Přehled předpisů, které se vztahují ke skladování přípravků na ochranu rostlin

Příloha k zápisu z jednání KPS dne 19.7.2011

Přehled předpisů, které se vztahují ke skladování přípravků na ochranu rostlin Nakládáním s přípravky na ochranu rostlin (dále jen „přípravky) se rozumí jednotlivé postupy při „manipulaci“ s přípravky od vyrobení přípravku po jeho pouţití. To znamená procesy balení a označování, distribuce, skladování, přípravu aplikační formy (ředění) a plnění postřikovače, vlastní aplikace, čištění postřikovače, vyplachování obalů a manipulace s nimi v rámci aplikace včetně uskladnění nespotřebovaného přípravku. Skladováním přípravků se rozumí jejich uskladnění 1. po vyrobení před dodáním distributorům, 2. po dodání distributorům před prodejem spotřebitelům a 3. po zakoupení před pouţitím buď dodavatelsky, nebo vlastní aplikací. Skladování přípravků se zabezpečuje v souladu s poţadavky dodavatele (výrobce, výrobce, dovozce, distributora) a podmínkami stanovenými v obecně závazných předpisech. Rozsah zajištění se odvozuje od mnoţství skladovaných přípravků. Pozor – nakládání s obaly od pouţitých přípravků se řídí zák. č. 477/2001 Sb. o obalech (zejména §§ 10, 12 a 13) a na jejich soustřeďování a skladování zák. č. 185/2001 Sb. (zejména §§ 3, 4 a 12). Předpisy lze dělit podle vztahu ke skladování přípravků na předpisy upravující: 1) náleţitosti staveb skladů, jejich bezpečnosti a umístění 2) bezpečnost obsluhy skladů a bezpečnost při práci 3) náleţitosti skladování pouţitých obalů a nespotřebovaných nepouţitelných přípravků (odpadů) Ad. 1) Zákon č. 326/2004 Sb. (rostlinolékařský) zákon ve znění pozdějších předpisů Upravuje v § 46 povinnosti podnikatelů (správně v intencích návrhu transpozice směrnice 2009/128/ES by asi mělo být právnických osob a fyzických osob, které podnikají …) při skladování přípravků.

1

V návrhu novely došlo k doplnění § 52a o skladování přípravků ve vztahu ke zdrojům pro „výrobu“ pitné vody, které nemají vyhlášena ochranná pásma. Jde o menší zdroje. Zákon č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů § 30 Řeší vyhlášení ochranných pásem (OP) u zdrojů s odběrem nad 10 000 m3 (výkladem MŢP platí ochranná pásma 1. a 2. stupně i u PHO) a v odstavci (8) uvádí, ţe příslušný vodoprávní orgán v rozhodnutí o zřízení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje po projednání s dotčenými orgány státní správy stanoví, které činnosti poškozující nebo ohroţující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření je třeba v ochranném pásmu provést, popřípadě způsob a dobu omezení uţívání pozemků v tomto pásmu leţících. Pozn.: 1. Skladování přípravků stávající i připravované je nutné posoudit z pohledu konkrétní lokality příslušným vodoprávním úřadem i z hlediska toho, zda mimo jiné nejde o významné území – chráněné z hlediska zdrojů pitné vody. Tento úřad sdělí, zda jde o lokalitu vhodnou či nevhodnou pro skladování přípravků a jejich aplikaci. Dále může jít o oblast, kde se stanoví konkrétní speciální podmínky spojené s technickým zajištěním skladu. Zákon v § 30 řeší i kdo se podílí na zvýšených nákladech na ztížené užívání pozemků, případně úpravě staveb, toto se týká finančního řešení dodatečných požadavků na existující sklady situované ve 2. pásmech ochrany vodního zdroje. 1. Pro dozorový orgán: dozorový orgán by měl v rámci možností zkontrolovat, zda-li je umístění skladu mimo OP (PHO), případně je-li ve 2. pásmu, zda-li není rozhodnutím vodoprávního orgánu v tomto pásmu skladování přípravků na ochranu rostlin zakázáno. V případě zjištění nedostatků nebo podezření dát podnět vodoprávnímu orgánu ke kontrole.

