Piráti jednali s ČSSD o ACTA a cenzuře internetu

První číslo

www.piratskenoviny.cz

www.pirati.cz

Březen 2012

Česká pirátská strana

Na Facebooku probíhá protest proti ACTA, spamují se stránky parlamentních stran

Náš předseda: PhDr. Ivan Bartoš Narozen: 20. 3. 1980 Obor: databázový architekt

25. 2. 2012 Hodinu po poledni vyhlásili Anonymous Czech Republic další protest proti ratifikaci dohody ACTA. Odpůrce dohody vyzvali, aby protestovali na facebookových profilech politických stran, které jsou zastoupeny v poslanecké Sněmovně. Na profilech ODS, TOP 09, VV, ČSSD a KSČM jsou stovky příspěvků protestující proti přijetí kontroverzní dohody. Protest stále probíhá. Sobota 25. února byla opět ve znamení protestů proti dohodě ACTA. Protestovalo se v celé Evropě, protesty proběhly i v Praze, Brně i Pardubicích, kde probíhá zasedání Pirátské strany. O dnešních protestech informují servery Novinky.cz, Mediafax.cz i Český rozhlas. K internetovým protestům vyzval během soobotního odpoledne facebookový profil Anonymous Czech Republic. Na profilech politických stran jsou stovky protestních vyjádřeních a další stále přibývají. Počty komentářů jsou v tuto chvíli u ODS 286 příspěvků, VV 123 příspěvků plus další na Zdi, u KSČM 187 příspěvků. Nejméně má příspěvků ČSSD (cca 60), u TOP 09 lze přidávat přímo na Zeď a jsou zde desítky příspěvků. (red | id: 33637)

Bábovka pro Romana Týce 22. 2. 2012 Kauzy dvou solitérních vzbouřenců – olomouckého řidiče Radima Smetany a uměleckého provokatéra Romana Týce (alias … dosaďte si cokoli) plní v posledních dnech stránky novin. Oběma se rýsuje nástup do vězení, což vzbuzuje řadu nesouhlasných reakcí. Dobrý způsob protestu na podporu Romana Týce zvolil Petr Vídeňský, který vyhlásil na Facebooku akci „Babovka pro Tyce…“.

Roman Týc čeká bezprostředně na nástup do vězení (viz zpráva a rozhovor s Týcem na iDNES.cz) za neuhrazení pokuty 60 tisíc korun po provedení výměny světel na pražských semaforech. Umělecký producent Petr Vídeňský na to zareagoval vyhlášením akce na jeho podporu: „Tem, komu neni lhostejno, ze grazlove dostavaji milosti a umelci jsou posilani do basy: Vyzyvame: 1) Navstivme Romana v base (treba s babovkou). Utvorme pred veznici frontu tak dlouhou, at se o tom docte v novinach i pan prezident na lyzarske dovolene v Innsbrucku (nebo kde… ) 2) Ti, kdo nemuzete prijit, upecte svoji babovku (vlozte treba pilnik) a poslete ji Romanovi do vezeni… (presnou adresu pozdeji) 3) Az budeme vedet vice, udelame pro Romana koncert. Mohl by se jmenovat treba "Proti papalasum"… Z marketingoveho hlediska spise vsak: "Babovka pro Tyce…"

Zatím se k akci přihlásilo necelých čtyři sta supporterů. Přidáte se? (red | id: 33631)

Piráti jednali s ČSSD o ACTA a cenzuře internetu 24. 2. 2012 Zástupci České pirátské strany jednali včera v Lidovém domě se šéfem ČSSD Bohuslavem Sobotkou i předsedou poslaneckého klubu ČSSD Jeronýmem Tejcem. Důvodem byla kontroverzní mezinárodní dohoda ACTA, proti které probíhají celoevropské protesty již několik týdnů i další témata související se svobodným internetem. O schůzce informuje dnešní Právo.

Předseda nejsilnější opoziční strany komentoval jednání s Piráty následovně: "Snažím se, aby soc. dem. fungovala jako otevřená politická strana. Existují některá témata společného zájmu a možná i do budoucna společného politického postupu.“ Citoval Sobotku novinář deníku Právo Jiří Ovčáček. Sobotka

připomněl, že ČSSD také požaduje pozastavení ratifikace. „Nejde ale jen o ACTA. Řešili jsme i koncepční otázky, jak do v budoucnu zabránit tomu, abychom museli každé dva měsíce bránit Internet před různými přílepky k zákonům, které cenzuru elektronické komunikace zavádějí,“ komentoval pro Pirátské noviny jednání předseda Pirátů Ivan Bartoš. "Sešli jsme se s ČSSD, setkání pro nás mělo tři priority: Zastavit ACTA, vysvětlit vrcholným představitelům ČSSD, že kopírovací zákon, který vede ke kriminalizaci celé generace je neudržitelný a otevřít debatu na téma ústavního zákona o svobodném Internetu, uvedl k jednání místopředseda Pirátů Mikuláš Ferjenčík. "Nad těmito tématy se rádi sejdeme i s dalšími par-

lamentními politiky,"dodal. Právo dále konstatuje, že Sobotka je zatím jediným vrcholným politikem, který se s piráty oficiálně sešel. Premiér Nečas po protestech rafitikaci sice pozastavil, ale neupřesnil, jaký bude další postup. Neodpověděl ani na otevřený dopis Pirátů, který mu adresovali během demonstrace 11. února. Ratifikaci pozastavilo již několik států včetně Německa, polský premiér smlouvu zcela odmítl a vyzval ostatní evropské politiky, aby se proti ní postavili. Evropská komise včera oznámila, že nechá smlouvu ACTA posoudit Evropským soudním dvorem. Novinář Jiří Peterka odhaduje, že samotné posouzení bude soudu trvat asi dva roky. (haw | id: 33633)

Vyjádření Pirátské europoslankyně k přezkoumávání ACTA u soudního dvoru EU 24. 2. 2012 ACTA se po protestech dostala do hibernace. Jaké nebezpečí se skrývá v dalším postupu evropských institucí, máte možnost zjistit od pirátské europoslankyně a zpravodajky parlamentního výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ve věci ACTA.

22. února se Evropská komise rozhodla oslovit Soudní dvůr Evropské unie ohledně slučitelnosti dohody ACTA s evropským právem. Toto rozhodnutí následuje po masových protestech proti ratifikačnímu procesu, které proběhly v mnoha členských státech. Soudní přezkoumání je samozřejmě nutné, nicméně rozhodnutí samotné je

velmi zvláštní, jak z hlediska načasování, tak z hlediska kompetencí. Soudní rozhodnutí se vztahuje pouze na tzv. primární zákony Unie. "ACTA má ale mnohem širší záběr," konstatuje poslankyně Evropského parlamentu za švédskou Pirátskou stranu, Amelia Andersdotter. Dohoda ACTA vyvolala mnoho pochybností ze strany občanů, ale i zástupců průmyslu a poslanců, kteří požadovali revizi dokumentu. Problémem jsou hlavně budoucí obchodní vztahy EU s třetími stranami, tedy zeměmi, které dohodu nepodepsaly, a neschopnost našeho průmyslu vyvíjet se na internetu dynamicky. Na tyto otázky může dát odpověď pouze politická instituce. "Předání ACTA Soudnímu dvoru Evropské unie znamená zpoždění parlamentního jednání," uvádí dále Andersdotter, která je zpravodajkou parlamentního výboru pro průmysl, výzkum a energetiku ve věci ACTA. Evropská komise pravděpodobně předpokládá, že předání dohody do Lucemburku utlumí silný odpor veřejnosti i poslanců a budoucí schválení projde bez větších protestů.

"Nyní je nejdůležitější, jak přesně Evropská komise položí soudu svoji otázku," upozorňuje Amelia Andersdotter. Bude chtít řešit, jak ACTA ovlivní výklad současných a budoucích zákonů Unie, nebo zadá svůj dotaz tak, aby se vyhnula porážce v politické diskusi o budoucnosti informační společnosti? V diskusi, která zahrnuje veškeré obyvatelstvo a překračuje všechny hranice? "Proces vyjednávání dohody ACTA byl záměrně veden tajně, bez možnosti veřejného připomínkování," tvrdí Anna Troberg, předsedkyně švédské Pirátské strany. "Nyní, poté, co se podařilo vyvolat veřejnou debatu, se Komise opět snaží dohodu před veřejností ukrýt." Švédská komisařka Cecilia Malmström a švédská vláda musí nyní přijmout odpovědnost za projednání dohody u evropského Soudního dvoru. Musí zajistit, že budou Soudnímu dvoru Evropské unie předloženy správné a správně pro Soudní dvůr formulované otázky. Nesmíme nadále dopustit, aby došlo k dalšímu zneužití pravomocí proti mladé, politicky aktivní internetové generaci. (Piráti | id: 33635)

Ivan Bartoš pochází z Jablonce nad Nisou Od roku 1999 žije v Praze, kde vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Kalovy univerzity. V roce 2005 získal titul PhDr. v oboru informační věda a dále pokračoval ve studiích jako interní doktorand se specializací na databázové modely, databázové systémy a informační služby internetu. Od roku 2007 již studuje pouze externě.V průběhu studia (19992005) se zabýval převážně problematikou vyhledávání a získávání informací z heterogenních systémů a možnostmi jejich integrace. Aktivně spolupracoval s knihovnami, zejména s NKP a Státní technickou knihovnou v Praze, na projektech standardizace a implementace protokolu pro vyhledávání a získávání dat Z39.50 (program LI01018). Zkušenosti získané v rámci profesní skupiny ZIG Czechia (Z39.50 implementation group CR) shrnul v rigorozní práci "Aplikace protokolu Z39.50 a perspektivy dalšího rozvoje". Před ukončením studia působil po dobu jednoho semestru na Computer Science Faculty na University of New Orleans, LA, USA, kde se zabýval převážně výzkumem v rámci projektu “Information Search and Retrieval in Libraries. Trends, Theory and Practice – Perspectives for Further Development”. Prošel několika firmami, kde se věnoval převážně navrhování a realizaci databázově orientovaných projektů. V současnosti pracuje jako databázový architekt a analytik v mezinárodní společnosti. Angažuje se v aktivitách souvisejících s DIY kulturou. Jako DJ mixuje psy-trance, hraje na akordeon a zpívá v kapele. Nehraje počítačové hry. Má tři křečky.

