PŘÍRUČKA DOBROVOLNÍKA

Daniela Lusková 2011

PŘÍRUČKA DOBROVOLNÍKA

Studijní materiál pro dobrovolníky Občanské sdružení Podzámčí DOBROVOLNICKÉ CENTRUM

Materiál byl zhotoven za finanční podpory Ministerstva zdravotnictví České republiky

OBSAH

1. O dobrovolnictví 2. Poučení dobrovolníka 3. Ochutnávka psychopatologie pro pomáhající profese 4. Krajina stáří 5. O komunikaci obecně 6. O komunikaci se seniory a naslouchání 7. Efektivní komunikace s lidmi s demencí 8. Jak komunikovat s lidmi s mentálním postižením 9. Náměty na aktivizaci klientů 10. O Občanském sdružení Podzámčí

2 4 8 11 13 17 20 22 23 37

Úvodem je třeba podotknout, že příručka není určena jako obecně pojatý materiál pro jakéhokoliv dobrovolníka, protože dobrovolník je ten, kdo pomáhá v oblasti nejen sociální a zdravotní, ale také v životním prostředí a dalších oblastech. Tento studijní materiál je určen především pro dobrovolníky pracující v sociálních a zdravotních službách zaměřených na péči o seniory a osoby se zdravotním postižením.

1 O dobrovolnictví 1.1 Kdo je dobrovolník Dobrovolník je člověk, který bez potřeby honoráře dělá něco pro druhé, dává část svého času, energie, schopností druhým lidem proto, aby vyplnil jejich prázdný čas. Je to člověk, který má dobré srdce, člověk, který věří, že může změnit věci, se kterými není spokojen. Je to člověk, který se odhodlá udělat ten jednoduchý, ale důležitý krok k tomu, aby se sám zapojil do prospěšné činnosti….. Někdy se jedná o pár hodin týdně či měsíčně, ale najdou se i notoričtí dobrovolníci.

Jedinou odměnou dnes není jen hřejivý pocit z vykonaného dobra, ale je to zkušenost, kterou lze využít později v zaměstnání nebo při studiu v oblasti jinak nedostupné. Dobrovolná činnost je přitažlivá pro svoji různorodost, operativnost, přináší nové přátele, nový pohled na svět a řešení problémů, velkým přínosem je získaná a posílená sebedůvěra.

2

Nejdůležitější je ale dobrý pocit z dobře vykonané práce. V sociálních službách mají dobrovolníci nezastupitelnou úlohu, poskytují zajímavé řešení otázek péče o seniory, pomáhají dosáhnout změn a vyřešit mnohé problémy i s malým množstvím prostředků. Dobrovolníci přinášejí širokou škálu zkušeností, zručností, znalostí, mají zájem, reprezentují domov, svým přístupem pomáhají vychovávat mladou generaci.

pojem filantropie = dobrovolné pomáhání druhým, dobročinnost pojem altruismus = nesobecký způsob myšlení a jednání – opak sobectví

1.2 Legislativa dobrovolnictví V České republice nastal významný rozvoj dobrovolné práce po roce 1989. Začala vznikat dobrovolnická centra, která se managementem dobrovolnictví začala zabývat profesionálně. Koordinací v republice se zabývá Národní dobrovolnické centrum Hestia o.s. Více naleznete na webových stránkách www.hest.cz. V roce 2003, jako důležitá součást postupně se rozvíjejícího managementu dobrovolnictví, vstoupil v platnost zákon č. 198/2002 Sb., O dobrovolnické službě, který je prvním právním předpisem upravujícím statut dobrovolníka v České republice. V tomto zákoně jsou uvedeny náležitosti smluv mezi vysílající organizací a dobrovolníkem a mezi vysílající organizací a přijímající organizací. Dále jsou zde uvedeny možné oblasti dobrovolnické služby a její časové ohraničení apod. Během uplynulých let se díky tomuto zákonu stala dobrovolnická služba známou a uznávanou. Zákon zavádí v Evropě obvyklé pojmy jako vysílající a přijímající organizace. Akreditované organizace mají metodiky, jak jsou dobrovolníci vybíráni a připravováni na svoji činnost, zda a jaká rizika jejich činnost může představovat a jak jsou proti těmto rizikům chráněni.

3

2 POUČENÍ DOBROVOLNÍKA 2.1 Co mohou dobrovolníci dělat Dobrovolníci v sociálních službách, v našem pojetí nejsou od toho, aby činili to, co je v povinnostech personálu, který je za to placen. Dobrovolníci by především měli zvyšovat kvalitu života klientů a doplňovat personál v činnostech, na které zbývá jen málo času. Naše dobrovolníky vedeme k tomu, aby dělali tyto práce: Společník u lůžka Společník je nejčastější forma práce dobrovolníků. S klientem si povídá a hlavně naslouchá. Není k tomu třeba žádné zvláštní vybavení ani pomůcky, je nutné znát specifika komunikace v pomáhající profesi. Více o naslouchání nejdete níže v textu. Společník na procházky Doprovod klienta k lékaři V případech, kdy je dobrovolník řádně zacvičený v provozu organizace, má dostatek času zejména v dopoledních hodinách, je možné, aby klienty doprovázel na různá vyšetření, a to buď ve voze zdravotní dopravy, MHD, pěšky. Poskytne tak dostatečnou podporu v činnosti, kterou by klient jinak obtížně zvládal a zároveň ušetří čas pracovníkům, kteří svůj čas mohou věnovat odborné ošetřovatelské péči o jiné klienty. Canisterpie „Terapeutická“ práce se zvířetem je nesmírně cenná. V republice existují specializovaná pracoviště, která se věnují výcviku psů tak, aby mohli skutečně provádět terapeutickou práci s klienty. Pro mnoho případů a potřeb poskytovatelů sociálních služeb však postačí, když do zařízení dochází dobrovolník se psem, který má veterinární osvědčení o tom, že je zdravý, mírné povahy, neagresivní a očkovaný. Dobrovolník ve spolupráci s pracovníky vybere okruh klientů, kteří mají zvířata rádi, za nimi pak dochází. Není třeba žádná speciální činnost, pes je prostředkem komunikace mezi klientem a dobrovolníkem. Pes jednak vyvolává hezké vzpomínky, zejména u seniorů, kteří ho v minulosti chovali a teď již nemohou a jednak jeho srst a hlazení jednoduše dělá dobře na psychiku klienta, zklidňuje.

4

Vedení knihovny, Klubu čtenářů Oblíbenou činností pro dobrovolníky, kteří rádi čtou a předčítají je vedení místní knihovny a Klubu čtenářů. Vedení služby uvítá, bude-li mít knihovna řád. Dobrovolnickou aktivitu pozitivně přijme také celá řada klientů, kteří buď číst neumí nebo nemůže a ráda poslouchá vyprávění. Pomoc při společenských akcích Každé zařízení pořádá nejrůznější akce, vztažené buď k organizaci nebo k obecně slaveným svátkům a příležitostem ( Den žen, Den matek, výroční založení služby, Velikonoce, Svatá Anna, vinobraní, pouť, Vánoce apod.). Zorganizování těchto akcí je náročné pro vedení služby i personál a každá ruka dobrá. Vydávání časopisu Některé služby vydávají nebo by chtěly vydávat (pokud by na to byli lidi) interní zpravodaj, bulletin, časopis, občasník, či jak to chceme nazvat. I tady je dostatek prostoru pro kreativitu dobrovolníka, se sklonem k publicistice. Lze psát aktuality z dění služby, vlastní postřehy, rozhovory s personálem, klienty, zajímavými osobnostmi s obce, přidávat křížovky nebo jiné zábavné hry. Dobře udělaný časopis je také vhodnou presentací služby. Číst je mohou klienti, personál, návštěvníci, rodiny klientů i třeba zástupci obce, starosta. Pomoc při pracovní terapii V pracovní terapii je široké pole působnosti. V současné době již má většina služeb své terapeuty, kteří se zaměřují na různé druhy terapií. Práce je pro většinu lidí přirozená, a při troše nápadů a materiálu se dá vytvořit mnoho pěkného. Pokud je vyrobeno dost, je možné uspořádat prodejní výstavu, například k příležitosti Velikonoc nebo Vánoc. Dobrovolník tady pracuje pod vedením personálu a pomáhá klientům s prací.

