Poškolák PÍŠÍ A KRESLÍ ŽÁCI ZÁKLADNÍ ŠKOLY CHVALKOVICE Vážení rodiče, milí žáci a přátelé naší školy, opět se společně setkáváme nad dalším dílem školního zpravodaje. V úvodu bych Vás rád seznámil se dvěma novinkami, které připravujeme ve spolupráci s obcí, jež je v obou případech žadatelem. Jedná se o dva nové projekty. Jeden se jmenuje Čapí hnízdo a druhý je celý věnován rekonstrukci učebny fyziky, tak aby vyhovovala moderním postupům ve výuce tohoto předmětu. Projekt bude financován v rámci programu Leader 2008 – 2013, jehož vyhlašovatel je Místní akční skupina mezi Úpou a Metují. V projektu Čapí hnízdo jde o rekonstrukci hřiště okolo budovy mateřské školky. Tento projekt je již kompletně zpracován a žádost již byla podána. Doufáme, že i tento projekt dopadne pro nás příznivě. Zahrada kolem MŠ bude koncipována jako tzv. přírodní. Přírodní zahrady jsou zvláště hodnotným životním prostorem: jsou pestré a rozmanité, skýtají prostor pro řadu dětských aktivit, poskytují zázemí pro akce širší veřejnosti z řad rodičů a zároveň skýtají místo pro odpočinek, zdravou úrodu a také to jsou oázy pro rostliny i živočichy. Tady se všichni cítí dobře, protože se tu pracuje v souladu s přírodou: ježek, člověk i květina. Zahrada bude vybavena herními prvky, které budou z větší části z přírodních materiálů. Zastoupeny budou různé herní prvky, které žáčkům umožní jejich všestranný rozvoj. Kromě toho se zde budou nacházet také stanoviště, která usnadní život našim drobným souputníkům, např. broučí domeček. V tomto roce s úspěchem rozvíjíme principy tzv. „Komunitní školy“, tj. školy, která se nebojí být otevřena veřejnosti v lokalitě svého působení. Tento rozjezd je pozvolný, ale máme za sebou již tři akce. Jejich úspěch je pro nás motivací k další práci. Těmito akcemi míním dva prázdninové výlety s dětmi, např. Pravěk je COOL a také akci pro rodiče s dětmi, kde si příchozí pod vedením zkušené lektorky mohli sami vytvořit svou velikonoční dekoraci. Samozřejmě hodláme v nastoupeném trendu pokračovat a počet akcí chceme do budoucna zvýšit. Již nyní dojednáváme další. Dalším krokem, k jehož realizaci jsme se odhodlali, je oživení školní žákovské knihovny. V rámci této akce se snažíme rozšířit knižní fond pro naše žáky. Prvním cílem je doplnit knihovnu o knihy, které vzbudí v žácích chuť ke čtení, druhým cílem je dokázat našim žákům, že kniha je pro většinu lidí velmi podstatnou a neodmyslitelnou součástí života. Jak můžete pomoci vy? Pokud máte doma starší dětskou knihu v dobrém stavu, kterou už nečtete, budeme vám vděční, pokud nám ji věnujete. Můžete také zakoupit knihu novou nebo v antikvariátu a věnovat ji škole. Do každé darované knihy bude vlepena kartička se jménem dárce a datem darování. Knihy by měly být pro čtenáře od 8 – 15 let. Budeme rádi za vaše příspěvky. Darováním jedné knihy velmi podpoříte rozvoj čtenářské gramotnosti na naší škole a umožníte dětem najít si cestu ke knihám. Můj dík prozatím patří Magdaleně Kohoutové, která je první dárkyní do dětské knihovny. Závěrem bych rád poděkoval učitelkám v MŠ za podíl na přípravách projektu Čapí hnízdo, kde odvedly výbornou práci. Také bych rád poděkoval všem vyučujícím ZŠ za školní i mimoškolní práci a rovněž provozním zaměstnancům. Mgr. Petr Hlava, ředitel školy
