Periferní nervový systém (systema nervosum periphericum)
Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Periferní nervový systém (1) = obvodové ●
●
Propojení orgánů a tkání s CNS obousměrně Svazky výběžků nervových buněk – až několik tisíc vláken –
Výběžky nervových buněk uložených v míše
–
Mozkovém kmeni
–
Spinálních gangliích (míšní uzliny) ●
–
Shluky nervových buněk vsunuté do průběhu nervu
Vlákna spojena vazivem
Periferní nervový systém (2) –
Vazivový obal i na povrchu nervového svazku
–
Cévy zásobující nerv – ve vazivu uvnitř i v nervových obalech
●
Nervová vlákna:
●
Aferentní – dostředivá – senzitivní vlákna
●
Eferentní – odstředivá
●
–
Motorická – vedou informaci do svalů
–
Sekreční – vedou informaci do žláz
Smíšená – většina nervů
Dělení PNS 1) Hlavové (mozkové) nervy –
Vystupují z mozkového kmene
2) Míšní nervy –
Z míšních segmentů
3) Vegetativní (autonomní, orgánové) nervy –
Regulace činnosti vnitřních orgánů
–
Přidruženy k cévám, míšním nervům, hlavovým nervům, přímo (nn. splanchnici)
1) Nervi craniales ●
●
Vystupují nebo končí v jádrech hlavových nervů –
Spodina IV. komory
–
Střední mozek
Některé –
Dostředivá vlákna – senzitivní nervy
–
Odstředivá – čistě motorické nervy
–
Smíšené – nejčastější ●
●
(1)
Některé vegetativní vlákna – parasympatická (III., VII., IX., X.)
12 párů, označení římskými číslicemi
1) Nervi craniales
(2)
I. Nervus olfactorius (čichový nerv) ●
Začíná jako tenké výběžky čichových buněk nosní sliznice
●
Prochází přes dírkovanou ploténku čichové kosti (os ethmoidale)
●
Končí v čichovém bulbu – spodina lobus frontalis
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Head_olfactory_nerve.jpg
1) Nervi craniales
(3)
II. Nervus opticus (zrakový nerv) ●
●
●
Z gangliových buněk sítnice, vystupuje z oka na jeho zadním pólu V zadní části orbity vstupuje do mozkovny Před hypofýzou chiasma opticum = křížení zrakových nervů –
Vlákna z vnější strany sítnice se nekříží
–
Vlákna s nazální strany sítnice se kříží
–
→ levostranná dráha zraková = vlákna z levých polovin sítnic
1) Nervi craniales
(4)
–
→ pravostranná dráha zraková = vlákna z pravých polovin sítnice
–
Primární zrakové centrum v mezimozku, pak do →
–
Zrakové centrum v occipitálním laloku Chiasma opticum
http://www.google.cz/imgres?q=zrakov %C3%BD+nerv&hl=cs&sa=X&tbas=0&biw=1366&bih=610&tbm=isch&prmd=imvns&tbnid=Lz8dd_GQhXVHrM:&imgrefurl=http://vizualnisystem.navajo.cz/&docid=497yQhXi8An1dM&w=180&h=194&ei=p8aETqvNJMXa4QS0wImmDw&zoom=1
1) Nervi craniales
(5)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Zrakov%C3%BD_nerv
(Holibková, 1994: 120)
1) Nervi craniales ●
Vnímání obrazu: –
Rohovka + čočka = zobrazí předmět na sítnici pravolevě převráceně (pravý okraj obrazu se promítá do levé polovině sítnice ●
–
●
(6)
Kůra pravé hemisféry = zevní polovina sítnice pravého oka a vnitřní polovina sítnice levé oka (pravé poloviny sítnic obou očí)
Částečné zkřížení vláken zrakového nervu = opětovné převrácení obrazu a správně stranově promítne do buněk zrakového kortexu
Nádory hypofýzy -poruchy vidění (vypadne určitá část zorného pole)
1) Nervi craniales
(7)
III. Nervus oculomotorius (okohybný nerv) ●
Vychází ze středního mozku
●
Inervace většiny okohybných svalů
●
+ parasympatická vlákna = pro svěrač zorničky a řasnaté tělísko
