách. Naopak v zájmovém území PP Terasy Ještědu mají významné zastoupení společenstva s přirozenou převahou smrku. citované vegetační mapy tedy nepodávají příliš spolehlivý obraz o povaze potenciální přirozené vegetace zájmového území. Nejvýznamnějším ekologickým ve vrcholových polohách Ještědu je reliéf, který je úzce spjat s horninovou stavbou území (kvarcity x svory až fylity). Na „měkký“ typ reliéfu s hlubšími a méně skeletnatými půdami jsou přirozeně vázány porosty převážně bukové, na „tvrdý“ reliéf s nevyvinutými půdami se naopak váží porosty převážně smrkové, v nejexponovanějších polohách přecházející do primárních bezlesí. Hranice mezi „bučinami“ a „smrčinami“ není na

Strana 13


Ještědu klimatická, nýbrž edafická: buk není schopen na podobných edafotopech početněji růst ani v nižších nadmořských výškách a naopak jednotlivé buky vystupují na Ještědu do výšky téměř 980 m. Buk zde dosahuje již jen zakrslého vzrůstu a strádá vlivem silného větru a námraz, čímž se ovšem nijak neliší od zde rostoucího smrku či jeřábu. Fragmenty kdysi zapojených bučin vystupují na jihozápadním svahu do výšky nad 920 m, podobně i na východním svahu stoupají do cca 930 m; vliv rozdílných expozic zde z hlediska vitality buku není patrný. Oba tyto porosty zaujímají ale podobný a v daném prostoru anomální biotop: mělkou svahovou úžlabinu s deluviálně obohacenou půdou. Buk zde není příliš zakrslý – jednotlivé stromy dosahují výšky 20-24 metrů. Je ovšem zřejmé, že výše již vzrůst dřevin (nejen buku) nesnižuje pouze málo vyvinutá půda, ale i extrémní vrcholové klima. Při bližším pohledu můžeme „bučiny“ definovat jako jedlosmrkové bučiny, v nichž by za současných stanovištních podmínek patrně zřetelně převládal buk nad jedlí a smrkem. Podíl obou jehličnatých dřevin by se zvyšoval na skeletnatějších půdách a na půdách výrazněji zamokřených, méně zřetelně pak vlivem nadmořské výšky a expozice. Fytocenologicky se jedná převážně o bučiny třtinové, asociace Calamagrostio villosae-Fagetum, pouze na hlubších deluviích mohou být rozšířeny druhově bohatší porosty přechodné k horským květnatým bučinám as. Dentario enneaphylli-Fagetum. Druhou formaci lze označit jako jedlovou smrčinu. V dávnější minulosti mohly být obě dřeviny v porostech rovnoměrně zastoupeny, anebo jedle mohla i převažovat, za současných podmínek by ale šlo nejspíše o smrčiny s určitou příměsí jedle a dále jeřábu. Ten je v exponovaných svazích Ještědu a při níže ležících skalních výchozech přirozeně rozšířenou dřevinou (společně s břízou), v sukcesně vyzrálých porostech ale tvořil nejspíš jen doprovod převažujícímu smrku, případně jedli. Fytocenologicky lze porosty skeletnatých půd hodnotit v rámci as. Calamagrostio villosae-Piceetum a subas. vaccinietosum. Klimaticky podmíněné smrčiny lze předpokládat nejvýše v méně exponovaném terénu jihovýchodně od vrcholu Ještědu. I zde by ale v nějakém podílu rostl buk, takže příslušný porost je možno hodnotit nejvýše jako subas. fagetosum v rámci třtinové smrčiny Calamagrostio villosae-Piceetum; není přitom nepravděpodobné, že i zde by buk (v této poloze již zakrslý) byl nakonec hlavní dřevinou. Jiný typ jedlových smrčin (nebo smrkových jedlin) byl rozšířen na relativně oligotrofních prameništích s těžištěm výskytu ve střední části území. Zčásti jde o plochy zrašelinělé a za současných podmínek je možné zde očekávat spíše výskyt podmáčených smrčin as. EquisetoPiceetum. Na živnějších pramenižšních půdách jsou pak maloplošně vyvinuty i smrkové olšiny as. Piceo-Alnetum, případně přechody k již zmíněným kyčelnicovým bučinám. Otázka většího rozšíření jedle bělokoré je za současných podmínek sporná. Z rekonstrukčního hlediska tato dřevina jistě hrála na Ještědu významnou roli, jak ostatně dosvědčují paleobotanické poznatky z jiných území (mj. například nedalekých Jizerských hor). Početné jedle v západním svahu Ještědu stačil zaznamenat ještě SÝKORA (1967a), který zde uvažoval historický výskyt acidofilních jedlin podsvazu Vaccinio-Abietenion. V té době již šlo o pouhé torzo dřívějšího bohatšího výskytu. K ústupu této dřeviny zde patrně docházelo již od 18. století a ve 2. pol. 20. století z dříve bohatých populací zůstaly již celkem nepatrné zbytky. Poslední jedle na Ještědu dožily v průběhu 70., možná ještě počátkem 80. let; dnes v zájmovém území nalezneme jen mladé jedlové výsadby (kromě tří odrostlejších stromků v sz. části území), jejichž budoucnost je posud nejistá. Aktuální vegetace se od výše nastíněného stavu značně liší. Relativně přirozený ráz si zachovaly pouze lesy na exponovaných stanovištích křemencového suku Ještědu, případně při úpatí níže ležících skal. Tyto porosty mají ochranný charakter a nehodí se k běžnému hospoářskému využití. Ve zlomcích se dochovaly i zbytky někdejších smrkových bučin. Většina lesů na území přírodní památky byla již v průběhu 19. století přeměněna na kulturní smrStrana 14


činy. Pod vlivem průmyslových imisí se smrkové lesy (kulturní i přirozené) v průběhu 70. a 80. let minulého století rozpadaly a z převážné části pak byly odtěženy. Výsledkem je stav, kdy v území zcela převažují porosty tří nejnižších věkových tříd, z nichž největší zastoupení má I. věková třída. Starší stromy tvoří pouze pomístnou a většinou velmi nesouvislou horní etáž, u některých porostů tuto evidovanou etáž (věkový stupeň 14 a 16) tvoří prakticky jen zbytky smrkových souší. Zejména ve východním úbočí Ještědu se ale dosud nacházejí poměrně zachovalé maloplošné fragmenty skeletových smrčin, kde lze i předpokládat původní genofond smrku. V malé míře jsou, zejména při jižním okraji území zachovány zbytky staré bukové etáže, častěji ve formě výstavků než souvislejšího porostu. Porosty zakládané před cca 20 lety po velkoplošných nahodilých těžbách jsou tvořeny nejen smrkem ztepilým, ale velmi často i smrkem pichlavým (Picea pungens), na několika místech byla vysazena i nepůvodní borovice pokroucená Murrayova (Pinus contorta var. latifolia). Hojně byl místy vysazován též modřín (Larix decidua), ale také buk (Fagus sylvatica). Menší část bukových výsadeb je již odrostlá, ve stádiu tyčkovin; zčásti se jedná o nesmíšené skupiny, obvykle menšího rozsahu. Většina výsadeb buku pochází z posledních cca deseti let a má charakter prosadeb, řidčeji podsadeb pod staršími porosty. Buk zde značně trpí okusem, část výsadeb ale již odrostla zvěři, u dalších to lze předpokládat v průběhu 5-10 let. Na mnoha místech je ovšem tlak zvěře natolik intenzivní, že jsou zde perspektivy buku dosti nejisté. To platí mj. pro porosty v jižní části přírodní památky, zejména pro úsek mezi vrcholem Ještědu a sedlem Černého vrchu (chatou Ještědka). Neutěšený je zde často i stav bukového zmlazení pocházející ze staré bukové etáže, resp. výstavků. V menším množství byla v poslední době vysazována i jedle (Abies alba). Část výsadeb sice zdárně odrůstá, nepříliš kvalitně provedené individuální ochrany se ale již rozpadají a hrozí tak postupné zničení výsadeb zvěří. V případě některých stromků se pak jeví pravděpodobné, že přežijí. V odrostlejším věku ovšem hrozí jejich poškození až úplná záhuba loupáním jelení zvěří, jak se tomu stalo v případě psk 258 B3a na SZ území, kde z nadějné jedlové skupinky nakonec přežily pouze 3 stromy. Významnou složku řady mladých lesních porostů tvoří pionýrské dřeviny: v exponovaných polohách především jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia), v méně exponovaných terénech většinou bříza bělokorá (Betula pendula), na eutrofnějších místech též jíva (Salix caprea), sporadicky i další druhy (osika, bez hroznatý, vrba ušatá). Jeřáb tvoří stálou složku ve skeletových smrčinách, v důsledku nedávného rozpadu je ale dřevinou při vrcholu Ještědu místy převažující. Je zde silně poškozován námrazou, případně sněhem a větrem, ale i značně zvěří. V nejvíce zatěžovaných polohách se jedná jen o pravidelně prolamované porosty 1-2 m vysoké. Ve vrcholových polohách nebyl poškozený lesní porost vzhledem ke své ochranné funkci (i zakrslému rozvolněnému vzrůstu) vytěžen, díky čemuž zde mohla probíhat do jisté míry přirozená obnova smrku. Smrk, který by zde mohl být alespoň zčásti geneticky původní, si často udržel plodnost a průběžně zmlazoval. Jako určitou zvláštnost lze uvést i vegetativní šíření smrku kořenujícími poléhavými větvemi na okrajích sutí. V rozpadlých porostech exponovaných poloh byla ve značné míře vysazovaná i místně nepůvodní borovice kleč (Pinus mugo). Ta zde doplnila odrostlejší výsadby z dřívější doby. Původ vysazené kleče není autorovi znám, vzhledem k morfologickým znakům se ale zdá, že jde v převážné míře o reprodukční materiál z krkonošsko-jizerské oblasti, v malé míře zřejmě i o výsadby původem z Krušných hor či Šumavy (typ „pseudopumilio“). Vysazená kleč tvoří místy dominantní složku porostu a je poměrně vitální. Zatím se nejeví být dřevinou příliš agresivní, je zde však cizorodým prvkem a v závislosti na stavu odrůstajících smrkových porostů by měl být její podíl do budoucna redukován. Z hlediska struktury je současné lesní porosty na Ještědu možno rozdělit do tří hlavních skupin. Porosty nejmladšího věku (I. věková třída) mají nejčastěji charakter nerovnoměrně zapojených odrostlých mlazin, věkově, vzrůstově i druhově nestejnorodých. Většinou se již jedná o volně zapojené porosty průměrné výšky kolem dvou metrů (i vyšší), vylepšované a tedy Strana 15


nestejnověké až etážovité, zpravidla smíšené, ale vlivem probíhajících prořezávek s postupně se zvyšujícím podílem smrku ztepilého. Podíl smrku pichlavého je průběžně snižován, na rekonstrukci dosud čekají mladé porosty borovice pokroucené, které jsou již místy dosti poškozené zejména klimatickými činiteli. Výsadby buku jsou zčásti již odrostlé, z větší části stále velmi poškozované okusem zvěří a tedy s nejistou perspektivou. Odrostlejší bukové skupinky jsou často netvárné a patrně takové již zůstanou, příčinou může být opakující poškozování zvěří, extrémní stanovištní podmínky či chybějící výchova. Stav nejmladších porostů je dnes již vesměs takový, že nevyžaduje další vylepšování, kromě popmístných prosadeb málo zastoupených listnatých dřevin, případně jedle. Do druhé skupiny náleží odrostlejší smrkové porosty II. a III. věkové třídy. Jedná se obvykle o tyčoviny až tenké kmenoviny, v menší míře ještě o tyčkoviny, zpravidla zapojené, jen místy po vývratech či jiných škodách prosvětlené. Porosty jsou zpravidla nesmíšené, jen s pomístným vtroušením, řidčeji i příměsí buku či jeřábu, vzácněji též klenu. Často jde o porosty výchovně zanedbané, se zaschlým podružným porostem či již padlými tenkými soušemi. Charakteristický je vysoký podíl vrškových zlomů, který je důsledkem klimatické extremity území a snad i odrazem nepůvodnosti genofondu smrku. Třetí skupinu předdstavují zbytky přírodě blízkých lesů zejména v okolí vrcholu Ještědu. Jedná se o skeletové smrčiny s přirozenou příměsí jeřábu, ve své většině patrně vzniklé z přirozené obnovy. Tyto porosty nebyly v minulých desetiletích významněji zasaženy těžbou a do značné míry se spontánně obnovily – i zde byl ovšem vysazován smrk a jako náhradní dřevina borovice kleč, na jednom místě též borovice pokroucená. Do třetí skupiny lze zařadit i zbytky smrkových bučin při jižním okraji přírodní památky. Jedná se o několik drobných fragmentů se souvislejší etáží starých buků a dále o etážovité porosty s řídkou ndúrovní starých buků a dolní převážně smrkovou etáží z umělé obnovy. Třetí skupina lesů je z hlediska ochrany přírody nejvýznamnější a v rámci další péče o ZCHÚ je třeba JIV věnovat zvýšenou pozornost. Otázka složení bylinného patra byla ve stručnosti zmíněna již ve stati věnované květeně. V převážné většině případů je podrost floristicky velmi chudý, což platí zejména u skeletových půd ve vrcholových partiích, kde roste ponejvíce borůvka, často ještě brusinka a metlička křivolaká, zatímco další druhy mají většinou jen nepatrnou pokryvnost. V zapojených smrčinách středního věku pak není bylinné patro v důsledku vysokého zástinu vyvinuto takřka vůbec. Bohatší květena je vyvinuta na mezotrofních prameništích, která jsou ovšem plošně nepatrných rozměrů. Pestřejší květenu mají rovněž nevelké fragmenty smrkových bučin východně od Ještědu, kde je dokonce naznačena rekontrukční příbuznost k horským klenovým bučinám. Jinde se v podrostu uplatňují druhy přechodových rašelin svazu Sphagno recurviCaricion canescentis, jejichž větší rozšíření spadá do doby odlesnění; v zapojujícím se mladém stromovém porostu tyto druhy postupně mizí. Floristické složení jednotlivých porostů (dílčích ploch) je rámcově popsáno v příloze S1. Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha S1: Podrobnější popisy dílčích ploch Příloha S2: Floristický přehled

2.1.6 Zoologie Faunu Ještědu je význačná především výskytem řady vzácných a reliktních druhů bezobratlých, vázaných na vrcholové sutě. Nejpozoruhodnější je nález pavouka Wubanoides longicornis, který je glaciálním reliktem s recentním centrem rozšíření ve východní Asii. Ze vzácných brouků byl potvrzen výskyt chladnomilných střevlíků Pterostichus negligens a Cymindis cin-

Strana 16


gulata a lokálně se vyskytujících drabčíků Leptusa flavicornis, Omalium validum a Tachinus rufipennis; celkově bylo na Ještědu při průzkumu v l. 1996-1998 zaznamenáno 28 druhů brouků v 524 exemplářích (RŮŽIČKA & VONIČKA 1999, VONIČKA 2001). Z měkkýšů zmiňuje LOŽEK (sec. VONIČKA 2001) z vrcholu Ještědu slimáčníka horského (Semilimax kotulae). Z obratlovců jsou nejvýrazněji zastoupeni ptáci. NEVRLÝ (sec. VONIČKA 2001) uvádí, že ve vrcholové partii Ještědu hnízdí pěvuška modrá (Prunella modularis) a vzácně i čečetka zimní (Carduelis flammea). Na pasekové prostředí nižších poloh je vázána linduška luční (Anthus pratensis). Ve smrkových lesích jsou z ptáků rozšířeny sýkory, zejména parukářka (Parus cristatus) a uhelníček (Parus ater). K častým druhům patří i králíček obecný (Regulus regulus). V prostoru Vířivých kamenů jsem zaznamenal ořešníka kropenatého (Nucifraga caryocatactes). Nejhojnějším savcem oblasti je norník rudý (Clethrionomys glareolus), blízko chaty Ještědka jsem v nadmořské výšce přes 900 m zastihl zajíce polního (Lepus europaeus). Z lovné zvěře se na Ještědu vyskytuje srnec obecný (Capreolus capreolus), stejně jako jelen evropský (Cervus elaphus). Přehled zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů A) Rostlin y Tabulka 8 název druhu hořec tolitovitý – Gentiana asclepiadea

kategorie dle Vyhl. 395/92 ohrožený

vranec jedlový – Huperzia selago

ohrožený

bledule jarní – Leucojum vernum

ohrožený

lomikámen trsnatý křehký – Saxifraga rosacea subsp. sponhemica

silně ohrožený

poznámka k rozšíření roztroušený výskyt kolem cesty při západní hranici území, spíše druhotný výskyt na západním okraji areálu v sudetských pohořích ojedinělý nález na skalce nad silnicí při východní hranici území, možný sporadický výskyt na dalších místech maloplošně na prameniští v západní části ZCHÚ, na dvou místech druhotný výskyt na suti překryté čedičovou drtí cizorodého původu, bohatá stabilní populace na nevelké ploše

B) Živočichové údaje chybí – nebyl proveden zoologický průzkum

2.2 Historie využívání území a zásadní pozitivní i negativní vlivy lidské činnosti v minulosti, současnosti a blízké budoucnosti a) ochrana přírody Ještěd je jednou z nejvýraznějších krajinných dominant severních Čech či přinejmenším dnešního Libereckého kraje; jeho kamenitý vrchol ční nad okolním území více jak 600 metrů vysoko. Dramatický vrcholový reliéf nese vysokohorské znaky a v rámci ČR je ojedinělý. Do 70. let zde byla také zachována přírodě blízká zakrslá smrčina, v takto relativně malé nadmořské výšce rovněž neobvyklá.

Strana 17


I přes nesporné přírodní hodnoty, které ovšem možná nebyly v minulosti plně doceňovány, nebyl Ještěd zahrnut do sítě zvláště chráněných území, která byla v Ještědském hbřetu vyhlašována v r. 1972. Později bylo zvažováno vyhlášení SPR v západní části území (nad Mohylou letců), příslušné porosty byly ale tehdy již značně poškozeny imisemi, takže záměr nebyl realizován. V roce 1995 byl nařízením tehdejšího okresního úřadu v Liberci zřízen Přírodní park Ještěd, jako nižší forma územní ochrany. Zahrnuje převážně zalesněné partie Ještědského hřbetu od Jítravského sedla až po údolí Mohelky o celkové rozloze 93,6 km2. Spadá sem i území Přírodní památky Terasy Ještědu, vyhlášené ve stejném roce. Přírodní památka o výměře 121 ha zahujímá vrcholové partie Ještědu od Tetřevího sedla (770 m) na severu po sedlo Černého vrchu s chatou Ještědka (927 m) na jihu. Východní hranice ZCHÚ probíhá po silnici z Výpřeže na vrchol Ještědu, západní po nezpevněné lesní cestě. Východně od přírodní památky navazují v pramenné oblasti Slunného potoka cenné fragmenty horských smíšených lesů. Zde byl ochranou přírody zvažován záměr na zřízení přírodní rezervace Ještědské buky, zatím však neúspěšně. Důvodem jsou rozvojové záměry v tomto prostoru (lyžařský areál), o čemž svědčí již skutečnost, že oblast jižně od kabinové lanovky je vyčleněna z přírodního parku, přestože je z přírodovědného hlediska jeho nedílnou a dokonce velmi cennou součástí (zatímco jinde probíhá hranice přírodního parku víceméně po úpatí hřbetu, zde zasahuje až do hřebenových poloh do nadmořské výšky 950 metrů). Z hlediska hlavního předmětu ochrany, jímž je výrazný periglaciální reliéf s produkty mrazového větrání a odnosu hornin, je přírodní památka Terasy Ještědu dobře ohraničena; z významnějších fenoménů se za její hranicí ocitá jen Červený kámen. Méně uspokojivá je ovšem reálná ochrana nejcennějších jevů zejména v oblasti vrcholu Ještědu, z důvodu jeho přetrvávající turistické a sportovní exploatace. Území je celoročně enormně zatěžováno turistickým ruchem a individuálními sportovními aktivitami, přetrávají tlaky na rozšiřování lyžařských zařízení. Východně od hranice přírodní památky již v posledních letech proběhlo masivní rozšiřování lyžařského areálu spojené s dalším odlesňováním, rekonstrukcí a rozšiřováním lyžařských můstků, sjezdovek, výstavbou nových lanovek a zasněžovacích systémů. I když nejvýše položené partie Ještědu neskýtají pro podobné rozvojové záměry tolik možností, lze vyslovit názor, že existence přírodní památky zde zamezila dalšímu vystupňování škod na přírodních hodnotách. Existence přírodní památky se projevila i v péči o lesní porosty, jež pokrývají (společně s vymezenými přirozenými bezlesími) téměř celé její území. Lesy ve vrcholových partiích byly silně zasaženy imisními škodami zejména v 80. letech minulého století. Při obnově lesů se dačí do porostu vnášet vyšší podíl buku a v omezené míře i klen a jedli. Zásadní podíl na těchto potřebných změnách ovšem měla existence Programu stabilizace lesů Jizerských hor a na Ještědu. b) lesní hospodářství Lesy zájmového území je třeba z hlediska historického vývoje rozdělit na dvě části. Křemencový suk Ještědu byl přirozeně porostlý zakrslým a volněji zapojeným až rozvolněným porostem smrku, jeřábu a jedle. Tento porost vzhledem k extrémitě prostředí a minimálnímu hospodářskému významu patrně nebyl ve větším rozsahu těžen a zachoval si až do poloviny 20. století svůj přirozený charakter. Ve vrcholové oblasti Ještědu byl ovšem značně ovlivňován rozvojem turismu: původní zalesnění vrcholu vzalo nejpozději v polovině 19. století za své, zčásti byly zničeny i porosty ve svazích při výstavbě cestní sítě. Přitom docházelo i ke změnám v reliéfu, kdy pro výstavbu komunikačních těles a vrcholových staveb byl odebírán materiál ze suťových polí. Vzhledem k rozsahu těchto staveb šlo o zásahy jistě velmi výrazné. Strana 18


Na konci 19. století byla na Ještědu na několika místech vysazena nepůvodní kleč, snad krkonošského původu. Výsadby byly provedeny zahradníkem L. Swecenym a revírníkem J. Plachtem, část sadby byla údajně získána ve školkách v Trutnově (Jíra et al. 1997). Kleč se zejména v blízkosti vrcholu později úspěšně rozrostla a dnes zde působí relativně přirozeným dojmem. K těmto starým výsadbám přibyly v 90. letech rozsáhlé výsadby nové. Lesy severní a střední části ZCHÚ se nenacházejí v tak exponované podobě, porosty zde mají vyšší bonitu a proto byly již dříve hospodářsky využívány. Vzhledem k blízkosti Liberce a dalších sídel se zde dřevo těžilo již před staletími, přičemž nejméně od konce 18. století zde vznikaly větší holiny. Těžbu dřeva zde patrně urychlovaly živelní pohromy (zejména polomy), které lesy vyšších poloh zasahovaly několikrát za sto let. Bližší představu o vývoji lesů v území by bylo možné získat až na základě podrobného historického průzkumu. V původních porostech zájmového území většinou převládal buk, ten však byl již v 1. polovině 19. století nahrazen smrkem, takže les v tomto prostoru má již cca 200 let kulturní charakter. Od konce 18. století z ještědských lesů rapidně mizí i jedle, která se ve 20. století udržela už jen jako pomístní, zpravidla jen podružná příměs (na dřívější výskyt jedle na východním svahu Ještědu upomíná místní název U jedlové studně). Na leteckém snímku z r. 1938 území dnešní přírodní památky pokrývá takřka souvislý smrkový porost víceméně mýtního věku, pouze v severní části území se nachází rozsáhlejší paseka. Území tak nebylo zasaženo mniškovými kalamitami, na rozdíl od severně ležících partií Ještědského hřbetu (Černá hora), kde jsou patrné rozsáhlé plochy pasek a mladých porostů. Porost v exponovaných polohách vrcholového kuželu je vcelku zapojený, kromě ploch dobře ohraničených bezlesí, patrné jsou i serpentinově vedené cesty, jež předcházely pozdější silnici. Podíl buku v porostech byl v té době marginální, nižší než v současnosti, zřetelná je ovšem stará bučina na pramenech Slunného potoka při jv. hranici ZCHÚ. V 50. letech narůstají obnovní těžby a pokračují až do let 70., kdy se již začínají stupňovat imisní škody. Ty posléze vyústily k plošné hynutí smrkových lesů a jejich rychlé odtěžení. Pro zalesnění kalamitních ploch, které se potýká s četnými nezdary, je ve velké míře použit smrk pichlavý, ale i další náhradní dřeviny: modřín, buk, borovice pokroucená a kleč. Spontánně se šíří bříza a jeřáb. Počátkem 90. let zaujímají porosty mladší 10 let zhruba 2/3 území dnešní přírodní památky. Postupně ale dochází k odrůstání a zapojování mlazin a mění se i jejich druhové složení. Podíl smrku pichlavého je průběžně snižován při prořezávkách, přirozenou cestou ubývá i břízy. Naopak se daří ve větší míře (v rámci programu revitalizace lesů) vnášet buk, který se ovšem potýká s trvale vysokým tlakem zvěře. Pouze část listnatých výsadeb (kromě buku byl sázen i klen, zřídka jedle) byla individuálně chráněna plastovými tubusy. Část bukových kultur dokázala i pod tlakem zvěře postupně odrůst, ovšem za cenu růstových deformit, které patrně přetrvají i do pozdějšího věku, jak ukazují některé odrostlejší bukové skupinky ve stádiu tyčkovin až tyčovin. Velká část výsadeb buku ovšem dosud růstově stagnuje a jejich další osud zůstává nejistý. Zakrslý porost vrcholového suku naštěstí nebyl odtěžen, ale byl ponechán sukcesi, takže zde byla zachována kontinuita lesa a byly vytvořeny optimální podmínky pro přirozenou obnovu smrku a jeřábu. Postupně zde docházelo k pádu smrkových souší, které zde byly vystaveny silnému větrnému proudění; dnes jsou stojící souše již výjimečné a ze staré etáže se dochovaly jen nepatrné zbytky. Po rozpadu vrcholové smrčiny se na úkor smrku značně rozšířil jeřáb, který je často dřevinou výrazně převažující. Většinou ale dosahuje jen nízkého vzrůstu, neboť je silně poškozován každoročními silnými námrazami. Nejvýše položený porost západně od vlastního vrcholu tak nedosahuje asi dvoumetrové výšky. Návrat smrku do rozpadlého porostu je jen pozvolný, proto bylo v minulosti přistoupeno k výsadbám kleče, která je zde ovšem dřevinou nepůvodní. Jako dočasná stabilizační výplň je akceptovatelná (zvláště při nejasné životnosti smrkového porostu, který je řaze do pásma ohrožení B (v minulosti dokonStrana 19


ce A), nesmí ovšem dojít k situaci, že by se kleč šířila i do přirozených bezlesí sutí (vzhledem k extrémitě substrátu je ale tato možnost spíše hypotetická). c) myslivost Ještěd je oblastí s trvalým výskytem jelení zvěře. Ta má pak společně se zvěří srnčí značný negativní vliv na odrůstání listnatých dřevin a dosud jen řídce vysazované jedle. Jedná se o závažný problém s obecnější platností, jehož řešení je v zájmu budoucnosti ekologicky stabilních lesů. Přímé myslivecké využití přírodní památky je omezené z důvodu vysoké turistické návštěvnosti. d) rekreace a sport Ještěd, vzhledem ke svému dominantnímu postavení nad okolní krajinou a výrazně kamenitémuz až skalnatému pahorku vysokohorského vzhledu, byl již odedávna vyhledávaným cílem cestovatelů a později turistů. V současnosti představuje jedno z turisticky nejvyhledávanějších míst v Libereckém kraji a známá stavba vysílače na jeho vysílače se dokonce stala symbolem kraje i města Liberce. Nejpozději počátkem 18. století stával na vrcholu Ještědu dřevěný kříž, který byl v r. 1737 nahrazen křížem kamenným. Kříž byl v r. 1812 zničen úderem blesku; záhy obnovený kříž pak podlehl o šest let později požáru vrcholového porostu (ŘEHÁČEK 1995; JÍRA et al. 1997 uvádí, že v obou případech byly kříže záměrně zničeny). V r. 1838 byl na vrcholu vztyčen tzv. Rohanský kámen, který označoval hranici rohanského a clam-gallasovského panství. Od poloviny 19. století nastává skutečná „turistická kolonizace“ Ještědu. Ta nepochybně souvisí s celkovým průmyslovým rozmachem a zvyšováním počtu obyvatelstva především v Liberecké kotlině: zprvu se stává kratochvílí bohatších vrstev společnosti, s postupem doby však prorůstá do širších společenských vrstev. Od r. 1847 stála na Ještědu první jednoduchá chata, která poskytovala zdejším návštěvníkům skromné pohostinství. Stále vzrůstajícímu davu příchozího již ale nemohla postačovat, a tak byla v r. 1868 postavena rozlehlejší Rohanova chata, která zde stála až do r. 1964. Od roku 1878 byla na vrcholu v provozu první vyhlídková věž, vysoká 7,6 metrů. V r. 1889 JIV nahradila rozhledna nová, vyšší a mohutnější, která tu stála do r. 1903, kdy ji zničila vichřice. Na přelomu 19. a 20. století již k vrcholu Ještědu stoupalo ročně kolem 40 000 turistů (DAVID 1979). Stará Rohanova chata nemohla svou kapacitou tomuto návalu stačit, ani když k ní byla přistavěna veranda pro 200 osob. Proto se Německý horský spolek (Deutscher Gebirgsverein für das Jeschken- und Isergebirge) v r. 1906 rozhodl ke stavbě mohutné a honosné horské chaty s vyhlídkovou věží. Nový „Ještědský dům“ (Jeschkenhaus) pak dotvářel siluetu Ještědu až do r. 1963, kdy podlehl požáru. O rok později vzala za své i přilehlá Rohanova chata. V letech 1966-73 byl podle projektu architekta K. Hubáčka vybudován dnešní horský hotel a vysílač Ještěd ve tvaru rotačního hyperboloidu o celkové výšce 98 m. Výjimečnost této stavby potvrzuje její prohlášení za národní kulturní památku v r. 2005 a snaha o zařazení do seznamu světového kulturního dědictví mezinárodní organizace UNESCO. Ke zvyšování turistické návštěvnosti Ještědu významným způsobem přispěl rozvoj cestní sítě. V r. 1863-1867 byla postavena silnice z Liberce přes Výpřež do Podještědí, takže až na Výpřež bylo možné dopravit se pohodlně kočárem (a později automobilem). Počátkem 20. století byla z této silnice zbudována odbočka k vrcholu Ještědu. Patrně staršího data je serpentinově stoupající opevněná pěšina při severním a východním úbočí vrcholového suku. Podobného Strana 20


charakteru je starý lovecký chodník v západním úbočí kopce. Přestože tyto cesty jsou již dávno nevyužívané a z velké části zarostlé náletovými dřevinami, jejich tělesa jsou v terénu stále dobře patrná a v dílčích úsecích i dobře schůdná.. Od r. 1933 je vrchol Ještědu přístupný kabinovou lanovkou, modernizovanou v l. 1971-75. Lanovka má celkovou kapacitu 525 osob za hodinu v každém směru a je celoročně hojně využívána. Ještěd je od počátku 20. století hojně využíván k zimním sportům. Postupně zde byla vystavěna řada lyžařských sjezdovek, kdysi slavná sáňkařská dráha a lyžařské vleky. Ke značnému rozšíření a modernizaci sportovního areálu došlo po roce 2000, kdy se Liberec ucházel o pořádání mistrovství světa v klasickém lyžování; k tomu došlo v r. 2007. Území přírodní památky se tato expanze areálu přímo nedotkla, z minulosti sem zasahuje horní část sjezdovky Pod lany. Jedním z negativních důsledku masového lyžování bylo i poškozování mladých lesních porostů lyžaři. S odrůstáním mlazin tento problém postupně ustupuje do pozadí. K negativním projevům, které přetrvávají z minulosti, patří eutrofizace a ruderalizace vrcholu. Ta je důsledkem současné zástavby, stejně jako zbytků dřívějších staveb, které byly částečně ponechány na místě. Za uplynulých 150 let se na vrcholu nashromáždilo množství cizorodého materiálu, který do značné míry překryl původní biotop. Minerálně slabé a velmi kyselé křemencové podloží bylo obohaceno o vápník ze stavebních hmot (cement, beton, vápno) a o dusík především z organických odpadů. Tato podstatná změna substrátu se odráží ve složení vegetace, která je do značné míry ruderalizovaná, nápadně odlišná od okolních, přírodně zachovalejších porostů. Plochu takto pozměněné vegetace, včetně ploch zastavěných lze v oblasti vrcholu odhadnout na 1-1,5 ha; vzhledem k hlubokým změnám reliéfu a půdy, jakož i zavlečení nepůvodní bioty je nutné tento stav považovat za nevratný. Od 90. let minulého století je Ještěd poznamenán též rostoucí automobilizací. Před rokem 1989 se na vrchol drtivá většina návštěvníků dostávala lanovkou nebo pěšky, a ten kdo přijížděl autem, musel zaparkovat na Výpřeži. Později bylo vystavěno velké parkoviště v sedle u chaty Ještědka a zcela uvolněn byl příjezd až k vrcholu. V současnosti je na úzké silnici mezi Výpřeží a Ještědem živý provoz i v pozdních hodinách všedního dne a značný podíl návštěvníků se na Ještěd dostává autem, případně autobusem (ty ovšem zpravidla končí u Ještědky), za teplých letních dní nejsou výjimkou ani hromadné „nájezdy“ motorkářů. Živo je zde zřejmě i v zimním období, což ovšem neměl autor těchto řádků možnost prověřit. Početné výpravy se „starají“ o někdy velmi silné a nepříjemné hlukové zatížení, které trvá až do setmění, neboť po zprovoznění slavnostního osvětlení hotelu se Ještěd stal atraktivní i pro noční návštěvníky. Nejnovější vrcholová atrakce je také významným zdrojem světelného smogu, který přispívá k desorientaci a rušení místní fauny. Zvláštním druhem antropogenního zatížení je sběr borůvek. Tato činnost se na Ještědu (podobně jako v blízkých Jizerských horách) velmi rozmohla v posledních dvaceti letech a má neblahé důsledky pro vrcholový ekosystém. „Borůvkáři“ se ve své činnosti ničím neomezují a hromadně vstupují na místa, kam by jiný návštěvník jen stěží zavítal. Často po sobě zanechávají nejrůznější odpadky, které jsou dnes takřka všudypřítomné i v místech jen obtížně přístupných a dosud přírodně zachovalých. e) jiné vlivy Území se nachází pod přetrvávajícím vlivem imisí (depozic) oxidu siřičitého a oxidů dusíků. Vysoký import těchto polutantů způsobil v nedávné minulosti v severočeských horách velkoplošný úhyn smrkových lesů a vedl k rozsáhlému poškození lesních půd. Přestože v 90. letech minulého století dramaticky poklesly zejména imise oxidu siřičitého, depoziční zátěž stále zůstává na vysoké úrovni. Situace je zde jen o málo lepší než v blízkých Jizerských horách, Strana 21


především díky méně extrémnímu klimatu, které je vhodné i pro pěstování jiných dřevin než smrku (to ovšem neplatí pro výrazně kamenité půdy, které pokrývají značnou část území přírodní památky). Před vyhlášením přírodní památky byl ze sutí při silnici k vrcholu odebírán kámen pro expozice ZOO Liberec. Ještě po vyhlášení PP bylo do ZOO odvezeno několik balvanů z ochranného pásma od Vířivých kamenů.