1
Vážení rodiče, abych vás neodradila hned v prvních řádcích, chci vás ubezpečit, že můj vstup bude srozumitelný a snad i čtivý. Jde jen o to, abyste pochopili, co je náplní osoby, jež dohlíží na žáky ještě z trochu jiného úhlu, než jak činí v běžných hodinách. Barbara Faltysová – 8. třída
Popíši vám tedy, co obnáší být metodikemprevence. Člověk, který si tak říká, v tomto případě já, toho Káťa Bittnerová – 1. třída mnoho nezmůže. To v prvé řadě. Možná si říkáte, proč tedy vůbec taková funkce existuje? Je tu zkrátka proto, že ochránit dítě před tzv. sociálně-patologickými jevy je úkolem nejen rodičů, ale i školy. Přesněji řečeno, škola se o toto pokouší. Vytrvale a systematicky. Mělo by se tak dít běžně, v podstatě v každé hodině je prostor pro výchovu dětí. Už jen upozornění, že dítě provádí něco, co by mohlo ohrozit jiné, vysvětlování, že ve škole platí nějaká pravidla atd., to vše učitel může a dělá, pokud to uzná za vhodné. Proč jsem tedy vyjádřila názor, že mnoho nezmůžeme? Dítě k nám přijde s nějakým výchovným modelem. Nese Deniska Hrušková – 2. třída si v duši stopy výchovy, jež se mu vryla do podvědomí. Je vnitřně nastaveno na určité vžité vzorce „okoukané“ doma. Stane se součástí kolektivu a mnohdy se nestačí divit, co že se po něm vůbec chce. Proč je napomínáno? Proč mu učitel či Renátka Tarčáková – 1. třída spolužák něco nechce dovolit? A tady narážíme na hranice dítěte a ty, které máme nastaveny my jako škola, někdy dokonce my jako lidé. Jen jinak vychovaní. Neříkám, že vždy správně. Každý jsme jiný a máme jiné potřeby, návyky, přání a sny. Ale asi je třeba si uvědomit, že nejpodstatnější je dát dětem hranice už v útlém věku, aby se od nich mohla odrazit škola a aby se diametrálně neodlišovaly od těch, co jim pak složitě vštěpujeme my. Školní metodik prevence je tedy tím, kdo už pak řeší vzniklé problémy. Patří sem šikana, záškoláctví, návykové látky, gamblerství a další. S některými jevy jsme se už setkali ve větší či menší míře. Vedli jsme s žáky pohovory, řešili vzniklé situace a museli jsme sáhnout i k pomoci Anetka Balcarová – 3. třída policie, kurátorů, spolupracovali jsme se středisky krizové péče atd. Aby byla péče kvalifikovanější, zveme si do školy odborníky, kteří žáky ochotně seznamují s riziky, která na ně v životě číhají. Besedy jsou vítané i Natálka Balogová – 1. třída žáky samotnými, protože jim alespoň trochu přibližují situace, v nichž by se jejich chování mohlo vymknout kontrole. A nejde jen o sociálně-patologické jevy, ale i o besedy o totalitních ideologiích minulosti. Kdo jiný než pamětník může dětem ukázat, jak se žilo v takových dobách? Kdo jiný jim má ukázat, jak se vyrovnat s nespravedlností a odpustit? I to je výchova k životním hodnotám. Buďte, prosím, na naší straně. Jde nám přece o společný zájem – o dítě žijící v bezpečí a pohodě, o dítě, o nějž se nemusíte bát vy jako rodiče ani my jako jejich průvodci na cestě za vzděláním. MH Obrázek na titulní straně vytvořili žáci sedmé třídy. 2
HEZKÉ VYSVĚDČENÍ 1. stupeň - samé jedničky!