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Brain_human_normal_inferior_view_with_labels_en.svg
1) Nervi craniales
(8)
http://1.bp.blogspot.com/_MCdLOttsqWw/TFbGZHqkVpI/AAAAAAAADag/8rMH-qj0orM/s1600/cranial_nerves.jpg
1) Nervi craniales
(9)
IV. Nervus trochlearis (nerv kladkový) ●
●
Začíná ve středním mozku, jediný na dorzální straně mozkového kmene Čistě motorický nerv – inervace horního šikmého svalu očního
VI. Nervus abducens (odtahující nerv) ●
Čistě motorický nerv, začíná v prodloužené míše
●
Inervace zevního přímého svalu očního
1) Nervi craniales
(10)
V. Nervus trigeminus (trojklanný nerv) ●
3 větve –
1. větev – senzitivní inervace obličeje – čelní oblast + horní víčko
–
2. větev – senzitivní inervace kůže střední části obličeje + horní ret, horní zubní oblouk
–
3. větev – také motorická vlákna – inervace žvýkacích svalů, senzitivní inervace temporální oblasti, zuby mandibuly,dolní ret a přední část jazyka
1) Nervi craniales ●
(11)
Ganglion Gasseri – nervová uzlina těsně u vstupu a výstupu nervových vláken z mozkového kmene –
Neuralgie trigeminu - úporná bolest
–
Chirurgické odstranění nebo elektrický zásah (částečně ji zničí) – - ukončí nesnesitelné bolesti, způsobí ale výpadek senzitivní inervace http://www.becomehealthynow.com/article/bodynervousadvanced/812
1) Nervi craniales
(12)
VII. Nervus facialis (lícní nerv) ●
●
●
Jádra v medulla oblongata – motorická vlákna = spodina IV. komory Průchod přes kanálem os temporalis, prostupuje přes příušní žlázu Paprsčité větvení ke všem mimickým svalům obličeje –
1 větev – sekretorická vlákna pro podjazykovou a podčelistní žlázu, chuťová vlákna předních 2/3 jazyka
1) Nervi craniales ●
(13)
Poškození – ztráta mimiky poloviny obličeje + riziko poškození rohovky –
Velmi citlivý na např. chlad
VIII. Nervus vestibulocochlearis (nerv předsíňohlemýžďový = sluchově rovnovážný) ●
Naprosto senzitivní nerv – 2 části –
Nerv předsíňový (rovnovážný) – vestibulární aparát vnitřního ucha = ústrojí statické a kinetické (váčky a polokruhovité kanálky vnitřního ucha)
–
Nerv hlemýždový (sluchový) – z Cortiho orgánu hlemýždě
1) Nervi craniales
(14)
–
Vzruchy vede do jader na spodině IV. komory
–
Dráha sluchová
–
Z jader mozkovým kmenem s řadou odbočujících vláken k centrům (čtverohrbolí, retikulární formace … zajišťuje souhru zrakovýcha sluchových center + zapojení míšních drah = řízení pohybu – reflexní otočení hlavy atd.) ● Končí v korových sluchových centrech Dráha pohybu a polohy ●
●
Z jader mozkovým kmenem, spojují vlákna okohybných nervů (zraková kontrola rovnováhy)
1) Nervi craniales ●
●
(15)
Část vláken do míchy – motorické buňky – udržování svalového napětí, vzpřímené polohy těla Část jde do kortex – končí blízko sluchových center
IX. Nervus glossopharyngeus (nerv jazykohltanový) ●
●
Smíšený nerv – jádra medulla oblongata Senzitivní a motorická inervace kořene jazyka, patrových mandlí, části patra a hltanu, dostředivá dráha dávivého reflexu –
Motorická – příčně pruhovaná svalovina hltanu = polykání
1) Nervi craniales ●
(16)
+ autonomní parasympatická vlákna – příušní žláza, odvod chuťových vjemů zadní třetiny jazyka
X. Nervus vagus (nerv bloudivý) ●
●
●
Smíšený nerv dlouhého a složitého průběhu Po výstupu z lebky spolu s velkými krčními cévami do hrudní dutiny (v mezihrudí - mediastinum) Senzitivní (dostředivá) vlákna pro: –
