Přírodní zdroje
Obnovitelné Půdy, voda, biomasa, sluneční energie… Neobnovitelné Nerostné suroviny
Energetické zdroje (primární) 1. Ropa
38,1%
2004: 83,0 mil. barelů denně
2. Uhlí 3. Zemní plyn 4. Voda 5. Jádro 6. Ostatní
24,0% 23,6% 6,5% 6,4% 0,9%
OPEC a ropný šok 1973/74 Cena ropy konce 50. let: 2 $ za barel Politika „sedmi sester“: snížit cenu na 1,8 $ Venezuela: prodej ropy 90% příjmů z exportu 1960: OPEC (Organization of Petroleum Exporting Countries) Venezuela, Irák, Írán, Kuvajt, Saudská Arábie 1961 – Katar 1962 – Indonésie, Libye … Alžírsko, Nigérie, Gabun, Ekvádor, SAE
1973: jomkippurská válka ropný šok: zvýšení ceny na 11,65 $
Ropa – těžba (2004) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
mil. barelů denně Saudská Arábie 10,37 Rusko 9,27 USA 8,69 Írán 4,09 Mexiko 3,83 3,62 Čína Norsko 3,18 Kanada 3,14 Venezuela 2,86 Spojené Arabské Emiráty 2,76 Kuvajt 2,51 Nigérie 2,51 Spojené království 2,08 Irák 2,03
Podíl na světě (%) 12,5 11,2 10,5 4,9 4,6 4,4 3,8 3,8 3,4 3,3 3,0 3,0 2,5 2,4
Ropa: spotřeba, těžba a zásoby
Hlavní exportéři (2004) Poř. ve světě 1. 2. 3. 4. 6. 7. 11. 13. 14.
stát Saudská Arábie Rusko Norsko Írán SAE Kuvajt Irák Kazachstán Katar
mil. barelů denně 8.73 6.67 2.91 2.55 2.33 2.20 1.48 1.06 1.02
Saudská Arábie – USA Srovnání exportu Saudské Arábie a importu USA
Poptávka po surovinách východní Asie: hlavní světová oblast poptávky po palivech a kovech Čína: přední importér ropy, hliníku a bauxitu, železné rudy, mědi • domácí těžba nestačí uspokojovat rychle rostoucí poptávku čínského zpracovatelského průmyslu
Japonsko: import všech hlavních surovin
hlavní zdrojové oblasti ropa: Perský záliv kovy: Austrálie, Indonésie
růst prospektorské aktivity Čína, Laos, Mongolsko, Filipíny…
vývoj poptávky ve východní Asii ovlivňuje cenu na svět. trhu hosp. spolupráce: APEC (1989) – 2,6 mld. obyvatel, 60% svět. HDP
Železná ruda (2003) Země Poř
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. x
Těžba
Zásoby
těžba v mil. Podíl na svět. t obsahu Fe produkci (%)
Čína Brazílie Austrálie Indie Rusko Ukrajina USA JAR Kanada Švédsko svět
261 212 187 106 92 62 46 38 31 22 1 160
22,5 18,3 16,1 9,1 7,9 5,3 4,0 3,3 2,7 1,9 100,0
zásoby v mil. t obsahu Fe
7 000 14 000 11 000 4 200 14 000 9 000 2 100 650 1 100 2 200 80 000
Podíl na svět. zásobách (%)
8,8 17,5 13,7 5,2 17,5 11,2 2,6 0,8 1,4 2,7 100,0
Těžba rudy a výroba železa východní Asie: hlavní světový region výroby železa a oceli 40% světové produkce oceli
Čína – největší světový producent více než dvojnásobek produkce Japonska (2. místo na světě) domácí těžba uspokojuje cca 50% poptávky
Čína+Japonsko+Korea: 55% světového importu železné rudy poptávka v Číně ovlivňuje cenu rudy na svět. trhu a investice do těžby a průzkumu
hlavní dodavatelé: 1. Austrálie, 2. Brazílie, 3. Indie, 4. JAR, 5. Filipíny, 6. Chile Indie: významný producent oceli i exportér rudy
Výroba železa a oceli (2003) Poř Země
Surové železo výroba v Podíl na svět. mil. t produkci (%)