5

Provádění drobných nákupů Drobné pochůzky a nákupy pro klienty nebo s klienty lez provádět po dohodě s vedením domova a po nastavení pravidel, jak zacházet se svěřenými penězi od klientů. Péče o kapli Některá zařízení sociálních služeb mají vlastní kapličku. I toto místo potřebuje svoji péči a vedení služeb vítá, je-li o toto postaráno dobrovolníkem, který zajistí čistotu kaple, čerstvé květiny, výzdobu. Péče o rostliny a zimní zahradu Rostliny vždy zpříjemňují prostory. Vyžadují také ale velkou péči. I tady je možnost jak pomáhat a zeleň v zařízení zkvalitňovat. Ošetřovat, hnojit, zalévat, přesazovat. Samozřejmě s tím, že potřebné pomůcky, hlínu, hnojivo zajistí služba. Pomoc s úpravou zahrady

Aktivizační kluby Obdobně jako u pracovní terapie lze pomáhat nebo po dohodě s vedením služby i vést aktivizační klub. Jde o jednoduché cvičení s hudbou, zpívání, vzpomínání, cvičení paměti. Více námětů nalezete níže v textu.

2.2 Co by dobrovolníci neměli dělat To, co má v pracovní náplni personál Práce u lůžka

6

2.3 Práva dobrovolníka Taková činnost, která bude vyhovovat Právo skončit kdykoli Právo vědět, zda je činnost ku prospěchu organizace Právo být morálně ohodnocen za výsledky své činnosti 2.4 Povinnosti dobrovolníka Nosit jmenovku Zapsat si příchod a odchod do knihy v zařízení a do výkazu Ohlásit svůj příchod službu konajícímu pracovníkovi V případě, že nemůže přijít, oznámit toto na dané oddělení, příslušné číslo zjistit hned při první návštěvě Problém konzultovat s Dobrovolnickým centrem Plnit úkoly, které jsou ve smlouvě Být spolehlivý Nezneužívat projevené důvěry Požádat o radu, pomoc, spolupráci, pokud ji potřebuje Respektovat pravidla týmové spolupráce Nezasahovat do kompetencí personálu Nepřístupnost dokumentace klientů a pacientů 2.5 Mlčenlivost a etický kodex Zachovávat úplnou mlčenlivost o všech informacích, se kterými přijde během své dobrovolnické činnosti do styku. Jde především o tyto informace: o všechny informace týkající se klientů, jejich osobních údajů, zdravotního stavu, majetkových poměrů atd. o informace získané z porad a setkání, především skutečnosti týkající se druhých dobrovolníků o informace týkající se svěřených podkladů a právních dokumentů o informace o účasti dalších dobrovolníků o informace o spolupracujících organizacích apod. Neposkytovat sdělovacím prostředkům žádné informace o organizaci

7

3 Ochutnávka psychopatologie pro pomáhající profese 3.1 Zdravotní postižení a psychické změny Zdravotní postižení lze vymezit jako ztrátu nebo poškození určitého orgánového systému. Dochází k narušení, omezení či úplnému chybění některé ze standardních funkcí. Z psychologického hlediska platí, že jakékoliv postižení se neprojeví jen poruchou funkcí jednoho orgánového systému, ale ovlivňuje rozvoj celé osobnosti postiženého jedince. Handicap představuje znevýhodnění dané nejen určitým omezením nebo postižením, ale i mírou jeho subjektivního zvládnutí a sociální pozicí jedince.1 Každý člověk se vyvíjí pod vlivem prostředí. Následkem omezení daných zdravotních postižení bude vnější prostředí působit jinak než za normálních okolností. Pro smyslově či motoricky postižené jedince nejsou dostupné všechny informace, event. je nemůže přijímat standardním způsobem. Jeho představa o světě bude proto jiná. Nemá tudíž možnost získat všechny běžné a pro jeho další vývoj potřebné zkušenosti. Rozvoj poznávacích procesů bude mít více či méně odlišný průběh. V důsledku postižení se některé kompetence nemohou rozvíjet stejným způsobem, resp. ve stejné míře, ale v rámci přirozené tendence ke kompenzaci těchto nedostatků se budou více rozvíjet jiné schopnosti a dovednosti.2 Zdravotní postižení je trvalou vlastnosti jedince, která bývá sociálně nápadná a znevýhodňující, proto muže může být pro postiženého zařazení do společnosti obtížné. Každé postižení má určitý subjektivní význam, který závisí na době jeho vzniku, na omezení i na jeho sociálním hodnocení, tj. na způsobu, jak jej daná společnost přijímá. Zdraví lidé se obvykle k postiženému člověku, dospělému i dítěti, chovají ohleduplněji, ale zároveň mají tendenci jej podceňovat, nemají k němu stejná očekávání jako ke zdravým. Postoje společnosti k postiženým bývají odmítavé či ambivalentní, často vycházejí z nedostatku porozumění jejich problémům.3

1

Vágnerová M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. Vydání, Portál 2004, ISBN 80-7178-802-3, str. 161 Vágnerová M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. Vydání, Portál 2004, ISBN 80-7178-802-3, str. 163 3 Vágnerová M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. Vydání, Portál 2004, ISBN 80-7178-802-3, str. 189 2

8

3.2. Mentální retardace Mentální retardace je souhrnné označení vrozeného postižení rozumových schopností, které se projeví neschopností porozumět svému okolí a v požadované míře se mu přizpůsobit. Je definována jako neschopnost dosáhnout odpovídajícího stupně intelektového vývoje, přestože postižený jedinec byl přijatelným způsobem výchovně stimulován. Hlavní znaky mentální retardace jsou nedostatečný rozvoj myšlení a řeči, omezená schopnost učení a z toho vyplývající obtížnější adaptace na běžné životní podmínky. Limitovaný rozvoj rozumových schopností bývá spojen s postižením či změnou dalších schopností a s odlišností ve struktuře osobnosti. Mentální retardace je vrozené, vzniká vlivem teratogenních vlivů v prenatálním vývoji, dítě se již od počátků svého života nevyvíjí standardním způsobem.4

Mentální retardace bývá majoritní společností často chápana jako stigmatizující postižení. Stejně jako v případě duševně nemocných je hlavním problémem obtížnost dorozumění s těmito lidmi, omezenější možnosti odhadnout jejich reakce, které nebývají vždy standardní. Sociální stigmatizace bývá přímo úměrná nápadnostem vzhledu i chování postižených. Významnou překážkou socializace je omezený rozvoj komunikačních kompetencí, který se projevuje potížemi v porozumění i neschopností adekvátního verbálního vyjadřování. Tento fakt ovlivňuje sociální interakci s těmito lidmi. Komunikace zdravých lidí s mentálně postiženými mívá určité charakteristické znaky: je méně empatická, schematičtější, protektivnější a obvykle trvá kratší dobu. Rigidita jejich chování může bát dána nedostatkem informací, časovou náročností komunikace či nedostatkem respektu k možnostem mentálně postižených. Mentálně postižení, zejména v dětském věku, obvykle preferují stereotyp i v sociálních vztazích. Dávají přednost kontaktu se známými lidmi.5 Pseudooligofrenie = není vrozená, je to těžké zanedbání

4 5

Vágnerová M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. Vydání, Portál 2004, ISBN 80-7178-802-3, str. 289 Vágnerová M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. Vydání, Portál 2004, ISBN 80-7178-802-3, str. 306

9

3.3 Nápadnosti v chování mentálně postižených Lidé s mentálním postižením nerozumí obecně platným hodnotám a normám, často nevědí, jak se v běžných situacích chovat. Řídí se především emocionálními impulsy. Schopnost sebeovládání není u nich v dostatečné míře rozvinuta, jsou více afektovaní, často se neovládají přijatelným způsobem. Nepříjemné afektivní a někdy agresivní projevy v chování lze chápat jako obranu v situaci, které mentálně postižený nerozumí. Aktivity jako bušení hlavou do zdi, křik, sebepoškozování slouží ke komunikaci s okolím, takto sdělují svoje pocity, protože lepší způsob neumí. Tito lidé mají tendenci chtít všechno hned, proto využívají tohoto chování k dosažení svého. Automatismy, jako například kývání ze strany na stranu nebo autostimulace jsou také obranným mechanismem v případě, že mají málo podnětů, zábavy, pozornosti nebo naopak jsou přetížení nadměrnými nároky. Pokud mentálně postižený reaguje agresivně, příčinou může být narůstající stres z nároků okolí, ponižování, odmítání nebo omezení.6 Vlivem mentálního poškození jsou často nesoudní, přejímají názory druhých lidí jednoznačně. Jsou snadno ovlivnitelní a zneužitelní.

