Příloha Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů
1
PŘEHLED POŽADAVKŮ DOTAČNÍCH PROGRAMŮ VHODNÝCH PRO MIKROREGIONY (STAV K ČERVNU 2006)
X X X X X X X
X X X X X X X
X
X
3.2 Podpora sociální integrace v regionech 4.1.1 Podpora nadregionálních služeb pro CR 4.1.2 Podpora regionálních služeb pro CR 4.2.1 Podpora nadregionální infrastruktury CR 4.2.2 Podpora regionální infrastrukutry CR
ELZA
3.1 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech
Území ČR mimo Prahy
SROP - Společný regionální operační program
90 90 90 90 90
X
X
2%
85%
X
2%
X X X X X X X
87,5% 93% 100% 97,5% 95% 99% 93%
X X X X X X X
2% 2% 2% 5% 5% 2% 2%
X
75%
X
X
X
X
OPPP - Operační program průmysl a podnikání 1.1 Infrastruktura pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace 1.2 Rozvoj podnikatelské infrastruktury (Pozastaven)
X
5
X
0,5-150
OPRVMZ - Operační program rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství X
X
X
X
-
X
2.1 Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí
X
X
X
3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání
X
X
X
X
X
X
X
2.1.4 Rozvoj venkova /podopatření typu LEADER+
OPI - Operační program infrastruktura 3.2 Zlepšování infrastruktury ve vodním hospodářství
X X
X X
X
X
X
90%
X
OPRLZ - Operační program rozvoj lidských zdrojů 100%
6,2
Fond soudržnosti Fond soudržnosti
URBACT Vytvoření a zajištění funkčnosti sítí měst a územních správních jednotek
X
X
2
X
X
80%
X
5%
4.1 – Profesní vzdělávání a trh práce 4.2 – Všeobecné vzdělání, věda, výzkum, kultura, zdraví a civilní ochrana
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
4.3 – Sítě Ostatní opatření
X X
X X
X X
2 2
X X
80% 80%
X X
5% 5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X X
X X
X X
2 2
X X
X X
80% 80%
X X
5% 5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X X
X X
X X
2 2
X X
X X
80% 80%
X X
5% 5%
X
X
X
2
X
X
80%
X
5%
X
X
X
2
X
80%
X
5%
Pouze invest.
X
1.1 – Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru
Formulář / ELZA
INTERREG IIIA - Česká republika - Svobodný stát Bavorsko
X X
X
J1 II – Kvalifikační opatření na trhu práce a kooperační záměry J1 III – Opatření zaměřená na spolupráci vzdělávacích zařízení terciérního sektoru za účelem transferu know-how mezi společností a hospodářskou sférou J2 I – Závislostní prevence a pomoc závislým / sociálněpsychiatrická pomoc, prevence a podpora zdraví J2 II – Pomoc dětem a mládeži, pomoc postiženým, podpora rodiny, inovační procesy v zařízeních pro děti J2 III – Umění a kultura, sociokultura J2 IV – Školské projekty J3 II - Kooperační projekty k posílení identifikace obyvatel se společným pohraničím – Fondy malých projektů J4 I – Přeshraniční spolupráce v oblasti protipožární ochrany, záchranných služeb a ochrany proti katastrofám J4 II – Podpora přeshraniční spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti
Ostatní podopatření
Pouze u investičního charakteru
G1 II – Investice v oblasti průmyslu, živnostenských podniků, poradenství, veletrhy H2 V – Infrastrukturní propojení v oblasti vysokých škol, vědy a výzkumu J1 I – Zvyšování kvalifikace a příprava na zaměstnání v oblasti vzdělání
Formulář v ELZA
INTERREG IIIA - Česká republika - Svobodný stát Sasko
X
2.2 – Podpora iniciativ místních komunit (Fond mikroprojektů) 2.3 – Rozvoj a podpora přeshraničních organizačních struktur a sítí Ostatní opatření
Pouze invest.
2.1 – Rozvoj cestovního ruchu
Form. ELZA
INTERREG IIIA - Česká republika - Polsko
X
X
Strana 1
Neuznatelné
X X X X X X X
Uznatelné po registraci žádosti o dotaci
X X X X X 90 X 90 X
Uznatelné (Stavební projekty 5%)
X
Uznatelnost nákladů na přípravu projektů
X
Následné - po ukončení etapy nebo celého projektu
X
Průběžné na základě předložených faktur
X
Předběžné/zálohové platby poskytnuté dot. prog.
X
Možnost příspěvku z jiných dotačních programů
90
Max. či max. doporučená výše dotace v mil. Kč
X
Max. výše dotace v %
X
Posudek k EIA / NATURA 2000
X
Dokumentace pro stavební povolení
X
Financování projektu poskytovatelem dotace
Je-li relevantní Dokumentace pro územní rozhodnutí
X X
Cash-Flow projektu / výpočet výnosů projektu
X X
X
Cost-Benefit analýza (od 90 mil. Kč)
X X X X X X X
Podrobný/položkový rozpočet
X X X X X X X
Předběžný rozpočet
2.3 Regenerace a revitalizace vybraných měst
90
Základní studie proveditelnosti (od mil. Kč)
-
Zjednodušená studie proveditelnosti (do mil. Kč)
X
Podrobný popis projektu (včetně analyt. odůvodnění)
-
Základní popis projektu
X
Požadavky na žádost o dotaci
Dobrovolné svazky obcí
2.1 Rozvoj dopravy v regionech 2.2 Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech
Žadatel
Obce
Projektová a rozvojová agentura, a.s.
Omezeno lokalizací projektu či velikostí žadatele
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 1
X
5%
Neuznatelné
5
Uznatelné (Stavební projekty 5%)
80%
Průběžné na základě předložených faktur
5%
Uznatelné po registraci žádosti o dotaci
Uznatelnost nákladů na přípravu projektů
Následné - po ukončení etapy nebo celého projektu
Předběžné/zálohové platby poskytnuté dot. prog.
Max. či max. doporučená výše dotace v mil. Kč
5%
X
Možnost příspěvku z jiných dotačních programů
Max. výše dotace v %
Žadatel
Financování projektu poskytovatelem dotace
4.1 - Rozvoj regionálního trhu práce v kontextu rozšíření EU
X
5
Posudek k EIA / NATURA 2000
X
5
80%
Dokumentace pro stavební povolení
2.2 – Organizace dopravy, plánování a logistika 3.1 – Podpora přeshraničních organizačních struktur a rozvojí sítí 3.2 - Malé projekty včetně akcí typu “people to people” a pilotních projektů
Je-li relevantní
X
80%
X
Dokumentace pro územní rozhodnutí
X
Cash-Flow projektu / výpočet výnosů projektu
X
Cost-Benefit analýza (od 90 mil. Kč)
X
Podrobný/položkový rozpočet
X
Předběžný rozpočet
X
Základní studie proveditelnosti (od mil. Kč)
X
X
Zjednodušená studie proveditelnosti (do mil. Kč)
X
X
Podrobný popis projektu (včetně analyt. odůvodnění)
Omezeno lokalizací projektu či velikostí žadatele
X
1.3 – Fond mikroprojektů Ostatní opatření
Základní popis projektu
Dobrovolné svazky obcí
1.1 - Lidské zdroje, sociální a kulturní rozvoj
Projektová a rozvojová agentura, a.s.
Požadavky na žádost o dotaci
Obce
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 1
X
2
X
X
2
X
X
X
2
X
X
X
X
2
X
X
X
X
2
X
X
X
X
2
X
X
X
X
2
X
X
X
X
2
X
Ivnest.
X
2
ELZA
2
X
Pouze u investičního charakteru
INTERREG IIIA - Česká republika - Slovenská republika
X
80%
X
5%
X
80%
X
5%
X
80%
X
5%
X
80%
X
5%
X
80%
X
5%
X
80%
X
5%
80%
X
5%
X
X
1.2 – Přeshraniční mezipodniková kooperace (MSP), konzultace a poradenství pro přeshraniční aktivity
4.2 - Rozvoj kooperace a infrastruktury v oblasti vzdělání, získávání kvalifikace a ve vědy Ostatní opatření
Formulář / ELZA
INTERREG IIIA - Česká republika - Rakousko
X
X
INTERREG IIIB - CADSES (Žadatelé musejí být zapojeni/se musejí zapojit do již schváleného nebo připravovaného projektu) Pro regiony Cíle 1 Pro regiony Cíle 2
X X
X X
X X
X X
X X
87,5% 75%
X X
X X
87,5% 75,0%
X X
X X
INTERREG IIIC (Žadatelé musejí být zapojeni/se musejí zapojit do již schváleného nebo připravovaného projektu) Pro regiony Cíle 1 Pro regiony Cíle 2
X X
X X
X X
X X
X X
International Visegrad Fund (podmínka spolupráce žadatelů ze všech zemí V4 - s výjimkami) X X X
X X X
X X X
Form.
Malé granty Standardní granty Strategické granty
50% 50% 50%
1,2
X X X
6
X X X
Direct Grants Tzv. přímé granty Evropské komise lze pro dobrovolné svazky obcí nalézt takřka v každé oblasti podpory. Pro výzvy (Call For Proposals) je používán víceméně jednotný systém (rétoricky i systémově). I systém žádostí je obdobný. Ty lze (až na výjimky) podávat i v českém jazyce (preferován je jazyk anglický). Jedná se vesměs o vyplnění relativně rozsáhlého formuláře, který zahrnuje popis projektu, jeho aktivit, cílovou skupinu, časový harmonogram, úkoly jednotlivých aktérů projektu, podrobný rozpočet (dle formuláře) apod. Dále pak přílohy popisující projekt. Systém nerozlišuje obce a svazky obcí, ale jednotně tyto žadatele nazývá Public Authorites - i proto je doporučeno konzultovat každou výzvu. U projektů financovaných EU lze využít partnerského principu což znamená, že jedna obec požádaá jako tzv. Leading partner a ostatní obce DSO budou partnery projekty - jejich náklady jsou rovněž uznatelné.
Ministerstvo průmyslu a obchodu Podprogram příprava průmyslových zón Podropram regenerace průmyslových zón
X X
X X
X X
X X
X X
75% 75%
X X
10% X 10% X
X X
Pozn.: Projekt je potřeba řádně zdůvodnit - dodat analýzy spádové oblasti - nezaměst., vzdělanost, průmysl apod. Jedná se pouze o žádost o registraci projektu, pro další stupně je potřeba mít k dispozici stavební povolení, dokumentakci k VZ apod.
Podprogram akreditace průmyslových zón
X
X
X
X
80%
0,4
Podprogram "Podpora výstavby podporovaných bytů"
X
X
X
X
Program obnovy venkova -dot. titul 6 Program obnovy venkova -dot. titul 7
X X
X X
X
X
X
X
X
X
40%
25
X
X
X
X
X
X
60 % resp. 80%
25
X
X
X
X
X
X
30%
15
X
X
X
X
X
X
50%
2,5
X
X
X
X
X
X
30%
10
X
X
X
X
X
X
80%
X
X
X
X
X
X
60%
X
X
X
X
X
X
40%
X
X
X
X
X
X
80%
X
X
X
Ministerstvo pro místní rozvoj
X X
X
0,8 / jeden
X
X X
X
byt do 80%
X X
X
70% 70%
X X
X X X
1.1 Program – Střední zdroje 1.2 Program – Ochrana zdrojů pitné vody, nebo přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod, nebo opatření u zdrojů znečiš-tění na území NP a CHKO a jejich ochranných pásem 1.5 Program – Rozšíření kanalizačních systémů 2.1 Program snižování emisí u zdrojů provozovaných za účelem veřejně prospěšných činností 2.2 Program rekonstrukce zdrojů znečišťování ovzduší ve smyslu legislativních požadavků zákona o ochraně ovzduší 2.6. Program ochrany ozónové vrstvy Země 2.7.1 Územní program snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší 2.7.2 Program realizace územních programů snižování emisí a imisí znečišťujících látek 3.1 Program péče o přírodní prostředí
0,3
Nesmí přesáhnout společně se SFŽP 80% z CN projektu
Státní fond životního prostředí X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
Strana 2
X
X
X
50%
2,5
X
X
Neuznatelné
X
Uznatelné po registraci žádosti o dotaci
X
Uznatelné (Stavební projekty 5%)
2/rok
Uznatelnost nákladů na přípravu projektů
70%
Následné - po ukončení etapy nebo celého projektu
X
Průběžné na základě předložených faktur
X
Předběžné/zálohové platby poskytnuté dot. prog.
X
Nesmí přMožnost příspěvku z jiných dotačních programů
Max. či max. doporučená výše dotace v mil. Kč
X
Posudek k EIA / NATURA 2000
X
Dokumentace pro stavební povolení
X
Dokumentace pro územní rozhodnutí
2/rok
Cash-Flow projektu / výpočet výnosů projektu
70%
Cost-Benefit analýza (od 90 mil. Kč)
X
Podrobný/položkový rozpočet
X
Předběžný rozpočet
X
Základní studie proveditelnosti (od mil. Kč)
Max. výše dotace v %
Financování projektu poskytovatelem dotace
Je-li relevantní
Zjednodušená studie proveditelnosti (do mil. Kč)
Žadatel
Podrobný popis projektu (včetně analyt. odůvodnění)
X
Základní popis projektu
Dobrovolné svazky obcí
X
Požadavky na žádost o dotaci
Obce
X
Projektová a rozvojová agentura, a.s.
8.1 Program podpory environmentálního vzdělávání a osvěty 8.2 Program podpory výstavby, rekonstrukce environmentálních center 1A. Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů zásobování energií v obcích a částech obcí, včetně bytových domů
Omezeno lokalizací projektu či velikostí žadatele
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 1
X
X
X
X X
X
Pozn: Dotace se poskytuje zpětně na již instalovaná zařízení, nejdéle však 12 měs. v provozu
3.A Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu vody nebo výroby elektřiny ve školství, zdravotnictví, a ob-jektech sociální péče
X
X
X
X
X
X
70%
3,5
X
X
X
8.A Investiční podpora environmentálně šetrných způsobů vytápění a ohřevu TV v účelových zařízeních
X
X
X
X
X
X
50%
2,5
X
X
X
10.A Slunce do škol
X
X
X
90%
X
X
X
1.B Podpora vzdělávání, propagace, osvěty a poradenství v rámci celo-státní strategické kampaně na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie
X
X
X
X
X
80%
X
X
X
2.B Podpora vydávání knižních publikací
X
X
X
X
X
50%
0,25/titul
X
X
X
X
X
X X X X X X X
X X X X X X X
X
X
Česko-Německý fond budoucnosti (Pouze žadatelé, kteří projekt realizují společně s německým resp. českým partnerem) Nadace Partnerství - Základní grantový program Nadace Partnerství - Partnerství pro Kolínsko 2006 Nadace Partnerství - Greenways 2006 Nadace Partnerství - Strom života pro přírodu Nadace Partnerství - Strom života - Malé granty Nadace Partnerství - Místo pod stromy Nadace Partnerství - Stromy pro stezky
X
X
X
50%
1
X
v rozsahu formuláře
Nestátní/nevládní iniciativy (nadace apod.)
X X X X X X X
30% 80%
0,21 0,8 0,1 0,1 0,02 0,17 0,06
X X X X X X
X X X X X X X X
Mnoho dalších ad hoc dotačních programů/grantů spravovaným menšími nadacemi (Nadace Vltava ...) Středočeský kraj Humanitární fond Středočeského kraje Fond kultury Fond obnovy památek Fond sportu a volného času Fond životního prostředí Program obnovy venkova
X X X X X X
X X X X X X
X X X X X X
X X X X X X
X X
X X
X X
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X X X X X X
X X X X X X X
X X X X X X X
X X X X X X X
X X X X X
X X X X X X X
X X
X X X X X X X
X X X X X X
X X 60%
0,5
Ústecký kraj Program podpory směrů rozvoje zemědělství ÚK Fond vodního hospodářství ÚK Program rozvoje ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) Program obnovy venkova
X
X
50-70% 70%
X X
80%
X
X X
X
X
Karlovarský kraj Podpora rozvoje cyklistické infrastruktury KVK Podpora aktivit v cestovním ruchu KVK Příspěvky na drobné vodohospodářské akce Oblast kultury a sportu Informační a komunikační technologie obcí Projekty pro získávání finanční podpory Program obnovy venkova
X
50-75% 75% 80% 80% 90% 75%
0,2 0,1
X X X X X X X
X
Královehradecký kraj Obnova památkového fondu KHK Oblast školství, mládeže a tělovýchovy Podpora cyklodopravy KHK Podpora provozu cyklobusů v turistických regionech Podpora vypracování projektů Profesionalizace svazku obcí Vybavení svazku obcí základní technikou
X X X X X
X X
50% 0,5 70% 0,05-0,2 50-75% 75% 0,75 70% 1 70% 50% 0,2
X X X 30% 50%
60% 50% X X
Jihočeský kraj Produkty a služby v cestovním ruchu Rozvoj infrastruktury podporující šetrnou turistiku Podpora živé kultury Podpora a výstavba vodohospodářské infrastruktury Podpora enviromentální výchovy, vzdělávání a osvěty (EVVO) a podpora stanic pro handicap. živočichy
X X X X
X X X X
X
X
X X X X X
X X X X X
X X
X
80% 80% 80% 70% 70%
0,2 1
70% 70% 70% 70%
30% 30% 30% 30%
X X X X
X
X
Strana 3
Uznatelnost nákladů na přípravu projektů
Následné - po ukončení etapy nebo celého projektu
Předběžné/zálohové platby poskytnuté dot. prog.
X
X
X
X
X
Neuznatelné
30%
Uznatelné po registraci žádosti o dotaci
70%
Uznatelné (Stavební projekty 5%)
0,2
Průběžné na základě předložených faktur
75-90%
Možnost příspěvku z jiných dotačních programů
Max. či max. doporučená výše dotace v mil. Kč
X
Posudek k EIA / NATURA 2000
X
Dokumentace pro stavební povolení
Max. výše dotace v %
Financování projektu poskytovatelem dotace
Je-li relevantní
X
Dokumentace pro územní rozhodnutí
30%
Cash-Flow projektu / výpočet výnosů projektu
70%
Cost-Benefit analýza (od 90 mil. Kč)
0,5
Podrobný/položkový rozpočet
X
90%
Předběžný rozpočet
X
X
X
Základní studie proveditelnosti (od mil. Kč)
X
Zjednodušená studie proveditelnosti (do mil. Kč)
X
Podrobný popis projektu (včetně analyt. odůvodnění)
X
Základní popis projektu
X
Požadavky na žádost o dotaci
Dobrovolné svazky obcí
Podpora vypracování metodik pro posuzování kvality efektivity poskytovaných sociálních služeb - provozní standardy sociálních péče Podpora protidrogové politiky
Obce
Žadatel
Projektová a rozvojová agentura, a.s.
Omezeno lokalizací projektu či velikostí žadatele
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 1
Jihomoravský kraj Podpora zkvalitnění služeb turistických informačních center v JMK Podpora zpracování dokumentace pro rozvoj mikroregionů JMK Podpora tvorba projektů v oblasti vodárenství a odkanalizování a čištění odpadních vod Program v oblasti odpadového hospodářství Podpora v oblasti vodního hospodářství Program rozvoje venkova
0,075
X
X
X
50%
0,1
X
X
X
X
70%
0,5
X X
X X X
50% 50-70% 50/70%
2 5/10 0,1/0,3
50/70% 70%
0,6 10
X
50%
0,05/0,1
X
70%
5 0,1-1
X X X
X X X
X X
X X X X
Zlínský kraj Program obnovy venkova Vodohospodářská infrastruktura v obcích ZLK
X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X
X X
X X
80% 50/60%
X X X X X X X X
X X X X X X X X
X X X X X X X X
80% 80% 50% 70% 70% 75% 80% 70%
X X X X
X X X X
X X X X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X
X X X X
X X X X
X X X X
X X X X
X
X
X
X
X
X
X
X
90%
X
X
X
X
X
90%
X
X X X X
X X X X
X
X X X X
X
X X
X
Plzeňský kraj Podpora rozvoje venkovského cestovního ruchu Podpora v oblasti ochrany vod a zásobování pitnou vodou Podpora oblasti mládeže a sportu Program stabilizace a obnovy venkova
X X
X
Liberecký kraj Podpora zdravotnických vzdělávacích programů Podpora zdravotnických prev. a léčebných programů Podpora kultury Podpora tělovýchovy a sportu Program obnovy venkova Podpora hospodářsky slabých oblastí Zvýšení bezpečnosti na pozemních komunikacích Podpora nakládání s odpady
X X X X X X X
0,03 0,2 0,05 0,05/0,15 0,01/obec 0,25
50% 50% 50%
50% 50% 50%
50%
50% X
X
Moravskoslezský kraj Drobné vodohospodářské akce Podpora aktivit v oblasti životního prostředí Program obnovy a rozvoje venkova Podpora přípravy projektů v oblasti ŽP a zemědělství
X X X
X
75% 70% 70% 75%
X 0,5 5
X 50%
60%
0,3
X
80%
5
50%
Olomoucký kraj Program obnovy venkova Fond na podporu výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury
X
X
Pardubický kraj Podpora programů zdravotní politiky Rozvoj infrastruktury v oblasti vodního hospodářství (zásobování pitnou vodou a odkanalizování) obcí do 2000 obyvatel Podpora kulturních aktivit Podpora budování infrastruktury cestovního ruchu Podpora tvorby propagačních materiálů CR Podpora tvorby produktů cestovního ruchu Podproa realizace rozvojových projektů obcí v problémových mikroregionech Podpora v oblasti rozvoje spolupráce s partnerskými regiony v zahraničí Podpora programů protidrogové politiky
X
X
90% X
X
X
X
70%
22
X
75% 48% 48% 48%
1 0,15 0,3
X X X X
50%
1
X
Kraj Vysočina Rozvoj mikroregionů Čistá voda Systém sběru a třídění odpadů Veřejně přístupný internet II
X X X
X
50% 50% 50% 50%
0,05/0,4 0,4 0,2 0,1
X
X X X X
Strana 4
Příloha Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů
2
DOTAČNÍ MOŽNOSTI OBCÍ A MIKROREGIONŮ V OPERAČNÍCH PROGRAMECH 2007-2013 (STAV K LISTOPADU 2006)
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 ÚVOD ............................................................................................................................................................... 3 REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY.................................................................................................. 4 ROP JIHOVÝCHOD ........................................................................................................................................... 4 ROP JIHOZÁPAD .............................................................................................................................................. 6 ROP MORAVSKOSLEZSKO ............................................................................................................................... 8 ROP SEVEROVÝCHOD .................................................................................................................................... 13 ROP SEVEROZÁPAD ....................................................................................................................................... 15 ROP STŘEDNÍ ČECHY .................................................................................................................................... 18 ROP STŘEDNÍ MORAVA ................................................................................................................................. 22 OPERAČNÍ PROGRAMY (NÁRODNÍ – RESORTNÍ) ........................................................................... 25 INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM – IOP .................................................................................................. 25 OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST .......................................................................................................... 27 OP PODNIKÁNÍ A INOVACE............................................................................................................................. 28 OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST.......................................................................................... 29 OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................................................. 34 PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČR PRO OBDOBÍ 2007 – 2013....................................................................... 38 OPERAČNÍ PROGRAMY (NÁRODNÍ SPOLUPRÁCE) ........................................................................ 40 OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - BAVORSKO........................................................................................ 40 OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – POLSKO ............................................................................................ 42 OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – RAKOUSKO ...................................................................................... 44 OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – SASKO .............................................................................................. 48 OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – SR .................................................................................................... 50
Strana 1
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2
ÚVOD Příloha je členěna podle druhu operačních programů na tři části: Regionální operační programy – s omezenou územní působností dle jednotlivých Regionů soudržností (NUTS II), jejichž Řídícími orgány jsou odpovídající Regiony soudržnosti. Operační programy (národní resortní)– s omezenou resortní působností (věda a výzkum, podpora podnikání, smart administration apod.), jejichž Řídícími orgány jsou odpovídající resortní ministerstva. Operační programy – územní spolupráce – omezená územní působnost a cíle specificky zaměřené na podporu spolupráce mezi členskými zeměmi EU, jejichž Řídící orgány vzešly ze vzájemných dohod programových partnerů. Jednotlivé oddíly jsou vnitřně členěny podle operačních programů a dále podle oblastí intervence (v dosavadní terminologii 2004-2006 opatření). Z popisu podporovaných aktivit zpracovatel záměrně vypustil aktivity týkající se investic v rámci silnic II. a III. třídy, neboť ty jsou v drtivé většině v majetku krajů a lze tedy předpokládat, že žadateli o dotace a investory budou kraje. Přesto existuje pro mikroregiony marginální možnost o dotace na takové projekty požádat, a to v případě, že budou disponovat narovnanými vlastnickými vztahy (věcná břemena k úseku silnice apod.). Některé operační programy umožňují čerpat finanční prostředky z technické pomoci na přípravu žádostí. Vzhledem ke skutečnosti, že z technické pomoci jsou obecně hrazeny přípravné, správní, monitorovací, hodnotící, informační a kontrolní činnosti řídících orgánů jsou z níže uvedeného textu vypuštěny konkrétní aktivity. Některé tituly zahrnují možnost financovat absorpční kapacitu. Bude záležet na jednotlivých výzvách, kde bude upřesněno, co je považováno za uznatelný náklad a který subjekt může podat žádost.
Strana 3
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2
REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAMY ROP JIHOVÝCHOD 1.1 Rozvoj dopravní infrastruktury v regionu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba a rekonstrukce mostů, protihlukových zdí, přeložek silnic, kruhových objezdů a dalších dopravních staveb; výstavba, rekonstrukce a modernizace potřebné infrastruktury veřejných mezinárodních civilních letišť na území regionu. 1.2 Rozvoj dopravní obslužnosti a veřejné dopravy Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rozšiřování a zkvalitňování existujícího integrovaného dopravního systému a celková optimalizace veřejné dopravy, instalace moderních informačních a odbavovacích systémů pro cestující v IDS; budování a modernizace přestupních terminálů a záchytných parkovišť a dalšího zázemí a infrastruktury pro veřejnou hromadnou dopravu; úpravy stávajících zastávek a terminálů, instalace naváděcích a informačních dopravních systémů, budování návazných systémů P+R, K+R, Bike+R apod. /bezproblémová přístupnost pro občany se sníženou schopností pohybu a orientace (bezbariérovost)/; nákup a modernizace ekologických dopravních prostředků pro VHD. 1.3 Obnova vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) obnova vozového parku, nákup nových i již používaných drážních vozidel zajišťujících MHD, příměstskou železniční dopravu a případně vozidel používaných v systémech kombinujících železniční a tramvajovou dopravu (bezbariérově); nákup vozidel s ekologickým elektrickým pohonem. 1.4 Rozvoj infrastruktury pro bezmotorovou dopravu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba a rekonstrukce cyklostezek v podobě stavebně upravených a dopravním značením vymezených komunikací určených pouze cyklistům, bruslařům, koloběžkářům, ale i chodcům; realizace opatření ke zvyšování bezpečnosti cyklistů a chodců v obcích, a to zejména výstavbou stezek pro cyklisty vč. opatření na řešení kolizních míst (na místech křížení s jinými dopravními komunikacemi) a také přizpůsobením komunikací potřebám pohybu a života osob s omezenou pohyblivostí nebo orientací. 2.1 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba či modernizace infrastruktury spojené s rozvojem perspektivních forem cestovního ruchu a nosných tématických produktů CR v regionu; modernizace ubytovacích zařízení, výstavba či modernizace další infrastruktury (např. kongresových a konferenčních center, lázeňství, sportovně rekreačních zařízení vč. infrastruktury pro rekreační plavbu aj.); rekonstrukce a obnova kulturních památek s následným zpřístupněním veřejnosti a využitím pro potřeby cestovního ruchu;
Strana 4
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 značení, opravy a úpravy cyklotras; budování a rekonstrukce turistických tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, tématických tras, naučných stezek - vše včetně doplňkových zařízení; rekonstrukce či výstavba přístupových komunikací (včetně souvisejících parkovišť a chodníků) k turisticky využitelným objektům a kulturním památkám (např. k hradům a zámkům, k lyžařským vlekům, k cyklostezkám, k turistickým stezkám apod.). 2.2 Rozvoj služeb v cestovním ruchu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) tvorba marketingových strategií a strategií perspektivních a konkurenceschopných forem cestovního ruchu regionálního významu; podpora a propagace specifických produktů v CR; tvorba místních a regionálních systémů informování turistů o přírodních a kulturních zajímavostech; rozvoj informačních systémů cestovního ruchu a míst s veřejně přístupným internetem využívaných návštěvníky regionu; podpora marketingových a informačních kampaní zaměřených na propagaci regionu jako jedinečné turistické destinace a s tím spojenou tvorbu nových vícejazyčných listových, elektronických a digitálních propagačních materiálů a předmětů. 3.1 Rozvoj urbanizačních center Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) regenerace historických center, městských památkových rezervací a dalších urbánních oblastí se specifickými problémy; obnova vhodného funkčního využití stavebního fondu ve starší zástavbě; revitalizace a úprava veřejných prostranství ve městech (náměstí, parků, dětských hřišť, veřejné zeleně); řešení problémů kvalitativně i kapacitně nedostatečné dopravní infrastruktury související s rostoucí automobilovou dopravou; modernizace infrastruktury (zařízení) určené pro celoživotní učení a zkvalitňování vybavení vzdělávacích zařízení pomůckami nezbytnými pro výuku a pro zvyšování úrovně vzdělávání; modernizace a fyzická obnova regionálních zařízení zdravotnické a sociální péče a vybavení informačními technologiemi a přístrojovým vybavením a s tím související stavební úpravy v rámci projektů zaměřené na zvýšení kvality péče o zdraví obyvatel v regionu; rozšíření a zkvalitnění infrastruktury a vybavení zařízení sloužících k poskytování služeb pro sociální integraci skupin postižených sociální exkluzí a také pro rozvoj neformálních aktivit občanů (např. sportoviště aj.); regenerace a revitalizace urbánních brownfields a také podnikatelských brownfields malého rozsahu; v rámci brownfields výstavba a rekonstrukce přístupových a obslužných komunikací, parkovacích ploch a související technické infrastruktury (kanalizace, veřejné osvětlení, plynovod, vodovod, rozvody elektro, telekomunikační rozvody, slaboproud aj.); inovativní pilotní projekty. 3.2 Rozvoj regionálních středisek Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) komplexní úpravy veřejných prostranství (např. náměstí, ulic, parků, dětských hřišť) a přilehlého okolí, výstavba a rekonstrukce související dopravní a technické infrastruktury a konverze již urbanizovaných ploch na nové využití;
Strana 5
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 modernizace infrastruktury (zařízení) určené pro celoživotní učení s důrazem na základní (2. stupně), střední, vyšší odborné a speciální vzdělávání a dále na další vzdělávání zaměřené na zvýšení uplatnitelnosti na trhu práce, a to včetně modernizace vybavení těchto vzdělávacích zařízení; modernizace a fyzické obnovy regionálních zařízení zdravotnické a sociální péče a vybavení informačními technologiemi a přístrojovým vybavením a s tím související stavební úpravy; modernizace infrastruktury pro kulturu, sport a další neformální aktivity, pro spolkovou činnost, práci občanských iniciativ, práci s dětmi, mládeží, národnostními menšinami či rizikovými skupinami obyvatel; zprovoznění urbánních brownfields a podnikatelských brownfields malého rozsahu vč. výstavby a rekonstrukce přístupových a obslužných komunikací, parkovacích ploch a související technické infrastruktury. 3.3 Rozvoj a stabilizace venkovských sídel Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) modernizace a využití zařízení školství a výchovy, kultury a osvěty, tělovýchovy a sportu, zdravotnictví, sociální péče, zájmové činnosti aj.; umístění nových druhů a aktivit (např. speciálních škol, nových typů sportovišť a zařízení pro neformální vzdělávání atd.); aktivity zaměřené na fyzickou revitalizaci území venkovských sídel, zejména veřejné infrastruktury (účelové a obslužné komunikace, veřejná prostranství, transformace neefektivně využívaných ploch na nové využití) a na revitalizaci urbánních a venkovských brownfields; výstavba místních datových sítí sloužících pro zpřístupnění broadbandových služeb veřejnosti (vyjma interních služeb veřejné správy) fungujících na principu nediskriminačních otevřených sítí, rozvoj prostředí pro místní služby privátního sektoru v oblasti ICT využívajících broadbandového přístupu a aktivity motivující vstup komerčních poskytovatelů na místní telekomunikační trh (podpora nabídky).