Pirátský eshop: http://shop.pirati.cz

strana 2

PIRÁTSKÉ NOVINY

Anonymous chystají útok na exekutory

24. 2. 2012 Anonymous připravují na 7. března útok na stránky exekutorských úřadů. Nelíbí se jim nekontrolovaná moc exekutorský firem, které si z vymáhání dluhů zřídili nemorální byznys, který ničí lidi i kvůli nezaplacení banální pokuty. Řada postupů exekutorů se navíc pohybuje za hranou zákona, proti jejich metodám se začínají bránit samotné soudy. V mainstreamových médiích se nyní objevují zprávy o hacknutí stránek kolektivního správce autorských práv Intergram. Na 28. února je pak plánován další DDoS útok na web české pobočky IFPI, která je jednou z hlavních organizací prosazující kontroverzní dohodu ACTA. Ředitelka IPFI Petra Žikovská navíc otevřeně obhajuje nedemokratické postupy, které mají zajistit myšlenkově zastaralým korporacím dosavadní monopolní postavení na světových trzích. V sobotu 25. února proběhne další evropské kolo protestů proti smlouvě ACTA, protestní akce se konají opět i v českých městech včetně Prahy. Mezitím se ovšem Anonymous připravují na další cíle. Operace Exekuce míří na exekutorskou branži, která je

v posledních měsících pod soustavnou kritikou. 7. března mají DDoS útoky zablokovat na celý den hlavní weby firem zabývajících se vymáháním dluhů. Útok má cílit na weby www.ekcr.cz, www.okdrazby.cz, www.exekuce.cz a www.centralniregistrdluzniku.cz. „Naprosto odmítáme zvrhlý efekt nabalující se sněhové koule, který z dluhu několika set korun udělá částku několik desítek tisíc korun a to prakticky bez jakékoli komunikace s dlužníkem. Dluh není starožitnost, aby jeho hodnota časem narůstala do astronomických částek,“ uvádějí Anonymous. Anonymous v prohlášení požadují podřídit exekutory přísné kontrole, zavedení povinnosti písemně informovat dlužníka před zahájením exekuce, snížení „nesmyslně vysokých nákladů na vymáhání pohledávek“ i sloučení exekucí do jednoho řízení. Anonymous dále výslovně kritizují právní kancelář Tomáše Sokola & spol., který si „z černých pasažérů vytvořil továrnu na peníze“ a největší exekutorskou kancelář JUDr. Vrány z Přerovska. (red | id: 33634)

Demonstrace proti školské politice MŠMT 13. 2. 2012 Školné MŠMT tvrdí, že je nezbytně nutné zavést školné. Jestliže MŠMT nyní tolik potřebuje peníze, proč je MŠMT vůbec nejpomalejší ze všech ministerstev v čerpání evropských peněz? Ve dvou největších programech Výzkum a vývoj zbývá vyčerpat 59 miliard Kč, Vzdělání pro konkurenceschopnost 53 mld Kč. Jak je možné, že vláda nesplnila svůj písemný slib, vepsaný i do důvodové zprávy k zákonu, že školné bude zaváděno až poté, co bude přijat zákon o finanční pomoci studentům? Jak je možné, že MŠMT, které má reprezentovat zájmy vzdělání, tak okatě reprezentuje zájmy bankovního sektoru? Posuďte sami: http://eklep.vlada.cz/eklep/getAttachment? id=ma_rack8q9jftf2.docx Vznikají tyto a podobné dokumenty ještě vůbec na MŠMT, pod politickou kontrolou, anebo si je píšou samy firmy a lobbisté nám je strkají do zákonů? Rakousko školné ruší…

naopak

po osmi

letech

Rušení regionálních škol MŠMT tvrdí, že je nutné provést tzv. reformu regionálních škol. Podle materiálu MŠMT je důvodem předložení reformy snaha dosáhnout úspor ve financování regionálního základního školství. Reforma přináší aplikací tzv. koeficientu zaplněnosti tříd snížení příspěvku MŠMT na studenta. I podle materiálu MŠMT je rizikem, cituji „zvýšení počtu škol a školských zařízení s problémy se svým ekonomickým zajištěním.“ Jak je vůbec možné, že v materiálu MŠMT takto zásadního dopadu neexistuje podrobnější dopadová analýza? Posuďte prosím sami úroveň textu: http://www.ucitelskenoviny.cz/…le/nastenka/koncepcni_zamer_reformy_financovani.pdf Jak je možné provádět nevratné změny v klíčové infrastruktuře bez podrobnější dopadové analýzy? Jak je možné, že si MŠMT může dovolit takto hazardovat s majetkem státu a s veřejnou sítí škol? Jak je možné, že k tak zásadní změně postačí devatenáctistránkový dokument nízké myšlenkové i jazykové úrovně

(chybějící dopadová analýza, zato však přítomnost smajlíků v textu?) Proč se MŠMT místo toho nezaměří na případy křiklavého utrácení veřejných prostředků, jako byl např. projekt výstavby základní školy v Milovicích (Středočeský kraj), kde byla v roce 2010 postavena základní škola za neuvěřitelných 650 milionů Kč. (Sic!). Žijeme v zemi s tak sprostou kulturou, že dotyčný dodavatel se za takovouto křiklavou zakázku nestydí, dokonce má ještě tu drzost se k této zakázce veřejně přihlásit na svých webových stránkách, viz odkaz: http://www.mpconsulting.cz/referencni-akce.php Pane ministře, není to k smíchu, že na této jediné zakázce stát zcela nesmyslně utratil více peněz, než kolik údajně ušetří Vaše „skvělá“ reforma financování regionálních škol? Že se jedná o zcela vyhozené peníze je dobře patrné i na tom, že dotyčná vesnická ZŠ už měla dvě budovy; přesto musela být za peníze daňových poplatníků dostavěna ještě budova třetí za 650.000.000 Kč. Plýtvání penězi a kvalita škol Proč jsou otevírány nové a nové vysoké školy i na místech, kde reálně neexistují odborní garanti. Kde neexistují knihovny? Jakou kvalitu mohou tyto nově zřizované, nákladné ústavy zajišťovat, kromě generování turbostudentů? Viz například článek Oxford ve Starém Hrozenkově: Titul za 12 víkendů. Proč se ministerstvem navrhovaná reforma vysokého školství nezaměří právě na tyto známé zlořády? Proč místo toho MŠMT připravuje politicky a mocensky motivované novely zákona o vysokých školách, vedoucích k: - Omezení účasti studentů v akademických senátech, - Omezení pravomocí rektora. - Omezení pravomocí akademického senátu. - V jednom návrhu navrhlo MŠMT dokonce i zrušení akreditační komise, jejíž předsedkyní je prof. Dvořáková, která upozornila na dění na plzeňských právech… Pane ministře Dobeši, už dost!!! Občanské sdružení Monitoring RING Mgr. Vítězslav Praks, PhD. (id: 33592)

Stahuji a sdílím! Jsem pirát? 21. 2. 2012 Horlivost, až zarputilost s jakou mnozí lidé obhajují smlouvu ACTA, není ničím jiným, než odrazem jejich neuvěřitelné hrůzy z internetu. Tito lidé se nijak netají tím, že internet je pro ně nepřítelem číslo 1., kterého je nutno svázat, omezit, zavřít do klece a tvrdě cenzurovat. Represe ale nikdy nebyly řešením. Dějiny jsou toho dostatečným důkazem a špatně vždy skončili ti, kdo je prosazovali!

Když jsem sledoval sobotní pořad Politické spektrum na ČT24 a viděl útoky jednoho z hostů, Alexandra Tomského na svobodu internetu, jeho „prorocké“ výkřiky, navozující v divácích pocit, že nekontrolovaný internet bude zkázou lidstva, uvědomil jsem si, že ten člověk se internetu strašně bojí. Pan Tomský je typickým představitelem určité sorty lidí, kteří mají z internetu, zejména z jeho svobody, panickou hrůzu a tím, že jsou určitým způsobem mediálně známí, snadno manipulují s mozky lidí, majících zatím o internetu pouze povrchní znalosti. Internet není nepřítel! Pan Tomský v závěru pořadu korunoval své vystoupení slovy, že internet nemůže existovat bez cenzury! Tento pán se za svůj život nedokázal s internetem spřátelit, nedokáže využívat jeho co je nejhorší, vůbec nepochopil smysl internetu. Jako nakladatel jej považuje pouze za nepřítele, ohrožujícího jeho živnost, tedy produkci papírových knih. Tento pán, spolu se spoustou sobě podobných, nepochopil, že díky internetu a sdílení informací, které k němu neoddělitelně patří, se lidstvo posouvá kupředu stokrát rychleji, než v minulosti. Kdyby člověk nezačal sdílet informace, a buďme si jisti, že s tím začal už v době kamenné, lezeme dosud po stromech. Díky sdílení se vyvíjíme Sdílení informací odjakživa pohání lidstvo. Díky sdílení informací se člověk naučil komunikovat pomocí řeči, díky sdílení informací měly nápady a vynálezy jednotlivců šanci rozšířit se do celého světa a urychlovat vývoj celé společnosti. Nemalý podíl na tom měly knihy a zejména knihovny. Prostřednictvím knihoven lidé sdíleli informace už od založení první knihovny v Nippuru 2000 let. př. n. l., přes první veřejnou knihovnu¨na Aventinu, v Římě za vlády Cézara, až po dnešní moderní knihovny. Právo na bezplatné využívání informací, uložených v knihovnách máme bohudík už od 19. století. Strach ze svobodného šíření informací měly vždy totalitní a despotické režimy. Typickým příkladem může být doba středověkého temna, kdy bylo šíření myšlenek prostřednictvím knih považováno za vysoce nebezpečné pro tehdejší establishment a jako takové bylo stíháno inkvizicí. Základní smysl internetu Odpůrci svobody internetu a zejména sdílení, si dnes vůbec neuvědomují, že právě sdílení informací bylo prvotním účelem předchůdce internetu – Arpanetu, který si vytvořily před třiačtyřiceti lety čtyři americké univerzity pro rychlou výměnu informací. Je typické, že největšími nepřáteli svobody internetu, jsou velké korporace, mnohé státní instituce, zkorumpovaní politici, velcí producenti a pak samozřejmě obrovské masy příživníků, skrývající se za nejrůznějšími tzv. ochrannými svazy.

Bez sdílení na internetu by lidstvo nikdy nedosáhlo současného vědeckého pokroku. Je nepředstavitelné, že by mezi sebou vědci, ať již pracují v jakémkoliv oboru, nesdíleli své objevy. To bychom skutečně byli úrovní myšlení doposud sto let za opicemi. Velmi dobře to vystihl známý popularizátor vědy, profesor Jaroslav Petr ve své úvaze Pravěká copyrightová krize, viz: http://www.osel.cz/index.php? clanek=6136, kterou každému doporučuji k přečtení. Stojíme na rozcestí internetu Je neoddiskutovatelným faktem, že každý špičkový odborník vložil do své vědecké práce obrovskou dávku svého úsilí, umu, duševního vlastnictví, mnohdy větší, než skladatel, interpret, nebo dokonce producent uměleckého díla. Samozřejmě, že umění je součástí našeho života a k jeho šíření je třeba jistých zákonitostí a omezení, nicméně i toto duševní vlastnictví je určeno k tomu, aby bylo šířeno. Jenže neštěstím současné doby je to, že toto šíření se mění v prosté kupčení, ze kterého má původní autor jen nepatrný zlomek z celkového výdělku. Je zajímavé, že špičkoví vědci naopak usilují o to, aby byly jejich objevy šířeny a sdíleny co nejvíce. Jestliže někdo „nezákonně“ šíří hudební nebo literární dílo, je to označováno za krádež. Pokud se takto šíří a sdílí nejnovější vědecký objev, je to vždy ku prospěchu lidstva a úspěch dotyčného vědce je posuzován i podle toho, jak často je jeho dílo sdíleno. Ano, i tady existují určitá omezení, například patentová, ale za dodržení přesně daných podmínek, lze s takovýmto objevem volně nakládat, dále jej sdílet a hlavně jej rozvíjet. Jsou novináři zloději? Jako novinář, zabývající se dlouhá léta popularizací vědy samozřejmě také z internetu čerpám a stahuji veškeré informace o nejnovějších vědeckých objevech a poznatcích a prostřednictvím své publikační činnosti je ve svém časopise sdílím – nabízím je čtenářům ve srozumitelné formě. Podle zcestné logiky některých odpůrců svobody internetu, bych mohl být klidně považován za zloděje, kradoucího cizí myšlenky. Pokud bych se striktně držel veškerých omezení, musel bych používat tyto informace pouze ve formě citací, ovšem díky vědecké terminologii drtivé většiny podobných zpráv, by to bylo pro většinu čtenářů naprosto nesrozumitelné. Řeším to tak, že ve své práci důsledně využívám instituce odkazů na prameny a tím nijak původním autorům neškodím. Právě naopak, popularizuji jejich práci, o které se dozvědí masy čtenářů. Jurisdikce v rozpacích Žádný z právníků, na které jsem se obrátil, mi není schopen vysvětlit jednoduchý rozdíl mezi různými formami sdílení. Kupuji si poměrně značné množství knih, ale vzhledem k omezeným prostorovým možnostem své domácnosti, jsem si zvykl už před lety, poslat je po přečtení zkrátka dál. Nechám ji ve vlaku, v čekárně u lékaře, nebo ji dám kamarádovi. Na tom není nic špatného a nikdo mne za to nemůže postihnout. Stejně tak tomu bylo s cédéčky, která jsem rozdával podobným způsobem. Postoupil jsem je zkrátka ke sdílení. Dnes již cédéčka nekupuji, ne proto, že bych si je stahoval z internetu, i když je to jednoduché jak facka, ale

