Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009

Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 Ing. Kateřina Illetško

1. Zásadní změny zákona o daních z příjmů V této kapitole jsou souhrnně uvedeny zásadní změny týkající se zdaňování příjmů fyzických osob platné pro zdaňovací období 2009. V této souvislosti je třeba zmínit, že v roce 2009 byly provedeny změny v  celkem 11-ti novelách zákona č.  586/1992  Sb., o  daních z  příjmů (dále jen ZDP). Zákonem č. 216/2009 Sb., bylo upraveno ustanovení § 3 odst. 4 písm. f) ZDP, které stanoví, že předmětem daně nejsou příjmy získané převodem majetku mezi osobami blízkými v  souvislosti s  předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti, zemědělského podnikatele při splnění podmínek vyplývajících z Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 a Nařízení vlády č. 69/2005 Sb. Převodem je míněn nejen prodej, ale také darování nemovitosti nebo ostatního majetku. Zákonem č. 2/2009 Sb., došlo v ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP ke zvýšení limi-

D P

tu pro osvobození u příjmů získaných ve formě dávek a  služeb z  nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona o  důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a  všeobecného zdravotního pojištění, a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. Jde-li však o  příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k  1. lednu kalendářního roku, ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle zvláštních právních předpisů. Nařízením vlády byla stanovena minimální mzda pro rok 2009 ve výši 8  000  Kč. To znamená, že v  roce 2009 oproti roku 2008 došlo ke zvýšení limitu pro osvobození z  částky 198  000  Kč na částku 288 000 Kč. daňová přiznání

1

V § 4 odst. 1 písm. i) ZDP byly zpřesněny podmínky pro osvobození příjmů, plynoucích na základě péče o osobu blízkou, od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona o sociálních službách. Dále došlo ke zpřesnění osvobození u dotací poskytnutých ve smyslu § 4 odst. 1 písm. t) ZDP. Podle § 4 odst. 2 písm. d) ZDP se rozdělením pozemku doba mezi nabytím a  jeho prodejem, pro účely osvobození od daně z příjmů, nepřerušuje. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. a) ZDP bylo v  roce  2009 novelováno zákonem č. 2/2009 Sb. a zákonem č. 216/2009 Sb.. Od daně z příjmů ze závislé činnosti jsou osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s  odborným rozvojem zaměstnanců a  související s  předmětem činnosti zaměstnavatele za podmínky, že se vzdělávání zaměstnance podle zvláštního právního předpisu (např. § 230 zákoníku práce) považuje za výkon práce, nebo částky vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost (podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). Musí být splněny tři základní podmínky: • plnění je poskytované zaměstnancům nepeněžní formou, tzn., že zaměstnavatel musí výdaje spojené se vzděláváním uhradit přímo jeho poskytovateli (peněžní plnění se u  zaměstnance vždy posoudí jako zdanitelný příjem), • vzdělávání má charakter odborného rozvoje podle zákoníku práce, 2

tzn. nejedná se o nepeněžní plnění vynaložené vzdělávání potencionálních zaměstnanců nebo rodinných příslušníků [i když ve zmíněných případech bude možné pro účely daňového osvobození aplikovat ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) ZDP], • vzdělávání (odborný rozvoj) zaměstnanců musí souviset s  předmětem činnosti zaměstnavatele, tedy s jeho zajišťováním. Pro upřesnění je třeba uvést, že vzdělávání nemusí přímo souviset s prací zaměstnance (s jeho pracovním zařazením), ale školení nebo jiná forma vzdělávání (studium) musí být v souladu s potřebou zaměstnavatele. V  souvislosti s  výše uvedeným rovněž došlo k  úpravám v  ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDP. Pro zaměstnavatele jsou výdaje (náklady) spojené se zvyšováním kvalifikace související s předmětem činnosti zaměstnavatele od roku 2009 také nově prohlášeny za daňově uznatelné. Novelou č.  289/2009  Sb., došlo se zpětnou platností od 1.  1.  2009 k  úpravě týkající se výdajů stanovených procentem z příjmů § 7 odst. 7 ZDP. Podle zmíněného ustanovení, neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v  § 11 nebo § 12 ZDP ve výši 80  % z  příjmů ze zemědělské výroby nebo z  příjmů ze živností řemeslných, 60  % z  příjmů v  ostatních případech. V  níže uvedené tabulce je uveden přehled paušálních výdajů od roku 2008 s výhledem do roku 2010: PORADCA extra VS – JANUÁR

daňová přiznání

§ 7 odst. 1 písm. a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství § 7 odst. 1 písm. b) příjmy ze živností řemeslných § 7 odst. 1 písm. b) příjmy ze živnosti kromě živností řemeslných § 7 odst. 1 písm. c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů § 7 odst. 2 písm. a) příjmy z  užití nebo poskytnutí práv z  průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a  to včetně příjmů z  vydávání, rozmnožování a  rozšiřování literárních a  jiných děl vlastním nákladem s  výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní podle § 7 odst. 6 § 7 odst. 2 písm. b) příjmy z  výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů § 7 odst. 2 písm. c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů § 7 odst. 2 písm. d) příjmy z  činnosti insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu § 9 příjmy z pronájmu § 10 příjmy ze zemědělské výroky, která není provozována zemědělským podnikatelem

Činnost

60 %

60 %

60 %

60 %

40 %

40 %

40 %

40 %

80 %

60 %

40 %

80 %

60 %

50 %

30 %

80 %

60 %

30 %

80 %

80 %

výdajový paušál výdajový paušál již platný pro rok 2008 pro rok 2009

D P

3

80 %

30 %

40 %

40 %

40 %

40 %

40 %

60 %

80 %

80 %

novela podle zákona č. 362/2009 Sb. od 1. 1. 2010

Do zákona č.  2/2009  Sb., byly zahrnuty úpravy týkající se stanovení tzv. „superhrubé mzdy“ a následný výpočet základu daně u poplatníků s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (novela se týká ustanovení § 6 odst. 13, 14, 15, 16 ZDP). Do základu daně se zahrnuje nejen celá hrubá mzda, ale také povinné pojistné na veřejnoprávní pojištění, které je povinen platit z příjmů zaměstnance zaměstnavatel. Pro snížení základu daně již není možné stejně jako v  roce  2008 uplatnit sražené nebo uhrazené částky pojistného, které na toto pojištění platí zaměstnanec. Obdobně u  osob samostatně výdělečně činných již nelze podle § 25 odst.  1 písm.  g) ZDP uplatnit výdaje vynaložené k  dosažení, zajištění a udržení na povinné pojistné na veřejnoprávní pojištění. Pokud povinné pojistné hradí veřejná obchodní společnost za komplementáře, není rovněž sociální a zdravotní pojištění daňově uznatelným nákladem. Pokud uplatňuje osoba samostatně výdělečně činná výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 ZDP, má se za to, že v této částce jsou zahrnuty veškeré výdaje vynaložené v  souvislosti s  podnikáním. Nelze tedy (jako tomu bylo v roce 2007) kromě výdajů stanovených procentem z příjmů, uplatnit ještě výdaje vynaložené na povinné pojistné. Od zdaňovacího období 2009 si nově může poplatník podle § 15 odst. 1 ZDP snížit základ daně o dary poskytnuté do jiných států EU, Norskanebo Islandu. Dále byla v  § 16 ZDP zavedena  jednotná sazba pro daň z  příjmů fyzických osob, která je pro rok 2009 stanovena ve výši 15 % oproti  původním 12,5  % (včetně sazby pro výpočet měsíčních záloh u  zaměstnanců). A  dále došlo ke sjednocení sazeb pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně z příjmů fyzických osob plynoucích ze zdrojů na území České republiky (dále jen ČR) a stanovení horní (nejvyšší) sazby u této daně pro rok 2009 ve výši 15 % z původních 12,5 %. 4

Novelou ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP došlo ke sjednocení možností použití „paušálních“ cen pohonných hmot. Ministerstvo financí nebude již od zdaňovacího období  2009 vydávat pokyn ke stanovení jednotných cen PHM. Za rok  2009 mohou poplatníci postupovat podle platné vyhlášky Ministerstva práce a  sociálních věcí č.  451/2008  Sb. Výše zmíněné úpravy ZDP byly zahrnuty do zákona č. 2/2009 Sb. Zákonem č. 304/2009 byla zavedena alternativní možnost použití paušálního výdaje na dopravu podle § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP. Dle výše uvedeného ustanovení lze uplatnit paušální výdaj na dopravu silničním motorovým vozidlem ve výši 5 000  Kč za každý kalendářní měsíc za podmínky, že poplatník využíval příslušné silniční motorové vozidlo k dosažení, zajištění nebo udržení zdanitelných příjmů, s  výjimkou příjmů podle § 10 ZDP, a současně toto silniční motorové vozidlo nepřenechal ani po část příslušného kalendářního měsíce k užívání jiné osobě. Používá–li poplatník některé silniční motorové vozidlo, u  něhož uplatňuje paušální výdaj na dopravu, pouze z části k dosažení, zajištění a  udržení zdanitelného příjmu, lze na takové silniční motorové vozidlo uplatnit pouze část paušálního výdaje na dopravu stanoveného dle předchozí věty ve výši 80 % této částky (dále jen „krácený paušální výdaj na dopravu“). Paušální výdaj na dopravu možno uplatnit nejvýše za 3 vlastní silniční motorová vozidla zahrnutá nebo nezahrnutá do obchodního majetku nebo v nájmu za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání. V  návaznosti na výše uvedené došlo k  úpravě ustanovení § 28 odst.  6 ZDP, které stanoví, že „Při odpisování silničního motorového vozidla, u  kterého je poplatník povinen uplatnit krácený paušální výdaj na dopravu, se poměrnou částí odpisů rozumí 80 % odpisů.“ PORADCA extra VS – JANUÁR