ROP JIHOZÁPAD 1.2 Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) příprava koncepcí, programů a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu a jeho částech včetně přípravy nezbytné související dokumentace; modernizace infrastruktury pro potřeby veřejné dopravy zaměřená na zlepšení dopravní obslužnosti regionu (např. dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy); výstavba a modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu. 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora přeměny autobusů na ekologický pohon; podpora pořízení vozidel veřejné dopravy; podpora obnovy vozového parku kolejové přepravy osob; výstavba nezbytné doprovodné infrastruktury k ekologickým formám veřejné dopravy (např. stanice CNG a LPG). 1.4 Rozvoj regionálních letišť Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí)
Strana 6
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť; dopravní napojení letišť na okolí; zlepšení technického a bezpečnostního vybavení regionálních letišť. 1.5 Rozvoj místních komunikací Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací. 2.1 Integrované projekty rozvojových center Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) revitalizace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech; příprava rozvojových území pro podnikání, bydlení a služby; revitalizace centra města a památkových zón; výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas; výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů sociální a vzdělávacích infrastruktury; výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací. 2.2 Revitalizace částí měst a obcí Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) sanace zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech (vyjma rozvojových center); stavební obnova a dostavba veřejných prostranství, náměstí, architektonických prvků (vyjma rozvojových center); výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, veřejný sektor včetně značení a úprav pro tělesně postižené (vyjma rozvojových center). 2.3 Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávacích institucí; pořízení vybavení vzdělávacích institucí vedoucího k vyšší efektivitě a modernizaci výuky.
2.4 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů institucí sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti; výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti; výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory. 2.5 Rozvoj zdravotnické péče Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rekonstrukce, modernizace a vybavení zdravotnických zařízení; rozvoj sítě neodkladné přednemocniční péče; využití moderních léčebných technologií.
Strana 7
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení; výstavba a rekonstrukce základní i doplňkové turistické infrastruktury včetně sportovněrekreační a kulturní vybavenosti; rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit s cílem doplnit zejména ubytovací zařízení, která dle průzkumů trhu prokazatelně chybí; modernizace, rozvoj a rekonstrukce lázeňské infrastruktury a navazujících zařízení. 3.2 Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) oprava a rekonstrukce památek včetně aktivit pro nové využití v oblasti cestovního ruchu a kultury; revitalizace památkově chráněných území. 3.3 Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) služby na podporu rozvoje cestovního ruchu a kultury; příprava a realizace cílených marketingových kampaní s nadregionálním dopadem; zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu.
ROP MORAVSKOSLEZSKO 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce místních komunikací v oblasti ovlivněné dopravou pro významné průmyslové zóny; podpora výstavby, modernizace a rekonstrukce komunikací (mimo komunikace I. třídy a dálnic) pro zpřístupnění průmyslových zón a podnikatelských areálů, objektů cestovního ruchu, apod.; výstavba, modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro překračování hranic (Polsko, Slovensko) a související infrastruktury (mimo komunikací I. třídy a dálnic); rozšíření infrastruktury pro pěší a cyklistickou dopravu – zpracování koncepce, projektová příprava a realizace oddělených komunikací pro cyklisty a pěší; rekonstrukce stávajících komunikací, po kterých jsou vedeny mezinárodní a regionální cyklotrasy. 1.2 Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rozšíření infrastruktury a technického vybavení pro provoz letiště (vybavení pro provoz za nízké dohlednosti, rozšíření pojezdových drah, rozšíření odbavovací plochy pro letadla, příletová hala); vznik nových služeb (kryté parkoviště), modernizace bezpečnostní infrastruktury (řídící věž, bezpečnostní komplex); stroje a vybavení pro odbavování letadel, údržbu dráhových systémů a technické prostředky letištního záchranného systému;
Strana 8
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 infrastruktura pro realizaci podnikatelských aktivit souvisejících s leteckým provozem v prostoru letiště; výstavba napojení letiště na železniční dopravu, včetně pořízení nových kolejových vozidel a výstavba přestupního železničního terminálu; rekonstrukce a výstavba účelových komunikací; podpora rozšíření a modernizace infrastruktury pro všeobecné a sportovní letectví a podpora výstavby heliportů pro vrtulníkovou dopravu. 1.3 Rozvoj dopravní obslužnosti Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) integrace a zavádění integrovaných systémů veřejné dopravy na úrovni kraje; obnova odbavovacích systémů; zavádění řídících a informačních systémů pro městskou hromadnou dopravu; budování a rekonstrukce přestupních terminálů pro přestup mezi jednotlivými dopravními systémy, rekonstrukce a budování vybraných zastávek (včetně železničních); zajištění návaznosti na individuální dopravu (vyčlenění a rozšíření ploch pro dopravu v klidu, záchytná parkoviště, parkoviště typu P+R, ekologické formy parkování), doplňující stavby integrující jednotlivé druhy dopravy; modernizace a výstavba ekologických systémů městské a příměstské hromadné dopravy, včetně pořízení a modernizace vozidel a doprovodné infrastruktury (silniční vozidla s alternativním pohonem, snižování emisí vozidel s naftovými motory); podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob; při pořizování a modernizaci vozidel a rekonstrukci související infrastruktury (úpravy zastávek a stanic) budou upřednostněna řešení zajišťující zlepšení dostupnosti veřejné dopravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. 1.4 Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) systém havarijní komunikace mezi obyvateli, podniky a veřejnou správou; zefektivnění systému příjmu tísňových volání, vysílání sil a prostředků; výstavba a rekonstrukce výjezdových stanovišť a pořízení a modernizace jejich technického vybavení; havarijní plány. 2.1 Infrastruktura veřejných služeb Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) modernizace vybavení škol; podpora komunitní role základních a středních škol (učebny a vybavení pro další vzdělávání, zázemí pro poskytování komunitních služeb); podpora doprovodných aktivit, služeb škol (modernizace internátů, jídelen); podporu podpora aktivního využívání volného času (modernizace sportovišť, klubů pro zájmové vzdělávání, informační centra mládeže); zavádění ICT a multimediálního vybavení a e-learningu do výuky ve školách a školských zařízeních s možností využití pro celoživotní učení; vytváření vybavení a provozování oborových center praktické přípravy pro klíčové obory MS kraje; infrastruktura pro přeměnu min. 1 VOŠ na vysokou školu neuniverzitního typu;
Strana 9
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 zvyšování kvality sociálních služeb, jako jsou úpravy prostor, zajištění bezbariérovosti, instalace výtahů, pořízení vybavení aj., transformace ústavů o velkém počtu uživatelů na koedukovaná zařízení komunitního typu; zajištění intervenčních služeb v komplexech za účelem celistvého řešení vzniklých sociálních problémů; rozvoj kapacit a materiálního vybavení terénních sociálních a zdravotních služeb; rozvoj sítě a materiálního vybavení sociálních zařízení pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace; rozvoj sítě a materiálního vybavení sociálních zařízení na podporu rovných příležitostí pro znevýhodněné skupiny obyvatel; rozvoj materiálního vybavení zařízení, poskytujících služby v oblasti prevence sociálně patologických jevů; rozvoj odlehčovacích služeb – ambulantních nebo pobytových služeb, poskytovaných osobám se zdravotním postižením a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, o které jinak pečuje v domácnosti; technické a věcné vybavení zdravotnických zařízení s ohledem na jeho dostupnost; kvalita a efektivní využívání; zvýšení dostupnosti a kvality zdravotnických zařízení pro osoby znevýhodněné jejich zdravotním stavem nebo věkem; výstavba a vybavení nového objektu Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě jako informačního centra pro rozvoj lidských zdrojů, střediska celoživotního vzdělávání občanů a koordinačního pracoviště pro poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb v kraji; podpora rozvoje knihovnických a informačních služeb s využitím ICT; podpora automatizace knihovnických agend a internetizace knihoven; podpora tvorby elektronických informačních zdrojů vztahujících se k Moravskoslezskému kraji, včetně digitalizace a jejich zpřístupňování široké veřejnosti. 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) revitalizace a zpřístupnění kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví pro jejich využití jako atraktivit cestovního ruchu; realizace nových a rozvoj stávajících objektů / center / atraktivit, zvyšujících atraktivitu regionu (návštěvnická centra, turistické „rekreačně-zábavní“ a sportovní areály, apod.); cílená podpora vybraných objektů či míst při formálním postupu žádosti o zařazení do UNESCO; budování či rekonstrukce vhodné infrastruktury u těchto objektů / atraktivit; výstavba či obnova vybavenosti v oblasti sportu, rekreace a lázeňství; modernizace a rozvoj areálů zimních sportů (především v Beskydech a Jeseníkách) s předpokladem možností celoročního využití; rozvoj a zvyšování úrovně ubytovacích zařízení; obnova, rozvoj a rekonstrukce základní a doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch turistické a cykloturistické trasy, naučné trasy, orientačně-informační systém, hippostezky, infrastruktura pro vodní aktivity a vodní turistiku a „in-line“ sporty; rozvoj upravovaných lyžařských běžeckých tras a areálů; zlepšení kvality cykloservisy apod.);
infrastrukturních
služeb
cestovního
ruchu
(cyklobusy,
skibusy,
Strana 10
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 zkvalitnění práce turistických informačních center; podpora tvorby nových turistických produktů a produktových balíčků; zavádění kvalitativních standardů a certifikace v cestovním ruchu. 2.3 Podpora využívání brownfields Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) založení revolvingového fondu regenerace brownfields; podpora majetkoprávního řešení lokalit, včetně zajištění těchtotěchto lokalit pro místní silniční, cyklistickou a pěší dopravu;
dopravní
dostupnosti
projektová příprava regenerace, včetně potřebných průzkumů; demolice nepoužitelných objektů a vyklizení pozemků; dekontaminace území; vybudování dopravní a technické infrastruktury nutné pro budoucí využití území; rekonstrukce a výstavba objektů; aktualizace a rozvoj databáze brownfields; vzdělávání s tématikou regenerace a revitalizace brownfields pro dotčené subjekty – obce, instituce veřejné správy a odbornou veřejnost; partnerství pro sladění zájmů veřejných a privátních subjektů, které jsou v procesu regenerace a revitalizace zapojeny. 2.4 Marketing regionu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rozvoj jednotného vizuální stylu; zabezpečení jednotné prezentace značky kraje v rámci všech komunikačních aktivit - a to jak kraje, tak institucí, které užívají značku kraje ve svých aktivitách; rozvoj obrazového konceptu značky kraje; vznik publikací a prezentací nutných pro podporu image kraje u cílových skupin; integrovaná marketingová komunikace – web a e-marketing, integrace aktivit v oblasti emarketingu, tiskoviny a sladění jejich obsahu a formy, jazykové mutace, výstavy a další; public Relations a externí komunikace – zpracování strategie v této oblasti; budování image institucí regionu; prezentace značky regionu v médiích (multimediální spoty, různé formy inzerce); marketingové analýzy a měření: síla značky MSK (Indexový ukazatel, který vyjadřuje sílu značky a vývoj image); mediální obraz kraje – je zpracováván na základě mediálních analýz; spokojenost návštěvníků kraje a Indexy – CSI a CLI (Customer Satisfaction Index a Customer Loyalty Index) dle výzkumu, který probíhá v pravidelných intervalech v rámci destinačního managementu, vývoj počtu návštěvníků kraje; mediální analýzy. 3.1 Rozvojové póly regionu Žadatel: Obec jako Leading partner zvýšení kvality ekonomicky a sociálně exponovaných území, aby plnila reprezentativní, kulturní, sociální a další městské funkce;
Strana 11
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 regenerace památkových objektů, zejména v centrech měst a dalších lokalitách, a zvyšování turistické atraktivity tvorbou integrovaných produktů cestovního ruchu včetně navazujících investic; rekonstrukce veřejných prostranství, zejména v centrech měst a na sídlištích; budování, obnova a modernizace technického vybavení měst a udržitelný rozvoj nových rozvojových zón pro podnikání, bydlení, zejména pro zvýšení jejich atraktivity pro soukromé investice; zkvalitnění a rozšíření kulturního, sportovního a volnočasového zázemí a zlepšení podmínek pro kulturní a sportovní volnočasové aktivity, podpora soudržnosti obyvatel s územím, ve kterém žijí (zejména na sídlištích); rozvoj služeb, odrážejících měnící se demografickou strukturu obyvatel – rozvoj terénních služeb pro staré občany, služby pro rodiče s dětmi umožňující jim návrat do práce; realizace programů řešících zlepšení podmínek bydlení, revitalizací zanedbaných a upadajících území doprovázené opatřeními k zlepšení sociální situace obyvatel v ekonomicky a sociálně deprivovaných částí měst směřujících například ke zvýšení vzdělanosti a nebo bezpečnosti; aktivity na eliminaci vlivu dopravy na kvalitu ovzduší v souladu s programem zlepšování kvality ovzduší; výměna zkušeností, sdílení dobrých praktik, zvyšování znalostí a účast v sítích zabývajících se regenerací a revitalizací měst a jejich působením jako pólů rozvoje území. V rámci komplexních projektů regenerace měst, mohou tyto projekty dále zahrnovat i aktivity uvedené v prioritních osách 1 a 2 tohoto programu, jako jsou např.: výstavba, obnova, rekonstrukce a vybavení zařízení pro služby pro obyvatelstvo a podniky – zejména objekty vyšší občanské vybavenosti např. zdravotnických, sociálních služeb, atd.; rekonstrukce a využití zchátralých objektů a nevyužívaných ploch pro rozšiřování občanské vybavenosti, rozšiřování ploch zeleně a pro podnikání; dopravní infrastruktura, infrastruktura pro veřejnou dopravu, vybavení pro dopravní obslužnost měst, cyklistické stezky a stezky pro pěší a další. 3.2 Subregionální centra Žadatel: Obec jako Leading partner zvýšení kvality ekonomicky a sociálně exponovaných území, aby plnila reprezentativní, kulturní, sociální a další městské funkce; regenerace památkových objektů, zejména v centrech měst a dalších lokalitách, a zvyšování turistické atraktivity tvorbou integrovaných produktů cestovního ruchu včetně navazujících investic; rekonstrukce veřejných prostranství, zejména v centrech měst a na sídlištích; budování, obnova a modernizace technického vybavení měst a udržitelný rozvoj nových rozvojových zón pro podnikání, bydlení, zejména pro zvýšení jejich atraktivity pro soukromé investice; zkvalitnění a rozšíření kulturního, sportovního a volnočasového zázemí a zlepšení podmínek pro kulturní a sportovní volnočasové aktivity, podpora soudržnosti obyvatel s územím, ve kterém žijí (zejména na sídlištích); rozvoj služeb, odrážejících měnící se demografickou strukturu obyvatel – rozvoj terénních služeb pro staré občany, služby pro rodiče s dětmi umožňující jim návrat do práce; realizace programů řešících zlepšení podmínek bydlení, revitalizací zanedbaných a upadajících území doprovázené opatřeními k zlepšení sociální situace obyvatel
Strana 12
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 v ekonomicky a sociálně deprivovaných částí měst směřujících například ke zvýšení vzdělanosti a nebo bezpečnosti; aktivity na eliminaci vlivu dopravy na kvalitu ovzduší v souladu s programem zlepšování kvality ovzduší; výměna zkušeností, sdílení dobrých praktik, zvyšování znalostí a účast v sítích zabývajících se regenerací a revitalizací měst a jejich působením jako pólů rozvoje území. V rámci komplexních projektů regenerace měst, mohou tyto projekty dále zahrnovat i aktivity uvedené v prioritních osách 1 a 2 tohoto programu, jako jsou např.: výstavba, obnova, rekonstrukce a vybavení zařízení pro služby pro obyvatelstvo a podniky – zejména objekty vyšší občanské vybavenosti např. zdravotnických, sociálních služeb, atd.; rekonstrukce a využití zchátralých objektů a nevyužívaných ploch pro rozšiřování občanské vybavenosti, rozšiřování ploch zeleně a pro podnikání; dopravní infrastruktura, infrastruktura pro veřejnou dopravu, vybavení pro dopravní obslužnost měst, cyklistické stezky a stezky pro pěší a další. 4.1 Rozvoj venkova Žadatel: Obec jako Leading partner obnova, rekonstrukce, modernizace a estetické zlepšení venkovských sídel, veřejných budov, zástavby, veřejných prostranství a zeleně vesnic, památek, místních atraktivit a ostatních důležitých prvků venkovského dědictví; podpora budování infrastruktury a služeb přesahujících působnost jednotlivé obce – občanská vybavenost; rozvoj služeb, odrážejících měnící se demografickou strukturu – rozvoj terénních služeb pro staré občany, služby pro rodiče s dětmi, umožňující jim návrat do práce; rekonstrukce a využití zchátralých objektů a nevyužívaných ploch pro rozšiřování občanské vybavenosti, rozšiřování ploch zeleně a pro podnikání; podpora výstavby, rekonstrukce a modernizace ploch a objektů pro podnikání; výstavba, obnova, rekonstrukce a vybavení zařízení pro služby pro obyvatelstvo a podniky – zejména objekty občanské vybavenosti např. školská zařízení, zařízení zdravotnických, sociálních služeb, informačních center, základní obchodní infrastruktury, tržnic, atd.; rozšiřování kulturních a volnočasových zařízení a aktivit – bude podporována rekonstrukce, nebo výstavba zejména víceúčelových zařízení a ploch využitelných pro spolkové, sportovní, zájmové i kulturní aktivity obyvatel i návštěvníků; podpora zvyšování počítačové gramotnosti – body veřejného přístupu k internetu a vzdělávání obyvatel ve využívání informačních a komunikačních technologií, zejména využívající širokopásmového internetu; zajištění dopravní obslužnosti venkovských oblastí – pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy veřejnými subjekty, nebo subjekty provozujícími veřejnou dopravu jako závazek veřejné služby.
ROP SEVEROVÝCHOD 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) budování integrovaných dopravních systémů a ekologické veřejné dopravy včetně související infrastruktury a technického vybavení; podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob; rozvoj infrastruktury pro cyklistickou dopravu se zaměřením na zvýšení bezpečnosti provozu.
Strana 13
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rozvoj leteckého provozu na veřejných mezinárodních letištích na území NUTS II Severovýchod. 2.1 Rozvoj regionálních center Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) regenerace a revitalizace neudržovaných, zanedbaných ploch a objektů (brownfields);
poškozených,
nevhodně
využitých
a
obnova vybraných částí měst; rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí; trvale udržitelný rozvoj a místní Agenda 21. 2.2 Rozvoj měst Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) regenerace a revitalizace neudržovaných, zanedbaných ploch a objektů (brownfields);
poškozených,
nevhodně
využitých
a
obnova vybraných částí měst; rozvoj infrastruktury v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí; trvale udržitelný rozvoj a místní Agenda 21. 2.3 Rozvoj venkova Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) regenerace a revitalizace neudržovaných, zanedbaných ploch a objektů na venkově;
poškozených,
nevhodně
využitých
a
rozvoj venkova, zlepšení kvality života ve venkovských oblastech; rozvoj venkovské infrastruktury v oblastí školství a vzdělávání; rozvoj venkovské infrastruktury v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí; trvale udržitelný rozvoj a místní Agenda 21. 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) modernizace a zvyšování kapacit základní infrastruktury cestovního ruchu; obnova a rozvoj doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch; podpora revitalizace kulturně-historických a technických památek s cílem zvýšit atraktivitu území z hlediska CR; podpora zajištění dostupnosti turistických atraktivit; tvorba produktů a propagace infrastruktury CR podporované v rámci dané oblasti podpory. 3.2 Marketingové a koordinacní aktivity v oblasti CR Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora zpracování analytických a koncepčních materiálů v oblasti CR; podpora vzniku a činnosti organizací CR a podpora partnerství v cestovním ruchu; marketingová podpora cestovního ruchu;
Strana 14
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 budování a rozvoj informačních systémů CR; podpora produktů a programů CR. 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Žadatel: Obec jako Leading partner revitalizace brownfields za účelem rozvoje podnikatelských aktivit investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu. 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Žadatel: Obec jako Leading partner investice zlepšující materiálně-technické vybavení a podmínky firem, škol a učilišť určených pro zaškolení absolventů a osvojení praktických dovedností; přípravy a realizace regionálních inovačních strategií a pilotních inovativních projektů.
ROP SEVEROZÁPAD 1.1 Revitalizace a regenerace městských aglomerací Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) revitalizace a zatraktivnění městských částí, tj. stavební obnova nebo dostavba budov včetně související dopravní a technické infrastruktury, veřejného osvětlení, zeleně a zařízení pro volnočasové aktivity; regenerace brownfields – areálů dříve využívaných pro průmyslové, dopravní, vojenské, administrativní aj. účely ve městech – pro jejich další veřejné využití včetně řešení dekontaminace postižených území a související dopravní a technické infrastruktury jako součásti širšího konceptu regenerace určitého území; programy pro regeneraci a revitalizaci urbanizovaných oblastí, jednotlivých měst nebo jejich částí včetně zajištění procesu jejich zpracování za použití vhodných participativních metod; související projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž; zvyšování know-how v oblasti regenerace a revitalizace měst včetně sdílení „dobré praxe“ v ostatních zemích EU. 1.2 Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) modernizace a fyzická obnova základních a středních škol; modernizace vybavení základních a středních škol (např. vybavení pracovních dílen, laboratoří a počítačových učeben); úpravy vzdělávací infrastruktury v návaznosti na potřeby dalšího vzdělávání (např. polyfunkční vybavení učeben s ohledem na kombinované využití pro běžné stupně škol a další vzdělávání v rámci komunitních škol); modernizace a rekonstrukce infrastruktury pro poskytování sociální péče (např. centra denních služeb, denní a týdenní stacionáře, chráněné bydlení, domovy pro osoby se zdravotním postižením); modernizace a rekonstrukce krajských zdravotnických zařízení (vytvoření komplexní infrastruktury v oblasti emergenční a akutní péče, malá centra primární zdravotní péče, zdravotnické přístroje, zdravotnické laboratoře, informační centra a jejich vybavení, podpora optimalizace logistických a obslužných procesů).
Strana 15
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 2.1 Budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvěta veřejnosti Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) aktivizace místních subjektů ze strany obecního úřadu (společná setkání, řízené diskuse, výměna zkušeností a příkladů dobré praxe) vedoucí k ustavení neformálního místního partnerství, vyhodnocení místních potřeb a vypracování jednoduchého místního akčního plánu, stanovujícího cíle ve střednědobém horizontu a obsahujícího dohodnuté strategické projekty a záměry včetně identifikace nezbytných zdrojů a subjektů potřebných k realizaci tohoto plánu; zpracování informačních a komunikačních materiálů a médií určených pro místní občany i vnější svět a vztahující se nejen k vlastní iniciativě místního rozvoje, ale i k místním službám, území, jeho historii, kultuře, přírodě a lidem (časopisy, webové stránky, informační tabule včetně elektronických, publikace apod.) – veškeré aktivity tohoto typu budou zpracovány s cílem zvýšit zapojení občanů do připravovaného integrovaného projektu a budou proto směřovány k jeho prezentaci a propagaci; osvětové akce pro zvyšování zapojení veřejnosti (kulaté stoly, občanská fóra, konzultace s veřejností o navrhovaných investicích a připravovaném projektu, o vizi místní oblasti), zpracování místních studií, provedení průzkumů, dotazníky a další aktivity potřebné pro přípravu projektu a dokumentace potřebné pro jeho realizaci; místní rozvojové iniciativy malého rozsahu (značení a veřejné mapy, kampaně proti odhazování odpadků, soutěže o upravenou obec apod.) s cílem realizace doplňkových aktivit souvisejících s připravovaným integrovaným záměrem; příprava projektů a potřebných podkladových dokumentací pro realizaci sestavených plánů. 2.2 Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) Revitalizace, regenerace a rozvoj obcí a jejich částí prostřednictvím: stavební obnovy a dostavby veřejných prostranství, náměstí, architektonických prvků; výstavby, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, veřejný sektor (včetně značení a úprav pro tělesně postižené - pokud je součástí komplexního řešení; rekonstrukce a výstavby chodníků, pěších zón, podchodů, pásů pro cyklisty včetně značení a úprav pro tělesně postižené; rekonstrukce a výstavby veřejného osvětlení; renovace a zakládání veřejných zelených ploch, parků, rekreačních zón apod. (bez vazby na cestovní ruch); rekonstrukce a obnovy historických a kulturních památek (bez vazby na cestovní ruch); rekonstrukce a výstavby dětských hřišť, veřejných sportovišť a ploch pro volnočasové aktivity; investic do zlepšení dostupnosti a bezpečnosti veřejné dopravy (autobusové zastávky); rekonstrukce a výstavby místních komunikací včetně parkovacích ploch; rekonstrukce a výstavby místní technické infrastruktury. Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů: výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení vzdělávacích institucí včetně vybavení ICT (základní a střední školství, celoživotní učení, APZ, knihovny); výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení institucí sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti; výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zdravotnických zařízení;
Strana 16
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti; výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory. Infrastruktura pro hospodářský rozvoj: rekonstrukce a regenerace využití zchátralých objektů a výrobních areálů brownfields pro ekonomické aktivity nevýrobní povahy a občanskou vybavenost včetně rozšíření o nové sousedící plochy; rekonstrukce a výstavba související technické infrastruktury (kanalizace, vodovody, osvětlení, značení); rekonstrukce a výstavba přístupových komunikací. 3.1 Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) příprava projektů a související projektové dokumentace pro projekty zajišťující napojení regionu na síť TEN-T a projekty řešící vnitřní propojení regionu; rekonstrukce, modernizace a budování komunikací II. a III. třídy zajišťujících napojení center regionu na nadregionální osy sítě TEN-T včetně odstraňování lokálních „slabých míst“ na komunikacích napojujících region na síť TEN-T, zejména obchvatů sídel a aglomerací; rekonstrukce, modernizace a budování komunikací II. a III. třídy zajišťujících efektivní propojení uvnitř regionu, vyšší propustnost státní hranice a vytvářejících základní předpoklady pro efektivní mobilitu obyvatel v celém regionu; modernizace a rozvoj regionálních letišť celoregionálního či nadregionálního významu včetně rozvoje sítě heliportů a související dopravní infrastruktury; rozvoj dopravní infrastruktury podmiňující efektivní využití potenciálu labské vodní cesty. 3.2 Rozvoj dopravní obslužnosti regionu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) příprava koncepcí, programů a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu a jeho částech včetně přípravy nezbytné související dokumentace; realizace ucelených integrovaných projektů rozvoje dopravní obslužnosti zaměřených jak na rozvoj, modernizaci a rekonstrukci potřebné infrastruktury (rekonstrukce a budování dopravních terminálů, rozvoj tratí MHD, budování parkovišť v rámci systému „park & ride“ apod.), tak na rozvoj souvisejících služeb (budování informačních a odbavovacích systémů, propagace a medializace veřejné dopravy…); modernizace dopravní infrastruktury měst s orientací na preferenci a zkvalitňování služeb MHD včetně záchytných parkovišť a kapacit pro odbavování vozidel ve městech; rekonstrukce a modernizace železničních stanic ve vazbě na rozvoj dopravní obslužnosti regionu; zlepšování dostupnosti veřejné dopravy pro specifické skupiny obyvatel (staré a handicapované občany), zvyšování atraktivity a bezpečnosti městské a příměstské veřejné dopravy (např. zastávky, odbavovací systémy apod.); nákup, popř. rekonstrukce vozidel kolejových systémů MHD a veřejné hromadné dopravy a vozidel MHD a technické obsluhy s alternativním pohonem (včetně vybudování doprovodné infrastruktury, např. plnírny plynu, měnírny pro trolejbusy apod.), pořízení prachových filtrů pro naftové motory vozidel MHD, technické obsluhy a veřejné správy; rozvoj a budování cyklostezek regionálního plnohodnotné dopravní obslužnosti regionu.
významu,
důležitých
pro
zajištění
Strana 17
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 4.1 Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury CR Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) obnova, rozvoj, rekonstrukce a úpravy základní a doprovodné infrastruktury pro turistiku (např. turistické trasy, cyklostezky, naučné stezky, hippostezky, lyžařské trasy a areály, včetně přístřešků, odpočívadel, systémů značení, zařízení pro úpravu tratí, apod.); revitalizace kulturních, technických a průmyslových památek a kulturního dědictví pro jejich využití v CR (např. rozhledny, muzea, expozice, galerie, informační centra); modernizace a úpravy lázeňské infrastruktury pro zlepšení standardu a kvality služeb pro tradiční i moderní formy lázeňství („wellness“), realizaci bezbariérových přístupů a dalších úprav pro zdravotně postižené návštěvníky; výstavba, rekonstrukce podmiňující dopravní infrastruktury zajišťující dostupnost a kvalitní přístup k místům s atraktivitami CR (komunikace, parkoviště, chodníky, cyklo a pěší stezky, systémy značení apod.). 4.2 Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rekonstrukce, modernizace současných ubytovacích zařízení hotelového typu (včetně případné restaurační části) na úroveň nejméně středního standardu; výstavba, popř. modernizace lehkých sezónních ubytovacích zařízení včetně související doplňující infrastruktury (např. veřejná tábořiště, autokempinky, chatové osady); rekonstrukce, přestavba vhodných objektů na celoroční ubytovací zařízení včetně doprovodné infrastruktury a nezbytného zázemí; výstavba nových či přístavba rozšiřující ubytovacích či stravovacích kapacit u existujících ubytovacích zařízení včetně doprovodné infrastruktury; zajištění odpovídajících napojení ubytovacích objektů na dopravní a technickou infrastrukturu. 4.3 Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů CR Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora vzniku a činnosti regionálních partnerství v oblasti CR (např. založení a podpora činnosti regionálního fóra pro cestovní ruch zajišťujícího koordinaci realizace marketingových strategií v regionu Severozápad, podpora regionálních či lokálních destinačních managementů); rozvoj informačních a rezervačních systémů a vytvoření regionální sítě informačních center; podpora monitoringu návštěvnosti, pasportizace, zpracování analytických studií a podkladů zajišťujících účinnější řízení, rozvoj produktů a marketing, zavádění systému certifikace zařízení a služeb CR apod.; příprava nových, zkvalitňování a rozšiřování existujících produktů CR s regionálním dopadem (např. „wellness“ pro oblasti lázeňství či ekoturistiku na území NP); podpora marketingu a propagace akcí regionálního významu (např. propagace a prezentace významných filmových, hudebních a divadelních festivalů apod.); podpora zaměřená na lidské zdroje (např. školení a zvyšování kvalifikace pracovníků ve službách CR) přímo se vážící na realizaci a provoz konkrétní investice či produktu CR.