2.3 Související plánovací dokumenty, správní rozhodnutí a právní předpisy Přírodní park Ještěd – vyhlášen nařízením Okresního úřadu Liberec č. 1/95 k 1. 5. 1995. Lesní hospodářský plán pro LHC Ještěd, platnost 1. 1. 2003 – 31. 12. 2012. Územní plán města Liberce z r. 2002 a Územní plán sídelního útvaru Kryštofovo Údolí z r. 2003 zohledňují existenci přírodní památky. (Obec Světlá pod Ještědem nemá platný územní plán.)

2.4 Současný stav ZCHÚ a přehled dílčích ploch 2.4.1 Základní údaje o lesích Tabulka 9 Přírodní lesní oblast Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod Výměra LHC v ZCHÚ Období platnosti LHP (LHO) Organizace lesního hospodářství Nižší organizační jednotka

21 – Jizerské hory a Ještěd LHC Ještěd 121,11 ha 1. 1. 2013 – 31. 12. 2022 Lesy České republiky, s. p., LS Ještěd revír Paseky

Lesní půda, včetně vymezených bezlesí, zaujímá téměř celou výměru přírodní památky. Jedná se o celé lesní dílce 258 B, C, D, 260 A, 264 A. (Nelesní půdu tvoří řada parcel převážně ve vrcholových partiích Ještědu – celkově se jedná o cca 7,5 ha, tj. cca 6 % výměry ZCHÚ) Typologické hodnocení. V současnosti (dle dosud platného LHP na r. 2003-2012) je na území přírodní památky rozlišeno 11 souborů lesních typů (SLT) a 13 lesních typů (LT) – viz následující tabulka. Plošně převažujícími SLT jsou 6K (29,0 %), 7K (21,3 %), 8Z (16,9 %) a 7N (13,5 %). Z hlediska výškové stupňovitosti převažuje 7. bukosmrkový LVS (45,9 %), o něco menší zastoupení má 6. smrkobukový LVS (37,2 %), nejmenší pak 8. smrkový LVS (16,9 %). Z ekologických řad převažuje řada kyselá s 63,9 %, výrazné zastoupení má i řada extrémní s 27,9 %, menší měrou jsou rozšířeny řada živná (4,8 %) a podmáčená (3,4 %).

Strana 22


Tabulka 10: Přehled výměr a zastoupení lesních typů na území přírodní památky Přírodní lesní oblast: 21 – J izers ké hor y a J eštěd Lesní typ (LT) 6K1 6N1 6S1 6S4 6V1 6Z3 7G1 7K1 7K3 7N1

7T1 7Z2 8Z9 Celkem

Název LT kyselá smrková bučina metličková kamenitá kyselá smrková bučina s kapradí osténkatou svěží smrková bučina šťavelová se třtinou chloupkatou svěží smrková bučina ochuzená vlhká smrková bučina papratková zakrslá smrková bučina metličková podmáčená jedlová smrčina přesličková kyselá buková smrčina metličková kyselá buková smrčina třtinová kamenitá kyselá buková smrčina s kapradí osténkatou a třtinou chloupkatou podmáčená chudá jedlová smrčina rašeliníková zakrslá buková smrčina třtinová jeřábová smrčina skeletová

Přirozená dřevinná skladba*

Výměra Podíl (%) (ha) SM 4, BK 4, JD 2, JR 34,49 29,0 BK 3-4, SM 4, JD 1-2, KL 1, JR , 0,13 0,1 BR SM 3, BK 4, JD 3 0,02 0,0 SM 3, BK 4, JD 3 SM 3, JD 3, BK 3, KL 1, JS, OL, JL SM 4, BK 5, JD 1, BR, JR SM 8, JD 2, OL

5,73 0,00

4,8 0,0

3,91 0,42

3,3 0,4

SM 6-7, BK 2-3, JD 1-2, JR SM 6-7, BK 2-3, JD 1-2, JR SM 5-6, BK 2-3, JD 1-2, JR +-1

1,19 24,16 16,08

1,0 20,3 13,5

3,59

3,0

9,24 20,11 119,07

7,8 16,9 100,00

SM 8, JD 2, BRP SM 7, JD 1-2, BK 1-2, JR SM 8, JR 2

*) údaje v desítkách procent, druhová skladba dle OPRL, výměry LT stanoveny digitalizací; typologická vrstva pokrývá i plochy vymezených bezlesí, jsou v ní tedy „nadhodnocena“ extrémní stanoviště SLT 6Z, 7Z a 8Z.

Porovnání přirozené a současné skladby lesa V další tabulce je výše uvedená přirozená skladba přepočtena na výměru lesních typů v území a porovnána s aktuální druhovou skladbou stanovenou na základě vlastního terénního šetření. (Jde tedy o odlišný postup oproti dřívější metodice zpracování plánů péče, kdy se pouze přebírala data z LHP; odlišnost spočívá i v tom, že se druhová skladba, stejně jako průměrná výška porostu, uvádí jako souhrn za všechny etáže, což ovšem být za určitých situací velmi problematické; z tohoto důvodu jsem zde záměrně podhodnocoval etáže nejnižšího vzrůstu, jejichž perspektiva je zatím otevřená.) V současné druhové skladbě je cca o 10 % vyšší zastoupení smrku oproti přirozené druhové skladbě, což se nezdá být mnoho. Je však třeba poznamenat, že podíl smrku v modelu přirozené druhové skladby je zřejmě dosti nadhodnocený – v 6. lvs se předpokládá jeho rovnocenné postavení vůči buku nebo i mírná převaha. To ale odpovídá spíše situaci v Jizerských horách a zhruba 19. století (dnes bychom takový model mohli vztahovat na 7. LVS), v současných podmínkách musíme připustit, že na většině území přírodní památky by byl buk dřevinou potenciálně zřetelně převažující. Dále je třeba poznamenat, že podíl buku v současné skladbě je zhruba pětinový vůči modelu přirozené druhové skladby (reálně je ale rozdíl podstatně větší). Z dalších dřevin přirozené skladby je v současných porostech zastoupen zejména jeřáb ptačí, jehož aktuální zastoupení je téměř dvojnásobné oproti přirozené druhové skladbě – to je důsledek nedávného rozpadu smrčin v suťovém terénu. S pionýrským stavem současných porostů souvisí i značný oddíl břízy bělokoré, která je ovšem značně rozšířena i v polohách méně exponovaných. Model přirozené druhové skladby s ní příliš nepočítá, na podmáčených stnaovištích dokonce uvažuje břízu pýřitou, která zde však recentně neroste (zcela ojediněle se vyskytuje na suťovém stanovišti). Vyšší je i současné zastoupení javoru

Strana 23


klenu, ten je však v modelu přirozené druhové skladby jako dřevinou povětšinou jen vtroušená zanedbán, takže se lze domnívat, že jeho skutečně rozšíření by bylo větší. Tabulka 11: Přirozená a současná skladba v území Zkratka název dřeviny

SM JD BO SMP KOS MD BOP BK KL JR BR jiv Celkem

smrk ztepilý jedle bělokorá borovice lesní smrk pichlavý borovice kleč modřín opadavý borovice pokroucená buk lesní javor klen jeřáb ptačí bříza bělokorá vrba jíva

Současné Současné zast. (ha) zast. (%) Jehličnaté 74,17 65,71 0,10 0,09 0,18 0,16 11,60 10,27 3,67 3,25 2,90 2,56 0,97 0,86 Listnaté 6,16 5,45 0,25 0,22 8,60 7,62 4,17 3,69 0,12 0,11 112,88 100,00

Přirozené zast. (ha)

Přirozené zast. (%)

66,96 17,44 – – – – –

56,23 14,64 – – – – –

29,84 0,01 4,83 0,00 – 119,07

25,06 0,01 4,05 0,00 – 100,00

nesoulad celkových výměr je způsoben tím, že pro výpočet přirozené druhové skladby byla použita typologická mapa, která pokrývá i plochy bezlesí; do přirozené druhové skladby jsou tak ve větší míře zahrnuta extrémní stanoviště sutí s převahou SM a JR; vzhledem k dalším zdrojům možných chyb je tato nepřesnost akceptovatelná Zajímavý je údaj o výskytu borovice lesní, která se dnes uplatňuje jako pionýrská dřevina na nejchudších kamenitých půdách. Její skutečné zastoupení je ale ve skutečnosti nižší, než je v tabulce uvedeno – číselný údaj je odvozen ze schematizované druhové skladby, kdy dřevinám řídce vtroušenými byla paušálně přiřazena hodnota 1 % zastoupení. Reálně se jedná spíše o jednotlivé stromky s nejistou budoucností.

Naopak je v současné druhové skladbě vysoký podíl (cca 17 %) dřevin geograficky nepůvodních – smrku pichlavého, borovice kleče, modřínu opadavého a borovice pokroucené (Murrayovy). Tyto dřeviny byly v minulosti vysazovány na kalamitních holinách jako částečná (a z dnešního pohledu již pouze dočasná) náhrady smrku ztepilého v dobách jeho vysokého ohrožení imisemi. Podíl těchto dřevin (zejména smrku ztepilého) je postupně snižován, jak ukazuje i srovnání s daty LHP. V další tabulce jepro ilustraci porovnána současná druhová skladba stanovená na základě terénního šetření autora plánu péče s údaji v dosud platném LHP. Ani v jednom případě pochopitelně nejde o exaktní údaje, ale o víceméně subjektivní zjištění, případně přebírané starší zdroje. Dle aktuálních zjištění je nižší podíl smrku pichlavého, což je důsledek jeho postupné redukce při prořezávkách. O něco nižší je i zastoupení borovice kleče, kde jsem přihlížel k jejímu často řídkému zápoji, je však třeba přiznat, že u rozsáhlých a značně nehomogenních porostních skupin je velmi obtížné podíly dřevin přesněji stanovit (a to i s využitím ortofotomap s vysokým rozlišením), zvláště jde-li o porosty nezapojené. Naopak vyšší se jeví podíl modřínu, což může být důsledkem jeho postupného odrůstání, opět ale platí výše řečené o možné subjektivní chybě. Obtížné je porovnání v případě buku, kde se z převážné části jedná o mladé výsadby (prosadby) dosud zcela neodrostlé zvěři. Část výsadeb buku zřejmě již byla zničena anebo se nachází v takovém stavu, že je zatím nelze považovat za stabilní součást porostů. To je do jisté míry i případ mnohem vzácnější jedle, která ale byla (s jedinou výjimkou) vysazována teprve v tomto deceniu a proto se v datech z LHP neobjevuje. V případě borovice

Strana 24


pokroucené jsou podíly prakticky identické, neboť tato dřevina se v území vyskytuje pouze v (téměř) nesmíšených skupinách a tyto porosty dosud nebyly redukovány. Tabulka 12: Porovnání současné skladby dle vlastního šetření a dle LHP zkratka název dřeviny SM JD BO SMP KOS MD BOP BK KL JR BR jiv+vr Celkem

smrk ztepilý jedle bělokorá borovice lesní smrk pichlavý borovice kleč modřín opadavý borovice pokroucená buk lesní javor klen jeřáb ptačí bříza bělokorá vrba jíva

vlastní šetření ha % 74,17 65,71 0,10 0,09 0,18 0,16 11,60 10,27 3,67 3,25 2,90 2,56 0,97 0,86 6,16 5,45 0,25 0,22 8,60 7,62 4,17 3,69 0,12 0,11 112,88 100,00

LHP 2003-2012 ha % 73,30 64,94 – – – – 15,56 13,79 5,11 4,53 1,68 1,49 0,95 0,84 11,15 9,88 0,06 0,05 3,19 2,83 1,80 1,60 0,07 0,06 112,88 100,00

Stupně přirozenosti lesních porostů. V souladu s přílohou č. 2 Vyhlášky MŽP ČR č. 64/2011 Sb. byly lesy zájmového území zařazeny do jednoho z pěti stupňů přirozenosti (A – les původní, prales, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní). Vyznačená bezlesí nebyla hodnocena, a to ani v případě, že se na nich vyskytuje nesouvislý stromový porost. V zájmovém území lze identifikovat stupně přirozenosti B, C, D a E, přičemž zdaleka největší zastoupení (téměř 70 %) má stupeň D – les kulturní. Z toho je patrné, že lesy přírodní památky jsou do značné míry hospodářsky ovlivněny a ve velké míře jsou v nich zastoupeny i dřeviny stanovištně (a zde též geograficky) nepůvodní – porosty s jejich převahou jsou řazeny do stupně E – les nepůvodní. Zjednodušeně lze říci, že do stupně D jsou většinou řazeny odrostlejší kulturní smrčiny na stanovišti potenciálních horských (smrkových) bučin, do stupně E mlaziny s vysokým podílem nepůvodních náhradních dřevin (smrk pichlavý, kleč, borovice pokroucená, modřín), do stupňů B a C zbytky přirozených smrčin na extrémních stanovištích a fragmenty horských bučin v blízkosti vrcholu Ještědu. Ve skutečnosti je ovšem situace komplikovanější neboť stanovení stupně přirozenosti vychází z celého souboru kritérií, takže se v jednom stupni přirozenosti mohou „sejít“ porosty velmi různých vlastností i ochranářských kvalit. To je právě případ rozpadlých jeřábových smrčin na Ještědu, kde se pravděpodobně jedná o značně poškozené přírodní lesy, historicky jen málo pěstebně ovlivněné, s poměrně zachovalou přirozenou druhovou skladbou a snad i s původním genofondem smrku. V 80. a 90. letech minulého století byly poškozené porosty často prosazovány náhradními dřevinami (zejména klečí), později i smrkem ztepilým, zřejmě byly těženy i poškozené smrky (část byla pocnechána v podobě dnes již většinou padlých souší). V důsledku těchto zásahů z nedávné doby se snížilo hodnocení přirozenosti ze stupně B na stupeň C až D. Dosud hodnotné zbytky přírodních lesů tak byly (v případě stupně D) postaveny na roveň stejnověkým mladých smrčinám uměle založeným na stanovišti horských bučin. Vzhledem ke konstrukci hodnotícího systému stupňů přirozenosti (viz zejména příl. č. 2 k vyhlášce č. 64/2011 Sb., kde jsou přehledně shrnuty i další metodické materiály) je přitom určení stupně přirozenosti často obtížné, ne-li přímo nemožné. Důvodem je zejména důraz na Strana 25


historii antropogenních vlivů, která však z pouhé terénní observace nemusí být vždy zřejmá (týká se to zejména posouzení „původnosti“ starších porostů, které jsou namnoze výsledkem dávnější intenzivní pěstební činnosti). Nemalé nesnáze ale plynou i z nejednoznačnosti pojmů „stanovištně původní / nepůvodní dřevina“ (např. smrk ztepilý je stanovištně původní dřevinou v celém Ještědském hřbetu, ale jen na velmi malé rozloze lesů je současně dřevinou potenciálně převažující), „současnost“ a „minulost“ a rozlišování mezi „hospodářskými“ a „managementovými“ opatřeními (když obojí může vést ke stejnému výsledku). I přes zdánlivě objektivní a pevný rámec je tak hodnocení stupňů přirozenosti nakonec otázkou jistého „konsensu“, jejž musí hodnotitel přijmout – to ovšem značně snižuje výpovědní hodnotu takového hodnocení a činí srovnání prací jednotlivých autorů problematickým. Konkrétně bylo při konstrukci napy stupňů přirozenosti v zájmovém území postupováno takto: A) Les původní – prales. Porosty této kategorie v území s jistotou vylišit nelze, neboť ani na extrémních stanovištích nebyl les v minulosti ušetřen významných lidských vstupů. B) Les přírodní. Do této kategorie byla zařazena jediná dílčí plocha (č. 87) východně od vrcholu Ještědu. Jedná se vlastně o dva dílčí porosty: na severu o pěkně zachovaný zbytek horské (skeletové) smrčiny, snad i s geneticky původním smrkem, na jihu o fragment bučiny s pionýrským pláštěm jeřábů. Kritéria stupně B zde nejsou splněna beze zbytku a hodnocení je do jisté míry formální, snahou bylo zvýraznit nejlépe zachovaný zbnytek relativně původní smrčiny ve vrcholových partiích Ještědu. C) Les přírodě blízk ý. Sem byly zařazeny zejména trosky jeřábových smrčin severovýchodně od vrcholu Ještědu. Tyto porosty by jinak splňovaly kritéria stupně B, důvodem nižšího hodnocení jsou pěstební zásahy z nedávné doby, zejména výsadby stanovištně nepůvodní kleče; její podíl je sice místy značně vyšší než limitních 10 %, vzhledem k dalším kvalitám porostu bylo však toto překročení tolerováno. Je třeba zdůraznit, že v rámci zájmového území, ale i celého Ještědského hřbetu se jedná o potenciálně velmi hodnotné porosty byť z nedávné minulosti značně poškozené imisemi (toto poškození metodika hodnocení stupňů přirozenosti neřeší) a zčásti i následnými hospodářskými zásahy. Na dalším místě jsou do stupně C zařazeny fragmenty horských bučin, které ovšem mají většinou charakter etážovitých porostů, kdy buk vystupuje spíše v podobě výstavků nad mladým, převážně smrkovým porostem (náleží sem i souvislejší zbytky starých bučin, kde důvpodem nezařazení do stupně B je jednak přítomnost více hospodářsky pozměněných porostů v rámci příslušné dílčí plochy, jednak silný vliv zvěře, dlouhodobě znemožňující přirozenou obnovu buku). D) Les kulturní. Dle mapového zobrazení i připojené tabulky zcela převažující stupeň přirozenosti. Náleží sem prakticky všechny kulturní smrčiny středního věku (tyčkoviny až mladé kmenoviny) a dále i velká část mlazin, v nichž stanovištně nepůvodní dřeviny mají jen menšinové zastoupení. Tyto porosty jsou i „v současnosti“ hospodářsky ovlivňovány – vylepšováním zalesnění, prořezávkami, případně výchovnými těžbami. Některé tyto zásahy je ale možno považovat i za „managementová opatření“ a u porostů středního věku lze zvažovat, zda v nich „v současnosti“ probíhají hospodářská opatření, neboť často jde o porosty se zanedbanou výchovou, které se místy již strukturně blíží přírodně vzniklým stejnověkým smrčinám z nevychovávaných přehoustlých mlazin. Do stupně D byla zařazena i velká část poškozených jeřábových smrčin včetně porostů v západní čsti vrcholu Ještědu. Důvodem tohoto sníženého hodnocení jsou především rozsáhlé výsadby nepůvodní kleče (podíl 10-50 %), jinak by bylo možno porosty hodnotit v rámci stupně C, na menších plochách s výhradami i B.

Strana 26


E) Les nepůvodní. Jediným kritériem pro vylišení tohoto stupně je převaha „stanovištně nepůvodních dřevin“. Pojem stanovištně nepůvodní dřevina je bohužel definován natolik vágně, že neřeší v praxi nejčastější případy, kdy v porostu zcela převažuje smrk ztepilý (případně borovice lesní), až podíl těchto dřevin na přirozené druhové skladbě může být jen okrajový. V případě PP Terasy Ještědu ovšem tento problém není zásadní, neboť území spadá do 6.-8. LVS a smrk je zde potenciálně přítomen alespoň ve významné příměsi. Stanovištně nepůvodními dřevinami jsou zde tak jen dřeviny geograficky nepůvodní: smrk pichlavý, borovice kleč, borovice pokroucená (Murrayova) a modřín opadavý. Jejich podíl v rozsáhlých mlazinách je místy značný, prořezávkami je však postupně snižován (zejména v případě smrku pichlavého). Pro zařazení do stupně E byl akceptován již podíl uvedených dřevin mezi 40-50 % (stanovení podílu je beztak jen velmi přibližné). Je ovšem třeba upozornit, že podobný charakter mají i části rozsáhlých dílčích ploch, zahrnutých do stupně D, v nichž se střídají úseky s převahou těchto dřevin a úseky s převahou smrku ztepilého. Dále je třeba zmínit, že v řadě těchto nerovnoměrně smýšených mlazin bývá významně zastoupen i buk lesní, který posouvá tyto části dílčích ploch až do stupně přirozenosti C. Tabulka 13: Zastoupení stupňů přirozenosti lesních porostů stupeň přirozenosti A – les původní (prales) B – les přírodní C – les přírodě blízký D – les kulturní E – les nepůvodní bezlesí – nehodnoceno Celkový součet

plocha ha 0,00 0,75 6,51 83,88 21,74 8,22 121,10

% podíl 0,0 0,6 5,4 69,3 18,0 6,8 100,0

Pro zajímavost připojuji ještě hodnocení stupňů přirozenosti z předchozího plánu péče (VIŠŇÁK 2002), kde jediným kritériem hodnocení je druhové složení porostu. Takový přístup je samozřejmě dosti jednostranný, za situace, kdy téměř všechny porosty jsou různým stupněm hospodářsky ovlivněny ale umožňuje větší diferenciaci porostů než současný postup, který je syntézou mnoha různorodých kritérií. Tabulka 14: Zastoupení stupňů přirozenosti podle starší metodiky stupeň přirozenosti 1 2 3 4 5

plocha 1,46 ha 19,58 ha 71,53 ha 18,49 ha 0,56 ha

podíl 1,3 % 17,5 % 64,1 % 16, 6% 0,5 %

hodnocení vychází pouze z druhového složení porostů

Důležitou informací o stavu lesních porostů je i jejich věk. Lesy na Ještědu byly v 80. letech minulého století zasaženy (podobně jako blízké Jizerské hory) imisně ekologickou katastrofou, následkem čehož byly plošně odtěženy a na kalamitních holinách byly zakládány nové porosty s využitím náhradních dřevin. Důsledkem je vysoký podíl porostů mladého a dnes již téměř středního věku. V současnosti zaujímají lesy ve věku do 40 let cca 70 % území přírodní památky (po přepočtení evidovaného věku k r. 2011). Dále je významněji zastoupen 6. věkový stupeň (opět vztaženo k r. 2011), tj. porosty zakládané v 50. letech 20. století. V menší míStrana 27


ře jsou zastoupeny ještě porosty staršího věku (nad 130 let) – spíše v podobě zbytků etáže, zatímco porosty ve věku 70-130 let v území takřka chybí. Věková struktura porostů ZCHÚ je tedy značně nepříznivá, a to i z pohledu ochrany přírody. Průměrný věk porostů v ZCHÚ činil 38 let (vztaženo k r. 2011, s využitím údajů z LHP k 1. 1. 2003). Tabulka 15: Zastoupení věkových stupňů v PP Terasy Ještědu věkový stupeň 1 2 3 4 5 6 7 10 11 14 17 Celkový součet

výměra 1,73 23,54 27,08 25,84 3,40 18,28 8,35 0,20 0,61 2,53 1,32 112,88

% podíl 1,5 20,9 24,0 22,9 3,0 16,2 7,4 0,2 0,5 2,2 1,2 100,0

věk dle LHP, přepočteno k roku 2011 (tj. údaj z LHP + 8 let)

2.4.2 Základní údaje o útvarech neživé přírody V zájmovém území jsou soustředěny význačné geomorfologické jevy – pleistocénní reliéf vytvořený mrazovým větráním v podmínkách periglaciálního klimatu. Jedná se o soustavu kryoplanačních teras se suťovými rozpady (mrazovými srázy) a zbytky mrazových srubů, skalních hradeb a izolovaných skal. Tyto jevy jsou hlavním předmětem ochrany zvláště chráněného území. Blíže viz stať Geomorfologie v rámci kapitoly 2.1. 2.4.3 Základní údaje o nelesních pozemcích Nelesní pozemky ve smyslu pozemkové evidence (katastru nemovitostí) jsou soustředěny do vrcholových partií Ještědu. Zaujímají nejen vlastní vrchol s budovou vysílače a hotelu a navazujícím objektem horní stanice lanovky, ale též přístupovou silnici, koridor lanové dráhy a zejména rozsáhlý prostor sutí. Jedná se o souvislý prostor v západním svahu od vrcholu až k přístupové silnici (p. p. č. 1168/1 v k. ú. Světlá pod Ještědem) a zčásti i pod silnicí (blízko chaty Ještědka; p. p. č. 1168/2), v menším rozsahu pak o prostor ve východním svahu (parcely č. 695/1, 700/1 v k. ú. Horní Hanychov). Na většině této plochy (jmenovitě pouze na k. ú. Světlá pod Ještědem) dochází k nestandardnímu překryvu s pozemky určenými k plnění funkce lesa, a to jak bezlesími, tak i lesními porosty. Markantní je tato situace v případě porostní skupiny 260A 14a/6b/2c, kdy se jedná o překryv nelesní parcely č. 1168/1 na výměře 2,2 ha, přitom jde převážně o běžný lesní porost (byť zakrslý a po předchozím imisním poškození). Plošně významný je i překryv téže parcely s porostem 260A 6a/1f (cca 1 ha), zbytek překryvu připadá na bezlesí 501 (otevřené sutě). Zcela nepřehledná je situace v prostoru pod silnicí (v západním úbočí Ještědu), kde nelesní parcela 1168/2 částečně překrývá několik porostních skupin a bezlesí, aniž by hranice této parcely bylo možné v terénu jakkoliv (alespoň přibližně) identifikovat.

Strana 28


Bez překryvu s PUPFL jsou všechny nelesní parcely na k. ú. Horní Hanychov (zástavba na vrcholu a přilehlé antropicky ovlivněné plochy, navazující sutě ve východním úbočí a průsek lanovky), v případě k. ú. Světlá pod Ještědem pak malá stavební parcela č. 224 blízko vrcholu. Vzhledem k výše uvedeným dalekosáhlým překryvům nelesních parcely s lesními porosty a bezlesími (součást PUPFL) jsou nelesní pozemky v tomto plánu péče pojednány společně s dílčími plochami na lesní půdě (přílohy T1, M3, S2). Pouze nelesní příslušnost (bez překryvu s PUPFL) mají dílčí plochy č. 138 a 139. DP 138 zahrnuje mozaiku antropogenně dotčených ploch v blízkosti vrcholu (zástavba, zpevněné plochy, nesouvislá vegetace ovlivněná sešlapem a ruderalizací), suťových polí bez souvislejších porostů cévnatých rostlin, nesouvislých fragmentů zakrslých jeřábových smrčin a acidofilních keříčkových společenstev. Je sem začleněn i průsek lanovky a přístupová silnice s živičným povrchem. DP 139 je malá stavební parcela na k. ú. Světlá pod Ještědem, v terénu velmi nezřetelná.

2.5 Zhodnocení výsledků předchozí péče a dosavadních ochranářských zásahů do území a závěry pro další postup Opatření v lesních porostech. V plánu péče z r. 2002 je navrhována řada pěstebních opatření – prořezávky a výchovné těžby, prosadby a podsadby buku, místy i geneticky vhodného smrku, dále též jedle a klenu. Tato opatření byla do značné míry zapracována do LHP (viz připojená tabulka) a z velké části realizována. Oproti návrhu v plánu péče byl však významně snížen rozsah BK prosadeb, zejména v níže položených částech území. Dále nebylo přistoupeno k oplocení části prosvětlené bučiny jihovýchodně od vrcholu Ještědu za účelem podpory přirozené obnovy. Přetrvávají problémy s poškozováním zmlazení a kultur BK, KL, JR zvěří. Pozitivně je třeba hodnotit podsadby JD, z nichž část zdárně odrůstá, další jsou ovšem poškozování zvěří z důvodu málo odolných individuálních ochran. Rozsah dosud provedených výchovných těžeb a prořezávek je zřejmě o dost nižší, než bylo předepsáno, do konce platnosti LHP ale zbývá ještě více než rok, mimoto většina navrhovaných zásahů (zvl. probírek) je označena jako nenaléhavá. Tabulka 16: Předpis LHP na období 2003-2012 psk_etáž 258B2/1p-2 258B3-3 258B3-3 258B3-3 258B3a-3a 258B3a-3a 258B3a-3a 258C1a-1a 258C1b-1b 258C2-2 258C2-2 258C2a/1p-2a 258C2b-2b 258C2c/1r-2c 258C2d-2d 258C3-3 258C3a-3a 258C3a-3a 258C3b-3b

plocha plocha druh výkonu psk etáže 0,64 0,48 prořezávka 1,61 1,61 těžba výchovná 1,61 1,61 těžba výchovná 1,61 1,61 těžba výchovná 1,43 1,43 těžba výchovná 1,43 1,43 těžba výchovná 1,43 1,43 těžba výchovná 0,06 0,06 prořezávka 1,09 1,09 prořezávka 2,55 2,55 zalesnění, podsadba 2,55 2,55 prořezávka 3,93 2,75 prořezávka 0,76 0,76 prořezávka 0,4 0,28 prořezávka 0,07 0,07 prořezávka 1,52 1,52 těžba výchovná 1,21 1,21 těžba výchovná 1,21 1,21 těžba výchovná 0,32 0,32 prořezávka

dřev.

nal.