Pro podporu podnikání bylo do zákona č.  216/2009  Sb., zařazeno nové ustanovení § 30a ZDP, týkající se mimořádných odpisů. Podle tohoto ustanovení lze odepsat rovnoměrně bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 12 měsíců hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 1, pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010, pokud je poplatník jeho prvním vlastníkem. Hmotný majetek zařazený v odpisové skupině 2 podle přílohy č. 1 ZDP pořízený v období od 1. ledna 2009 do 30. června 2010 může poplatník, který je jeho prvním vlastníkem, odepsat bez přerušení do 100 % vstupní ceny za 24 měsíců, přitom za prvních 12  měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny hmotného majetku a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatní odpisy rovnoměrně do výše 40  % vstupní ceny hmotného majetku. Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce; přitom poplatník má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po dni, v  němž byly splněny podmínky pro odpisování. Při zahájení nebo ukončení odpisování v  průběhu zdaňovacího období lze uplatnit odpisy pouze ve výši připadající na toto zdaňovací období. Odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru. V této souvislosti je třeba zmínit, že pokud poplatník zahájil v roce 2009 odepisování u hmotného majetku podle § 31, nebo § 32 ZDP, nelze již tento zvolený způsob odepisování měnit formou dodatečného daňového přiznání (§ 30 odst. 2 ZDP). Zákonem č. 2/2009 Sb., byly ustanovením § 35ba ZDP stanoveny následující slevy na dani, a to sleva: • na poplatníka ve výši 24  840  Kč; nově je navíc již od zdaňovacího období 2008 možné, aby tuto základní slevu na dani uplatňovali též starobní důchodci, • na druhého z manželů ve výši 24 840 Kč (bez vlastních příjmů nebo s příjmy nepřesahujícími stanovený roční limit ve

výši 68 000 Kč, tento limit byl zvýšen novelou č. 482/2008 Sb ZDP z původních 38 040 Kč), • u poživatele částečného invalidního důchodu ve výši 2 520 Kč, • u poživatele plného invalidního důchodu ve výši 5 040 Kč, • u držitele průkazu ZTP/P ve výši 16 140 Kč, • pro studenta ve výši 4 020 Kč. Ustanovením § 35d ZDP bylo stanoveno daňové zvýhodnění na vyživované dítě (děti) žijící s  poplatníkem v  domácnosti v  § 35c odst. 1 ZDP ve výši 10 680 Kč. Uvedeným zákonem č. 2/2009 Sb., byl zvýšen maximální limit pro vyplacení daňového bonusu u fyzických osob uplatňujících daňové zvýhodnění ze 30  000  Kč (rok  2007) na 52  200  Kč (je-li nároková částka daňového zvýhodnění za zdaňovací období vyšší, než vypočtená daňová povinnost u poplatníka snížená o prokázané částky slevy na dani podle § 35ba ZDP). Daňový nerezident může v ČR uplatnit, [s výjimkou slevy na poplatníka § 35ba odst.  1 písm.  a) a  slevy na studenta § 35ba odst.  1 písm.  f) ZDP], vybrané slevy na dani podle § 35ba ZDP na druhého z  manželů, na částečný invalidní důchod, na plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a daňové zvýhodnění na děti jen pokud pobírá nejméně 90 % příjmů ze zdrojů v ČR, pouze v přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Novelou č.  216/2009  Sb., byl v  § 36 odst. 7 ZDP zaveden nový způsob vypořádání daňové povinnosti u daňových nerezidentů ČR, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu Evropské unie nebo dalších států, které tvoří Evropský hospodářský prostor, s příjmy uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g) bodech 1, 2, 4, 5, 6 nebo 12 ZDP, zdaněnými v ČR daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby. Tyto příjmy mohou poplatníci uvést daňová přiznání

5

D P

nově do daňového přiznání a  sraženou daň si započítat na celoroční daňovou povinnost. Podle přechodných ustanovení lze tuto změnu použít již za zdaňovací období započaté v roce 2009. V této souvislosti je nově v § 38d odst.  4 ZDP stanoveno, že uvede-li nerezident ČR příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání, nepovažuje se jejich daňová povinnost sraženou daní zvláštní sazbou za splněnou. V § 38g odst. 3 ZDP je v  souvislosti s  výše uvedeným upřesněno, že pokud zmíněný poplatník využije postup podle § 36 odst. 7 ZDP, do daňového přiznání uvede i příjmy z nichž je daň sražena zvláštní sazbou daně. V § 38f odst. 4 ZDP byla pro účely zamezení dvojímu zdanění příjmů ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí plynoucích z tzv. smluvního státu poplatníkům, kteří jsou daňovými rezidenty ČR, od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, nebo ze stálé provozovny zřízené tam zaměstnavatelem, který je daňovým rezidentem ČR, zavedena metoda vynětí, a to se zpětnou účinností již pro zdaňovací období 2008 s podmínkou, že tyto příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Vzhledem k počtu novel, přijatých v průběhu roku 2009, se výše uvedený výčet týká pouze nejzásadnějších změn ZDP. Podrobněji jsou některá z novelovaných ustanovení zákona rozebrána v následujících kapitolách.

2. Daňové rezidentství a poplatníci daně z příjmů fyzických osob Daňové rezidentství, tj. povinnost zdaňovat veškeré své příjmy v daném státě, vyplývá z  naplnění podmínek stanovených zákonem dané země. V  ČR jsou podmínky daňového rezidentství upraveny v ZDP. Zde je v § 2 odst. 2 stanoveno, že „poplatníci, kteří mají na území 6

České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí“. Tyto podmínky jsou všeobecně využívány v mezinárodní daňové praxi a  vychází z  ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění. Prioritně se posuzuje podmínka bydliště na území ČR. Bydlištěm se pak dle tohoto odstavce rozumí místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se v  tomto bytě zdržovat. Stálým bytem se rozumí byt, který je poplatníkovi kdykoliv k dispozici podle jeho potřeby, ať již vlastní či pronajatý. Úmysl poplatníka zdržovat se trvale ve stálém bytě se posuzuje vzhledem k okolnostem jeho osobního a rodinného stavu, tj. má-li zde rovněž např. manželku, děti, rodiče, či zda byt je využíván v návaznosti na jeho ekonomické aktivity (podnikání, zaměstnání apod.). Jedná se o  středisko životních zájmů. V případě, že nelze jednoznačně určit, kde fyzická osoba má stálý byt a středisko životních zájmů, potom je považována za rezidenta státu, kde se obvykle zdržuje. Tato podmínka je upřesněna v ZDP v § 2 odst. 4 ZDP, kde je stanoveno, že poplatníky obvykle se zdržujícími na území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích. Při splnění podmínek daňového rezidentství se na osobu váže tzv. neomezená daňová povinnost. To znamená, že má povinnost zdanit veškeré své příjmy, tedy příjmy ze zdrojů v České republice i ze zdrojů v zahraničí. Této povinnosti se nelze vyhnout. U příjmů ze zdrojů v zahraničí je ale možné zohlednění zaplacené daně v  zahraničí, a  to v  případě, že se zemí, odkud příjmy budou plynout, má Česká republika uzavřenou Smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Vyloučení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí je upraveno v  § 38f odst.  1 ZDP, kde PORADCA extra VS – JANUÁR

se zákon odkazuje na tyto smlouvy. Na základě smlouvy je pak možno v případě, že příjmy mohou být zdaněny v obou smluvních státech, dle příslušné metody vyloučení dvojího zdanění uvedené ve smlouvě buď vyjmout příjmy, nebo odečíst daň uhrazenou v  zahraničí způsobem stanoveným ve smlouvě. Zákonem č. 216/2009 Sb. byla v novém ustanovení § 38f odst. 4 ZDP zavedena možnost uplatnit při zdanění výše uvedených příjmů metodu vynětí. Ministerstvo financí na svých webových stránkách zveřejnilo tuto aktuální změnu související se zdaněním příjmů ze závislé činnosti vykonávané ve státě, s nímž má Česká republika uzavřenu smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Vzhledem k  tomu, že uvedená právní úprava je účinná již za zdaňovací období 2008, poplatníci, kteří již v roce 2009 podali přiznání k  dani z  příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2008, mohou, je-li to pro ně daňově výhodnější, podat dodatečné daňové přiznání a v návaznosti na to požádat o přeplatek na dani. To znamená, že poplatník z  tzv. celosvětových příjmů vyjme příjmy ze závislé činnosti vykonávané v daných státech a daň vypočte z případných ostatních příjmů. Závěrem je třeba doplnit, že poplatník mající příjmy pouze ze závislé činnosti vykonávané v daných státech není povinen podat daňové přiznání. V ostatních případech podle § 38f odst. 5 ZDP, „Daň zaplacená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. Tento důkazní prostředek lze vyžadovat nejdříve po třiceti dnech ode dne doručení potvrzení zahraničního správce daně daňovému subjektu. V odůvodněných případech lze daň zaplacenou v zahraničí prokazovat i potvrzením plátce příjmu nebo depozitáře o sražení daně“. Nárok na vyloučení dvojího zdanění podle výše uvedeného odstavce může uplatnit poplatník na základě seznamu všech potvrzení

podle § 38f odst. 5 ZDP, která měl k dispozici v zákonné lhůtě pro podání daňového přiznání, předkládaného současně s daňovým přiznáním. Jednotlivé položky tohoto seznamu musí obsahovat údaje identifikující zahraničního správce daně nebo zahraničního plátce daně anebo depozitáře, stát zdroje zahraničních příjmů, částku daně zaplacené v tomto státě v místní měně a v přepočtu na koruny a výši příjmů ze zdrojů v tomto státě. Součástí seznamu bude též přehled zahraničních správců daně, jejichž doklady nemá poplatník ve lhůtě k podání daňového přiznání k dispozici, v důsledku odlišného začátku nebo délky zdaňovacího období, který musí obsahovat údaje o  státě zdroje zahraničních příjmů, předpokládané výši příjmů ze zdrojů v daném státě nebo daně, uplatněné v daňovém přiznání. Přitom je daňový subjekt povinen na výzvu správce daně prokázat kdykoliv ve lhůtě pro vyměření daně oprávněnost nároku na vyloučení dvojího zdanění uplatněného v  daňovém přiznání a doložit jej potvrzeními podle již zmíněného odstavce (§ 38f odst. 5 ZDP). Dále jsou poplatníky daně z příjmů fyzických osob osoby, které jsou označovány jako nerezidenti. Jedná se o poplatníky podle § 2 odst.  3 ZDP, neuvedené ve výše zmíněném § 2 odstavci 2 anebo o ty, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy. Daňová povinnost u  těchto osob se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studianebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují. Příklad 1

Poplatník, který má na území Německa stálý byt, je svým zaměstnavatelem vyslán do České republiky, kam ho bude následovat manželka a děti, daňová přiznání

7

D P

které budou v České republice chodit do školy. V tomto případě, se bude jednat o rezidenta České republiky. Příklad 2

Poplatník má bydliště v  České republice a provozuje podnikatelskou činnost jak na území České republiky, tak i na Slovensku, v Polsku a v Německu. V tomto případě, je poplatník rezidentem České republiky a  má povinnost zdaňovat veškeré své příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, Slovenska, Polska i Německa v České republice. Příklad 3

Pokud má poplatník  bydliště v  Rakousku a na území České republiky se obvykle nezdržuje, je z hlediska zákona o daních z příjmů daňovým nerezidentem. Poplatník v  případě provozování podnikatelské činnosti v obou státech bude mít na území České republiky omezenou daňovou povinnost a do daňového přiznání podávaného příslušnému finančnímu úřadu České republiky zahrne pouze příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky.