ROP STŘEDNÍ ČECHY 1.1 Regionální dopravní infrastruktura Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí)
Strana 18
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 výstavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací pro zlepšení napojení rozvojových průmyslových areálů na regionální silniční síť; rozvoj infrastruktury pro leteckou dopravu (modernizace zázemí regionálních letišť). 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rekonstrukce nevyhovujících a výstavba nových zastávek veřejné dopravy včetně bezbariérové úpravy a souvisejícího vybavení; rekonstrukce, modernizace a budování nových přestupních terminálů integrované veřejné dopravy; zřizování a rozšiřování odstavných ploch systému "Park and Ride" u železničních zastávek a významných autobusových terminálů; zavádění moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě (např. telematika); obnova vozového parku se zřetelem na ekologický provoz a osoby se sníženou schopností pohybu a orientace (např. ekologický pohon – autobusy na alternativní pohon, pořízení plošin pro bezbariérový nástup); podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob; zavádění systému Středočeské integrované dopravy (SID) na území Středočeského kraje; výstavba infrastruktury pro ekologickou dopravu (např. výstavba plniček CNG a LPG); výstavba cyklistických stezek a cyklistických pruhů ve všech oblastech s potenciálem rozvoje pravidelné cyklistické dopravy; odstavné plochy "Bike and Ride" u zastávek železniční a autobusové dopravy; realizace opatření pro zvýšení bezpečnosti cyklistické dopravy; realizace opatření pro preferenci cyklistické dopravy na silničních komunikacích. 2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) vybudování nového ubytovacího zařízení nebo rozšíření (zvýšení kapacity) či modernizace stávajícího ubytovacího zařízení za účelem zvýšení ubytovacího standardu včetně případných stravovacích služeb; rozšíření nabídky doplňkových služeb ve vazbě na ubytovací zařízení, další infrastrukturu nebo atraktivitu CR (např. multifunkční sportovní zařízení a sportovně-rekreační areály vč. půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, infrastruktura pro služby v rámci venkovské turistiky, služby v rámci incentivní a kongresové turistiky); vybudování, rekonstrukce a obnova objektů pro potřeby poznávacího CR (např. skanzeny, muzea a obdobná zařízení). 2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) budování turistických stezek (např. pěší turistické stezky a turistické okruhy, naučné stezky, hippostezky) vč. doprovodné infrastruktury; budování cyklostezek a cyklotras s využitím pro cestovní ruch (tzn. nikoli pro každodenní dopravu místních obyvatel) včetně doprovodné infrastruktury; rozvoj a obnova infrastruktury pro vodáckou turistiku a rekreační plavbu; rekonstrukce a revitalizace kulturních památek alespoň regionálního významu se záměrem využití pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury; vybudování, obnova nebo rekonstrukce objektů určených pro CR (muzea, galerie apod.);
Strana 19
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 zřízení, rozšíření a modernizace jednotného informačního systému (infocenter, navigačního, orientačního systému a elektronického/internetového systému) v turistické destinaci; ubytovací zařízení ve vazbě na rozvoj specifických forem CR (např. vodácká turistika, cykloturistika nebo ekoturistika); výstavba a rekonstrukce přístupových komunikací, cest, parkovacích míst a odpočívadel navazujících na atraktivity nebo infrastrukturu CR řešenou v projektu. 2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora iniciace a vytváření řídících a koordinačních struktur v turistických destinacích; tvorba a distribuce propagačních a informačních materiálů a dalších marketingových nástrojů turistických destinací; prezentace turistických destinací (např. na veletrzích CR); organizace konferencí a seminářů o cestovním ruchu; zajištění a propagace pravidelných kulturních a sportovních akcí minimálně regionálního charakteru s významným dopadem na rozvoj CR – může jít o vznik nových akcí, obnovu zaniklých akcí a tradic nebo rozšíření stávajících akcí. 3.1 Rozvoj regionálních center Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž; přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací; odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží; obnova a rekonstrukce stávajících objektů; hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně; transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové využití. Podporované aktivity ve vazbě na komplexní/integrované projekty infrastrukturních systémů města: modernizace a obnova infrastruktury veřejných služeb; výstavba a modernizace dopravního systému a systému veřejné dopravy ve městě. 3.2 Rozvoj měst Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) Podporované aktivity ve vazbě na fyzickou revitalizaci území: projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž; přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací; odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží; obnova a rekonstrukce stávajících objektů; hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně; transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové využití. Podporované aktivity ve vazbě na rozvoj infrastruktury veřejných služeb: budování infrastruktury (nevztahuje se na zdravotnickou infrastrukturu);
Strana 20
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů; transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití, které odpovídá lépe poptávce; pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický rozvoj; zavádění moderních technologií a dalších inovací; řízení kvality a nákladovosti zdravotní péče; úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např. osoby s handicapem). 3.3 Rozvoj venkova Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) Podporované aktivity ve vazbě na fyzickou revitalizaci obcí: přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací; odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží; obnova a rekonstrukce stávajících objektů; hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně; transformace neefektivně využívaných ploch na nové využití. Podporované aktivity ve vazbě na rozvoj infrastruktury veřejných služeb: budování infrastruktury (nevztahuje se na zdravotnickou infrastrukturu); modernizace, obnova a rekonstrukce stávajících objektů; transformace nevyužívaných prostor nebo zařízení sloužících k jiné funkci na využití, které odpovídá lépe poptávce; pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický rozvoj; zavádění moderních technologií a dalších inovací; úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např. osoby s handicapem). 4.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) tvorba prováděcích dokumentů programu; posilování administrativní kapacity řídícího orgánu ve vazbě na všechny potřebné činnosti a zabezpečení jeho průběžné činnosti (např. řízení, kontrola, monitoring); zajištění činnosti dalších subjektů implementační struktury (např. Monitorovacího výboru, výběrových komisí); zajištění technické administrace a realizace programu (např. provoz, údržba a rozvoj informačního systému); rozvoj potřebných dovedností a odborných znalostí pro řízení a administraci programu (např. školení pracovníků); předávání a výměna zkušeností s ostatními regiony a členskými státy EU (např. konference, semináře, workshopy); příprava podkladových studií a nového programu pro programové období 2014 – 2020; zpracování evaluací dle požadavků Nařízení.
Strana 21
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 4.2 Informovanost a publicita programu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) příprava a realizace KoP; šíření informací o programu a úspěšných projektech směrem k široké veřejnosti (např. noviny, web, středočeská TV, brožury, press-tripy); šíření informací o programu a úspěšných projektech směrem předkladatelům projektů (např. semináře, workshopy, informační akce);
k
potenciálním
zprostředkování zkušeností jednotlivých aktérů zapojených do realizace programu (např. organizace seminářů a workshopů k výměně zkušeností mezi konečnými příjemci, partnery a veřejností); vytvoření a správa webových stránek programu – komplexní poskytování informací (např. o ROP, ostatních OP, zpracovatelích); publikační činnost (např. informační brožury, pravidelný měsíčník s aktuálními informacemi o SF); zpracování průběžných tématických studií a analýz ve vazbě na realizaci programu. 4.3 Zvýšení absorpční kapacity Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora tvorby a přípravy projektů pro předložení do ROP; poskytování informačních, poradenských a konzultačních služeb potenciálním žadatelům o podporu ze SF EU, např. v oblasti zpracování žádostí a příloh; rozvoj partnerství; příprava strategických a koncepčních dokumentů ve vazbě na implementaci ROP.
ROP STŘEDNÍ MORAVA 1.1 Regionální dopravní infrastruktury Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) zpracování projektové dokumentace a provedení dalších příprav nezbytných pro zahájení výstavby a úprav sítě silnic II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací; rekonstrukce, modernizace a výstavba souvislých úseků silnic II. a III. třídy a ve vazbě na ně i úseků místních a účelových komunikací (zajištění dostupnosti center a napojení hlavních silničních tahů)odstraňování nebezpečných míst na silnicích II. a III. třídy a ve vazbě na to i na místních a účelových komunikacích (např. nepřehledné železniční přejezdy); úprava frekventovaných silnic II. a III. třídy (ve vazbě na ně i místních a účelových komunikací) v blízkosti sídel s vazbou na zkvalitňování životního prostředí obyvatel (např. obchvaty sídel, protihlukové stěny, protiprašná opatření, apod.); realizace opatření snižujících dopady provozu na silnicích II. a III. třídy (ve vazbě na ně i na místních a účelových komunikacích) na ekosystémy (např. mimoúrovňová křížení biokoridorů s komunikacemi); zlepšení napojení rozvojových průmyslových areálů a objektů na regionální síť silnic II. a III. třídy prostřednictvím výstavby nebo rekonstrukce místních komunikací; výstavba, modernizace a rekonstrukce infrastruktury sloužící pro regionální letiště (budovy i plochy) a nákup technických zařízení a dalšího vybavení pro regionální letiště; infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti, prevenci a řešení rizik.
Strana 22
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 1.2 Veřejná doprava Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) realizace projektových a přípravných prací nezbytných k zavedení integrovaného systému veřejné dopravy; budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy; rekonstrukce nevyhovujících a výstavba zastávek veřejné dopravy; modernizace a výstavba systémů městské hromadné dopravy a jejich vybavení včetně nákupu dopravních prostředků včetně ekologických; bezbariérové úpravy zastávek a souvisejícího vybavení a přístupových cest; zavádění moderních a ekologických technologií ve veřejné dopravě (informační systémy, systémy umožňující přednost dopravních prostředků hromadné dopravy na křižovatkách apod.); podpora obnovy vozového parku drážních vozidel hromadné přepravy osob. 1.3 Bezmotorová doprava Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) zpracování projektů a provedení dalších příprav nezbytných pro zahájení výstavby stezek pro bezmotorovou dopravu; výstavba regionálně významných stezek pro bezmotorovou dopravu; realizace opatření pro zvýšení bezpečnosti bezmotorové dopravy; realizace opatření pro preferenci bezmotorové (zejména cyklistické) dopravy. 2.1 Rozvoj regionálních center Žadatel: Obec jako Leading partner projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž; přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací; odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží; obnova a rekonstrukce stávajících objektů; hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně; transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové využití; vzdělávací infrastruktura – především mateřské, základní a střední školy a infrastruktura pro celoživotní učení; infrastruktura pro poskytování sociálních služeb; infrastruktura pro poskytování zdravotní péče; infrastruktura pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, včetně kulturních, sportovních a multifunkčních zařízení; pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický rozvoj; experimenty a pilotní aktivity na posílení regionálních inovačních systémů; úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např. osoby s handicapem); infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti, prevenci a řešení rizik.
Strana 23
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 2.2 Rozvoj měst Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž; přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací; odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží; obnova a rekonstrukce stávajících objektů; hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně; transformace neefektivně využívaných urbanizovaných ploch na nové využití; vzdělávací infrastruktura – především mateřské, základní a střední školy a infrastruktura pro celoživotní učení; infrastruktura pro poskytování sociálních služeb; infrastruktura pro poskytování zdravotní péče; infrastruktura pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, včetně kulturních, sportovních a multifunkčních zařízení; pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický rozvoj; experimenty a pilotní aktivity na posílení regionálních inovačních systémů; úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např. osoby s handicapem); infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti, prevenci a řešení rizik. 2.3 Rozvoj venkova Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) projektová příprava, projektová dokumentace, architektonická soutěž; přeložky a výstavba technického a dalšího vybavení území, obnova a výstavba infrastruktury a místních a účelových obslužných komunikací; odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží; obnova a rekonstrukce stávajících objektů; hrubé terénní úpravy a úpravy veřejných prostranství, včetně výsadby okrasné zeleně; transformace neefektivně využívaných ploch na nové využití; vzdělávací infrastruktura – především mateřské a základní školy; infrastruktura pro poskytování sociálních služeb; infrastruktura pro poskytování zdravotní péče; infrastruktura pro poskytování zájmových a volnočasových aktivit, včetně kulturních a sportovních a multifunkčních zařízení; pořízení vybavení s ohledem na zvýšení kvality poskytovaných služeb a technologický rozvoj; úpravy infrastruktury s ohledem na integraci marginalizovaných skupin společnosti (např. osoby s handicapem); infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti, prevenci a řešení rizik. 3.1 Integrovaný rozvoj cestovního ruchu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí)
Strana 24
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní a kulturně-poznávací formy CR a lázeňství včetně návazné infrastruktury; rozvoj a obnova jiných sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury; vybudování jednotného systému turistických navigačních tabulí v turistické destinaci;
okruhů,
naučných
stezek
a/nebo
rekonstrukce kulturní památky (např. architektonicky cenného objektu), technické památky (např. historické dílny nebo továrny) nebo kulturní zajímavosti (např. muzea nebo skanzenu) se záměrem využití pro cestovní ruch (např. pro historickou expozici nebo exkluzivní ubytování; s možným pronájmem části objektu podnikatelskému subjektu) včetně návazné infrastruktury; budování návazné infrastruktury CR, především komunikací vedoucích k objektům CR včetně parkovišť, a zajištění propagace, ale pouze v návaznosti na výše uvedené aktivity. 3.2 Veřejná infrastruktura a služby Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rozvoj a obnova infrastruktury pro aktivní a kulturně-poznávací formy CR a lázeňství včetně návazné infrastruktury; rozvoj a obnova jiných sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury; vybudování jednotného systému turistických navigačních tabulí v turistické destinaci;
okruhů,
naučných
stezek
a/nebo
rekonstrukce kulturní památky (např. architektonicky cenného objektu), technické památky (např. historické dílny nebo továrny) nebo kulturní zajímavosti (např. muzea nebo skanzenu) se záměrem využití pro cestovní ruch (např. pro historickou expozici nebo exkluzivní ubytování, s možným pronájmem části objektu podnikatelskému subjektu) včetně návazné infrastruktury; budování návazné infrastruktury CR, především komunikací vedoucích k objektům CR včetně parkovišť, a zajištění propagace, ale pouze v návaznosti na výše uvedené aktivity.
OPERAČNÍ PROGRAMY (NÁRODNÍ – RESORTNÍ) INTEGROVANÝ OPERAČNÍ PROGRAM – IOP 1.2 Zavádění ICT v územní veřejné správě Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba regionálních datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy a přípojných bodů ve vybraných regionech; zavádění, rozvoj a propagace regionálních a místních služeb informační společnosti vč. elektronické veřejné správy eGovernment a programového a technického vybavení, které by nebyly v rozporu s centrálně definovanými standardy a projekty, včetně potřebné úpravy navazujících back-office systémů; zvýšení úrovně zabezpečení elektronických sítí a služeb; zapojování orgánů veřejné správy a veřejných služeb k systému sdílení dat; zřizování kontaktních míst veřejné správy; digitalizace vybraných datových zdrojů; zavedení informačního managementu a podpora znalostních systémů v územní veřejné správě;
Strana 25
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 stabilizace, rozvoj a používání geoinformací a služeb v oblasti GIS na místní a regionální úrovni. 2.1 Služby v oblasti sociální integrace Žadatel: Obec jako Leading partner podpora procesu a zavádění jednotného přístupu v transformaci a humanizaci pobytových zařízení sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb; investiční podpora při zajištění dostupnosti takových služeb, které umožní návrat příslušníků nejvíce ohrožených sociálně vyloučených romských lokalit zpět na trh práce a do společnosti; investiční podpora poskytovatelům sociálních služeb, zaměstnavatelům a dalším subjektům při prosazování a realizaci nástrojů sociální ekonomiky. 3.2 Rozvoj a využití kulturního dědictví Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) komplexní obnova a využití kulturních památek ve vlastnictví státu nebo zapsaných na seznamu národních kulturních památek či na Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO; komplexní obnova a využití sítí kulturních památek v území s potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu a ležících na území více NUTS 2; budování a modernizace objektů a jejich vybavení pro uchování, ochranu a další využití národního kulturního dědictví; budování infrastruktury pro moderní kulturní služby a kulturní průmysl s vysokou přidanou hodnotou. 3.3 Zlepšení prostředí v sídlištích Žadatel: Obec jako Leading partner úpravy sídlištního prostoru – např. zeleň, parková úpravy, chodníky, předzahrádky, lavičky, zlepšení životního prostředí; budování či modernizace rekreačních ploch jako součást sídlišť; zlepšení infrastruktury v rámci sídlištních celků - parkovací plochy na sídlištích; ekologické a energeticky efektivní sanace panelových domů; práce na panelovém domě prováděné k odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu; opravy, rekonstrukce technického vybavení domů; zajištění nového sociálního bydlení při renovacích stávajících budov vč. řešení problematiky bydlení pro Romy. 3.4 Modernizace a rozvoj systémů tvorby územních politik Žadatel: Obec jako Leading partner podpora při zavádění územně-analytických podkladů; podpora tvorby a aktualizace územních plánů; podpora tvorby plánů a koncepcí pro využití území na lokální a regionální úrovni; vytvoření systémů trvalé aktualizace dat a standardizace výstupů z různých zdrojů (zkvalitňování a aktualizace regionálních databází, provádění jednorázových šetření /censů/ k doplnění informační základny pro regionální databáze, podpora tvorby nových statistických dat a satelitních účtů).
Strana 26
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2
OP LIDSKÉ ZDROJE A ZAMĚSTNANOST 3 - Sociální integrace a rovné příležitosti Žadatel: Obec jako Leading partner účast ve vzdělávacích programech, kurzech, odborném vzdělávání; poradenské činnosti, poradenské programy vedoucí k aktivizaci a motivaci při vyhledávání zaměstnání; doprovodná opatření odstraňující bariéry k účasti na poradenských a vzdělávacích programech; podpora vzniku pracovních míst; realizace individuálních programů zaměstnanosti; tvorba programů a jejich aplikace s využitím nových netradičních metod a služeb vedoucí k uplatnění na trhu práce; podpora sebezaměstnávání; aplikace pružných forem práce pro pracovní uplatnění. 4 - Veřejná správa a veřejné služby Žadatel: Obec jako Leading partner zefektivnění řízení lidských zdrojů ve veřejné správě, včetně vzdělávání zaměstnanců úřadů veřejné správy, politiků včetně zastupitelů územních samosprávných celků, metodiků a školitelů pro veřejnou správu; rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání (vč. eLearningu); aplikace moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy a veřejných služeb včetně zavádění sledování výkonnosti úřadů veřejné správy a analytické činnosti k identifikaci prostorů pro zlepšení a k návrhům řešení; provádění analýz veřejné správy k navrhování realizace postupů a činností vedoucích ke zvyšování efektivity, kvality a transparentnosti a racionalizace rozdělení kompetencí v rámci orgánů veřejné správy s důrazem na efektivnost; podpora výzkumných aktivit v oblasti veřejné správy včetně podpory aplikace nástrojů zvyšování kvality a efektivity veřejné správy; podpora koordinace mezi jednotlivými resorty, směrem k územním samosprávným celkům a dialogu mezi příslušnými veřejnými a soukromými subjekty; zkvalitnění systému metodické pomoci v rámci celé veřejné správy, zejména však ve vazbě na územní veřejnou správu a její specifické potřeby; vybudování kapacit a nástrojů pro tvorbu, monitorování a evaluaci politik; rozvoj hodnocení dopadu regulace a zavádění dalších nástrojů zvyšování kvality regulace (alternativní formy řešení, zjednodušování právních předpisů, konzultace); vytvoření a aplikace nástrojů na podporu účasti občanů na rozhodování a místním veřejném životě; posilování etických standardů ve veřejné správě; spolupráce s partnery z ČR a z členských zemí EU; rozšiřování moderních ICT a aplikací eGovernmentu ve veřejné správě; důsledné využívání systému zpětné vazby s uživateli veřejných služeb a služeb veřejné správy, např. analýzy, průzkumy, trendy, jejich dostupnost a kvalita; vytvoření a zprovoznění informačního systému o veřejných službách, službách veřejné správy a dalších aspektech veřejné správy, který bude provozován jako nadstavba na stávajících informačních systémech veřejné správy.
Strana 27
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 5 - Mezinárodní spolupráce Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) společné projekty, vytvoření mezinárodních sítí, konference, policy fora, školení a semináře, studijní cesty, stáže, poradenství zajišťované prostřednictvím krátkodobých expertů.
OP PODNIKÁNÍ A INOVACE 2.1 Bankovní nástroje podpory malých a středních podniků Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podnikání v energetických službách a zvyšování účinnosti při výrobě a spotřebě použitím EPC („Energy Performance Contracting“, tj. takovým způsobem financování akce, jehož základním principem je splácení realizovaného projektu třetí straně ze smluvně zajištěných úspor nákladů na energie). 3.1 Úspory energie a obnovitelné zdroje energie Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a rekonstrukce stávajících výrobních zařízení za účelem využití obnovitelných zdrojů energie; modernizace stávajících zařízení na výrobu energie vedoucí ke zvýšení jejich účinnosti, zavádění a modernizace systémů měření a regulace, modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla a využití ztrátové energie v průmyslových procesech. 5.1 Platformy spolupráce Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) identifikace, zakládání a rozvoje klastrů, pólů excelence a technologických platforem v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, internacionalizace, transferu know-how a podpora konkrétních projektů společně realizovaného průmyslového výzkumu a vývoje podniky a vědeckovýzkumnými institucemi; rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, vývoj a inovace se zaměřením na transfer technologií mezi subjekty inovačního prostředí, na podporu přímých vazeb mezi výzkumnými institucemi a podnikatelskou sférou; proces zakládání, činnosti a dalšího rozvoje podnikatelských inkubátorů, resp. podnikatelských inovačních center (BIC, PIC) vytvářejících podmínky pro vznik a rozvoj malých a středních inovačních firem zaměřených na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb; vznik a rozvoj nových firem, zejména start-up, a pro rozvoj spin-off, s inovačním potenciálem a s využitím brownfields. 5.2 Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) pořízení či rekonstrukce školicích zařízení včetně jejich vybavení školicími pomůckami a programy. 5.3 Infrastruktura pro podnikání Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba a další rozvoj existujících průmyslových parků, výstavba univerzálních nájemních hal při prioritním využití pozemků a objektů typu brownfield; školení odborníků v oblasti rozvoje trhu podnikatelských nemovitostí a zajištění přípravy jednotlivých projektů podnikatelských nemovitostí a regionální infrastruktury a vytváření
Strana 28
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 informačních systémů určených pro evidenci a podporu rozvoje trhu podnikatelských nemovitostí.
OP VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Žadatel: Obec jako Leading partner vytváření podmínek pro komplexní metodickou podporu tvorby školních vzdělávacích programů a jejich inovaci, včetně konzultační a poradenské činnosti v oblasti tvorby metodologických nástrojů a dokumentů kurikulární reformy; implementace nových kurikulárních dokumentů do praxe škol a osvětová a informační podpora kurikulární reformy zaměřená na širší pedagogickou i rodičovskou veřejnost; zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností včetně tvorby modulových výukových programů s důrazem na mezipředmětové vazby, které vedou k rozvoji klíčových kompetencí; zavádění vyučovacích metod, organizačních forem a výukových činností, které zvyšují kvalitu výuky cizích jazyků (včetně e-learningu); rozšíření výuky v cizích jazycích na středních školách; vytváření podmínek pro dlouhodobé hostování plně kvalifikovaných učitelů cizích jazyků ze zemí EU; zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, a to i mimo vyučování; využívání ICT ve všeobecně vzdělávacích a odborných předmětech; rozvoj sociálního partnerství škol a školských zařízení a síťování – partnerství, spolupráce a výměna zkušeností mezi školami a školskými zařízeními navzájem a mezi školami, školskými zařízeními a dalšími aktéry v oblasti vzdělávání; spolupráce institucí počátečního vzdělávání s aktéry na trhu práce (včetně zahraničních) s možností uplatnění inovativních forem spolupráce (např. stáže studentů/učitelů u zaměstnavatelů); spolupráce institucí počátečního vzdělávání s partnery na rozvoji obcí a regionů s možností uplatnění inovativních forem spolupráce (např. zapojení škol do komunitního rozvoje); vytvoření informačního a komunikačního systému v počátečním vzdělávání a rozvoj portálových služeb; rozvoj kariérového poradenství ve školách i na systémové úrovni, včetně vyhledávání žáků ohrožených nesprávnou volbou nebo předčasným odchodem ze systému vzdělávání a osvětové a informační činnosti směřující k žákům a rodičům zaměřené na racionalizaci volby další vzdělávací cesty; tvorba a zavádění certifikovaných systémů řízení kvality a metod evaluace a autoevaluace škol; vytváření podmínek pro zvýšení kvality práce školní inspekce v návaznosti na provádění kurikulární reformy a inovaci školních vzdělávacích programů; podpora informačních center ve školách, včetně marketingové podpory; rozvoj podnikatelských vzdělávání (ZŠ, SŠ, SOU);
znalostí,
schopností
a
dovedností
studentů
počátečního
rozvoj znalostí, schopností a dovedností žáků a studentů počátečního vzdělávání pro udržitelný rozvoj.
