Příručky ekologa

komplexní řešení podnikové ekologie a EMS Envi Group s.r.o. Příčná 2186, 347 01 Tachov tel. 606 638 325 fax: 374 725 509 email: [email protected] www.envigroup.cz

www.envigroup.cz www.ekonoviny.cz Září 2015

Aktualizace Příručky pro oblast životního prostředí / Příručky ekologa Vážení obchodní přátelé, zasíláme Vám další aktualizaci publikace Příručka pro oblast životního prostředí / Příručka ekologa. Stav legislativních změn je k 16. 9. 2015. Rozsah aktualizace je 202 stran. Vydání této aktualizace bylo výrazně zpožděno z důvodů neustálého odkládání vydání významných legislativních změn (novela zákona o odpadech měla původně platit od 1.3.2015, nový zákon o prevenci závažných havárií měl platit od 1.6.2015).



Zapracované předpisy (legislativní změny za období září až prosinec 2014):        

Změny v nařízení REACH 224/2015 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií 225/2015 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B 226/2015 Sb. Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře 227/2015 Sb. Vyhláška o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku 228/2015 Sb. Vyhláška o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie 229/2015 Sb. Vyhláška o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole



223/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích



212/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

   

27/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady

  

Změna chemického zákona č. 350/2011 Sb.

352/2014 Sb. Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024 321/2014 Sb. Vyhláška o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů 46/2015 Sb. Vyhláška o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě Evropské nařízení č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech 39/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Z Aktuálních informací -

Hlavním obsahem této aktualizace je zapracování změn v oblasti chemických směsí, prevence závažných havárií, odpadů a ovzduší (F-plyny). V aktuálních informacích je uveden přehled změn, které nastaly ve sledovaném období. Dále je uveden přehled legislativních změn s anotacemi předpisů, připravované legislativní změny, změny ostatních vybraných právních předpisů a další informace.

-

Doprovodné CD: Test podnikové ekologie a EMS 2015, Protokol nezařazení objektu, Protokol o zařazení objektu, Aplikace pro tisk etiket na nebezpečné odpady včetně nejběžnějších ILNO, Tabulka chladiv s GWP koeficienty, Výpočet ekvivalentu CO2, Aktuální Formulář pro základní hodnocení rizik ekologické újmy.

-

Na Doprovodném CD máte dále jako obvykle vedle aktuálních právních předpisů k dispozici také publikaci v aktuální elektronické verzi ve formátu PDF. E-book umožňuje prohledávání textů pomocí funkce Hledat. Pro každou aktualizační periodu v rámci roku je zvolena samostatná barva (aktuální změny jsou označeny červenou barvou), lze tak snadno vysledovat vývoj v legislativě podnikové ekologie v průběhu roku. Celý přehled změn a aktualit je uveden v kapitole Aktuální informace – září 2015. Věříme, že Vám tato aktualizace pomůže při Vaší práci na úseku podnikové ekologie a ochrany životního prostředí.

S pozdravem Ing. Zdeněk Fildán ENVI GROUP s.r.o.

Návod na začlenění aktualizace do publikace Příručka pro oblast životního prostředí / Příručka ekologa Aktualizace 9-2015 (data k 16. 9. 2015) Identifikace Část

-

-

A

B

C D E G

Vyjmout

Kapitola

Označení stany

strany

počet listů

Titulní list

-

-

1

Obsah doprovodného CD

Obsah CD, strana

Aktuální informace

Aktuální semináře, strana


Aktuální informace - prosinec 2014, strana


Aktuální informace – září 2015, strana

Harmonogram povinností

vše vyjmout 1-2

1

Vložit strany

počet listů

-

1

vše vložit 1-2

1

vše vyjmout vše vložit

Harmonogram povinností, strana

1-2

1

1-2

1

Harmonogram povinností, strana

7-8

1

7-8

1

Obsah části A

Část A, obsah, strana

vše vyjmout

vše vložit

Část A-CHLP: 1.0 až 5.0

Část A-CHLP, kapitola 1.0 až 5.0

vše vyjmout

vše vložit

Část A-CHLP: 13.0 až 15.0

Část A-CHLP, kapitola 13.0 až 15.0

vše vyjmout

vše vložit

Titulní list 2. části A

Titulní list 2. části A: Závažné havárie

Část A-ZH: 1.0 až 9.0

Část A-závažné havárie, kapitola 1.0 až 9.0

vše vyjmout

vše vložit

Příloha č. 1 až 2

Část A, příloha č. 1 až č. 2

vše vyjmout

vše vložit



vše vyjmout

vše vložit



vše vyjmout

Obsah části B

Část B, obsah, strana

vše vyjmout

Kapitola 2.0

Část B, kapitola 2.0, strana

1-4

2

1-4

2

Kapitola 3.0


1-2

1

1-2

1

Kapitola 4.0


1-8

4

1-8

4

Kapitola 4.0


15-16

1

15-16

1

Kapitola 5.0


3-8

3

3-8

3

Kapitola 5.0


31-32

1

31-32

1

Kapitola 6.0 až 9.0

Část B, kapitola 6.0 až 9.0

vše vyjmout

vše vložit

Kapitola 11.0


vše vyjmout

vše vložit

Kapitola 14.0


vše vyjmout

vše vložit

Kapitola 16.0


vše vyjmout

vše vložit

Příloha č. 2 až č. 4

Část B, příloha č. 2 až č. 4

vše vyjmout

vše vložit

Příloha č. 10

Část B, příloha č. 7-12, strana

Příloha č. 13

Část B, příloha č. 13, strana

vše vyjmout

Kapitola 3.0

Část C, kapitola 3.0, strana

1-4

2

1-4

2

Kapitola 10.0

Část C, kapitola 10.0, strana

3-4

1

3-4

1

Související předpisy

Část C, Související předpisy, strana

vše vyjmout

vše vložit

Kapitola 14.0 až 15.0

Část D, kapitola 14.0 až 15.0

vše vyjmout

vše vložit

Kapitola 3.0

Část E, kapitola 3.0, strana

Kapitola 10.0

Část E, kapitola 10.0, strana

Kapitola 4.0

Část G-EMS, kapitola 4.0, strana

11-12

1

11-12

1

Kapitola 4.0

Část G-EMS, kapitola 4.0, strana

39-40

1

39-40

1

1-2

1-2

9-10

1

1

1

vše vyjmout

1-2

1

vše vložit

1-2

1

vše vložit

9-10

1

vše vložit



ENVI GROUP Ing. Zdeněk Fildán

chemické látky a přípravky - prevence závažných havárií - odpadové hospodářství

PŘÍRUČKA PRO OBLAST ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

využívání a ochrana vod - ochrana ovzduší – integrovaná prevence - obaly - EMS

září 2015

Název díla:

Příručka pro oblast životního prostředí / Příručka ekologa

Autor:

Ing. Zdeněk Fildán

Vydání:

41. (data k 15. 9. 2015)

Rok vydání:

2002 – září 2015

Autorská práva:

Ing. Zdeněk Fildán Všechna práva jsou vyhrazena. Žádná část díla nesmí být jakoukoliv formou (tiskem, jako fotokopie, elektronicky nebo jiným způsobem) šířena, rozmnožována či zpracována bez předchozího písemného souhlasu vlastníka autorských práv. Výjimku tvoří část díla, která je umístěna na doprovodném CD k publikaci. Tato část může být použita a kopírována pro vlastní potřebu vlastníka publikace. Kopírování, šíření a další zpracovávání této části pro jinou než vlastní potřebu nesmí být prováděno bez předchozího písemného souhlasu vlastníka autorských práv.

Vydal:

ENVI GROUP s.r.o. Příčná 2186 347 01 Tachov tel. 606 638 325 e-mail: [email protected] www.envigroup.cz

Příručka pro oblast životního prostředí

Obsah doprovodného CD I. Přílohy příručky přesunuté na CD: Část B - Odpady: Příloha č. 8 Příloha č. 9 Příloha č. 11 Příloha č. 16 Příloha č. 17 Příloha č. 18 Příloha č. 19 Příloha č. 20

Příloha č. 21 Příloha č. 22 Příloha č. 23 Příloha č. 24 Příloha č. 25 Příloha č. 26 Příloha č. 27 Příloha č. 35 Příloha č. 37 Příloha č. 40 Příloha č. 41

Obsah provozního řádu a provozního deníku zařízení Žádost o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady Obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu Hlášení – Zařízení na využívání a odstraňování odpadů (Příloha č. 22 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) Hlášení – Skládky odpadů (Příloha č. 23 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) Hlášení – Shromažďovací místa nebezpečných odpadů a sběrová místa a sklady odpadů (sběrné dvory) (Příloha č. 24 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) Evidenční list pro přepravu nebezpečných opadů po území ČR Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu a odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek (Příloha č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky (Příloha č. 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) Třídy vyluhovatelnosti Průběh kontroly Příklad žádosti o upuštění od odděleného shromažďování Dodatek I Basilejské úmluvy o kontrole a pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování Seznam nebezpečných odpadů Metodický pokyn pro vedení evidencí a ohlašování podle zákona o odpadech Podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu (Příloha č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku (Příloha č. 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) Technické a provozní požadavky v oblasti skladování a zpracování elektroodpadu (Příloha č. 7 vyhl. č. 352/2005 Sb.) Hlášení o zpracování, využívání a odstraňovaní elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok (Příloha č. 8 vyhlášky č. 352/2005 Sb.)

Část C - Ochrana a využití vod: Příloha č. 11 Příloha č. 23 Příloha č. 24 Příloha č. 25

Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod (Příloha č. 1 NV č. 61/2003 Sb.) Poplatkové Hlášení / Přiznání za zdroj znečišťování (vypouštění odpadních vod) Obsah havarijního plánu (podle vyhlášky č. 450/2005 Sb.) Identifikační údaje a vlastnosti zvlášť nebezpečných závadných látek pro účely vedení záznamů podle § 39 odst. 6 vodního zákona a identifikační údaje a vlastnosti závadných látek uváděné v seznamu závadných látek v havarijním plánu v případě neexistence bezpečnostního listu nebo identifikačního listu nebezpečného odpadu (Příloha č. 2 k vyhlášce č. 450/2005 Sb.)

Část F – Nakládání s obaly: Příloha č.1 Příloha č.2 Příloha č.3 Příloha č.4

Roční výkaz o obalech a odpadech z obalů za rok Roční výkaz o opakovaně použitelných obalech, které vyhovují kritériím § 13 odst. 2 zákona o obalech Roční výkaz o obalech pro jedno použití (jednocestné obaly) a o obalech pro opakované použití, které nesplňují kritéria § 13 odst. 2 zákona o obalech Roční výkaz pro osoby uvádějící na trh a/nebo do oběhu méně než 0,3 tun obalů/rok

Datum vydání: září 2015

Obsah CD, strana 1


II. Dokumenty, vzory, žádosti, formuláře: Provozní a havarijní řády, ostatní příklady dokumentace -

Provozní řád vnitřní kanalizace Provozní řád skladu pevných hnojiv Provozní řád skladu kapalných hnojiv Provozní řád skladu přípravků na ochranu rostlin Provozní řád skladu nebezpečných chemických látek a přípravků Provozní řád skladu ropných látek Provozní řád úpravny odpadních vod Havarijní plán podle vyhlášky č. 450/2005 Sb. Obsah provozního řádu vodovodu podle TNV 75 5950, Obsah provozního řádu kanalizace podle TNV 75 6911 Program použití kalů Provozní řád olejového hospodářství (sklad LTO) Provozní řád vodovodu Obsah havarijního plánu k vyplnění podle vyhlášky č. 450/20005 Sb. Provozní řád čistírny odpadních vod (ČOV) Provozní řád odlučovače ropných látek Provozní řád sběrného dvora odpadů Provozní řád zařízení na sběr a výkup odpadů Provozní řád zařízení na využití odpadů Provozní řád zařízení na úpravu odpadů (drtící zařízení na stavební odpady) Provozní deník zařízení Provozní řád vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší (výroba PUR pěny, vstřikování plastů, lakovna) Příklady žádostí o povolení vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší Příklady technické dokumentace k žádosti o povolení vyjmenovaného zdroje znečišťování ovzduší

Část A – Chemické látky a přípravky -

Bezpečnostní karta Aceton, Acetylén, Propan-butan, Technický benzín, Kyslík Bezpečnostní pokyny pro práci s dráždivými a zdraví škodlivými látkami a přípravky (laky) Bezpečnostní pokyny pro práci s dráždivými látkami a přípravky (barvy) Bezpečnostní pokyny pro práci s dráždivými látkami a přípravky (lepidla) Bezpečnostní pokyny pro práci s extrémně hořlavými látkami a přípravky (acetylén, PB) Bezpečnostní pokyny pro práci s toxickými látkami a přípravky (tvrdokov) Bezpečnostní pokyny pro práci s vysoce hořlavými látkami a přípravky (organická rozpouštědla) Bezpečnostní pokyny pro práci s žíravými látkami a přípravky Bezpečnostní pokyny pro práci se zdraví škodlivými látkami a přípravky (tvrdidla) Základní zásady bezpečného zacházení s chemickými látkami Postup při vzniku mimořádné situace Výstražné symboly označení nebezpečných vlastností (Pozn.: pro označování látek a přípravků musí být použity symboly bez písmenného označení v piktogramu) Grafické symboly pro tvorbu bezpečnostní dokumentace – viz příloha č. 8 části A Protokol, osnova, prezenční listina školení Školení pracovníků – učební text Bezpečnostní karty (písemná pravidla podle zákona č. 258/2000 Sb.): Aceton Hydroxid sodný Mazací tuk Propan-butan Styrén

-

Acetylen Iso-propanol Motorová nafta Ředidlo C6000, S6006 Technicky benzin

Chemopren Kyselina sírová Motorový benzin Savo Topný olej

Fosforečnan sodný Kyslík Olej hydraulicky Síran železitý

Fridex Loctite (různé druhy) Oleje motorový, převodový, hydraulicky Siřičitan sodný

Test znalostí z oblasti podnikové ekologie a EMS Informační materiály: Prospekt k tématu REACH & CLP 2010: Zásadní rok pro registraci a oznámení chemických látek Jednejte hned! Novela nařízení REACH (složka Právní předpisy A) ECHA: Úvodní pokyny k nařízení CLP (CLP je nařízení ES č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí) Informační materiály a prezentace ze seminářů ENVI GROUP k tématu chemické látky a směsi

-

Příručka k nařízení CLP - evropské nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí: -

Nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí včetně všech jeho novelizací Seznam harmonizovaných klasifikací a označení nebezpečných látek dle uvedeného nařízení s možností vyhledávání (Prezentované chemické látky obsahují CAS, EINECS a indexová čísla, názvy látky, kódy tříd a kategorie nebezpečnosti, Datum vydání: září 2015

Obsah CD, strana 2


-

-

kódy standardních vět o nebezpečnosti, kódy výstražných symbolů a signálních slov, specifické koncentrační limity a multiplikační faktory.) Klasifikace a označování látek nebo směsí Nové výstražné symboly nebezpečnosti na chemických výrobcích Bezpečnostní listy Pokyny k nařízení CLP Převodní tabulky

Přednášky z cyklu Chemické látky a přípravky (autor: Ing. Hana Krejsová) Přednáška k novému chemickému zákonu 350/2011 Sb. (autor: Ing. Hana Krejsová) Plakát CLP Přednáška Běžný podnik a ADR Metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví k vyhlášce č. 61/2013 Sb., o rozsahu informací poskytovaných o chemických směsích, které mají některé nebezpečné vlastnosti, a o detergentech

Část A – Zařazování prací (kategorizace) -

Zařazení do kategorií – návrh opatření Zařazení do kategorií – tabulka faktorů

Část A – Prevence závažných havárií -

Protokol nezařazení objektu Protokol o zařazení objektu

Část B – Odpadové hospodářství -

Dodatek č. I Basilejské úmluvy Doprovodný doklad pro vývoz, dovoz, tranzit odpadů na zeleném seznamu Evidenční list pro přepravu nebezpečných odpadů Hlášení – Skládky odpadů Hlášení – Údaje o shromažďovacích místech nebezpečných odpadů, sběrových místech a skladech odpadů Hlášení – Zařízení na využívání a odstraňování odpadů Hlášení o produkci a nakládání s odpady Identifikační list nebezpečného odpadu Katalog odpadů Příklad žádosti o netřídění Žádost o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečným odpadem Orientační přepočtová tabulka množství odpadů Školení pracovníků pro nakládání s odpady POH - příklady vykazovacích tabulek Program odpadového hospodářství původce odpadů Hlášení – elektroodpady Metodické pokyny a návody:        

        

-

Manuál pro vedení evidencí podle zákona o odpadech Metodický návod odboru odpadů Ministerstva životního prostředí pro zpracování Plánu odpadového hospodářství původce – obce Metodický návod MŽP pro řízení vzniku stavebních a demoličních odpadů a pro nakládání s nimi Oborový manuál pro prevenci a minimalizaci odpadu pro malé a střední podniky Metodický pokyn pro zpracování základního popisu odpadů Metodický pokyn odboru odpadů ke stanovení ekotoxicity odpadů Metodické doporučení k nakládání s odpady ze zdravotnictví Metodický návod pro plnění povinnosti původců odpadů, stanovenou § 16 odst. 1 písm. j) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, k vykonávání kontroly vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a POH ČR, POH kraje a POH původce Informační pomůcka k problematice nebezpečných odpadů Sdělení Komise a Radě a Evropskému Parlamentu o Interpretačním sdělení o odpadech a vedlejších produktech pojem odpad Praktický průvodce nakládáním s odpady a vedlejšími živočišnými produkty v potravinářském průmyslu Manuál prevence a minimalizace odpadů pro textilní průmysl Manuál prevence a minimalizace odpadů pro papírenský průmysl Manuál pro prevenci a minimalizaci odpadu pro malé a střední podniky Manuál pro prevenci a minimalizaci odpadu pro povrchové úpravy kovů Manuál pro nakládání s autovraky Metodický pokyn o postupu při evidenci a prokazování nepřítomnosti PCB v hermeticky uzavřených elektrických zařízeních ve smyslu § 26 a § 27 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech

Formulář pro vedení průběžné evidence odpadů s integrovaným katalogem odpadů (formát MS Excel) Aplikace (sešit MS Excel) pro tisk etiket na nebezpečné odpady včetně nejběžnějších Identifikačních listů nebezpečných odpadů Obsah CD, strana 3 Datum vydání: září 2015

Příručka pro oblast životního prostředí -

-

Studijní materiál: Vedení a ohlašování evidencí podle zákona o odpadech Studijní materiál: Vedení evidence odpadů při zpracování elektroodpadů a autovraků Dotazník k prověření úrovně kontroly vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a ŽP podle § 16 odst. 1 písm. j) zákona o odpadech Příklady správného vedení evidence a ohlašování odpadů

Část C – Využívání a ochrana vod -

-

Metodický pokyn k nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Vzorová žádost o povolení k odběru podzemních vod včetně pasportu studny

Část D Ochrana ovzduší -

Integrovaný manuál zásad správné zemědělské praxe Tabulka chladiv v GWP koeficienty Výpočet ekvivalentu CO2 Metodický pokyn pro Plán zavedení zásad správné zemědělské praxe vč. příloh č. 1-4 Metodický pokyn ke sčítání a zařazování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší Užitečné pomůcky pro souhrnnou provozní evidenci a poplatky za zdroje znečišťování ovzduší: Převod souřadnic GPS, Výpočet tepla podle paliva, Emisní faktory pro čerpací stanice, Emisní faktory pro spalovací zdroje Prezentace ze semináře k problematice ISPOP Přednášky k oblasti Ochrana ovzduší - k původnímu zákonu (autor: Ing. Zbyněk Krayzel) Prezentace a výklad nového zákona k problematice látek, které poškozují ozonovou vrstvu (regulované látky) a fluorovaných skleníkových plynů (zákon č. 73/2012 Sb.). Metodické pokyny MŽP (např. MP ke sčítání zdrojů) - aktuální jsou k dispozici na www.mzp.cz v sekci Ovzduší

Část E – Integrovaná prevence -

Aktuální dokumenty k tématu Integrovaný registr znečišťování jsou na http://www.ippc.cz/ Formulář žádosti o vydání integrovaného povolení Formulář základní zprávy Formulář odborné posouzení k udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami Formulář zprávy o plnění podmínek integrovaného povolení

-

Aktuální dokumenty k tématu Integrovaný registr znečišťování jsou na http://www.irz.cz/obsah/dokumenty Stručný návod pro ohlašování do ISPOP včetně schématu pro hlášení do IRZ

Část F – Nakládání s obaly -

Průvodce systémem EKO-KOM Vstupní výkaz o produkci obalů pro společnost EKO-KOM, a.s. Metodika vyplňování vstupního výkazu Metodika vyplňování čtvrtletního výkazu Metodika označování obalů Smlouva o sdruženém plnění Podmínky uvedení obalu na trh Stanoviska MŽP k některým druhům"obalů" Roční výkaz pro osoby uvádějící na trh a/nebo do oběhu méně než 0,3 tun obalů/rok Roční výkaz o opakovaně použitelných obalech Roční výkaz o obalech pro jedno použití Roční výkaz o obalech a odpadech z obalů Změny ve značení obalů Výjimka ze zákona pouze pro producenty obalů do 300 kg Metodický pokyn odboru odpadů MŽP k provedení § 5 zákona o obalech Stručný průvodce podnikatele labyrintem zákona o obalech Příklad technické dokumentace k prokázání splnění povinností stanovených v § 3 a 4 z.č. 477/2001 Sb. o obalech Návod k vyplnění ročních výkazů o obalech a odpadech z obalu na základě vyhlášky č. 641/2004 Sb., o rozsahu a způsobu vedení evidence obalu a ohlašování údajů z této evidence Souhrnná zpráva z ověření správnosti výkazů o produkci obalů do EKO-KOMu (jsou zde uvedeny nejčastější chyby zjištěné při auditech správnosti ohlašování produkce obalů)


Obsah CD, strana 4


Část H – Ekologická újma -

Prezentace ze seminářů k ekologické újmě a hodnocení rizik Metodický pokyn MŽP pro provádění základního hodnocení rizika ekologické újmy Metodický pokyn MŽP pro provádění podrobného hodnocení rizika ekologické újmy Formulář pro základní hodnocení rizik ekologické újmy

Aktuální e-Book: Příručka podnikového ekologa Kompletní vydání této příručky v elektronické verzi na Doprovodném CD. Publikace je ve formátu PDF a umožňuje prohledávání textů pomocí funkce Hledat. V této elektronické verzi můžete využít grafickou úpravu, kdy jsou aktualizační změny označovány barevně odlišným textem. Pro každou aktualizační periodu v rámci roku je zvolena samostatná barva, lze tak snadno vysledovat vývoj v legislativě podnikové ekologie v průběhu roku.


Obsah CD, strana 5


III. Právní předpisy: Právní předpisy – část A Chemické látky a přípravky -

350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon), ve znění zákona č. 61/2014 Sb.

-

163/2012 Sb. Vyhláška o zásadách správné laboratorní praxe

-

61/2013 Sb. Vyhláška o rozsahu informací poskytovaných o chemických směsích, které mají některé nebezpečné vlastnosti, a o detergentech

Předpisy EU (aktuální znění na http://eur-lex.europa.eu): -

REACH: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006

-

CLP: Nařízení EP a rady EU 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí

-

258/2000 Sb. ZÁKON o ochraně veřejného zdraví, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., 274/2001 Sb., 13/2002 Sb., 76/2002 Sb., 86/2002 Sb., 120/2002 Sb., 309/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 356/2003 Sb., 362/2003 Sb., 167/2004 Sb., 326/2004 Sb., 562/2004 Sb., 125/2005 Sb., 253/2005 Sb., 381/2005 Sb., 392/2005 Sb., 444/2005 Sb., 59/2006 Sb., 74/2006 Sb., 186/2006 Sb.,189/2006 Sb.,222/2006 Sb., 264/2006 Sb., 342/2006 Sb., 110/2007 Sb., 296/2007 Sb., 378/2007 Sb., 124/2008 Sb., 130/2008 Sb., 274/2008 Sb., 41/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 301/2009 Sb., 151/2011 Sb., 298/2011 Sb., 375/2011 Sb., 466/2011 Sb., 115/2012 Sb., 223/2013 Sb., 64/2014 Sb., 247/2014 Sb., 250/20014 Sb.

-

428/2004 Sb. Vyhláška o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické

-

394/2006 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací

-

361/2007 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění 68/2010 Sb., 93/2012 Sb., 9/2013 Sb.

-

432/2003 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění 107/2013 Sb.

Právní předpisy – část A Prevence závažných havárií -

224/2015 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)

-

225/2015 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B

-

226/2015 Sb. Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře

-

227/2015 Sb. Vyhláška o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku

-

228/2015 Sb. Vyhláška o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie

-

229/2015 Sb. Vyhláška o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole

Právní předpisy - část B Nakládání s odpady -

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 477/2001 Sb., 76/2002 Sb., 275/2002 Sb., 320/2002 Sb., 356/2003 Sb., 167/2004 188/2004 Sb., 317/2004 Sb., 7/2005 Sb., 106/2005 Sb., 444/2005 Sb., 186/2006 Sb., 314/2006 Sb., 222/2006 Sb., 314/2007 Sb., 296/2007 25/2008 Sb., 34/2008 Sb., 383/2008 Sb., 9/2009 Sb., 157/2009 Sb., 223/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 291/2009 Sb., 297/2009 154/2010 Sb., 31/2011 Sb., 77/2011 Sb., 264/2011 Sb., 18/2012 Sb., 85/2012 Sb., 165/2012 Sb., 167/2012 Sb., 69/2013 Sb., 169/2013 344/2013 Sb., 64/2014 Sb., 184/2014 Sb., 229/2014 Sb., 223/2015 Sb.

Sb., Sb., Sb., Sb.,

-

376/2001 Sb. Vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění vyhlášky č. 502/2004 Sb.

-

381/2001 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění vyhlášky č. 503/2004 Sb., 168/2007 Sb., 374/2008 Sb.

-

382/2001 Sb. Vyhláška o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě, ve znění vyhlášky č. 504/2004 Sb.

-

383/2001 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 41/2005 Sb., 294/2005 Sb., 353/2005 Sb., 351/2008 Sb., 478/2008 Sb., 61/2010 Sb., 170/2010 Sb., 35/2014 Sb., 27/2015 Sb.

-

384/2001 Sb. Vyhláška o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB)

-

237/2002 Sb. Vyhláška o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků, ve znění vyhlášky č. 505/2004 Sb., 353/2005 Sb.

-

99/1992 Sb. Vyhláška o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech, ve znění vyhlášky č. 300/2005 Sb.

-

Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 100/1994 Sb. (Basilejská úmluva)

-

294/2005 Sb. Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 61/2010 Sb., 93/2013 Sb.

-

352/2005 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady), ve znění vyhlášky č. 65/2010 Sb., 285/2010 Sb., 158/2011 Sb., 249/2012 Sb., 178/2013 Sb., 200/2014 Sb.


Obsah CD, strana 6


341/2008 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady)

-

352/2008 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění vyhlášky č. 54/2010 Sb., 105/2014 Sb.

-

č. 374/2008 Sb. Vyhláška o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů)

-

č. 170/2010 Sb. Vyhláška o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky 212/2015 Sb.

-

465/2013 Sb. Vyhláška o stanovení vzoru návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a obsahu roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik

-

321/2014 Sb. Vyhláška o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů

-

352/2014 Sb. Nařízení vlády Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024


Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů

-

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS

-

Nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

-

Nařízení Komise (EU) č. 1179/2012 ze dne 10. prosince 2012, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy skleněné střepy přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

-

Nařízení Komise (EU) č. 715/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

-

NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1357/2014 ze dne 18. prosince 2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic

Těžební odpady: -

157/2009 Sb. Zákon o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů, ve znění 168/2013 Sb.

-

428/2009 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o nakládání s těžebním odpadem

-

429/2009 Sb. Vyhláška o stanovení náležitostí plánu pro nakládání s těžebním odpadem včetně hodnocení jeho vlastností a některých dalších podrobností k provedení zákona o nakládání s těžebním odpadem

Právní předpisy - část C Ochrana a využití vod -

254/2001 Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění zákona č. 76/2002 Sb., 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 413/2005 Sb., 444/2005 Sb., 186/2006 Sb.,222/2006 Sb., 342/2006 Sb., 25/2008 Sb., 167/2008 Sb., 181/2008 Sb., 157/2009 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 150/2010 Sb., 77/2011 Sb., 151/2011 Sb. , 85/2012 Sb., 350/2012 Sb., 69/2013 Sb., 275/2013 Sb., 303/2013 Sb., 61/2014 Sb., 64/2014 Sb., 184/2014 Sb., 39/2015 Sb.

-

40/1978 Sb. Nařízení vlády o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy

-

10/1979 Sb. Nařízení vlády o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky

-

85/1981 Sb. Nařízení vlády o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy

-

137/1999 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů

-

431/2001 Sb. Vyhláška o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci

-

432/2001 Sb. Vyhláška o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu, ve znění vyhlášky č. 195/2003 Sb., 620/2004 Sb., 40/2008 Sb., 336/2011 Sb.

-

470/2001 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb., 267/2005 Sb.

-

471/2001 Sb. Vyhláška o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly, ve znění vyhlášky č. 255/2010 Sb.

-

20/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody, ve znění 93/2011 Sb.

-

225/2002 Vyhláška o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně

-

236/2002 Vyhláška o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území

-

293/2002 Vyhláška o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, ve znění vyhlášky č.110/2005 Sb.

-

590/2002 Sb. Vyhláška, o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění 367/2005 Sb.

-

61/2003 Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění 229/2007 Sb., 23/2011 Sb.

-

71/2003 Nařízení vlády o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění 169/2006 Sb.

-

103/2003 Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, ve znění 219/2007 Sb., 108/2008 Sb. – Zrušeno NV č. 262/2012 Sb.


Obsah CD, strana 7


125/2004 Vyhláška kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody

-

142/2005 Vyhláška o plánování v oblasti vod (předpis ruší: 140/2003 Sb.)

-

450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků, ve znění 175/2011 Sb., 66/2014 Sb.

-

23/2007 Sb. Vyhláška o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí ČR

-

262/2007 Sb. Nařízení vlády o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky

-

203/2009 Sb. Nařízení vlády o postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní

-

393/2010 Sb.

-

416/2010 Sb. Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních

-

5/2011 Sb. Vyhláška o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod

-

24/2011 Sb. Vyhláška o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhl. č. 49/2014 Sb.

Vyhláška o oblastech povodí (ruší vyhlášku č. 292/2002 Sb.)

-

49/2011 Sb. Vyhláška o vymezení útvarů povrchových vod

-

98/2011 Sb. Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod

-

155/2011 Sb. Vyhláška o profilech povrchových vod využívaných ke koupání

-

157/2011 Sb. Vyhláška, kterou se zrušuje vyhl. č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob

-

216/2011 Sb. o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl (pozn. ruší 195/2002 Sb.)

-

105/2012 Sb.

Vyhláška o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny

-

123/2012 Sb.

Vyhláška o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových

-

143/2012 Sb. Nařízení vlády o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod

-

178/2012 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků

-

262/2012 Sb. Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, ve znění 117/2014 Sb.

-

252/2013 Sb. Vyhláška o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy (ruší vyhlášku č. 391/2004 Sb.)

-

414/2013 Sb. Vyhláška o rozsahu a způsobu vedení evidence rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a ohlášení, k nimž byl dán souhlas podle vodního zákona, a částí rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci (o vodoprávní evidenci)

-

46/2015 Sb. Vyhláška o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě

Vodovody a kanalizace: -

274/2001 Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění zákona č. 320/2002 Sb., 274/2003 Sb., 20/2004 Sb., 167/2004 Sb., 76/2006 Sb., 127/2005 Sb., 186/2006 Sb., 222/2006 Sb., 281/2009 Sb., 275/2013 Sb., 39/2015 Sb.

-

428/2001 Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění č. 146/2004, 515/2006 Sb., 120/2011 Sb., 48/2014 Sb. 252/2004 Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění vyhlášky č. 187/2005 Sb., 293/2006 Sb.

-

35/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví náležitosti, forma elektronické podoby a datové rozhraní protokolu o kontrole jakosti pitné vody a vody koupališť, ve znění vyhlášky č. 134/2004 Sb.

Právní předpisy - část D Ochrana ovzduší -

73/2012 Sb. Zákon o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech

-

257/2012 Sb. Vyhláška o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů

-

201/2012 Sb. Zákon o ochraně ovzduší, ve znění zákona č. 64/2014 Sb., 87/2014 Sb.

-

312/2012 Sb. Vyhláška o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší, ve znění 154/2014 Sb.

-

330/2012 Sb. Vyhláška o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích

-

351/2012 Sb. Nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv

-

415/2012 Sb. Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, ve znění 155/2014 Sb. Datum vydání: září 2015

Obsah CD, strana 8


56/2013 Sb. Nařízení vlády o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách

-

91/2010 Sb. Nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv

-

383/2012 Sb., Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění 257/2014 Sb.

-

192/2013 Sb. Vyhláška o stanovení formulářů žádostí o přidělení povolenek pro provozovatele letadla a o vydání povolení k emisím skleníkových plynů


Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech (ruší 842/2006)

-

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu

Právní předpisy - část E Integrovaná prevence -

76/2002 Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění zákona č. 521/2002 Sb., 437/2004 Sb., 695/2004 Sb., 444/2005 Sb., 222/2006 Sb., 435/2006 Sb., 25/2008 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 85/2012 Sb., 69/2013 Sb., 64/2014 Sb., 39/2015 Sb.

-

288/2013 Sb.

-

25/2008 Sb. Zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 77/2011 Sb.

-

145/2008 Sb. Nařízení vlády ze dne 26. března 2008, kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí, ve znění 450/2011 Sb.

Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci (ruší vyhlášku č. 554/2002 Sb.)


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES

Právní předpisy - část F Nakládání s obaly -

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 274/2003 Sb., 94/2004 Sb., 237/2004 Sb., 257/2004 Sb., 444/2005 Sb., 66/2006 Sb., 296/2007 Sb., 25/2008 Sb., 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 62/2014 Sb., 64/2014 Sb.

-

111/2002 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů, ve znění NV 209/2010 Sb.

-

115/2002 Sb., Vyhláška o podrobnostech nakládání s obaly

-

116/2002 Sb., Vyhláška o způsobu označování vratných zálohovaných obalů

-

641/2004 Sb., Vyhláška o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence

Právní předpisy - část H Ekologická újma -

167/2008 Sb. Zákon o předcházení ekologické újmě, ve znění č. 227/2009 Sb., 281/2009 Sb., 85/2012 Sb., 64/2014 Sb., 250/2014 Sb.

-

17/2009 Sb. Vyhláška o zjišťování a nápravě ekologické újmy na půdě

-

295/2011 Sb. Nařízení vlády o způsobu hodnocení rizik ekologické újmy a bližších podmínkách finančního zajištění

Právní předpisy - ostatní (přehledový výčet bez uvedení novel) Životní prostřední obecně: -

100/2001 Sb., ZÁKON o posuzování vlivů na životní prostředí (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí)

-

123/1998 Sb. ZÁKON o právu na informace o životním prostředí

-

103/2010 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o právu na informace o životním prostředí

Ochrana přírody a krajiny -

114/1992 Sb. ZÁKON České národní rady ze dne 19. února 1992 o ochraně přírody a krajiny

-

395/1992 Sb. VYHLÁŠKA, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

-

468/2004 Sb. Vyhláška o autorizovaných osobách podle zákona o ochraně přírody a krajiny

-

166/2005 Sb. Vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v souvislosti s vytvářením soustavy NATURA 2000

-

81/2008 Sb. Sdělení MŽP o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu

-

82/2008 Sb. Sdělení MŽP o evropsky významných lokalitách, které nebyly zařazeny do evropského seznamu

-

66/2009 Sb. Sdělení MŽP o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu

-

64/2011 Sb. Vyhláška o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území

-

208/2012 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených do evropského seznamu

-

318/2013 Sb. Nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit


Obsah CD, strana 9


Poznámka k seznamu dokumentů: Tučnou kurzívou jsou zvýrazněny nové dokumenty a právní předpisy. Normální kurzívou jsou zvýrazněny novelizované právní předpisy a upravené dokumenty. Poznámka k CD: Jednotlivé dokumenty lze prohlížet přímo v prohlížeči kliknutím levým tlačítkem myši. Pro další úpravy lze soubor uložit do počítače kliknutím pravým tlačítkem myši a v kontextovém menu vybrat položku "Uložit cíl jako ..". Tyto pokyny platí obecně, postup ovládání se může lišit podle individuálního nastavení Vašeho počítače. Právní předpisy jsou též volně k dispozici na Portálu veřejné správy http://portal.gov.cz/.


Obsah CD, strana 10


Přehled seminářů a kurzů PODNIKOVÝ EKOLOG 2015

    

8.-9.10.15 PRAHA 14.-15.10.15 BRNO 3.-4.11.15 OSTRAVA 26.-27.11. PRAHA 2.-3.12.15 BRNO

Ing. Zdeněk Fildán, ENVIGROUP



Dvoudenní intenzivní kurz pro funkci podnikový ekolog. Praktický návod na zjištění povinností firmy. Legislativa ŽP vztahující se na podnikovou praxi. Vytvoření registru právních požadavků

  

Průvodce PE, Povinnosti firem v PE, Příručka pro oblast ŽP Roční informační služba o změnách legislativy PE Kompletní vzorová dokumentace a software podnikového ekologa

LEGISLATIVA ŽP V KOSTCE

 7.10.15 PRAHA  13.10.15 BRNO  25.11.15 PRAHA

 

Ing. Zdeněk Fildán, ENVIGROUP

Přehled povinností firem a způsob jejich řešení. Legislativa ŽP vztahujících se na podnikovou praxi. Průvodce PE a Povinnosti firem v PE. Roční informační služba o změnách legislativy PE. Kompletní dokumentace a software podnikového ekologa

BEZPEČNOSTNÍ LIST: sestavování a kontrola BL, odborná způsobilost

   

9.10.15 BRNO 16.10.15 PRAHA 10.11.15 PRAHA 1.12.15 BRNO

Ing. Hana Krejsová



BL po 1.6.2015 podle nařízení 830/2015 pro směsi – vše kolem bezpečnostních listů. BL podle nařízení 830/2015– stručná obecná pravidla, stále se opakující chyby v bezpečnostních listech. Formáty BL po 1.6. 2015 přehled výjimek. Změny v oznamování směsí: nový systém CHLaS na MZd. Rozšířený bezpečnostní list – expoziční scénáře a jejich využití v praxi



Získání odborné způsobilosti pro tvorbu bezpečnostních listů

ZÁKLADY chemické legislativy: povinnosti uživatelů/výrobců/dovozců/distributorů



 9.11.15 PRAHA  30.11.15 BRNO

Ing. Hana Krejsová

Základní principy nařízení REACH a související povinnosti v dodavatelském řetězci. Základní principy nařízení CLP – základy klasifikace a značení. Povinnosti v dodavatelském řetězci při uvádění chemických látek a směsí na trh. Nařízení REACH – povinnosti v dodavatelském řetězci ve vztahu k registraci, notifikaci (oznamování látek na ECHA), povolování, omezování – základy týkající se látek, směsí, a předmětů). Klasifikace, balení označování podle CLP - základní principy nařízení a důrazem na praxi v rámci dodavatelského řetězce. Průvodce označováním směsí podle CLP, praktické rady a příklady, označování malých a velkých balení, označování směsí pro prodej spotřebiteli. Základní informace o novele zákona 258/2000 Sb., k nakládání s chemickými výrobky.

AKTUÁLNÍ ZMĚNY CHEMICKÉ LEGISLATIVY: aktualizační kurz pro "pokročilé"



 8.10.15 BRNO  15.10.15 PRAHA

Ing. Hana Krejsová

Aktuální a očekávané změny v nařízení REACH a související povinnosti v dodavatelském řetězci. Aktuální a očekávané změny v nařízení CLP – související s uváděním chemických látek a směsí na trh. Principy označování, dodatkové značení detergentů a biocidů dle příslušných nařízení. Oznamování směsí podle chemického zákona – NOVÉ – od poloviny června 2015 je v provozu nový systém oznamování na Ministerstvo zdravotnictví. Základní informace o novele zákona 258/2000 Sb., k nakládání s chemickými výrobky.

Běžný podnik: chemické látky a BOZP (pro podniky, školy, laboratoře a další)

    



23.9.15 PRAHA 6.10.15 BRNO 21.10.15 PRAHA 25.11.15 BRNO 2.12.15 PRAHA

Ing. Hana Krejsová

Vztah mezi legislativou v oblasti BOZP a chemickými látkami. Povinná dokumentace při práci s CHLS - písemná pravidla pro CHLS, sestavení, vztah k CLP. Značení CHLS (při uvádění na trh, pro vlastní potřebu, značení zařízení...). Školení pracovníků - co a jak školit při nakládání s chemickými látkami. Jak nakládat s bezpečnostními listy a expozičními scénáři v podnikové praxi v souvislosti s BOZP. Novela zákona 258/2000 Sb. - začlenění klasifikace CLP a další změny v oblasti CHLS na pracovišti

OZNAČOVÁNÍ chem. látek/směsí/odpadů napříč předpisy

    

 5.11.15 Praha

Značení látek/směsí/odpadů/výrobků podle ADR (např. při odesílání)Značení chemických látek a směsí Školení pracovníků - co a jak školit při nakládání s chemickými látkami Bezpečnostní listy a expoziční scénáře v podnikové praxi v souvislosti s BOZP Novela zákona č. 258/2000 Sb. - začlenění klasifikace CLP, nová písemná pravidla a další změny v oblasti CHLS na pracovišti

BIOCIDY a DETERGENTY v praxi v roce 2016

 3.12.15 Praha

Ing. Hana Krejsová

Aktuální a připravované požadavky v oblasti biocidů a detergentů.



Biocidy – základní principy nařízení 528/2012, povolování přípravků, biocidy vyvíjené na místě (in situ), ošetřené předměty, označování biocidních přípravků a ošetřených předmětů, uvádění biocidních přípravků na český trh, nový český biocidní zákon.



Detergenty – základní principy nařízení 648/2004, označování detergentů, alergenní látky v detergentech, oznamování detergentů podle chemického zákona.

EMS podle EN ISO 14001:2015 - dopady revize normy do praxe

 19.10.15 Praha

Ing. Hana Krejsová

Nové značení nebezpečných odpadů podle novely zákona o odpadech a nařízení CLP, nové ILNO

Ing. Jiří Séger

Novinky a změny v normě ISO 14001:2015 oproti současné verzi normy věnované environmentálnímu managementu.  Základy environmentálního managementu, historie norem – ISO 14001, Nařízení EU EMAS, další normy týkající se environmentálního managementu. Norma ISO 14001:2015 – výklad požadavků normy, rozdíly oproti ISO 14001:2004. Postup při implementaci požadavků normy/přechodu na její požadavky u EMS zavedeného podle ISO 14001:2004. Stručná informace o požadavcích právních předpisů v ochraně životního prostředí, zdroje pro identifikaci požadavků. Metody identifikace a hodnocení environmentálních aspektů

OZNAMOVÁNÍ SMĚSÍ, ECHA, NOTIFIKACE LÁTEK

 podzim 2015, Praha   

Ing. Hana Krejsová

Nový postup oznamování chemických směsí podle chemického zákona (týká se výrobců nebezpečných směsí uváděných na trh a distributorů nakupujících takové směsi v EU uvádějících je český na trh). Využívání stránek agentury ECHA, jaké informace jsou zde k dispozici, jak je vyhledat a využít v praxi. Notifikační postup na stránkách ECHA a využívaní těchto informací v praxi (notifikace se týká výroby nebezpečných látek a dovozu nebezpečných látek a směsí).


Aktuální semináře, strana 1



Aktuální semináře, strana 2


Aktuální informace – září 2015 1.0

Doprovodné CD – výběr změn

eBook

Aktualizace příručky 9-2015 (přehled změněných stran příručky) s barevným zvýrazněním změn – červená barva. E-book Příručka pro oblast životního prostředí verze 9-2015 s barevným zvýrazněním posledních změn – červená barva.

Aktualizace právních předpisů Test znalostí z oblasti podnikové ekologie a EMS 2015 Protokol nezařazení objektu, Protokol o zařazení objektu Aplikace (sešit MS Excel) pro tisk etiket na nebezpečné odpady včetně nejběžnějších Identifikačních listů nebezpečných odpadů Tabulka chladiv v GWP koeficienty, Výpočet ekvivalentu CO2 Aktuální Formulář pro základní hodnocení rizik ekologické újmy

2.0 Změny právních předpisů pro hlavní části publikace Část A - Chemické látky a směsi 

Změna chemického zákona (zrušení platnosti hlavy II o klasifikaci, označování a balení směsí): Klasifikace, balení a označování chemických směsí (dříve přípravků) - pro směsi uvedené na trh od 1.6.2015 již jen dle nařízení CLP (k 1.6.2015 byla zrušena část chemického zákona o klasifikaci, balení a označování chemických směsí):





Směsi klasifikované, značené a balené podle chemického zákona, které byly uvedeny na trh před 1. 6. 2015, mohou být ponechány na trhu s touto klasifikací, značením a balením do 1. 6. 2017.



Po 1.6.2017 musí být veškeré směsi na trhu klasifikovány, baleny a označeny podle CLP.



Pro chemické látky již neexistuje žádné přechodné období. Všechny látky (v obchodech, skladech i nově uvedené na trh) musí být klasifikovány, značeny a baleny dle nařízení CLP.

změny v REACH (více v kapitole 15.0): 

Uvádění klasifikace v bezpečnostních listech (BL) podle REACH i podle CLP: Uvádění klasifikace v bezpečnostních listech podle REACH i podle CLP řeší novela REACH (ve znění nařízení 830/2015), která uvádí, že BL poskytnuté příjemci přede dnem 1. 6. 2015 se mohou i nadále používat až do 31. května 2017. Po tomto datu musí být ve všech bezpečnostních listech uvedena klasifikace pouze dle CLP.





Nový formát BL: S účinkem od 28. 5. 2015 vstoupilo v platnost evropské nařízení 830/2015, které novelizuje nařízení REACH. Příloha II nařízení 830/2015 nahrazuje přílohu II nařízení REACH ve znění nařízení 453/2010 a uvádí nový povinný formát BL, který je platný pro bezpečnostní listy zpracované pro chemické látky a směsi uvedené na trh po 1. 6. 2015.

Oznamování nebezpečných chemických směsí: 

Dne 16. července 2015 byl ukončen provoz "starého" informačního systému sloužícího ke sběru oznámení o dodání biocidních přípravků na trh a oznámení informací o nebezpečných chemických směsích a detergentech (ustanovení § 22 chemického zákona). Od 20. července 2015 je zpřístupněna nová verze informačního systému, do které jsou namigrovány informace o již podaných oznámení včetně informací z již existujících uživatelských účtů ve stávajícím systému. Podrobné informace a návody pro uživatele pro migraci účtu ze stávajícího informačního systému do nového jsou k dispozici na http://ozn.mzcr.cz.

Část A - Prevence závažných havárií 

224/2015 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, (zákon o prevenci závažných havárií) Datum účinnosti od: 1. října 2015 Předpis mění: 634/2004 Sb.; 362/2007 Sb.; 227/2009 Sb.; 281/2009 Sb.; 61/2014 Sb. Předpis ruší: 59/2006 Sb.; 488/2009 Sb.; 254/2006 Sb.; 103/2006 Sb.; 250/2006 Sb.; 255/2006 Sb.; 256/2006 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu: Sněmovní tisk č. 399/0


Aktuální informace – září 2015, strana 1


Prováděcí předpisy:



225/2015 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B



226/2015 Sb. Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře



227/2015 Sb. Vyhláška o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku



228/2015 Sb. Vyhláška o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie



229/2015 Sb. Vyhláška o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole Datum účinnosti od: 1. října 2015 Vydáno na základě: 224/2015 Sb.

Předmět úpravy (zákon č. 224/2015 Sb.): 

Zákon zapracovává aktuální evropské předpisy, zejména pak směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2012/18/EU, o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek. Právě díky evropské legislativě se zákon týká nově i podzemních zásobníků plynu. Zákon týká asi 200 objektů (ve skupině A či B), v nichž se nacházejí nebezpečné látky.



Zákon upřesňuje vymezení povinností provozovatelů týkající se kategorizace jimi užívaných objektů a upřesnění postupu v případě, že se podmínky pro zařazení objektu do příslušné skupiny mění.



Zákon zavádí systém zpracování bezpečnostních dokumentů a proces jejich schvalování. Nově již dokumentaci nebude schvalovat MŽP, které bude plnit úlohu odvolacího orgánu. Rozhodovacím orgánem bude krajský úřad, který ale bude muset povinně nechat zpracovat posudek předložené bezpečnostní dokumentace u Výzkumného ústavu bezpečnosti práce. Na základě tohoto odborného posudku pak krajský úřad dokumentaci schválí nebo neschválí. Schválení dokumentace bude podléhat správním poplatkům ve výši od 15 do 60 tisíc korun, z těchto poplatků budou kraje hradit náklady spojené s posouzením dokumentace.



Zákon také řeší přístup veřejnosti k informacím o rizicích spojených s nebezpečnými látkami umístěnými v objektech. Informace o objektech, v nichž jsou nebezpečné látky umístěny, bude možné získat postupem podle zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.



Dále řeší nastavení harmonogramu kontrol prováděných v jednotlivých objektech, s možností prodloužit interval mezi jednotlivými kontrolami v konkrétním objektu, pokud výsledky předešlých kontrol takový postup ospravedlňují.



Dopad nového zákona na stávající objekty (Přechodná ustanovení - bod 1.1): o

Objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle zákona č. 59/2006 Sb., se považují za objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle zákona č. 224/2015 Sb. (dále jen "tohoto zákona").

o

Provozovatel přezkoumá seznam zpracovaný podle zákona č. 59/2006 Sb., a zajistí a předloží krajskému úřadu aktualizaci návrhu na zařazení a bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a zajistí a předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje aktualizaci vnitřního havarijního plánu a podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu do 1. června 2016, pokud tyto dokumenty zpracované podle dosavadních právních předpisů nesplňují požadavky tohoto zákona a podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B podle tohoto zákona se nemění.

o

Zjistí-li provozovatel na základě přezkumu seznamu zpracovaného podle zákona č. 59/2006 Sb., provedeného podle odstavce 4, že se mění podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na změnu zařazení a posouzení rizik závažné havárie do 1.10.2016 a bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu do 1.10.2017.

o

Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt podle zákona č. 59/2006 Sb., přezkoumá seznam zpracovaný podle zákona č. 59/2006 Sb., a zajistí aktualizaci protokolu o nezařazení zpracovaného podle zákona č. 59/2006 Sb., pokud nesplňuje požadavky tohoto zákona, a aktualizovaný protokol o nezařazení, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží krajskému úřadu do 1.10.2016. Zjistí-li právnická nebo podnikající fyzická osoba na základě přezkumu seznamu provedeného podle věty první, že splňuje podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na zařazení 1.10.2016 a dále postupuje podle odstavce 5 písm. b) obdobně.

o

Uživatel objektu, na který se nevztahoval zákon č. 59/2006 Sb., zpracuje seznam podle tohoto zákona a zjistí-li na jeho základě, že jsou splněny podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na zařazení do 1.10. Zjistí-li na základě seznamu, že nejsou splněny podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, zpracuje protokol o nezařazení podle tohoto zákona a, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží jej krajskému úřadu do 1.10.2016.




Část B - Odpady 

223/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, a zákon č. 169/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích Datum účinnosti od: 1. října 2015 Pozn. k úč.: výj. viz čl. IV Předpis mění: 185/2001 Sb.; 169/2013 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu: Sněmovní tisk č. 409/0

Předmět úpravy: 

Zrušena výjimka z působnosti zákona na vytěžené sedimenty z vodních nádrží a koryt vodních toků (nově jsou ve většině případů odpadem),



Nová úprava pro použití vytěžených sedimentů z vodních nádrží a koryt vodních toků v režimu odpad (viz bod 5.8),



Zrušení přílohy č. 2 (Seznam nebezpečných vlastností) a její nahrazení přílohou III evropské směrnice o odpadech (Vlastnosti odpadů, které je činí nebezpečnými),



Nová definice pojmu sběr odpadů: soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných osob včetně jejich předběžného třídění a předběžného skladování za účelem jejich přepravy do zařízení na zpracování odpadu,



Změna ve značení nebezpečných odpadů - vazba na nařízení CLP (bod 4.2.3). Do konce roku 2015 lze používat původní označení nebezpečných odpadů tak, jak bylo platné před 1.10.2015 (tj. grafický symbol podle CLP, ADR či "staré" oranžové chemické symboly.



Baterie/akumulátory:

o o

zrušení výjimky pro možnost uvádět na trh/do oběhu knoflíkové články s obsahem rtuti nepřesahujícím 2 % hmotnostní, zrušení výjimky pro použití zakázaných baterií v bezšňůrových elektrických nástrojích, upřesnění požadavků na zabudovávání bat/aku do výrobků a na návody k jejich vyjímání z výrobků,

o

změny v pravidlech pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace baterií/akumulátorů.

o



Kaly z čistíren odpadních vod - úprava definice kalů, úprava použití kalů na zemědělské půdě (bod 5.4.1). Nová úprava platí až od 1.3.2016.



Ukončení zpětného odběru pro odpadní oleje (tj. odpadní oleje se vrací zpět do režimu odpadů)!!!



Zpětný odběr pneumatik: o o o





Distributor pneumatik nepocházejících od povinných osob zapsaných v Seznamu povinných osob nebo od povinných osob, které plní své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému, má práva a povinnosti povinné osoby. Pokud povinná osoba plní všechny své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému, nevztahuje se na ni povinnost na zápis do Seznamu povinných osob. Úprava provozování kolektivního systému zpětného odběru pneumatik (zpětný odběr pneumatik je v zákoně o odpadech již od roku 2014, ale nová úprava obsažená v novele nastavuje konkrétní pravidla pro provádění zpětného odběru pneumatik. Novela upravuje podmínky vzniku a fungování kolektivních systémů v oblasti pneumatik, přičemž vychází z již platné právní úpravy v oblasti baterií a akumulátorů, jež se v praxi osvědčila. V připomínkovém řízení je návrh vyhlášky o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik a měla by zcela nahradit stávající platnou vyhlášku č. 465/2013 Sb., o stanovení vzoru návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a obsahu roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik.)

Nová úprava řídících dokumentů státní správy: Program předcházení vzniku odpadů a Plán odpadového hospodářství České republiky (zpracovává MŽP), Plán odpadového hospodářství kraje (zpracovávají kraje) a Plán odpadového hospodářství obce (zpracovávají obce nad 10 t NO či 1000 t OO). Změny v evidenčních a ohlašovacích povinnostech: o

o

o

Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje od 1.1.2016 prostřednictvím ISPOP (viz bod 7.4). Do 31.12.2016 ale nejsou odesílatel a příjemce povinni ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů přes ISPOP, pokud vedou evidenci podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do 30.9.2015 (tzn., že v roce 2016 lze vést evidenci přepravy NO i "po staru" v listinné podobě 7 kopií evidenčního listu). Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2, provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 a dopravci odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví, jsou povinni zaslat údaje o provozu zařízení nebo o činnosti dopravce odpadů příslušnému krajskému úřadu, a to do 15 dnů od zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti dopravce odpadů nebo provozu zařízení včetně zahájení provozu podle změny souhlasu s provozem zařízení (platí od 1.1.2016, do té doby je termín 2 měsíce). Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský úřad zařízením ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, zařízením podle § 14 odst. 2 a malým zařízením podle § 33b odst. 1 identifikační číslo zařízení (IČZ). Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností je každý povinen přidělená IČZ používat.




o o o

o

o





Provozovatelé, kterým IČZ nebylo dosud přiděleno, oznámí tomuto krajskému úřadu obdobně podle § 39 odst. 3 zákona do 31. ledna 2016, zda je zařízení provozováno. Krajský úřad přidělí těmto zařízením IČZ do 30. dubna 2016. Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou původci odpadů a oprávněné osoby povinni IČZ používat u údajů o odpadech, které budou předány a převzaty po 30. červnu 2016. Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který jsou údaje zasílány, údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, doložené výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky, a údaje a o volné kapacitě skládky a dále údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky. Obec, která je povinna podat hlášení, zasílá každoročně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno, hlášení o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Osoby, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle § 26 písm. c) nebo zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), nebo vlastní nebo drží PCB definované v § 26 písm. a) nebo vlastní odpady perzistentních organických znečišťujících látek podle § 27a odst. 1, nebo provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminovaná PCB podle § 26 písm. d), jsou povinny vést samostatně evidenci o těchto zařízeních, PCB a odpadech perzistentních organických znečišťujících látek. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tyto osoby povinny ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Osoby provozující zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), u nichž provozovatel prokázal nepřítomnost PCB, změny v evidenci ministerstvu neohlašují.