3.  Předmět daně z příjmů fyzických osob Předmětem daně z příjmů fyzických osob podle § 3 ZDP jsou: 1) Příjmy ze závislé činnosti a  funkční požitky (§ 6 ZDP), 2) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 ZDP), 3) Příjmy z  kapitálového majetku (§ 8 ZDP), 4) Příjmy z pronájmu (§ 9 ZDP), 5) Ostatní příjmy (§ 10 ZDP). Příjmem se rovněž rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou. 8

3.1  Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky jsou podle § 6 zákona o daních z příjmů např.: a) příjmy ze současného nebo dřívějšího pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru, v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku, b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a  to i  když nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát příkazů plátce, a příjmy za práci likvidátorů, c) odměny členů statutárních orgánů a  dalších orgánů právnických osob, d) příjmy plynoucí v  souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u  kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci motorové vozidlo k  používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance, zahrnovaný do základu daně částka ve výši 12 % pořizovací ceny vozidla v kalendářním roce, nebo 1 % i v započatém kalendářním měsíci, jeli vozidlo používáno jen část roku. Jde-li o  najaté vozidlo, vychází se z  pořizovací PORADCA extra VS – JANUÁR

ceny vozidla u  původního vlastníka, a  to i v případě, že dojde k následné koupi najatého vozidla. Funkčními požitky jsou např. funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu České republiky a  poslanců Evropského parlamentu, zvolených na území České republiky, a  platy vedoucích ústředních úřadů státní správy, dále jsou funkčními požitky odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a  zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Dílčí základ daně ze závislé činnosti a funkčních požitků ve zdaňovacím období 2009 Podle § 6 odst.  13 ZDP jsou základem daně (dílčím základem daně) příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, zvýšené o  částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a  příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z  těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné“); částka odpovídající povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte k  příjmu ze závislé činnosti nebo funkčnímu požitkui u zaměstnance, u kterého povinnost platit povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Povinné pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Nově je od zdaňovacího období 2009 uvedeno, že při výpočtu základu daně podle věty první se při stanovení částky povinného pojistného nepřihlíží ke slevám nebo k mimořádným slevám na pojistném u zaměstnavatele a  ani k  jiným částkám, o  které si zaměstnavatel snižuje odvody povinného pojistného. Podle § 6 odst.  14 ZDP jedná-li se

o  příjem plynoucí ze zdrojů v  zahraničí, je u poplatníka uvedeného v  § 2 odst.  2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti nebo za výkon funkce vykonávané ve státě, s  nímž ČR neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, zvýšený o povinné pojistné podle § 6 odst. 13 a snížený o  daň zaplacenou z  tohoto příjmu v  zahraničí. Je-li závislá činnost nebo funkce vykonávaná ve státě, s nímž ČR uzavřela smlouvu o  zamezení dvojího zdanění, je u  poplatníka uvedeného v  § 2 odst.  2 základem daně jeho příjem ze závislé činnosti nebo za výkon funkce vykonávané v tomto státě, zvýšený o povinné pojistné podle odstavce 13; tento příjem lze snížit o daň zaplacenou z tohoto příjmu ve státě, s nímž Česká republika uzavřela smlouvu o  zamezení dvojího zdanění, a  to pouze v rozsahu, ve kterém nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP v bezprostředně předchozím zdaňovacím období. Přitom se musí jednat o nezapočtenou daň z příjmů, které se zahrnují do základu daně. Nově byly do § 6 ZDP zařazeny odst.  15, podle kterého jedná-li se o  příjem ze závislé činnosti nebo o funkční požitek plynoucí poplatníkovi uvedenému v § 2 odst. 3 ZDP ze zdrojů na území ČR (§ 22 ZDP), z něhož se daň vybírá srážkou sazbou daně podle § 36 ZDP, postupuje se při stanovení samostatného základu daně podle § 6 odst.  13 ZDP. Podle nového odst. 15 § 6 ZDP příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky zúčtované zaměstnavatelem ve prospěch zaměstnance ve zdaňovacím období a  vyplacené zaměstnanci nebo jím obdržené až po 31. lednu po uplynutí tohoto zdaňovacího období, se při zahrnutí do základu daně podle § 5 odst.  4 ZDP zvyšují o  povinné pojistné, které byl z těchto příjmů v době jejich zúdaňová přiznání

9

D P

čtování povinen platit zaměstnavatel. Na dílčí základ daně ze závislé činnosti má dopady také nová právní úprava v  oblasti veřejnoprávního pojištění, a  to zejména při stanovení základu daně u  zaměstnanců, při způsobu oceňování nepeněžních příjmů a  při zastropování pojistného. Maximální vyměřovací základ je dán ustanoveními § 15a odst. 1 zákona č.  589/1992  Sb., o  pojistném na sociální zabezpečení a  příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a  § 3 odst.  15 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění. Maximálním vyměřovacím základem zaměstnance je částka ve výši čtyřicetiosminásobku průměrné mzdy. Maximální vyměřovací základ zaměstnance je tvořen součtem vyměřovacích základů zaměstnance zjištěných v kalendářním roce, za který se maximální vyměřovací základ zjišťuje. Důležité je, že se zjišťuje u každého zaměstnavatele a pojistného zvlášť. Maximální vyměřovací základ činí 48 x 23 555 = 1 130 640 Kč. Právní úprava do konce roku 2007 Při stanovení základů daně se u  poplatníků s  příjmy ze závislé činnosti a  funkčních požitků postupovalo odlišně především při uplatňování výdajů. Jako výdaj snižující výše zmíněné příjmy (hrubou mzdu) bylo možné podle právní úpravy § 6 odst.  13, § 6 odst.  4 a  § 38h odst.  1 ZDP platné do 31. 12. 2007 uznat jen pojistné, které měl poplatník povinnost platit jako zaměstnanec na veřejnoprávní pojištění. Toto pojistné měl povinnost srazit z  jeho mzdy zaměstnavatel, anebo které měl povinnost uhradit zaměstnanec zaměstnavateli podle tuzemských právních předpisů o pojistném. A u poplatníka, na něhož se vztahovalo povinné zahraniční pojištění stejného druhu, bylo možné odečíst i  pří10

spěvky uhrazené poplatníkem na toto povinné zahraniční pojištění. U daňových rezidentů České republiky s příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v  zahraničí plynoucími z  tzv. nesmluvního státu pak bylo možné pro snížení základu daně uplatnit i daň zaplacenou v tomto nesmluvním státě. Postup od zdaňovacího období 2008 a 2009 Nový způsob stanovení základu daně u  poplatníků s  příjmy ze závislé činnosti a  funkčních požitků je upraven v  § 6 odst.  13 a  14 a  v  § 6 odst.  4  ZDP. Způsob stanovení základu pro výpočet měsíčních záloh na daň u zaměstnanců je pak upraven v  § 38h odst.  1  ZDP. Tyto příjmy již nelze snížit o pojistné, které má povinnost platit zaměstnanec na veřejnoprávní pojištění. Počínaje rokem 2009 byla do ZDP, pro pojistné placené z příjmů zaměstnance zaměstnavatelem podle tuzemských právních předpisů, zavedena legislativní zkratka „povinné pojistné“. Definice základu daně neboli tzv. „superhrubé mzdy“ se nezměnila, platí tedy, že příjmy zaměstnanců se zvýší o částku odpovídající povinnému pojistnému. Pokud má zaměstnanec příjmy, které nejsou předmětem tuzemského pojištění, např. dohoda o provedení práce, je základem daně pouze hrubá mzda. U rezidentů ČR, kteří mají příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, je třeba při stanovení základu daně k  příjmům ze závislé činnosti nebo funkčních požitků připočítat i  částku odpovídající tuzemskému povinnému pojistnému, i když toto pojistné zaměstnavatelem hrazeno nebylo. Příklad 4

Půjde-li o příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků započitatelné do vyměřovacího základu pro pojistné na sociální zabezpečení i do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění, musí se při stanovení základu daně tyto příjmy zvýšit o 25 % + 9 %. PORADCA extra VS – JANUÁR

Pokud se ale z příjmů bude platit jen např. zdravotní pojištění, musí se při stanovení základu daně tyto příjmy zvýšit jen o 9 %. Příjmy, které se nebudou zahrnovat do žádného vyměřovacího základu pro pojistné, se při stanovení základu daně zvyšovat nebudou, tj. do základu daně budou vstupovat takové příjmy v hrubé výši. Pokud v  průběhu zdaňovacího období dojde k překročení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na zdravotní pojištění, musí se při stanovení základu daně příjmy ze závislé činnosti a z funkčních požitků zvýšit o 25 %. Příjmy zaměstnance ze zdrojů v zahraničí se pak budou zvyšovat o částku odpovídající povinnému pojistnému v ČR.

3.2  Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti jsou podle § 7 zákona o daních z příjmů např.: Příjmy z podnikání jsou: a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, b) příjmy ze živnosti, c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Příjmy z  jiné samostatné výdělečné činnosti jsou: a) příjmy z  užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a  to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů, c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostřed-

kovatele kolektivních a  hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů d) příjmy z  činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z  činnosti předběžného insolvenčního správce, zvláštního insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce a  odděleného insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu. Za příjmy podle výše zmíněného ustanovení se považují příjmy z činností vykonávaných na základě povolení, registrace nebo jiného souhlasu příslušného orgánu, pokud je ho k výkonu takové činnosti třeba, a to i tehdy, jestliže toto povolení, registrace nebo souhlas byly vydány v průběhu zdaňovacího období, dále příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a  příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně příjmů z  prodeje cenných papírů. Za příjmy podle § 7 ZDP se považují i příjmy spolupracujících osob (§ 13 ZDP).

3.3 Příjmy z kapitálového majetku jsou podle § 8 zákona o daních z příjmů např.: − podíly na zisku (dividendy) z majetkového podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a komanditní společnosti, − podíly na zisku z členství v družstvu, − a dále např. úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, − podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní výše, daňová přiznání

11

D P

− úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z  peněžních prostředků na vkladovém účtu, stejným způsobem se posuzují úroky z  vkladů na běžných účtech, které podle podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové účty apod.), − výnosy z  vkladových listů a  z  vkladů jim na roveň postavených, − plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a  nezakládá zánik pojistné smlouvy, − úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení, poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na běžných účtech s výjimkou podle § 7a ZDP a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků obchodních společností, − úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).

3.4 Příjmy z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v § 6 až § 8 ZDP, jsou např.: a) příjmy z pronájmu nemovitostí (domů, pozemků nebo jejich částí) nebo bytů (popřípadě jejich částí), b) příjmy z pronájmu movitých věcí [stroje, přístroje, strojní zařízení, s  výjimkou příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP]. V  této souvislosti je důležité zmínit, že příjmy z  pronájmu nemovitostí nebo movitých věcí, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich. V případě, že je pronajímaný byt, ne12

bytový prostor nebo nemovitost vložena do obchodního majetku poplatníka, jsou příjmy z pronájmu zahrnovány do příjmů z podnikání dle § 7 zákona o daních z příjmů.