Strana 29
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 1.2 Rovné příležitosti žáků, včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Žadatel: Obec jako Leading partner uplatňování a zlepšování organizačních forem a výuky a vyučovacích metod podporujících rovný přístup ke vzdělávání, včetně tvorby individuálních vzdělávacích programů, využití ICT a e-learningových aplikací; zvyšování kompetence pedagogických pracovníků pro odstraňování bariér bránících rovnému přístupu všech žáků a studentů ke vzdělávání; propracování a rozšíření nabídky asistenčních služeb pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami; vybudování „záchytné sítě“ pro osoby ohrožené předčasným odchodem ze systému vzdělávání a těch, kteří se do systému chtějí navrátit; vybudování systému včasné péče o děti se sociokulturním znevýhodněním; podpora neformálního vzdělávání a kompetencí v něm získaných (např. podpora vzdělávání pracovníků působících v oblasti neformálního vzdělávání dětí a mládeže, vytváření vzdělávacích modulů uznatelných jako součást dalšího vzdělávání, podpora vzdělávání k projektovému řízení v neziskovém sektoru, vytvoření aktivizačních programů, systému poradenství a informačních systémů o existujících možnostech neformálního vzdělávání na regionální i národní úrovni. 1.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Žadatel: Obec jako Leading partner vytvoření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení a rozvoj kompetencí pedagogů; další vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení včetně realizace odborných praxí a zahraničních stáží pedagogických pracovníků s důrazem na realizaci kurikulární reformy, na jazykové vzdělávání a využívání ICT ve výuce, včetně osvojení si dalších moderních pedagogických metod, souvisejících se systematickým zvyšováním kvality a efektivity vzdělávání; metodická podpora výuky cizích jazyků, včetně konzultační a poradenské činnosti a tvorby metodických nástrojů a dokumentů v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků škol a školských zařízení; zahraniční certifikace učitelů cizích jazyků; zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální politiky; poradenský a informační systém pro oblast dalšího vzdělávání – služba portálu; zvýšení dostupnosti, kvality a atraktivity nabídky dalšího vzdělávání pro pracovníky škol; návrh systému kariérního růstu pedagogických pracovníků v návaznosti na jejich další vzdělávání a zavádění komplexních přístupů k řízení a rozvoji pedagogických pracovníků ve školství (rozvoj, motivace, odměňování, hodnocení, komunikace atd.).; 2.1 Systémový rámec terciárního vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji Žadatel: Obec jako Leading partner návrh a implementace optimálního systému financování terciárního vzdělávání; inovace systému řízení institucí terciárního vzdělávání a institucí VaV; návrh a implementace systému podpory projektového řízení na institucích terciárního vzdělávání a výzkumných a vývojových institucích; návrh a implementace systému podpory podnikání a podnikatelského přístupu a inovačních řešení v institucích terciárního vzdělávání a ve výzkumu a vývoji;
Strana 30
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 návrh a implementace komplexního systému hodnocení kvality terciárního vzdělávání a výzkumu a vývoje; návrh a implementace systému účinné podpory technických a přírodovědných oborů včetně odborné a výzkumné činnosti mládeže. 2.2 Podpora vyššího odborného vzdělávání Žadatel: Obec jako Leading partner inovace vzdělávacích programů; tvorba a modernizace kombinované a distanční formy studia; tvorba a modernizace programů reagujících na poptávku trhu práce; rozšíření výuky v cizích jazycích; rozšíření výchovy k podnikatelství; zapojení partnerů do tvorby vzdělávacích programů; podpora praxí a stáží studentů VOŠ u zaměstnavatelů; tvorba, zavádění a realizace systémů hodnocení kvality; inovace systémů monitoringu potřeb trhu práce; další vzdělávání učitelů, řídících pracovníků a administrativních pracovníků na VOŠ; podpora spolupráce s vysokými školami; podpora spolupráce se zahraničními vzdělávacími institucemi, příprava zapojení jedinců i týmů do mezinárodních projektů a sítí; podpora spolupráce VOŠ se základními a středními školami za účelem motivace ke studiu technických a přírodovědných oborů. 2.3 Podpora vysokoškolského vzdělávání Žadatel: Obec jako Leading partner podpora utváření kvalitních týmů; inovace studijních programů; rozšíření nabídky vysokoškolského vzdělávání se zvláštním důrazem na technické obory; zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia; realizace programů reagujících na potřeby trhu práce; rozšíření výuky v cizích jazycích; rozšíření výchovy k podnikatelství a inovacím; zapojení regionálních partnerů do tvorby studijních programů; další vzdělávání akademických, řídících a administrativních pracovníků; podpora praxí a stáží studentů vysokých škol u zaměstnavatelů; posílení role vysokých škol ve výzkumných činnostech; motivace žáků k přípravě na studium technických a přírodovědných prostřednictvím spolupráce vysokých škol se základními a středními školami;
oborů
zavádění a realizace systémů hodnocení kvality; rozvoj informačních a poradenských služeb o vzdělávacích příležitostech na jednotlivých vysokých školách a o uplatnění jejich absolventů na trhu práce.
Strana 31
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 2.4 Lidské zdroje ve výzkumu a vývoji Žadatel: Obec jako Leading partner podpora vytváření kvalitních týmů výzkumu a vývoje; další vzdělávání pracovníků výzkumu a vývoje; zlepšení pracovních podmínek v oblasti výzkumu a vývoje; podpora mobility pracovníků mezi pracovišti výzkumu a vývoje a podnikatelským sektorem; podpora zapojení jedinců i týmů do mezinárodních projektů a sítí; aktivity směřující k využití a popularizaci výzkumu a vývoje a jeho výsledků. 2.5 Partnerství a sítě Žadatel: Obec jako Leading partner příprava vzniku a fungování technologických platforem, technologicky orientovaných klastrů apod. včetně přípravy lidských zdrojů; stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru; spolupráce institucí terciárního vzdělávání a soukromého a veřejného sektoru při tvorbě a realizaci studijních programů včetně nástrojů pro výměnu informací mezi poskytovateli vzdělávání a zaměstnavateli; vznik a podpora kontaktních míst institucí terciárního vzdělávání a výzkumných a vývojových institucí určených pro veřejnost a podnikatelský sektor; podpora spolupráce se zahraničními vzdělávacími institucemi, příprava zapojení jedinců i týmů do mezinárodních projektů a sítí. 3.1 Systémový rámec dalšího vzdělávání Žadatel: Obec jako Leading partner vytvoření komplexního systému dalšího vzdělávání v ČR; vytváření podpůrných systémů pro další vzdělávání na národní úrovni (např. poradenství, informační a monitorovací systémy); vytvoření mechanismů, které povedou k propojení systémů počátečního a dalšího vzdělávání; dobudování a realizace systému hodnocení kvality poskytovaného dalšího vzdělávání; rozvoj a využití národní soustavy kvalifikací; rozvoj a vytváření systému uznávání výsledků předchozího učení; vybudování a realizace podpůrných systémů na regionální i národní úrovni, a to především formou aktivizačních programů, poradenství, informačních systémů o existujících možnostech neformálního vzdělávání; ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání na celostátní a krajské úrovni ve školském systému; analýza stavu dalšího vzdělávání (s výjimkou dalšího profesního vzdělávání) na národní popř. krajské úrovni a v mezinárodním kontextu. 3.2 Individuální další vzdělávání Žadatel: Obec jako Leading partner podpora vzdělávání občanů v oblasti obecných i odborných kompetencí; vytváření vzdělávacích modulů zaměřených na podporu obecných kompetencí (jazykové dovednosti, IT, podpora podnikatelských dovedností);
Strana 32
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 národní a regionální podpůrné programy stimulace poptávky po individuálním vzdělávání ze strany jednotlivců a poskytování informačních a poradenských služeb. 3.3 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Žadatel: Obec jako Leading partner podpora provázanosti dalšího vzdělávání s počátečním vzděláváním při vytváření vzdělávacích modulů; podpora vzdělávací nabídky v oblasti dalšího vzdělávání – rozvoj vzdělávacích programů pro vzdělávání dospělých ve školách a dalších vzdělávacích institucích; vzdělávání pedagogů, lektorů, řídících a organizačních pracovníků škol a dalších vzdělávacích institucí pro další vzdělávání; rozvoj sítí a partnerství subjektů v oblasti dalšího vzdělávání a poradenství; poradenství při zavádění moderních a inovativních vzdělávacích technologií a metod (pro organizace působící v oblasti specializačního a dalšího vzdělávání). 4.1 Řízení, kontrola, monitorování a hodnocení programu Žadatel: Obec jako Leading partner tvorba prováděcích dokumentů programu; posilování administrativní kapacity řídícího orgánu ve vazbě na všechny potřebné činnosti a zabezpečení jeho průběžné činnosti (např. řízení, kontrola, monitoring); zajištění činnosti dalších subjektů implementační struktury (např. Monitorovacího výboru – podpora sekretariátu MV, vypracování návrhů zpráv atp., výběrových komisí); pomoc při výběru projektů, kontrahování, monitorování a hodnocení v rámci programu jednotným a uceleným způsobem; zajištění technické administrace a realizace programu (např. provoz, údržba a rozvoj monitorovacího a informačního systému); rozvoj potřebných dovedností a odborných znalostí pro řízení a administraci programu (např. školení a semináře pro pracovníky implementačních orgánů); předávání a výměna zkušeností s členskými státy EU (např. konference, semináře, workshopy); výzkumné studie a šetření zaměřené na další rozvoj programu; příprava podkladových studií a dokumentů pro další programovací období 2014–2020 vč. ex-ante hodnocení; audit a kontrola projektů prováděná na místě; zpracování evaluací a sledovacích studií dle požadavků Nařízení. 4.2 Informovanost a publicita programu Žadatel: Obec jako Leading partner šíření informací o programu a úspěšných projektech směrem k široké veřejnosti (např. noviny, web, TV, brožury, press-tripy); šíření informací o programu a úspěšných projektech směrem předkladatelům projektů (např. semináře, workshopy, informační akce);
k
potenciálním
zprostředkování zkušeností jednotlivých aktérů zapojených do realizace programu (např. organizace seminářů a workshopů k výměně zkušeností mezi konečnými příjemci, partnery a veřejností); vytvoření a správa webových stránek programu – komplexní poskytování informací (např. o OP VK, ostatních OP atp.);
Strana 33
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 publikační činnost (např. informační brožury, pravidelný měsíčník s aktuálními informacemi o ESF/SF); zpracování průběžných tématických studií a analýz ve vazbě na realizaci programu. 4.3 Zvýšení absorpční kapacity subjektů implementujících program Žadatel: Obec jako Leading partner tvorba a příprava projektů pro předložení do OP VK; poskytování informačních, poradenských a konzultačních služeb potenciálním žadatelům o podporu z ESF, např. v oblasti zpracování žádostí a příloh.
OP ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1.1 Snížení znečištění vod Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba, rekonstrukce a intenzifikace ČOV v aglomeracích nad 2 000 EO včetně zavedení odstraňování celkového dusíku a fosforu (v aglomeracích od 2 000 do 10 000 EO včetně odstranění celkového dusíku a/nebo fosforu tam, kde to podmínky jakosti vody v toku vyžadují) a kalového hospodářství na úroveň ukazatelů ve vypouštěných odpadních vodách požadovanou vodoprávním orgánem; výstavba, rekonstrukce a intenzifikace ČOV nebo ekvivalentního přiměřeného čištění v aglomeracích pod 2000 EO, které se nacházejí v územích vyžadujících zvláštní ochranu (NP, CHKO, lokality soustavy Natura 2000, ochranná pásma NP) a v povodí vodního díla Nové Mlýny* na úroveň ukazatelů ve vypouštěných odpadních vodách požadovanou vodoprávním orgánem; výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů v aglomeracích nad 2000 EO; dostavba a rekonstrukce stokových systémů v aglomeracích pod 2000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu (NP a CHKO včetně ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000) a v povodí vodního díla Nové Mlýny; technická opatření u bodových zdrojů znečištění u průmyslových znečišťovatelů ke snížení obsahu zvláště nebezpečných látek ve vodách; budování a podpora systémů komplexního sledování, zjišťování a hodnocení stavu jakosti a množství povrchových a podzemních vod včetně vybavení provozovatelů monitorovacích systémů v investiční části a v neinvestiční části vybrané pilotní projekty eventuálně hradit z dostupných prostředků technické pomoci; technická a biologická opatření na snížení eutrofizace povrchových vod. 1.2 Zlepšení jakosti pitné vody Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody zásobujících více než 2000 obyvatel; výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody v obcích nad 2000 obyvatel; výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven a zdrojů pitné vody a výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody v aglomeracích pod 2000 obyvatel, které jsou zároveň umístěny v územích vyžadujících zvláštní ochranu (NP a CHKO včetně ochranných pásem, lokality soustavy Natura 2000) a v povodí vodního díla Nové Mlýny.
Strana 34
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 1.3 Omezování rizika povodní Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) budování, rekonstrukce a modernizace vybavení informačního systému předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby na státní, regionální a místní úrovni, investiční podpora zpracování mapových podkladů o povodňovém nebezpečí a povodňovém riziku s konkretizovanými výstupy na státní a regionální úrovni; realizace opatření pro snížení rychlosti odtoku vody z povodí a eliminaci povodňových průtoků formou podpory výstavby poldrů (suchých nádrží) nad 50 000m3 a úprav koryt v současně zastavěných územích obcí prováděných přírodě blízkým způsobem. 2.1 Zlepšení kvality ovzduší Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) pořízení spalovacího zdroje o jmenovitém tepelném výkonu do 1 MW se značkou ekologicky šetrný výrobek či adekvátního (nízkoemisního) zdroje a současné snížení energetické spotřeby; rozšíření stávající středotlaké sítě v návaznosti na pořízení včetně zajištění přechodu na spalování plynných paliv u jednotlivých zdrojů; pořízení spalovacího zdroje se značkou ekologicky šetrný výrobek či adekvátního (nízkoemisního) zdroje; snížení energetické spotřeby; výstavba zdroje spalujícího fosilní paliva a sloužícího pro dodávku tepla do CZT; výstavba nových a rozšíření systémů CZT včetně propojení na stávající rozvody a výstavby výměníkových a předávacích stanic za účelem připojení nových odběratelů; výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů nebo frekventovaných dopravních koridorů a vymezené pro tento účel v územně plánovací dokumentaci. 2.2 Omezování emisí Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rekonstrukce spalovacích zdrojů s instalovaným výkonem větším než 5 MW za účelem snížení emisí NOx a prachových částic nad rámec platných standardů Evropských společenství s výjimkou zdrojů spalujících biomasu; rekonstrukce zdrojů nebo instalace dodatečných zařízení pro záchyt emisí NOx nebo prachových částic u nespalovacích zdrojů; technická opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí VOC do ovzduší (např.: přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla, instalace katalytických či termooxidačních jednotek); opatření na zdrojích vedoucích k odstranění či snížení emisí NH3 do ovzduší. 3.1 Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) instalace fototermických systémů pro přípravu teplé vody a dodávku tepla, resp. pro možnost přitápění; instalace fotovoltaických systémů pro výrobu elektřiny; instalace tepelných čerpadel pro dodávku tepla a pro přípravu teplé vody; instalace kotlů na biomasu a systémů využívajících biomasu pro výrobu elektřiny, pro dodávku tepla a pro přípravu teplé vody, event. v kombinaci s výstavbou centrální výrobny paliv včetně technologické linky;
Strana 35
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 instalace kogeneračních jednotek pro kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie z biomasy, skládkového plynu, bioplynu apod.; instalace systémů pro dodávku tepla včetně přípravy teplé vody, pro dodávku elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny s využitím geotermálních systémů; instalace větrných elektráren; instalace malých vodních elektráren. 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) zateplovací systémy budov; řešení výplní otvorů (výměna oken atd.); zrušení tepelných mostů; měření a regulace; zvýšení účinnosti energetických systémů budov; instalace zařízení na využívání odpadního tepla k výrobě tepelné či elektrické energie. 3.3 Environmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody pro fyzické osoby Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) instalace obnovitelných zdrojů energie zejména pro vytápění a přípravu teplé vody např.: solární systémy, kotle na biomasu, tepelná čerpadla, využití odpadního tepla atd. 4.1 Zkvalitnění nakládaní s odpady Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) budování integrovaných systémů nakládání s odpady; budování systémů odděleného sběru odpadů; budování zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů; budování sběrných dvorů a skladů; budování zařízení na nakládání s nebezpečnými odpady (vyjma skládkování); budování systémů odděleného sběru nebezpečných odpadů, včetně nebezpečných komunálních odpadů a nebezpečných odpadů ze zdravotnictví; rekultivace starých skládek, včetně komunálního a ostatního odpadu; odstranění nepovolených (černých) skládek ve zvláště chráněných územích; podpora výstavby kompostáren a biofermentačních stanic. 4.2 Odstraňování starých ekologických zátěží Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) inventarizace a kategorizace priorit starých ekologických zátěží na kontaminovaných místech; zpracování Analýz rizik a Aktualizovaných analýz rizik u lokalit vybraných z materiálu „Regionální seznamy priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží – aktualizace 2002, MŽP, říjen 2002“ a jeho aktualizací z let 2004 - 2006; sanace vážně kontaminovaných lokalit (průmyslové objekty, vojenské a zemědělské areály, brown fields s výskytem SEZ) ohrožujících složky životního prostředí a zdraví člověka v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje (stará ekologická zátěž), nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou;
Strana 36
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 sanace SEZ na území postižených těžbou vyhrazených nerostů včetně sanace a rekultivace areálů bývalých dolů a lomů, odvalů, výsypek a odkališť a souvisejících trvalých provozních nákladů, v případech, kdy žadatel o podporu není původcem kontaminace nebo původce již neexistuje, nebo v případě, že tato povinnost je vázána na organizační složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto účely zřízenou. 5.1 Omezování průmyslového znečištění Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) budování infrastruktury pro institucionálního zázemí výzkumu BAT; podpora propojování informačních systémů; zpřístupňování informací o životním prostředí uživatelům Internetu; vytváření uživatelsky přátelských aplikací k plnění povinností vyplývajících z legislativy; infrastruktura pro program REACH. 6.3 Obnova krajinných struktur Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) realizace opatření navržených v rámci schválených komplexních pozemkových úprav zaměřených na výsadby zeleně v krajině a ochranu půdy; příprava a realizace prvků územních systémů ekologické stability; zakládání a obnova krajinných prvků (výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů atd.), břehových porostů a historických krajinných struktur (vč. polních cest a ošetření stromů ve významných alejích), péče o památné stromy; opatření k zachování a celkovému zlepšení přírodních poměrů v lesích ve zvláště chráněných územích, územích soustavy Natura 2000, vymezených regionálních a nadregionálních biocentrech územních systémů ekologické stability, a to dosažením druhové a prostorové skladby porostů, odpovídající místním přírodním podmínkám; realizace lesopěstebních opatření biologického charakteru pro vytvoření základních podmínek a nastartování procesu regenerace současného stavu lesů v prioritních oblastech pásem ohrožení emisemi (podle stávající legislativy pásma ohrožení A až C) ve zvláště chráněných územích a územích soustavy Natura 2000; výkupy pozemků. 6.4 Optimalizace vodního režimu krajiny Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) realizace opatření příznivých z hlediska krajinné a ekosystémové diverzity vedoucí ke zvyšování retenční schopnosti krajiny, ochraně a obnově přirozených odtokových poměrů a k omezování vzniku rizikových situací, zejména povodní; opatření k ochraně proti vodní a větrné erozi a k omezování negativních důsledků povrchového odtoku vody (založení nebo obnova mezí, zasakovacích pásů a průlehů). 6.5 Podpora regenerace urbanizované krajiny Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) individuální projekty pro zakládání a revitalizaci významné sídelní zeleně s preferencí druhové skladby posilující diverzitu sídelních biotopů a vztah obyvatel sídel (zejména dětí a mládeže) k přírodě; individuální zakládání a obnova parků a další trvalé nelesní zeleně na plochách vymezených v územně plánovací dokumentaci, stromořadí a významných skupin stromů uvnitř sídel, hřbitovů, městských a obecních lesoparků, školních zahrad a komponovaných krajinných areálů;
Strana 37
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 zakládání a regenerace zeleně v rámci tvorby zeleného prstence kolem sídla, vymezené v územně plánovací dokumentaci; výsadba vegetace s přírodě blízkým charakterem na místě dříve odstraněných malých (na pozemcích menších než 10ha) a ekonomicky těžko využitelných brownfields, bývalých vojenských výcvikových prostorů (v případě, že se nejedná o velkoplošné zalesňování), jiných staveb a zařízení, zátěže či následků geologického průzkumu; odstranění nebo zajištění nevyužívaných staveb a dalších objektů ve zvláště chráněných územích a územích zařazených do soustavy Natura 2000. 6.6 Prevence sesuvů a skalních řícení, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů včetně zdrojů podzemních vod Žadatel: Obec jako Leading partner stabilizace nebo sanace sesuvů a skalních masivů, které bezprostředně nebo v krátkém časovém horizontu svými negativními projevy a následky ohrožují především životy, zdraví a majetek občanů a infrastrukturu sídel a dále monitoring zaměřený na kontrolu účinnosti nápravných opatření; přehodnocení celkové kapacity zásob podzemních vod využívaných i nevyužívaných, vyhledání a realizace nových zdrojů pro zásobování obyvatelstva; provádění geologických a hydrogeologických prací včetně projektů za účelem přehodnocení zásob podzemních vod využitelných k zásobování obyvatel pitnou vodou; vyhledávání průzkum a posouzení možností řízené dotace podzemních vod povrchovými vodami(umělé infiltrace) z vodních toků nebo nádrží; realizace technických prací sloužících k zajištění dalších neobnovitelných přírodních zdrojů; zjištění možných negativních důsledků pozůstatků po hornické činnosti, navržení a realizace technického řešení, které zabrání dalšímu ohrožování životního prostředí v návaznosti na „Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES“ ze dne 15.3.2006, o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice Rady 2004/35/ES; provedení inženýrsko geologických a hydrogeologických prací v sídlech postižených v minulosti hornickou či obdobnou činností a provedení následných sanačních prací. 7.1 Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) rekonstrukce stávajících objektů center a poraden; nákup, rekonstrukce a výstavba objektů za účelem vzniku nových center a poraden; materiální a technické vybavení investičního charakteru objektů center a poraden; tvorba a vydávání odborných materiálů a pomůcek investičního charakteru, např. filmů a videopořadů.
PROGRAM ROZVOJE VENKOVA ČR PRO OBDOBÍ 2007 – 2013 I.1.2 Investice do lesů Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora umožňující zvýšit efektivnost lesního hospodářství, zlepšení stavu lesních půd, obnova lesních porostů, výsadba vhodnější dřevinné skladby;
Strana 38
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 investice na zlepšení lesnické techniky (pořízení strojů a zařízení pro budování a údržbu lesních cest, stezek, meliorací, hrazení bystřin, retenčních nádrží, zřízení pro turistiku, zařízení na obnovu lesních porostů). I.3.4 Využívání poradenských služeb Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) poradenské služby ke zvyšování manažerských schopností a výkonnosti hospodaření a dodržování zásad SZP; poradenství v okruzích platné legislativy včetně příslušnosti orgánů státní správy a procesních lhůt , norem certifikačního systému, managementu a marketingu, logistiky, nových technologií. III.2.1.1 Obnova a rozvoj vesnic Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) základní infrastruktura v obcích (vodohospodářská infrastruktura, kotelny, rozvody tepla); využití obnovitelných zdrojů paliv a energie; řešení odpadového hospodářství; budování a obnova místních komunikací. III.2.1.2 Občanské vybavení a služby Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) zajištění chybějícího občanského vybavení a služeb (školské, zdravotnické, sociální, pečovatelská služba pro seniory, budování obchodní infrastruktury, plochy pro sportovní a kulturní aktivity, doprovodná stravovací zařízení); zřizování informačních center a školících zařízení; využívání informačních technologií. III.2.2.1 Přírodní dědictví venkova Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) projekty krajinného plánování interpretace přírodních, geologických a kulturně historických hodnot území a související podklady jako analýzy, mapy a projekty včetně investičních akcí obnovy a rehabilitace. III.2.2.2 Kulturní dědictví venkova Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) zpracování studií obnovy a využití památek, programů významných území, soupisů a map památek na venkově;
regenerace
památkově
stavební obnova památkových budov a ploch; nákup budov, strojů, technologie, počítačů, software; investice na realizace výstavních expozic, kulturně společenské akce. III.3.1 Vzdělání a informace Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) vzdělávání a informování hospodářských subjektů, které působí v oblastech diverzifikace činností nezemědělské povahy, zakládání a rozvoje mikropodniků, venkovského cestovního ruchu, obnovy a rozvoje vesnice a ochrany a rozvoje dědictví venkova.
Strana 39
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 III.4.1 Získávání dovedností, animace, provádění Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) zpracování integrovaných místních rozvojových strategií venkovských mikroregionů; realizace integrovaných místních rozvojových strategií venkovských mikroregionů prostřednictvím partnerství jiných než místní akční skupiny; školení členů místních partnerství; tvorba vzdělávacích programů, zacílených na potřebné odborné znalosti a z oblasti zemědělství, lesnictví, územního plánování, ŽP, přípravy projektů, účetnictví, atd.; propagace a poskytování informací o oblasti (webové stránky, CD, videozáznamy, vydávání tiskovin); semináře pro veřejnost o životě na venkově a partnerství, bydlení a podnikání. IV.2.1 Realizace projektů spolupráce Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) projekty spolupráce mezi územími nebo nadnárodní spolupráce s cílem povzbudit spolupráci mezi místními akčními skupinami v rámci členských států na území třetích zemí.
OPERAČNÍ PROGRAMY (NÁRODNÍ SPOLUPRÁCE) OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR - BAVORSKO Hospodářská spolupráce a rozvoj ekonomického prostoru Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora přeshraniční spolupráce v oblastech výzkumu, vývoje, technologií, inovací, analýz trhu, odbytu a prodeje, marketingu, výstav a veletrhů (pro všechny sektory a odvětví); podpora rozvoje a intenzifikace transferu technologií a know-how (infrastruktura a služby) zejména malých a středních podniků (MSP); podpora přeshraničních aktivit (například v oblasti poradenství při zakládání podniků či při poskytování průběžného poradenství pro existující firmy) institucí působících v oblasti hospodářského rozvoje (např. hospodářské a obchodní komory, řemeslnické komory, podnikatelské svazy), jakož i podpora přeshraniční spolupráce mezi těmito institucemi; podpora přeshraniční spolupráce mezi podniky a institucemi působícími v oblasti hospodářského rozvoje a veřejné správy; přeshraniční aktivity zaměřené na podnikání a rozvoj MSP. Cestovní ruch, volný čas a rekreace Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora přeshraniční spolupráce v oblastech cestovního ruchu, volného času a rekreace (např. rezervační a informační systémy, spolupráce lázní a lázeňských míst), jakož i spolupráci s ostatními hospodářskými sektory a odvětvími; zřizování a zkvalitňování přeshraniční infrastruktury pro cestovní ruch (např. turistických zařízení, cyklotras a cyklostezek, pěších tras, hipostezek, naučných tras, lyžařských běžeckých tras a jejich značení) včetně řídících a navigačních systémů; rozvoj a zkvalitňování přeshraničních nabídek a produktů v oblasti cestovního ruchu (včetně lázeňství), volného času a rekreace;
Strana 40
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 podpora přeshraniční aktivit zaměřených na propagaci regionu (např. informační a propagační materiály). Profesní vzdělávání a trh práce Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora profesního vzdělávání a zvyšování kvalifikace s přeshraničním významem (například rozvoj a realizace vzdělávacích opatření a vzdělávacích kurzů pro zvyšování kvalifikace v oblasti služeb, cestovního ruchu, elektronického zpracování dat, informačních a komunikačních technologií, zdravotnictví, životního prostředí); podpora profesního vzdělávání a realizace opatření na podporu zaměstnanosti s přeshraničním významem, zejména se zaměřením na nezaměstnané, ženy, mládež, na ekonomicky aktivní se sníženou pracovní schopností a na osoby, jimž hrozí vyloučení z trhu práce; podpora zařízení pro profesní vzdělávání s přeshraničním významem; podpora vzájemné spolupráce aktérů a institucí působících na trhu práce a v oblasti profesního vzdělávání, získávání a šíření informací (např. analýzy trhu s přeshraničním kontextem), jakož i rozvoj, budování a zavádění informačních systémů (např. systémů umožňujících vyhledávání a zprostředkování pracovních míst). Všeobecné vzdělávání, věda, výzkum, kultura, zdravotnictví a sociální péče, civilní ochrana a ochrana před katastrofami Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora přeshraniční spolupráce v oblasti všeobecného vzdělání, vědy, výzkumu, vývoje a technologií (např. vytváření vícejazyčných učebních materiálů, vývoj společných učebních plánů, vzdělávacích a kvalifikačních programů, jakož i referenčních systémů ve vzdělávání a následném zvyšování kvalifikace, výměny žáků, studentů, učitelů a vědeckých pracovníků); výstavba a zlepšení přeshraniční infrastruktury sloužící všeobecnému vzdělávání, vědě a výzkumu; podpora přeshraniční spolupráce v oblasti kultury (např. přípravu a propagaci kulturních nabídek jako jsou průvodci muzei, využití medií pro šíření informací); podpora přeshraniční infrastruktury v oblasti kultury (např. zřizování či výstavba muzeí, zřizování informačních a kulturních středisek ); podpora oblasti zdravotnictví a sociálních služeb s přeshraničním významem (např. vytváření nabídek v oblasti poradenských a pečovatelských služeb, nabídek a programů v oblasti drogové prevence, ochrany diskriminovaných a znevýhodněných osob a vytváření přeshraničních informačních systémů pro nemocnice); podpora opatření s přeshraničním významem v oblasti civilní ochrany a ochrany před katastrofami (například zpracování zásahových plánů a plánů ochrany, záchranářská technika). Přeshraniční sítě Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora přeshraniční spolupráce mezi institucemi (včetně institucí veřejné správy, justice a policie), jakož i spolupráci mezi institucemi a dalšími aktéry, vytváření tématických sítí a společných regionálních rozvojových organizací; budování a podpora dalšího rozvoje institucionálních přeshraničních organizací (například euroregionů); dispoziční fond k podpoře malých projektů – rovněž typu people-to-people projekty napříč všemi prioritními osami, zejména přinášejících prohloubení přeshraničních kontaktů; přeshraniční studie a koncepce, které jsou v obsahovém souladu s minimálně jednou oblastí intervence prioritní osy 1.
