Hospodaření krajů Příjmy krajských samospráv se v posledních pěti letech zvyšovaly v průměru o 1 % ročně. V letech 2009 a 2010 se zvýšily o 4 %, resp. o 3 %, zatímco v navazujících dvou letech došlo nejdříve k poklesu o 3 % a posléze se výše příjmů meziročně nezměnila. Nejlépe na tom byl Plzeňský a Liberecký kraj, u nichž se příjmy v průměru zvyšovaly o necelá 3 % ročně. Nejhůře dopadl Ústecký kraj, protože jeho příjmy se naopak o více než 1 % ročně snižovaly. Příjmy krajských samospráv nejvíce ovlivňují dotace. Představují více než 60 % celkových příjmů. Určitou část dotací však krajské samosprávy nemohou použít pro své cíle, převádějí je na další subjekty. Např. v roce 2012 tvořily převody finančních prostředků na platy učitelů, učební pomůcky, školní potřeby apod. v základních a mateřských školách zřizovaných obcemi téměř třetinu celkových výdajů krajských samospráv. Transfery do obecních škol se na celkových výdajích nejvíce podílely v Pardubickém kraji (35 %), nejméně pak v Karlovarském a Jihočeském kraji (26 %). V roce 2012 se dotace na celkových příjmech krajských samospráv podílely v jednotlivých krajích v rozmezí od 71 % v Moravskoslezském kraji až po 54 % v Karlovarském kraji. V přepočtu na obyvatele získal nejvyšší dotaci Jihočeský kraj (téměř 10 200 Kč) a nejnižší pak Středočeský kraj (necelých 8 600 Kč). Druhou nejvýznamnější částí příjmů jsou příjmy daňové se zhruba třetinovým podílem. Dohromady s dotacemi tvoří více než 95 % příjmů. Takže podíl nedaňových a kapitálových příjmů je v krajských rozpočtech zanedbatelný. Daňové příjmy tvořily v průměru třetinu rozpočtu a ve struktuře jednotlivých krajů se jejich podíl pohyboval od 28 % v Moravskoslezském kraji až po 39 % v kraji Vysočina. Ten také vykázal nejvyšší hodnotu v přepočtu na obyvatele, a to více než 6 700 Kč, zatímco v případě Moravskoslezského kraje to bylo pouze necelých 3 700 Kč. Graf 1: Vývoj příjmů krajských samospráv v období 2008 až 2012
mld. Kč
Příjmy krajských samospráv 142 140 138 136 134 132 130 128 126
141 137
136
137
2011
2012
132
2008
2009
2010
Pramen: ÚFIS, MR ČR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
1
www.crif.cz
V roce 2012 dosáhl nejvyšších příjmů v přepočtu na obyvatele kraj Vysočina, a to téměř o 2 600 Kč na obyvatele více, než byl průměr za všechny kraje, což bylo 14 760 Kč. Jen o něco méně vykázal Karlovarský kraj. Na opačném konci nalezneme Jihomoravský a Moravskoslezský kraj, které dostaly v přepočtu na obyvatele o necelých 1500 Kč méně, než byl průměr za všechny kraje. O tom, že pořadí krajů se příliš nemění, svědčí i pořadí krajů z hlediska průměru příjmů na obyvatele v období 2008 až 2012. Tabulka 1: Příjmy krajských samospráv rok 2012 průměr za období 2008-2012 kraj roční změna (%) příjmy/obyvatele (Kč) roční změna (%) příjmy/obyvatele (Kč) VYS -2,0 17 348 1,4 18 006 KV -5,9 17 207 2,3 16 803 JHČ 1,5 16 829 1,5 16 347 PL 2,6 15 918 2,8 14 970 HK -1,5 15 800 0,9 16 196 LI 4,5 15 632 2,9 15 272 OL -0,7 14 854 1,0 15 096 PA 0,4 14 817 0,8 14 977 UL -3,7 14 420 -1,2 15 194 ZL -3,4 14 375 1,9 14 531 STČ 5,2 13 899 1,7 13 732 MSK -2,3 13 346 0,2 13 337 JHM 3,1 13 265 1,0 13 212 průměr 0,1 14 760 0,9 14 778 Pramen: ÚFIS, MR ČR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Nedaňové příjmy, mezi které patří zejména příjmy z vlastní činnosti, nehrají velkou roli v krajských rozpočtech (podílejí se zhruba 3 %), ale jejich výše v přepočtu na obyvatele je mezi kraji odlišná. Nejvíce z tohoto zdroje získal (v průměru ročně v období 2008 – 2012) Karlovarský kraj, a to více