Upřesňuje se, že limit pro maximální celkové množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro technické zabezpečení skládky se týká pouze materiálů, za které se neplatí poplatek.

212/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 170/2010 Sb., o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Datum účinnosti od: 1. ledna 2016 Vydáno na základě: 185/2001 Sb. Předpis mění: 170/2010 Sb.

Předmět úpravy: Nové znění přílohy č. 3: Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru a odděleného sběru baterií a akumulátorů



27/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Datum účinnosti od: 1. března 2015 Vydáno na základě: 185/2001 Sb. Předpis mění: 383/2001 Sb.

Předmět úpravy: Zavedení zákazu výkupu odpadů v hotovosti. V § 18 odst. 5 zákona o odpadech je uveden zákaz platby v hotovosti za odpady, které podléhají identifikaci osob (tj. odpady uvedené v § 8 ods. 2 vyhl. 383/2001 Sb.). Vyhláška 27/2015 Sb. vymazala dosavadní seznam odpadů, pro které byl výkup za hotové dříve zakázán a tím tedy začal platit zákaz na všechny odpady, které podléhají identifikaci osob. Tato úprava byla v zákoně již delší dobu. A jen tím, že z vyhlášky vypadla k 1.3. část textu o zákazu výkupu hotovosti jiných odpadů, začal platit, že zákaz platí od 1.3. i na všechny ostatní "šroty".



352/2014 Sb. Nařízení vlády o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024 Datum účinnosti od: 1. ledna 2015 Vydáno na základě: 185/2001 Sb. Předpis ruší: 197/2003 Sb.; 473/2009 Sb.; 181/2013 Sb.

Předmět úpravy: Nařízením vlády byla vyhlášena závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024, která je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství krajů a pro rozhodovací a jiné činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství.



321/2014 Sb. Vyhláška o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů Datum účinnosti od: 1. ledna 2015 Vydáno na základě: 185/2001 Sb.

Předmět úpravy: Z ustanovení § 17 odst. 3 zákona vzniká obcím povinnost zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Způsob upravuje vyhláška 321/2014 Sb. Z ní vyplývá, že obce mají možnost volby při stanovení konkrétních požadavků na sběrnou síť na svém území. Obce mohou plnit tuto povinnost mimo jiné prostřednictvím sběrných dvorů. Biologicky rozložitelný komunální odpad je povinností obce třídit každoročně minimálně v období od 1. dubna do 31. října. Kov, stejně jako plasty, papír a sklo pak celoročně.




Část C - Ochrana a využití vod 

46/2015 Sb. Vyhláška o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě Datum účinnosti od: 15. dubna 2015 Vydáno na základě: 254/2001 Sb. Předpis ruší: 241/2002 Sb.; 39/2006 Sb.; 209/2007 Sb.

Předmět úpravy: Vyhláška umožnila mimo jiné provoz malých plavidel se spalovacím motorem do 10 kWh na i dalších místech. Obsah hlavních změn: 

zrušení mnoha omezení a limitů, např. Freudeho číslo apod. je podstatně nižší – méně zákazů,



jsou zrušeny všechny zákazy, podmínky a omezení rychlosti na Slapech, Orlíku a dalších plochách, může se zde od nynějška i ve skluzu,



vodní skútry už nejsou vyčleňovány z plavby a mohou nyní všude, kde mohou jiné rekreační lodě,



přibyly povolené velké nádrže, kde se dříve nesmělo, tak tam se nyní smí plout s motorem do 10 kW – je to v příloze 2 této vyhlášky. Jde o velké a významné vodní nádrže. Lipno, Nové Mlýny, Brno, Vranov, Máchovo jezero, Hracholusky, rybník Svět a Vltava až k Budějovicím.

Část D - Ochrana ovzduší Začlenění evropského nařízení č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových: Provozovatelé zařízení (stacionární chladicí zařízení, stacionární klimatizační zařízení, stacionární tepelná čerpadla, stacionární protipožární zařízení, chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, elektrická spínací zařízení, organické Rankinovy cykly), které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším v jiné než pěnové formě, zajistí u tohoto zařízení kontroly těsnosti. Původní nařízení 842/2006 požadovalo kontroly těsnosti u zařízení s obsahem F-plynů v množství 3 a více kg. Nyní je nutné obsah náplně z kg přepočítat na ekvivalent CO2 (viz bod 14.2).

Mimo vlastní text příručky: Posuzování vlivů na životní prostředí

 39/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí Datum účinnosti od: 1. dubna 2015 Předpis mění: 100/2001 Sb.; 114/1992 Sb.; 254/2001 Sb.; 183/2006 Sb.; 76/2002 Sb.; 274/2001 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu: Sněmovní tisk č. 299/0 Předmět úpravy: Dne 1.4.2015 vstoupila v účinnost velmi významná novela zákona EIA. Nová úprava především posiluje práva veřejnosti v povolovacích řízeních. Rovněž lépe zajišťuje, aby výsledky řízení EIA byly v návazných povolovacích řízeních respektovány. Z důvodové zprávy vyplývá, že novela byla přijata na nátlak Evropské komise, která pohrozila, že zastaví tok některých evropských dotací, pokud Česká republika neuvede své národní právo do souladu s evropskou směrnicí EIA. A. Přínosy novely pro investory a projektanty: 

Zavádí se – nepříliš silné – pojistky proti vydírání investorů ze strany pochybných neziskovek. Nově bude moci do povolování zasáhnout pouze zavedená neziskovka (alespoň 3 roky trvání) nebo neziskovka s reálnou podporou občanů (200 podpisů).



Novela brání průtahům při soudním přezkumu povolení, soudy musí rozhodnout do 90 dnů.



Ruší se povinnost veřejného projednání záměru v územním řízení, pokud je záměr umisťován v území, kde je vydán územní plán.



Omezuje se okruh developerských projektů, které musí projít alespoň zjišťovacím řízením (nově jde pouze o průmyslové zóny nad 20 ha, záměry rozvoje měst nad 5 ha, skladové komplexy nad 1 ha a obchodní komplexy a nákupní střediska nad 6000 m2, tématické areály nad 2 ha).

B. Rizika pro investory a projektanty: 

Novela zamlžuje, co je a co není navazujícím rozhodnutím, jemuž musí přecházet vydání stanoviska EIA. Důvodová zpráva naznačuje, že některá podkladová rozhodnutí a stanoviska lze nově vydat ještě před stanoviskem EIA. Není však jasné která. Důvodová zpráva si v tomto ohledu protiřečí.






Rozšířil se okruh účastníků navazujících řízení a také okruh námitek, které v nich mohou uplatňovat. Tzv. privilegované neziskovky již nebudou omezeny pouze na procesně formální námitky vztahující se k otázkám ochrany přírody a krajiny. Nově budou moci namítat nezákonnosti vztahujícím se ke všem oborům ochrany životního prostředí (např. půda, ovzduší, odpady, hluk). Úřady nejsou zvyklé vypořádávat rozšířený okruh námitek. Hrozí tedy, že navazující řízení zatíží nezákonnostmi, které povedou k rušení vydaných rozhodnutí.



Privilegované neziskové organizace se mohou odvolat proti navazujícím rozhodnutím, i když se nijak neúčastnily řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo. Odvolání tak může být překvapivé.



Novela má prakticky okamžitou účinnost (od 1.4.2015). Vztahuje se na probíhající řízení EIA a částečně i na probíhající navazující řízení. Pokud obsah již vydaného stanoviska EIA není v souladu s novelou zákona EIA a souvisejícími předpisy, musí záměr projít řízením EIA znovu. Není jasné, podle jakých kritérií se bude rozhodovat, zdali se řízení EIA zopakuje či nikoli. Vzniká tedy určité riziko netransparentních, diskriminačních postupů při tomto rozhodování.

C. Přínosy pro veřejnost: 

Po dvaceti letech diskuzí zákon konečně jasně stanoví, že alespoň některé, tzv. privilegované, neziskovky mají právo hájit příznivé životní prostředí. Definitivně padá teze potvrzená Ústavním soudem v roce 1998[4], že neziskovky mohou pouze dohlížet na formální korektnost povolovacích procesů, ale nemají právo se vyjadřovat k podstatě věci - např. že povolovaná stavba překročí povolené emisní limity.



Nově je možné odvolat se proti závěru zjišťovacího řízení, že se záměr nebude v řízení EIA vůbec posuzovat (tj. jeho posuzování skončí ve zjišťovacím řízení, protože jeho předpokládané ekologické dopady jsou malé).



Řízení EIA končí závazným stanoviskem, nikoli pouze neformálním, doporučujícím stanoviskem. Podmínky stanoviska EIA tedy musejí být v návazných povolovacích řízeních respektovány.



Zavádí se povinnost investora získat tzv. coherence stamp. Jde o pojistku proti tomu, aby záměr posouzený v řízení EIA nebyl před vydáním návazných rozhodnutí (např. územního rozhodnutí) změněn tak, že bude mít větší ekologické dopady (např. kvůli levnější technologii), než verze záměru posuzovaná v řízení EIA.



Nově se obec může domáhat účastenství ve všech navazujících řízeních (např. stavebním řízení).

D. Přínosy pro úřady: 

Rozhodování úřadů by mělo získat větší důvěryhodnost a předvídatelnost, byť za cenu zvýšeného objemu práce díky širším právům veřejnosti a díky povinnosti dohlížet na dodržování stanoviska EIA v navazujících povolovacích řízeních.

Shrnutí: Novela znamená zvýšení významu řízení EIA. Přispívá k tomu, aby řízení reálně chránilo životní prostředí, umožnilo řešit případné dopady záměrů již v rané fázi povolování a nebylo pouhou formalitou. Končí debaty vedené již od revoluce, zdali alespoň určitá část veřejnosti má právo chránit životní prostředí jako veřejný statek, který jí vlastnicky nepatří. Je škoda, že nová úprava znejasňuje, co je a není navazujícím řízením, se všemi povinnostmi úřadů a investorů (zejména coherence stamp) a právy veřejnosti. Investorům nutno doporučit, aby počítali spíš se širokým výkladem pojmu navazujícího řízení. V opačném případě budou riskovat ztrátu vydaných povolení v soudním přezkumu. Nejisté je rovněž, jak bude nové právo aplikováno na již vydaná stanoviska EIA a probíhající řízení. Jelikož má novela pouze dílčí povahu, nemohla zajistit ideální stav. Tím rozumím plnou integraci povolování do jediného řízení na jednom úřadě, který po rychlém řízení vydá legální a přesvědčivé rozhodnutí s případným rychlým soudním přezkumem. K dosažení tohoto cíle budou zapotřebí mnohem rozsáhlejší legislativní úpravy. Přes všechny uvedené výhrady je nová úprava jako celek krokem vpřed a je příkladem toho, že členství v EU reálně kultivuje poměry v ČR, byť se tak děje zdlouhavě a s nemalými náklady. (upraveno, zdroj: Radek Motzke, advokát)




3.0

Připravovaná legislativa MŽP (zdroj: MŽP)

Připomínkové řízení:



Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 24/2011 Sb., o plánech povodí a plánech pro zvládání povodňových rizik, ve znění vyhlášky č. 49/2014 Sb. Transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/ES ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky. Transpoziční termín je stanoven na 14. září 2015.



Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 98/2011 Sb., o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod Transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/39/ES ze dne 12. srpna 2013, kterou se mění směrnice 2000/60/ES a 2008/105/ES, pokud jde o prioritní látky v oblasti vodní politiky.

Vypořádání připomínkového řízení:



Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 5/2011 Sb., o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod Připomínkové řízení ukončeno



Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů Připomínkové řízení ukončeno.



Návrh vyhlášky o stanovení postupů k zajištění ochrany zemědělského půdního fondu a o změně vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu Připomínkové řízení ukončeno



Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky), ve znění pozdějších předpisů Připomínkové řízení ukončeno.



Návrh nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech Připomínkové řízení ukončeno



Návrh nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních Připomínkové řízení ukončeno

Projednávání návrhů ve vládě:



Návrh vyhlášky o podrobnostech provádění zpětného odběru pneumatik Důvod předložení je provedení nové právní úpravy kolektivního plnění povinností povinných osob v oblasti pneumatik



Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší Hlavním cílem návrhu zákona je naplnit závazky přijaté v rámci mezinárodní spolupráce v oblasti nízkoemisních zón.



Věcný záměr zákona o odpadech Ministerstvo životního prostředí na základě Plánu legislativních prací vlády na zbývající část roku 2014 předkládá návrh věcného záměru zákona o odpadech. 185/2001 Sb.,



Věcný záměr zákona o výrobcích s ukončenou životností Zákon o výrobcích s ukončenou životností upravuje práva a povinnosti osob při nakládání s vybranými výrobky v celém jejich život



Návrh vyhlášky o vymezení zón ochrany přírody Krkonošského národního parku Návrh vyhlášky vychází ze zákonného zmocnění obsaženého v ustanovení § 17 odstavce 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a klade si za cíl vymezit zóny odstupňované ochrany Krkonošského národního parku.

Vládní návrhy zákonů projednávané v Parlamentu ČR:



Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Návrh zákona byl schválen vládou dne 13. května 2015.



Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů Návrh zákona je předkládán na základě usnesení vlády č. 419 ze dne 31. května 2010.




4.0

Změny ostatních vybraných právních předpisů Ochrana zvířat  299/2014 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 419/2012 Sb., o ochraně pokusných zvířat Datum účinnosti od: 1. ledna 2015 Vydáno na základě: 246/1992 Sb. Předpis mění: 419/2012 Sb.

Zemědělství  309/2014 Sb. Nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor Datum účinnosti od: 1. ledna 2015 Vydáno na základě: 252/1997 Sb. Předpis mění: 369/2010 Sb.; 448/2012 Sb.; 400/2013 Sb.; 117/2014 Sb. Předpis ruší: 479/2009 Sb.; 264/2012 Sb.

 308/2014 Sb. Nařízení vlády, kterým se mění některá nařízení vlády v souvislosti s přijetím nařízení vlády o stanovení důsledků porušení podmíněnosti poskytování některých zemědělských podpor a nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů

Datum účinnosti od: 1. ledna 2015 Pozn. k úč.: výj. viz § 25 Vydáno na základě: 252/1997 Sb. Předpis mění: 45/2007 Sb.; 47/2007 Sb.; 75/2007 Sb.; 79/2007 Sb.; 239/2007 Sb.; 95/2008 Sb.; 147/2008 Sb.; 53/2009 Sb.; 87/2010 Sb.; 60/2012 Sb.; 142/2014 Sb.; 30/2014 Sb.

 307/2014 Sb. Nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů Datum účinnosti od: 1. ledna 2015 Vydáno na základě: 252/1997 Sb. Předpis ruší: 335/2009 Sb.

 73/2015 Sb. Nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb v oblastech Natura 2000 na zemědělské půdě Datum účinnosti od: 15. dubna 2015 Vydáno na základě: 252/1997 Sb.; 256/2000 Sb.

 74/2015 Sb. Nařízení vlády o podmínkách poskytování dotací na opatření dobré životní podmínky zvířat Datum účinnosti od: 15. dubna 2015 Vydáno na základě: 252/1997 Sb.; 256/2000 Sb.

 75/2015 Sb. Nařízení vlády o podmínkách provádění agroenvironmentálně-klimatických opatření a o

změně nařízení vlády č. 79/2007 Sb., o podmínkách provádění agroenvironmentálních opatření, ve znění pozdějších předpisů Datum účinnosti od: 15. dubna 2015 Vydáno na základě: 252/1997 Sb.; 256/2000 Sb. Předpis mění: 79/2007 Sb.

 76/2015 Sb. Nařízení vlády o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství Datum účinnosti od: 15. dubna 2015 Vydáno na základě: 252/1997 Sb.; 256/2000 Sb.

 72/2015 Sb. Nařízení vlády o podmínkách poskytování plateb pro oblasti s přírodními nebo jinými zvláštními omezeními Autoři předpisu: Vláda ČR Datum účinnosti od: 15. dubna 2015 Vydáno na základě: 252/1997 Sb.; 256/2000 Sb.

Ochrana a využití vod: oblast zdrojů léčivých a přírodních minerálních vod  29/2015 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Hamr na Jezeře a vymezení konkrétních ochranných opatření Datum účinnosti od: 1. března 2015 Vydáno na základě: 164/2001 Sb.




 30/2015 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Lázně Kundratice a vymezení konkrétních ochranných opatření Datum účinnosti od: 1. března 2015 Vydáno na základě: 164/2001 Sb.

Ostatní  41/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů Datum účinnosti od: 1. dubna 2015 Pozn. k úč.: výj. viz čl. IV Předpis mění: 334/1992 Sb.; 388/1991 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu: Sněmovní tisk č. 339/0

Posuzování vlivů na životní prostředí

 39/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o

změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Datum účinnosti od: 1. dubna 2015 Předpis mění: 100/2001 Sb.; 114/1992 Sb.; 254/2001 Sb.; 183/2006 Sb.; 76/2002 Sb.; 274/2001 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu: Sněmovní tisk č. 299/0

Životní prostředí obecně  83/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů Datum účinnosti od: 1. září 2015 Předpis mění: 123/1998 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu: Sněmovní tisk č. 298/0

Ochrana přírody a krajiny  111/2015 Sb. Vyhláška o zrušení některých právních předpisů o vyhlášení zvláště chráněných území Datum účinnosti od: 1. června 2015 Vydáno na základě: 114/1992 Sb.

 110/2015 Sb. Vyhláška o zrušení vyhlášky č. 46/2010 Sb., o příslušnosti správ národních parků a správ chráněných krajinných oblastí k výkonu státní správy ve správních obvodech tvořených národními přírodními rezervacemi, národními přírodními památkami a jejich ochrannými pásmy Datum účinnosti od: 1. června 2015 Vydáno na základě: 114/1992 Sb. Předpis ruší: 46/2010 Sb.; 163/2011 Sb.; 324/2011 Sb.; 216/2012 Sb.; 206/2013 Sb.; 34/2014 Sb.; 245/2014 Sb.

 109/2015 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Za Hrnčířkou a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Datum účinnosti od: 1. června 2015 Vydáno na základě: 114/1992 Sb.

 108/2015 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní památky Krvavý a Kačležský rybník a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Datum účinnosti od: 1. června 2015 Vydáno na základě: 114/1992 Sb.

 107/2015 Sb. Vyhláška o vyhlášení Národní přírodní rezervace Brouskův mlýn a stanovení jejích bližších ochranných podmínek Datum účinnosti od: 1. června 2015 Vydáno na základě: 114/1992 Sb.

Ochrana přírodních léčivých zdrojů  124/2015 Sb. Vyhláška o stanovení ochranných pásem přírodního léčivého zdroje peloidu ložiska Habřínky lázeňského místa Velichovky a vymezení konkrétních ochranných opatření Datum účinnosti od: 1. června 2015 Vydáno na základě: 164/2001 Sb. Datum vydání: září 2015



Energetika  131/2015 Sb. Zákon, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony Datum účinnosti od: 1. ledna 2016 Pozn. k úč.: výj. viz čl. XIX Předpis mění: 458/2000 Sb.; 582/1991 Sb.; 589/1992 Sb.; 155/1995 Sb.; 15/1998 Sb.; 189/1999 Sb.; 309/1999 Sb.; 406/2000 Sb.; 435/2004 Sb.; 159/2006 Sb.; 187/2006 Sb.; 261/2007 Sb.; 165/2012 Sb.; 310/2013 Sb.; 234/2014 Sb. Odkaz na návrh zákona a důvodovou zprávu: Sněmovní tisk č. 351/0

 230/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov Datum účinnosti od: 1. prosince 2015 Vydáno na základě: 406/2000 Sb. Předpis mění: 78/2013 Sb.

 232/2015 Sb. Nařízení vlády o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci Datum účinnosti od: 29. září 2015 Vydáno na základě: 406/2000 Sb. Předpis ruší: 195/2001 Sb.

 234/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 118/2013 Sb., o energetických specialistech Datum účinnosti od: 29. září 2015 Vydáno na základě: 406/2000 Sb. Předpis mění: 118/2013 Sb.

Ochrana veřejného zdraví - kategorizace prací  181/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění vyhlášky č. 107/2013 Sb. Datum účinnosti od: 1. října 2015 Vydáno na základě: 258/2000 Sb. Předpis mění: 432/2003 Sb.

Bezpečnost práce, chemické látky/směsi  180/2015 Sb. Vyhláška o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích) Datum účinnosti od: 1. září 2015 Vydáno na základě: 262/2006 Sb. Předpis ruší: 288/2003 Sb.




Harmonogramy povinností Registr právních požadavků (RPP), hodnocení souladu s právními požadavky: Tvorbu RPP Vám může velmi usnadnit produkt z nakladatelství EnviGroup – Průvodce podnikovou ekologií. Průvodce obsahujeme mimo jiné také modul pro tvorbu individuálního RPP a hodnocení souladu právních požadavků. Jednotlivé požadavky vygenerované pomocí výběrových filtrů obsahují aktivní odkazy na komentáře a detailní právní úpravu. RPP je on-line aktualizován podle legislativního vývoje. Více informací včetně ukázek naleznete na webu www.envigroup.cz. Příklad vygenerovaného registru právních požadavků:

B – Odpady: bod

povinnost

předpis

b1

Původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů.

§ 5, § 16 odst. 1 písm. a) zákona 185/2001 Sb., § 2 vyhl. č. 381/2001 Sb.

b2

Původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie.

§ 6, § 16 odst. 1 písm. a) zákona 185/2001 Sb., § 3 vyhl. č. 381/2001 Sb.

b20

S nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě souhlasu příslušného orgánu státní správy.

§ 16 odst. 3 zákona 185/2001 Sb., § 2 vyhl. č. 383/2001 Sb.

Přehled povinností Přehled obsahuje výčet požadavků určených právními předpisy z následujících oblastí: -

chemické látky a přípravky na pracovišti (zákon č. 258/2000 Sb.), výběr 350/2011 Sb. a REACH

-

prevence závažných havárií (zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií)

-

odpadové hospodářství (zákon č. 185/2001 Sb.),

-

ochrana a využití vod (zákon č. 254/2001 Sb.),

-

ochrana ovzduší (zákon č. 201/2012 Sb. a 73/2012 Sb., nařízení EU 517/2014 a 1005/2009),

-

integrovaná prevence a integrovaný registr znečišťování (z. 76/2002 Sb., z. 25/2008 Sb., nařízení EU 166/2006),

-

nakládání s obaly (zákon č. 477/2001 Sb.),

-

ekologická újma (zákon č. 167/2008 Sb.).

A - Chemické látky a přípravky povinnost

předpis

Právnické a fyzické osoby nesmějí poskytovat nebezpečné chemické látky a přípravky klasifikované jako vysoce toxické jiným než oprávněným osobám. Firmy nesmějí prodávat nebezpečné chemické látky a přípravky klasifikované jako vysoce toxické, toxické nebo žíravé v prodejních automatech a do přinesených nádob. Právnické a fyzické osoby jsou povinny dodržovat stanovená věková omezení při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické nebo žíravé. Firmy smějí nakládat s látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jen tehdy, jestliže nakládání s těmito látkami mají zabezpečeno osobou odborně způsobilou. Fyzické osoby, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61, musí být prokazatelně proškoleny. Firma je povinna vydat pro pracoviště, na němž se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, žíravé nebo karcinogenní označené R-větou 45 nebo 49, mutagenní označené R-větou 46 a toxické pro reprodukci označené R-větou 60 nebo 61,



§ 44a odst. 3 a 5 zákona 258/2000 Sb. § 44a odst. 4, 6 a 7 zákona 258/2000 Sb. § 44a odst. 8 zákona 258/2000 Sb. § 44a odst. 9 zákona 258/2000 Sb. § 44a odst. 10 zákona 258/2000 Sb.

Harmonogram povinností, strana 1


povinnost

předpis

písemná pravidla o bezpečnosti.

Firmy jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky a přípravky klasifikované jako vysoce toxické podle stanovených podmínek.

§ 44a odst. 11 zákona 258/2000 Sb.

Firmy, které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, jsou povinny vést evidenci těchto chemických látek a přípravků.

§ 44a odst. 12 zákona 258/2000 Sb.

K zabezpečení nakládání s vysoce toxickými látkami a přípravky je nutná odborná způsobilost.

§ 44b z. 258/2000 Sb., vyhl. č. 428/2004 Sb.

Běžnou ochrannou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci je povinna podle potřeby provádět každá osoba, a to jako součást čištění a běžných technologických a pracovních postupů.

§ 55-61 z. 258/2000 Sb.

Na pracovištích s výskytem rizikových faktorů je zaměstnavatel povinen plnit stanovené povinnosti.

zákony č. 262/06 Sb., 258/00 Sb., 309/06 Sb., NV č. 361/07 Sb., vyhl.č. 432/03 Sb.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt nebo zařízení, v němž je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek, je povinna provést jeho posouzení.

§ 3-7 z. 224/2015 Sb.

Osoby, které dováží směsi ze zemí mimo EU do ČR, nebo dodavatelé, kteří vozí směsi z EU do ČR, musí plnit oznamovací povinnost na Ministerstvo zdravotnictví.

§ 22 a § 36 zákona č. 350/2011 Sb. o chemických látkách a směsích

Každý účastník dodavatelského řetězce s látkou nebo směsi má povinnost sdělit nejbližšímu účastníkovi proti směru řetězce nové informace o nebezpečných vlastnostech látek či směsí. Zaměstnavatelé musí umožnit pracovníkům a jejich zástupcům přístup k informacím uvedených v bezpečnostních listech.

článek 34 a 35 nařízení REACH

B - Odpady povinnost

předpis

Původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů. Původce odpadu a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie.

§ 5, § 16 odst. 1 písm. a) zákona 185/2001 Sb., § 2 vyhl. č. 381/2001 Sb. § 6, § 16 odst. 1 písm. a) zákona 185/2001 Sb., § 3 vyhl. č. 381/2001 Sb.

Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů.

§ 10 odst. 2-3 zákona 185/2001 Sb.

V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována hierarchie způsobů nakládání s odpady.

§ 9a zákona 185/2001 Sb.

Převzít odpad do svého vlastnictví může pouze oprávněná osoba. Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpad, je k jejich převzetí podle zákona o odpadech oprávněna.

§ 12 odst. 3-4 zákona 185/2001 Sb.

Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku je zakázáno. Míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je též zakázáno.

§ 12 odst. 5-6 zákona 185/2001 Sb.

Balit nebezpečné odpady podle zvláštních předpisů.

§ 13 odst. 1 zákona 185/2001 Sb., § 5 vyhlášky č. 383/2001 Sb.





Dovozce a vývozce výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky nebo fluorované skleníkové plyny, je povinen zajistit stanovené označení.

§ 3 zákona 73/2012 Sb., nařízení EU 517/2014, nařízení EU 1005/2009 § 4 zákona 73/2012 Sb., čl.4 517/2014, čl.23 1005/2009, vyhl. č. 257/2012 Sb. § 5, § 7 zákona 73/2012 Sb., nařízení EU 517/2014

Výrobce a dovozce regulovaných látek a zařízení, které je obsahují, je povinen platit poplatek.

§ 6 zákona 73/2012 Sb.

Osoba, která nabude regulované látky, jejichž použití je v rozporu s nařízením 1005/2009, je povinna zajistit zneškodnění. Provádět kontroly zařízení s nadlimitním obsahem regulovaných látek či fluorovaných skleníkových plynů certifikovanou osobou.

Stanovené činnosti v oblasti regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů smí provádět pouze certifikovaná osoba. Osoba, která nakládá s více než 100 kg fluorovaných skleníkových plynů ročně, je povinna zaslat informovat MŽP zasláním zprávy.

§ 10, § 12, § 13 zákona 73/2012 Sb., nařízení 517/2014, nařízení 1005/2009 § 11 zákona 73/2012 Sb., vyhl. č. 257/2012 Sb., nařízení 517/2014

E - Integrovaná prevence povinnost

předpis

Provozovatel stanoveného zařízení (příloha E1) je povinen podat žádost o vydání integrovaného povolení, resp. provozovat zařízení na základě integrovaného povolení. Určený provozovatel je povinen ohlašovat prostřednictvím integrovaného registru znečišťování úniky a přenosy znečišťujících látek. Hlásit údaje z průběžných evidencí prostřednictvím ISPOP (integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností).

§ 3 a násl. z. 76/2002 Sb., vyhl. č. 554/2002 Sb. § 3 z. 25/2008 Sb., NV 145/2008 Sb., nařízení EP č. 166/2006 § 4 zákona č. 25/2008 Sb., vznik ohlašovací povinnosti řeší složkové zákony

F - Nakládání s obaly povinnost

předpis

Osoba, která uvádí na trh obal, je povinna zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší.

§ 3, § 5 z. 477/2001 Sb., ČSN EN 13428

Osoba, která uvádí na trh obal, balený výrobek nebo obalový prostředek, je povinna zajistit stanovené požadavky (obsah nebezpečných látek, využitelnost).

§ 4-5 z. 477/2001 Sb., ČSN EN 13428

Pokud je označován materiál, ze kterého je obal vyroben, je nutné provést toto značení podle stanovených pravidel.

§ 6 z. 477/2001 Sb., ČSN 77 0052-2, ČSN 77 0053

Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou opakovaně použitelné, je povinna učinit stanovená organizační, technická nebo finanční opatření.

§ 7 z. 477/2001 Sb., ČSN EN 13429

Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu výrobky, jejichž obaly jsou vratné, je povinna zajistit opakované použití těchto obalů nebo využití odpadů z těchto obalů.

§ 8 z. 477/2001 Sb., NV č. 111/2002 Sb., vyhláška č. 116/2002 Sb.

Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je povinna zajistit zpětný odběr. Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky prodejem spotřebiteli, jsou povinny informovat odběratele a spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru.

§ 10, § 13, § 15a z. 477/2001 Sb.

Osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, je povinna zajistit, aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly využity ve stanoveném rozsahu.

§ 12-15 z. 477/2001 Sb.





H – Ekologická újma povinnost

předpis

V případě bezprostředně hrozící ekologické újmy musí provozovatel neprodleně provést nezbytná preventivní opatření a informovat ČIŽP.

§ 6 zákona 167/08 Sb.

V případě vzniku nebo zjištění ekologické újmy musí provozovatel neprodleně provést nápravná opatření a informovat ČIŽP. Provozovatel dále musí vypracovat návrh dalších nápravných opatření a předložit ho ČIŽP ke schválení.

§ 7 zákona 167/08 Sb.

Provozovatel, který způsobil ekologickou újmu nebo její bezprostřední hrozbu, je povinen zaplatit náklady.

§ 12-13 zákona 167/08 Sb.

Provozovatel, který vykonává stanovenou provozní činnost, je povinen provést hodnocení rizik, zabezpečit finanční zajištění a provést posouzení jeho dostatečnosti.

§ 14 zákona 167/08 Sb., NV č. 295/2011 Sb., metodické pokyny MŽP (základní hodnocení, podrobné hodnocení)




Příručka pro ochranu životního prostředí

Obsah: Nakládání s chemickými látkami a směsmi (1. Část A: nový zákon) 1.0 2.0

Úvod Základní pojmy (nařízení CLP) 2.1

3.0 4.0

5.0 6.0

7.0

Základní pojmy a zkratky

Klasifikace (nařízení CLP) 3.1

Klasifikace látky a směsi

3.1.1

Přehled jednotlivých tříd nebezpečnosti

Označování a balení (nařízení CLP) 4.1

Označení látky a směsi

4.1.1

Obsah štítku

4.2

Balení

Oznamovací povinnost (§ 22 a § 36 zákona) Výkon státní správy, sankce 6.1

Výkon státní správy (§ 23-31 zákona)

6.1.1

Výkon kontroly (§ 32 zákona)

6.2

Nápravná opatření a správní delikty

6.2.1 6.2.2

Nápravná opatření (§ 33 zákona) Správní delikty (§ 34 zákona)

Ochrana zdraví při práci – nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (§ 44a-b zákona č. 258/2000 Sb.) 7.1 7.2 7.3 7.4 7.5 7.6

8.0

Bezpečnost práce a požární ochrana 8.1 8.2 8.3 8.4 8.5 8.6 8.7 8.8

9.0

10.0

Obecné povinnosti při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky Věkové omezení při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky Zajištění odborně způsobilou osobou Požadavky na skladování nebezpečných chemických látek a přípravků Evidence vysoce toxických látek Odborná způsobilost (§ 44b zákona č. 258/2000 Sb.) Povinnosti vedoucích zaměstnanců Povinnosti zaměstnanců Bezpečnost při manipulaci a skladování Zásady bezpečné práce s těkavými chemickými látkami a přípravky Zásady práce s žíravými chemickými látkami a přípravky Zásady práce s toxickými chemickými látkami Požární ochrana Souhrn zásad bezpečného zacházení s chemickými látkami a přípravky

Úvod do toxikologie 9.1 9.2 9.3 9.4

Základní pojmy Stupnice jedovatosti Cesty vstupu toxických látek - absorpce Příznaky akutních otrav - nespecifická symptomatologie

9.4.1 9.4.2 9.4.3 9.4.4 9.4.5

Poruchy dýchání Poruchy krevního oběhu Poruchy vědomí Poruchy termoregulace Křeče

9.5 9.6

Dekontaminace Všeobecná předlékařská opatření (první pomoc)

9.6.1 9.6.2 9.6.3 9.6.4 9.6.5

Technika umělého dýchání Technika nepřímé masáže srdce První pomoc při šoku První pomoc při krvácení První pomoc při úrazu popálením a opařením

Postup v případě havárie 10.1

Základní opatření v případě úniku látek

A – nakládání s CHLP


Část A, obsah, strana 1


11.0 12.0

13.0

14.0

15.0

Školení pracovníků Pracovní podmínky pracovišť s výskytem chemických látek a přípravků 12.1

Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma (§ 7 zákona č. 309/2006 Sb. )

12.1.1 12.1.2

Zákaz výkonu některých prací (§ 8 zákona č. 309/2006 Sb.) Zařazení bezpečnostních přestávek (§ 39 NV č. 361/2007 Sb.)

12.2

Chemické látky a směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci (NV č. 361/2007 Sb.)

12.2.1 12.2.2 12.2.3 12.2.4 12.2.5

Hygienické limity, způsob jejich zjišťování a hodnocení (§ 9 NV 361/2007 Sb.) Chemické faktory obecně (§ 10-12 NV 361/2007 Sb.) Olovo (§ 13-15 NV 361/2007 Sb.) Chemické látky a směsi klasifikované jako karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci (§ 16-18 NV 361/2007 Sb.) Azbest (§ 19-21 NV 361/2007 Sb.)

12.3

Kategorizace prací (§ 37-38 zákona č. 258/2000 Sb.)

12.3.1 12.3.2 12.3.3

Rizikové práce (§ 39 zákona č. 258/2000 Sb.) Evidence rizikových prací (§ 40 zákona č. 258/2000 Sb.) Zařazení prací do kategorií podle zákona č. 258/2000 Sb. a vyhlášky č. 432/2003 Sb.

Nařízení REACH 13.1 13.2 13.3

Úvod Základní pojmy Jaké jsou hlavní zásady systému uplatněného nařízením REACH?

13.3.1 13.3.2 13.3.3 13.3.4 13.3.5 13.3.6 13.3.7 13.3.8 13.3.9 13.3.10 13.3.11 13.3.12 13.3.13 13.3.14

Registrace látek Obsah registrační dokumentace Přechodné období registrace zavedených látek Předregistrace zavedených látek Povinné sdílení informací IUCLID 5, poplatky Bezpečnostní list Práva a povinnosti následných uživatelů Povolování látek Omezení a zákazy látek a směsí Seznam klasifikací a označení látek Seznam harmonizované klasifikace látek Kontrola a vymáhání povinností Příslušný orgán členského státu

13.4

Co by měli výrobci, dovozci a uživatelé látek znát a plnit?

13.4.1 13.4.2 13.4.3 13.4.4

Identifikace povinností osob, identifikace látek Zpracování bezpečnostních listů Povinnost zpřístupnit informace zaměstnancům Povinnost registrace nových, nezavedených látek

13.5

Postupové diagramy

Nařízení CLP 14.1 14.2

Úvod Úlohy a povinnosti podle nařízení CLP

14.2.1 14.2.2

Úlohy podle nařízení CLP Povinnosti podle nařízení CLP

14.3

Příprava na nařízení CLP

14.3.1 14.3.2

Kde začít? Co musíte udělat?

Informace ke změnám bezpečnostních listů 15.1 15.2

Uvádění klasifikace v bezpečnostních listech Formát bezpečnostních listů



Část A-obsah, strana 2


Prevence závažných havárií podle zákona č. 224/2015 Sb. (2. Část A: závažné havárie) 1.0

Úvod 1.1

2.0 3.0

Základní pojmy Posouzení objektu či zařízení – základní zjištění rozsahu povinností 3.1 3.2 3.3 3.4

4.0

Vnější havarijní plán a zóna havarijního plánování

Nové objekty Pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie Poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie 8.1 8.2 8.3

9.0

Posouzení rizik závažné havárie Bezpečnostní program Bezpečnostní zpráva Aktualizace bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy Dodržování bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy Plán fyzické ochrany Vnitřní havarijní plán

Havarijní plánování 5.1

6.0 7.0 8.0

Seznam nebezpečných látek Protokol o nezařazení Návrh na zařazení do skupiny A či B Návrh na změnu zařazení objektu

Zpracování bezpečnostní dokumentace 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7

5.0

Přechodná ustanovení, důležité skutečnosti a termíny

Hlášení a konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie Schvalování konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie Informace o vzniku a dopadech závažné havárie

Kontroly, výkon veřejné správy, pokuty 9.1 9.2 9.3

Orgány kontroly a předmět kontroly Výkon veřejné správy Správní delikty





Přílohy k částem A-nový zákon a A-závažné havárie Příloha č. 1

Související právní předpisy ke dni aktualizace

Příloha č. 2

Bezpečnostní list podle nařízení EU 1907/2006 (REACH)

Příloha č. 3

Chemické látky, jejich hygienické limity a postup při jejich stanovení (expoziční limity na pracovišti)

Příloha č. 4

Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek (příloha č. 1 zákona č. 224/2015 Sb.)

Příloha č. 5

Vzor protokolu o nezařazení (příloha č. 2 zákona č. 224/2015 Sb.)

Příloha č. 6

Symboly nebezpečnosti podle CLP (nařízení CLP)

Příloha č. 7

Vzor návrhu na zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B (příloha č. 2 zákona č. 224/2015 Sb.)

Příloha č. 8

Grafické symboly pro tvorbu bezpečnostní dokumentace





1.0 Úvod Oblast chemických látek a chemických směsí lze rozdělit do třech částí:

První část První část řeší oblast samotných chemických látek a směsí (chemický zákon, nařízení CLP a nařízení REACH). Tyto předpisy řeší povinnosti v oblasti klasifikace, označování, balení, tvorby bezpečnostní listů apod. Nařízení REACH je zmíněno v kapitole 13.0. Vzhledem k tomu, že je problematika REACH velmi rozsáhlá a dotýká se převážně výrobců či dovozců chemických látek a směsí, je v této příručce řešena pouze stručně pro získání přehledu o problematice. Základní informace o REACH naleznete v příručkách 'Příručka REACH – Chemická legislativa nejen pro chemiky' – je uvedena v kapitole 13.0. Další informace o REACH jsou v příručce 'První kroky pod nařízením EU REACH - informace pro výrobce, dovozce a uživatele chemických látek, která je na doprovodném CD. Povinnosti v oblasti klasifikace, označování a balení řeší již pouze evropské nařízení CLP (nařízení ES č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí). Nařízení CLP je evropské nařízení o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí (z angl. Classification, Labelling and Packaging). Tento právní předpis zavádí v celé EU nový systém klasifikace a označování chemických látek a směsí, který vychází z globálně harmonizovaného systému Organizace spojených národů (UN GHS). Nařízení CLP pojednává o nebezpečnosti chemických látek a směsí a jak o ní ostatní informovat. Kdo klasifikuje? -

Výrobce, dovozce, následný uživatel, kteří látky/směsi uvádějí na trh bez ohledu na množství, ve kterém je látka/směs vyráběna, dovážena nebo uváděna na trh (povinnost z CLP).

-

Výrobce, dovozce, kteří registrují své látky, je klasifikují, i když nejsou uváděny na trh, ale jsou předmětem registrace nebo oznámení podle podmínek REACH. Tj. klasifikují se: monomery, izolované meziprodukty spotřebované i přepravované, látky pro výzkum a vývoj.

-

Výrobce nebo dovozce předmětu, který má v předmětu látky podléhající registraci nebo oznámení dle REACH, musí tyto látky klasifikovat, pokud tak již nebylo učiněno dříve (kupuje do předmětu registrovanou = klasifikovanou látku).

-

Dále klasifikují: výrobci výbušných předmětů - povinnost klasifikovat, balit a označovat podle CLP.

-

Distributoři (včetně maloobchodníků) - mohou použít klasifikaci dodavatele, ale jsou povinni zajistit, aby balení a označení bylo v souladu s CLP.

-

Následní uživatelé - mohou pro látky a směsi převzít klasifikaci, kterou odvodil dodavatel, např. z BL (pokud nemění složení látky nebo směsi), ale jsou povinni zajistit, aby balení a označení bylo v souladu s CLP.

Aktuální přechodná období pro klasifikaci a značení dle CLP: Směsi klasifikované, značené a balené podle 1999/45/ES (u nás vyhlášky 232/2004 Sb.), které byly uvedeny na trh před 1. 6. 2015, mohou být ponechány na trhu s touto klasifikací, značením a balením do 1. 6. 2017. Po tomto datu musí být veškeré směsi na trhu klasifikovány, baleny a označeny podle CLP. V praxi to znamená, že směsi na trhu (např. v obchodech musí být přebaleny), rovněž směsi ve skladech musí být přebaleny. Pro chemické látky již neexistuje žádné přechodné období. Všechny látky (v obchodech, skladech i nově uvedené na trh) musí být klasifikovány, značeny a baleny dle nařízení CLP.



Část A-CHLP, kapitola 1.0, strana 1


Změny v oblasti klasifikace a bezpečnostní list - důležité pojmy: Uvedení na trh REACH i CLP: "uvedením na trh" dodání nebo zpřístupnění třetí osobě, za úplatu či zdarma. Za uvedení na trh se považuje rovněž dovoz. Dodavatel REACH i CLP: "dodavatelem" látky nebo směsi je výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor uvádějící na trh látku samotnou nebo obsaženou ve směsi anebo směs. Uvedení na trh znamená: dodavatel (výrobce, dovozce, následný uživatel, distributor) předá látku nebo směs dál po směru dodavatelského řetězce. Povinnost klasifikace látek podle CLP od 1. 12. 2010: z toho plyne, že látky uváděné jako složky směsi v BL by rovněž měly být po tomto datu klasifikovány podle CLP! Povinnost klasifikovat směsi podle CLP od 1. 6. 2015: směsi uvedené na trh po 1. 6. 2015 musí být klasifikovány dle CLP. Uvádění klasifikace v BL podle REACH i podle CLP: Uvádění klasifikace v BL podle REACH i podle CLP řeší novela REACH (ve znění nařízení 830/2015), která uvádí, že bezpečnostní listy poskytnuté jakémukoli příjemci přede dnem 1. 6. 2015 se mohou i nadále používat až do 31. května 2017. Po tomto datu musí být ve všech bezpečnostních listech uvedena klasifikace pouze dle CLP.

Více o nařízení CLP je uvedeno v kapitole 14.0 Nový formát BL (více v kapitole 15.0): S účinkem od 28. 5. 2015 vstoupilo v platnost evropské nařízení 830/2015. Příloha II nařízení 830/2015 nahrazuje přílohu II nařízení 453/2010 a uvádí nový povinný formát BL, který je platný pro bezpečnostní listy zpracované pro chemické látky a směsi uvedené na trh po 1. 6. 2015.

Druhá část Druhá část se zabývá podmínkami nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a směsmi na pracovištích (zákon č. 258/2000 Sb., zákon č. 262/2006 Sb., zákon č. 309/2006 Sb.). Tato problematika je řešena v kapitolách 7.0 a 12.0. Související problematika – bezpečnost práce, toxikologie, postupy v případě havárie, školení pracovníků – je uvedena v kapitolách 8.0 až 11.0

Třetí část Třetí část je věnována problematice závažných havárií (zákon č. 224/2015 Sb.). Mohlo by se zdát, že se tato oblast týká pouze velkých podniků, ale povinnost posoudit objekt z hlediska rizika vzniku závažné havárie je stanovena každému provozovateli, který provozuje objekt či zařízení, v němž se nachází vybraná nebezpečná chemická látka nebo směs. Problematika závažných havárií je zpracována na konci části A – 2. část Závažné havárie.





2.0 Základní pojmy 2.1

Základní pojmy a zkratky (článek 3 nařízení Evropského parlamentu č. 1272/2008 - CLP) Látka

chemický prvek a jeho sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním procesem, včetně všech přídatných látek nutných k uchování jeho stability a všech nečistot vznikajících v použitém procesu, avšak s vyloučením všech rozpouštědel, která lze oddělit bez ovlivnění stability látky nebo změny jejího složení.

Směs

směs nebo roztok složený ze dvou nebo více látek (pozn. redakce – v textu příručky se dále vyskytuje pojem "přípravek", který odpovídá pojmu "směs").

Předmět

věc, která během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující její funkci ve větší míře než její chemické složení.

Výrobce předmětu fyzická či právnická osoba, která vyrábí nebo sestavuje předmět na území společenství. Výroba

výroba látek nebo těžba látek v přírodním stavu.

Výrobce látky

fyzická nebo právnická osoba usazená ve společenství, která vyrábí látku ve společenství.

Dovoz

fyzické uvedení na celní území společenství.

Dovozce

fyzická nebo právnická osoba usazená ve společenství, která odpovídá za dovoz.

Uvedení na trh

dodání nebo zpřístupnění třetí osobě, za úplatu či zdarma. Za uvedení na trh se považuje rovněž dovoz.

Následný uživatel fyzická nebo právnická osoba usazená ve společenství jiná než výrobce nebo dovozce, která používá látku samotnou nebo obsaženou ve směsi při své průmyslové nebo profesionální činnosti. Následným uživatelem není distributor ani spotřebitel. Za následného uživatele se považuje rovněž zpětný dovozce osvobozený podle čl. 2 odst. 7 písm. C) nařízení (es) č. 1907/2006. Distributor

fyzická nebo právnická osoba usazená ve společenství, včetně maloobchodníka, která pouze skladuje a uvádí na trh látku samotnou nebo obsaženou ve směsi pro třetí osoby.

Meziprodukt

látka, která je vyráběna a spotřebovávána nebo používána pro účely chemické výroby, aby byla přeměněna na jinou látku (dále jen syntéza).

Neizolovaný meziprodukt meziprodukt, který není během syntézy záměrně odebírán (kromě odběru vzorků) ze zařízení, ve kterém syntéza probíhá. Toto zařízení zahrnuje reakční nádobu, její pomocná zařízení a veškerá zařízení, kterými látky procházejí během kontinuálního nebo vsádkového procesu, včetně potrubí pro přepravu z jedné nádoby do jiné pro účely dalšího reakčního kroku, avšak vyjma nádrže nebo jiné nádoby, ve kterých se látky skladují po výrobě. Agentura

evropská agentura pro chemické látky zřízená nařízením č. 1907/2006 (REACH).

Použití

zpracování, formulace, spotřeba, skladování, uchovávání, úprava, plnění do zásobníků, přenos z jednoho zásobníku do jiného, mísení, výroba předmětu nebo jakékoli jiné využití.

Dodavatel

výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor uvádějící na trh látku samotnou nebo obsaženou ve směsi anebo směs.

Oznamovatel

výrobce nebo dovozce nebo skupina výrobců či dovozců podávající oznámení agentuře.

Koncentrační limit prahová hodnota pro klasifikovanou nečistotu, přídatnou látku nebo jednotlivou složku obsaženou v látce nebo ve směsi, která může vést ke klasifikaci dané látky nebo směsi. A – nakládání s CHLP




Balení

úplný produkt balicí operace zahrnující obal a jeho obsah.

Obal

jedna nebo více schránek a veškeré další součásti nebo materiály nezbytné k tomu, aby schránky plnily funkci obalu a další bezpečnostní funkce.

Vložený obal

obal umístěný mezi vnitřní obal nebo předměty a vnější obal.

Pro ostatní základní pojmy platí definice uvedené v článku 3 nařízení REACH a nařízení CLP.





3.0 Klasifikace (hlava II nařízení CLP) Klasifikace a označování nebezpečných chemických látek vychází z globálně harmonizovaného systému schváleného v OSN. Od 1. června 2015 jsou osoby povinné při klasifikaci chemických látek a směsí postupovat již pouze podle jediného právního předpisu, který se vztahuje na klasifikaci a označování látek i směsí před jejich uvedením na trh - evropské nařízení č. 1272/2008 (nařízení CLP). Povinnosti plynoucí z nařízení: a) klasifikovat látky a směsi uváděné na trh má povinnost výrobce, dovozce a distributor, b) označovat a balit látky a směsi uváděné na trh má povinnost dodavatel (tj. výrobce, dovozce, následný uživatel, distributor), c) výrobce a dovozce má povinnosti klasifikovat i látky, které nejsou uváděny na trh, ale které podléhají registraci dle REACH a oznámení dle CLP.

Každý dodavatel látky/směsi musí uchovávat všechny relevantní informace, které použil pro klasifikaci a označení látek/směsí po dobu nejméně 10 let poté, co tyto látky nebo směsi naposledy dodal svému zákazníkovi. Nařízení CLP se nevztahuje na: a) radioaktivní látky, b) látky a směsi pod celním dohledem, c) neizolované meziprodukty, d) látky a směsi pro vědecký výzkum a vývoj, e) odpady, f) léčivé humánní a veterinární přípravky, g) zdravotnické prostředky, h) kosmetické přípravky, i) potraviny a krmiva.

3.1

Klasifikace látky a směsi Klasifikace je zhodnocení nebezpečných vlastností látky nebo směsi. Harmonizovaná klasifikace znamená, že rozhodnutí o klasifikaci určité nebezpečné vlastnosti látky bylo přijato na úrovni EU (nařízením evropské komise). Pokud je látka uvedena v příloze č. VI CLP, znamená to, že má harmonizovanou klasifikaci. Použití harmonizované klasifikace je povinné. Je-li však klasifikující osobě známa další nebezpečnost, která splňuje klasifikační kritéria, ale není uvedena v harmonizované klasifikaci, může tuto svou klasifikaci k harmonizované doplnit.

Ke klasifikaci jsou potřeba informace fyzikálně chemické, zejména bod vzplanutí a bod varu při klasifikaci hořlavých kapalin. Toxikologické a ekotoxikologické informace pro klasifikaci zdravotních účinků a účinků na životní prostředí se získávají z testů látek, z odborné literatury, z odhadních metod QSAR, popřípadě na základě zkušeností u člověka. Pro klasifikaci nejsou výrobci, dovozci ani následní uživatelé povinni testovat látku nebo směs. U směsi se při klasifikaci postupuje přes hodnocení jednotlivých složek. A – nakládání s CHLP




Výsledkem klasifikace je přidělení třídy nebezpečnosti s příslušnou kategorií nebezpečnosti a H věty. Třídou nebezpečnosti se rozumí povaha fyzikální nebezpečnosti, nebezpečnosti pro zdraví či nebezpečnosti pro životní prostředí. Kategorie nebezpečnosti představuje rozdělení kritérií v rámci každé třídy nebezpečnosti s upřesněním závažnosti nebezpečnosti.

3.1.1 Přehled jednotlivých tříd nebezpečnosti a) Fyzikálně-chemické nebezpečnosti -

Výbušniny

-

Hořlavé plyny (včetně chemicky nestálých plynů)

-

Aerosoly

-

Oxidující plyny

-

Plyny pod tlakem

-

Hořlavé kapaliny

-

Hořlavé tuhé látky

-

Samovolně se rozkládající látky·a směsi

-

Samozápalné kapaliny

-

Samozápalné tuhé látky

-

Samozahřívající se látky a směsi

-

Látky, které při kontaktu s vodou uvolňují hořlavé plyny

-

Oxidující kapaliny

-

Oxidující tuhé látky

-

Organické peroxidy

-

Látky a směsi korozivní pro kovy

b) Nebezpečnosti pro zdraví -

Akutní toxicita

-

Žíravost / dráždivost pro kůži

-

Vážné poškození očí / podráždění očí

-

Senzibilizace kůže nebo dýchacích cest

-

Mutagenita v zárodečných buňkách

-

Karcinogenita

-

Toxicita·pro reprodukci

-

Specifická toxicita pro cílové orgány - jednorázová expozice

-

Specifická toxicita pro cílové orgány - opakovaná expozice

-

Nebezpečnost při vdechnutí

c) Nebezpečnosti pro životní prostředí -

Nebezpečnost pro vodní prostředí

-

Nebezpečnost pro ozonovou vrstvu

Příloha I nařízení CLP stanovuje kritéria pro klasifikaci do tříd nebezpečnosti a jejich členění a doplňková ustanovení o možných způsobech plnění těchto kritérií.





Použití převodních tabulek Příloha VII k nařízení CLP poskytuje výrobcům, dovozcům, a následným uživatelům převodní tabulku, která má sloužit k převodu existujících klasifikací dle směrnic DSD či DPD na klasifikace dle nařízení CLP. Tyto převodní tabulky lze použít v případě, že klasifikace látky byla již provedena před 1. prosincem 2010 v souladu se směrnicí DSD nebo v případě, že klasifikace směsi byla již provedena před 1. červnem 2015 v souladu se směrnicí DPD a nejsou k dispozici žádné další údaje o látce nebo směsi ani o zvažované třídě nebezpečnosti. Převodní tabulka tedy umožňuje přiřadit klasifikace dle CLP látkám nebo směsím, aniž by bylo třeba látku nebo směs znovu od začátku klasifikovat v souladu s nařízením CLP.

Převodní tabulka zahrnuje ty druhy nebezpečnosti, pro které existuje přijatelný vztah mezi směrnicí DSD/DPD a nařízením CLP. Pokud odpovídající klasifikace podle CLP neexistuje, je třeba zhodnotit nebezpečné vlastnosti za použití kritérií z přílohy I nařízení CLP. Nedostatečný převodní vztah je například v následujících situacích: a) v případě hořlavých tuhých látek není možné převádět mezi kritérii směrnice DSD a nařízení CLP b) v případě akutní toxicity se pásma těchto dvou systémů překrývají a dokud nebudou k dispozici další údaje, lze použít minimální klasifikaci uvedenou v převodní tabulce. V případě, že má klasifikující osoba k dispozici další údaje, které umožní látku nebo směs klasifikovat přesněji, je nutné klasifikaci látky nebo směsi v souladu s CLP provést.

Zvláštní opatrnosti je třeba při používání převodní tabulky pro směsi, protože pro takové použití existuje velké množství omezení. Pro směsi, u kterých byla klasifikace provedena na základě výsledků zkoušek, lze převodní tabulku použít stejně jako v případě látek. Pro směsi, u kterých byla klasifikace původně provedena na základě koncentračních limitů dle směrnice DPD nebo na základě konvenční výpočtové metody dle směrnice DPD je však třeba navrhovaný výsledek převodu podle nařízení CLP zvážit kvůli rozdílům v koncentračních limitech a výpočtových metodách v nařízení CLP. Zejména v případě "žádné klasifikace" podle směrnice DPD by převodní tabulka neměla být používána, protože neexistuje žádný přijatelný údaj o možném výsledku převodu. V případě, že jsou k dispozici údaje o látce nebo směsi, provádí se hodnocení a klasifikace v souladu s články 9 až 13 nařízení CLP.









4.0 Označování a balení 4.1

Označení látky a směsi (hlava III nařízení CLP) Označování látky nebo směsi vychází z jejich klasifikace. Jakmile je látka nebo směs klasifikována jako nebezpečná, dodavatel zajistí, aby látka nebo směs byla před uvedením na trh označena a zabalena v souladu s nařízením CLP.

Výsledkem označení látky nebo směsi je přidělení H věty, P věty, signálního slova a výstražného symbolu. Standardní věta o nebezpečnosti (H-věta) je věta přiřazená dané třídě a kategorii nebezpečnosti, která popisuje povahu nebezpečnosti dané nebezpečné látky nebo směsi, případně i včetně stupně nebezpečnost. Pokyny pro bezpečné zacházení (P-věty) jsou věty popisující jedno nebo více doporučených opatření pro minimalizaci nebo prevenci nepříznivých účinků způsobených expozicí dané nebezpečné látce nebo směsi v důsledku jejího používání nebo odstraňování.