3.4 Demence Demence je získaný úbytek inteligence a paměti, nejde o vrozené postižení, lze o ní hovořit až od 2 let věku. Postihuje 5% populace nad 65 let věku. Příznaky7: Poruchy paměti

Poruchy řeči

Poruchy pozornosti

Poruchy vnímání

6

7

Potíže se získáváním nových informací Špatná orientace Opakování dotazů Vymýšlení si úzkostlivost Nerozumí sdělovanému Nerozumí myšlence Chybí slova, špatně řadí věty Nezvládá plánovat, vyhodnocovat situaci Neschopnost začít a ukončit úkol Fixace na nepodstatné Zmatené reakce Neschopnost poznávat věci a lidi Iluze Špatný odhad vzdálenosti Potíže najít cestu Úzkost a nejistota

Vágnerová M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. Vydání, Portál 2004, ISBN 80-7178-802-3, str. 298 Venglářová M.: Problematické situace v péči o seniory, 1.vydání, Grada 2007, ISBN 978-80-247-2170-5

10

Poruchy úsudku

Poruchy emotivity

Poruchy chování

Odmítání pomoci Trvání na vzorech chování Ztráta zábran vztahovačnost Deprese Nezájem o okolí a blízké Střídání smíchu a pláče Ztráta studu Ztráta vztahu k blízkým Agresivita Opakování dotazů Hyperaktivita Nedodržování osobní hygieny Obnažování a vyprazdňování na veřejnosti

Postoj společnosti k nemocným trpícím demencí je ovlivněn skutečností, že jde vesměs o staré lidi. Úpadek kompetencí ve stáří je považován za něco v zásadě přirozeného a normálního. Zdravý jedinec má tendenci omezovat kontakt s člověkem s demencí, často z důvodu potíží s komunikací a porozuměním.8

4 Krajina stáří 4.1 Klasifikace věku Určování individuálního stáří stále není běžné, proto se standardně užívá klasické klasifikace. Experti Světové zdravotnické organizace se shodují na základní klasifikaci vyššího věku, podle které je: 45 – 59 let – střední nebo též zralý věk 60 – 74 let – vyšší věk nebo též rané stáří 75 – 89 let – stařecký věk neboli senium 90 let a výše – dlouhověkost

8

Vágnerová M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. Vydání, Portál 2004, ISBN 80-7178-802-3, str. 284

11

4.2

Zvláštnosti vyššího věku

Normální ve stáří je dobrý duševní stav i fyzická kondice a kvalitní nezávislý život. Vlivem stárnutí však dochází ke změnám 9: Tělesné změny Změny vzhledu Úbytek svalové hmoty Změny termoregulace Změny činnosti smyslů Změny na kloubech Změny ve vyprazdňování Častější nucení na močení Ztráta schopnosti moč udržet Změny sexuální aktivity Tendence k pádům Ztráta pocitu žízně

Psychické změny Zhoršení paměti Obtížnější přizpůsobivost Nedůvěřivost Snížená sebedůvěra Vztahovačnost Emoční labilita Změny vnímání Zhoršení úsudku

Sociální změny Odchod do penze Změna životního stylu Ztráty blízkých Osamělost Finanční potíže

4.3 Specifika chování seniorů v péči pobytové služby Změny spánkového režimu Úbytek energie Snížená chuť k jídlu a snížený pocit žízně Poruchy soustředění a paměti Zhoršení intelektu Zhoršení komunikace orientace

9

Pospávání během dne, noční neklid, rušení ostatních Zvýšená potřeba pomoci, úbytek zdánlivě neodpovídá zdravotnímu stavu Podvýživa, dehydratace Hledání věcí, nepozornost, vyžadování opakování informací, podezřívavost z krádeží Slabší schopnost zvládat nové Déle hledá slova, hůře si vybavuje, nedoslýchá, nerozumí sdělení bloudění

Venglářová M.: Problematické situace v péči o seniory, 1.vydání, Grada 2007, ISBN 978-80-247-2170-5

12

5 O komunikaci obecně 5.1 Efektivní komunikace Komunikace je proces vzájemného předávání informací v sociálním kontaktu pomocí různých prostředků, zahrnující i sdílení (prožívání a hodnocení této situace). Schopnost komunikace je nejdůležitější životní dovedností pro kohokoliv, avšak pro manažera je naprosto nezbytná. 5.2 Funkce komunikace Komunikace může plnit různé funkce, na základě jejího zaměření lze rozlišit několik variant: INFORMAČNÍ - cílem je předat někomu nějakou informaci. INSTRUKTIVNÍ - cílem je vysvětlit, naučit či instruovat. PŘESVĚDČOVACÍ - cílem je komunikačního partnera ovlivnit, přesvědčit. PODPŮRNÁ - cílem je vyjádřit někomu podporu. RELAXAČNÍ - cílem je pobavit se, rozptýlit se, popovídat si. 5.3 Prostředky lidské komunikace Komunikace mezi lidmi může mít různou formu, obvykle se rozlišuje verbální (pracuje se slovy a jejich významu) a neverbální způsob komunikace (představuje další složky). Neverbální komunikace je to, co děláme a jací jsme. V komunikaci má neverbální komunikace daleko větší význam, než pouhá slova. Slova tvoří asi 10% z komunikace, hlas (zvuky, tóny, hlasitost) 30% a největší podíl má právě řeč našeho těla 60%. Chceme-li získat schopnost účinné mezilidské komunikace, nemůžeme ho dosáhnout pouhou naučenou technikou. Musíme získat také schopnost empatického naslouchání, založeného na charakteru, který vzbuzuje otevřenost a důvěru. Musíme také vytvořit vztah důvěry, který umožňuje komunikaci mezi srdci. 5.4 Empatické naslouchání Empatické naslouchání znamená usilovat nejprve o pochopení druhého a vyžaduje hlubokou změnu naučených návyků. Obvykle se nejprve snažíme být pochopeni. Každý z nás totiž všechno filtruje přes své zkušenost. Mluvíme o empatickém naslouchání, máme na mysli naslouchání s úmyslem "pochopit". To znamená, nejdřív se snažit pochopit opravdově a hluboce. Empatie je schopnost vcítit se. Neznamená to, že s někým souhlasíme, ale znamená to, že mu hlouběji, úplně rozumíme, citově i rozumově. Při empatickém naslouchání nasloucháme nejen ušima, ale mnohem důležitější je

13

naslouchání očima a srdcem. Nasloucháme citům, významu, intuitivně chápeme, smyslově cítíme. Empatické naslouchání je samo o sobě velkým vkladem důvěry.

