MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií
Katedra sportovních aktivit
PŘÍPRAVA DRUŽSTVA FUTSALU Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
PaedDr. Zdeněk Zítka
Radek Mísař
Brno, 2006
2
OBSAH Úvod …………………………………………………………………. 1. Historie futsalu …………………………………………………..... 2. Základní pravidla………………………………………………….. 3. Taktika hry a herní systémy ……………………………………….. 3.1 Obrana základní ……………………………………………. 3.1.1 Formy obrany …………………………………….
3.1.2 Obranné systémy …………………………………
3.2 Útok…………………………………………………………
3
4
6
11
13
13
15
16
3.2.1 Formy útoku ………………………………….. ….
16
3.3 Standardní situace …………………………………………
19
3.2.2 Útočné kombinace ………………………………..
16
3.3.1 Středový kop ……………………………………...
19
3.3.3 Aut ………………………………………………...
20
4. Příprava na zápas …………………………………………………...
22
4.2 Práce s míčem ……………………………………………….
23
3.3.2 Rohový kop ……………………………………….
3.3.4 Trestný kop ………………………………………..
4.1 Zahřátí a rozcvičení organismu …………………………….
20
21 22
4.3 Kompenzační cvičení ………………………………………..
23
4.3.2 Vlastní kompenzační cvičení ………………………
26
4.3.1 Kineziologický rozbor sportovní disciplíny ……….
5. Vyhodnocení trenérského působení ………………………………..
24
30
Závěr …………………………………………………………………… 34 Použitá literatura ……………………………………………………….. 36
3
Úvod Svou práci bych rád pojal jako přípravu futsalového týmu na úrovni
Brněnské 2.třídy, kterou sám hraji v týmu Parmagianni. Hráče z tohoto týmu
jsem se rozhodl využít k praktické části mé bakalářské práce. Trenérským
působením se budu snažit tento tým pozvednout v tabulce, či dokonce posunout o soutěž víš, na úroveň 1.třídy. Tím bych chtěl dokázat, že kvalitním trenérským
působením lze i tým, ve kterém mnozí hráči neznají ani základní pravidla hry a většinou se žádný z nich nesetkal s odborným vedením trenéra, dovést k lepším výsledkům.
Seznámení se s pravidly je důležité v každém sportu, a proto i já bych tuto
kapitolu nechtěl opomenout. V práci se budu zabývat základními herními variantami, jak v útoku, tak v obraně. Obecně se tedy dá říci, že se budu snažit
zavést do týmu taktiku na jednotlivá utkání. Neméně podstatnou část této práce budu věnovat činnostem zahrávání standardních situací, které v našem týmu
s trochou nadsázky většinou vedly k ohrožení vlastní branky. V poslední části práce bych se chtěl věnovat základním protahovacím a kompenzačním cvičením,
protože právně neznalost potřeby zahřátí a protažení alespoň hlavních svalových skupin, vede k častým zraněním a oslabování týmu jako takového.
O samotném futsalu existuje poměrně málo písemného materiálu, proto
budu čerpat i z literatury, která se věnuje velkému fotbalu a z ní vybírat vhodné prvky, které se dají aplikovat při přípravě hráčů futsalu.
Téma mé bakalářské práce je značně rozsáhlé, a proto bych jej rád později
rozšířil v diplomové práci. Doplnil bych téma kondiční přípravy, která u hráčů futsalu představuje velký problém. Dalším prvkem, na který bych se chtěl zaměřil,
je individuální technika hráče, jak v obranné, tak v útočné činnosti. Velice
zajímavá by byla také kapitola o psychické přípravě hráče, a to zejména při zvládání startovních a předstartovních stavů. Tato oblast je velice důležitá a podle mého názoru by se neměla podceňovat.
4
1. Historie futsalu V roce 1974 oddíl sálového fotbalu uruguayského týmu Peňarol
Montevideo v rámci svého turné navštívil Československo a sehrál v Praze propagační utkání s výběrem pražských ligových fotbalistů.
Po odmítnutí ČSTV se akce uskutečnila pod patronací redakce Mladého
světa. Hrálo se tzv. „Líným míčem“, který činil našim hráčům značné problémy a snad proto jsme prohráli 4:1, když čestnou branku za náš výběr vstřelil Antonín
Panenka. Dík televiznímu přenosu se o fotbálku s míčem, který je přizpůsoben pohybu v hale, dozvěděla široká veřejnost a už druhý den se přihlásili házenkáři a fotbalisté Lokomotivy Vršovice se žádostí o zapůjčení specifického míče. V dalších dnech se hlásili další a redakce MS se stala centrem nově rodícího sportu.
Peňarol zde zanechal 2 míče a n. p. GALA Prostějov nám podle nich
vyrobil první série prakticky stejné kvality. ČSTV měl ve svém programu zakotven masový rozvoj rekreačního sportu, sálové kopané však nevěnoval
pozornost ani v době jejího velkého rozmachu (cca 30 000 členů). Tíha organizace spočívala na redakci MS a hrstce dobrovolníků. Pro zlepšení finanční situace požádal v roce 1983 Ústřední štáb sálové kopané (řídící orgán složený z
dobrovolných pracovníků) orgány SSM o zařazení do programu postupových soutěží, což bylo akceptováno.
Od roku 1990 je náš Svaz sálového fotbalu (SSF) zaregistrován jako
občanské sdružení u Ministerstva vnitra a funguje jako zcela samostatný svaz. V
následujícím roce jsme měli první Valnou hromadu, která se až do roku 2000 opakovala vždy po dvou letech. Od roku 2001 je Valná hromada svolávána po
čtyřech letech. Valná hromada volí pětičlenný Výkonný výbor SSF ČR – Futsal, který
v
následujícím
období
řídí
celou
činnost
SSF
ČR.