0 SM BK MD SM BK MD 0 0 BK 0 0 0 0 0 SM SM MD 0

1 0 0 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 1 1 0

obj. plocha

0 0 0 0 0 0

0 0 0

0,64 1,61 0 0 1,43 0 0 0,06 1,09 0,25 2,55 3,93 0,76 0,4 0,07 1,52 1,21 0 0,32

%

0 0 0 0 0 0

počet zásahů 1 1 1 1 1 1 1 1 1

100

0 0 0

1 1 1 1 1 1 1 1 1

Strana 29


258C3c-3c 258C4-4 258C4a-4a 258C4a-4a 258D1-1 258D1a-1a 258D1a-1a 258D2-2 258D2a/1p-2a 258D3-3 258D4-4 258D4-4 258D6-6 258D6-6 260A1b-1b 260A2/1r-1r 260A2/1r-1r 260A2/1r-2 260A2d/1p-2d 260A3-3 260A3a/1c-3a 260A4-4 260A5-5 260A14/6/2b-14 260A14/6/2b-14 260A14/6/2b-14 260A14/6/2b-14 260A14a/6b/2c-14a 260A14a/6b/2c-14a 260A14a/6b/2c-14a 264A1b-1b 264A2-2 264A2a/1p-2a 264A2c-2c 264A2d/1d-2d 264A2e/1e-2e 264A2f-2f 264A2g/1c-2g 264A3-3 264A3a/1s-3a 264A5-5 264A10/1r-10 264A10/1r-10 264A10a-10a 264A10a-10a 264A16/3c/2b-16 264A16/3c/2b-16 264A16/3c/2b-16 264A17/3b/1a-3b 264A17/3b/1a-17 264A17/3b/1a-17

1,92 0,68 0,17 0,17 0,67 0,93 0,93 0,79 7,24 2,83 0,69 0,69 0,51 0,51 0,36 8,39 8,39 8,39 0,33 5,54 0,41 1,86 3,42 4,91 4,91 4,91 4,91 2,66 2,66 2,66 0,73 2,41 5,39 0,54 0,75 0,43 0,85 0,4 0,91 5,82 1,9 1,22 1,22 0,2 0,2 7,08 7,08 7,08 0,69 0,69 0,69

1,92 0,68 0,17 0,17 0,67 0,93 0,93 0,79 5,79 2,83 0,69 0,69 0,51 0,51 0,36 2,8 2,8 5,59 0,24 5,54 0,26 1,86 3,42 1,64 1,64 1,64 1,64 0,89 0,89 0,89 0,73 2,41 3,77 0,54 0,53 0,21 0,85 0,2 0,91 4,07 1,9 0,41 0,41 0,2 0,2 1,18 1,18 1,18 0,34 0,14 0,14

prořezávka těžba výchovná těžba výchovná těžba výchovná prořezávka zalesnění, podsadba prořezávka prořezávka prořezávka prořezávka zalesnění, podsadba těžba výchovná zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, vylepšení zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba prořezávka prořezávka prořezávka prořezávka těžba výchovná těžba výchovná zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba prořezávka prořezávka prořezávka prořezávka prořezávka prořezávka prořezávka prořezávka prořezávka prořezávka těžba výchovná zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba prořezávka zalesnění, podsadba zalesnění, podsadba

0 SM SM JR 0 BK 0 0 0 0 BK SM BK KL BK SM BK 0 0 0 0 SM SM SM BK KL JD SM BK JV 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 SM SM BK SM BK SM BK JD 0 JD KL

1 1 1 1 0

0 0 0

0 1 1 1 0

0 0 1 0 1 0

0 1 0 0 0 0 0 0 1 1 0

0

0

8 16

6

1,92 0,68 0,17 0 0,67 0,1 0,93 0,79 7,24 2,83 0,07 0,69 0,025 0,025 0,14 0,21 0,09 8,39 0,33 5,54 0,41 1,86 3,42 0,25 0,15 0,075 0,025 0,1 0,06 0,04 0,73 2,41 5,39 0,54 0,75 0,43 0,85 0,4 0,91 5,82 1,9 0,361 0,019 0,1 0,1 0,225 0,0125 0,0125 0,69 0,035 0,035

0 0 0

1 1 1 1 1

100 1 1 1 1 100 0 50 50 100 70 30

0 0 50 30 15 5 50 30 20

0 95 5 50 50 90 5 5

1

1 1 1 1 1 1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

1 50 50

Strana 30


Ostatní opatření. Opatření zajišťovaná přímo orgánem ochrany přírody (prostřednictvím smluvních subjektů) spočívala v údržbě značení hranic přírodní památky a informačních tabulí. Dle dokumentace z rezervační knihy (tabulka „Plnění opatření“) se jednalo od r. 2002 o následující činnosti: 2003 – přesun informační tabule z parkoviště na Výpřeži na odbočku červené značky a oprava hraniční tabule u odbočky 2003 – obnova pruhového značení a doplnění jedné hraniční tabule, dále vyhotovení 6 nových informačních textů, jejich instalace a oprava infotabule u chaty Ještědka 2006 – oprava značení včetně informačních tabulí 2008 – oprava značení, informační tabule u Ještědky, oprava hraničních sloupků Poznámka. Na instalovaných informačních tabulích je uveden i zákaz vstupu do sutí, který ovšem není mnoha návštěvníky respektován.

Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů Příloha M6: Lesní porostní mapa Příloha S1: Podrobnější popisy dílčích ploch

2.6 Stanovení prioritních zájmů ochrany území v případě jejich možné kolize Vznik konfliktních situací z hlediska naplňování dílčích předmětů ochrany se nepředpokládá. Prioritním zájmem v PP Terasy Ještědu je ochrana geomorfologických fenoménů, na dalším místě pak ochrana zbytků přirozených horských lesů exponovaných poloh, zejména jeřábové smrčiny přecházející do přirozených suťových bezlesí. Tyto dva motivy ochrany se navzájem nevylučují, neboť oba přírodní fenomény (produkty mrazového větrání a přirozený les) vzájemně koexistovaly po řadu tisíciletí. (Samozřejmým požadavkem je ovšem zachování bezlesého charakteru sutí, případně udržování lesů extrémních poloh ve volném zápoji, což znamená především zamezit dalším výsadbám borovice kleče.) Daleko vážnější ohrožení představují snahy o další exploataci Ještědu rozšiřováním sportovního lyžařského areálu.

3. PLÁN ZÁSAHŮ A OPATŘENÍ 3.1 Výčet, popis a lokalizace navrhovaných zásahů a opatření v ZCHÚ 3.1.1 Rámcové zásady péče o území nebo zásady jeho jiného využívání a) péče o lesy Rámcové směrnice péče o les Vyhotoveny jsou dvě rámcové směrnice, z nichž první se vztahuje na lesy extrémních poloh převážně ve vrcholových partiích Ještědu (tj. lesy ochranné) a druhá na lesy v méně exponovaném terénu (tj. lesy zvláštního určení). Rozdělení jednotlivých dílčích ploch (porostních skupin) do směrnic je ovšem pouze orientační, neboť některé dílčí plochy jsou velmi rozsáhlé a zahrnují různě exponovaný terén.

Strana 31


Směrnice č. Kategorie lesa 1

Soubory lesních typů

les ochranný

6Z, 6N, 7Z, 7N, 8Z

Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny ostatní dřeviny 6N, 7N SM 5-7, BK 2-4 JR 0-2, JD, KL BR 6Z, 7Z SM 6-8 BK 1-3, JR 1-2, JD, KL BR, JIV 8Z SM 7-10 JR 1-3, BK, JD, KL BR, JIV A – porostní typ B – porostní typ C – porostní typ jeřábové smrčiny extrémních poloh, smrkový, v méně extrémních polo- fragmenty bučin zčásti s náhradními dřevinami hách, zčásti s náhradními dřevinami Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) ponechání samovývoji - bezzásahovost

výběrný nebo podrostní maloplošný podrostní maloplošný

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

fyzický věk

nepřetržitá

150

50

150

50

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty výrazně diferencovaný porost SM a JR, s případnou menší příměsí dalších dřevin, s plným uplatněním nepřetržitě probíhající přirozené obnovy a bez těžebních zásahů, dle stavu a perspektivy SM populace s výhledovým vyloučením nepůvodní KOS

strukturně bohaté SM porosty s příměsí dalších dřevin, udržované ve volnějším zápoji, s omezenými hospodářskými zásahy, schopné přirozené obnovy

smíšené porosty s bukem, přirozeně diferencované, s vtroušením JD a KL a funkční přirozenou obnovou, pouze s omezenými hospodářskými zásahy, ideálně ponechané samovývoji

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií bez obnovních těžeb – ponechání samovývoji

jednotlivý nebo skupinovitý výběr, případně skupinovitá seč clonná, v exponované terénu vyklízení dřeva lanovkou, popř. koněm

skupinovitá seč clonná s ponecháním části vytěžené hmoty k zetlení nebo ponechání porostu samovolnému rozpadu

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu přirozená obnova SM a JR, případně dalších dřevin, tolerovat volný zápoj (mezery) a jejich případné postupné spontánní vyplňování; umělá obnova jen v případě plošného rozpadu lesa, s využitím SM místní provenience

umělá obnova jamkovou sadbou SM, BK, JD, KL vhodné provenience, druhová skladba dle SLT viz záhlaví tabulky, vnášení BK, KL, JD do porostních mezer s cílem dosáhnout postupného zvýšení podílu těchto dřevin v porostech

přirozená obnova BK, v okrajových částech skupin případně i umělá, dále umělá obnova JD a KL

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií systémová ochrana listnatého zmla- individuální, případně skupinová zení udržováním stavů zvěře na níz- ochrana výsadeb JD, KL, BK před ké úrovni zvěří až do dosažení „bezpečné výšky“ (cca 2 m); postupná úplná redukce nepůvodních dřevin – SMP, KOS, BOP

individuálně chránit zejména výsadby JD před zvěří až do dosažení bezpečné výšky (nutná průběžná údržba plocení), později dle potřeby uvolňování BK, KL, JD vůči SM, JR; postupná úplná redukce SMP

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií vzhledem k extrémitě prostředí bez opatření

ochrana standardními prostředky

ochrana standardními prostředky

Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií menší objem kalamitního dřeva nezpracovávat, při větším rozsahu odkornit a ponechat v porostu

těžba v nezbytně nutném rozsahu, s ponecháním části hmoty v porostu, ponechávat souše a jednotlivých zlomů či vývratů

těžba a ev. vyklizení pouze v případě většího počtu zasažených smrků, listnaté dřevo ponechat na místě

Strana 32


Poznámka směrnice pokrývá nejexponovanější části území, zejména ve vrcholových partiích Ještědu

Směrnice č. Kategorie lesa

Soubory lesních typů

les zvláštního určení

2

6K, 6S, 7K, 7T, 7G

Cílová druhová skladba dřevin ( desítky %) při obnově lesa SLT základní dřeviny meliorační a zpevňující dřeviny 6K, 6S SM 5, BK 5 KL, JD 7K SM 7, BK 3 KL, JD, JR 7T, 7G SM 9 JD+, BK+, KL A – porostní typ B – porostní typ

ostatní dřeviny BR, JR BR BR, JR, OL

smrkový, s menším podílem náhradních dřevin, místy i smrkový a smíšený, s vysokým podílem náhradních s BK a KL dřevin (SMP, BOP, KOS, MD) Základní rozhodnutí Hospodářský způsob (forma) výběrný skupinovitý, podrostní maloplošný

výběrný skupinovitý, podrostní maloplošný

Obmýtí

Obnovní doba

Obmýtí

Obnovní doba

150

50

150

50

Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty smíšené porosty smrku a buku, věkově rozrůzněné, schopné přirozené obnovy, náhrada SM nevhodné provenience SM místního původu

smíšené porosty smrku a buku, věkově rozrůzněné, s vyloučením introdukovaných dřevin (kromě modřínu), schopné přirozené obnovy, náhrada SM nevhodné provenience SM místního původu

Způsob obnovy a obnovní postup, včetně doporučených technologií včasné rozpracování porostů maloplošnými prvky clonného i holosečného charakteru s cílem dosáhnout velké věkové rozrůzněnosti porostů

totéž jako u porostního typu A, s přednostní rekonstrukcí porostů náhradních dřevin

Způsob zalesnění, stanovení druhů a procento melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu přirozená obnova listnatých dřevin a provenienčně vhodného smrku, jinak umělá obnova sadbou, v nezapojených mlazinách a porostních mezerách vylepšení nedostatečně zastoupenými dřevinami – BK, KL, JD

postupná rekonstrukce porostů náhradních dřevin prosadbami SM, v menším podílu i BK, popř. JD, KL, do stávajících mezer i po předchozích prořezávkách, výhledově využití přirozené obnovy všech dřevin, s výjimkou provenienčně nevhodného SM

Péče o nálety, nárosty a kultury a výchova porostů, včetně doporučených technologií účinná individuální, případně skupinová ochrana sazenic BK, KL, JD před zvěří, u BK alespoň nátěry; prořezávky s úpravou druhové skladby, zachovat část podílu JR a BR, popř. JIV a OS; dalšími výchovnými zásahy udržování porostů ve volnějším zápoji a uvolňování ev. zmlazení BK, KL

dtto, při prořezávkách postupná redukce SMP, BOP, částečně i KOS, s cílem úplného vytěžení během následujících dvou decenií (alespoň u SMP), v rámci možností pečovat o smíšenost porostů se zachováním určitého podílu pionýrských dřevin

Opatření ochrany lesa včetně doporučených technologií při kalamitním výskytu kůrovců osazení feromonových lapačů, trojnožek, případně lapáků Provádění nahodilých těžeb včetně doporučených technologií při větších škodách vytěžení a vyklizení zasažených stromů, menší objemy kalamitní hmoty ponechat na místě, v případě výskytu kůrovců odkornit, souše netěžit Poznámka směrnice pokrývá méně exponované (převážně níže položené) části přírodní památky

Strana 33


b) péče o nelesní pozemky Nelesní pozemky o úhrnné výměře cca 7,5 ha jsou soustředěny zejména do vrcholových partií Ještědu. Náleží sem plochy kolem horského hotelu a vysílače Ještěd včetně přístupové silnice a parkovišť, dále pak horní stanice lanové dráhy a průsek pod lanovým vedením. Největší část nelesních pozemků ovšem tvoří exponované svahy s nesouvislými lesními porosty a přirozenými bezlesími sutí. Dochází zde tak k nestandardnímu překryvu nelesní parcel s pozemky určenými k plnění funkce lesa, což značně komplikuje situaci (viz též kap. 2.4.3). Příslušné plochy jsou zde formálně pojednány v rámci popisů „lesních“ dílčích ploch. To se týká i ploch zbývajících, které již součástí PUPFL nejsou (přestože z hlediska využití mají z velké části podobný charakter jako navazující plochy lesních porostů a evidovaných bezlesí – jde o dílčí plochy č. 138 a 139. Opatření, resp. způsob využití je třeba odvozovat z přírodního charakteru konkrétních ploch, nikoliv z parcelního zařazení. Pro přírodě blízké biotopy (sutě a fragmenty zakrslých horských lesů) platí požadavek na minimalizaci rušivých zásahů, včetně omezení vstupu. U antropicky výrazně pozměněných ploch na vrcholu Ještědu lze doporučit alespoň zachování současného stavu (změna v pozitivním smyslu je obtížně dosažitelná), naopak nežádoucí je vytváření nových zpevněných ploch či další ruderalizace vrcholových partií, nevhodné je i pěstování místně nepůvodních rostlin, včetně dřevin. c) péče o útvary neživé přírody Suťová pole, resp. proudy a skalní útvary jsou pojednány v rámci přehledu dílčích ploch na lesních půdě. Zvláštní opatření zde nejsou uvažována. Skály jsou využívány k horolezecké činnosti a jsou osazeny řadou jistících prvků. Jejich počet by neměl být nadále významněji zvyšován. Ve větší míře jsou sutě a skály využívány běžnými turisty, což s sebou nese řadu negativních jevů (ohrožení reliktní fauny bezobratlých, změny reliéfu, znečištění odpadky). Tyto aktivity by měly být v rámci možností omezovány, zatím se ovšem jako jediná možnost jeví upozornění formou informačních tabulí. Další možností (opět ale jen s omezeným účinkem) je instalace dřevěných zábran (zábradlí). Skalní výchozy a suťová pole musí být trvale vyjmuty ze zalesňování. Protože se jejich rozsah víceméně kryje s rozsahem evidovaných bezlesí, měl by být tento požadavek zajištěn. Do budoucna je třeba zvažovat i redukci nepůvodní kleče. Příloha M4: Lesnická mapa typologická Příloha M5: Mapa stupňů přirozenosti lesních porostů

3.1.2 Podrobný výčet navrhovaných zásahů a činností v území a) lesy Navrhovaná opatření pro lesní porosty nejsou příliš nad rámec běžných hospodářských opatření. Lze je shrnout do následujících bodů:

Rekonstrukce porostů nepůvodních náhradních dřevin. Opatření se týká zejména porostů se smrkem pichlavým, jehož zastoupení dosud zůstává vysoké (v úhrnu přes 10 %). Podíl SMP je třeba snižovat v rámci prořezávek (což se již ve druhém deceniu děje), v úsecích s jeho dominantním zastoupením je třeba současně dosazovat cílové dřeviny (SM, BK). Naléhavě je třeba řešit rekonstrukci skupinovitě přimíšené borovice pokroucené (Murrayovy), zejména v psk 264 A2, kde je porost polehlý a prolámaný a zřejmě nemá delší perspektivu. Zde je třeba co nejdříve přistoupit k prosadbám SM, ale i BK. V případě vysazené kleče („kosodřeviny“) není zapotřebí s redukci spěchat, neboť tato dřevina (byť místně nepůvodní) zde představuje určitý stabilizační prvek a za současné situace se jeví Strana 34


stabilnější součástí porostů než smrk ztepilý. Nelze ovšem připustit, aby se kleč rozrůstala na úkor přirozených bezlesí sutí (zatím se tak ve větší míře neděje).

Zv yšování podílu buku, klenu a jedle. Buk je hlavní dřevinou přirozené druhové skladby, jeho současné zastoupení je ale hluboce deficitní (cca 5 %). Oproti minulosti jde ovšem o významné zlepšení, když se v posledních cca 20 letech podařilo uskutečnit velký rozsah výsadeb buku zejména na bývalých a kalamitních holinách. Část těchto výsadeb již dosáhla výšky 1,5-2 m a s velkou pravděpodobností tak odroste zvěři. Další část výsadeb (spíše většina) je dosud silně poškozována okusem a ve věku cca 10 let (i více) dosud nepřesáhla výšku 1 metru. Zvláště neutěšená je situace v porostech jihovýchodně od vrcholu Ještědu (psk 260 A 2a/1e, 6a/1f), kde velmi početné výsadby po řadu let krní a jen výjimečně jeví tendenci odrůst. Odrůstání listnatých kultur zvěři sice může být otázkou delšího času, kladný výsledek ovšem není zaručen a je třeba očekávat, že okusem dlouhodobě deformované stromky dají vzniknout nízkým netvárným porostům, což je již dnes dobře vidět v případě několika odrostlejších bukových skupin v severní části území. Proto je vhodné alespoň na vybraných lokalitách přistoupit k výstavbě menších oplocenek, do nichž by bylo možné zavést i klen s jedlí. Obě tyto dřeviny mají v území nepatrné zastoupení. Nedávno uskutečněné podsadby jedle lze zatím hodnotit jako úspěšné, ale jen tam, kde nedošlo k poškození ochranných oplůtků. Jedle, které odrostou, bude nutno chránit až do dosažení věku cca 30 let, neboť hrozí jejich zničení loupáním. Reprodukci buku, klenu a jedle je třeba přednostně zajistit v porostech se zbytky staré bukové etáže, aby tak byla udržena jejich kontinuita. U poškozených jedlí je třeba naléhavě vyměnit nefunkční individuální ochrany za bytelnější. Z formálních důvodů (požadavek LČR) není v tabulce T1 uveden předpis zalesnění u dílčích ploch, kde jsou současně navrhovány prořezávky, i když je zde požadavek „dvojího managementu“ věcně správný (větší heterogenní porosty, v nichž se střídají zapojené úseky s úseky mezernatými). Navrhované zalesnění (přesněji: vylepšení) je uvedeno v rámci poznámky a dále v tabulkových popisech dílčích ploch v příloze S2.

Prořezávk y a probírky. Cílem opatření je kromě dosažení optimální hustoty porostů, jejich tvaru a vzrůstových parametrů i úprava druhové skladby, případně též struktury. U porostů středního věku (tyčovin a mladých kmenovin) byla výchova v minulosti často zanedbávána, což je nakonec konstatováno již v předchozím plánu péče. Do dnešního dne se stav příliš nezměnil, byť v části porostů (v dílci 260 A) k probírkám nedávno došlo. Z pohledu ochrany přírody nejsou výchovné těžby zásadním požadavkem, často je naopak dávána přednost přirozenému samozřeďování porostů. To je však smysluplné jen u porostů přírodě blízkého složení a v případě dřevin vhodného genetického původu. V PP Terasy Ještědu se jedná převážně o uměle založené smrčiny, které by výhledově měly být přeměněny na strukturně bohatší porosty smíšené. Prozatím je dobré tyto porosty stabilizovat a na pozdější přeměnu připravit, k čemuž by výchovné těžby mohly přispět. Vzhledem k tomu, že ale zmíněné smrkové skupiny nejsou předmětem ochrany v ZCHÚ, je jejich další využití otázkou hospodářského rozhodnutí. (Tato úvaha se netýká porostů na extrémních stanovištích, u nichž je naopak preferována bezzásahovost.)

Porost y na extrémních stanovištích. Na kamenitých půdách v širší oblasti vrcholu Ještědu (zejména na SLT 8Z) jsou lesní porosty relativně přírodní charakteru, čímž se významně liší od kulturních formací v níže položených částech území. Tyto porosty by měly být ponechány samovývoji, účelné je pouze postupné vymístění nepůvodních dřevin, s určitou zdrženlivostí v případě KOS. Za současného stavu se nejeví potřebné vylepšení smrkem, neboť lze očekávat, že porosty se budou postupně (byť pomalu) zapojovat, výsledkem čehož bude věkově a vzrůstově diferencovaný porost se zvýšenou stabilitou. V méně exponovaných partiích lze doplnit BK, JD, KL, za předpokladu jejich účinné ochrany před zvěří. Strana 35


b) útvary neživé přírody Bez konkrétních návrhů – viz kapitolu 3.1.1. c) nelesní pozemky Bez konkrétních návrhů – viz kapitolu 3.1.1. Příloha M3: Mapa dílčích ploch a objektů Příloha T1: Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich

3.2 Zásady hospodářského nebo jiného využívání ochranného pásma včetně návrhu zásahů a přehledu činností Nevyhlášené ochranné pásmo o šířce 50 m zahrnuje převážně smrkové porosty různého věku, na rozdíl od vlastní přírodní památky v něm mají ale vyšší podíl kmenoviny. Mladé porosty vystupují především při severozápadním okraji, poněkud odrostlejší porosty (mlaziny až tyčoviny s příměsí buku) pak na severovýchodě. Na JV do ochranného pásma zasahuje výběžek horské klenové bučiny v pramenné oblasti Slunného potoka (nerealizovaný záměr na vyhlášení PR Ještědské buky). V zájmovém území se jedná zejména o psk 279 C 17 – tento porost je žádoucí zachovat. Součástí ochranného pásma jsou i některé skalní výchozy, především východní část masivu Červeného kamene. Zvláštní režim hospodářského využití není pro ochranné pásmo požadován.

3.3 Zaměření a vyznačení území v terénu Přírodní památka byla geodeticky zaměřena v r. 1996, její hranice je v terénu vyznačena 7 mezníky. V r. 1996 bylo realizováno pruhové značení a byly umístěny 4 hraniční tabulce, v r. 1999 bylo pruhové značení obnoveno a přidána další hraniční tabule, další pak v r. 2003. Poslední obnova pruhového značení byla provedena v r. 2006, drobné úpravy v r. 2008. V současnosti je pruhové značení již dosti vybledlé a bylo by vhodné jej během dvou, nejvýše tří let obnovit. K další obnově přistoupit po cca 5 letech. Dle potřeby obnovovat hraniční tabule se státním znakem.

3.4 Návrhy potřebných administrativně-správních opatření v území Zvážit možnost řešení nesouladu druhu pozemku s jeho skutečným využitím (PUPFL situované na nelesních pozemcích, týká se k. ú. Světlá pod Ještědem).

3.5 Návrhy na regulaci rekreačního a sportovního využívání území veřejností Vrchol Ještědu je dlouhodobě vystaven vysoké turistické návštěvnosti a sportovnímu využití (zejména lyžování). To postupně vedlo k rozsáhlé degradaci částí zájmového území zejména v souvislosti s výstavbou příslušných sportovních a rekreačních objektů a zařízení. Nynější stav je třeba považovat za hraniční, tj. ze strany rekreačního a sportovního využití by již neměly být vznášeny další územní požadavky. Žádoucí je i regulace dosud neomezeného přístupu motorových vozidel na vrchol Ještědu; běžný turistický provoz by měl být ukončen na parkovišti u chaty Ještědka. Vstup do sutí je třeba omezit tabulemi (dvě zde již stojí a měly by být dle potřeby obnovovány) a dřevěnami zábranami v nejvíce exponovaných místech.

Strana 36


3.6 Návrhy na vzdělávací využití území Přírodní památkou je od r. 2001 vedena naučná stezka s celkem 11 zastávkami, z nichž do ZCHÚ zasahuje 6-7 zastávek. Ty jsou opatřeny kvalitními informačními panely, které jsou po obsahové i grafické stránce velmi dobře zpracovány. Mimoto jsou zde osazeny další informační tabule. Tyto tabule se často stávají terčem útoku vandalů, s čímž je bohužel nutno vzhledem k velmi vysoké návštěvnosti území počítat. Poškozené tabule by měly být co nejdříve nahrazeny novými, neboť jejich špatný stav může povzbuzovat k dalšímu vandalismu.

3.7 Návrhy na průzkum či výzkum a monitoring předmětu ochrany území Na území přírodní památky dosud nebyl proveden systematický zoologický průzkum. zkoumáni byli jen bezobratlí vrcholových sutí. Doporučuji proto zvážit účelnost doplňující zoologického průzkumu pokrývajícího celé území PP Terasy Ještědu.

4. ZÁVĚREČNÉ ÚDAJE 4.1 Předpokládané orientační náklady hrazené orgánem ochrany přírody podle jednotlivých zásahů (druhů prací) Druh zásahu (práce) a kvantifikace

Jednorázové a časově omezené zásahy obnova hranic ZCHÚ (tabule, pruhové značení) 2x obnova informačních tabulí instalace zábradlí (omezení vstupu do sutí) + obnova tabulí upozorňující na zákaz vstupu zoologický průzkum zpracování nového plánu péče Jednorázové a časově omezené zásahy celkem (Kč) Opakované zásahy nadstandardní lesnické zásahy* Opakované zásahy celkem (Kč) N á k l a d y c e l k e m (Kč)

Orientační náklady Orientační náklady za rok (Kč) za období platnosti plánu péče (Kč) 30 000,20 000,50 000,50 000,50 000,200 000,30 000,-

300 000,300 000,500 000,-

*) oprava / výměna individuálních ochran JD (naléhavé!!), další podsadby JD, KL, popř. BK, případně stavba oplocenek – výsledná částka může být značně vyšší, rozsah je třeba přizpůsobit finančním možnostem, předpoklad hrazení z dotačních prostředků; rozložení na 10 let je pouze schematické, práce budou prováděny spíše nárazovitě, ale ve více letech; údržby ind. ochran je třeba provádět opakovaně, nejlépe po dvou letech.

4.2 Použité podklady a zdroje informací ANONYMUS (1995): Revitalizace lesních porostů na kalamitních plochách. – In: Komplexní průzkum a vyhodnocení situace na LPF v oblasti Ještědského hřebene, Ms., ÚHÚL Jablonec n. Nis., 3 p., map. příl. ANONYMUS (2009): Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma. – MŽP ČR, Praha. BEDNÁŘ V., DEMEK J., LEPKA I. & VOŽENÍLEK V. (1990): Ekologická studie Ještěd. – Ms., PřF UP Olomouc [depon. in: RŽP OkÚ Liberec] DAVID P. (1979): Ještěd (malý průvodce). – Olympia, Praha. DEMEK J. [ed.] et al. (1987): Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. – Academia, Praha, 584 pp. DOSTÁL J. (1989): Nová květena ČSSR. 1. a 2. díl. – Academia, Praha. Strana 37


FARKAČ J., KRÁL D. & ŠKORPÍK M. [eds] (2005): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 760 pp. FIRBAS F. (1927): Die Geschichte der nordböhmischen Wälder und Moore seit der letzten Eiszeit. Untersuchungen im Polzengebiet. – Beih. Bot. Cbl., Prag – Dresden, 45B: 145 – 219. FRANKLOVÁ H. (1995): Bryologický výzkum vymezeného území Ještědského hřbetu. – Ms. [depon. in Severočes. Mus. Liberec et Ref. ŽP OkÚ Liberec] HOSTÝNEK J. (1984): Srážkové poměry Ještědského hřbetu (se zaměřením na dešťové srážky). – Ms. [Dipl Pr., depon. in Bibl. Kat. Fyz. Geogr. PřF UK Praha, 120 pp.] HOSTÝNEK J. (1993): Meteorologie, klimatologie a hydrologie. – In: Herejk J. et al., Ještědský hřeben. Vstupní inventarizační studie. – Ms. [depon. in Ref. Živ. Prostř. OkÚ Liberec]. HRAŠKO J. et al. (1991): Morfogenetický klasifikačný systém pôd ČSFR. 2. vyd. – Výzk. Ústav Pôd. Úrod., Bratislava. HRUŠKA J. & KOPÁČEK J. (2005): Kyselý déšť stále s námi – zdroje, mechanismy, účinky, minulost a budoucnost. – Ministerstvo životního prostředí, 24 p. HUSOVÁ M., JIRÁSEK J. & MORAVEC J. (2002): Přehled vegetace České republiky. Svazek 3. Jehličnaté lesy. – Academia, Praha. CHALOUPSKÝ J. [red.] (1989): Přehledná geologická mapa Krkonoš a Jizerských hor (1:100 000). – Ústř. Ústav Geol., Praha. CHALOUPSKÝ J.[red.] (1988): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-14 Liberec. – Ústř. Ústav Geol., Praha. CHVÁTAL & BÁRTOVÁ (1994): Plán péče pro ZCHÚ Terasy Ještědu na období od 1994 do 2003. – Ms. [depon. in: RŽP OkÚ Liberec] CHYTRÝ M., KUČERA T. & KOČÍ M. [eds.] (2001): Katalog biotopů České republiky. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha. JÍRA M., KORAL F. & NEVRLÝ M. (1997): Ještědský hřbet. Turistická mapa 1:25 000. – Nakladatelství ROSY, Rohlík a syn, Praha JIRÁSEK J. (1995): Společenstva přirozených smrčin České republiky. – Preslia, Praha, 67: 225-259. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. [eds.] (2002): Klíč ke květeně České republiky. – 928 p., Academia, Praha KUČERA J. & VÁŇA J. (2003): Check- and Red List of the bryophytes of the Czech Republic. – Preslia, Praha, 75: 193-222. MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. & KUNCOVÁ J. [eds.] (2002): Liberecko. In: Mackovčin P. & Sedláček M (eds.), Chráněná území ČR, svazek III. – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a Ekocentrum Brno, Praha, 331 pp. MÍCHAL I. & PETŘÍČEK V. [eds.] (1999): Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. – Praha, 714 p. MIKYŠKA R., NEUHÄUSL R. & NEUHÄUSLOVÁ Z. (1969): Geobotanická mapa ČSSR 1:200 000. 1. České země. List M-33-IX Děčín. – Academia a Kartografické nakladatelství, Praha. MORAVEC J. et al. (1995): Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. 2. vydání. – Severočes. Přír., Litoměřice, Příl. 1995, 1–206. MORAVEC J., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M. et NEUHÄUSLOVÁ Z. (2000): Přehled vegetace České republiky. Svazek 2. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. – Academia, Praha. NEUHÄUSLOVÁ Z. et al. (1998): Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (1:500 000). – Academia, Praha. NOVÁK P. [red.] (1993): Syntetická půdní mapa České republiky (1:200 000). List A-3 Liberec. – Výzk. Úst. Meliorací a Ochr. Půdy, Praha. PLESNÍK J., HANZAL V. & BREJŠKOVÁ L. (2003): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. – Příroda, 22: 1-183. POSPÍŠIL J. et DOMEČKA K.[red.] (1996): Geologická mapa ČR (1:50 000). List 03-13 Hrádek nad Nisou. – Český Geol. Ústav, Praha. Strana 38


PROCHÁZKA F. [ed.] (2001): Černý a červený seznam rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. QUITT E. (1971): Klimatické oblasti ČSSR. – Stud. Geogr., Brno, 16: 1-74 (mapa). RŮŽIČKA J. & VONIČKA P. (1999): Brouci (Coleoptera) suťových ekosystémů Jizerských hor a Ještědu (severní Čechy). – Sborn. Severočes. Muz., Přír. Vědy, Liberec, 21: 189-201. RYBNÍČEK K. et RYBNÍČKOVÁ E. (1978): Palynological and historical evidence of virgin coniferous forests at middle latitudes in Czechoslovakia. – Vegetatio, Den Haag, 36: 95-103. ŘEHÁČEK M. (1995): O pozoruhodných a tajemných místech Ještědských hor. – Kalendář Liberecka, Liberec, 64 p. SCHWARZ O., HOŠEK J., ANDĚL P., HRUŠKA J., HOFMEISTER J., SVOBODA T. & PETRŽÍLKA L. (2009): Soubor map atmosférické depozice, překročení kritických zátěží síry a dusíku pro lesní ekosystémy a lišejníkové indikace imisní zátěže v KRNAP a CHKO Jizerské hory. – Lesnická práce, 34 p., 11 mp. SKALICKÝ V. (1988): Regionálně fytogeografické členění ČSR. – In: Květena ČSR, díl 1., Academia, Praha, 103-121. SÝKORA T. (1967a): Fytocenologický rozbor bukových lesů v Ještědském pohoří. – Mskr. [ Dipl. Pr., depon. in Bibl. Kat. Bot. Přírod. Fak. UK, Praha] SÝKORA T. (1967b): Vegetace Ještědského pohoří z hlediska rozšíření přirozených porostů a chráněných rostlin. – Sborn. Severočes. Mus., Ser. Natur., Liberec, 3: 51-67. SÝKORA T. (1971): Rostlinná společenstva lesních cest v severních Čechách. – Preslia, Praha, 43: 2839. SÝKORA T. (1972): Sporné otázky chráněného území Ještěd v severních Čechách. – Ochr. Přír., Praha, 27: 76-81. TOLASZ R. [ed.] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorologický ústav a Univerzita Palackého, Praha a Olomouc. TOMÁŠEK M. (1995): Půdní mapa ČR. List 03-14 Liberec. – Český Geol. Ústav, Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé socialistické republiky. – Praha. VESECKÝ A. [ed.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. – Praha. VIŠŇÁK R. (2002): Plán péče o PP Terasy Ještědu na období 2002-2012. – Ms. [depon. in: Krajský úřad Libereckého kraje, Liberec] VONIČKA P. [red.] (2001): Přírodní park Ještěd. – Jizersko-ještědský horský spolek, Liberec, 96 p. Vyhláška MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení Zákona ČNR č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška MŽP ČR č. 64/20011 Sb., o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. ZUZÁNEK (1995): Ochrana lesních porostů Ještědského hřebene před škodami, které jsou způsobené sportovními aktivitami. – In: Komplexní průzkum a vyhodnocení situace na LPF v oblasti Ještědského hřebene, Ms., ÚHÚL Jablonec n. Nis., 5 p. + map. příl.