Signální slovo je slovo označující příslušnou úroveň závažnosti nebezpečnosti za účelem varování před možným nebezpečím; rozlišují se dvě úrovně: a)

varování – označuje méně závažné kategorie nebezpečnosti,

b) nebezpečí – označuje závažnější kategorie nebezpečnosti.

Výstražný symbol nebezpečnosti představuje složené grafické zobrazení obsahující symbol a další grafické prvky, například orámování, vzor pozadí nebo barvu, jež mají sdělovat specifické informace o daném druhu nebezpečnosti. Pomocí prvků označování na štítku je uživatel informovaný o nejzávažnějších nebezpečných vlastnostech chemikálií a způsobech bezpečného používání. Na štítku se nesmějí uvádět tvrzení uvádějící, že látka nebo směs nejsou nebezpečné (např. netoxický, neškodlivý, neznečišťující). Štítek musí být připevněn k jedné nebo více stranám obalu, který bezprostředně obsahuje látku nebo směs, tak, aby bylo možno údaje číst vodorovně, je-li balení uloženo v obvyklé poloze.

4.1.1 Obsah štítku Látka nebo směs klasifikovaná jako nebezpečná a zabalená v obalu musí být označena štítkem, který obsahuje tyto prvky: a) jméno/název, adresu a telefonní číslo dodavatele nebo dodavatelů; b) jmenovité množství látky nebo směsi v balení přístupném široké veřejnosti, pokud toto množství není uvedeno na jiné části balení; c) identifikátory výrobku, d) popřípadě výstražné symboly nebezpečnosti, e) popřípadě signální slova, f) popřípadě standardní věty o nebezpečnosti, g) popřípadě náležité pokyny pro bezpečné zacházení,

h) popřípadě část pro doplňující informace.





Identifikátor výrobku Na štítku musí být uvedeny údaje, které umožňují identifikaci látky nebo směsi (dále jen "identifikátory výrobku"). Výraz použitý k identifikaci látky nebo směsi musí být stejný jako výraz uvedený v bezpečnostním listu.

V případě látky obsahuje identifikátor výrobku alespoň tyto údaje: a)

název látky podle části 3 přílohy VI CLP a identifikační číslo podle přílohy VI, je-li tam látka zařazena. Identifikačním číslem může být indexové číslo, číslo CAS nebo Einecs (mohou být i všechny),

b) pokud není látka zařazena do části 3 přílohy VI, avšak je uvedena v seznamu klasifikací a označení, použije se název a identifikační číslo (CAS, Einecs) podle seznamu klasifikací a označení, c)

pokud látka není zařazena do části 3 přílohy VI ani do seznamu klasifikací a označení, použije se číslo CAS (dle Chemical Abstract Service) spolu s názvem látky (podle IUPAC nebo podle jiného mezinárodního chemického názvu,

d) pokud číslo CAS neexistuje, použije se pouze název.

V případě směsi obsahuje identifikátor výrobku: a) obchodní název nebo označení směsi, b) identifikaci všech látek obsažených ve směsi, které přispívají ke klasifikaci směsi, pokud jde o akutní toxicitu, žíravost pro kůži nebo vážné poškození očí, mutagenitu v zárodečných buňkách, karcinogenitu, toxicitu pro reprodukci, senzibilizaci dýchacích cest nebo kůže, toxicitu pro specifické cílové orgány nebo nebezpečnost při vdechnutí. Uvádí se nejvýše čtyři chemické názvy, není-li uvedení více než čtyř názvů nutné k vyjádření závažnosti nebezpečnosti. Výstražné symboly nebezpečnosti Na štítku musí být uveden jeden nebo více příslušných výstražných symbolů nebezpečnosti, které mají sdělovat specifické informace o daném druhu nebezpečnosti. Výstražné symboly nebezpečnosti pro každou specifickou klasifikaci jsou uvedeny v tabulkách, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v příloze I CLP (přehled symbolů CLP je také v příloze č. 6 této publikace). Výstražné symboly nebezpečnosti mají černý znak na bílém podkladu s červeným rámečkem. Mají tvar čtverce postaveného na hranu. Každý výstražný symbol nebezpečnosti pokrývá nejméně jednu patnáctinu povrchové plochy harmonizovaného štítku, nesmí však být menší než 1cm2. Štítek musí mít takovou barvu a provedení, aby na něm výstražný symbol nebezpečnosti zřetelně vystupoval. Zásady priority pro výstražné symboly nebezpečnosti jsou uvedeny v článku 26 CLP. Signální slovo Na štítku musí být uvedeno příslušné signální slovo v souladu s klasifikací dané nebezpečné látky nebo směsi. Použije-li se na štítku signální slovo "nebezpečí", neuvádí se tam signální slovo "varování". Standardní věty o nebezpečnosti - H věty Na štítku musí být uvedeny příslušné standardní věty o nebezpečnosti v souladu s klasifikací dané nebezpečné látky nebo směsi. Standardní věty o nebezpečnosti pro každou klasifikaci jsou stanoveny v tabulkách, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v částech 2 až 5 přílohy I.





Pokud je látka nebo směs klasifikována ve více třídách nebezpečnosti nebo ve více členěních v rámci určité třídy nebezpečnosti, uvádějí se na štítku všechny standardní věty o nebezpečnosti vyplývající z příslušné klasifikace, nevede-li to k uvádění zjevně zdvojených či nadbytečných údajů. Znění standardních vět o nebezpečnosti musí být v souladu s přílohou III. Pokyny pro bezpečné zacházení - P věty Na štítku musí být uvedeny příslušné pokyny pro bezpečné zacházení. Pokyny pro bezpečné zacházení se zvolí z pokynů uvedených v tabulkách v částech 2 až 5 přílohy I, které uvádějí prvky označení pro každou třídu nebezpečnosti. Pokyny pro bezpečné zacházení se zvolí podle kritérií stanovených v části 1 přílohy IV, s přihlédnutím ke standardním větám o nebezpečnosti a k zamýšlenému nebo určenému použití dané látky nebo směsi. Znění pokynů pro bezpečné zacházení musí být v souladu s částí 2 přílohy IV. Na štítku se uvádí nejvýše šest pokynů pro bezpečné zacházení, není-li uvedení více pokynů nutné s ohledem na závažnost nebezpečí. Znění pokynů pro bezpečné zacházení musí být v souladu s částí 2 přílohy IV. Doplňující informace na štítku Do části pro doplňující informace se uvádí příslušné EUH věty nebo požadavky plynoucí pro látky a směsi, jejichž uvádění na trh je regulováno požadavky jiných předpisů. Rozměry štítků a výstražných symbolů: Obal

Velikost štítku

Velikost symbolu

≤ 3 litry > 3, ale ≤ 50 litrů > 50, ale ≤ 500 litrů > 500 litrů

pokud možno alespoň 52 x 74 mm alespoň 74 x 105 mm alespoň 105 x 148 mm alespoň 148 x 210 mm

alespoň 16 x 16 mm alespoň 23 x 23 mm alespoň 32 x 32 mm alespoň 45 x 45 mm

V praxi to znamená, že nejmenší štítek na daném balení musí mít rozměr dle tabulky a piktogram musí zaujímat nejméně plochu uvedenou v tabulce. Je přípustné, aby byl štítek i piktogram na něm větší, ale nejméně musí mít piktogram rozměr daný v tabulce. U malých balení nesmí mít rozměr menší než 10 x 10 mm. Výjimky z požadavků na označování a balení: Má-li obal látky nebo směsi takový tvar či formu nebo je tak malý, že je nemožné splnit požadavky kladené na štítek, uvádějí se prvky označení na příbalovém letáku, visačce nebo vnějším obalu. Na vnitřním obalu ale musí být výstražné symboly, identifikátor výrobku a jméno a telefon dodavatele. Pokud balení nepřesahuje 125 ml, lze u vybraných tříd nebezpečných látek a směsí vypustit uvádění H-vět a P-vět. Aktualizace informací na štítcích: Dodavatel zajistí, aby po každé změně klasifikace a označení látky nebo směsi, je-li nová nebezpečnost závažnější nebo vyžadují-li se doplňující prvky označení, byly informace na štítku bez zbytečného prodlení aktualizovány, přičemž přihlédne k povaze změny, pokud jde o ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Dodavatelé spolupracují za účelem dokončení změn označení bez zbytečného prodlení. Pokud jsou nutné změny označení jiné než uvedené výše, zajistí dodavatel látky nebo směsi, aby byly informace na štítku aktualizovány do 18 měsíců.





Odchylky od požadavků na označování ve zvláštních případech Zvláštní ustanovení o označování stanovená v oddíle 1.3 přílohy I se vztahují na: a) lahve na přepravu plynů, b) nádoby na plyny určené pro propan, butan nebo zkapalněný ropný plyn, c) aerosoly a nádobky vybavené rozprašovačem a obsahující látky klasifikované jako zdraví nebezpečné při vdechnutí, d) kovy v celistvé formě, slitiny, směsi obsahující polymery, směsi obsahující elastomery e) výbušniny uváděné na trh pro získání výbušného nebo pyrotechnického účinku.

4.2

Balení (hlava IV nařízení CLP) Obaly obsahující nebezpečné látky nebo směsi musí splňovat následující požadavky: a) obal musí být navržen a vytvořen tak, aby jeho obsah nemohl uniknout, s výjimkou případů, kdy jsou předepsány jiné blíže určené bezpečnostní prostředky, b) materiály, z nichž jsou vytvořeny obal a uzávěry, nesmějí být náchylné k poškození způsobenému obsahem nebo k tvorbě nebezpečných sloučenin s obsahem, c) obal a uzávěry musí být ve všech místech silné a pevné, aby bylo zajištěno, že se neuvolní a bezpečně odolají napětím a deformacím při běžném zacházení, d) obal vybavený vyměnitelnými uzávěry musí být navržen tak, aby mohl být opakovaně uzavírán bez úniku obsahu. Označování vnějšího obalu, vnitřního obalu a jednotlivého obalu Pokud má balení vnější a vnitřní obal a případně vložený obal a pokud vnější obal vyhovuje ustanovením o označování v souladu s pravidly přepravy nebezpečných věcí, označí se vnitřní a každý případný vložený obal v souladu s tímto nařízením. Vnější obal může být rovněž označen v souladu s tímto nařízením. Pokud se jeden nebo více výstražných symbolů nebezpečnosti vyžadovaných tímto nařízením vztahují k témuž nebezpečí, jaké upravují pravidla přepravy nebezpečných věcí, nemusí být vyznačeny na vnějším obalu.

Pokud se nevyžaduje, aby vnější obal balení vyhovoval ustanovením o označování v souladu s pravidly přepravy nebezpečných věcí, označí se vnější a případný vnitřní obal, včetně každého vloženého obalu, v souladu s tímto nařízením. Umožňuje-li však vnější obal, aby bylo označení vnitřního nebo vloženého obalu zřetelně viditelné, nemusí být označen.

Jednotlivá balení, která vyhovují ustanovením o označování v souladu s pravidly přepravy nebezpečných věcí, se označují v souladu s tímto nařízením i s pravidly přepravy nebezpečných věcí. Pokud se jeden nebo více výstražných symbolů nebezpečnosti vyžadovaných tímto nařízením vztahují k témuž nebezpečí, jaké upravují pravidla přepravy nebezpečných věcí, nemusí být vyznačeny.

4.2.1 Použití hmatatelných výstrah pro nevidomé a uzávěrů odolných proti otevření dětmi Obal obsahující nebezpečnou látku nebo směs dodávanou široké veřejnosti nesmí mít tvar ani provedení, které může přitahovat děti nebo vzbuzovat jejich zvědavost anebo uvádět spotřebitele v omyl, ani nesmí mít podobnou úpravu nebo provedení jako obal pro potraviny, krmiva, léčivé přípravky nebo kosmetické prostředky, která by mohla uvést spotřebitele v omyl.





Obaly s uzávěrem odolným proti otevření dětmi

Uzávěrem odolným proti otevření dětmi musí být vybaven obal o jakémkoli objemu, který obsahuje látku nebo směs dodávanou široké veřejnosti klasifikovanou jako: -

Akutní toxicita, kategorie 1, 2, 3,

-

Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice, kategorie 1,

-

Toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná expozice, kategorie 1,

-

Žíravost/dráždivost pro kůži, kategorie 1,

-

Nebezpečnost při vdechnutí, kategorie 1.

Výjimkou jsou látky a směsi uváděné na trh ve formě aerosolů nebo v obalu vybaveném pevně připojeným rozprašovačem. V tomto případě nemusí být obal vybaven uzávěrem odolným proti otevření dětmi. Obaly opatřené hmatatelnou výstrahou Hmatatelnou výstrahou pro nevidomé musí být vybaven obal o jakémkoli objemu, který obsahuje látku nebo směs dodávanou široké veřejnosti klasifikovanou jako: -

Akutní toxicita, kategorie 1, 2, 3, 4,

-

Žíravost/dráždivost pro kůži, kategorie 1,

-

Mutagenita v zárodečných buňkách, kategorie 2,

-

Karcinogenita, kategorie 2,

-

Toxicita pro reprodukci, kategorie 2,

-

Senzibilizace dýchacích cest, kategorie 1,

-

Toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná expozice, kategorie 1 a 2,

-

Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice, kategorie 1 a 2,

-

Nebezpečnost při vdechnutí, kategorie 1,

-

Hořlavé plyny, kategorie 1 a 2,

-

Hořlavé kapaliny. kategorie 1 a 2,

-

Hořlavé tuhé látky, kategorie 1 a 2.

Toto ustanovení se nevztahuje na aerosoly, které jsou pouze klasifikovány a označeny jako "extrémně hořlavé aerosoly" nebo "hořlavé aerosoly".

Následující tabulka udává přehled tříd nebezpečnosti, u kterých je nutno opatřit obal uzávěrem odolným proti otevření dětmi nebo hmatatelnou výstrahou: Třída a kategorie nebezpečnosti Akutní toxicita, kategorie 1, 2, 3 Akutní toxicita, kategorie 4 Žíravost/dráždivost pro kůži, kategorie 1 Mutagenita v zárodečných buňkách, kategorie 2 Karcinogenita, kategorie 2 Toxicita pro reprodukci, kategorie 2 Senzibilizace dýchacích cest, kategorie 1 Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice, kategorie 1 Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice, kategorie 2



Uzávěr odolný proti otevření dětmi X X

Hmatatelná výstraha X X X X X X X

X

X X



Toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná expozice, kategorie 1 Toxicita pro specifické cílové orgány – opakovaná expozice, kategorie 2 Nebezpečnost při vdechnutí, kategorie 1 Hořlavé plyny, kategorie 1 a 2 Hořlavé kapaliny. kategorie 1 a 2 Hořlavé tuhé látky, kategorie 1 a 2



X

X X

X

X X X X



5.0 Oznamovací povinnost (§ 22 a § 36 zákona č. 350/2011 Sb., vyhl. 61/2013 Sb.) Dovoz "ze světa" do Evropské unie: Dovozce nebo následný uživatel, který jako první uvádí na trh Evropské unie na území České republiky směs, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tuto směs poprvé uvedl na trh, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace o jejím vlivu na zdraví včetně informací o jejím úplném složení a fyzikálně-chemických vlastnostech v elektronické podobě a v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 61/2013 Sb. Výrobce, který uvádí na trh Evropské unie na území České republiky detergent, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tento detergent uvedl na trh poprvé, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace obsažené v datovém listu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech (Nařízení EU č. 648/2004 o detergentech) v elektronické podobě a v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 61/2013 Sb. "Dovoz" z Evropské unie do ČR: Dodavatel, který na území České republiky uvádí na trh směs z jiného členského státu Evropské unie, která má nebezpečné fyzikálně-chemické vlastnosti nebo nebezpečné vlastnosti ovlivňující zdraví, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tuto směs poprvé uvedl na trh, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace o jejím vlivu na zdraví včetně informací o jejím složení a fyzikálně-chemických vlastnostech obsažených v bezpečnostním listu v elektronické podobě a v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 61/2013 Sb. Distributor, který na území České republiky uvádí na trh detergent z jiného členského státu Evropské unie, je povinen do 45 dnů ode dne, kdy tento detergent poprvé uvedl na trh, poskytnout Ministerstvu zdravotnictví informace zveřejněné výrobcem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o detergentech (Nařízení EU č. 648/2004 o detergentech) v elektronické podobě vyhláškou č. 61/2013 Sb. Všechny výše uvedené povinné osoby jsou povinny každou změnu informací poskytnutých Ministerstvu zdravotnictví oznámit ve lhůtě 45 dnů od změny informací. Vyhláška č. 61/2013 Sb stanovuje rozsah požadovaných informací. Samotný zápis se provádí do databáze, která je přístupná na adrese: http://ozn.mzcr.cz. Dne 16. července 2015 byl ukončen provoz stávajícího informačního systému sloužícího ke sběru oznámení o dodání biocidních přípravků na trh a oznámení informací o nebezpečných chemických směsích a detergentech (ustanovení § 22 chemického zákona). Od 20. července 2015 je zpřístupněna nová verze informačního systému, do které budou migrovány informace o již podaných oznámení včetně informací z již existujících uživatelských účtů ve stávajícím systému. Podrobné informace a návody pro uživatele pro migraci účtu ze stávajícího informačního systému do nového jsou k dispozici na http://ozn.mzcr.cz.









13.0 REACH Nařízení č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek a o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, pro které se vžila zkratka REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek). Účelem tohoto nařízení je především zajistit účinné fungování společného trhu pro chemické látky, ochranu lidského zdraví a životního prostředí před nežádoucími účinky chemických látek. Pro úvod do problematiky Vám přinášíme příručku od Ing. Oldřicha Petiry z VUOS Pardubice. (upraveno a aktualizováno Envigroup na stávající legislativu v 9/2015)

Příručka REACH - Chemická legislativa nejen pro chemiky (Ing. Oldřich Petira VUOS Pardubice) Stručný výklad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky a návod pro výrobce, dovozce a uživatele chemických látek, směsí a předmětů, jaké povinnosti jim nařízení v nejbližší době ukládá.

13.1 Úvod Od počátku osmdesátých let bylo přikročeno ke zvýšení kontroly nad látkami uváděnými na trh posuzováním jejich rizik při používání. Posuzování zajišťují příslušné orgány zemí EU, jejichž činnost koordinuje Evropská komise. Látky, které se před 18. zářím 1981 vyskytovaly na trhu ES, byly zapsány do seznamu EINECS a další do později vydaného seznamu NLP. Látky zapsané v obou seznamech se nazývají také existujícími nebo starými látkami. Staré látky je možné uvádět na trh bez jejich notifikace a tedy i bez hodnocení jejich rizik. Tento stav vedl k tomu, že se kolem roku 2000 na trhu EU vyskytovalo necelých 3 000 nových látek s prověřeným rizikem a více než 30 000 starých, existujících látek vyráběných v množství vyšším než 1 t/r, u kterých nebylo riziko komplexně prověřeno. Ministři životního prostředí zemí ES se shodli na tom, že taková situace je zcela nevyhovující a dali podnět k vypracování nové evropské chemické politiky. Vydáním nařízení (ES) č. 1907/2006 (nařízení REACH), bylo uzavřeno přibližně sedmileté období, během kterého byla připravena koncepce nové chemické politiky EU a její praktická realizace formou výše uvedeného, ve všech členských zemích přímo působícího, nařízení. Realizací uvedeného nařízení by mělo být do roku 2020 dosaženo stavu, že v Evropské unii budou vyráběny a používány pouze chemické látky se známými vlastnostmi, a to způsobem, jehož bezpečnost bude prověřena. Zodpovědnost za zjištění vlastností chemických látek a za posouzení, zda daný způsob jejich používání neohrožuje zdraví lidí nebo životní prostředí budou mít osoby, které látky vyrobí nebo dovezou na území EU, a osoby, které budou látky používat při podnikání. Aby bylo možné kontrolovat, jak výrobci, dovozci a uživatelé dané povinnosti plní, rozšiřuje se dosud uplatňovaný systém notifikace nových látek (v ČR známý jako systém registrace) na všechny chemické látky a zřizuje se nově Evropská agentura pro chemické látky se sídlem v Helsinkách. Podrobné informace je potřebné získávat studiem nařízení a jeho příloh.





13.2 Základní pojmy Přesné definice je možné nalézt v nařízení REACH a nařízení CLP.

13.3 Jaké jsou hlavní zásady systému uplatněného nařízením REACH? Nařízení vstoupilo v platnost 1. června 2007. Pravidla pro zpracování a poskytování bezpečnostních listů a dalších informací (Hlava IV), jsou platná od 1. června 2007. Většinu dalších povinností je nutné plnit od 1. června 2008.

13.3.1 Registrace látek Základní a pravděpodobně nejnáročnější povinností výrobců a dovozců je registrace látek. Podle pravidel stanovených nařízením REACH je možné vyrábět nebo do EU dovážet látky jako takové, obsažené ve směsích nebo uvolňované z dovážených předmětů v množství 1 t/r a vyšším jen po zaregistrování jejich výroby/dovozu u nově zřízené Evropské agentury pro chemické látky v Helsinkách. Povinnost registrace nemusí být uplatňována pro látky vyráběné/dovážené v množství menším než 1 t/r a pro látky zapsané v přílohách IV a V k nařízení. Dále se nemusí registrovat polymery, látky již oznámené podle stávající legislativy, neisolované meziprodukty a další skupiny látek uvedené v nařízení. Pro isolované meziprodukty, látky obsažené v předmětech, ale neuvolňované z nich, pro monomery, látky určené pro výrobkový a technologický vývoj a pro některé další skupiny látek jsou stanoveny zvláštní podmínky jejich registrace.

13.3.2 Obsah registrační dokumentace Registrační dokumentace je složena ze dvou hlavních částí. Jeden soubor dokladů (technická dokumentace – tzv. dossier) obsahuje předepsané informace o registrantovi, o identifikaci látky, o jejich vlastnostech a další informace potřebné pro posouzení rizikovosti látky. Informace o vlastnostech jsou požadovány v různém rozsahu, v závislosti na množství vyráběné/dovážené látky. Doloženy musí být protokoly o zkouškách nebo přístupovými právy k těmto protokolům. Akceptovatelné budou i kvalitní informace z dalších zdrojů. Druhá část registrační dokumentace je tvořena tzv. zprávou o chemické bezpečnosti. V ní je předepsaným způsobem dokumentováno hodnocení rizik všech registrantovi známých nebo určených expozičních scénářů výroby, používání a odstraňování látky. Pro látky vyráběné nebo dovážené v množství do 10 t/r nebude zpracování zprávy o chemické bezpečnosti látky požadováno.

13.3.3 Přechodné období registrace zavedených látek Jelikož je potřeba registrovat přibližně 30 tisíc zavedených látek, je v nařízení stanoven časový harmonogram postupného plnění povinnosti registrace v závislosti na jejich vyráběném/dováženém množství a na očekávaných nebezpečných vlastnostech látek. V první vlně registrací, která končí do 1. prosince 2010 (3,5 roků od vstupu nařízení REACH v platnost) to jsou látky vyráběné/dovážené v množství 1000 t/r a vyšším, látky CMR v množství 1 t/r a vyšším a látky nebezpečné pro životní prostředí s rizikovými větami H400 a H410 vyráběné/dovážené v množství 100 t/r a vyšším. Ostatní látky vyráběné v množství 100 t/r a vyšším budou musí být registrovány do 1. června 2013. Látky vyráběné/dovážené v množství 1 t/r a vyšším, ale nižším než 100 t/r, musí být zaregistrovány do 1. června 2018 (11 let od vstupu nařízení REACH v platnost.)





13.3.4 Předregistrace zavedených látek Aby mohli výrobci/dovozci zavedených látek využít uvedené odkladné období, bylo třeba v době mezi 1. červnem a 1. prosincem 2008 jednoduchým způsobem látky předregistrovat u Agentury. Seznam předregistrovaných látek je na internetu veřejně přístupný a umožňuje tak vznik fór pro vzájemnou výměnu informací o látkách. V rámci fór se musí jejich účastníci dohodnout o vzájemném sdílení informací o vlastnostech látek a o návrhu na klasifikaci nebezpečnosti látky.

13.3.5 Povinné sdílení informací Informace o vlastnostech zjišťovaných zkouškami na obratlovcích podléhají povinnému sdílení. U ostatních informací záleží na dohodě mezi účastníky fóra. Za sdílené informace bude náležet majiteli výsledků zkoušek úhrada alikvotní části nákladů. Pokud nedojde k dohodě dotčených účastníků fóra, budou náklady rozpočítány rovnoměrně na všechny osoby, které budou danou informaci společně využívat.

13.3.6 IUCLID 5, poplatky Žádost o registraci je Agentuře předkládána formou elektronických souborů ve formátu IUCLID 5. S žádostí musí být uhrazen poplatek, který se odvíjí od náročnosti úkonů Agentury. Pro malé a střední firmy jsou poplatky nižší. Poplatek se nepožaduje za registraci látek v množství mezi 1–10 tunami za rok, pro které je předložena registrační dokumentace obsahující kompletní informace dle přílohy VII nařízení REACH. Zpoplatněna jsou i všechna ostatní podání Agentuře s výjimkou předregistrace látek.

13.3.7 Bezpečnostní list Bezpečnostní list zůstává i nadále hlavním nástrojem pro sdělování informací (o vlastnostech látek a směsí a o doporučovaných opatřeních na omezování jejich rizika) následným uživatelům registrovaných látek. Podmínky zpracování a poskytování bezpečnostních listů stanovuje nařízení REACH.

13.3.8 Práva a povinnosti následných uživatelů Pokud následní uživatelé budou schopni určit svým dodavatelům očekávané expoziční scénáře a výrobci/dovozci registrovaných látek je zařadí do scénářů posouzených ve zprávě o chemické bezpečnosti, získají pro své používání látky s bezpečnostním listem obsahujícím obecné informace o vlastnostech látky a doporučované informace pro bezpečné zacházení s látkou určeným způsobem a pro její bezpečné odstraňování. V příloze bezpečnostního listu budou stručně popsány všechny expoziční scénáře, pro které bezpečnostní list platí. Pokud následní uživatelé bezpečnostní list s expozičními scénáři svého používání látky nezískají, nebo pokud nebudou chtít uplatňovat dodavatelem doporučená opatření při práci s látkou, musí s využitím informací o vlastnostech látky uvedených v bezpečnostním listu a svých expozičních scénářů posoudit rizika látky a zpracovat pro tyto scénáře vlastní zprávu o chemické bezpečnosti látky. V případě, že by bylo potřebné zjistit pro daný způsob používání další informace o vlastnostech látky, musí je zajistit následný uživatel na vlastní náklady. O využití látky dosud neposouzeným způsobem a o případně nově zjištěných poznatcích o vlastnostech látky musí uživatel informovat Agenturu.





13.3.9 Povolování látek Účelem povolování je zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zároveň zajistit, aby rizika plynoucí z látek vzbuzujících mimořádné obavy byla náležitě kontrolována a aby tyto látky byly postupně nahrazeny vhodnými alternativními látkami nebo technologiemi, je-li to z hospodářského a technického hlediska uskutečnitelné. Za tímto účelem všichni výrobci, dovozci a následní uživatelé žádající o povolení analyzují dostupnost alternativních látek a zváží jejich rizika a technickou a ekonomickou uskutečnitelnost náhrady.

Povolování se týká látek, které jsou (nebo by mohly být) natolik nebezpečné, že jejích použití bude na území Evropské unie pouze na povolení. Jedná se o tzv. SVHC látky – látky vzbuzující velmi velké obavy. Jedná se o látky: -

karcinogenní kategorie 1A (1) a 1B (2),

-

mutagenní kategorie 1A (1) a 1B (2),

-

reprodukčně toxické kategorie 1A (1) a 1B (2),

-

PBT a vPvB,

-

jiné nebezpečnosti (např. látka s vlastnostmi vyvolávajícími narušení endokrinní činnosti, látka pro které existuje vědecký důkaz o možných vážných účincích na lidské zdraví nebo životní prostředí.

SVHC látky, u kterých již bylo rozhodnuto, že jsou látkami na povolení jsou uveřejněny v příloze č. XIV nařízení REACH. Jestliže chce výrobce, dovozce nebo následný uživatel látku podléhající povolení používat, musí podat žádost o povolení Agentuře. Podání žádosti o povolení podléhá poplatku. Žádost o povolení obsahuje tyto informace: a)

identifikaci látek podle oddílu 2 přílohy VI nařízení REACH;

b) jméno a kontaktní údaje osoby nebo osob podávajících žádost; c)

žádost o povolení, v níž je uvedeno, pro jaká použití se žádá o povolení, a která případně pojednává o použití látky v směsích nebo začlenění látky do předmětů;

d) zprávu o chemické bezpečnosti, pokud již nebyla předložena jako součást žádosti o registraci, v souladu s přílohou I, která pojednává o rizicích pro lidské zdraví nebo životní prostředí v důsledku použití látky plynoucí z jejích podstatných vlastností uvedených v příloze XIV nařízení REACH; e)

analýzu alternativ s ohledem na jejich rizika a technickou a ekonomickou uskutečnitelnost náhrady, včetně případných informací o veškerých významných činnostech žadatele v oblasti výzkumu a vývoje;

f)

pokud analýza uvedená v písmenu e) ukazuje, že jsou dostupné vhodné alternativy s přihlédnutím k prvkům v čl. 60 odst. 5 nařízení REACH, plán náhrady včetně harmonogramu navrhovaných činností žadatele.

Povolování se nevztahuje na: -

isolované meziprodukty,

-

látky samotné, ve směsích nebo v předmětech, jejichž použití bylo osvobozeno od požadavku povolení,

-

látky používané před datem zániku,

-

použití látek ve vědeckém výzkumu a vývoji,

-

použití látek v přípravcích na ochranu rostlin,

-

použití látek v biocidních přípravcích,

-

použití jako motorová paliva,





-

použití jako palivo v mobilních nebo stacionárních spalovacích zařízeních ropných produktů a použití jako, palivo v uzavřených systémech.

13.3.10 Omezení a zákazy látek a směsí Látka samotná nebo obsažená ve směsi nebo v předmětu, pro kterou příloha XVII nařízení REACH obsahuje omezení, se nesmí vyrábět, uvádět na trh ani používat, pokud nesplňuje podmínky tohoto omezení. To neplatí pro výrobu, uvádění na trh nebo používání látky ve vědeckém výzkumu a vývoji. Příloha XVII stanoví případy, ve kterých se omezení nevztahují na výzkum a vývoj zaměřený na výrobky a postupy, jakož i maximální osvobozené množství.

13.3.11 Seznam klasifikací a označení látek Výrobci a dovozci registrovaných látek a všech ostatních látek klasifikovaných dle nařízení 1272/2008 jako nebezpečné musí oznamovat Agentuře informace o identifikaci látek, o jejich klasifikaci a označení. U registrovaných látek by měly být klasifikace a označení dohodnuty v rámci jednání fór pro výměnu informací o látkách. Z oznámených informací vytvoří Agentura seznam klasifikací a označení, který zveřejní na internetu.

13.3.12 Seznam harmonizované klasifikace látek Seznam harmonizované klasifikace látek je uveden v tabulce 3.1 příloze VI nařízení 1272/2008.

13.3.13 Kontrola a vymáhání povinností Ačkoliv je většina aktivit vyžadovaných nařízením zabezpečována centrálně Agenturou, kontrola, vymáhání plnění a sankce za neplnění jsou v kompetencích národních orgánů (MŽP, MPO, MZ, ČIŽP, ČOI, celní úřady, KHS). Jejich úloha, kompetence a systém sankcí jsou stanoveny zákonem o chemických látkách.

13.3.14 Příslušný orgán členského státu Článek 121 nařízení REACH stanovuje členským státům povinnost určit příslušný orgán odpovědný za plnění úkolů dle tohoto nařízení. V České republice je jím Ministerstvo životního prostředí. Na národní úrovni bude ministerstvo spolupracovat při plnění povinností s dalšími národními orgány.

13.4 Co by měli výrobci, dovozci a uživatelé látek znát a plnit? Nařízení REACH patří k nejrozsáhlejším právním předpisům v České republice. Bez velké nadsázky lze uvést, že nařízení ukládá povinnosti prakticky všem podnikajícím osobám bez rozdílu v jaké oblasti podnikají.

13.4.1 Identifikace povinností osob, identifikace látek Je důležité, aby každý podnikající subjekt identifikoval svou pozici mezi osobami, kterým nařízení ukládá nějakou povinnost, a identifikoval látky, směsi a předměty, kterých se plnění povinností týká. Nejaktuálnější povinnosti jsou spojené se zpracováním a poskytováním bezpečnostních listů, s registracemi nových chemických látek a s přeregistracemi zavedených látek.





13.4.2 Zpracování bezpečnostních listů Okamžikem vstupu nařízení REACH v platnost musí být plněny požadavky stanovené pro zpracování a poskytování bezpečnostních listů.

Bezpečnostní list se zpracovává jestliže: a) látka nebo směs splňuje kritéria pro klasifikaci jako nebezpečná podle nařízení č. 1272/2008, b) je látka perzistentní, bioakumulativní a toxická nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní podle kritérií stanovených v příloze XIII nařízení REACH nebo c) je látka z důvodů jiných než těch, které jsou uvedeny v písmenech a) a b), zahrnuta do seznamu SVHC látek d) směs není klasifikována jako nebezpečná, ale obsahuje nebezpečné složky: -

v individuální koncentraci ≥ 1 % hmotnostní alespoň jednu látku, která představuje nebezpečí pro lidské zdraví nebo životní prostředí,

-

v individuální koncentraci ≥ 0,1 % hmotnostní alespoň jednu látku, která je CMR 1A nebo 1B, Skin Sens. 1, Resp. Sens. 1 nebo má účinky na laktaci,

- v individuální koncentraci ≥ 0,1 % hmotnostní alespoň jednu látku, která je perzistentní, bioakumulativní a toxická (PBT) nebo vysoce perzistentní a vysoce bioakumulativní (vPvB) nebo byla z důvodů jiných než těch, které jsou uvedeny v písmenu a), zahrnuta do seznamu SVHC.

Bezpečnostní list musí být poskytován v úředním jazyku země, kde jsou látka nebo směs uváděny na trh. Přílohou bezpečnostního listu registrovaných látek a směsí obsahujících registrované látky je popis expozičních scénářů, které byly posouzeny výrobcem/dovozcem při registraci látek nebo výrobcem směsí při vlastním hodnocení směsi. Bezpečnostní list obsahuje případná opatření doporučená k omezení rizik při používání nebezpečné látky nebo směsi uplatněná při formulaci posuzovaného expozičního scénáře.

13.4.3 Povinnost zpřístupnit informace zaměstnancům Zaměstnavatel je povinen zpřístupnit informace obsažené v bezpečnostních listech zaměstnancům, kteří mohou být vystaveni působení nebezpečných látek a směsí.

13.4.4 Povinnost registrace nových, nezavedených látek Dnem 1. června 2008 zahájila svou činnost Agentura. Tímto dnem vstoupila v platnost povinnost registrace vyráběných nebo dovážených dosud nezavedených (nových) látek u Agentury.

13.5 Postupové diagramy Postupové diagramy usnadní podnikajícím subjektům identifikaci jejich pozice vůči nařízení REACH a měly by usnadnit jejich rozhodování.





Látky vyjmuté z působnosti celého nařízení REACH Odpady

Látky vyjmuté z povinnosti registrace podle nařízení REACH Látky použité v humánních nebo veterinárních léčivých přípravcích

Neisolované meziprodukty

Látky použité v potravinách a krmivech

Radioaktivní látky

Látky zahrnuté v příloze IV k nařízení

Látky v režimu přepravy

Látky zahrnuté v příloze V k nařízení

Látky podléhající celnímu dohledu, pokud neprocházejí žádnou úpravou nebo zpracováním

Polymery Zpětně dovezené registrované látky Látky regenerované z odpadů registrovaných látek

Látky považované za registrované

Látky oznamované agentuře

Aktivní látky a formulační přísady používané výhradně v přípravcích na ochranu rostlin, pokud pro ně byla zpracována a předložena Komisi ES úplná dokumentace podle článku 6 směrnice 91/414/EHS

Látky určené pro vědecký výzkum a vývoj v poloprovozním měřítku (množství látky je vyšší než 1 t/r).

Aktivní látky používané výhradně v biocidních přípravcích, pokud pro ně byla předána úplná dokumentace podle směrnice 98/8/ES a souvisejících předpisů

Vysoce rizikové látky, zapsané v seznamu "kandidátů na povolování", obsažené v předmětech, které se z předmětů neuvolňují při zamýšlené funkci předmětu, ale přesto mohou za určitých situací znamenat ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí.

Látky oznámené podle směrnice 67/548/EHS (registrované podle zákona č. 157/1998 Sb. nebo č. 356/2003 Sb.)

































14.0 Nařízení CLP: klasifikace, označování, balení 14.1 Úvod Co je nařízení CLP a proč existuje? Obchod s látkami a směsmi není pouze záležitostí vnitřního trhu, ale také trhu světového. Aby se zjednodušil světový obchod a současně se zajistila ochrana lidského zdraví a životního prostředí, byla v průběhu 12 let v rámci struktury Organizace spojených národů (OSN) pečlivě vytvořena harmonizovaná kritéria klasifikace a označování a obecné zásady jejich používání. Výsledkem je Globálně harmonizovaný systém klasifikace a označování chemických látek (UN GSH).

Nařízení CLP vychází z revize systému UN GHS. Jeho základem jsou základní body a postupy obsažené ve směrnicích DSD a DPD. Nařízení CLP je tedy podobné způsobu, jakým je systém GHS začleněn do právního rámce v zemích mimo EU, ale nemusí být s tímto způsobem zcela totožné. Nařízení CLP je právně závazné ve všech členských státech. Nařízení CLP nahrazuje směrnice DSD a DPD. Tyto směrnice jsou definitivně zrušeny od 1. června 2015.

Podobně jako v případě směrnice DSD, je jedním z hlavních cílů nařízení CLP stanovit, zda látka nebo směs vykazuje vlastnosti, které určují klasifikaci "nebezpečná". Jakmile jsou takové vlastnosti rozpoznány a látka či směs je podle toho klasifikována, musí výrobci, dovozci, následní uživatelé a distributoři látek a směsí a také výrobci a dovozci některých specifických předmětů sdělit zjištěné nebezpečné vlastnosti těchto látek nebo směsí ostatním účastníkům dodavatelského řetězce, včetně spotřebitelů. Označování nebezpečnosti látky umožňuje sdělit klasifikaci nebezpečnosti uživateli látky nebo směsi, varovat jej před přítomností nebezpečné vlastnosti a upozornit jej, že je třeba zabránit expozicím a z nich vyplývajícím rizikům. Nařízení CLP stanovuje obecné standardy balení, aby bylo zajištěno bezpečné dodání nebezpečných látek a směsí (bod odůvodnění 49 nařízení CLP a hlava IV nařízení CLP). A co posuzování rizika? Klasifikace chemických látek má odrážet druh a závažnost vnitřních nebezpečných vlastností látky nebo směsi. Neměla by být zaměňována s posuzováním rizika, které představuje existující nebezpečí plynoucí za skutečné expozice lidí nebo životního prostředí látce nebo směsi, která vykazuje tuto nebezpečnou vlastnost. Společným jmenovatelem klasifikace a posuzování rizika je nicméně rozpoznání a posouzení nebezpečnosti látky. Jaká je úloha Evropské agentury pro chemické látky (dále "ECHA" nebo "agentura")? Evropská agentura pro chemické látky je orgánem Společenství, který byl zřízen za účelem spravování nařízení REACH. Je ústředním subjektem pro provádění nařízení REACH i CLP a má zajistit jejich soulad v celé EU. Agentura pomocí svého sekretariátu a specializovaných výborů poskytuje členským státům a institucím Společenství vědeckou a technickou podporu v otázkách, které souvisejí s chemickými látkami, které spadají do její působnosti. Typickými úkoly agentury obecně jsou: -

poskytovat průmyslu technické a vědecké pokyny a nástroje v souvislosti s plněním povinností vyplývajících z nařízení CLP (článek 50 nařízení CLP),





-

poskytovat příslušným orgánům členských států technické a vědecké pokyny týkající se uplatňování nařízení CLP (článek 50 nařízení CLP),

-

poskytovat podporu kontaktním místům zřízeným v souladu s nařízením CLP (články 44 a 50 nařízení CLP),

-

vytvořit seznam klasifikací a označení a vést jej ve formě databáze a přijímat oznámení do seznamu klasifikací a označení (článek 42 nařízení CLP),

-

přijímat od příslušných orgánů členských států a dodavatelů návrhy harmonizované klasifikace látky, a předkládat Komisi stanoviska k těmto návrhům klasifikace (článek 37 nařízení CLP),

-

přijímat, hodnotit a rozhodnout o přijatelnosti požadavků na použití alternativního názvu chemické látky (článek 24 nařízení CLP) a

-

vypracovávat a předkládat Komisi návrhy výjimek z požadavků na označování a balení (čl. 29 odst. 5 nařízení CLP).

14.2 Úlohy a povinnosti podle nařízení CLP 14.2.1 Úlohy podle nařízení CLP Povinnosti kladené na dodavatele látek nebo směsí v souladu s nařízením CLP závisí především na jeho úloze vzhledem k látce či směsi v dodavatelském řetězci. Nejdůležitější proto je, abyste si podle nařízení CLP určili svou úlohu. Abyste stanovili svou úlohu, přečtěte si pět různých popisů uvedených v tabulce 2.1, které vycházejí z článku 2 nařízení CLP. Upozorňujeme, že povinnosti klasifikovat, označovat a balit podle nařízení CLP obecně souvisí s dodáváním látek nebo směsí. Nezávisle na dodávání látek a směsí je však klasifikace důležitá také pro správnou přípravu registrace nebo oznámení pro účely nařízení REACH. Tyto pokyny by tudíž měly sloužit také těm, kdo v souladu s nařízením REACH připravují tyto návrhy. Povinnosti týkající se označování a balení se obecně netýkají přípravy registrace a oznámení pro účely nařízení REACH tam, kde nedochází k žádnému dodávání. Tabulka 2.1: Určení vaší úlohy podle nařízení CLP Popis

Vaše úloha podle nařízení CLP

1

Fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která v rámci Společenství vyrábí nebo těží látku v přírodním stavu.

Výrobce (1)

2

Fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, která odpovídá za fyzické uvedení na celní území Společenství.

Dovozce

3

Fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství jiná než výrobce nebo dovozce, která používá látku samotnou nebo obsaženou ve směsi při své průmyslové nebo profesionální činnosti.

Následný uživatel (2) (včetně subjektu podílejícího se na úpravě formy výrobku / zpětného dovozce)

4

Fyzická nebo právnická osoba usazená ve Společenství, včetně maloobchodníka, která pouze skladuje a uvádí na trh látku samotnou nebo obsaženou ve směsi pro třetí osoby.

Distributor (včetně maloobchodníka)

5

Fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí nebo sestavuje předmět na území Společenství; kde předmětem je věc, která během výroby získává určitý tvar, povrch nebo vzhled určující její funkci ve větší míře než její chemické složení.

Výrobce předmětu (3)





Poznámky: (1) V každodenní mluvě může pojem "výrobce" znamenat jak (fyzickou/právnickou) osobu, která vyrábí látky, tak i (fyzickou/právnickou) osobu, která vyrábí směsi (tzv. subjekt podílející se na úpravě formy výrobku). Na rozdíl od každodenní mluvy, je pojem "výrobce" v nařízeních REACH a CLP vyhrazen pouze osobě, která vyrábí látky. Subjekt podílející se na úpravě formy výrobku je podle nařízení REACH a CLP "následným uživatelem". (2) Distributor ani spotřebitel nejsou následnými uživateli. (3) Jako výrobce či dovozce předmětu se vás nařízení CLP týká pouze tehdy, pokud vyrábíte nebo dovážíte výbušný předmět, jak je popsán v bodě 2.1 přílohy I nařízení CLP, nebo v případě, že je látka obsažená v předmětu registrována nebo oznamována podle článku 7 nebo 9 nařízení REACH.

14.2.2 Povinnosti podle nařízení CLP Obecnou povinností, kterou nařízení CLP ukládá všem dodavatelům v dodavatelském řetězci, je spolupracovat za účelem splnění požadavků tohoto nařízení na klasifikaci, označování a balení (čl. 4 odst. 9 nařízení CLP). Jinak vaše konkrétní povinnosti podle nařízení CLP závisí na vaší úloze v dodavatelském řetězci, jak je určena v tabulce 2.1. V tabulkách 2.2 až 2.5 jsou uvedeny povinnosti každé úlohy a u každého případu se v nich také uvádějí hlavní oddíly těchto pokynů.

Tabulka 2.2: Povinnosti výrobce nebo dovozce Povinnosti podle nařízení CLP 1

Hlavní oddíly

Před uvedením látek a směsí na trh byste je měli klasifikovat, označovat a balit v souladu s nařízením CLP.

7

Měli byste také klasifikovat látky, které nejsou uváděny na trh a jsou předmětem registrace nebo oznamování v souladu s články 6, 9, 17 nebo 18 nařízení REACH (článek 4 nařízení CLP). 2

Měli byste klasifikovat podle hlavy II nařízení CLP (články 5-14 nařízení CLP).

8 - 13

3

Měli byste látky či směsi označovat podle hlavy III nařízení CLP (články 17-33 nařízení CLP).

14 - 16

4

Měli byste látky či směsi balit podle hlavy IV nařízení CLP (článek 35 nařízení CLP).

14 a 16

5

V případě, že látky uvádíte na trh, měli byste položky klasifikace a označení zanést do seznamu klasifikace a označení založeného agenturou (článek 40 nařízení CLP).

18

6

Měli byste podniknout veškeré náležité a dostupné kroky, abyste se seznámili s novými vědeckými nebo technickými poznatky, které mohou mít vliv na klasifikaci látek nebo směsí, které uvádíte na trh. Jste-li si vědomi informací, které považujete za přiměřené a spolehlivé, měli byste bez zbytečného prodlení provést nové hodnocení příslušné klasifikace (článek 15 nařízení CLP).

19

7

V určitých případech byste měli po jakékoli změně klasifikace a označení látky nebo směsi bez zbytečného prodlení označení aktualizovat (článek 30 nařízení CLP).

14 a 19

8

Pokud máte nové informace, jež mohou vést ke změně harmonizované klasifikace a prvků označení látek (část 3 přílohy VI k nařízení CLP), měli byste předložit návrh příslušnému orgánu v jednom ze členských států, v němž je látka uváděna na trh (čl. 37 odst. 6 nařízení CLP).

22

9

Měli byste shromažďovat a uchovávat veškeré informace vyžadované pro účely klasifikace a označování podle nařízení CLP a zajistit, aby byly dostupné, po dobu nejméně 10 let po posledním dodání látky nebo směsi. Tyto informace by měly být uchovávány společně s informacemi vyžadovanými v článku 36 nařízení REACH (článek 49 nařízení CLP)

21

Poznámka: Dovozci a následní uživatelé, kteří uvádějí na trh směsi, by měli být připraveni poskytnout určité informace související se směsmi orgánům členských států, které jsou zodpovědné za získávání těchto informací, aby mohly vypracovat preventivní a léčebná opatření, a to zejména pro případy náhlého ohrožení zdraví (článek 45 nařízení CLP).





Tabulka 2.3: Povinnosti následného uživatele (vč. formulátora / zpětného dovozce) Povinnosti podle nařízení CLP

Hlavní oddíly

2

V případě, že měníte složení látky nebo směsi, kterou uvádíte na trh: měli byste klasifikovat podle hlavy II nařízení CLP (články 5-14 nařízení CLP).

8 - 13

3

Měli byste látky či směsi označovat podle hlavy III nařízení CLP (články 17-33 nařízení CLP).

14 - 16

4

Měli byste balit podle hlavy IV nařízení CLP (článek 35 nařízení CLP).

14 a 16

5

Měli byste podniknout veškeré dostupné a přiměřené kroky k tomu, abyste se obeznámili s novými vědeckými nebo technickými poznatky, které mohou mít vliv na klasifikaci látek nebo směsí, které uvádíte na trh. Jste-li si vědomi informací, které považujete za přiměřené a spolehlivé, měli byste bez zbytečného prodlení provést nové hodnocení příslušné klasifikace (článek 15 nařízení CLP).

19

6

V určitých případech byste měli po jakékoli změně klasifikace a označení látky nebo směsi bez zbytečného prodlení označení aktualizovat (článek 30 nařízení CLP).

14 a 19

7

Pokud máte nové informace, jež mohou vést ke změně harmonizované klasifikace a prvků označení látek, měli byste předložit návrh příslušnému orgánu v jednom ze členských států, v němž je látka uváděna na trh (čl. 37 odst. 6 nařízení CLP)

22

Tabulka 2.3: Povinnosti následného uživatele (vč. subjektu podílejího se na úpravě formy výrobku / zpětného dovozce) Povinnosti podle nařízení CLP 8

Hlavní oddíly

Měli byste shromažďovat a uchovávat veškeré informace vyžadované pro účely klasifikace a označování podle nařízení CLP a zajistit, aby byly dostupné, po dobu nejméně 10 let po posledním dodání látky nebo směsi. Tyto informace by měly být uchovávány společně s informacemi vyžadovanými v článku 36 nařízení REACH (článek 49 nařízení CLP).

21

Poznámka: Dovozci a následní uživatelé, kteří uvádějí na trh směsi, by měli být připraveni poskytnout určité informace související se směsmi orgánům členských států, které jsou zodpovědné za získávání těchto informací, aby mohly vypracovat preventivní a léčebná opatření, a to zejména pro případy náhlého ohrožení zdraví (článek 45 nařízení CLP). 8

Měli byste shromažďovat a uchovávat veškeré informace vyžadované pro účely klasifikace a označování podle nařízení CLP a zajistit, aby byly dostupné, po dobu nejméně 10 let po posledním dodání látky nebo směsi. Tyto informace by měly být uchovávány společně s informacemi vyžadovanými v článku 36 nařízení REACH (článek 49 nařízení CLP).

21

Poznámka: Dovozci a následní uživatelé, kteří uvádějí na trh směsi, by měli být připraveni poskytnout určité informace související se směsmi orgánům členských států, které jsou zodpovědné za získávání těchto informací, aby mohly vypracovat preventivní a léčebná opatření, a to zejména pro případy náhlého ohrožení zdraví (článek 45 nařízení CLP).





14.3 Příprava na nařízení CLP 14.3.1 Kde začít? Prvním krokem je porozumět nařízení CLP a jeho dopadu na vaši činnost. Měli byste proto: -

vytvořit seznam svých látek a směsí (včetně látek, které jsou obsaženy ve směsích) a látek obsažených v předmětech, seznam svých dodavatelů a zákazníků, včetně informací, jak vaši zákazníci danou látku či směs používají. Je pravděpodobné, že většinu těchto informací jste již shromáždili v souvislosti s nařízením REACH,

-

posoudit, zda je zapotřebí vyškolit příslušné technické a řídící pracovníky ve vaší organizaci,

-

sledovat internetové stránky vašeho příslušného orgánu a stránky agentury, abyste měli aktuální informace o vývoji nařízení a příslušných pokynů a

-

zjistit si od svých obchodních sdružení, jakou pomoc vám mohou nabídnout.

14.3.2 Co musíte udělat? Jako výrobce, dovozce či následný uživatel budete muset své látky a směsi, které již možná byly klasifikovány v souladu se směrnicí DSD nebo DPD, klasifikovat v souladu s kritérii nařízení CLP a změnit jejich štítky, bezpečnostní listy a v některých případech také jejich balení (článek 4 nařízení CLP).

V souvislosti s klasifikací se také budete muset rozhodnout, do jaké míry chcete použít převodní tabulky, uvedené v příloze VII nařízení CLP, které převádějí současné klasifikace podle DSD a DPD do úzce korespondujících nebo minimálních klasifikací podle nařízení CLP. Jako distributor jste povinen zajistit, aby látky a směsi byly před uvedením na trh označeny a baleny v souladu s hlavami III a IV nařízení CLP. Abyste splnili tuto povinnost budete možná muset použít informace, které vám byly dodány, např. bezpečnostní listy dodávané současně s látkami a směsmi (čl. 4 odst. 5 nařízení CLP).

Abyste porozuměli rozsahu práce, která se od vás vyžaduje, musíte být připraveni: -

uplatnit kritéria nařízení CLP na své látky a směsi (Jako výrobce či dovozce předmětu se vás nařízení CLP týká, pouze pokud vyrábíte nebo dovážíte výbušný předmět, jak je popsán v oddíle 2.1 přílohy I nařízení CLP, nebo v případě, že je látka obsažená v předmětu registrována nebo oznamována podle článku 7 nebo 9 nařízení REACH.), nebo použít jejich již existující klasifikace a převodní tabulky v příloze VII, pokud nemáte žádné údaje o svých látkách či směsích. V tomto případě byste měli vzít v úvahu pokyny, jak tyto tabulky používat, které jsou dostupné v části 1.8 Modulu 2. Neměli byste zapomenout vzít v úvahu také látky či směsi, které nejsou v současnosti podle směrnic DSD a DPD klasifikovány jako nebezpečné, protože podle nařízení CLP mohou být jako nebezpečné klasifikovány také některé látky či směsi, které dříve jako nebezpečné klasifikovány nebyly;

-

uvážit pro své látky lhůty registrace podle nařízení REACH a zvážit pravděpodobné množství informací, které vám jsou o těchto látkách zřejmě dostupné. Možná budete muset kvůli dalším informacím kontaktovat své dodavatele a

-

kontaktovat své dodavatele, abyste věděli, jak se připravují na nařízení CLP a jak toto nařízení ovlivní látky nebo směsi, které používáte. Pokud vyrábíte nové směsi a používáte přitom jako složky směsi jiné (směsi





ve směsích), budete muset kontaktovat své dodavatele a projednat s nimi, které informace o dané směsi a jejich složkách vám budou k dispozici, včetně informací, které jsou uvedeny v bezpečnostních listech. Podobně, pokud dodáváte směsi zákazníkům, kteří je používají k přípravě jiných směsí, budete muset zvážit, jak se svými zákazníky sdílet informace o této směsi a jejích složkách. Další informace k CLP i REACH naleznete na stránkách agentury ECHA http://echa.europa.eu.





15.0 Informace ke změnám bezpečnostních listů (BL) Důležité pojmy: Uvedení na trh REACH i CLP:

"uvedením na trh" dodání nebo zpřístupnění třetí osobě, za úplatu či zdarma. Za uvedení na trh se považuje rovněž dovoz.

Dodavatel REACH i CLP:

"dodavatelem" látky nebo směsi je výrobce, dovozce, následný uživatel nebo distributor uvádějící na trh látku samotnou nebo obsaženou ve směsi anebo směs.

Uvedení na trh znamená, že dodavatel (výrobce, dovozce, následný uživatel, distributor) předá látku nebo směs dál po směru dodavatelského řetězce.

15.1 Uvádění klasifikace v bezpečnostních listech Bezpečnostní listy zpracované pro látky a směsi uvedené na trh po 1. 6. 2015 musí obsahovat pouze klasifikaci dle CLP. Výjimka platí pro bezpečnostní listy poskytnuté příjemci před 1. 6. 2015. Tyto bezpečnostní listy mohou obsahovat starou klasifikaci a mohou se i nadále používat až do 31. 5. 2017 (článek 2 nařízení 830/2015). Touto výjimkou však nesmí být dotčen čl. 31 odst. 9 nařízení (ES) č. 1907/2006, který uvádí: Dodavatelé bezpečnostní list neprodleně aktualizují a) jakmile jsou k dispozici nové informace, které mohou ovlivnit opatření k řízení rizik, nebo nové informace o nebezpečnosti, b) po udělení nebo zamítnutí povolení, c) po uložení omezení. Jestliže z bodů a) až c) vyplývá dodavateli povinnost aktualizovat bezpečnostní list, aktualizovaný bezpečnostní list již musí obsahovat pouze klasifikaci dle CLP a musí být sestaven dle nového povinného formátu (příloha II nařízení 830/2015).

15.2 Formát bezpečnostních listů Pokyny pro sestavení bezpečnostních listů jsou dány v příloze II nařízení REACH. Tato příloha byla kompletně novelizována nařízením č. 830/2015, které vstoupilo v platnost 28. 5. 2015.

Bezpečnostní list umožní zaměstnavatelům zejména zjistit, zda se na pracovišti vyskytují nebezpeční chemičtí činitelé, a posoudit případná rizika pro zdraví a bezpečnost pracovníků v důsledku jejich používání.

