Příloha 1 – lekce Válka a život po ní Vlajka Vietnamu
Zdroj: Wikimedia Commons: Vietnamská vlajka. http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_Vietnam.svg (6. 3. 2014)
Příloha 2 – lekce Válka a život po ní Vietnamská válka Vietnamská válka byla součástí indočínských válek. Boje na území dnešního Vietnamu, Laosu a Kambodži probíhaly od roku 1946 až do roku 1975 a vyžádaly si celkem 2,3 až 3,8 miliónu obětí. Samotná vietnamská válka probíhala v letech 1964 až 1973. O dva roky později padl Saigon a v roce 1976 byl Vietnam sjednocen pod nadvládou komunistického severu. Od roku 1946 až roku 1954 probíhala indočínská válka mezi Francií, která se snažila udržet koloniální nadvládu, a osvobozeneckým hnutím. V roce 1954 válku skončila krutou porážkou Francie u Dien Bien Phu. Byly vyhlášeny nezávislé státy Laos a Kambodža a samotný Vietnam byl rozdělen na 17. rovnoběžce na severní komunistický a jižní prozápadní. V průběhu dvou let se měly konat volby, které měly rozhodnout o sjednocení Vietnamu. Tyto volby se ale nikdy nekonaly. V roce 1956 prezident jihovietnamské republiky zahájil kampaň proti komunistům, během které došlo k zabíjení a uvězňování oponentů. Reakcí ze severu byla podpora partyzánských vojsk Vietkongu na jihu. Situace eskalovala v roce 1959, kdy Ho-či-min změnil taktiku a rozhodl se podporovat ozbrojený boj na jihu země. Vietkong proto začal s většími operacemi. Tento rok se považuje
za zahájení druhé indočínské války. V roce 1960 byla na jihu ustavena Národní fronta osvobození. Američané proto začali na jih posílat své vojáky, v roce 1963 jich tam bylo již 16 500. Zahájení vietnamské války Konflikt mezi USA a Vietnamskou demokratickou republikou přerostl ve válku v roce 1964 po incidentech v Tonkinském zálivu. Američané ale bojovali na dvou frontách, bombardovali sever a současně vedli protipartyzánskou válku na jihu, kde bylo v roce 1965 na 150 000 partyzánů. Konflikt proto eskaloval a rozrůstal se. Na konci roku už bylo na jihu Vietnamu 200 000 amerických vojáků. Jihovietnamská armáda nebyla schopná čelit nejen partyzánským útokům, ale ani běžným taktikám boje. Jižní Vietnam byl politicky zcela rozložený, k převratům vedení jižního Vietnamu docházelo každý rok, což partyzány posilovalo. USA se proto rozhodly získat podporu spojenců ze zahraničí z Austrálie, Nového Zélandu, Korejské republiky, Thajska a Filipín. Tato strategie však selhala, když v roce 1968 zahájily osvobozenecké síly severu překvapivou ofenzívu Tet, kdy bylo napadeno přes sto měst včetně velvyslanectví USA v Saigonu. Odpor proti válce po masakru v My-Lai Až při protiútoku se podařilo dobýt Hue, které ale bylo z 80 procent srovnáno se zemí. I když vojensky byla ofenzíva pro osvobozenecké síly pohromou, změnila veřejné mínění a Američané začali proti válce masově protestovat. Kobercové bombardování si vyžádalo značné civilní oběti války a velké množství vážně zraněných lidí, popálených napalmem nebo otrávených defolianty zbavujícími stromy v džungli listí, aby se partyzáni neměli kde ukrývat. Odpor proti válce zesílil po masakru v My-lai z března 1968, kde američtí vojáci brutálně znásilnili, umučili a vyvraždili mezi čtyřmi a pěti sty obyvateli stejnojmenné vesnice. Odpor rostl i proto, že mladí Američané nechtěli rukovat do války. Odváděno jich však bylo stále více. Na konci dubna 1969 dosáhl počet amerických vojáků ve Vietnamu svého vrcholu, bojovalo jich tam 543 000. Vietnamizace a nálety na Laos a Kambodžu Američtí politici proto