Sliznici cest dýchacích, plíce, aortu, trávicí ústrojí
–
Na přední ploše a zadní ploše žaludku se rozpadá na větve – inervují stěnu žaludku, tenkého a tlustého střeva, žlučových cest, vývody pankreatu
1) Nervi craniales ●
Motorická vlákna –
●
●
(17)
Inervace svalů hrtanu a hlasivky
Parasympatická vlákna (spolu s vlákny sympatiku) –
Srdce, hladké svalstvo GIT, pankreas, ledviny, nadledviny
–
Pohlavní žlázy
Vlákny vagu jde vjem bolesti z těchto orgánů
http://medical-dictionary.thefreedictionary.com/_/viewer.aspx? path=MosbyMD&name=vagus_nerve.jpg http://nymethodist.adam.com/content.aspx?productId=10&pid=10&gid=000008
1) Nervi craniales
(18)
XI. Nervus accessorius (nerv přídatný) ●
●
Pouze motorická vlákna, z prodloužené míchy týlním otvorem (stejně jako IX. a X. nerv) mezi svaly krku. Inervace m. trapezius a m. sternocleidomastorideus
XII. Nervus hypoglossus (nerv podjazykový) ●
Pouze motorický nerv, z prodloužené míchy
●
Inervace svalů jazyka
Pohled zepředu 1 – nervus glossopharyngeus 2 – nervus vagus 3 – nervus hypoglossus 4 – nervus accessorius 5 – 1. míšní krční nerv 6 – míšní kořeny přídatného nervu
http://www.becomehealthynow.com/popups/medulla1.htm
http://www.becomehealthynow.com/article/bodynervousadvanced/812
I.
II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavov%C3%A9_nervy
2) Nervi cerebrospinales ●
Míšní nervy, vystupují z postranních rýh míšních jako: –
Přední kořen míšní (radix ventralis – motorický a autonomní)
–
Zadní kořeny míšní (radix dorsalis – senzitivní a autonomní) ●
●
(1)
Ganglion spinale (senzitivní uzlina) – před spojením s předním kořenem
Spojují se v jeden provazec – před výstupem z páteřního kanálu –
1 míšní segment = 1 pár míšního nervu
–
Výstup meziobratlovými otvory
2) Nervi cerebrospinales ●
Smíšené –
Aferentní vlákna – senzitivní ●
–
Vedou vzruchy z periferie od proprioreceptorů, exteroreceptorů, interoreceptorů (pocit útrobní bolesti z útrobních orgánů)
Eferentní vlákna – motorická ●
●
(2)
K příčně pruhovaným svalům
Po výstupu z páteřního kanálu se každý míšní nerv dělí: –
Ramus ventralis = přední větev
2) Nervi cerebrospinales ●
● ●
–
Silnější, několik sousedních větví se většinou spojuje = pleteně (plexus) před páteří na každé straně – vzájemně si vyměňují vlákna Teprve pak z nich odstupují jednotlivé nervy Pouze v hrudní části = segmentární uspořádání, netvoří plexy
Ramus dorsalis = zadní větev ●
–
(3)
Zachovávají si segmentární uspořádání a inervují hluboké svaly šíje a zad a kůži
Ramus communicans albus = spojovací větev ●
Náleží autonomnímu nervstvu, vedu k jednotlivým sympatickým gangliím → podél páteře řetězec drobných uzlin
http://www.google.cz/imgres? q=ganglion+spinale&hl=cs&lr=lang_cs&sa=X&biw=1366&bih=653&tbs=lr:lang_1cs&tbm=isch&prmd=imvns&tbnid=mkwHavgbZMMA_M:&imgrefurl=http://www.p mc-roosendaal.nl/content_97.asp&docid=pvH55rJGJSzJfM&w=550&h=486&ei=jK-ITvqaCeX54QS65sCxDw&zoom=1
2) Nervi cerebrospinales (4) –
Ramus meningeus ●
●
Pro inervace mening
31 párů –
8 párů krčních
–
12 párů hrudních
–
5 párů bederních
–
5 párů křížových
–
1 pár kostrčních
http://www.wikiskripta.eu/index.php/Soubor:Segmenty_a_obratle.jpg
2) Nervi cerebrospinales
(5)
Nervy krční míchy ●