Strana 41
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 Životní prostředí a ochrana přírody Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora přeshraniční spolupráce v oblasti ochrany přírody a životního prostředí (například opatření v oblasti druhové ochrany a ochrany biotopů, opatření ke zlepšení ekosystémů vodních toků (včetně opatření na ochranu léčivých pramenů), protipovodňových opatření, opatření podporujících zřizování a další rozvoj chráněných území (např. národních a přírodních parků), opatření na revitalizaci a sanaci (např. sanace lesa a lesních půd) a na zabezpečení jejich trvalé udržitelnosti, opatření na zabránění vzniku ekologických škod); výstavba a rekonstrukce přeshraničních zařízení využívaných v oblasti životního prostředí a pro ochranu přírody, a zřizování příslušných institucí a organizací; podpora přeshraničních systémů pro zásobování vodou a energiemi, systémů a zařízení k čištění vod a odstraňování odpadů, a k odstraňování starých zátěží; podpora využívání ekologických postupů (např. při využívání obnovitelných zdrojů surovin, šetrné zacházení se zdroji energií a využívání alternativních zdrojů energie) a na podporu zaměřenou na výzkum a management v oblasti životního prostředí, na oblasti vzdělávání se zaměřením na ŽP, na informace a monitoring v oblasti životního prostředí. Územní plánování a rozvoj venkovského prostoru Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora přeshraničního územního plánování a regionálního rozvoje včetně zpracování studií a koncepcí (např.územní koncepce, koncepce přírodních oblastí, koncepce využití území, koncepce stanovišť, koncepce střediskových obcí), jakož i vytváření informačních systémů (např. vytváření přeshraničních databází a informačních systémů o území); podpora přeshraničního rozvoje venkovských oblastí (např. rozvoj obcí, rozvoj venkovského osídlení, zcelování pozemků, regulace vlastnictví a péče o krajinu). Doprava Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výstavba a zlepšení přeshraniční dopravní infrastruktury (silnice, železnice, veřejná hromadná doprava, letecká doprava); rozvoj a zlepšení přeshraničních dopravních systémů (např. dopravních informačních a naváděcích systémů, systémů zvyšujících mobilitu), jakož i systémů kombinované dopravy a přeshraniční spolupráci dopravců; opatření zlepšující průchodnost a provoz na hraničních přechodech, jakož i technická a organizační opatření zlepšující odbavení na hranici. Výstavba a zlepšení přeshraničních komunikačních a informačních systémů a technologií Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) např. přeshraniční informační systémy pro krizový management na krajské a místní úrovni. Přeshraniční studie a koncepce, které jsou v obsahovém souladu s minimálně jednou oblastí intervence prioritní osy 2 Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí)
OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – POLSKO 1.1 Posilování dopravní dostupnosti Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí)
Strana 42
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 modernizace a rozvoj dopravní infrastruktury lokálního a regionálního významu v příhraničí (např. silnice, modernizace železniční infrastruktury s cílem zlepšit bezpečnost nebo zvětšit dopravní dostupnost území, adaptace hraniční infrastruktury pro nové účely); zlepšování dopravní obslužnosti příhraniční oblasti, budování integrovaných dopravních systémů (veřejná doprava apod.). 1.2 Ochrana životního prostředí Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora rozvoje a modernizace environmentální infrastruktury (zásobování vodou, ČOV a kanalizace, nakládání s odpady, zásobování energiemi a podpora využívání obnovitelných zdrojů energií); péče o přírodu a krajinu (biodiverzita, revitalizace lokálního významu, trvalá péče a prevence ekologických škod, vodní ekosystémy, retence vody v území, ekologická stabilita). 1.3 Prevence rizik Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora rozvoje záchranných služeb, předcházení environmentálním a technologickým rizikům, podpora aktivit spojených s monitoringem a řešením rizik životního prostředí (např. prevence, živly, povodně, prevence ekologických škod, environmentální vzdělávání a výchova) a výměna zkušeností. 2.1 Rozvoj podnikatelského prostředí Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) posilování konkurenceschopnosti MSP, rozvoj informačních a komunikačních technologií a návazných služeb, spolupráce hospodářských komor, podnikatelských svazů, spolupráce v oblasti poradenství při zakládání podniků a poskytování průběžného poradenství pro existující firmy, marketingu, propagace, podpora přeshraniční obchodní výměny, společná propagace, posilování inovačního potencionálu; propagace a rozvíjení spolupráce mezi subjekty trhu práce (včetně podpory osob vracejících se na trh práce, předcházení jevu sociálního vyloučení) a rovnost příležitostí na trhu práce, koordinovaná opatření na trhu práce (systémové změny, odstraňování diskriminace); spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, inovací a v oblasti transferu know – how technologií podporujících malé a střední podniky (sítě a klastry, vazby na vysoké školy a výzkumná pracoviště). 2.2 Podpora rozvoje cestovního ruchu Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) ochrana a obnova kulturního a přírodního bohatství, řemeslných tradic, ochrana a obnova památek včetně sakrálních staveb, opevnění, historických urbanistických a technických komplexů, turistických stezek a tras, cyklistických stezek a tras, hippostezek a hippotras, další doprovodné infrastruktury CR a další zlepšení vybavenosti pro volnočasové aktivity; podpora rozvoje služeb cestovního ruchu (např. výstavba a vybavení vhodných objektů pro poskytování služeb v cestovním ruchu, zřizování a činnost turistických informačních center, činnost organizací CR, tvorba nových produktů cestovního ruchu a jejich propagace, propagace přírodních hodnot a kulturního dědictví včetně možnosti propagace mimo podporované území, zavádění a využívání ICT v CR, rozvoj informačních a navigačních systémů v CR, podpora destinačního managementu). 2.3 Podpora spolupráce v oblasti vzdělávání Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora spolupráce v oblasti vzdělávání, v přípravě na zaměstnání a celoživotním učení (včetně zlepšení jazykových a odborných kompetencí, zvyšování kvalifikací a dovedností).
Strana 43
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 3.1 Územní spolupráce veřejných institucí Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora systémové a programové spolupráce (např. spolupráce územních samospráv, jimi zřízených organizací, NGO a subjektů poskytujících veřejné služby, přeshraniční spolupráce při rozvoji území, společné rozvojové koncepce); podpora infrastrukturálních projektů, týkajících se modernizace vzdělávacích, společenských a kulturních zařízení, nezbytných pro realizaci spolupráce místních společenství, přeshraniční spolupráce škol, mládežnických organizací, výměny mládeže. 3.2 Podpora společenských, kulturních a volnočasových aktivit Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora společných kulturních a společenských projektů (živá kultura, výstavy, volnočasové aktivity, společné akce pro obyvatele v pohraničí, obnova tradic). 3.3 Fond mikroprojektů Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) posilování přeshraničních vazeb obyvatel a institucí poskytujících veřejné statky a služby realizací nejmenších projektů Programu.
OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – RAKOUSKO 1.1 Infrastruktura a služby související s podnikáním a inovacemi Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) zvýšení atraktivity regionu; rozvoj a soustředění existujícího potenciálu pro podnikání; vytváření služeb souvisejících s podnikáním a transferem technologií; rozvoj společných zásadních kompetencí a regionálních ochranných známek; zlepšování dostupnosti a využití stávajících sítí technologií a výzkumu a jejich rozšiřování; podpora současných a nových technologií (např. biotechnologie, „ekotechnologie“ atd.) a inovací a V&V v oblasti „čistých a materiálově efektivních technologií“; posílení spolupráce v regionálním hospodářství (zvláště MSP), univerzit, výzkumných institucí a dalších organizací; posílení regionálních podpůrných struktur zaměřujících se na inovace a integraci; podpora regionálních dodavatelských řetězců a jejich managementu; rozšíření a posílení podpory pro klastry, spolupráci a sítě; podpora struktur umožňujících polohování definování přeshraničního regionu jako oblasti umístění pro podnikání (inovace, analýza trhu, marketing…); posílení přeshraničních a meziregionálních vztahů; dostupnost transferu a přístupu k know-how a znalostem mezi centrálními a okrajovými regiony, mezi různými přeshraničními/regionálními/místními aktéry a různými úrovněmi pro posílení posunu směrem k inovativní ekonomice založené na know-how; rozvoj a posilování transferu know-how a technologií a spolupráce univerzit, vědeckých a výzkumných institucí; přeshraniční propojení hospodářství, vědy a veřejné správy (informační systém); spolupráce mezi podniky a technologicko-vědeckými centry V&V (globalizace technologií, inovační partnerství, služby);
Strana 44
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 výměna know-how o patentování/právu na duševní vlastnictví. 1.2 Cestovní ruch, kultura a hospodářské aktivity v oblasti volného času Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora přeshraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu, ekonomiky volného času, rekreace…; zlepšení kvality přeshraniční infrastruktury v oblasti cestovního ruchu (vybavení pro turistiku, cyklostezky, pěší cesty, cesty pro koně, lyžařské stezky …) a kultury (pořádání výstav - galerie, muzea, propagace lidových řemesel a umění …); společný management cílů cestovního ruchu, volnočasových aktivit a kultury, udržitelných produktů cestovního ruchu, kultury a volného času (např. stavba tematických stezek…); posílení konkurenceschopnosti a kapacit v oblasti nabídky cestovního ruchu v souladu s ekologickými a sociálními omezeními; přeshraniční kulturní výměna; marketing regionálních produktů a služeb (např. organizace výstav, propagace lidových řemesel a umění, vinné slavnosti…); zdokonalování standardů pro návštěvníky historických a kulturních památek; podpora pro činnosti souvisejících s rozvojem lázeňství, s ohledem na situaci vody v regionu; podpora pro kreativní obory; přeshraniční systémy provázení návštěvníků. 1.3 Rozvoj lidských zdrojů, trh práce, vzdělávání a kvalifikace Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výměna informací pro lepší porozumění situaci; rozvoj a spolupráce na přeshraničním trhu práce / vytvářením informačních systémů; rozvoj podnikatelských a manažerských dovedností včetně jazykových schopností; spolupráce mezi institucemi a organizacemi odpovědnými za trh práce a vzdělávání; integrace trhů práce, příprava společného přeshraničního trhu práce (např. společné strategie, vypracování plánů kvalifikací…); snížení omezení sociálních, vzdělávacích a kvalifikačních systémů a omezení v oblasti rozvoje lidských zdrojů; rozšiřování know-how a znalostí; rovné příležitosti pro ženy a muže; podpora přeshraniční spolupráce v oblastech vzdělávání, kvalifikací a odborného vzdělávání a školení, rozvoje lidských zdrojů, trhu práce atd. (jazyky, celoživotní vzdělávání, vícejazyčné výukové materiály, programy vzdělávání a kvalifikace, studentské a učitelské výměny…); zvýšení kvality přeshraniční infrastruktury vzdělávání a kvalifikací; přeshraniční spolupráce aktérů na trzích práce. 1.4 Prevence zdravotních a sociálních rizik, sociální integrace Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) udržování a zlepšování schopností a kapacity organizací, institucí a komunit v této oblasti; zlepšení společenského života v příhraniční oblasti;
Strana 45
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 spolupráci organizací pracujících v této oblasti (např. sociální služby, skupiny mládeže, NNO zabývající se dětmi, znevýhodněnými, menšinami…); integrovaný záchranný systém přeshraničního regionu – řešení zdravotních a sociálních rizik – systém by měl být zřízen a implementován; vypracování aktivního programu aktivit na prevenci sociálních rizik, sociální integraci různých cílových skupin (znevýhodněné skupiny a osoby, menšiny, mladí lidé); zohlednění rozdílnosti kultur, náboženství a životních stylů na úrovni plánování a činností; posílení veřejné účasti jako prostředek zvyšování sociálního kapitálu; oblast sociální integrace, prevence zdravotních a sociálních rizik s přeshraničním významem (veřejné nemocnice, mládežnické organizace); rozvoj a zlepšování / výstavba infrastruktury pro prevenci sociálních rizik; nabídka sociálních služeb pro znevýhodněné skupiny obyvatel; informační systémy, studie. 2.1 Doprava a regionální dostupnost Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) zlepšení meziregionální, přeshraniční, regionální a místní dostupnosti v oblasti; zlepšení dostupnosti regionu prostřednictvím uvedení a implementace integrovaných dopravních systémů; společné plánování dopravních koridorů a společný management následků; převedení dopravy na systémy šetrnější k životnímu prostředí – optimalizace kombinací s alternativními dopravními prostředky (např. veřejná doprava); rozvoj a marketing přeshraničních produktů veřejné dopravy (např. regionální jízdenky na autobus); podpora koncepcí inovativních řešení mobility; implementace strategií orientovaných na technologie, včetně norem, za účelem optimalizace požadavků na dopravu; zvýšení kvality přeshraniční a hraniční infrastruktury (silnice, železnice, veřejná doprava, letiště atd.); dosahování synergií skrze koordinaci plánů a programů a umožnění lepších podmínek pro užití ICT jako reálného nástroje v přeshraniční oblasti; inovativní a efektivní využití současné infrastruktury novými telematickými aplikacemi pro dopravu; využití vzniku rovnocenných standardů dodávky ICT ke zvýšení možností místního rozvoje v regionu; využití telematických aplikací v dopravě pro efektivní používání stávající dopravní infrastruktury a stávajících sítí logistických center; zlepšení dostupnosti prostřednictvím zdokonalení telekomunikační infrastruktury; vývoj projektů souvisejících s logistikou – kombinovaná doprava pro snížení provozu na silnicích; zřízení přechodů malého přeshraničního styku – nenáročná turistika a měkká infrastruktura; vznik nových a rekonstrukce stávajících cyklostezek; přeshraniční EIA/SEA pro aktivity v infrastruktuře.
Strana 46
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 2.2 Životní prostředí, příroda, nakládání s vodou a odpady, systémy obnovitelné energie, prevence rizik Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) výměna zkušeností a pilotních projektů (např. ochrana životního prostředí, efektivita v energetice…); využívání obnovitelné energie (zaměřeno na inovace, výměnu a transfer know-how); snížení znečistění životního prostředí a vysoké závislosti na fosilních palivech; využívání technologií šetrných k životnímu prostředí;; regionální obnovitelné zdrojů vede k posílení aktérů a regionální přidané hodnotě; výměna zkušeností a využívání technologií šetrných k životnímu prostředí; výsledkem bude pozitivní vliv na životní prostředí i výhody ve formě know-how a znalostí v regionu; zavádění systémů ekologického managementu (např. ISO, EMAS, označení Eco…) zavedení certifikací a vytváření společných kritérií kvality v oblasti hospodářství, a v sociální a environmentální sféře za účelem harmonizace systémů a jakostí; vypracování výměny know-how pro přeshraniční politiku alternativních zdrojů energie; transfer know-how a povědomí o nakládání s odpady (výměna a využití zkušeností z public relations v oblasti nakládání s komunálním odpadem, uvedení nových metod třídění odpadu a nakládání s energií (obnovitelná energie, bioplyn…); přeshraniční strategie nakládání s odpady a jejich možného dalšího využití jako druhotných surovin; řízení v oboru chráněných druhů a ochrana habitatů (biotopy); realizace a koordinovaná implementace koncepce NATURA 2000; opatření na regulaci povodní a společná koordinace aktivit (revitalizace koryt řek, zvyšování zadržovací kapacity krajiny, výstavba záchytných nádrží a povodňových rezerv); ochrana a zlepšování kvality vody a vodních zdrojů; transfer know-how v oborech ochrany před povodněmi a údržby infrastruktury odpadních vod; zdokonalování ochrany před přírodními katastrofami, obzvláště povodněmi; příprava vytvoření předpovědního modelu na příslušných řekách v přeshraniční oblasti; ustavení integrovaného záchranného systému; ustavení integrovaného záchranného systému; management sociálních rizik (pojištění…); síťování mezi národními a přírodními parky; udržitelné přeshraniční územní plánování; společné aktivity na poli ochrany přírody a krajiny (např. plány nakládání s přírodně a kulturně hodnotnými lokalitami a krajinnými komplexy, podpora ekologického plánování a publikace vzdělávacích a propagačních materiálů); zakládání účastnických struktur (např. AGENDA 21…); šíření povědomí o standardech životního prostředí, což povede k větší atraktivitě lepším možnostem pro marketing; zdokonalování ochrany ekosystémů; rozvoj vzdělávání a školení týkajících se životního prostředí; stavba alternativních elektráren s přeshraničním dosahem.
Strana 47
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 2.3 Udržitelné sítě a struktury institucionální spolupráce Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) posilování principu bottom up (iniciativa zdola nahoru) a principu partnerství; zdokonalování integraci na nízké/mikro úrovni; zlepšování spolupráce inovativních a regionálních aktérů díky lepšímu regionálnímu vládnutí a příslušným politikám; zachování a další rozvoj regionální konzultační a koordinační sítě; zvyšování místně specifického potenciálu; integrované plánování a hodnocení životního prostředí (pokud bude požadováno) pro strategické projekty, udržitelný územní rozvoj; výměna, plánování a monitoring přeshraničních regionálních a územních systémů; spolupráce měst podobné velikosti, spolupráce měst a předměstí; přeshraniční rozvoj mikroregionů; sítě spolupráce (síťování mezi městy, v oblasti kultury, mládeže…); podpora přeshraniční spolupráce mezi euroregiony a „evropskými regiony“; podpora integrace na mikro úrovni, posílení principu partnerství, vytváření a rozvoj struktur spolupráce, přeshraniční integrace; Dispoziční fond.
OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – SASKO Kooperativní zlepšení a rozvoj infrastruktury dle poptávky a kooperací v oblasti regionálního plánování a rozvoje Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) dopravní infrastruktura; informační a komunikační sítě - rozvoj elektronických rozhraní pro výměnu dat, podpora společných internetových aplikací a rozvoj a instalace společných databází jako informačních struktur, včetně nutného technického propojení; sociální infrastruktura; regionální plánování / regionální rozvoj. Kooperativní opatření v oblasti lidských zdrojů, sociokulturního rozvoje a partnerské spolupráce Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) vzdělání a kvalifikace; sociální věci; umění a kultura - přeshraniční spolupráce muzeí, divadel, galerií, kulturní činnosti a pracovníků kultury, podpora muzeální práce, současného umění a kultury, případně recepce umění a kultury v oblastech dramatického umění, hudby, výtvarného umění, literatury, filmu a sociokultury, revitalizace a zachování uměleckých a kulturních objektů; spolupráce - partnerská spolupráce lokálních a regionálních aktérů a euroregionální projektová práce. Kooperace v oblasti bezpečnosti, záchranných služeb a ochraně proti katastrofám Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí)
Strana 48
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2 spolupráce v oblasti prevence a boje proti kriminalitě včetně vhodných opatření pro zlepšení pocitu bezpečí. Hospodářství Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) vytvoření a zajištění pracovních míst; vytváření investičních pobídek; zlepšení doprovodné ekonomické infrastruktury; podpora výkonnosti podniků, především malých a středních podniků; podpora vytváření hospodářských kooperací. Cestovní ruch Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) kvalitativní zlepšení úrovně turistické infrastruktury v pohraničí; zvýšení atraktivity lokalit; zlepšení vytíženosti turistických zařízení; podpora vytváření a zajištění pracovních příležitostí; podpora společných marketingových strategií v oblasti cestovního ruchu; vývoj a prodej nových přeshraničních projektů cestovního ruchu; propojení nabídky cestovního ruchu prostřednictvím kooperací. Opatření v oblasti ochrany klimatu, ochrany přírody, péče o krajinu a odpadového hospodářství Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) technická infrastruktura, protipovodňová ochrana, ochrana přírody, lesa a krajiny; klimatické ochrana / obnovitelné zdroje energie, zhodnocování odpadů, reliktních zátěží a ekologického managementu při zohlednění požadavků směrnic EU z oblasti životního prostředí; posílení ekologického povědomí a senzibilizaci veřejnosti pro trvale udržitelné hospodaření s přírodními zdroji. Opatření v oblasti protipovodňové ochrany, vodního hospodářství a vodních staveb Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) technická infrastruktura, zásobování vodou a odvádění odpadních vod, protipovodňová ochrana a zlepšení jakosti vody. Společný fond malých projektů Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) organizace a realizace seminářů, konferencí a informačních akcí; představení, soutěže a setkávání; sběr informací a tvorba informačních systémů pro společný příhraniční prostor; skupinové výměnné projekty; vzdělávací moduly včetně zlepšení jazykových kompetencí (pouze jazykové kurzy nebudou podporovány); projekty práce s veřejností při současné realizaci vícejazyčnosti.
Strana 49
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 2
OP PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE ČR – SR 1 - Podpora sociokulturního a hospodářského rozvoje přeshraničního regionu a spolupráce Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) podpora rozvoje kooperačních sítí veřejnosprávních, hospodářských a občanských aktérů, které se budou zabývat individuálními tematickými aktivitami v podporovaných oblastech; rozvoj společných systémů vzdělávání; rozvoj společných systémů trhu práce a sociálních služeb; rozvoj přeshraniční spolupráce mezi podniky, výzkumnými a vývojovými institucemi; podpora rozvoje přeshraničních průmyslových klastrů; investice do přeshraniční infrastruktury turizmu; organizování společných přeshraničních akcí v oblasti turizmu a kultury; podpora vytváření společných produktů kultury, turizmu a tradičních řemesel; podpora společného záchranného systému; podpora malých projektů s přeshraničním charakterem. 2 - Rozvoj dostupnosti přeshraničního území a životního prostředí Žadatel: Obec jako Leading partner | DSO (Dobrovolný svazek obcí) budování přeshraniční s přeshraničním efektem;
dopravní
infrastruktury
regionálního
a
místního
významu
budování přeshraniční infrastruktury životního prostředí, přírodních obnovitelných energetických zdrojů a systémů na zvyšování jejich kvality;
zdrojů,
rozvoj systémů na zlepšování kvality a efektivnosti veřejné dopravy;
podpora rozvoje digitálního obsahu; • rozvoj společných systémů ochrany obyvatelstva před živelnými pohromami; tvorba užitečného digitálního obsahu v českém a slovenském jazyce a zavádění přeshraničních e-služeb.
Strana 50
Příloha Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů
3
METODIKY EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ PROJEKTU (SROP)
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 3
Projekty s celkovými náklady do 90 milionů Kč Žadatelé předkládají jako povinnou přílohu k žádosti Studii proveditelnosti v následující struktuře. Povinná struktura Studie proveditelnosti 1. Základní informace o žadateli. 2. Výchozí stav před realizací projektu, odůvodnění realizace projektu. 3. Popis projektu a jeho aktivit, analýza cílových skupin, etapy, harmonogram. 4. Veškeré očekávané přínosy projektu (v číselném nebo slovním vyjádření) pro žadatele, cílové skupiny, obec, region, stát. Vliv projektu na kvalitu a rozsah poskytovaných služeb. 5. Analýza trhu, nabídka, poptávka, marketingový mix, nabídka obdobných aktivit v místě realizace projektu. 6. Management projektu, řízení lidských zdrojů, podrobný popis realizačního týmu – složení, úkoly při realizaci projektu, zkušenosti s řízením podobně velkých projektů, reference. 7. Technické a technologické řešení projektu, odůvodnění zvolené technologie a investic plánovaných v projektu. 8. Potřeba a zajištění oběžného a investičního majetku. 9. Podrobný
finanční
plán
u
investičních
projektů
na
dobu
pěti
let,
u neinvestičních projektů na dobu realizace projektu. Detailní přehled výdajů ve fázi investiční a provozní. Kalkulace cen nabízených služeb. Přehled tržeb za sledované období. Přehled cash-flow. Zajištění finančního krytí investiční a provozní fáze. 10. Udržitelnost projektu a. institucionální, b. finanční, c. provozní. 11. Analýza rizik a jejich předcházení. 12. Závěrečné zhodnocení projektu.
Strana 1
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 3
Projekty celkovými náklady nad 90 milionů Kč Žadatelé předkládají jako povinnou přílohu proveditelnosti a Analýzu nákladů a přínosů.
k
žádosti
Základní
studii
a) Povinná struktura Základní studie proveditelnosti Titulní stránka 1. Obsah 2. Úvodní informace 3. Strukturované vyhodnocení projektu 4. Stručný popis podstaty projektu a jeho etap 5. Analýzy trhu, odhad poptávky, marketingová strategie a marketingový mix i. Analýza trhu a odhad poptávky ii. Marketingová strategie iii. Marketingový mix 6. Management projektu a řízení lidských zdrojů 7. Technické a technologické řešení projektu 8. Dopad projektu na životní prostředí 9. Zajištění dlouhodobého majetku 10. Řízení pracovního kapitálu (oběžný majetek) 11. Finanční plán a analýza projektu a. Základní kalkulace a analýza bodu zvratu i. Kalkulace ii. Analýza bodu zvratu b. Finanční plán i. Plán průběhu nákladů a výnosů ii. Plánované stavy majetku a zdrojů krytí iii. Plán průběhu cash flow (příjmů a výdajů) 12. Hodnocení efektivity a udržitelnosti projektu 13. Řízení rizik (citlivostní analýza) 14. Harmonogram projektu 15. Podrobné závěrečné hodnocení projektu
Strana 2
Příloha Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů
4
VÝVOJOVÝ DIAGRAM EKONOMICKÉ PŘÍPRAVY PROJEKTŮ
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 4 Smyslem tohoto postupu je vytvořit pouze ty analýzy, které jsou nutné pro daný stupeň rozhodování a nevytvářet dokumentaci s rigidně stanovenou strukturou, jejíž některé kapitoly mohou být pro daný projekt irelevantní. Předpoklad: Základním předpokladem je odpovědný přístup investora k vytváření projektové dokumentace a analýz. Pokud bude investor záměrně nadhodnocovat přínosy projektu, nebude žádná analýza působit jako preventivní nástroj. Proto i kdyby takový investor zpracoval sebevíc analýz, nevytvoří efektivní projekt.
Projektová dokumentace
Cash-Flow investiční i provozní fáze Bod zvratu projektu Bod zvratu provozní fáze projektu
Přepracování či odmítnutí záměru
NE
Jsou investiční i provozní fáze přiměřené možnostem investora?
ANO Analýza rizik Citlivostní analýza
NE
Je vliv provozní fáze na veř. rozpočet výrazně citlivý na některý z ukazatelů či obsahuje nežádoucí rizika?
ANO Studie proveditelnosti Fine Tuning projektu popř. Terénní market. průzkumy
NE
Je třeba odůvodnit nefinanční společenské užitky projektu?
ANO Cost-Benefit analýza (CBA)
Nahrazují společenské užitky finanční ztrátovost projektu?
NE
ANO
Realizace projektu
Strana 1
Příloha Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů
5
MODEL ČASOVÉHO HARMONOGRAMU PRŮMĚRNĚ NÁROČNÉHO INVESTIČNÍHO PROJEKTU
5 dny
10.1. 07
16.1. 07
6 dny
17.1. 07
24.1. 07
u 1 den
17.1. 07
17.1. 07
Definice cíle a účelu projektu
2 dny
Definice výstupů projektu
18.1. 07
19.1. 07
ákladů 3 dny projektu 22.1. 07
24.1. 07
ších 2 dny rizik
19.1. 07
18.1. 07
povinností 4 dny spojených 25.1. 07 s jejich 30.1. dosažením 07 2 dny
25.1. 07
26.1. 07
jící 2 dny případný29.1. úvěr 07
30.1. 07
etů 2 dny
Průzkum trhu První draft projektového záměru
Řádový odhad realizačních nákladů projektu Uvědomění si nejvýznamnějších rizik Průzkum možností financování a povinností spojených s jejich dosažením Požadavky dotačního titulu Požadavky subjektu poskytující případný úvěr
31.1. 07
1.2. 07
Identifikace strategických dokumetů
dané 2 dny oblasti31.1. 07
1.2. 07
Strategický dokument ČR k dané oblasti
ného 2 dny kraje, 31.1. mikroregionu 07 či1.2. obce 07 (logický 4 dny rámec) 2.2. 07
7.2. 07
pů1 projektu den dle 2.2.vybraného 07 dotačního 2.2. 07 programu
ketingového 2 dny 5.2. mixu07 1 den
7.2. 07
6.2. 07 7.2. 07
ovních 1 den míst a5.2. kvalifikaci 07 pracovníků 5.2. 07
e20 projektu dny
2.2. 07
24.4. 08
í 5současného dny 2.2. stavu. 07
8.2. 07
20 studie. dny
8.3. 07
9.2. 07
Rozvojový dokument příslušného kraje, mikroregionu či obce Druhý draft projektového záměru (logický rámec) Precizace cíle, účelu a výstupů projektu dle vybraného dotačního programu Základní charakteristika marketingového mixu Harmonogram projektu Odhad nároků na počet pracovních míst a kvalifikaci pracovníků Průzkumné práce a zaměření současného stavu. Objemové a architektonické studie.
65 územní dny rozhodnutí 9.3. 07 (DÚR) 7.6. včetně 07 zajištění ÚR.
Projektová dokumentace pro územní rozhodnutí (DÚR) včetně zajištění ÚR.
40 stavební dny povolení 8.6. 07(DSP)20.12. včetně07zajištění SP.
60 výběr dny zhotovitele 21.12. 07stavby 13.3. – DZS. 08
vby 30 dny (RDS) 14.3. 08
24.4. 08
ánky 2 dny projektu9.3. 07
12.3. 07
otlivých 2 dny oblastí 9.3. 07
12.3. 07
Sestavení rozpočtu dle jednotlivých oblastí
ch 2 dny nákladů 9.3. 07
12.3. 07
Sestavení řádových provozních nákladů
ní4dalšího dny postupu 13.3. 07
16.3. 07
Řádové rozpracování finanční stránky projektu
Definice variant řešení a stanovení dalšího postupu
3 dny
13.3. 07
15.3. 07
Minimální varianta
3 dny
13.3. 07
15.3. 07
Optimální varianta
1 den
16.3. 07
16.3. 07
ovaných 21 dny skupin 19.3. 07
16.4. 07
Analýza kompromisů Identifikace partnerů a zainteresovaných skupin
ery 1 den
19.3. 07
19.3. 07
Základní požadavky na partnery Oslovení partnerů
5 dny
20.3. 07
26.3. 07
1 v5 dny
27.3. 07
16.4. 07
ace 1 den
17.4. 07
17.4. 07
1 u0 dny
18.4. 07
1.5. 07
16 studie dnyproveditelnosti 18.4. 07
Konzultace s poskytovatelem dotace Zajištění povinných příloh projektu
9.5. 07
4 dny
18.4. 07
23.4. 07
ixu 2 dny
24.4. 07
25.4. 07
ní1lidských den zdrojů 26.4. 07
26.4. 07
rojektu 4 dny
Vytvoření partnerských smluv
27.4. 07
2.5. 07
ného 2 dny majetku 24.4. 07
25.4. 07
5 dny
3.5. 07
9.5. 07
k 2 dny
26.4. 07
27.4. 07
otaci 2 dny (je-li vyžadována 8.6. 07 DÚR) 11.6. 07
otaci 2 dny (je-li vyžadována 21.12. 07 DSP) 24.12. 07
2služeb dny?
14.3. 08
7.7. 08
tace 3 dny
14.3. 08
18.3. 08
Precizace projektového záměru - studie proveditelnosti Analýza trhu Precizace marketingového mixu Management projektu a řízení lidských zdrojů Precizace finančního plánu projektu Zajištění investičního a oběžného majetku Finanční analýza projektu Analýza citlivosti a řízení rizik 8.6.