přišli v roce 1972 s ideou vietnamizace války, kdy by proti sobě stáli jen severovietnamští a jihovietnamští vojáci. Jih však nikdy nebyl dost silný. To vedlo ke snížení americké účasti na 265 000 vojáků. Nový prezident Richard Nixon také začal klást důraz na jednání. Nedosáhl však toho, aby Čína a SSSR přestaly podporovat Severní Vietnam a partyzány. Idea vietnamizace však selhala, jakmile jihovietnamští vojáci narazili na odpor, utíkali, opouštěli svá vozidla a žádali o evakuaci za pomoci vrtulníků. I tak ale pokračovalo americké stahování, už v roce 1971 poklesl počet amerických vojáků ve válce pod 200 000 a do jara jich bylo staženo dalších 45 000. Odešli i Australané a Novozélanďané. Konec války a sjednocení Vietnamu Washington se začal přiklánět k jednání. Ovšem sever se cítil na koni a teprve další bombardovací ofenzíva jej dovedla k mírovému stolu. V roce 1973 byla podepsána mírová dohoda mezi USA, Jižním Vietnamem, Vietkongem a Severním Vietnamem. Severní Vietnam se ale svých plánů na sjednocení země nevzdal, v roce 1975 zahájil ofenzívu. V dubnu téhož roku padl Saigon a 2. července 1976 byla vyhlášená sjednocená Vietnamská socialistická republika.
Nakonec zemřelo ve Vietnamu na 60 000 amerických vojáků, válka si celkem vyžádala do svého konce roku 1973 přes dva milióny lidských životů. „Typickými znaky“ pro tuto válku byla krutost a také ničení životního prostředí. Zdroj: KAMAS, D. (1997): Válka ve Vietnamu: 1964-1975. Votobia, Olomouc, 263 s. Příloha 3 – lekce Válka a život po ní Co jsou defolianty? Agent Orange je kódové označení používané armádou USA pro směs dvou herbicidů. V letech 1962 až 1971 byla tato směs použita Spojenými státy americkými v jižním Vietnamu a v přilehlých územích dalších států s cílem zničit rostlinstvo v rozsáhlých oblastech tak, aby mohly být snáze bombardovány základny a zásobovací trasy nepřátelských jednotek. V jižním Vietnamu byl roztok Agent Orange rozprašován z letadel, vrtulníků i pozemních vozidel na lesy a na zemědělskou půdu. Odhaduje se, že celkem bylo rozprášeno asi 70 tisíc tun defoliantů, které mohly obsahovat asi 150 kg dioxinu. I po desetiletích mají obyvatelé Biên Hòa, odkud vzlétala letadla rozprašující Agent Orange, asi stokrát více dioxinu v krvi než obyvatelé míst, kde Agent Orange nebyl používán, jako je Hanoj. Zvýšené koncentrace dioxinu v krvi mají i lidé, kteří do oblasti postižených Agent Orange přišli až po válce, a děti narozené poté, kdy se Agent Orange přestal používat. Celosvětově byly největšími výrobci Agent Orange americké agrochemické firmy Monsanto a Dow Chemical. Jedna ze složek Agent Orange se od roku 1965 vyráběla i v Československu v chemičce Spolana Neratovice a přes podnik zahraničního obchodu prodáván za valuty západoevropskému prostředníkovi, který dodával pesticid na americké letecké základy ve Vietnamu pro výrobu Agent Orange. Během krátké doby vážně onemocněly desítky zaměstnanců Spolany, kteří se podíleli na výrobě pesticidu, a proto byla výroba v roce 1968 ukončena a provozy uzavřeny. Zdroj: Wikipedie: Agent Orange. - http://cs.wikipedia.org/wiki/Agent_Orange (6. 3. 