Od roku 1996 je nejvyšší soutěží v ČR Celostátní liga. Mistr ČR má vždy právo účasti Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ) . Dalším herním článkem jsou
krajské soutěže – ligy, oblastní soutěže. Vítězové krajských lig se zúčastňují
kvalifikace o celostátní ligu, do které postupují první dva týmy. V každém roce pořádá SSF ČR – Futsal i soutěž „Český pohár“. Začíná okresním kolem, přes
krajské finále až po dvoudenní finále „Českého poháru“. Vítěz poháru má právo
5 účasti v PVP EZ. V současné době má náš svaz na 5 000 členů. Soutěže se hrají i v mládežnických kategoriích.
Ve světě se hraje sálový fotbal pod názvem FUTSAL pod vedením světové
federace - FIFUSA, která byla založena 25. 7. 1971 v Brazílii a v současné době sdružuje celkem 34 zemí všech kontinentů. Název FUTSAL byl odvozen od brazilského Futebol de Salao (doslovně – fotbal v sále resp. hale).
Pod vedením této světové federace proběhlo již 8 MS, vždy po třech
letech. ČR se zúčastnila všech MS mimo posledního v roce 2000, kde nestartovala z ekonomických důvodů. Na MS v Mexiku jsme skončili na 9. místě z 20 zemí.Na našem posledním vystoupení MS na Tchaj-Wan 2004 jsme skončili na 8. místě.
Evropská federace sálového fotbalu U. E. F. S. uspořádala již 6x ME, 11
ročníků PMEZ a 5 ročníků PVP. Všech těchto soutěží se pravidelně zúčastňujeme
a dle dosahovaných výsledků patříme k evropské špičce. V letošním roce se náš mistr ČR z loňského roku zúčastní v listopadu Světového poháru v Jakutsku, kde bude zastupovat Evropu na přehlídce mistrů kontinentů.
zdroj: www.futsal.cz
6
2. Základní pravidla Počet hráčů: Na začátku 4 + 1 brankář. Minimální počet hráčů jednoho týmu jsou tři – 2 + 1. Klesne-li počet hráčů pod tři, je zápas ukončen.
Střídání: Střídá se hokejově, kromě brankáře, který může být vystřídán jen, není-
li míč ve hře. Obě mužstva střídají pouze na jedné straně ve vymezeném území. Chybné střídání je trestáno žlutou kartou.
Výstroj: Hráč nebude mít na sobě nic, co by mohlo ohrozit jak jeho bezpečnost, tak bezpečnost ostatních (přívěsky, tvrdé fixační obvazy...). Kopačky s kovovými kolíky jsou zakázány!
Branka: Branka neplatí: přímo z autu, rukou, přímo z výhozu brankáře, přímo z nepřímého volného kopu, autu nebo rohu zahraného do vlastní branky (kope se roh), výhozu brankáře do vlastní branky (výhoz se opakuje). Žlutá karta se uděluje:
- kopne-li úmyslně hráč do soupeře - skočí na soupeře
- napadne protihráče zezadu - plivne na soupeře - drží soupeře
- úmyslně zahraje rukou
- za skluz při němž ohrozí protihráče - proviní se nesportovním chováním -
vstoupí-li při střídání na hřiště mimo prostor k tomu určený nebo dříve než hrací plochu opustí střídaný spoluhráč
- dává slovem či gestem nesouhlas s výrokem rozhodčího
7 Červená karta:
- proviní-li se hráč nebezpečným faulem - chová se hrubě a nesportovně
- podruhé se proviní napomínatelným přestupkem
Dojde-li k vyloučení hráče, nesmí se dotyčný hráč znovu vrátit do hry, ale musí se neprodleně odebrat do šatny. Jeho družstvo pokračuje ve hře po dobu dvou minut oslabeno o jednoho hráče, pokud v této době neinkasuje branku. Po dvou
minutách či po obdržení branky smí postižené družstvo doplnit počet hráčů na hrací ploše některým náhradníkem.
4 vteřiny: Míč musí být rozehrán do 4 vteřin při autu, rohu, přímém i nepřímém kopu, při rozehrávání brankářem z brankoviště. Brankář musí rozehrát
do 4 vteřin i pokud má míč na noze nebo pod kontrolou.
Vzdálenost od míče: Při autu a zahajovacím výkopu musí být protihráč vzdálen od míče 5 metrů, při přímém, nepřímém, pokutovém a rohovém kopu 5 metrů.
Brankář: Opustí-li míč hřiště za brankovou čarou, vrací ho do hry brankář výhozem. Může ho vyhodit kamkoliv. Brankář smí chytat do ruky
přihrávky spoluhráčů, přihrávané od kolene výš. Vyhodí-li brankář míč,
nesmí mu ho spoluhráč přihrát zpět, pokud nebyla přerušena hra, míč
nepřekročil polovinu hřiště nebo se ho nedotkl soupeř. Brankář nesmí být v brankovišti nijak atakován.
Hra na zemi: Zalehnutí nebo sevření míče nohama je posuzováno jako bránění ve hře.
zdroj: www.futsalpm.cz
8
Výklad pravidel Kdy je míč mimo hru?
Pouze a jedině, pokud celým objemem překročil autovou čáru. Tedy i pokud se jí pouze dotýká, je stále ve hře. Kdy je dosaženo branky?
Opět shodná odpověď - pouze a jedině, je-li míč celým objemem za brankovou čarou.
Za co se kope nepřímý kop?
Za úmyslné bránění bez kontaktu s míčem (faul bez míče), atakování brankáře v
brankovišti, drží-li brankář balon déle než 4 vteřiny, za nadávání, špatné střídání, nesportovní chování a malou domů. Za vše ostatní se kope přímý kop. Co vše se sčítá do akumulovaných chyb?
Vše, za co se kope přímý kop. Za 5 akumulovaných chyb se kope přímý kop ze vzdálenosti deseti metrů.
Musí brankář při penaltě stát na čáře?
Ano, musí. Pohnout z ní se smí nikoliv po zapískání rozhodčího, ale až při prvním dotyku soupeře s míčem.
Musí brankář stát na čáře při kopání desítky za šestý faul?
Nemusí, může se pohybovat v brankovišti, nejblíže pět metrů od míče. Může se desítka rozehrát?
Nesmí! Hráč musí vystřelit, jeho spoluhráč se míče nesmí dotknout dříve, dokud se míče nedotkne soupeřův brankář nebo se neodrazí od konstrukce branky.