Ocel výroba v mil. t
1. Čína 202,3 29,3 220,1 2. Japonsko 82,1 11,9 110,5 3. USA 40,6 5,9 93,7 4. Rusko 51,3 7,4 62,7 5. J. Korea 27,5 4,0 46,3 6. Německo 30,4 4,4 45,0 7. Ukrajina 29,6 4,3 36,9 8. Indie 30,3 4,4 31,8 9. Brazílie 30,0 4,3 29,6 10. Itálie 10,0 1,4 26,0 U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004 x Pramen:Svět 691,0 100,0 962,0
Podíl na svět. produkci (%)
22,9 11,5 9,7 6,5 4,8 4,7 3,8 3,3 3,1 2,7 100,0
Čína: těžba
Bauxit a hliník hlavní světoví producenti Výroba hliníku (2003): Poř země mil. podíl bauxitu mimo Asii Austrálie, Guinea, Jamajka, 1. Brazílie 2. v Asii: 3. Čína (8,5% světové těžby) 4. • provincie Kuej-čou 5. (Guizhou), Kuang-si 6. (Guangxi) 7. Indie (6,5% svět. těžby) 8. • Urísa, Uttarpradéš, 9. Kazachstán (3,2%) • Pavlodar 10 x
Austrálie Čína USA Brazílie Jamajka Rusko Indie Surinam Ukrajina Kazachstán svět
t (%) 16,5 29,7 6,1 11,0 4,8 8,6 4,0 7,2 3,8 6,8 3,2 5,8 2,5 4,5 2,0 3,6 1,4 2,5 1,4 2,5 55,5 100,0
Měď (2003) Poř Země
Těžba rudy těžba v tis. t obsahu Cu
Produkce rafinované mědi Podíl na výroba Podíl na svět. těžbě v tis. t svět. (%) obsahu Cu produkci (%)
1. Chile 4 900 36,0 2 900 2. USA 1 120 8,2 1 310 3. Indonésie 979 7,2 223 4. Peru 831 6,1 517 5. Austrálie 830 6,1 484 6. Rusko 675 5,0 840 7. Čína 610 4,5 1 800 8. Kanada 558 4,1 457 9. Polsko 495 3,6 530 10. Kazachstán 485 3,6 433 Japonsko 0,7 0,0 1 430 Pramen: U.S. Geological Survey, Mineral Commodity Summaries, January 2004 x svět 13 600 100,0 15 200
E/I
19,1 - 8,6 + 1,5 - 3,4 3,2 5,5 + 11,8 ++ 3,0 3,5 + 2,8 9,4 ++ 100,0 0
Měď výroba i spotřeba na světě stagnuje východní Asie: jediný region s růstem výroby Čína, Japonsko, Korea • 25% světové produkce rafinované mědi • 60% světového importu
zdrojové oblasti: Indonésie, Chile, Austrálie, Papua-N. Guinea
Indonésie – přední světový exportér rudy 2. místo na světě provincie Papua, o. Sumbawa
Indie: nemá velká naleziště (dováží) výroba (394 tis. t) 12. místo na světě, cca 20% čínské produkce
Cín jihovýchodní Asie: hlavní světový producent cínu JV + V Asie: 71% těžby a 74% výroby cínu (2003) Čína – největší producent až 39% světové výroby Kuang-si (Guangxi), Ji-nan (Yunnan)
Indonésie – druhý největší světový producent 27% výroby cínu o. Bangka, Belitung, již. Sumatra
Malajsie (Pinang) Thajsko, Vietnam hlavní svět. exportéři: 1: Indonésie, 2. Čína, 3. Malajsie, 4. Thajsko hlavní svět. importéři: 1: USA, 2. Japonsko
Další kovy olovo a zinek Čína – největší světový producent • 29% světové těžby olova • 21% těžby zinku (2004)
Čína – druhý největší spotřebitel (po USA)
mangan Čína: 10% světové těžby, 6. místo • Kuang-si (Guangxi)
Indie: 8% světové těžby, 7. místo
chrom Kazachstán: 19% svět. těžby (2. místo po JAR) Indie: 14% světové výroby (3. místo)
wolfram: v Číně 88% světové těžby • Ťiang-si (Jiangxi), Chu-nan (Hunan)
Hospodářství
Velikost ekonomiky Poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. … 44. x