Informace v bezpečnostním listu musí být napsány jasně a stručně. Jazyk použitý v bezpečnostním listě musí být jednoduchý, jasný a přesný a musí se vyhnout žargonu, zkratkovým slovům a zkratkám. Nesmí se používat tvrzení jako "může být nebezpečná", "nemá žádné účinky na zdraví", "bezpečná za většiny podmínek používání" nebo "neškodná" či jakákoli jiná tvrzení uvádějící, že látka nebo směs není nebezpečná, nebo případná jiná tvrzení, která neodpovídají klasifikaci této látky nebo směsi.

Datum sestavení bezpečnostního listu se uvede na první straně. Byl-li bezpečnostní list revidován a příjemcům se poskytne nová, revidovaná verze, příjemce se v oddíle 16 bezpečnostního listu upozorní na změny, pokud





nejsou uvedeny jinde. V tomto případě se na první straně uvede datum sestavení označené jako "Revize: (datum)" a také číslo verze, číslo revize, datum nahrazení nebo jiný údaj o tom, jaká verze se nahrazuje.

Všechny strany bezpečnostního listu, včetně veškerých příloh, musí být očíslovány a opatřeny buď údajem o délce bezpečnostního listu (např. "strana 1 ze 3"). Délka bezpečnostního listu musí být přiměřená nebezpečnosti látky nebo směsi a dostupným informacím. Slovo oddíl je povinnou součástí formátu. Všechny oddíly musí být vyplněny. Nový povinný formát – povinné oddíly a pododdíly: ODDÍL 4: Pokyny pro první pomoc 4.1 Popis první pomoci 4.2 Nejdůležitější akutní a opožděné symptomy a účinky 4.3 Pokyn týkající se okamžité lékařské pomoci a zvláštního ošetření

Další povinná data: Podooddíl 1.2 – uvádějí se určená použití, pokud jsou k dispozici ES Podooddíl 1.4 - uvede se kontakt na Toxikologické informační středisko Podooddíl 2.3 – uvede se zda je látka (směs) hodnocena jako PBT nebo vPvB Podooddíl 8.1 – uvedou se expoziční limity látky nebo složek směsi podle českého nařízení vlády 361/2007 Sb., v platném znění uvedou se hodnoty DNEL, PNEC pokud jsou k dispozici ES Oddíl 11 – toxikologické informace se člení podle tříd nebezpečnosti dle CLP. K jednotlivým třídám se přiřadí příslušná H věta uvedená v celkové klasifikaci látky/směsi. Oddíl 15 – uvádí se informace o omezení (příloha XVII REACH) a povolení (příloha XIV REACH). Nařízení přímo říká, co v kterém oddílu má být uvedeno (dále upřesňuje návod uvedený na stránkách ECHA (http://echa.europa.eu).




Ing. Zdeněk Fildán

PŘÍRUČKA PRO NAKLÁDÁNÍ S CHEMICKÝMI LÁTKAMI A SMĚSMI

2. ČÁST A: ZÁVAŽNÉ HAVÁRIE

PODLE ZÁKONA Č. 224/2015 SB. O PREVENCI ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ


1.0 Úvod Dne 11. září 2015 byl vydán nový zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o prevenci závažných havárií". Poznámka:

Pokud bude v této kapitole použit výraz "zákon" bez dalšího upřesnění, je myšlen zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií, v platném znění.

Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství (Směrnice

Evropského parlamentu a Rady

2012/18/EU ze dne 4. července 2012 o kontrole nebezpečí závažných havárií s přítomností nebezpečných látek a o změně a následném zrušení směrnice Rady 96/82/ES)

a stanoví systém prevence závažných havárií pro objekty, ve kterých je umístěna

nebezpečná látka, s cílem snížit pravděpodobnost vzniku a omezit následky závažných havárií na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek v těchto objektech a v jejich okolí. Zákon stanovuje: a)

povinnosti právnických nebo podnikajících fyzických osob, které užívají nebo budou užívat objekt, ve kterém je umístěna nebezpečná látka a

b)

působnost orgánů veřejné správy na úseku prevence závažných havárií způsobených nebezpečnými látkami.

Pokud jiný právní předpis nestanoví jinak, tento zákon se nevztahuje na: a)

vojenské objekty a vojenská zařízení (zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky),

b)

nebezpečí spojená s ionizujícím zářením (zákon

č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího

záření),

c)

silniční, drážní, leteckou a vodní přepravu nebezpečných látek mimo objekty, včetně dočasného skladování, nakládky a vykládky během přepravy (například

zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákon č.

266/1994 Sb., o dráhách, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)),

d)

přepravu nebezpečných látek v potrubích, včetně souvisejících přečerpávacích, kompresních a předávacích stanic postavených mimo objekt v trase potrubí (například zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích),

e)

geologické práce, hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem (zákon hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích)

č. 61/1988 Sb., o

v dolech, lomech nebo

prostřednictvím vrtů, s výjimkou povrchových objektů chemické a termické úpravy a zušlechťování nerostů, skladování a ukládání materiálů na odkaliště, jsou-li v souvislosti s těmito činnostmi umístěny nebezpečné látky, f)

průzkum a dobývání nerostů na moři, včetně uhlovodíků,

g)

skladování plynu v podzemních zásobnících v pobřežních vodách, a to jak na místech určených ke skladování, tak na místech, kde se rovněž provádí průzkum a dobývání nerostů, včetně uhlovodíků, s výjimkou pevninských podzemních zásobníků plynu v přirozených vrstvách, vodonosných vrstvách, solných kavernách a opuštěných dolech (zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, zákon č. 458/2000 Sb.),

h)

skládky odpadu, včetně podzemního skladování odpadu (zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech).



Část A-závažné havárie, kapitola 1.0, strana 1


1.1

Přechodná ustanovení, důležité skutečnosti a termíny (§ 55 zákona) (1) Objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle zákona č. 59/2006 Sb., se považují za objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B podle zákona č. 224/2015 Sb. (dále jen "tohoto zákona"). (2) Rozhodnutí vydaná před 1.10.2015 podle zákona č. 59/2006 Sb., se považují za rozhodnutí vydaná podle tohoto zákona. (3) Řízení zahájená podle zákona č. 59/2006 Sb., která nebyla pravomocně skončena před 1.10.2015, se dokončí podle zákona č. 59/2006 Sb. (4) Provozovatel přezkoumá seznam zpracovaný podle zákona č. 59/2006 Sb., a zajistí a předloží krajskému úřadu aktualizaci návrhu na zařazení a bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a zajistí a předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje aktualizaci vnitřního havarijního plánu a podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu do 1. června 2016, pokud tyto dokumenty zpracované podle dosavadních právních předpisů nesplňují požadavky tohoto zákona a podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B podle tohoto zákona se nemění. (5) Zjistí-li provozovatel na základě přezkumu seznamu zpracovaného podle zákona č. 59/2006 Sb., provedeného podle odstavce 4, že se mění podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu a)

návrh na změnu zařazení a posouzení rizik závažné havárie do 1.10.2016 a

b)

bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a pro zpracování vnějšího havarijního plánu do 1.10.2017.

(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá objekt podle zákona č. 59/2006 Sb., přezkoumá seznam zpracovaný podle zákona č. 59/2006 Sb., a zajistí aktualizaci protokolu o nezařazení zpracovaného podle zákona č. 59/2006 Sb., pokud nesplňuje požadavky tohoto zákona, a aktualizovaný protokol o nezařazení, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží krajskému úřadu do 1.10.2016. Zjistí-li právnická nebo podnikající fyzická osoba na základě přezkumu seznamu provedeného podle věty první, že splňuje podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na zařazení 1.10.2016 a dále postupuje podle odstavce 5 písm. b) obdobně. (7) Uživatel objektu, na který se nevztahoval zákon č. 59/2006 Sb., zpracuje seznam podle tohoto zákona a zjistí-li na jeho základě, že jsou splněny podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje a předloží krajskému úřadu návrh na zařazení do 1.10.2016 a dále postupuje podle odstavce 5 písm. b) obdobně. Zjistí-li na základě seznamu, že nejsou splněny podmínky pro zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B uvedené v § 5 odst. 1 nebo 2 tohoto zákona, zpracuje protokol o nezařazení podle tohoto zákona a, pokud jsou splněny podmínky uvedené v § 4 odst. 3 tohoto zákona, předloží jej krajskému úřadu do 1.10.2016.





2.0 Základní pojmy (§ 2 zákona) Pro účely tohoto zákona se rozumí poznámka: příloha č. 1 zákona je uvedena v příloze č. 4 této publikace a) objektem

celý prostor, popřípadě soubor prostorů, ve kterém je umístěna jedna nebo více nebezpečných látek v jednom nebo více zařízeních užívaných právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, včetně společných nebo souvisejících infrastruktur a činností,

b) zařízením

technická nebo technologická jednotka, ve které je nebezpečná látka vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována a která zahrnuje rovněž všechny části nezbytné pro provoz zařízení, zejména stavební objekty, potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy a nákladové prostory,

c) provozovatelem právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství stejném nebo větším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, nebo který byl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, d) uživatelem objektu právnická nebo podnikající fyzická osoba, která užívá nebo bude užívat objekt, ve kterém je nebo bude nebezpečná látka umístěna v množství menším, než je množství uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu v sloupci 2 tabulky I nebo II, a který nebyl zařazen do skupiny A nebo do skupiny B rozhodnutím krajského úřadu, e) nebezpečnou látkou vybraná nebezpečná chemická látka nebo chemická směs podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí (Nařízení EU č. 1272/2008

- CLP), splňující kritéria stanovená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce I

nebo uvedená v příloze č. 1 k tomuto zákonu v tabulce II a přítomná v objektu jako surovina, výrobek, vedlejší produkt, meziprodukt nebo zbytek, včetně těch látek, u kterých se dá důvodně předpokládat, že mohou vzniknout v případě závažné havárie, f) umístěním nebezpečné látky projektované množství nebezpečné látky, která je nebo bude vyráběna, zpracovávána, používána, přepravována nebo skladována v objektu nebo u které lze důvodně předpokládat, že se při ztrátě kontroly nad průběhem průmyslového chemického procesu nebo při vzniku závažné havárie může v objektu nahromadit, g) závažnou havárií mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost, zejména závažný únik nebezpečné látky, požár nebo výbuch, která vznikla nebo jejíž vznik bezprostředně hrozí v souvislosti s užíváním objektu, vedoucí k vážnému ohrožení nebo k vážným následkům na životech a zdraví lidí a zvířat, životním prostředí nebo majetku a zahrnující jednu nebo více nebezpečných látek, h) zdrojem rizika vlastnost nebezpečné látky nebo fyzická či fyzikální situace vyvolávající možnost vzniku závažné havárie, i) rizikem

pravděpodobnost vzniku nežádoucího specifického účinku, ke kterému dojde během určité doby nebo za určitých okolností,

j) skladováním

umístění určitého množství nebezpečných látek pro účely uskladnění, uložení do bezpečného opatrování nebo udržování v zásobě,

k) sousedním objektem objekt nacházející se v takové blízkosti jiného objektu, v důsledku které se zvyšuje pravděpodobnost vzniku nebo následky závažné havárie, A – nakládání s CHLP




l) domino efektem možnost zvýšení pravděpodobnosti vzniku nebo následků závažné havárie v důsledku vzájemné blízkosti zařízení, objektů nebo skupiny objektů a umístění nebezpečných látek, m) zónou havarijního plánování území v okolí objektu, ve kterém jsou uplatňovány požadavky ochrany obyvatelstva a požadavky územního rozvoje z hlediska havarijního plánování formou vnějšího havarijního plánu, n) scénářem

variantní popis rozvoje závažné havárie, popis rozvoje příčinných a následných, na sebe navazujících a vedle sebe i posloupně probíhajících událostí, a to buď spontánně probíhajících anebo probíhajících jako činnost lidí, které mají za účel zvládnout průběh závažné havárie.





3.0 Posouzení objektu či zařízení – základní zjištění rozsahu povinností (§ 3-7 zákona) Tato oblast zákona o prevenci závažných haváriích se týká všech firem (přesněji všech právnických nebo podnikajících fyzických osob), v jejichž objektech je umístěna vybraná nebezpečná látka (a to bez ohledu na její množství). Seznam dotčených látek je uveden v příloze č. 4 (příloha č. 1 zákona). Vzhledem k zásadnímu významu jednotlivých pojmů, si vždy ověřte jejich přesný význam v kapitole 2.0 (hlavně pojmy objekt, zařízení, nebezpečná látka, provozovatel, uživatel, umístění nebezpečné látky apod.). Provozovatel nebo uživatel objektu je povinen přijmout všechna opatření nezbytná k prevenci závažných havárií a omezení jejich následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek.

3.1

Seznam nebezpečných látek (§ 3 zákona) Provozovatel nebo uživatel objektu je povinen: a)

zpracovat seznam, ve kterém uvede druh, množství, klasifikaci a fyzikální formu všech nebezpečných látek umístěných v objektu (dále jen "seznam"),

b) na základě seznamu provést součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu podle vzorce a za podmínek uvedených v příloze č. 4 a c)

3.2

na základě seznamu a výsledku součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu: 

zpracovat protokol o nezařazení, nebo



navrhnout zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B.

Protokol o nezařazení (§ 4 zákona) Uživatel objektu zpracuje protokol o nezařazení, ve kterém zaznamená skutečnost, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu je menší, než množství uvedené v příloze č. 4 v sloupci 2 tabulky I nebo II, a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu je menší než 1. Protokol o nezařazení se uchová pro účely kontroly (nikam se neposílá). Protokol o nezařazení obsahuje a)

identifikační údaje objektu a jeho uživatele,

b) seznam, c)

popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu a

d) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za uživatele objektu. Vzor protokolu o nezařazení je uveden v příloze č. 5. Uživatel objektu musí zajistit aktualizaci protokolu o nezařazení po každém zvýšení množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahujícím 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu nebo při umístění další nebezpečné látky v objektu, která dosud nebyla v seznamu uvedena. V případě, že množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesáhne 2 % množství uvedeného v příloze č. 4 v sloupci 2 tabulky I nebo II, musí uživatel objektu do 1 měsíce zaslat protokol o nezařazení nebo jeho aktualizaci krajskému úřadu. Krajský úřad posoudí tento "nad dvouprocentní" protokol a v případě, že zjistí skutečnosti odůvodňující zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B, zahájí řízení o zařazení objektu do příslušné skupiny. A – nakládání s CHLP




3.3

Návrh na zařazení do skupiny A či B (§ 5-6 zákona) Provozovatel (nebo uživatel, který má součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu větší než 1) navrhne zařazení objektu do skupiny A či B, pokud množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosáhne nejméně množství uvedeného v příloze č. 4 (v sloupci 2 pro skupinu A, v sloupci 3 skupinu pro B) tabulky I nebo II nebo součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu dosáhne hodnoty 1. Návrh na zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B se zašle krajskému úřadu do 1 měsíce ode dne, kdy množství nebezpečné látky umístěné v objektu dosáhne nejméně množství uvedeného v příloze č. 4 tabulky I nebo II nebo součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu dosáhne hodnoty 1. Návrh na zařazení se předkládá v elektronické podobě podle vzoru uvedeného v příloze č. 7. Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem a rozhodne o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. Krajský úřad dále může určit objekty, u kterých může dojít k domino efektu, a rozhodne o zařazení těchto objektů do skupiny A nebo do skupiny B. Návrh na zařazení obsahuje a)

identifikační údaje objektu a provozovatele,

b) seznam, c)

popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele,

d) popis a grafické znázornění okolí objektu, e)

údaje o množství nebezpečných látek použitých při výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu,

f)

popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu a

g) místo, datum a podpis fyzické osoby oprávněné jednat za provozovatele.

3.4

Návrh na změnu zařazení objektu (§ 8 zákona) Provozovatel předloží krajskému úřadu návrh na změnu zařazení objektu ze skupiny A do skupiny B nebo ze skupiny B do skupiny A (dále jen „návrh na změnu zařazení“) do 1 měsíce ode dne, kdy dojde k takové změně v druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu, která může vést ke změně zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. O připravovaném návrhu na změnu zařazení uvědomí provozovatel krajský úřad před provedením těchto změn. Provozovatel navrhne krajskému úřadu vyřazení objektu ze skupiny A nebo ze skupiny B do 1 měsíce ode dne, kdy a)

ukončil činnost v objektu, nebo

b) dojde k takovému snížení množství nebezpečné látky umístěné v objektu, po kterém toto množství nedosahuje množství uvedeného v příloze č. 4 v sloupci 2 tabulky I nebo II a součet poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu nedosahuje hodnoty 1. Krajský úřad posoudí návrh provozovatele a rozhodne o vyřazení objektu ze skupiny A nebo ze skupiny B.





4.0 Zpracování bezpečnostní dokumentace V následujících kapitolách je uveden stručný výtah z povinností provozovatele objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B.

4.1

Posouzení rizik závažné havárie (§ 9 zákona) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B provede posouzení rizik závažné havárie pro účely zpracování bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. Náležitosti obsahu posouzení rizik závažné havárie, rozsah posouzení rizik závažné havárie zpracovávaného pro objekty zařazené do skupiny A nebo do skupiny B a způsob jeho provedení stanovuje vyhláška č. 227/2015 Sb.

4.2

Bezpečnostní program (§ 10-11 zákona) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A zpracuje na základě posouzení rizik závažné havárie bezpečnostní program. Provozovatel bezpečnostní program přezkoumá nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o jeho schválení a poté vždy nejméně jednou za 5 let. O provedeném přezkumu bezpečnostního programu pořídí záznam, ve kterém uvede seznam změn provedených v objektu a jejich popis. Záznam o provedeném přezkumu bezpečnostního programu uchová pro potřeby kontroly a stejnopis záznamu zašle krajskému úřadu na vědomí. Jestliže na základě výsledků provedeného přezkumu bezpečnostního programu vyplyne potřeba jej aktualizovat, je provozovatel povinen bezodkladně tuto aktualizaci zajistit a předložit ji ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne zaslání stejnopisu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu krajskému úřadu. Náležitosti obsahu bezpečnostního programu a jeho strukturu, obsahu záznamu o provedeném přezkumu bezpečnostního programu stanovuje vyhláška č. 227/2015 Sb.

4.3

Bezpečnostní zpráva (§ 12-13 zákona) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje na základě posouzení rizik závažné havárie bezpečnostní zprávu. Provozovatel zajistí posouzení bezpečnostní zprávy. Na základě tohoto posouzení zpracuje zprávu o posouzení bezpečnostní zprávy a návrh této zprávy předloží krajskému úřadu ke schválení a)

nejpozději do 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o schválení bezpečnostní zprávy nebo rozhodnutí o schválení předchozí zprávy o jejím posouzení,

b) kdykoliv na základě vlastní iniciativy nebo na žádost krajského úřadu v případech odůvodněných novými skutečnostmi nebo s ohledem na nové technické poznatky týkající se otázek bezpečnosti, analýzy havárií, nehod a skoronehod nebo poznatků v hodnocení zdrojů rizika. A – nakládání s CHLP




Náležitosti obsahu bezpečnostní zprávy a její strukturu, obsahu zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy a její strukturu stanovuje vyhláška č. 227/2015 Sb.

4.4

Aktualizace bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy (§ 14 zákona) Provozovatel objektu, u kterého dochází ke změně zařazení podle § 8 odst. 1, zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu ve lhůtách stanovených pro jeho předložení v § 10 odst. 5 nebo § 12 odst. 5 zákona. Provozovatel bezodkladně zajistí aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne, kdy dojde k takové a)

změně v druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektu,

b) změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, která vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, nebo c)

organizační změně, která ovlivňuje systém řízení bezpečnosti.

Provozovatel bezodkladně zajistí aktualizaci bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předloží ke schválení krajskému úřadu do 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy, pokud potřeba jejího provedení vyplývá ze závěru zprávy o posouzení bezpečnostní zprávy podle § 13 odst. 2 písm. c) zákona.

4.5

Dodržování bezpečnostního programu a bezpečnostní zprávy (§ 15 zákona) Provozovatel postupuje podle bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. Provozovatel prokazatelně seznámí své zaměstnance a jiné osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, v potřebném rozsahu s bezpečnostním programem nebo bezpečnostní zprávou.

4.6

Plán fyzické ochrany (§ 21-22 zákona) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje pro tento objekt plán fyzické ochrany. Provozovatel zašle plán fyzické ochrany a jeho změny krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky) na vědomí do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace. Rozsah bezpečnostních opatření přijímaných v objektu stanoví provozovatel vnitřním předpisem. Provozovatel pravidelně, nejméně však jednou za rok, provede funkční zkoušky bezpečnostních opatření a o provedených zkouškách pořídí zápis, který uchovává po dobu 3 let.





Každý, kdo se v souvislosti s plněním svých pracovních povinností seznámil s bezpečnostními opatřeními uvedenými v plánu fyzické ochrany, je povinen zachovávat o těchto opatřeních mlčenlivost. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo plnění pracovních povinností. Podrobnosti stanovuje prováděcí právní předpis (vyhláška 225/2015 Sb. o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B).

4.7

Vnitřní havarijní plán (§ 23-25 zákona) Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje vnitřní havarijní plán, ve kterém stanoví opatření přijímaná uvnitř objektu při vzniku závažné havárie za účelem zmírnění jejích následků na životy a zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a majetek. Provozovatel na základě rozhodnutí krajského úřadu zahrne do vnitřního havarijního plánu preventivní bezpečnostní opatření vztahující se k možnému vzniku domino efektu. Provozovatel zpracuje vnitřní havarijní plán v součinnosti se svými zaměstnanci a projedná jej se zaměstnanci svých dlouhodobých dodavatelů. Provozovatel předloží vnitřní havarijní plán do 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostní dokumentace krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje pro účely zpracování vnějšího havarijního plánu. Provozovatelé objektů zařazených do skupiny B, které jsou umístěny ve společném vymezeném prostoru, mohou na základě společné dohody zpracovat vnitřní havarijní plán společně. Provozovatel uloží vnitřní havarijní plán tak, aby byl dostupný osobám pověřeným k provádění opatření vnitřního havarijního plánu, složkám integrovaného záchranného systému a osobám vykonávajícím kontrolu. Provozovatel prokazatelně seznámí své zaměstnance a ostatní osoby, které se s jeho vědomím zdržují v objektu, včetně zaměstnanců svých dlouhodobých dodavatelů, o rizicích závažné havárie, o preventivních bezpečnostních opatřeních a o jejich žádoucím chování v případě vzniku závažné havárie. Provozovatel prověří vnitřní havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti do 3 let ode dne jeho předložení krajskému úřadu, a poté vždy nejméně jednou za 3 roky. Provozovatel zajistí aktualizaci vnitřního havarijního plánu a)

po každé změně druhu nebo množství nebezpečné látky umístěné v objektu přesahující 10 % dosavadního množství nebezpečné látky umístěné v objektu, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu,

b) po každé změně technologie, ve které je nebezpečná látka použita, pokud tato změna vede ke změně bezpečnosti užívání objektu, nebo c)

při organizačních a technických změnách, pokud tyto změny ovlivňují systém řízení bezpečnosti a účinnost vnitřního havarijního plánu.





Provozovatel předloží aktualizaci vnitřního havarijního plánu do 1 měsíce ode dne, kdy nastala některá ze uvedených skutečností, krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje. Náležitosti obsahu vnitřního havarijního plánu a jeho strukturu stanovuje vyhláška č. 227/2015 Sb.





5.0 Havarijní plánování 5.1

Vnější havarijní plán a zóna havarijního plánování (§ 26-30 zákona) Pro objekty zařazené do skupiny B se stanoví zóna havarijního plánování a zpracovává vnější havarijní plán. Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B spolupracuje s krajským úřadem a jím pověřenými organizacemi a institucemi a s hasičským záchranným sborem kraje na zajištění havarijní připravenosti, informování veřejnosti a preventivně výchovné činnosti v oblasti vymezené vnějším havarijním plánem. Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B po projednání s hasičským záchranným sborem kraje pořizuje, udržuje a provozuje v zóně havarijního plánování koncové prvky varování. Provozovatel objektu zařazeného do skupiny B zpracuje podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu. Provozovatel předloží podklady krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje současně s předložením návrhu bezpečnostní zprávy. Náležitosti obsahu podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu, jejich strukturu a způsob jejich zpracování stanovuje vyhláška č. 226/2015 Sb.. Krajský úřad stanoví zónu havarijního plánování na základě podkladů předložených provozovatelem. Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje postupem stanoveným zákonem o integrovaném záchranném systému vnější havarijní plán. Hasičský záchranný sbor kraje vyžaduje při zpracování vnějšího havarijního plánu součinnost orgánů kraje a obcí a dalších subjektů, je-li to nezbytné. Hasičský záchranný sbor kraje zpracuje vnější havarijní plán do 2 let ode dne stanovení zóny havarijního plánování. Krajský úřad zajistí veřejné projednání vnějšího havarijního plánu a jeho aktualizace. Hasičský záchranný sbor kraje prověří vnější havarijní plán z hlediska jeho aktuálnosti nejméně jednou za 3 roky. Jestliže krajský úřad dojde s ohledem na informace obsažené v bezpečnostní zprávě a podkladech pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu k závěru, že za hranicemi objektu zařazeného do skupiny B nehrozí nebezpečí závažné havárie, může rozhodnout, že pro tento objekt nebude stanovovat zónu havarijního plánování a hasičský záchranný sbor kraje nebude zpracovávat vnější havarijní plán.









6.0 Nové objekty § 31-32 zákona) Provozovatel, který bude zřizovat nový objekt nebo jeho část výstavbou nebo změnou užívání dokončené stavby (dále jen „nový objekt“), zpracuje za podmínek stanovených v § 5 odst. 1 a 2 zákona návrh na zařazení a posouzení rizik závažné havárie a předloží je krajskému úřadu souběžně s podáním žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění nového objektu, popřípadě žádosti o vydání stavebního povolení nebo žádosti o dodatečné povolení stavby v případě, že se územní rozhodnutí nevydává, stavebnímu úřadu podle stavebního zákona. Krajský úřad posoudí návrh na zařazení předložený provozovatelem a rozhodne o zařazení objektu do skupiny A nebo do skupiny B. Krajský úřad zajistí zpracování posudku k posouzení rizik závažné havárie předloženého provozovatelem pověřenou právnickou osobou. Lhůta pro zpracování posudku nesmí být delší než 20 dnů; v odůvodněných, zejména složitých případech může být tato lhůta prodloužena, nejdéle však o dalších 20 dnů. Provozovatel nového zařazeného objektu zpracuje bezpečnostní program nebo bezpečnostní zprávu a jejich návrh předloží ke schválení krajskému úřadu nejpozději 5 měsíců před uvedením nového objektu do zkušebního provozu; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel předloží návrh bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy ke schválení krajskému úřadu ve stejné lhůtě před uvedením do užívání podle stavebního zákona. Provozovatel nesmí nový objekt uvést do zkušebního provozu před nabytím právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel předloží pravomocné rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu podle stavebního zákona. Provozovatel nesmí nový objekt uvést do užívání bez pravomocného rozhodnutí o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy. Provozovatel nového objektu zařazeného do skupiny A nebo do skupiny B zpracuje plán fyzické ochrany a zašle jej krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky na vědomí nejpozději v den uvedení nového objektu do zkušebního provozu; v případě, že se zkušební provoz neprovádí, provozovatel zašle plán fyzické ochrany krajskému úřadu a krajskému ředitelství Policie České republiky na vědomí nejpozději v den uvedení nového objektu do užívání podle stavebního zákona. Provozovatel nového objektu zařazeného do skupiny B zpracuje a předloží krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje vnitřní havarijní plán a podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu.









7.0 Pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie (§ 33 zákona) Provozovatel zajistí pojištění odpovědnosti za škody vzniklé v důsledku závažné havárie (dále jen „pojištění odpovědnosti“) po celou dobu užívání objektu, včetně etapy zkušebního provozu. Pojištění odpovědnosti sjedná provozovatel s pojistitelem oprávněným provozovat pojišťovací činnost podle zákona o pojišťovnictví. Provozovatel sjedná pojištění odpovědnosti a)

do 60 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí krajského úřadu o schválení bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy, nebo

b) před uvedením nového objektu do zkušebního provozu; v případě, kdy se zkušební provoz neprovádí, provozovatel postupuje podle písmene a). Výše limitu pojistného plnění sjednaného provozovatelem musí odpovídat rozsahu možných následků závažné havárie uvedených ve schváleném bezpečnostním programu nebo schválené bezpečnostní zprávě; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného pro etapu zkušebního provozu musí výše limitu pojistného plnění odpovídat rozsahu možných následků závažné havárie stanovených na základě posouzení rizik závažné havárie předloženého krajskému úřadu. Provozovatel předloží krajskému úřadu ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti sjednaném podle písm. a) a pojistky k evidenci a uložení do 30 dnů ode dne jejího uzavření; v případě pojištění odpovědnosti sjednaného podle písm. b) předloží provozovatel ověřenou kopii smlouvy o pojištění odpovědnosti a pojistky před zahájením zkušebního provozu. Pojistka musí obsahovat údaje umožňující identifikaci objektu a jeho provozovatele a musí na ní být uveden limit pojistného. Provozovatel bezodkladně písemně oznámí krajskému úřadu každou změnu v pojištění odpovědnosti nebo jeho zánik.









8.0 Poskytování informací o vzniku a dopadech závažné havárie 8.1

Hlášení a konečná zpráva o vzniku a dopadech závažné havárie (§ 36 zákona) Provozovatel nebo uživatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, a)

bezodkladně ohlásí vznik závažné havárie příslušnému krajskému úřadu, České inspekci životního prostředí, příslušnému operačnímu a informačnímu středisku integrovaného záchranného systému a dotčeným obcím a

b) zpracuje hlášení o vzniku závažné havárie a doručí jej krajskému úřadu do 24 hodin od vzniku závažné havárie. Provozovatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, zpracuje konečnou zprávu o vzniku a dopadech závažné havárie, ve které uvede rovněž nápravná opatření přijatá ke zmírnění následků závažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování. Provozovatel objektu, ve kterém došlo k závažné havárii, nejpozději do 3 měsíců od vzniku závažné havárie předloží návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie ke schválení krajskému úřadu. Provozovatel objektu aktualizuje informace obsažené v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie, jestliže další vyšetřování odhalí dodatečné skutečnosti, které mění tyto informace nebo učiněné závěry. Aktualizované informace předloží provozovatel bezodkladně ke schválení krajskému úřadu. Prováděcí právní předpis (vyhláška č. 228/2015 Sb.) stanovuje a) náležitosti obsahu hlášení o vzniku závažné havárie a způsob jeho zpracování a b) náležitosti obsahu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie a způsob jejího zpracování.

8.2

Schvalování konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie (§ 37 zákona) Krajský úřad rozhodne o schválení návrhu konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. V případě, že návrh konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie nesplňuje požadavky tohoto zákona a právního předpisu přijatého k jeho provedení, zejména pokud jde o nápravná opatření přijatá ke zmírnění následků závažné havárie a preventivní opatření navrhovaná k zabránění jejímu opakování, krajský úřad vyzve provozovatele k odstranění zjištěných nedostatků a stanoví lhůtu k jejich odstranění. Krajský úřad ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje zpracuje doporučení pro provozovatele týkající se budoucích preventivních opatření, která nejsou uvedena v konečné zprávě o vzniku a dopadech závažné havárie a která mohou vést ke zlepšení prevence závažné havárie. Krajský úřad může na základě konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie uložit provozovateli povinnost zajistit aktualizaci bezpečnostního programu nebo bezpečnostní zprávy a tuto aktualizaci předložit ke schválení krajskému úřadu a stanovit k tomu lhůtu. Krajský úřad může rovněž uložit provozovateli povinnost zajistit aktualizaci vnitřního havarijního plánu a předložit ji krajskému úřadu k evidenci a uložení a hasičskému záchrannému sboru kraje.





8.3

Informace o vzniku a dopadech závažné havárie (§ 38 zákona) Krajský úřad zpracuje a po projednání v bezpečnostní radě kraje poskytne veřejnosti v zóně havarijního plánování informaci o vzniku a následcích závažné havárie a o nápravných opatřeních přijatých ke zmírnění jejích následků podle zákona o právu na informace o životním prostředí. Krajský úřad vždy zpřístupní tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup. Krajský úřad bezodkladně doručí MŽP a Ministerstvu vnitra hlášení o vzniku závažné havárie a rozhodnutí o schválení konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie. MŽP za účelem prevence a zmírnění následků závažné havárie bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 roku od vzniku závažné havárie, uvědomí Evropskou komisi o závažných haváriích splňující kritéria uvedená v části I přílohy č. 3 k zákonu, a to v rozsahu vyplývajícím z části II přílohy č. 3 k zákonu.





9.0 Kontroly, výkon veřejné správy, pokuty 9.1

Orgány kontroly a předmět kontroly (§ 39-42 zákona) Kontrolu podle vykonávají Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, krajské hygienické stanice a hasičské záchranné sbory krajů (dále jen "orgány integrované inspekce"), krajské úřady a Česká inspekce životního prostředí. Předmětem kontroly vykonávané podle tohoto zákona jsou zejména a)

posouzení, zda informace obsažené v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě odpovídají skutečným podmínkám v objektu,

b) opatření přijatá k prevenci vzniku závažné havárie v objektu, c)

vhodnost a dostatečnost prostředků zmírňujících možné následky závažné havárie,

d) dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v bezpečnostním programu nebo bezpečnostní zprávě a ve vnitřním havarijním plánu a e)

podklady pro stanovení zóny havarijního plánování a zpracování vnějšího havarijního plánu předložené krajskému úřadu a hasičskému záchrannému sboru kraje.

Předmětem kontroly nejsou plán fyzické ochrany a bezpečnostní opatření přijatá k zajištění fyzické ochrany objektu, které podléhají zvláštním kontrolám organizovaným krajským úřadem ve spolupráci s Policií České republiky.

9.2

Výkon veřejné správy (§ 43-50 zákona) Státní správu na úseku prevence závažných havárií v objektech vykonávají a) ministerstvo, b) Ministerstvo vnitra, c) Český báňský úřad a obvodní báňské úřady, d) Česká inspekce životního prostředí, e) krajské úřady, f) Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce, g) hasičské záchranné sbory krajů a h) krajské hygienické stanice.

9.3

Správní delikty (§ 51-50 zákona) Správní delikty řeší § 51 až 52. Za správní delikt se podle závažnosti uloží pokuta až do 5 000 000 Kč. Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila. Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.





Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.





Příloha č. 1

Související právní předpisy ke dni aktualizace A. Chemické látky a přípravky:

Zákon č. 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) Základní informace o předpisu Částka Účinné od Autor

122 1.1.2012 1.6.2015 Parlament

vydaná dne 29.11.2011 prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení pozbývají platnosti ustanovení vyjmenovaná v § 49 bodu 2

Novelizováno předpisem č. k datu poznámka 279/2013 Sb. 1.1.2014 zákon; mění 61/2014 Sb. 7.4.2014 zákon; mění 61/2014 Sb. 1.7.2014 zákon; mění; viz čl. I body 9 a 13, bod 14, pokud jde o § 34 odst. 10 písm. b) a § 34 odst. 11 písm. b) až d), bod 15, pokud jde o § 34 odst. 13 písm. a) a b) a bod 18 novely

Podřazené předpisy 402/2011 Sb. 162/2012 Sb. 163/2012 Sb. 61/2013 Sb.

Vyhláška o hodnocení nebezpečných vlastností chemických látek a chemických směsí a balení a označování nebezpečných chemických směsí Vyhláška o tvorbě názvu nebezpečné látky v označení nebezpečné směsi Vyhláška o zásadách správné laboratorní praxe Vyhláška o rozsahu informací poskytovaných o chemických směsích, které mají některé nebezpečné vlastnosti, a o detergentech

Ruší předpis č. poznámka 356/2003 Sb., 345/2005 Sb., 371/2008 Sb.,219/2004 Sb., 232/2004 Sb., 234/2004 Sb., 279/2005 Sb., 369/2005 Sb., 28/2007 Sb., 389/2008 Sb., 139/2009 Sb., 265/2010 Sb.

REACH: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18.12.2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, v aktuálním platném znění.

CLP: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, v aktuálním platném znění.



Část A, příloha č. 1, strana 1


B. Prevence závažných havárií: Zákon č.

224/2015 Sb. Zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami Název nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií) prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení Účinné od 1.10.2015 Novelizuje Předpis č. 634/2004 Sb. 362/2007 Sb. 227/2009 Sb. 281/2009 Sb. 61/2014 Sb.

k datu 1.10.2015 1.10.2015 1.10.2015 1.10.2015 1.10.2015

poznámka mění ruší část sedmou ruší část sto sedmdesátou první ruší část sto šedesátou třetí ruší část druhou

Ruší Předpis č. 59/2006 Sb. 488/2009 Sb. 254/2006 Sb. 103/2006 Sb. 250/2006 Sb. 255/2006 Sb. 256/2006 Sb.

k datu 30.9.2015 30.9.2015 30.9.2015 30.9.2015 30.9.2015 30.9.2015 30.9.2015

poznámka

Podřazené předpisy 225/2015 Sb. Vyhláška o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B 226/2015 Sb. Vyhláška o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře 227/2015 Sb. Vyhláška o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku 228/2015 Sb. Vyhláška o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie 229/2015 Sb. Vyhláška o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole

C. Související předpisy: 258/2000 Sb. ZÁKON o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění 262/2006 Sb. ZÁKON, zákoník práce, v platném znění 309/2006 Sb. ZÁKON, kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), v platném znění 361/2007 Sb. NAŘÍZENÍ VLÁDY, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, v platném znění





Příloha č. 2

Bezpečnostní list podle nařízení (ES) 1907/2006 (REACH) ve znění nařízení Komise (EU) č. 850/2015. Toto znění se použije pro látky a směsi od 1.6. 2015.

Bezpečnostní list musí obsahovat následujících 16 oddílů v souladu s čl. 31 odst. 6 nařízení a dále rovněž uvedené pododdíly s výjimkou oddílu 3, kdy je třeba zahrnout podle daného případu pouze pododdíl 3.1 nebo pododdíl 3.2: ODDÍL 1: 1.1 1.2 1.3 1.4 ODDÍL 2: 2.1 2.2 2.3 ODDÍL 3: 3.1 3.2 ODDÍL 4: 4.1 4.2 4.3 ODDÍL 5: 5.1 5.2 5.3 ODDÍL 6: 6.1 6.2 6.3 6.4 ODDÍL 7: 7.1 7.2 7.3 ODDÍL 8: 8.1 8.2 ODDÍL 9: 9.1 9.2 ODDÍL 10: 10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6

Identifikace látky/směsi a společnosti/podniku Identifikátor výrobku Příslušná určená použití látky nebo směsi a nedoporučená použití Podrobné údaje o dodavateli bezpečnostního listu Telefonní číslo pro naléhavé situace Identifikace nebezpečnosti Klasifikace látky nebo směsi Prvky označení Další nebezpečnost Složení/informace o složkách Látky Směsi Pokyny pro první pomoc Popis první pomoci Nejdůležitější akutní a opožděné symptomy a účinky Pokyn týkající se okamžité lékařské pomoci a zvláštního ošetření Opatření pro hašení požáru Hasiva Zvláštní nebezpečnost vyplývající z látky nebo směsi Pokyny pro hasiče Opatření v případě náhodného úniku Opatření na ochranu osob, ochranné prostředky a nouzové postupy Opatření na ochranu životního prostředí Metody a materiál pro omezení úniku a pro čištění Odkaz na jiné oddíly Zacházení a skladování Opatření pro bezpečné zacházení Podmínky pro bezpečné skladování látek a směsí včetně neslučitelných látek a směsí Specifické konečné/specifická konečná použití Omezování expozice/osobní ochranné prostředky Kontrolní parametry Omezování expozice Fyzikální a chemické vlastnosti Informace o základních fyzikálních a chemických vlastnostech Další informace Stálost a reaktivita Reaktivita Chemická stabilita Možnost nebezpečných reakcí Podmínky, kterým je třeba zabránit Neslučitelné materiály Nebezpečné produkty rozkladu





ODDÍL 11: 11.1 ODDÍL 12: 12.1 12.2 12.3 12.4 12.5 12.6 ODDÍL 13: 13.1 ODDÍL 14: 14.1 14.2 14.3 14.4 14.5 14.6 14.7 ODDÍL 15: 15.1 15.2 ODDÍL 16:

Toxikologické informace Informace o toxikologických účincích Ekologické informace Toxicita Perzistence a rozložitelnost Bioakumulační potenciál Mobilita v půdě Výsledky posouzení PBT a vPvB Jiné nepříznivé účinky Pokyny pro odstraňování Metody nakládání s odpady Informace pro přepravu UN číslo Oficiální (OSN) pojmenování pro přepravu Třída/třídy nebezpečnosti pro přepravu Obalová skupina Nebezpečnost pro životní prostředí Zvláštní bezpečnostní opatření pro uživatele Hromadná přeprava podle přílohy II úmluvy MARPOL a předpisu IBC Informace o předpisech Předpisy týkající se bezpečnosti, zdraví a životního prostředí/specifické právní předpisy týkající se látky nebo směsi Posouzení chemické bezpečnosti Další informace





Příloha č. 4 (příloha č. 1 zákona č. 224/2015 Sb.)

Minimální množství nebezpečných látek, která jsou určující pro zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B a pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek 1.

Nebezpečné látky spadající do kategorií nebezpečnosti uvedených v sloupci 1 tabulky I této přílohy podléhají kvalifikačním množstvím stanoveným v sloupcích 2 a 3.

2.

Nebezpečná látka umístěná v objektu pouze v množství stejném nebo menším než 2 % množství nebezpečné látky uvedené v tabulce I nebo tabulce II nebude pro účely výpočtu celkového umístěného množství nebezpečné látky uvažována, pokud její umístění v objektu je takové, že nemůže působit jako iniciátor závažné havárie nikde na jiném místě objektu.

3.

Pokud nebezpečná látka nebo více nebezpečných látek uvedených v tabulce II náleží také do některé skupiny s vybranou nebezpečnou vlastností uvedené v tabulce I, použije se pro jejich zařazení do skupiny A nebo skupiny B množství uvedené v tabulce II.

4.

Jde-li o nebezpečnou látku, která má více nebezpečných vlastností uvedených v tabulce I, použije se pro její zařazení do skupiny A nebo skupiny B nejnižší množství z množství uvedených u jejích nebezpečných vlastností v tabulce I.

5.

Látky a směsi se klasifikují podle nařízení (ES) č. 1272/2008, v platném znění.

6.

Uvedená kvalifikační množství se vztahují vždy na jednotlivý objekt provozovatele.

7.

V případě, že je nebezpečná látka umístěna na více místech objektu, provede se součet všech dílčích množství jednoho druhu nebezpečné látky, která jsou v objektu umístěna. Tento součet je výchozím množstvím nebezpečné látky, podle kterého se objekt zařadí do skupiny A nebo B. Pro použití pravidla sčítání se však použijí nejnižší kvalifikační množství pro každou skupinu kategorií v písmenech a), b) a c) odpovídající příslušné kvalifikaci.

8.

Vzorec pro sčítání poměrného množství nebezpečných látek

U objektů, ve kterých není přítomna žádná jednotlivá látka nebo směs v množství přesahujícím nebo rovnajícím se příslušným kvalifikačním množstvím, se používá následující pravidlo pro zjištění, zda se na objekt vztahují povinnosti provozovatele podle tohoto zákona: n

N=  i=1

qi Qi

kde: qi = množství nebezpečné látky "i" umístěné v objektu nebo zařízení, Qi = příslušné množství nebezpečné látky "i" uváděné v sloupci 2 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny A) nebo sloupci 3 (při posuzování objektu k zařazení do skupiny B) tabulky I nebo tabulky II, n = počet nebezpečných látek, N = ukazatel vyjadřující součet poměrů qi ku Qi.

Toto pravidlo se používá při posuzování nebezpečnosti pro zdraví, fyzikální nebezpečnosti a nebezpečnosti pro životní prostředí. Musí se proto použít třikrát: a)

k sečtení nebezpečných látek uvedených v tabulce I, které spadají do třídy akutní toxicita, kategorii 1, 2 nebo 3 (inhalační cesta expozice) nebo toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu H tříd H1 až H3;

b) k sečtení nebezpečných látek uvedených v tabulce I, které jsou výbušniny, hořlavé plyny, hořlavé aerosoly, oxidující plyny, hořlavé kapaliny, samovolně reagující látky a směsi, organické peroxidy, samozápalné kapaliny a tuhé látky, oxidující kapaliny a tuhé látky, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu P tříd P1 až P8; c)

k sečtení nebezpečných látek uvedených v tabulce I, které spadají mezi nebezpečné pro vodní prostředí, akutně kategorie 1, chronicky kategorie 1 nebo chronicky kategorie 2, s nebezpečnými látkami spadajícími do oddílu E tříd E1 a E2.

Příslušná ustanovení tohoto zákona se použijí, jestliže kterýkoliv ze součtů získaný pro a), b) nebo c) je větší než nebo roven 1. A – nakládání s CHLP




Provozovatel zařadí objekt do a)

skupiny A, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 2 tabulky I nebo tabulky II,

b) skupiny B, jestliže je výsledek N roven nebo je větší než 1, při použití množství Q uvedeného v sloupci 3 tabulky I nebo tabulky II.

9.

Pro účely tohoto zákona se plynem rozumí každá látka, jejíž absolutní tlak par při teplotě 20 st. C se rovná 101,3 kPa nebo je větší, kapalinou rozumí každá látka, která není definována jako plyn a která není pevnou látkou při teplotě 20 st. C a standardním tlaku 101,3 kPa.

10. V případě, že v sloupci 2 tabulky II není uvedeno kvalifikační množství nebezpečné látky, je pro tuto látku stanovena pouze skupina B. 11. Se směsmi se zachází stejným způsobem jako s čistými látkami, pokud zůstávají v rámci mezí koncentrace stanovených podle jejich vlastností nařízením (ES) č. 1272/2008 v poznámce 1 nebo jeho posledním přizpůsobením technickému pokroku, pokud není výslovně udáno procento složení nebo jiný popis. 12. Nebezpečné látky, na které se nevztahuje nařízení (ES) č. 1272/2008, ale přesto jsou nebo by mohly být v objektu přítomny a mají nebo by mohly mít za podmínek existujících v objektu rovnocenné vlastnosti z hlediska potenciálu závažné havárie, včetně odpadu, budou dočasně zařazeny do nejvhodnější kategorie nebo přiřazeny k nejvhodnější jmenovitě uvedené kategorii nebo nebezpečné látce spadající do oblasti působnosti tohoto zákona. 13. U nebezpečných látek, jejichž vlastnosti vedou k více než jedné klasifikaci, se pro účely tohoto zákona použije nejnižší kvalifikační množství.

Tabulka I Kategorie nebezpečných látek Kategorie nebezpečnosti v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008

Množství nebezpečné látky v tunách

Sloupec 1

Oddíl „H“ – NEBEZPEČNOST PRO ZDRAVÍ H1 AKUTNÍ TOXICITA kategorie 1, všechny cesty expozice H2 AKUTNÍ TOXICITA  kategorie 2, všechny cesty expozice  kategorie 3, inhalační cesta expozice (viz poznámka 1) H3 TOXICITA PRO SPECIFICKÉ CÍLOVÉ ORGÁNY – JEDNORÁZOVÁ EXPOZICE Toxicita pro specifické cílové orgány – jednorázová expozice kategorie 1 Oddíl „P“ – FYZIKÁLNÍ NEBEZPEČNOST P1a VÝBUŠNINY (viz poznámka 2)  nestabilní výbušniny, nebo  výbušniny, oddíl 1.1, 1.2, 1.3, 1.5 nebo 1.6, nebo  látky nebo směsi, které mají výbušné vlastnosti podle metody A.14 dle nařízení (ES) č. 440/2008 (viz poznámka 3) a nenáleží do třídy nebezpečnosti organické peroxidy nebo samovolně reagující látky a směsi P1b VÝBUŠNINY (viz poznámka 8) Výbušniny, oddíl 1.4 (viz poznámka 4) P2 HOŘLAVÉ PLYNY Hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 P3a Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 obsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 nebo hořlavé kapaliny kategorie 1 P3b Hořlavé aerosoly (viz poznámka 5.1) „Hořlavé“ aerosoly kategorie 1 nebo 2 neobsahující hořlavé plyny kategorie 1 nebo 2 ani hořlavé kapaliny kategorie 1 (viz poznámka 5.2) P4 OXIDUJÍCÍ PLYNY Oxidující plyny, kategorie 1



Sloupec 2

Sloupec 3

A

B

5 50

20 200

50

200

10

50

50

200

10

50

150 (čisté)

500 (čisté)

5 000 (čisté)

50 000 (čisté)

50

200



Sloupec 1

Sloupec 2

Sloupec 3

P5a HOŘLAVÉ KAPALINY  Hořlavé kapaliny, kategorie 1, nebo  hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3 udržované za teplot nad jejich bodem varu nebo  jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, udržované za teplot nad jejich bodem varu (viz poznámka 6) P5b HOŘLAVÉ KAPALINY  Hořlavé kapaliny kategorie 2 nebo 3, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie, nebo  jiné kapaliny s bodem vzplanutí ≤ 60 °C, u kterých zejména podmínky zpracování jako vysoký tlak nebo vysoká teplota mohou vytvořit nebezpečí závažné havárie (viz poznámka 6) P5c HOŘLAVÉ KAPALINY Hořlavé kapaliny, kategorie 2 nebo 3, nespadající pod položky P5a a P5b P6a Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ A nebo B, nebo organické peroxidy, typ A nebo B P6b Samovolně reagující látky a směsi a organické peroxidy Samovolně reagující látky a směsi, typ C, D, E nebo F, nebo organické peroxidy, typ C, D, E nebo F P7 SAMOZÁPALNÉ kapaliny a tuhé látky Samozápalné kapaliny, kategorie 1 Samozápalné tuhé látky, kategorie 1 P8 OXIDUJÍCÍ KAPALINY A TUHÉ LÁTKY Oxidující kapaliny, kategorie 1, 2 nebo 3, nebo oxidující tuhé látky, kategorie 1, 2 nebo 3 Oddíl „E“ – NEBEZPEČNOST PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ E1 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii akutní 1 nebo chronická 1 E2 Nebezpečnost pro vodní prostředí v kategorii chronická 2 Oddíl „O“ – JINÁ NEBEZPEČNOST O1 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH014 O2 Látky a směsi, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny, kategorie 1 O3 Látky nebo směsi se standardní větou o nebezpečnosti EUH029

10

50

50

200

5 000

50 000

10

50

50

200

50

200

50

200

100 200

200 500

100 100 50

500 500 200

Tabulka II Jmenovitě vybrané nebezpečné látky Nebezpečné látky

Množství Číslo CAS nebezpečné látky (*) v tunách

Sloupec 1

1. Dusičnan amonný (viz poznámka 7) 2. Dusičnan amonný (viz poznámka 8) 3. Dusičnan amonný (viz poznámka 9) 4. Dusičnan amonný (viz poznámka 10) 5. Dusičnan draselný (viz poznámka 11) 6. Dusičnan draselný (viz poznámka 12) 7. Oxid arseničný, kyselina arseničná nebo její soli 8. Oxid arsenitý, kyselina arsenitá nebo její soli 9. Brom 10. Chlor 11. Sloučeniny niklu v inhalovatelné práškové formě: oxid nikelnatý, oxid nikličitý, sulfid nikelnatý, sulfid niklitý, oxid niklitý 12. Ethylenimin 13. Fluor 14. Formaldehyd (koncentrace ≥ 90 %) 15. Vodík 16. Chlorovodík (zkapalněný plyn) 17. Alkyly olova 18. Zkapalněné hořlavé plyny, kategorie 1 nebo 2 (včetně LPG) a zemní plyn (viz poznámka 13) 19. Acetylen 20. Ethylenoxid 21. Propylenoxid A – nakládání s CHLP


Sloupec 2 Sloupec 3

1303-28-2 1327-53-3 7726-95-6 7782-50-5 -

A 5 000 1 250 350 10 5 000 1 250 1 20 10

B 10 000 5 000 2 500 50 10 000 5 000 2 0,1 100 25 1

151-56-4 7782-41-4 50-00-0 1333-74-0 7647-01-0 -

10 10 5 5 25 5 50

20 20 50 50 250 50 200

74-86-2 75-21-8 75-56-9

5 5 5

50 50 50



Sloupec 1

22. Methanol 23. 4, 4'-methylen bis (2-chloranilin) nebo jeho soli, v práškové formě 24. Methylisokyanát 25. Kyslík 26. 2,4-toluen diisokyanát; 2,6-toluen diisokyanát 27. Karbonyldichlorid (fosgen) 28. Arsan (arsenovodík) 29. Fosfan (fosforovodík) 30. Chlorid sirnatý 31. Oxid sírový 32. Polychlordibenzofurany a polychlordibenzodioxiny (včetně TCDD), kalkulované jako ekvivalent TCDD (viz poznámka 14) 33. Tyto KARCINOGENY nebo směsi obsahující tyto karcinogeny v koncentracích vyšších než 5 % hmotnostních:

Číslo CAS Sloupec 2 Sloupec 3 67-56-1 500 5 000 101-14-4 0,01 624-83-9 0,15 7782-44-7 200 2 000 91-08-7 10 100 584-84-9 75-44-5 0,3 0,75 7784-42-1 0,2 1 7803-51-2 0,2 1 10545-99-0 1 7446-11-9 15 75 0,001 -

0,5

-

2 500

2

4-aminobifenyl nebo jeho soli, benzotrichlorid, benzidin nebo jeho soli, bis(chlormethyl)ether, chlormethylmethylether, 1,2-dibrommethan, diethylsulfát, dimethylsulfát, dimethylkarbamoylchlorid, 1,2-dibrom-3-chlorpropan, 1,2-dimethylhydrazin, dimethylnitrosoamin, hexamethylfosfotriamid, hydrazin, 2-nafthylamin nebo jeho soli, 4-nitrodifenyl a 1,3 propansulton

34. Ropné produkty a alternativní paliva a) benzíny a primární benzíny, b) letecké petroleje (včetně paliva pro reaktivní motory), c) plynové oleje (včetně motorové nafty, topných olejů pro domácnost a směsí plynových olejů) d) těžké topné oleje e) alternativní paliva sloužící ke stejným účelům a mající podobné vlastnosti, pokud jde o hořlavost a nebezpečnost pro životní prostředí jako produkty uvedené v písmenech a) až d) 35. Bezvodý amoniak 36. Fluorid boritý 37. Sirovodík 38. Piperidin 39. Bis(2-dimethylaminoethyl)(methyl)amin 40. 3-(2-ethylhexyloxy)propylamin 41. Směsi (*) chlornanu sodného klasifikované ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí, kategorie 1 [H400] obsahující méně než 5 % aktivního chlóru a neklasifikované v žádné jiné kategorii nebezpečnosti v tabulce I přílohy I.

25 000

7664-41-7 7637-07-2 7783-06-4 110-89-4 3030-47-5 5397-31-9

50 5 5 50 50 50 200

200 20 20 200 200 200 500

107-10-8 1663-39-4 16529-56-9 (Dazo-met) (viz poznámka 533-74-4

500 200 500 100

2 000 500 2 000 200

500 500 500

2 000 2 000 2 000

(*) Za předpokladu, že směs při nepřítomnosti chlornanu sodného nebude klasifikována ve třídě akutní toxicita pro vodní prostředí 1 [H400].

42. Propylamin (viz poznámka 15) 43. Terc-butyl-akrylát (viz poznámka 15) 44. 2-methyl-3-butennitril (viz poznámka 15) 45. Tetrahydro-3,5-dimethyl-1,3,5-thiadiazin-2-thion 15) 46. Methyl-akrylát (viz poznámka 15) 47. 3-methylpyridin (viz poznámka 15) 48. 1-brom-3-chlorpropan (viz poznámka 15)

96-33-3 108-99-6 109-70-6

(*)Číslo CAS je uváděno pouze pro informaci. POZNÁMKY 1. Nebezpečné látky spadající do třídy akutní toxicita kategorie 3 orální cestou expozice (H 301) spadají do třídy nebezpečnosti H2 AKUTNÍ TOXICITA v těch případech, kdy nelze odvodit ani klasifikaci akutní inhalační toxicity ani klasifikaci akutní dermální toxicity, například v důsledku nedostatku přesvědčivých údajů o inhalační a dermální toxicitě. 2. Třída nebezpečnosti výbušniny obsahuje výbušné předměty (viz oddíl 2.1 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008). Je- li známo množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu, uvažuje se pro účely tohoto zákona toto množství. Není-li množství výbušné látky nebo směsi obsažené v předmětu známo, považuje se pro účely tohoto zákona za výbušninu celý předmět. 3. Zkoušení výbušných vlastností látek a směsí je nezbytné pouze tehdy, pokud se-screeningovou zkouškou podle části 3 přílohy 6 Doporučení OSN pro přepravu nebezpečného zboží: Příručka zkoušek a kritérií (dále jen „příručka zkoušek a kritérií OSN“)24) zjistí, že látka nebo směs může mít výbušné vlastnosti.