3.5 Ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů jsou: Příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle výše uvedených ustanoveních § 6 až 9 ZDP, jsou zejména, příjmy z  příležitostných činností, nebo z  příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), nebo příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, příjmy z  prodeje cenných papírů, u  kterých není splněna časová podmínka pro jejich osvobození od daně podle § 4 ZDP. Ostatním příjmem podle § 10 ZDP rovněž je podíl společníka obchodní společnosti s  výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti, nebo podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva anebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu. Mezi ostatní příjmy patří i  částka důchodu přesahující 288 000 Kč ročně, nebo výhry v loteriích, sázkách a  jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování.

4. Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, a příjmy od daně osvobozené Zákon o daních z příjmů definuje příjmy, u kterých nemá poplatník povinnost PORADCA extra VS – JANUÁR

tyto příjmy zahrnout do daňového přiznání. V § 3 ZDP jsou vymezeny příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou to např.: −− příjmy, které poplatník získal nabytím akcií nebo podílových listů podle zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, příjmy získané zděděním, vydáním nebo darováním nemovitostí nebo movitých věcí anebo majetkových práv (s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 ZDP nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností), −− příjmy fyzických osob provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat získané nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností, −− úvěry a  půjčky (toto neplatí u  příjmů věřitele z  vrácené půjčky nebo úvěru, který byl nabyt úplatným postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to ve výši rozdílu mezi hodnotou půjčky nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena, −− příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů, −− příjmy získané – převodem majetku mezi osobami blízkými v souvislosti s předčasným ukončením provozování zemědělské činnosti zemědělského podnikatele. V § 4 ZDP jsou uvedeny druhy příjmů, které jsou, při splnění podmínek uvedených ve výše zmíněném ustanovení, od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny. Jedná se např. o: −− příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech

domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u  příjmů z  prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v  něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a  použije-li získané prostředky (zcelanebo jen zčásti) na uspokojení bytové potřeby. Bytová potřeba je definována v § 15 odst. 3 ZDP (jedná se například o koupi bytu nebo rodinného domu, jeho výstavbu, nástavbu nebo přístavbu). −− Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku. −− Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z  budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí, a  z  budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v  době do 2 let od jeho vyřazení z  obchodního majetku, daňová přiznání

13

D P

i  když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z obchodního majetku. Příklad 5

Poplatník prodal v roce 2009 byt, ve kterém měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a získané prostředky použil na nákup nového bytu jen z části. Nedošlo k jejich proinvestování v plné výši. Definice bytových potřeb je uvedena v ustanovení § 15 odst. 3 ZDP. Bytovou potřebou se rozumí mimo jiné i koupě bytu [§ 15 odst. 3 písm. c) ZDP]. Pokud tedy prodávající měl v  předmětném bytě bydliště po dobu kratší dvou let bezprostředně před prodejem a použil nebo použije takto získané prostředky k  uspokojení bytové potřeby (např. koupě bytu), pak bude postupovat podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Podle tohoto ustanovení je nutné prostředky proinvestovat do bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž byl příjem obdržen. Příjem z  prodeje bytu je však od daně z příjmů osvobozen i tehdy, pokud poplatník částku odpovídající příjmu vynaložil na obstarání bytové potřeby v době jednoho roku před jeho obdržením. Pokud dojde k proinvestování pouze části finančních prostředků získaných prodejem bytu potom je třeba vzít v úvahu ustanovení § 25 odst. 1 písm. i) ZDP, podle kterého nelze za výdaje uznat výdaje vynaložené na příjmy, které jsou od daně osvobozeny. V praxi to znamená, že příjem z prodeje bytu od daně z příjmů je osvobozen pouze ve vztahu k částce, kterou poplatník použil na bytovou potřebu. Zbývající část příjmu je zdanitelným příjmem podle ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) ZDP. Výdajem je dle § 10 odst. 5 ZDP zejména cena, za kterou poplatník byt nabyl, popřípadě doložené zhodnocení bytu, ale s  odkazem na ustanovení § 25 odst. 1, písm. i) ZDP, je výdajem pouze poměrná část výdajů připadající na příjmy, které nejsou od daně osvobozeny. Přijetí příjmu z prodeje bytu je poplatník povinen oznámit správci daně do konce zdaňovacího období (pro fyzické osoby je zdaňo14

vacím obdobím kalendářní rok), ve kterém k přijetí příjmu došlo. Pokud poplatník nesplní podmínky pro osvobození příjmu z prodeje bytu podle shora uvedených paragrafů, pak je za určitých podmínek možné příjem z prodeje bytu osvobodit podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) ZDP, a to za předpokladu, že doba mezi nabytím a  prodejem bytu přesáhla dobu pěti let. Pokud není příjem z prodeje bytu od daně z příjmů osvobozen, je zdanitelným příjmem podle ustanovení § 10 odst.  1 písm.  b) ZDP. Výdajem je dle ustanovení § 10 odst. 5 ZDP zejména cena, za kterou poplatník byt nabyl. Osvobozeny jsou podle § 4 zákona o  daních z příjmů rovněž např.: −− příjmy z prodeje movitých věcí. [s výjimkou příjmů z  prodeje motorových vozidel, letadel a  lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku, příjmů z  prodeje movitých věcí, včetně příjmů z  prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a  to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku], −− přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z  pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a  plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v  době vzniku škody, nebo −− příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a  dřevoplynu, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomaPORADCA extra VS – JANUÁR

sy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie, −− cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, a ocenění v oblasti kultury podle např. nařízení vlády č. 5/2003 Sb., o ocenění v oblasti kultury udělovaných Ministerstvem kultury, −− náhrady přijaté v  souvislosti s  nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů, −− výnosy z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v  bance podle zákona č. 593/ 1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, −− příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 288 000 Kč ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku (příspěvku) k důchodu podle zvláštních právních předpisů. Příklad 6

Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2009 vyplacen zpětně doplatek starobního důchodu. Ze znění ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je zřejmé, že se za příjem osvobozený považuje i jednorázový doplatek důchodů (penzí), neboť limit 288 000 Kč ročně se týká příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí).

Příklad 7

Poplatníkovi byl ve zdaňovacím období 2009 vyplacen důchod ve výši 320 000 Kč, zdanění by podléhala částka 32 000 Kč (320 000 – 288 000 = 32 000). Nadlimitní částka je potom příjmem podle § 10 ZDP. Tuto částku poplatník zahrne do zdanitelných příjmů a  uvede v  daňovém přiznání. Za předpokladu, že poplatník v  roce  2009 neměl další příjmy, vypočetl by daň, podle § 16 ZDP, jako 15 % ze základu daně (tj. z částky 32 000 Kč). Závěrem je třeba uvést, že na slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč podle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP mají nově od roku 2008 nárok též poživatelé starobních důchodů. Příklad 8

Jak postupovat v případě příspěvku na péči, který se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby, a to za účelem zajištění potřebné pomoci? Novelou ZDP bylo v ustanovení § 4 odst. 1 písm. i) upřesněno, že u fyzických osob jsou osvobozeny od daně z příjmů nejen dávky sociální péče, ale také příspěvek na péči a sociální služby. V souvislosti s tím byly rovněž osvobozeny i příjmy osob poskytujících péči osobám závislým na pomoci jiných, pokud jde o péči poskytovanou nepodnikatelským způsobem.

5. Povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z  příjmů fyzických osob, přesáhly 15  000  Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i  ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z  příjmů fydaňová přiznání

15

D P

zických osob, nepřesáhly 15 000  Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu. Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a  funkční požitky podle § 6 ZDP pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP). Podmínkou je, že poplatník podepsal u  všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k  dani podle § 38k ZDP a  vyjma příjmů od daně osvobozených a  příjmů, z  nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a  funkčních požitků ze zahraničí, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění. V daňovém přiznání poplatník uvede veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, kromě příjmů od daně osvobozených, příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně, pokud nevyužije postup podle § 36 odst.  7 ZDP. V  daňovém přiznání poplatník rovněž uvede částku slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění podle § 35c a 35d. Jsou-li součástí zdanitelných příjmů též příjmy ze závislé činnosti a  funkčních požitků, doloží je poplatník daně dokladem vystaveným podle § 38j odst.  3. Dále je nutno pro úplnost doplnit, že daňový nerezident může v  České republice uplatnit, s  výjimkou slevy na poplatníka § 35ba odst. 1 písm. a) a slevy na studenta § 35ba odst.  1 písm.  f) ZDP, vybrané slevy na dani podle § 35ba ZDP na druhého z manželů, na částečný invalidní důchod, na plný invalidní důchod, na průkaz ZTP/P a  daňové zvýhodnění na děti, jen pokud pobírá nejméně 90  % příjmů ze zdrojů v ČR, pouze v přiznání k dani z příjmů fyzických osob. 16

6. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob V předchozích kapitolách byl ve zkratce vymezen okruh osob, které jsou ze zákona povinny podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a jaké příjmy by měly být zahrnuty do základu daně a následně zdaněny a  dále byly ve zkratce uvedeny příjmy, které jsou oproti tomu osvobozeny, anebo nejsou předmětem daně vůbec, a dále byly uvedeny podmínky, za kterých je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Tato kapitola č. 6 shrnuje základní informace týkající se přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2009 ve vztahu ke: • lhůtám pro podání daňového přiznání, • strukturám tiskopisu, • způsobu podání, • placení daní.

6.1  Lhůta pro podání daňového přiznání Za zdaňovací období  2009 je ZSDP stanovena nejpozději do tří měsíců po uplynutí příslušného zdaňovacího období, tj. do středy 31. 3. 2010. Jedná-li se o poplatníka, který má ze zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož přiznání zpracovává a  předkládá daňový poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do šesti měsíců po uplynutí zdaňovacího období. U přiznání k dani z příjmů fyzických osob podaných za zdaňovací období  2009 připadá tento termín na středu 30. 6. 2010. Podat daňové přiznání v prodloužené lhůtě je možné, jen pokud je příslušná plná moc k zastupování podána správci daně před uplynutím neprodloužené lhůty. V  daňovém přiznání je poplatník povinen si daň sám PORADCA extra VS – JANUÁR

vypočítat, uvést a vyčíslit též případné nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP, položky odčitatelné od základu daně ve smyslu ustanovení § 34 ZDP, nebo slevy na dani podle § 35, 35ba, 35c ZDP. Další lhůty pro podání daňového přiznání jsou dány ustanovením § 40b zákona o  správě daní a  poplatků v  souvislosti se zahájeným insolvenčním řízením podle zákona č.182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen insolvenční zákon). Rozhodnutí o úpadku je v daňovém řízení zásadním okamžikem. Podle ustanovení § 40b odst. 1 zákona o správě daní je daňový subjekt povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob nejpozději do 30  dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o úpadku za část zdaňovacího období, která uplynula do dne předcházejícího účinnosti tohoto rozhodnutí a za kterou nebylo dosud podáno. Dále je daňový subjekt povinen podle § 40b odst. 4 zákona o správě daní podat přiznání k  dani z  příjmů fyzických osob ke dni předložení konečné zprávy, ke dni podání návrhu na zrušení konkurzu, ke dni zrušení konkurzu, ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku, ke dni přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt a opačně za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno. Podle ustanovení § 40b odst. 7 zákona o správě daní vzniká daňovému subjektu povinnost podat přiznání k  dani z  příjmů fyzických osob, která nebyla dosud podána za předcházející zdaňovací období, i  v  případě, kdy původní lhůta pro jejich podání dosud neuplynula, a to včetně dodatečných.