2014) Příloha 4 – aktivita Válka a život po ní Definice humanitární pomoci a rozvojové spolupráce Humanitární pomoc Humanitární pomoc (v britském prostředí možná trochu výstižněji nazývaná jako pomoc krizová) zahrnuje aktivity, které představují bezprostřední reakci na humanitární krizi. Ta se obecně popisuje jako „situace, ve které jsou běžné prostředky lidí, které jim garantují důstojný život, narušeny v důsledku přírodní katastrofy nebo lidmi zaviněné krize“. Je to tedy krátkodobá pomoc, která lidem zasaženým humanitární krizí pomáhá uspokojit jejich základní životní potřeby a také znovu obnovit důstojný život do podoby, jakou měl před danou krizí. Každá taková humanitární intervence je poskytována ve čtyřech základních sektorech (voda/hygiena, potraviny/výživa, obydlí, zdravotní péče), pro něž jsou od roku 1998 v souborech norem Sphere Standards, vydaných několika renomovanými západními humanitárními organizacemi, pevně stanoveny určité základní postupy a povinnosti každého
humanitárního pracovníka. Nově se k nim v poslední době přiřazuje i obor pomoci psychosociální. Rozvojová spolupráce (ZRS = zahraniční rozvojová spolupráce nebo ODA = official development assistance) je způsob, jakým vyspělé státy pomáhají řešit problémy rozvojových zemí. Na rozdíl od humanitární pomoci, která reaguje na okamžitou potřebu (např. po přírodních katastrofách, ve válce atd.) má rozvojová spolupráce řešit problémy rozvojových zemí dlouhodobě. Jedná se jak o podporu finanční a materiální (např. stavba škol, nemocnic), tak i předávání know-how (např. vzdělávání učitelů, školení porodních asistentek i státní správy). Oproti dříve užívanému termínu rozvojová pomoc je dnes preferováno spojení rozvojová spolupráce, což má zdůraznit partnerství mezi zemí poskytovatele a příjemce při plánování i realizaci projektů. Zdroj: Rozvojovka: Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce. http://www.rozvojovka.cz/humanitarni-pomoc-a-rozvojova-spoluprace (6. 3. 2014) Příloha 5 – lekce Válka a život po ní Výchozí stav, projekty 1–4 Výchozí stav Dne 10. Srpna 1961 začala americká armáda se systematickým zamořováním vietnamského území prostředkem, který označovala jako Agent-Orange. I dnes, po 50 letech se ve Vietnamu rodí děti s různým postižením jako důsledek použití této chemické bojové látky. Amerika byla tehdy s Vietnamem ve válce a v pralesích a vietnamské džungli nebyla schopna uplatnit svoji technologickou převahu. Vznikl tedy plán, jak se pralesů ve Vietnamu zbavit. Americká armáda tehdy použila několik typů herbicidů na bázi dioxinů a začala tento jed rozstřikovat z letadel nad zalesněným územím Vietnamu. Nebyly zasaženy jen rostliny, ale i zvířata a lidé. Rozptýlené dioxiny vyvolaly alergické reakce na pokožce, krvavé průjmy, zvracení, zástavu dechu, krvácení ze sliznic, oslepnutí atd. Mnoho místních obyvatel kvůli intoxikaci zemřelo během několika málo dnů. I při malých dávkách docházelo u těhotných žen k potratům. Díky trvalému zamoření prostředí jsou následky použití chemických bojových látek patrné do současnosti. Dioxiny jako již zmíněný Agent-Orange způsobují u nově narozených dětí deformace a genetické mutace. Často jsou to chybějící končetiny, zdeformované kosti, nedostatečný růst lebky, mentální postižení a jiné. Přeživší oběti Agent-Orange, pokud měly to štěstí, byly ošetřeny v místních polních nemocnicích. Následky si ale Vietnamci nesou do současnosti. Dětem s genetickým postižením a deformacemi nemohla být nabídnuta v poválečných letech adekvátní léčba. Rodiče, většinou farmáři, nebyli často schopni se o takto postižené děti starat, a proto z nich většina skončila v útulcích a sirotčincích. Aby se zabránilo dalšímu vzniku chorob a genetických vad, musí být oblasti s výskytem Agent-Orange důkladně vyčištěny. Zdroj: Pravdu.cz: Agent Orange mrzačí lidi i po 50 letech aneb dioxiny v praxi http://pravdu.cz/vietnam/agent-orange-mrzaci-lidi-i-50-letech-aneb-dioxiny-v-praxi (6. 3. 2014)