9
Může brankář vykopávat z ruky?
Může, pokud chytí míč ze hry. Pokud rozehrává po zakopnutí míče soupeřem za vlastní branku, musí vždy vyhazovat.
Může si brankář hodit balon na nohu a hrát jako normální hráč?
Může, ale pouze pokud chytil míč ze hry, nikdy při rozehrávání po zakopnutí
balonu soupeřem za vlastní branku. I tak ale smí držet míč pouze 4 vteřiny. Na soupeřově polovině toto pravidlo neplatí. Smí se dělat skluzy?
Ano, ale pouze pokud není veden proti soupeři. V každém jiném případě je to
přestupek proti pravidlům. Výjimkou je brankář ve vlastním brankovišti, který není tímto pravidlem omezen.
Může se vždy přihrávat brankáři?
Ne. Pokud brankář rozehraje, nesmí se míče znovu dotknout ani nohou, pokud se
mezitím míče nedotkl soupeř, míč nepřešel přes půlící čáru nebo nebyla přerušena hra.
Lze přímo z autu dát gól?
Ne, ani do vlastní branky. V případě, že je branky dosáhnuto přímo z autu, branka neplatí a soupeř rozehrává roh. Lze přímo z rohu dát gól?
Ano, ale nikoliv do vlastní branky. V takovém případě by soupeř rozehrál roh. Platí gól, pokud si brankář hodí sám míč do brány?
Ano, pokud míč chytil přímo ze hry. Pokud vyhazuje od branky po předchozím zakopnutí balonu soupeřem za brankovou čáru, zahrává soupeř pouze roh.
10 Kdy se jedná o malou domů?
Pokud vlastní hráč úmyslně nahraje nohou od kolene dolů svému brankáři do ruky.
Jakou dobu má hráč na rozehrání standardní situace.
V každém případě 4 vteřiny (od zapískání při penaltě, přímém kopu apod., od postavení míče do klidu při autu či rohu).
zdroj: www.futsalpm.cz
11
3. Taktika a herní systémy Taktiku můžeme definovat jako spolupráci hráčů jednoho mužstva dobře
sladěného a organizovaného v rámci herního modelu, k překonání soupeře jak
v útoku, tak v obraně. Taktická stránka týmu je omezena taktickými schopnostmi
a vědomostmi, významnou roli hraje taktické myšlení. Projevuje se schopností rychle vnímat, zpracovávat a hodnotit informace, které jsou rozhodující pro řešení herní situace.
Důležitý prvek – účinná taktika, přizpůsobená vždy fyzickým, technickým
a psychickým podmínkám hráčů (Stříž, 2002).
Podle počátečního postavení hráčů rozeznáváme základní herní systémy 2-2 a 1-2-1. Tyto herní variace patří do základní taktiky každého týmu . 1) Herní systém 2-2
Systém, kdy se nachází dva hráči vzadu - pravý a levý obránce a dva hráči vpředu
- pravý a levý útočník (obr. 1. – 3.)
Obr. 1: Systém 2-2
Obr. 2: Systém 2-2 útok
12
Obr. 3: Systém 2-2 obrana
2) Herní systém 1-2-1
U tohoto systému se nachází jeden hráč vzadu jako stoper, dva hráči jako křídla a
poslední hráč je na hrotu kosočtverce jako pivot ( obr. 4. – 6.).
Obr. 4: Systém 1-2-1
Obr. 5: Systém 1-2-1, útok
Obr. 6: Systém 1-2-1, obrana
13
3.1 Obrana
Cílem každé obrany je neutralizovat každého útočníka a zabránit gólu.
Soupeř nesmí získat prostor a proto se snažíme získat s předstihem míč. Obranná hra nastupuje po ztrátě míče a měla by být úkolem pro každého hráče. Dobrá obrana připravuje výhodné situace pro útok. (Stříž, 2002)
3.1.1 Formy obrany Zónová obrana: je specifická tím, že každý hráč brání určitou část hřiště, obránci věnují pozornost pohybu míče a ne pohybu hráče.( obr. 7. – 8.)
Obr. 7: Zónová obrana 2-2 základní postavení
Obr. 8: Zónová obrana 2-2 přesouvání ve směru pohybu míče
14 Osobní obrana: odlišuje se od zónové tím, že každý hráč brání svého protihráče a měli by se věnovat více svému hráči, než pohybu míče. ( obr. 9.)
Obr. 9: Osobní obrana každý hráč hlídá svého protihráče
Osobní i zónovou obranu s presingem: používá se v případě, když chceme zrychlit obranou hru v zájmu získání míče. Můžeme se setkat s individuálním presingem na hráče nebo presingem v zóně. Je dobré se k němu uchylovat, jestliže: -
-
-
máme početní převahu-přesilovka
máme ke konci střetnutí nepříznivé skóre – většinou osobní presing
chceme-li získat míč v situaci, kdy je pravděpodobné, že o něj může soupeř přijít (Stříž, 2002)
15
3.1. 2 Obranné systémy Obranný systém je takové rozestavení hráčů, které vede k co nejlepšímu
zabezpečení prostoru před vlastní bránou. Systémy se musí přizpůsobovat jednak vzhledem k vlastním hráčům ale i k rozestavení soupeře.
Systém rozestavení hráčů 2-2 Obranná činnost bránících útočníků – krytí spoluhráče a uzavírání cesty možné přihrávky. (obr.10. – 11.)
Obr. 10: Systém rozestavení hráčů 2-2 základní postavení
Obr. 11: Systém rozestavení hráčů 2-2 krytí spoluhráče a uzavírání cesty možné přihrávky
16
3.2 Útok
Cílem útoku je co nejdříve po získání míče vstřelit branku. K tomuto cíli vede několik cest.
3.2.1 Formy útoku
Formy útoku jsou rychlý protiútok a postupný protiútok.
3.2.2 Útočné kombinace
Pod tímto pojmem si představujeme souhru hráčů, kteří se snaží překvapit soupeře.
a) Útočné kombinace 2 – 1 (obr.12. – 14.)