8 párů, vystupují ze segmentů mezi obratli C1- C7
●
Pro inervaci hlavy, krku a HK
●
Plexus cervicalis = nervová pleteň krční
●
Spojením ventrálních větví C1 – C4 –
Pro svaly a kůži krku
–
n. phrenicus (brániční nerv) ● ●
Nejdůležitější z této pleteně, nejdelší Smíšený – inervace bránice, senzitivně mediastinální pleuru, část perikardu
Plexus cervicalis
http://medical-dictionary.thefreedictionary.com/plexus+cervicalis
2) Nervi cerebrospinales ●
Plexus brachialis = nervová pleteň pažní
●
Spojení ventrálních větví C5 – Th1
●
●
(6)
Všechny nervy, které inervují svaly, kůži, klouby a kosti HK Probíhá štěrbinou mezi krčními svaly za klíční kost (pars supraclavicularis) a vstupuje do podpažní jamky (pars infraclavicularis) –
Pars supraclavicularis – odstupují nervy pro svaly a kůži pletence, kůži a část stěny hrudníku
–
Pars infraclavicularis – štěpí se na samostatné nervy
2) Nervi cerebrospinales –
(7)
n. axillaris – inervace m.deltoideus ●
Poškození (zlomenina collum humeri) – neschopnost abdukce celé HK
–
n. medianus – motorická inervace většiny flexorů předloktí a svalů palce. Senzitivně radiální polovina dlaně až po 4.prst
–
n. ulnaris ●
●
●
Na předloktí přichází spolu s a.ulnaris, vstupuje do dlaně Inervuje ohýbače prstů a ruky, drobné svaly ruky v dlani, svaly malíku a palce + částečná senzitivní inervace ruky
2) Nervi cerebrospinales –
(8)
n. radialis – inervace extenzorů celé HK ●
●
V polovině paže se otáčí na hřbetní stranu a inervuje svaly zadní strany paže a předloktí Senzoricky inervuje kůži v oblasti extenzorů + část ruky
Nervy hrudní míchy ●
●
●
Netvoří pleteně, segmentární uspořádání inervace Samostatně jako mezižeberní nervy (nn. intercostales) k jednotlivým mezižeberním svalům a kůži hrudníku Dolní mezižeberní nervy se větví v kůži a svalech části břišní stěny
http://medical-dictionary.thefreedictionary.com/plexus+cervicalis http://www.google.cz/imgres? q=plexus+brachialis&hl=cs&biw=1366&bih=610&tbm=isch&tbnid=4cX1Nl0CxceNNM:&imgrefurl=http://www.healthcentral.com/chronic-pain/h/complicationsbrachial-plexus-nerve-block.html&docid=APAzILa3mL8c2M&w=400&h=320&ei=mLaITtmbCoKQ4gTv3s2tDw&zoom=1
http://www.google.cz/imgres? q=plexus+brachialis&start=21&num=10&hl=cs&biw=1366&bih=610&tbm=isch&tbnid=qYknGkyroFZjbM:&imgrefurl=http://bookbing.org/multipl e-root-avulsions-from-the-brachial-plexus/&docid=74dDgKPxf0gwM&w=549&h=441&ei=PLqITvKWEOiE4gT52NnGDw&zoom=1&iact=hc&vpx=485&vpy=290&dur=807&hovh=201&hovw=251 &tx=139&ty=105&sqi=2&page=2&tbnh=112&tbnw=139&ndsp=23&ved=1t:429,r:2,s:21
2) Nervi cerebrospinales
(9)
Nervy bederní míchy ●
Inervace kůže a svalů břicha, svalů stehna a pánve, kůže zevních pohlavních orgánů
●
Plexus lumbalis = nervová pleteň bederní
●
Nejmohutnější pleteň z L1 – L4, vychází z ní řada nervů –
n. femoralis – silný, jde na přední plochu stehna ●
Inervuje m. quadriceps femoris, extenzory bérce, kůži přední strany stehna a bérce
http://medical-dictionary.thefreedictionary.com/plexus
2) Nervi cerebrospinales
(10)
Nervy křížové míchy ●
●
Plexus sacralis = nervová pleteň křížová Z L5 – S5, vychází z ní řada nervů určených pro inervaci svalů a kůže DK, hýžďové svaly a svaly hráze –
n. ischiadicus – nejmohutnější a nejdelší nerv v těle ●
Probíhá pod hýžďovými svaly na zadní stranu stehna, kde se štěpí na n. tibialis a n. peroneus (lýtkový)