2. stupeň – vyznamenání! 6. třída Jareš Antonín Ješátková Anna Klíma Martin Laštovičková Jana Martincová Kateřina - samé
1. třída
Balogová Kristýna Bittnerová Kateřina Fof Vojtěch Jaro Matěj Jochová Adéla Lesk Adam Martinec Filip Morávek Štěpán Prouza Michal Sehnalová Kateřina Tarčáková Renáta
jedničky
Žďárská Eliška - samé jedničky 7. třída Bittnerová Kristýna Kapounová Karolína Kohoutová Magdaléna Prokop Šimon Žampová Lucie Teuber Pavel - samé jedničky
2. třída Hanel Jan Jelínek Tadeáš Kaněrová Adéla Krsek Jan Kudrnáčová Natali Nováková Valentýna Nýč David Paar Martin
8. třída Faltysová Barbara Jirmanová Eliška Matějka Jaroslav Mikulková Pavla Středová Petra Štodt Daniel - samé jedničky
3. třída Pavlová Silvie
9. třída Gotvald Josef Huneš Lukáš Jirásková Renata - samé jedničky Mikulková Aneta Supíková Adéla - samé jedničky Teuberová Petra - samé jedničky Vitebský David - samé jedničky
4. třída Nýčová Jitka Středová Lucie 5. třída Kaněra Tomáš Volfová Kristýna Nováková Natálie
3
Jiří Matějka – 8. třída
VYSVĚDČENÍ NA PRVNÍM STUPNI Pět měsíců od zahájení školního roku uteklo jako voda. Pro prvňáčky to znamenalo, že dostali své první vysvědčení. Náležitě se na něj těšili a hlavně byli zvědaví. Všichni prvňáci byli velmi úspěšní a prospěli s vyznamenáním. MŠ I my žáci 4. a 5. třídy jsme se rozhodli strávit den, kdy se rozdávalo vysvědčení, netradičně. Po rozdání vysvědčení jsme pro mladší spolužáky zahráli divadlo. Sami jsme si napsali námět, nacvičili, sehnali kostýmy a kulisy - vše bez cizí pomoci. Ještě před vysvědčením jsme si připravili neobvyklou svačinu. Každý žák přinesl svoji oblíbenou pomazánku a vytvořili jsme jednohubky. Výsledek vidíte na fotografii. Samozřejmě, že jsme se o ně rozdělili, všem chutnaly. HK
Netradiční předávání vysvědčení – na ledě Dne 31. 1. 2013 se celý 2. stupeň Základní školy ve Chvalkovicích odebral na zimní stadion v Jaroměři. Ke konci akce vytvořily třídy velký čtverec s panem ředitelem uprostřed a s třídní učitelkou určité třídy. Pan ředitel nás pak postupně volal podle abecedy, abychom si dobruslili pro vysvědčení. Poté co pan ředitel rozdal všechno vysvědčení, se ještě chvilku bruslilo. Nakonec nás pan Vopálka odvezl svým autobusem zpátky do Chvalkovic. Bylo to celkem zajímavé předávání vysvědčení. Napsal: Lukáš Vrabec – 7. třída
Daniel Štodt – 8. třída
Pavel Teuber – 7. třída 4 Vojta Fof – 1. třída
Adéla Jochová – 1. třída
První dvě hodiny jsme se normálně učili a potom jsme jeli na bruslení do Jaroměře. Nějakou dobu jsme měli volné ježdění a poté se všechny třídy postavily do řad a rozdávalo se vysvědčení. Všichni, co měli vyznamenání, dostaly flash disk. Když se rozdalo všem třídám vysvědčení, tak jsme zase bruslili. Já, Eliška, Martin a Aleš jsme si hráli s panem ředitelem na babu. Vždy když nás chtěl chytit, tak jsme mu ujeli. Když jsem se rozjela a narazila do mantinelu, tak si dělal legraci, že kdyby tak byl Justin Bieber, tak že bych tam prorazila mantinel i s Justinem, jak bych byla nadšená. Měl pravdu. Potom jsme jeli do školy a hajdy domů.
Josef Gotvald – 9. třída
Napsala: Anna Ješátková – 6. třída
Petra Teuberová – 9. třída
Bruslení ve Dvoře Králové nad Labem Dne 26.2.2013 jsem byli na bruslení ve Dvoře Králové nad Labem. Jeli jsme autobusem o půl osmé. Když jsme přijeli, tak jsme šli do šatny, kde jsme si obuli brusle. Bruslili jsme a malé děti se nám motaly pod nohama. Když paní učitelka Krčová šla na led, okamžitě spadla. Asi hodinku jsme bruslili a pak jsme šli na horkou čokoládu. Když jsme se vraceli na led, tak jsme šli hrát na babu. Pak jsem se šli zeptat paní učitelky Ulrychové, jestli má opravené prověrky. Ještě jednou jsme si dali horkou čokoládu. Šli jsme se převlékat za pět minut deset. Do školy jsme jeli půl hodiny, a když jsme sem dojeli, tak jsme se ještě učili a pak jsme se dívali na film z dějepisu. Po obědě jsme dělali výzdobu na jaro. Napsaly: Markéta Kožená a Karolína Kapounová – 7. třída