6.2 Tiskopis přiznání k dani z příjmů fyzických osob Pro zdaňovací období 2009 je v plat-

nosti tiskopis č. 25 5405 MFin 5405 vzor č.  16, a  pokyny k  jeho vyplnění č.  25 5405/1 MFin 5405/1 – vzor č. 17. Součástí daňového přiznání jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopise. Příloha č. 1– č.25 5405/P1 MFin 5405/P1 – vzor č. 5 – slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (podle § 7 ZDP). Příloha č. 2 – č.25 5405/P2 MFin 5405/P2 – vzor č. 5 – slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (podle § 9 ZDP) a z ostatních příjmů (§ 10 ZDP). Příloha č.  3 – č.25 5405/P3 MFin 5405/P3 – vzor č. 5, je určena pro výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí – metoda zápočtu (podle § 38f zákona o daních z příjmů). V Příloze č. 3 došlo ke zjednodušení vypuštěním řádků týkajících se zdaňování příjmů dosažených za více zdaňovacích období, ve vztahu k zavedení jednotné sazby daně z příjmů ve výši 15 % a rovněž k vypuštění řádků týkajících se společného zdanění manželů. Příloha č. 3 a související „Samostatný list“, jsou zveřejněny pouze na webových stránkách České daňové správy (http://cds.mfcr.cz). Plynou-li poplatníkovi příjmy z  několika různých států, s nimiž Česká republika uzavřela smlouvu o zamezení dvojího zdanění, vyloučení dvojího zdanění metodou prostého zápočtu se provede samostatně za každý stát. Na webových stránkách je (http://cds. mfcr.cz) pro poplatníky uplatňující ztrátu zveřejněna „Příloha k  Přiznání k  dani z  příjmů fyzických osob pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů.“ Dále je na výše zmíněných stránkách zveřejněn „Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 zákona o daních z příjmů.“ daňová přiznání

17

D P

18

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

19

20

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

21

22

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

23

24

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

25

26

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

27

28

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

29

30

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

31

32

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

33

34

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

35

36

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

37

Tiskopis daňového přiznání má tvar i  obsah reagující jak na změny související s novelami ZDP, ale odráží i povinnosti, které má daňový subjekt v  návaznosti na další zákony, např. insolvenční zákon nebo zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZSDP). V základní části přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2009 byla v souvislosti s výše uvedeným nově zavedena následující položka ř. 87a Sražená daň podle § 36 odst. 7 zákona. V  souvislosti se změnou týkající se ustanovení § 11 odst. 2 ZSDP, tj. zastupování právnickou osobou, která oprávněně vykonává daňové poradenství, došlo k  úpravě zadní strany základní části daňového přiznání. Jestliže bude daňový subjekt zastoupen právnickou osobou vykonávající daňové poradenství, měl by tento zástupce být uveden v písemné části daňového přiznání, kde je uvedeno, která osoba sestavila a podala daňové přiznání. Současně by mělo být daňové přiznání podepsané osobou, která je oprávněna za právnickou osobu vykonávající daňové poradenství jednat a  podepisovat daňová přiznání. Na daňových přiznáních by mělo být dále uvedeno jméno této osoby a  také údaj o  tom, v  jakém je postavení vůči právnické osobě vykonávající daňové poradenství, tj. zda je jednatelem atd. Z tohoto důvodu byl vydán Ministerstvem financí pokyn k  vyplnění údajů o  podepisující osobě, který je zveřejněn na webových stránkách České daňové správy, adrese (http://cds.mfcr.cz). Podle tohoto pokynu Údaje o zástupci: budou vyplňovány pouze v případech, kdy je daňové přiznání zpracováváno a podáváno zástupcem za daňový subjekt. 38

Kód zástupce: bude vyplněn číselný kód podle níže uvedených typů zástupců 1 –  zákonný zástupce; 2 –  ustanovený zástupce; 3 –  společný zástupce, smluvní zástupce; 4a – obecný zmocněnec – fyzická osoba i právnická osoba; 4b –  fyzická osoba daňový poradce nebo advokát; 4c –  právnická osoba vykonávající daňové poradenství. Datum narození/ Evidenční číslo osvědčení daňového poradce/ IČ právnické osoby: bude vyplněno datum narození zástupce – fyzické osoby, nebo evidenční číslo osvědčení daňového poradce – fyzické osoby, nebo IČ právnické osoby – zástupce daňového subjektu. Fyzická osoba oprávněná k podpisu (je-li daňový subjekt či zástupce právnickou osobou) s  uvedením vztahu k  právnické osobě (např. jednatel, pověřený pracovník atd.): tyto údaje budou vyplňovány pouze v případech, kdy je daňové přiznání podáváno právnickou osobou, včetně případů, kdy je právnická osoba v postavení zástupce daňového subjektu, za nějž zpracovává a podává daňové přiznání. Vlastnoruční podpis daňového subjektu/ Osoby oprávněné k  podpisu: daňové přiznání bude opatřeno vlastnoručním podpisem buď přímo daňovým subjektem – fyzickou osobou podávající své daňové přiznání, nebo fyzickou osobou oprávněnou podepsat daňové přiznání za daňový subjekt – právnickou osobu a  v  případě zastoupení daňového subjektu zmocněnou fyzickou osobou (včetně daňového poradce), nebo fyzickou osobou oprávněnou podepsat za zmocněnou právnickou osobu (včetně právnické osoby vykonávající daňové poradenství). PORADCA extra VS – JANUÁR

6.3 Způsob podání přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2009 Daňové přiznání lze účinně podat u místně příslušného správce daně jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na počítačových sestavách, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s  tiskopisem vydaným ministerstvem. Místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, se řídí u  fyzické osoby bydlištěm v ČR, jinak místem, kde se převážně zdržuje, tj. v  němž pobývá nejvíce dnů v  roce. Pro účely zákona o  správě daní se rozumí bydlištěm fyzické osoby místo trvalého pobytu. Nelze-li určit místní příslušnost podle výše uvedeného odstavce, řídí se místem, kde má daňový subjekt stálou provozovnu, nebo místem, v němž daňový subjekt vykonává na území ČR hlavní část své činnosti, jejíž výsledky jsou předmětem zdanění, popřípadě místem, v němž se nachází na území ČR převážná část jeho nemovitého majetku. V  případě, že nelze určit místní příslušnost ani poté, je příslušným správcem daně Finanční úřad pro Prahu 1. V souvislosti s výše uvedeným je třeba zdůraznit, že pozdní podání daňového přiznání může mít za následek zvýšení vyměřené daně až o 10 % podle ustanovení § 68 ZSDP. Pro podání daňového přiznání mohou poplatníci rovněž využít nabídky na webových stránkách České daňové správy a podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob elektronicky formou datové zprávy opatřené nebo neopatřené zaručeným elektronickým podpisem. Dne 17.  12.  2009 byly zveřejněny nové služby Daňového portálu pro daňovou veřejnost. Současně byl zveřejněn Daňový portál v  inovované podobě. V  Da-

ňovém portálu byl v  aplikaci EPO  nově zveřejněn i formulář pro přiznání k dani z příjmů fyzických osob, který byl realizován v tzv. serverové technologii EPO2. V souvislosti s tím jsou na Daňovém portálu zveřejněny i  nové struktury XML souborů. V  současné době jsou na webových stránkách České daňové správy zveřejněny rovněž tiskopisy daňového přiznání v anglické verzi. Tyto tiskopisy jsou určeny především nerezidentům podávajícím daňové přiznání a jsou opatřeny potiskem s  upozorněním a odkazem na § 3 odst.  1 ZSDP, podle kterého se před správcem daně jedná v  jazyce českém nebo slovenském. Proto nelze na těchto verzích v angličtině platně daňové přiznání podat a je třeba použít tiskopis v českém jazyce. K daňovému přiznání podanému elektronicky mohou poplatníci připojit i přílohy v rozsahu 4MB. Výhodou této nové webovské aplikace je také řada přednastavených logických kontrol, které při vyplňování daňového přiznání upozorňuje poplatníka na možné chyby. Chyby lze v rozdělit v zásadě do tří skupin: • Kritická chyba znemožní odeslání formuláře správci daně (jedná se např. o absenci označení daňového subjektu nebo správce daně, apod.). • Závažná chyba bude mít za následek vytýkací řízení (jedná se např. o chybné uplatnění nezdanitelné části základu daně nebo slev na dani, apod.), • Propustná chyba upozorňuje na absenci některých podstatných údajů doprovázejících výpočet daně (jedná se např. o absenci rodného čísla u dítěte, které uplatňuje poplatník jako vyživované, nebo chybí např. údaj daňová přiznání

39

D P

o společnosti, z níž plynoucí podíl poplatník přiznává, apod.). Upozornění se pak dotýká těch údajů, které nemají bezprostřední vliv na výpočet daně. Tím se v  zásadě eliminuje chybovost podání a daňový subjekt tak předchází vytýkacímu řízení, které by správce daně mohl v  případě pochybností o správnosti, pravdivosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného daňového přiznání nebo hlášení s daňovým subjektem zavést.