Obr. 12: Varianta A
17
Obr. 13: Varianta B
Obr. 14: Varianta C
b) Útočné kombinace 3 – 1 (obr. 15.)
Obr. 15: Varianta A
18 c) Útočné kombinace 3 – 2 (obr. 16.)
Obr. 29: Varianta 3na 2
Obr. 16: Varianta A
d) S rozestavením hráčů 3 – 1 (obr.17.)
Obr. 17: Varianta A
19 e) S rozestavením hráčů 4 – 0 (obr.18.)
Obr. 18: Varianta A
f) S rozestavěním hráčů ze 4 – 0 na 3 – 1 (obr.19.)
Obr. 19: Varianta A
3.3 Standardní situace Zahrávání standardních situací může týmu nejen pomoci k dobrým
výsledkům, ale i k větší jistotě a sebedůvěře celého týmu. Nejen gól, ale i dobře
zahraná situace může povzbudit celý tým. Je důležité zautomatizovat zahrávání standardních situací. Proto vybírám takové varianty, na které mám v týmu hráče. Každý hráč musí znát své postavení, vědět o pohybu a reakcích na danou situaci.
3.3.1 Středový výkop
Rozehrává se na začátku utkání a po poločase ze středového kruhu.(obr. 20.)
Obr. 20: Středový výkop
20
3.3.2 Rohový kop
Zahrává se v případě, kdy bránící hráč zahraje míč za vlastní brankovou čáru. (obr. 21.)
Obr.21: Příklady zahrávání rohových kopů
3.3.3 Aut
Stejně jako u fotbalu se rozehrává aut po zahrání míče za postranní čáru, ale už u rozehrání je rozdíl. Rozehrává se nohou a ne autovým hodem.Aut může být
zahraný jednak z vlastní poloviny , čili obranné a i z poloviny útočné.(Obr. 22.)
21
Obr.22: Příklady provedení autů
3.3.4 Trestný kop
Následuje po faulu na hráče. Rozlišujme kopy přímé a nepřímé.(obr.23.)
Obr. 23: Příklady provedení trestných kopů
22
4. Příprava na zápas 4.1 Zahřátí a rozcvičení organismu Rozcvičení by mělo trvat minimálně 15 minut.
Důležitější než strečink samotný je zahřátí organismu po dobu minimálně pět minut při tepové frekvenci 90-130 tepů za minutu.
Zahřátí- běh mírným až středním tempem s různými obměnami- běh s míčem bez
míče, střídat prvky atletické abecedy (zakopávání, liftink, skipink), běh pozpátku, poskoky stranou, běh stranou-pravá přes levou a naopak.
Strečink: strečink provádíme v případě, že je organismus řádně zahřátý.
Zaměřujeme se na partie, které jsou daným sportem nejvíce namáhány. U futsalu jsou to hlavně dolní končetiny.
Strečink by se měl provádět systematicky od hlavy k dolním končetinám či naopak.
-
-
Úklony hlavou
Uvolnění krční páteře: kruhy hlavou
-
Protažení natahovače paže: vzpažit pokrčmo pravou, táhnout
-
Protažení natahovače kyčle a ohybače kolena: překážkový sed,
-
Protažení ohybače kyčle a natahovače kolena: zanožit pokrčmo
-
Protažení ohybače hlezenního kloubu: stoj přednožmo pravou,
loket pokrčené paže tak, aby směřovala k protější lopatce
vzpřímený trup se přibližuje k natažené dolní končetině
pravou, ruka táhne patu vzhůru a k tělu
hmotnost těla se přenáší na přední pokrčenou dolní končetinu, zadní končetina je natažena, pata se dotýká podložky, obě chodidla jsou rovnoběžná
23 -
Protažení přitahovače dolních končetin: podřep únožný pravou, maximálně protaženou pravou nohu plynule zatěžujeme pravou rukou položenou na pravé kyčli
-
Protažení vzpřimovače trupu: vzpažit sepnuté horní končetiny,
-
Protažení ohybače trupu: úklon ve stoji mírně rozkročném,
-
-
propnout a vytáhnout z ramen
vzpažit pravou paži, přitisknout k hlavě a pohybovat se ve směru úklonu
Protažení přitahovače dolních končetin: dřep únožný pravou, natažená dolní končetina je propnuta, prsty se lehce dotýkají podlahy, hlava zpříma
Protažení ohybače kyčle: dřep zánožný pravou, trup v co
nejširším postoji v prodloužení mírně pokrčené dolní končetiny,
hlava zpříma, ruce se opírají o podložku, koleno svírá pravý úhel, -
nepřesahuje špičku nohy
Protažení přitahovačů dolních končetin: stoj rozkročný se sunem nohou pomalu rozšiřuje, trup je vzpřímený
4.2 Práce s míčem -
krátké přihrávky na jeden dotek ve dvojicích
-
dlouhé přihrávky se zpracováním do pohybu ve dvojici
-
dlouhé přihrávky ve dvojicích, druhý hráč vrací míč jedním
-
narážečky ve dvojicích
dotykem hlavou nebo nohou
4.3 Kompenzační cvičení V této kapitole se chci spíše zaměřit na to, které části těla (svaly) jsou při
futsalu nejvíce zatíženy a jaká cvičení vybrat, aby u hráčů nedocházelo
k negativním odchylkám od správného držení těla či k ke svalové nerovnováze,
případně tyto již vzniklé odchylky vyrovnávat. Cílem je tedy prevence všeho
negativního, jenž i futsal, jako každý sport, přináší. Cílem jsou kompenzační cvičení pro futsalisty.
24
4.3.1 Kineziologický rozbor sportovní disciplíny V tomto sportu jsou zapojeny všechny segmenty těla, dochází zde
k pohybům těchto segmentů a to cyklickým (př. běhu), tak acyklickým (např. střelba). Základní prvek je běh (pohyb cyklický).