5 dny
10.1. 07
16.1. 07
6 dny
17.1. 07
24.1. 07
u 1 den
17.1. 07
17.1. 07
2 dny
18.1. 07
19.1. 07
ákladů 3 dny projektu 22.1. 07
24.1. 07
ších 2 dny rizik
19.1. 07
18.1. 07
povinností 4 dny spojených 25.1. 07 s jejich 30.1. dosažením 07 25.1. 07
26.1. 07
jící 2 dny případný29.1. úvěr 07
2 dny
30.1. 07
etů 2 dny
31.1. 07
1.2. 07
dané 2 dny oblasti31.1. 07
1.2. 07
ného 2 dny kraje, 31.1. mikroregionu 07 či1.2. obce 07 (logický 4 dny rámec) 2.2. 07
7.2. 07
pů1 projektu den dle 2.2.vybraného 07 dotačního 2.2. 07 programu
ketingového 2 dny 5.2. mixu07 1 den
7.2. 07
6.2. 07 7.2. 07
ovních 1 den míst a5.2. kvalifikaci 07 pracovníků 5.2. 07
e20 projektu dny
2.2. 07
24.4. 08
í 5současného dny 2.2. stavu. 07
8.2. 07
20 studie. dny
8.3. 07
9.2. 07
Stavebně-technická dokumentace projektu
65 územní dny rozhodnutí 9.3. 07 (DÚR) 7.6. včetně 07 zajištění ÚR.
40 stavební dny povolení 8.6. 07(DSP)20.12. včetně07zajištění SP.
Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) včetně zajištění SP.
60 výběr dny zhotovitele 21.12. 07stavby 13.3. – DZS. 08
vby 30 dny (RDS) 14.3. 08
24.4. 08
ánky 2 dny projektu9.3. 07
12.3. 07
otlivých 2 dny oblastí 9.3. 07
12.3. 07
ch 2 dny nákladů 9.3. 07
12.3. 07
ní4dalšího dny postupu 13.3. 07
16.3. 07
3 dny
13.3. 07
15.3. 07
3 dny
13.3. 07
15.3. 07
1 den
16.3. 07
16.3. 07
ovaných 21 dny skupin 19.3. 07
16.4. 07
ery 1 den
19.3. 07
19.3. 07
5 dny
20.3. 07
26.3. 07
1 v5 dny
27.3. 07
16.4. 07
ace 1 den
17.4. 07
17.4. 07
1 u0 dny
18.4. 07
1.5. 07
16 studie dnyproveditelnosti 18.4. 07
Realizační dokumentace stavby (RDS)
9.5. 07
4 dny
18.4. 07
23.4. 07
ixu 2 dny
24.4. 07
25.4. 07
ní1lidských den zdrojů 26.4. 07
26.4. 07
rojektu 4 dny
Projektová dokumentace pro výběr zhotovitele stavby – DZS. Pozn: RDS v případě, že ji nebude vytvářet zhotovitel stavby
27.4. 07
2.5. 07
ného 2 dny majetku 24.4. 07
25.4. 07
5 dny
3.5. 07
9.5. 07
k 2 dny
26.4. 07
27.4. 07
otaci 2 dny (je-li vyžadována 8.6. 07 DÚR) 11.6. 07
otaci 2 dny (je-li vyžadována 21.12. 07 DSP) 24.12. 07
2služeb dny?
14.3. 08
7.7. 08
tace 3 dny
14.3. 08
18.3. 08
21.12.
V Vytvoření zadávací dokumentace
Příloha Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů
6
LOGICKÝ RÁMEC PROJEKTU – METODIKA, PŘÍKLAD
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 6
Logický rámec – projekt: Investor / Předkladatel projektu: Sloupec Strom cílů Hlavní cíl(e) pak jestli pak jestli
pak
jestli
Důvod realizace Specifické cíle dané priority v programovém dokumentu
Účel projektu Změna, kterou chceme dosáhnout projektem Jaké jsou operační cíle opatření, kterých bude projektem dosaženo
Výstupy projektu Nezbytné k naplnění účelu projektu Co bude konkrétním výstupem projektu (co se postaví, opraví, nakoupí) 1. 2. 3. ...
Název dotačního programu: Celkové náklady projektu: Sloupec Objektivně ověřitelné ukazatele Měřitelné indikátory na úrovni hlavních cílů (počet, délka, obsah....) Způsoby, kterými lze měřit splnění cíle. Měřitelné indikátory na úrovni výsledků – konkrétní hodnoty jednotlivých cílů projektu (počet, délka, obsah....) Způsoby, kterými lze měřit splnění účelu. Měřitelné indikátory na úrovni výstupů nezbytné pro zabezpečení účelu (počet, délka, obsah....). Způsoby, kterými lze měřit dosažení výstupů.
Aktivity projektu Jednotlivé činnosti, které jsou předmětem předkládaného projektu (logická a časová posloupnost). Ad 1. a) b) c) ... Ad 2. a) b) ... Ad 3. ...
Celkové přijatelné náklady:
Sloupec Zdroje informací k ověření Kde se dají získat informace o objektivně ověřitelných ukazatelích (krajské statistiky, monitorovací zprávy, statistiky ÚP). Kde se dají získat informace o objektivně ověřitelných ukazatelích (monitorovací zprávy, statistiky obce, vlastní projekt).
Nezbytné vnější podmínky pro dosažení hlavního cíle mimo naši odpovědnost (zájem o danou aktivitu, volné pracovní síly, atd.).
Kde se dají získat informace o objektivně ověřitelných ukazatelích (monitorovací zprávy, statistiky obce, vlastní projekt).
Předpoklady a rizika na úrovni výstupů podmiňující dosažení účelu (průběh realizace, finanční zdroje, dodavatel, atd.).
Časový rámec aktivit Výčet měřitelných vstupů nezbytných pro zabezpečení aktivit projektu (finanční zdroje, dokumentace, povolení, materiál, energie....).
Sloupec Vnější Předpoklady /Rizika
Ke každé aktivitě se uvede časový údaj, kdy daná aktivita bude realizována (řádově). Ad 1a) Od – Do Ad 1b) Od – Do Ad 1c) Od – Do Ad 1...) Od – Do Ad 2a) Ad 2b) ...
Předpoklady a rizika na úrovni vstupů (zajištění fin. zdrojů, vybrání kvalitního dodavatele, atd.).
Od – Do Od - Do
Předběžné podmínky pak
jestli
vnější i vnitřní předběžné podmínky (vyhlášení programu, vydání stavebního povolení, schválení zastupitelstvem, atd.)
Strana 1
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 6
Logický rámec – projekt: ................. Investor / Předkladatel projektu: ........ Sloupec Strom cílů Hlavní cíl(e) Využití kulturního potenciálu pro oživení a udržitelný rozvoj CR v mikroregionu XY.
Účel projektu 1) Vlastní oživení objektu XY vedeného jako kulturní památka vytvořením multifunkčního kulturně-společenského zařízení o kapacitě až 125 osob a poskytování doprovodných služeb (catering, ubytování). 2) Posílení rozpočtu mikroregionu XY pronájmem obnoveného objektu.
Výstupy projektu 1. stavebně obnovený objekt XY 2. rekultivovaná přilehlá zahrada (veřejná zeleň) 3. rekonstruovaná obvodová zeď zahrady 4. areál zařízený pro pořádání kulturněspolečenských akcí. 5. vybraný provozovatel.
Název dotačního programu: ROP NUTS II Severozápad Celkové náklady projektu: 63 mil. Kč Celkové přijatelné náklady: 63 mil. Kč
Sloupec Objektivně ověřitelné ukazatele Nárůst návštěvníků a turistů v obci XY a okolních obcích. Zvýšený zájem o další místní atraktivity (popř. konkrétně: zvýšená návštěvnost muzea XY...)
Kapacita 125 osob/diváků. Kapacita až 70 ubytovaných osob. Průměrně 10 kulturně-společenských akcí v sezóně květen-září. Průměrně 10 akcí seminářového typu v sezóně květen-září. Průměrně 9 akcí v sezóně říjen-duben.
1. Obnovený objekt XY o užitné ploše 698 m2 2. Rekultivovaná přilehlá zahrada o výměře 2500 m2. 3. Rekonstruovaná zeď o délce 200 m a výšce 3 m. 4. zařizovací nábytek hotelové kapacity. 4. gastro technologie. 4. funkčně propojený areál poskytující komplexní služby. 5. vytvoření min. 8 pracovních míst. 5. smluvní vztah s provozovatelem XY.
Sloupec Zdroje informací k ověření Analýza potřeb projektu Dotazníková šetření Statistiky obce Statistiky vedené žadatelem a budoucím provozovatelem areálu. Monitorovací zprávy udržitelnosti projektu. Statistiky vedené žadatelem a budoucím provozovatelem areálu. Monitorovací zprávy udržitelnosti projektu.
Průběžné monitorovací zprávy Závěrečná monitorovací zpráva Datovaná fotodokumentace Projektová dokumentace Průběžné zprávy zhotovitelů děl Předávací dokumentace Faktury Stanovy, strategické a operativní dokumenty mikroregionu XY. Smlouva mezi mikroregionem XY a provozovatelem.
Sloupec Vnější Předpoklady /Rizika
Absence výrazné změny v preferencích potenciální klientely. Nutná výrazná propagační kampaň, zejména z počátku provozu.
Z hlediska dodržení stanoveného harmonogramu: Absence komplikací vyplývající z památkové ochrany areálu (nálezy apod.).
Strana 2
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 6
Aktivity projektu 0)
Veškeré aktivity vycházejí z analýzy potřeb, ekonomického hodnocení projektu a stavebně technické dokumentace (DSP). Pozn: Bylo provedeno výběrové řízení na provozovatele s nimž byla posléze připravována proj. dokumentace. Ad 1 až 3 a) zadávací dokumentace + DZS (dokum. pro zadání stavby) b) výběr zhotovitele c) podpis smlouvy d) kontrolní dny e) převzetí stavby Ad 4. a) zadávací dokumentace b) výběr zhotovitele c) podpis smlouvy d) převzetí plnění a instalace Ad 5. a) inzerát s nabídkou prac. míst b) výběr uchazečů c) slavností zahájení
Časový rámec aktivit Předfinancování: Vlastní finanční zdroje – 60 %, Bankovní úvěr – 40 % Realizační dokumentace stavby Rozpočet Stavební materiál ...
Ad 0) leden – srpen 2007 Ad Ad Ad Ad
1,2,3a) 1,2,3b) 1,2,3c) 1,2,3d)
září-prosinec 2007 prosinec 06, leden 2007 leden 2008 průběžně leden 2008 až březen 2009 Ad 1,2,3e) březen/duben 2009
Ad Ad Ad Ad
4a) 4b) 4c) 4d)
únor 2009 březen, duben 2009 duben 2009 duben, květen 2009
Ad 5a) Ad 5b) Ad 5c)
duben,květen 2009 květen/červen 2009 červenec 2009
Z hlediska dodržení stanoveného harmonogramu: Bezproblémový průběh výběrových řízení Absence výraznějších reklamací.
Předběžné podmínky Vydání stavebního povolení Úspěch předkládaného projektu v dotačním řízení a přijetí 85 % dotace. Zajištění předfinancování projektu.
Strana 3
Příloha Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů
7
TERÉNNÍ ŠETŘENÍ MIKROREGIONŮ (VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ)
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
OBSAH
OBSAH
1
1. ÚČEL A PRŮBĚH TERÉNNÍCH PRACÍ
3
2. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ
4
2.1. POPIS SOUBORU 2.2. HODNOCENÍ ORGANIZAČNÍHO ZABEZPEČENÍ ČINNOSTI MIKROREGIONU 2.3. HODNOCENÍ VYBRANÝCH PLÁNOVACÍCH NÁSTROJŮ MIKROREGIONU 2.4. HODNOCENÍ ÚSPĚŠNOSTI A PROBLEMATIKA PŘÍPRAVY A REALIZACE PROJEKTŮ
4 6 13 18
3. DOTAZNÍK
25
Strana 1
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
1. ÚČEL A PRŮBĚH TERÉNNÍCH PRACÍ Vzhledem ke skutečnosti, že šetření probíhalo v rámci verifikace závěrů teoretické a praktické části řešení projektu „WB-09-05: Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů“, byla použita technika elektronického dotazování. Interaktivní dotazník čítající 14 otázek byl umístěn na internetových stránkách http://www.rozvoj.cz v sekci „Věda a výzkum“. Hlavním cílem průzkumu bylo podpořit praktičnost a aktuálnost výstupů řešeného vědeckého projektu a poskytnout informace o tom, jaké hlavní překážky vnímají nejen malé obce venkovského typu sdružené do svazků obcí (srov. případová studie Mikroregionu Urbanická Brázda a výzkum mikroregionů Královéhradeckého kraje) ale i větší obce s rozsáhlejší správní agendou, konkrétně obce s rozšířenou působností. V průběhu řešení projektu byla sestavena databáze obcí s rozšířenou působností (205 obcí) a databáze obcí, jež plní vedoucí funkci ve svém mikroregionu (470 obcí). Zdrojem obou seznamů se staly veřejně přístupné údaje z portálu Ústavu územního rozvoje1. Prostým průnikem obou databází byly označeny obce s rozšířenou působností, které jsou aktivním členem mikroregionu a plní v něm zároveň vedoucí úlohu. Těchto obcí bylo 96. Tyto obce byly osloveny elektronickou poštou se žádostí o spolupráci, která spočívala v připojení k elektronickému dotazníku a jeho vyplnění ve dnech od 22. listopadu do 7. prosince 2006. Z celkových 96 oslovených reagovalo na žádost o spolupráci celkem 49 respondentů, což činí 51 %. Nízký počet respondentů neumožňuje vytvářet normativní závěry, a proto by měly být brány spíše inspirativně, a to jako náznaky, trendy či hypotézy, nikoliv jako statisticky podložené údaje. Je však třeba opět podotknout, že terénní šetření nebylo pro vědecký projekt primárním zdrojem dat a plní pouze podpůrnou úlohu. Lze tedy říci, že terénní průzkum svůj účel splnil.
1
http://www.uur.cz.
Strana 3
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
2. VÝSLEDKY ŠETŘENÍ Následující závěry nejsou normativního charakteru a plní funkci inspirativní a adjustační. V průkazných případech jsou závěry využity pro podporu tvrzení, vždy však jako jeden z několika argumentů.
2.1. Popis souboru Soubor respondentů byl velmi konkrétně zacílen, a to na obce s rozšířenou působností, které jsou členy mikroregionu(ů) a zároveň plní funkci „vedoucí“ obce, tedy jakéhosi „Leading partnera“. Cílem terénního průzkumu nebyl přesný geografický či socio-ekonomický popis mikroregionu, neboť tato data jsou víceméně k dispozici na portálu http://www.uur.cz (Ústav územního rozvoje). Pro analýzy nebyla tato data směrodatná, resp. analýzy vycházely z již dříve provedených průzkumů či závěrů jiných projektů. Pro možnost případného dohledání některých dat respondentů, u kterých by došlo k extrémním odchylkám či výrazně specifickým odpovědím, byly zahrnuty dotazy směřující k identifikaci mikroregionu (název a internetová adresa). Pro zachování anonymity průzkumu nejsou ve výstupech tohoto vědeckého projektu odpovědi přiřazeny ke konkrétním respondentům. Statisticky byly zkoumány pouze dva základní ukazatele, a to počet členských obcí (pro analýzu závislosti organizační struktury na počtu obcí) a právní forma mikroregionu. Rozložení respondentů podle počtu členských obcí je znázorněno níže. Vzhledem ke zpracování případové studie Mikroregionu Urbanická Brázda (10 obcí) je vhodné podotknout, že obdobným počtem obcí (8 - 12 obcí) je v rámci souboru respondentů tvořeno 6 mikroregionů (12,24 %). Tabulka 1: Mikroregiony podle počtu členských obcí Ukazatel 3 - 10 členských obcí 11 - 20 členských obcí 21 - 30 členských obcí více než 31 členských obcí celkem Z toho obdobné Urbanické Brázdě (8-12 členských obcí)
Počet mikroregionů Abs. četnost Relativní četnost 11 22,45% 20 40,82% 13 26,53% 5 10,20% 49 100% 6 12,24%
Strana 4
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7 Graf 1: Mikroregiony podle počtu členských obcí více než 31
3 - 10 členských
členských obcí
obcí
10,2%
22,4%
21 - 30 členských obcí 26,5%
11 - 20 členských obcí 40,8%
Tabulka 2: Charakteristika souboru respondentů (počet obcí) Ukazatel Průměrný počet členských obcí (medián) Největší počet členských obcí Nejmenší počet členských obcí
Počet obcí 18 49 3
Jak se dalo v souvislosti s obecním zřízením2 předpokládat, je drtivá většina respondentů sdružena v právní formu DSO(dobrovolný svazek obcí) podle zákona o obcích. Podíl znázorňuje následující graf. Graf 2: Mikroregiony dle právní formy spolupráce obcí
jiná forma 8,2% svazek obcí dle § 49 zákona č.128/2000 Sb., o obcích 91,8%
Na otázku č. 5 : „Jaké výše průměrně dosahuje rozpočet Vašeho mikroregionu?“, odpovědělo jen minimum dotazovaných, proto bohužel nelze výsledky této otázky považovat za validní, pročež je nelze hodnotit.
2
Zákon č. 128/2000Sb., o obcích
Strana 5
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
2.2. Hodnocení organizačního mikroregionu
zabezpečení
činnosti
Otázka č. 6 – Má Váš mikroregion zřízenou funkci manažera (mikroregionu) či obdobnou funkci? Prvním specificky zaměřeným výstupem terénního průzkumu je hodnocení organizačního zabezpečení činnosti mikroregionu. Primární výstupy šetření byly použity pro výpočet dalších, odvozených (sekundárních) ukazatelů. Prvním primárním výstupem v této kategorii se stal přehled mikroregionů podle existence a typu funkce zpravidla nazývané „manažer mikroregionu“. Tabulka 3: Mikroregiony podle existence a typu manažera mikroregionu Odpověď Bez odpovědi ano, externí spolupracovník / firma ano, kmenový zaměstnanec ne, ale uvažujeme o jejím zřízení ne, uveďte prosím důvod
Výsledky dle odpovědí Abs. Relativní četnost četnost 0 0,00% 13 26,53% 11 22,45% 8 16,33% 17 34,69%
Očištěné odpovědi Abs. Relativní četnost četnost 0 0,00% 13 26,53% 17 34,69% 8 16,33% 11 22,45%
Jak je z tabulky patrné, na otázku odpověděli všichni respondenti, z nichž 51 % nedisponuje touto funkcí, zatímco 49 % ano. Jedná se tedy o velmi vyrovnané rozložení. Pro správnou prezentaci výsledků je nutno, v návaznosti na doplňující odpovědi respondentů (viz Tabulka 4: Textové doplňující odpovědi respondentů), výsledky tzv. „očistit“. To je znázorněno ve 4. a 5. sloupci tabulky. Oproti responsím tak došlo ke změně, kdy 61,22 % mikroregionů disponuje specificky vyčleněným pracovníkem zajišťující agendu mikroregionu, zatímco 38,78 % mikroregionů takovou funkcí nedisponuje. Nutno však podotknout, že pracovník zabezpečující agendu mikroregionu ještě nemusí být nutně manažerem. Specifikům postavení manažera se věnovala otázka č. 7 (pro bližší informace viz níže). Graficky je tato situace znázorněna níže. Graf 3: Mikroregiony podle existence a typu manažera mikroregionu – vlevo dle responsí, vpravo „očištěná data“ ne, uveďte prosím důvod 34,7%
ano, externí spolupracovník / firma 26,5%
ne, ale uvažujeme o jejím zřízení 16,3%
ne, uveďte prosím důvod 22%
ano, externí spolupracovník / firma 27%
ano, kmenový
ne, ale uvažujeme
ano, kmenový
zaměstnanec
o jejím zřízení
zaměstnanec
22,4%
16%
35%
Pro přehlednost jsou vzestupně seřazené odpovědi znázorněny v níže uvedeném grafu.
Strana 6
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7 Graf 4: Existence a typu manažera mikroregionu (vzestupně seřazeno) 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% ne, ale uvažujeme o
ne, uveďte pr osím
ano, ex ter ní
ano, kmenový
jejím zř ízení
důvod
spolupr acovník / fir ma
zaměstnanec
Odpovědi
"Očištěné odpovědi"
Z grafu vyplývá, že „očištění“ dat se dotklo pouze dvou odpovědí, a to na vrub „ne, uveďte prosím důvod“ (nedisponují funkcí manažera mikroregionu) a ku prospěchu „ano, kmenový zaměstnanec“. Otázka byla „polouzavřeného“ typu, proto jsou níže uvedeny textové doplňující odpovědi, které se zároveň staly podkladem pro výše popsané „očištění responsí“. Tabulka 4: Textové doplňující odpovědi respondentů Otevřené / slovní odpovědi Ze stanov mikroregionu vyplývá, že předsednická obec, zajišťuje agendu mikroregionu z řad svých zaměstnanců obce či města - jeden pracovník. zatím nebyl důvod zřizovat funkci manažera v případě potřeby oslovíme konkrétní firmu Svazek není aktivní ve své činnosti. funkce tajemník sdružení - zaměstnanec jedné členské obce mikroregionu máme zřízenou funkci tajemníka svazku, který koordinuje činnost Svazku firma OHGS s.r.o. Ústí nad Orlicí máme firmu, která zajišťuj poradenství, administrativní chod svazku zajišťuje jeden zaměstnanec MÚ (0,2) Vzhledem k novému programovacím období Evropské unie, se jeví toto jako max. vhodné, jelikož malé obce nemají možnost zafinancovat svými vlastními rozpočty přípravu větších projektů, ale formou společných projektů v rámci sdružení je toto reálné. finance máme poradce a pečovatele Vzhledem k aktivitám SOB, valná hromada rozhodla o nezřízení této funkce. Některé činnosti vykonává pracovník odboru investičního a regionálního rozvoje MěÚ Kuřim, který je zároveň tajemníkem mikroregionu. finance Činnosti manažera mikroregionu zajišťují zaměstnanci MěÚ Prachatice. Tento stav lze v současné době považovat za plně dostačující. není třeba utrácet finanční prostředky na tuto funkci MAS je v procesu zakládání, funkce manažera je povinnou dle programu LEADER, v současnosti je manažerem zaměstnanec jednoho z členů + funkce koordinátora z řad zaměstnanců MěÚ Moravská Třebová na částečný úvazek Na Městě Vlašim je zřízeno rozvojové oddělení, jehož zaměstnanec vykonává poradce pro mikroregion.
Strana 7
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
Otázka č. 7 – Které z následujících činností manažer Vašeho mikroregionu v současnosti zastává? Druhým primárním ukazatelem průzkumu je funkce, kterou manažer mikroregionu plní. V případě této otázky měli respondenti možnost zaškrtnout více odpovědí, proto celková četnost neodpovídá počtu respondentů (N = 49). Relativní četnost je počítána vzhledem k počtu respondentů, kteří odpověděli na otázku (N = 30 – srov. počet kladných odpovědí v otázce č. 6). Na otázku neodpověděli pouze ti respondenti, kteří uvedli v otázce č. 6, že funkcí manažera mikroregionu nedisponují s výjimkou těch, kteří v otázce č. 6 uvedli doplňující text, z něhož vyplývá, že disponují obdobnou funkcí. Pouze statistický ukazatel označující relativní četnost respondentů, jež na otázku neodpověděli, je počítán k celkovému počtu respondentů (N = 49). Tabulka 5: Funkce manažera mikroregionu Odpověď Bez odpovědi vedení týmu kmenových zaměstnanců mikroregionu či členských obcí fundraising, lobbing zpracování dílčích analýz (demografický, ekonomický vývoj regionu apod.) komunikace s občany, tvorba Public Relations koordinace externích zpracovatelů žádostí o dotace či strategických dokumentů (vyjednávání s externím zpracovatelem apod.) osobní/samostatná příprava/návrh strategických dokumentů osobní/samostatná příprava/návrh rozpočtu mikroregionu monitoring výstupů, výsledků a dopadů projektů koordinace realizačních prací projektů
Výsledky Abs. četnost Relat. četnost 19 38,78%* 7
23,33%
8
26,67%
10
33,33%
11
36,67%
14
46,67%
15 50,00% 18 60,00% 18 60,00% 22 73,33% 23 76,67% příprava podkladů pro jednání orgánů mikroregionu 25 83,33% osobní/samostatné zpracování žádostí o dotace Pozn: V některých mikroregionech zastává manažer více úloh, proto je celkový počet odpovědí vyšší, než počet respondentů. * vztaženo k celkovému počtu respondentů: N=49
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že manažeři mikroregionů jsou nejméně využívání pro vedení týmu kmenových zaměstnanců mikroregionu či členských obcí. Druhou nejméně využívanou funkcí manažera je fundraising a lobbing. Za specifickou zmínku stojí také „komunikace s občany, tvorba Public Relations“, pro které jsou manažeři využívání jen v cca 1/3 případů. Naprosto nejvíc mikroregionů využívá „manažera“ pro osobní / samostatné zpracování žádostí o dotace. Polemiku k tomuto tématu obsahuje kapitola 6.1.5. hlavního elaborátu. Pro přehlednost je níže situace znázorněna graficky.
Strana 8
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7 Graf 5: Funkce manažera mikroregionu – vzestupně řazeno 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00%
zpracování žádostí
pro jednání
příprava podkladů
realizačních prací
koordinace
monitoring
výstupů, výsledků
příprava/návrh
osobní/samostatná
příprava/návrh
osobní/samostatná
externích
koordinace
komunikace s
občany, tvorba
analýz
zpracování dílčích
lobbing
fundraising,
kmenových
vedení týmu
0,00%
osobní/samostatné
10,00%
Otázka č. 8 – Používá Váš mikroregion tzv. systém akčních (pracovních) skupin?3 Na otázku odpověděli všichni respondenti (N = 49). V případě této otázky měli respondenti možnost zaškrtnout více odpovědí, proto celková četnost neodpovídá počtu respondentů (N = 49). Relativní četnost je opět počítána vzhledem k počtu respondentů, kteří odpověděli na otázku. Tabulka 6: Mikroregiony dle užití tzv. systému Akčních skupin Odpověď Bez odpovědi ano, tato skupina připravuje projektové dokumentace ano, tato skupina připravuje projektové záměry ano, tato skupina připravuje dílčí podklady spadající do oblasti její působnosti pro rozvojové strategie ano, tato skupina dohlíží nad realizací projektů ano, ale máme jednu akční skupinu pro všechny oblasti spolupráce ne, nepoužíváme tento systém
Výsledky Abs. četnost Relat. četnost 0 0,00% 1 2,04% 3 6,12% 6
12,24%
6
12,24%
8
16,33%
33
67,35%
Z výše uvedené tabulky vyplývá, že více než 67 % mikroregionů nevyužívá systém tzv. akčních (pracovních skupin) skupin, tedy skupin úředníků / profesionálů odpovídajících za určitou oblast rozvoje (např. cestovní ruch a kultura, doprava, apod.). Polemiku na toto téma obsahuje kapitoly 3.4.2 a 6.1.5 hlavního elaborátu. Propastný rozdíl je zřetelný na níže uvedeném grafickém znázornění. Rozdíl hodnot je velmi významný, proto se lze o jeho výsledek i přes nízký počet respondentů opřít při případné argumentaci a vyvozování normativních závěrů.
3
Touto problematikou se blíže zabývá kapitola 6.1.5. hlavního elaborátu.
Strana 9
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7 Graf 6: Mikroregiony dle užití tzv. systému Akčních skupin 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% ano, tato skupina
ano, tato skupina
př ipr avuje
př ipr avuje
pr ojektové
pr ojektové
dokumentace
záměr y
ano, tato skupina
ano, tato skupina
př ipr avuje dílčí
dohlíží nad
podklady spadající r ealizací pr ojektů
ano, ale máme
ne, nepoužíváme
jednu akční
tento systém
skupinu pr o
do oblasti její
všechny oblasti
působnosti pr o
spolupr áce
r ozvojové str ategie
Ze sekundárně vypočtených výstupů je prvním kombinující response na otázky č. 6 a č. 12 Kombinace otázek č. 6 a č. 12 - Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci a typu manažera mikroregionu Tabulka 7: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci a typu manažera mikroregionu (počítáno z responsí) Realizované méně než žádný 1/2 0,00% 23,08% ANO - externí spolupracovník/firma 0,00% 9,09% ANO - kmenový zaměstnanec 20,83% 45,83% NE Pozn: Dva respondenti neodpověděli na otázku č. 12. Zřízená funkce manažera
projekty více než 1/2 76,92% 81,82% 29,17%
všechny 0,00% 9,09% 0,00%
Tabulka 8: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci a typu manažera mikroregionu (počítáno z očištěných dat – viz otázka č. 6) Realizované méně než žádný 1/2 0,00% 23,08% ANO - externí spolupracovník/firma 12,50% 12,50% ANO - kmenový zaměstnanec 10,34% 34,48% NE Pozn: Dva respondenti neodpověděli na otázku č. 12. Zřízená funkce manažera
projekty více než 1/2 76,92% 68,75% 17,24%
všechny 0,00% 6,25% 0,00%
Strana 10
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
Ze vztahu obou tabulek lze vypozorovat, že „očištěné odpovědi“, které změnily výsledky otázky č. 64 ku prospěchu odpovědi „ANO - spolupracovník / firma“ na vrub odpovědi „NE, uveďte prosím důvod“, ovlivnily negativně bilanci realizovaných projektů. Z toho lze učinit závěr, že: 1) systém, kdy kmenoví pracovníci kteří nemají specificky vyčleněnou funkci, přesto však lze jejich působnost přirovnat k „manažerovi mikroregionu“ nemá pozitivní vliv na úspěšnost realizace projektu. 2) nejvyšší pravděpodobnost úspěchu má mikroregion, který využívá systém spolupráce s externím pracovníkem či firmou. Tyto výsledky jsou však srovnatelné se systémem manažera mikroregionu jako kmenovým zaměstnancem. 3) nejmenší pravděpodobnost úspěchu mají mikroregiony, které nedisponují manažerem mikroregionu. Pro komplexnější pochopení problematiky je však nutno vytvořit analýzu další kombinace, a to otázek č. 7 a č. 12 se specifickým zaměřením na úlohu manažera při přípravě projektů. Kombinace otázek č. 7 a č. 12 - Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k činnosti manažera mikroregionu při přípravě projektů Na otázku č. 12 neodpověděli dva respondenti, na otázku č. 7 neodpovědělo 19 respondentů. Výpočet relativních četností však tento fakt neovlivňuje, neboť je počítána četnost vztažená k úspěšnosti realizace projektů, nikoliv k počtu responsí. Tabulka 9: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k činnosti manažera mikroregionu při přípravě projektů Činnost manažera vzhledem k přípravě projektů
žádný
Realizované projekty méně než více než všechny 1/2 1/2
koordinace externích zpracovatelů žádostí o dotace či strategických dokumentů (vyjednávání s externím zpracovatelem apod.)