6.4 Komunikace s územními finančními orgány datovou schránkou S  územními finančními orgány je nově možné komunikovat i  prostřednictvím datové schránky.  Tato komunikace se řídí zákonem č.300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů a současně ustanovením § 21 ZSDP. Podání daňového přiznání, hlášení a vyúčtování podle § 21, odst. 2 ZSDP, lze učinit i datovou schránkou. Ministerstvo financí zveřejnilo v  Pokynu D-331 pro tato podání datovou schránkou jednotnou strukturu a  tvar.XML. Popisy struktury a  tvaru.XML souborů a  odpovídajících. XSD schémat pro tato podání jsou definována a  zveřejněna na Daňovém portálu v  sekci „Dokumentace“ na adrese http://eds.mfcr.cz/adistc/adis/idpr_pub/ epo_struktury.faces. Pro vytvoření požadovaného.XML souboru, ve stanoveném tvaru a  struktuře, lze využít elektronické formuláře aplikace EPO, kterou naleznete na Daňovém portálu: http://eds.mfcr. cz. Funkčnost elektronických formulářů v aplikaci EPO2 byla nově rozšířena o další funkci „Uložení k  odeslání do Datové schránky“. Před uložením souboru pro odeslání datovou schránkou se provedou 40

kontroly na úplnost a formální správnost údajů a  pokud nebude nalezena kritická chyba, bude soubor uložen do zvoleného úložiště, odkud ho lze následně odeslat prostřednictvím datové schránky. 6.5 Způsob placení daní Je upraven v  § 59 odst.  1 zákona o správě daní. Daňový subjekt je povinen zaplatit daň příslušnému finančnímu úřadu nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tzn. do středy 31. 3. 2010 nebo zpracovává-li a  předkládá-li daňové přiznání daňový poradce nejpozději do středy 30. 6. 2009. Při každé platbě musí být uvedeno, na kterou daň je platba určena. Správné určení platby a  její správné nasměrování v tomto smyslu znamená zaplatit na správný bankovní účet správce daně (finančního úřadu) místně příslušného pro danou daň a daného poplatníka. Daň z příjmu fyzických osob lze platit: −− bezhotovostním převodem z  účtu poplatníka na příslušný účet správce daně, −− v hotovosti, −− daňovou složenkou, která je osvobozená od poštovních poplatků, tvar je stejný, jako v  roce 2008. I když je daňová složenka primárně určena pro hotovostní platby prostřednictvím České pošty, bývá rovněž využívána jako podklad k  bezhotovostnímu placení daní formou internetového či telefonického bankovnictví nebo příkazem k úhradě. Pokud se však někdo rozhodne pro placení daně využít bezhotovostní formu (příkaz k úhradě předaný bance nebo prostřednictvím telefonického či internetového bankovnictví), přesPORADCA extra VS – JANUÁR

tože obdržel nebo si vyzvednul daňovou složenku, je nutné uvést při zadávání účtu příjemce všechny tři základní položky určující číslo bankovního spojení finančního úřadu, tzn. předčíslí bankovního účtu – matrika / kód banky, −− poštovní poukázkou typu A  na příslušný účet správce daně; předtištěnou poukázku, na které je číslo účtu příslušného správce daně již předtištěno, lze vyzvednout u příslušného správce daně, u něhož se daňové přiznání podává, −− v hotovosti v  pokladně u  příslušného správce daně. Nezaplatí-li poplatník splatnou daň nejpozději v  den její splatnosti, je v  prodlení. Poplatníkovi tak vzniká povinnost podle ustanovení § 63 ZSDP uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně, a to ode dne původního dne splatnosti. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o  čtrnáct procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Úrok z prodlení se uplatní nejdéle za pět let prodlení.

6.6 Pozor, mění se den platby daní finančnímu úřadu Toto upozornění se týká poplatníků, kteří platí daně bezhotovostním převodem nebo platbou prostřednictvím České pošty. Dochází ke změně dne zaplacení, tedy dne, kdy je daň finančnímu úřadu zaplacena. Od 1.  listopadu  2009 vstoupila v platnost novela ZSDP, která nově upravuje „Den platby“. Doposud

se za den platby považoval den, kdy platba odešla z  účtu poskytovatele platebních služeb. Od listopadu letošního roku je však tímto dnem den, kdy platbu obdrží poskytovatel platebních služeb, který vede finančnímu úřadu účet. To znamená, že pro řádné zaplacení daní je třeba počítat i  s  časem, které budou peněžní ústavy potřebovat na převedení příslušné částky. U platby v hotovosti na pokladně finančního úřadu se nic nemění a  dnem platby zůstává den převzetí hotovosti. Zálohy podle § 38a ZDP nemusí platit poplatník: • který má příjmy pouze ze závislé činnosti a z funkčních požitků (pokud se nejedná o příjmy ze zahraničí) – zálohu odvádí každý měsíc jeho zaměstnavatel, • který má kromě příjmů ze závislé činnosti a  z  funkčních požitků i  příjmy z  jiných zdrojů, ale příjmy ze závislé činnosti a  z  funkčních požitků činí 50  % a  více z celkových příjmů (tj. většinu svých příjmů má ze zaměstnání), • jehož daňová povinnost za zdaňovací období byla nižší než 30 000 Kč, • z nahodilých příjmů podle § 10 ZDP. Zálohy podle § 38a ZDP musí platit poplatník: • jehož poslední známá daňová povinnost přesáhla 30  000  Kč, avšak nepřesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období a druhá splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období – pololetní zálohy, daňová přiznání

41

D P

• jehož

poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti; první záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období – čtvrtletní zálohy.

V roce 2010 jsou zálohy na daň a daň z příjmů fyzických osob splatné: −− do pondělí 15. března (první čtvrtletní záloha), −− do středy 31.  března (platba daně), −− do úterý 15.  června (druhá čtvrtletní nebo první pololetní záloha), −− do středy 30.  června (platba daně), −− do středy 15.  září (třetí čtvrtletní záloha), −− do středy 15. prosince (čtvrtá čtvrtletní nebo druhá pololetní záloha) Čísla účtů finančních úřadů mají tvar předčíslí bankovního účtu  –  matrika  /  kód banky Předčíslí bankovního účtu u  daně z  příjmů fyzických osob je 721. Čísla matrik bankovních účtů jednotlivých finančních úřadů jsou zveřejněny na adrese: http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xchg/SID-3EA9846C-0F28933B/cds/xsl/placeni_dani_4969.html?year=0 Kód banky je vždy 0710. Variabilním symbolem je rodné číslo poplatníka bez lomítka (např. 721–17629331/0710 VS 290819034) 42

7.  Nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů 7.1 Dary Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i  právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a  to na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a  ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a  náboženské společnosti, tělovýchovné a  sportovní, a  politickým stranám a  politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s  bydlištěm na území České republiky provozujícím školská a  zdravotnická zařízení a  zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, dále fyzickým osobám s  bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného invalidního důchodu, anebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči podle zvláštních právních předpisů, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním předpise nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu, a  na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím obPORADCA extra VS – JANUÁR

dobí přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. Obdobně se postupuje u  darů na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území České republiky. V  úhrnu lze odečíst nejvýše 10  % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč. Ustanovení týkající se poskytování darů se použije od zdaňovacího období 2009 i pro hodnotu darů poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, Norskanebo Islandu; je-li příjemcem daru právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm na území těchto států, posuzuje se splnění podmínek, které se týkají účelu daru nebo příjemce daru, podle právních předpisů příslušného státu, není-li takové úpravy, musí být splněny podmínky stanovené právními předpisy České republiky.

7.2 Úroky z úvěru ze stavebního spoření nebo z hypotečního úvěru Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z  úvěru ze stavebního spoření, úrokům z hypotečního úvěru poskytnutého bankou nebo pobočkou zahraniční banky anebo zahraniční bankou, sníženým o  státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů, jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou, bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým na financování bytových potřeb, pokud se nejedná o  bytovou výstavbu, údržbu, ani o změnu stavby bytového domu nebo bytu

ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu prováděnou v rámci podnikatelské a  jiné samostatné výdělečné činnosti nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely zákona o daních z příjmů se rozumí: a) výstavba bytového domu, rodinného domu, bytu podle zvláštního právního předpisu, nebo změna stavby, b) koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená výše s  využitím úvěru na financování bytových potřeb, za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby do 4  let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a  koupě pozemku v  souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c), c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu, d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, e) údržba a změna stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a  bytů v nájmu nebo v užívání, f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání spoludědiců v  případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se daňová přiznání

43

D P

získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu, g) úhrada za převod členských práv a povinností družstvanebo podílu na obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu, h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g). Použije-li nebo používá-li poplatník bytovou potřebu podle písmen a) až h) nebo její část k  podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti anebo k  pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k  uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši. V  případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem. • Jde-li o  předmět bytové potřeby uvedený v  písm.  a) až c) a  e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v  písm.  a) až c) vlastnil a  předmět bytové potřeby uvedený v písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení (nebo k  trvalému bydlení druhého z  manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů). • V  případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k  vlastnímu trvalému bydlení (nebo k  trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, 44

rodičů nebo prarodičů obou manželů) po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. V  roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o  předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3 písm. d), f), g), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo bytový dům získaný podle odstavce  3 písm.  d), f), g) užíval k  vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z  manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Výklad pojmu „bytové potřeby“ pro účely uplatnění úroků z úvěrů jako nezdanitelné části základu daně z příjmů fyzických osob je podrobně uveden v pokynu D -324 Ministerstva financí. Vzhledem k tomu, že mohou vznikat určité interpretační potíže, je v  pokynu uvedeno následující: „Smyslem a  cílem právní úpravy daní z  příjmů je zvýhodnit takové fyzické osoby,  které uspokojují svou potřebu bydlení způsoby uvedenými v § 15 odst. 3 písm. a) až g) ZDP, přičemž způsob úvěrového financování by neměl být podstatný. S ohledem na smysl a cíl právní úpravy daňových úlev na bytové potřeby lze za bytovou potřebu považovat i  splácení úvěrů na splacení následných hypotéčních úvěrů či úvěrů ze stavebního spoření, kterými byly refinancovány předchozí úvěry na financování bytových potřeb podle § 15 odst. 3 písm. a) až h) ZDP.“ Úhrnná částka úroků, o které se snižuje základ daně ze všech úvěrů poplatníků v  téže domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč. Při placení úroků jen po část PORADCA extra VS – JANUÁR

roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.

7.3 Penzijní připojištění Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené mezi poplatníkem a  penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6 000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období, činí 12 000 Kč. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k  této skutečnosti došlo, jsou částky, o  které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem základ daně snížen.

7.4 Pojistné na soukromé životní pojištění Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a  pojištěným v  jedné osobě a  pojišťovnou, která je oprávněna k  provozování pojišťovací činnosti na území České republiky. Výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění)

je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a  současně nejdříve v  kalendářním roce, v  jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s  pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s  pojistnou dobou od 5 do 15  let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s  pojistnou dobou nad 15  let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V  případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s  přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen, s  výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a  zároveň rezervanebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně. daňová přiznání

45

D P

7.5 Členské příspěvky Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a  sociální zájmy zaměstnanců v  rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem. Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s  výjimkou příjmů podle § 6 téhož zákona zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.