jak dvojnásobek ve srovnání s průměrem za všechny kraje (1 136 Kč). Za ním, a to s velkým odstupem, se dostal Ústecký kraj (609 Kč). Nejméně si tímto způsobem vylepšil rozpočet kraj Moravskoslezský (288 Kč na obyvatele) a kraj Jihomoravský (334 Kč). Váha kapitálových příjmů v celkových příjmech většinou nedosahuje ani 1 %. V období 2008 až 2012 prodal nejvíce majetku kraj Vysočina a Ústecký kraj, a to 257 Kč, resp. 184 Kč v přepočtu na obyvatele v průměru za rok. Nejméně získal z tohoto zdroje kraj Středočeský, a to 8 Kč na obyvatele v průměru za rok. V roce 2012 dosáhly celkové příjmy krajských samospráv výše 136,6 mld. Kč a výdaje pak 140,8 mld. Kč. Krajské rozpočty tak skončily ve schodku v rozsahu 4,2 mld. Kč. Pouze dva kraje měly v tomto roce přebytek, a to kraj Pardubický kraj a Vysočina. Celkový schodek se
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
2
www.crif.cz
na příjmech všech krajů podílel 3 %. Nejvyšší podíl měl v rozpočtu Olomouckého kraje (10 %) a kraje Karlovarského a Ústeckého (8 %). Nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových vykázal v roce 2012 Karlovarský kraj, a to dokonce 26 %, byť za cenu poměrně vysokého schodku. Druhý v pořadí byl kraj Vysočina, který navzdory přebytku dosáhl druhého nejvyššího podílu kapitálových výdajů na celkových výdajích, a to 17 %. Pardubický kraj, který vykázal nejvyšší podíl přebytku na příjmech, utratil v tomto roce za kapitálové výdaje pouhých 6 % z celkových výdajů a Královéhradecký kraj pak 8 %. Celkově je podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích v případě krajských rozpočtů nižší než u obecních rozpočtů. V období od roku 2008 do roku 2012 vykázal nejvyšší podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích kraj Vysočina a Karlovarský, které na tento účel vynaložily v průměru ročně více než pětinu celkových výdajů. A naopak, v případě Libereckého a Jihomoravského kraje to bylo jen o něco více než desetina výdajů. Z odvětvového hlediska má ve výdajích krajských samospráv zdaleka nejvyšší váhu skupina služby pro obyvatelstvo, a to více než dvě třetiny. Nejvyšší podíl představuje tato skupina výdajů (měřeno průměrem za posledních pět let) v Moravskoslezském a Zlínském kraji, a to více než 73 %. Nejmenší část rozpočtu věnují na tuto oblast v Karlovarském a Středočeském kraji (61 %, resp. 64 %). Druhou nejvýznamnější skupinou výdajů jsou výdaje na průmyslová a ostatní odvětví. U těchto výdajů jsou dominantní výdaje na dopravu. Za všechny kraje tvoří 95 % výdajů v této skupině. V Libereckém kraji to bylo více než 98 % výdajů v dané skupině, zatímco ve Středočeském kraji to bylo 88 %. Výdaje na veřejnou správu, tj. především výdaje na zastupitelstva krajů a na činnost regionální správy, tvoří v průměru 5 % celkových výdajů krajských samospráv. Zdaleka nejvyšší podíl měly tyto výdaje v Karlovarském kraji, ve kterém dosahovaly v průměru za posledních pět let 15 %, zatímco v Moravskoslezském kraji to bylo pouze 3,3 %. Navíc v Karlovarském kraji podíl těchto výdajů v poslední době roste, a to až na 22,3 % v roce 2012. Tabulka 2: Struktura výdajů krajských samospráv výdajů (%) zemědělství průmysl služby soc. věci bezpečnost správa celkem
2008
2009 0 23 68 3 0 5 100
2010 0 25 66 3 1 5 100
2011 0 23 67 4 1 5 100
2012 0 22 68 4 0 5 100
průměr 0 22 68 4 0 5 100
0 23 68 4 1 5 100
Pramen: ÚFIS, MR ČR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
3
www.crif.cz