Projekt č. 1 Rehabilitace provincie Thua Thien Hue zasažené dioxiny (2006–2009), realizuje Dekonta, a.s. Příspěvek ČR: 23 mil. Kč Projekt se realizoval v lokalitách, kde bylo během americko-vietnamské války v letech 19621971 americkou armádou rozprášeno velké množství herbicidu Agent Orange s vysokým obsahem toxických dioxinů. Projekt se skládal ze tří hlavních cílů: 1. zhodnocení stavu znečištění, včetně identifikace ekologických a zdravotních rizik, vyplývajících z dioxinové kontaminace, 2. snížení ekologických a zdravotních rizik formou preventivních opatření 3. a zajištění přístupu k nezávadné pitné vodě. Součástí projektu bylo i předání zkušeností v oblasti průzkumu ekologických zátěží a jejich vyhodnocování. Dekonta zkoumala hlavně jeho obsah v půdě, vodě, rostlinách a ve zvířatech. Průzkum firmy probíhal v komunitě Phuong My, která obývá jednu z nejchudších oblastí Vietnamu. Lidé živí hlavně zemědělství a rybolov a právě rostliny a ryby jsou podle předběžných výsledků studnicí velkých koncentrací dioxinů. "Průběžně vyrábíme jakési kuchařky pro ženy, že když používají ryby, mají je nejprve zbavit kůže, v níž se objevuje největší koncentrace," popisuje Mothejl. Studie kromě soudního procesu posloužila Vietnamu hlavně k vyčištění a rozvoji oblasti. Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Vietnam. http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr /dalsi_zeme/vietnam.html (6. 3. 2014) Projekt č. 2 Stálá podpora Střediska pro péči o dioxinové oběti - funkční rehabilitace a učňovské vzdělávání (2012), realizuje Vietnam Association for Agent Orange/Dioxin victims Příspěvek ČR: 200 000 Kč Projekt navázal na výstupy z realizovaných projektů v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR v minulých letech. Thai Binh patří mezi provincie s největší koncentrací dioxinových obětí ve Vietnamu. Přestože provincie nebyla přímo zasažena dioxinovými postřiky, po skončení války se sem vrátil vysoký počet vojáků kontaminovaných dioxiny. Provincie v současné době eviduje 36 tis. osob postižených dioxinovou kontaminací. V provincii bylo proto zřízeno jedno ze tří vietnamských rehabilitačních center pro dioxinové oběti. ČR podpořila středisko již v r. 2011; pomoc byla určená pro nákup prostředků k výuce postižených učňů při výrobě šperků a dřevěných obrazů, z jejichž prodeje je následně financován také provoz střediska. Tento malý lokální projekt v r. 2012 byl určen na vybavení zdravotními prostředky a ubytovacích prostor.
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Vietnam. http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr /dalsi_zeme/vietnam.html (6. 3. 2014) Projekt č. 3 Finanční podpora učňovského vzdělávání a sociální integrace postižených osob (2012), realizuje Thua Thien Hue Dapartment of Foreign Affairs Příspěvek ČR: 200 000 Kč Provincie Hue patří k nejvíce postiženým dioxiny ve Vietnamu z období války. ČR v rámci projektů zahraniční rozvojové spolupráce již v minulosti zde řešila odstraňování následků kontaminace dioxiny. Učňovské středisko pro zdravotně postižené patří mezi největší svého druhu ve Vietnamu a poskytuje studentům jak vzdělání, tak i ubytování a stravování. V rámci projektu bylo poskytnuto učňovské vzdělání 41 postiženým studentům (12 pracovníků pro průmyslovou výrobu oděvů - šití, 21 uměleckých řezbářů, 8 opravářů motocyklů). Dále byly v rámci projektu nakoupeny nové sportovní potřeby a elektronické varhany. O úspěchu projektu svědčí skutečnost, že 70 % absolventů ihned po ukončení šestiměsíčního kurzu získalo uplatnění v místních podnicích. Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí České republiky: Vietnam. http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr /dalsi_zeme/vietnam.html (6. 3. 2014) Projekt č. 4 Pomoc postiženým dioxiny ve Vietnamu (od r. 2009), realizuje Občanské sdružení InfoDráček Příspěvek ČR: veřejná sbírka Občanské sdružení Info-Dráček zahájilo v roce 2009 projekt Pomoc postiženým dioxiny a společně s občanským sdružením Development Worldwide a vyhlásilo sbírku na rekonstrukci rehabilitačního centra v provincii Thái Bình. Společně s neziskovou organizací ve Vietnamu VAVA (Vietnam Association of Victims of Agent Orange/Dioxin) chtějí zrekonstruovat rehabilitační centrum, zajistit rehabilitační pomůcky, finanční příspěvky pro zdravotnický personál (lékaři, zdravotní sestry) a vybudovat dílny na výrobu ozdobných předmětů a dřevěných uměleckých obrazů (jediné možné profese pro handicapované). Po třech letech se za pomoci sbírek zrekonstruovala jedna z budov rehabilitačního centra, zakoupil se brousící stroj, zdravotní pomůcky. Cílem je postavit moderní rehabilitační centrum. Na projekt je možné přispět formou DMS, konají se veřejné sbírky. První výtěžek charitativní sbírky ve výši 100 000 Kč byl předán vietnamské straně již v listopadu 2010. Miss Vietnam ČR tehdy předala řediteli rehabilitačního střediska první výtěžek sbírky ve výši 100 000 Kč a následně věnovala středisku také osobní dar ve výši 10 000 Kč. Druhý výtěžek ve výši 163 410 Kč převzal ředitel střediska z rukou první vicemiss
Vietnam ČR dne 27. 10. 2011. Třetí výtěžek ve výši 6900 USD (cca 131 000 Kč) byl předán 29. 12. 2012. Zdroj: INFO-DRÁČEK: Projekt „Pomoc postiženým dioxiny ve Vietnamu“ http://info-dracek.cz/wp-content/uploads/2011/01/Projekt-dioxiny-2010-updateMay2.pdf (6. 3. 2014) Rozšiřující informace pro učitele: Válka ve Vietnamu Ozbrojený konflikt probíhající na půdě dnešního Vietnamu trval od roku 1964 do roku 1975. Příčiny války lze vysledovat již v roce 1945, kdy se moci ve Vietnamu ujímá Ho Či Min se svou skupinou Viet Minh. Francie se ale nechtěla vzdát své předválečné kolonie, takže vypukly první nepřátelské boje a také došlo k rozdělení Vietnamu, kdy se Ho Či Min usídlil v Hanoji – Severní Vietnam, kdežto Francouzi se usadili v Saigonu – Jižní Vietnam. Boje trvaly několik let. Od roku 1956 se navíc na území Jižního Vietnamu začaly objevovat skupiny komunistických guerill – vietkong, jejichž úkolem bylo připravit půdu pro ovládnutí území Ho Či Minem a převzetí moci nad Jižním Vietnamem. Situace se brzy začala zhoršovat, nastalo období politické nestability a převratů, sílila podpora partyzánů. Od poloviny padesátých let přicházejí na pomoc Jihu američtí odborníci a pozorovatelé, kteří se prozatím bojů neúčastnili. Záminkou pro zapojení se do bojů se nakonec stal incident v Tonkinském zálivu, kdy se Američané nechali vyprovokovat a potopili čluny blížící se v bojovných útočných formacích k jejich torpédoborci Maddox. Podle Američanů následovaly vzápětí další útoky na jejich torpédoborce, což ospravedlnilo oficiální vstup Američanů do války. Boje na pomoc Jižnímu Vietnamu proti komunistickému Severu nakonec trvaly až do roku 1975. Na Jihu měly podobu pozemní války, na Severu se bombardovalo. Partyzáni se postupně stahovali, avšak odpor ve Spojených státech i celém světě proti tomuto konfliktu Američany