Karolína Kapounová - 7. třída
Vladěna Picková – 7. třída
5
Lucie Žampová – 7. třída
Tvorba žáků 9. třídy
Velryba Lízinka Pohádka o zatoulané malé velrybě nás zavádí do jaroměřského divadla. Malá cestovatelka Lízinka se potkává se sladkovodními rybkami. Hledá mezi nimi kamaráda., ale nedaří se. Najde ho až v rybáři Tomášovi, který Lízinku ochrání před chamtivými lidmi a jejich kamarádství se upevní. HK
Výlet do Hradce Králové
Vojtěch Bujalský – 7. třída
Patnáctého března vyrazila devátá třída na výlet do Hradce Králové. Cílem této výpravy bylo dojít na přednášku o dvaceti letech české koruny. Po patnáctiminutové přednášce jsme si
vyzkoušeli interaktivní obrazovky, na kterých byly nainstalovány hry o penězích. Pak jsme jako suvenýr dostali rozstříhané a slisované bankovky – ty, které se nepovedly a vykazovaly nějakou závadu. Odtud naše třída putovala do muzea na „Pravěk je cool“. Vyskytovaly se tu různé vykopávky, jako například kostra mamuta, pravěké hrnce, náčiní, ale i vycpaný kůň divoký. Poté jsme se vydali do OC Futurum. Tam byl rozchod asi na 2 hodiny čistého času. Každý využil svůj čas jinak, ale většina z nás se šla najíst. Když Sára Bartoňová – 7. třída uběhly 2 hodiny, tak se šlo do kina. Někteří šli na Babovřesky a druhá skupina na Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic. Tento výlet jako třída jsme si moc užili a všem se líbil. Napsali: David Vitebský, Jaroslav Smetana – 9. třída
Divadlo O Sněhurce 19. března navštívili žáci prvního stupně s kamarády z MŠ divadelní představení v Jaroměři. Hráli jednu z nejstarších německých pohádek. Pohádka nás zavedla do smutného království a vyprávěla nám o zlé královně i o hodné Sněhurce, také o jednom úžasném zrcadle, dvou rozpustilých stromech a hlavně sedmi malých mužíčcích. Herci byli odměněni dlouhým potleskem a rozzářenýma očima malých diváku. HK Šimon Prokop – 7. třída
6
Markéta Kožená – 7. třída
Školka Školní masopustní rej Od lednových Tří králů jsme s dětmi cestovali po zemi a seznamovali se dětmi různých národností. Děti poznávaly zvyky a hry indiánů, Američanů, Eskymáků, Číňanů a nakonec i černoušků v Africe. Povídali jsme si, proč se Stáňa Jochová - 5 let někteří lidé stěhují a jak se může stát, že se objeví černoušek u nás v ČR. Tento projekt nauky hrou o environmentální výchově ukončila tradičně česká masopustní veselice. Neboť nejen děti ve světě, ale i ty naše si rády hrají a veselí. Zavítalo k nám také potulné loutkové divadlo Kozlík z pohádky s představením O pyšné čarodějnici. Nikdo se nebál a dokonce jsme se vyfotili s marionetami a sáhli si na ně. S dětmi v naší školce nám už v únoru připadala zima příliš dlouhá. Stále sněžilo a byly velké mrazy. I když děti bobovaly na kopci do posledních zbytečků sněhu a i jinak si užívaly sněhovou nadílku (stavba sněhuláků), přesto se nám začalo stýskat po jaru. Vydali jsme se na cestu do lesa, kdy je všechna potrava pro zvěř schovaná pod sněhem. Cestou jsme pozorovali zvířecí stopy ve sněhu a plnili úkoly „pana hajného“. Děti se strefovaly šiškou do kmene stromu, překonávaly překážky, otiskovaly svou stopu a určovaly, kdo má větší stopu. Při cestě využíváme Míra Kosinka - 6 let kapesního atlasu k poznávání stop. Děti měly spoustu otázek (čím se zvíře živí, kde žije a jak je veliké). Tak jsme společně hledali odpovědi. S veselou náladou jsme se vraceli zpět do mateřské školy a těšili se na další návštěvu lesa, tentokrát s