0,00%
7,69%
92,31%
0,00%
osobní/samostatné zpracování žádostí o dotace
0,00%
20,00%
76,00%
4,00%
Z tabulky vyplývá relativně vyšší pravděpodobnost úspěšného dokončení projektu, sestavuje-li jej externí zpracovatel při vedení manažera mikroregionu (vyjednávání, kontrola apod.). Počet respondentů je však relativně nízký a rozložení odpovědí je relativně ploché, proto nelze tento závěr jednoznačně prezentovat. Působí spíše jako vodítko a měl by být uváděn pouze jako jeden z několika podpůrných argumentů. Přesto však výsledek koresponduje s teorií projektového managementu, kdy by „manažeři“ neměli samostatně připravovat výstupy, ale řídit a koordinovat práce na jejich vytváření (neboť tato činnost je podstatou jejich práce), a mohli tak zaznamenat vyšší přínos pro svého zaměstnavatele (ať už v soukromém či veřejném sektoru). Touto problematikou se blíže zabývá kapitola 6.1.1. Dalším sekundárním ukazatelem je „Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k používanému systému akčních skupin“.
4
Má Váš mikroregion zřízenou funkci manažera (mikroregionu) či obdobnou funkci?
Strana 11
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
Kombinace otázek č. 8 a č. 12 - Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k používanému systému akčních skupin K tomuto ukazateli je třeba doplnit, že průměrná četnost odpovědí na jednu buňku tabulky je pouze 2,29. Rozložení odpovědí u otázky č. 85 je navíc silně skloněno k odpovědi „ne, nepoužíváme tento systém“, proto je i nejvyšší četnost kombinací odpovědí v posledním řádku níže uvedené tabulky. Prezentace výstupu tohoto ukazatele by proto měla být velmi obezřetná a rozhodně v rovině hypotéz či užití provedeno ve formě jednoho z několika podpůrných argumentů. Tabulka 10: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k používanému systému akčních skupin Typ použitého systému akčních skupin ano, tato skupina připravuje dílčí podklady spadající do oblasti její působnosti pro rozvojové strategie ano, tato skupina připravuje projektové záměry ano, tato skupina připravuje projektové dokumentace ano, tato skupina dohlíží nad realizací projektů ano, ale máme jednu akční skupinu pro všechny oblasti spolupráce ne, nepoužíváme tento systém
žádný
Realizované projekty méně než více než všechny 1/2 1/2
0,00%
33,33%
66,67%
0,00%
0,00%
0,00%
100,00%
0,00%
0,00%
0,00%
100,00%
0,00%
0,00%
16,67%
83,33%
0,00%
12,50%
25,00%
62,50%
0,00%
12,90%
35,48%
48,39%
3,23%
I přes výše uvedená omezení lze vyvodit závěr, že systém akčních (pracovních) skupin má pozitivní vliv na úspěšnost realizace projektů, neboť se u mikroregionů využívajících tento systém neobjevuje znak „žádný realizovaný projekt“. Naopak je relativně vyšší pravděpodobnost realizace více jak ½ projektů. Jistou výjimku tvoří odpověď „ano, ale máme jednu akční skupinu pro všechny oblasti spolupráce“. Její relativně nižší četnost úspěšnosti naznačuje, že se jedná o jakousi střední cestu, od které však lze očekávat pouze průměrné výsledky. Blíže se této problematice věnuje kapitola 6.2.5 hlavního elaborátu.
5
Používá Váš mikroregion tzv. systém akčních skupin?
Strana 12
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
2.3. Hodnocení vybraných plánovacích nástrojů mikroregionu Otázka č. 9 – Má Váš mikroregion zpracovanou strategii dalšího rozvoje? Na otázku neodpověděl pouze jeden respondent (N = 48). Relativní četnosti jsou vypočítány vzhledem ke všem respondentům a vzhledem k odpovědím. Pro další analýzy jsou využity relativní četnosti vztažené k počtu odpovědí. Odpovědi jsou pro přehlednost seřazeny dle četností, a to vzestupně. Tabulka 11: Mikroregiony podle zpracované strategie rozvoje Výsledky Relat. četnost 0,00% 4,08% 4,08% 32,65% 57,14% 2,04%
Odpověď
Abs. četnost ne a neuvažujeme v blízké době o jejím vytvoření 0 ne, ale je ve stavu zpracovávání 2 ne, ale uvažujeme v blízké době o jejím vytvoření 2 ano, ale je neaktuální/nevyhovující 16 ano, je aktuální 28 Bez odpovědi 1
k odpovědím 0,00% 4,17% 4,17% 33,33% 58,33%
Graf 7: Mikroregiony podle zpracované strategie rozvoje 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% ano, je aktuální
ano, ale je
neaktuální/nevyhovující
vytvoření
blízké době o jejím
ne, ale uvažujeme v
zpracovávání
ne, ale je ve stavu
vytvoření
blízké době o jejím
ne a neuvažujeme v
0,00%
Z responsí lze vyvodit následující závěry: 1) Takřka 60 % mikroregionů disponuje aktuální rozvojovou strategií, což se s největší pravděpodobností pozitivně odrazí zejména na jejich absorpční kapacitě vzhledem k dotačním programům. 2) Ani jeden mikroregion dokumentu.
neuvažuje
o
nepořízení
tohoto
rozvojového
3) Bohužel plná 1/3 respondentů uvedla, že jejich strategie budoucího rozvoje není aktuální. Vzhledem ke vzorku respondentů, které tvořily obce s rozšířenou působností, je velmi obtížné tento stav přiřazovat k akutnímu nedostatku finančních prostředků a nabízí se tedy možnost, že tyto mikroregiony nejsou dostatečně aktivní či operabilní.
Strana 13
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
Další závěry jsou vyvozeny na základě níže uvedeného sekundárního ukazatele kombinujícího otázky č. 9 a č. 12. Otázka č. 10 – Jak hodnotíte přínos strategického dokumentu pro Váš mikroregion a především pro tvorbu projektů? Na otázku neodpověděli dva respondenti (N = 47). Relativní četnosti jsou vypočítány vzhledem ke všem respondentům a vzhledem k odpovědím. Pro další analýzy jsou využity relativní četnosti vztaženy k počtu odpovědí. Tabulka 12: Mikroregionu podle hodnocení přínosu strategického dokumentu Odpověď Bez odpovědi je to účinný nástroj rozvoje obce, který se stal základem pro náš projekt je to hlavně podmínka pro získání dotace je to zbytečnost
Abs. četnost 2
Výsledky Relat. četnost 4,08%
k odpovědím
20
40,82%
42,55%
27 0
55,10% 0,00%
57,45% 0,00%
Z tabulky lze vyvodit následující závěry: 1) méně než polovina mikroregionů si uvědomuje význam a přínosy pořízení strategického dokumentu významu hlediska podpůrného nástroje pro rozvoj území (ne jako splněnou položku při žádostech o dotace). Tato situace má různé příčiny – od obecné nechuti k plánování jako takovému po nedocenění potenciálu strategického plánování. To může souviset i s úskalími jeho zpracování popsanými v kapitole 4.1.5 hlavního elaborátu. 2) Více než polovina respondentů vnímá účel strategických dokumentů jako podmínku pro zisk dotací, což na jedné straně dokládá účinnost dotačních programů, a jejich pozitivní vliv na motivaci územních samospráv k dodržování principu programování, na druhé však ne zcela správnou motivaci mikroregionů k jejich vytváření. Potvrzuje to zkušenosti z uplynulých let, kdy strategický plán byl vnímán a hromadně pořizován hlavně jako nutná, formální podmínka pro splnění náležitostí dotačních programů. Takto bylo přistupováno ze strany mikroregionů k jeho zpracování – v naprosté většině případů byla oslovena zpracovatelská firma, která dokument vytvořila „na klíč“, mnohdy bez potřebné součinnosti se zástupci obcí a bez potřebné detailní znalosti prostředí. To se negativně projevilo na kvalitě těchto dokumentů (zejména strategické části), takže realizovatelnost těchto strategických dokumentů byla značně problematická. O ni však svazkům obcí nešlo v první řadě, důležitý byl zisk dotace. Proto i po uplynutí doby, na který byl strategický dokument vypracován, chyběla motivace k jeho aktualizaci, což může souviset i s třetinovým podílem obcí s neaktuálním dokumentem. Pro přehlednost je výše popsaná situace znázorněna i graficky.
Strana 14
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7 Graf 8: Mikroregionu podle hodnocení přínosu strategického dokumentu
je to zbytečnost 0,0%
je to účinný nástroj rozvoje obce, který se stal základem pro náš
je to hlavně
projekt
podmínka pro
42,6%
získání dotace 57,4%
Otázka č. 11 – Jaká je vybavenost členských obcí schválenými územními plány? Na otázku neodpověděli dva respondenti (N = 47). Relativní četnosti jsou vypočítány vzhledem ke všem respondentům a vzhledem k odpovědím. Pro další analýzy jsou využity relativní četnosti vztaženy k počtu odpovědí. Tabulka 13: Vybavenost členských obcí schválenými územními plány Odpověď Bez odpovědi žádná z obcí nemá pořízený a schválený územní plán méně než třetina obcí třetina až polovina obcí více než polovina všechny obce
Abs. četnost 2 0 6 6 21 14
Výsledky Relat. k četnost odpovědím 4,08% 0,00% 0,00% 12,24% 12,77% 12,24% 12,77% 42,86% 44,68% 28,57% 29,79%
Z tabulky vyplývá stále nedostatečná vybavenost obcí územními plány, neboť pouze ve 30 % jsou územními plány vybaveny všechny členské obce svazků. V návaznosti na tuto situaci bude velmi užitečné sledovat, jakým způsobem se tato situace změní po 1. lednu 2007, odkdy je účinný nový stavební zákon (Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Vzhledem k tomu, že tento zákon jasně stanovuje působnost orgánů obce ve věcech územního plánování (včetně obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tj. úřadu územního plánování), mohl by další vývoj pomoci zodpovědět otázku, nakolik lze dosavadní situaci opravdu připisovat právě obcím s rozšířenou působností, které byly často terčem kritiky za to, že nejsou dostatečnou oporou malým obcím v procesu pořízení ÚPD.
Strana 15
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7 Graf 9: Vybavenost členských obcí schválenými územními plány méně než třetina
žádná z obcí nemá pořízený a
obcí
schválený územní
12,8%
plán všechny obce
třetina až polovina
0,0%
obcí
29,8%
12,8%
více než polovina 44,7%
Pro přehlednost je uveden i sloupcový graf znázorňující odpovědi seřazené vzestupně dle četností. Graf 10: Vybavenost členských obcí schválenými územními plány (vzestupně řazeno) 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00% žádná z obcí nemá poř ízený a
méně než tř etina tř etina až polovina obcí
všechny obce
více než polovina
obcí
schválený územní plán
I v této sekci analýz byly vypracovány sekundární výstupy terénního šetření, které mají za cíl osvětlení vazby mezi úspěšností realizací projektu a vybaveností mikroregionů strategickými dokumenty. Kombinace otázek č. 9 a č. 12 - Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci strategie dalšího rozvoje mikroregionu a jejímu stavu Na otázku č. 12 neodpověděli dva respondenti, na otázku č. 9 neodpověděl 1 respondent. Počet absolutních četností je tedy o tři nižší (N = 46). Výpočet relativních četností však tento fakt neovlivňuje, neboť je počítána četnost vztažená k úspěšnosti realizace projektů, nikoliv k počtu responsí. K výsledku je třeba podotknout, že vzhledem k výsledku otázky č. 96, je četnost odpovědí v posledním řádku tabulky minimální (2 odpovědi). Dva respondenti z této skupiny navíc neodpověděli na otázku č. 12 nebo č. 9. Proto je nutno přikládat těmto výsledkům význam odpovídající uvedenému handicapu.
6
Má Váš mikroregion zpracovanou strategii dalšího rozvoje?
Strana 16
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7 Tabulka 14: Relativní úspěšnost realizace projektů vztažená k existenci strategie dalšího rozvoje mikroregionu a jejímu stavu Stav strategie dalšího rozvoje EXISTUJE - je aktuální EXISTUJE - není aktuální NEEXISTUJE
žádný 7,14% 6,25% 2,27%
Realizované projekty méně než více než 1/2 1/2 25,00% 64,29% 43,75% 50,00% 2,27% 0,00%
všechny 3,57% 0,00% 0,00%
Z tabulky lze učinit závěr, že aktuálnost strategie pozitivně ovlivňuje schopnost kvalitně připravit a zrealizovat projekt a ovlivňuje četnost úspěšných projektů. Otázka je však do jisté míry subjektivního charakteru, proto je třeba upozornit, že některé mikroregiony mohou aktuálnost vnímat poněkud odlišně. Aktuálnost navíc nelze ztotožňovat s kvalitou (např. ve vztahu k reálnosti a realizovatelnosti strategie či provázanosti s dalšími rozvojovými dokumenty, a to především územním plánem a střednědobým rozpočtovým výhledem, je-li zpracován).
Strana 17
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
2.4. Hodnocení úspěšnosti realizace projektů
a
problematika
přípravy
a
Otázka č. 12 – Odhadněte prosím, jaký podíl projektů se Vám podařilo realizovat vzhledem k původním plánům? Na otázku neodpověděli dva respondenti (N = 47). Relativní četnosti jsou vypočítány vzhledem ke všem respondentům a vzhledem k odpovědím. Pro další analýzy jsou využity relativní četnosti vztaženy k počtu odpovědí. Na otázku neodpověděli respondenti, kteří v otázce č. 13 uvedli následující doplňující textové odpovědi: 1) Dosud nebyl dostatečně připraven žádný projekt (na přípravě jednoho se pracuje). 2) Projekty a celý mikroregion je ve fázi rozběhu. Rozložení odpovědí znázorňuje níže uvedená tabulka. Tabulka 15: Podíl realizovaných projektů vzhledem k původním plánům mikroregionu Odpověď Bez odpovědi žádný méně než polovina více než polovina všechny
Abs. četnost 2 5 15 26 1
Výsledky Relat. četnost 4,08% 10,20% 30,61% 53,06% 2,04%
k odpovědím 10,64% 31,91% 55,32% 2,13%
Pro přehlednost je uvedena i grafická interpretace výsledků. Graf 11: Podíl realizovaných projektů vzhledem k původním plánům mikroregionu
všechny
žádný
2,1%
10,6%
méně než polovina více než polovina
31,9%
55,3%
Z výsledku je patrné, že více než 57 % mikroregionů realizovalo více než polovinu původně zamýšlených projektů. Určitý podíl těchto odpovědí bude zřejmě ovlivněn nízkým počtem zamýšlených projektů konkrétního mikroregionu (některé mikroregiony jsou zřizovány za účelem realizace jednoho nebo několika málo projektů). Toto však nebylo předmětem zkoumání. Cílem šetření je spíše posouzení efektivnosti dosažení cílů než kvantifikace uskutečněných projektů. Otázka se stala podkladem pro výpočet sekundárních ukazatelů.
Strana 18
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
Otázka č. 13 – Jaká je nejčastější příčina toho, že Vaše projekty nebyly realizovány? Na tuto otázku odpověděli všichni respondenti (N = 49). Absolutní i relativní četnost odpovědí znázorňuje níže uvedená tabulka. Tabulka 16: Nejčastější příčina nerealizace projektů Odpověď Bez odpovědi Žádali jsme o dotaci na jejich realizaci, ale dotaci jsme nezískali. Některé obce nemají finance na realizaci jejich částí projektu, nebo mají jiné priority (vlastní projekty), které chtějí financovat dříve. Nedohodli jsme se na podrobnostech jejich realizace s ostatními obcemi či některou z ostatních obcí.
Výsledky Abs. četnost Relat. četnost 0 0,00% 21
42,86%
17
34,69%
9
18,37%
Za nejvýznamnější příčinu nerealizace projektů bylo označeno nepřijetí dotace. Tento výsledek podporuje i tvrzení, že rozvojové projekty jsou v mikroregionech uskutečňovány zpravidla na základě dotačních možností a nikoliv z vlastních zdrojů. Další podporou tohoto tvrzení je koneckonců i druhá nejčastější odpověď. Oproti očekávání zpracovatele elaborátu je relativně častý nesoulad v názorech členských obcí (18,37 %). Graficky jsou odpovědi znázorněny níže. Graf 12: Nejčastější příčina nerealizace projektů
18,37%
Nedohodli jsme se na podrobnostech jejich realizace s ostatními obcemi či některou z ostatních obcí. Některé obce nemají finance na realizaci jejich částí projektu, nebo mají jiné priority (vlastní projekty),
42,86%
34,69%
Žádali jsme o dotaci na jejich realizaci, ale dotaci jsme nezískali.
Otázka je „polouzavřeného typu“. Proto jsou doplňující textové odpovědi uvedeny v následující tabulce (anonymně).
Strana 19
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7 Tabulka 17: Textové doplňující odpovědi respondentů Otevřené / slovní odpovědi Menší aktivita vlastního mikroregionu Úprava priorit, jiné nastavení připravených záměrů Chybí manažer mikroregionu, který by žádostí o dotace s obcemi konzultoval a připravoval a následně koordinoval realizaci projektu a provedl závěrečné vyúčtování dotace. Problém s předfinancováním akcí Dosud nebyl dostatečně připraven žádný projekt (na přípravě jednoho se pracuje). Termín založení mikroregionu a zpracování Strategie rozvoje Finanční problém Projekty a celý mikroregion je ve fázi rozběhu MAS doposud nepodala žádný společný projekt Převis poptávky
Pro bližší pochopení příčin a souvislostí mezi jednotlivými odpověďmi byl vytvořen sekundární ukazatel kombinující odpovědi na tuto otázku s otázkami č. 6, 7 a 8. Viz další podkapitola. Kombinace otázky č. 13 s otázkami č.6, 7 a 8 – Příčiny neobdržení dotace Tento sekundární ukazatel je vypočítán ve dvou verzích, a to s původními odpověďmi na otázku č. 6 a ve verzi s „očištěnými odpověďmi“ (viz kapitola 2.2). Jak je patrno, vliv není nijak významný a závěry takřka neovlivní. Tabulka 18: Příčiny neobdržení dotace Žádali o dotaci ale nezískali, přičemž: Manažerem mikroregionu je: Externí spolupracovník/firma Kmenový zaměstnanec Mikroregion nemá manažera Systém tzv. akčních (pracovních) skupin: Mikroregion používá Mikroregion nepoužívá Manažer plní úlohu: Koordinace externích zpracovatelů žádostí o dotace či strategických dokumentů (vyjednávání s externím zpracovatelem apod.) Osobní / samostatné zpracování žádostí o dotace
Výsledky dle odpovědí Absolutní Relativní četnost četnost
Očištěné odpovědi Absolutní Relativní četnost četnost
7 6 8
33,33% 28,57% 38,10%
7 7 7
33,33% 33,33% 33,33%
9 12
42,86% 57,14%
9 12
42,86% 57,14%
7
33,33%
7
33,33%
14
66,67%
14
66,67%
K tabulce je třeba podotknout, že uvedená procenta vyjadřují příčinu nezískání dotace a proto platí, že čím vyšší hodnota, tím větší negativní vliv. Z tabulky vyplývá, že vliv samotné existence „manažera mikroregionu“ je v rámci souboru respondentů takřka nulový, resp. četnosti vyrovnané. Otázkou zůstává kvalita oněch manažerů, kterou je však nutno posuzovat individuálně, nikoliv statisticky. Vzhledem k použití systému akčních skupin jsou již závěry odlišné. Na základě šetření lze vytvořit hypotézu, že pokud mikroregion používá tento systém, má vyšší šanci na dotační úspěch, resp. mikroregiony, které tento systém neužívají, byly méně úspěšné.
Strana 20
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
Výrazný vliv má také funkce manažera při vytváření a přípravě projektů. Z plných 2/3 tvoří neúspěšné mikroregiony ty, u nichž manažer připravuje projekt osobně / samostatně. Naproti tomu pouze 1/3 neúspěšných mikroregionů, žádost zpracovával externí zpracovatel pod vedením a kontrolou manažera. Otázka č. 14 – V případě, že jste již společný projekt zrealizovali či realizujete, co považujete za nejpalčivější komplikace při jeho / jejich realizaci? Otázka je polouzavřeného typu. Na otázku neodpovědělo 5 respondentů (N = 44), resp. 4 respondenti, neboť 1 uvedl pouze doplňující textovou odpověď. Relativní četnosti k jednotlivým důvodům jsou proto počítány k N = 44. Pouze statistický ukazatel označující relativní četnost respondentů, jež na otázku neodpověděli, je počítán k celkovému počtu respondentů (N = 49). Tabulka 19: Komplikace při realizaci projektu Odpověď Bez odpovědi Získat prostředky na spolufinancování Realizovat výběrové řízení na dodavatele Koordinovat partnery projektu Koordinovat dodavatele služeb/realizátory staveb Dodržet náklady projektu Dosáhnout vytýčených výstupů projektu
Výsledky Abs. četnost Relat. četnost 10,20% * 5 75,00% 33 9,09% 4 43,18% 19 11,36% 5 18,18% 8 18,18% 8
Pozn: * vztaženo k celkovému počtu respondentů: N = 49
Ze zjištěných dat vyplývá několik závěrů: 1) V naprosté většině případů je za největší komplikaci při realizaci projektu uvedeno získání finančních prostředků na spolufinancování dotace. Tímto údajem lze mimo jiné opět podpořit tvrzení, že většina rozvojových projektů je realizována prostřednictvím dotačních titulů a nikoliv z vlastních zdrojů mikroregionu. 2) Druhou nejčastější komplikací je koordinace partnerů projektu. V tomto případě lze spatřit vazbu na „manažera mikroregionu“, který by měl být v tomto oboru specializován, čímž by napomohl k řešení této komplikace. 3) Dodržet náklady projektu a dosáhnout vytýčených výstupů projektu tvoří dohromady 36,36 % odpovědí. I zde by měla mít pozitivní vliv na eliminaci existence manažera mikroregionu, avšak za podmínky využívání jeho manažerských schopností a nikoliv jako zpracovatele projektové ekonomické dokumentace. 4) Nejmenší četnost zaznamenala odpověď „Realizovat výběrové řízení na dodavatele“, což je poněkud překvapivé zjištění vzhledem k neutěšenému stavu a množství správních řízení ÚOHS (Úřad pro ochranu hosp. soutěže) a správců dotačních programů vedených právě z důvodu nedodržení formálních náležitostí těchto řízení. 5) Z textových doplňujících odpovědí (viz Tabulka 20) vyplývá že dalšími problémy je přílišná byrokratizace a nutnost tzv. předfinancování projektů. K obdobným závěrům dospěli rovněž zástupci svazků obcí Královéhradeckého kraje (viz kapitola 8.2). Pro přehlednost jsou níže odpovědi interpretovány graficky, včetně jejich vzestupného řazení dle četnosti responsí. Strana 21
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7 Graf 13: Komplikace při realizaci projektu Dosáhnout
Dodržet náklady
vytýčených výstupů
projektu
projektu
16,33%
Koordinovat
16,33%
Získat prostředky na
dodavatele
spolufinancování
služeb/realizátory
67,35%
staveb 10,20% Koordinovat
Realizovat výběrové
partnery projektu
řízení na dodavatele
38,78%
8,16%
Graf 14: Komplikace při realizaci projektu (vzestupně řazeno) 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% Získat prostředky
na spolufinancování
partnery projektu
Koordinovat
projektu
Dosáhnout
vytýčených výstupů
projektu
Dodržet náklady
staveb
služeb/realizátory
dodavatele
Koordinovat
dodavatele
Realizovat
výběrové řízení na
0,00%
Otázka je „polouzavřeného typu“. Proto jsou doplňující textové odpovědi uvedeny v následující tabulce (anonymně). Tabulka 20: Textové doplňující odpovědi respondentů Otevřené / slovní odpovědi U vyhlášených dotací - vyhlašovatelé často znají podmínky dotace méně než žadatel. Někdy se stává, že se podmínky dotací mění v průběhu realizace. Velké papírování - zahlcenost papíry, složitá výběrová řízení, nárůst byrokracie. Hledat další společné cíle pro členy mikroregionu. Předfinancování projektů v případě získání dotací až po vyúčtování. Obrovská byrokracie a dlouhé doby pro úhradu a vyúčtování akcí. Systém financování. Pokud je žadatelem svazek a realizace je pouze v některých členských obcích, pak je také nositelem projektu, všechny doklady a dokumentace musí znít na svazek a tedy vše se musí přefakturovávat obcím, které se na projektu podílejí. Předfinancování projektu. Komplikovaná administrativa. Byrokratické překážky, složitost systému evidence a vyúčtování.
Strana 22
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
Kombinace otázek č. 14 a č. 6 - Nejčastěji vnímané komplikace vztažené k existenci a typu funkce manažera mikroregionu Dalším sekundárním ukazatelem je vztah vnímaných komplikací k existenci a typu (druhu) manažera mikroregionu. Cílem ukazatele je analyzovat, které komplikace jsou vnímány častěji mikroregiony spolupracujícími s externí firmou, s manažerem mikroregionu jako kmenovým zaměstnancem a které jsou vnímány mikroregiony bez manažera. Četnosti odpovědí jsou uvedeny níže. Vzhledem k tomu, že mohlo být v otázce č. 14 označeno více odpovědí, je absolutní četnost vyšší než počet respondentů (N = 77). Neboť je součástí analýzy otázka č. 6, jsou výsledky znázorněny ve dvou níže uvedených tabulkách. Výsledky byly vypočteny pro data dle responsí i „očištěná“ data (viz kapitola 2.2). K tomuto ukazateli je třeba doplnit, že průměrná četnost odpovědí na jednu buňku tabulky je pouze 4,28. Minimální četnost je 1 odpověď, maximální 17 odpovědí. S ohledem na to by mělo být přistupováno i k prezentaci výsledků, a to opět spíše v rovině hypotéz či doplnění argumentace. Tabulka 21: Nejčastěji vnímané komplikace vztažené k existenci a typu funkce manažera mikroregionu Nejčastěji vnímaná komplikace Získat prostředky na spolufinancování Realizovat výběrové řízení na dodavatele Koordinovat partnery projektu Koordinovat dodavatele služeb/realizátory staveb Dodržet náklady projektu Dosáhnout vytýčených výstupů projektu
Existence a typ manažera mikroregionu ano, externí ano, kmenový NE spolupracovník / firma zaměstnanec 43,48% 33,33% 47,22% 4,35% 5,56% 5,56% 17,39% 27,78% 27,78% 8,70% 16,67% 0,00% 8,70% 17,39%
11,11% 5,56%
11,11% 8,33%
Tabulka 22: Nejčastěji vnímané komplikace vztažené k existenci a typu funkce manažera mikroregionu (očištěná data) Nejčastěji vnímaná komplikace Získat prostředky na spolufinancování Realizovat výběrové řízení na dodavatele Koordinovat partnery projektu Koordinovat dodavatele služeb/realizátory staveb Dodržet náklady projektu Dosáhnout vytýčených výstupů projektu
Funkce manažera mikroregionu ano, externí ano, kmenový spolupracovník / firma zaměstnanec 43,48% 33,33% 4,35% 7,41% 17,39% 25,93% 8,70% 11,11% 8,70% 17,39%
11,11% 11,11%
NE 51,85% 3,70% 29,63% 0,00% 11,11% 3,70%
Z výsledků prezentovaných v tabulkách lze vyvodit následující závěry: Mikroregiony, které nedisponují funkcí manažera, nejvíce vnímají následující komplikace: a)
získat prostředky na spolufinancování;
b)
koordinovat partnery projektu;
c)
dodržet náklady projektu.
Obdobné vnímání mají i ostatní skupiny mikroregionů (což potvrzuje i test korelace dat). Mikroregiony, jejichž manažerem je externí spolupracovník či firma, kladou na roveň s koordinací partnerů projektu dosažení vytýčených výstupů projektu. Tento jev Strana 23
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
je logický a je způsoben systémem implikací popsaných v kapitole 6.1.3. hlavního elaborátu. Na druhou stranu špičatost množiny odpovědí u této skupiny udává, že zdaleka nejvíce vnímanou komplikací je získání prostředků na spolufinancování projektu, zatímco ostatní komplikace nejsou tak časté. U dalších dvou skupin je rozložení vnímání komplikací plošší (nejplošší rozložení zaznamenala skupina mikroregionů s manažerem jako kmenovým zaměstnancem). Zajímavým jevem je fakt, že mikroregiony, které nedisponují funkcí manažera, neoznačily ani jednou za komplikaci „Koordinovat dodavatele služeb/realizátory staveb“.
Strana 24
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
3. DOTAZNÍK
Strana 25
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
Strana 26
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 7
Strana 27
Příloha Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů
8
PŘEHLED MIKROREGIONŮ KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 8 oficiální název svazku
účel svazku
právní forma
sídlo - obec
členské obce
obec s rozšířenou působností
rozvojové dokumenty
1 Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Bělá
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; společný postup při prosazování ekologické stability území; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Skuhrov nad Bělou
Bílý Újezd, Kvasiny, Osečnice, Skuhrov nad Bělou, Solnice
Strategický plán rozvoje a obnovy Rychnov nad Kněžnou obcí mikroregionu Bělá (prosinec 2000)
2 Svazek obcí Brada
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Libuň
Brada-Rybníček, Dílce, Dřevěnice, Jinolice, Kbelnice, Kněžnice, Libuň, Ostružno, Podůlší, Radim, Soběraz, Újezd pod Troskami
Jičín
3 Broumovsko
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území DSO na základě společné strategie; koordinování územních plánů a územního plánování; společný postup při prosazování ekologické stability území; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
4 Svazek obcí Cidlina
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí; společný postup při prosazování ekologické stability území.