§ 39 Toto ustanovení zákona řeší závadné látky, které mohou ohrozit jakost povrchových a podzemních vod včetně povinnosti, ţe kaţdý kdo zachází se závadnými látkami je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Uvádí i povinnosti z hlediska vypracování plánu v případě havárie (to platí z hlediska přípravků zejména pro jejich sklady), povinnost učinit odpovídající opatření aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizace (viz opatření k vybavení skladů přípravků v navrhované novele vyhl. MMR č. 268/2009 Sb. § 53a), uvedená opatření se přiměřeně týkají i pouţitých obalů závadných látek (také řeší výše uvedená vyhláška), vedení záznamů aj. Seznam zvlášť nebezpečných

závadných látek a nebezpečných závadných látek je v příloze č. 1 tohoto zákona. Pozn.: Každý přípravek je závadnou látkou podle definice vodního zákona včetně použitých obalů od těchto přípravků. Jsou závadnou látkou převážně s přívlastkem nebezpečné nebo 2

zvláště nebezpečné. U skladu se prakticky vždy vyžaduje havarijní plán schvalovaný příslušným vodoprávním úřadem a technicko-monitorovací zabezpečení (vyhl. č. 450/2005 Sb.).

Zák. č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů § 18 uvádí cíle územního plánování (soulad se ţivotním prostředím atd.). § 19 Úkoly územního plánování odst. 1 písm. m) – ukládá vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů 4) 12), před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak,¨ ad 4) např. zák. č. 254/2001 Sb. o vodách ve znění pozdějších předpisů ad 12) zák ČNR č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

§ 126 – 127 řeší změny v uţívání stavby. (Pozn. Pro zemědělce je to důležité při adaptaci stavby pro účely skladu nebo příručního skladu.) Pozn. k zákonu: Sklad přípravků od určité kapacity (počítá se nad 1000 kg, do 1000kg je „příruční sklad“) je nesporně stavbou vyžadující: - územní rozhodnutí (souhlas) podle § 79 resp.§ 96stavebního zákona - u adaptace (bude se týkat převážně příručních skladů) je třeba mít k dispozici rozhodnutí o změně vlivu stavby na využití území podle §81 nebo rozhodnutí o změně využití území podle § 86 stavebního zákona - stavební povolení podle § 115 stavebního zákona. Sklady přípravků na ochranu rostlin nelze realizovat bez nebo na ohlášení!! - Kolaudační souhlas podle § 122 stavebního zákona.

Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby Protoţe současné znění nevyhovuje poţadavku „preambule“ vyhlášky o technických poţadavcích na stavby z hlediska uskladnění přípravků na ochranu rostlin a příslušným předpisům ES k přípravkům, byla navrţena novela. V § 3 písm. f) se mění bod 4 a doplňují body 5 a 6 následovně: - bod 4) stavba pro skladování minerálních hnojiv (dříve bylo a přípravků na ochranu rostlin), - bod 5) stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin - bod 6) příruční sklad, tj. stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin o maximální přípustné hmotnosti do 1000 kg. V § 53 se vypustí v úvodu „ a přípravků na ochranu rostlin“ a bod 6, který nedostatečně stanoví technické poţadavky na sklady přípravků. Nový § 53a: 3

§ 53a Stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin (1) Základní zabezpečení staveb musí zamezit samovolnému pronikání látek ohroţujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloţí a následně do povrchových a podzemních vod a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se závadnými látkami, b) odkanalizováním, případně stavebními úpravami znemoţňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem. POZOR: podle vyhl. MV č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb, ( která naplňuje směrnici EP a Rady 98/34/ES z 22. června 1998) je mimo dalšího i povinnost u vstupu do skladu mít potřebné označení (uvedeno u citace vyhlášky).