Strana 39


4.3 Seznam používaných zkratek E3, E2, E1, E0 – stromové, keřové, bylinné a mechové patro (v tabulkách popisů dílčích ploch), EVL – evropsky významná lokalita, IO – individuální ochrana, JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa, LHC – lesní hospodářský celek, LHE – lesní hospodářská evidence, LHP – lesní hospodářský plán, LT – lesní typ, OP – ochranné pásmo, PP – přírodní památka, PR – přírodní rezervace, psk – porostní skupina, SLT – soubor lesních typů, SPR – státní přírodní rezervace, ZCHÚ – zvláště chráněné území, další použité zkratky (pokud nejsou všeobecně srozumitelné) jsou vysvětleny na příslušných místech textu. Zkratky dřevin užívané zejména v tabulkách: BK buk lesní (Fagus sylvatica) BO borovice lesní (Pinus sylvestris) BOP borovice pokroucená (Pinus contorta), b. Murrayova (P. c. var. latifolia) BR bříza bělokorá (Betula pendula) JD jedle bělokorá (Abies alba) JIV vrba jíva (Salix caprea) JLH jilm horský (Ulmus glabra) JR jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) JS jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) KL javor klen (Acer pseudoplatanus) KOS borovice kleč (Pinus mugo s. l.) OL olše lepkavá (Alnus glutinosa) OS topol osika (Populus tremula) MD modřín opadavý (Larix decidua) SM smrk ztepilý (Picea abies) SMP smrk pichlavý (Picea pungens)

4.4 Plán péče zpracoval

RNDr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy Mlýnská 271, 471 27 Stráž pod Ralskem

listopad 2011

Strana 40


P ŘÍLOHY Tabulk y: Příloha T1 – Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich (Tabulka k bodu 2.5.1 a k bodu 3.1.2). Map y: Příloha M1 – Orientační mapa s vyznačením území Příloha M2 – Katastrální mapa se zákresem ZCHÚ a jeho ochranného pásma Příloha M3 – Mapa dílčích ploch (na podkladu ortofotomapy) Příloha M4 – Lesnická mapa typologická Příloha M5 – Stupně přirozenosti lesních porostů Příloha M6 – Lesní porostní mapa Příloha M7 – Historické letecké snímky (pouze v elektronické podobě!) Ostatní: Příloha S1 – Podrobnější popisy dílčích ploch Příloha S2 – Floristický přehled Příloha S3 – Popisy dílčích ploch v plánu péče z r. 2002 (pouze v elektronické podobě!)

Strana 41

Příloha T1 Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich JPRL 258B2/1p 258B3

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin plocha v ha 1 0,64 2B SMP 4, MD 3, SM 3, JR 2 0,33 2A SM 9, JR 1, BR

258B3

3

1,29

2A

258B3a 258B3a

4 5

0,5 0,93

2A 2A

258B5 258B5 258B5a 258B6 258B103 258C1

6 7 8 9 10 11

0,08 1,87 0,88 0,39 0,02 0,16

2A 2A 2A 2A 2A

258C1a 258C1b

12 13

0,06 0,03

2A 2A

258C1b

14

1,06

2B

258C2

15

0,43

2A

258C2

16

0,13

2B

258C2

17

1,98

2B

prům. stupeň doporučený zásah výška přir. 8 E postupná redukce SMP, ochrana BK před zvěří 18 D probírka na konci decenia, nenaléhavá, šetřit listnatou příměs BK 4-5, SM 4-5, KL 1, 16 C bez návrhu - probírka možná JR, MD, JIV SM 7-8, MD 2-3, JR 16 D probírka vhodná SM 6, BK 2, JR 2, BR, 10 D při výchově šetřit a uvolňovat buk JD SM 9,5, KL 0,5, JIV 20 D ponechat bez zásahu SM 10, BK, JR, KL 24 D probírka možná, šetřit listnatou příměs SM 10, BK, JR 20 D bez návrhu SM 8.5 JR 1.5, BK 25 D bez zásahu – BK 7, JR 3, BR 1 D JR neredukovat, dle potřeby chránit BK před zvěří, zvážit možnost doplnění KL a JD v kvalitních IO SM 8, MD 2 6 D prořezávka SM 7, JIV 2, JR 1, BR 6 D prořezávka; psk vzhledem k nepatrným rozměrům a podobnosti s okolním porostem zrušit SMP 3, BR 3, MD 2, 3 E prořezávka s redukcí SMP a podporou SM 2, BK BK SM 6, BK 4, SMP 9 D prořezávka s podporou BK SM 7, SMP 2, BK 1, JR, BR SM 4, BK 2, SMP 2, JR 1, MD, BR

nal. poznámka 1 2

východní část

3

západní část

2

jižní část severní část

3

malá sz. část hlavní část

2

2 2

malá jv. část

2

větší západní část

2

8

D

ke konci decenia prořezávka

2

střední část; ve světlinách vhodná dosadba BK, KL, JD s kvalitními IO jižní část

8

D

prořezávka s redukcí SMP a šetřením listnaté příměsi, zejména BK, ochrana mladých výsadeb BK před zvěří

2

severní (největší) část

JPRL 258C2a/1p 258C2b 258C2c/1r 258C2d 258C3

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin prům. stupeň doporučený zásah plocha v ha výška přir. 18 3,93 2B SM 5, SMP 2-3, BR 2, 6/1 D prořezávka ke konci decenia – redukce JR 1, BK, KL, BO, JIV SMP, podpora listnaté příměsi 19 0,76 2A SM 7-8, BK 2-3, JR 9 D probírka ve SM části 20 0,4 2B BK 4, SMP 3, SM 3, 5 D ve 2. pol. decenia prořezávka – redukce JR SMP, uvolnění BK 21 0,07 2A JIV 4, BR 3, SM 2, JR 8 C prořezávka 1 22 0,4 2A SM 10, JR 18 D bez návrhu

258C3 258C3a 258C3a 258C3a 258C3b

23 24 25 26 27

1,12 0,23 0,52 0,46 0,32

2A 2A 2A 2A 2A

258C3c 258C3c 258C4 258C4 258C4a

28 29 30 31 32

1,14 0,78 0,46 0,22 0,17

2A 2A 2A 2A 2A

258C5

33

1,03

2A

258C5a 258C5a 258C6 258C6

34 35 36 37

4,44 4,26 1,26 0,07

2A 2A 2A 2A

258C9/5b

38

0,4

1B

258C104 258C105 258C106 258C107

39 40 41 42

0,02 0,04 0,04 0,03

– – – –

nal. poznámka 2

stupeň přirozenosti až E

2 2 2

3 2 2 3 3

východní část; nezřetelně odlišena od sousední psk 5 západní část jz. část (u Kamenných vrat) jv. část

SM 10, JR SM 10 SM 10, JR SM 10, JR, BK SM 6, BK 2, JD 1, KL 1, JR, JIV SM 10 SM 8, BK 1, BR 1, JR SM 10 SM 9, JR 1 SM 7, JR 3

16 11 12 14 12/1

D D D D D

14 11 20 12 14

D D D D D

SM 10, KL, JR, BR, BK SM 9, BK 1, JR SM 10 SM 10, JR SM 4-5, BK 3, BR 2, JR +-1 SM 9-10, JR +-1

18

D

nenaléhavá prořezávka probírka probírka ke konci decenia probírka vhodná zvážit možnost individuální či skupinové ochrany vysazených JD a BK ve 2. pol. decenia probírka ve 2. pol. decenia prořezávka bez návrhu probírka možná bez návrhu (v případě výchovné těžby šetřit JR) probírka možná

18 18 21 22

D D D C

bez návrhu bez návrhu bez návrhu bez návrhu

severní část jižní část větší (sv.) část malá jz. část

11

D

bez zásahu, nedolesňovat (porost v extrémní poloze přirozeně rozvolněný) bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat

místy stupeň přirozenosti C

2 2 3

severní část jižní část severní část jižní část

3

JPRL 258C108 258D1 258D1a 258D2 258D2 258D2a/1p

258D3 258D3 258D3 258D3 258D3 258D4 258D4 258D5 258D5 258D6 260A1 260A1 260A1b 260A2/1r

260A2/1r 260A2a/1e 260A2d/1p

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin prům. stupeň doporučený zásah plocha v ha výška přir. 43 0,05 – bezlesí - nezalesňovat 44 0,67 2A SM 8, MD 2 6 D prořezávka ke konci decenia 45 0,93 2A SM 10, SMP 6 D prořezávka, podpora ev. listnaté příměsi 46 0,57 2B MD 4, BK 2.5, SM 2, 10 D prořezávka, podpora BK a redukce SMP SMP 1.5 47 0,23 2A SM 10 6 D prořezávka 48 7,24 2B SM 4-5, SMP 3-4, MD 5 E prořezávka s redukcí SMP, podpora BK, 1, BK 1, BR, JR, BOP, JR, ind. ochrana perspektivních BK KOS 49 0,94 2A SM 10, JR, MD, BR 8 D prořezávka 50 0,63 2A SM 10 11 D ve 2. pol. decenia probírka 51 0,29 2A SM 10, JR 6 D prořezávka 52 0,84 2A SM 10, JR 9 D bez návrhu 53 0,12 2A SM 10 11 D probírka možná 54 0,46 2A SM 10 18 D bez návrhu 55 0,23 2A SM 10 18 D bez návrhu 56 0,17 2A SM 10 14 D bez návrhu 57 0,03 2A SM 10 14 D bez návrhu 58 0,51 2A SM 9, JR 1, BK 22 D bez návrhu 59 0,26 1B SM 7, BR 2, JR +, BK 3 D bez návrhu + 60 0,33 1B SM 5, BR 3, SMP 2 2 D ke konci decenia výřez SMP, případné mezery nedolesňovat 61 0,36 2B SMP 4, SM 3, BK 2, 3 D dle potřeby ochrana BK před zvěří, dosaBR 1 dit několik JD s kvalitními IO 62 6,87 1B SM 4-5, SMP 2-3, JR 5/2 E v zapojenějších částech prořezávka, re1, BR 1, BK 1, KOS, dukce SMP, dle možností řešit ochranu MD, BO BK před zvěří 63 1,53 2B SM 3-4, SMP 3, JR 26/2 D ve 2. pol. decenia prořezávka, redukce 3, BK 1, BR SMP, šetřit listnatou příměs 64 1,62 1B JR 4-5, SMP 2-3, SM 5 D ve 2. polovině decenia prořezávka, nalé2, BK 1, BR, JIV havě řešit obnovu BK před zvěří! 65 0,33 2A SM 7-8, BR 1-2, JR 17/3 D prořezávka, šetřit listnatou příměs 2, BO

nal. poznámka

2 2 2

západní část

2 2

malá střední část rozsáhlá a členitá psk

2 2 2

jižní část severní část jv. část západní část střední část („ostrovní“) jižní část severní část větší (východnější) část malá západní část

3

2 2


2

větší východní část; stupeň přirozenosti až E

2

menší západní část; stupeň přirozenosti až E vhodné pomístně dosadit JD a KL

2 2

JPRL 260A3 260A3

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin plocha v ha 66 1,16 1B SM 10 67 2,06 2A SM 7, BK 2, BR 1

prům. stupeň doporučený zásah výška přir. 13 D prořezávka vhodná 12 D ve SM části v druhé pol. decenia proře(BK7) závka 12 D prořezávka možná

nal. poznámka 2 3

260A3

68

0,02

2A

SM 10

260A3

69

0,03

2A

SM 10

12

D

prořezávka možná

3

260A3 260A3

70 71

0,06 2,17

2A 2A

12 6

D D

prořezávka možná na konci decenia prořezávka

3 2

260A3

72

0,02

2A

SM 10 SM 8, BR 1-2, BK +, JR SM 10

12

D

prořezávka možná

3

260A3a/1c

73

0,41

1B

6/1

D

74 75 76 77 78 79 80 81 82

0,46 0,41 1,86 0,06 0,11 0,8 2,31 0,14 1

1B 1A 2A 2A 2A 1B 2B 1B 1B

8/1 6 18 15 15 15 18 12 4/1

D D D D D D D D D

260A14/6/2b 260A14/6/2b

83 84

0,32 0,4

1A 1A

18 14/5

C C

v zapojených částech prořezávka, šetřit listnatou příměs bez zásahu ve 2. pol. decenia prořezávka bez návrhu bez návrhu bez návrhu probírka vhodná bez návrhu probírka vhodná naléhavě řešit ochranu BK před zvěří, dosadit JD a KL s vhodnými ochranami bez zásahu bez zásahu

2

260A3b/1d 260A3c/1a 260A4 260A5 260A5 260A5 260A5 260A5 260A6a/1f

SM 6, JR 2, KOS 2, BR SM 5, JR 3, KOS 2 SM 7, BR 3, JR, JIV SM 10, JR, BK SM 10, SMP SM 10 SM 10 SM 10 SM 10, BK SMP 3, SM 2-3, BK 23, JR 2, BR, JIV SM 8, JR 2, BR SM 9, BR 1, JR

260A14/6/2b

85

3,16

1A

12/5/1

C

bez zásahu, nezalesňovat!

SM 6, KOS 2, JR 2, BR

3

větší jv. část větší jz. část, na SV možno do mezer dosadit KL a JD s IO malá část na J (jedna ze tří); vzhledem k nepatrným rozměrům zvážit účelnost rozlišování této psk malá část na J (jedna ze tří); vzhledem k nepatrným rozměrům zvážit účelnost rozlišování této psk menší část uprostřed větší sev. část malá část na J (jedna ze tří); vzhledem k nepatrným rozměrům zvážit účelnost rozlišování této psk

2

2 2 1

menší západní část v oblouku cesty střední část severní (největší) část malá jižní část

Vířivé kameny – jih Vířivé kameny – sever, stupeň přirozenosti B-C střední část; značně narušený zbytek přírodní jeřábové smrčiny, v novější době pěstebně ovlivněný (zejména výsadbou KOS), stupeň přirozenosti B-C

JPRL 260A14/6/2b

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin plocha v ha 86 0,28 1C BK 5, JR 5, SM, JD

prům. stupeň doporučený zásah výška přir. 17/7 C nahradit nevyhovující IO u JD kvalitnějšími na S: SM 7, JR 3, BR; 15/6/2 B v jižním úseku zvážit možnost dodatečné na J: BK 3, JR 6, SM 1, ochrany mladých JD, BK a KL před zvěří KL, JD - vyměnit nevyhovující IO

260A14/6/2b

87

0,75

1C

260A14a/6b/2c

88

0,45

1A

SM 6-7, KOS 2-3, JR 1-2, BR

5

D

bez zásahu

260A14a/6b/2c

89

2,21

1A

SM 3, KOS 3, JR 4, BR, BK

5

D

260A101 260A102 260A103 260A104 260A105 260A106 260A107 260A108 260A109 260A110 260A111 260A112 260A113 260A501 264A1

90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104

0,27 0,03 0,02 0,04 1,12 0,1 0,44 0,33 0,05 0,07 0,03 0,09 0,23 0,96 1,28

– – – – – – – – – – – – – – 1A

3 2 3 2

D

264A1b 264A2

105 106

0,73 2,41

1A 2B

(SM 6, JR 3, KOS 1) (SM 9, JR 1) (SM +) SM 5, KOS 2, JR 2, SMP 1, BR+, BK SM 8, BR 2, JR, BK SM 7, BOP 3, JR, BR, KOS, SMP

5 5

D D

v přívrcholové části možno experimentálně vysadit JD (IO nebo menší oplocenka), jinak již nedolesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bezlesí - nezalesňovat bez návrhu prořezávka ke konci decenia, redukce SMP prořezávka, šetřit listnatou příměs prořezávka ve SM části, v BOP části rekonstrukce

nal. poznámka 1

nejjižnější část; stupeň přirozenosti B-C

2

druhá část od jihu; dílčí plochu tvoří dvě relativně samostatné části značně odlišného charakteru; stupeň přirozenosti B-C, vzhledem k tomu, že jde o relativně nejzachovalejší fragmenty přirozených lesů v ZCHÚ, bylo zde použito stupně B severní část (pod silnicí); stupeň přirozenosti C-D, hodnocení sníženo z důvodu vysokého podílu nepůvodní KOS hlavní část (nad silnicí); stupeň přirozenosti C-D, hodnocení sníženo z důvodu vysokého podílu nepůvodní KOS

3

2 2 2


JPRL 264A2a/1p 264A2c

264A2d/1d 264A2e/1e 264A2f 264A2f

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin plocha v ha 107 5,39 2B SMP 6, MD 2, SM 2, JR, BK, BR, KOS, BO 108 0,54 1A BOP 3-4, SM 2-3, JR 2, KOS 2, BR +-1, SMP 109 0,75 1B SMP 4, SM 3-4, BR 23 110 0,43 1B JR 4, SM 3, SMP 3, BK + 111 0,56 1B SM 6, JR 2, SMP 1, BR 1, BK, KOS 112 0,29 1A JR 4, SM 4, SMP 2

264A2g/1c

113

0,4

1A

264A3

114

0,91

1B

264A3a/1s 264A3a/1s

115 116

1,41 3,81

1B 2A

264A3a/1s 264A5 264A5 264A5 264A6 264A6 264A10/1r

117 118 119 120 121 122 123

0,6 0,44 1,3 0,17 0,19 3,07 1,22

1B 2A 1B 1B 1B 1B 1B

264A10a 264A10a 264A16/3c/2b

124 125 126

0,05 0,15 0,59

1B 1A 1A

264A16/3c/2b

127

5,77

1A

SM 6, SMP 3, BK 1, BR, JR SM 9-10, JR+, BK+, BR SM 9, BR 1, SMP SM 8, JR 2, BR, BK, SMP SM 10 SM 10 SM 10 SM 10 SM 10, BK SM 9, JR 1, BK SM 6, JR 3, BR, KOS 1, BO, SMP SM 10, BK SM 10, JR SM 4, KOS 4, JR 2, BR (BK) SM 7, KOS 2, JR+, BR+, BK

prům. stupeň doporučený zásah výška přir. 3 E prořezávka ve prospěch SM a listnaté příměsi 4 E ve 2. pol. decenia prořezávka, redukce BOP 3

D

5

D

2

D

5

D

2

nal. poznámka 2 2

2

severní část

2

jižní část

D

ve 2. pol. decenia prořezávka - redukce SMP prořezávka s redukcí SMP, vhodná ochrana BK před zvěří ve 2. pol. decenia prořezávka, šetřit listnatou příměs ve 2. polovině decenia prořezávka - redukce SMP bez návrhu

2


11

D

prořezávka vhodná, šetřit JR

2

10 11

D D

bez zásahu, nedolesňovat, ev. výřez SMP prořezávka

2

15/4 14 17 16 18 16 12/2

D D D D D D D

20 20 3

C C D

bez návrhu probírka vhodná bez návrhu (probírka možná) bez návrhu (probírka možná) bez zásahu bez návrhu dle potřeby v zapojenějších úsecích prořezávka bez zásahu bez zásahu bez zásahu

14/5/2

D

bez zásahu

2

3 3 3

3

druhá část od jihu severní (největší) část jižní část severní část jižní část stupeň přirozenosti C-D malá jz. část; stupeň přirozenosti C-D malá sz. část; stupeň přirozenosti C-D velká jižní část v rozvolněných úsecích vhodné prosadby BK a JD s kvalitními IO jižní část severní část střední část hlavní část; místy stupeň přirozenosti C-D

JPRL

dílčí výměra RS/PT zastoupení dřevin plocha v ha 264A16/3c/2b 128 0,56 1C BK 10/SM 4, JR 6 264A16/3c/2b 129 0,16 1C SM 6, BK 3, JD 1 264A17/3b/1a

130

0,69

1B

264A101 264A102 264A103 264A104 264A105 264A106 264A107 neles

131 132 133 134 135 136 137 138

0,09 0,24 0,06 0,52 0,03 0,9 0,12 2,25

– – – – – – – –

SMP 4, SM 4, BK 2, JD+ -

neles

139

0,03

–

-

prům. stupeň doporučený zásah výška přir. 20/9 C bez návrhu 20/8/1 C nahradit nekvalitní IO u JD, ochrana mladých BK nátěry nebo plocením 20/14/ D výhledově redukce SMP, údržba IO u JD, 1 ošetření BK nátěry, popř. plocením bez zásahů, nezalesňovat! bez zásahu, nezalesňovat! bez zásahů, nezalesňovat! bez zásahu, nezalesňovat! bez zásahů, nezalesňovat! bez zásahu, nezalesňovat! bez zásahů, nezalesňovat! suťová pole bez zásahu, ruderalizované trávníky, případně bylinná lada kolem vrcholu lze udržovat sečením, vyloučit výsadby jakýchkoliv rostlin bez návrhu

nal. poznámka

1

jv. část pskstupeň přirozenosti C-D malá jz. část psk

2

stupeň přirozenosti C-D

rozsáhlá plocha mimo PUPFL (formálně patří do tabulky T2 v tomto plánu péče nezařazené), zahrnuje různorodé plochy vč. vrcholové zástavby a silnice malá dílčí plocha (stavební parcela), v terénu nezřetelně ohraničená

Poznámka: Popis dílčích ploch je obsažen v příloze S1. V ys v ět li v k y: JPRL – jednotka prostorového rozdělení lesa; dílčí plochy – pořadové číslo dílčí plochy; RS/PT – rámcová směrnice / porostní typ; zastoupení dřevin – údaj v desítkách procent, dle terénního zjištění; prům. výška – průměrná výška (hlavního) porostu v metrech; stupeň přir. – stupeň přirozenosti dle metodiky (A – les původní, B – přírodní, C – přírodě blízký, D – kulturní, E – nepůvodní); nal. – naléhavost, zásah: 1 – naléhavý, nezbytný pro předmět ochrany, 2 – vhodný, 3 – možný, zbytný.

Příloha S1

PODROBNĚJŠÍ POPISY DÍLČÍCH PLOCH Dílčí plochy (DP) mají vždy jednoznačné ohraničení v obrysové mapě. Jsou to buď celistvé porostní skupiny, jejich samostatné části anebo bezlesí (i ta mohou být někdy rozdělena na více částí). Každá takto ohraničená plocha má své číslo v mapové vrstvě. Vzhledem k tomu, že se rozlohy dílčích mohou pohhybovat ve velmi širokém rozpětí (od jednotlivých arů až po několik hektarů), jsou popisy někdy obšírnější, jindy naopak velmi stručné a v některých případech je pouze odkázáno na popis jiné dílčí plochy podobného charakteru v okolí. Popisy uspořádané do tabulek mají jednotnou strukturu, která je oproti pojetí z r. 2002 výrazně zjednodušená. Legenda: ZCHÚ – název ZCHÚ bez uvedení kategorie (zde vždy: „Terasy Ještědu“). DP: pořadové číslo dílčí plochy v rámci příslušného ZCHÚ. Dílčí plochy jsou řazeny podle čísla porostní skupiny, případně bezlesí, v případě většího počtu části téže skupiny jsou počítány přibližně od severu k jihu. Poloha dílčích ploch je zřejmá z přílohy M3. Rozloha: výměra dílčí plochy v hektarech, s přesností na setiny. Údaj vychází z digitální obrysové mapy (ve výjimečných případech se neshoduje s údajem v LHP). LHC: příslušnost DP k lesnímu hospodářskému celku (zde vždy: „Ještěd“). Odd.: číslo lesního oddělení. Dílec: označení lesního dílce. Por. sk.: označení porostní skupiny nebo bezlesí dle platného LHP (2003-2012). Část: v případě, že se porostní skupina rozpadá na více oddělených částí, je v tomto poli uvedena lokalizace popisované části (např. „severní část“). U nečleněných porostních skupin není vyplněno nic. Stanoviště: stručný popis stanovištních poměrů – svažitost, případně orientace svahů, zamokření a přítomnost horninových výchozů, případně další významné skutečnosti. Charakteristika porostu: stručný popis druhového složení a struktury lesního porostu, vzrůstu dřevin, jejich vitality, výskytu zmlazení atd. Složení porostu: druhová skladba lesního porostu, v případě potřeby rozlišená na etáže. Členění etáží nemusí vždy odpovídat údajům v LHP (označení porostní skupiny), zpravidla je zjednodušeno, v případě nezajištěné obnovy není standardně uváděno. Výška porostu: průměrná výška porostu, v případě potřeby s rozlišením na etáže a dřeviny. Jde o souborný údaj, bližší údaje jsou obsaženy v poli „charakteristika porostu“. Pokud to bylo možné, je uvedeno jedno souhrnné (průměrné) číslo, a to i v případě porostů s víceméně vyvinutou etážovitostí. Botanické poměry: stručná botanická charakteristika bylinného, případně mechového patra. Jsou zde uvedeny významnější zastoupené druhy, druhy s nejvyšší pokryvností jsou zpravidla řazeny na prvních místech, případně je frekvence výskytu uvedena slovně, např. zkratkami dom. (dominantní), hoj. (hojný), roztr. (roztroušený), zř. (zřídkavý), vz. (vzácný), lok. (místy). Botanické popisy jsou pouze orientační a neplní úlohu inventarizace. Vycházejí většinou z jednorázového šetření v r. 2011. V menší míře jsou převzaty údaje z šetření v r. 2002. Vědecké názvosloví cévnatých rostlin je sjednoceno podle Klíče ke květeně České republiky (KUBÁT et al. 2002), v případě mechorostů se řídí přehledem KUČERA & VÁŇA (2005). Mechové patro je zmiňováno jen v případě vyšší celkové pokryvnosti a uváděny jsou především dominantní druhy. Návrh opatření: v krátkosti jsou uvedena navrhovaná opatření pro danou dílčí plochu. Vzhledem k předmětu ochrany není konkrétní opatření často navrhováno a je ponecháno na zpracovateli LHP. V takovém případě je zde uvedeno „b ez n á vr h u “ a případně doplněno doporučení s malým stupněm naléhavosti. Je-li však uvedeno „b e z zá s a h u “ znamená to jednoznačný požadavek na vyloučení hospodářských zásahů, kromě výjimek zde výslovně zmíněných.

–1–

Stupeň přirozenosti: stupeň přirozenosti lesních porostů pro danou dílčí plochu dle metodiky ve stupnici A až E (A – les původní, B – les přírodní, C – les přírodě blízký, D – les kulturní, E – les nepůvodní). Přechodné stavy (nejednoznačné hodnocení) jsou zmíněny v oddílu „poznámka“. Poznámka: doplňující údaje např. k lokalizaci, vymezení dílčí plochy, hodnocení stupně přirozenosti, případně jiné významné skutečnosti. Dílčí plocha 2002: Pořadové číslo dílčí plochy z předchozího plánu péče (samostatná příloha S3). Jedná se dodatečné o pomocné číslováníi sloužící k vyhledání návaznosti; tato čísla nebyla ve zdrojovém textu plánu péče použita. V řadě případu se dílčí plochy z obou dokumentací překrývají jen částečně, nezřídka jde o plochy zcela odlišné velikosti a lokalizace. V případě většího nesouladu je za číslem dílčí plochy uvedena hvězdička (*).