5.5 Verbální komunikace K verbální komunikaci patří psaná a mluvená řeč. Charakter našeho verbálního projevu je ovlivněn několika faktory: VÝŠKA HLASU (vyslovením stejné věty různě vysokým hlasem, se mění význam slov) MODULACE HLASU (monotónní projev znamená, že posluchači se nemusí soustředit na obsah našich slov) ZDVOŘILOST (sami sobě bychom měli stále připomínat, abychom byli zdvořilí ke všem lidem, s nimiž jednáme - jak k rodinným příslušníkům, tak ke spolupracovníkům) TÓN HLASU (pomocí vhodného tónu můžeme zdůraznit význam svých slov) SROZUMITELNOST (čím jistější jsme si svou věcí, tím srozumitelněji ji také budeme schopni vyjádřit) TEMPO ŘEČI (projev získá na dynamice, střídáme-li různé tempo řeči. Zpomalení zdůrazní určitý okamžik projevu, zrychlení dodá řeči na důrazu a vzrušení. Střídání tempa dodá projevu švih a energii) VÝSLOVNOST (na výslovnost si musíme dát pozor. Je třeba hovořit zřetelně, aby nedošlo k nedorozumění NAČASOVÁNÍ (správné načasování je důležitým faktorem verbálního projevu)

14

5.6 Neverbální komunikace Neverbální komunikace je souhrn mimoslovních sdělení, která jsou vědomě či nevědomě předávána člověkem k jiné osobě nebo lidem. Prostřednictvím neverbální komunikace si s druhými lidmi předáváme informace o tom, jak vnímáme sami sebe, jak svého partnera, jak vlastní emoce, napětí a rozpoložení. Neverbální signály většinou vysíláme podvědomě a přijímáme také podvědomě. Naše neverbální signály vychází z našeho podvědomí a souvisí s našimi návyky, hodnoty a emocemi. ŘEČ PODVĚDOMÍ (emoce, postoje, návyky) ŘEČ TĚLA (gestikulace, mimika, kontakt očí) ŘEČ OBJEKTŮ (vlasy, oblečení, šperky, prostor kolem nás) ŘEČ PROSTORU (zóny podle vzdálenosti)

5.7 Řeč podvědomí Naše podvědomí, kde jsou zakořeněné naše návyky, hodnoty a emoce mají zásadní význam při neverbální komunikaci. Emoce lze definovat jako schopnost reagovat na různé podněty prožitkem libosti či nelibosti, spojeným s fyziologickými reakcemi či změnou aktivity. Emoce zná z vlastní zkušenosti každý z nás. Je to zvláštní druh zážitku, který v nás vzbuzuje příjemné a nepříjemné pocity. Dalším charakteristickým znakem emocí je jejich osobitý zážitkový obsah, který neumíme či lépe řečeno nemůžeme plně vyjádřit slovy. Naše emoce můžeme označit jako primární motivační systém člověka. Emoce jsou maximálně subjektivní záležitostí (každý z nás pociťuje v totožných situacích různé emoce). Naše emoce zásadně ovlivňují naše reakce, náš život a významně se podílejí na naší neverbální komunikaci.

5.8 Řeč těla DRŽENÍ TĚLA (rozumí se tím celkové držení těla, které nějaká osoba pravě zaujímá, a pohyby, kterými se držení těla mění. Každá náhlá změna vnějšího chování je vždy odrazem náhlé změny ve vnitřním chování) GESTIKULACE (gestikulací rozumíme především pohyby rukou a držení hlavy. Čím silněji jsou oslovovány city, tím výraznější je také gestikulace)

15

MIMIKA (mimikou rozumíme všechny projevy, které lze pozorovat v lidském obličeji. Obzvláště pohyby obličeje, obočí a křivka úst)

KONTAKT OČÍ (oči jsou jedním z nejdůležitějších smyslových orgánů lidského těla, které jejich prostřednictvím přijímá 80% svých informací o vnějším světě. Přibližně 137 miliónů zrakových buněk přivádí informace k mozku. Tyto buňky reagující na světlo mohou kdykoliv zpracovávat současně jeden a půl miliónů informací. Délka pohledu závisí také na oboustranném zájmu. Také to, jak jsou oči otevřeny, má charakter sdělení. Zvláště velký význam má tzv. signál zorniček. Naše zorničky reagují nejen na informace o světle nebo tmě, ale také na to, zda je něco sympatické nebo nesympatické. Signály zornic jsou nejen nevědomě vyzařovány, ale také jsou nevědomě přijímány)

5.9 Řeč prostoru INTIMNÍ ZÓNA (do této oblasti, která sahá do 50 cm vzdálenosti od našeho těla, pouštíme osoby, k nimž máme velmi těšný vztah, můžeme jeden druhého cítit, prociťovat vzájemnou vroucnost, tělesný kontakt je velmi snadný) OSOBNÍ ZÓNA (sahá od 50 cca 120 cm. Do této zóny pouštíme osoby, ke kterým máme blízký vztah, neboť se můžeme dotýkat, můžeme se vidět) SOCIÁLNÍ ZÓNA (rozkládá se ve vzdálenosti mezi 120 cm až do 350 cm a slouží ke slovnímu kontaktu spíše poradního charakteru při neosobních vztazích) VEŘEJNÁ ZÓNA (v této oblasti života začínající ve vzdálenosti 350 cm od těla se uskutečňují zejména kontakty s osobnostmi veřejného života a při veřejných neosobních

16

5.10 Udělejte dobrý dojem na druhé zajímejte se upřímně o druhé lidi usmívejte se pamatujte si jména lidí a oslovujte je buďte pozornými posluchači, nechte druhé hovořit o sobě hovořte o všem, co zajímá druhého upřímně vzbuďte v druhé osobě pocit, že je důležitou opatrně s kritikou a příkazy pochvalte, co za pochválení stojí

6 O komunikaci se seniory a naslouchání 6.1 Aktivní přístup v naslouchání Naslouchání je především velká námaha, souboj s mnoha rušivými vlivy. Je to proces, který vyžaduje: Schopnost koncentrace během delšího časového úseku Schopnost pochopit názor a stanovisko partnera Schopnost „číst mezi řádky“ Schopnost umožnit druhému „vypovídat se“ a zároveň mu dát odezvu, zpětnou vazbu, jako například o Skutečně? o To je zajímavé! o Chápu vás! o Tomu rozumím! Naslouchání pomáhá vytvářet atmosféru jednání, buduje vztah k partnerům a získávat informace. Co se děje, když někomu nasloucháte? Ať už je to člen rodiny, přítel nebo klient? Věnujete mu čas Věnujete mu pozornost Věnujete mu úctu a důvěru Věnujete mu přátelství, jste ochotni s ním hledat řešení Věnujete mu prostor ve svém myšlení, cítění Vnímá, že je vítán, že může být slyšen

17

SLYŠET = registrovat zvuk NASLOUCHAT = registrovat zvuk a porozumět mu

Aktivní přístup v naslouchání: necháme řečníka domluvit sami moc nemluvíme neudílíme rady průběžně dáváme najevo zájem udržujeme kontakt očima přikyvujeme nerozptylujeme se jinými podněty vžíváme se do druhého a jeho pocitů parafrázujeme, abychom lépe porozuměli svoje emoce na uzdě používáme otevřené otázky

6.2 Co senioři rádi slyší a o čem rádi hovoří Senioři velmi rádi slyší chválu o svém vzhledu a oblečení, jak dobře vypadají, i když vám to budou na oko vyvracet. Vhodná témata k rozhovorům10 Životní témata – dětství, škola, koníčky, práce, manželství, lidské vztahy, pracovní úspěchy, kultura, film Přírodní témata – roční období, zvyky Významné životní události a zážitky – láska, přátelství, naděje, štěstí, touha Pracovní aktivity Rodinné události Rodina a děti Politika, mediální informace Jídlo a recepty Vzpomínky na časy minulé Rady a názory Co by dělali, kdyby mohli

10

Klevetová D., Dlabalová I.: Motivační prvky při práci se seniory, 1. Vydání, Grada 2008, ISBN 978-80-2472169-9

18

6.3 Rozhovory o smrti Smrt je téma, které patří k životu. Člověk o smrti předem ví, uvědomuje si limit vlastní existence. Současná konzumní mentalita společnosti degraduje smrt na ztrátu možnosti užívat si. Přístup ke smrti se vyvíjí v průběhu let tak, jak člověk jde životem. Dozví-li se mladý člověk o tom, že někdo zemřel, zajímá ho, kdo to byl. Čím jsme starší, tím více nás zajímá, kolik dotyčnému bylo let, co bylo příčinou smrti a jak zemřel. Staří rádi mluví o smrti a ačkoli to není veselá tématika, je to aktuální a to, o čem se mluví, je méně děsivé než to, o čem se mlčí a přitom na to nejde nemyslet.11 Pokud klient začne o smrti hovořit, chce se otevřít, chce probrat, co ho tíží, chce říci, jak se smrti obává, jak si přeje zemřít, jak zařídit záležitosti kolem rozloučení, pohřbu. Neodvádějte řeč jinam, nezlehčujte situaci, využijte znalosti naslouchání a naslouchejte.