(2) Stavby musí být členěny na a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků a prostředků na ochranu rostlin se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním prostorem, b) úsek skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin pro oddělené skladování jednotlivých druhů přípravků, prázdných znečištěných obalů pro zpětný odběr 30, úsek musí být samostatně odvětratelný s moţností temperování a sledování teploty vzduchu, c) úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s moţností temperování (umývárna, WC, šatna). (3) Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a s povrchem umoţňujícím snadné čištění a vyspádovaná do samostatné havarijní jímky. (4) Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro sráţkové, splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky. (5) Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin musí být vybavena havarijní jímkou, která musí mít povrch odolný proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti přítoku sráţkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody. Musí být dimenzována minimálně na 10% celkového objemu skladovaných kapalin, nejméně však na celý objem jednoho největšího skladovaného přepravního obalu nebo nádoby. 4

(6) Podlaha příručního skladsu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a prostředků na ochranu rostlin, musí být opatřena zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být samostatně odvětratelný s moţností temperování a sledování teploty vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umoţňovat uloţení přípravků a prostředků na ochranu rostlin přehledně a odděleně podle druhu nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené ukládání znečištěných obalů 30), ochranných pomůcek, případně oděvů, při dodrţování podmínek hygienických, bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci. Na příruční sklad se nevztahují odstavce 1 aţ 5. Zák. č. 133/1985( o požární ochraně) ve znění pozdějších předpisů § 4 Členění provozovaných činností podle poţárního nebezpečí. § 5 Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob . § 6 Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob, provozující provozy se zvýšeným poţárním nebezpečím a vysokým poţárním nebezpečím. § 6a Povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob provozujících provozy s vysokým poţárním nebezpečím. § 6b Odkaz na prováděcí právní předpis k zařazení (členění) činností z hlediska poţárního nebezpečí. (pozn. jsou zde odkazy na vyhl. MMR č. 137/1998 Sb. o obecných technických požadavcích na výstavbu, která byla zrušena a nahrazena vyhl. MMR č. 268/2009 Sb., zák. č. 157/1998 Sb. o chemických látkách … zrušen a nahrazen zák. č. 356/2003 Sb.)

§ 13 pojednává o poţárních hlídkách § 15 pojednává o dokumentaci poţární ochrany § 16 řeší školení a odbornou přípravu zaměstnanců o poţární ochraně (odkaz na zák. č. 65/1965 Sb. ve znění pozdějších předpisů)

§ 17 pojednává o základních povinnostech fyzických osob ve vztahu k poţární ochraně. Vyhláška. č. 23/2008 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb (naplňuje směrnici EP a Rady 98/34/ES z 22. června 1998) 5

Vyhláška stanoví navrhování a umístění stavby včetně přístupu a nástupní plochy poţární techniky, stupeň poţární bezpečnosti, poţární odolnost stavební konstrukce, vybavení stavby hasicími přístroji aj. § 24 uvádí poţadavky na zemědělské stavby odst. 4 Sklad navrţený pro uskladňování více neţ 7 kubických metrů kapalných přípravků na hubení škůdců a ochranu rostlin, hnojiv a obdobných látek, které jsou hořlavými kapalinami, musí splňovat podmínky stanovené pro sklad hořlavých kapalin podle české technické normy uvedené v příloze č. 1, části 1 bodu 10 (ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Provozovny a sklady. Pozn.: - část 14 uvádí „Stanovení technických podmínek pro změny staveb podle § 26 a § 31. Jde o ČSN 73 0834 PBS - Změny staveb. - příloha č. 4, část 15 určuje počet hasicích přístrojů pro objekt. odst. 5 Sklady uvedené v odst. 4 se opatřují u vstupu informačním štítkem s uvedením a) druhu nebezpečí skladovaných látek b) celkové kapacity skladu a c) způsobem uloţení skladovaných látek. Ad 2) Zák. č 356/2003 Sb. (o chemických látkách a chemických přípravcích) ve znění pozdějších předpisů (pozn.: zákon je ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně. Chemický zákon (i do budoucna) řeší klasifikaci, balení a označování chemických látek a přípravků (dále CHLP). Toto zabezpečuje jejich dodavatel- výrobce, dovozce, případně následný uţivatel pokud látky nebo přípravky míchá (klasifikace pro vlastní potřebu). Uţivatel nebezpečných CHLP má také dostat bezpečnostní listy (dále BL) od dodavatelů. (pozn.: u přípravků má tyto BL zveřejňovat dálkovým přístupem Státní rostlinolékařská správa. Dále dle novely zák. č. 326/2004 Sb. má veškeré potřebné podklady zasílat „Toxikologickému středisku“ MZ. (Zpřesním). Technické aspekty nakládání s CHLP tento zákon ani prováděcí předpisy neřeší. Platí zásady stavebního zákona a další speciální poţadavky legislativy k ochraně ŢP. § 1 odst. 3 – Na přípravky na ochranu rostlin, pomocné prostředky ochrany rostlin a biocidní přípravky se z povinností stanovených tímto zákonem vztahují pouze povinnosti klasifikace, balení, označování a povinnosti při dovozu a vývozu. (pozn. z klasifikace pak vyplývají i požadavky na skladování).