V této části se budu zabývat svaly, které jsou ve futsalu nejvíce zatěžované
a při jakých konkrétních pohybech, dále které části těla jsou méně zatěžovány a
které je tedy potřeba posílit nebo vyrovnat. Navazující třetí a závěrečná část této kapitoly bude obsahovat konkrétní kompenzační cviky. Nejvíce zatěžované svaly a části těla Trojhlavý sval lýtkový – konstantně zatížen při běhu (kopech), skládá se ze tří částí, které přechází v Achillovu šlachu a upínají se na kost patní.
Funkce: hlavní funkce je plantární flexe v hlezenním kloubu a také pomáhá zajišťovat flexi v kolenním kloubu.
Tento sval, skládající se ze tří částí je zatížen hlavně při běhu a různých náhlých
změnách směru. Je třeba ho protahovat při všeobecné cvičební jednotce nejen u fotbalistů, abychom předešli jeho zkrácení a případnému poranění.
Ohybače kolenního kloubu – dvouhlavý sval stehenní, sval poloblanitý a pološlašitý.
Funkce: flexe v kolenním kloubu při běhu.
Skupina těchto svalů je prakticky stále v aktivní činnosti při běhu, který je
základním pohybem ve futsale. Oblast okolo kolene je velmi zatěžována, proto je nutné tyto svaly protahovat a uvolňovat.
Vnitřní strana stehna - třísla - přitahovače kyčelního kloubu
Funkce: vyplývá z jejich názvu.
Tyto šlachy bývají extrémně zatíženy např. při náhlé změně směru v běhu, při
náhlém zastavení apod., proto věnujeme velkou pozornost jejich protažení před zahájením sportovního pohybu.
25 Napínač stehenní povázky
Funkce: abdukce kyčelního kloubu a vnitřní rotace.
Tento sval bývá u futsalistů zatěžován při běhu a bývá u nich často zkrácený.
Poranění oblasti třísel se (z vlastní zkušenosti) dlouho léčí. Proto každý sportovec
nejen futsalisté nesmí zapomenout důkladně připravit tuto oblast na zátěž (zápas nebo trénink).
Vzpřimovače trupu a čtyřhranný sval bederní Funkce: extenze a lateroflexe páteře.
Tyto oblasti svalů jsou při futsalu hodně zatěžovány. Jsou při hře prakticky
neustále v činnosti a je nutné nezapomínat na jejich uvolnění a protažení při komplexní přípravě futsalisty např. v posilovně. Břišní svaly
Funkce: flexe trupu a rotace.
Hlavní měrou se podílejí ve futsalu na velmi časté rotaci trupu, převážně při střelbě. Proto je důležité tyto svaly souměrně (oboustranně) posilovat. Horní končetiny (biceps, triceps, svaly předloktí a sval deltový)
Funkce: flexe extenze v loketním kloubu a zápěstí, abdukce v kloubu ramením.
Horní končetiny jsou při futsalu zatěžovány při běhu a vhazování míče. Při futsalu
jsou nejvíce zatěžovány dolní končetiny, proto je nutné nezapomínat na posílení právě horní část těla tak, aby nedošlo k svalovým dysbalancím a asymetriím. Hluboké svaly šíjové
Funkce: extenze krční páteře.
Tyto svaly jsou namáhány při běhu a zejména při hlavičkování, a proto je tedy důležité tyto svaly protahovat. Dolní fixátory lopatek
Funkce: fixace lopatek dolů a přitažení lopatek k páteři.
Tato oblast není při fotbale moc zatěžována a je nutno ji posilovat. Tyto svaly je
důležité posilovat snad u všech sportovců i nesportovců a to zvláště pro správné držení těla.
26
4.3.2. Vlastní kompenzační cvičení Trojhlavý sval lýtkový - protažení
Cvik: sed pokrčmo pravou – šátek (ručník,švihadlo) za levé chodidlo: vztyčit chodidlo a přitáhnout si ho pomocí šátku k bérci, propínat dolní končetinu
v koleni – pata lehce zvednuta od podložky. Výdrž v protahovací poloze 20 vteřin. Totéž s pravou dolní končetinou (obr.24.)
Obr. 24
Ohybače kolenního kloubu – dvouhlavý sval stehenní, sval poloblanitý a pološlašitý a vzpřimovače trupu - protažení
Cvik: Sed skrčmo roznožný pravou, navléknout šátek (švihadlo) za levé chodidlo. S výdechem se předklonit a přitáhnout se pomocí šátku k propnuté dolní
končetině. Po 10 vteřinách výdrže provést mírné napětí do protahované skupiny svalů mírným povolením kolene a tahem paty levého chodidla směrem k hýždím,
vzpřímit trup a mírně se prohnout. Vydržet asi 7 vteřin, s výdechem uvolnit napětí a přejít opět do předklonu. Cvik opakovat 4 x stranu.(obr.25.)
Obr. 25
a potom provést na druhou
27 Vnitřní strany stehen - třísla - protažení
Cvik 1: Stoj únožný pravou – nohu položit na vyvýšenou plochu. Předklonem a
přitažením těla k napnuté končetině protáhnout. Tuto oblast velmi nenásilně a
pomalu bez prudkých pohybů . Provést cvik také s druhou končetinou. Na každou stranu nejméně 2 x po dobu alespoň 15 vteřin s pravidelným dýcháním.
Cvik 2: Dřep únožný levou, ploska nohy je na podložce, tlačit pánev směrem
dolů. Protahujeme asi 10 vteřin s pravidelným dýcháním, poté změna: špičku
vytočíme vzhůru a přesuneme ruce, pravá ruka zůstává před tělem a levou ruku položíme za levou nohu a snažíme se předklonit k napnuté končetině. V dané poloze opět setrváme několik vteřin a dýcháme. Poté uvolníme a protáhneme druhou stranu .
Napínač stehenní povázky - protažení
Cvik: Leh pokrčmo levou – pravou rukou položíme na levé koleno a nenásilně ho vedeme doprava, pánev zůstává na zemi. V konečné poloze pokrčenou levou nohu propneme.