7.6 Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona o  ověřování a  uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP poplatníkem s  příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

8. Slevy na dani podle § 35, 35ba, 35c zákona o daních z příjmů 8.1 Sleva na dani podle § 35 ZDP Poplatníkům uvedeným v § 2 se daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o 46

a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a  poměrnou část z  této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo, b) částku 60  000  Kč za každého zaměstnance s  těžším zdravotním postižením a  poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců podle odstavce 2 desetinné číslo. Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost. Pro výpočet slev podle písm. a) a b) je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením. Příklad 9

Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením. Zaměstnavatel, na jehož pracovištích je stanovena 40  hodinová týdenní pracovní doba, zaměstnával v průběhu zdaňovacího období kalendářního roku 2009, v němž roční fond pracovní doby připadající na plnou pracovní dobu činil při 251  pracovních dnech 2008 pracovních hodin, 3 zaměstnance (A, B, C) se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení (se ZP bez TZP) a 2 zaměstnance (D, E) s těžším zdravotním postižením (s TZP), s následujícím využitím fondu pracovní doby: PORADCA extra VS – JANUÁR

Zaměstnanec

se ZP bez TZP

s TZP

  A*) B*) C*) D**) E***) Počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby nebo individuálně sjednané pracovní doby a délky trvání pracovního po2 008 2 008 1 184 1 757 1 255 měru z nich do délky trvání pracovního poměru nezapočteno z důvodu: 0 0 0 0 0 – mateřské nebo rodičovské dovolené – dlouhodobého uvolnění pro výkon veřejné funkce Neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci Neodpracované hodiny v důsledku nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z  jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby Neodpracované hodiny v důsledku pracovní neschopnosti, za níž nebyly poskytovány dávky nemocenského pojištění s  vý-

jimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti Upravený počet hodin

0

0

0

497

0

0

0

0

0

0

0

312

16

0

0

56

0

0

0

245

1952

1696

1 168 1 260

D P

1010

*) Se zaměstnanci A, B a C, byla sjednána 40 hodinová týdenní pracovní doba; se zaměstnancem C byl pracovní poměr uzavřen dne 1. června 2008. **) Se zaměstnancem D byla sjednána 35 hodinová týdenní pracovní doba. ***) Se zaměstnancem E byla sjednána 25 hodinová týdenní pracovní doba.

Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců se ZP bez TZP: počet hodin vyplývající zaměstnancům se ZP bez TZP z  rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru snížený o neodpracované hodiny v důsledku neomluvené nepřítomnosti v práci, nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z  jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby a pracovní neschopnosti, za niž nebyly poskytovány dávky nemocenského pojištění s výjimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti děleno

celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy, tj. 4 816 / 2008 = 2,3984, zaokrouhleno 2,40 zaměstnance Výpočet slevy za zaměstnávání zaměstnanců se ZP bez TZP: 2,40 x 18 000 = 43 200 Kč. Výpočet průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců s TZP: počet hodin vyplývající zaměstnancům s  TZP z  rozvržení pracovní doby nebo z  individuálně sjednané pracovní doby a z délky trvání pracovního poměru snížený o  neodpracované hodiny v  důsledku neomluvené nepřítomnosti v  práci, nenapracovaného daňová přiznání

47

pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy, pokud zaměstnanec nemohl konat práci z  jiných důležitých důvodů týkajících se jeho osoby a pracovní neschopnosti, za niž nebyly poskytovány dávky nemocenského pojištění s výjimkou neodpracovaných hodin připadajících na první tři dny dočasné pracovní neschopnosti děleno celkový roční fond pracovní doby připadající na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu stanovenou zvláštními právními předpisy, Slevy na dani podle § 35ba ZDP: – na poplatníka – starobní důchodce – na druhého z manželů – na držitele průkazu ZTP/P – na částečný invalidní důchod

tj. 2 270 / 2 008 = 1,1305, zaokrouhleno 1,13 zaměstnance Výpočet slevy za zaměstnávání zaměstnanců s TZP: 1,13 x 60 000 = 67 800 Kč

8.2 Slevy na dani podle § 35ba zákona o daních z příjmů

V následující tabulce jsou slevy na dani podle § 35ba ZDP uvedeny v přehledu podle jednotlivých zdaňovacích období. Pro informaci lze uvést, že novelou č.  2/2009  ZDP byla výše slev na dani a daňového zvýhodnění stanovena pro rok 2009 ve stejné výši jako ve zdaňovacím období 2008.

Před změnami (rok 2007) 7 200 Kč 0 Kč 4 200 Kč 8 400 Kč 1 500 Kč

Po změnách (rok 2008) 24 840 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 49 680 Kč 2 520 Kč

Po změnách (rok 2009) 24 840 Kč 24 840 Kč 24 840 Kč 49 680 Kč 2 520 Kč

– na plný invalidní důchod

3 000 Kč

5 040 Kč

5 040 Kč

– na průkaz ZTP/P

9 600 Kč

16 140 Kč

16 140 Kč

– pro studenta Daňové zvýhodnění § 35c ZDP a na dítě s průkazem ZTP/P Max. limit pro daňový bonus

2 400 Kč 6 000 Kč 12 000 Kč 30 000 Kč

4 020 Kč 10 680 Kč 21 360 Kč 52 200 Kč

4 020 Kč 10 680 Kč 21 360 Kč 52 200 Kč

Pojmem vlastní příjem se rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje, včetně příjmů, které podléhají srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou předmětem této daně. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se např. nezahrnuje zvýšení důchodu pro bezmocnost, dávky státní sociální podpory, dávky a  služby sociální péče, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní pod48

poře stavebnímu spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání. Úplný výčet je uveden v § 35ba ZDP. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo pro účely daně z příjmů se považuje za příjem druhého z manželů. Pokud manželka nemá vlastní příjmy přesahující za zdaňovací období částku 68 000 Kč, může si manžel slevu uplatnit na dani podle § 35ba ZDP ve výši 24 840 Kč, (resp. 49 680 Kč je-li manželka držitelkou průkazu ZTP/P). PORADCA extra VS – JANUÁR

8.3 Daňové zvýhodnění § 35c odst. 1 ZDP Ve výše zmíněném ustanovení je uvedena částka daňového zvýhodnění na dítě (děti) žijící s  poplatníkem v  domácnosti ve výši  10  680  Kč (jedná-li se o dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P ve výši 21  360  Kč), které si může poplatník uplatnit. V § 35c odst. 3 ZDP je potom následně uveden maximální limit pro uplatnění daňového bonusu ve výši 52 200 Kč ročně.

8.4 Daňový bonus § 35c odst. 4 ZDP Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 ZDP alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy stanovené pro zaměstnance odměňovaného měsíční mzdou k  počátku příslušného zdaňovacího období a neupravené s  ohledem na odpracovanou dobu a  další okolnosti, podle zvláštního právního předpisu upravujícího výši minimální mzdy (dále jen „minimální mzda“); u  poplatníka, který má příjmy pouze podle § 9 zákona o  daních z  příjmů, nesmí výdaje převýšit tyto příjmy. Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z  nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, nebo příjmy, u  nichž je uplatněná sazba daně podle § 16 ZDP (min. mzda 8 000 Kč x 6 = 48 000 Kč).

9. Přiznání k dani z příjmů fyzických osob – v příkladech 9.1 Daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků § 6 ZDP Pan Nový měl v roce 2009 příjmy ze

závislé činnosti od hlavního zaměstnavatele ve výši 485 000 Kč, u kterého na zdaňovací období roku 2009 podepsal prohlášení k dani (na zálohách bylo sraženo 97  485  Kč). Kromě příjmů od hlavního zaměstnavatele měl uzavřenou u vedlejšího zaměstnavatele Dohodu o  provedení práce. Z  této dohody činila hrubá mzda výši 300 000 Kč (na zálohách bylo sraženo 45  000  Kč). Příjmy z  dohody o provedení práce se nezahrnují do žádného vyměřovacího základu pro pojistné, proto se při stanovení základu daně nebudou zvyšovat, tj. do dílčího základu daně ze závislé činnosti budou vstupovat takovéto příjmy v  hrubé výši. Na žádost pana Nového vystaví zaměstnavatel podle § 38j odst. 3 ZDP do 10 dnů od podání žádosti doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy na dani a daňového zvýhodnění. Doklad má formu „Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a  z  funkčních požitků, o  sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“, za rok 2009 je povinnou přílohou daňového přiznání. Pro zdaňovací období 2009 je platný tiskopis vydaný Ministerstvem financí pod číslem 25  5460  MFin 5460 – vzor č.  17 (viz tiskopis potvrzení uvedený v kapitole 6. Přiznání k dani z příjmů). Po skončení roku je pan Nový povinen podat daňové přiznání k  dani z  příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 podle § 38g odst.  2 zákona o  daních z  příjmů. V  rámci daňového přiznání uplatnil nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP úroky z hypotečního úvěru poskytnutého na stavbu rodinného domu ve výši 23  000  Kč (ř.  47). Pan Nový dále daňová přiznání

49

D P

uplatňuje nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst.  6 ZDP z  titulu zaplaceného životního pojištění ve výši 12  000  Kč (ř.  49). Dále uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst.  1 písm.  a) ZDP ve výši 24  840  Kč, o  kterou sníží daň (ř.  64) a  dále slevu na dani ve výši 24 840 Kč (ř. 65a) na vyživovanou manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Podle § 35c ZDP má pan Nový nárok na daňové zvýhodnění ve výši 42 720 Kč na čtyři vyživované děti žijící s ním ve společné domácnosti, (ř. 72). Dále pan Nový žádá o  vrácení přeplatku ve výši 97 650 Kč. V rámci podání daňového přiznání má možnost (na straně č. 4 základní části daňového přiznání) požádat o vrácení přeplatku: • na adresu, • nebo na účet. Obecně platí, že požádá-li daňový dlužník o  vrácení přeplatku, přeplatek se vrátí, činí-li více než 50  Kč a  nemáli současně daňový dlužník nedoplatek na jiné dani u  téhož správce daně, nebo neuplatnil-li požadavek na úhradu

50

nedoplatku jiný správce daně, a  to do třiceti dnů od doručení žádosti, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Nemáli daňový dlužník ke dni podání žádosti u  správce daně vratitelný přeplatek, běží lhůta pro jeho vrácení až ode dne následujícího po jeho vzniku, pokud se tak stane nejdéle do šedesáti dnů ode dne podání žádosti. Nevznikne-li do této lhůty vratitelný přeplatek, žádost se zamítne. Za den vrácení přeplatku se považuje den, kdy došlo k  odepsání z  účtu správce daně. Vyhoví-li správce daně plně žádosti podle tohoto nebo předchozího odstavce, nemusí sdělovat daňovému dlužníkovi výsledek vyřízení jeho žádosti, pokud o to není v žádosti výslovně požádáno. Za den rozhodnutí o žádosti a současně za den jeho doručení daňovému dlužníkovi se považuje den, který následuje po dni doručení žádosti správci daně. Pro vyplnění daňového přiznání využije pan Nový pouze základní část tiskopisu daňového přiznání a jako přílohu k daňovému přiznání připojí i potvrzení od obou zaměstnavatelů (příklad č. 1).