proto, že muzika, která mne zajímá, je volně dostupná na oficiálních stránkách, internetové připojení mám stále k dispozici a tak si ji mohu kdykoliv poslechnout. Právníci však nejsou schopni definovat rozdíl mezi tímto mým sdílením, které je naprosto zákonné a oním nezákonným, za které je považování sdílení prostřednictvím internetu. Když někomu dám cédéčko, pro které už nemám doma místo, je to OK. Když potřebuji uvolnit místo na harddisku a stejné cédéčko, film, nebo knížku, které jsem si legálně koupil a zaplatil, uvolním ke sdílení a u sebe je smažu, je to trestné? Internet, jako velká neznámá! Vrátím se k výrokům pana Tomského, které reprezentují typické represivní snahy o cenzuru internetu. Strach, který tito lidé ze svobodného šíření informací mají, je pochopitelný. Mají strach především o svoji existenci, protože se nedokážou přizpůsobit současnému vědeckému pokroku. Proč myslíte, že se dnes tolik stahují například knihy v elektronické podobě? Důvody jsou dva a nad slunce jasnější. Za prvé je to neschopnost dát tyto tituly v elektronické podobě na trh současně s papírovým vydáním a to ve všech formátech, které jsou schopny rozpoznat současné elektronické čtečky. Těchto formátů existují desítky, ale vydavatelé elektronických knih tvrdošíjně trvají na tom „svém“ formátu, který je pro mnohé čtečky nečitelný. Například nepochopím, proč někteří vydavatelé prodávají své e-knihy v PDF formátu. Číst v tomto formátu na čtečce je totiž naprosté utrpení. Samozřejmě, existují chytré programy, které mi text převedou do libovolného formátu (např. Calibre), ale proč bych se tím měl zabývat já, to je snad starostí vydavatele. Pochopitelný je i zájem čtenářů, přečíst si knižní bestseler okamžitě po jeho vydání a ne čekat, až se vydavatel milostivě uráčí jej převést do elektronické podoby. Druhým důvodem je cena. Vydavatelé se tvrdošíjně drží ceny papírových knih a ty elektronické jsou v drtivé většině pouze o pouhé zlomky levnější, než jejich papírové sestřičky. Jestliže mne papírová kniha vyjde na 300 korun a elektronická na 280,-, pak si sakra rozmyslím tu elektronickou podobu koupit. Není pak divu, že elektronické knihy prodá pouhé desítky. Pokud by byla dostupná za rozumnou cenu, např. do 100 korun, vsadím se, že půjde prodej okamžitě do tisíců. Ale to je otázka obchodní strategie, které dnes vydavatelé příliš nerozumí. Internet nelze cenzurovat! To, co vyřkl pan Tomský o nutnosti cenzury internetu, bohužel reprezentuje i postoj celé řady politiků, kterým je díky lobby vlivných podnikatelů a to nejen v oblasti zábavního průmyslu, jasné, že tady jde i o jejich koryta. Čím více bude internet svobodnější, tím více se budou stávat ohroženým druhem. Před obrovským informačním potenciálem internetu se nedá skrýt. Dříve nebo později se na síti objeví všechny jejich kontakty, sebemenší prohřešky i nekalé praktiky, kterých se dopouštěli. Právě proto jsou vlády i jednotliví politici strachy bez sebe ze svobody internetu a hledají cesty jak tyto svobody omezit. Nedovolme jim to! Internet je a musí zůstat svobodný! (Pavel Přeučil | id: 33626)

PIRÁTSKÉ NOVINY

Lékaři bez hranic proti ACTA 21. 2. 2012 Česká pobočka mezinárodní or-

ganizace Lékaři bez hranic včera vydala tiskovou zprávu, ve které kritizuje mezinárodní dohodu ACTA. Podle názorů lékařů, kteří působí při katastrofách či v dalších krizových situacích na celém světě, přijetí ACTA ohrožuje zdraví a život lidí především v chudších částech planety. ACTA chce tvrdě postihovat i kopírování v léčivech. Respektovaná mezinárodní organizace Médecins Sans Frontières/Lékaři bez hranic odmítá kontroverzní dohodu ACTA, protože se obává, že uplatňování dohody může být zneužito k omezení přístupu k lékům. Lékaři

zároveň kritizují netransparentnost opatření, které ACTA chce uvést do praxe. „ACTA nijak neřeší problém distribuce nekvalitních a nebezpečných léků a podrývá platné mezinárodní dohody na ochranu veřejného zdraví,“ uvádí organizace v tiskové zprávě. „Lékaři bez hranic jsou jako poskytovatel zdravotní péče hluboce znepokojeni dopadem, který by ACTA mohla mít na výrobu dostupných, legálních léčiv. Proto vyzýváme zúčastněné státy, aby neratifikovaly ani nepodepisovaly ACTA, dokud nebudou uspokojivě vyřešeny všechny námitky k možným dopadům na zdravotní péči,“ zní stanovisko Lékařů bez hranic.

strana 3

Předmět zprávy: Ratifikace mezinárodní smlouvy ACTA 21. 2. 2012 Náš čtenář se před časem obrátil na europoslance Jana Zahradila s dotazem ohledně ACTA. Na rozdíl od členů Poslanecké sněmovny ČR, které také kontaktoval, mu europoslanec odpověděl.

Datum: 2012/1/27 | Pro: [email protected] Dobrý den, se znepokojeném jsem dnes zjistil že Česká Republika dnes podepsala mezinárodní smlouvu ACTA. Protože tento podpis je nutné ještě ratifikovat v parlamentu České Republiky a v Parlamentu EU, doufám že uděláte vše pro to, aby tato smlouva ratifikována nebyla. Tato smlouva totiž přináší řadu problémů, především pak: ACTA není slučitelná se standardem Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Listiny základních práv EU. Podle studie vypracované pro politickou skupinu Greens/EFA v Evropském parlamentu ACTA nepřiměřeně zasahuje do základních lidských práv a vyžaduje nebo povoluje postupy rozhodování, které zvýhodňují držitele kopírovacích monopolů. ACTA vyžaduje po státech zavedení opatření, která by zabránila porušování „duševního vlastnictví“ a opatření, která mají „odrazující účinek vůči dalšímu porušení“. Tyto požadavky vedou k blokování přístupu k internetovým stránkám a odpojování uživatele od Internetu, a to i bez řádného soudního řízení. ACTA povoluje státům inspekce počítačů a obdobné elektroniky na hranicích, což je nepřípustný zásah do soukromí a svobod člověka. S pozdravem ********

Datum: 2012/1/27 | Od: [email protected]

Tisková zpráva: Lékaři bez hranic nesouhlasí s ACTA Dohoda může být zneužita k omezení přístupu k lékům Praha, 20. února 2012 – Dvaadvacet členských států EU podepsalo 26. Ledna 2012 dohodu ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement). Aby smlouva vstoupila v platnost, musí být ještě ratifikována jednotlivými členskými zeměmi, Evropským parlamentem a Radou EU. Lékaři bez hranic jsou jako poskytovatel zdravotní péče hluboce znepokojeni dopadem, který by ACTA mohla mít na výrobu dostupných, legálních léčiv. Proto vyzýváme zúčastněné státy, aby neratifikovaly ani nepodepisovaly ACTA, dokud nebudou uspokojivě vyřešeny všechny námitky k možným dopadům na zdravotní péči. Lékaři bez hranic většinou spoléhají na generická léčiva. Stejně jsou na tom další poskytovatelé léčby HIV/AIDS – Globání Fond a PEPFAR. Mnoho rozvojových zemí nemá žádný domácí farmaceutický průmysl a závisí na dovozu generických léků. Generická konkurence je hlavním nástrojem pro snižování celosvětových cen léků. Z hlediska veřejného zdraví je nezbytné, aby obchod s dostupnými a legitimními léčivy probíhal hladce a bez komplikací. Pokud pacient včas nedostane svůj lék, byť i jen s přechodným zdržením, může to pro něj mít smrtelné následky. Lékaři bez hranic jsou znepokojeni rozšiřováním ochranných opatření, která omezují přístup k lékům. ACTA je součástí tohoto trendu. Je výsledkem předpisů na ochranu duševního vlastnictví prosazovaných bohatými zeměmi, mimo rámec mezinárodních institucí a diskusních fór. Prosazované předpisy mažou hranice mezi jednotlivými typy duševního vlastnictví a uplatňují přísné tresty. To zvyšuje riziko, že výrobci generických léků budou čelit nepodloženému prohledávání, zabavování a soudním sporům. ACTA také rozšiřuje množství subjektů, proti kterým bude možné vést soudní žaloby, a ohrožen proto může být celý řetězec výroby a distribuce léků. Současné mezinárodní obchodní právo přitom v dohodě TRIPS garantuje, že státy mají právo na ochranu veřejného zdraví a na umožnění volného přístupu k lékům. Všichni členové Světové obchodní organizace podepsali dohodu z Dauhá, která stanovuje, že dohoda TRIPS má být interpretována tak, aby bylo chráněno veřejné zdraví. ACTA ohrožuje třetí strany poskytující péči s pomocí generických léčiv, tj. také Lékaře bez hranic. Navrhované tresty za porušování patentů obsahují i vězení a vysoké pokuty. Dohoda by mohla být použita nejen proti zdravotnickým organizacím, ale i proti distributorům a obchodníkům prodávajícím generuka, dárcům podporujícím zdravotní programy a národním kontrolním institucím schvalujícím léčiva. ACTA by také umožnila při celních kontrolách

zadržovat dodávky léků mířících do rozvojových zemí, a to bez jakéhokoliv soudního příkazu i upozornění, jen na základě osobní domněnky celního úředníka o možném falešném charakteru zboží. Mohla by být zadržována i léčiva, která jsou jen převážena skrze signatářskou zemi ACTA do země, která dohodu nepodepsala. To může být použito jako prostředek obchodního boje mezi farmaceutickými firmami. ACTA podrývá roli soudů, které by měly rozhodovat v případech sporů mezi duševním vlastnictvím a veřejným zájmem. ACTA by umožnila mimosoudní procesy, zabavování a likvidaci zboží bez vyrozumění vlastníka. Taková opatření jsou naprosto evidentně náchylná ke zneužití. ACTA je prostředkem zastrašování produkce a obchodu s generickými léky. Umožňuje přísné tresty a nemá téměř žádné záruky proti zneužití. Jen pouhé nařčení ze strany obchodní konkurence by stačilo ke zničení zboží, bankrotu a možnému kriminálnímu postihu výrobce generických léčiv. ACTA cynicky využívá obav z nekvalitních léčiv a není legitimní odpovědí na problematiku padělaných léků. Dohoda není navržena tak, aby spotřebitele chránila před možnými nekvalitními léčivy, ale aby chránila obchodní zájmy firem vlastnících patenty na léčiva. Dohoda ACTA je vadná a může mít fatální dopady na přístup k lékům. Dohoda má nedostatečné záruky proti zneužití a nezajišťuje ochranu veřejného zdraví. ACTA nijak neřeší problém distribuce nekvalitních a nebezpečných léků. ACTA podrývá platné mezinárodní dohody na ochranu veřejného zdraví. Dohoda obchází Deklaraci z Dauhá, přijímá další opatření nad rámec zcela dostačující dohody TRIPS a neodpovídá standardům rozvojových zemí. Proto by ACTA: – Neměla být podepisována a ratifikována všemi zúčastněnými státy, dokud nebudou vyřešeny všechny námitky vztahující se k problematice veřejného zdraví – Měla být aplikovatelná jen na vědomé padělání zboží v komerčním měřítku. Neměla by zahrnovat patentové právo a poškozování ochranných známek – Neměla postihovat třetí strany za napomáhání při distribuci zboží – Měla obsahovat pojistky proti zneužití, a to včetně soudního dohledu nad spory, postihů za křivá a nepodložená nařčení, možnost přístupu ke všem informacím pro všechny strany sporu, a závazek k vyváženému posuzování veřejného zájmu v případných sporech – Měla zajistit, že jakékoliv instituce zřízené skrze ACTA budou otevřené a transparentní, že jakékoliv dodatky k dohodě nebudou přijímány bez veřejné debaty a bez schválení volenými demokratickými orgány. Zdroj: lekari- bez-hranic.cz (red | id: 33627)