6.4 Specifika komunikace se seniory s poruchami smyslů12 6.4.1 Nedoslýchavý klient K rozhovorům volte klidné prostředí, bez rušivých vlivů okolí. Mluvte pomalu, zřetelně, dívejte se do tváře. Od klienta seďte ve vzdálenosti asi 0,5 m, nepřecházejte. Mluvte z té strany, na kterou klient lépe slyší. Zajistěte dostatek světla, aby vám klient viděl na ústa. Dávejte dostatek času, odezírání z úst je namáhavé. Využívejte předměty kolem sebe, nebo o kterých mluvíte. Slovní projev můžete doplňovat psaným slovem. Mluvte vždy jen o jedné věci, až se ujistíte, že klient správně pochopil, přejděte k další. 6.4.2 Klient se špatným zrakem Než vstoupíte do klientova prostředí, klepejte, zdravte jako první hlasitě, opakovaně se představte. V rozhovoru dbejte na jasné formulace, protože emoce klient za vaší tváře nevyčte. Vše důkladně popisujte a klienta se nedotýkejte bez upozornění. Využívejte hmatových schopností, uklidňuje to klientovo poznání. Dávejte pozor na vedlejší zvuky, ruší a vzbuzují úzkost. Nepřehánějte to se soucitem. Při odchodu upozorněte, že odcházíte.

11

12

Říčan P.: Cesta životem, 2. Vydání, Portál 2006, ISBN 80-7367-124-7

Venglářová M.: Problematické situace v péči o seniory, 1.vydání, Grada 2007, ISBN 978-80-247-2170-5

19

6.4.3 Klient s poruchou řeči Rozhovory s klientem s poruchou řeči vyžadují značnou míru trpělivosti. Hledejte alternativní možnosti, jako jsou obrázky, počítač, posunky. Ukazujte předměty, klaďte konkrétní otázky.

7 Efektivní komunikace s lidmi s demencí V případě vedení rozhovorů s člověkem s demencí, musíte pochopit problematiku demence a především toho, že nemocný nemůže vývoj nemoci ovlivnit. Postižení jsou i lidé, kteří pro společnost a své blízké mnoho udělali, jsou vysoce vzdělaní. Zodpovědnost za porozumění leží na vás.

Příklady situací: situace

Zdravý člověk

člověk postižený demencí

Věta pečovatelky: musím uklidit ty hrnky rychle, mám moc práce

Vyhodnotí celou situaci komplexně, včetně předchozí zkušenosti s pečovatelkou a situaci dál neřeší Synovi důvěřuje, ví, že v šuplíku hledá karty

Nedokáže vyhodnotit situaci komplexně, bere větu doslovně a vnímá ji jako „obtěžuješ mě,jsi nedůležitý, zbytečný“

Odpoví adekvátně situaci a skutečnosti

Cítí se zaskočen a ohrožen, protože neví kam jde a tato otázka je kontrolující, nadřazená

Tuto větu neřekne, neboť ví, že je v DD a slepice už nemá

Klientka se cítí zaskočena,zesměšněna pečovatelka ji nevěnovala dostatek pozornosti, je zmatená,rozčilená a hledá slepice

Syn hledá v matčině šuplíku karty, aby si mohli zahrát

Pán v DD ráno stojí u východu a má nutkání jít ven, aniž by věděl kam. Pečovatelka položí otevřenou otázku:“Kam jdete?“ Paní v DD říká pečovatelce, že jde krmit slepice,pečovatelka ji odbyde, že dvacet let žádné nemá

Synovým chováním je zmatená, v bytě je člověk, který tam není stále, hledání karet bere jako zásah do soukromí, je úzkostný a zaútočí s tím, že syn krade

Efektivní komunikace – partnerství, úcta,důvěra „Můžete mi podat hrnek, prosím?“ – zapojení klienta jednoduchou prosbou Nehledáme v šuplících bez toho, aby dotyčný viděl a věděl, co hledáme, postižený nedokáže „číst mezi řádky“ Odvedení pozornosti konverzačním tématem, požádání o drobnou pomoc

Pečovatelka odpoví, že společně půjdou nakrmit slepice, jde se s klientkou projít, odvede pozornost k jinému tématu

20

Pravidla v rozhovoru nezvyšujte hlas – osoba nerozumí obsahu, zpravidla ale dobře slyší volte jednoduché věty, srozumitelná slova, ale ne dětinsky mluvte pomalu, hlubším tónem dotýkejte se citlivě, aby si nemocný necítil ohrožen mějte laskavý přístup, dostatek času na začátku rozhovoru vždy oslovte jménem nebo titulem – upoutáte tím pozornost na rozhovor se soustřeďte nespoléhejte se na to, že si vás nemocný pamatuje ujistěte se, že klient pochopil první věc, než začnete s druhou snažte se komunikovat s postiženými lidmi, i když se vám může zdát, že rozhovor nemá smysl. Je to velmi důležité pro jejich sebeúctu. Vědomí toho, co klient říká, je pro něho cenné, i když se vám to zdá nesmyslné jednejte a chovejte se tak, jako by každý rozhovor byl smysluplný buďte s klientem v kontaktu, dotýkejte se ho, naznačte plné pochopení, i když nevíte, co vám říká vyvarujte se užívání negativních frází a komentářů, mohou klientovi způsobovat stres NIKDY NEMLUVTE O PŘÍTOMNÉ OSOBĚ, JAKO BY TU NEBYLA. Většina zmatených lidí má chvilky, kdy rozumí, o čem je řeč a mluví-li se před nimi o nich jako by byli nepřítomni, může to být pro ně velmi stresující a zahanbující.

Usnadnění porozumění mějte co nejvíce informací o člověku z předchozího života – rodina vyprávění, fotky věnujte pozornost neverbálním projevům – výrazy tváře, gesta, posunky nesnažte se klienta nutit, aby řekl to správné slovo, můžete ho vyslovit sami, pokud jste si jisti, že klienta nezmatete neopravujte chybné výrazy, ale pro sebe si je nahraďte správným

21

8 Jak komunikovat s lidmi s mentálním postižením13 8.1 Charakteristiky stupňů mentální retardace vzhledem k možnostem komunikace 8.1.1 Lehká mentální retardace IQ 50 – 69 S těmito klienty se většinou dorozumíte vez větších problémů běžnou řečí. Někdy špatně vyslovují hlásky. Vyjadřují se jednoduše, mají nižší slovní zásobu, složitějším sdělením nemusí správně porozumět. Kopírují výroky, které slyší v okolí a v televizi. Komunikují spontánně a přátelsky. 8.1.2 Středně těžká mentální retardace IQ 35 – 49 U těchto jedinců bývá opožděn vývoj chápání a užívání řeči. Někteří jsou schopní jednoduché konverzace. Někteří vůbec nemluví, ale porozumí jednoduchým instrukcím a používají gestikulaci. 8.1.3 Těžká mentální retardace IQ 20 – 34 Běžnou řečí se s těmito klienty nedohovoříte. Komunikují někdy pomocí několika slov, jinak používají zvuky, dotyky, gestikulaci. Jsou schopní porozumět piktogramům a jiným jednoduchým obrázkům. 8.1.4 Hluboká mentální retardace IQ nižší 20 Komunikuje pouze zrakem.

8.2. Komunikace s lidmi s mentálním postižením Pokud se vůbec lze s klientem vzhledem k jeho postižení domluvit, počítejte se sníženou schopností pochopit význam slov a artikulovat. Volte jednoduché téma, na aktuální dění kolem klienta, nebo výběr tématu nechte na něm. Přizpůsobte se omezené slovní zásobě a volte výrazy, které zná. Věty formulujte jednoduše. Ironii a symboliku v rozhovoru klient nepochopí. Využívejte techniky aktivního naslouchání. Rozhovory veďte krátké.