4. Jsou-li výbušniny spadající do oddílu 1.4 vybaleny z obalu nebo znovu zabaleny, zařazují se v souladu s nařízením (ES) č. 1272/2008 do položky P1a, pokud nebude prokázáno, že jejich nebezpečnost nadále odpovídá oddílu 1.4. 5.1 Hořlavé aerosoly se klasifikují podle směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se aerosolových rozprašovačů25) (směrnice o aerosolových rozprašovačích). „Extrémně hořlavé“ a „hořlavé“ aerosoly podle směrnice 75/324/EHS odpovídají hořlavým aerosolům kategorií 1 a 2 podle nařízení (ES) č. 1272/2008. 5.2 Aby bylo možné použít tuto položku, je třeba prokázat, že aerosolový rozprašovač neobsahuje hořlavý plyn kategorie 1 nebo 2 ani hořlavou kapalinu kategorie 1. 6. Podle bodu 2.6.4.5 přílohy I nařízení (ES) č. 1272/2008 nemusí být kapaliny s bodem vzplanutí vyšším než 35 °C zařazeny do kategorie 3, jestliže byly získány negativní výsledky v testu podpory hoření L.2, části III, oddílu 32 Příručky zkoušek a kritérií OSN. Při náročnějších podmínkách, například vysoké teplotě nebo tlaku, však toto neplatí, a proto jsou tyto kapaliny zařazeny do této kategorie. 7. Dusičnan amonný (5 000 / 10 000): hnojiva schopná samovolného rozkladu Toto se vztahuje na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného (vícesložková nebo směsná hnojiva obsahující dusičnan amonný s fosforečnanem nebo uhličitanem draselným), která jsou schopna samovolného rozkladu podle zkoušky „Trough Test“ OSN (viz Příručka zkoušek a kriterií OSN, část III, pododdíl 38.2) a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného  15,75 %26) až 24,5 %27) hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých či organických látek celkem nebo splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech28),  15,75 % hmotnostních nebo méně a hořlavé látky nejsou omezeny. 8. Dusičnan amonný (1 250 / 5 000): jakost pro hnojiva Toto se vztahuje na jednosložková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a na vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného, která splňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003 a u kterých je obsah dusíku z dusičnanu amonného  větší než 24,5 % hmotnostních s výjimkou směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %,  větší než 15,75 % hmotnostních u směsí dusičnanu amonného a síranu amonného,  větší než 28 %29) hmotnostních u směsí dusičnanu amonného s dolomitem, vápencem nebo uhličitanem vápenatým o čistotě alespoň 90 %. 9. Dusičnan amonný (350 / 2 500): technický Toto se vztahuje na dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jejichž obsah dusíku z dusičnanu amonného je:  24,5 % až 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,4 % hořlavých látek,  více než 28 % hmotnostních a které neobsahují více než 0,2 % hořlavých látek. Toto se vztahuje také na vodné roztoky dusičnanu amonného, ve kterých jeho koncentrace přesahuje 80 % hmotnostních. 10. Dusičnan amonný (10 / 50): materiál „off-spec“ (blíže neurčený) a hnojiva, která neprojdou zkouškou výbušnosti Toto se vztahuje na:  materiál vyřazený v průběhu výrobního postupu a dusičnan amonný a směsi s dusičnanem amonným, jedno-složková hnojiva na bázi dusičnanu amonného a vícesložková nebo směsná hnojiva na bázi dusičnanu amonného uvedené v poznámkách 8 a 9, které jsou vraceny nebo byly vráceny konečným uživatelem výrobci, do dočasného skladu nebo do zpracovatelského zařízení k přepracování, využití nebo zpracování pro bezpečné použití, protože již nevyhovují požadavkům uvedeným v poznámkách 8 a 9,  hnojiva uvedená v první odrážce poznámky 7 a v poznámce 8 k této příloze, která nesplňují požadavky přílohy III-2 nařízení (ES) č. 2003/2003. 11. Dusičnan draselný (5 000 / 10 000): Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným ve formě granulí nebo mikrogranulí, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný. 12. Dusičnan draselný (1 250 / 5 000): Toto se vztahuje na směsná hnojiva na bázi dusičnanu draselného s dusičnanem draselným v krystalické formě, která mají stejné nebezpečné vlastnosti jako čistý dusičnan draselný. 13. Upravený bioplyn Pro účely provedení tohoto zákona se upravený bioplyn klasifikuje v položce 18 tabulky II, pokud byl zpracován v souladu s platnými normami pro vyčištěný a upravený bioplyn se zaručením stejné kvality, jakou má zemní plyn včetně obsahu metanu, a pokud obsahuje maximálně 1 % kyslíku.





14. Polychlorodibenzofurany a polychlorodibenzodioxiny Množství polychlorodibenzofuranů a polychlorodibenzodioxinů se počítají s použitím následujících faktorů: WHO 2005 TEF 2,3,7,8-TCDD 1 2,3,7,8 - TCDF 0,1 1,2,3,7,8-PeCDD 1 2,3,4,7,8-PeCDF 0,3 1,2,3,7,8-PeCDF 0,03 1,2,3,4,7,8-HxCDD 1,2,3,6,7,8-HxCDD 1,2,3,7,8,9-HxCDD

0,1 0,1 0,1

1,2,3,4,6,7,8-HpCDD

0,01

OCDD

0,0003

1,2,3,4,7,8-HxCDF 1,2,3,7,8,9-HxCDF 1,2,3,6,7,8-HxCDF 2,3,4,6,7,8-HxCDF

0,1 0,1 0,1 0,1

1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 1,2,3,4,7,8,9-HpCDF

0,01 0,01

OCDF

0,0003

(T = tetra, P = penta, Hx = hexa, Hp = hepta, O = okta) Zdroj – Van den Berg et al: The 2005 World Health Organization Re-evaluation of Human and Mammalian Toxic Equivalency Factors for Dioxins and Dioxin-like Compounds 15. Pokud tato nebezpečná látka spadá do kategorie P5a hořlavá kapalina nebo P5b hořlavá kapalina, použijí se pro účely tohoto zákona nejnižší kvalifikační množství. _____________________________ 24)

Více pokynů k prominutí testu naleznete v popisu metody A.14, viz nařízení Komise (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (Úř. věst. L 142, 31. 5. 2008, s. 1).

25)

Úř. věst. L 147, 9. 6. 1975, s. 40

26)

Obsah dusíku z dusičnanu amonného 15,75 % hmotnostních odpovídá 45 % koncentraci dusičnanu amonného.

27)

Obsah dusíku z dusičnanu amonného 24,5 % hmotnostních odpovídá 70 % koncentraci dusičnanu amonného.

28)

Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1.

29)

Obsah dusíku z dusičnanu amonného 28 % hmotnostních odpovídá 80% koncentraci dusičnanu amonného.





Příloha č. 5 (příloha č. 2 zákona 224/2015 Sb., 1. část)

Vzor protokolu o nezařazení Identifikační údaje objektu Název objektu: Ulice: Místo a PSČ: Zeměpisné souřadnice:

Identifikační údaje uživatele objektu Název: Sídlo: Místo a PSČ: Tel./fax/e-mail: IČ:

Druh, množství, klasifikace a fyzikální skupenství všech nebezpečných látek umístěných v objektu látka

množství v tunách

klasifikace látky

fyzikální forma látky

Popis výpočtu součtu poměrných množství nebezpečných látek umístěných v objektu

Datum


Podpis statutárního orgánu








Příloha č. 6 (nařízení CLP) P)

Symboly nebezpečnosti podle CLP GHS01

GHS02

GHS03

GHS04

GHS05

GHS06

GHS07

GHS08

GHS09









Příloha č. 7 (příloha č. 2 zákona č. 224/2015 Sb.)

Vzor návrhu na zařazení objektu do skupiny A nebo skupiny B Identifikační údaje objektu Název objektu: Ulice: Místo a PSČ: Zeměpisné souřadnice: Tel./fax/e-mail: IČ:

Identifikační údaje fyzické osoby oprávněné jednat za provozovatele Jméno:

Jméno:

Příjmení:

Příjmení:

Bydliště:

Bydliště:

Druh, množství, klasifikace a fyzikální skupenství všech nebezpečných látek umístěných v objektu látka

množství v tunách

klasifikace látky

fyzikální forma látky

Popis stávající nebo plánované činnosti provozovatele

Popis a grafické znázornění okolí objektu se všemi prvky, které mohou závažnou havárii způsobit nebo zhoršit její následky

Údaje o množství nebezpečných látek umístěných v objektu použitých při výpočtu součtu poměrných množství

Popis výpočtu návrhu zařazení podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu

Datum


Podpis statutárního orgánu








Příloha č.. 8

Grafické symboly pro tvorbu bezpečnostní dokumentace Na doprovodném CD jsou tyto symboly z důvodu přehlednosti uloženy v souboru e:\dokumenty\dokumenty\A-chemicke latky\Symboly\Grafické symboly.doc Otevřete si soubor Grafické symboly.doc v MS Wordu a jednotlivé symboly vložte do textu pomocí kopírování.





1

1.4

1.5

1.6

1

1

N 1

5.2









Symboly nebezpečnosti podle CLP: (CLP: nařízení 1272/2008)

GHS01

GHS02

GHS03

GHS04

GHS05

GHS06

GHS07

GHS08

GHS09





Obsah: 1.0

Úvod 1.1

Stručný přehled základních povinností s odkazy na právní předpisy

2.0

Definice pojmů

3.0

Pojem odpad, zbavování se odpadu, působnost zákona

4.0

Povinnosti při nakládání s odpady 4.1

Zařazování odpadů a hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

4.1.1 4.1.2 4.1.3

Zařazování odpadů podle Katalogu odpadů Zařazování odpadů podle kategorií Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

4.2

Všeobecné povinnosti

4.2.1 4.2.2

Obecné povinnosti Povinnosti původců odpadů

4.2.2.1

Povinnosti a oprávnění obce, fyzických osob a původců odpadů při nakládání s komunálním odpadem, resp. odpadem podobným komunálnímu odpadu

4.2.3 4.2.4

Balení a označování nebezpečných odpadů Souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů

4.2.4.1

Zařízení, která nejsou určena k nakládání s odpady

4.2.5 4.2.6

Souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady Odpadový hospodář

4.3

Shromažďování a skladování odpadů

4.3.1

Shromažďování a soustřeďování odpadů

4.3.1.1 4.3.1.2

Technické požadavky na shromažďovací prostředky odpadů Zvláštní požadavky

4.3.2

Skladování odpadů

4.4 4.5 4.6

Sběr a výkup odpadů Využívání odpadů Odstraňování odpadů

4.6.1

Odstraňování odpadů jejich ukládáním na skládky - skládkování odpadů (§ 21 zákona)

4.6.1.1 4.6.1.2

4.6.1.6

Technické požadavky na skládky a podmínky jejich provozu (§ 3 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) Způsob hodnocení odpadů podle vyluhovatelnosti a mísitelnosti, seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky, a další podmínky pro ukládání odpadů na skládky (§ 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) Obsah plánu úprav skládky (§ 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) Zvláštní požadavky na ukládání odpadů na skládky Technické požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky Technické požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky (§ 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) Technické požadavky na nakládání s odpady vzniklými při spalování nebezpečných odpadů (§ 8 vyhlášky 294/2005 Sb.) Technické požadavky na ukládání odpadů upravených stabilizací na skládky (§ 8 vyhlášky 294/2005 Sb.) Technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu Obecné technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu (§ 12 vyhlášky 294/2005 Sb.) Další technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů k uzavírání a rekultivacím skládek (§ 13 vyhlášky 294/2005 Sb.) Další technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu kromě uzavírání a rekultivace skládek (§ 14 vyhlášky 294/2005 Sb.) Způsob prokazování přijatelnosti odpadu do zařízení (§ 15 vyhlášky č. 294/2005 Sb.)

4.6.2

Zvláštní ustanovení pro spalování odpadů

4.7

Přeprava odpadů

4.8 4.8.1

Obecné požadavky na zařízení k využívání a odstraňování, sběru a výkupu odpadů

4.9

Poplatek za komunální odpad

4.10

Zelený odpad (§ 10a zákona)

4.6.1.3 4.6.1.4 4.6.1.4.1 4.6.1.4.2 4.6.1.4.3 4.6.1.4.4 4.6.1.5 4.6.1.5.1 4.6.1.5.2 4.6.1.5.3

5.0

Postup provozovatele zařízení při přejímce odpadů do zařízení

Povinnosti při nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními 5.1

Odpady perzistentních organických znečišťujících látek a PCB (§ 26-27a zákona)

5.2

Odpadní oleje

5.3

Baterie a akumulátory

5.4

Kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady

5.4.1

Kaly z čistíren odpadních vod (§32-33 zákona)

B – Odpady


Část B, obsah, strana 1


6.0

7.0

8.0

9.0

10.0

5.4.2

Biologicky rozložitelné odpady (§ 33a-b zákona)

5.5

Odpady z azbestu

5.6

Autovraky

5.6.1 5.6.2 5.6.3 5.6.4 5.6.5 5.6.6 5.6.7

Základní pojmy v oblasti autovraků Povinnosti při nakládání s autovraky Povinnosti výrobců a dovozců při využití odpadů z vybraných autovraků Povinnosti provozovatele zařízení ke sběru autovraků Povinnosti zpracovatele autovraků Certifikace Poplatky na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění vybraných autogramů

5.7 5.7.1 5.7.2 5.7.3 5.7.4 5.7.5 5.7.6 5.7.7

Elektrická a elektronická zařízení (§ 37f až § 37o zákona) Skupiny elektrozařízení (příloha č. 7 zákona) Základní pojmy (§ 37g zákona) Základní povinnosti výrobců elektrozařízení (§ 37h zákona) Seznam výrobců elektrozařízení (§ 37i zákona) Uvádění elektrozařízení na trh (§ 37j zákona) Zpětný odběr elektrozařízení a oddělený sběr elektroodpadu (§ 37k zákona) Zpracování elektroodpadu (§ 37l zákona)

5.7.7.1 5.7.7.2 5.7.7.3

Technické požadavky na skladování elektroodpadů (§ 9 vyhlášky č. 352/2005 Sb.) Technické požadavky na přednostní odstranění látek a součástí elektroodpadů a na zpracování elektroodpadů (§ 10 vyhlášky č. 352/2005 Sb.) Způsob vedení průběžné evidence a způsob ohlašování elektroodpadů (§ 11 vyhlášky č. 352/2005 Sb.)

5.7.8 5.7.9 5.7.10 5.7.11 5.7.12 5.7.13

Využívání elektroodpadu (§ 37m zákona) Financování nakládání s elektrozařízením pocházejícím z domácností (§ 37n zákona) Financování nakládání s elektroodpadem (§ 37o zákona) Financování nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů Pověřený zástupce Přeshraniční přeprava použitých elektrozařízení

5.8

Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží (§ 37t zákona)

5.9

Recyklace lodí (§ 37u-w zákona )

Zpětný odběr některých výrobků 6.1

Podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru

6.2

Podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru pneumatik

Evidence a ohlašování odpadů a zařízení 7.1

Evidence a ohlašování odpadů

7.1.1 7.1.2

Evidence odpadů Ohlašování odpadů

7.2

Evidence a ohlašování zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů

7.3

Evidence a ohlašování zařízení a látek s obsahem PCB

7.4

Evidence při přepravě nebezpečných odpadů

Plány odpadového hospodářství 8.1

Plán odpadového hospodářství České republiky

8.2

Plán odpadového hospodářství kraje

8.3

Plán odpadového hospodářství obce

Ekonomické nástroje 9.1

Poplatky za uložení odpadů

9.2

Finanční rezerva pro rekultivace a asanace skládek

9.3

Finanční zajištění první fáze provozu skládky

Přeshraniční přeprava odpadů 10.1

Přeshraniční přeprava odpadů za účelem odstranění (§ 54 zákona)

10.2

Oznámení o přeshraniční přepravě odpadů (§ 55 zákona)

B – Odpady




11.0

12.0

10.3

Souhlas, zákazy a námitky (§ 56-56a zákona)

10.5

Povinnost vrácení odpadů (§ 58 zákona)

10.6

Zahájení přeshraniční přepravy odpadů (§ 59 zákona)

10.7

Přeshraniční přeprava odpadů do států, které nejsou členskými státy

10.8

Aktuální změny v přeshraniční přepravě odpadů

Sankce 11.1

Pokuty fyzickým osobám oprávněným k podnikání a právnickým osobám

11.2

Přestupky

Výkon veřejné správy v oblasti odpadového hospodářství 12.1

Ministerstvo ŽP

12.2

Celní orgány

12.3

Orgány ochrany veřejného zdraví

12.4

Krajské úřady

12.5

Úřady obcí s rozšířenou působností (bývalé okresní úřady)

12.6

Obce

12.7

Policie České republiky

12.8

Oprávnění a povinnosti inspektorů a pověřených pracovníků ministerstva a ostatních správních úřadů

12.9

Inspekce

13.0

Platnost původních rozhodnutí (vydaných podle zákona č. 125/1997 Sb.)

14.0

Přechodná ustanovení novel

15.0

Plnění ohlašovacích povinností prostřednictvím integrovaného systému

(§ 82 zákona, § 18 zákona č.

25/2008 Sb.)

16.0

Seznam souvisejících právních předpisů

Příloha č. 1

Zrušeno (Skupiny odpadů – příloha č. 1 zákona)

Příloha č. 2

Vlastnosti odpadů, které je činí nebezpečnými (příloha III směrnice EU 2008/98/ES o odpadech)

Příloha č. 3

Způsoby využívání odpadů (příloha č. 3 zákona)

Příloha č. 4

Způsoby odstraňování odpadů (příloha č. 4 zákona)

Příloha č. 5

Zrušeno (Seznam složek, které činí odpad nebezpečným – příloha č. 5 zákona)

Příloha č. 6

Katalog odpadů

Příloha č. 7

Zrušeno (Látky, které označují odpady za odpady perzistentních organických znečišťujících látek (Příloha č. 8 k zákonu č. 185/2001 Sb.)

Příloha č. 8

Obsah provozního řádu a provozního deníku zařízení (Příloha č. 1 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 9

Žádost o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady (pouze na CD)

Příloha č. 10

Zrušeno

Příloha č. 11

Obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu (Příloha č. 3 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 12

Zrušeno (Kódování způsobů nakládání s odpady – uvedeno v příloze č. 14)

Příloha č. 13

Zrušeno (Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků - příloha č. 9 k zákonu č. 185/2001 Sb.)

Příloha č. 14

Hlášení o produkci a nakládání s odpady (Příloha č. 20 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.)

B – Odpady




Příloha č. 15

Zrušeno vyhláškou č. 351/2008 Sb. (příloha č. 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb.)

Příloha č. 16

Hlášení – Zařízení na využívání a odstraňování odpadů (Příloha č. 22 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 17

Hlášení – Skládky odpadů (Příloha č. 23 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 18

Hlášení – Shromažďovací místa nebezpečných odpadů a sběrová místa a sklady odpadů (sběrné dvory) (Příloha č. 24 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 19

Evidenční list pro přepravu nebezpečných opadů po území ČR (Příloha č. 26 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 20

Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu a odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek (Příloha č. 5 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 21

Podmínky, které musejí splňovat odpady ukládané na skládky (Příloha č. 4 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 22

Vyluhovatelnost odpadů a třídy vyluhovatelnosti (Příloha č. 2 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 23

Průběh kontroly (pouze na CD)

Příloha č. 24

Příklad žádosti o upuštění od odděleného shromažďování (pouze na CD)

Příloha č. 25

Dodatek I Basilejské úmluvy o kontrole a pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (pouze na CD)

Příloha č. 26

Seznam nebezpečných odpadů (pouze na CD)

Příloha č. 27

Metodický pokyn pro vedení evidencí a ohlašování podle zákona o odpadech (pouze na CD)

Příloha č. 28

Orientační přepočtová tabulka množství odpadů

Příloha č. 29

Hlášení dopravce odpadů (Příloha č. 27 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.)

Příloha č. 30

Přejímka odpadů do zařízení a dokladování kvality přejímaných odpadů (Příloha č. 1 vyhlášky č. 294/2005 Sb.)

Příloha č. 31

Mísitelnost odpadů ukládaných na skládky (Příloha č. 3 vyhlášky č. 294/2005 Sb.)

Příloha č. 32

Způsoby a postupy, které se považují za úpravu odpadů před jejich uložením na skládku (Příloha č. 6 vyhlášky č. 294/2005 Sb.)

Příloha č. 33

Seznam odpadů a podmínky pro jejich přijetí na skládkách odpadů bez zkoušek (Příloha č. 8 vyhlášky č. 294/2005 Sb.)

Příloha č. 34

Požadavky na obsah škodlivin v odpadech využívaných na povrchu terénu (Příloha č. 10 vyhlášky č. 294/2005 Sb.)

Příloha č. 35

Podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu (Příloha č. 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 36

Zrušeno vyhláškou č. 61/2010 Sb.

(původně příloha č. 9 vyhlášky č. 294/2005 Sb.: Posouzení shody technického

zabezpečení stavu skládky)

Příloha č. 37

Hodnocení odpadů upravených stabilizací před jejich uložením na skládku (Příloha č. 7 vyhlášky č. 294/2005 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 38

Seznam elektrozařízení spadajících do jednotlivých skupin stanovených v příloze č. 7 zákona a elektrozařízení vyjmutá ze skupin elektrozařízení uvedených v příloze č. 7 zákona (Příloha č. 1 vyhlášky č. 352/2005 Sb.)

Příloha č. 39

Zrušeno vyhláškou č. 178/20130 Sb. (původně Příloha č. 5 vyhlášky č. 352/2005 Sb.: Seznam použití olova, rtuti, kadmia, šestimocného chrómu, polybromovaných bifenylů (PBB) nebo polybrom ováných difenyletherů (PBDE), na která se nevztahuje § 37j odst. 3 zákona)

Příloha č. 40

Technické a provozní požadavky v oblasti skladování a zpracování elektroodpad (Příloha č. 7 vyhlášky č. 352/2005 Sb.) (pouze na CD)

Příloha č. 41

Hlášení o zpracování, využívání a odstraňovaní elektroodpadů vč. hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok (Příloha č. 8 vyhlášky č. 352/2005 Sb.) (pouze na CD)

B – Odpady




2.0 Definice pojmů (§ 4 zákona, prováděcí předpisy) autovrak:

každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo určeno k provozu na pozemních komunikacích pro přepravu osob, zvířat nebo věcí (dále jen "vozidlo") a stalo se odpadem podle § 3 zákona (další pojmy z oblasti nakládání s autovraky jsou uvedeny v bodě 5.6.1)

baterie, akumulátory: zdroje elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, které se skládají z jedné či několika baterií nebo článků, biologicky rozložitelný odpad: jakýkoli aerobně nebo anaerobně rozložitelný odpad, český oznamovatel:

původce odpadu v České republice, nebo nelze-li původce určit, osoba oprávněná ke sběru nebo výkupu odpadů, nebo nelze-li ani tuto osobu určit, vlastník odpadu nebo oprávněný držitel odpadu,

český příjemce:

osoba oprávněná k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů na území České republiky podle zákona odpadech,

dekontaminace:

veškeré postupy, které umožní, aby zařízení, objekty a materiály obsahující PCB mohly být po prokázání nepřítomnosti PCB způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem znovu používány, recyklovány nebo odstraněny. Dekontaminací může být i náhrada PCB jinými vhodnými látkami neobsahujícími PCB,

distributor:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) ten, kdo v dodavatelském řetězci provádí následnou obchodní činnost po uvedení výrobku na trh,

dodávka odpadu: dovoz odpadů:

každý náklad odpadu přijatý do zařízení najednou od jednoho dodavatele, propuštění odpadů do režimu volného oběhu, tranzitu s výjimkou přímého tranzitu, dočasného použití, přepracování pod celním dohledem, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku nebo umístění odpadů ve svobodném celním pásmu nebo svobodném celním skladu,

dovoz výrobku:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) propuštění výrobku ze země mimo Evropských společenství na území České republiky do celního režimu volného oběhu, uskladňování v celním skladu, aktivního zušlechťovacího styku, přepracování pod celním dohledem nebo dočasného použití,

druhou fáze provozu skládky: (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) provozování zařízení k případnému využívání odpadů při uzavírání a rekultivaci skládky, hodnocení přijatelnosti odpadů do zařízení: proces, jehož prvním krokem je zpracování základního popisu odpadu původcem nebo oprávněnou osobou, druhým pravidelné ověřování kvality průběžně nebo opakovaně vznikajících odpadů původcem nebo oprávněnou osobou, která odpad převzala do vlastnictví, a třetím kontrola při přejímce odpadu v zařízení, inertní odpad:

(dle vyhl. č. 294/2005 Sb.) odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám. Inertní odpad nehoří ani jinak chemicky či fyzikálně nereaguje, nepodléhá biologickému rozkladu ani nezpůsobuje rozklad jiných látek, s nimiž přichází do styku, a to způsobem ohrožujícím lidské zdraví a ohrožujícím nebo poškozujícím životní prostředí nebo vedoucím k překročení limitů znečišťování stanovených zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší). Směsné odpady se nepovažují za odpad inertní,

kapalný odpad:

odpad ve skupenství kapalném podle ČSN EN 12457-4 (83 8005) příloha B,

komunální odpad:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání,

komunitní kompostování: systém sběru a shromažďování rostlinných zbytků z údržby zeleně a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost, konečný uživatel:

právnická nebo fyzická osoba užívající výrobek, na který se vztahuje povinnost zpětného odběru, před ukončením jeho životnosti, před jeho odevzdáním do místa zpětného odběru nebo odděleného sběru.

kritické ukazatele:

limitní hodnoty koncentrace škodlivin a biologických činitelů vybraných na základě znalosti technologie vzniku odpadu, jejichž stanovení je nutné a postačující pro pravidelné ověřování kvality odpadu při jeho opakovaných dodávkách do zařízení bez ohledu na to, zda jsou nebo nejsou pro příslušné zařízení touto vyhláškou požadovány,

materiálové využití odpadů: (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) způsob využití odpadů zahrnující recyklaci a další způsoby využití odpadů jako materiálu k původnímu nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie, mechanicko-biologická úprava: (dle vyhl. č. 294/2005 Sb.) úprava směsného komunálního odpadu nebo jiného podobného odpadu kategorie ostatní odpad spočívající v kombinaci fyzikálních a biologických postupů,

B – nakládání s odpady


Část B, kapitola 2.0, strana 1

Příručka pro oblast životního prostředí nakládání s odpady:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) obchodování s odpady, shromažďování, sběr, výkup, přeprava, doprava, skladování, úprava, využití a odstranění odpadů,

nebezpečný odpad:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice EU o odpadech (příloha č. 2 knihy),

nereaktivní nebezpečný odpad: odpad podle § 4 odst. a) zákona, který při normálních klimatických podmínkách nehoří, ve vodě se snadno nerozpouští ani jinak fyzikálně či chemicky nereaguje v prostředí místa, kam je ukládán, s jinými odpady nebo věcmi, s nimiž přijde do styku, způsobem, který by mohl vést k poškození životního prostředí či k ohrožení lidského zdraví, obchodník:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které nakupují nebo prodávají odpad a jednají přitom na vlastní odpovědnost včetně osob, které nemají odpady skutečně v držení.

odpad podobný komunálnímu odpadu: (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, odpad z azbestu:

nebezpečné odpady katalogových čísel 06 13 04, 10 13 09, 16 01 11, 16 02 12, 16 02 15, 16 11 01, 16 11 03, 16 11 05, 17 06 01, 17 06 05, 17 09 03, pokud nebezpečnou látkou, kterou obsahují, je azbest.

odpad:

je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a přísluší do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1,

odpadní oleje:

jakékoliv minerální nebo syntetické mazací nebo průmyslové oleje, které se staly nevhodnými pro použití, pro které byly původně zamýšleny, zejména upotřebené oleje ze spalovacích motorů a převodové oleje a rovněž minerální nebo syntetické mazací oleje, oleje pro turbíny a hydraulické oleje,

odpadové hospodářství: (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) činnost zaměřená na předcházení vzniku odpadů, na nakládání s odpady a na následnou péči o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrola těchto činností, odpady vzniklé při spalování nebezpečných odpadů: jakékoliv kapalné nebo pevné materiály (včetně popela, strusky, popílku a zachyceného prachu z odlučovačů a filtrů, reakčních produktů z čištění plynu, kalu z čištění odpadních vod, použitých katalyzátorů a použitého aktivního uhlí), které vznikají při procesu spalování nebezpečných odpadů a naplňují definici odpadu podle § 3 zákona, odstranění odpadů:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) činnost, která není využitím odpadů, a to i v případě, že tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie; v příloze č. 4 je uveden příkladný výčet způsobů odstranění odpadů,

odstraňování PCB:

způsoby odstraňování odpadů uvedené pod kódy D8, D9, D10, D12 a D15 přílohy č. 4.

opakované dodávky odpadu: pravidelně i nepravidelně se opakující dodávky jednoho druhu odpadu, stejných vlastností, vznikající v neměnném technologickém procesu jednomu původci, opětovné použití:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny,

oprávněná osoba:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) každá osoba, která je oprávněna k nakládání s odpady podle tohoto zákona nebo podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, , zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 201/2012 Sb.),

PCB:

polychlorované

bifenyly,

polychlorované

terfenyly,

monometyltetrachlordifenylmetan,

monometyldichlordifenylmetan, monometyldibromdifenylmetan, veškeré směsi obsahující jednu nebo více z uvedených látek v celkové koncentraci těchto látek vyšší než 50 mg/kg, první fáze provozu skládky: (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) provozování zařízení k odstraňování odpadů jejich ukládáním na nebo pod úrovní terénu, předcházení vzniku odpadu: opatření přijatá předtím, než se látka, materiál nebo výrobek staly odpadem, která omezují 1. množství odpadu, a to i prostřednictvím opětovného použití výrobků nebo prodloužením životnosti výrobků, 2. nepříznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostředí a lidské zdraví, nebo 3. obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích přepracování odpadních olejů: činnosti zaměřené k tomu, aby umožnily využívání odpadních olejů, tj. jejich regeneraci nebo spalování, příprava k opětovnému použití: (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) způsob využití odpadů zahrnující čištění nebo opravu použitých výrobků nebo jejich částí a kontrolu provedenou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu spočívající v prověření, že použitý výrobek nebo jeho část, které byly odpady, jsou po čištění nebo opravě schopné bez dalšího zpracování opětovného použití, původce odpadů:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejichž činnosti vznikají odpady, nebo právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které provádějí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejichž výsledkem je změna povahy nebo složení odpadů, a dále obec od okamžiku, kdy




Příručka pro oblast životního prostředí nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu, recyklace odpadů:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) jakýkoliv způsob využití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich použití, včetně přepracování organických materiálů; recyklací odpadů není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál,

recyklát ze stavebního a demoličního odpadu: (dle vyhl. č. 294/2005 Sb.) materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě stavebních a demoličních odpadů kategorie ostatní odpad a odpadů podobných stavebním a demoličním odpadům, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce v zařízeních k tomu určených, regenerace odpadních olejů: jakýkoliv proces, kterým je možno vyrobit základové oleje rafinací odpadních olejů, zejména odstraněním kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takových olejích, rekultivace:

uvedení místa zpravidla dotčeného lidskou činností do souladu s okolím a obnovení funkčnosti povrchu terénu ve

sběr odpadů:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) soustřeďování odpadů právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k

vztahu k jeho původnímu užívání nebo nově zamýšlenému užívání, podnikání od jiných osob včetně jejich předběžného třídění a předběžného skladování za účelem jejich přepravy do zařízení na zpracování odpadu, sektor skládky:

místně vymezená část skládky, která slouží k ukládání odpadů srovnatelných svým původem, složením a vlastnostmi, a která svým technickým provedením zabezpečí oddělené ukládání těchto odpadů uvnitř jedné skládky a zabrání kontaktu, případně smíchání odpadů uložených v jednotlivých sektorech skládky po celou dobu jejich uložení,

shromažďování odpadů: (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) krátkodobé soustřeďování odpadů do shromažďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady, skládka:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) zařízení zřízené v souladu se zvláštním právním předpisem (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) a provozované ve třech na sebe bezprostředně navazujících fázích provozu, včetně zařízení provozovaného původcem odpadů za účelem odstraňování vlastních odpadů a zařízení určeného pro skladování odpadů s výjimkou skladování odpadů podle § 4 písmene h) zákona,

skládkovým plyn:

plyn, který se vyvíjí z odpadu uloženého na skládce biologickými i chemickými pochody,

skladování odpadů:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich využitím nebo 1 roku před jejich odstraněním,

soustřeďování odpadů: jejich shromažďování původcem, sběr a výkup k tomu oprávněnou osobou, skladování odpadů jejich původci i oprávněnými osobami, ale i jiné soustřeďování než skladování převzatých odpadů osobami oprávněnými k jejich využití nebo odstranění před jejich využitím nebo odstraněním. spalování odpadních olejů: pouze jejich energetické využití jako paliva podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší), stabilizace odpadu:

technologie úpravy odpadu spočívající ve využití fyzikálních, chemických nebo biologických postupů, vedoucích k trvale omezenému uvolňování škodlivin z odpadu do jednotlivých složek životního prostředí v souladu s požadavky tohoto i zvláštních právních předpisů (například zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 2001/2012 Sb., o ochraně ovzduší),

tranzit odpadů:

přímý tranzit od vstupního (pohraničního) celního úřadu k výstupnímu celnímu úřadu, u kterého odpady vystupují do zahraničí,

třetí fáze provozu skládky: (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) provozování zařízení neurčeného k nakládání s odpady za účelem zajištění následné péče o skládku po jejím uzavření, tříděný sběr

sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu, kategorie a charakteru odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování,

ukládání odpadů na skládkách: odstraňování odpadů způsoby uvedenými v příloze č. 4 pod kódy D1 a D5, upotřebené baterie, akumulátory: baterie nebo akumulátory, které nejsou opakovaně použitelné a jsou určeny k regeneraci nebo k odstranění, úprava odpadů:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) každá činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umožnění nebo usnadnění jejich dopravy, využití, odstraňování nebo za účelem snížení jejich objemu, případně snížení jejich nebezpečných vlastností,




Příručka pro oblast životního prostředí úprava směsného komunálního odpadu: před jeho uložením na skládku - vytřídění nebezpečných složek komunálního odpadu, komodit určených ke zpětnému odběru podle § 38 odst. 1 zákona a využitelných složek podle § 16 odst. 1 písm. b), § 17 odst. 4 zákona, případně vytřídění dalších složek, uvedení výrobku do oběhu: (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) každé úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice po jeho uvedení na trh, uvedení výrobku na trh v České republice (dále jen "uvedení na trh"): (dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) první úplatné nebo bezúplatné předání výrobku jiné osobě v České republice jeho výrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiné členské země Evropské unie. Za uvedení na trh se považuje též dovoz výrobku, veřejná zeleň:

parky, lesoparky, sportoviště, dětská hřiště a veřejně přístupné travnaté plochy v intravilánu obce,

vodný výluh:

roztok, který byl připraven ze vzorku odpadu podle ČSN EN 12 457-4 (83 8005),

výkup odpadů:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.)sběr odpadů v případě, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu,

výluhová třída:

množina nejvýše přípustných hodnot koncentrací ukazatelů vybraných škodlivin v prvním vodném výluhu odpadu připraveném podle ČSN EN 12457-4 (83 8005),

využití odpadů:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) činnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užitečnému účelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu účelu, a to i v zařízení neurčeném k využití odpadů podle § 14 odst. 2, nebo že je k tomuto konkrétnímu účelu upraven; v příloze č. 3 je uveden příkladný výčet způsobů využití odpadů,

využívání odpadů na povrchu terénu, uvedeným v příloze č. 3 pod kódem R10 vyjma aplikace na zemědělskou půdu: rekultivace povrchu terénu, vyrovnávání terénních nerovností a jiné úpravy terénu, vytváření uzavíracích vrstev skládky, rekultivace uzavřených skládek, zavážení vytěžených povrchových dolů, lomů, pískoven, vývoz odpadů:

přeprava odpadů z České republiky do zahraničí v režimu vývozu nebo v režimu pasivního zušlechťovacího styku,

zahraniční oznamovatel: osoba určená předpisy státu vývozu. Pokud nebyla určena, vlastník odpadu nebo oprávněný držitel odpadu, zahraniční příjemce: osoba ve státě dovozu, které jsou odpady zasílány k odstranění nebo využití, základní popis odpadu: průvodní dokumentace odpadu vypracovaná původcem odpadu nebo oprávněnou osobou v rozsahu stanoveném v bodě 2 přílohy č. 30 na základě všech dostupných informací o odpadu, za jehož úplnost a pravdivost odpovídá původce nebo oprávněná osoba, která základní popis odpadu předává s každou jednorázovou nebo první z řady opakovaných dodávek odpadu do zařízení, zařízení bez PCB:

zařízení, které bylo úspěšně dekontaminováno a zařízení, u něhož byla prokázána nepřítomnost PCB dle § 27 odst. 8 písm. c) zákona,

zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci: zařízení obsahující PCB s celkovým objemem náplně PCB více než 5 litrů zařízení obsahující PCB: každé zařízení, které obsahuje nebo obsahovalo PCB a nebylo dekontaminováno, zařízení, která mohou obsahovat PCB: olejové transformátory, kondenzátory s kapalným dielektrikem, rezistory, indukční cívky a další elektrotechnická zařízení plněná elektroizolační kapalinou, hydraulická důlní zařízení, vakuová čerpadla, průmyslová zařízení s ohřevem teplonosnou kapalinou (duplikátory, obalovny silniční drti a podobně) nebo části těchto zařízení obsahující více než 5 litrů kapalin, zařízení:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) technické zařízení, místo, stavba nebo část stavby,

zařízení:

(dle vyhl. č. 294/2005 Sb.) skládky, povrchové doly, lomy, odkaliště a další místa na povrchu terénu, kde jsou odpady využívány k zasypávání, rekultivacím a jiným povrchovým úpravám,

zelený kompost:

substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytků,

zpracování odpadů:

(dle § 4 z.č. 185/2001 Sb.) využití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před využitím nebo odstraněním odpadů,





3.0 Pojem odpad, zbavování se odpadu, působnost zákona (§ 2 a 3 zákona)

Pojem odpad - § 3 zákona: Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá odpad k využití nebo k odstranění ve smyslu zákona o odpadech nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li odpad osoba sama. Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností neprokáže opak, úmysl zbavit se movité věci se předpokládá, pokud její původní účelové určení zaniklo. V pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední. Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu (například

zákon č. 258/2000 Sb., zákon č.

634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele).

Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, se nestává odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud a)

vzniká jako nedílná součást výroby,

b) její další využití je zajištěno, c)

její další využití je možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe, a

d) její další využití je v souladu se zvláštními právními předpisy (například

zákon č. 22/1997 Sb., o technických

požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách)

a nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo lidské

zdraví. Některé druhy odpadu přestávají být odpadem, jestliže poté, co byl odpad předmětem některého ze způsobů využití, splňuje tyto podmínky: a)

věc se běžně využívá ke konkrétním účelům,

b) pro věc existuje trh nebo poptávka, c)

věc splňuje technické požadavky pro konkrétní účely stanovené zvláštními právními předpisy nebo normami použitelnými na výrobky,

d) využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy (například zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 254/2001 Sb., o vodách)

e)

a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví a

věc splňuje další kritéria, pokud jsou pro určitý typ odpadu stanovena přímo použitelným předpisem Evropské unie (například nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.).





Pro konkrétní způsoby použití vedlejších produktů a výrobků z odpadů musí být splněna kritéria pro využití odpadů, pokud jsou stanovena. MŽP ve spolupráci s Ministerstvem průmyslu a obchodu může stanovit vyhláškou kritéria upřesňující, kdy movitá věc může být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad přestává být odpadem.

Působnost zákona - § 2 zákona: Zákon se vztahuje na nakládání se všemi odpady, s výjimkou a)

odpadních vod (§ 38 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) v rozsahu, v jakém se na ně vztahují jiné právní předpisy (zákon č. 254/2001 Sb., zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu),

 b) radioaktivních odpadů (zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření), c)

mrtvých těl zvířat, která uhynula jiným způsobem než porážkou, včetně zvířat usmrcených za účelem vymýcení nákazy zvířat odstraňovaných v souladu se zvláštním právním předpisem (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči),

d) exkrementů, nejedná-li se o vedlejší produkty živočišného původu, slámy a jiných přírodních látek pocházejících ze zemědělské výroby nebo lesnictví, které nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (Nařízení komise (EU) č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech) (příloha č. 2 publikace) a které se využívají v zemědělství a lesnictví v souladu se zvláštním právním předpisem (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech) nebo k výrobě energie prostřednictvím postupů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí ani neohrožují lidské zdraví, e)

f)

nezachycených emisí látek znečišťujících ovzduší, oxidu uhličitého zachyceného za účelem jeho ukládání do přírodních horninových struktur a uloženého v těchto strukturách v souladu se zákonem č. 85/2012 Sb. nebo oxidu uhličitého zachyceného za účelem výzkumu, vývoje nebo zkoušení nových výrobků a postupů a uloženého v úložišti s kapacitou nižší než 100 kilotun, vyřazených výbušnin a vyřazeného střeliva (zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu),

, g) sedimentů přemísťovaných v rámci povrchových vod za účelem správy vod a vodních cest, předcházení povodním, zmírnění účinku povodní a období sucha nebo rekultivace půdy, je-li prokázáno, že nevykazují žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů (Nařízení komise (EU) č. 1357/2014, kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech) (příloha č. 2 publikace). Nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, vztahuje se tento zákon na nakládání a)

s těžebním odpadem (zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem),

b) s nepoužitelnými léčivy a návykovými látkami (zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách, zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech),

c)

s vedlejšími produkty živočišného původu (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu), Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči).

Zákon o odpadech se nevztahuje na nakládání s nekontaminovanou zeminou a jiným přírodním materiálem vytěženým během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen.





4.0 Povinnosti při nakládání s odpady 4.1

Zařazování odpadů a hodnocení nebezpečných vlastností odpadů

4.1.1 Zařazování odpadů podle Katalogu odpadů (§ 5 zákona, § 2 vyhlášky č. 381/2001 Sb.) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů, vydaném MŽP vyhláškou č. 381/2001 Sb. Katalog odpadů je též uveden v příloze č. 6. V případech, kdy nelze odpad jednoznačně zařadit podle Katalogu odpadů, zařadí odpad MŽP na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Postup při zařazování (§ 2 vyhl. 381/2001 Sb.) Odpady zařazují pod šestimístná katalogová čísla druhů odpadů uvedená v Katalogu odpadů, v nichž prvé dvojčíslí označuje skupinu odpadů, druhé dvojčíslí podskupinu odpadů a třetí dvojčíslí druh odpadu. Při zařazování se postupuje následujícím způsobem: 1.

2.

3. 4.

5.

6. 7.

8.

podle odvětví, oboru nebo technologického procesu, v němž odpad vzniká, se nejdříve vyhledá odpovídající skupina, uvnitř skupiny potom podskupina odpadu. V dané podskupině se vyhledá název druhu odpadu s příslušným katalogovým číslem. Uvnitř podskupiny je nutné volit určitější označení odpadu před obecným, pokud pro určitý odpad nelze v Katalogu odpadů nalézt odpovídající katalogové číslo odpadu ve skupinách 01 až 12 a 17 až 20, hledá se katalogové číslo pro daný odpad ve skupinách 13, 14 a 15 Katalogu odpadů, pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupinách 13, 14 a 15, hledá se katalogové číslo pro daný odpad ve skupině 16, pokud se nenalezne žádné vhodné katalogové číslo ani ve skupině 16, přidělí se danému odpadu katalogové číslo končící dvojčíslím 99 ze skupiny odpadů vyhledané postupem podle odstavce 1. V názvu se uvede technický nebo běžně užívaný název odpadu. Pokud původce nebo oprávněná osoba zařadí pod jedno katalogové číslo končící na dvojčíslí "99" více druhů odpadů, které se tudíž budou pro účely evidence odlišovat pouze názvem odpadu, nikoliv katalogovým číslem, musí být i tyto odpady soustřeďovány utříděně, v případě, že se odpad skládá z více složek, které jsou v Katalogu odpadů uvedeny pod samostatnými katalogovými čísly, má přednost přiřazení k takovému druhu odpadu, který je z hlediska škodlivých účinků na člověka a na životní prostředí nejvíce nebezpečný, odpady z autovraků se zařazují pod katalogová čísla v podskupině 16 01. Pokud pro odpad z autovraku není v podskupině 16 01 katalogové číslo uvedeno, postupuje se způsobem stanoveným v bodech 1, 2 a 4, do skupiny 20 se zařadí odpady pouze v tom případě, jedná-li se o odpady komunální nebo o odpady charakteru komunálního odpadu vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. v kancelářích, školách), podrobnosti k nakládání s těmito odpady uvádí bod 4.2.2.1. odděleně sbíraný obalový odpad (včetně jeho směsí) se vždy, i v tom případě, že byl vytříděn z komunálního odpadu, zařazuje do podskupiny 15 01, nikoliv do podskupiny 20 01.

Odpadem podobným komunálnímu odpadu ("KO") se rozumí odpad podobného složení jako KO zařazený do skupiny odpadů 20 v Katalogu odpadů vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. v úřadech, kancelářích). Pokud se původce, který produkuje odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný KO z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, na základě písemné smlouvy s obcí v souladu s § 17 zákona zapojí do systému pro nakládání s KO zavedeného obcí, je povinen tento odpad třídit a zařazovat podle Katalogu odpadů v souladu se systémem stanoveným obcí.





Pokud se původce, který produkuje odpad zařazený podle Katalogu odpadů jako odpad podobný KO z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, nezapojí do systému zavedeného obcí pro nakládání s KO, vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadů 20 01) a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpad. Provozovatel zařízení ke sběru autovraků zařadí přijatý autovrak pod katalogové číslo 16 01 04*. Zpracovatel autovraků může autovrak zařazený pod katalogové číslo 16 01 04*, po odstranění všech nebezpečných látek a vyloučení nebezpečných vlastností, předat jinému zpracovateli autovraků pod katalogovým číslem 16 01 06.

4.1.2 Zařazování odpadů podle kategorií (§ 6 zákona, § 3 vyhlášky č. 381/2001 Sb.) Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem zařadit odpad do kategorie nebezpečný, pokud a) vykazuje alespoň jednu z nebezpečných vlastností uvedených v příloze III směrnice EU o odpadech (příloha č. 2 knihy), b) je uveden v Katalogu odpadů jako nebezpečný odpad, nebo c) je smíšen nebo znečištěn některým z odpadů uvedených v Katalogu odpadů jako nebezpečný. V případě, že se původce odpadů nebo oprávněná osoba domnívají, že odpad výše uvedený v písm. b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě nemá žádnou z nebezpečných vlastností a mají v úmyslu s ním nakládat jako s odpadem kategorie ostatní, jsou povinni požádat pověřenou osobu podle § 7 odst. 1 zákona o hodnocení nebezpečných vlastností. V případě, že má Česká inspekce životního prostředí (dále jen "inspekce" nebo "ČIŽP") důvodnou pochybnost, že původce odpadu nebo oprávněná osoba odpad správně zařadili, může původci odpadu nebo oprávněné osobě rozhodnutím uložit povinnost požádat pověřenou osobu podle § 7 odst. 1 o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu. Směsný komunální odpad se nezařazuje do kategorie nebezpečný a původce a oprávněná osoba nejsou povinni s ním nakládat jako s nebezpečným, i když splňuje podmínky uvedené v prvním odstavci. Nebezpečné odpady jsou označeny v Katalogu odpadů symbolem "*" (hvězdičkou). Pokud jsou v Katalogu odpadů jednomu druhu odpadu přiřazena dvě katalogová čísla odpadu, z nichž jedno je označeno jako nebezpečný odpad a druhé nikoliv (tzv. zrcadlové položky), odpad se zařazuje do kategorie nebezpečný, splňuje-li podmínky pro zařazení do této skupiny. Pro účely zařazování odpadu do kategorií podle obsahu složek, které činí odpad nebezpečným (uvedené v příloze č. 5), se uvažují pouze ty chemické látky a prvky, které jsou klasifikované jako nebezpečné zákona 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích. Složky uvedené v příloze č. 5 činí odpad nebezpečným pro účely zařazování odpadu do kategorií pouze tehdy, pokud jejich obsah v odpadech způsobuje jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2. Pro účely evidence se odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako odpady nebezpečné (označené *) označují "N", odpady zařazené jako odpady ostatní se označují "O" a odpady, kterým byla kategorie nebezpečný odpad přiřazena v souladu s § 6 odst. 1 písm. b) nebo c) a § 6 odst. 2 zákona a nemají v Katalogu odpadů katalogové B – nakládání s odpady




číslo označené symbolem "*" (tzv. zrcadlová položka), se označují jako "O/N". Odpadům uvedeným v Seznamu nebezpečných odpadů (příloha č. 26) se vždy přiřazuje kategorie "N". Pokud původce nebo oprávněná osoba osvědčením o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu prokáží, že odpad uvedený v bodě 4.1.2 pod písmenem b) nebo c) nebo nebezpečný odpad po úpravě nemá žádnou z nebezpečných vlastností, nejsou povinni dodržovat režim stanovený pro nebezpečné odpady. Jsou však povinni ověřovat, zda odpad tyto nebezpečné vlastnosti nemá. Způsob a četnost ověřování stanoví pověřená osoba v osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu. Autovrak, ze kterého byly způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem demontovány všechny nebezpečné části a odčerpány všechny provozní náplně, lze zařadit do kategorie ostatní odpad bez provedení hodnocení nebezpečných vlastností odpadů. Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem způsob demontáže nebezpečných částí autovraků a způsob odčerpání provozních náplní z autovraků.

4.1.3 Hodnocení nebezpečných vlastností odpadů (§ 7-9 zákona, vyhláška č. 376/2001 Sb.) Nebezpečné vlastnosti odpadů pod označením kódem HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15 hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená MŽP, ostatní nebezpečné vlastnosti hodnotí právnická osoba nebo fyzická osoba pověřená MZd (dále jen "pověřená osoba"). Žádost o hodnocení nebezpečných vlastností odpadu musí obsahovat: -

-

název (jméno a příjmení), sídlo (adresa bydliště a místa podnikání), právní formu, IČO kopii dokladu o oprávnění žadatele k nakládání s nebezpečnými odpady nebo k provozování zařízení k nakládání s odpady, zařazení odpadu podle Katalogu odpadů, popis vzniku (původu) odpadu (určení provozu, zařízení, technologie či postupu, při němž odpad vznikl, a výčet surovin, které byly použity), charakteristiku odpadu a specifikaci složení odpadu z hlediska chemických látek a informace o možné kontaminaci infekčním agens, které se v odpadu vyskytují nebo jejichž výskyt lze vzhledem k jeho původu za určitých podmínek předpokládat, včetně jejich vlastností a klasifikace, množství produkovaného odpadu za časovou jednotku.

Pokud nejsou tyto podklady z hlediska hodnocení nebezpečných vlastností odpadu dostatečné, může pověřená osoba na žadateli požadovat předložení dalších podkladů, jako například: -

protokol o odběru vzorků odpadu a plán jeho odběru podle příloh č. 4 a 5 vyhlášky č. 376/2001 Sb., údaje o způsobu přepravy vzorků pro účely zkoušek nebezpečných vlastností odpadu, protokoly o zkouškách nebezpečných vlastností odpadu provedených s ohledem na předpokládané vlastnosti odpadu, doplňující údaje o původu nebo technologii vzniku odpadu z hlediska možného výskytu patogenních mikroorganismů, protokol o účinnosti dekontaminačního procesu.

Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše však na dobu 5 let. Součástí pověření je poskytnutí přihlašovacích údajů pověřené osoby do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí. Doba platnosti pověření se prodlužuje o dalších 5 let,





pokud žadatel absolvoval školení podle odstavce 6 písm. c) a předložil MŽP a MZd osvědčení o absolvování školení. Vzhledem k tomu, že problematika pověřených osob (způsobilost, školení apod.) se přímo netýká původců odpadů, není tato oblast dále popisována, podrobnosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 376/2001 Sb. Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (§ 9 zákona) Nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí jedna nebo více pověřených osob na základě žádosti původce nebo oprávněné osoby. Žádost se podává prostřednictvím ISPOP (od 1.1.2016). Zjistí-li pověřená osoba nebo osoby, že odpad žádnou nebezpečnou vlastnost nemá, vydá žadateli osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu (dále jen „osvědčení“). V opačném případě pověřená osoba nebo osoby sdělí s odůvodněním žadateli, že odpad má jednu nebo více nebezpečných vlastností (dále jen „sdělení“). Osvědčení a sdělení se vydávají prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a zároveň v listinné podobě. V případě, že nebezpečné vlastnosti odpadu hodnotí více pověřených osob, vydávají osvědčení nebo sdělení společně. Z osvědčení musí být zřejmé, která pověřená osoba odpovídá za hodnocení konkrétní nebezpečné vlastnosti. V osvědčení vymezí pověřená osoba vždy druh a původ odpadu, na který se osvědčení vztahuje, vyhodnocení nebezpečných vlastností odpadu a stanoví podmínky a dobu platnosti osvědčení. Tato doba nesmí být delší než 4 roky. Osvědčení pozbývá platnosti okamžitě, když u původce nebo oprávněné osoby dojde ke změně technologie nebo vstupní suroviny, která ovlivní složení odpadu nebo jeho vlastnosti.

4.2

Všeobecné povinnosti

4.2.1 Obecné povinnosti (§ 9a, 10, 12 zákona) -

Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí.

-

Nakládání s nebezpečnými odpady se řídí též zvláštními právními předpisy (například zákon č. 254/2001, zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, zákon č. 258/2000 Sb.)

platnými pro výrobky, látky a přípravky se stejnými

nebezpečnými vlastnostmi. -

Pokud dále není stanoveno jinak, lze s odpady nakládat pouze v zařízeních, která jsou k nakládání s odpady určena. Při tomto nakládání s odpady nesmí být ohroženo lidské zdraví ani ohrožováno nebo poškozováno životní prostředí a nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené zvláštními právními předpisy (například zákon č. 201/2012 Sb., zákon č. 254/2001 Sb.).

-

K převzetí odpadu do svého vlastnictví je oprávněna pouze právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která je provozovatelem zařízení k využití nebo k odstranění nebo ke sběru nebo k výkupu určeného druhu odpadu, nebo osoba, která je provozovatelem zařízení podle bodu 4.2.4.1, nebo provozovatelem zařízení pro zpracování biologicky rozložitelných odpadů podle [§ 33b odst. 1 písm. b)], nebo obec. To neplatí pro předávání nezbytného množství vzorků odpadů k rozborům, zkouškám, analýzám pro účely stanovení skutečných vlastností a splnění požadavků pro převzetí odpadů do zařízení, pro účely vědy a výzkumu nebo jiné účely, které nejsou nakládáním s odpady.





Každý je povinen zjistit, zda osoba, které předává odpady, je k jejich převzetí podle zákona o odpadech oprávněna. V případě, že se tato osoba oprávněním neprokáže, nesmí jí být odpad předán. -

Ředění nebo míšení odpadů za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku je zakázáno.

-

Míšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály je zakázáno. Přípustné je pouze ve výjimečných případech, a to se souhlasem krajského úřadu příslušného podle místa nakládání s odpady. Krajský úřad tento souhlas udělí pouze tehdy, pokud míšením nebezpečných odpadů nedojde k ohrožení zdraví lidí nebo životního prostředí, je v souladu s nejlepšími dostupnými technikami (§ 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci) a je prováděno zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů provozovaným na základě souhlasu podle § 14 odst. 1 zákona nebo zařízením podle § 14 odst. 2 zákona. Pokud již došlo ke smíšení nebezpečných odpadů navzájem nebo s ostatními odpady, látkami nebo materiály, musí být provedeno jejich roztřídění, je-li to technicky a ekonomicky proveditelné a je-li to nezbytné pro zajištění ochrany životního prostředí a zdraví lidu. Tato povinnost se nevztahuje na míšení nebezpečných odpadů, pro které je vydán souhlas krajského úřadu.