Vážený pane ********, Nejprve mi dovolte Vám poděkovat za zájem o probíhající debatu na půdě Evropského Parlamentu (EP) ohledně návrhu dohody ACTA. Pro Vaši informaci připomínám, že vedoucím výborem k dané dohodě je Výbor pro mezinárodní obchod (INTA) Výbor pro rozvoj (DEVE) poskytuje pouze stanovisko pro výbor INTA. Vzhledem k tomu, že jsem plným členem výboru INTA a náhradníkem ve výboru DEVE, mám možnost vidět do této komplexní materie z různých úhlů. Pokud jde o můj obecný názor, je potřeba chránit duševní vlastnictví a najít vhodný nástroj, který by umožňoval ochranu mezinárodně a byl efektivní. Sdílím názor, že některé oblasti dohody ACTA jsou minimálně kontroverzní a mám k nim své výhrady. Je však nutné zamezit ilegálnímu a kriminálnímu jednání, které způsobuje škody ekonomikám jak vyspělých, tak často i méně rozvinutých států. K Vašim konkrétním připomínkám: 1) "ACTA povede k omezení základních práv nebo občanských svobod (například: kontroly přenosných počítačů na letištích, monitorování internetových aktivit, atd…)" V dohodě ACTA neexistuje žádné ustanovení, které by odůvodňovalo tyto obavy. ACTA je mířena na boj s ilegálními aktivitami, které se dějí ve velkém, často organizovanými kriminálními gangy. Nemíří směrem k omezování osobních svobod jednotlivce nebo obtěžování spotřebitelů. Je tam výslovné ustano vení zakazující kontroly a postih občanů, pokud nejednají v rámci organizované skupiny, která se zabývá masovou ilegální aktivitou. 2) "ACTA byla vyjednána tajně. Jednání byla netransparentní a vedena za zavřenými dveřmi." Text dohody ACTA je veřejně přístupný komukoliv a i tato diskuse je toho důkazem. Samotná mezinárodní jednání o dohodě ACTA byla vedena nejen Evropskou komisí, pokud jde o oblasti smlouvy spadající do exkluzivních kompetencí EU, ale také členskými státy, které vyjednávaly oblasti ve své gesci (například kapitolu o "criminal enforcement"). To je také důvod, proč bude ratifikace ACTA probíhat nejenom na úrovni EU, ale také na úrovni členských států podle jejich příslušných národních ústavních zvyklostí. Jistě se shodneme na tom, že ochrana duševního vlastnictví není méně důležitá než ochrana hmotného vlastnictví. Bez mezinárodních dohod tuto ochranu ovšem nelze efektivně zajistit. S pozdravem Jan Zahradil Poslanec EP

Datum: 2012/1/27 | Pro: [email protected] Vážený pane Zahradile, text dohody ACTA byl zveřejněn až poté, co unikl prostřednictvím stránek WikiLeaks, pokud by k tomu nedošlo, lze oprávněně pochybovat, zda by se veřejnost o této dohodě vůbec dozvěděla. Ke smlouvě má zásadní výhrady i hlavní zpravodaj Evropského Parlamentu pro smlouvu ACTA, Kader Arif, který dokonce z nesouhlasu jakým byla tato smlouva projednávána a podepsána odstoupil ze své funkce – viz http://www.kader- arif.fr/actualites.php?actualite_id=147 Ochrana duševního vlastnictví je jistě důležitá, ale nesmí se plést s ochranou zastaralých obchodních modelů a v žádném případě nesmí omezovat základní práva, jako je právo na soukromí a právo na informace. Co se týče Vašeho tvrzení, že: "Je tam výslovné ustanovení zakazující skupiny, která se zabývá masovou ilegální aktivitou.", dovoluji si citovat přímo znění ACTA tak, jak je zveřejněno na stránkách ministerstva zahraničí: -- citace ODDÍL 3 OPATŘENÍ NA HRANICÍCH ČLÁNEK 14 Malé zásilky a osobní zavazadla 1. Každá smluvní strana musí uplatňovat tento oddíl u zboží obchodní povahy zasílanéhov malých zásilkách. 2. Smluvní strana může upustit od uplatnění tohoto oddílu u malého množství zboží neobchodní povahy nacházejícího se v osobním zavazadle cestujícího. -- konec citace Jak vidíte, nejde o žádný zákaz prohlídek osobních zavazadel, ale naopak o pouhé umožnění neuplatňovat tyto prohlídky, což je podstatný rozdíl.

Datum: 2012/1/30 | Od: [email protected] Vážený pane *******, ještě jednou mi dovolte zareagovat na Váš mail ohledně dohody ACTA. V tuto chvíli je zcela předčasné činit jakékoliv závěry o způsobu jejího projednávání a případného schválení či neschválení Evropským parlamentem. Tyto kroky nastanou až v příštích týdnech a měsících. Garančním výborem pro projednávání smlouvy je výbor pro mezinárodní obchod (INTA), který určí svého zpravodaje. Ostatní výbory mohou dodat své dílčí stanovisko. Pokud jde o někdy zmiňovaný výbor pro rozvoj (DEVE), ještě žádné konečné stanovisko neschválil a bude o něm teprve jednat. Nicméně v souladu se svým zaměřením se soustředí zejména na možný dopad dohody na země třetího světa, zejména pokud jde o obchod s generickými léky, nikoliv na další její aspekty. Rád bych ještě zdůraznil, že nejsem parlamentním zpravodajem této dohody a s největší pravděpodobností to nebude ani nikdo z českých europoslanců. Případnými výtkami proti dohodě ACTA nebo možnými riziky, z ní vyplývajícími, se budeme bezesporu odpovědně zabývat. S pozdravem, Jan Zahradil Poslanec EP (red | id: 33628)

strana 4

PIRÁTSKÉ NOVINY

Kdo hacknul databázi ODS? Anonymous nebo Parlamentní listy? 23. 2. 2012 Dnešní deník Právo a server Novinky.cz přicházejí s informací, že za únikem databáze členů ODS, která byla rozeslána mediím na začátku února, nemusí být hacktivisté z Anonymous, ale někdo z okruhu Občanské demokratické strany. Právo tvrdí, že jde o hlavní verzi policejních vyšetřovatelů.

Podle Radima Vaculíka z Práva má podobné podezření i sama ODS, i když tuto informaci mluvčí strany Jan Kočí oficiálně popřel. Policie sice stále pracuje i s verzí, že šlo o operaci Anonymous, nicméně Právo cituje anonymní zdroj obeznámený s případem a úrovní zabezpečení informací v managementu strany, který uvádí: „V jejich evidenci mají dost velký nepořádek, takže by nebylo vůbec překvapující, kdyby to přímo někdo z nich z databáze vytáhl a dal to někomu dál.“ Zdroj dále označuje uniklé údaje za pravé. Novinky.cz dále zmiňují, že seznam obsahuje funkce ve straně, datum vstupu do ODS, e-mailové adresy a adresy bydliště členů. Pochybnosti o tom, kdo stojí skutečně za „zveřejněním“ databáze se objevily ihned po prvních zprávách. Akce nevykazovala běžné prvky typické pro operace Anonymous – databáze nebyla a stále není běžně dostupná na internetu ani na místech, kde takové informace Anonymous obvykle zveřejňují. Naopak seznam členů ODS byl poskytnut pouze redakcím hlavních deníků a serveru Parlamentní listy, které tuto informaci zveřejnily jako první, již večer 5. února, zpráva se na hlavních denících objevuje až druhý den dopoledne. K akci se také žádná z československých skupin Anonymous oficiálně nepřihlásila, jak bývá zvykem. Na internetových kanálech Anonymous se objevily pouze zprávy z hlavních médií, jednoznačné přihlášení k akci chybělo. Další indicii je skutečnost, že seznam členů obsahuje přesně ty informace, ke kterým měl přistup každý z téměř třiceti tisíc členů ODS na portále moje.ods.cz. Soubor byl také vytvořen v programu MS Office Excel, produkty Microsoftu Anonymous většinou principiálně odmítají a používají software otevřených platforem. Email,

rozeslaný médiím byl podepsán nickem „Anna Nymous“, což může odkazovat na twitterový profil @annanymiss, na kterém ovšem není o akci žádná zmínka. Fingování cizím nickem je u Anonymous rovněž nepravděpodobné. Další z indicií, že únik pochází z nitra ODS, jsou již zmíněné okolnosti zveřejnění. Parlamentní listy (PL) zveřejnily zprávu téměř s dvanáctihodinovým předstihem a stihly to včetně ověřování informací u některých členů ODS. Čas zveřejnění uvedený u článku PL je 5.2.2012 21:47. Pirátské noviny zprávu zachytily následující den ráno a informují o ní krátce před devátou hodinou. Následuje zpráva Lidových novin zveřejněná v 10:10. Podle našich informací nejméně jedné redakci z hlavních médií byly informace doručeny až v pondělí dopoledne. To by mohlo nasvědčovat tomu, že autoři úniku poskytli informace přednostně právě Parlamentním listům. Tento on-line deník je blízký kmotrovským kruhům kolem ODS (konkrétně je uváděn Roman Janoušek), které byly nedávno částečně odstaveny od moci na pražském magistrátu. Motivace k poškození současného vedení ODS by tedy byla na místě. Nelze ovšem vyloučit i variantu, že Parlamentní listy někdo využil, aby zakryl stopy. Parlamentní listy poškodil v tomto týdnu i skandál s vymyšleným článkem o uprchlém romském pokladníkovi, jehož autorem byl kandidát xenofobní Dělnické strany Václav Prokůpek. Prokůpek navíc proslul jako podvodník a násilník, což lze snadno dohledat. Autor také publikoval na dalších serverech krajní pravice jako euRABIA či ePortal, které spadají pod doménu Parlamentních listů. Tristní je, že tento hoax bez ověření přebrala naprostá většina hlavních médií, aniž by se pokusila jakkoli zprávu ověřit (více na Mediáři.cz). To, že s největší pravděpodobností nejedná o akci Anonymous, tvrdil již 7. února předseda Pirátů Ivan Bartoš v pořadu České televize Události, komentáře. Vysvětlit to hlavounovi ODS Přemyslovi Sobotkovi, který se v problematice viditelně neorientoval, se však během debaty ukázalo jako marné. (haw | id: 33632)

Stránka o IFPI na Wikipedii zablokována kvůli porušení autorských práv

19. 2. 2012 Heslo o IFPI na české Wikipedii je zablokováno z důvodu „možného porušení autorských práv“. To není vtip, podívejte se sami…

„Obsah této stránky (nebo jeho část) byl odstraněn kvůli podezření z porušení autorských práv. Text, který sem byl vložen, se nápadně podobá textu z:

http://www.ifpicr.cz/?rubrika=1149 Tato stránka je proto nyní zapsána na Wikipedie:Porušení práv. Samotná podoba textu nutně neznamená, že k porušení práv skutečně došlo, ale aby text mohl ve Wikipedii zůstat, je třeba ověřit jeho původ. Pokud se nepodaří původ textu ověřit, bude článek či příslušná část po týdnu smazána.“ (red | id: 33624)

Výchova spisovatelů v Čechách I: Lze se uživit psaním? 9. 2. 2012 „Současná hysterie okolo pálení pirátů a čarodějnic se mi v každém případě zdá trochu směšná. Fakt si nemyslím, že uživit se literaturou na stokrát zpřesýpaném malém pískovišti českého trhu se kardinálním způsobem ztěžuje právě díky pirátskému stahování“, píše na svém blogu spisovavatelka Blanka Čechová.