Kontakt s klientem 13

rozumět ve smyslu pochopení sdělovaného rozumět ve smyslu empatie, schopnost vstoupit do druhého důležité prvky v kontaktu:

Slowík J.: Komunikace s lidmi s postižením, 1. Vydání, Portál 2010, ISBN 978-80-7367-691-9

22

o o o o

čas prostor vyladění pomáhajícího pro rozhovor aktivní naslouchání  aktivní proces  ne pasivní mlčení  pozorné sledování protějšku  nevnášet žádné osobní názory, rady, komentáře  naslouchat a dát druhému vědět, pokud neporozumíme  po 5-10 větách stručně shrneme, co bylo řečeno, tak dáme najevo, e rozumíme, včetně pocitů  pokud nerozumíme, požádáme o zopakování  pokud protějšek stále opakuje totéž, je to známka toho, že cítí naše neporozumění, nervozita v rozhovoru stoupá  po skončení rozhovoru je dobré nechat situaci v sobě doznít a nechat proběhnout krátkou zpětnou reflexi.

9 Náměty na aktivizaci klientů14

9.1 Dnešní datum v historii Pomůcky: Světové dějiny, Kronika lidstva, různé knihy Postup: Základem je hovor o narozeních či úmrtích významných lidí a o důležitých událostech (např. na tento den připadá výročí výbuchu sopky Krakatoa, k němuž došlo na den přesně před 121 lety)

14

Walsh D.: Skupinové hry a činnosti pro seniory, 1. Vydání, Portál 2005, ISBN 80-7178-970-4

23

9.2 Posílání polštářku Účel: Tato aktivita pomůže naučit se jména přítomných lidí. Touto hrou se cvičí paměť. Pomůcky: polštářek Postup: Posaďte se do těsného kruhu a směrem vpravo si předávejte polštářek. Předáním každý vysloví jméno člověka, který se od něj chystá polštářek převzít.Když polštářek absolvuje celý kruh, opakuje se vše znovu, ale tentokrát směrem vlevo. Nebo si přítomní polštářek libovolně přehazují a při každém hodu vysloví jméno toho, kdo jej má právě chytit.

9.3 Jména Pomůcky: žádné Postup: Se skupinou se usaďte v těsném kruhu a jeden po druhém řekne své jméno a případná další křesní jména, která získala při křtu. Líbí se vám vaše jméno nebo jsou vám protivná? Měli jste či máte nějaké přezdívky? Jak by se vám mělo říkat?

9.4 Narozeniny Pomůcky: Kronika, Světové dějiny, Příručky o jménech atd. Postup: Každého člena skupiny se postupně ptejte, kdy má narozeniny a pomocí některých příruček zjišťujte a nahlas čtěte, jaké významné události mají tohoto dne výročí. Lidi obvykle takové informace velmi překvapí.

24

9.5 Kouzelná skříň Pomůcky: žádné Postup: Skupinu usaďte do kruhu a popište jim velkou imaginární kouzelnou skříň, umístěnou ve středu kruhu. Potom všechny vyzvěte, aby si představili nějaký předmět, jenž by mohl být v oné skříni ukryt. Dejte jim na to několik minut. Pak se členové skupiny jeden po druhém dostavují do středu a mimicky předvádějí, jak svůj představovaný předmět ze skříně vyndávají a používají jej. Ostatní se snaží uhodnout, o jaký předmět jde. Postup je možné modifikovat tak, že každý člen dostane papír, ne němž je napsáno, jaký předmět bude muset mimicky znázornit. 9.6 Kufr Pomůcky: lístečky s názvy filmů, televizních pořadů, pohádek Postup: Členové skupiny mimicky znázorňují slova z filmů, televizních pořadů, pohádek atd., které si přečtou z lístečku. Ostatní hádají odpověď.

9.7 Kdo je důležitější Účel: dobrý podmět k živé diskusi o relativní důležitosti a dalších vlastnostech různých povolání Pomůcky: list s profesemi Postup: Jde o řazení různých povolání podle významu, jenž je jim obvykle připisován. Čte se zleva doprava.  Lékař  Kvalifikovaný účetní  Obchodní ředitel  Soukromý zemědělec  Státní úředník  Učitel na ZŠ  Šéfkuchař

 Ředitel firmy  Advokát  Technický ředitel  Duchovní  Stavitel  Novinář  Horník

25

 Montér  Tesař  Obchodní cestující  Traktorista  Zemědělský dělník

 Policista  Zedník  Pojišťovací agent  Řadový úředník  Prodavač

9.8 Pohřebeno v písku Pomůcky: krabice s víkem Námět: Blíží se katastrofa a je pravděpodobné, že život na Zemi bude zničen. Existuje malá šance, že na některé jiné planetě existuje život a že někdy v budoucnosti se na naší zničené planetě může ocitnout nějaká myslící bytost. Postup: Máme k dispozici malou olověnou truhlu (krabici s víkem), do niž můžeme vložit několik předmětů, které by měly vypovídat o tom, jací tvorové lidé byli. Můžete nechat rozhodovat samu skupinu nebo jí můžete navrhnout, z jakých předmětů by měli volit (např. knihu, stroj, písemný, zvukový či obrazový záznam, starožitnost).

9.9 Současné dění Účel: Tato aktivita nám umožňuje vyvolat diskusi, při níž se nikdo ničeho nemusí obávat. Pomůcky: noviny Postup: Účastníků se prostě jen ptáme na jejich názory. Můžete předem v novinách vyhledat články, které skupině přečtete jako podnět ke komentářům a diskusi. Nebo pracovat můžete tak, že rozdáte skupině asi tak patnáct minut před začátkem sezení noviny a necháte je vybrat články, o nichž by chtěli mluvit. Užitečnou pomůckou jsou barevné zvýrazňovače.

26

9.10 Otázky Účel: Pozitivně zde působí anonymita (pokud si ji ovšem zúčastnění přejí). Pomůcky: papír, tužku, krabice Organizátor: Aby posoudil náladu a soudržnost skupiny a podle toho rozhodovat, jak daleko by se asi mělo v reakci na otázku v tom či onom případě dojít. Postup: Každý člen skupiny obdrží kus papíru, tužku a za úkol dostane napsat jakoukoli otázku. Papíry přeloží a vhodí se do koše (krabice). Poté jednotliví členové vyndávají po jednom papíry, přečtou napsanou otázku a okomentují jí. Příklady: Jak dlouho sem budu muset chodit? Jaké je teď počasí v jižní Francii?

9.11 Když jsme ještě byli malí Účel: Trénování paměti a bývá při této hře velká legrace. Pomůcky: fotografie členů skupiny, krabice Postup: Fotografie na nichž jsou zachyceni členové skupiny jako mimina, předškolní či školní děti, vhoďte do koše (krabice) a nechte jej kolovat. Úkol bude jasný: „Kdo je kdo?“ budeme se ptát. Nezapomeňte si přinést svoji fotografii.

9.12 Milá Sally Pomůcky: noviny, časopisy (kde se čtenáři svěřuji se svými problémy) Postup: Předčítejte příběhy se čtenářovým problémem. Skupinu požádejte, aby na problém některého čtenáře zareagovala a poradila mu, co a proč by měl udělat.

27

9.13 Co je v tomto pytli? Účel: Tato hra procvičuje vnímání, schopnosti komunikovat a popisovat věci. Pomůcky: různé druhy předmětů, povlak od polštáře (pytel) Postup: Připravte si různé neobvyklé předměty a vkládejte je třeba do povlaku od polštáře. Vyberte si nějakou oběť a vyzvěte ji, aby dala ruce za záda a zašmátrala jimi v povlaku a skupině popisovala předmět v něm ukrytý. Skupina se podle popisu snaží uhodnout, a jaký předmět jde.

9.14 Kolik to stojí? Pomůcky: velké obrázky ze zábavných časopisů Postup: Na obrázcích by měly být věci, které se běžně nakupují – oděvy, potřeby pro domácnost, potraviny, nápoje atd. Jednotlivé obrázky ukážete a zeptáte se na cenu: „Kolik byste zaplatili za tohle?“ Předem si zjistíte současnou cenu. Ceny pak můžete porovnávat s cenami loňskými a diskutovat můžete i o tom, jakou má to či ono zboží opravdovou hodnotu.