Předcházení vzniku odpadů (§ 10 zákona): Každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpady, jejichž vzniku nelze zabránit, musí být využity, případně odstraněny způsobem, který neohrožuje lidské zdraví a životní prostředí a který je v souladu se zákonem o odpadech a se souvisejícími právními předpisy. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvádí na trh výrobky, je povinna uvádět v průvodní dokumentaci výrobku, na obalu, v návodu na použití nebo jinou vhodnou formou informace o způsobu využití nebo odstranění nespotřebovaných částí výrobků. Právnická osoba a fyzická osoba oprávněná k podnikání, která vyrábí výrobky, je povinna tyto výrobky vyrábět tak, aby omezila vznik nevyužitelných odpadů z těchto výrobků, zejména pak nebezpečných odpadů. Hierarchie způsobů nakládání s odpady (§ 9a zákona): V rámci odpadového hospodářství musí být dodržována tato hierarchie způsobů nakládání s odpady: a)

předcházení vzniku odpadů,

b) příprava k opětovnému použití, c)

recyklace odpadů,

d) jiné využití odpadů, například energetické využití, e)

odstranění odpadů.

Od hierarchie způsobů nakládání s odpady je možno se odchýlit v případě odpadů, u nichž je to podle posouzení celkových dopadů životního cyklu zahrnujícího vznik odpadu a nakládání s ním vhodné s ohledem na nejlepší celkový výsledek z hlediska ochrany životního prostředí. Při uplatňování hierarchie se zohlední a)

celý životní cyklus výrobků a materiálů, zejména s ohledem na snižování vlivu nakládání s odpady na životní prostředí a lidské zdraví,

b) technická proveditelnost a hospodářská udržitelnost, c)

ochrana zdrojů surovin, životního prostředí, lidského zdraví a hospodářské a sociální dopady.





4.2.2 Povinnosti původců odpadů (§ 16 zákona) Původce odpadů je povinen: a)

odpady zařazovat podle druhů a kategorií (bod 4.1.1 a 4.1.2),

b) zajistit přednostní využití odpadů (bod 4.2.1), c)

odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí,

d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů (bod 4.1.3) a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, e)

shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií (bod 4.3). Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené shromažďování nutné, může od něj původce se souhlasem místně příslušného orgánu státní správy upustit (před novelou č. 188/2004 Sb. řešil tento souhlas krajský úřad). Příklad žádosti o udělení souhlasu k upuštění od třídění je uveden v příloze č. 24,

f)

zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,

g) vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu stanovené údaje včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci vymezených v bodě 5.1. Tuto evidenci archivovat po dobu nejméně 5 let (bod 7.0), h) umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, i)

vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a životní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy,

j)

ustanovit odpadového hospodáře, splňují-li podmínky pro jeho ustanovení (bod 4.2.6.),

k) platit poplatky za ukládání odpadů na skládky (bod 9.0), S nebezpečnými odpady může původce nakládat pouze na základě souhlasu (bod 4.2.5). Shromažďování a přeprava nebezpečných odpadů nepodléhají souhlasu. Původce odpadů je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo odstranění, pokud toto zajišťuje sám jako oprávněná osoba, nebo do doby jejich převedení do vlastnictví osobě oprávněné k jejich převzetí. Za dopravu odpadů odpovídá dopravce. Na každou oprávněnou osobu, která převezme do svého vlastnictví odpady od původce, přecházejí výše uvedené povinnosti původce, s výjimkou povinností uvedených pod písmenem i).

4.2.2.1 Povinnosti a oprávnění obce, fyzických osob a původců odpadů při nakládání s komunálním odpadem, resp. odpadem podobným komunálnímu odpadu (§ 17 zákona) Obce: Na obce se rovněž vztahují povinnosti původců (bod 4.2.2). Obec ve své samostatné působnosti stanoví obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území. Obecně závaznou vyhláškou může stanovit také systém nakládání se stavebními odpady produkovanými na jejím katastrálním území nepodnikajícími fyzickými osobami.





Obec je povinna zajistit místa pro odkládání veškerého komunálního odpadu produkovaného fyzickými nepodnikajícími osobami na jejím katastrálním území. Obec je povinna zajistit místa pro oddělené soustřeďování složek komunálního odpadu, minimálně nebezpečných odpadů, papíru, plastů, skla, kovů a biologicky rozložitelných odpadů. Podrobnosti rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů stanovuje vyhláška č. 321/2014 Sb. Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad podle § 17a ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona o místních poplatcích. Fyzické osoby a původci: Fyzické osoby a původci odpadů zapojení do systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zavedeného obcí jsou povinni v souladu s obecně závaznou vyhláškou obce komunální odpad a odpad podobný komunálnímu odpadu třídit a odkládat odděleně na místa k tomu obcí určená, pokud s odpadem nenakládají nebo se jej nezbavují jiným způsobem stanoveným tímto zákonem. Původci - právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání (§ 2 vyhl. 381/2001 Sb.) Odpadem podobným komunálnímu odpadu se rozumí odpad podobného složení jako komunální odpad zařazený do skupiny odpadů 20 v Katalogu odpadů vznikající při nevýrobní činnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání (např. v úřadech, kancelářích). § 17 odst. zákona: Původci, kteří produkují odpad podobný komunálnímu odpadu, mohou na základě smlouvy s obcí využít systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů zavedeného obcí. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. Pokud se původce, který produkuje odpad podobný komunálnímu odpadu z činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, na základě písemné smlouvy s obcí zapojí do systému pro nakládání s komunálními odpady zavedeného obcí, je povinen tento odpad třídit a zařazovat podle Katalogu odpadů v souladu se systémem stanoveným obcí. Pokud se původce nezapojí do systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálními odpady, vytřídí z odpadu jeho nebezpečné a využitelné složky (druhy odpadů z podskupiny odpadů 20 01) a zbylou směs nevyužitelných druhů odpadů kategorie ostatní odpad zařadí pro účely odstranění pod katalogové číslo samostatného druhu odpadu 20 03 01 Směsný komunální odpad.

4.2.3 Balení a označování nebezpečných odpadů (§ 13 zákona) Balení nebezpečných odpadů se řídí přiměřeně zvláštními právními předpisy (Nařízení EU č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí - nařízení CLP, ADR, RID).

To znamená, že balení nebezpečných odpadů musí

přiměřeně vyhovovat zejména následujícím požadavkům: -

musí být konstruovány tak, aby z nich jejich obsah nemohl samovolně unikat,





-

materiál použitý na zhotovení obalů a uzávěrů nesmí být obsahem porušován a nesmí s ním vytvářet nebezpečné sloučeniny,

-

obal při běžném způsobu zacházení musí být odolný proti poškození a nesmí docházet k samovolnému uvolnění uzávěru,

-

uzávěry určené k opakovanému použití musí být konstruovány tak, že po otevření lze uzávěr opět zavřít tak, aby obsah neunikal,

-

obaly nebezpečných látek a přípravků se musí lišit od obalů běžně používaných k balení poživatin, pitné vody a léků a nesmí mít tvar hraček.

Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečnými odpady, jsou povinni zajistit, aby nebezpečné odpady byly označeny písemně způsobem a v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 383/2001 Sb. a dále grafickým symbolem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (nařízení CLP) v rozsahu stanoveném zmíněnou vyhláškou. Nebezpečný odpad s nebezpečnou vlastností HP 9 (infekční odpad) se označí grafickým symbolem podle vyhlášky (nařízení CLP nezná vlastnost "infekční"). Na výše uvedené požadavky však nebyla prováděcí vyhláška dosud upravena. V současném změní vyhláška stanovuje v § 5 tuto podmínku: na shromažďovacím prostředku nebezpečného odpadu musí být uvedeno katalogové číslo a název shromažďovaného nebezpečného odpadu a jméno a příjmení osoby odpovědné za obsluhu a údržbu shromažďovacího prostředku. Do konce roku 2015 lze používat původní označení nebezpečných odpadů tak, jak bylo platné před 1.10.2015 (tj. grafický symbol podle CLP, ADR či "staré" oranžové chemické symboly.). Původce a oprávněná osoba, která nakládá s nebezpečným odpadem, jsou dále povinni zpracovat identifikační list nebezpečného odpadu (příloha č. 11) a místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem vybavit.

4.2.4 Souhlas k provozování zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů (§ 14 zákona) Zařízení k využívání, odstraňování, sběru nebo výkupu odpadů lze provozovat pouze na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování tohoto zařízení a s jeho provozním řádem (dále jen "souhlas k provozování zařízení"). Jednotlivé fáze provozu skládky mohou být provozovány pouze na základě souhlasu s provozním řádem příslušné fáze provozu skládky. V řízení předcházejícím vydání tohoto rozhodnutí musí krajský úřad posoudit všechna zařízení, která s těmito činnostmi souvisejí. Souhlas k provozování skládek nebezpečných odpadů se uděluje na dobu určitou, nejvýše na 4 roky. Dobu platnosti souhlasu krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele skládky nebezpečných odpadů vždy nejvýše na další 4 roky, pokud jsou splněny podmínky a plněny povinnosti při provozování skládky stanovené tímto zákonem a prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 294/2005 Sb.). V zařízeních, která nejsou podle zákona určena k nakládání s odpady, je možné využívat pouze odpady za podmínek popsaných v bodě 4.2.4.1. Před zahájením činností spojených s odstraňováním odpadů na skládce provede krajský úřad místní šetření, aby ověřil, že skládka splňuje podmínky stanovené v jím vydaném souhlasu. Pokud další provozovatel zařízení požádá krajský úřad o nový souhlas k provozování zařízení nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne převodu nebo přechodu užívacího práva k zařízení, dosavadní souhlas k provozování Část B, kapitola 4.0, strana 8 B – nakládání s odpady Datum vydání: září 2015


-

zabezpečit odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,

-

vést průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu další údaje včetně evidencí a ohlašování PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci. Tuto evidenci archivovat po dobu nejméně 5 let (bod 7.0),

-

umožnit kontrolním orgánům přístup do objektů, prostorů a zařízení a na vyžádání předložit dokumentaci, poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady.

Pokud vzhledem k následnému způsobu využití nebo odstranění odpadů není třídění nebo oddělené soustřeďování odpadů nutné, může od něj provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů se souhlasem příslušného krajského úřadu upustit (bod 4.2.2. písmeno e). Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů provádějící sběr nebo výkup odpadů stanovených prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 383/2001 Sb.) - viz dále - je povinen při odběru nebo výkupu těchto odpadů identifikovat osoby, od kterých má v úmyslu odpady odebrat nebo vykoupit, identifikovat odebírané nebo vykupované odpady, vést evidenci o těchto skutečnostech, a to včetně data a hodiny odebrání nebo vykoupení odpadů.

K plnění této povinnosti je provozovatel oprávněn vyžadovat k nahlédnutí průkazy

totožnosti těchto osob. Při nakládání s osobními údaji fyzických osob postupuje provozovatel podle zvláštního zákona (zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů). Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí vykupovat odpady stanovené prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 383/2001 Sb.), s výjimkou autovraků, od fyzických osob. Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí za vykoupený nebo odebraný odpad stanovený prováděcím právním předpisem (vyhláška

č. 383/2001 Sb.)

poskytovat úplatu v hotovosti (pouze převodem

peněžních prostředků prostřednictvím poskytovatele platebních služeb nebo provozovatele poštovních služeb formou poštovního poukazu). Identifikací osob se pro účely zákona o odpadech rozumí zjištění obchodní firmy nebo názvu právnické osoby, adresy jejího sídla, identifikačního čísla osoby nebo obdobného čísla přidělovaného v zahraničí a identifikace fyzické osoby jednající jménem této právnické osoby při odběru nebo výkupu odpadů. Identifikací odebíraných nebo vykupovaných odpadů se pro účely zákona o odpadech rozumí zjištění názvu druhu a množství odebraného nebo vykoupeného odpadu podle Katalogu odpadů. Pokud dochází ke sběru nebo výkupu odpadu, který má povahu strojního zařízení nebo obecně prospěšného zařízení (§ 140/1961 Sb., trestní zákon),

182 zákona č.

uměleckého díla či pietních a bohoslužebných předmětů nebo jejich částí, je

provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů povinen uvést u jednotlivých odebraných nebo vykoupených předmětů jejich stručný popis, umožňující dodatečnou identifikaci, a doplnit jej uvedením písmen, číslic, popřípadě dalších symbolů, na těchto předmětech se nacházejících. Výše uvedené identifikační údaje je provozovatel povinen evidovat a uchovávat po dobu 5 let od odebrání nebo vykoupení odpadů. Bez ověření údajů (identifikace osob a identifikace odebíraných nebo vykupovaných odpadů) provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí odpad odebrat nebo vykoupit. B – nakládání s odpady




Odebraná nebo vykoupená strojní zařízení, obecně prospěšná zařízení (§

182 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon),

umělecká díla či pietní a bohoslužebné předměty nebo jejich části nesmí provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů po dobu 48 hodin od jejich odebrání nebo vykoupení rozebírat, jinak pozměňovat nebo postupovat dalším osobám.

Bližší úprava prováděcím předpisem (§ 8 vyhlášky č. 383/2001 Sb.): Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů musí splňovat kromě obecných požadavků na zařízení uvedených v bodě 4.8 i stejné technické požadavky jako zařízení ke shromažďování nebo skladování odpadů uvedené v bodě 4.3. Provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů je povinen v souladu s § 18 odst. 3 zákona identifikovat odebírané nebo vykupované odpady a osoby, od kterých vykoupil věci jako odpady následujících druhů odpadů podle Katalogu odpadů, a vést o těchto skutečnostech evidenci Kód druhu odpadu a Název druhu odpadu 16 01 04* Autovraky 17 04 07 16 01 06 Autovraky zbavené kapalin a jiných nebezpečných součástí 17 04 11 17 04 01 Měď, bronz, mosaz 16 01 17 17 04 02 Hliník 16 01 18 17 04 03 Olovo 17 04 05 17 04 04 Zinek 17 04 07 17 04 06 Cín 20 01 40

Směsi kovů (17 04 01- 06) Kabely Železné kovy Neželezné kovy Železo a ocel Směsné kovy Kovy.

Identifikací fyzických osob se rozumí zjištění jména, příjmení, data narození, adresy trvalého pobytu nebo pobytu a čísla občanského průkazu nebo jiného průkazu totožnosti každé z osob, od které byly odpady odebrány nebo vykoupeny. U autovraků a jejich podstatných částí se evidence podle § 18 odst. 3 zákona nahrazuje evidencí v informačním systému pro sledování toku vybraných autovraků podle § 37b odst. 2 zákona. Odpady, jež provozovatel zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů nesmí vykupovat od fyzických osob,, se vymezují jako odpady, mající povahu a)

uměleckého díla nebo jeho části,

b) pietního nebo bohoslužebného předmětu nebo jeho části, c)

průmyslového strojního zařízení nebo jeho části,

d) obecně prospěšného zařízení nebo jeho části, zejména zařízení pro hromadnou dopravu, dopravního značení, součásti nebo příslušenství veřejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizační zařízení, nebo e)

části vybraného výrobku, vybraného odpadu a vybraného zařízení podle § 25 odst. 1 písm. c) a h) zákona (tj. baterie a akumulátory, elektrická a elektronická zařízení).

Odpady, za jejichž výkup nebo odběr nesmí poskytovat úplatu v hotovosti, jsou uvedeny v § 8 odst. 2 vyhlášky č. 383/2001 Sb.





Odpady perzistentních organických znečišťujících látek: (§ 27a zákona) Odpadem perzistentních organických znečišťujících látek se rozumí odpad obsahující alespoň jednu z látek uvedených v příloze IV přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách (viz dále). Nakládání s odpady perzistentních organických znečišťujících látek upravuje přímo použitelný předpis Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS. Nařízení Rady (ES) č. 1195/2006 ze dne 18. července 2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách.).

MŽP je příslušným orgánem podle čl. 15 přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách a krajský úřad je příslušným správním úřadem pro řízení o udělení souhlasu nebo výjimky podle čl. 7 odst. 4 písm. b) přímo použitelného předpisu Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách.

5.2

Odpadní oleje (§ 28-29 zákona, § 13-15 vyhlášky č. 383/2001 Sb.) Definice pojmů: odpadní oleje:

jakékoliv minerální nebo syntetické mazací nebo průmyslové oleje, které se staly nevhodnými pro použití, pro které byly původně zamýšleny, zejména upotřebené oleje ze spalovacích motorů a převodové oleje a rovněž minerální nebo syntetické mazací oleje, oleje pro turbíny a hydraulické oleje,

přepracování odpadních olejů: činnosti zaměřené k tomu, aby umožnily využívání odpadních olejů, tj. jejich regeneraci nebo spalování, regenerace odpadních olejů: jakýkoliv proces, kterým je možno vyrobit základové oleje rafinací odpadních olejů, zejména odstraněním kontaminujících složek, oxidačních produktů a aditiv obsažených v takových olejích, spalování odpadních olejů: pouze jejich energetické využití jako paliva podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 201/2012 Sb., o ovzduší).

Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, jsou povinni: -

zajistit přednostně regeneraci odpadních olejů,

-

zajistit spalování odpadních olejů v souladu s požadavky uvedenými v bodě 4.6, pokud regenerace není možná,

-

zajistit skladování nebo odstranění odpadních olejů v souladu s požadavky zákona o odpadech a dalších právních předpisů, pokud regenerace ani spalování není možné z technických důvodů,

-

zajistit, aby během nakládání s odpadními oleji nebyly tyto oleje vzájemně míchány nebo smíchány s látkami obsahujícími PCB, s nebezpečnými odpady ani jinými cizorodými látkami.

Za odpadní oleje se považují následující druhy odpadů: 12 01 06 13 01 11 13 02 07 13 03 10


12 01 07 13 01 12 13 02 08 13 04 01

12 01 10 13 01 13 13 03 06 13 04 03

12 01 19 13 02 04 13 03 07 13 05 06


13 01 09 13 02 05 13 03 08 20 01 26

13 01 10 13 02 06 13 03 09



 Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, třídí a odděleně shromažďují nebo soustřeďují odpadní oleje podle jednotlivých druhů podle Katalogu odpadů. Původce odpadních olejů a oprávněná osoba, která nakládá s odpadními oleji, musí zajistit, aby odpadní oleje nebyly vzájemně míchány nebo smíchány zejména s níže uvedenými látkami: -

látky obsahující polychlorované bifenyly a terfenyly (PCB) či jiné chlorované uhlovodíky a látky,

-

emulze ropných látek s obsahem vody anebo jiné emulze,

-

obsahy olejových nebo benzinových odlučovačů,

-

prostředky pro čištění zejména obsahující detergenty a emulgátory,

-

antikorozní prostředky,

-

pohonné hmoty (benzin, nafta, směsné palivo),

-

alkoholy, ředidla, nitroředidla, aceton apod.,

-

rostlinné oleje,

-

zbytky parafinů, gačů a ceresinů a z nich vyráběné prostředky,

-

zbytky z lakování a odlakování,

-

kyselina z akumulátorů a jiné kyselé látky,

-

brzdové kapaliny,

-

nemrznoucí kapaliny,

-

vod,

-

tuhé odpady,

-

látky obsahující těžké kovy,

-

alkalické látky.

Zařízení ke sběru nebo výkupu odpadních olejů a jeho provozní řád musí splňovat požadavky kladené na zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů a dále musí být vybaveno: -

nádržemi pro oddělený příjem jednotlivých druhů odpadních olejů vybavenými indikačním systémem proti přeplnění. Nádrže musí být odděleny,

-

zařízením pro příjem a výdej odpadních olejů, včetně mechanické filtrace.

Kvalitativní požadavky, které musí splňovat odpadní oleje určené pro regeneraci, jsou stanoveny v ČSN 656690. Kvalitativní požadavky na odpadní oleje určené ke spalování jsou stanoveny zvláštními právními předpisy (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - příručka část D Ochrana ovzduší). Bližší podrobnosti stanovují § 13-15 vyhlášky č. 383/2001 Sb.





5.3

Baterie a akumulátory (§ 30 – 31r zákona) Definice pojmů - pro účely této kapitoly se rozumí: baterií nebo akumulátorem – zdroje elektrické energie generované přímou přeměnou chemické energie, které se skládají z jednoho nebo více primárních článků neschopných opětovného nabití nebo z jednoho nebo více sekundárních článků schopných opětovného nabití; baterie nebo akumulátory se dále dělí do skupin přenosných baterií nebo akumulátorů, průmyslových baterií nebo akumulátorů a automobilových baterií nebo akumulátorů, výrobcem – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které bez ohledu na způsob prodeje uvedou poprvé na trh v České republice v rámci své obchodní činnosti baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených, posledním prodejcem – právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, které dodávají v rámci své obchodní činnosti konečnému uživateli baterie nebo akumulátory, včetně baterií nebo akumulátorů zabudovaných do vozidel, do elektrozařízení nebo do jiných výrobků nebo k nim přiložených, zpětným odběrem – odebírání použitých přenosných baterií nebo akumulátorů nebo automobilových baterií nebo akumulátorů od konečných uživatelů bez nároku na úplatu na místě k tomu výrobcem určeném, odděleným sběrem – odebírání odpadních baterií nebo akumulátorů, s výjimkou přenosných baterií nebo akumulátorů, od konečných uživatelů za účelem jejich zpracování, konečným uživatelem – právnická nebo fyzická osoba užívající baterii nebo akumulátor před ukončením jejich životnosti, před jejich odevzdáním do místa zpětného odběru nebo odděleného sběru.

Třetí díl zákona stanovuje povinnosti výrobcům, distributorům, posledním prodejcům a provozovatelům systémů baterií nebo akumulátorů (dále jen "bat/aku") a zpracovatelům bat/aku, které se staly odpadem, a stanoví požadavky pro uvádění bat/aku na trh a požadavky pro zpětný odběr, oddělený sběr, zpracování, využití a odstraňování odpadních bat/aku. Jedná se o povinnosti v oblasti podmínek pro uvádění bat/aku na trh nebo do oběhu, označování, informační povinnosti o zpětném odběru a odděleném sběru, seznamu výrobců bat/aku, roční zprávy, požadavků na zpětný odběr použitých bat/aku, požadavků na oddělený sběr odpadních průmyslových bat/aku, zpracování a materiálového využití odpadních bat/aku, způsobu plnění povinností výrobců bat/aku, provozování systému a dalších. Prodejci baterií a akumulátorů Výrobce elektrozařízení nebo jiných výrobků, které vyžadují zabudování baterií nebo akumulátorů, je povinen připojit návod, jak může baterie nebo akumulátory bezpečně vyjmout konečný uživatel nebo kvalifikovaný profesionál nezávislý na výrobci, včetně informace o typu zabudovaných baterií nebo akumulátorů. Výrobce, distributor a poslední prodejce jsou povinni zajistit, aby byl tento návod předáván společně s výrobkem. Poslední prodejce je povinen odebírat přenosné bat/aku od konečného uživatele přímo v prodejním místě po celou provozní dobu, bez nároku na úplatu za tento odběr, bez ohledu na výrobní značku, bez ohledu na datum jejich uvedení na trh a bez vazby na koupi nové bat/aku, pokud se jedná o prodejní místo posledního prodejce, jehož ekonomická činnost je uvedena v příloze č. 10 k zákonu o odpadech a přenosné bat/aku jsou nabízeny jako stálá součást prodejního sortimentu. Místo zpětného odběru u posledního prodejce je povinen na výzvu prodejce zřídit výrobce. Znamená to, že každý poslední prodejce, který má baterie a monočlánky ve své nabídce nebo prodává zboží na baterie, musí fungovat zároveň jako místo zpětného odběru. Nově se tak budou moci baterie a monočlánky B – nakládání s odpady




běžně odevzdávat ve všech prodejnách elektro, foto-video, hodin, počítačové a telekomunikační techniky. V ostatních prodejnách v případě, že jejich rozloha je větší než 200 m2. Výjimkou jsou jen hotely, restaurace, drogerie a čerpací stanice. Všechna odběrní místa budou muset být viditelně označena a všichni prodejci budou muset zákazníky o nejbližším sběrném místě informovat. Přenosné bat/aku musí být z míst zpětného odběru předány pouze osobě oprávněné ke zpracování nebo k materiálovému využití odpadních bat/aku podle § 31j zákona. Přenosná bat/aku se stávají odpadem jejich předáním oprávněné osobě. Problematika baterií a akumulátorů je podrobněji řešena v § 30 až 31r zákona o odpadech a dále ve vyhlášce č. 170/2010 Sb. o bateriích a akumulátorech.

5.4

Kaly z čistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady

5.4.1 Kaly z čistíren odpadních vod (§32-33 zákona) Kalem se rozumí (platí od 1.3.2016): 1.

kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících městské odpadní vody nebo odpadní vody z domácností a z jiných čistíren odpadních vod, které zpracovávají odpadní vody stejného složení jako městské odpadní vody a odpadní vody z domácností, a to i v případě, že čistírny odpadních vod zpracovávají také biologicky rozložitelné odpady na základě rozhodnutí krajského úřadu, kterým je udělen souhlas k provozování zařízení pro nakládání s odpady a s jeho provozním řádem, nebo biologicky rozložitelné odpady spadající do působnosti nařízení o vedlejších produktech živočišného původu (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě),

2.

kal ze septiků sloužících k čištění odpadních vod z domácností před jejich vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních,

3.

kal z čistíren odpadních vod zpracovávajících odpadní vody a materiály, které svými vlastnostmi odpovídají odpadním vodám a materiálům podle bodu 1, zejména odpadní vody a materiály, které mají původ v potravinářském průmyslu a zemědělství,

Upraveným kalem (platí

od 1.3.2016)

kal, který byl podroben biologické, chemické nebo tepelné úpravě,

dlouhodobému skladování nebo jakémukoliv jinému vhodnému procesu tak, že se významně sníží obsah patogenních organismů v kalech, a tím zdravotní riziko spojené s jeho aplikací na základě ověření účinnosti technologie úpravy kalů v souladu s požadavky stanovenými prováděcím právním předpisem (vyhláška

č.

382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě).

Použitím kalu je zapracování kalu do půdy. Programem použití kalů je dokumentace zpracovaná v rozsahu stanoveném vyhláškou (vyhláška č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě).

(platí od 1.3.2016) Právnická osoba a fyzická osoba, která užívá půdu, je povinna používat pouze upravené kaly s ohledem na nutriční potřeby rostlin a v souladu s programem použití kalů tak, aby použitím kalů nebyla zhoršena kvalita půdy a kvalita povrchových a podzemních vod.

(platí od 1.3.2016) Pokud provozovatel čistírny odpadních vod neprovádí úpravu kalů sám, je povinen předat kaly přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů provozovateli zařízení na úpravu kalů. Provozovatel čistírny Část B, kapitola 5.0, strana 6 B – nakládání s odpady Datum vydání: září 2015


odpadních vod nebo provozovatel zařízení na úpravu kalů, který provedl úpravu kalů, je povinen stanovit program použití kalů. Osoba, která provedla úpravu kalů, je povinna předat upravené kaly osobě užívající půdu uvedené v programu použití kalů nebo provozovateli zařízení ke sběru a skladování kalů provozovaném na základě souhlasu podle § 14 odst. 1, a to přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů. Provozovatel zařízení ke sběru a skladování kalů je povinen předat upravené kaly osobě užívající půdu uvedené v programu použití kalů, a to přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadů. Upravené kaly nesmí být míšeny s jinými upravenými kaly ani s jinými odpady. Příklad programu je uveden na doprovodném CD. Použití kalů je zakázáno -

na zemědělské půdě, která je součástí chráněných území přírody a krajiny,

-

na lesních porostních půdách běžně využívaných klasickou lesní pěstební činností,

-

v pásmu ochrany vodních zdrojů, na zamokřených a zaplavovaných půdách,

-

na trvalých trávních porostech a trávních porostech na orné půdě v průběhu vegetačního období až do poslední seče,

-

v intenzivních plodících ovocných výsadbách,

-

na pozemcích využívaných k pěstování polních zelenin v roce jejich pěstování a v roce předcházejícím,

-

v průběhu vegetace při pěstování pícnin, kukuřice a při pěstování cukrové řepy s využitím chrástu ke krmení,

-

jestliže z půdních rozborů vyplyne, že obsah vybraných rizikových látek v průměrném vzorku překračuje jednu z hodnot stanovených v prováděcím právním předpisu,

-

na půdách s hodnotou výměnné půdní reakce nižší než pH 5,6,

-

na plochách, které jsou využívané k rekreaci a sportu, a veřejně přístupných prostranstvích,

-

jestliže kaly nesplňují mikrobiologická kritéria daná prováděcím právním předpisem. Použití mikrobiálně kontaminovaných kalů může být provedeno pouze po prokázané hygienizaci kalů.

Podrobnosti o používání kalů jsou uvedeny ve vyhlášce č. 382/2001 Sb.

5.4.2 Biologicky rozložitelné odpady (§ 33a-b zákona) Pojmy: biologicky rozložitelný odpad: jakýkoli odpad, který podléhá aerobnímu nebo anaerobnímu rozkladu, biologickým odpadem: biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veřejné zeleně, potravinářský a kuchyňský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu, zařízení pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů: zařízení pro aerobní nebo anaerobní rozklad biologicky rozložitelných odpadů.

Povinnosti pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů: Provozovatel zařízení ke sběru, výkupu nebo využívání biologicky rozložitelných odpadů je povinen: a)

provozovat toto zařízení se souhlasem k provozování zařízení a s jeho provozním řádem podle § 14 odst. 1 zákona, s výjimkou zařízení, které zpracovává využitelné biologicky rozložitelné odpady pro jednu zakládku v množství nepřekračujícím 10 tun těchto odpadů za rok (dále jen „malé zařízení“). Roční množství biologicky rozložitelného odpadu zpracované malým zařízením nesmí přesáhnout 150 tun,

b) provozovat malé zařízení na základě kladného vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 79 odst. 4 písm. e)zákona a v souladu se zvláštními právními předpisy na ochranu zdraví lidí a životního prostředí, v souladu s nimiž je zařízení zřízeno a provozováno,





c)

upravené biologicky rozložitelné odpady hodnotit a zařazovat postupy a metodami stanovenými vyhláškou č. 341/2008 Sb. a v souladu s ním je označit a vybavit návodem k použití,

d) upravené biologicky rozložitelné odpady, které nelze zařadit do žádné ze skupin stanovených vyhláškou č. 341/2008 Sb., a zbytkový odpad po úpravě biologicky rozložitelného odpadu, který již není odpadem podléhajícím biologickému rozkladu, předat k využití nebo odstranění oprávněné osobě podle § 12 odst. 3 zákona. Zařazení biologicky rozložitelného odpadu podle jeho skutečných vlastností, složení a způsobu materiálového využití do některé ze skupin stanovených vyhláškou č. 341/2008 Sb., jeho označení a vybavení návodem k použití je jeho konečným materiálovým využitím podle § 4 písm. m) zákona. Vyhláška č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady stanovuje: a)

seznam biologicky rozložitelných odpadů,

b) způsoby biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů, c)

technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování biologicky rozložitelných odpadů v závislosti na množství a druhu v něm upravovaných biologicky rozložitelných odpadů,

d) technologické požadavky na úpravu biologicky rozložitelných odpadů, e)

obsah provozního řádu zařízení,

f)

požadavky na kvalitu odpadů vstupujících do technologie materiálového využívání biologicky rozložitelných odpadů,

g) způsob a kritéria hodnocení a zařazování upravených biologicky rozložitelných odpadů do skupin podle způsobů jejich materiálového využití, h) limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismů ve výstupech ze zařízení pro biologické zpracování odpadů, metody stanovení koncentrací cizorodých látek, i)

5.5

četnost a metody vzorkování, označování skupin podle způsobu jejich biologického zpracování a kritéria hodnocení upraveného biologicky rozložitelného odpadu jako dále již biologicky nerozložitelného odpadu.

Odpady z azbestu (§ 35 zákona) Původce odpadů obsahujících azbest a oprávněná osoba, která nakládá s odpady obsahujícími azbest, jsou povinni zajistit, aby při tomto nakládání nebyla z odpadů do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty. Provozovatel skládky je povinen zajistit, aby se částice azbestu nemohly uvolňovat do ovzduší. Požadavky na ukládání odpadů z azbestu na skládky stanovuje vyhláška č. 294/2005 Sb. – viz bod 4.6.1.4.

5.6

Autovraky (§ 36-37e zákona, vyhláška č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s autovraky) Vyhláška č. 352/2008 Sb. upravuje: a)

obsah provozního řádu zařízení ke sběru autovraků a zařízení ke zpracování autovraků,

b) technické požadavky na nakládání s autovraky, c) podmínky pro skladování autovraků, B – nakládání s odpady Datum vydání: září 2015



b) použitá elektrozařízení určená k profesionálnímu použití jsou zasílána na renovaci nebo opravu za účelem opětovného použití na základě smlouvy osobě, která elektrozařízení vyrobila, nebo si je nechala vyrobit a uvádí na nich svoji značku, nebo třetí osobě jednající jejím jménem do zemí, na něž se vztahují předpisy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o kontrole přeshraničního pohybu odpadů určených k využití (Rozhodnutí

Rady OECD C(2001) 107 v konečném znění o revizi rozhodnutí C(92) 39 v konečném znění o kontrole

přeshraničního pohybu odpadů určených k využití),

c)

nebo

vadná použitá elektrozařízení určená k profesionálnímu použití, jako jsou zdravotnické prostředky (zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích)

nebo jejich součásti, jsou na základě smlouvy zasílána osobě, která je

vyrobila, nebo si je nechala vyrobit a uvádí na nich svoji značku, nebo třetí osobě jednající jejím jménem za účelem analýzy hlavní příčiny závady v případě, že analýzu může provést pouze uvedená osoba nebo třetí osoba jednající jejím jménem. Ustanovení 1. odstavce písm. a) a b) a požadavek na dokumentaci se dále nepoužijí v případě, že povaha a množství přepravovaných elektrozařízení prokazují, že mají sloužit výhradně k soukromému nebo osobnímu použití osob, které je přepravují, nebo jejich rodinných příslušníků, nebo mají sloužit jako dar. Ke každému jednotlivému kusu přepravovaného elektrozařízení musí být vypracována dokumentace, která prokazuje, že byla ověřena jeho funkčnost a vyhodnocena přítomnost nebezpečných látek. V případě důvodných pochybností o funkčnosti přepravovaných použitých elektrozařízení jsou celní úřad nebo inspekce oprávněny jejich držitele vyzvat, aby funkčnost elektrozařízení na vlastní náklady prokázal. Při přepravě použitých elektrozařízení do České republiky, z ní nebo přes ni musí být zajištěna ochrana elektrozařízení před poškozením v průběhu přepravy, nakládky a vykládky, zejména prostřednictvím dostatečných obalů a vhodného uspořádání nákladu. Neprokáže-li držitel na základě uvedených dokladů, že přepravované použité elektrozařízení není odpadem, nebo není-li zajištěna ochrana elektrozařízení před poškozením, považuje se takové elektrozařízení za elektroodpad a jeho přeprava za nedovolenou přepravu odpadů podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství o přepravě odpadů (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů).

MŽP stanovuje ve vyhlášce č. 352/2005 Sb. způsob ověřování a prokazování funkčnosti použitých elektrozařízení, rozsah dokumentace a seznam dalších dokladů přikládaných k nákladu přepravovaných použitých elektrozařízení, včetně způsobu jejich přiložení, a výčet elektrozařízení s obsahem nebezpečných látek, která nesmí být přepravována jako použitá.





5.8

Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a nádrží (§ 37t zákona) Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na zemědělském půdním fondu v souladu s § 14 odst. 2 (tj. odpad jako vstupní surovina bez povolení KÚ) pouze za splnění požadavků zvláštních právních předpisů (zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech)

.

Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat na povrchu terénu a k zavážení podzemních prostor v souladu s § 14 odst. 2 za splnění podmínek pro využívání odpadů na povrchu terénu stanovených vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží, pokud jsou odpadem, je možné využívat jako stavební materiál v souladu s § 14 odst. 2 za splnění požadavků stanovených zvláštními právními předpisy (Zákon č. 183/2006 Sb., NV č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky). Pokud jsou sedimenty vytěžené z koryt vodních toků a vodních nádrží určeny k využití na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond, nevede jejich původce ani osoba, která je na pozemcích tvořících zemědělský půdní fond využívá, pro tyto sedimenty evidenci podle § 39 odst. 1 a nepodává hlášení podle § 39 odst. 2 a 3. Pro tyto sedimenty se vede evidence podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech).

5.9

Recyklace lodí (§ 37u-w zákona) Příslušným orgánem podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí (Nařízení recyklaci lodí)

EU č. 1257/o

za Českou republiku je MŽP, s výjimkou případů, kdy tento zákon svěřuje působnost příslušného

orgánu krajskému úřadu. Zařízení na recyklaci lodí je zařízením k využívání nebo odstraňování odpadů. Krajský úřad zašle žádost o souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí k vyjádření orgánu ochrany veřejného zdraví. Souhlas k provozování zařízení na recyklaci lodí se vydává na dobu určitou, nejdéle na dobu 5 let. Dobu platnosti souhlasu k provozování zařízení krajský úřad prodlouží na základě žádosti provozovatele vždy nejdéle o dalších 5 let, pokud jsou splněny podmínky pro jeho vydání. Provozovatel zařízení na recyklaci lodí je povinen předložit před každou recyklací lodi krajskému úřadu ke schválení plán recyklace lodi podle čl. 7 přímo použitelného předpisu Evropské unie o recyklaci lodí (Nařízení EU č. 1257/o recyklaci lodí).

Krajský úřad neprodleně zašle plán recyklace lodi k vyjádření orgánu ochrany

veřejného zdraví.





6.0 Zpětný odběr některých výrobků (§ 38 zákona) Zpětným odběrem se rozumí odebírání použitých výrobků povinnými osobami od konečných uživatelů bez nároku na úplatu za účelem jejich využití nebo odstranění. Povinnost zpětného odběru se vztahuje na: -

,

-

Poznámka: zpětný odběr baterií a akumulátorů nově řeší § 30-31r zákona (více bod 5.3).,

-

výbojky a zářivky,

-

pneumatiky (blíže dále bod 6.2),

-

elektrozařízení pocházející z domácností (§ 37g písm. f) zákona, tj.: použité elektrozařízení pocházející z domácností nebo svým charakterem a množstvím jemu podobný elektroodpad od právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání.

Povinnost zajistit zpětný odběr použitých výrobků nabídnutých ke zpětnému odběru má právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvedené výrobky uvádí na trh (povinná osoba), a to bez ohledu na výrobní značku a do výše, které za vykazované období vyrobí nebo doveze. Na zpětný odběr elektrozařízení pocházejícího z domácností se vztahuje bod 5.7.9 (§ 37n zákona). Povinná osoba musí prostřednictvím právnické osoby nebo fyzické osoby oprávněné k podnikání, která prodává uvedené výrobky konečnému uživateli, (poslední prodejce) zajistit, aby byl konečný uživatel informován o způsobu provedení zpětného odběru těchto použitých výrobků. Výrobce elektrozařízení dále zajistí informování konečného uživatele o a)

požadavku, aby elektrozařízení nebyla odstraňována spolu se směsným komunálním odpadem, ale byla fyzickými osobami odkládána na místech k tomu určených nebo v místech jejich zpětného odběru,

b) jejich úloze v opětovném použití elektrozařízení a materiálovém nebo jiném využití elektroodpadu, c)

možných škodlivých vlivech nebezpečných látek obsažených v elektrozařízení na životní prostředí a na lidské zdraví,

d) významu grafického symbolu podle § 37k odst. 2 zákona pro označování elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení a odděleného sběru elektroodpadu. Poslední prodejce je povinen při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, informovat konečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběru těchto použitých výrobků. V případě, že tak neučiní, je povinen tyto použité výrobky odebírat přímo v provozovně, a to bez nároku na úplatu od konečného uživatele, po celou provozní dobu a bez vázání odebrání použitých výrobků určených ke zpětnému odběru na nákup zboží. Poslední prodejce je při prodeji výrobků, na které se vztahuje povinnost zpětného odběru, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku povinen písemně informovat konečného uživatele o způsobu zajištění zpětného odběru.





Povinná osoba může na základě písemné dohody s obcí využít ke splnění své povinnosti systém sběru a třídění komunálních odpadů stanovený touto obcí. Zpětný odběr musí být proveden bez nároku na úplatu za tento odběr od konečného uživatele. Místa zpětného odběru musí být pro konečného uživatele stejně dostupná jako místa prodeje výrobků, na které se povinnost zpětného odběru vztahuje. Povinná osoba je povinna zajistit zpětný odběr způsobem odpovídajícím obvyklým možnostem konečného uživatele bez jeho nadměrného zatížení. Zpětný odběr použitého výrobku lze odmítnout v případě, že použitý výrobek z důvodu kontaminace ohrožuje zdraví osob, které zpětný odběr provádějí (například vyhláška č. 427/2004 Sb., kterou se stanoví bližší podmínky hodnocení rizika chemických látek pro zdraví člověka, vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli).

Provozovatel místa zpětného odběru použitých

výrobků je povinen na požádání konečného uživatele vystavit potvrzení o zpětném odběru výrobku s náležitostmi stanovenými prováděcím právním předpisem (vyhláška č. 237/2002 Sb. o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků).

Povinná osoba musí zajistit využití nebo odstranění zpětně odebraných použitých výrobků v souladu se zákonem o odpadech a prováděcími právními předpisy, a to do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, v němž byly odebrány. Zpětně odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli předání osobě oprávněné k jeho využití nebo odstranění. Povinná osoba je povinna zpracovávat roční zprávu o plnění povinnosti zpětného odběru za uplynulý kalendářní rok v rozsahu stanoveném § 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb. a tuto zprávu každoročně zasílat ministerstvu ŽP do 31. března (změny ve způsobu ohlašování od roku 2009 – viz kapitola 15.0).

6.1

Podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru (vyhláška č. 237/2002 Sb.) Vyhláška o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru se vztahuje na všechny výrobky uvedené v § 38 odst. 1 písm. a) až e) zákona. Na elektrozařízení pocházející z domácností [§ 38 odst. 1 písm. f) zákona] se vztahují pouze ustanovení § 1 odstavce 3 a § 3 vyhlášky. Zpětný odběr se nevztahuje na výrobky, se kterými bylo nakládáno jako s odpadem (§ 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech) již před jejich předáním povinné osobě. Na nakládání s odpady, které se ze zpětně odebraných použitých výrobků staly předáním provozovateli zařízení k jejich využití nebo odstranění, se vztahují povinnosti stanovené v zákoně o odpadech a prováděcích právních předpisech k němu. Pokud je výrobek součástí funkčního celku, považuje se za povinnou osobu k jeho zpětnému odběru výrobce výrobku nebo dovozce funkčního celku. Zajištění informovanosti prodejce a konečného uživatele Povinná osoba obvyklým způsobem (např. v průvodní dokumentaci, na dodacím listu, letákem nebo elektronicky - internetem) zajistí informace o možnostech zpětného odběru svého výrobku právnické osobě





nebo fyzické osobě oprávněné k podnikání, která prodává výrobky uvedené v § 38 odst. 1 zákona konečnému uživateli, (dále jen "poslední prodejce"). Informace o způsobu zajištění zpětného odběru, kterou předává konečnému uživateli podle § 38 odst. 5 zákona poslední prodejce, musí minimálně obsahovat: a)

název, adresu a telefonní spojení místa zpětného odběru,

b) druhy zpětně odebíraných výrobků, c)

provozní dobu zpětného odběru,

d) upozornění na bezplatnost zpětného odběru. V případě provádění zpětného odběru přímo v provozovně posledního prodejce musí být místo zpětného odběru použitých výrobků zřetelně označeno nápisem "Místo zpětného odběru použitých výrobků", přičemž slova "použitých výrobků" mohou být nahrazena názvem výrobku, který se na tomto místě odebírá. Toto označení musí být čitelné z míst přístupných pro konečného uživatele. Místa zpětného odběru výrobků se považují za stejně dostupná jako místa prodeje, pokud je stanoveno minimálně jedno místo zpětného odběru v každé obci nebo v každém městském obvodě nebo městské části (pokud jsou zřízeny), kde se nachází prodejny těchto výrobků.

6.2

Podrobnosti způsobu provedení zpětného odběru pneumatik (§ 38a -38h zákona) Povinná osoba (§ 38 odst. 3 zákona - právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, která uvedené výrobky uvádí na trh) je povinna zajistit minimální úroveň zpětného odběru použitých pneumatik ve výši 35 % za každý kalendářní rok. Minimální úroveň zpětného odběru se vyjadřuje jako procentuální podíl celkové hmotnosti pneumatik sebraných v rámci zpětného odběru povinnou osobou v daném kalendářním roce k celkové hmotnosti pneumatik uvedených touto povinnou osobou na trh v témže kalendářním roce. Povinná osoba plní své povinnosti stanovené pro zpětný odběr použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik, informování konečného uživatele a zpracování roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru a)

v individuálním systému, a to samostatně, organizačně a technicky na vlastní náklady, nebo

b) v kolektivním systému, a to uzavřením smlouvy o zajištění plnění povinnosti zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování a využití odpadních pneumatik (dále jen „smlouva o společném plnění“) s právnickou osobou oprávněnou k provozování kolektivního systému podle § 38c (dále jen „provozovatel systému“). Pneumatikou se rozumí pružná součást sestavy kola, která je z přírodního nebo syntetického kaučuku a vyztužujících materiálů bez ráfku, s výjimkou kola k použití na zařízeních tažených či tlačených pěšky jdoucí osobou, na jízdních kolech a na osobních zdravotnických prostředcích či rehabilitačních a kompenzačních pomůckách. Povinná osoba a distributor, včetně posledního prodejce, jsou povinni při prodeji pneumatik uvádět náklady na zpětný odběr použitých pneumatik a zpracování a využití odpadních pneumatik odděleně. Část B, kapitola 6.0, strana 3 B – nakládání s odpady Datum vydání: září 2015


Seznam povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik: Seznam povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik (dále jen "Seznam povinných osob") je veřejný seznam, který vede ministerstvo. Návrh na zápis do Seznamu povinných osob je povinna podat každá povinná osoba. Návrh na zápis do Seznamu povinných osob se podává ministerstvu do 60 dnů ode dne prvního uvedení pneumatik na trh nebo prvního uvedení pneumatik na trh spolu s vozidlem, a to a)

ve dvou listinných vyhotoveních a současně v elektronické podobě,

b) v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým podpisem, nebo c)

prostřednictvím datové schránky.

Návrh na zápis do Seznamu povinných osob obsahuje a)

jde-li o fyzickou osobu, jméno, popřípadě jména, a příjmení nebo obchodní firmu, adresu místa trvalého pobytu, adresu sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a kopii podnikatelského oprávnění,

b) jde-li o právnickou osobu, obchodní firmu nebo název, právní formu, adresu sídla, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, c)

značku pneumatik, které povinná osoba uvádí na trh,

d) popis způsobu zajištění zpětného odběru použitých pneumatik, zpracování, využití a odstranění odpadních pneumatik a informování konečného uživatele. Ministerstvo provede zápis povinné osoby do Seznamu povinných osob do 30 dnů ode dne doručení návrhu, který splňuje všechny stanovené náležitosti, a nejpozději do 30 dnů od provedení zápisu zveřejní tuto skutečnost na úřední desce ministerstva. Povinná osoba zapsaná v Seznamu povinných osob je povinna oznámit ministerstvu změnu údajů nebo skutečnost, že zanikly důvody pro její vedení v Seznamu povinných osob, a to do 30 dnů od vzniku takové změny nebo skutečnosti. Vzor návrhu na zápis do Seznamu povinných osob stanovuje vyhláška č. 465/2013 Sb. o stanovení vzoru návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a obsahu roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik. Distributor pneumatik nepocházejících od povinných osob zapsaných v Seznamu povinných osob nebo od povinných osob, které plní své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému, má práva a povinnosti povinné osoby. Pokud povinná osoba plní všechny své povinnosti prostřednictvím kolektivního systému, nevztahuje se na ni povinnost na zápis do Seznamu povinných osob. Podrobnosti k provozování kolektivního systému řeší § 38c-h.





7.0 Evidence a ohlašování odpadů a zařízení (§ 39 odst. 11-12 zákona) Pokud není stanoveno jinak, jsou právnické osoby, fyzické osoby oprávněné k podnikání a orgány veřejné správy, které jsou povinny vést následující evidence, povinny tyto evidencei uchovávat nejméně po dobu 5 let. Pro účely plnění evidenčních a ohlašovacích povinností přiděluje krajský úřad zařízením ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, zařízením podle § 14 odst. 2 a malým zařízením podle § 33b odst. 1 identifikační číslo zařízení (IČZ). Při plnění evidenčních a ohlašovacích povinností je každý povinen přidělená IČZ používat. (Provozovatelé,

kterým IČZ nebylo dosud přiděleno, oznámí tomuto krajskému úřadu obdobně podle § 39 odst. 3

zákona do 31. ledna 2016, zda je zařízení provozováno. Krajský úřad přidělí těmto zařízením IČZ do 30. dubna 2016.)

Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou původci odpadů a oprávněné osoby povinni IČZ používat u údajů o odpadech, které budou předány a převzaty po 30. červnu 2016.

7.1

Evidence a ohlašování odpadů

7.1.1 Evidence odpadů (§ 39 odst. 1 zákona, § 21 vyhlášky č. 383/2001 Sb.) Původci odpadů a oprávněné osoby, které nakládají s odpady, vedou průběžnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi za odpady vlastní a za odpady převzaté, a to za každou samostatnou provozovnu a za každý druh odpadu zvlášť. Průběžná evidence se vede podle přílohy č. 14 (příloha č. 20 vyhlášky č. 383/2001 Sb.) a dále vždy obsahuje a)

datum a číslo zápisu do evidence,

b) jméno a příjmení osoby odpovědné za vedení evidence. Průběžná evidence odpadů se vede při každé jednotlivé produkci odpadů. Za jednotlivou produkci se považuje naplnění shromažďovacího nebo sběrového prostředku nebo převzetí odpadu od původce nebo oprávněné osoby nebo předání odpadu jiné oprávněné osobě. V případech, kdy se jedná o nepřetržitý vznik odpadů, a při periodickém svozu komunálního odpadu se vede průběžná evidence v měsíčních intervalech. Provozovatelé zařízení ke zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů a provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků, kteří vedou průběžnou evidenci odpadů podle vyhlášky č. 352/2005 Sb. o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady (bod 5.7.7.3) nebo podle vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s autovraky (bod 5.6.5), nevedou průběžnou evidenci odpadů podle vyhlášky č. 383/2001 Sb.

7.1.2 Ohlašování odpadů (§ 39 odst. 2, § 22 vyhlášky č. 383/2001 Sb.) Původci odpadů jsou povinni v případě, že produkují nebo nakládají s více než 100 kg nebezpečných odpadů za kalendářní rok nebo s více než 100 tunami ostatních odpadů za kalendářní rok, nebo v daném kalendářním roce produkují nebo nakládají s odpady stanovenými prováděcím právním předpisem bez ohledu na množství těchto odpadů, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému B – nakládání s odpady




podle místa provozovny. Oprávněné osoby jsou povinny v případě, že nakládají v kalendářním roce s odpadem, zasílat každoročně do 15. února následujícího roku pravdivé a úplné hlášení o druzích, množství odpadů a způsobech nakládání s nimi a o původcích odpadů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Původci odpadů a oprávněné osoby zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý kalendářní rok (dále jen "roční hlášení") podle přílohy č. 14 (příloha č. 20 vyhlášky). K ročnímu hlášení připojují: a)

provozovatelé čistíren odpadních vod údaje o složení kalů předávaných k jejich využití na zemědělské půdě uvedené na listě č. 3 přílohy,

b) provozovatelé skládek odpadů údaje o finanční rezervě a volné kapacitě skládky podle listu č. 4 přílohy. Provozovatelé zařízení ke zpracování, využívání a odstraňování elektroodpadů a dále provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků, na které se podle § 39 odst. 2 zákona vztahuje ohlašovací povinnost, zasílají hlášení o roční produkci a nakládání s odpady za uplynulý rok podle vyhlášky č. 352/2005 Sb. o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady nebo podle vyhlášky č. 352/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s autovraky. Ohlašování se provádí zvlášť za každou samostatnou provozovnu, činnost, mobilní zařízení a za každý druh odpadu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností místně příslušnému podle místa nakládání s odpadem, s výjimkou mobilních zařízení ke sběru odpadů, za které se ohlašování provádí obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle sídla oprávněné osoby nebo provozovny, která jejich provoz zajišťuje. Pokud původce nebo oprávněná osoba provozuje činnost, při níž vznikají odpady, nebo nakládá s odpady na území správních obvodů různých obcí s rozšířenou působností a nemá zde stanovené samostatné provozovny, zasílá každému z těchto úřadů jedno souhrnné roční hlášení za všechny činnosti realizované v jeho správním obvodu. Obce zasílají hlášení o roční produkci komunálních odpadů a jim podobných odpadů z nevýrobní činnosti právnických osob a fyzických osob oprávněných k podnikání, které se zapojily do systému nakládání s komunálním odpadem stanoveného obcí obecně závaznou vyhláškou a způsobech nakládání s nimi za uplynulý rok také podle přílohy č. 14 (příloha č. 20 vyhlášky 383/2001 Sb.). Hlášení se zasílají elektronicky prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (www.ispop.cz).

7.2

Evidence a ohlašování zařízení k nakládání s odpady, shromažďovacích a sběrových míst, skladů odpadů (§ 39 odst. 3-14 zákona, § 23 vyhlášky č. 383/2001 Sb.) Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2 (podle bodu 4.2.4.1), provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 a dopravci odpadů, kteří nejsou zároveň osobou oprávněnou k převzetí odpadů do svého vlastnictví podle § 12 odst. 3, jsou povinni zaslat údaje o provozu zařízení nebo o činnosti dopravce odpadů krajskému úřadu příslušnému podle místa zařízení a





u mobilních zařízení a dopravců podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení nebo dopravce odpadů, a to do 15 dnů od zahájení, ukončení, přerušení nebo obnovení činnosti dopravce odpadů nebo provozu zařízení včetně zahájení provozu podle změny souhlasu s provozem zařízení (termín

15 dnů platí od 1.1.2016, do té doby je

termín 2 měsíce).

Formulář hlášení je uveden v příloze č 16. Dopravci odpadů zasílají příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností údaje o dopravní firmě na formuláři uvedeném v příloze č. 29. Provozovatelé skládek jsou povinni zasílat každoročně do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který jsou údaje zasílány, údaje o stavu vytvořené finanční rezervy, doložené výpisem z bankovního účtu provozovatele skládky, a údaje a o volné kapacitě skládky a dále údaje o poplatcích za ukládání odpadů na skládky krajskému úřadu příslušnému podle místa skládky. Formulář hlášení je uveden v příloze č. 17. Provozovatelé zařízení ke sběru a zpracování autovraků jsou povinni vést evidenci a zasílat údaje o počtu a stavu převzatých autovraků a o způsobech jejich zpracování a provozovatelé zařízení k oddělenému sběru, zpracování, využití a odstraňování elektroodpadu jsou povinni vést evidenci a zasílat údaje o typu, množství a způsobu zpracování, využití nebo odstranění elekroodpadu v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem každoročně do 15. února následujícího roku obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa provozovny. Obec, která je povinna podat hlášení, zasílá každoročně obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností do 15. února kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který je hlášení podáváno, hlášení o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Formulář hlášení je uveden v příloze č. 18. Hlášení se zasílají elektronicky prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (www.ispop.cz).

7.3

Evidence a ohlašování PCB, zařízení obsahujících PCB a odpadů PCB (§ 39 odst. 8 zákona, vyhláška č. 384/2001 Sb. o nakládání s PCB) Osoby, které provozují zařízení obsahující PCB a podléhající evidenci podle § 26 písm. c) nebo zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), nebo vlastní nebo drží PCB definované v § 26 písm. a) nebo vlastní odpady perzistentních organických znečišťujících látek podle § 27a odst. 1, nebo provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminovaná PCB podle § 26 písm. d), jsou povinny vést samostatně evidenci o těchto zařízeních, PCB a odpadech perzistentních organických znečišťujících látek. Změny v evidovaných skutečnostech jsou tyto osoby povinny ohlásit ministerstvu neprodleně poté, co ke změně došlo. Osoby provozující zařízení, která mohou obsahovat PCB a podléhají evidenci podle § 26 písm. e), u nichž provozovatel prokázal nepřítomnost PCB, změny v evidenci ministerstvu neohlašují. Povinnosti podle tohoto odstavce se nevztahují na laboratorní standardy používané ve výzkumu, vývoji, zkušebnictví nebo zdravotnictví.