Varuji čtenáře, že nepůjde o žádný ucelený seriál, nýbrž o posbíranou směs svévolně (ne)navazujících postřehů z internetu. Například: Kdosi mě upozornil na fotografii, kterou do svého profilu na facebooku umístil spisovatel Jaroslav Rudiš: je na ní vyobrazen spolu s Michalem Vieweghem poblíž titulku "Kolik vydělávají české romány", což bylo téma nedávné přílohy Hospodářských novin. Oba autoři jsou tmavovlasí muži v brýlích, mají ruce v kapsách a na sobě džíny a tmavé sako, a tak Jaroslav Rudiš doprovodil fotografii výzvou svým fanouškům – "Hledej 5 rozdílů". Mysleme si, že to Jaroslav Rudiš prostě jen tak napsal a nebyla v tom žádná poťouchlost. K bontonu soudobého cool čtenáře, co je in, však patří strefovat se do Viewegha a vůbec do autorů, kteří se psaním nejen uživí, ale zároveň pochopili, že součástí spisovatelské profese je i marketing, takže dosáhli relativního blahobytu. A tak pod fotografií najdeme komentáře od "Vývek je divnej" přes "Jára je cool, M.W. nabubřelej narcis" až po několik sprostých výlevů. Po letech omílání téhož jsem už alergická na paušální vzdech nejrůznějších literárních obroditelů: Viewega se prostě vždycky prodá ke dvaceti tisícům výtisků, to je marný, lidi si knihu koupí kvůli jménu autora a nikoliv kvůli originálnímu a kvalitnímu obsahu. Ráda bych k tomu podotkla: No a? Od té doby, co nemáme demogracii, ale demokracii, je každého věc, jestli si nakrásně kupuje knihy podle barvy přebalu (já mám samozřejmě nejradši ty, co milují přebaly s vyobrazením oškubaného kuřete, které přejel kamion:). Sama nepatřím ke skalním čtenářským táborům ani jednoho ze jmenovaných autorů, ale předpokládám, že jako spisovatelé na plný úvazek se Rudiš i Viewegh pilně činí a pracují jak nejlépe dovedou, takže jejich nasazení – ať už vede k jakýmkoli výsledkům – respektuji. Jak řekl můj učitel scenáristiky Robert McKee: Pokud pracujete poctivě, pak vás špatný scénář bude stát stejně energie jako dobrý scénář a musíte

se smířit s tím, že vás za tu příšernou námahu, nepředstavitelné úsilí a citový výdej nikdy nikdo odpovídajícím způsobem nezaplatí. S čímž jsem se ztotožnila. A proto, když už jsme u Jaroslava Rudiše, mě zaskočila jeho odpověď v on-line rozhovoru na ihned.cz, kde na otázku, kolik si tak romanopisec v Čechách vydělá, odpověděl, že osm procent z prodaného výtisku by autor dostat měl. Můj názor je tento: pokud si autor cení svojí myšlenky, příběhu, několika měsíců práce, intelektuálního úsilí a citové investice, které musel do psaní vložit, na osm procent z maloobchodní ceny bez DPH, pak může zrovna tak dát knihu na internet zadarmo ke stažení. Pokud se trefil a vytvořil něco originálního, zábavného, strhujícího, myšlenkově nebo stylisticky hodnotného, čtenáři se sami začnou domáhat knihy, ať už (kvalitní) elektronické nebo tištěné, protože číst pédéefko, co mj. nepasuje do čtečky a nejde zvětšit, je skoro stejně kostrbatý zážitek jako sledovat filmy online. Takže je značně pravděpodobné, že autorovi pak doma jednoho rána zazvoní telefon a ze sluchátka se ozve: tady nakladatelství, rádi bychom vydali vaši knihu. Mimochodem, o pirátství bude na zdejším blogu ještě řeč, ale prozatím stojí za povšimnutí dva hlavní názorové tábory: zatímco právě Michal Viewegh (a s ním řada z našich známějších autorů) se proti pirátství ostře staví, brazilský kolega Paulo Coelhu, autor románu Alchymista, se s piráty spojuje, tvrdí, že volné stahování je nejlepší reklamou, kterou si autoři mohou přát, a osobně vybízí k pirátění vlastních děl. Zajímavá diskuse na toto téma (v návaznosti na propíranou smlouvu ACTA) proběhla včera na Radiožurnálu. Současná hysterie okolo pálení pirátů a čarodějnic se mi v každém případě zdá trochu směšná. Fakt si nemyslím, že uživit se literaturou na stokrát zpřesýpaném malém pískovišti českého trhu se kardinálním způsobem ztěžuje právě díky pirát-

skému stahování. Daleko víc než piráti mě dráždí arogantní neplatiči z řad filmových produkcí. Kdyby mi několikeré firmy (které, jak se zdá, velmi dobře vědí, co je a není krádež) nedlužily za odvedenou autorskou a dramaturgickou práci desítky tisíc, moh mít Totál Balkán klidně přebal. Ale bez ohledu na dlužníky, piráty a skeptické závěry všech novinových článků o tom, jak to má chudák spisovatel v Čechách těžké, tvrdím – ano, má to těžké (nikdo neříkal, že to bude lehké), ale šanci uživit se rozhodně má. Nesmí se omezovat jen na psaní románů (pokud nepíše samé bestselery). Neměl by se bránit literárnímu marketingu, s čímž souvisí například to, že angažuje někoho, kdo se bude o tuto složku jeho práce kvalifikovaně starat; ba – autor by měl mít agenta. A hlavně by se měl obrnit trpělivostí vůči obvyklému trendu, že v umění a kultuře je doba mezi investicí (finanční i časovou) a jejím zúročením velmi dlouhá. Já sama jsem v celkovém součtu nákladů (kromě běžných útrat zahrnují mj. dvouleté studium v Británii, tisíc kusů knihy vydané vlastním nákladem, poplatky na účast ve spoustě soutěží, kam jsem se hlásila, atd.) zatím v těžkém minusu. Ale jak řekl jakýsi americký kolega: Pokud jste po celou dobu uplynulých patnácti let napsali každý den alespoň 5001000 slov slušného literárního textu, máte určitou šanci stát se zítra přes noc hitem. Blanka Čechová Vystudovala právo v Praze a tvůrčí psaní v Oxfordu. Několik let pracovala jako právnička v zahraničí. Psaní se věnuje od dětství. Vydala dvě samostatné knihy, několikrát byla spoluautorkou. V letech 1999-2002 psala pro Lidové noviny a časopis Reflex. V roce 2008 spolupracovala s Divadlem Járy Cimrmana jako asistentka režie při přípravě inscenace České nebe. V současné době je na volné noze, píše a přednáší.

Text převzat se souhlasem autorky z jejího blogu jinepsani.blogspot.com (id: 33622)

PIRÁTSKÉ NOVINY

Planeta Internet 17. 2. 2012 Před desítkami let vyvinula americká armáda technologii, která umožnila dopravit informaci z jednoho místa na světě na druhé a zpět během milisekund. Byla objevena planeta Internet.

strana 5 Mezinárodní organizace si obvykle nenechají ujít příležitost k oslavě výročí. Je také běžnou praxí, že o svém vzniku a historii informují veřejnost na svých webových stránkách. Toto však není klasický případ. Mezinárodní federace hudebního průmyslu (IFPI), slavíla v roce 2008 své 75. výročí vzniku. Zaznamenali jste nějaké oslavy či tak podobně?. Ne. Jak to? Server Copyriot Vám přináší příběh, který chce IFPI schovat před světem. V roce 1933 hudební průmysl uspořádal v Římě kongres za účelem vytvoření mezinárodní federace. Skutečnost, že Itálie byla již jedenáctým rokem fašistickou diktaturou pod vládou Benita Mussoliniho, evidentně nebyla IFPI na obtíž.

Před symbolickými 23 lety oznámil Tim Berners Lee, že objevil technologii, jak učinit planetu obyvatelnou, označil ji WWW a stala se synonymem Internetu. Území Internetu bylo natolik atraktivní, že si začalo získávat tisíce a posléze miliony uživatelů přicházejících z nejrůznějších koutů planety Země. Vznikl kyberprostor, terra incognita, kterou jsme začali osídlovat a poznávat a určovat pravidla, kterými by se měl její obyvatel řídit. Pravidla, která respektovala zákonitosti planety. Dlouho byl Internet nepovšimnutou oblastí nadšenců a bylo mu dovoleno budovat si vlastní pravidla. Jeho obyvatelé, pionýři kyberprostoru, pomáhali budovat infrastrukturu nového území. Vybudovali sklady, silnice, komunikační linky, prosperující byznys, vybudovali silná spojení mezi Zemí a Internetem. V posledních letech počet obyvatel kyberprostoru díky této infrastruktuře neustále rostl. dy

A v tomto okamžiku ucítili vláfyzického světa formování

mocnosti, která je může zanedlouho ohrozit na jejich moci a penězích. Řekli si, že není možné tomu jen tak přihlížet a začali pokusy o vnucení starých pravidel novému, nezávislému území. Tlak sílil až do okamžiku, kdy si svobodomyslní obyvatelé Internetu uvědomili, že vnucení starých pravidel nejen že znamená zánik genius loci Internetu, ale především znamená jeho proměnu na fašistický policejní stát s trvalým dohledem nad jejich životy. Stát, který jakmile bude ovládnut, provede s ohledem na možnosti, kterými Interneťané disponují hrozivou invazi zpět na rodnou planetu. V tu chvíli se obyvatelé Internetu postavili na odpor. Nyní jsme svědky formování podzemních hnutí vedoucích guerillové formy boje proti pokusům o ovládnutí planety mocnými obyvateli planety Země. Více či méně identifikované skupiny a obyvatelé se stavějí na odpor proti pokusům o zasahování do jeho nezávislosti. Vznikají nové technologie, kterými

interneťané bojují proti ovládnutí. A ač si nikdo nepřeje existenci centrální autority Internetu, je její příchod neodvratitelný. Je otázkou, zda bude Internetu vnucena autorita cizí, tak jako se Britové pokoušeli vnutit svou autoritu nezávislému území Spojených států amerických, nebo, zda se občané Internetu dokáží zorganizovat a ustanovit autoritu vlastní, která bude reprezentovat jejich zájmy bez ohledu na zájmy cizích mocností. Boje se stávají intenzivnějšími a jsou přenášeny na území protivníka. Sledujte pozorně, kdy se vynoří vůdce. Člověk, jehož slovo bude na Internetu zákonem a provede přímou, nikoliv guerillovou akci. První náznaky se již objevily. Jiné světy zatím objevovat neumíme, ale právě teď začíná válka o nezávislost nové planety. Planety Internet. Toto není fikce. Toto je popis toho, co zažíváme a přímočará predikce toho, co bude následovat. (-jrk- ; id: 33617)

IFPI ku příležitosti 75. výročí vymazala důkazy o svých fašistických kořenech 17. 2. 2012 Každá organizace, která dosáhla takto významného výročí by byla hrdá a dala o tom světu za bujarých oslav v tiskových zprávách a rozhovorech

vědět. Ne tak IFPI. Místo, aby se svým výročím pochlubila, jeden z jejích zaměstnanců editoval Wikipedii, aby utajil její kořeny. Co přesně se snaží IFPI

skrýt? Přinášíme překlady článků z roku 2008, ale právě v těchto dnech je dobré podívat se i do minulosti IFPI.