přicházejícím jarem, a to hledání pokladu Kája Geťko - 5 let lesních skřítků. A najednou bylo tu. Sluníčko už začalo hřát, po cestách tečou potůčky z tajícího sněhu, skáčeme přes ně opět k lesu a nacházíme první sněženky. Začíná jaro, nové možnosti her, nové zážitky. Sledujeme probouzení přírody. Tající sníh odhalil odpadky na kraji vesnici. Viktorka Švecová - 5 let Diskutujeme s dětmi na téma ochrany přírody a učíme se třídit odpad. Nasloucháme zpěvu ptáčků, pozorujeme zvěř na polích i v lese. Povídáme si o mláďátkách a plánujeme výlet na farmu. Také se s dětmi připravujeme na Velikonoce. Začíná období pletení pomlázek, barvení vajíček a učení velikonočních básniček… Nikdo se nenudí, a kdyby přišla volná chvilka, věnujeme je lesním skřítkům….. DR
7 Adélka Kaněrová – 2. třída
Anežka Mohrová – 2. třída
Beseda na téma Šikana očima dětí – 7. a 8. třída Dne 20 .2. 2013 byla v naší škole mluvčí policie ČR. Mluvila o šikaně, která bují téměř v každé škole, poučovala nás o tom, jak se máme chovat a co je slušné a neslušné. Zeptala se nás, jaké známe zákony atd. Beseda byla zajímavá, i když jsme o tomto tématu již mnohé slyšeli. Občas jsme se dokonce i zasmáli. Napsal: Tomáš Kejkrt – 7. třída 20. 2. 2013 se uskutečnila beseda na téma Šikana. Navštívila nás mluvčí policie ČR Markéta Kožená – 7. třída paní Prachařová. Nejdříve začala vyprávět o šikaně. Celou hodinu provázely otázky, kde se nás mluvčí ptala, jestli už jsme se někdy se šikanou setkali. Poté jsme si vyslechli několik základních rad, jako je zdravení, správné chování, otevírání dveří lidem starším nebo nemocným a mnoho dalších. Celá beseda se prodloužila o jednu přestávku. Líbila se nám. Napsal: Jakub Čech - 7. třída 20. 2. 2013 jsme měli besedu s mluvčí policie Evou Prachařovou. Téma bylo všeobecné, nejdříve se nás ptala, jaké známe zákony, jako například „Poškozování cizí věci“ atd. Pak jsme probírali šikany, kyberšikanu Kateřina Černá – 7. třída atd. Paní policistka nám poslala po třídě dvě knížky zákoníku. Beseda byla fajn. Napsal: Jiří Zelený – 8. třída
20. 2. 2013 nás navštívila mluvčí policie z Náchoda. Paní policistka nám přišla vykládat o šikaně, kyberšikaně a co nám hrozí na internetu. Paní se nás ptala, kdo je na sociální síti, kdo má facebook a kolik přátel a jestli je známe. Nikdo se na nic neptal a všichni byli zaražení, ale postupně se to
Jiřina Ladigov á – 7. třída
zlepšovalo a sem tam se někdo i ptal na různé otázky. Paní Prachařová byla velice příjemná a naučili jsme se i něco nového. Napsali: Matějka Jaroslav a Mikulková Pavla – 8. třída
Petra Středová – 8. třída
Eliška Jirmanová – 8. třída 8
Anglie Naše dobrodružná cesta za krásami Anglie se začala úterního rána 26. února. Ve tři čtvrtě na deset jsme se sešli u chvalkovického krámku, zkontrolovali pasy, vyslechli poslední velmi důležité rady od rodičů, nasedli do autobusu a hurá za našim vzdáleným cílem. Cesta utíkala velmi pomalu. Trajektem jsme zdolali La Manche a pár desítek kilometrů na území Velké Británie. Když už jsme všichni znovu usínali, najednou „BUM!“ Kruciš, píchli jsme. Ale ani tato komplikace nás nezastavila a přibližně po osmé hodině dalšího dne jsme spatřili Londýnské oko. Celý den jsme strávili na nohou. Zastavili jsme se u Parlamentu s Big Benem, Westminsterského opactví, Buckinghamského paláce, kde probíhala výměna stráží, sídla prince Charlese, Piccadilly Circus, navštívili jsme Národní galerii na Trafalgarském náměstí a na závěr skvělého dne jsme absolvovali vyhlídkovou jízdu na Londýnském oku. Večer jsme dojeli na parkoviště v Bexley. Zde jsme byli rozděleni do rodin, kde jsme následující tři noci spali a stravovali se. Někdo byl nad míru spokojen, ale