Ve skupině služby pro obyvatelstvo hrají jednoznačně prim výdaje na vzdělávání. Ty představují v průměru 85 % výdajů na služby pro obyvatelstvo. V přepočtu na obyvatele dosáhly v roce 2012 výdaje na vzdělávání částky 8 781 Kč. Nejedná se samozřejmě pouze o výdaje na školy zřizované kraje, ale i na školy zřizovaní např. obcemi. Nejvyšší výdaje na vzdělávání v přepočtu na obyvatele vykázal v tomto roce Olomoucký kraj (9 374 Kč), nejnižší pak Středočeský kraj (7 776 Kč). Ve zbývající části výdajů na služby pro obyvatelstvo nalezneme výdaje na zdravotnictví a na kulturu, včetně církví. Na zdravotnictví vydal nejvyšší částku v přepočtu na obyvatel kraj Vysočina (1 630 Kč), nejméně kraj Ústecký (481 Kč). Výši výdajů na zdravotnictví dané kraje ovlivňuje i právní forma nemocnic, resp. počet nemocnic, jejichž zřizovatelem je příslušný kraj. V roce 2012 vydaly kraje na dopravu v přepočtu na obyvatele 3 158 Kč. Nejvyšší částku vykázal Plzeňský kraj (4 644 Kč) a nejméně pak kraj Jihomoravský (2 397 Kč). Zajímavé jsou výdaje Karlovarského kraje na veřejnou správu v roce 2012. V průměru za všechny kraje to bylo 812 Kč na obyvatele, Karlovarský kraj však vykázal téměř pětinásobek, přičemž Moravskoslezskému kraji stačilo pouhých 439 Kč na obyvatele. Na sociální péči utratil nejvíce kraj Olomoucký (1 124 Kč), nejméně pak kraj Zlínský (355 Kč) a průměr za všechny kraje dosáhl výše 613 Kč. Tabulka 3: Vybrané výdaje krajských samospráv v roce 2012 v přepočtu na obyvatele kraj OL JHM HK PL JHČ MSK VYS STČ KV ZL LI UL PA průměr
vzdělávání (Kč) 9 374 8 729 9 271 8 204 9 098 8 829 9 079 7 776 9 085 9 036 9 030 8 991 8 964 8 781
doprava (Kč) 3 335 2 397 2 902 4 644 4 553 2 606 3 373 3 268 2 833 2 463 3 353 3 567 2 549 3 158
zdravotnictví (Kč) 600 585 1 157 1 251 750 645 1 630 1 084 876 693 629 481 729 825
veřejná správa (Kč) 737 532 858 938 672 439 704 608 4 150 822 1 258 799 694 812
sociální péče (Kč) 1 124 595 661 500 501 480 985 415 673 355 701 785 580 613
Pramen: ÚFIS, MR ČR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
4
www.crif.cz
Dluh krajských samospráv Dluh krajských samospráv dosáhl koncem roku 2012 výše 23 mld. Kč a meziročně se zvýšil o 13 %. O rok dříve byl jeho růst ještě vyšší, a to o 20 %. Dluh krajů sice tvoří zhruba pětinu dluhu územních samosprávných celků, ale v posledních pěti letech dosáhl v průměru růstu o 18 % ročně. Jestliže se dluh krajů na celkovém dluhu územních samospráv v roce 2006 podílel 8 %, v roce 2010 to bylo již 18 % a v posledních dvou letech 21 %. Na celkovém dluhu krajských samospráv se nejvíce podílel Olomoucký a Středočeský kraj. Jediným krajem, který hospodařil bez dluhu, je kraj Plzeňský, a to platí nejen o roku 2012, ale minimálně od roku 2008. Tabulka 4: Dluh krajských samospráv kraj dluh (mld. Kč) podíl na celku (%) dluh na obyvatele (Kč) 2012/2011 (%) OL 3,9 17 6 148 19 STČ 3,5 15 2 761 -4 UL 2,7 12 3 233 14 MSK 2,3 10 1 903 52 PA 2,0 9 3 855 -13 JHM 1,8 8 1 513 30 ZL 1,6 7 2 785 12 KV 1,6 7 5 273 37 HK 1,2 5 2 122 -3 LI 0,9 4 2 141 21 JHČ 0,8 3 1 180 191 VYS 0,7 3 1 331 -23 PL 0,0 0 0 0 celkem/průměr 23,0 100 2 483 13 Pramen: ÚFIS, MR ČR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Ve čtyřech krajích se dluh meziročně snížil, nejvíce v kraji Vysočina. Naopak, nejrychleji rostl v Jihočeském kraji, ale i tak jeho dluh v přepočtu na obyvatele byl jeden z nejnižších. Poměrně rychle rostl v roce 2012 dluh i v kraji Moravskoslezském a Karlovarském. Nejvyšší dluh v přepočtu na obyvatele v roce 2012 vykázal opět Olomoucký kraj a za ním pak kraj Karlovarský. Nejnižší dluh na obyvatele nalezneme, pomineme-li Plzeňský kraj s nulovým dluhem, v Jihočeském kraji a v kraji Vysočina. Tabulka 5 porovnává podíl dluhu krajských samospráv v roce 2012 na průměru celkových příjmů za poslední čtyři roky. Za všechny kraje vyšel tento podíl ve výši 17 %. Nejvyšším podílem se může „pochlubit“ Olomoucký kraj, který má i nejvyšší objem dluhu. Na druhém místě se objevil kraj Karlovarský, který sice nedosahuje v absolutním vyjádření vysoký dluh,