Právě naopak, IFPI se na dalším sjezdu v roce 1934, který se konal v turistickém letovisku Stresa, do fašistické Itálie vrátila. Speciálně pozváno bylo seskupení CISAC, ve Francii založená Mezinárodní konfederace autorů a skladatelských společností. CISAC silně protestovala proti plánu IFPI dát hudebním producentům vlastní práva v rámci Bernské úmluvy, neboť se obávala, že to by umenšilo práva skladatelů. Na zasedání ve Strese se ale CISAC nechala od IFPI přesvědčit. Práva nahrávacích společností měla být zajištěna zvláštní úmluvou. CISAC nicméně zdůraznila, že tato ochrana by neměla být konstruována tak, aby utrpěla práva jednotlivých umělců. Italská vláda také projevila zájem o řešení tohoto problému a nechala zvláštní komisi předložit návrh úmluvy na toto téma. — Memo ze švédského ministerstva spravedlnosti, 1953 Tento citát ukazuje, že to nebylo jen lákavé středomořské klima, co vedlo IFPI k organizování svých aktivit ve fašistické Itálii. Fašistický režim poskytoval dobré podmínky pro jejich lobby. Po podrobných přípravných diskusích ohledně judikatury, se římský aktivní Mezinárodní ústav pro sjednocení soukromého práva ujal iniciativy a v roce 1939 vytvořil odbornou komisi, která předložila konkrétní návrhy na toto téma. (dle mema ze švédského ministerstva spravedlnosti, 1953) Výbor vedený Dr. Ostertagem urychleně předložil návrh. Pro změnu nebo možná jen proto, že Mussoliniho Itálie byla v té době na pokraji války, se první setkání výboru konalo v Samedanu v neutrálním Švýcarsku. Členové výboru nebyli pravděpodobně příliš neutrální ‒ jelikož byli jmenováni ústavním soudem v Římě, můžeme předpokládat, že byli loajální k fašistickému režimu. Výsledkem setkání výboru byl návrh na spojení práv nahrávacího průmyslu a práv "umělců" (tj. hudebníků a herců). To mělo velký vliv na tvorbu dalších právních předpisů, které dodnes regulují trh s hudbou. Pokračování práce na návrzích ze Samadenu bylo odloženo kvůli 2. světové válce, ihned po jejím skončení byla však práce znovu obnovena v rámci stálého výboru Bernské unie. V roce 1949 bylo v Neuchâtel rozhodnuto poskytnout Samadenské návrhy zpět do členských zemí Bernské unie a dalších států k posouzení. Následující setkání se konalo v říjnu 1950 v Lisabonu a má zásadní význam pro další rozvoj. Lisabon? Proč si IFPI, pět let po 2. světové válce, vybrala fašistickou diktaturu ‒ Portugalsko ‒ jako místo, kde by pokračovala v práci, kterou začala ve dnech fašistické diktatury v Itálii? Mohla to být náhoda, ale texty konvencí, které byly velice rychle sestaveny během těchto setkání jsou celkem výmluvné. Soutěžili s paralelními pokusy o dosažení mezinárodní úmluvy, která by rozšířila cosi podobného autorským

právům mezi hudebníky, kteří byli organizováni v ILO ve spolupráci se svazy hudebníků. Nešlo v nich však tolik o přání hudebního průmyslu. Spíše zde byla patrná snaha o zachování pracovních míst pro živé hudebníky, kteří se cítili ohrožení důsledkem mechanizace. Detailní projednání těchto záměrů trvalo dlouho, kdyby proběhlo rychleji, je velmi pravděpodobné, že by se vývoj mezinárodního autorského práva ubíral jiným směrem, ve kterém by hudebníci, nikoliv nahrávací společnosti, byli viděni jako legitimní držitelé práv k hudbě, která zní v rádích a na veřejnosti. Jenže to se to nikdy nestalo. Odborné komise, ve spolupráci s fašistickým režimem v Itálii, byly rychlejší ‒ k velké radosti hudebního průmyslu. Samadenský návrh vedl k "Římské úmluvě o ochraně umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací", která byla s konečnou platností podepsána v roce 1961 a dnes je hluboce integrovanou součástí (nejen) švédského kopírovacího zákona. I díky tomu mohou dnes nahrávací společnosti vyžadovat bizarně vysoké odškodnění po vlastnících The Pirate Bay. Na rozdíl od hudebních vydavatelství, nahrávací společnosti nemají autorská práva v pravém slova smyslu, ale díky Římské smlouvě mají tzv. práva související s právem autorským, která se časem stala stejně důležitá jako autorská práva. Kromě toho jsme zjistili, že George H.C. Bodenhausen ‒ jeden z právníků, kteří se v 50. letech podíleli na tvorbě Římské úmluvy ‒ při její tvorbě odkazoval na zákony, který platily ve fašistické Itálii (tj. tvořené během války v roce 1941) a vydával je za nejvhodnější legislativu k tématu. Toto vše samozřejmě neznamená, že by Římská smlouva byla "fašistická". Nicméně, je těžké si nevšimnout silných charakteristik korporativismu, které silně ovlivnily autorskou byrokracii. Je také důležité si uvědomit, že svazy hudebníků navrhovaly zcela odlišné řešení, které by nemělo za následek nezřízený tok peněz nahrávacím společnostem. Bez náznaku toho, že by IFPI jako organizace chovala fašistické sympatie, bylo strategicky využito protiodborových postojů fašistických režimů a jejich postoje ke korporativní politice v průběhu 40. let. Výsledek této přetahované je dobrou ukázkou toho, jak se tvoří pravidla autorských práv. Dnes jen málokdo tuší, že IFPI vznikla ve fašistické Itálii v roce 1933. Tato informace byla dříve zveřejněna na Wikipedii. (IFPI) Byla založena v roce 1933 v Římě (Itálie) za vlády fašistického diktátora Benita Mussoliniho, společnostmi převážně vlastněnými nebo kontrolovanými General Electric ze Spojených států amerických. V dubnu 2005 někdo odstranil zmínku o spojení IFPI s fašistickou Itálii, ale zapoměl odstranit fakt o tom, kde a kdy byla IFPI založena ‒ až do 25. srpna 2006. K tomuto datu byla stránka Wikipedie editována někým s IP adresou 195.40.39.2, někým, kdo smazal veškeré informace o tom, že IFPI měla vůbec nějakou historii. A takhle to zůstalo na stránce Wikipedie IFPI až do současnosti. Osoba, která smazala informace o založení IFPI, to udělala z centrály IFPI v Londýně. IP adresa ukazuje tam. Proč se IFPI obávala (a stále obává) vlastní historie natolik, že se snaží udržet v tajnosti to, že v roce 2008 měla 75. výročí existence? Zdroj: http://copyriot.se/2008/04/08/what-the-ifpi-triesto-conceal-about-its-origins-in-fascist-italy/

http://torrentfreak.com/ifpi-erases-evidence-o f-fascist-roots-for-75th-anniversary-080408/

(id: 33614)

strana 6

PIRÁTSKÉ NOVINY

SDEU: Povinnost filtrovat sociální sítě je v rozporu s občanskými právy 16. 2. 2012 Zastánci dohody ACTA dostali tvrdou ránu. Zatímco zábavní průmysl lobbuje za přísná opatření proti kopírování na Internetu, Soudní dvůr

Evropské unie rozhodl, že sociální sítě nesmí být nuceny k zavádění filtrovacích mechanismů. Navázal tak na předchozí rozhodnutí ve věci

Scarlet Extended. Zpravodajem rozsudku byl bývalý ústavní soudce a expert na mezinárodní právo veřejné Jiří Malenovský.

Tisková zpráva Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. února 2012 Rozsudek ve věci C- 360/10

Polsko ani Slovinsko ACTA nepodepíše, polský premiér apeluje i na další evropské politiky 17. 2. 2012 Polský premiér Donald Tusk zásadně změnil názor na dohodu ACTA. Dohoda je podle něj nepřijatelná a v tomto smyslu apeluje i na frakci Evropské lidové strany v Evropském parlamentu, aby dohodu odmítla. Slovinsko současně oznámilo, že ratifikaci ACTA zmrazí.

Během pátečního dne dostala ACTA další tvrdé rány. Polská vláda zcela přehodnotila svůj postoj k ACTA a dohodu odmítá podepsat. Polský premiér přiznal, že se mýlil a že dohoda ACTA nesplňuje požadavky jedenadvacátého století. Uznal, že respektuje silný hlas občanů, který zazněl během protestů proti ACTA. O tiskové konferenci premiéra informuje polský server Onet.pl. Tusk současně zaslal dopis všem stranickým vůdcům, kteří spolupracují s vládní Občanskou platformou v Evropském parlamentu v rámci frakce Evropské lidové strany, tedy všem premiérům i německé kancléřce, s návrhem, aby podpořili zamítnutí ACTA v současném stavu.

Premiér dále zdůraznil, že "pokud budeme aplikovat archaické myšlení a uplatňovat ustanovení dohody ACTA doslovně dojdeme k dilematu civilizace a k rozporům, které narazí na různé rostoucí oblasti na internetu. Mohu jen zopakovat názor mnoha odborníků, že používání předpisů, které stanoví ACTA, by znamenalo zánik Internetu jako prostoru svobody,“ řekl Tusk. Polský obrat znamená důležitou změnu, protože po Německu přehodnotila svůj postoj k ACTA další významná evropská země. Další menší evropské státy včetně Česka pozastavují po protestech ratifikační proces. Dnes k tomu kroku přistoupila i slovinská vláda. Ministr školství Radovan Žerjav podle ABC News prohlásil, že „dohoda je velké nedorozumění“. Kladně naopak hodnotí dohodu ACTA Taiwan, místní Úřad průmyslového vlastnictví oznámil, že dohoda bude pro zemi přínosem, píše Taiwan Today. (haw | 33619)

Anonymous napadli další weby americké vlády 17. 2. 2012 Zahraniční zpravodajské servery hlásí další úspěšné útoky Anonymous na webová stránky amerických vládních institucí. Tři hacknuté weby jsou v současné době nedostupné.

Server ZDNet.com hlásí hacknutí tří webů consumer.gov, ncpw.gov a business.ftc.gov, které souvisí s americkou Federální komisí pro obchod a práv spotřebitelů (FTC). Weby jsou nyní nedostupné. Anonymous napadení zdůvodnili nesouhlasem s ratifikací dohody ACTA, kterou vláda USA připravila

spolu s dalšími zeměmi, zároveň vyhrožují dalšími odvetnými akcemi, pokud bude dohoda ACTA podepsána ostatními státy. Prohlášení Anonymous v angličtině na http://pastebin.com/2qfEqS1p, informace o hacknutí byla zveřejněna na twitteru skupiny AnonymousIRC. Současně s prohlášením se na webech objevilo i satirické video o ACTA. Hacknutí stránek potvrdila komise prostřednictvím svého profilu na Facebooku. (red | id:33618)

Taková povinnost by byla v rozporu se zákazem ukládat

Belgische Vereniging van Auteurs, Componisten en Uitgevers (SABAM) v. Netlog NV

takovému poskytovateli obecnou povinnost dohledu i s poža-

Provozovatel sociální sítě dostupné na internetu nemůže být nucen zavést obecný systém filtrování ve vztahu ke všem uživatelům této sítě za účelem zamezení protiprávnímu užívání hudebních a audiovizuálních děl.

torského práva na straně jedné a svobodou podnikání,

SABAM je belgická správcovská společnost, která zastupuje autory, skladatele a vydavatele hudebních děl. V tomto rámci je pověřena zejména udělovat svolení s užíváním jejich chráněných děl třetími osobami. SABAM vede spor se společností Netlog NV, která provozuje platformu sociální sítě dostupné na internetu, na níž obdrží každý uživatel, který se na ní zaregistruje, vlastní prostor nazvaný „profil“, na který může umístit vlastní obsah, přičemž tento profil je celosvětově přístupný. Hlavní funkcí této platformy, kterou každodenně užívají desítky milionů osob, je vytvoření virtuálních společenství umožňujících těmto uživatelům vzájemně komunikovat a navazovat tak přátelství. Na svém profilu mohou uživatelé zejména vést deník, uvádět, co je baví a co se jim líbí, ukázat své přátele, vyvěsit osobní fotografie nebo uveřejnit video klipy. Podle SABAM sociální síť společnosti Netlog uživatelům rovněž umožňuje užívat prostřednictvím jejich profilu hudební a audiovizuální díla z repertoáru SABAM a zpřístupňovat je veřejnosti takovým způsobem, že další uživatelé sítě k nim mohou mít přístup, a to aniž k tomu společnost SABAM udělila svolení, a aniž společnost Netlog z tohoto důvodu odvedla jakýkoli poplatek. Dne 23. června 2009 podala SABAM proti společnosti Netlog k předsedovi rechtbank van eerste aanleg te Brussel návrh na zahájení řízení, jímž se zejména domáhala, aby předseda uvedeného soudu vydal ve vztahu ke společnosti Netlog příkaz okamžitě ukončit jakékoli protiprávní zpřístupňování hudebních a audiovizuálních děl z repertoáru SABAM pod hrozbou denních pokut ve výši 1000 eur za každý den prodlení. V tomto ohledu společnost Netlog tvrdila, že vyhovění žalobě společnosti SABAM by ve svém důsledku znamenalo, že jí bude uložena obecná povinnost dohledu, což směrnice o elektronickém obchodu zakazuje (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (Úř. věst. L 178, s. 1; Zvl. vyd. 13/25, s.

davkem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi ochranou auprávem na ochranu osobních údajů a svobodou přijímat a rozšiřovat informace na straně druhé.