7.4

Evidence při přepravě nebezpečných odpadů (§ 40 zákona) Platnost tohoto bodu je od 1.1.2016, do té doby platí evidence přepravy v listinné podobě. Ani v roce 2016 není nutné vést evidenci přepravy přes ISPOP, pokud je vedena v listinné podobě podle předchozích požadavků (tj. ve znění zákona před 1.1.2016). Přeprava nebezpečných odpadů se ohlašuje MŽP prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (www.ISPOP.cz). Odesílatel je povinen a)

každou přepravu nebezpečných odpadů ohlásit před jejím zahájením v rozsahu ohlašovacího listu,

b) ke každé zásilce nebezpečného odpadu přiložit v listinné podobě doklad obsahující informace podle ohlašovacího listu, c)

v případě, že přeprava nebezpečných odpadů není zahájena v ohlášeném termínu, zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy,

d) nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy nebezpečných odpadů opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem. Povinnosti odesílatele podle písm. a) a b) může za odesílatele splnit příjemce. Při přepravě nebezpečných odpadů mobilním zařízením ke sběru odpadů může být odesílatelem pouze provozovatel tohoto zařízení. Původce přepravovaných nebezpečných odpadů, pokud přepravuje tyto odpady mezi svými provozovnami, a provozovatel zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů nebo zařízení podle § 14 odst. 2, do kterého je nebezpečný odpad po dokončení přepravy fyzicky předáván (dále jen „příjemce“), je povinen a)

nejpozději do 3 pracovních dnů od převzetí nebezpečných odpadů potvrdit převzetí nebezpečných odpadů z ohlášené přepravy v ISPOP ; po potvrzení přijetí již není možné provádět opravu,

b) zadat do systému údaje o přepravě nebezpečných odpadů, která nebyla ohlášena, v rozsahu ohlašovacího listu, a to nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy, c)

zrušit ohlášení přepravy nebezpečných odpadů do 3 pracovních dnů ode dne ohlášeného zahájení přepravy v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů a přeprava není zahájena v ohlášeném termínu,

d) v případě, že byl ohlašovatelem přepravy nebezpečných odpadů, nejpozději do 3 pracovních dnů od ukončení přepravy opravit údaje o přepravě a přepravovaných odpadech, pokud vznikl rozpor mezi skutečnými a ohlášenými údaji. Tyto údaje může opravovat pouze v případě, že byl ohlašovatelem. Na odesílatele se vztahují povinnosti při nakládání s nebezpečnými odpady stanovené zákonem o odpadech až do doby předání nebezpečného odpadu příjemci do zařízení. Přeprava nebezpečných odpadů se neohlašuje, pokud nepřesahuje areál provozovny nebo v případě, že odesílatelem je nepodnikající fyzická osoba. V případě přerušení provozu ISPOP je možné přepravu nebezpečných odpadů uskutečnit, pokud odesílatel vyplní ohlašovací list, jeden potvrzený si ponechá jako doklad o předání nebezpečného odpadu a druhý přiloží k zásilce a po dokončení přepravy si jej ponechá příjemce. Po obnovení provozu ISPOP je příjemce do 3 pracovních dnů povinen doplnit údaje o přepravě nebezpečných odpadů v rozsahu ohlašovacího listu do ISPOP. B – nakládání s odpady




8.0 Plány odpadového hospodářství (POH) (§ 41-44 zákona) Plán odpadového hospodářství (POH) zpracovávají MŽP, kraje a obce. Zpracovává se za účelem vytváření podmínek pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi. Do plánů odpadového hospodářství ČR a krajů lze veřejně nahlížet, pořizovat si z nich výpisy nebo kopie.

8.1

Plán odpadového hospodářství České republiky (§ 42 zákona) Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky zpracovává ministerstvo ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností. Návrh Plánu odpadového hospodářství České republiky projedná ministerstvo s kraji v samostatné působnosti. Závaznou část POH České republiky vyhlašuje vláda svým nařízením. Plán byl vyhlášen vládním nařízením č. 352/2014 Sb. Plán odpadového hospodářství České republiky se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován. Plán odpadového hospodářství České republiky a jeho změny ministerstvo zveřejní na portálu veřejné správy.

8.2

Plán odpadového hospodářství kraje (§ 43 zákona) Kraj v samostatné působnosti zpracovává plán odpadového hospodářství kraje ve spolupráci s příslušnými orgány veřejné správy a veřejností pro jím spravované území a jeho změny. Kraj v samostatné působnosti je povinen zpracovat a schválit návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny do 18 měsíců ode dne nabytí účinnosti nařízení vlády č. 352/2014 Sb., kterým se vyhlašuje nebo mění závazná část Plánu odpadového hospodářství České republiky. Plán odpadového hospodářství kraje se zpracovává na dobu nejméně 10 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 1 roku od změny podmínek. Kraj v samostatné působnosti je povinen zaslat návrh plánu odpadového hospodářství kraje nebo jeho změny v elektronické podobě MŽP k posouzení. Závaznou část plánu odpadového hospodářství kraje a její změnu vyhlásí kraj obecně závaznou vyhláškou. Závazná část plánu odpadového hospodářství kraje je závazným podkladem pro zpracování plánů odpadového hospodářství obcí a pro rozhodovací a koncepční činnosti příslušných správních úřadů, krajů a obcí v oblasti odpadového hospodářství a podkladem pro zpracovávání územně plánovací dokumentace kraje. Rozhodnutí a vyjádření orgánů státní správy v oblasti odpadového hospodářství vydávané podle tohoto zákona musí být v souladu se závaznou částí plánu odpadového hospodářství příslušného kraje.





Kraj každoročně vyhodnocuje pomocí soustavy indikátorů plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a do 31. října kalendářního roku následujícího po 2 kalendářních letech, za které je vyhodnocení prováděno, zpracuje zprávu o plnění cílů plánu odpadového hospodářství kraje a tuto zprávu zašle do 15. listopadu ministerstvu. Plán odpadového hospodářství kraje a jeho změny kraj zveřejní na portálu veřejné správy.

8.3

Plán odpadového hospodářství obce (§ 44 zákona, § 28 vyhl.č. 383/2001Sb.) Obec, která produkuje ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1 000 t ostatního odpadu, zpracovává v samostatné působnosti plán odpadového hospodářství obce pro odpady, které produkuje, a odpady, se kterými nakládá. Obec, která ke dni vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny produkuje množství odpadů nad limit stanovený, zpracuje návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od vyhlášení závazné části plánu odpadového hospodářství kraje nebo její změny. Ostatní obce zpracují návrh plánu odpadového hospodářství do 12 měsíců od dosažení produkce odpadů nad stanovený limit. Plán odpadového hospodářství obce se zpracovává na dobu nejméně 5 let a musí být změněn při každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován, a to nejpozději do 6 měsíců od změny podmínek. Obce, které k zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem vytvořily dobrovolný svazek obcí, mohou na základě písemné dohody zpracovat společný plán odpadového hospodářství obce, který nahrazuje jednotlivé plány odpadového hospodářství obce. Obec s výjimkou města Prahy je povinna zaslat návrh svého POH nebo jeho změny v elektronické podobě příslušnému krajskému úřadu.





9.0 Ekonomické nástroje 9.1

Poplatky za uložení odpadů (§ 45-48 zákona) Za ukládání odpadů na skládky je původce povinen platit poplatek. Poplatek platí i původce, který je sám provozovatelem skládky a tato skládka je na jeho vlastním pozemku. Poplatky se neplatí za ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky za účelem technického zabezpečení skládky v souladu se schváleným projektem a provozním řádem skládky. Technologickým materiálem není odpad, který je ukládán nad rámec projektu určujícího nezbytné množství. Vyhláška č. 294/2005 Sb. stanovuje požadavky na ukládání odpadů jako technologického materiálu na zajištění skládky. Maximální celkové množství odpadů uložených na skládku jako materiál pro technické zabezpečení skládky, za které se neplatí poplatek může dosahovat maximální výše 20 % celkové hmotnosti odpadů uložených na skládku v daném kalendářním roce. Poplatek za ukládání odpadů na skládky se skládá ze dvou složek. Základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení nebezpečného odpadu se dále platí riziková složka. Poplatek od původce vybírá provozovatel skládky při uložení odpadů na skládku. Provozovatel skládky potvrdí původci vybrání poplatku. Provozovatel skládky odvádí vybrané poplatky příjemci poplatku vždy k poslednímu dni následujícího kalendářního měsíce a současně ho informuje o dlužných poplatcích. Pokud původce nezaplatil poplatek ve stanovené výši, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal souhlas k provozování skládky, rozhodnutím na návrh příjemce poplatku. Pokud je původcem obec a ukládá odpad na skládku, která je na jejím katastrálním území, nevybírá se od této obce základní složka poplatku. Kontrolu placení poplatků u provozovatele skládky provádí obec a krajský úřad, na jejichž katastrálním území leží skládka. Pokud provozovatel skládky neodvedl obci nebo Státnímu fondu životního prostředí vybraný poplatek ve stanovené lhůtě, uloží mu povinnost zaplatit poplatek krajský úřad, který vydal souhlas k provozování skládky, rozhodnutím, na návrh příjemce poplatku. Za neodvedený poplatek se platí úrok z prodlení z prodlení ve výši 0,5 promile ze zadržené částky denně. Úrok z prodlení je příjmem obce. Základní složka poplatku je příjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V případě, že skládka leží na katastrálních územích několika obcí, dělí se tento příjem proporcionálně podle velikosti části skládky ležící v katastrálních územích těchto obcí. Riziková složka poplatku je příjmem Státního fondu životního prostředí. Výše sazby základní složky poplatku za ukládání odpadů v Kč/t: Kategorie odpadu Nebezpečný Komunální a ostatní

2002 až 2004 1100 200

2005 až 2006 1200 300

2007 až 2008 1400 400

2009 a dále 1700 500

Výše sazby rizikové složky poplatku za ukládání nebezpečných odpadů v Kč/t: Kategorie odpadu Nebezpečný

2002 až 2004 2000

2005 až 2006 2500

2007 až 2008 3300

2009 a dále 4500

Odpady azbestu se zpoplatňují ve výši sazby za ukládání ostatních odpadů. B – nakládání s odpady




9.2

Finanční rezerva pro rekultivace a asanace skládek (§ 49-52 zákona) Provozovatel skládky je povinen vytvářet finanční rezervu na rekultivaci, zajištění péče o skládku a asanaci po ukončení jejího provozu. Tvorba finanční rezervy se zahrnuje do nákladů provozovatele skládky a tvorba této rezervy je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Úroky z peněžních prostředků finanční záruky a finanční rezervy jsou její součástí. Výše finanční rezervy činí: -

100 Kč za 1 tunu uloženého nebezpečného odpadu nebo odpadu uvedeného ve skupině 20 Katalogu odpadů, s výjimkou azbestu,

-

35 Kč za 1 tunu uloženého ostatního odpadu, odpadu ukládaného jako technologický materiál na zajištění skládky a odpadu azbestu.

Skládka nebo její část může být považována za uzavřenou až poté, co příslušný krajský úřad provede konečné místní šetření a udělí provozovateli souhlas s uzavřením skládky. Dobu trvání a podmínky péče o skládku po uzavření jejího provozu, rekultivaci a asanaci stanoví individuálně pro každou skládku nebo její část příslušný krajský úřad jako součást provozního řádu. Lhůta nesmí být kratší než 30 let. Bližší podrobnosti vytváření a čerpání finanční rezervy jsou uvedeny v § 49 – 52 zákona o odpadech a v § 10 – 11 vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

9.3

Finanční zajištění první fáze provozu skládky (§ 48a zákona) Provozovatel skládky je povinen před zahájením první fáze provozu skládky nebo její části a)

sjednat pojištění odpovědnosti za škodu na životním prostředí na zdraví a na věci způsobenou provozem skládky nebo její části v první fázi provozu skládky a za škodu vzniklou z důvodu ukončení provozu během první fáze provozu skládky,

b) uložit na zvláštní účet částku ve výši nákladů nutných na odstranění škod podle písmene a). Možné škody, jejich rozsah a výši částky stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby (zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících).

Prostředky z tohoto účtu mohou být čerpány pouze na uvedený účel a se souhlasem

příslušného krajského úřadu; účet lze zrušit po ukončení první fáze provozu skládky nebo její části nebo po ukončení provozu během první fáze provozu skládky se souhlasem příslušného krajského úřadu poté, co došlo k vypořádání případných škod nebo je nepochybné, že žádné škody nevznikly; úroky z peněžních prostředků na bankovním účtu se stávají součástí peněžních prostředků na zajištění provozu skládky, nebo c)

zajistit náklady na odstranění škod podle písmene a) formou záruky vystavené právnickou osobou oprávněnou k poskytování záruk (§

1 odst. 3 písm. e) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách).

Možné škody a jejich

rozsah stanoví znalecký posudek k tomu oprávněné osoby (zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících). Záruka musí trvat po celou dobu první fáze provozu skládky.





11.0 Sankce (§ 66-68 zákona)

11.1 Pokuty fyzickým osobám oprávněným k podnikání a právnickým osobám Pokutu do výše: -

300 000 Kč uloží obecní úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která využívá systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem bez písemné smlouvy s touto obcí nebo která nemá zajištěno využití nebo odstraňování odpadů v souladu se zákonem o odpadech.

-

1 000 000 Kč uloží inspekce nebo příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která: 

nevede evidenci odpadů a zařízení nebo neplní ve stanoveném rozsahu ohlašovací povinnost nebo nezašle ve stanovené lhůtě nebo ve stanoveném rozsahu příslušnému správnímu úřadu údaj týkající se zařízení k nakládání s odpady, nebo evidenci po stanovenou dobu nearchivuje,



nezabezpečí odpady před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem,



neumožní kontrolním orgánům výkon kontrolní činnosti nebo neposkytne pravdivé nebo úplné informace související s nakládáním s odpady,



nezpracuje identifikační list nebezpečného odpadu nebo místa nakládání s nebezpečným odpadem tímto listem nevybaví,



jako vlastník PCB, odpadů PCB nebo jako vlastník anebo provozovatel zařízení obsahujícího PCB nezašle v rozporu s § 27 odst. 8 zákona ministerstvu plán postupného odstranění PCB, odpadů PCB a zařízení s obsahem PCB, plán dekontaminace zařízení s obsahem PCB pro období 2009 až 2010 nebo v rozporu s § 27 odst. 9 zákona nevypracuje seznam vlastněných, případně provozovaných zařízení, která obsahují PCB a nepodléhají evidenci, nebo jej nezašle do 31. prosince 2008 ministerstvu, nebo

 -

neplní povinnosti stanovené v § 18 odst. 3 až 11 nebo § 37b odst. 1 písm. i).

10 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která 

nezařadí odpad podle Katalogu odpadů,



předá odpad osobě, která k převzetí předávaného odpadu není oprávněna,



převezme odpad, přestože k jeho převzetí není podle tohoto zákona oprávněna,



provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení,



provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním nebo provozuje zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů v rozporu se schváleným provozním řádem zařízení,



nevede ve stanoveném rozsahu evidenci PCB, odpadů PCB a zařízení obsahujících PCB a podléhajících evidenci,



nezajistí zpětný odběr použitých výrobků určených ke zpětnému odběru nebo nesplní jinou povinnost související se zpětným odběrem,



neustanoví za stanovených podmínek (původce a oprávněná osoba, kteří nakládali v posledních 2 letech s NO v množství větším než 100 t nebezpečného odpadu za rok, a provozovatel skládky NO nebo KO) odpadového hospodáře,







vydá osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu pro odpad, za který odpovídá jako původce nebo oprávněná osoba, nebo hodnotí nebezpečné vlastnosti, k jejichž hodnocení nebyla pověřena,



neprovede dekontaminaci nebo neodstraní zařízení podle § 27 odst. 1 zákona do 31. prosince 2010,



neurčí si pověřeného zástupce za podmínek stanovených v § 37q,



provozuje zařízení na recyklaci lodí v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí,



v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o recyklaci lodí provede recyklaci lodi bez schváleného plánu recyklace lodi nebo v rozporu s ním.

-

50 000 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která 

zařadí odpad uvedený v § 6 odst. 1 písm. a), b) nebo c) (vymezení pojmu nebezpečného odpadu) jako odpad ostatní nebo nakládá s tímto odpadem jako s odpadem ostatním, aniž by měla osvědčení od pověřené osoby, že odpad nemá nebezpečné vlastnosti,



nakládá s odpady v zařízeních, ve kterých nakládání s odpady je zakázáno nebo není povoleno,



ředí nebo mísí odpady za účelem splnění kritérií pro jejich přijetí na skládku nebo mísí nebezpečné odpady navzájem nebo s ostatními odpady bez souhlasu příslušného správního úřadu,



nakládá s nebezpečnými odpady bez potřebného souhlasu příslušného správního úřadu nebo v rozporu s ním,



ukládá na skládku odpady, které jsou zakázány ukládat na skládku, nebo při ukládání odpadů na skládku nedodržuje stanovené podmínky,



neplní stanovené povinnosti při nakládání s vybranými výrobky nebo odpady nebo zařízeními,



poruší při přeshraniční přepravě odpadů povinnost stanovenou přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů)

nebo neplní podmínky stanovené v rozhodnutí ministerstva vydaném

podle tohoto předpisu ES nebo podle části deváté zákona (§ 53-60 - bod 10.0), 

nakládá s odpady perzistentních organických znečišťujících látek v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o perzistentních organických znečišťujících látkách (Nařízení EP a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS. Nařízení Rady (ES) č. 1195/2006 ze dne 18. července 2006, kterým se mění příloha IV nařízení EP a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách)

nebo nevede evidenci o odpadech perzistentních

organických znečišťujících látek nebo neohlašuje údaje podle § 39 odst. 8 zákona, 

zajišťuje společné plnění povinností výrobců nebo povinných osob, k němuž je potřeba oprávnění k provozování kolektivního systému podle § 31l nebo 38c zákona, bez tohoto oprávnění, nebo bez oprávnění k provozování kolektivního systému nabízí třetím osobám uzavření smluv, jejichž obsahem je činnost, k jejímuž výkonu je oprávnění třeba, nebo



jako provozovatel systému podle § 31l nebo 38c poruší některou povinnost, kterou provozovateli systému ukládá tento zákon.

-

1 000 000 Kč uloží příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která poruší jinou povinnost stanovenou zákonem o odpadech nebo povinnost uloženou rozhodnutím na základě zákona o odpadech,





-

Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží příslušný krajský úřad fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která nezašle ve stanoveném rozsahu nebo lhůtě příslušnému krajskému úřadu údaje týkající se zařízení k nakládání s odpady.

-

Pokutu do výše 500 000 Kč uloží inspekce fyzické osobě oprávněné k podnikání nebo právnické osobě, která jako zpracovatel odpadních baterií nebo akumulátorů nesplní povinnost zaslat ministerstvu zprávu o recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího prováděcí pravidla pro výpočet recyklační účinnosti procesů recyklace odpadních baterií a akumulátorů.

Řízení o uložení pokuty lze zahájit nejpozději do 1 roku ode dne, kdy se o porušení povinnosti příslušný správní úřad dozvěděl. Pokutu však lze uložit nejdéle do 3 let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo. Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k závažnosti ohrožení životního prostředí, popřípadě k míře jeho poškození. Poruší-li právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání v době 1 roku od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty podle stejnou povinnost, za niž byla pokuta uložena, uloží správní úřad další pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice sazby. Pokutu ukládá, vybírá a vymáhá správní úřad, který jako první zahájil řízení o jejím uložení. Pokuty uložené inspekcí vymáhá příslušný správce daně. V případě, že bylo zahájeno řízení ve stejný den inspekcí a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, provede řízení o uložení pokuty inspekce. O odvolání proti rozhodnutí inspekce o uložení pokuty rozhoduje MŽP. O odvolání proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností rozhoduje krajský úřad. Uložením pokuty za porušení povinností vyplývajících ze zákona odpadech nejsou dotčena příslušná ustanovení trestního zákona.

11.2 Přestupky (§ 69 zákona) Obecní úřad uloží pokutu až do výše 20 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že: a)

se zbaví autovraku nebo umístí vozidlo vyřazené z registru vozidel v rozporu s tímto zákonem,

b) odloží elektrozařízení mimo místa k tomu určená nebo mimo místa jejich zpětného odběru. Inspekce uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč fyzické osobě, která není podnikatelem a dopustí se přestupku tím, že: a)

převezme odpad do svého vlastnictví,

b) přepravuje odpad v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropských společenství o přepravě odpadů (Nařízení

Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů)

nebo uskuteční

přeshraniční přepravu odpadů v rozporu s povolením,





c)

soustřeďuje odpad nebo s ním jinak nakládá na místech nebo v objektech, které nejsou podle tohoto zákona zařízeními určenými k nakládání s odpady nebo tato místa či objekty za účelem soustřeďování nebo jiného nakládání s odpady pronajímá jiné osobě.





14.0 Přechodná ustanovení novel 14.1 Zákon č. 188/2004 Sb. Provozovatelé dopravních firem již provozovaných ke dni 23. dubna 2004 jsou povinni zaslat údaje o této firmě obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle sídla nebo bydliště provozovatele do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona (tj. do 23.10.2004). Skládky provozované ke dni 23. dubna 2004, které nesplňují podmínky provozování skládek stanovené zákonem o odpadech a prováděcím právním předpisem, lze do 16. července 2009 provozovat na základě plánu úprav skládky, schváleného místně příslušným krajským úřadem po projednání s dotčenými orgány veřejné správy. Provozovatel skládky předloží návrh plánu úprav skládky příslušnému krajskému úřadu ke schválení do šesti měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona (tj. do 23.10.2004). Pověření k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů vydaná do 1. ledna 2002 pozbývají platnosti uplynutím 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona (tj. do 23.10.2004). Souhlasy vydané podle § 16 odst. 2 zákona před dnem 23. dubna 2004 se považují za souhlasy podle zákona o odpadech ve znění zákona č. 188/2004 Sb.

14.2 Zákon č. 169/2013 Sb. Přechodná ustanovení zákona 169/2013 Sb. (účinnost zákona je 1. 10. 2013): 1.

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví zašlou osobám, které byly pověřeny k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů před nabytím účinnosti tohoto zákona, přihlašovací údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí do 31. srpna 2014.

2.

Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminované PCB podle § 26 písm. d), jsou povinny zaslat jeho evidenci ministerstvu podle § 39 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3.

Povinná osoba, která poprvé uvedla na trh pneumatiky nebo pneumatiky spolu s vozidlem přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, podá návrh na zápis do Seznamu povinných osob podle § 38b odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

4.

Elektrozařízení podle § 37g písm. a) zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, na která se nevztahuje omezení obsahu olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyléterů (PBDE) podle § 37j odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, mohou být s výjimkou zdravotnických prostředků1), monitorovacích a řídicích přístrojů, diagnostických zdravotnických prostředků in vitro2) a průmyslových monitorovacích a řídicích přístrojů uváděna na trh do dne 22. července 2019.

5.

Kopie smluv uzavřených podle § 37 odst. 7 písm. c) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zašlou osoby oprávněné ke sběru, výkupu, zpracování, využívání nebo odstraňování autovraků ministerstvu nejpozději do 30 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.





14.3 Zákon č. 223/2015 Sb. Přechodná ustanovení zákona 223/2015 Sb. (účinnost základní části zákona je 1. 10. 2015): 1.

Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví sdělí osobám, které byly nebo budou pověřeny k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před

1.10.2015)

před 1. lednem 2016, přihlašovací

údaje do integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí do 31. prosince 2015. 2.

Baterie nebo akumulátory, které je zakázáno uvádět na trh nebo do oběhu podle § 31a odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj.

po 1.10.2015),

mohou být

uváděny do oběhu až do vyčerpání zásob, pokud jde o a)

knoflíkové články, které obsahují více než 0,0005 % a méně než 2 % hmotnostních rtuti, uvedené na trh do 30. září 2015,

b) přenosné baterie nebo akumulátory určené pro použití v bezšňůrových elektrických nástrojích, které obsahují více než 0,002 % hmotnostních kadmia, uvedené na trh do 31. prosince 2016, nebo c) 3.

ostatní baterie nebo akumulátory uvedené na trh do 26. září 2008.

Obce jsou povinny zaslat hlášení podle § 39 odst. 6 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. od 1.1.2016), poprvé za kalendářní rok 2016.

4.

Identifikační čísla zařízení přidělená před účinností tohoto zákona (tj. před 1.10.2015) a zveřejněná na portálu veřejné správy se považují za identifikační čísla zařízení přidělená podle § 39 odst. 12 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

5.

Provozovatelé zařízení ke sběru, výkupu, využívání nebo odstraňování odpadů, provozovatelé zařízení podle § 14 odst. 2 a provozovatelé malých zařízení podle § 33b odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jejichž provoz byl zahájen před účinností tohoto zákona, a identifikační číslo zařízení jim nebylo přiděleno, případně není zveřejněno na portálu veřejné správy krajského úřadu příslušného podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení, oznámí tomuto krajskému úřadu obdobně podle § 39 odst. 3 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 31. ledna 2016, zda je zařízení provozováno. Krajský úřad příslušný podle místa zařízení a u mobilních zařízení podle sídla nebo bydliště provozovatele zařízení přidělí těmto zařízením identifikační čísla zařízení do 30. dubna 2016. Při vedení průběžné evidence a v ročním hlášení o produkci a nakládání s odpady jsou původci odpadů a oprávněné osoby povinni identifikační čísla zařízení používat u údajů o odpadech, které budou předány a převzaty po 30. červnu 2016.

6.

Osoby, které provozují nebo vlastní zařízení lehce kontaminované PCB podle § 26 písm. d) podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou povinny zaslat jeho evidenci ministerstvu podle § 39 odst. 8 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 30. června 2016.

7.

Přede dnem 31. prosince 2016 nejsou odesílatel a příjemce povinni ohlašovat přepravu nebezpečných odpadů podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud vedou evidenci podle § 40 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.





8.

8. Plány odpadového hospodářství přijaté podle § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají v platnosti po stanovenou dobu jejich platnosti. Na změny těchto plánů odpadového hospodářství se použijí § 42 až 44 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

9.

Roční zpráva o plnění povinnosti zpětného odběru olejů za uplynulý kalendářní rok podle § 38 odst. 10 zákona č. 185/2001 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1.10.2015), se zpracovává naposledy za rok 2014.

10. Do dne 31. prosince 2015 nejsou původci a oprávněné osoby povinni zajistit, aby byly nebezpečné odpady označeny podle § 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud zajistí, aby nebezpečné odpady byly označeny podle § 13 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 11. Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod označením kódem H1, H2, H3-A, H3-B, H12, H14 a H15 se považují za osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů pod označením HP 1 až HP 3, HP 12, HP 14 a HP 15. Osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů uvedených v příloze č. 2 k zákonu č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pod označením kódem H4 až H11 a H13 se považují za osoby pověřené k hodnocení nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů pod označením HP 4 až HP 11 a HP 13. 12. Osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu vydaná přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 9 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se považují za osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností uvedených v příloze přímo použitelného předpisu Evropské unie o nebezpečných vlastnostech odpadů a zůstávají v platnosti až do uplynutí doby platnosti, která je v nich stanovena. To neplatí, byly-li splněny podmínky pro okamžité pozbytí platnosti osvědčení o vyloučení nebezpečných vlastností odpadu uvedené v § 9 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.









16.0 Seznam souvisejících právních předpisů Zákon č. 185/2001 Sb. Zákon o odpadech a o změně některých dalších zákonů Částka Účinné od

Autor

71 1.1.2002 1.1.2003 14.6.2001 Parlament

Novelizováno předpisem č. 477/2001 Sb. 76/2002 Sb. 275/2002 Sb. 320/2002 Sb. 356/2003 Sb. 167/2004 Sb. 188/2004 Sb. 188/2004 Sb. 317/2004 Sb. 7/2005 Sb. 7/2005 Sb. 7/2005 Sb. 106/2005 Sb. 444/2005 Sb. 186/2006 Sb. 222/2006 Sb. 314/2006 Sb. 314/2006 Sb. 314/2006 Sb. 296/2007 Sb. 25/2008 Sb. 34/2008 Sb. 34/2008 Sb. 383/2008 Sb. 9/2009 Sb. 157/2009 Sb. 223/2009 Sb. 227/2009 Sb. 281/2009 Sb. 291/2009 Sb. 297/2009 Sb. 326/2009 Sb. 154/2010 Sb. 31/2011 Sb. 77/2011 Sb. 264/2011 Sb. 18/2012 Sb. 85/2012 Sb. 165/2012 Sb. 167/2012 Sb. 69/2013 Sb. 169/2013 Sb.

344/2013 Sb. 64/2014 Sb. 184/2014 Sb. 229/2014 Sb. 223/2015 Sb.


k datu

vydaná dne 14.6.2001 § 31 odst. 5, § 38 odst. 3 až 9 (dnem vyhlášení) část šestnáctá

poznámka

1.1.2002 zákon; mění 1.1.2003 zákon; mění 1.1.2003 zákon; mění 1.1.2003 zákon; mění () zákon; ruší část čtrnáctou () zákon; mění 23.4.2004 zákon; mění 1.5.2004 zákon; mění; část devátou (viz body 77 až 86 novely) 27.5.2004 zákon; mění 6.1.2005 zákon; mění 13.8.2005 zákon; mění; viz čl. IV písm. a) novely 1.1.2009 zákon; mění; viz čl. I písm. b) novely úplné znění 1.1.2006 zákon; mění (nahrazuje finanční úřady celními úřady) 1.1.2007 zákon; mění 1.6.2006 zákon; mění 22.6.2006 zákon; mění 1.1.2007 zákon; mění; viz čl. I body 19, 20, 21 a 32 novely 1.4.2007 zákon; mění; viz čl. I body 5, 12 a 33 novely 1.1.2008 zákon; mění 12.2.2008 zákon; mění 12.2.2008 zákon; mění 1.10.2008 zákon; mění; viz ust. čl. I bodu 1 novely, pokud jde o § 24 odst. 1 písm. d) 1.1.2009 zákon; mění 23.1.2009 zákon; mění 1.8.2009 zákon; mění 28.12.2009 zákon; mění 1.7.2010 zákon; mění 1.1.2011 zákon; mění 1.10.2009 zákon; mění 19.9.2009 zákon; mění (k 1.7.2009) vkládá nový § 37d (k 1.7.2010) mění, celkem 46 novelizačních bodů 18.2.2011 zákon; mění 25.3.2011 zákon; mění 31.8.2011 zákon; mění 1.1.2013 zákon; mění 19.4.2012 zákon; mění 1.1.2013 zákon; mění 1.7.2012 zákon; mění 19.3.2013 zákon; mění 1.10.2013 zákon; mění 1.1.2015 zákon; mění; viz čl. I bod 47 novely 1.1.2014 zákon; mění; viz čl. I bod 57 novely 1.0.2016 zákon; mění; viz čl. I body 24, 58 až 67 a 104 novely 1.1.2014 zákonné opatření; mění 1.5.2014 zákon; mění 1.10.2014 zákon; mění 1.6.2015 zákon; mění 1.12.2014 zákon; mění 1.1.2015 zákon; mění 1.10.2015 1.1.2016 1.3.2016 1.1.2017 Datum vydání: září 2015



Podřazené předpisy (případné novelizace jsou uvedeny v Obsahu doprovodného CD nebo na samotném CD) 376/2001 Sb. 381/2001 Sb. 382/2001 Sb. 383/2001 Sb. 384/2001 Sb. 237/2002 Sb. 294/2005 Sb. 352/2005 Sb. 341/2008 Sb. 352/2008 Sb. 374/2008 Sb. 170/2010 Sb. 465/2013 Sb. 321/2014 Sb. 352/2014 Sb.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška Ministerstva životního prostředí o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlordifenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB) Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků Vyhláška o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady Vyhláška o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady) Vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a o změně vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, (vyhláška o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady) Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady z autovraků, vybraných autovraků, o způsobu vedení jejich evidence a evidence odpadů vznikajících v zařízeních ke sběru a zpracování autovraků a o informačním systému sledování toků vybraných autovraků (o podrobnostech nakládání s autovraky) Vyhláška o přepravě odpadů a o změně vyhlášky č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o bateriích a akumulátorech a o změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška o stanovení vzoru návrhu na zápis do Seznamu povinných osob v oblasti zpětného odběru pneumatik a obsahu roční zprávy o plnění povinnosti zpětného odběru pneumatik Vyhláška o rozsahu a způsobu zajištění odděleného soustřeďování složek komunálních odpadů o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015-2024

Zákon č. 157/2009 Sb. Zákon o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů Novelizováno předpisem č. 168/2013 Sb. 168/2013 Sb.

k datu 21.6.2013 1.1.2014

poznámka zákon; mění zákon; mění; viz čl. I bod 19 novely

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 850/2004

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS.

1195/2006

Nařízení Rady (ES) č. 1195/2006 ze dne 18. července 2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách

1013/2006

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1013/2006 ze dne 14. června 2006 o přepravě odpadů

333/2011

Nařízení Rady (EU) č. 333/2011 ze dne 31. března 2011, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy určité typy kovového šrotu přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

1179/2012

Nařízení Komise (EU) č. 1179/2012 ze dne 10. prosince 2012, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy skleněné střepy přestávají být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

715/2013

Nařízení Komise (EU) č. 715/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví kritéria vymezující, kdy měděný šrot přestává být odpadem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES.

1357/2014

Nařízení Komise (EU) č. ze dne 18. prosince 2014 , kterým se nahrazuje příloha III směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES o odpadech a o zrušení některých směrnic





Příloha č. 2 (příloha III směrnice EU 2008/98/ES o odpadech)

Vlastnosti odpadů, které je činí nebezpečnými ‚Výbušné‘: odpady uvolňující při chemické reakci plyn takové teploty a tlaku a takovou rychlostí, že může poškodit okolí. Patří k nim pyrotechnické odpady, výbušné odpady organických peroxidů a výbušné samovolně reagující odpady. Obsahuje-li odpad jednu nebo více látek klasifikovaných jedním z kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti uvedených v tabulce 1, je tento odpad, je-li to vhodné a přiměřené, posouzen podle zkušebních metod ve vztahu k vlastnosti HP 1. Pokud přítomnost látky, směsi nebo předmětu indikuje, že odpad je výbušný, klasifikuje se jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 1. Tabulka 1: Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti a kódy standardních vět o nebezpečnosti u složek odpadů pro klasifikaci odpadů jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 1: ‚Oxidující‘: odpady schopné uvolňovat nebo poskytovat kyslík k oxidačním reakcím, a způsobit nebo podpořit tak hoření jiných věcí. Obsahuje-li odpad jednu nebo více látek klasifikovaných jedním z kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti uvedených v tabulce 2, je tento odpad, je-li to vhodné a přiměřené, posouzen podle zkušebních metod ve vztahu k vlastnosti HP 2. Pokud přítomnost látky indikuje, že odpad je oxidující, klasifikuje se jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 2. Tabulka 2: Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti a kódy standardních vět o nebezpečnosti pro klasifikaci odpadů jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 2: ‚Hořlavé‘: — hořlavé kapalné odpady: kapalné odpady s bodem vzplanutí nižším než 60 °C nebo odpadní plynové oleje, motorová nafta a lehké topné oleje s bodem vzplanutí > 55 °C a ≤ 75 °C, — hořlavé samozápalné kapalné a pevné odpady: pevné nebo kapalné odpady, které mohou i v malých množstvích zahořet do pěti minut při styku se vzduchem, — hořlavé pevné odpady: pevné odpady, které snadno zahoří nebo mohou způsobit požár třením, — hořlavé plynné odpady: plynné odpady, které jsou hořlavé na vzduchu o teplotě 20 °C za standardního tlaku 101,3 kPa, — odpady reagující s vodou: odpady, které při styku s vodou uvolňují hořlavé plyny v nebezpečném množství, — jiné hořlavé odpady: hořlavé aerosoly, hořlavé samozahřívající se odpady, hořlavé organické peroxidy a hořlavé samovolně reagující odpady. Obsahuje-li odpad jednu nebo více látek klasifikovaných jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti uvedených v tabulce 3, je tento odpad, je-li to vhodné a přiměřené, posouzen podle zkušebních metod. Pokud přítomnost látky indikuje, že odpad je hořlavý, klasifikuje se jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 3. Tabulka 3: Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti a kódy standardních vět o nebezpečnosti u složek odpadů pro klasifikaci odpadů jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 3: Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti

Kódy standardních vět o nebezpečnosti

Flam. Gas 1

H220

Flam. Gas 2

H221

Aerosol 1

H222

Aerosol 2

H223

Flam. Liq. 1

H224

Flam. Liq. 2

H225

Flam. Liq. 3

H226



Část B, příloha č. 2, strana 1


H228

Flam. Sol. 1 Flam. Sol. 2

H242

Self-react. CD Self-react. EF Org. Perox. CD Org. Perox. EF

H250

Pyr. Liq. 1 Pyr. Sol. 1 Self-heat. 1

H251

Self-heat. 2

H252

Water-react. 1

H260

Water-react. 2 Water-react. 3

H261

‚Dráždivé – dráždivé pro kůži a pro oči‘: odpady, které mohou způsobit podráždění kůže nebo poškození očí. Obsahuje-li odpad jednu nebo více látek v koncentracích překračujících mezní hodnoty, které jsou klasifikovány jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti, a je-li překročen nebo dosažen jeden nebo více z následujících koncentračních limitů, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 4. Mezní hodnota k uvážení při posouzení na žíravost pro kůži Skin corr. 1A (H314), na dráždivost pro kůži Skin irrit. 2 (H315), na poškození očí Eye dam. 1 (H318) a na podráždění očí Eye irrit. 2 (H319) činí 1 %. Pokud součet koncentrací všech látek klasifikovaných jako žíravé pro kůži Skin corr. 1A (H314) překročí 1 % nebo se této hodnotě rovná, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 4. Pokud součet koncentrací všech látek klasifikovaných jako H318 překročí 10 % nebo se této hodnotě rovná, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 4. Pokud součet koncentrací všech látek klasifikovaných jako H315 a H319 překročí 20 % nebo se této hodnotě rovná, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 4. Je třeba vzít na vědomí, že odpady obsahující látky klasifikované jako H314 (Skin corr. 1A, 1B nebo 1C) v množstvích, která jsou větší než 5 % nebo se této hodnotě rovnají, budou klasifikovány jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 8. Vlastnost HP 4 se nepoužije, je-li odpad klasifikován jako HP 8. ‚Toxicita pro specifické cílové orgány (Specific Target Organ Toxicity, STOT)/Toxicita při vdechnutí‘: odpady, které mohou způsobit toxicitu pro specifické cílové orgány buď z jednorázové, nebo opakované expozice nebo které mohou způsobit akutní toxické účinky po vdechnutí. Obsahuje-li odpad jednu nebo více látek klasifikovaných jedním nebo více z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti uvedených v tabulce 4, a je-li překročen nebo dosažen jeden nebo více z koncentračních limitů v tabulce 4, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 5. Jsou-li v odpadu přítomny látky klasifikované jako STOT, lze odpad klasifikovat jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 5, je-li v něm přítomna jednotlivá látka v koncentraci rovné koncentračnímu limitu nebo vyšší. Pokud odpad obsahuje jednu nebo více látek klasifikovaných jako látky, které mohou způsobit akutní toxické účinky po vdechnutí (Asp. Tox. 1) a součet těchto látek překročí koncentrační limit nebo je mu roven, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 5, pouze pokud celková kinematická viskozita (při 40 °C) nepřesáhne 20,5 mm2/s6. (1) Tabulka 4: Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti a kódy standardních vět o nebezpečnosti u složek odpadů a odpovídající koncentrační limity pro klasifikaci odpadů jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 5: ‚Akutní toxicita‘: odpady, které mohou způsobit akutní toxické účinky po orální nebo dermální aplikaci nebo po inhalační expozici. Pokud součet koncentrací všech látek obsažených v odpadu, jež jsou klasifikovány kódem třídy a kategorie nebezpečnosti a kódem standardních vět o nebezpečnosti v tabulce 5 jako akutně toxické, překročí prahovou hodnotu uvedenou v dané tabulce nebo se jí rovná, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 6. Je-li v B – nakládání s odpady




odpadu přítomna více než jedna látka, která je klasifikována jako akutně toxická, součet koncentrací se vyžaduje pouze pro látky ve stejné kategorii nebezpečnosti. Při hodnocení se vezmou v úvahu tyto mezní hodnoty: —

u akutní toxicity Acute Tox. 1, 2 nebo 3 (H300, H310, H330, H301, H311, H331): 0,1 %,

—

u akutní toxicity Acute Tox. 4 (H302, H312, H332): 1 %.

Tabulka 5: Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti a kódy standardních vět o nebezpečnosti u složek odpadů a odpovídající koncentrační limity pro klasifikaci odpadů jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 6: ‚Karcinogenní‘: odpady, které vyvolávají rakovinu nebo její větší výskyt. Obsahuje-li odpad látku klasifikovanou jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti a je-li překročen nebo dosažen jeden z následujících koncentračních limitů uvedených v tabulce 6, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 7. Pokud je v odpadu přítomna jedna nebo více látek klasifikovaných jako karcinogenní, lze odpad klasifikovat jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 7, jestliže se koncentrace alespoň jedné látky rovná koncentračnímu limitu nebo je vyšší než tento limit. Tabulka 6: Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti a kódy standardních vět o nebezpečnosti u složek odpadů a odpovídající koncentrační limity pro klasifikaci odpadů jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 7: ‚Žíravé‘: odpady, které mohou způsobit poleptání kůže. Pokud odpad obsahuje jednu nebo více látek klasifikovaných jako Skin corr. 1A, 1B nebo 1C (H314) a součet jejich koncentrací je vyšší než 5 % nebo se této hodnotě rovná, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 8. Při hodnocení Skin corr. 1A, 1B, 1C (H314) se vezme v úvahu mezní hodnota 1,0 %. ‚Infekční‘: odpady obsahující životaschopné mikroorganismy nebo jejich toxiny, o nichž je známo nebo lze spolehlivě předpokládat, že způsobují onemocnění člověka nebo jiných živých organismů. Přiřazení vlastnosti HP 9 se posuzuje podle pravidel stanovených v referenčních dokumentech nebo právních předpisech v členských státech. ‚Toxické pro reprodukci‘: odpady, které mají nepříznivé účinky na sexuální funkci a plodnost u dospělých mužů a žen, jakož i vývojovou toxicitu u potomstva. Obsahuje-li odpad látku klasifikovanou jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti a je-li překročen nebo dosažen jeden z následujících koncentračních limitů uvedených v tabulce 7, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 10. Pokud je v odpadu přítomna jedna nebo více látek klasifikovaných jako toxická pro reprodukci, lze odpad klasifikovat jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 10, jestliže se koncentrace alespoň jedné látky rovná koncentračnímu limitu nebo je vyšší než tento limit. Tabulka 7: Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti a kódy standardních vět o nebezpečnosti u složek odpadů a odpovídající koncentrační limity pro klasifikaci odpadů jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 10: ‚Mutagenní‘: odpady, které mohou způsobit mutaci, což je trvalá změna množství nebo struktury genetického materiálu v buňce. Obsahuje-li odpad látku klasifikovanou jedním z následujících kódů tříd a kategorií nebezpečnosti a kódů standardních vět o nebezpečnosti a je-li překročen nebo dosažen jeden z následujících koncentračních limitů uvedených v tabulce 8, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 11. Pokud je v odpadu přítomna jedna nebo více látek klasifikovaných jako mutagenní, lze odpad klasifikovat jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 11, jestliže se koncentrace alespoň jedné látky rovná koncentračnímu limitu nebo je vyšší než tento limit. Tabulka 8: Kódy tříd a kategorií nebezpečnosti a kódy standardních vět o nebezpečnosti u složek odpadů a odpovídající koncentrační limity pro klasifikaci odpadů jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 11: ‚Uvolňování akutně toxického plynu‘: odpady, které při styku s vodou nebo kyselinou uvolňují akutně toxické plyny (Acute Tox. 1, 2 nebo 3). Obsahuje-li odpad látku, které lze přiřadit alespoň jednu vlastnost uvedenou v doplňkových informacích o nebezpečnosti EUH029, EUH031 a EUH032, klasifikuje se podle zkušebních metod nebo pokynů jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 12. ‚Senzibilizující‘: odpady, které obsahují jednu nebo více látek, o nichž je známo, že mají senzibilizující účinky na kůži nebo dýchací orgány.





Pokud odpad obsahuje látku klasifikovanou jako senzibilizující, je mu přidělen jeden z kódů standardních vět o nebezpečnosti H317 nebo H334 a jedna jeho jednotlivá látka je obsažena v koncentraci, jež překročí koncentrační limit 10 % nebo je tomuto limitu rovna, odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 13. ‚Ekotoxický‘: odpad, který představuje nebo může představovat bezprostřední nebo pozdější rizika pro jednu nebo více složek životního prostředí. ‚Odpad schopný vykazovat při nakládání s ním některou z výše uvedených nebezpečných vlastností, kterou v době vzniku neměl‘. Obsahuje-li odpad jednu nebo více látek, které lze přiřadit alespoň jednu vlastnost ze standardních vět o nebezpečnosti nebo doplňkových informací o nebezpečnosti uvedených v tabulce 9, tento odpad se klasifikuje jako nebezpečný na základě vlastnosti HP 15, pokud není v takové formě, která nebude za žádných okolností vykazovat výbušné nebo potenciálně výbušné vlastnosti. Tabulka 9: Standardní věty o nebezpečnosti a doplňkové informace o nebezpečnosti u složek odpadů pro klasifikaci odpadů jako nebezpečné na základě vlastnosti HP 15: Členské státy mohou navíc označit odpady za nebezpečné s vlastností HP 15 na základě dalších kritérií, jako je například posouzení vodného výluhu. Poznámka Přiřazení nebezpečné vlastnosti HP 14 se provede na základě kritérií stanovených v příloze VI směrnice Rady 67/548/EHS. Zkušební metody Metody, které se mají použít, jsou popsány v nařízení Rady (ES) č. 440/2008 (2) a v jiných příslušných poznámkách výboru CEN nebo jiných mezinárodně uznávaných zkušebních metodách a pokynech.

(1) Kinematická viskozita se určuje jen u kapalin. (2) Nařízení Rady (ES) č. 440/2008 ze dne 30. května 2008, kterým se stanoví zkušební metody podle nařízení Evropského

parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH) (Úř. věst. L 142, 31.5.2008, s. 1).





Příloha č. 3 (příloha č. 3 zákona)

Způsoby využívání odpadů R1

Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie

R2

Zpětné získávání nebo regenerace rozpouštědel

R3

Recyklace nebo zpětné získávání organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštědla (včetně kompostování a dalších biologických transformačních procesů)

R4

Recyklace nebo zpětné získávání kovů a sloučenin kovů

R5

Recyklace nebo zpětné získávání ostatních anorganických materiálů

R6

Regenerace kyselin nebo zásad

R7

Zpětné získávání látek používaných ke snižování znečištění

R8

Zpětné získávání složek katalyzátorů

R9

Rafinace olejů nebo jiný způsob opětovného použití olejů

R 10

Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii

R 11

Využití odpadů získaných některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 10

R 12

Úprava odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 11

R 13

Skladování odpadů před využitím některým ze způsobů uvedených pod označením R 1 až R 12 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem)

Poznámky K bodu R 3

Zahrnuje rovněž zplyňování a pyrolýzu v případě, že jsou produkované složky využívány jako chemické látky.

K bodu R 5

Zahrnuje čištění zemin umožňující jejich nové využití a recyklaci anorganických stavebních materiálů.

K bodu R 12

Pokud není k dispozici jiný vhodný kód R, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející využití, včetně předzpracování, jako například demontáž, třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování, přebalení, oddělování, míšení nebo směšování, před použitím některého ze způsobů označených R1 až R11.

K bodu R 13

Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.









Příloha č. 4 (příloha č. 4 zákona)

Způsoby odstraňování odpadů D1

Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (například skládkování)

D2

Úprava půdními procesy (například biologický rozklad kapalných odpadů nebo kalů v půdě)

D3

Hlubinná injektáž (například injektáž čerpatelných odpadů do vrtů, solných komor nebo prostor přírodního původu)

D4

Ukládání do povrchových nádrží (například vypouštění kapalných odpadů nebo kalů do prohlubní, vodních nádrží nebo lagun)

D5

Ukládání do speciálně technicky provedených skládek (například ukládání do utěsněných oddělených prostor, které jsou uzavřeny a izolovány navzájem i od vnějšího prostředí)

D6

Vypouštění do vodních těles s výjimkou moří a oceánů

D7

Vypouštění do moří a oceánů, včetně ukládání na mořské dno

D8

Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12

D9

Fyzikálně-chemická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12 (například odpařování, sušení, kalcinace)

D 10

Spalování na pevnině

D 11

Spalování na moři

D 12

Trvalé uložení (například ukládání v kontejnerech do dolů)

D 13

Míšení nebo směšování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 12

D 14

Přebalení před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 13

D 15

Skladování před odstraněním některým ze způsobů uvedených pod označením D 1 až D 14 (s výjimkou dočasného skladování v místě vzniku před sběrem)

Poznámky K bodu D 11

Tento způsob je zakázán právními předpisy EU a mezinárodními úmluvami.

K bodu D 13

Pokud není k dispozici jiný vhodný kód D, může tento postup zahrnovat předběžné činnosti předcházející odstranění, včetně předzpracování, jako například třídění, rozmělňování, lisování, peletizace, sušení, drcení, kondicionování nebo oddělování před použitím některého ze způsobů označených D1 až D12.

K bodu D 15

Dočasným skladováním se rozumí předběžné skladování.









Příloha č. 7 Zrušeno (Látky, které označují odpady za odpady perzistentních organických znečišťujících látek) (původně Příloha č. 8 k zákonu č. 185/2001 Sb. zrušena zákonem 169/2013 Sb.)

Příloha č. 8 Obsah provozního řádu a provozního deníku zařízení Tato příloha byla přesunuta na doprovodné CD.

Příloha č. 9 Žádost o udělení souhlasu k nakládání s nebezpečnými odpady Tato příloha byla přesunuta na doprovodné CD.

Příloha č. 10 Zrušeno

Příloha č. 11 Obsah identifikačního listu nebezpečného odpadu Tato příloha byla přesunuta na doprovodné CD.

Příloha č. 12 Zrušeno (Kódování způsobů nakládání s odpady – uvedeno v příloze č. 14)



Část B, příloha č. 7-12, strana 1




Část B, příloha č. 7-12, strana 2


Příloha č. 13 (Příloha č. 9 k zákonu č. 185/2001 Sb.)

Limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytěžených sedimentech z vodních nádrží a koryt vodních toků. Zrušeno zákonem č. 223/2015 Sb. k 1.10.2015.









3.0 Nakládání s vodami Povrchové a podzemní vody nejsou předmětem vlastnictví a nejsou součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují. Za povrchové a podzemní vody se přitom nepovažují vody, které byly z těchto vod odebrány.

3.1

Základní povinnosti (§ 5 zákona) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát o jejich ochranu a zabezpečovat jejich hospodárné a účelné užívání podle podmínek vodního zákona a dále dbát o to, aby nedocházelo k znehodnocování jejich energetického potenciálu a k porušování jiných veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy (například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu).

Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění výše uvedených povinností provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie. Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich v souladu s vodním zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen "srážkové vody") v souladu se stavebním zákonem. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.

3.2

Obecné nakládání s povrchovými vodami (§ 6 zákona) Každý může na vlastní nebezpečí bez povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu odebírat povrchové vody nebo s nimi jinak nakládat pro vlastní potřebu, není-li k tomu třeba zvláštního technického zařízení. Povolení nebo souhlasu vodoprávního úřadu rovněž není třeba k zachycování povrchových vod jednoduchými zařízeními na jednotlivých pozemcích a stavbách nebo ke změně přirozeného odtoku vod za účelem jejich ochrany před škodlivými účinky těchto vod. Při obecném nakládání s povrchovými vodami se nesmí ohrožovat jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, narušovat přírodní prostředí, zhoršovat odtokové poměry, poškozovat břehy, vodní díla a zařízení, zařízení pro chov ryb a porušovat práva a právem chráněné zájmy jiných. Vodoprávní úřad může obecné nakládání s povrchovými vodami rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy bez náhrady upravit, omezit, popřípadě zakázat, vyžaduje-li to veřejný zájem.

C – Ochrana a využití vod


Část C, kapitola 3.0, strana 1


3.2.1 Užívání povrchových vod k plavbě (§ 7 zákona) K užívání povrchových vod k plavbě a k odběru vody potřebné k provozu plavidel není třeba povolení vodoprávního úřadu. Provozovatelé plavidel jsou povinni vybavit je potřebným zařízením k akumulaci odpadních vod a řádně je provozovat, pokud při jejich užívání nebo provozu mohou odpadní vody vznikat, a jsou povinni zabránit únikům odpadních vod a závadných látek z plavidel do vod povrchových. Provozovatelé přístavů a speciálních lodí (§ 2 odst. 1 písm. a) bod 8 vyhlášky č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách)

určených k dopravě pohonných hmot a odpadů z plavidel (dále jen "obslužní

loď") jsou povinni zabezpečovat zásobování plavidel pohonnými a provozními hmotami a odstraňování odpadních vod nebo závadných látek z plavidel v přístavech nebo pomocí obslužních lodí tak, aby při tom nedocházelo ke znečišťování povrchových nebo podzemních vod. Přečerpávání odpadních vod nebo závadných látek z plavidel a zásobování plavidel pohonnými nebo provozními hmotami mimo přístavy je zakázáno, pokud jejich objem je v jednotlivých případech větší než 50 litrů nebo pokud tyto činnosti nezabezpečuje obslužní loď. Na povrchových vodách v ochranných pásmech vodních zdrojů I. stupně a na nádržích určených povolením nebo rozhodnutím vodoprávního úřadu (bod 3.3.1.1 písm a) bod 4) pro chov ryb je plavba plavidel se spalovacími motory zakázána. Nejde-li o dopravně významné vodní cesty (zákon plavbě),

č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské

je tato plavba zakázána na vodních nádržích a vodních tocích, které stanoví prováděcí právní předpis

(vyhláška č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě).

Tento zákaz plavby se nevztahuje na plavidla Státní plavební správy, Hasičského záchranného sboru ČR, ozbrojených sil ČR, Policie ČR, obecní policie, celní správy ČR a správců vodních toků, pokud jsou použita ke služebním účelům, dále na plavidla použitá v souvislosti s výstavbou, údržbou nebo provozem vodních děl nebo jiných staveb na vodních tocích nebo na pozemcích při nich, plavidla osob vykonávajících povinnosti podle vodního zákona nebo plavidla použitá k nutnému zajištění zdravotní služby nebo při ochraně před povodněmi. Zákaz plavby se, s výjimkou ochranných pásem vodních zdrojů I. stupně, nevztahuje na plavidla osob, které mají platné povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona (tj. k užívání vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání) nebo podle předchozích předpisů, a to při obhospodařování nádrží určených takovým rozhodnutím pro chov ryb. O výjimkách ze zákazu a omezení rozhoduje v jednotlivých případech vodoprávní úřad po projednání se Státní plavební správou. Kontrolu dodržování zákazu plavby plavidel se spalovacími motory na povrchových vodách, jakož i kontrolu užívání povrchových vod k plavbě s ohledem na stanovený rozsah a podmínky jejich užívání vykonává Policie České republiky a Státní plavební správa.





Povrchové vody lze užívat k plavbě jen tak, aby při tom nedošlo k ohrožení zájmů rekreace, jakosti vod a vodních ekosystémů, bezpečnosti osob a vodních děl. Rozsah a podmínky užívání povrchových vod k plavbě stanoví prováděcí právní předpis (vyhláška č. 46/2015 Sb., o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě).

3.3

Povolení, souhlas a vyjádření

3.3.1 Povolení (§ 8 zákona) 3.3.1.1 Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je nutné: a)

jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi 1. 2. 3. 4. 5.

k jejich odběru, k jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci, k využívání jejich energetického potenciálu, k užívání těchto vod pro chov ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů, za účelem podnikání, k jinému nakládání s nimi,

b) jde-li o podzemní vody

c)

1. k jejich odběru, 2. k jejich akumulaci, 3. k jejich čerpání za účelem snižování jejich hladiny, 4. k umělému obohacování podzemních zdrojů vod povrchovou vodou, 5. k jinému nakládání s nimi, k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních (NV č.

416/2010 Sb.),

d) k čerpání povrchových nebo podzemních vod a jejich následnému vypouštění do těchto vod za účelem získání tepelné energie, e)

f)

k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových, pokud nejde o činnost prováděnou na základě povolení podle zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě (zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti), k užívání důlní vody jako náhradního zdroje podle zvláštního zákona (například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství).

Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám na základě jejich žádosti vodohospodářský úřad (viz dále). Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle předchozích předpisů je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení. Povolení k nakládání s vodami není třeba: -

k čerpacím pokusům při provádění hydrogeologického průzkumu nebo při průzkumu vydatnosti zdrojů podzemních vod, pokud mají trvat méně než 14 dnů a odběr vody v této době nepřekročí 1 l/s,

-

k odběrům povrchových a podzemních vod pro zjišťování a hodnocení stavu těchto vod (§ 21 – bod 3.4).