stát USA Čína Japonsko Indie Německo Spojené království Česká republika svět
mld. US$ PPP (2003) 10 978 6 410 3 629 3 062 2 279 1 643 159 51 401
Pramen: World bank (2005) World development indicators
Klasifikace států podle SB jediné kritérium: HDP v PPP (2004)
země s vysokými příjmy: 10 066 US$+ • Japonsko, Korea • Hongkong, Macao, Singapur, Brunej • S. Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn, Izrael
země s vyššími středními příjmy (3 256–10 065 US$) • Turecko, Libanon, Omán • Malajsie
země s nižšími středními příjmy (826 – 3 255 US$) • Čína, Indonésie, Filipíny, Thajsko, Srí Lanka, Maledivy • Írán, Irák, Sýrie, Jordánsko • Kazachstán, Turkmenistán, Arménie, Gruzie, Ázerbájdžán
země s nízkými příjmy: - 826 US$ • Indie, Pákistán, Bangladéš, Afghánistán, Nepál, Bhútán, • Myanmar, Kambodža, Laos, Vietnam, V. Timor • KLDR, Mongolsko, Kyrgyzstán, Uzbekistán, Tádžikistán, Jemen
HDP na obyvatele v PPP (2003) Hongkong Japonsko Singapur Tchajwan S.A.Emiráty Brunej Katar Kuvajt Izrael
34 200 (9.) 29 400 (21.) 27 800 (29.) 25 300 (33.) 25 200 (34.) 23 600 (37.) 23 200 (40.) 21 300 (43.) 20 800 (45.)
Čína 5 600 (120.)
Kyrgyzstán KLDR Nepál Bhútán Tádžikistán Afghánistán Jemen Z.Břeh+Gaza V. Timor
1 700 (186.) 1 700 (187.) 1 500 (195.) 1 400 (196.) 1 100 (206.) 800 (215.) 800 (220.) 700 (225.) 400 (231.)
Indie 3 100 (153.)
Tempo růstu ekonomiky
Mezinárodní obchod a kumulace finančních rezerv v Asii 7 z 10 států s největšími finančními rezervami je v Asii výsledek rostoucího exportu a remitend pracujících v zahraničí stát Japonsko Čína Tchajwan USA Korea Hongkong Indie Německo Singapur Rusko
mld. US$ 673,6 416,2 212,3 184,0 155,5 118,4 103,7 96,8 95,7 78,4
měsíce importu 17 11 17 1 8 5 12 1 7 7
Sektorová struktura hospodářství vyspělé země: deindustrializace některé země V a JV Asie: industrializace v dalších zemích zůstává podíl zprac. průmyslu nízký z hlediska podílu zpracovatelského průmyslu na HDP dnes není mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi velký rozdíl liší se zastoupení odvětví a vývojové tendence
rychlá deindustrializace také v postsovětských asijských republikách ztráta trhů
Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP (%) 1990
2003
Japonsko
27
21
Hongkong
17
5
Indie Bangladéš Pákistán Írán Nepál
1990 17 13 17 12 6
2003 16 16 16 13 8
Čína Malajsie Thajsko Indonésie Vietnam
1990 33 24 27 21 12
2003 39 31 35 25 21
Arménie Kyrgyzstán
1990 33 28
2003 22 8
Pramen: World bank (2005) World development indicators
Podíl zemědělství na HDP (%) vysoký v zemích s tradiční hospodářskou strukturou nezávisí příliš na přírodních podmínkách Afghánistán Kambodža Laos Nepál Myanmar
Čína Indie
1990 . . 61 52 . 1990 27 31
2003 52 34 49 41 57 2003 15 22
Japonsko
1990 2
2003 1
S. Arábie Jordánsko
6 8
5 2
Arménie Kyrgyzstán
1990 17 34
2003 24 39
Pramen: World bank (2005) World development indicators
Index lidského rozvoje
Pramen: UNDP (2005) World development report 2005