Vzpřimovače trupu - protažení
Cvik: Sed skrčmo roznožný, chodidla opřená o sebe: rukama uchopit chodidla a
provést ohnutý předklon. V krajní poloze setrvat 15 vteřin, zhluboka dýchat, uvolnit a vrátit se zpět do základní polohy.(obr.26.)
Obr. 26
28 Čtyřhranný sval bederní - protažení
Cvik: Stoj rozkročný mírně pokrčmo, připažit: vzpažit levou a pravou rukou fixovat pánev, přejít pomalu s výdechem do úklonu vpravo. V krajní poloze
setrvat 15 vteřin, zhluboka dýchat. Potom se lehce uvolnit a pomalu se vracet do základní polohy. Totéž provést na druhou stranu. (obr. 27)
Obr. 27
Břišní svaly – posílení
Cvik:Leh pokrčmo, ruce v týl: podsadit pánev a s výdechem postupně odvíjet hlavu, ramena a horní část zad od podložky až do úrovně, kdy se odpoutají od
podložky lopatky. Potom se pomalu s nádechem vracet zpět do základní polohy. Při cvičení nezvedat chodidla od země. Horní končetiny - posílení
Cviky: Řada cviků s činkami nebo na strojích v posilovně, posilování bicepsu, tricepsu, deltových svalů, svalů předloktí atd. případně používáme různá provedení kliku..
Dolní fixátory lopatek - posílení
Cvik: Leh na břiše – připažit, dlaně dolů: Aktivací břišních a hýžďových svalů podsadit pánev, lehce zvednout ramena od podložky, mírně zapažit a vnímat přitažení lopatek k sobě. Po krátké výdrži uvolnit svalové napětí a položit paže zpět na podložku.
29 Hluboké svaly šíjové - posílení
Cvik: Leh pokrčmo, ruce v týl, hlava spočívá uvolněná v dlaních: Pomocí rukou pasivně předklánět zcela uvolněnou hlavu. V krajní poloze setrvat 10 vteřin a potom pomalu pokládat rukama hlavu zpět do základní polohy. (Obr. 28.)
Obr. 28
Oblast páteře – posílení a protažení
Cviky: Důležité je posilovat a protahovat všechny svaly v oblasti zad kvůli správnému držení těla. Fotbalisti často na tuto oblast zapomínají. Hlavně z důvodu malého zatěžování ve srovnání s dolními končetinami na které se
převážně soustředí pří přípravě na zápas či trénink.
30
5. Vyhodnocení trenérského působení Pravidla
Prvním úkolem, kterým jsem se zabýval při přípravě mého týmu, bylo
seznámení se se základními pravidly. Zdá se to zvláštní, ale i po dvouletém
působení v této soutěži většina hráčů měla problémy se základními pravidly, ať už u zahrávání autů, rohových kopů nebo přímých či nepřímých kopů. Tato neznalost
vedla nejen ke zdržování útočných akcí, ale i ke ztrátám míče a někdy i k obdržení
branky. Než se náš tým zorientoval ve vzniklé situaci po výroku rozhodčího, soupeř rozehrál a v horším případě i skóroval.
Základní pravidla jsem se snažil vybrat z rozsáhlého souboru pravidel,
která jsem získal na internetu a v literatuře (např. Soubor předpisů svazu futsalu ČMFS). Podle mé zkušenosti hráčům na úrovni 1., 2. a 3. třídy stačí pár základních pravidel: jak a kdy se nachází míč ve hře, mimo hru, jak se zahrávají auty, rohy, přímé a nepřímé kopy, malá domů a podobně. Tuto část přípravy mohu brát za nejjednodušší na celém mém trenérském působení. Tým přijal
jednu hodinu teoretické přípravy vstřícně. Během krátkého času se všichni v celém týmu s pravidly seznámili a v dalších zápasech jsme chyby plynoucí z neznalosti pravidel eliminovali na minimum. Taktika a herní systémy
Dalším neméně závažným nedostatkem, který jsem se snažil při svém
působení v týmu změnit, bylo postavení obranné a útočné formace. Často se stávalo, že se 4 hráči setkali u míče a zbytek prostoru byl nepokryt. Snažil jsem se z dostupné literatury vybrat základní základní útočné kombinace.
herní systémy -
obranné formace a
Z herních systémů se mi nejvíce osvědčil systém 2-2, tedy dva hráči
v obraně a dva hráči v útoku, ze kterého jsem vycházel. Při systému 1-2-1 se často stávalo, že se dva křídelní hráči zaměřili na útok a nestačili se vracet zpět do obrany, a tak docházelo k přečíslení. Proto jsem se vrátil k systému 2-2. I přes menší útočnou sílu jsme vycházeli raději ze zajištěné obrany, což se mi osvědčilo.
Dalšími variantami jako 4-0 nebo 1-3 jsem se vzhledem k zjednodušení a menší vyspělosti mého týmu nezabýval.
31 Obrané a útočné formace
Z forem obrany jsem zkoušel jak zónovou, tak osobní. Po zkušenostech
v několika zápasech jsem upřednostnil osobní obranu na úkor zónové.
Hlavním důvodem je nízká vyspělost hráčů na technicko taktické úrovni. Hráči při zónové obraně špatně obsazovali protihráče a to vedlo často k chaotickým
situacím před naší brankou. V situacích, kdy jsme před koncem zápasu prohrávali, jsme přistupovali i k osobní obraně s presingem. I když tato forma obrany byla
velice úspěšná, mohli jsme ji praktikovat jen po krátkou dobu. Důvodem byla
nízká fyzická kondice, která je ale při praktikování takovéto obrany nepostradatelná.
Tato část byla asi tou nejobtížnější a to hlavně z hlediska vysoké
náročnosti na individuální techniku hráčů. Těžko jsem hledal útočné kombinace, které by vedly ke gólovému úspěchu. Proto jsem se snažil místo vymýšlení
nových kombinací naordinovat hry na zlepšení techniky nahrávek jako jsou bago a jiné.