do pozice vítězů nestavěl. Mírové hnutí sílilo a veřejnost odmítala další boje podporovat. Od roku 1969 byla zahájena tzv. vietnamizace konfliktu, postupné stahování amerických jednotek, v roce 1973 k tomu přibyla mírová jednání tzv. Pařížské dohody, které nakonec ukončily válečný konflikt. V lednu byla podepsána Dohoda o ukončení války a obnovení míru ve Vietnamu. Přes uzavření dohod prováděl vietkong i nadále teroristické útoky. Válka pokračovala dál avšak bez účasti USA a ostatních spojenců. Skončila v dubnu 1975, kdy vietkong dobyl Saigon. V červenci následujícího roku vznikla sjednocením Vietnamské demokratické republiky a Vietnamské republiky Vietnamská socialistická republika. Zahraniční rozvojová spolupráce ČR Česká republika projevuje solidaritu s lidmi v málo rozvinutých zemích a cítí svůj díl zodpovědnosti na řešení globálních problémů, které do značné míry souvisejí s chudobou. Jedním z témat zahraniční politiky je i rozvojová spolupráce. Realizováním projektů rozvojové spolupráce přispívá ČR k zajištění bezpečnosti a stability na globální úrovni i k předcházení konfliktů na regionální a lokální úrovni, omezení nežádoucí migrace, bezpečnosti v oblasti životního prostředí, podpoře demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a posilování právního státu. Zahraniční rozvojová spolupráce se podle cesty a způsobu, jak je realizována, dělí na dvoustrannou a mnohostrannou. Podíl dvoustranné a mnohostranné rozvojové spolupráce je součástí koncepčního plánování zahraniční rozvojové spolupráce. Dvoustranná rozvojová spolupráce je klíčovou součástí české zahraniční rozvojové spolupráce. Jejím těžištěm jsou víceleté programy spolupráce s prioritními zeměmi a v prioritních sektorech, v jejichž rámci je lépe možné koncentrovat český přínos a českou expertízu a zvyšovat tak efektivnost pomoci. Dále může být bilaterální spolupráce realizována v ostatních zemích
(neprioritních), pokud jsou naplněny cíle, principy a kritéria české zahraniční rozvojové spolupráce a především zohledněna poptávka ze strany přijímající země. Příkladem dvoustranné rozvojové spolupráce jsou: projekty: v roce 2007 bylo realizováno zhruba 200 projektů v celkové výši cca 560 mil. Kč, vládní stipendia pro studenty z rozvojových a jiných potřebných zemí: v roce 2007 byla poskytnuta stipendia pro cca 250 studentů z 80 zemí v objemu asi 120 mil. Kč, humanitární pomoc: v roce 2007 byla poskytnuta humanitární pomoc do rozvojových zemí ve výši 109 mil. Kč, pomoc uprchlíkům: v roce 2007 byla poskytnuta pomoc uprchlíkům na území ČR ve výši 230 mil. Kč, odpouštění dluhů a řada dalších bilaterálních aktivit. Mnohostrannou zahraniční spolupráci vyvíjí ČR prostřednictvím mezinárodních organizací systému OSN či mezinárodních finančních institucí a formou příspěvku do EU. Podmínkou pro poskytování této formy pomoci je soulad mezi zaměřením aktivit a prioritami jednotlivých organizací a zájmy ČR. Příkladem mnohostranné rozvojové spolupráce jsou: příspěvky do mezinárodních organizací (EU, OSN, OECD) zapojení českých expertů do mezinárodních organizací: čeští odborníci realizují aktivity v rámci projektů řady mezinárodních organizací (UNDP, UNEP, UNFPA, FAO, UNIDO, ITU apod.) V Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce ČR na období 2010-2017 jsou definované základní cíle české rozvojové spolupráce i principy jejího poskytování a stanovené nové teritoriální a sektorové priority. Nové teritoriální priority: Programové země (nejvyšší kategorie