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 1 Rozloha: 0,64 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 2/1p Část: Stanoviště: mírný až střední svah ± s. orientace Charakteristika porostu: nestejnověká odrostlá mlazina až tyčkovina SMP, SM, MD (JR), prosadby BK (JR), porost volně zapojený, MD v záp. části až 10 m vys., SM do 10 m, SMP 2-6 m, JR většinou jen v E1-2, okousaný BK 1 m vys., rovněž okousaný Složení porostu [x 10%]: SMP 4, MD 3, SM 3, JR Výška porostu [m]: 8 Botanické poměry (podrost): E1 dobře vyvinuto, s dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Senecio hercynicus, Dryopteris dilatata, Trientalis europaea, Athyrium filix-femina, Rubus idaeus Návrh opatření: postupná redukce SMP, ochrana BK před zvěří Stupeň přirozenosti: E Dílčí plocha 2002: 1 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 2 Rozloha: 0,33 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 3 Část: východní část Stanoviště: mírný až střední svah Charakteristika porostu: zapojená SM tyčovina, cca 18 m vys., též světlina s prosychající BR, JR Složení porostu [x 10%]: SM 9, JR 1, BR Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, s Avenella flexuosa, méně Calamagrostis villosa, ve světlině též Vaccinium myrtillus Návrh opatření: probírka na konci decenia, nenaléhavá, šetřit Stupeň přirozenosti: D listnatou příměs Dílčí plocha 2002: 3 Poznámka:

–2–

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 3 Rozloha: 1,29 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 3 Část: západní část Stanoviště: střední svah převážně západní orientace, zčásti v silniční zákrutě, na J přecházející do potoční úžlabiny, prameniště Charakteristika porostu: výrazně nestejnověký smíšený mladý porost BK, KL, SM, vtroušeně i JR, JIV, MD, zčásti etážovitý, dole místy prosvětlený, převážně do 50 let věku, nad cestou porost homogennější – nestejnověká směs BK a SM, BK častěji v podúrovni a netvárný, dílem prolámaný, SM cca 18 m vys., BK 15 m Složení porostu [x 10%]: BK 4-5, SM 4-5, KL 1, JR, MD, JIV Výška porostu [m]: 16 Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto, Calamagrostis villosa (dom.), Oxalis acetosella, Maianthemum bifolium, Senecio ovatus, Rubus idaeus, Carex pilulifera, Carex sylvatica, Geranium robertianum vz. Epipactis helleborine, na prameništi na SZ Galeobdolon montanum Petasites albus, Carex remota, Chaerophyllum hirsutum, Urtica dioica, Chrysosplenium alternifolium, Cardamine amara, Crepis paludosa, Chrysosplenium oppositifolium aj. Návrh opatření: bez návrhu – probírka možná Stupeň přirozenosti: C Dílčí plocha 2002: 2 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 4 Rozloha: 0,50 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 3a Část: jižní část Stanoviště: mírný s.-sz. svah pod cestou Charakteristika porostu: diferencovaná tyčovina SM se skupinovitou příměsí MD, vtroušeně JR, porost zapojený, cca 16 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 7-8, MD 2-3, JR Výška porostu [m]: 16 Botanické poměry (podrost): E1 téměř chybí – Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Rubus idaeus... + E0 Návrh opatření: probírka vhodná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 5 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 5 Rozloha: 0,93 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 3a Část: severní část Stanoviště: střední svah s.-sz. orientace Charakteristika porostu: diferencovaná SM tyčovina, vtroušeně MD, BK, četné mladší vložky (hloučky) JR, méně BK, stopy po výřezu výmladkových JR; na JZ porost převážně listnatý, s BK (převládá), JR, SM, podružně JD (jen 3 ex), BR Složení porostu [x 10%]: SM 6, BK 2, JR 2, BR, JD Výška porostu [m]: 10 Botanické poměry (podrost): ve smrkové části Calamagrostis villosa + Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus, v listnaté části Calamagrostis villosa + Vaccinium myrtillus, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Galeopsis pernhofferi Návrh opatření: při výchově šetřit a uvolňovat buk Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 4 Poznámka:

–3–

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 6 Rozloha: 0,08 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 5 Část: malá sz. část Stanoviště: střední svah západní orientace v silniční zákrutě, nezamokřeno, okrajově eutrofizováno splachy ze silnice Charakteristika porostu: volněji zapojená SM kmenovina s okrajově vtroušeným KL, podružně JIV, por. cca 20 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 9,5, KL 0,5, JIV Výška porostu [m]: 20 Botanické poměry (podrost): E1 v ploše dosti potlačeno – Oxalis acetosella (hoj.), Senecio ovatus, Athyrium filix-femina, Petasites albus, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata, v lemu silnice E1 plně vyvinuto a mírně ruderalizováno: Petasites albus, Calamagrostis villosa, Dactylis glomerata, Ranunculus repens, Angelica sylvestris, Festuca gigantea, Urtica dioica, Cirsium oleraceum aj. Návrh opatření: ponechat bez zásahu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 6 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 7 Rozloha: 1,87 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 5 Část: hlavní část Stanoviště: mírný až střední svah převážně západní orientace, na jihu hluboký potoční zářez Charakteristika porostu: zapojená tenčí SM kmenovina, nestejnověká, v podúrovni vtroušeně KL, JR, SM zčásti poškozen loupáním, místy též vývraty, na J při potočním zářezu různě staré BK, bez zmlazení Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK, JR, KL Výška porostu [m]: 24 Botanické poměry (podrost): E1 většinou potlačeno, jen řídce Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus; na J u potoka podobné, navíc Polygonatum verticillatum Návrh opatření: probírka možná, šetřit listnatou příměs Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 7* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 8 Rozloha: 0,88 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 5a Část: Stanoviště: mírnější až střední severní svah, slabě kamenitý, na V potoční zářez Charakteristika porostu: zapojená tenčí SM kmenovina, diferencovaná, okrajově JR a BK, sporadické zmlazení BK 0,5 m Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK, JR Výška porostu [m]: 20 Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto: Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 7* Poznámka:

–4–

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 9 Rozloha: 0,39 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 6 Část: Stanoviště: střední svah s potočním zářezem a prameništěm Charakteristika porostu: nestejnověký porost se staršími SM, v příměsi JR, vtroušeně BK, SM s vrškovými zlomy, až 28 m vys., nižší etáž 22-24 m Složení porostu [x 10%]: SM 8.5 JR 1.5, BK Výška porostu [m]: 25 Botanické poměry (podrost): E1 nesouvislé, s Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, méně Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, na prameništi Petasites albus, Carex remota, Chaerophyllum hirsutum, Calamagrostis villosa, Chrysosplenium oppositifolium, Myosotis nemorosa, Phegopteris connectilis, Urtica dioica, Senecio hercynicus, Ranunculus repens, v E0 Sphagnum girgensohnii, v kaluži u cesty Callitriche sp. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 8 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 10 LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: B Por. sk.: 103 Stanoviště: viz DP 42 – pokračování bezlesí 258 C 107 Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:

Rozloha: 0,02 ha Část:

Výška porostu [m]: Stupeň přirozenosti: Dílčí plocha 2002: –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 11 Rozloha: 0,16 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 1 Část: Stanoviště: mírný až střední sz. svah Charakteristika porostu: víceméně paseka – na většině plochy stagnující mlazina BK u tyček, 0,51,5 m vys., silně poškozená zvěří, několik jedinců již odrostlých, na menší části plochy souvislý, volněji zapojený porost JR 6 m vys.; v porostu s oblibou lehává zvěř Složení porostu [x 10%]: BK 7, JR 3, BR Výška porostu [m]: 1 Botanické poměry (podrost): E1 plně vyvinuto, dom. Calamagrostis villosa, doprovodně Avenella flexuosa, Senecio ovatus, Senecio hercynicus, Rubus idaeus, podružně Urtica dioica, Moehringia trinervia aj. Návrh opatření: JR neredukovat, dle potřeby chránit BK před Stupeň přirozenosti: D zvěří, zvážit možnost doplnění KL a JD v kvalitních IO Dílčí plocha 2002: 11* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 12 Rozloha: 0,06 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 1a Část: Stanoviště: střední sz. svah Charakteristika porostu: slabá tyčkovina SM, 6-7 m vys., po prořezávce, okrajově několik odrostlejších MD Složení porostu [x 10%]: SM 8, MD 2 Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): E1 ± potlačeno Návrh opatření: prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 14* Poznámka:

–5–

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 13 Rozloha: 0,03 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 1b Část: malá jv. část Stanoviště: mírný sev. svah – rozlohou nepatrná psk u rozcestí Charakteristika porostu: počínající tyčkovina SM, okrajově s JIV, JR, BR, porost 6-7 m vys., zapojený, splývá se sousední psk 3 Složení porostu [x 10%]: SM 7, JIV 2, JR 1, BR Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): nehodnoceno Návrh opatření: prořezávka; psk vzhledem k nepatrným Stupeň přirozenosti: D rozměrům a podobnosti s okolním porostem zrušit Dílčí plocha 2002: 18* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 14 Rozloha: 1,06 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 1b Část: větší západní část Stanoviště: střední i strmější svahy jižní až jihozápadní orientace, kamenité Charakteristika porostu: ± zapojená odrůstající mlazina MD, SM, BR, JR, SMP, řídce i BK, nerovnoměrně smíšená, cca 3 m vys. Složení porostu [x 10%]: SMP 3, BR 3, MD 2, SM 2, BK Výška porostu [m]: 3 Botanické poměry (podrost): Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus aj., při potoce též Carex brizoides (hoj.), Gentiana asclepiadea Návrh opatření: prořezávka s redukcí SMP a podporou BK Stupeň přirozenosti: E Dílčí plocha 2002: 10* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 15 Rozloha: 0,43 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 2 Část: střední část Stanoviště: mírný až střední sz. svah Charakteristika porostu: nerovnoměrně smíšený mladý porost SM, BK, s nepravidelným zápojem, cca 9 m vys. (SM do 10 m, BK 6-8 m), na SV v rozvolněném úseku i několik starších SM 17 m, při záp. okraji světliny se SMP Složení porostu [x 10%]: SM 6, BK 4, SMP Výška porostu [m]: 9 Botanické poměry (podrost): E1 v zapojených úsecích chybí, jinde Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Rubus idaeus, Senecio hercynicus (lok.) Návrh opatření: prořezávka s podporou BK, ve světlinách je Stupeň přirozenosti: D vhodné dosadit BK, KL, JD s kvalitními IO Dílčí plocha 2002: 15* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 16 Rozloha: 0,13 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 2 Část: jižní část Stanoviště: střední sz. svah, na J okrajově zrašelinělé prameniště Charakteristika porostu: volněji zapojená tyčkovina SM s příměsí SMP, vtroušeně s JR a BR, prosadby BK 1,5 m i nižší (silný okus), psk nezřetelně ohraničena vůči okolí Složení porostu [x 10%]: SM 7, SMP 2, BK 1, JR, BR Výška porostu [m]: 8 Botanické poměry (podrost): E1 dobře vyvinuto, s Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Senecio hercynicus, Rubus idaeus... Návrh opatření: ke konci decenia prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 11* Poznámka:

–6–

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 17 Rozloha: 1,98 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 2 Část: severní (největší) část Stanoviště: střední svah sz. a s. orientace Charakteristika porostu: odrostlé mlaziny až tyčkoviny, nerovnoměrná směs SM, SMP, BK (zvl. v západním úseku) JR, MD, BR, , řídce OS a vzácně LIS, porost tloušťkově i výškově diferencovaný, často volněji zapojený, na SZ též několik starších BK; porost 8-10 m vys., SM místy až 15 m, SMP 4 m, v úseku se SMP prosadby BK 0,5 m, silně okousané Složení porostu [x 10%]: SM 4, BK 2, SMP 2, JR 1, MD, BR Výška porostu [m]: 8 Botanické poměry (podrost): E1 poměrně dobře vyvinuto, jen pod BK výrazněji potlačeno, s Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa... Návrh opatření: prořezávka s redukcí SMP a šetřením listnaté Stupeň přirozenosti: D příměsi, zejména BK, ochrana mladých výsadeb BK před zvěří Dílčí plocha 2002: 9 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 18 Rozloha: 3,93 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 2a/1p Část: Stanoviště: v záp. části střední až strmější sz. svah s ± zazemněnými kameny, ve střední části skalnatý hřbítek Kamenných vrat a dosti příkré severní svahy, mělká skeletnatá půda; na V méně exponovanější svahy Charakteristika porostu: Z: vylepšovaná mlazina BR, SM, BK, SMP, JR, značně mezernatá, diferencovaná, ve starší etáži BR (převládá), SM, SMP, v mladší (do 1 m) SM, dole i silně okousaný BK; ve střední části: nerovnoměrně volně zapojená mlazina SM s příměsí BR, JR, SMP, cca 2 m vys., diferencovaná, SM předrosty 6 m (na Z až 10 m); na V: dosti hustá SM tyčkovina, 6-8 m vys., po nedávné prořezávce, v příměsi okrajově KL (JR) 6 m Složení porostu [x 10%]: SM 5, SMP 2-3, BR 2, JR 1, BK, KL, Výška porostu [m]: 6/1 BO, JIV Botanické poměry (podrost): v exponovaných svazích dom. Vaccinium myrtillus, často též Vaccinium vitis-idaea, lok. Calluna vulgaris, a Melampyrum pratense (na Z), dále Avenella flexuosa, Agrostis capillaris, Nardus stricta, Juncus squarrosus, na V též Calamagrostis villosa Návrh opatření: prořezávka ke konci decenia – redukce SMP, Stupeň přirozenosti: D podpora listnaté příměsi Poznámka: stupeň přirozenosti až E Dílčí plocha 2002: 10*, 11*, 28 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 19 Rozloha: 0,76 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 2b Část: Stanoviště: mírnější až střední svahy jz. orientace Charakteristika porostu: při západním okraji BK tyčkovina 6-7 m vys., volněji zapojená; návazně volně zapojená tyčovina SM 12 m s vtroušeným JR, záhy zapojená tyčkovina až tyčovina bez příměsi, s ležící prořezávkovou hmotou Složení porostu [x 10%]: SM 7-8, BK 2-3, JR Výška porostu [m]: 10 (BK 6, SM 11) Botanické poměry (podrost): v BK úseku E1 poměrně dobře vyvinuto, s Avenella flexuosa (dom.), Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Rubus idaeus, Senecio hercynicus, ve SM úseku E1 potlačeno Návrh opatření: probírka ve SM části Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 11* Poznámka:

–7–

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 20 Rozloha: 0,40 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 2c/1r Část: Stanoviště: mírný sz. svah Charakteristika porostu: odrostlá, volně zapojená, ne však mezernatá mlazina SMP, SM, BK, podružně JR, SM a SMP 4-8 m vys., BK 1-2,5 m, četný, u tyček, dílem okousaným, z větší části již odrostlý Složení porostu [x 10%]: BK 4, SMP 3, SM 3, JR Výška porostu [m]: 5 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, dále Deschampsia cespitosa, Juncus filiformis (lok.), Juncus effusus, Agrostis capillaris, Vaccinium myrtillus Návrh opatření: ve 2. pol. decenia prořezávka – redukce SMP, Stupeň přirozenosti: D uvolnění BK Dílčí plocha 2002: 9* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 21 Rozloha: 0,07 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 2d Část: Stanoviště: výraznější severní svah v zatáčce cesty Charakteristika porostu: smíšený mladý porost (tyčkovina) pionýrského charakteru – JIV, BR, SM, JR Složení porostu [x 10%]: JIV 4, BR 3, SM 2, JR 1 Výška porostu [m]: 8 Botanické poměry (podrost): nehodnoceno Návrh opatření: prořezávka Stupeň přirozenosti: C Dílčí plocha 2002: 9* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 22 Rozloha: 0,40 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 3 Část: východní část Stanoviště: velmi mírný severní svah Charakteristika porostu: SM tyčovina, 18 m vys., převážně dobře zapojená, výše malé světlinky, slabě vtroušený JR, mladší výplňové SM Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): E1 vesměs potlačeno, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Senecio ovatus, dále Dryopteris dilatata + E0 Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Poznámka: nezřetelně odlišena od sousední psk 5 Dílčí plocha 2002: 12 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 23 Rozloha: 1,12 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 3 Část: západní část Stanoviště: mírný svah sz.-z. orientace Charakteristika porostu: nestejnověká SM tyčkovina s řídce vtroušeným JR, porost diferencovanými, s dožívajícími podúrovňovými SM, cca 16 m vys., na J u cesty světliny, porost zde mladší, s příměsí JR Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR Výška porostu [m]: 16 Botanické poměry (podrost): E1 převážně chybí, místy bohatší E0 s Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi, Plagiothecium sp. aj.; na J ve světlině mj. Nardus stricta a Carex brizoides Návrh opatření: nenaléhavá prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 13 Poznámka:

–8–

ZCHÚ: Terasy Ještědu LHC: Ještěd Odd.: 258

Dílec: C

DP: 24 Por. sk.: 3a

Rozloha: 0,23 ha Část: jz. část (u Kamenných vrat)

Stanoviště: rovina až mírný jižní svah Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená SM tyčkovina až tyčovina, 11 m vys., s ležící prořezávkovou hmotou, tloušťkově diferencovaná, bez příměsi Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 11 Botanické poměry (podrost): E1 vesměs chybí, jen řídce Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa... Návrh opatření: probírka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 11* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 25 Rozloha: 0,52 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 3a Část: jv. část Stanoviště: střední, dole jen mírný svah severní orientace Charakteristika porostu: diferencovaná SM tyčovina, místy s vtroušeným JR, cca 12 m vys., po nedávné prořezávce Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): E1 chybí Návrh opatření: probírka ke konci decenia Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 18* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 26 Rozloha: 0,46 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 3a Část: Stanoviště: mírnější svah Charakteristika porostu: zapojená SM tyčovina s ojediněle vtroušeným BK, JR, 14 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR, BK Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno Návrh opatření: probírka vhodná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 14 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 27 Rozloha: 0,32 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 3b Část: Stanoviště: dosti příkrý severní svah, členitý Charakteristika porostu: nehomogenní (etážovitý) porost: na S u cesty starší SM 20 m vys., návazně mezernatá, hloučkovitě zapojená SM tyčkovina až tyčovina, v mezerách s prosadbami SM, JD, BK (ošetřeno nátěry a ožnuto, přesto zřetelné škody okusem), též roztr. starší JR, JIV, při horním okraji ještě pruh KL 7 m s vtroušeným JR Složení porostu [x 10%]: SM 6, BK 2, JD 1, KL 1, JR, JIV Výška porostu [m]: 12/1 Botanické poměry (podrost): v E1 Calamagrostis villosa (dom.), Senecio ovatus, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Deschampsia cespitosa, Trientalis europaea Návrh opatření: zvážit možnost individuální či skupinové ochrany Stupeň přirozenosti: D vysazených JD a BK Dílčí plocha 2002: 17 Poznámka:

–9–

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 28 Rozloha: 1,14 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 3c Část: severní část Stanoviště: mírnější sz. svah Charakteristika porostu: volněji zapojená SM tyčovina, mírně diferencovaná, cca 14 m vys., s ležící hmotou z prořezávek Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): E1 dosti potlačeno, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus Návrh opatření: ve 2. pol. decenia probírka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 15* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 29 Rozloha: 0,78 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 3c Část: jižní část Stanoviště: střední, na jihu příkřejší sz. svah Charakteristika porostu: diferencovaná tyčkovina až tyčovina SM, volněji zapojená, v mezerách s mladší výplní, vtroušeně BR (hoj.), JR, porost až etážovitý – hor. etáž do 15 m, dolní cca 6 m; při JV okraji BK skupinka – zapojená tyčkovina cca 8 m vys., netvárná, s četnými vícekmeny, bez příměsi Složení porostu [x 10%]: SM 8, BK 1, BR 1, JR Výška porostu [m]: 11 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, doprovodně Senecio hercynicus, Senecio ovatus, Maianthemum bifolium, Rubus idaeus; v BK skupince podrost chybí Návrh opatření: ve 2. pol. decenia prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 16 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 30 Rozloha: 0,46 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 4 Část: severní část Stanoviště: střední sz. svah Charakteristika porostu: diferencovaná tyčovina až tenká kmenovina, zapojená, jen v návaznosti na psk 2 rozvolněná, na Z psk nezřetelně odlišená od psk 5a, ležící prořezávková hmota, por. 18-22 m vys; vyznačený zdravotní výběr. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 20 Botanické poměry (podrost): E1 chybí Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 9*, 19 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 31 Rozloha: 0,22 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 4 Část: jižní část Stanoviště: dosti výrazný severní svah Charakteristika porostu: zapojená, jen místy prosvětlená SM tyčovina s vtroušeným JR, okrajově hojnějším, por. cca 12 m vys., nahoře u cesty 1 statný BK Složení porostu [x 10%]: SM 9, JR 1 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): E1 dosti potlačeno – Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa Návrh opatření: probírka možná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 20 Poznámka:

– 10 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 32 Rozloha: 0,17 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 4a Část: Stanoviště: dosti výrazný severní svah v oblouku stoupající cesty Charakteristika porostu: diferencovaná SM tyčovina až kmenovina po probírce, s významnou příměsí JR, SM cca 15 m vys., JR 12 m Složení porostu [x 10%]: SM 7, JR 3 Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): E1 jen sporadicky vyvinuto, s Oxalis acetosella, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Senecio ovatus Návrh opatření: bez návrhu (v případě výchovné těžby šetřit JR) Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 21 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 33 Rozloha: 1,03 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 5 Část: Stanoviště: mírný severní svah a rovinatý terén v návaznosti na parkoviště na Výpřeži, zde mírně znečištěno odpadky Charakteristika porostu: zapojená tenčí SM kmenovina s menším podílem mladší etáže (vst 3), v úseku u silnice příměs KL, JR, BR, BK různého věku (i v keřové úrovni), porost zde nestejnověký Složení porostu [x 10%]: SM 10, KL, JR, BR, BK Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): E1 většinou silně potlačeno, jen řídce Vaccinium myrtillus; v lemu silnice porost prosvětlenější a podrost zde souvislejší, s Oxalis acetosella, Senecio ovatus, Petasites albus, Stellaria nemorum, Urtica dioica aj. Návrh opatření: probírka možná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 22 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 34 Rozloha: 4,44 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 5a Část: severní část Stanoviště: střední svah sz. orientace, nerovnoměrně kamenitý až balvanitý, místy s potůčky a slabými prameništi Charakteristika porostu: tenčí SM kmenovina, často spíše jen tyčovina, převážně dobře zapojená, jen místy se světlinkami, diferencovaná, 16-20 m vys., s řídce vtroušeným JR, BK, místy též s vložkami BK tyčkoviny kolem 10 m, v horní části porost často tenký, prolámaný, lok. vývraty, částečné škody loupáním, hniloby, s množstvím podúrovňových souší (zanedbaná výchova), jinde ležící prořezávková hmota Složení porostu [x 10%]: SM 9, BK 1, JR Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, s Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, na prameništích Carex canescens, Carex echinata, Carex remota, v E0 Polytrichastrum formosum, Mnium hornum, Sphagnum girgensohnii (lok.) Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 23 Poznámka:

– 11 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 35 Rozloha: 4,26 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 5a Část: jižní část Stanoviště: mírný až střední sz.-z. svah, s potokem (více zářezů po periodických tocích) a podmáčenými plochami Charakteristika porostu: mladší a nízká SM kmenovina, bez příměsi, jen ojediněle OL, místy prosvětlená, četné vrškové zlomy, por. níže 16-22, výše 15-18 m vys, ležící stará prořezávková hmota. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): E1 jen slabě, resp. nerovnoměrně vyvinuto, s Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Maianthemum bifolium, Phegopteris connectilis Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 24 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 36 Rozloha: 1,26 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 6 Část: větší (sv.) část Stanoviště: mírný až střední svah, na V rovina Charakteristika porostu: nestejnověká SM kmenovina, vtroušeně JR, porost místy mírně prosvětlen, vrškové zlomy, podúrovňové souše, porost cca 22-24 m vys., na V jen 18-20 m; při jižním okraji ze sousední psk 2c/1r vstupuje do podúrovně JR a podsadby BK bez IO Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR Výška porostu [m]: 21 Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto (na V souvislejší), s Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, dále Dryopteris dilatata, Athyrium filix-femina, Melampyrum pratense Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 25 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 37 Rozloha: 0,07 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 6 Část: malá jz. část Stanoviště: porost při levém břehu potoka – střední svah k potočnímu zářezu Charakteristika porostu: rozvolněný porost starších SM s mladší výplní JR, BR, též 1 statný BK, výše v břehu potoka několik starších BK; nejasná hranice vůči sousední psk 5a Složení porostu [x 10%]: SM 4-5, BK 3, BR 2, JR +-1 Výška porostu [m]: 22 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Vaccinium myrtillus Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: C Dílčí plocha 2002: Poznámka:

– 12 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 38 Rozloha: 0,40 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 9/5b Část: Stanoviště: příkré svahy, skalnatý hřbítek, částečně otevřené kamenité sutě Charakteristika porostu: diferencovaný mladý porost, značně nerovnoměrně zapojený, na S nesouvislá SM tyčovina (etáž 5) nestejného vzrůstu, mírně zakrslá, jinak pod hřbítkem různověká, místy mezernatá mlazina SM s příměsí JR, ojediněle BO, vtroušeně BR, z etáže 9 patrně již jen torza SM souší; živé SM již jeví známky poškození imisemi Složení porostu [x 10%]: SM 9-10, JR +-1 Výška porostu [m]: 11 Botanické poměry (podrost): dom. Calluna vulgaris, dále Vaccinium vitis-idaea (hoj.), Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Melampyrum pratense Návrh opatření: bez zásahu, nedolesňovat (porost v extrémní Stupeň přirozenosti: D poloze přirozeně rozvolněný) Poznámka: místy stupeň přirozenosti C Dílčí plocha 2002: 26 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 39 LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 104 Stanoviště: skalky západně od Kamenných vrat Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Stanoviště: skalní útvar Kamenná vrata Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:

DP: 40 Por. sk.: 105


Výška porostu [m]: Stupeň přirozenosti: Dílčí plocha 2002: Rozloha: 0,04 ha Část:

Výška porostu [m]: Stupeň přirozenosti: Dílčí plocha 2002: 27

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 41 LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 106 Stanoviště: skalky západně od Kamenných vrat Charakteristika porostu: Složení porostu [x 10%]: Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:

– 13 –


Výška porostu [m]: Stupeň přirozenosti: Dílčí plocha 2002: -

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 42 Rozloha: 0,03 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 107 Část: Stanoviště: víceméně rovinatý terén na terase nad silnicí Charakteristika porostu: malá nevýrazná světlina, na SV mohutný BK, na opačném konci skupinka náletových JIV, BR, BK, při silnici shluky BK, SM Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): převážně travnatá plocha s Agrostis capillaris (hoj.), Calamagrostis villosa, Deschampsia cespitosa, Hypericum maculatum, Ranunculus repens, Stellaria graminea, Veronica chamaedrys, Avenella flexuosa, Holcus mollis aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: (13) Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 43 Rozloha: 0,05 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: C Por. sk.: 108 Část: Stanoviště: severní svah, menší bezlesí vedle cesty, narušená vlhčí půda, rozšlapáno zvěří Charakteristika porostu: víceméně otevřená plocha s roztr. mladými JIV, SM, JR cca 6 m vys. Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): bylinotravní lado s dom. Calamagrostis villosa a Senecio ovatus, dále s Dactylis glomerata, Galium album, Ranunculus repens, Stellaria alsine, Urtica dioica, Athyrium filix-femina, Juncus effusus, Poa trivialis aj. Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: – Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 44 Rozloha: 0,67 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 1 Část: Stanoviště: střední, na V mírnější svah sz. orientace, místy podmáčený Charakteristika porostu: volněji zapojená odrostlá mlazina až tyčkovina SM, na V souvislejší, též se SM, por. cca 7 m vys., na V jen 4-5 m, diferencovaný až etážovitý Složení porostu [x 10%]: SM 8, MD 2 Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (hoj.), Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Juncus effusus, Maianthemum bifolium, Senecio ovatus, Rubus idaeus Návrh opatření: prořezávka ke konci decenia Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 31* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 45 Rozloha: 0,93 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 1a Část: Stanoviště: střední sz. svah Charakteristika porostu: odrostlá mlazina až tyčkovina SM cca 6 m vys., od cesty zapojená a neprostupná, okrajově starší SM, v jižní části porost prosvětlený, v odlehlejších částech snad příměs SMP; dříve zbytky SM souší, nyní již nepozorovány Složení porostu [x 10%]: SM 10, SMP Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): převážně bez podrostu Návrh opatření: prořezávka, podpora ev. listnaté příměsi Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 40 Poznámka:

– 14 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 46 Rozloha: 0,57 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 2 Část: západní část Stanoviště: mírný až střední sz. svah Charakteristika porostu: zapojená tyčkovina MD (převažuje), SM, BK (skupina v býv. oplocence), SMP, porost zapojený, do 12 m Složení porostu [x 10%]: MD 4, BK 2.5, SM 2, SMP 1.2 Výška porostu [m]: 10 Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto, souvislejší pod MD; Calamagrostis villosa (hoj.), Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata,... nad cestou Gentiana asclepiadea (hoj.) Návrh opatření: prořezávka, podpora BK a redukce SMP Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 29* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 47 Rozloha: 0,23 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 2 Část: malá střední část Stanoviště: střední sz. svah Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená SM tyčkovina do 10 m, s mladší výplní SM do 6 m Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): E1 dosti potlačeno Návrh opatření: prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 31* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 48 Rozloha: 7,24 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 2a/1p Část: Stanoviště: střední, místy i příkřejší svah sz. až západní orientace, v prostoru Mohyly letců přecházející do náhorní plošiny Charakteristika porostu: rozsáhlá psk s mladým porostem nehomogenních vlastností – volně zapojené mlaziny až tyčkoviny s převahou SM a SMP, místy též MD a BK, na J též BOP a KOS, dále z přirozené obnovy JR a BR; porosty velmi nerovnoměrně (až skupinovitě) smíšené, nestejného vzrůstu – SM zpravidla cca 6 m vys., místy ale předrosty více jak 10 m vys., jinde naopak SM 3 m, popř. ještě mladší vylepšení, SMP obvykle 3-4 m vys., BK místy 4-5 m vys. (z oplocenek?), ale často i v prosadbách kolem 1 m, aktuálně většinou bez ochran a značně okousaný (částečně však již odrůstá zvěři) Složení porostu [x 10%]: SM 4-5, SMP 3-4, MD 1, BK 1, BR, JR, Výška porostu [m]: 5 BOP, KOS Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (většinou dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus (lok. hoj.), Rubus idaeus, Dryopteris dilatata, Trientalis europaea..., lok. Calluna vulgaris, Gentiana asclepiadea (zř.), Maianthemum bifolium, Rumex acetosella, Solidago virgaurea (zř.), Juncus filiformis aj. Návrh opatření: prořezávka s redukcí SMP, podpora BK, JR, ind. Stupeň přirozenosti: E ochrana perspektivních BK Poznámka: rozsáhlá a členitá psk Dílčí plocha 2002: 30, 31

– 15 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 49 Rozloha: 0,94 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 3 Část: jižní část Stanoviště: mírnější jz svah, psk podél cesty Charakteristika porostu: nízká tyčovina SM do 10 m výšky, s volnějším korunovým zápojem, vtroušeně JR, MD, BR, okrajově místy prosadby BK Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR, MD, BR Výška porostu [m]: 8 Botanické poměry (podrost): E1 převážně potlačeno, s Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata aj. Návrh opatření: prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 31*, 34* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 50 Rozloha: 0,63 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 3 Část: severní část Stanoviště: střední sz. svah Charakteristika porostu: pruh diferencované SM tyčoviny, porost zapojený, cca 11 m vys., též vyšší stromy, v minulosti prořezáno Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 11 Botanické poměry (podrost): E1 kromě okrajů chybí – Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, méně Oxalis acetosella, Athyrium filix-femina, Maianthemum bifolium Návrh opatření: ve 2. pol. decenia probírka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 32 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 51 Rozloha: 0,29 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 3 Část: jv. část Stanoviště: mírný sz. svah pod cestou Charakteristika porostu: etážovitý porost SM, cca 10/4 m, sporadicky JR, JIV, u cesty kulisa vyšších SM (tyčkovina), dále však mladší výplň s roztr. vyšší etáží Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): E1 nesouvislé – Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Maianthemum bifolium, Trientalis europaea Návrh opatření: prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 31* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 52 Rozloha: 0,84 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 3 Část: západní část Stanoviště: střední svah sz. orientace Charakteristika porostu: nízká, volněji zapojená SM tyčkovina do 10 m, vtroušeně JR, v jižní části menší vložka mladšího porostu Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR Výška porostu [m]: 9 Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 33 Poznámka:

– 16 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 53 Rozloha: 0,12 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 3 Část: střední část („ostrovní“) Stanoviště: příkřejší sz. svah Charakteristika porostu: zapojená až mírně prosvětlená nižší SM tyčovina, s ležící prořezávkovou hmotou i s padlými soušemi, porost cca 11-12 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 11 Botanické poměry (podrost): E1 vyjma okrajů chybí Návrh opatření: probírka možná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 31* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 54 Rozloha: 0,46 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 4 Část: jižní část Stanoviště: střední svah, dva potůčky, prameniště Charakteristika porostu: převážně dobře zapojená SM tyčovina, diferencovaná, do 20 m výšky, ve východním úseku ležící dřevo z prořezávek + padlé soušky Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, s Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, dále Senecio ovatus, Oxalis acetosella, Viola palustris (na prameništi hoj.) Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 36 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 55 Rozloha: 0,23 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 4 Část: severní část Stanoviště: střední svah sz. orientace Charakteristika porostu: SM kmenovina, okrajově spíše tyčovina, bez příměsi, diferencovaná, nerovnoměrně zapojená, do 20 m výšky, nezřetelně oddělená od psk 6 Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): E1 slabě vyvinuto: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, méně Calamagrostis villosa, dále Dryopteris dilatata aj. Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 35 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 56 Rozloha: 0,17 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 5 Část: větší (východnější) část Stanoviště: střední až strmější sz. svah Charakteristika porostu: SM tyčovina až tenká kmenovina, nízká, diferencovaná, do 15 m výšky, nerovnoměrně prosvětlená, prolámaná, nepěstěná Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): E1 s pokryvností min. 50 % – Avenella flexuosa (dom.), Calamagrostis villosa Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 37 Poznámka:

– 17 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 57 Rozloha: 0,03 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 5 Část: malá západní část Stanoviště: střední svah sz. orientace Charakteristika porostu: SM tyčovina až tenká kmenovina – malá enkláva Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): nesledováno Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 29* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 58 Rozloha: 0,51 ha LHC: Ještěd Odd.: 258 Dílec: D Por. sk.: 6 Část: Stanoviště: na S střední svah s potůčkem a prameništěm, jižně od cesty mírnější svah Charakteristika porostu: na S volně zapojená SM kmenovina 20-22 m vys., na J prosvětlená nižší SM kmenovina, od dolní cesty s bohatou podúrovní JR 3 m vys., u rozcestí i zmlazení BK a JR 1 m, na J u cesty ještě menší skup. odrostlé SM mlaziny s příměsí JR, podružně BR, 5 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 9, JR 1, BK Výška porostu [m]: 22 Botanické poměry (podrost): na S: Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata, na prameništi Athyrium filix-femina, Crepis paludosa, Viola palustris, zř. Leucojum vernum, v E0 Mnium hornum etc.; na J dom, Avenella flexuosa, dále Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa... Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 39 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 59 Rozloha: 0,26 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 1 Část: Stanoviště: temeno hřbítku a mírný svah k SV Charakteristika porostu: v náhorní poloze krnící SM kultura-mlazina, roztr. starší SM do 2 m, dále BR, JR, na V rozvolněný porost BR 2-5 m se SM, okrajově i mladý BK; nezřetelné ohraničení vůči psk 3c/1a na Z Složení porostu [x 10%]: SM 7, BR 2, JR +, BK + Výška porostu [m]: 3 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Melampyrum pratense, Calamagrostis villosa Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 51* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 60 Rozloha: 0,33 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 1 Část: Stanoviště: střední až strmější severní svah, balvanitý (skeletnatý) Charakteristika porostu: rozvolněná mlazina BR, SMP, SM (BO), porost místy až pasekového vzhledu, BR i SM 2-3 m vys., SMP často cca 1 m vys, v dolní části porost vitálnější. Složení porostu [x 10%]: SM 5, BR 3, SMP 2 Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, Vaccinium vitis-idaea (lok.) Návrh opatření: ke konci decenia výřez SMP, případné mezery Stupeň přirozenosti: D nedolesňovat Dílčí plocha 2002: 41* Poznámka:

– 18 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 61 Rozloha: 0,36 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 1b Část: Stanoviště: střední svah severní orientace, částečně podmáčený (na V, zde i drobné tůňky) Charakteristika porostu: mezernatá mlazina SMP, SM, BK, řídce i BR, při západním okraji s hloučky SM předrostů 10-15 m vys., SMP starší 1,5-4 m vys., SM převážně do 1 m, BK do 0,5 m, silně zasažený okusem, pouze několik jedinců již 1,5 (2) m vys. Složení porostu [x 10%]: SMP 4, SM 3, BK 2, BR 1 Výška porostu [m]: 3 Botanické poměry (podrost): E1 dobře vyvinuto, s dom. Calamagrostis villosa, hoj. Avenella flexuosa, dále Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, na V v podmáčeném úseku Juncus effusus, Juncus filiformis, Carex canescens, Holcus mollis aj., v E0 hoj. Polytrichum commune Návrh opatření: dle potřeby ochrana BK před zvěří, dosadit Stupeň přirozenosti: D několik JD s kvalitními IO Poznámka: stupeň přirozenosti až E Dílčí plocha 2002: 41* ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 62 Rozloha: 6,87 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 2/1r Část: větší východní část Stanoviště: rozsáhlá psk, střední i mírnější svahy převážně sv. orientace, při jižním okraji exponovanější polohy se skeletnatými půdami – zde četnější balvany, místy i bloky a suťová políčka, exponovanější terén i při východním okraji v okolí Vířivých kamenů, naopak ve střední části mírně zamokřeno Charakteristika porostu: odrostlé mlaziny až tyčkoviny různých vlastností, nerovnoměrná směs SM, SMP, JR, BR, BK, MD, KOS; celkově převládá SM (do 10 m, ale i vylepšení do 1 m), hojně SMP (3-6 m, ale i krnící kolem 1 m), který vystupuje jako dominanta při sev. okraji a v pruhu podél psk 3 (na záp. okraji); zvýšený podíl BR a JR je v exponovaném terénu zvl. při jižním okraji psk, zde i početná vysazená KOS 1-2 m vys.; BK ve velmi nepravidelné příměsi, většinou jen 0,5 (-1,5) m vys., značně poškozený okusem, částečně ale i odrostlý zvěři (2-3 m); porost dílem volně až plně zapojený a téměř neprostupný, dílem mezernatý, místy až pasekového vzhledu (zvl. v exponovaném terénu kol sutí a skal), světliny též na mokřinách Složení porostu [x 10%]: SM 4-5, SMP 2-3, JR 1, BR 1, BK 1, Výška porostu [m]: 5/2 KOS, MD, BO Botanické poměry (podrost): E1 vzhledem k převážně volnějšímu zápoji dobře vyvinuto, s Calamagrostis villosa (hoj.), Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Carex canescens, Dryopteris dilatata, Holcus mollis, Juncus effusus, Juncus filiformis, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Trientalis europaea, v exponovaném terénu dom. Vaccinium myrtillus a Vaccinium vitis-idaea. Návrh opatření: v zapojenějších částech prořezávka, redukce Stupeň přirozenosti: E SMP, dle možností řešit ochranu BK před zvěří Poznámka: stupeň přirozenosti až E Dílčí plocha 2002: 41*

– 19 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 63 Rozloha: 1,53 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 2/1r Část: menší západní část Stanoviště: střední sv. svah, jen místy mírně kamenitý Charakteristika porostu: nehomogenní mladé porosty, v okrajích místy souvislejší odrostlá mlazina až tyčkovina SM, v ploše mezernatá mlazina SMP s hojným JR, dále i BR a místy BK, SM 8 m a vyšší, SMP 4 m, JR 3-4 m, BK většinou 0,5 m – okus, některé již odrostlé zvěři (2-3 m), dále malé skupinky starších SM vyčleněné do psk 3 a 5 Složení porostu [x 10%]: SM 3-4, SMP 3, JR 2-3, BK 1, BR Výška porostu [m]: 6/2 Botanické poměry (podrost): vzhledem k převážně slabému zápoji E1 většinou dobře vyvinuto: Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Juncus effusus aj. Návrh opatření: ve 2. pol. decenia prořezávka, redukce SMP, Stupeň přirozenosti: D šetřit listnatou příměs Poznámka: stupeň přirozenosti až E Dílčí plocha 2002: 45* ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 64 Rozloha: 1,62 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 2a/1e Část: Stanoviště: mírné, střední i příkřejší svahy východní a jihovýchodní orientace, zčásti deluviálně obohacené, zčásti kamenitější Charakteristika porostu: psk přetnutá průsekem sjezdovky nevyčleněné do samostatného bezlesí; v severní části: zapojená odrostlá mlazina JR (převažuje), BR, JIV, SMP, SM, 4-5 m vys.; v jižní části: zapojená odrostlá mlazina SM, SMP (jižně od sjezdovky hojně), JR (hoj.), BR, prosadby BK 0,5-1,5 m (okus!), porost podobné výšky jako na S, tj. 4-5 m, též několik BK středního věku; v lemu sjezdovky pruh BK kultury cca 0,5 m, silně okousané Složení porostu [x 10%]: JR 4-5, SMP 2-3, SM 2, BK 1, BR, JIV Výška porostu [m]: 5 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Rubus idaeus, Trientalis europaea, Senecio ovatus (lok.) Návrh opatření: ve 2. polovině decenia prořezávka, naléhavě řešit Stupeň přirozenosti: D obnovu BK před zvěří!, vhodné pomístně doplnit i JD a KL Dílčí plocha 2002: 42, 43 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 65 Rozloha: 0,33 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 2d/1p Část: Stanoviště: mírný sz. svah, úzká psk na SZ zasahuje do oblouku cesty Charakteristika porostu: volně zapojená odrostlá SM mlazina až tyčkovina s menší příměsí BR, JR, vtroušeně i BO, porost etážovitý – horní etáž 6-9 m, dolní 2-4 m Složení porostu [x 10%]: SM 7-8, BR 1-2, JR 1-2, BO Výška porostu [m]: 7/3 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, lok. Calluna vulgaris a Melampyrum pratense Návrh opatření: prořezávka, šetřit listnatou příměs Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 51* Poznámka:

– 20 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 66 Rozloha: 1,16 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 3 Část: větší jv. část Stanoviště: střední svah sv. orientace, kamenitý Charakteristika porostu: zapojená SM tyčkovina až tyčovina, před delší dobou prořezaná, nyní již hustá a téměř neprostupná, cca 12 m vys., vtroušeně JR, místy světlinky Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 13 Botanické poměry (podrost): E1 téměř chybí, jen řídce Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata... Návrh opatření: prořezávka vhodná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 41* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 67 Rozloha: 2,06 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 3 Část: větší jz. část Stanoviště: střední svah severní až sv. orientace, v horní části kamenitý, na SV deluviálně obohacený Charakteristika porostu: na většině plochy ale nerovnoměrně zapojená SM tyčovina 12-15 m vys., vtroušeně s JR, lok. světlinky, po nedávné prořezávce, v horní části porost jen do 10 m výšky a volněji zapojený; na SV nerovnoměrně zapojená BK tyčkovina, téměř bez SM, netvárná, cca 7 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 7, BK 2, BR 1 Výška porostu [m]: 12 (BK 7) Botanické poměry (podrost): ve smrkové části E1 nerovnoměrně vyvinuto (dle zápoje), s Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium, Oxalis acetosella, Trientalis europaea, Carex nigra aj. ; v bučině na SV E1 jen v prosvětlených úsecích – Calamagrostis villosa (hoj.), Avenella flexuosa, doprovodně Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Vaccinium myrtillus, Senecio ovatus; Návrh opatření: ve SM části v druhé pol. decenia prořezávka; na Stupeň přirozenosti: D SV vhodné do mezer možno dosadit KL a JD s IO Dílčí plocha 2002: 45* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu LHC: Ještěd Odd.: 260

Dílec: A

DP: 68 Por. sk.: 3

Rozloha: 0,02 ha Část: malá část na J (jedna ze tří)

Stanoviště: střední svah sv. orientace Charakteristika porostu: skupinka SM tyčkoviny-tyčoviny, nezřetelně odlišená od okolního porostu Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): ve světlejších úsecích Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Juncus effusus, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Trientalis europaea... Návrh opatření: prořezávka možná Stupeň přirozenosti: D Poznámka: vzhledem k nepatrným rozměrům zvážit účelnost Dílčí plocha 2002: 45* rozlišování této psk

– 21 –


Dílec: A

DP: 69 Por. sk.: 3


Stanoviště: střední svah sv. orientace Charakteristika porostu: skupinka SM tyčkoviny-tyčoviny, nezřetelně odlišená od okolního porostu Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): ve světlejších úsecích Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Juncus effusus, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Trientalis europaea... Návrh opatření: prořezávka možná Stupeň přirozenosti: D Poznámka: vzhledem k nepatrným rozměrům zvážit účelnost Dílčí plocha 2002: 45* rozlišování této psk ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 70 Rozloha: 0,06 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 3 Část: menší část uprostřed Stanoviště: střední svah sv. orientace Charakteristika porostu: skupinka SM tyčkoviny-tyčoviny, nezřetelně odlišená od okolního porostu Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): ve světlejších úsecích Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Juncus effusus, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Trientalis europaea... Návrh opatření: prořezávka možná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 45* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 71 Rozloha: 2,17 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 3 Část: větší sev. část Stanoviště: mírnější i strmější svahy převážně severní orientace, terénní stupeň + plošina Charakteristika porostu: SM tyčkovina, na většině plochy zapojená, po nedávné prořezávce, místy porost nižšího vzrůstu (odrostlá mlazina až tyčkovina), zčásti prosvětlený, nezřetelně etážovitý, celkově mladší, příměs BR, JR; na SV u silnice BK skupinka Složení porostu [x 10%]: SM 8, BR 1-2, BK +, JR Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): E1 v zapojených úsecích dosti potlačeno, s Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus aj., jinde souvislejší – Vaccinium myrtillus (lok. dom.), Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Rubus idaeus, Senecio hercynicus Návrh opatření: na konci decenia prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 44 Poznámka:

– 22 –


Dílec: A

DP: 72 Por. sk.: 3


Stanoviště: střední svah sv. orientace Charakteristika porostu: skupinka SM tyčkoviny-tyčoviny, nezřetelně odlišená od okolního porostu Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): ve světlejších úsecích Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Juncus effusus, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Trientalis europaea... Návrh opatření: prořezávka možná Stupeň přirozenosti: D Poznámka: vzhledem k nepatrným rozměrům zvážit účelnost Dílčí plocha 2002: 45* rozlišování této psk ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 73 Rozloha: 0,41 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 3a/1c Část: Stanoviště: střední svah severní orientace, v horní části výrazně kamenitý Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená odrostlá mlazina SM s příměsí JR, v mezerách prosadby SM, KOS, zmlazení BR, JR Složení porostu [x 10%]: SM 6, JR 2, KOS 2, BR Výška porostu [m]: 6/1 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (hoj.), Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa Návrh opatření: v zapojených částech prořezávka, šetřit listnatou Stupeň přirozenosti: D příměs Dílčí plocha 2002: 46* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 74 Rozloha: 0,46 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 3b/1d Část: Stanoviště: výraznější severní svah, kamenitý, s drobnými suťovisky Charakteristika porostu: diferencovaná tyčkovina SM s významnou příměsí JR, nerovnoměrně zapojená, místy světlinatá, 5-10 m vys., prosázená KOS a SM Složení porostu [x 10%]: SM 5, JR 3, KOS 2 Výška porostu [m]: 8/1 Botanické poměry (podrost): E1 vcelku dobře vyvinuto, druhově chudé: Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 54* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 75 Rozloha: 0,41 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 3c/1a Část: Stanoviště: ssz. orientovaný nižší hřbítek, zčásti kamenitý, psk zahrnuje západní svahy, úpatí a část náhorní plošiny Charakteristika porostu: porost nehomogenní – v jz. části volně zapojený pionýrský porost BR, JR, JIV, SM, na většině plochy vylepšované mlaziny SM s příměsí BR, vtroušeně i s JR , místy porost vzhledu kultury Složení porostu [x 10%]: SM 7, BR 3, JR, JIV Výška porostu [m]: 6 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Melampyrum pratense, u cesty Nardus stricta Návrh opatření: ve 2. pol. decenia prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 51* Poznámka:

– 23 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 76 Rozloha: 1,86 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 4 Část: Stanoviště: střední svah severní orientace, místy podmáčeno Charakteristika porostu: zapojená SM tyčovina až tenká kmenovina, diferencovaná, řídce vtroušen JR, okrajově i BK, místy podmáčené světlinky Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR, BK Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): E1 potlačeno, jen řídce Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Maianthemum bifolium, Senecio ovatus..., ve světlinkách Athyrium filix-femina, Dryopteris dilatata, Sphagnum sp. Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 47* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 77 Rozloha: 0,06 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 5 Část: Stanoviště: střední svah sv. orientace, mírně podmáčený Charakteristika porostu: malá skupinka SM tyčoviny, při okrajích prosvětlená, též se SMP – nezřetelně odlišeno od sousední psk 2/1r Složení porostu [x 10%]: SM 10, SMP Výška porostu [m]: 15 Botanické poměry (podrost): v zapojené části E1 potlačeno, při okrajích Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Carex nigra, Juncus effusus Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 48 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu LHC: Ještěd Odd.: 260

Dílec: A

DP: 78 Por. sk.: 5

Rozloha: 0,11 ha Část: menší západní část v oblouku cesty

Stanoviště: střední svah severní orientace Charakteristika porostu: zapojená tenká SM kmenovina nižšího vzrůstu, bez příměsi, cca 15 m vys., tloušťkové diferencovaná Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15 Botanické poměry (podrost): E1 není vyvinuto Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 50 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 79 Rozloha: 0,80 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 5 Část: střední část Stanoviště: střední sv. svah s balvany až bloky Charakteristika porostu: zapojená tyčovina až nastávající kmenovina, diferencovaná, cca 15 m vys., jeví se být mladšího věku, snad poněkud zakrslá, ojediněle v podúrovni JR Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15 Botanické poměry (podrost): E1 chybí Návrh opatření: probírka vhodná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 49 Poznámka:

– 24 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 80 Rozloha: 2,31 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 5 Část: severní (největší) část Stanoviště: střední svah severní orientace, roztr. balvany, v horní části potůček a prameniště, psk šikmo dělí cesta Charakteristika porostu: sev. od cesty: mladá SM kmenovina, diferencovaná, po nedávné probírce na části plochy volněji zapojená, cca 20 m vys., na SZ světlinky (nejasné ohraničení vůči psk 4); jižně od cesty zapojená SM kmenovina, výrazně diferencovaná, po vývratech místy prosvětlená, množství ležící tenké hmoty, porost mladšího vzhledu než v sev. úseku, ojediněle JR Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): E1 jen slab vyvinuto, s Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata, Oxalis acetosella, podružně Maianthemum bifolium, Polygonatum verticillatum, Homogyne alpina (zř.) Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 47* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 81 Rozloha: 0,14 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 5 Část: malá jižní část Stanoviště: mírnější svah ± jižní orientace, v oblouku silnice Charakteristika porostu: plně zapojená nízká SM kmenovina, cca 12 m vys., s podružnou mladší výplní, okrajově řídce mladý BK Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK Výška porostu [m]: 12 Botanické poměry (podrost): E1 vzhledem k zápoji takřka chybí, jen sporadicky Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa Návrh opatření: probírka vhodná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 58* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 82 Rozloha: 1,00 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 6a/1f Část: Stanoviště: mírně svažitá plošina a střední svahy jz. až jižní orientace, zahliněné Charakteristika porostu: na plošině rozvolněná mlazina SMP 4-5 m, JR 3-5 m, dále BR, JIV, plošné prosadby BK 0,5-1 (1,5) m vys., silně poškozené okusem, část výsadeb indikovaných kolíky již uhynula, zatím žádný stromek neodrostl zvěři; níže po svahu odrostlejší SM 3-8 m vys, roztr. i hloučky SM do 12 m (etáž 6), u silnice naproti chatě Ještědka plášť JIV Složení porostu [x 10%]: SMP 3, SM 2-3, BK 2-3, JR 2, BR, JIV Výška porostu [m]: 4/1 Botanické poměry (podrost): dom. Avenella flexuosa a Calamagrostis villosa, dále Vaccinium myrtillus, Senecio ovatus, Rubus idaeus, Trientalis europaea... Návrh opatření: naléhavě řešit ochranu BK před zvěří, vylepšit Stupeň přirozenosti: D JD a KL s vhodnými ochranami Dílčí plocha 2002: 58* Poznámka:

– 25 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 83 Rozloha: 0,32 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 14/6/2b Část: Stanoviště: dosti strmý východní svah pod Vířivými kameny, se zazemněnými balvany a bloky, nadél prochází zářez staré cesty (sáňkařské dráhy?) Charakteristika porostu: shora (přechod od bezlesí) roztr. JR 2-3 m vys., dále jednotlivé starší SM, souvislejší porost až v dolní části (pod starou cestou): volně zapojená SM kmenovina, 18 m vys., s mladší výplní JR a SM 4-8 m vys., podružně BR, u silnice BK, u cesty též BRP Složení porostu [x 10%]: SM 8, JR 2, BR Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): v E1 dom. Vaccinium myrtillus, hoj. Avenella flexuosa, dále Calamagrostis villosa, Rubus idaeus, Dryopteris dilatata, Trientalis europaea, Vaccinium vitis-idaea (lok.), u silnice též Athyrium filix-femina, Petasites albus a Senecio ovatus Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: Vířivé kameny – jih Dílčí plocha 2002: 53 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 84 Rozloha: 0,40 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 14/6/2b Část: Stanoviště: příkrý severní svah pod skalními výchozy, s ± zazemněnými balvany, místy až bloky Charakteristika porostu: v břehu silnice linie SM 12-17 m vys., vtroušeně JR, BR, dále i mladší SM; výše ve svahu nepočetné zbytky souší (býv. etáž 14) a jednotlivé starší SM do 15 m (zřejmě etáž 6), jinak volně zapojená odrostlá mlazina SM s vtroušenou BR, cca 5 m vys (etáž 2). Složení porostu [x 10%]: SM 9, BR 1, JR Výška porostu [m]: 14/5 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Vaccinium vitisidaea – výše ve svahu hojná, Trientalis europaea, na balvanu u silnice vz. Huperzia selago (zatím jediná zjištěná lokalita v ZCHÚ) Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: Vířivé kameny – sever; stupeň přirozenosti B-C Dílčí plocha 2002: 52

– 26 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 85 Rozloha: 3,16 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 14/6/2b Část: střední část Stanoviště: příkré severní až sv. svahy, ve východní části střední až strmější vsv. svah, terén převážně výrazně kamenitý-balvanitý, místy i s otevřenými suťovými úseky; plochou prochází stará serpentinová cesta s dosud výrazným zemním tělesem (z kamenů) Charakteristika porostu: trosky jeřábové smrčiny ve velmi exponovaném terénu – porost přirozeně nízkého vzrůstu, etážovitý, etáž 14 zastupuje již jen BK při východním okraji (nad silnicí), ze SM zůstaly jen popadané souše, nerovnoměrně zachována etáž 6 – zejména v západním úseku a dále kolem staré cesty (na JV) – různě poškozené SM 10-15 m vys., dále (častěji) i mladší SM 5-8 m, hojně JR 3-7 m vys., prolámaný, též nižší SM z přirozené obnovy, nezř. i nepůvodní KOS cca 1 m vys.; celkově porost vzhledu mlaziny a tyčkoviny, výrazně diferencované a volně zapojené až mezernaté, s místy početnými zbytky SM souší; na SV: nad silnicí roztr. staré BK (do 15 m), v příměsi SM, pod nimi hustá odrostlá mlazina JR, méně SM, 7 m vys., řídce zbytky nižších souší, výše již volně zapojená mlazina vysoké KOS (1,5-2 m vys.), JR 3 m, BR 4 m, SM 6 m; průměrná výška dol. etáže 4-5 m, horní 14 m Složení porostu [x 10%]: SM 6, KOS 2, JR 2, BR Výška porostu [m]: 12/5/1 Botanické poměry (podrost): druhově chudé, s dom. Vaccinium myrtillus a Vaccinium vitis-idaea, místy hojně Calluna vulgaris, dále Avenella flexuosa, Melampyrum pratense, Solidago virgaurea; v sv. části: nad silnicí Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus + Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata Návrh opatření: bez zásahu, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: C Poznámka: značně narušený zbytek přírodní jeřábové smrčiny, Dílčí plocha 2002: 54*, 55 v novější době pěstebně ovlivněný (zejména výsadbou KOS), stupeň přirozenosti B-C ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 86 Rozloha: 0,28 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 14/6/2b Část: nejjižnější část Stanoviště: střední svah východní orientace, nad silnicí, deluviálně obohacený Charakteristika porostu: etážovitý porost: na S v nadúrovni několik starých zakrslých BK cca 15 m vys., ve střední etáži hustá mlazina-tyčkovina JR 7 m vys., s malou příměsí SM, v podrostu podsadby JD 1 m v rozpadlých oplůtcích, které s sebou strhávají k zemi stromky (nekvalitní konstrukce!); dále na J v mírnějším svahu volně zapojená souvislejší bučina 18 m vys., v podúrovni nesouvisle JR 5 m, roztr. zmlazení BK do 1 m (okus) Složení porostu [x 10%]: BK 5, JR 5, SM, JD Výška porostu [m]: 17/7 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Stellaria nemorum, Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea, Avenella flexuosa, Maianthemum bifolium, Rubus idaeus Návrh opatření: nahradit nevyhovující IO u JD kvalitnějšími Stupeň přirozenosti: C Poznámka: stupeň přirozenosti B-C Dílčí plocha 2002:

– 27 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 87 Rozloha: 0,75 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 14/6/2b Část: druhá část od jihu Stanoviště: severní úsek: příkrý svah s četnými, nerovnoměrně rozmístěnými balvany a vyznívající balvanitou sutí; jižní úsek: střední, méně exponovaný až slabě deluviální svah Charakteristika porostu: severní úsek: rozvolněný starší porost, ± zakrslý, starší SM cca 18 m, početné, vitální, mezi nimi mladší SM do 12 m a dolní etáž cca 2 m vys., dále dosti hojně JR, podružně BR; v exponovaných polohách (nahoře) porost značně nižší, jen do 6 m, s hojnými prolámanými JR kolem 3 m, též 2 SM souše z nedávné doby; zřejmě se jedná o nejzachovalejší fragment přirozené smrčiny na Ještědu; jižní úsek: početné staré BK cca 15 (až 18) m vys., se souvislou výplní JR 6 (7) m, roztr. mladé SM 8 m, místy podsadby JD cca 1 m, v rozpadlých oplůtcích, zčásti již poškozené zvěří, BK 1 m z podsadeb, okousaný, též BK zmlazení, sporadicky i KL, minimálně 1 starší KL; dále při okraji SMP Složení porostu [x 10%]: na S: SM 7, JR 3, BR; na J: BK 3, JR 6, Výška porostu [m]: 15/6/2 SM 1, KL, JD Botanické poměry (podrost): na S: Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium vitisidaea, v E0 Polytrichastrum formosum a Dicranum scoparium; na J: Calamagrostis villosa (dom.), Vaccinium myrtillus, Oxalis acetosella, Rubus idaeus, Dryopteris dilatata, Athyrium filix-femina, Phegopteris connectilis, Milium effusum (lok.), Polygonatum verticillatum, Prenanthes purpurea Návrh opatření: v jižním úseku zvážit možnost dodatečné Stupeň přirozenosti: B ochrany mladých JD, BK a KL před zvěří – vyměnit nevyhovující IO Poznámka: dílčí plochu tvoří dvě relativně samostatné části Dílčí plocha 2002: 55*, 56 značně odlišného charakteru; stupeň přirozenosti B-C, vzhledem k tomu, že jde o relativně nejzachovalejší fragmenty přirozených lesů v ZCHÚ, bylo zde použito stupně B ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 88 Rozloha: 0,45 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 14a/6b/2c Část: severní část (pod silnicí) Stanoviště: příkrý severní svah, až 40°, s roztroušenými balvany Charakteristika porostu: volně zapojený až rozvolněný mladý porost SM s příměsí KOS, JR a vtroušenou BR, diferencovaný, s roztr. zbytky souší, porost cca 30letý, do 8 m výšky (průměrně 4-5 m), dále na V (zda ještě v této psk?) též BK; KOS 1,5 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 6-7, KOS 2-3, JR 1-2, BR Výška porostu [m]: 5 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: D Poznámka: stupeň přirozenosti C-D, hodnocení sníženo z důvodu Dílčí plocha 2002: vysokého podílu nepůvodní KOS

– 28 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 89 Rozloha: 2,21 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 14a/6b/2c Část: hlavní část (nad silnicí) Stanoviště: příkré i mírnější svahy jižní, západní až sz. orientace, západně od vrcholu Ještědu, většinou dosti exponované, zvl. na JV, kde jsou výrazně balvanité, místy i s menšími ploškami ± otevřených sutí, případně malými skalkami; pod vrcholem ruderalizováno Charakteristika porostu: regenerující zakrslá jeřábová smrčina rozdílné fyziognomie; na JV: rozvolněný zakrslý porost SM, JR, KOS, starší SM 3-6 (-8) m vys., výrazně deformované sněhem a námrazou, dále četné vylepšení z nedávné doby (kolem 0,5 m), taktéž KOS dvojího věku – stará a z minulého decenia, z menší části typu „pseudopumilio“, včetně monokormních habitů, JR silně prolámaný, do 2 m výšky; v mírném svahu blízko vrcholu rozvolněný porost prolámaných JR do 2 m, roztr. KOS 1 m, vylepšení BK z nedávné doby (v této extrémní poloze dosti riskantní); na SV menší fragment smrčiny středního věku, 8 m vys., v navazujícím prostoru a na většině plochy ale již nerovnoměrná směs JR, SM, KOS, vč. SM souší, nad silnicí ještě sporadické zakrslé BK, vtroušeně též BR Složení porostu [x 10%]: SM 3, KOS 3, JR 4, BR, BK Výška porostu [m]: 5 Botanické poměry (podrost): v exponovanějších úsecích dom. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Vaccinium vitis-idaea, Melampyrum pratense, Solidago virgaurea, v méně exponovaném terénu dom. Avenella flexuosa, též Rubus idaeus, Senecio ovatus, Silene dioica, Trientalis europaea Návrh opatření: v přívrcholové části možno experimentálně Stupeň přirozenosti: D vysadit JD (IO nebo menší oplocenka), jinak již nedolesňovat Poznámka: stupeň přirozenosti C-D, hodnocení sníženo z důvodu Dílčí plocha 2002: 59, 62 vysokého podílu nepůvodní KOS ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 90 Rozloha: 0,27 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 101 Část: Stanoviště: rozsáhlé balvanové pole v dosti příkrém sv. svahu, roztažené po vrstevnici Charakteristika porostu: velká otevřená plocha zcela bez dřevin i bylinné vegetace; při okrajích navazují shluky nízkých SM, podružně JR, BR, KOS, v jv. výběžku již suť nesouvislá, se shluky starších SM a se soušemi Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): okrajově Vaccinium myrtillus, méně Vaccinium vitis-idaea Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 55* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 91 LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 102 Stanoviště: menší suťové pole v sev. svahu Charakteristika porostu: otevřená plocha bez dřevin Složení porostu [x 10%]: – Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:

– 29 –


Výška porostu [m]: – Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 41*

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 92 LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 103 Stanoviště: menší suťové pole v sev. svahu Charakteristika porostu: otevřená plocha bez dřevin Složení porostu [x 10%]: – Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 93 LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 104 Stanoviště: menší suťové pole v sev. svahu Charakteristika porostu: otevřená plocha bez dřevin Složení porostu [x 10%]: – Botanické poměry (podrost): Návrh opatření: Poznámka:


Výška porostu [m]: – Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 41* Rozloha: 0,04 ha Část:


ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 94 Rozloha: 1,12 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 105 Část: Stanoviště: rozsáhlé suťové pole v příkrém východním svahu, na SZ s obloukem staré cesty (umělé zemní těleso), otevřené balvanité a kamenité partie (místy i drobné skalky) jsou rozčleněny plošně omezenými zazemněnými úseky zejména níže po svahu a při jižním okraji Charakteristika porostu: převážně otevřená plocha bez vegetace, v zazemněných úsecích hloučky zakrslých SM, dále i JR, roztr. nepůvodní KOS, SM je různého vzrůstu a věku, většinou 3-4 m vys. a nižší, z přirozené obnovy, některé SM 6-8 m vys., JR vlivem sněhu a námraz vesměs prolámaný, do 2 m výšky, KOS cca 1-1,5 m vys. Složení porostu [x 10%]: (SM 6, JR 3, KOS 1) Výška porostu [m]: (3) Botanické poměry (podrost): E1 na většině plochy téměř až zcela chybí, celkově dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Melampyrum pratense, Solidago virgaurea Návrh opatření: bez zásahu, nezalesňovat!! Stupeň přirozenosti: (B) Dílčí plocha 2002: 64 Poznámka:

– 30 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 95 Rozloha: 0,10 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 106 Část: Stanoviště: příkrý východní svah – severní okraj suťového pole vedle osy lanové dráhy, pod silnicí hrubě kamenitá suť překrytá drobným čedičovým štěrkem (navážka), též stará stavební suť – ruderalizace Charakteristika porostu: pouze v okrajových částech nízké prolámané JR a podružně i SM Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): v horní části ruderalizováno – na drolině Euphrasia rostkoviana, Hieracium murorum, Galium pumilum, Cerastium arvense, Saxifraga rosacea subsp. sponhemica (dosti hojně), Solidago virgaurea, Petasites albus; pod silniční zdí bujné lado s Epilobium angustifolium (hoj.), Senecio ovatus, Petasites albus, Chrysosplenium oppositifolium, Mycelis muralis...; níže po svahu běžná acidofilní květena – Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa, Solidago virgaurea Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 66* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 96 Rozloha: 0,44 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 107 Část: Stanoviště: Vířivé kameny – jižní část: skalní výchozy, balvanové sutě a méně exponované polohy v jejich okolí Charakteristika porostu: nevyhraněné bezlesí, na velké části plochy víceméně zapojené odrostlé mlaziny SM, diferencované, též se staršími stromy, slabá příměs JR, porost většinou 1,5-4 m vys., ± zakrslý Složení porostu [x 10%]: (SM 9, JR 1) Výška porostu [m]: (2) Botanické poměry (podrost): druhově chudé E1 v otevřenějších úsecích tvoří Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, méně Vaccinium vitis-idaea Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Dílčí plocha 2002: 60* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 97 Rozloha: 0,33 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 108 Část: Stanoviště: Vířivé kameny – skalní hřeben, na V s výraznějším skalním útvarem, místy balvanité sutě menších rozměrů Charakteristika porostu: řídce rostou zakrslé SM, podružně JR, BR, sporadicky též OS, BO, vysazená KOS Složení porostu [x 10%]: (SM +) Výška porostu [m]: (3) Botanické poměry (podrost): druhově velmi chudé: Vaccinium vitis-idaea (lok. dom.), Vaccinium myrtillus (hoj.), Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata – skalní štěrbiny Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 60* Poznámka:

– 31 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 98 Rozloha: 0,05 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 109 Část: Stanoviště: menší suťové pole v méně příkrém severním svahu Charakteristika porostu: otevřená plocha prakticky bez dřevin Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): sporadicky Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 61* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 99 Rozloha: 0,07 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 110 Část: Stanoviště: menší suťové pole v dosti příkrém severním svahu Charakteristika porostu: otevřená plocha prakticky bez dřevin Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): sporadicky Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 54* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 100 Rozloha: 0,03 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 111 Část: Stanoviště: menší suťové pole v příkrém vých. svahu – 35° Charakteristika porostu: otevřená plocha bez dřevin i bylinné vegetace Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): sporadicky Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 54* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 101 Rozloha: 0,09 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 112 Část: Stanoviště: menší suťové pole v dolní části příkrého svahu pod vrcholem Ještědu Charakteristika porostu: roztr. nízké SM a 1 keř KOS, jinak otevřená kamenito-balvanitá suť Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): E1 jen velmi nesouvisle vyvinuto: Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, podružně Calluna vulgaris Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 95* Poznámka:

– 32 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 102 Rozloha: 0,23 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 113 Část: Stanoviště: suťové pole ve středním svahu severní orientace, s velkými, stabilizovanými balvany Charakteristika porostu: bez vegetace, jen okrajově nízké SM, KOS, JR, BR Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): v okrajích Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 61* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 103 Rozloha: 0,96 ha LHC: Ještěd Odd.: 260 Dílec: A Por. sk.: 501 Část: Stanoviště: rozsáhlá suťová pole v příkrých svazích jižně od vrcholu Ještědu, převážně otevřené plochy balvanitých akumulacích, místy i s bloky a skalkami, v menší míře zazemněné úseky, v oblasti vrcholu antropogenní materiál, bezlesí zahrnuje i umělou terasu s parkovištěm Charakteristika porostu: otevřené polohy rozsáhlých sutí, bez vegetace, ostrůvkovitě nízké, prolámané JR, často i JIV (ruderalizace), řidčeji nízký SM Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): pomístně Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa ... ; v oblasti vrcholu ruderalizovaná travnatá (paseková) lada Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 66* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 104 Rozloha: 1,28 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 1 Část: Stanoviště: příkrý jz. svah, exponovaný, na části plochy četné balvany až bloky, menší suťová pole, střídají se s méně exponovanými partiemi Charakteristika porostu: volně zapojené až mezernaté mlaziny SM, KOS, BR, JR, místy i SMP, porost průměrně 2-3 m vys., SM 2-5 m, i s vyššími předrosty, v dolní části starší SM, řídce zbytky souší Složení porostu [x 10%]: SM 5, KOS 2, JR 2, SMP 1, BR+, BK Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa Návrh opatření: prořezávka ke konci decenia, redukce SMP Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 86, 89* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 105 Rozloha: 0,73 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 1b Část: Stanoviště: mírný až střední jz. svah, na SZ zrašelinělý, dále již jen pomístně podmáčený, místy zřetelně kamenitý Charakteristika porostu: většinou ± zapojená odrostlá mlazina SM, místy s vyšším podílem BR, vtroušeně JR, řídce i BK 1 m, na J ve světlině souvisleji, cca 1,5 m; porost výškově diferencovaný, SM do 8 m výšky, průměrně 5 m Složení porostu [x 10%]: SM 8, BR 2, JR, BK Výška porostu [m]: 5 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, hoj. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata, Epilobium angustifolium, Rubus idaeus, Trientalis europaea, Athyrium filix-femina, lok. Carex echinata, Carex rostrata, Juncus effusus, Viola palustris, Sphagnum sp. Návrh opatření: prořezávka, šetřit listnatou příměs Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 67*, 88 Poznámka:

– 33 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 106 Rozloha: 2,41 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 2 Část: Stanoviště: mírnější až střední svah záp. orientace Charakteristika porostu: odrostlá SM mlazina až tyčkovina, převážně dobře zapojená, jen místy mírně prosvětlená, 4-7 m vys., četné vrškové zlomy, vtroušeně JR, SMP; na západní straně souvislý porost BOP, cca 6 m vys., dílem polehlý až polámaný sněhem, vršky po zlomech rozvětvené, prosadby BK, SM, dále na Z KOS se SMP a mladým BK Složení porostu [x 10%]: SM 7, BOP 3, JR, BR, KOS, SMP Výška porostu [m]: 5 Botanické poměry (podrost): v E1 Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Trientalis europaea, Dryopteris dilatata, Rubus idaeus, Juncus filiformis, Carex nigra Návrh opatření: prořezávka ve SM části, v BOP části Stupeň přirozenosti: D rekonstrukce Poznámka: stupeň přirozenosti až E Dílčí plocha 2002: 71 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 107 Rozloha: 5,39 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 2a/1p Část: Stanoviště: střední i mírnější jz. svah, místy podmáčený-zrašelinělý, rozsáhlá psk Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojené odrostlé mlaziny s převahou SMP, dále hojně MD a SM, v menší míře JR, BR, BK, KOS, BO, porost nerovnoměrně smíšený, místy mezernatý, na S u cesty světlina s okousaným BK 1 m vys. a KOS (podmáčeno), také jinde prosadby BK značně poškozené až zničené zvěří Složení porostu [x 10%]: SMP 6, MD 2, SM 2, JR, BK, BR, Výška porostu [m]: 3 KOS, BO Botanické poměry (podrost): E1 vzhledem k volnějšímu zápoji často plně vyvinuto: Calamagrostis villosa (hoj.-dom.), Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Deschampsia cespitosa (lok. hoj.), Holcus mollis, Agrostis capillaris, Juncus effusus, Juncus filiformis, Carex nigra, Carex echinata (lok.), Carex canescens (lok.) aj. Návrh opatření: prořezávka ve prospěch SM a listnaté příměsi Stupeň přirozenosti: E Dílčí plocha 2002: 68 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 108 Rozloha: 0,54 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 2c Část: Stanoviště: příkrý balvanitý svah jjz. orientace Charakteristika porostu: volně zapojená odrostlá mlazina až tyčkovina BOP, SM, JR, BR, KOS, řídce i SMP, při horním okraji sporadicky zakrslý BK; BOP zde štíhlého vzrůstu, 5 m vys., se 3 ročníky zeleného jehličí, ojediněle loupaná, v elativně slušném stavu; SM 6 m, JR 3 m, BR 4 m, KOS 1 m vys., zčásti staršího věku Složení porostu [x 10%]: BOP 3-4, SM 2-3, JR 2, KOS 2, BR +- Výška porostu [m]: 4 1, SMP Botanické poměry (podrost): E1 druhově velmi chudé – dom. Vaccinium myrtillus, dále Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa Návrh opatření: ve 2. pol. decenia prořezávka, redukce BOP Stupeň přirozenosti: E Dílčí plocha 2002: 72 Poznámka:

– 34 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 109 Rozloha: 0,75 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 2d/1d Část: Stanoviště: střední svah jz. orientace, kamenitý až balvanitý Charakteristika porostu: nerovnoměrně zapojená až mezernatá mlazina SMP, BR, SM (BO), v průměru 3 m vys., SMP 2-4 m, SM 3-6 m, BR 2-5 m Složení porostu [x 10%]: SMP 4, SM 3-4, BR 2-3 Výška porostu [m]: 3 Botanické poměry (podrost): v E1 dom. Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa Návrh opatření: ve 2. pol. decenia prořezávka – redukce SMP Stupeň přirozenosti: D Poznámka: stupeň přirozenosti až E Dílčí plocha 2002: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 110 Rozloha: 0,43 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 2e/1e Část: Stanoviště: střední až příkřejší jz. svah Charakteristika porostu: v dolní části ještě nadúrovňový BK do 20 m výšky, jinak ale jen volně zapojená mlazina SM, JR, SMP, nerovnoměrně až skupinovitě smíšená, prům. 5 m vys., vtroušeně mladý BK poškozený okusem i zřídka odrůstající, též 1 starý zakrslý BK v horní části Složení porostu [x 10%]: JR 4, SM 3, SMP 3, BK + Výška porostu [m]: 5 Botanické poměry (podrost): Calamagrostis villosa (dom.), Avenella flexuosa, Maianthemum bifolium, Dryopteris dilatata Návrh opatření: prořezávka s redukcí SMP, vhodná ochrana BK Stupeň přirozenosti: D před zvěří Poznámka: Dílčí plocha 2002: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 111 Rozloha: 0,56 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 2f Část: severní část Stanoviště: mírnější severní svah se zazemněnými balvany Charakteristika porostu: volněji zapojená mlazina SM s příměsí SMP, BR, JR, diferencovaná, SM 1-5 m vys., SMP 0,5-1,5 m, BR a JR 2-4 m, dále světlinatá partie s výsadbou BK, u cesty též KOS Složení porostu [x 10%]: SM 6, JR 2, SMP 1, BR 1, BK, KOS Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): don. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Vaccinium vitis-idaea (lok.), Rubus idaeus Návrh opatření: ve 2. pol. decenia prořezávka, šetřit listnatou Stupeň přirozenosti: D příměs Dílčí plocha 2002: 89* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 112 Rozloha: 0,29 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 2f Část: jižní část Stanoviště: střední, méně exponovaný jz. svah pod silnicí a při okraji suťového proudu Charakteristika porostu: odrostlá mlazina SMP, SM, JR, cca 5 m vys., se SM předrosty většinou do 10 m, pod silnicí i 1 zakrslý BK, porost ± zapojený Složení porostu [x 10%]: JR 4, SM 4, SMP 2 Výška porostu [m]: 5 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Trientalis europaea, Maianthemum bifolium, Dryopteris dilatata, pod silnicí dále Senecio ovatus, Epilobium montanum, Stellaria nemorum, Dactylis glomerata Návrh opatření: ve 2. polovině decenia prořezávka – redukce Stupeň přirozenosti: D SMP Dílčí plocha 2002: 91 Poznámka:

– 35 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 113 Rozloha: 0,40 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 2g/1c Část: Stanoviště: kamenitý až balvanitý jz. svah při okrajích výběžku suťového proudu Charakteristika porostu: nerovnoměrně volně zapojená mlazina SM, SMP, BK, SM z přirozené i umělé obnovy, 1-3 m vys., roztroušeně předrost 6 m vys., SMP 1-3 m, BK 0,5-1,5, okousaný, dílem i zničený (vyvrácené kolíky), dílem nadějný, dále i několik podezřelých SM – snad exotů (SME?), na SZ 1 starší nízký BK se zlomeným vrškem Složení porostu [x 10%]: SM 6, SMP 3, BK 1, BR, JR Výška porostu [m]: 2 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa, Vaccinium vitis-idaea Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Poznámka: Dílčí plocha 2002: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 114 Rozloha: 0,91 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 3 Část: Stanoviště: členitá psk ve středním až strmějším jz. svahu, s roztr. balvany Charakteristika porostu: diferencovaná tyčkovina SM, hustá, neprořezaná, vtroušeně s JR, ve střední části též nadúroveň starých BK Složení porostu [x 10%]: SM 9-10, JR+, BK+, BR Výška porostu [m]: 11 Botanické poměry (podrost): E1 vesměs potlačeno Návrh opatření: prořezávka vhodná, šetřit JR Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 73*, Poznámka: 74*,81*, 92* ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 115 Rozloha: 1,41 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 3a/1s Část: druhá část od jihu Stanoviště: střední svah jz. orientace, balvanitý, na S exponovanější – strmější a skeletnatý Charakteristika porostu: v dolní části etážovitý porost SM 10-15/2-7 m, v exponovanějším terénu volněji zapojený a nižší, s vtroušenou BR, okrajově pahýl starého BK; na S volně zapojená diferencovaná mlazina až tyčkovina SM s příměsí BR a vtroušeným SMP, porost vylepšovaný, max 9 m vys., průměrně 4-5 m Složení porostu [x 10%]: SM 9, BR 1, SMP Výška porostu [m]: 10 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, dále Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa; na vrstevnicové cestě při horním okraji Geum cf. montanum (jediná sterilní rostlina, nejistý nález) Návrh opatření: bez zásahu, nedolesňovat, ev. výřez SMP Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 77 Poznámka:

– 36 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 116 Rozloha: 3,81 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 3a/1s Část: severní (největší) část Stanoviště: střední svah sz.-s. orientace Charakteristika porostu: SM tyčovina cca 12 m vys. (místy jen do 10 m), dílem zapojená, dílem rozvolněná a pak často s bohatou JR příměsí (6 m), dále i BK, BR, na Z okrajově zasahuje SMP (patrně nepřesná hranice psk, SM s vrškovými zlomy, porost před delší dobou prořezán – ležící tenká hmota; etáž 1s (vylepšení SM) jen nepatrně zastoupena Složení porostu [x 10%]: SM 8, JR 2, BR, BK, SMP Výška porostu [m]: 11 Botanické poměry (podrost): E1 v zapojených partiích potlačeno, jen řídce Calamagrostis villosa, Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Oxalis acetosella, Dryopteris dilatata, Rubus idaeus, Senecio ovatus, Maianthemum bifolium, Trientalis europaea... Návrh opatření: prořezávka Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 76 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 117 Rozloha: 0,60 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 3a/1s Část: jižní část Stanoviště: střední svah jz. orientace, místy balvanitý Charakteristika porostu: na většině plochy etážovitý porost SM – nerovnoměrně zapojená SM tyčkovina až tyčovina 15 m vys., s mladší SM výplní cca 4 m vys., v dolní části porost jednoetážový, s ležící hmotou z prořezávek. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 15/4 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus (v exponovaných partiích hojně), Dryopteris dilatata Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 78 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 118 Rozloha: 0,44 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 5 Část: severní část Stanoviště: střední svah sz. orientace, mírně podmáčený Charakteristika porostu: mladá SM kmenovina, diferencovaná, převážně plně zapojená, bez příměsi, místy vývraty, cca 14 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 14 Botanické poměry (podrost): E1 většinou nevyvinuto, jen ve světlejších úsecích Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Avenella flexuosa, Dryopteris dilatata Návrh opatření: probírka vhodná Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 79 Poznámka:

– 37 –


Rozloha: 1,30 ha Část: jižní část stupeň přirozenosti C-D Stanoviště: střední až strmější jz. svah, s místy hojnými balvany, psk přetíná vrstevnicová cesta Charakteristika porostu: tyčovina až tenká kmenovina SM, diferencovaná, místy až 20 m vys., jinde (zvl. v horní části) jen kolem 15 m, zapojená, jen místy po vývratech prosvětlená, porost nepěstěný, pod cestou starý BK Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 17 Botanické poměry (podrost): E1 v důsledku zápoje potlačeno Návrh opatření: bez návrhu (probírka možná) Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 81 Poznámka: Dílec: A

DP: 119 Por. sk.: 5

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 120 Rozloha: 0,17 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 5 Část: malá jz. část Stanoviště: střední balvanitý svah Charakteristika porostu: ± zapojená SM kmenovina, diferencovaná, s podúrovňovými soušemi, ale s ležící hmotou ze starších prořezávek, porost 16 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10 Výška porostu [m]: 16 Botanické poměry (podrost): E1 téměř chybí, roztr. Vaccinium myrtillus, méně Avenella flexuosa Návrh opatření: bez návrhu (probírka možná) Stupeň přirozenosti: D Poznámka: stupeň přirozenosti C-D Dílčí plocha 2002: 80 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 121 Rozloha: 0,19 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 6 Část: malá sz. část Stanoviště: střední jz. svah s nízce vystupujícími balvany; starý kamenný mezník s nápisem „N24“ Charakteristika porostu: prosvětlená SM kmenovina, při jižní hranici též dva starší BK, porost volně zapojený, tloušťkově diferencovaný, 16-20 m vys.,roztr. zmlazení BK 0,5 m, převážně padlé soušky Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK Výška porostu [m]: 18 Botanické poměry (podrost): dom. Vaccinium myrtillus, hoj. Avenella flexuosa, řídce Calamagrostis villosa, Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: D Poznámka: stupeň přirozenosti C-D Dílčí plocha 2002: 82 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 122 Rozloha: 3,07 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 6 Část: velká jižní část Stanoviště: střední až příkřejší svah jz. orientace, mírně kamenitý až balvanitý, deluviálně obohacený, též malá prameniště Charakteristika porostu: mladší SM kmenovina, převážně zapojená, při dolním okraji silně prosvětlená, dále místy mírně prosvětlená, v dolní části 15-20 m vys., v horní části převážně do 15 m, výchovně zanedbaná, s podúrovňovými souškami, místy nestálá slabá příměs podúrovňového JR, řídce i staré BK v nadúrovni, četné vrškové zlomy Složení porostu [x 10%]: SM 9, JR 1, BK Výška porostu [m]: 16 Botanické poměry (podrost): E1 nerovnoměrně vyvinuto: Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Calamagrostis villosa, Dryopteris dilatata, Rubus idaeus, Athyrium filix-femina, Carex pilulifera... Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 84 Poznámka:

– 38 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 123 Rozloha: 1,22 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 10/1r Část: Stanoviště: střední až strmější sz. svah Charakteristika porostu: volně zapojená až mezernatá vylepšovaná mlazina až tyčkovina SM, JR, BR, KOS, řídce zbytky staré SM etáže – jednotlivé poškozené stromy a zbytky souší nerovnoměrně v ploše; vylepšení SM 1 m Složení porostu [x 10%]: SM 6, JR 3, BR, KOS 1, BO, SMP Výška porostu [m]: 12/2 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, Rubus idaeus... Návrh opatření: dle potřeby v zapojenějších úsecích prořezávka, Stupeň přirozenosti: D v rozvolněných úsecích jsou žádoucí prosadby BK a JD s odpovídajícími IO Dílčí plocha 2002: 85 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 124 Rozloha: 0,05 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 10a Část: jižní část Stanoviště: střední až výraznější svah jz. orientace, balvanitý Charakteristika porostu: značně prosvětlená SM kmenovina, až 22 m vys., okrajově 2 starší BK (na hranici s psk 6), řídce podúroveň SM 4 m vys. Složení porostu [x 10%]: SM 10, BK Výška porostu [m]: 20 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (dom.), dále Avenella flexuosa, roztr. Calamagrostis villosa... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Dílčí plocha 2002: 88* Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 125 Rozloha: 0,15 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 10a Část: severní část Stanoviště: mírně balvanitý jz. svah při úpatí suťového pole, dosti příkrý Charakteristika porostu: zbytky horní etáže SM 18-22 m vys., nesouvislá podúroveň SM do 8 m, sporadicky mladý JR, roztr. SM 0,5 m, zřejmě z umělé obnovy, četné okousané JR nárosty, BK 0,5 m Složení porostu [x 10%]: SM 10, JR Výška porostu [m]: 20 Botanické poměry (podrost): E1 dobře vyvinuto, s dom. Vaccinium myrtillus, roztr. Vaccinium vitis-idaea, okrajově Avenella flexuosa Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: C Dílčí plocha 2002: 87 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 126 Rozloha: 0,59 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 16/3c/2b Část: střední část Stanoviště: příkrý jjz. balvanitý a kamenitý svah nad suťoviskem, vystupující bloky až skalky Charakteristika porostu: zbytky SM souší, roztr. zakrslé SM středního věku (6-10 m vys.), v dolní etáži KOS 1-1,5 m, SM, JR (BR), též ojedinělý starší zakrslý BK; porost volně zapojený Složení porostu [x 10%]: SM 4, KOS 4, JR 2, BR (BK) Výška porostu [m]: 3 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus, Vaccinium vitis-idaea, Avenella flexuosa... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: D Dílčí plocha 2002: 90 Poznámka:

– 39 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 127 Rozloha: 5,77 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 16/3c/2b Část: hlavní část Stanoviště: většinou dosti příkré svahy jz., záp. a jv. orientace, balvanité či kamenité, místy i s menšími suťovými poli Charakteristika porostu: rozsáhlá psk v exponovaném terénu, v jz. svazích s pomístnými zbytky horní etáže 8-18 (20) m vys. – starší a staré, různě poškozené SM, většinou ale jen zbytky souší, nyní již vesměs padlých; místy hloučky SM do 8 m (etáž 3?), dále BR do 5 m, JR, SM 1-3 m, mladý porost (etáž 2) 2-4 m vys., převážně smrkový, podružně BR, JR, okrajově jednotlivé zakrslé BK, dole na Z porost dosti mezernatý; sv. (sev.) část: na většině plochy volně zapojené i souvislejší odrostlé mlaziny, místy až tyčkoviny, SM, KOS, méně JR (BR), v exponovanějším terénu mezernaté, s hojnou KOS, porost diferencovaný, místy hustý (SM z přirozené obnovy), na SV i starší SM v rozvolněném proschlém porostu, 12 m vys. i vyšší (etáž 6?), v podúrovni JR 4 m, řídce SM, více KOS, roztr. BK... Složení porostu [x 10%]: SM 7, KOS 2, JR+, BR+, BK Výška porostu [m]: 14/5/2 Botanické poměry (podrost): Vaccinium myrtillus (převážně dom.), Vaccinium vitis-idaea (lok. hoj.), Avenella flexuosa, Calamagrostis villosa, lok. Calluna vulgaris, Solidago virgaurea, Dryopteris dilatata... Návrh opatření: bez zásahu Stupeň přirozenosti: D Poznámka: místy stupeň přirozenosti C-D Dílčí plocha 2002: 89 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 128 Rozloha: 0,56 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 16/3c/2b Část: Stanoviště: dosti příkrý jz. svah s prameništěm a počínajícím potokem Charakteristika porostu: v dolním úseku zapojený porost SM a JR s řídkou nadúrovní starých BK, SM do 50 let, JR místy velmi hojný, v podúrovni ± suchý, v otevřenějších partiích vitální, JR 10 m, SM až 20 m, porost zde nejednoznačně odlišen od sousední psk 6; výše BK v nadúrovni četnější, v jeho podrostu JR 7 m, jen podružně mladé SM, živořící zmlazení BK cca 20 cm Složení porostu [x 10%]: BK 10/SM 4, JR 6 Výška porostu [m]: 20/10 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Oxalis acetosella, Trientalis europaea, Avenella flexuosa, Polygonatum verticillatum, Maianthemum bifolium, Rubus idaeus, Phegopteris connectilis Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: C Poznámka: jv. část psk; stupeň přirozenosti C-D Dílčí plocha 2002: 94 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 129 Rozloha: 0,16 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 16/3c/2b Část: Stanoviště: střední, mírně deluviální svah jz. orientace Charakteristika porostu: nahoře skupinka vzrostlých BK, dole světlinka, v meziprostoru hloučky mladých SM do 10 m, v podúrovni BK 5 m, nahoře i dole vysazena JD v rozpadajících se oplůtcích, některé i 1,5 m vys, některé JD již zničené loupáním, dále nálety BK do 0,5 m (okus), vtroušeně JR Složení porostu [x 10%]: SM 6, BK 3, JD 1 Výška porostu [m]: 20/8/1 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa Návrh opatření: nahradit nekvalitní IO u JD, ochrana mladých Stupeň přirozenosti: C BK nátěry nebo plocením Poznámka: malá jz. část psk Dílčí plocha 2002: 93

– 40 –

ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 130 Rozloha: 0,69 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 17/3b/1a Část: Stanoviště: střední svah jz. orientace, zahliněný Charakteristika porostu: etáž 17: výstavky starých BK, jednotlivě i v hloučcích, dole v krátké linii, do 20 m výšky; etáž 3: hloučkovitě zapojený SM 14 m vys., dále hojně SMP 4-5 m; etáž 1: vylepšení ve světlinách – JD 1 m vys., v polorozpadlých oplůtcích, zčásti ve slušném stavu, BK 0,5 m bez ochran – poškozen okusem, SM. Složení porostu [x 10%]: SMP 4, SM 4, BK 2, JD+ Výška porostu [m]: 20/14/1 Botanické poměry (podrost): dom. Calamagrostis villosa, dále Avenella flexuosa, Rubus idaeus, Agrostis capillaris.... Návrh opatření: výhledově redukce SMP, údržba IO u JD, Stupeň přirozenosti: D ošetření BK nátěry, popř. plocením Poznámka: stupeň přirozenosti C-D Dílčí plocha 2002: 92 ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 131 LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 101 Stanoviště: suťový proud v příkrém západním svahu Charakteristika porostu: bez dřevin Složení porostu [x 10%]: – Botanické poměry (podrost): bez souvislejšího bylinného patra Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Poznámka:



ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 132 Rozloha: 0,24 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 102 Část: Stanoviště: balvanové moře v příkrém jz. svahu, místy až s bloky, suťové polohy přesahují konturu vymezeného bezlesí Charakteristika porostu: v zazemněných úsecích ostrůvky BR, SM, JR, vzácně BO, okrajově též SMP a KOS, výše i jednotlivé starší SM a několik souší, z toho jedna z nedávné doby Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): v otevřené ploše jen sporadicky Avenella flexuosa, Vaccinium myrtillus, Dryopteris dilatata, v zazemněných okrajích Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa, Rubus idaeus... Návrh opatření: bez zásahu, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 96 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 133 LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 103 Stanoviště: menší suťové pole v dosti strmém sz. svahu Charakteristika porostu: jen okrajově nízké SM, KOS, JR Složení porostu [x 10%]: – Botanické poměry (podrost): bez souvislejšího bylinného patra Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Poznámka:

– 41 –



ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 134 Rozloha: 0,52 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 104 Část: Stanoviště: balvanová suť v příkrém jz. svahu, na V v podobě úzkého výběžku Charakteristika porostu: roztroušeně, zvláště při okrajích SM různého věku, též JR, BR, KOS Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): v E1 Avenella flexuosa (hoj.), Vaccinium myrtillus, podružně Senecio vulgaris, Epilobium collinum, Frangula alnus Návrh opatření: bez zásahu, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 97 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 135 LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 105 Stanoviště: menší suťové pole v sz. svahu Charakteristika porostu: jen okrajově nízké SM, KOS, JR Složení porostu [x 10%]: – Botanické poměry (podrost): bez souvislejšího bylinného patra Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Poznámka:



ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 136 Rozloha: 0,90 ha LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 106 Část: Stanoviště: dosti příkrý jz.-j. svah, dlouhý a rozvětvený suťový proud, balvany a kameny, pod silnicí znečištěno odpadem Charakteristika porostu: otevřená plocha primárního bezlesí, většinou zcela bez dřevin, pod silnicí houštiny JIV (OS, BO), níže v krajích nízký JR, SM, po obvodu SM různého věku a zdravotního stavu, částečně regeneruje Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): v zazemněných partiích Vaccinium myrtillus, Avenella flexuosa, Calluna vulgaris (lok. hoj.), Melampyrum pratense Návrh opatření: bez zásahu, nezalesňovat! Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 98 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 137 LHC: Ještěd Odd.: 264 Dílec: A Por. sk.: 107 Stanoviště: suťový proud v příkrém západním svahu Charakteristika porostu: bez dřevin Složení porostu [x 10%]: – Botanické poměry (podrost): bez souvislejšího bylinného patra Návrh opatření: bez zásahů, nezalesňovat! Poznámka:

– 42 –



ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 138 Rozloha: 2,25 ha LHC: Ještěd Odd.: x Dílec: x Por. sk.: x Část: Stanoviště: členitá DP zahrnuje vrchol Ještědu se stavbou hotelu, horní stanice lanovky, parkoviště a silnici s navazujícími ruderalizovanými plochami (víceméně antropogenní reliéf, zčásti se stavební sutí po býv. horské chatě a rozhledně), dále pak velké suťové pole jv. od vrcholu, se skalkami a tělesem staré serpentinové cesty, náleží sem i průsek lanovky s vyšlapanou pěšinou Charakteristika porostu: v sutích řídce nízké a prolámané JR, SM, dále nepůvodní KOS, v blízkosti vrcholu též JIV, Sambucus racemosa (ruderalizace), nízký keř Prunus sp. (švestka?); v průseku lanovky: nesouvislé výmladky JR 1,5 m, řídce nízká KOS Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): na sutích a v průseku lanovky sporá a druhově chudá vegetace s Vaccinium myrtillus (dom.), Avenella flexuosa (lok. hoj.), Vaccinium vitis-idaea, Calluna vulgaris, Solidago virgaurea; v ruderalizovaném prostoru vrcholu druhově pestřejší vegetace různého typu – v sev. svahu ruderalizovaná paseková lada se Senecio ovatus (hoj.), Urtica dioica (hoj.), Carduus crispus, Deschampsia cespitosa, Epilobium angustifolium, Dactylis glomerata, Alopecurus pratensis, Geum urbanum, Poa nemoralis, Veronica chamaedrys, Festuca pratensis, Epilobium montanum, Tanacetum vulgare, Artemisia vulgaris, Alchemilla sp., Heracleum sphondylium, dále v přirozenějším terénu Avenella flexuosa (hoj.), Festuca rubra, Solidago virgaurea...; jižně od vrcholu: Poa nemoralis, Poa compressa, Dactylis glomerata, Artemisia vulgaris Elytrigia repens, Taraxacum sect. Ruderalia, Crepis biennis, Sedum acre, Cerastium sp., Epilobium collinum, Galium verum, Achillea millefolium Barbarea vulgaris, Lathyrus pratensis... Návrh opatření: suťová pole bez zásahu, ruderalizované trávníky, Stupeň přirozenosti: – případně bylinná lada kolem vrcholu lze udržovat sečením, vyloučit výsadby jakýchkoliv rostlin Dílčí plocha 2002: 66 Poznámka: ZCHÚ: Terasy Ještědu DP: 139 Rozloha: 0,03 ha LHC: Ještěd Odd.: x Dílec: x Por. sk.: x Část: Stanoviště: drobná nelesní parcela blízko vrcholu, v terénu zřetelněji neodlišená Charakteristika porostu: plocha bez dřevin – ruderalizovaná travnatá světlina vedle vyhlídkové plošiny Složení porostu [x 10%]: – Výška porostu [m]: – Botanické poměry (podrost): vzhledem k nepatrné rozloze a ruderalizaci nehodnoceno Návrh opatření: bez návrhu Stupeň přirozenosti: – Dílčí plocha 2002: 63 Poznámka:

– 43 –

Příloha S2

FLORISTICKÝ PŘEHLED Floristický průzkum území přírodní památky byl dosud v úplnosti proveden pouze autorem tohoto textu, a to samostatně při zpracování plánů péče v r. 2002 a nyní, tj. v r. 2011. Ani v jednom případě se ovšem nejednalo o průzkum detailní, který by bylo možné pokládat za inventarizaci. V podstatě se jednalo jen o průběžný zápis rostlinných druhů při šetření stavu lesních porostů (dílčích ploch) v rámci jediného floristického soupisu. Šetření přitom probíhalo uprostřed léta, s výjimkou kratší jarní exkurze (v obou letech), která ovšem neobsáhla celé území. Zaznamenanou květenu tak rozhodně nelze považovat za kompletní, deficit je třeba očekávat zejména u rostlin synantropních, jejichž výskyt ovšem není z ochranářského hlediska až tak zásadní (výjimkou budiž nepůvodní výskyt lomikamene Saxifraga cf. rosacea subsp. sponhemica). Celkově bylo při obou průzkumech na území přírodní památky zaznamenáno 228 taxonů cévnatých rostlin, z toho 170 v roce 2002 a 196 v roce 2011. Jejich úplný výčet je připojen níže. V současném průzkumu je i uvedena orientační četnost výskytu v rámci trojčlenné stupnice. Celkem 11 ze zjištěných druhů je zařazeno do červeného seznamu ohrožené flóry ČR (PROCHÁZKA 2011), většinou v nejnižší kategorii C4. Do kategorie C3 náleží 3 druhy: Huperzia selago, Leucojum vernum a Luzula sudetica. Do kategorie C2 náleží Saxifraga rosacea subsp. sponhemica, v tomto případě se ovšem jedná o zjevně druhotný výskyt na uměle vytvořeném biotopu (allochtonní čedičové drti). Zvláště chráněnými druhy v kategorii druhů ohrožených jsou Gentiana asclepiadea (původní?), Huperzia selago a Leucojum vernum, k druhům silně ohroženým opět náleží jmenovaný lomikámen. Všechny zmíněné druhy rostou v území dosti vzácně, početnější je jen Gentiana asclepiadea, která se rozšířila podél cesty při severozápadní hranici území. Podobný charakter rozšíření má i v Jizerských horách, kde však mimoto roste při březích Jizery, bez vazby na cestní síť. vědecké jméno Abies alba Acer platanoides Acer pseudoplatanus Aegopodium podagraria Agrostis capillaris Achillea millefolium Ajuga reptans Alchemilla sp. Alchemilla xanthochlora Alopecurus pratensis Anemone nemorosa Angelica sylvestris Anthoxanthum odoratum Anthriscus sylvestris Arabidopsis thaliana Arenaria serpyllifolia Artemisia vulgaris Astragalus glycyphyllos Athyrium filix-femina Atriplex patula Avenella flexuosa Barbarea vulgaris Bellis perennis

české jméno jedle bělokorá javor mléč javor klen bršlice kozí noha psineček tenký řebříček obecný zběhovec plazivý kontryhel kontryhel žlutozelený psárka luční sasanka hajní děhel lesní tomka vonná kerblík lesní huseníček polní písečnice douškolistá pelyněk černobýl kozinec sladkolistý papratka samice lebeda rozkladitá metlička křivolaká barborka obecná sedmikráska chudobka

–1–

2002 x x x x x x x x x x . x x x x . x x x . x x x

2011 1-2 . 2 2 2 2 . 1 . 1-2 1 1 1 1-2 . 1 2 1 2 1 3 1 .