28

9.15 Přirovnání Pomůcky: připravit si list s přirovnáními Postup: Některá z nich jsou velmi lehká, jiná těžká. Mnohá z dále uvedených přirovnání mohou posloužit i jako podnět k diskusi – například, proč je někdo chytrý jako opice, zatímco někdo jiný je drzý jako opice? Plešatý jako….(koleno) Šťastný jako….(blecha) Tlustý jako…….(prase) Bláznivý jako …(zajíc) Trpělivý jako….(Job) Chytrý jako……(sova) Silný jako ……(kůň) Hloupý jako…..(osel) Milý jako ….(štěnice) Slizká jako…(had) Pomalý jako….(šnek) Hubený jako …(lunt) Chudý jako…(kostelní myš)

Statečný jako….(lev) Pilný jako ……..(včela) Krotký jako ……(ovce) Tvrdohlavý jako..(beran) Rychlý jako ……(blesk) Ožralý jako…….(prase) Lehký jako …….(pírko) Tichý jako ……..(myška) Hrdý jako ….(páv) Drzý jako………(opice) Chladný jako….(led) Krásný jako …..(obrázek) Ostrý jako……(břitva)

9.16 Anymagra (přesmyčky) Postup: V kategorii měst můžete upravit místní názvy ve vašem okolí. Do hry zařazujte i jména členů skupiny. Pomůže vám to zjistit, zda se jednotliví lidé vzájemně poznávají. Obce/města Harpa – Praha Ímř – Řím Nuerbo – Beroun Otoik – Tokio Lezpň – Plzeň Vratabalis – Bratislava

Žípřa – Paříž Ňakod – Kodaň Lihjava – Jihlava Línerb – Berlín Nobr – Brno Budeviceojě – Budějovice

29

Živočichové Nelej – jelen Kíkrál – králík Koupav – pavouk Očkak – kočka Prosšt – pštros Ryska – krysa

ranvah – havran tažnab – bažant vel – lev varká – kráva vceo – ovce cepio – opice

Země Avarom – Morava Výrskocaš – Švýcarsko Kolaprotsug – Portugalsko Kosskot – Skotsko Kosramaď – Maďarsko Kořce – Řecko

Kousorak – Rakousko Andaka – Kanada Ikarema – Amerika Nitagenra – Argentina Átilie – Itálie Kosjopan – Japonsko

Barvy Ránožova – oranžová Nelezá – zelená Líbá – bílá Brnísátř – stříbrná Rváneče – červená

Ižuát – žlutá neráč – černá voláifa – fialová dámor – modrá háděn – hnědá

Rostliny Magienól – magnólie Bud – dub Krmve – mrkev Ánupilt – tulipán Kopnareti – kopretina Kažensěn – sněženka

truní – tuřín šeptán – špenát takpusa – kapusta bankuled – kedlubna sicran – narcis žerý – rýže

30

9.17 Zvířata či lidé a jejich domovy Postup: Připravte si zvířata a členové skupiny budou doplňovat jejich domovy Kůň Lev Veverka Liška Mnich Jeptiška Opat Kněz Vydra Pavouk Voják Eskymák Rytíř Indián Slepice Pes Prase Králík Jezevec Včela Bobr Kráva

stáj poušť veverčí hnízdo doupě klášter ženský klášter opatství fara houští u vody pavučina kasárna iglú hrad tepee kurník psí bouda chlívek králíkárna nora úl doupě kravín

9.18 Přísloví Postup: Mnohá přísloví si vzájemně protiřečí nebo hlásají něco, co nemusíme považovat zrovna za nejvhodnější. O všech těchto rozporech se samozřejmě dá velmi plodné diskutovat. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Nemusí hned pršet, hlavně když kape. Změna základ života. Ráno je moudřejší večera. Peníze jsou kořenem všeho zla.

31

Nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem. Co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek. Kuj železo, dokud je žhavé. Co se doma uvaří, ať se doma také sní. Kdo řekl A, měl by říci i B. Krev není voda. V jednotě je síla. Dvakrát měř, jednou řež. Spěchej pomalu. V nouzi poznáš přítele. Ranní ptáče dál doskáče. Hlad je nejlepší kuchař. Nouze naučila Dalibora housti. Tichá voda břehy mele. Nové koště dobře mete. Škoda každé rány, která padla vedle. Kovářova kobyla chodí bosa. Žádná zpráva, dobrá zpráva. Není kouře bez ohně. Sejde z očí, sejde z mysli. Není všechno zlato, co se třpytí. Prázdné sudy nejvíc duní. Pýcha předchází pád. Lepší pozdě než nikdy. Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Nechval dne před večerem. Zakázané ovoce nejvíc chutná. Mluviti stříbro, mlčeti zlato. Líná huba holé neštěstí. Kdo šetří, má za tři. Devatero řemesel, desátá bída. Víc hlav víc ví. Pravda vítězí. Mnoho myslivců zajícova smrt. Když dva dělají totéž, není to totéž. Dlouhé vlasy, krátký rozum. Za málo peněz málo muziky. Šaty dělají člověka. Kdo dřív přijde, ten dřív mele. Koho chleba jídáš, toho píseň zpívej.

32

9.19 Piškvorky Pomůcky: tabule s nakreslenou mřížkou, křídy Postup: Na tabuli nakreslete velkou mřížku a skupinu rozdělte na dva týmy. Ty budou do mřížky zakreslovat kolečka nebo křížky, ovšem pokaždé až po správné odpovědi na kvízovou otázku. Otázky klaďte nejrůznější např. pachy , obrázky či zkratky.

9.20 Číselný kvíz Kolik je divů světa? Kolik je evangelií? Kolik je Božích přikázání? Kolik je smrtelných hříchů? Život začíná po…. Číslo považované za nešťastné? Kolik je světových stran? Kolik je rozměrů (dimenzí)? Kolik je smyslů? Kolik je světadílů? Kolik je apoštolů? Sněhurka a kolik trpaslíků?

7 4 10 7 40 13 4 3 5 6 12 7

9.21 Obrázky Pomůcky: obrázky z časopisů, papír, lepidlo Postup: Vystřihujte obrázky a na listech papíru z nich vytvářejte koláže reprezentující různé země, města, kultury. Poté na jednotlivé témata koláží diskutujte: Chtěli byste tam žít? Byl tam někdo z vás? Čím se v té zemi platí, co se tam jí, jaká je tam příroda, jak se tam lidé oblékají?

33

9.22 Otázky Postup: V souvislosti se zeměpisem světa se můžete ptát na miliony věcí, avšak ty nejpřirozenější a nejvhodnější z nich by mohly být asi tyto: 1. Světadíly Evropa, Asie, Afrika, Amerika, Austrálie (spolu s Oceánií), Antarktida.

2. Oceány Atlantský oceán ( dělí se na severní a jižní), Tichý oceán (Pacifik), Indický oceán, Severní ledový oceán. 3. Jezera Největší jsou Kaspické moře – Asie, Hořejší jezero – Amerika, Viktoriino jezero – Afrika a Aralské moře – Asie. 4. Hory Nejvyšší horou světa je Mount Everest (8848m). většina dalších na světě nejvyšších vrcholů se vyskytuje v jeho poměrné blízkosti, v Himalájích – v Tibetu, v Nepálu a v Indii. Další slavnou horou je Kilimandžáro (5895m – nejvyšší hora v Africe, avšak ve světovém měřítku je až třiačtyřicátá), nalézající se v africké Tanzanii.

5. Řeky Nejdelší světovou řekou je pravděpodobně Amazonka (7025km), druhý v pořadí je Nil (6671km), třetí je Mississippi/Missouri (6212 km), čtvrtá čínská Jang-c-tiang (5520 km). Z evropských řek je známý například Dunaj (2850 km, šestadvacátá nejdelší řeka světa) a rýn (1326 km, čtyřiačtyřicátá nejdelší světová řeka). V České republice je nejdelší Vltava (433 km), Labe (357 km na území státu, celkově však měří 1165 km) a Morava (329 km).

34

9.23 Podrobnější pohled: Česká republika Postup: Povídání o rodné zemi. Použít při tom můžete opět materiály z cestovních kanceláří, pohlednice, výstřižky z časopisů. Také je vhodné mít velkou slepou mapu, na kterou můžete vyznačovat různá místa,o nichž si budete povídat.