-

k jednorázovému odběru povrchových nebo podzemních vod v případech záchranných prací při mimořádných událostech, požárech a jiných živelních pohromách,





-

k nakládání s povrchovými vodami při cvičení a zásahu Hasičského záchranného sboru ČR a jednotek požární ochrany, Policie ČR, obecní policie nebo ozbrojených sil ČR. Toto nakládání musí být při cvičení předem projednáno s vodoprávním úřadem,

-

k využívání energetického potenciálu podzemních vod v případě, že nedochází k odběru nebo čerpání podzemní vody,

-

k užívání důlních vod organizací při hornické činnosti pro její vlastní potřebu nebo k vypouštění důlních vod organizací (například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství).

V pochybnostech o tom, zda se jedná o nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami a o jaký druh nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami se jedná, rozhoduje vodoprávní úřad. Doba platnosti povolení (§ 9 odst. 1-3 zákona): Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí (zákon č. 62/1988 geologických pracích),

Sb., o

pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.

Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky. Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 25 let. V povolení k odběru povrchových nebo podzemních vod podléhajícímu zpoplatnění (tj. odběr povrchové či podzemní vody v množství nad 6000 m3 ročně nebo 500 m3 měsíčně) na dobu delší než 1 rok, stanoví vodoprávní úřad současně i výši povoleného ročního odběru. Změnu, zrušení, prodloužení platnosti povolení k nakládání s vodami řeší § 12 – viz dále. Upřesňující podmínky pro některá povolení (§ 9 odst. 4-9 zákona): Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy (vyhláška 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy).

č.

V případě, že lze

podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné. Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami. Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu C – Ochrana a využití vod




10.3 Česká inspekce životního prostředí (§ 112 zákona) České inspekci životního prostředí přísluší: a)

dozor nad tím, jak fyzické nebo právnické osoby dodržují povinnosti stanovené nebo uložené vodním zákonem jí nebo vodoprávními úřady na úseku: -

nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, ochrany uvedených vod včetně jejich ochrany při provozování plavby, havárií ohrožujících jakost těchto vod, vodních děl určených ke zneškodňování znečištění v odpadních vodách nebo k jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo do kanalizací, - ochrany vodních poměrů a vodních zdrojů, - uvádění vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních do souladu s požadavky zákona v případech vyžadujících zvláštní pozornost, b) ukládat odstranění a nápravu zjištěných nedostatků, jejich příčin a škodlivých následků, zjistí-li porušení povinností na úsecích uvedených pod písmenem a), c)

nařídit v oblasti, ve které jí přísluší vykonávat dozor, zastavení výroby nebo jiné činnosti, pokud velmi závažným způsobem ohrožuje veřejný zájem a životní prostředí, až do doby odstranění nedostatků, popřípadě jejich příčin,

d) dozírat nad dodržováním ustanovení o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových znečišťovateli e)

provádět kontrolní zjišťování jakosti a množství vypouštěných odpadních vod včetně zjišťování zdrojů znečišťování.

10.4 Vodoprávní řízení (§ 115 zákona) V kapitolách, zabývajících se jednotlivými ustanoveními vodního zákona je vždy uvedeno, které doklady je žadatel o rozhodnutí, souhlas nebo vyjádření povinen předložit. Pokud je vyhláškou MZe č. 432/2001 Sb., stanoven i vzor žádosti, je v příslušných kapitolách uveden odkaz na přílohu se vzorem žádosti (ke stažení na webových stránkách vodoprávních úřadů nebo www.mze.cz ). Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle vodního zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně. Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona. V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se C – Ochrana a využití vod




nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců. V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží. Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno. Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.





Související právní předpisy I. Ochrana vod:

Zákon č. 254/2001 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Částka

98

Účinné od

1.1.2002

vydaná dne 25.7.2001

1.1.2007

§ 20 odst. 1

25.7.2001

(dnem vyhlášení) § 135

Novelizováno předpisem č. 76/2002 Sb.

k datu 1.1.2003

poznámka zákon; mění

320/2002 Sb.

1.1.2003

zákon; mění

274/2003 Sb.

1.10.2003

zákon; mění

20/2004 Sb.

23.1.2004

zákon; mění

20/2004 Sb.

1.5.2004

zákon; mění; viz čl. V novely

413/2005 Sb.

1.1.2006

zákon; mění

444/2005 Sb.

1.1.2006

zákon; mění

444/2005 Sb.

1.1.2007

zákon; mění; viz čl. XLII body 3 a 4 novely

444/2005 Sb.

11.11.2005

186/2006 Sb.

1.1.2007

zákon; mění

222/2006 Sb.

1.6.2006

zákon; mění

zákon; mění; viz čl. XLII body 2 a 5 novely

342/2006 Sb.

3.7.2006

zákon; mění

25/2008 Sb.

12.2.2008

zákon; mění

180/2008 Sb.

28.5.2008

nepřímo; mění přechodná ustanovení zákona č. 20/2004 Sb.

181/2008 Sb.

1.7.2008

zákon; mění

181/2008 Sb.

1.7.2009

zákon; mění; viz čl. I bod 1 novely

157/2009 Sb.

1.8.2009

zákon; mění

227/2009 Sb.

1.7.2010

zákon; mění

281/2009 Sb.

1.1.2011

zákon; mění

150/2010 Sb.

1.8.2010

zákon; mění

273/2010 Sb.

úplné znění

77/2011 Sb.

25.3.2011

151/2011 Sb.

7.6.2011

zákon; mění zákon; mění § 34

85/2012 Sb.

19.4.2012

zákon; mění

350/2012 Sb.

1.1.2013

zákon; mění

501/2012 Sb.

1.1.2014

zákon; mění

275/2013 Sb.

1.1.2014

zákon; mění

303/2013 Sb.

1.1.2014

zákon; mění

61/2014 Sb.

1.7.2014

zákon; mění

64/2014 Sb.

1.5.2014

zákon; mění

187/2014 Sb.

1.1.2015

zákon; mění

39/2015

1.4.2015

zákon; mění

Podřazené předpisy 40/1978 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Beskydy, Jeseníky, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Šumava a Žďárské vrchy 10/1979 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Brdy, Jablunkovsko, Krušné hory, Novohradské hory, Vsetínské vrchy a Žamberk - Králíky 85/1981 Sb. Nařízení vlády České socialistické republiky o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy 137/1999 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů 431/2001 Sb. Vyhláška o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci 432/2001 Sb. Vyhláška o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření



Část C, Související předpisy, strana 1


vodoprávního úřadu 470/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků 471/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o technickobezpečnostním dohledu nad vodními díly 20/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu a četnosti měření množství a jakosti vody 195/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o náležitostech manipulačních a provozních řádů vodních děl 225/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o podrobném vymezení staveb k vodohospodářským melioracím pozemků a jejich částí a způsobu a rozsahu péče o ně 236/2002 Sb. Vyhláška MŽP o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území 293/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových 7/2003 Sb. Vyhláška o vodoprávní evidenci 61/2003 Sb. Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech 125/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody 142/2005 Sb. Vyhláška o plánování v oblasti vod 450/2005 Sb. Vyhláška o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků 23/2007 Sb. Vyhláška o podrobnostech vymezení vodních děl evidovaných v katastru nemovitostí České republiky 262/2007 Sb. Nařízení vlády o vyhlášení závazné části Plánu hlavních povodí České republiky 203/2009 Sb. Nařízení vlády o postupu při zjišťování a uplatňování náhrady škody a postupu při určení její výše v územích určených k řízeným rozlivům povodní 393/2010 Sb. Vyhláška o oblastech povodí 416/2010 Sb. Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních 5/2011 Sb. Vyhláška o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod 24/2011 Sb. Vyhláška o plánování v oblasti vod 49/2011 Sb. Vyhláška o vymezení útvarů povrchových vod 98/2011 Sb. Vyhláška o způsobu hodnocení stavu útvarů povrchových vod, způsobu hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých útvarů povrchových vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu povrchových vod 155/2011 Sb. Vyhláška o profilech povrchových vod využívaných ke koupání 216/2011 Sb. Vyhláška o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl 105/2012 Sb. Vyhláška o stanovení veřejných přístavů, ve kterých se rozrušují ledové celiny 123/2012 Sb. Vyhláška o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových 143/2012 Sb. Nařízení vlády o postupu pro určování znečištění odpadních vod, provádění odečtů množství znečištění a měření objemu vypouštěných odpadních vod do povrchových vod 178/2012 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků 262/2012 Sb. Nařízení vlády o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu 252/2013 Sb. Vyhláška o rozsahu údajů v evidencích stavu povrchových a podzemních vod a o způsobu zpracování, ukládání a předávání těchto údajů do informačních systémů veřejné správy 414/2013 Sb. Vyhláška o rozsahu a způsobu vedení evidence rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek, souhlasů a ohlášení, k nimž byl dán souhlas podle vodního zákona, a částí rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci (o vodoprávní evidenci) 46/2015 Sb. Vyhláška o stanovení vodních nádrží a vodních toků, na kterých je zakázána plavba plavidel se spalovacími motory, a o rozsahu a podmínkách užívání povrchových vod k plavbě





II. Vodovody a kanalizace:

Zákon č. 274/2001 Sb. Zákon o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Částka

104

Účinné od

1.1.2002 2.8.2001

vydaná dne 2.8.2001 (dnem vyhlášení) část šestá (změna zákona č. 500/1990 Sb.)

Novelizováno předpisem č.

k datu

poznámka

320/2002 Sb. 1.1.2003

zákon; mění

274/2003 Sb. 1.10.2003

zákon; mění

20/2004 Sb. 23.1.2004

zákon; mění

167/2004 Sb. () zákon; mění 127/2005 Sb. 1.5.2005

zákon; ruší část pátou

76/2006 Sb. 15.3.2006

zákon; mění

186/2006 Sb. 1.1.2007

zákon; mění

222/2006 Sb. 1.6.2006

zákon; mění

281/2009 Sb. 1.1.2011

zákon; mění

275/2013 Sb. 1.1.2014

zákon; mění

39/2015 Sb. 1.4.2015

zákon; mění

Podřazené předpisy 428/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) Novelizuje předpis č.

k datu

poznámka

455/1991 Sb. 1.1.2002

mění, přílohy č. 2 a 3

200/1990 Sb. 1.1.2002

mění

258/2000 Sb. 1.1.2002

mění

151/2000 Sb. 1.1.2002

mění

500/1990 Sb. 2.8.2001

mění

565/1990 Sb. 1.1.2002

mění









14.0 Látky poškozující ozonovou vrstvu a fluorované skleníkové plyny Zákon č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech (pro tuto kapitolu dále jen "zákon o RL") navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie1, 2 a upravuje práva a povinnosti osob a působnost správních úřadů při ochraně ozonové vrstvy Země a klimatického systému Země před nepříznivými účinky regulovaných látek podle článku 3 odst. 4 nařízení č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění (dále jen "regulovaná látka" či "RL"), a fluorovaných skleníkových plynů. Zákon platí stejně jako nový zákon o ovzduší od 1.9.2012! Základní pojmy (§ 2 zákona o RL): provozovatelem

osoba skutečně zajišťující technický provoz zařízení, které obsahuje fluorované skleníkové plyny; není-li známa nebo neexistuje, považuje se za provozovatele vlastník takového zařízení,

recyklací výrobků zpracování vyřazených výrobků za účelem znovuzískání regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů a materiálového využití.

14.1 Zneškodnění a znovuzískávání regulovaných látek (§ 3 zákona o RL) Osoba, která nabude regulované látky, jejichž použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie1, je povinna bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od okamžiku nabytí těchto látek, tyto látky zneškodnit. Pokud jí byl vydán certifikát podle § 10 odst. 2 písm. g) zákona o RL, zneškodní regulované látky způsobem stanoveným v certifikátu. Pokud není držitelem certifikátu, je povinna ve stejné lhůtě zajistit předání těchto látek osobě, která je držitelem certifikátu (dále jen "certifikovaná osoba"), a o předání regulovaných látek provést zápis, který pro účely kontroly uchovává po dobu 5 let.

1 2

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2010 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech. Nařízení Komise (ES) č. 303/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky a podmínky pro vzájemné uznávání k certifikaci společností a pracovníků, pokud jde o chladicí a klimatizační zařízení a tepelná čerpadla obsahující některé fluorované skleníkové plyny. Nařízení Komise (ES) č. 304/2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci společností a pracovníků a podmínky pro vzájemné uznávání certifikace, pokud jde o stacionární systémy požární ochrany a hasicí přístroje obsahující některé fluorované skleníkové plyny. Nařízení Komise (ES) č. 305/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání některých fluorovaných skleníkových plynů z vysokonapěťových spínacích zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace. Nařízení Komise (ES) č. 306/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na certifikaci pracovníků provádějících znovuzískávání rozpouštědel na bázi některých fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení a podmínky pro vzájemné uznávání této certifikace. Nařízení Komise (ES) č. 307/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví minimální požadavky na školicí programy a podmínky pro vzájemné uznávání osvědčení o školení pracovníků, pokud jde o klimatizační systémy některých motorových vozidel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny. Nařízení Komise (ES) č. 308/2008 ze dne 2. dubna 2008, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví forma oznámení školicích a certifikačních programů členských států. Nařízení Komise (ES) č. 1493/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 zavádí formát pro zprávu předkládanou výrobci, dovozci a vývozci některých fluorovaných skleníkových plynů. Nařízení Komise (ES) č. 1494/2007 ze dne 17. prosince 2007, kterým se podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví způsob označování a další požadavky na označování produktů a zařízení obsahujících určité fluorované skleníkové plyny. Nařízení Komise (ES) č. 1497/2007 ze dne 18. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních systémů požární ochrany obsahujících některé fluorované skleníkové plyny. Nařízení Komise (ES) č. 1516/2007 ze dne 19. prosince 2007, kterým se v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 stanoví standardní požadavky na kontrolu těsnosti stacionárních chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel obsahujících některé fluorované skleníkové plyny.

D – ochrana ovzduší


Část D, kapitola 14.0, strana 1


Znovuzískávání regulovaných látek při odstranění zařízení na konci jeho životnosti může vykonávat pouze osoba, a)

která je certifikovanou osobou pro znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů podle přímo použitelných předpisů Evropské unie pozn. 2 na str. 1, nebo

b) pro kterou tuto činnost vykonává certifikovaná osoba pro znovuzískávání fluorovaných skleníkových plynů podle přímo použitelných předpisů Evropské unie pozn. 2 na str. 1. Přechodná ustanovení (§ 27 odst. 1): Osoba, která přede 1.9.2012 nabyla regulované látky, jejichž použití je v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie pozn. 1 na str. 1, je povinna zajistit zneškodnění těchto látek nejpozději do 1.12.2012.

14.2 Podmínky provozu zařízení obsahujícího regulované látky (§ 4 zákona o RL, čl. 23 nařízení EU 1005/2009, článek 4 nařízení EU 517/2014) Zařízení obsahující nejméně 300 kg regulovaných látek je možné provozovat pouze, pokud je v něm instalován systém detekce úniků. Osoba provozující toto zařízení kontroluje systém detekce úniků alespoň jednou za 12 měsíců. Osoba provozující zařízení s obsahem nejméně 3 kg regulovaných látek je povinna vést evidenční knihu zařízení, uchovat ji pro účely kontroly v místě provozu zařízení po dobu 5 let a předložit ji ke kontrole na výzvu kontrolního orgánu. Do evidenční knihy zařízení se zaznamenají a)

údaje podle článku 23 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009,

b) množství náplně a druh regulované látky, c)

datum servisních činností,

d) úkony údržby a revize spojené se zařízením, včetně kontroly úniku regulované látky, e)

číslo certifikátu osoby provádějící servisní činnost, její jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa,

f)

stručný popis provedené činnosti, včetně stručného popisu závady,

g) výsledek provedené revize, h) množství uniklé regulované látky zjištěné výpočtem, i)

množství a druh doplněného oleje,

j)

množství znovuzískané regulované látky nebo oleje a jejich další použití; při jejím předání certifikované osobě číslo jejího certifikátu, její jméno, popřípadě jména, příjmení a adresa,

k) při přechodu zařízení na jinou regulovanou látku nebo fluorovaný skleníkový plyn označení této nové regulované látky nebo fluorovaného skleníkového plynu a jejich množství. Vzor evidenční knihy zařízení stanovuje vyhláška č. 257/2012 Sb. v příloze č. 1.

Úniky a emise regulovaných látek – revize (článek 23 nařízení EU 1009/2005): Podniky přijmou veškerá proveditelná preventivní opatření s cílem předejít jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a minimalizovat je. Podniky provozující chladicí nebo klimatizační zařízení, tepelná čerpadla nebo systémy požární ochrany, včetně jejich okruhů, které obsahují regulované látky, zajistí, aby stacionární zařízení nebo systémy





a)

s náplní kapaliny obsahující regulované látky o hmotnosti 3 kg nebo vyšší byly kontrolovány na úniky pravidelně nejméně jednou za dvanáct měsíců; to se nevztahuje na zařízení obsahující hermeticky uzavřené systémy, které jsou jako takové označené a obsahují méně než 6 kg regulovaných látek;

b) s náplní kapaliny obsahující regulované látky o hmotnosti 30 kg nebo vyšší byly kontrolovány na úniky pravidelně nejméně jednou za šest měsíců; c)

s náplní kapaliny obsahující regulované látky o hmotnosti 300 kg nebo vyšší byly kontrolovány na úniky pravidelně nejméně jednou za tři měsíce,

a že jakákoli zjištěná netěsnost je co nejdříve, v každém případě do čtrnácti dnů, opravena. Do jednoho měsíce po opravě úniku se zařízení nebo systém zkontroluje, aby se ověřilo, že oprava byla účinná a k úniku již nedochází.

Omezování úniků fluorovaných skleníkových plynů – revize zařízení certifikovanou osobou (článek 4 nařízení EU 517/2014): Provozovatelé zařízení (stacionární chladicí zařízení, stacionární klimatizační zařízení, stacionární tepelná čerpadla, stacionární protipožární zařízení, chladicí jednotky chladírenských nákladních vozidel a přívěsů, elektrická spínací zařízení, organické Rankinovy cykly), které obsahuje fluorované skleníkové plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším v jiné než pěnové formě, zajistí u tohoto zařízení kontroly těsnosti. Poznámka: ekvivalent CO2 se vypočte vynásobením koeficientu GWP (Global Warming Potential potenciál globálního oteplování) a množství fluorovaných skleníkových plynů v zařízení. Koeficient GWP je uveden v přílohách nařízení EU 517/2014 a dále jej lze najít na internetu na stránkách zabývajících se chladivy. Na hermeticky uzavřené zařízení, které obsahuje F-plyny v množství nižším než 10 tun ekvivalentu CO2, se kontroly těsnosti nevztahují, pokud je toto zařízení označeno jako hermeticky uzavřené. Kontroly těsnosti se provádějí v následujících intervalech: a)

u zařízení obsahujících F-plyny v množství 5 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 50 tun ekvivalentu CO2 : nejméně jednou za 12 měsíců, nebo nejméně jednou za 24 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků;

b) u zařízení obsahujících F-plyny v množství 50 tun ekvivalentu CO2 nebo větším, ale menším než 500 tun ekvivalentu CO2: nejméně jednou za šest měsíců, nebo nejméně jednou za 12 měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků; c)

u zařízení obsahujících F-plyny v množství 500 tun ekvivalentu CO2 nebo větším: nejméně jednou za tři měsíce, nebo nejméně jednou za šest měsíců, pokud je na zařízení instalován systém detekce úniků.

Pokud je opravována netěsnost u zařízení, které předmětem kontroly těsnosti, zajistí provozovatel, aby toto zařízení do jednoho měsíce po jeho opravě zkontrolovaly certifikované fyzické osoby, které ověří, zda byla oprava účinná. Provozovatel zařízení, u něhož je třeba provádět kontrolu těsnosti, zřídí a vede o každém z těchto zařízení záznamy v rozsahu čl. 6 nařízení 517/2014 (tj. obdobně jako je evidenční kniha u regulovaných látek). Sankce za nedodržení těchto povinností jsou uvedeny v § 18 zákona o RL – viz bod 14.7. D – ochrana ovzduší




14.3 Označování výrobků nebo zařízení (§ 5 a 7 zákona o RL) Označování výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky: Dovozce a vývozce výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky, jsou povinni uvádět v kolonce 31 celní deklarace název a označení regulované látky a kód kombinované nomenklatury. Výrobce, dovozce, vývozce, prodejce a přepravce výrobků nebo zařízení, které obsahují regulované látky, jsou povinni na vyžádání MŽP, České inspekce životního prostředí, České obchodní inspekce nebo příslušného celního úřadu předložit dodací list a celní doklady k jejich kontrole. Výrobky a zařízení obsahující regulované látky, u kterých přímo použitelný předpis Evropské unie (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí – nařízení CLP)

vyžaduje jejich označení, lze na území České republiky uvést na trh jen, pokud je jejich označení uvedeno

v českém jazyce nebo slovenském jazyce. Označování výrobků a zařízení obsahujících fluorované skleníkové plyny: Výrobky nebo zařízení, které obsahují fluorované skleníkové plyny, u kterých přímo použitelné předpisy Evropské unie

pozn. 2 na str. 1

vyžadují jejich označení, lze na území České republiky uvést na trh jen, pokud je

jejich označení uvedeno v českém jazyce nebo slovenském jazyce.

14.4 Poplatek za regulované látky (§ 6 zákona o RL) Poplatníkem poplatku za regulované látky je výrobce a dovozce regulovaných látek a výrobků, které je obsahují. Předmětem poplatku za regulované látky jsou regulované látky a výrobky, které je obsahují. Od poplatku za regulované látky se osvobozují regulované látky použité jako vstupní suroviny pro přepracování na jiné chemické sloučeniny. Základem poplatku za regulované látky je množství regulované látky v kilogramech. Sazba poplatku za regulované látky činí 400 Kč za kilogram regulované látky. Poplatek za regulované látky se vypočte jako součin základu a sazby. Poplatková povinnost k poplatku za regulované látky vzniká a)

uvedením regulované látky nebo výrobku, které ji obsahují, na trh,

b) dovozem regulované látky nebo výrobku, které ji obsahují, nebo c)

použitím regulované látky pro vlastní potřebu.

Poplatek za regulované látky je splatný do 30. dubna roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém vznikla poplatková povinnost. Správcem poplatku za regulované látky je ČIŽP.





14.5 Certifikace (§ 10, 12-13 zákona o RL) Jen certifikovaná osoba může v oblasti fluorovaných skleníkových plynů vykonávat činnosti, které stanoví přímo použitelné předpisy Evropské unie pozn. 2 na str. 1. Jen certifikovaná osoba může v oblasti regulovaných látek vykonávat a)

servis zařízení obsahujícího regulované látky,

b) kontrolu těsnosti chladicích a klimatizačních zařízení obsahujících regulované látky, c)

kontrolu těsnosti systémů požární ochrany obsahujících regulované látky,

d) recyklaci regulovaných látek, e)

znovuzískávání regulovaných látek při recyklaci výrobků,

f)

regeneraci regulovaných látek,

g) zneškodňování regulovaných látek, nebo h) skladování halonů pro potřeby jejich kritického použití podle přímo použitelných předpisů Evropské unie pozn. 1 na str. 1

.

Žádost o vydání certifikátu k činnostem podle písm. a) až d) musí kromě obecných náležitostí obsahovat doklad o splnění požadavků stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie pozn. 2 na str. 1. Žádost o vydání certifikátu k činnostem podle písm. e) až h) musí kromě obecných náležitostí obsahovat a)

rozhodnutí krajského úřadu o udělení souhlasu k provozování zařízení k využívání nebo odstraňování odpadů,

b) v případě žádosti o certifikát k činnostem podle písm. e) až g) doklad o školení fyzických osob vykonávajících znovuzískávání, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek, c)

popis použité technologie a

d) v případě žádosti o certifikát k činnosti podle písm. g) způsob zneškodňování regulovaných látek. Certifikát vydává MŽP. Ministerstvo vydá certifikát, pokud žadatel splňuje požadavky stanovené přímo použitelnými předpisy Evropské unie pozn. 2 na str. 1. Při výkonu činnosti musí certifikovaná osoba dodržovat postupy pro nakládání s regulovanými látkami nebo fluorovanými skleníkovými plyny anebo zařízeními obsahujícími tyto látky. Ministerstvo může změnit jím vydaný certifikát, zjistí-li, že došlo ke změně, která může mít podstatný vliv na činnost certifikované osoby, nebo dojde-li ke změně podmínek rozhodných pro vydání certifikátu. Ministerstvo může zrušit certifikát při závažném porušení podmínek uvedených v certifikátu nebo povinností stanovených tímto zákonem anebo povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie pozn. 1 a 2 na str. 1

.

Certifikát zaniká a) smrtí nebo prohlášením za mrtvého, b) zánikem právnické osoby, c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení certifikátu, nebo d) dnem doručení oznámení certifikované osoby o ukončení své činnosti ministerstvu. D – ochrana ovzduší




Provozovatel mobilní technologie znovuzískávání regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů při recyklaci výrobků domácího chlazení musí oznámit České inspekci životního prostředí alespoň 14 dnů před zahájením provozu přistavení mobilní technologie znovuzískávání regulovaných látek a fluorovaných skleníkových plynů při recyklaci výrobků domácího chlazení do zařízení ke sběru odpadů. Oznámení obsahuje adresu místa výkonu činnosti, stupně úpravy, datum zahájení činnosti a datum jejího předpokládaného ukončení. Vyhláška č. 257/2012 Sb. stanovuje rozsah požadovaných znalostí ke znovuzískávání, regeneraci nebo zneškodňování regulovaných látek a stanovené postupy s výjimkou postupů spočívajících v kontrole těsnosti chladicích nebo klimatizačních zařízení anebo systémů požární ochrany, obsahujících fluorované skleníkové plyny. Uznání odborné kvalifikace: Osoba oprávněná k uznání odborné kvalifikace podle zákona o uznávání odborné kvalifikace (zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace)

se považuje za certifikovanou osobu, pokud předá ministerstvu kopii certifikátu

vydaného jí jiným členským státem Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropské unie pozn. 2 na str. 1

v úředně ověřeném překladu do českého jazyka; v případě certifikátu ve slovenském jazyce se překlad

nevyžaduje. Seznam certifikovaných osob: Ministerstvo vede a uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup (na stránkách www.env.cz) seznam certifikovaných osob podle jednotlivých činností, ke kterým byl certifikát vydán. Seznam obsahuje název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení certifikované osoby, její sídlo nebo místo podnikání, telefon nebo adresu elektronické pošty a číslo certifikátu. Přechodná ustanovení (§ 27 odst. 3): Certifikáty vydané nebo uznané podle zákona č. 86/2002 Sb., se považují za certifikát podle § 10 odst. 1 nebo 2 zákona č. 73/2012 Sb. v rozsahu podmínek v nich stanovených.

14.6 Podávání zpráv (§ 11 zákona o RL) Osoba, která v kalendářním roce a)

získá od osoby z jiného členského státu Evropské unie více než 100 kg fluorovaných skleníkových plynů,

b) předá osobě do jiného členského státu Evropské unie více než 100 kg fluorovaných skleníkových plynů, c)

zneškodní více než 100 kg fluorovaných skleníkových plynů, nebo

d) uvede poprvé na trh na území České republiky, s výjimkou dovozu, znovuzíská, recykluje, regeneruje nebo zneškodní regulované látky, podá nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku ministerstvu zprávu, ve které uvede názvy a množství získaných, předaných nebo zneškodněných fluorovaných skleníkových plynů, s uvedením členského státu, ze kterého byly tyto látky získány nebo do kterého byly předány, a původ látek, které byly zneškodněny, nebo názvy a množství regulovaných látek uvedených na trh, znovuzískaných, recyklovaných, regenerovaných nebo zneškodněných, s uvedením původu těch látek, které byly zneškodněny. D – ochrana ovzduší




Osoba, která skladuje halony nebo vlastní systém požární ochrany anebo hasicí přístroj s halony, je povinna do 31. března za uplynulý kalendářní rok podat zprávu ministerstvu obsahující jeho typ a popis instalace, počet a množství v něm obsažených halonů, množství použitých halonů, množství skladovaných halonů, opatření ke snižování jejich emisí a odhad těchto emisí. Zprávy podává osoba prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí (www.ISPOP.cz). Vzory zpráv stanovuje vyhláška č. 257/2012 Sb. v přílohách č. 2 a 3.

14.7 Opatření, přestupky, delikty, výkon státní správy (§ 14-26 zákona o RL) Oblast opatření k nápravě, přestupků, správní ch deliktů právnických a podnikajících fyzických osob, výkon státní správy a odebírání vzorků a zajištění věci je podrobně řešena v jednotlivých paragrafech 14 až 26 zákona o RL. Pro informaci uvádíme část § 18 a 19 , kde jsou uvedeny delikty, které mohou být v praxi nejčastější: §18 (1) Provozovatel chladicích a klimatizačních zařízení, tepelných čerpadel, včetně jejich okruhů nebo systémů požární ochrany, které obsahují stanovené fluorované skleníkové plyny, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech (nařízení EU 517/2014) a)

nezajistí u aplikací s obsahem nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů kontrolu těsnosti certifikovanou osobou,

b) nezajistí u nových aplikací s obsahem nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů kontrolu těsnosti certifikovanou osobou před jejich uvedením do provozu, c)

nemá instalován řádně fungující systém detekce úniků pro aplikace s obsahem nejméně 300 kg fluorovaných skleníkových plynů,

d) nezajistí kontrolu systému detekce úniku alespoň jednou za 12 měsíců, e)

bezodkladně neopraví zjištěnou netěsnost,

f)

neprovede následnou kontrolu těsnosti do 1 měsíce po opravě netěsnosti,

g) nevede záznamy o aplikacích s obsahem nejméně 3 kg fluorovaných skleníkových plynů, nebo h) neuvede v záznamech podle písmene g) požadované údaje. (2) Provozovatel chladicích okruhů chladicích a klimatizačních zařízení a tepelných čerpadel, zařízení obsahujících rozpouštědla na bázi fluorovaných skleníkových plynů, systémů požární ochrany a hasicích přístrojů a vysokonapěťových spínačů se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech nezajistí znovuzískání fluorovaných skleníkových plynů ze zařízení na konci jejich životnosti certifikovanou osobou. (3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba používající nádobu k přepravě nebo skladování fluorovaných skleníkových plynů se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech nezajistí po uplynutí doby její životnosti znovuzískání v ní obsažených zbytků fluorovaných skleníkových plynů. (4) Provozovatel zařízení obsahujícího fluorovaný skleníkový plyn se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech nezajistí, aby osoba provádějící kontrolu těsnosti zařízení, znovuzískávání, instalaci, údržbu a servis měla potřebný certifikát.





(5) Výrobce, dovozce a vývozce fluorovaných skleníkových plynů se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech nepodá Evropské komisi a ministerstvu zprávu. (6) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvádějící na trh zařízení a výrobky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 517/2014 se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s tímto předpisem neoznačí tyto výrobky a zařízení. (7) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba uvádějící na trh chladicí a klimatizační výrobky a zařízení, jakož i tepelná čerpadla, která jsou odizolována pěnou s fluorovanými skleníkovými plyny, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech neoznačí před uvedením na trh tato zařízení štítkem s textem: „Pěna s fluorovanými skleníkovými plyny“. (8) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která vyrábí zařízení, do kterého se fluorované skleníkové plyny doplňují mimo výrobní místo, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech neuvede doplněné množství a nenechá na štítku prostor pro označení množství doplněného mimo výrobní závod a celkové množství fluorovaných skleníkových plynů. (9) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provádějící tlakové odlévání hořčíku se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech použije pro tuto činnost fluorid sírový v množství 850 kg ročně a vyšším. (10) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provádějící plnění pneumatik se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech k této činnosti použije fluorid sírový nebo přípravek, který jej obsahuje. (11) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 517/2014 uvede na trh výrobky a zařízení s obsahem fluorovaných skleníkových plynů. (12) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie o některých fluorovaných skleníkových plynech vykonává kontrolu těsnosti, znovuzískávání, instalaci, údržbu nebo servis bez certifikátu. (19) Za správní delikt se uloží pokuta do a)

1 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavců 2, 3, 9 až 11,

b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až e) nebo g) nebo odstavců 6 až 8, 12, 14 až 18, c)

500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f) nebo h) nebo odstavců 4, 5 nebo 13.

§ 19 (9) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba provozující chladicí, klimatizační zařízení, tepelné čerpadlo nebo systém požární ochrany s obsahem regulované látky nejméně 3 kg se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 a)

nepřijme veškerá proveditelná preventivní opatření s cílem předejít jakýmkoliv únikům a emisím regulovaných látek,

b) nezajistí pravidelnou kontrolu těsnosti, c)

neodstraní zjištěné netěsnosti do 14 dnů,

d) nezajistí následnou kontrolu do jednoho měsíce po opravě úniku, nebo e)

nevede záznamy podle článku 23 odst. 3 tohoto nařízení.

(14) Za správní delikt se uloží pokuta do b) 1 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b) nebo e), odstavce 9 písm. b), c) nebo e) nebo odstavce 10 nebo 11, c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 nebo 3, odstavce 4 písm. c), odstavce 5 písm. c), odstavce 6, odstavce 8 písm. b), odstavce 9 písm. a) nebo d) nebo odstavce 12 nebo 13.





15.0 Seznam souvisejících právních předpisů Zákon č. 201/2012 Sb. o ochraně ovzduší Základní informace o předpisu: Částka Účinné od

69 1.9.2012 1.1.2013 1.1.2017 1.1.2014 1.1.2018 7.1.2013

vydaná dne 13.6.2012 § 11 odst. 5 a § 15 odst. 1 až 5 a 7 až 14 § 15 odst. 6 část I přílohy č. 10 část II přílohy č. 10 bod 1.5. části B přílohy č. 4

Novelizováno předpisem č.

k datu

poznámka

64/2014 Sb.

1.5.2014

zákon; mění

87/2014 Sb.

1.6.2014

zákon; mění

Podřazené předpisy 312/2012 Sb. Vyhláška o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší 330/2012 Sb. Vyhláška o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích 351/2012 Sb. Nařízení vlády o kritériích udržitelnosti biopaliv 415/2012 Sb. Vyhláška o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší 56/2013 Sb. Nařízení vlády o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách

Zákon č. 73/2012 Sb. o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a o fluorovaných skleníkových plynech Základní informace o předpisu: Částka Účinné od

28 1.9.2012

vydaná dne 12.3.2012

Podřazené předpisy: 257/2012 Sb.

Vyhláška o předcházení emisím látek, které poškozují ozonovou vrstvu, a fluorovaných skleníkových plynů

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) -

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 517/2014 o fluorovaných skleníkových plynech

-

Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1005/2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu





Související předpisy: -

91/2010 Sb. Nařízení vlády o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv

-

695/2004 Sb. Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů, v platném znění 80/2008 Sb. Nařízení vlády o Národním alokačním plánu pro obchodovací období roků 2008 - 2012, v platném znění

-

-

383/2012 Sb. Zákon o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů 192/2013 Sb. Vyhláška o stanovení formulářů žádostí o přidělení povolenek pro provozovatele letadla a o vydání povolení k emisím skleníkových plynů





Nejsou-li dány důvody pro zamítnutí žádosti, úřad na podkladě výsledků projednání žádosti vydá integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje: a)

firmu nebo název, anebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo osoby, pokud je přiděleno, je-li provozovatelem zařízení právnická osoba nebo fyzická osoba, která je podnikatelem,

b) jméno a příjmení, číslo občanského průkazu, není-li vydán, číslo dokladu, který jej nahrazuje, trvalý pobyt, je-li provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem, c)

popis zařízení a popis umístění zařízení,

d) podmínky provozu zařízení, dále postupy a opatření zabezpečující plnění těchto podmínek (dále jen „závazné podmínky provozu“), e)

výčet rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů, které se nahrazují integrovaným povolením.

V závazných podmínkách provozu úřad stanoví a) emisní limity, b) opatření k vyloučení rizik možného znečišťování životního prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení po ukončení jeho činnosti a podmínky zajišťující při úplném ukončení provozu zařízení navrácení místa provozu zařízení do stavu v souladu s požadavky § 15a zákona, c) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a životního prostředí při nakládání s odpady a opatření ke sledování odpadů, které v zařízení vznikají, d) podmínky zajišťující ochranu zdraví člověka a ochranu životního prostředí, zejména ochranu ovzduší, půdy, podzemních a povrchových vod, e) další zvláštní podmínky ochrany zdraví člověka a životního prostředí, které úřad shledá nezbytnými s ohledem na místní podmínky životního prostředí a technickou charakteristiku zařízení, f) opatření pro hospodárné využívání surovin a energie, g) opatření pro předcházení haváriím8) a omezování jejich případných následků, h) postupy nebo opatření pro provoz týkajících se situací odlišných od podmínek běžného provozu (například uvedení zařízení do provozu, zkušební provoz podle zvláštního právního předpisu (stavební zákon), poruchy zařízení, krátkodobá přerušení a definitivní ukončení provozu zařízení), i) způsob monitorování emisí technická opatření k monitorování emisí, včetně specifikace metodiky měření, včetně jeho frekvence, vedení záznamů o monitorování; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) zákona též požadavek, aby výsledky monitorování emisí byly k dispozici pro shodná časová období a referenční podmínky jako v případě úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami, j) opatření k minimalizaci dálkového přemisťování znečištění či znečištění překračujícího hranice států a k zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí jako celku, k) postup vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení včetně povinnosti předkládat úřadu pravidelně alespoň jednou za rok výsledky monitorování emisí a další požadované údaje, které úřadu umožní kontrolu plnění podmínek integrovaného povolení; v případě použití postupu podle § 14 odst. 4 písm. b) zákona též shrnutí výsledků monitorování emisí umožňující srovnání s úrovněmi emisí spojenými s nejlepšími dostupnými technikami, l) postupy a požadavky na pravidelnou údržbu zařízení a postupy k zabránění emisím do půdy a podzemních vod a způsoby monitorování půdy a podzemních vod v souvislosti s příslušnými nebezpečnými látkami, které

E – integrovaná prevence


Část E, kapitola 3.0, strana 9


se mohou na daném místě vyskytovat, a s ohledem na možnost znečištění půdy a podzemních vod v místě zařízení, m) podmínky pro posouzení dodržování emisních limitů; tyto podmínky mohou být nahrazeny odkazem na jiné právní předpisy (například vyhláška č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší, nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, vyhláška č. 293/2002 Sb., o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových).

Součástí odůvodnění integrovaného povolení je i vypořádání připomínek k žádosti obsažených ve vyjádřeních, a to v plném rozsahu.  Úřad v odůvodnění integrovaného povolení rovněž uvede, na základě jakých závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách byly uloženy závazné podmínky provozu. V případě udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami podle § 14 odst. 5 zákona musí odůvodnění integrovaného povolení obsahovat konkrétní důvody pro udělení této výjimky, včetně závěrů odborného posouzení, a odůvodnění závazných podmínek provozu stanovených na základě udělené výjimky. Závazné podmínky provozu uložené úřadem musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, podle kterých by byla vydána rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením. Tato rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy nelze po vydání integrovaného povolení vydat podle zvláštních právních předpisů. Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají použití nejlepších dostupných technik v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu nebo Ministerstva zemědělství, případně dalších technických aspektů provozu zařízení souvisejících s těmito nejlepšími dostupnými technikami, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu průmyslu a obchodu nebo Ministerstvu zemědělství podle oblasti jejich působnosti k posouzení, zda došlo k pochybení při použití příslušných závěrů o nejlepších dostupných technikách a referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách při stanovení závazných podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Tato vyjádření jsou podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu. Pokud se důvody odvolání nebo rozkladu proti rozhodnutí o žádosti týkají podmínek souvisejících s ochranou veřejného zdraví, zašle ministerstvo odvolání nebo rozklad a kopii žádosti k vydání integrovaného povolení včetně tohoto rozhodnutí Ministerstvu zdravotnictví, které se k odvolání nebo rozkladu vyjádří z hlediska ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví zašle své vyjádření do 15 dnů ode dne obdržení odvolání nebo rozkladu proti vydanému rozhodnutí. Toto vyjádření je podkladem pro vydání rozhodnutí ministerstva nebo ministra životního prostředí o odvolání nebo rozkladu.





10.0 Seznam souvisejících předpisů Zákon č. 76/2002 Sb. Zákon o integrované prevenci a o omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) Částka Účinné od Autor

34 1.1.2003 1.3.2002 Parlament

Novelizováno předpisem č. 521/2002 Sb. 437/2004 Sb. 695/2004 Sb. 444/2005 Sb. 222/2006 Sb. 435/2006 Sb. 25/2008 Sb. 227/2009 Sb. 281/2009 Sb. 85/2012 Sb. 69/2013 Sb. 64/2014 Sb. 39/2015 Sb.

vydaná dne 1.3.2002 (dnem vyhlášení) § 5 a 6

k datu 1.1.2003 26.7.2004 31.12.2004 1.1.2006 1.6.2006 12.2.2008 1.7.2010 1.1.2011 19.4.2012 19.3.2013 1.5.2014 1.4.2015

poznámka zákon; mění; též ruší část pátou zákon; mění zákon; mění zákon; mění úplné znění zákon; mění zákon; mění zákon; mění zákon; mění zákon; mění zákon; mění zákon; mění

Podřazené předpisy k zákonu (případné novelizace jsou uvedeny v obsahu doprovodného CD) 288/2013 Sb. Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o integrované prevenci Zákon novelizuje předpis č. 254/2001 Sb. 334/1992 Sb. 289/1995 Sb. 309/1991 Sb. 114/1992 Sb. 185/2001 Sb. 164/2001 Sb. 166/1999 Sb. 258/2000 Sb. 368/1992 Sb.


k datu 1.1.2003 1.1.2003 1.1.2003 1.1.2003 1.1.2003 1.1.2003 1.1.2003 1.1.2003 1.1.2003 1.1.2003

poznámka mění mění mění mění mění mění mění mění mění mění




Zákon č. 25/2008 Sb. Zákon o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů Částka Účinné od Autor

11 12.2.2008 Parlament

Novelizováno předpisem č. 227/2009 Sb. 281/2009 Sb. 77/2011 Sb. 201/2012 Sb. 169/2013 Sb.

k datu 1.7.2010 1.1.2011 25.3.2011 1.9.2012 1.10.2013

Novelizuje předpis č. 76/2002 Sb. 254/2001 Sb. 86/2002 Sb. 185/2001 Sb. 477/2001 Sb. Ruší předpis č. 368/2003 Sb. 304/2005 Sb. 572/2004 Sb.

vydaná dne 12.2.2008 (dnem vyhlášení)

poznámka zákon; mění zákon; mění zákon; mění zákon; mění zákon; mění

k datu 12.2.2008 12.2.2008 12.2.2008 12.2.2008 12.2.2008

poznámka mění mění mění mění mění poznámka

Podřazené předpisy k zákonu (případné novelizace jsou uvedeny v obsahu doprovodného CD) 145/2008 Sb. Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam znečišťujících látek a prahových hodnot a údaje požadované pro ohlašování do integrovaného registru znečišťování životního prostředí

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006 , kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES





4.3.2 Požadavky právních předpisů a jiné požadavky Organizace potřebuje jednoznačně identifikovat jednotlivé požadavky právních předpisů a jiných požadavků, které se vztahují na její činnost, resp. na organizací zjištěné environmentální aspekty. Organizace musí vytvořit, zavést a udržovat proces: Požadavek

-

k identifikování a poskytování přístupu k příslušným zákonným a jiným požadavkům, které se na organizaci vztahují a které souvisejí s identifikovanými environmentálními aspekty,

-

k aplikování těchto požadavků na své environmentální aspekty.

Tyto zákonné a jiné požadavky musí organizace brát v úvahu při vytváření, zavádění a udržování systému EMS. = např. směrnice řešící identifikaci požadavků a přístup k nim, odpovědnost za správu registru legislativy, Dokument

jeho aktualizaci, informování směrem dovnitř organizace = např. registr (soupis) právních a jiných požadavků

Záznam

Komentář: Požadavky (ať právní či jiné) jsou vždy svázány s identifikovanými environmentálními aspekty. Podobně jako EA musí organizace tyto požadavky zavést do svého systému EMS. K těmto požadavkům je nutné přihlížet i při rozvoji organizace, inovaci a návrhu nových výrobků a služeb. Určené požadavky musí být v organizaci k dispozici na potřebných místech v aktuální podobě. Právními požadavky se rozumí nejen právní předpisy (zákony, vyhlášky, nařízení apod.), ale i jakékoliv jiné požadavky, které mají souvislost s identifikovanými environmentální aspekty a které byly vydány orgánem státní správy a které mají právní moc (povolení, licence, rozhodnutí, souhlasy, nařízení apod.). Legislativní požadavky ochrany životního prostředí lze rozdělit podle oblasti působnosti: -

nakládání s chemickými látkami a přípravky (zákony 258/2000 Sb., 350/2011 Sb., 224/2015 Sb., nařízení REACH, CLP) – podrobně viz část A této příručky,

-

nakládání s odpady (zákon 185/2001 Sb., nařízení EP č. 1013/2006 o přepravě odpadů, nařízení EP č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách) – podrobně viz část B této příručky,

-

ochrana vod (zákon 254/2001 Sb.) – podrobně viz část C této příručky,

-

ochrana ovzduší (zákon 201/2012 Sb., 73/2012 Sb.) – podrobně viz část D této příručky,

-

integrovaná prevence znečištění (zákon 76/2002 Sb., 25/2008 Sb., nařízení EP č. 166/2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek) – podrobně viz část E této příručky,

-

nakládání s obaly (zákon č. 477/2001 Sb.) – podrobně viz část F této příručky,

-

ostatní (hluk, vlivy na ŽP, ochrana přírody a krajiny a další).

V jednotlivých částech této příručky upravujících oblasti ochrany životního prostředí, jsou uvedeny příslušné prováděcí předpisy. Tyto přehledy lze využít pro prověření všech legislativních požadavků v dané oblasti. TIP

Efektivnějším způsobem lze registr právních požadavků vytvořit a snadno udržovat pomocí Průvodce podnikovou ekologií. Jedná se o internetovou aplikaci s možností snadného výběru právních požadavků pomocí výběrových dotazníků. Více na www.envigroup.cz.

Dalšími požadavky jsou požadavky mimo právních požadavků. K těmto požadavků se může organizace dobrovolně přihlásit (viz environmentální politika – bod 4.2). Mezi tyto jiné požadavky týkající se identifikovaných environmentálních aspektů mohou patřit např.: G – EMS


Část G-EMS, kapitola 4.0, strana 11


-

dohody se zákazníky,

-

dobrovolné zásady a praxe,

-

požadavky obchodních sdružení,

-

vnitřní předpisy a požadavky apod.

Závazek k plnění těchto dalších požadavků může být zakotven např. v environmentální politice. Výběr přijatých dalších požadavků musí být sledován podobně jako právní požadavky. Pro usnadnění sledování právních a jiných požadavků je vhodné jejich zpracování do podoby registru nebo seznamu (viz bod 4.3.2.1). Vzhledem k novému požadavku normy zjistit aplikovatelnost požadavků na identifikované environmentální aspekty, nestačí zpracovat jednoduchý seznam předpisů. Měla by být provedena podrobná analýza jejich obsahu a měla by existovat spojitost mezi environmentálními aspekty a sestavenými požadavky (např. odkazem na předpis v registru EA nebo odkazem na aspekt v registru právních a jiných požadavků). Nový článek normy (viz bod 4.5.2) stanovuje povinnost pravidelného hodnocení souladu s právními požadavky a s jinými požadavky, které se na organizaci vztahují. V případě nalezení nesouladů, je nutné přijmou nápravné opatření (bod 4.5.3). Výstup z hodnocení souladu je součástí přezkoumání systému vedením (viz bod 4.6).  Nejsou známy všechny relevantní právní předpisy vztahující se k environmentálním aspektům.  Dotčení pracovníci nemají přehled o legislativě a jejích požadavcích. Častý problém

 Příslušní pracovníci nemají přístup k relevantním informacím (k právním a jiným požadavkům).  Informace (požadavky) nejsou přenášeny k jednotlivým relevantním pracovním místům (např. formou výcviku, vnitřních směrnic - např. směrnice pro nakládání s odpady apod.).  Informace o požadavcích nejsou aktualizovány.  V registru požadavků jsou uvedeny pouze legislativní předpisy, nejsou určeny např. rozhodnutí a souhlasy správních orgánů.  Není doložitelná souvislost, jaké právní požadavky se vztahují ke konkrétním environmentálním aspektům.

4.3.2.1 Dodržování zákonů a jiných předpisů, registr požadavků Oblast jakosti, environmentu a bezpečnosti práce představuje sféry, které jsou upraveny řadou zákonů a na ně navazujících prováděcích předpisů. Jejich bližší rozbor je uveden v kapitole 5.0. Dodržování legislativních a jiných předpisů, které jsou směrodatné pro činnost organizace, je pro zavádění a provozování systémů kvality, environmentu a bezpečnosti práce nutným předpokladem. Pokud by se při certifikaci zjistily nedostatky v jejich dodržování nebo by se přišlo na informace o negativních nálezech dozorových státních orgánů, mohlo by mít vážné důsledky pro proces certifikace. V případě již certifikovaných systémů by to mohlo vést k pozastavení či odebrání certifikátu. Kromě zákonů a na ně navazujících nařízení vlády či vyhlášek je třeba dále respektovat i některé další úřední dokumenty, které vydávají různé orgány místní samosprávy. Příkladem těchto dokumentů mohou být kolaudační schválení provozních objektů, které mohou jejich provoz podmínit dodržováním určitých požadavků, stejně tak je třeba respektovat ustanovení územních rozhodnutí apod. Analýza těchto požadavků G – EMS




Při koncipování směrnice o havarijní připravenosti a reakcích na havarijní stavy je nutné nejprve vymezit druhy havarijních situací a následně jejich řešení. Příklad rozdělení situací podle závažnosti a rozsahu: úniky a úkapy:

jsou malé úniky závadných nebo nebezpečných látek, které nepředstavují závažné riziko pro životní prostředí, nemohou způsobit zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, nemohou způsobit ohrožení zdraví a života lidí a významné poškození majetku. Může jít o drobné úkapy olejů, mazacích tuků, pohonných hmot, úniky, které vznikají netěsnostmi při přepravě, stáčení nebo používání různých médií, chemikálií apod.,

nehody:

jsou větší úniky závadných nebo nebezpečných látek, ovšem jejich likvidace je zvládnutelná vlastními silami organizace a jejich dopadem není nikterak dotčeno teritorium mimo areál dané organizace. Příkladem ekologické nehody může být prasknutí hydraulické hadice a následný únik hydraulického oleje nebo prasknutí hadice při přečerpávání pohonných hmot apod.,

havárie:

jde o nežádoucí ekologickou situaci, jejíž dopad přesahuje hranice organizace a její zvládnutí vyžaduje zapojení externích zásahových sborů. Příkladem může být požár, větší únik ropných látek do povrchových vod apod. (lze vodách – viz část C Ochrana a využití vod kapitola 5.5),

např. použít definici zákona č. 254/2001 Sb., o

požáry, výpadky médií – elektrické energie,

tepla, plynu, vody, povodně, havárie, které vyplývají z používané technologie, materiálů apod. závažné havárie: je mimořádná, částečně nebo zcela neovladatelná, časově a prostorově ohraničená událost – např. závažný únik, závažný požár nebo výbuch (lze např. použít definici zákona č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií – viz část A Závažné havárie).

Pro každou vymezenou skupinu je třeba stanovit postupy řešení havarijních situací: úniky a úkapy:

nejlepší je eliminovat tento problém cestou opravy stroje či zařízení, např. výměnou těsnění. Přijatelným řešením je též použití různých záchytných van, které se umístí pod zdroj úkapů. Příkladem použití mohou být záchytné vany umisťované na zemi pod místy úkapů pro vysokozdvižné vozíky či nákladní automobily v případě jejich odstavení. Stejně tak lze záchytné vany využít všude tam, kde dochází ke stáčení či přelévání olejů, pohonných hmot, barev, ředidel apod. Cílem nemusí být stoprocentní zamezení těmto nežádoucím situacím, ale ekonomicky i ekologicky přijatelný je způsob jejich zachycení, např. s využitím záchytných van, savých rohoží apod., které zamezí jejich dalšímu průniku do vod či půdy.

nehody:

tam, kde nelze vyloučit vznik různých ekologických nehod, musí být připraveny postupy jejich likvidace. Z obsahu těchto instrukcí musí být zřejmý postup likvidace nehody, použité zásahové prostředky, způsob likvidace odpadu, forma vedení záznamů, specifikace ochranných pracovních prostředků apod. Instrukce musí být dostupné v místech, kde daná nehoda hrozí, a že s jejich obsahem musí být prokazatelně seznámeni pracovníci, s jejichž prací jsou spojena rizika nehod.

havárie:

pro případy havárie je třeba vypracovat havarijní plány, které by opět měly být dostupné v místech, kde riziko havárií je nejvyšší, a zajistit, aby se s nimi seznámili všichni zainteresovaní pracovníci. Havarijní by měly být vypracovány pro každý typ ekologické havárie. K typickým obsahovým bodům havarijních plánů patří (obsah

G – EMS


havarijního plánu pro


Příručka pro oblast životního prostředí závadné látky určuje podrobně vyhláška č. 450/2005 Sb. – viz část C Ochrana a využití vod kapitola 5.4; havarijní plán pro závažnou havárii řeší zákon č. 224/2015 Sb. - část A Závažné havárie):

-

základní údaje o procesu (výrobě) a složení používaných látek s upozorněním na jejich rizika,

-

preventivní doporučení pro manipulaci s těmito látkami při nakládání s nimi (např. přečerpávání, skladování, používání apod.),

-

charakteristika možných havarijních stavů, včetně vymezení rizik a určení možných následků vyplývajících z havárie,

-

postup hlášení o havárii – stupeň ohrožení, koho kontaktovat, seznam příslušných telefonních čísel,

-

specifikace zásahů v případě, že nastane havárie,

-

popis vybavení protihavarijními prostředky pro případ havárie – zásahové prostředky (počet a umístění), pracovní a ochranné pomůcky (počet a umístění),

-

pokyny pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při likvidaci havárie,

-

likvidace vzniklých odpadů,

-

vedení záznamů o havárii.

Pro některé mimořádné situace nebo havárie je nutné havarijní plány doplnit evakuačními plány (např. požár, povodně, delších výpadků elektrické energie, únik nebezpečných látek apod.). Simulační tréninky: norma požaduje, aby přijaté postupy, které se vztahují k havarijní připravenosti a reakcím, byly přezkušovány. Vhodnou formou jsou simulační tréninky (poplachová cvičení). Jejím smyslem je prověřit vhodnost určených postupů, chování pracovníků organizace, dostupnost protihavarijních prostředků apod. Podle povahy havarijního rizika se mohou cvičení týkat jen určitých provozů, skladů, zařízení nebo celé organizace. Na základě analýzy zjištěných poznatků (nehod či havárií nebo cvičení) je nutné přijímat opatření k vylepšení těchto dokumentů. Prevence mimořádných situací: Opatření k omezování možnosti vzniku havarijních situací nebo vlastních nehod či havárií by měly tvořit pevnou součást plánování činností v systému EMS. Mezi preventivní opatření můžeme uvést například: -

vhodná volba lokality umístění zařízení, patřičné vybavení provozních objektů a zařízení,

-

pravidelné vyhodnocování rizik u zavedených provozů, technologií, zařízení a tam, kde bylo zjištěno vyšší riziko nehod a havárií, přijímat příslušná preventivní opatření – technické změny, zavedení přísnějších bezpečnostních opatření, signalizace nežádoucích stavů, cvičení apod.,

-

důsledné prověřování nově používaných chemických látek a přípravků – vyhodnocení bezpečnostních listů z hlediska požadavků na bezpečné používání, skladování, zneškodňování apod.,

-

zavedení systému pravidelných bezpečnostních kontrol s cílem odhalovat případné nedostatky. Tyto prohlídky by měly také vyvolat u pracovníků povědomí, že je dodržování příslušných postupů správného chování kontrolováno,

-

důsledné informování pracovníků o možných rizikách a řešení rizikových stavů, zejména v případě činností vyznačujících se významnými důsledky,

-

preventivní opatření by měli být zdroji podnětů pro neustálé zlepšování v oblasti havarijní připravenosti a reakce.

G – EMS



Příručky ekologa

Recommend Documents