399), článek 15). V této souvislosti se rechtbank van eerste aanleg obrátil na Soudní dvůr. Podstatou jeho otázky bylo, zda unijní právo brání tomu, aby byl vnitrostátním soudem ve vztahu k takovému poskytovateli hostingových služeb, jakým je provozovatel sociální sítě dostupné na internetu, vydán příkaz zavést preventivně, výlučně na vlastní náklady a bez časového omezení systém filtrování informací ukládaných na jeho serverech uživateli jeho služeb, který se vztahuje na všechny tyto uživatele bez rozdílu. Podle Soudního dvora je nesporné, že společnost Netlog ukládá na svých serverech informace dodávané uživateli této platformy vztahující se k jejich profilu, a je tedy poskytovatelem hostingových služeb ve smyslu unijního práva. Je rovněž nesporné, že by zavedení uvedeného systému filtrování předpokládalo, že poskytovatel hostingových služeb zaprvé mezi veškerými soubory ukládanými na jeho serverech všemi uživateli jeho služeb identifikuje soubory, které mohou obsahovat díla, k nimž nositelé práv duševního vlastnictví údajně vlastní práva. Zadruhé by měl poskytovatel hostingových služeb určit, které z těchto souborů jsou uloženy a zpřístupňovány veřejnosti protiprávně, a konečně zablokovat zpřístupnění souborů, které považuje za protiprávní. Takový preventivní dohled by proto vyžadoval aktivní sledování souborů ukládaných uživateli u provozovatele sociální sítě. V důsledku toho by systém filtrování vedl k uložení obecné povinnosti tomuto provozovateli dohlížet na informace, které jsou u něj ukládány, což je směrnicí o elektronickém obchodu zakázáno. Soudní dvůr dále připomněl, že vnitrostátní orgány a soudy mají v rámci opatření přijímaných za účelem ochrany nositelů autorských práv povinnost zajistit spravedlivou rovnováhu mezi ochranou autorského práva těchto nositelů a ochranou základních práv osob, které jsou takovými opatřeními dotčeny (Rozsudek Soudního dvora ze dne 24. listopadu 2011, Scarlet Extended (C-70/10), viz také tiskovou zprávu č. 126/2011).

Soudní příkaz zavést systém filtrování by přitom v projednávané věci obnášel dohled – v zájmu nositelů autorských práv – nad veškerými nebo většinou informací ukládaných u dotčeného poskytovatele hostingových služeb. Tento dohled by měl být navíc časově neomezený, měl by se vztahovat na veškeré budoucí porušování práv a předpokládal by povinnost chránit nejen existující díla, ale i díla, která v okamžiku zavedení tohoto systému ještě nebyla vytvořena. Takový soudní příkaz by tudíž vedl k závažnému zásahu do svobody podnikání společnosti Netlog, neboť by jí ukládal povinnost zavést výlučně na vlastní náklady a na trvalo složitý a nákladný počítačový systém. Kromě toho by se účinky soudního příkazu neprojevily jen u společnosti Netlog, neboť systém filtrování může porušovat i základní práva uživatelů služeb této společnosti – totiž jejich právo na ochranu osobních údajů, jakož i jejich svobodu přijímat a rozšiřovat informace – která jsou chráněna Listinou základních práv Evropské unie. Na jedné straně by totiž soudní příkaz obnášel identifikaci, systematický rozbor a zpracování informací vztahujících se k profilům vytvořeným na sociální síti, přičemž tyto informace jsou chráněnými osobními údaji v rozsahu, v němž v zásadě umožňují identifikovat dané uživatele. Na druhé straně by soudní příkaz mohl představovat zásah do svobody informací, neboť by hrozilo, že tento systém nebude dostatečně rozlišovat mezi protiprávním a legálním obsahem, takže by v důsledku jeho využití mohlo docházet k blokování sdělení s legálním obsahem. V důsledku toho Soudní dvůr odpověděl, že by vnitrostátní soud vydáním příkazu ukládajícího poskytovateli hostingových služeb povinnost zavést takový systém filtrování nerespektoval požadavek zajistit spravedlivou rovnováhu mezi právem duševního vlastnictví na straně jedné a svobodou podnikání, právem na ochranu osobních údajů a svobodou přijímat a rozšiřovat informace na straně druhé. (id: 33613)

PIRÁTSKÉ NOVINY

Piráti v Olomouci demonstrovali proti dohodě ACTA 12. 2. 2012 Olomouc V sobotu 11.2. kolem 14:00 se začali na Horní nám. před radnicí sházet hloučky lidí s transparenty na ohlášené demonstraci. Olomoučané se tak připojili k celosvětovému protestu proti mezinárodní dohodě ACTA, který probíhá v 30ti zemích světa. Jen v ČR na se akce konala na 18ti místech.

Akci zahájil proslovem Petr Bajgar, předseda olomouckého krajského sdružení Pirátů. Na místě byl k dispozici petiční stánek s peticí proti dohodě ACTA a peticí za podporu kopírování. Petici na místě podepsali nejen přítomní protestující, ale také řada kolemjdoucích. Podařilo se vybrat kolem 250ti podpisů pod každou z petic. Ačkoliv Petra Žikovská z IFPI tvrdí, že odpůrci dohodu nečetli, bylo se možné na místě přesvědčit o opaku. Po úvodních proslovech tak následovalo veřejné čtení z dohody ACTA. Mezi největší perličky, které dohoda obsahuje patří např. povinnost poskytovatelů internetového připojení a služeb vyzrazovat korporacím veškeré osobní údaje uživatelů i tzv. zpřízněných osob, povinnost soudů udělovat exemplární („odrazující“) tresty, nebo např. povinnost občanů udávat kohokoliv, kdo může porušovat kopírovací monopol, včetně příbuzných. Podobných absurdit byla vyjmenována celá řada. Na rozdíl od tvrzení příznivců dohody, že dohoda je důležitá a potřebná, protože nic nepřináší se ukázalo, že dohoda ACTA nekompromisním způsobem oklešťuje práva občanů i samotných autorů na úkor korporací. Dohoda tak porušuje všechny čtyři hlavní body pirátského progra-

mu a nejen pro Piráty ale i pro širokou veřejnost je naprosto nepřijatelná. Po dobu akce na náměstí byl díky dobrovolníkům k dipozici horký „Pirátský čaj“ a to přesto, že čaj zdarma zabíjí čajovny. Přítomností na místě nebo alespoň tiskovou zprávou vyjádřila podporu řada organizací a hnutí. Na místě byli zástupci Occupy Olomóc, Anonymous, podporu vyjádřili třeba Mladí sociální demokraté. Poslankyně Dagmar Navrátilová za Věci Veřejné poslala následující vyjádření: „Děkuji za pozvání na sobotní akci, ale omlouvám se, nebudu tou dobou v Olomouci. Mohu Vás však ujistit, že v této podobě bych pro smlouvu v parlamentu nezvedla ruku.“. Kolem půl čtvrté diskuze vyvrcholila demonstrativním roztrháním dohody ACTA, příslibem Pirátů přejít do proti útoku s vlastním návrhem ústavního zákona a byl zahájen průvod na Žižkovo náměstí. Na místě se vystřídalo cca 200 účastníků, z toho minimálně 150 se zúčastnilo protestního průvodu. Akce probíhala poklidně, policie nemusela použít vodní děla ani gumové nukleární zbraně. Průvod postupoval Olomoucí za skandování hesel „ACTA je cenzura a cenzura je zlo“, „Nechceme ACTA!“ nebo „Svobodný internet – lidské právo“. Během dvou zastávek si účastníci připomněli historický význam Olo-

mouce jako kulturního a vzdělávacího centra i centra odporu vůči establishmentu. Účastníci si připomenuli drtivý dopad možného schválení dohody právě na kulturu a vzdělávání a zodpovědnost naší generace vůči generacím příštím. Opakovaným skandováním „Karle děkujeme“ si také připomněli památku Karla Kryla. Průvod byl zakončen před budovou pedagogické fakulty u sochy T. G. Masaryka a následně se účastníci rozešli domů. Někteří zamířili do nedaleké restaurace na schůzi České pirátské strany. Piráti tímto ještě jednou děkují všem účastníkům, že nenechali odradit mrazivým počasím a přišli veřejně hájit svobodu svou i příštích generací. (TZ KS-OLK | olomoucko.pirati.cz)

strana 7

IFPI chce poplatek z mobilů, Hadopi i právní odpovědnost provozovatelů za obsah 16. 2. 2012 Pokud si někdo myslel, že lobbisty průmyslu kopírovacího monopolu přiměje bouře kolem ACTA k nějaké sebereflexi, byl na omylu. Petra Žikovská v rozhovoru pro týdeník Reflex odkrývá karty – požaduje sle-

dování uživatelů internetu, jejich odstřihávání (HADOPI), právní odpovědnost provozovatelů internetu za obsah i nový poplatek kolektivním správcům za mobily.

Aktuální vydání týdeníku Reflex přináší rozhovor Luďka Staňka s ředitelkou české pobočky IFPI (Mezinárodní federace fonografického průmyslu) Petrou Žikovskou. Jedna z hlavních postav tuzemského boje proti sdílení prozrazuje nejen svůj „antipirátský“ pohled na svět, ale i konkrétní záměry a cíle IFPI.

že by tam měl být, Nokia říká, že ne ….,“ uvedla v rozhovoru ředitelka, která tento požadavek zdůvodňuje tím, že přes mobily lidé poslouchají i hudbu.

Žikovská používá oblíbenou fintu ohledně dohody ACTA, která podle jejich slov „na běžném životě občana České republiky se nic nezmění.“ Často kritizovaná opatření z dohody ACTA dávno vypadla a dohoda je podle Žikovské neškodná. Trochu překvapivě pak ovšem přiznává, že to co se zřejmě nepodařilo plně prosadit v ACTA, bude cílem dalšího snažení jejího sdružení. „Já si myslím, že něco je potřeba udělat, protože situace na internetu je neudržitelná – alespoň z pohledu držitelů autorských práv. Určitě si nemyslím, že by to zachránily kontroly počítačů na hranicích, ale třeba zapojení poskytovatelů internetového připojení do vymáhání autorských práv je jedna z cest. A rozhodně je potřeba stanovit odpovědnosti – musí být jasně dané, kdo je na internetu za co odpovědný,“ odpovídá Žikovská na otázku, zda je škoda, že represivní opatření byly z dohody ACTA vypuštěny. Žikovská vkládá své naděje do Evropské unie, která se chystá upravit směrnici o vymáhání práv k duševnímu vlastnictví. Podle Žikovské bude toto jednání „daleko důležitější než nějaká ACTA“. Ředitelka IFPI také otevřeně uvádí, že chce v Česku zavést úřad po vzoru francouzské digitální gilotiny (HADOPI), která na základě udání IP adresy po opakovaném sdílení obsahu chráněného kopírovacím monopolem zablokuje daného uživatele. Dále prozrazuje, že na hledání pirátů používají specializovaný software a že ročně předají policii ke stíhání přibližně 150 osob. V části rozhovoru věnované kritizovaným poplatkům za prázdná média a další kopírovací technologie Žikovská poplatky obhajuje a považuje je za spravedlivou náhradu autorům, byť jen v úrovni „drobné kompenzace“. Z toho důvodu usiluje IFPI o zavedení poplatku i z mobilních telefonů. „Pravda ale je, že aktuální jsou třeba boje o poplatek z mobilních telefonů. My říkáme,