partnerských zemí – prioritní země s programem spolupráce): Afghánistán Bosna a Hercegovina Etiopie Moldavsko Mongolsko Projektové země (země, ve kterých jsou ve střednědobém horizontu potřebné a žádoucí rozsáhlejší rozvojové aktivity ČR): Gruzie Kambodža Kosovo Palestinská autonomní území Srbsko Dosavadní prioritní země (spolupráce bude pokračovat v jiném rozsahu a zaměření než v předchozím programovém období): Angola Jemen Vietnam Zambie Vietnam a česká zahraniční rozvojová spolupráce Vietnam je jedním z tradičních příjemců české rozvojové pomoci. Přes značný ekonomický pokrok dosažený v minulých letech se země potýká s problémy v oblasti infrastruktury, životního prostředí, stejně tak i s ekologickými následky vietnamsko-amerického vojenského konfliktu. Ve Vietnamu byly v posledních letech realizovány významné reformy, přesto zůstává
mezi zeměmi s nízkým příjmem, zaujímá 127. místo na žebříčku zemí dle Indexu lidského rozvoje1. Dle Koncepce zahraniční rozvojové spolupráce (ZRS) ČR na léta 2010–2017 patří Vietnam do kategorie zemí, ve kterých bude pokračovat rozvojová spolupráce, ale bez uceleného programu spolupráce. V souladu s tímto rozhodnutím bude realizace rozvojových projektů pokračovat v utlumeném rozsahu. ČR zde v rámci ZRS působí především v sektorech: sociální infrastruktura; zásobování vodou a sanitace; průmyslu a těžba surovin; výroba a dodávky energie. Kromě rozvojových projektů v gesci České rozvojové agentury (ČRA) jsou ve Vietnamu rovněž realizovány malé lokální projekty při zastupitelském úřadě (ZÚ) a vietnamským studentům jsou nabízena vládní stipendia.
Použité zdroje: Abeceda rozvoje – www.rozvojovka.cz/abeceda-rozvoje/191-development-co-operationrozvojova-spoluprace.htm (13. 11. 2014) Agent Orange - cs.wikipedia.org/wiki/Agent_Orange (6. 3. 2014) Agent Orange mrzačí lidi i po 50 letech aneb dioxiny v praxi http://pravdu.cz/vietnam/agent-orange-mrzaci-lidi-i-50-letech-aneb-dioxiny-v-praxi (6. 3. 2014) BENDOVÁ, H. (2010): Bohouš a Dáša: šance pro rozvoj. Člověk v tísni, Praha, 110 s. ČERNÍK, J. a kol. (2006): S vietnamskými dětmi na českých školách: globální témata pro 2. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. H, Jinočany, 334 s. Češi pomáhají bojovat s kletbou Agent Orange - ekonomika.idnes.cz/cesi-pomahaji-bojovats-kletbou-agent-orange-fmm-/ekonomika.aspx?c=A071123_863852_ekonomika_vem (6. 3. 2014)
Nejčastěji užívanými ukazateli pro srovnávání ekonomické úrovně zemí jsou hrubý domácí produkt (HDP) a hrubý národní produkt (HNP). HDP a HNP však mají některá omezení - měří totiž pouze formální peněžní ekonomiku země a nezahrnují ekonomiku neformální, ani sociální, politické, kulturní a environmentální aspekty rozvoje. Z tohoto důvodu vytvořil Rozvojový program OSN (UNDP) nový ukazatel rozvoje, který se nazývá Index lidského rozvoje (Human Development Index - HDI). Jeho smyslem je zachytit jak ekonomické, tak sociální aspekty rozvoje. Zaměřuje se tedy spíše na člověka a uspokojování jeho základních potřeb. Index lidského rozvoje (HDI) se stanovuje na základě tří veličin: očekávaná délka života – Tento údaj ukazuje, jakého věku se pravděpodobně dožijí lidé v dané zemi. Délka života souvisí s mnoha dalšími jevy, které se nedají tak snadno měřit, například se stavem a dostupností zdravotních služeb nebo dostatečnou výživou. Odráží také skutečnost, že lidský život sám o sobě je pro rozvoj nejvýznamnější hodnotou, vzdělání (gramotnost a počet let školní docházky) – Úroveň vzdělání je zjišťována na základě gramotnosti lidí proto, že schopnost číst a psát je prvním krokem k získávání vědění a učení se, hrubý domácí produkt – HDP – zůstává jedním ze stěžejních ukazatelů úrovně lidského života, neboť na něm závisí možnost uspokojit základní potřeby člověka a žít důstojný život. Pro účely mezinárodního srovnávání je používán HDP na osobu přepočítaný podle kupní síly dané země, aby se vyrovnaly rozdílné ceny zboží v různých zemích (například v Indii si člověk může za deset dolarů koupit mnohem více jídla než v USA). 1