Standardní situace
Další částí, které jsem se věnoval, bylo zahrávání standardních situací, jak
již jsem napsal v úvodu práce. Mnoho vlastních standardních situací, z kterých
jsme mohli těžit, však ohrožovalo mnohdy vlastní branku. Proto podobně jako u obranné a herní činnosti jsem se snažil vybrat pár variant zahrávání. Tyto situace jsem vybral co možná nejjednodušší a technicky nenáročné, aby je dokázali zahrát
i méně techničtí hráči. Tato zdá se drobná herní korekce v herním podání týmu vedla k úspěchu nejen v tom, že hráči věděli, kde mají stát a co mají hned po
rozehrání dělat, ale i ve spoustě zápasů vedlo toto natrénované rozehrávání ke gólu a někdy to přivedlo tým k celkovému vítězství. Proto bych tuto část ani na nižších úrovních nepodceňoval a věnoval jí určitou část tréninku tak, aby si hráči
zautomatizovali postavení a pohyb u těchto situací. Středový výkop
Většina týmů mu nepřikládá takřka žádný význam, ale jak jsem měl
možnost vypozorovat u prvoligových hráčů a v televizi při mezinárodních utkání,
32 může vést nacvičené rozehrání i ke gólu a nebo alespoň tým získá soupeřův
respekt. To se na začátku utkání jistě hodí. Proto i já jsem se snažil zapracovat tuto herní variantu do hry mého týmu. Rohový kop
Ve vyšších soutěžích mají týmy několik herních variant zahrávání
rohových kopů. Mění je z hlediska herní situace a také z důvodu toho, že kdyby zahrávali rohy stále stejným způsobem, kvalitní soupeř by jejich variantu velmi
brzy rozeznal a to by vedlo k ohrožení vlastní brány. Po mé zkušenosti stačí tým
na úrovni druhé třídy naučit dvě až tři herní varianty, které skoro pokaždé vedou k ohrožení soupeřovi branky, ne-li ke gólu. Aut
Stejně jako u předchozích standardních situací můžeme dobře nacvičeným
rozehráním autu bezprostředně ohrozit soupeřovu branku. Proto jsem se i touto standardní situací podrobněji zabýval a mohu říci, že náš tým z těchto situací dost těžil a soupeře často zaskočil. Tím pádem získával převahu i v celém utkání. Přímý a nepřímý kop
Jsou to velice specifické kopy z hlediska toho, že se pokaždé kopou
z odlišného místa. Ale i tak se dají najít podobné varianty, které jde nacvičit.
Kterou zvolíme, se rozhoduje až ve hře podle místa přestupku. Většinou se tyto situace odehrávají v bezprostřední blízkosti soupeřovy branky a dobře provedený
trestný kop často vede k dobré gólové šanci. Zahrávání necháváme většinou na technicky nejvyspělejšího hráče týmu tak jako většinu standardních situací. Rozcvičení, zahřátí organismu a kompenzační cvičení
Posledním problémem, kterým jsem se zabýval, bylo předzápasové
rozcvičení a kompenzační cvičení, které přicházejí po výkonu. Můžeme jimi předcházet svalovým dysbalancím a mikrotraumatúm.
V žádném případě jsem se nesnažil naordinovat nějaký náročný kondiční
trénink, i když by ho někteří hráči potřebovali, ale snažil jsem se vysvětlit nutnost
33 předzápasového rozcvičení a pozápasové kompenzace. Podle mého zjištění to byl jeden z hlavních důvodů časté absence hráčů v mém týmu, který vedl
k podstatnému oslabení týmu někdy i na více zápasů. Většina hráčů nastoupila do zápasu nezahřátá a nerozcvičená, a to vedlo k častým úrazům. Většinou se jednalo
o natažené a v několika případech i natržené úpony svalů , převážně stehenních. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že i s tímto „nařízením“ se hráči srovnali
celkem dobře. Objasnil jsem jim úskalí nerozcvičeného a nezahřátého organismu.
Většinou se každý již na vlastní kůži setkal s menším či větším zraněním, a proto bylo lehčí přesvědčit spoluhráče o nutnosti této aktivity.
Ve futsalu se střídá hokejovým způsobem a z toho vyplývá, že se dá slabší
fyzická kondice dohnat častějším střídáním. Také trénink převážně zaměřený na fyzickou kondici by mohl hráče, kteří futsal hrají převážně pro zábavu, od něj odradit. Proto jsem se snažil fyzickou kondici dohnat spíše tréninkem zaměřeným
na hru. Zprostředkováním většího množství přátelských utkání jsem se snažil nahrazovat tréninky. Z vlastní zkušenosti vím, že lidé jsou soutěživí, a i když jde
jen o přátelské utkání, dají do toho více energie než na normálním tréninku a fyzická kondice přitom roste rychleji.
34
Závěr Celkový výsledek mého trenérského působení od roku 2003 po sezónu
2004/2005 mohu hodnotit velice pozitivně, jelikož se mi podařilo pozvednout tým
nejen v tabulkových hodnotách, ale hlavně se zlepšil celkový herní projev. Na
kopačky většiny hráčů přišla větší jistota a herní pohoda. Do mého příchodu do týmu také neexistovali tréninky. Povedlo se mi tedy zavést pravidelné tréninky přes zimu a alespoň občasné trénování během sezóny.
Tabulkové postupy dokládám v příloze. Jak je možno vyčíst, v sezóně
2002/2003 postoupil tým do druhé třídy. Za tento postup si nepřipisuji ještě žádné
zásluhy, jelikož jsem přišel do týmu až ke konci sezóny. Od sezóny 2003/2004,
kdy jsem byl v týmu jako hráč, bylo hlavním cílem udržet se v druhé třídě a to se nám bez větších problémů podařilo.
V sezóně 2004/2005 nás dělily od postupu do vyšší soutěže „pouhé“ tři
body. A to nejen já, ale celý tým považujeme za úspěch. Sezóna 2005/2006 je v plném proudu a výsledky týmu jsou na vzrůstající úrovni. Po posílení týmu o tři nové hráče, kteří se bez větších problémů začlenili do týmu, bojujeme opět o čelo tabulky.