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
5
www.crif.cz
ale jako nejmenší kraj má i nejnižší celkové příjmy. Po Plzeňském kraji s nulovým dluhem, vykázaly malý podíl dluhu na příjmech kraj Jihočeský a Vysočina. Tabulka 5: Dluh a příjmy krajských samospráv mld. Kč OL KV PA UL STČ ZL MSK LI HK JHM VYS JHČ PL všechny kraje
průměr příjmů 2009-2012 dluh 2012 9,8 5,2 7,8 12,6 17,2 8,7 16,6 6,8 9,1 15,3 9,4 10,5 8,6 137,6
3,9 1,6 2,0 2,7 3,5 1,6 2,3 0,9 1,2 1,8 0,7 0,8 0,0 23,0
dluh/průměr příjmů (%) 40 30 26 21 21 19 14 14 13 12 7 7 0 17
Pramen: ÚFIS, MR ČR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Tabulka 6 ukazuje, jaký podíl tvořil dluh na průměru příjmů za poslední čtyři roky očištěných o dotace. Je zjevné, že dotace většinou neslouží k úhradě dluhu, snad s výjimkou některých investičních dotací. Z hlediska tohoto ukazatele dopadl nejhůře Středočeský kraj a po něm kraj Olomoucký, které by se mohly, pokud bude vývoj dluhu pokračovat jako v minulosti, dostat do problémů s jeho splácením spojeným až s omezením některých existujících výdajových titulů. Ve srovnání s předchozí tabulkou si polepšil kraj Pardubický, který se nyní ocitl ve skupině krajů se spíše nižším podílem dluhu na příjmech a tedy s lepším výhledem pro jeho splácení. Tabulka 6: Dluh a příjmy krajských samospráv bez dotací kraj STČ OL JHM ZL UL MSK
průměr upravených příjmů dluh (mld. Kč) (mld. Kč) 2,4 3,9 2,8 2,9 4,9 4,5
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
6
dluh/průměr příjmů (%) 3,5 3,9 1,8 1,6 2,7 2,3
144 100 63 57 55 52
www.crif.cz
HK KV PA JHČ LI VYS PL všechny kraje
3,6 4,9 6,9 3,4 4,3 3,6 2,1
1,2 1,6 2,0 0,8 0,9 0,7 0,0
33 33 29 22 22 19 0
50,0
23,0
46
Pramen: ÚFIS, MR ČR, výpočty CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
Krajské rozpočty se vyznačují meziroční fluktuací celkových příjmů, která nevytváří příznivé podmínky pro dlouhodobé úvahy o zaměření rozpočtových výdajů. Navíc, se tyto fluktuace neprojevují u všech krajů stejně. I v letech 2009 a 2010, ve kterých příjmy krajských samospráv jako celku rostly, se vyskytly kraje, ve kterých se snížily. V roce 2009 to byl jeden kraj, avšak o rok později došlo k poklesu u šesti krajů. Ve čtyřech z pěti let období 2008 až 2012 vykázaly kraje jako celkem rozpočtový schodek. Olomoucký kraj je jediným krajem, který vykázal deficit rozpočtu ve všech pěti letech. A naopak, kraj Vysočina měl v daném období schodek pouze v jednom roce. Odvětvová struktura výdajů krajských rozpočtů je, ve srovnání s obecními, jednodušší. Výdaje na vzdělávání, dopravu, regionální správu a zastupitelstvo a sociální péče tvoří 87 % celkových výdajů krajů. Z toho samotné výdaje na vzdělávání, představují téměř 60 % celkových výdajů, pětinu pak výdaje na dopravu. Nejvyšší objem dluhu v roce 2012 měl Olomoucký kraj a po něm kraj Středočeský. Pouze jediný kraj, a to Plzeňský, hospodařil minimálně v posledních pěti letech bez dluhu. Nejvyšší dynamiku dluhu dosáhl v roce 2012 Jihočeský kraj. Olomoucký kraj měl i nejvyšší hodnotu dluhu na obyvatele. Věra Kameníčková, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s., prosinec 2013
©2014, CRIF – Czech Credit Bureau, a. s.
7
www.crif.cz