Další fronta, na které se IFPI snaží přitvrdit je vláda. „Tlačíme na vládu ČR, aby bylo možné změnit legislativu. V tom smyslu, aby bylo možné jednoznačně nastavit odpovědnostní vztahy na internetu. Existuje tzv. e-commerce directive, která se u nás transponuje do Zákona o některých službách v informační společnosti, a v tomhle zákoně je tzv. Safe Harbour, bezpečný přístav. Ten zákon říká, že provozovatelé internetových služeb, kteří mají na svých serverech obsah, do něhož nezasahují, nemohou ručit za jeho obsah. To má logiku. Jenže není jasné, zda je podle tohohle zákona odpovědné třeba Uloz.to, které do obsahu také nezasahuje, ale má na stránkách vyhledávání. Takže my chceme změnit tenhle zákon a přenastavit pravidla tak, aby bylo možné postihovat ty, kteří na internetu pracují s nelegálním obsahem. Teď, když zažalujeme Uloz.to, bude šance na výhru, s nadsázkou řečeno, padesát na padesát. My chceme mít tu jistotu stoprocentní,“ objasňuje svůj postoj k problematice Žikovská. V závěru rozhovoru si Žikovská stanovuje metu, kterou by chtěla dosáhnout v potírání pirátství: „Čísla jsou velmi nepřesná. Každý rok jsou v tomhle směru zveřejňovány odhady, jež jsou kvalifikované, ale stále jen odhady. Ta čísla jsou v Česku údajně kolem 50 procent populace (přičemž 100 procent je všechno včetně kojenců a důchodců), která stahuje nelegální soubory. Ale znovu zdůrazňuji, je to odhad.“ Žikovská by ráda dosáhla toho, aby se tento odhad snížil na 10 procent. Dodejme, že nic jako „stahování nelegálních souborů“ v Česku v oblasti zábavy neexistuje. Stahovaní autorsky chráněného obsahu pro osobní nekomerční potřebu je zcela legální, což právnička Žikovská pochopitelně ví. Není tedy divu, že se česká skupina Anonymous ohradila proti tomu, že ředitelka IFPI záměrně šíří nepravdivé informace. V Reflexu to opět předvedla názorně. Aktualizace (16.2. 13:45) – Reflex mezitím zveřejnil na webu úvodní část rozhovoru s Petrou Žikovskou. (haw | id: 33612)

strana 8

PIRÁTSKÉ NOVINY

Piráti chtějí za ministry odborníky 13. 2. 2012 Celostátní fórum Pirátů schválilo novelu jednacího řádu, která upravuje způsob, který upravuje případnou účast Pirátů na vládě. Koaliční smlouvu

musí schválit celostátní fórum a ministry se mohou stát i odborníci z řad registrovaných příznivců.

Před několika dny došlo ke změně jednacího řádu celostátního fóra Pirátské strany. Piráti, znechucení ministry, kteří svému resortu nerozumí, se rozhodli, že takovým situacím je dobré předcházet už z principu. Odstrašující případy typu ministra Johna (televizní moderátor a ministr vnitra), Dobeše (vězeňský psycholog a ministr školství) nebo Bessera (zubař a ministr kultury) přesvědčily celostátní fórum Pirátů, že je nutné hledat mechanismy, jak se takovým, v české politice bohužel běžným, případům vyhnout.

Pro Piráty je důležitější, aby byly uskutečňovány pokrokové a reformní myšlenky, než aby se řešila stranická příslušnost.

Nejprve je nutné vysvětlit, co se vlastně stalo. Piráti si uvědomují, že je jejich voliči volí pro jejich program. Chtějí také vnést do politiky určitou erudovanost a kultivovanost. Celostátní fórum proto rozhodlo, že se bude moci stát ministrem za Piráty nejen člen strany, ale i registrovaný příznivec. Čeho tím chtějí Piráti dosáhnout? Ministři by měli být odborníci a rozumět svému oboru Znalost problematiky je pro Piráty jednou z klíčových podmínek výběru. Ministr, který nerozumí svému ministerstvu, svému resortu škodí, nezná různé možnosti řešení a může být snadno manipulován. Manipulace je nebezpečná ze strany různých lobbistických skupin, které označují své názory za nestranné a objektivní informace. Neinformovaný ministr potom hájí zájmy těchto organizací a ne občanů. Otevřenost novým myšlenkám Registrovaní příznivci souhlasí s Pirátskými myšlenkami, ačkoliv nejsou členy strany. Piráti považují za jednu z nejdůležitějších lidských svobod svobodnou volbu. Pokud uznávaný odborník slíbí, že bude dodržovat Pirátský program, kterému občané dali důvěru, Piráti ho nebudou ke členství ve straně nutit.

Možnost volby skutečných odborníků, ne politických figurek Je veřejným tajemstvím, že někteří ministři jsou vybíráni jen podle toho, aby podporovali tok peněz ze státu do jejich mateřské strany. S tím Piráti naprosto nesouhlasí a žádají, aby ministři jednali pouze ve veřejném zájmu a podle Pirátského programu. Změnou stanov proto Piráti odsouhlasili, že je možné hledat odborníky i vně Pirátské strany. Tímto mechanismem se Piráti pokusili zaručit, že funkcí ministra bude pověřen jen člověk, který prosazuje program Pirátské strany, ale přitom je i odborníkem, který bude řídit svěřený úřad odpovědně. Politiků, kteří ve svém resortu jen dělali škodu, měla Česká republika už dost. A Piráti toho mají dost také. Návrh předložil celostátnímu fóru republikový výbor, který v prosinci přidal do programu odstavec o volbě ministrů: V současném ústavním systému chybí oddělení zákonodárné a výkonné moci. Uvědomujeme si, že náprava vyžaduje ústavní změny a potrvá ještě dlouho. Pokud se nám podaří v současném systému získat křeslo ministra, vybereme z řad členů a příznivců odborníka v dané oblasti, který předloží nejlepší záruky plnění Pirátského programu. Volba ministrů, jejich odvolání a stanovení odborných požadavků na funkci ministra budou spadat do výlučných pravomocí celostátního fóra. Plný text usnesení celostátního fóra je k dispozici na stránkách celostátního fóra. (ghod | id: 33607)

Pirátské noviny – prostor pro otevřenou diskusi 10. 2. 2012 Pokud vás zajímá, kdo je náš tajný sponzor, budete ovšem zklamáni. Píšeme zadarmo a provoz Pirátských novin zajišťuje Martin Brož, náš vydavatel, z vlastních zdrojů. ČLÁNEK BYL NAPSÁN PRO INTERNETOVOU VERZI PIRÁTSKÝCH NOVIN.

Cílem Pirátských novin je stát se respektovaným on-line deníkem, názorově blízkým pirátským myšlenkám. Přinášíme informace, které často jinde nenajdete a věnujeme se aktuálním událostem z pirátské perspektivy. Redakční rada Zakladatel, provozovatel a majitel domény piratskenoviny.cz je místopředseda Pirátů Martin Brož. Martin má na starosti správu stránek po technické stránce, tvorbu a výběr obrázků, zveřejňuje řadu článků, kreslí komix a když se nudí, vymýšlí nové rubriky, jako třeba úspěšnou Jednou větou. Podepisuje se Brooch. Vedl si blog na Lupě, než ho vyhodila. Martin Brož na vlastní náklady financuje provoz portálu. Poskytuje hosting, platí za domény a dodal nám redakční systém. Šéfredaktoři = lidé s právem publikovat článek Kromě Martina existují další tři lidé s pravomocí zveřejňovat články, říkejme jim pracovně šéfredaktoři: Jakub Michálek, šéf administrativního odboru Pirátů a pirátský expert na kopírovací zákon, dohodu ACTA apod. Paralelně studuje práva a Matfyz, zároveň napsal podstatnou část Pirátského volebního programu. Podepisuje se jménem, zkratkou jmi nebo jinou zkratkou. Mikuláš Ferjenčík, místopředseda Pirátů, který nyní poměrně nerad vede pirátský mediální odbor (píše tento článek, v zájmu zdání objektivity v množném čísle). Má na starosti složení redakce, snaží se psát, ale příliš často se k tomu nedonutí a přiděluje úkoly překladatelům. Podepisuje se celým jménem nebo mik. Vede si blog na Respektu. Spolu s Martinem Brožem odpovídá na emaily redakci. Emil Havran, který se v kulturní branži pohybuje od 80. let minulého století, působil jako hudební promotér a produkční v alternativní sféře, v posledních

pěti letech publikuje v různých periodikách a na obskurních i neobskurních webech. Emil Havran stál u zrodu Pirátské strany v ČR, ale před přímým zapojením ve straně dal přednost podpoře pirátského hnutí na nezávislém základě. Emil Havran je jednou ze záruk, že Pirátské noviny nejsou stranický plátek. Podepisuje se hav anebo red. (Podpis red používají i další členové redakce, pokud se jedná o zprávičku nebo neideologický text, kde nepovažujeme autorství za podstatné, pozn. red.) Vztah k Pirátům Pirátské noviny zcela spadají pod správu provozovatele Martina Brože. Jednotlivé orgány Pirátské strany nemohou do každodenního chodu Pirátských novin přímo zasahovat. Mezi Pirátskou stranou a Pirátskými novinami nejsou žádné finanční vztahy, jak je možné zjistit i z trasnparentního účetnictví strany. Vztah k Pirátské straně je řešen dvěma kontrolními mechanismy: kontrolní komise Pirátů dohlíží na to, aby provoz Pirátských novin Piráty nepoškozoval (pro názornost extrémní příklady – nechceme, aby se z Pirátských novin stala například hlásná trouba IFPI nebo Protipirátské unie, aby noviny šířily mezi lidi poplašné zprávy, apod.) mediální odbor Pirátů má právo veta na jmenování nových šéfredaktorů. Jediná forma sankce, kterou může Pirátská strana uplatnit vůči novinám, je odvolat členy redakce z jejich stranických funkcí, případně jim uložit jiný trest podle vnitřních předpisů. Nemůže je ale přímo donutit vydat nebo nevydat článek. Redakce Kromě výše zmíněné redakční rady máme desítky pravidelných či nepravidelných přispěvatelů, v poslední době si zřejmě největší pochvalu zaslouží Martin Doucha, který překládá zajímavé zahraniční texty týkající se Pirátů.

V redakci zatím figurují především členové nebo registrovaní příznivci Pirátů, to je velmi podstatné, na druhou stranu spolupráci s externisty do budoucna plánujeme a vítáme. Rádi otevřeme prostor i našim kritikům, zejména v rubrice Názory uveřejňujeme polemiky. Články na Pirátských novinách nejsou tiskové zprávy, vyjadřují názory svých autorů a nelze je brát jako oficiální postoje Pirátů ani jiného politického subjektu. Naopak často prezentujeme postoje, na kterých v Pirátské straně shoda není, otevíráme diskusi a obecně se snažíme obohatit Internet o prostor, kde je možné pirátská témata diskutovat i z jiného úhlu, než který nabízí Pirátská strana. Členská základna Pirátů ale „své“ noviny pozorně sleduje a pokud bychom se pustili na tenký led, velmi rychle to zjistíme. Oficiální stanoviska Pirátské strany, která podobně jako ostatní media čas od času přebíráme, uvádíme s podpisem pirati.cz, případně explicitně uvedeme, že se jedná o tiskovou zprávu. Pirátské noviny píšeme a spravujeme ve svém volném čase na čistě dobrovolnické bázi. Byť jsme často v Pirátské straně ve vedoucích funkcích, Pirátské noviny chceme vytvářet spíše jako obecně Pirátské médium než jako kanál propagandy Pirátské strany. Narozdíl od řady jiných médií svou politickou preferenci veřejně deklarujeme. Jak se můžeš zapojit ty? Pokud se chcete stát členem redakce, můžete napsat Mikulášovi ([email protected]), který spravuje lidské zdroje v redakci. Jednotlivé články posílejte na adresu redakce ([email protected]). Pokud budou zapadat do redakčního plánu, odpovídat tematicky Pirátským novinám a budou uvádět pravdivé informace, rádi je přineseme našim čtenářům. (red | id: 33598)