Znáte ČR? Na jakou horu vystoupil praotec Čech? Kde byl roku 1634 zavražděn Albrecht z Valdštejna? Stověžatá matka měst…. Kde byla v roce 1805 bitva tří císařů? Odkud pocházejí syrečky? U kterého města je Rumcajsův les Řáholec? Lázeňské město, ve kterém se narodil český král Jiří.. Na kterém hradě nesměla přespat žena? Město perníku a dostihových závodů… Kde se narodil Bedřich Smetana? Město kamenné krásy a sladkých trubiček z oplatek.. Které město založili husité? Odkud pocházel Švanda Dudák? Které město je známé výrobou ručního papíru? Kde se můžete projet šalinou? Kde je nejstarší český kamenný most? Město, u kterého špatně dopadli sedláci… Kde se narodil Leoš Janáček? Chcete ochutnat nejlepší kyselé okurky? Tak musíte jet do.. Odkud pocházel koudelníkův syn? Město známé výrobou automobilů… Město na soutoku Labe s Vltavou…

Říp Cheb Praha Slavkov u Brna Olomouc Jičín Poděbrady Karlštejn Pardubice Litomyšl Hořice Tábor Strakonice Velké Losiny Brno Písek Chlumec Hukvaldy Znojmo Kutná Hora Mladá Boleslav Mělník

35

9.24 Jen tak se procházet Jít se projít na čerstvém vzduchu je velmi příjemný zážitek. Výborné je, když najdete k procházce vhodnou motivaci. Tou může být sbírání předmětů živé přírody (např. pírek, květů, listů), které se později mohou využít k sestavování různých koláží.

9.25 Šla jsem na trh Pomůcky: žádné Postup: Skupina se usadí do kruhu, aby se všichni dobře slyšeli. Potom někdo začne větou: „Šla (šel) jsem na trh a koupila (koupil) jsem tam kilo rajčat.“ Další hráč větu zopakuje a přidá další koupenou věc. Je možné, že si položky nákupu budete zapisovat, protože právě vy jako vedoucí skupiny si je s největší pravděpodobností v paměti nebudete schopni udržet.

9.26 Vánoční kvíz 1. Jaké dary přinášeli Tři králové? (zlato, kadidlo, myrhu) 2. co je to myrha? (vonná pryskyřice) 3. Co „tiše a ochotně na plotně voní“? (Purpura) 4. Pro kterou zemi je neodmyslitelnou součástí Vánoc vánoční pudink? (Anglie) 5. Kdo byl judským králem, když se narodil Ježíš? (Herodes) 6. Kdo napsal Českou mši vánoční? (Jakub Jan Ryba) 7. Kdo má svátek 25. prosince? (Štěpán) 8. Když se narodíte na Štědrý den, jaké bude Vaše znamení? (Kozoroh) 9. Kdo složil oratorium Mesiáš? (Handel) 10. Jakou adresu má Ježíšek v ČR? (Boží Dar) 11. Jak se jmenovali Tři králové? (Kašpar, Baltazar, Melichar) 12. Kde naděluje dárky Děda mráz? (Rusko) 13. Kdo je autorem balady Štědrej večer, ze které je tato ukázka: „… hospodáři štědrovku, kravám po výslužce, kohoutovi česneku, hrachu jeho družce..? (Karel Jaromír Erben) 36

10 O Občanském sdružení Podzámčí 10.1 Poslání organizace Posláním je jednoznačně rozvoj občanských ctností, filantropie, altruismu. Posláním je nabídnout lidem dobré vůle možnost tyto ctnosti rozvinout. Posláním je sblížení lidí, vzájemné pochopení generací. Posláním je výchova k úctě ke stáří. Posláním je zvýšení kvality života lidí žijících v zařízeních sociální péče. Posláním je také dát dohromady partu lidí, kteří dokážou vzít za jeden provaz….

10.2 Jak to začalo Dobrovolnictví se začalo rozvíjet před deseti lety v Domově důchodců V Podzámčí v Chlumci n.C., který byl v roce 2001 součástí Holandsko-českého projektu Péče o staré občany III. Později začal být zájem lidí o tuto činnost větší, bylo třeba zajistit efektivnější financování, proto bylo v květnu 2003 založeno Občanské sdružení Podzámčí, Dobrovolnické centrum, které se převzalo veškerou organizaci dobrovolníků a svoji činnost dále rozšířilo obsahově i prostorově. Nyní zabezpečujeme management dobrovolnictví pro regiony Chlumecka, Novobydžovska a Nechanicka. Počet našich dobrovolníků se pohybuje kolem 50 lidí, kteří odpracují v zařízení sociálních a zdravotních služeb asi 3 500 dobrovolnických hodin ročně. Od roku 2006 se organizace zabývá také vzdělávacími projekty pro veřejnost a dalšími veřejně prospěšnými akcemi.

Přijímající organizace Domov V Podzámčí, Chlumec nad Cidlinou Domov důchodců Pohoda, Humburky, Nový Bydžov Středisko sociálních služeb Chlumec nad Cidlinou o.p.s. Duha o.p.s., Nový Bydžov - denní centrum a odlehčovací služby Nízkoprahové centrum pro děti a mládež DoPatra, Nový Bydžov Domov sociálních služeb Skřivany Ústav sociální péče pro mládež Chotělice Oblastní nemocnice Jičín a.s. Penzion pro seniory Nechanice

37

10.3

Dobrovolnické programy

Senior Akreditovaný Ministerstvem vnitra ČR Tento program zahrnuje největší počet dobrovolníků a také největší spektrum možných činností. Dobrovolníci se dobrovolné práci věnují na základě uzavřených smluv a v závislosti na možnostech svého volného času. Jsou to studenti středních a vysokých škol, nezaměstnaní, důchodci invalidní i starobní v mladším věku. Tento program probíhá ve většině partnerských organizací, v různém rozsahu. Primární prevence Akreditovaný Ministerstvem vnitra ČR Program se váže na nízkoprahové centrum DoPatra v Novém Bydžově. Pracuje v něm několik dobrovolníků v závislosti na možnostech svého volného času a jsou to studenti středních a vysokých škol

Dobrovolníci v nemocnici Program není akreditovaný MVČR, činnost dobrovolníků je shodná s programem Senior.

Rychlá rota Rychlá rota je program dobrovolníků, kteří nevykonávají pravidelnou činnost v některé partnerské organizaci,ale pomáhají nám realizovat nárazové akce naše nebo ve spolupráci s jinými neziskovými organizacemi. V roce 2010 pomáhali tito dobrovolníci například při organizaci Dne dětí, prázdninové akce Křest oslíků nebo při průzkumech spokojenosti se sociálními službami.

38

Literární zdroje Vágnerová M.: Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. Vydání, Portál 2004, ISBN 80-7178-802-3 Říčan P.: Cesta životem, 2. Vydání, Portál 2006, ISBN 80-7367-124-7 Venglářová M.: Problematické situace v péči o seniory, 1.vydání, Grada 2007, ISBN 97880-247-2170-5 Walsh D.: Skupinové hry a činnosti pro seniory, 1. Vydání, Portál 2005, ISBN 80-7178-970-4 Slowík J.: Komunikace s lidmi s postižením, 1. Vydání, Portál 2010, ISBN 978-80-7367-691-9 Klevetová D., Dlabalová I.: Motivační prvky při práci se seniory, 1. Vydání, Grada 2008, ISBN 978-80-2472169-9 Kopřiva K.: Lidský vztah jako součást profese, 4.vydání, Portál, Praha 2000, ISBN 80-7178-429-X Jankovský J.: Etika pro pomáhající profese, TRITON 2003, ISBN 80-7254-329-6

39

Vydalo v říjnu 2011 Občanské sdružení Podzámčí Žíželická 92 503 51 Chlumec nad Cidlinou Tel: 604 240 344 E-mail: [email protected] Web: www.podzamci.cz IČ: 26628775 Bankovní spojení: 184556395/0300 Statutární zástupce: Ing. Daniela Lusková 40