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

51

52

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

53

54

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

9.2 Daň z příjmů podle § 6 ZDP a z příjmů ze zdrojů v zahraničí Pan Novák byl v roce 2009 zaměstnán u  dvou zaměstnavatelů (jednoho v  ČR a druhého v  Rakousku), pobíral příjmy ze závislé činnosti v celkové výši 900 000 Kč. Z příjmů v ČR mu byla sražena a odvedena záloha ve výši 80 400 Kč. V roce 2009 pan Novák vyživoval jedno dítě. Pan Novák nepodepsal u plátce daně v ČR na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP, proto je podle § 38g povinen podat daňové přiznání, i když má příjmy pouze ze závislé činnosti a  funkčních požitků podle § 6 ZDP z  ČR a  Rakouska, kde nově může využít ustanovení § 38f odst. 4 ZDP (viz kapitola 2). Na žádost pana Nováka vystaví zaměstnavatel podle § 38j odst.  3

ZDP do 10 dnů od podání žádosti doklad o  souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě, které jsou rozhodné pro výpočet základu daně, daně, záloh a  pro poskytnutí slevy na dani a  daňového zvýhodnění. Doklad má formu „Potvrzení o  zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a  z  funkčních požitků, o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění“, za rok 2009 je povinnou přílohou daňového přiznání. Pro zdaňovací období 2009 je platný tiskopis vydaný Ministerstvem financí pod číslem 25 5460 MFin 5460 – vzor č. 17 (viz tiskopis potvrzení uvedený v kapitole 6. Přiznání k dani z příjmů). Příjmy ze závislé činnosti plynoucí ze smluvního státu: Daňový rezident ČR s příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí plynoucími ze smluvního státu daňová přiznání

55

musí při stanovení základu daně ve svém daňovém přiznání tyto zahraniční příjmy také zvýšit o povinně pojistné podle § 6 odst. 14 ZDP. Příjmy vyplacené nebo obdržené do 31. ledna 2010 uvedené na ř. 2 Potvrzení a příjmy ze zdrojů v zahraničí přenese pan Novák v  součtu na ř.  31 přiznání k  dani z příjmů fyzických osob. Na ř. 32 přiznání uvede úhrn povinného pojistného vztahujícího se k příjmům na ř. 31. Údaj o skutečně sražených zálohách bude přenesen z ř. 9 Potvrzení na ř. 84 přiznání. Na ř. 36 pan Novák uvede potom základ daně ze závislé činnosti tj. včetně příjmů ze zahraničí. A následně na ř. 36a využije ustanovení § 38f odst. 4 ZDP, a příjmy z Rakouska vyjme, tzn., že na ř. 36a budou uvedeny pouze příjmy z  ČR. Pro úplnost je nutno dodat, že pro daňové účely, pokud poplatník nevede účetnictví, se použije jednotný kurs, nevyužije-li kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o  účetnictví. Jednotný kurs se stanoví jako průměr směnného kursu stanoveného Českou národní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období a bude zveřejněn v lednu 2010 na webových stránkách Ministerstva financí. Jednotný kurs a kursy devizového trhu uplatňované podle zvláštních právních předpisů o účetnictví pro přepočet cizí měny nelze v jed-

56

nom zdaňovacím období použít současně. (Pro zjednodušení byl v  příkladu použit kurs 1 EUR = 25 Kč.) Pan Novák uplatňuje nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 1 zákona o  daních z  příjmů ve formě daru poskytnutého požárnímu sboru ve výši 20 000 Kč (ř. 46). V rámci daňového přiznání přikládá potvrzení příslušného penzijního fondu, u  něhož má smlouvu o  penzijním připojištění. Podle § 15 odst. 5 ZDP uplatňuje 12 000 Kč (ř. 48) (výše plateb příspěvků, které zaplatil na své penzijní připojištění se státním příspěvkem, uvedená v potvrzení penzijního fondu o  zaplacených příspěvcích na penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období 2009 je snížena o 6 000 Kč). Pan Novák uplatňuje slevu na dani ve výši 24 840 Kč, o kterou sníží daň dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, (ř. 64). Pan Novák má nárok na daňové zvýhodnění ve výši 10  680  Kč na jedno vyživované dítě žijící s ním ve společné domácnosti, podle § 35c ZDP (ř. 72). Pro vyplnění daňového přiznání využije pouze základní část tiskopisu daňového přiznání a jako přílohu k  daňovému přiznání připojí i potvrzení od zaměstnavatele a seznam podle § 38f odst. 10 ZDP. (příklad č. 2)

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

57

58

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

59

60

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

61

9.3 Daň z příjmů podle § 6, § 7, § 8, § 9 zákona o daních z příjmů Pan Novotný jako společník společnosti s ručením omezeným měl za zdaňovací období 2009 za činnost pro společnost příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP ve výši 860 000 Kč. Podepsal „Prohlášení k dani“ dle § 38k odst. 4 zákona o  daních z  příjmů jako zaměstnanec, a plátce daně mu v roce 2009 srazil zálohu na daň ve výši 172 860 Kč. Příjmy vyplacené nebo obdržené do 31. ledna 2010 uvedené na ř. 2 Potvrzení přenese pan Novák na ř. 31 přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Úhrn povinného pojistného z  ř.  6 Potvrzení přenese na ř. 32 přiznání. Údaj o skutečně sražených zálohách bude přenesen z ř. 9 Potvrzení v součtu na ř. 84 přiznání. V roce 2009 dále podnikal v oboru specializované stavební činnosti podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP a ve zdaňovacím období vykázal příjmy ve výši 98  000  Kč (ř.  101 Přílohy č.  1). Výdaje se rozhodl uplatňovat procentem z příjmů podle v § 7 odst.  7 ZDP ve výši 60  % z  příjmů, tzn. 58 800 Kč (ř. 102 Přílohy č. 1). Úroky z  běžného účtu [§ 8 odst.  1 písm.  g) ZDP] činily k  31.  12.  2009 dle výpisu z běžného účtu 560 Kč (ř. 38). Pan Novotný měl dále příjmy z  pronájmu ve výši 120 000 Kč (ř. 201 Přílohy č. 2) podle § 9 ZDP, ke kterým uplatnil výdaje ve výši 30 % z příjmů tzn. 36 000 Kč (ř. 202 Přílohy č. 2). Pan Novotný uplatňuje nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst.  1 zákona o  daních z  příjmů ve formě dar poskytnutého požárnímu sboru ve výši 20 000 Kč (ř. 46), a dále uplatňuje úroky

62

z hypotečního úvěru na pořízení rodinného domu ve výši 46 580 Kč dle § 15 odst. 3 a 4 ZDP (ř. 47). Výši úroků z úvěru dokládá podle „Potvrzení o poskytnutém úvěru na bytové potřeby a o výši úroků z tohoto úvěru“ vystaveného bankou. (Příslušné potvrzení je povinnou přílohou přiznání k  dani z  příjmů fyzických osob.) V  rámci daňového přiznání přikládá potvrzení příslušného penzijního fondu, u  něhož má smlouvu o  penzijním připojištění. Podle § 15 odst.  5 ZDP uplatňuje celkem 12 000 Kč (ř. 48) (výše plateb příspěvků, které zaplatil na své penzijní připojištění se státním příspěvkem, uvedená v  potvrzení penzijního fondu o  zaplacených příspěvcích na penzijní připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období 2008 je snížena o  6 000  Kč). Podle ustanovení § 15 odst. 5 ZDP lze uplatnit max. 12 000 Kč. Dále uplatňuje nezdanitelnou část základu daně podle § 15 odst. 6 ZDP z  titulu zaplaceného životního pojištění ve výši 12  000  Kč (ř.  49). Pan Novotný uplatňuje slevu na dani ve výši 24 840 Kč (ř. 64), o kterou sníží daň dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP a dále slevu na dani ve výši 24 840 Kč (ř. 65a) na vyživovanou manželku podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP. Pan Novotný má nárok na daňové zvýhodnění ve výši 21 360 Kč na dvě vyživované děti žijící s ním ve společné domácnosti, podle § 35c ZDP (ř. 72). Pro vyplnění daňového přiznání využije základní část tiskopisu daňového přiznání, přílohu č.1, přílohu č.2 k daňovému přiznání a  vyplní žádost o  vrácení přeplatku (příklad č. 3).

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

63

64

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

65

66

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

67

68

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

69

9.4 Daň z příjmů podle § 10 Pan Noveský ve zdaňovacím období  2009 provozoval příležitostnou pomocnou činnost, ve smyslu § 10 odst. 1 písm. a) ZDP tento příjem je od daně osvobozen, pokud nepřesáhne částku 20  000  Kč ve zdaňovacím období. V  roce vykázal pan Noveský z  této činnosti příjmy ve výši 75 000 Kč a výdaje spojené s touto činností činily 10 000 Kč. Dále prodal nemovitost do dvou let od jejího nabytí a nesplnil podmínky pro osvobození příjmů z prodeje nemovitosti podle § 4 odst. 1 písm. a) ZDP. Obecně platí, že pro posouzení případného osvobození příjmů z  prodeje bytu od daně z  příjmů fyzických osob je klíčovým ustanovením již zmíněné ustanovení § 4 odst.  1 písm.  a) ZDP, podle kterého je příjem z  prodeje bytu, včetně podílu na společných částech domu a včetně souvisejícího pozemku, od daně osvobozen, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2  let bezprostředně před prodejem. Obdobným způsobem se postupuje i v  případě prodeje 70

bytu, včetně podílu na společných částech domu a  včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a  použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby. Definice bytových potřeb je uvedena v  ustanovení § 15 odst. 3 zákona o daních z příjmů. V tomto případě je zdanitelným příjmem podle § 10 odst.  1 písm.  b) ZDP částka ve výši 5 500 000 Kč (ř. 207 Přílohy č. 2) a  výdajem je dle ustanovení § 10 odst.  5 ZDP cena, za kterou poplatník byt nabyl tj. 3 500 000 Kč (ř. 208 Přílohy č. 2). Pan Noveský uplatňuje slevu na dani ve výši 24  840  Kč, o  kterou sníží daň dle § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP, (ř. 64). Pro vyplnění daňového přiznání využije základní část tiskopisu daňového přiznání přílohu č.  2 k  daňovému přiznání a zaplatí vypočtenou daň. Při platbě bude pan Noveský muset zohlednit novelu ZSDP, resp. nově definovaný den platby (viz kapitola 6.6) – příklad č. 4. PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

71

72

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

73

74

PORADCA extra VS – JANUÁR

D P

daňová přiznání

75