Většinou na této úrovni futsalu, kdy týmy spolu hrají dvakrát za sezónu a
takřka neexistuje nikdo, kdo by chodil a studoval hru protihráčů, se stačí naučit pár herních variací, kterými soupeře zaskočíte. Tyto naučené útočné kombinace
mohou vést často k výhře v celém zápase. Tréninky do mého příchodu takřka nebyly a tak jsem se nesnažil hráčům vštěpovat příliš složité herní kombinace,
které se stejně nedokáží naučit a pochopit. Vsadil jsem na přímočaré jednoduché herní variace, které se dají rychle pochopit a zahrát i s méně jak kondičně tak
technicky zdatnými hráči. Futsal v těchto třídách se od prvoligového futsalu liší
převážně rychlostí změny pozicí všech hráčů na hřišti . Na nižších úrovních se hraje spíše staticky a k tomuto stylu hry jsem se snažil přizpůsobovat herní taktiku.
35 A rada na závěr lidem, kteří by se chtěli pustit po stejné dráze jako já.
Z mé zkušenosti je důležité naordinovat hráčům základní taktické pokyny, které
jsou výše rozebrány. Nesnažit se učit hráče podle tréninků prvoligových družstev. Důvody jsou prosté. Hráčům chybí nejen dostatečná technika k zvládnutí těžších herních variant a pravidelné tréninky, ale hlavně fyzická kondice, která je
v moderním pojetí futsalu nepostradatelná. Také je důležité mít na vědomí to, že
všichni hráči této soutěže se futsalu věnují pouze ve volném čase a hlavně pro zábavu. To znamená, že mým cílem nebylo slabé hráče vyřadit z týmu , ale naopak, udržet všechny hráče u sportu, který je baví a přináší potěšení. A to je myslím to nejdůležitější.
36
Použitá literatura Stříž, M. Technicko-taktické zkušenosti. Komise Futsalu ČMFS, 2002, 69 s.
Huděc, P. Kondiční příprava hráče futsalu. Komise Futsalu ČMFS, 2002, 61 s.
Hádková, J. Zdravotní tělesná výchova. Speciální učební texty – 1. část. Praha:
2004.
Syslová, V. Zdravotní tělesná výchova. Speciální učební texty – 2. část. Praha: 2003.
Soubor předpisů svazu futsalu ČMFS. Typographia M&M, 2001, 143 s. Srb, M. Ročenka Futsalu. Typographia M&M, 2002 http://playmakers.web2001.cz/FutsalM.htm http://www.futsalpm.cz/ http://www.futsal.cz/
http://parmagianni.webzdarma.cz/ http://www.b-a-f.cz/
Seznam příloh
Příloha 1: Tabulkové postupy
37
Příloha 1: Tabulkové postupy 3.E třída BM Sezona 2002/2003 Konečná tabulka 1. Olymp
20 15 1
4
93:44
46
3. Senior
20 13 3
4
78:49
42
5
64:39
2. SK Západí 4. Jezdci B 5. Veterán 6. BMT
20 15 0 20 12 2
5 129:50
20 11 4
6
20 11 2
7. Parmagianni 20
9 2
7
35 29
5 4 11
51:95
19
6 1 13
10. United
20
2 0 18
20
37
52:58
20
11. Lucky boys
64:45
38
9
8. Zoner
9. St.Lískovec 20
86:53
45
1 1 18
45:74 29:94
35:125
19 6 4
2.A třída BM Sezona 2003/2004 Konečná tabulka 1. Pegas
30 21 6
3 114:52
69
3. SK Západí
30 19 3
8 144:97
60
2. Jezdci B 4. BMT
5. Incident B 6. Bastr B 7. Fortuna
8. Bl.Flames 9. Poclain
10. Greens B
30 21 3 30 19 2
6
99:53
9 126:77
30 17 2 11 30 17 1 12
91:71 92:43
30 16 3 11 117:85 30 15 6
9
97:78
30 13 4 13
88:92
30 15 3 12
83:83
66 59 53 52 51 51 48 43
11. Parmagianni 30 12 6 12
89:95
13. Bolest
75:103 30
12. Veterán
30 10 2 18
14. Šipka
30
15. Démoni
16. Kástl piv
30 10 0 20 30
8 2 20 5 1 24
vyloučeni
71:95
42 32
68:100 26 52:132 16
38
2.A třída BM Sezona 2004/2005 Konečná tabulka 1. Bastr B
30 22 4
4 118:42
70
3. Bl.Flames
30 20 2
8 136:78
62
2. Poclain 4. BMT
30 20 4 30 19 5
5. Parmagianni 30 18 6
6 126:60
64
6 125:66
62
6 106:76
60
6. Gladiators
30 15 2 13
82:70
8. Řečkovice
30 12 4 14
89:81
30 13 0 17
92:127 39
7. Pizzerie
47
9. Hustopeče
30 12 6 12 105:100 42
10. Magnet
30 11 7 12
11. Napoleon 12. Bolest
30 11 3 16
13. Raz Náraz
30 10 5 15 9 3 18
30
7 4 19
14. Brazil
30
15. Stones
30
16. Veterán
30
8 4 18 3 1 26
40
92:67
40
74:103 36 71:113 35 67:106 30 84:126 28 65:98
25
43:162 10
2.A třída BM Sezona 2005-2006 Podzimní tabulka 1. Řečkovice
15 12 2
1 68:20 38
3. Sokolnice B 15 10 1
4 74:45 31
2. Pizzerie 4. Napoleon
15 11 2 15 10 1
2 76:30 35 4 45:25 31
5. Parmagianni 15
9 3
3 46:35 30
7. Bolest
8 2
5 57:41 26
6. Chlup.poz.
15
8. Hustopeče
15
9. Riders
10. Gladiators 11. Démoni
12. Tučňáci
13. Poclain B 14. SK Západí 15. BMT Ocean 16. Capalík
15 15 15 15 15 15 15 15 15
8 3 6 6 6 3 5 4 4 3 3 3 2 5
4 39:31 27 3 55:33 24 6 38:32 21 6 32:41 19 8 32:46 15 9 37:56 12 8 38:58 11
2 1 12 36:85
7
1 2 12 19:61
5
2 1 12 27:80
7