5 Mikroregion Černilovsko
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
6
e-mail / internetové stránky
[email protected] www.skuhrov.cz
Integrovaný projekt Svazku obcí Brada (prosinec 2004)
[email protected] www.sobrada.cz
Broumov
Adršpach, Božanov, Broumov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Křinice, Martínkovice, Broumov Meziměstí, Otovice, Stárkov, Šonov, Teplice nad Metují, Vernéřovice
Program rozvoje Broumovska (schválen 14.4.2005)
[email protected] www.obcebroumovska.cz
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Nepolisy
Babice, Chlumec nad Cidlinou, Chudeřice, Káranice, Kosice, Lišice, Lužec nad Cidlinou, Měník, Mlékosrby, Nepolisy, Nové Město, Písek, Převýšov, Stará Voda
Nový Bydžov
Strategický plán rozvoje mikroregionu Cidlina
[email protected] www.nepolisy.cz
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Černilov
Černilov, Lejšovka, Libníkovice, Librantice, Libřice, Skalice, Smržov, Výrava
Hradec Králové
Strategický plán rozvoje Mikroregionu Černilovsko (2003)
[email protected]
Ochrana a prosazování společných zájmů členských obcí, spolupráce členských obcí při obnově a rozvoji venkova, při přípravě a realizaci rozvojových programů Evropské unie. svazek obcí (dle § 49 zákona Především se zaměřením na povodňové problémy obcí, dostupnost zdravotní péče, č.128/2000 Sb. o obcích ) dopravní obslužnost apod.
Hostinné
Čermná, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Kalná, Dolní Lánov, Dolní Olešnice, Horní Kalná, Horní Olešnice, Hostinné, Chotěvice, Klášterská Lhota, Kunčice nad Labem, Lánov, Prosečné, Rudník, Strážné, Vrchlabí
Vrchlabí
Strategie rozvoje mikroregionu Horní Labe
[email protected] www.hostinne.info
7 Mikroregion Hustířanka
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; koordinování územních plánů a územního plánování; přímé provádění společných investičních akcí; společný postup při prosazování ekologické stability území; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Habřina
Dubenec, Habřina, Hřibojedy, Kuks, Lanžov, Libotov, Litíč, Lužany, Račice nad Trotinou, Rožnov, Velichovky, Hradec Králové Velký Vřešťov, Vilantice, Zaloňov
Integrovaný projekt venkovského mikroregionu Hustířanka
[email protected]
8 Svazek obcí Jestřebí hory
koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Úpice
Batňovice, Havlovice, Chvaleč, Jívka, Libňatov, Malé Svatoňovice, Maršov u Úpice, Radvanice, Rtyně v Podkrkonoší, Suchovršice, Úpice, Velké Svatoňovice
Integrovaný program rozvoje
[email protected] venkovského mikroregionu Jestřebí www.jestrebihory.net hory (srpen 2000)
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Vrchlabí
Benecko, Bukovina u Čisté, Čermná, Černý Důl, Dolní Branná, Dolní Dvůr, Dolní Lánov, Harrachov, Horní Branná, Horní Kalná, Horní Maršov, Hostinné, Jablonec nad Jizerou, Jánské Lázně, Jilemnice, Klášterská Lhota, Kořenov, Košťálov, Kunčice nad Labem, Lánov, Malá Vrchlabí Úpa, Martinice v Krkonoších, Mladé Buky, Paseky nad Jizerou, Pec pod Sněžkou, Poniklá, Prosečné, Rokytnice nad Jizerou, Roztoky u Jilemnice, Rudník, Strážné, Studenec, Svoboda nad Úpou, Špindlerův Mlýn, Vítkovice, Vrchlabí, Vysoké nad Jizerou, Žacléř
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Borek, Borovnice, Červená Třemešná, Choteč, Lázně Bělohrad, Lukavec u Hořic, Lužany, Miletín, Mlázovice, Lázně Bělohrad Pecka, Rohoznice, Stará Paka, Svatojanský Újezd, Šárovcova Lhota, Tetín, Trotina, Úbislavice, Úhlejov, Vidochov, Vřesník, Zábřezí-Řečice, Zdobín
Svazek obcí Horní Labe
9 Krkonoše – svazek měst a obcí
10 Lázeňský mikroregion
koordinování celkového rozvoje území turistického regionu Krkonoše na základě společné strategie koordinování územních plánů a územního plánování společný postup při prosazování ekologické stability území společná propagace a rozvoj cestovním ruchu
koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu
Trutnov
Jičín
Strategie rozvoje oblasti Krkonoš Program rozvoje cestovního ruchu Turistického regionu Krkonoše
[email protected] www.krkonose-smo.cz
Integrovaný projekt Lázeňského mikroregionu
[email protected] www.lazensko.cz
Strana 1
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 8 oficiální název svazku
účel svazku
právní forma
11 Svazek obcí Metuje
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; koordinování územních plánů a územního plánování; přímé provádění společných investičních akcí; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
12 Mikroregion Nechanicko
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
13 Mikroregion Novobydžovsko
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí; společný postup při prosazování ekologické stability území; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
členské obce
obec s rozšířenou působností
Bohuslavice, Černčice, Jasenná, Nahořany, Rychnovek, Velká Jesenice Říkov, Slavětín nad Metují, Šestajovice, Velká Jesenice, Náchod Vršovka
rozvojové dokumenty
e-mail / internetové stránky
Integrovaný projekt mikroregionu Metuje (2000)
[email protected] www.obcemetuje.cz
Mokrovousy
Boharyně, Dohalice, Dolní Přím, Hněvčeves, Hrádek, Kunčice, Lodín, Mokrovousy, Mžany, Nechanice, Pšánky, Hradec Králové Puchlovice, Radíkovice, Radostov, Sadová, Sovětice, Stěžery, Stračov, Těchlovice, Třesovice
Strategický plán rozvoje mikroregionu Nechanicko
[email protected] www.nechanicko.cz
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Nový Bydžov
Barchov, Hlušice, Humburky, Kobylice, Kosičky, Králíky, Myštěves, Nový Bydžov, Ohnišťany, Petrovice, Prasek, Nový Bydžov Skřivany, Sloupno, Smidary, Starý Bydžov, Šaplava, Vinary, Zachrašťany, Zdechovice
Studie rozvoje mikroregionu Novobydžovsko (2001) Komunitní plán (2004)
[email protected] www.novobydzovsko.org
Dobrovolný svazek obcí Region
Podpora vzájemné spolupráce v oblastech hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje s cílem dosažení celkové prosperity zakládajících obcí a jejich obyvatel
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Bačetín, Bohdašín, Bohuslavice, Borová, Černčice, Česká Čermná, Chlístov, Janov, Jestřebí, Libchyně, Mezilesí, Nové Město nad Nahořany, Nové Město nad Metují, Nový Hrádek, Nové Město nad Metují Ohnišov, Olešnice v Orlických horách, Pohoří, Provodov- Metují Šonov, Přibyslav, Rohenice, Sendraž, Slavětín nad Metují, Slavoňov, Sněžné, Studnice, Vršovka, Vysokov
Dobrovolný svazek obcí Orlice
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Kostelec nad Orlicí
Borovnice, Častolovice, Čestice, Doudleby nad Orlicí, Hřibiny-Ledská, Chleny, Kostelec nad Orlicí, Kostelecké Kostelec nad Orlicí Horky, Krchleby, Lhoty u Potštejna, Olešnice, Potštejn, Svídnice, Tutleky, Vrbice, Záměl, Zdelov
Program rozvoje mikroregionu Orlice a Brodec
[email protected] www.svazekobciorlice.cz
Deštné v Orlických horách
Bačetín, Bartošovice v Orlických horách, Bohdašín, Borová, Bystré, Česká Čermná, Deštné v Orlických horách, Dobré, Dobřany, Chlístov, Janov, Javornice, Kounov, Liberk, Lukavice, Nový Hrádek, Ohnišov, Olešnice v Orlických horách, Orlické Záhoří, Osečnice, Pěčín, Podbřezí, Rokytnice v Orlických horách, Říčky v Orlických horách, Sedloňov, Slatina nad Zdobnicí, Sněžné, Val, Zdobnice
Dobruška
Strategický plán rozvoje Dobrovolného svazku obcí Region Orlické hory (1999) Návrhové období SRD do r. 2006
[email protected]
Všestary
Benátky, Čistěves, Hořiněves, Máslojedy, Neděliště, Sendražice, Střezetice, Světí, Všestary
Hradec Králové
Strategický plán rozvoje svazku obcí Mikroregion obcí památkové zóny 1866 (2004)
[email protected]
Integrovaný projekt mikroregionu Podchlumí (2000, 2004 aktualizován)
[email protected] www.podchlumi.cz
Integrovaná rozvojová strategie (2003)
[email protected] www.podkrkonosi.info
14 Novoměstsko
15
16
sídlo - obec
Podpora hospodářsko-sociálního a kulturního rozvoje a obnovy venkova, rozvoj svazek obcí (dle § 49 zákona Dobrovolný svazek obcí Region Orlické hory členských obcí svazku s cílem napomoci celkovému rozvoji a prosperitě mikroregionu a č.128/2000 Sb. o obcích ) jeho obyvatel
17 Mikroregion obcí památkové zóny 1866
Koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
18 Mikroregion Podchlumí
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí; společný postup při prosazování ekologické stability území; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích ) není to jisté, zda se mikroregion skutečně transformoval podle nového zákona. Mikroregion je již delší dobu nečinný a není se koho zeptat
Ostroměř
Bašnice, Bílsko u Hořic, Boháňka, Bříšťany, Dobrá Voda u Hořic, Holovousy, Chomutice, Jeřice, Konecchlumí, Kovač, Lískovice, Milovice u Hořic, Nevratice, Ostroměř, Hořice Petrovičky, Podhorní Újezd a Vojice, Rašín, Sobčice, Staré Smrkovice, Sukorady, Třebnouševes, Třtěnice
19 Společenství obcí Podkrkonoší
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí; společný postup při prosazování ekologické stability území; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Pilníkov
Čermná, Dolní Olešnice, Hajnice, Horní Olešnice, Chotěvice, Kocbeře, Kohoutov, Pilníkov, Staré Buky, Vítězná, Vlčice
Trutnov
[email protected] www.novemestonm.cz/novomests ko
Strana 2
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 8 oficiální název svazku
účel svazku
právní forma
sídlo - obec
členské obce
obec s rozšířenou působností
rozvojové dokumenty
e-mail / internetové stránky
20 Dobrovolný svazek obcí Policka
Koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; koordinování územních plánů a územního plánování; přímé provádění společných investičních akcí; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu; přeshraniční spolupráce, aktivity vedoucí k postupnému vyrovnávání rozvojového potenciálu všech členů svazku.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Police nad Metují
Bezděkov nad Metují, Bukovice, Česká Metuje, Machov, Police nad Metují, Suchý Důl, Velké Petrovice, Žďár nad Náchod Metují
Strategický plán rozvoje mikroregionu Policko (2003)
21 Dobrovolný svazek obcí Poorlicko
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Albrechtice nad Orlicí
Albrechtice nad Orlicí, Bolehošť, Borohrádek, Čermná nad Orlicí, Horní Jelení, Lípa nad Orlicí, Nová Ves, Týniště nad Orlicí, Žďár nad Orlicí
Strategický plán rozvoje a obnovy
[email protected] obcí mikroregionu Poorlicko (2002) www.poorlicko.cz
22 Mikroregion Rozhraní
Koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; společný postup při prosazování ekologické stability území; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Dětenice
Bačalky, Bystřice, Dětenice, Cholenice, Kopidlno, Libáň, Rokytňany, Sedliště, Staré Hrady, Střevač, Údrnice, Jičín Veliš, Zelenecká Lhota
23 Mikroregion Rychnovsko
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; koordinování územních plánů a územního plánování; přímé provádění společných investičních akcí; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Rychnov nad Kněžnou
Bílý Újezd, Byzhradec, Černíkovice, Jahodov, Javornice, Kvasiny, Libel, Liberk, Lično, Lukavice, Lupenice, Osečnice, Pěčín, Polom, Potštejn, Proruby, Rokytnice v Strategie rozvoje mikroregionu Orlických horách, Rybná nad Zdobnicí, Rychnov nad Rychnov nad Kněžnou Rychnovsko (12/2004) Kněžnou, Říčky v Orlických horách, Skuhrov nad Bělou, Slatina nad Zdobnicí, Solnice, Synkov-Slemeno, Třebešov, Vamberk, Voděrady, Zdobnice
24 Královédvorský mikroregion Safari
Koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Dvůr Králové nad Labem
Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Dolní Brusnice, Doubravice, Dvůr Králové nad Labem, Horní Brusnice, Dvůr Králové nad Hřibojedy, Kocbeře, Kuks, Mostek, Nemojov, Stanovice, Labem Třebihošt
Rozvojová strategie mikroregionu Královédvorsko-Safari
25 Dobrovolný svazek obcí Mikroregion Stráně
Koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Hořičky
Brzice, Hořičky, Chvalkovice, Lhota pod Hořičkami, Litoboř, Velký Třebešov, Vestec
Náchod
Program rozvoje mikroregionu Stráně – I. a II. etapa (2001)
[email protected]
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Studnice
Červená Hora, Provodov-Šonov, Slatina nad Úpou, Studnice, Vysokov, Žernov
Náchod
Rozvojová strategie venkovského mikroregionu – zájmové území „Svazku obcí 1866“
[email protected] www.1866.cz
27
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Třebechovice pod Orebem
Běleč nad Orlicí, Blešno, Jeníkovice, Jílovice, Ledce, Očelice, Třebechovice pod Orebem, Vysoký Újezd
Hradec Králové
Strategický plán ekonomického rozvoje mikroregionu Třebechovicko
[email protected] www.trebechovicko.cz
28 Svazek obcí Úpa
V rozsahu uvedeném v § 50 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; přímé provádění společných investičních akcí.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Červený Kostelec
Brzice, Červená Hora, Červený Kostelec, Česká Skalice, Horní Radechová, Hořičky, Chvalkovice, Lhota pod Hořičkami, Litoboř, Mezilečí, Rychnovek, Říkov, Slatina nad Úpou, Velká Jesenice, Velký Třebešov, Vestec, Zábrodí, Žernov
Náchod
Rozvojová strategie venkovského mikroregionu – zájmového územního svazku obcí „Končiny“ (2003)
[email protected] www.mikroregionupa.cz
29
Koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; koordinování územních plánů a územního plánování; společný postup při prosazování ekologické stability území; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Praskačka
Dobřenice, Kratonohy, Lhota pod Libčany, Obědovice, Hradec Králové Osice, Osičky, Praskačka, Roudnice, Syrovátka, Urbanice
Program rozvoje Mikroregionu Urbanická brázda (2001 návrh) Katalog projektů (říjen 2004)
[email protected] www.urbanicko.cz
Černý Důl, Horní Maršov, Janské Lázně, Malá Úpa, Mladé Trutnov Buky, Pec pod Sněžkou, Svoboda nad Úpou, Trutnov
Integrovaný program rozvoje svazku obcí venkovského mikroregionu
[email protected] východní Krkonoše (2001) www.vychodnikrkonose.cz Strategie programu rozvoje Svazku obcí Východní Krkonoše (2004)
Svazek obcí 1866
26
Mikroregion Třebechovicko
Mikroregion Urbanická brázda
30 Svazek obcí Východní Krkonoše
Koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; společný postup při prosazování ekologické stability území; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Horní Maršov
Kostelec nad Orlicí
Mikroregion Rozhraní Strategický plán mikroregionu (2002)
[email protected] www.policko.policenadmetuji.cz
[email protected] svazekrozhrani.wz.cz
[email protected] ;
[email protected] www.rychnovsko.cz
Strana 3
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 8 oficiální název svazku
účel svazku
právní forma
sídlo - obec
členské obce
obec s rozšířenou působností
rozvojové dokumenty
e-mail / internetové stránky
31 Svazek obcí Žacléřsko
Koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie; společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích )
Žacléř
Bernartice, Královec, Lampertice, Zlatá Olešnice, Žacléř Trutnov
Integrovaný program rozvoje venkovského mikroregionu Žacléřsko
[email protected]
32 Dobrovolný svazek obcí Podborsko
Všestranná spolupráce a ochrana společných zájmů členských obcí. Plynofikace obcí.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Žďárky
Vysoká Srbská, Žďárky
Plynofikace
[email protected]
[email protected] www.podzvicinsko.cz
Náchod
33 Podzvičinsko
Sdružení obcí za účelem zabezpečení koordinovaného postupu orgánů místní samosprávy ve věci rozvoje cestovního ruchu ve správních území celku
Sdružení (podle §20f a násl. Občanského zákoníku)
Bílá Třemešná, Bílé Poličany, Borek, Borovnice, Červená Třemešná, Doubravice, Dvůr Králové nad Labem, Holovousy, Hořice, Jeřice, Kuks, Lázně Bělohrad, Dvůr Králové nad Lázně Bělohrad Lukavec u Hořic, Miletín, Milovice u Hořic, Pecka, Labem Rohoznice, Šárovcova Lhota, Tetín, Třebihošť, Třtěnice, Úbislavice, Úhlejov, Velký Vřešťov, Vidochov, Vřesník
34 Dobrovolný svazek obcí Štědrá
Celkový rozvoj území mikroregionu. Plynofikace obcí.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Tutleky
Lupenice, Tutleky
Kostelec nad Orlicí
[email protected]
35 Dobrovolný svazek obcí Vrchy
Celkový rozvoj území mikroregionu
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Trnov
Bolehošť, Byzhradec, Přepychy, Semechnice, Trnov, Voděrady
Dobruška
[email protected] [email protected]
Společné projekty
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
37 Svazek obcí Mariánská zahrada
38 Vodovodní svaz Císařská studánka
Plynofikace (2000-2003) Značení cyklotras a úprava návsí (2004) Bezdrátový rozhlas a vysokorychlostní internet (2005) Cestovní ruch Poutní místo Homol (2006)
Borovnice
Borovnice, Lhoty u Potštejna, Chleny, Krchleby, Svídnice, Vrbice
Kostelec nad Orlicí
Celkový rozvoj mikroregionu, obnova krajiny
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Jičín
Bukvice, Dolní Lochov, Cholenice, Chyjice, Jičíněves, Kopidlno, Kostelec, Nemyčeves, Ohaveč, Ostružno, Podhradí, Sedliště, Slatiny, Staré Místo, Střevač, Údrnice, Veliš
Jičín
[email protected] marianskazahrada.cz
Zásobování vodou, odvádění a čistění odpadních vod
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Solnice
Bílý Újezd, Černíkovice, Kvasiny, Libel, Lično, Skuhrov nad Bělou, Solnice, Synkov-Slemeno, Třebešov
Rychnov nad Kněžnou
[email protected]
39 Urbanické brázdy
Plynofikace obcí
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Praskačka
Dobřenice, Kratonohy, Lhota pod Libčany, Osice, Osičky, Hradec Králové Praskačka, Roudnice, Syrovátka, Urbanice
40 Svazek obcí Dolní Bělá
Komplexní rozvoj obcí, plynofikace
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Lično
Černíkovice, Libel, Lično, Synkov-Slemeno, Třebešov, Týniště nad Orlicí (část Křivice), Voděrady
Plynofikace obcí – RS Černíkovice Rychnov nad Kněžnou Podpora rozvoje turistiky v oblasti Vrchy a okolí
[email protected]
41 Sdružení obcí Dřížná
Úprava a rozvod pitné vody. Cestovní ruch.
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Přepychy
Lično, Přepychy, Trnov, Voděrady
Dobruška
[email protected]
42 Vodohospodářské sdružení Křivina
Provoz skupinového vodovodu pro Týniště nad Orlicí a Albrechtice nad Orlicí a zajištění svazek obcí (dle § 49 zákona dalších souvisejících služeb č.128/2000 Sb. o obcích)
Týniště nad Orlicí
Albrechtice nad Orlicí, Týniště nad Orlicí
Kostelec nad Orlicí
43 Dobrovolný svazek obcí Tichá Orlice
Správa sdružených vodovodů a kanalizací, spolupráce členských obcí ve všech odvětvích
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Borohrádek
Borohrádek, Čermná nad Orlicí, Zdelov, Žďár nad Orlicí Kostelec nad Orlicí
Plynofikace obcí
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Bezděkov nad Metují, Broumov, Bukovice, Hejtmánkovice, Hynčice, Machov, Meziměstí, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Žďár nad Metují
45 Horka
Plynofikace obcí
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Mokré, Očelice, Opočno-část Čánka
46 Svazek obcí Plynofikace
Plynofikace obcí
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Choustníkovo Hradiště, Kuks, Stanovice, Vlčkovice v Podkrkonoší
47 DSO Plynofikace Podzvičinska
Plynofikace obcí
svazek obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích)
Bílé Poličany, Doubravice, Lanžov, Miletín, Rohoznice, Trotina, Třebihošť, Zábřezí-Řečice, Zdobín
36 Brodec
Dobrovolný svazek obcí Plynofikace obcí
Dobrovolný svazek měst a obcí "Plynofikace
44 CHKO Broumovsko"
Dobrovolný svazek obcí mikroregionu
[email protected]
[email protected] www.urbanicko.cz
Strategický plán rozvoje a obnovy obcí mikroregionu Poorlicko - část Infrastrukura (2002)
[email protected]
[email protected]
Strana 4
Příloha Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů
9
PROBLÉMY MIKROREGIONŮ PŘI PŘEDKLÁDÁNÍ A REALIZACI SPOLEČNÝCH PROJEKTŮ (POZNÁMKY Z PRAXE V OLOMOUCKÉM KRAJI)
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 9
Problémy mikroregionů (MR) při předkládání a realizaci společných projektů (poznámky z praxe v Olomouckém kraji) 1.Definování cílů, opatření a aktivit – strategie rozvoje MR 2.Získání většiny pro předložený projekt 3.Neustálá spolupráce a vzájemný kontakt s obcemi v rámci mikroregionu 4.Kvalitní a včasné zpracování projektu a žádosti o dotaci 5.Získání finančních prostředků pro předfinancování 6.Kvalitní a profesionální řízení projektu 7.Ujasněnost finančních mechanismů a majetkových podílů mikroregionu 8.Překryvy území mikroregionů V posledních letech přichází na pořad dne sdružování obcí do větších celků (mikroregionů) a dalších seskupení (místních akčních skupin-MAS), majících formu dobrovolného svazku obcí, občanských sdružení či obecně prospěšných společností. Pozitivem vytváření celistvých územních celků je stmelení komunity, společné řešení celospolečenských, především hospodářských, sociálních a kulturních problémů. Z titulu svého postavení nestátní neziskové organizace (MAS – občanské sdružení) mohou tato občanská sdružení profitovat při podávání žádostí do jednotlivých dotačních titulů a společnou cestou rozvíjet spojené území. Zmíněné formy spolupráce však také s sebou nesou jisté komplikace a možné problémy. 1.Definování cílů, opatření a aktivit – strategie rozvoje MR Důležitost deklarování cílů rozvoje je dána potřebou jednotné strategie rozvoje MR v oblastech, které MR cítí jako své kritické oblasti a snaží se je řešit navrženými opatřeními a aktivitami. Při zpracování strategie si ne všichni uvědomují, že tímto dokumentem předurčují směřování „svého“ území , a že do tohoto dokumentu nemohou být zapracovány všechny „problémy“ území. Tím by se stal rozvojový program nefunkčním, všechno a nic neřešícím dokumentem. Důležitost dohody nad tímto materiálem je předpokladem ke společným projektům z hlediska jednotné rozvojové strategie území a také nutnosti dokladovat soulad navržených projektů se strategií rozvoje území (podmínka všech dotačních titulů). Při řešení tohoto dokumentu je dobré postupovat co nejdemokratičtěji a co nejtransparentněji, aby se v budoucnu předešlo střetům a problémům. 2.Získání většiny pro předložený projekt Při kvalitně zpracované strategii rozvoje MR jsou stanoveny jasně specifikované cíle, opatření a jednotlivé aktivity, které jsou směřovány do několika kritických oblastí. Z této nabídky je potřeba vybrat na základě aktuální situace v regionu nebo např. na základě vypsaných výzev aktivitu, jež se stane zárodkem, podnětem společného projektu. A to se může stát výrazným problémem hlavně u „měkkých“ projektů. Všichni se shodnou na potřebě podpory místní komunity (např. mládeže), ale když se podá návrh na její podpoření výběrem vhodné aktivity, řada členů MR se ptá „proč realizovat projekt neinvestiční, když nemáme třeba opravené chodníky“. Zde nastupuje trpělivost a dobře připravená argumentace. Výhodou jsou dlouhodobě připravované projekty,
Strana 1
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 9
které jsou řádně projednány a všichni jsou s nimi do detailu srozuměni (i ti, co je zrovna nepodporují, protože stoprocentní souhlas v některých případech není možný). 3.Neustálá spolupráce a vzájemný kontakt s obcemi v rámci mikroregionu Tato oblast je potřebnou činností na cestě hledání a předkládání společných projektů. Je potřeba poznávat potřeby a problémy jednotlivých obcí a snažit se je propojit a hledat vhodná řešení na bázi navrhování společných širších řešení v rámci MR. Společný projekt pak řeší potřeby všech nebo podstatné části obcí svazku, usnadňuje, zpřehledňuje a zjednodušuje jeho administraci a v mnohých případech problém řeší levněji a hospodárněji. Zavedená efektivní meziobecní komunikace a spolupráce usnadňuje tok informací, vzájemné poznání názorů a přístupů a je potenciálem hnací síly, jež přesvědčuje neaktivní členy o nutnosti a přínosech společných projektů. Efektivní komunikací a znalostí aktivit jednotlivých obcí lze při přípravě předejít obávaným a nežádoucím územním i věcným překryvům. 4.Kvalitní a včasné zpracování projektu a žádosti o dotaci Většina obcí v MR nechce „utápět“ peníze za zpracování a předchystání projektových dokumentací, jde ale o krátkozrakou perspektivu. Kvalitní projekt zpravidla nelze v době (lhůtě) podávání žádostí o dotaci vypracovat, natož vyřídit potřebná vyjádření a povolení. Z tohoto důvodu celá řada příležitostí a projektů zůstane nevyužita a nerealizována, protože bez dotací na jejich realizaci obce ani mikroregiony nedosáhnou. Doporučením může být i včasná příprava projektové dokumentace, jež je zpracována do šuplíku a jednoduše se použije až v době uveřejnění aktuální výzvy. Tento trend je charakteristický pro současné období příprav na další plánovací období 2007 – 2013, v jehož rámci bude možné podávat žádosti o dotace na projekty s různým zaměřením. 5.Získání finančních prostředků pro předfinancování Protože mikroregion a obce musí projekty z fondů a operačních programů EU předfinancovávat, je nutné získat úvěr nebo půjčku anebo mít dostatek finanční hotovosti na bankovním účtu. Tento krok je vždy problematický, jelikož vyžaduje již konkrétní záruky a dohody s bankou, a to u počtu obcí MR nebývá jednoduché, zvláště když mikroregion nemá žádný vlastní majetek. Řada obav je také v oblasti návratnosti přislíbené dotace, protože výklady a názory na splnění podmínek o přidělené dotaci nebývají jednotné, případně se v době realizace vyvíjejí. 6.Kvalitní a profesionální řízení projektu Na kvalitním řízení, realizaci a ukončení projektu z velké části závisí splnění požadovaných kritérií, podmínek a cílů projektu. A nejedná se jen o kvalitní vlastní realizaci projektu, ale i o problematiku zadávání veřejných zakázek, splnění podmínek publicity, finanční řízení projektu, další nutné činnosti vedoucí k řádnému ukončení projektu, jeho vyúčtování, kontrolu poskytovatele dotace a případné další kontroly pověřených orgánů. Jedná se o velmi důležitou a zodpovědnou činnost, kterou si většinou mikroregiony a obce nemohou plně provádět ve své působnosti z hlediska
Strana 2
Problémy mikroregionů při tvorbě společných projektů Příloha 9
časové náročnosti a potřebných informací a znalostí. Je lépe vytvořit realizační či řídící tým s jasnou dělbou kompetencí a odpovědností a na konkrétní činnosti si pozvat (nasmlouvat) odborníky, aby projekt již v začátku realizace nebyl ohrožen. 7.Ujasněnost finančních mechanismů a majetkových podílů mikroregionu Zdánlivě malicherná podmínka se může při finančních mechanismech (financování projektu, dělení majetku při vystoupení obce z MR) stát hlavní překážkou úspěšné realizace projektu a může narušit vzájemné vztahy mezi obcemi mikroregionu. Jasná dohoda o finančních příspěvcích jednotlivých obcí či dalších partnerů je nutnou podmínkou, protože její nedodržení může mít katastrofální dopad i na další členy svazku. Kromě realizace se tato podmínka může negativně objevit v době udržitelnosti projektu, kdy nedodržení jejich podmínek může vést k částečnému nebo úplnému vrácen již vyplacené dotace. 8.Překryvy území mikroregionů Problematika překryvů území jednotlivých území mikroregionů může při špatné komunikaci k překryvu aktivit stejných nebo podobných projektů, což může vést k vyřazení projektů z posuzování v jednotlivých výzvách. Dále překryvy jsou problémem v překryvu různých forem spolupráce, kdy může docházet k neefektivním činnostem, které se nesmyslně opakují v tomtéž území nebo v nemístné konkurenci, která výrazně ovlivňuje rozvojové možnosti území. V oblasti MAS je tento problém eliminován podmínkou situování obce jen v jedné MAS. Spolupráce, setkávání a diskuze jsou základními předpoklady při přípravě, realizaci a udržitelnosti společných projektů v rámci mikroregionu. Rozdíly ve fungování různých sdružení existují, vše záleží na počtu zúčastněných osob a na míře jejich zapojení a zdravém nadšení pro věc. Do budoucna bude trendem spojovat menší územní celky do větších oblastí s počtem obyvatel kolem 30 tis. lidí, přičemž vymykání se tomuto již započatému vývoji povede k vyčleňování nezahrnutých obcí a území.
Ing. arch. Stanislav Vrubel
Strana 3