čs 4

vyhl

vědecké jméno Betula pendula Betula pubescens Calamagrostis epigejos Calamagrostis villosa Callitriche palustris Calluna vulgaris Campanula rotundifolia Capsella bursa-pastoris Cardamine amara Cardaminopsis arenosa Cardaminopsis halleri Carduus crispus Carex brizoides Carex canescens Carex echinata Carex muricata Carex nigra Carex ovalis Carex pallescens Carex pilulifera Carex remota Carex rostrata Carex sylvatica Cerastium arvense Cerastium holosteoides Cerastium sp. Cirsium arvense Cirsium oleraceum Cirsium palustre Cirsium vulgare Conyza canadensis Corylus avellana Crepis biennis Crepis capillaris Crepis paludosa Dactylis glomerata Deschampsia cespitosa Digitalis purpurea Dryopteris dilatata Dryopteris filix-mas Echium vulgare Elytrigia repens Epilobium angustifolium Epilobium collinum Epilobium montanum Epilobium palustre Epilobium roseum Epilobium sp. Epipactis helleborine Equisetum arvense Equisetum sylvaticum Erigeron acris Erigeron annuus

české jméno bříza bělokorá bříza pýřitá třtina křovištní třtina chloupkatá hvězdoš jarní vřes obecný zvonek okrouhlolistý kokoška pastuší tobolka řeřišnice hořká řeřišničník písečný řeřišničník Hallerův bodlák kadeřavý ostřice třeslicovitá ostřice šedavá ostřice ježatá ostřice měkkoostenná ostřice obecná ostřice zaječí ostřice bledavá ostřice kulkonosná ostřice řídkoklasá ostřice zobánkatá ostřice lesní rožec rolní rožec obecný rožec pcháč rolní (oset) pcháč zelinný pcháč bahenní pcháč obecný turan kanadský líska obecná škarda dvouletá škarda vláskovitá škarda bahenní srha laločnatá metlice trsnatá náprstník červený kapraď širolistá kapraď samec hadinec obecný pýr plazivý vrbovka úzkolistá vrbovka chlumní vrbovka horská vrbovka bahenní vrbovka růžová vrbovka kruštík širolistý přeslička rolní přeslička lesní turan ostrý turan roční

–2–

2002 x x . x . x . x x x x x x x . x x x x x x x x x x . x . x . . x . . x x x x x x . . x . x . . x . x x . .

2011 2 1 1 3 1 2 1-2 . 1 . . 1-2 1-2 1 1 . 1-2 2 . 1-2 1 1 2 1-2 1-2 1 . 1 2 1 1 1 1 1 1 2 2 1 2 . 1 2 2 1 2 1-2 1 . 1 1 2 1 1

čs

4

4

vyhl

vědecké jméno Eriophorum angustifolium Euphrasia rostkoviana Fagus sylvatica Fallopia convolvulus Festuca brevipila Festuca gigantea Festuca pratensis Festuca rubra Filipendula ulmaria Fragaria vesca Frangula alnus Fraxinus excelsior Galeobdolon montanum Galeopsis pernhofferi Galeopsis sp. Galeopsis tetrahit Galium album Galium palustre Galium pumilum Galium saxatile Galium verum Gentiana asclepiadea Geranium robertianum Geum urbanum Glyceria fluitans Gnaphalium sylvaticum Heracleum sphondylium Hieracium bauhini Hieracium cymosum Hieracium laevigatum Hieracium lachenalii Hieracium murorum Hieracium pilosella Holcus mollis Homogyne alpina Huperzia selago Hypericum maculatum Hypericum perforatum Hypochaeris radicata Chaerophyllum aromaticum Chaerophyllum hirsutum Chrysosplenium alternifolium Chrysosplenium oppositifolium Impatiens parviflora Juncus effusus Juncus filiformis Juncus squarrosus Lamium album Larix decidua Lastrea limbosperma Lathyrus pratensis Leontodon hispidus Leucanthemum vulgare

české jméno suchopýr úzkolistý světlík lékařský buk lesní opletka plotní kostřava drsnolistá kostřava obrovská kostřava luční kostřava červená tužebník jilmový jahodník lesní krušina olšová jasan ztepilý pitulník horský konopice Pernhofferova konopice konopice polní svízel bílý svízel bahenní svízel nízký svízel hercynský svízel syřišťový hořec tolitovitý kakost smrdutý kuklík městský zblochan vzplývavý protěž lesní bolševník obecný jestřábník Bauhinův jestřábník vrcholičnatý jestřábník hladký jestřábník Lachenalův jestřábník zední jestřábník chlupáček medyněk měkký podbělice alpská vranec jedlový třezalka skvrnitá třezalka tečkovaná prasetník kořenatý krabilice zápašná krabilice chlupatá mokrýš střídavolistý mokrýš vstřícnolistý netýkavka malokvětá sítina rozkladitá sítina niťovitá sítina kostrbatá hluchavka bílá modřín opadavý pérnatec horský hrachor luční máchelka srstnatá kopretina bílá

–3–

2002 x . x . x x . x . x x . x . x . x x x x x x . . x x x . x x x x x x x . x . x . x x x . x x x x x . x x x

2011 . 1 2-3 1 . 1-2 1 2 1 1 1 1 1 1 . 1 1-2 . 1 2 1 1-2 1 1 1 1-2 1-2 1 . 1 1 1-2 . 2 1-2 1 1-2 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 2 1 1 . .

čs

vyhl

4

3

3

3

4

vědecké jméno Leucojum vernum Linaria vulgaris Lotus corniculatus Lotus uliginosus Lupinus polyphyllus Luzula campestris Luzula multiflora Luzula sudetica Lysimachia nemorum Maianthemum bifolium Matricaria discoidea Medicago lupulina Melampyrum pratense Melampyrum sylvaticum Milium effusum Moehringia trinervia Mycelis muralis Myosotis arvensis Myosotis nemorosa Myosotis sylvatica Nardus stricta Oxalis acetosella Petasites albus Phalaris arundinacea Phegopteris connectilis Picea abies Picea pungens Pinus contorta Pinus mugo Pinus sylvestris Plantago lanceolata Plantago major Poa annua Poa compressa Poa chaixii Poa nemoralis Poa pratensis Poa trivialis Polygonatum verticillatum Populus tremula Potentilla erecta Prenanthes purpurea Prunella vulgaris Prunus cerasus Quercus robur Ranunculus acris Ranunculus repens Rorippa sylvestris Rubus fruticosus agg. Rubus idaeus Rumex acetosa Rumex acetosella Rumex crispus

české jméno bledule jarní lnice květel štírovník růžkatý štírovník bažinný vlčí bob mnoholistý bika ladní bika mnohokvětá bika sudetská vrbina hajní pstroček dvoulistý heřmánek terčovitý tolice dětelová černýš luční černýš lesní pšeníčko rozkladité mateřka trojžilná mléčka zední pomněnka rolní pomněnka hajní pomněnka lesní smilka tuhá šťavel kyselý devětsil bílý chrastice rákosovitá bukovinec osladičovitý smrk ztepilý smrk pichlavý borovice pokroucená borovice kleč borovice lesní jitrocel kopinatý jitrocel větší lipnice roční lipnice smáčknutá lipnice širolistá lipnice hajní lipnice luční lipnice obecná kokořík přeslenitý topol osika mochna nátržník věsenka nachová černohlávek obecný višeň obecná dub letní pryskyřník prudký pryskyřník plazivý rukev lesní ostružiník křovitý ostružiník maliník šťovík kyselý šťovík menší šťovík kadeřavý

–4–

2002 x x x . x . x . x x . . x . x x . . x . x x x . x x x x x x x x x . . x x x x x x x x . x x x . x x x x x

2011 1 1 1 1 . 1 . 1 1 2 1 1-2 2 1 1 1 1-2 1 2 1 1-2 2-3 2 1 2 3 2-3 2 2 1-2 1 2 1-2 1 1 2 1 1 1-2 1-2 1 2 2 1 1 1-2 2 1 1-2 2-3 2 1-2 .

čs 3

3

vyhl 3

vědecké jméno Rumex obtusifolius Sagina procumbens Salix aurita Salix caprea Salix cinerea Sambucus racemosa Saxifraga rosacea subsp. sponhemica Scirpus sylvaticus Scrophularia nodosa Sedum acre Senecio hercynicus Senecio jacobaea Senecio ovatus Senecio sylvaticus Silene dioica Silene latifolia subsp. alba Silene vulgaris Solidago virgaurea Sorbus aucuparia Stachys sylvatica Stellaria alsine Stellaria graminea Stellaria nemorum Tanacetum vulgare Taraxacum sect. Ruderalia Tephroseris crispa Thalictrum aquilegiifolium Thlaspi caerulescens Trientalis europaea Trifolium repens Tripleurospermum inodorum Tussilago farfara Urtica dioica Vaccinium myrtillus Vaccinium vitis-idaea Verbascum thapsus Veronica chamaedrys Veronica montana Veronica officinalis Veronica serpyllifolia Viburnum opulus Vicia cracca Vicia sepium Viola arvensis Viola palustris

české jméno šťovík tupolistý úrazník položený vrba ušatá vrba jíva vrba popelavá bez hroznatý lomikámen trsnatý křehký skřípina lesní krtičník uzlinatý rozchodník ostrý starček hercynský starček přímětník starček Fuchsův starček lesní silenka dvoudomá silenka širolistá bílá silenka nadmutá celík zlatobýl jeřáb ptačí čistec lesní ptačinec mokřadní ptačinec trávovitý ptačinec hajní vratič obecný pampeliška lékařská stařinec potoční žluťucha orlíčkolistá penízek namodralý sedmikvítek evropský jetel plazivý heřmánkovec nevonný podběl lékařský kopřiva dvoudomá brusnice borůvka brusinka obecná divizna malokvětá rozrazil rezekvítek rozrazil horský rozrazil lékařský rozrazil douškolistý kalina obecná vikev ptačí vikev plotní maceška rolní violka bahenní

2002 x x x x x x x x . x x . x x x x . x x x x x x x x x . x x x . x x x x x x x x x . x x . x

2011 1-2 1 2 2 1 2 1 1 1 1 2 1 2-3 . 1-2 1 1 2 3 . 1 2 2 2 2 . 1 . 2 1 1 1-2 2 3 2-3 1 2 . 2 . 1 . 1 1 1-2

čs

vyhl

4

4

V ys v ět li v k y: 2000 – VIŠŇÁK (2000); 2010 – orientační floristický průzkum při terénním šetření pro tento plán péče (VIŠŇÁK hoc loco); x – výskyt taxonu, . – taxon nezjištěn, u průzkumu z r. 1999) jsou dále použity symboly „e“ – výskyt zjevně za hranicemi rezervace, „s“ – není jasné, zda jde ještě o výskyt v území PR; v r. 2010 zachycena orientační četnost taxonu v území v trojčlenné stupnici (1 – druh vzácný, 2 – druh roztroušený nebo místy hojný, 3 – druh běžný, vystupující jako častá dominanta, přechodné stavy popisují mezistupně 1-2 a 2-3;

–5–

čs – kategorie červeného seznamu (C1-C4, cf. PROCHÁZKA 2001); zch – zvláště chráněné druhy dle přílohy Vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb. (1 – druh kriticky ohrožený, 2 – druh silně ohrožený, 3 – druh ohrožený).

Poznámky k významnějším druhům Následující komentáře jsou jen s drobnými úpravami převzaty z plánu péče z r. 2002. Abies alba (jedle bělokorá) – kdysi třetí nejhojnější dřevina v území, z původních porostů se ale nedochoval jediný dospělý strom; pouze mladé výsadby na několika místech, značně poškozované zvěří, někdy i sněhem (vrškové zlomy). V současnosti místy početné výsadby (podsadby) zejména v jižní části ZCHÚ, pokud není poškozována zvěří (zhroucené oplůtky), dobře odrůstá. Na SZ v jedné mladé psk původně řada odrostlých jedlí, ve stádiu tyčkoviny až tyčoviny zničených loupáním, dodnes přežily jen 3 stromy. Cardaminopsis halleri (řeřišník Hallerův) - na Ještědu zřejmě nepůvodní, nalezen ojediněle pod silnicí západně od vrcholu; v širším okolí agestochorní druh, který je rozvlékán podél silniční sítě, též podél toku Lužické Nisy; v r. 2011 nepotvrzeno. Carex remota (ostřice oddálená) – v nižších polohách Ještědského hřbetu poměrně běžný druh eutrofnějších lesních pramenišť, v ZCHÚ na dvou lokalitách v pramenné oblasti Ještědského potoka (por. sk. 258 B 5 a 258 D 5). Eriophorum angustifolium (suchopýr úzkolistý) – nalezen na dvou pasekových prameništích na západním i východním úbočí ve slabých populacích; v r. 2011 nepotvrzeno, pasekové druhy obecně ustupují po zapojování mladých porostů, může však jít o přehlédnutí, neboť mlaziny jsou dnes již jen obtížně průchodné. Galium pumilum (svízel nízký) – ve vrcholové oblasti Ještědu (vedle stanice lanové dráhy) v souvislém porostu, zřejmě druhotný výskyt, patrně již starého data - stabilizovaný. Galium saxatile (svízel hercynský) – velmi roztroušeně v západních úbočích Ještědu a nad Výpřeží, nevytváří rozsáhlejší porosty (podobně jako v dalších částech Ještědského hřbetu); Galium verum (svízel syřišťový) – ve vrcholové oblasti Ještědu na více místech, zplaněle. Gentiana asclepiadea (hořec tolitovitý) – jižně od Kamenných vrat, v doprovodu lesní cesty v úseku asi 200 m hojně, sporadicky zasahuje do okolních porostů, výskyt pokračuje mimo ZCHÚ v doprovodu Ještědského potoka k horním Křižanům. Zvláště chráněná rostlina. Homogyne alpina (podbělice alpská) – SÝKORA (1967a) uvádí ze zájmového území 4 lokality (a další v širším okolí), sám jsem ji ale nalezl na jediné místě, na lesní cestě poblíž Výpřeže; pravděpodobný výskyt i na dalších lokalitách (dle sdělení dr. Sýkorové roste i severně od vrcholu), rozhodně ale nejde o častý či dokonce běžný druh lesního podrostu; v r. 2011 potvrzen výskyt na více místech, nejedná se o vzácný druh. Huperzia selago (vranec jedlový) – druh horských bučin i smrkových lesů, zejména na silně kamenitých půdách (s optimem výskytu na vysokohorských holích). V Ještědském hřbetu na rozdíl od Jizerských hor velmi vzácný, z Ještědu (sz. svah) jen historické údaje z konce 19. století, v 70. letech později nepotvrzený nález T. Sýkory v severním svahu Vápenného, v r. 1993 nalezen autorem tohoto textu ve východním úbočí Černé hory. V r. 2011 ojedinělý nález na kvarcitové skalce (bloku) v oblasti Vířivých kamenů. Vzhledem k určitému expanznímu potenciálu tohoto druhu v Jizerských horách (šíření do pasek, prosvětlencýh lesů i vrchovištních bezlesí) nelze vyloučit postupné rozšiřování této plavuně i na Ještědu. Lastrea limbosperma (pérnatec horský) – dle dr. Sýkorové roste početně v lesním průseku při jižním okraji území; v r. 2002 přehlédnut, v r. 2011 potvrzen, v širším okolí jde o druh sledující cestní síť, někdy společně s Blechnum spicant.

–6–

Leucojum vernum (bledule jarní) – západně od Mohyly letců, v por. sk. 258 D 5, na nevelké ploše v mladší smrčině dosti početně; další lokalita je cca 500 m jv. odsud, na rozhraní por. sk. 264 A 1 a 1z, v jeřábové mlazině (zde ale pouze jedna růžice). Nelze vyloučit další výskyty, v porovnání s dřívějším stavem ale jistě pouze zbytkové. Zvláště chráněná rostlina. V r. 2011 nepotvrzena druhá výše popsaná lokalita. Lycopodium annotinum (plavuň pučivá) – v r. 1999 byla nalezena dr. Sýkorovou na lesní cestě severně od Kamenných vrat; sám jsem ji v území nezaznamenal, v Ještědském hřbetu se pravděpodobně recentně jinde nevyskytuje; nepotvrzeno ani v r. 2011. Melampyrum pratense (černýš luční) – charakteristický druh zakrslých (původně jedlových) smrčin, který hojně vystupuje hlavně v sv. úbočí Ještědu, ve výškách nad 920 m. Milium effusum (pšeníčko rozkladité) – zřejmě jediná lokalita je ve fragmentu bučiny vjv. od vrcholu Ještědu (por. sk. 260 A 13/5/1z), kde pšeníčko roste v menší světlině s Calamagrostis villosa. Polygonatum verticillatum (kokořík přeslenitý) – řada lokalit v území, vždy na hlubších půdách s dominancí Calamagrostis villosa, početněji ve zbytcích bučin jv. od vrcholu a dále při silnici na Výpřež. Prenanthes purpurea (věsenka nachová) – pouze ve fragmentech živnějších bučin, tj. jv. od vrcholu Ještědu a jz. od Výpřeže. Saxifraga rosacea subsp. sponhemica (S. decipiens) – sekundární výskyt v suti pod silnicí vedle (sz.) stanice lanovky, kde vytváří ucelené porosty o rozloze nejméně 25 m2. Bělokvětá i růžovokvětá forma. Často pěstovaná skalnička, která byla na Ještěd vysazena zřejmě již cca před 100 lety. Pozn. 2011: vzhledem k charakteru ekotopu (čedičová drť) se naskýtá otázka, zda sem tento druh nebyl náhodně zavlečen s tímto cizorodým materiálem. Sedum acre (rozchodník ostrý) – v území jen druhotně, v sutích blízko vrcholu dosti hojný, v břehu silnice nad horní stanicí lanovky, sporadicky i při parkovišti na Výpřeži. Senecio hercynicus (starček hercynský) – jedna z mála skutečně horských rostlin na Ještědu. Dosti hojný v celém území, ale nerovnoměrně rozšířený, často doprovázený příbuzným Senecio ovatus. Původně druh horských (zvláště vysokobylinných) bučin, dnes převážně v pasekových společenstvech nebo v nezapojených kulturních smrčinách. Solidago virgaurea (celík zlatobýl) – roztroušený druh zejména vyšších poloh, s optimem výskytu ve skeletnatých bučinách blízko vrcholu, kde je místy velmi hojný (často spolu s Melampyrum pratense). Tephroseris crispa (stařinec potoční) – ojedinělý výskyt na lesním prameništi západně od Mohyly letců (por. sk. 258 D 5), v r. 2011 nepotvrzen. Mimo území ZCHÚ roste nejblíže v olšině sz. od Výpřeže. Trientalis europaea (sedmikvítek evropský) – ve výškách nad 900 m již hojně, většinou na hlubších půdách s porostem Calamagrostis villosa, v nižších polohách hlavně na prameništích. Veronica montana (rozrazil horský) – charakteristický druh květnatých bučin, popř. smíšených listnatých lesů na vlhčích, eutrofnějších půdách, roste početně v lesním prameništi asi 500 m jjz. od Výpřeže (por. sk. 258 B 5). SÝKORA (1967b) uvádí z vrcholové oblasti výskyt druhů Homogyne alpina, Ranunculus platanifolius, Streptopus amplexifolius, Trientalis europaea, Veratrum lobelianum. Z nich se v PP Terasy Ještědu prokazatelně vyskytuje pouze Homogyne alpina (řídce roztroušeně) a Trientalis europaea (hojně). Veratrum lobelianum roste ve světlině necelých 100 m východně od jižního okraje ZCHÚ, lokalitu znám ale z doby kolem r. 1990, v posledních 20

–7–

letech jsem ji neprověřoval. Další dva druhy zřejmě dosud řídce rostou ve vlhkém úžlabí na pramenech Slunného potoka, již mimo území přírodní památky. SÝKORA (l. c.) zmiňuje ještě nepotvrzené literární údaje, které se týkají druhů Aconitum plicatum, Geum montanum, Listera cordata a Lycopodium annotinum. S výjimkou posledního druhu, který na severu území v r. 1999 nalezla dr. Sýkorová, jde již pouze o historické údaje, v případě Geum montanum snad i nesmyslný (habituelně podobnou sterilní rostlinu jsem ovšem v r. 2011 překvapivě nalezl na staré kamenité cestě v západní části území – nejspíše se ale jednalo o netypicky vyvinuté Geum urbanum, neboť výskyt G. montanum by v takto nízké nadmořské výšce byl unikátní). Další vzácný druh, kdysi z Ještědu uváděný – Epipogium aphyllum – rostl nejspíše v květnatých bučinách mezi lyžařskými můstky a vrcholovou silnicí, tj. již mimo území dnešní přírodní památky. Z významnějších recentních nálezů zmiňuje SÝKOROVÁ (in litt.) výskyt Lycopodium clavatum při cestě jižně od Kamenných vrat, cca z r. 2007.

–8–



  





 

 





 



    

  né území, zde vždy „PP Terasy Ješt  sobena pro univerzální použití;                že být n    lesní správa, zde vždy „Ješt                              ípadnou bližší lokalizací, okrajov             ený nejbližším fytocenologickým   íslušné jednotky vždy odpovídat;    spíše lesnická charakteristika stromové etáže;                 ást, viz též samostatná tabulka v p    

  



  



              evažuje), smrku ztepilého a            

  



  

 

  ední západní až severozápadní svah, místy s výrazný         mladý porost nehomogenní jak v druhovém složení, t     odrostlé mlaziny až ty                                    



  

 

       ková až t                     evažuje        

  



  

 

  mírný až st         evážn          ínu; v jižní       poškozených až zcela zni    áb v jižní                       



  

 

  mírný až st                                 

  



  

 

           ovina až kmenovina, p                     



  

 

           žku a p                  oviny až                       

  



  



                              žba po zlomech; na západním okraji nad potokem je                          

  



  

 

         tšina plochy, 7N1 - jižní okraj, 7K3 - jz. okraj            evážn                          íza a buk, podružn                          



  

 

     výchozy; jižní a severní svahy s m      ást, 6K1 - jižní       kultury až mlaziny tvo       ízy až 5 m vysoké           na jihu též smrku pichlavého, prosázeného bukem bez         ; jižní svahy pon kud živn  , v širokém lemu cesty též      ezávka, možné místní dopln  

  



  

 

          evážn  jižní svahy, dosti p       ji skeletnatá, nevýživné,                   evažují) až ty                            ízy, již bez prosadeb bukem; na hran                     ; na JZ smrková mlazina až                        

  



  

 

  velmi mírný severní až západní svah, hlubší nezamo             ovina až nastávající kmenovina     (hmota leží v porostu)                     



  

 

  rovina až mírný svah severozápadní orientace, p                                    

  



  

 

                           



  

  

  mírný až st                 evážn                          (až 6 m), ojedin             

  



  

  

  mírný až st                                      , u cesty též         



  

 

    že vlhká, ale nezamok         kovina až ty         ábem, výše po svahu jen rozptýlené nižší stromy (vi            jším úseku též             

  



  

 VII - jižní 

  ední až velmi mírný severozápadní svah, p           smrková mlazina až ty 

 

                 ižovatky cest kultura smrku 1-1,5 m vys.  evážn          



  

 

                                      

  



  

  

             smrkový porost cca 14 m vysoký, s podružnou p      níže voln               



  

 

                        

  



  

 

  rovina až mírný svah severní orientace, hlubší p                      žb               



  

  

                                                

  



  

 III - jižní 

   evážn západní orientace, s pramennou úžlabinou jižní v                                



  



  mírný, na JZ již výrazný, bez zamok         ovina až kmenovina, prosv  žbou       žb                        

  



  



                         diferencovaný smrkový porost, nejstarší smrky až 1       íza; zcela na severu (možná již ve sk. 1) sv                    



  

            



  



  



                 



  

 

           dole odrostlá kultura až mlazina smrku, buku a mod          nehomogenní v druhovém složení, mod ín až 3,5 m vys., buk 2-3 m vys., smrk 1-2 m vys.,               

  



  

 

                               



  

 

   ibližn          mlazina až ty       pod výše ležící cestou) porost vzrostlejší a zapoje  i jižním okraji ješt           evažuje         navrhuji zvážit vy  ní jižního okraje skupiny, kde je porost evidentn 

  



  

 

                                 



  

 

  ední západní až severozápadní svahy, nezamok         zapojená smrková mlazina až ty              ??????????? zde možná smp, jr, bk

  



  

 

                              



  

 

                              

  



  

 II - jižní 

                kovina až ty        tlinami po zlomech, na zemi leží množství pro               



  

 

                         

  



  

 II - jižní 

   ibližn              podrostem smrku, podružn                             



  



   až severozápadn          tšina plochy, 6S4 - jižní        tenká až st  ovina až     tlený, v jižní                     žic),        

  



  



  ední severozápadní až západní svah, p                     žen, je však možné, že k této t žb         asto též je          i jižním a severním okraji výsadby buku bez ind. oc               vzhledem k absenci živých strom   uji snížit   

  



  

 

  mírný až st                   ást, 7N1 - východní a jižní  nejjižn      tinová a metlicová, podružn        mlaziny až ty    i jižním okraji též kle       ásti zapojená smrková mlazina až ty         zapojený se nachází jižn                        též                       na jihu též             

  



  

 II - jižní 

                                        



  

 III - nejjižn  

  ebenová poloha mezi 920 a 960 m jižn      jšího svahu jižní orientace; v                                            evažuje              

  



  

 

  íkrý ssv. svah na kvarcitovém podloží, p          ková až buková smr    smrková mlazina až ty      zapojená mlazina až ty           že; p                      

  



  

  

   ibližn                    mlazina až ty      níže po svahu smrková ty  až hlou                               inách v jižní               



  


  ední, na jihu až p       tšina plochy, 7N1 - jižní okraj                             

  



  

 

                    ovina až slabá kmenovina, bez listnaté   si; u silnice menší plocha se smíšenou kulturou až     zemi množství hmoty z pro            u silnice menší kultura až mlazina smrku ztepilého               



  

  

                                      

  



  


          kovina až ty                        



  

   

          ovina až kmenovina       i jižním okraji pláš         

  



  

 

                             smrková kultura až mlazina, v exponovaných polohác          tšinou jen smrkové souše - živé stromy                                         není nutné), udržet p          nejsou zastoupeny žádné starší d eviny (etáže)

  



  

 

                             rem k západu již jen souše, zcela na západ již pouze n       až 8 m vys.; na severu p                  též          



  

 

  íkrý východní až severovýchodní svah, hrub   jižní    tšina plochy, 7N1 - jižní okraj                          

  



  

  

  íkrý severní až východní svah v nadm. výšce 920-980 m, kamenitý až                                 ová etáž nerozlišená od stromové, zahrnuje nižší je                   



  

  

             vzrostlejší než výše ležící partie téže por. sk.             eviny již p evažují; p              

  



  

 

                                                  



  

 

                 ina, až 20 m vysoká, fyziognomicky nejlepší v      i horním okraji též smrk pichlavý           neumožnit rozpad porostu - zvážit možnost oplocení  jedli s klenem, buk zavést i do výše ležícího poros 

  



  

 VIII - jižní 

   evážn jižní orientace a plochá h                             plochy porost nižší - viz E2   zapojené až mezernaté mlaziny je   evažuje) a                    



  

  

  severozápadní, západní a jižní svah v nadm. výšce                ina, na jihu nižší, spíše  evažujícím je                                        

  



  



                  ina, jižní okraj je pasekového vzhledu. Jižní    í nižší skalní hradba, p   níž jižn    irozené obnovy. Jižní okraj tvo   , mezi nimiž vyniká p                     



  



                           

  



  



   íkrém jižním svahu, v nadm. výšce 960-990 m; plošn                  



  



      du, pod protipožární terasou; v jižní    aj.; jižn               

  



  



                                    



  



  úzká lyža   ední až p    obnažená, sv že vlhká                      

  



  



  ová pole jižn               poškozený až odum                 Poblíž vrcholu synantropn        ; též n   eviny, vysazené zde již na konci 19.       



  



                                 , v E0 též    

  



  

 

  jší západní až jihozápadní svah, p         ást, 7N1 - jižní a jihovýchodní okraj                       nižší a mén                     kdy též jíva a osika,   , jižn                  



  

 

                                 možno zavést p   

  



  

 III - malá jižní 

        tšina plochy, 8Z9 - jižní           ábu, podružn                     



  

 

  ibližn    i jižním      i jižním okraji                ale již smrk ztepilý s p                            

  



  

  

             nezapojená odrostlá kultura až mlazina borovice Mu                            



  

 

      ást, 7Z2 - jižní      velmi mezernatá smrková kultura až mlazina (na jih    v jižním výb žku voln                         

  



  

  

  ední až výrazn  kamenitý až zasu   jižním okraji p                     exponované jižní      ítomen již jen je      ásti skupiny jednotlivé až hlou                    



  

 

                                   

  



  

 

                  diferencovaná smrková mlazina až ty                       možné díl        



  

 

     etnými kameny až balvany              smrková mlazina až ty               ležících partiích            

  



  


            ký smrkový porost - kultura, mlazina až ty          až ty                



  

 

                      ovina až tenká kmenovina, bez listnaté             

  



  

 

              zasažená t žbou                



  


                         tšinou nižší,          

  



  

 

   kamenitý až balvanitý           ovina až kmenovina              



  

 

                                   

  



  


  ední až p        ást, 7K1 - jižní cíp        kovina až kmenovina), v        evážn  e zapojený smrkový porost, v nižší jádrové               ový, výše již dosahuje hlavní úrovn            nichž místy vznikly drobné sv                



  

 

      ást, 7N1 - jižní              evážn již jen soušemi, s      evážn jen polámané souše, zpravidla nižší než 10 m, roztr. (hlavn  i jižním okraji) dožívají jednotlivé nebo hlou              evažuje), okrajov             i jedle; smrk použít pouze   žit souše! 

  



  

 

   evážn             evážn                kolik živých smrk                též kosod                e (týká se již spíše por. sk. 1)    



  

 

                                       

  



  

 II - jižní 

               i jižním okraji ojedin    vodního porostu již byla odt žena (patrn  žbu, nebo   žba p               nevyžadována, obnova je dostate  

  



  

 

              evážn              nými živými stromy v r    et živých smrk je v severní a nejjižn       na jihu v podrostu dožívajících smrk              ásti již dosti poškozené; na jihu                               

  



  

  

                   mohutné smrkové souše až 15 m vysoké, z ásti již popadané, sporadicky živé stromy do 10 m výšky               výsadeb považovat za zajišt            



  

 III - jižní 

  ední až p   i jižním okraji dlouhého su              kolik dožívajících, siln                      

  



  

 

                  zapojenými smrkovými mlazinami až ty                                                              



  

 

                            zmlazení, které se však nedožívá vyššího v    umožn         

  



  

 

                        též smrk pichlavý          



  



              ást spadá již do sk. 264 A 15/2z/1y       

  



  



                     



  



                             

  



  



     níže jako bezlesí                   

                                  ísla (položka „DP     a slouží jen k vyzna      

Plán péče. o: přírodní památku Terasy Ještědu na období:

Recommend Documents