našli se i výjimky. Další den jsme Londýn opustili a pohybovali se na jižním pobřeží Anglie. První zastávkou byly křídové útesy, známé Seven Sisters. Následoval Brighton, krásné lázeňské město na pobřeží Atlantického oceánu. Netypickou turistickou atrakcí zde je palác v indickém stylu s čínským interiérem. Dočkali jsme se také vysněných nákupů. Na molu Brighton Pier jsme ochutnali tradiční Fish and Chips. Oblíbeným cílem turistů je také akvárium Sea Life. My jsme si ho nemohli nechat ujít. Čtvrtý den naší výpravy jsme si prohlédli Hampton Court Palace, sídlo Jindřicha VIII. Po této zajímavé prohlídce jsme se mohli rozhodnout, zda navštívíme přírodovědné muzeum nebo legendární Oxford Street. Naše rozhodnutí bylo jednoduché, samozřejmým vítězem byly nákupy. Na projití celé ulice jsme bohužel neměli čas, proto jsme navštívili jen ty nejzajímavější obchody s přijatelnými cenami. Náš poslední den jsme strávili opět v Londýně. Autobus nám zastavil přímo u Tower Bridge, od kterého jsme pokračovali do Toweru. Zde jsme viděli korunovační klenoty a spoustu historických předmětů. Pozemním vláčkem jsme se dopravili ke Greenwichi. Podešli jsme řeku Temži a prohlédli si místní muzeum. Abychom utratili poslední libry, nakoupili jsme si potraviny na cestu. Po greenwichském parku pobíhala spousta veverek, kterým nedělalo problémy vzít si jídlo přímo z ruky. Naši úplně poslední zastávkou byl Greenwichský poledník. Loučení s Londýnem bylo opravdu těžké, nikomu se nechtělo domů. Zpáteční cesta už utíkala vcelku rychle. V neděli odpoledne nás již netrpělivě vyhlíželi rodiče s úsměvem na tvářích. Byl to úžasný výlet s nezapomenutelnými zážitky. V budoucnu bychom se tam chtěli určitě vrátit. Napsaly: Adéla Supíková, Petra Teuberová – 9. třída 9
Tvorba z hodin DĚJEPISU 6. třídy Egyptští a řečtí bohové a bohyně Eset Amon Deméter
Marcela Pokrupová, Klára Špačková, Anna Ješátková Afrodité
Eliška Žďárská
Artemis
Anna Ješátková
Adam Prajzler Athéna
Apollon
Jana Laštovičková
Marcela Pokrupová
Hothar
Jan Mertlík
Héra
Aleš Prajzler
10
Eliška Žďárská, Kateřina Martincová, PetraHádes Kalinová
Martin Klíma Amon
Klára Špačková Antonín Jareš
8.
5. 1.
10.
4.
2.
3.
6.
9.
7.
Vytvořila: Renata Jirásková – 9. třída
TĚŠÍME SE NA ………………. 1
1. Začíná svítit…? První jarní květina…? Kouzelné slůvko…? Co teď máme…? Strašidelná bytost…? Následující měsíc…? Kdo dupe a funí…? Co nás schladí…? Co vychází po sluníčku…? Kdo nám dává vajíčka…? 11. Opak malého…? 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
2 1
..
3 ..
4
5 6 7 8 9 10 11
11 Vytvořily: Kateřina Kricnarová, Aneta Mikulková – 9. třída
Dne 12.3.2013 od 16:00 se konala v budově ZŠ Chvalkovice v učebně výtvarné výchovy akce Velikonoční dekorace vlastníma rukama. Přišly maminky s dětmi, ale i babičky. Takže tam byly tři generace. Paní učitelky (Ulrychová a Smolová) nám udělaly čaj a prodávaly občerstvení. Taky fotily. Paní Moskalová, která akci vedla, vlastní malý krámek s dekoracemi do bytu. Přivezla velké množství pro aranžování, takže nebyl problém začít tvořit. Paní Moskalová nám ukázala, co budeme dělat. Dělali jsme velikonoční věnec. Vysvětlila nám, jak ho uděláme. Nejprve jsme začali věnec obmotávat kokosovým vláknem nebo širokou stuhou. Když jsme to měli, šli jsme za paní Moskalovou a poradili jsme se s ní, co dál. Na konci nám to vše spočítala a my jsme zaplatili. Potom nás paní učitelky vyfotily a mohli jsme jít domů. Napsaly: Kristýna Bittnerová, Iveta Serbousková – 7. třída
Dagmar Černá – 9. třída Daniel Skvrna – 9. třída
Tvorba žáků 2. a 3. třídy
Vaše redakce časopisu všem přeje příjemné a poklidné jarní dny KČ, LS, MH. Číslo 44 bylo vydáno 8. dubna 2013 v počtu 125 výtisků. 12