2) Nervi cerebrospinales ●
●
–
Inervuje ohybače bérce na zadní straně stehna, větvemi pak většinu svalů a kůži DK až k prstům DK Poškození = např. výhřez meziobratlové ploténky – porucha kožního čití, prudké bolesti a parézy svalů DK
n. tibialis ●
●
–
(11)
Pod trojhlavým svalem lýtkovým za malleolus medialis na plosku nohy Inervuje svaly zadního bérce a svaly nohy
n. peroneus
2) Nervi cerebrospinales ●
● ●
Za hlavičkou fibuly mezi svaly přední a boční skupiny bérce, dále na hřbet nohy Inervace extenzorů nohy Poškození = nemožnost chůze – špička padá
Nervy kostrční míchy ●
(12)
Funkčně bezvýznamný pár míšních nervů
http://medical-dictionary.thefreedictionary.com/_/viewer.aspx?path=dorland&name=plexus_sacralis.jpg
3) Systema nervosum autonomicum (1) = útrobní nervy → bez přímého volního ovlivnění ●
Regulují a zajišťují koordinovanou činnost vnitřních orgánů - inervace hladké svaloviny –
●
Dýchání, stěna orgánů GIT, činnosti srdce a cév, činnost žláz a rozmnožování
Vlákna dostředivá (od orgánů = senzitivní) i odstředivá (ke žlázám = sekretorická; hladká nebo srdeční svalovina = motorická) –
Vlákna jdoucí k hladké svalovině cév = vazomotorická
3) Nervy vegetativní ●
●
(2)
Nadřazená centra vegetativních nervů jsou v mezimozku, kontroluje je mozková kůra –
Centrální část dále zahrnuje míchu, retikulární formaci v prodloužené míše
–
Aktivita z center rozváděna do jader některých hlavových nervů a buňkám míchy (výběžky tvoří periferní vlákna)
K orgánům se vegetativní nervy dostávají s: –
Hlavové nervy
–
Mozkomíšní nervy
–
Cévami
3) Nervy vegetativní ●
●
(3)
Vzruch je veden více jak 2 vsunutými neurony. Buněčná těla vsunutých neuronů tvoří shluky = = vegetativní ganglia – přepojení zde následně zpomaluje vedení vzruchu
●
Sympatická vlákna
●
Parasympatická vlákna
3) Nervy vegetativní
(4)
Pars sympathica (systém thorakolumbální) ●
●
●
Vlákna začínají z pregangliových neuronů v postranních míšních sloupcích hrudní a bederní páteře (C8-L3) Mediátorem je noradrenalin = systém adrenergní Z míchy vystupují s míšními nervy, po krátkém průběhu se od nich oddělují a jdou do vegetativních ganglií (podél celé páteře) –
Tvoří párový provazec ganglií = sympatický kmen
3) Nervy vegetativní –
Po výstupu z ganglií v okolí orgánů tvoří pleteně (v oblouku aorty, bifurkaci trachey, za žaludkem)
–
Postgangliová vlákna se k orgánu dostanou: ● ● ●
●
(5)
S míšním nervem Podél cév Samostatně – nn. splanchnici
Krční oddíl –
3 ganglie
–
Inervace svaloviny cév oblasti hlavy, krku, oka, žlázy (slinná, štítná)
3) Nervy vegetativní ●
●
●
(6)
Hrudní oddíl –
Ganglion stellare – první ganglie, celkem 10-11
–
Vlákna k inervaci plic, hladkou svalovinu bronchů a přes bránici k orgánům dutiny břišní
Břišní oddíl –
4-5 ganglií (ganglia lumbalia)
–
Vlákna ke stěna GIT
Pánevní oddíl –
4 ganglie (ganglila sacralia)
–
Svalovina pánevních orgánů (vnitřní pohlavní)
3) Nervy vegetativní – ●
(7)
Svalovina pánevních orgánů (vnitřní pohlavní)
Sympatická vlákna se mísí s parasympatickými, dle stavby je nelze odlišit
Pars parasympathica (systém kraniosakrální) ●
●
Mediátorem je acetylcholin = cholinergní systém Pregangliová vlákna provází některé hlavové nervy a pak ze sakrálních míšních segmentů –
III., VII., IX., X.