ČR - Vietnam - spolupráce na poli ochrany životního prostředí www.enviweb.cz/clanek/obecne/70383/cr-vietnam-spoluprace-na-poli-ochrany-zivotnihoprostredi (6. 3. 2014) DEMLOVÁ, V. a kol.(2009): Svět do všech předmětů: globální témata pro 2. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia. Společnost pro Fair Trade ve spolupráci s Agenturou rozvojové a humanitární pomoci Olomouckého kraje, 105 s. Humanitární pomoc a rozvojová spolupráce - www.rozvojovka.cz/humanitarni-pomoc-arozvojova-spoluprace (6. 3. 2014) KAMAS, D. (1997): Válka ve Vietnamu: 1964-1975. Votobia, Olomouc, 263 s. Letečtí stíhači v boji: Válka ve Vietnamu - www.ceskatelevize.cz/porady/10193487088letecti-stihaci-v-boji/3360-valka-ve-vietnamu/ (6. 3. 2014) Malé lokální projekty při ZÚ v roce 2012 – souhrnná zpráva www.mzv.cz/file/966216/MLP_2012___souhrn.doc (6. 3. 2014) MUSIL, V. (2009): Risk assessment for polychlorinated pollutants in South and Central Vietnam, www.intersol.fr/pdf2009/Mecislav_Kuras_Institute_of_Chemical_Technology.pdf (6. 3. 2014) Nahlédněte do pekla vietnamské války. Skončila před 35 lety - zpravy.idnes.cz/obrazemnahlednete-do-pekla-vietnamske-valky-skoncila-pred-35-lety-p90/zahranicni.aspx?c=A100504_105723_zahranicni_ipl (6. 3. 2014) Podpora překonávání následků působení herbicidů/dioxinů ve Vietnamu www.czda.cz/cra/projekty/vietnam/podpora-prekonavani-nasledku-pusobeniherbicidudioxinu-ve-vietnamu.htm (6. 3. 2014) Projekt „Pomoc postiženým dioxiny ve Vietnamu“ - info-dracek.cz/wpcontent/uploads/2011/01/Projekt-dioxiny-2010-update-May2.pdf (6. 3. 2014) ROVENSKÝ, J. (2006): Vietnam: obě tváře bohatství, www.rozvojovka.cz/clanky/421vietnam-obe-tvare-bohatstvi.htm (6. 3. 2014) Rozvoj. Historický vývoj pojmu rozvoj ve světě - www.rozvojovka.cz/rozvoj (11. 6. 2014) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru Evropský rok rozvoje (2015) 2014/C 170/16 - eur-lex.europa.eu/legalcontent/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2014.170.01.0098.01.CES (13. 11. 2014) Vietnam www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr/dalsi_zeme /vietnam.html (6. 3. 2014) Vietnam - www.czda.cz/cra/projekty/vietnam.htm (6. 3. 2014)
Vietnam www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/dvoustranna_zrs_cr/dalsi_zeme /vietnam.html (6. 3. 2014) Vietnamská vlajka - commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_Vietnam.svg (6. 3. 2014) Vietnamské inspirace. Nejen o projektech rozvojové spolupráce. www.dww.cz/docs/inspirace.pdf (6. 3. 2014) Výroční zpráva za rok 2012 - www.dww.cz/docs/2012.pdf (6. 3. 2014) Zahraniční rozvojová spolupráce www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/rozvojova_spoluprace/index.html (6. 3. 2014) Zahraniční rozvojová spolupráce ČR - www.rozvojovka.cz/zahranicni-rozvojova-spolupracecr (11.6. 2014) Zpráva o průběhu spolupráce České republiky a Vietnamu v oblasti ochrany životního prostředí za rok 2010 - www.dww.cz/docs/zprava_mzp_vietnam_2010.pdf (6. 3. 2014)