3) Nervy vegetativní –
(8)
S2-4 - mísí se pak s vlákny sympatické pánevní pleteně, vstoupí do parasympatické ganglie, pak k orgánům
Funkce sympatiku a parasympatiku ●
●
Každý orgán má většinou obojí inervaci, působení jde protichůdně = udržení funkční rovnováhy orgánu Sympatikus –
Zrychluje ♥ činnost, útlum činnosti hladké svaloviny žaludku a střev, vazokonstrikce
3) Nervy vegetativní ●
(9)
Parasympatikus –
Zpomaluje ♥ činnost, povzbuzuje činnost žaludku a střev, vazodilatace
http://www.google.cz/imgres? q=sympatikus&start=22&num=10&hl=cs&biw=1366&bih=653&tbm=isch&tbnid=yNzarI0HME6uOM:&imgrefurl=http://www.colorado.edu/intphys/Clas s/IPHY3430-200/012cardiovascular.htm&docid=ft0au-NC49Rl8M&w=482&h=404&ei=CAqKTtz9NMOr-gbu-8kR&zoom=1
http://leccos.com/index.php/clanky/vegetativni-nervovy-system
http://www.google.cz/imgres? q=sympatikus&num=10&hl=cs&biw=1366&bih=653&tbm=isch&tbnid=X7JG2UZLE21NTM:&imgrefurl=http://users.rcn.com/jkimball.ma.ultranet/ BiologyPages/P/PNS.html&docid=KWW5I97I30CQzM&w=505&h=413&ei=BwqKTtqiPNK58gPwlPll&zoom=1
http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=353
http://www.google.cz/imgres? q=sympatikus&num=10&hl=cs&biw=1366&bih=6 53&tbm=isch&tbnid=X7JG2UZLE21NTM:&imgref url=http://users.rcn.com/jkimball.ma.ultranet/Biolo gyPages/P/PNS.html&docid=KWW5I97I30CQzM &w=505&h=413&ei=BwqKTtqiPNK58gPwlPll&zo om=1
http://www.google.cz/imgres? q=sympatikus&num=10&hl=cs&biw=1366&bih=653&t bm=isch&tbnid=LNtUpqd3ITj_MM:&imgrefurl=http://h ome.swipnet.se/sympatiska/nervous.htm&docid=qKS EAVq_9GaDfM&w=640&h=781&ei=BwqKTtqiPNK58 gPwlPll&zoom=1
Zdroje Borovanský, L. et al Soustavná anatomie člověka II. Praha: Státní zdravotnické nakladatelství, 1968. 878s. Dylevský, I., Trojan, S. Somatologie II. Praha: Avicenum, 1982. 320s. Holibková, A., Laichman, S. Přehled anatomie člověka. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994. 140s. ISBN 80-7067-389-3 Klementa, J. et al Somatologie a antropologie. Praha : SPN, 1981. 503s.