6

§ 2 odst. 2 – uvádí charakteristiky nebezpečných látek a nebezpečných přípravků pod písmeny a – o. §§ 3 až 9 – uvádí klasifikaci látek a přípravků. POZOR! § 20 Označování látek a přípravků odst. 11. - Distributor, který uvádí na trh látky nebo přípravky klasifikované a označené podle tohoto zákona, je povinen je uvádět na trh s původním označením. (pozn. Tento zákon má vztah ke skladování okrajově určením nebezpečnosti látky nebo přípravku. Upozorňujeme že v současné době je návrh novely ve 2. čtení Poslanecké sněmovny).

Zákon č. 258/2000 Sb. zákon o ochraně veřejného zdraví ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon v ustanoveních §§ 37 – 44 řeší ochranu zdraví při práci včetně kategorizace prací a dále ve svých ustanoveních § 44a a 44b řeší problematiku kolem pouţívání nebezpečných látek a chemických přípravků, která je podrobněji uvedena. (Pozn.: největším problémem jednotlivých zákonů je nejednoznačnost použitých definic (např. zde „nebezpečné látky a chemické přípravky“, vodní zákon „závadné látky“ aj. Jde vždy o přizpůsobení „předmětu“ který má za úkol příslušný zákon chránit, ale subjekt, který má tato ustanovení dodržovat je často ve složité situaci kam látku nebo přípravek zařadit, pokud to není na její etiketě výslovně uvedeno. Etiketu zase řeší zákon o chemických látkách. A tak by se dalo poukazovat i na další zákony.)

44a Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. odst. 1) řeší nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky odst. 2) řeší povinnost ochrany zdraví a ţivotního prostředí při nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky. odst. 3) řeší zákaz prodeje a poskytování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické jiným právnickým nebo fyzickým osobám nejsou-li tyto oprávněny k nakládání s nimi. odst. 4) řeší zákaz prodeje a darování nebezpečných chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako toxické ( doplňuji velmi toxické) 7

nebo ţíravé osobám mladším 18 let a osobám zcela nebo z části zbaveným způsobilosti k právním úkonům. odst. 5) řeší zákaz prodeje nebezpečných chemických látek a chemických přípravků klasifikovaných jako vysoce toxické v automatech nebo do přinesených nádob. odst. 6) řeší, kdy smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako toxické a ţíravé osoby od 15 do 18 let (pozn.: při přípravě na povolání). odst. 7) řeší kdy smějí nakládat s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako ţíravé osoby od 10 do 18 let (pozn.: pokud jsou v povolené toleranci obsaţeny v hračkách).

odst. 8) stanoví, ţe právnické a podnikající fyzické osoby mohou nakládat s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické pouze při zabezpečení nakládání s nimi osobou odborně způsobilou … (odbornou způsobilost stanoví § 44b). (pozn.: zde je toto ustanovení mírnější než-li směrnice 2009/128/ES a transpozice v zák. č. 326/2004 Sb., která zakazuje možnost prodeje a tím i pro neprofesionální použití přípravky toxické – na jednáních na toto poukazovali i zástupci MZ a SZÚ)

odst. 9) citace: Fyzické osoby, které v rámci svého zaměstnání nebo přípravy na povolání nakládají s nebezpečnými chemickými látkami nebo s chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, ţíravé nebo karcinogenní a označené větou R 45 nebo 49, mutagenní větou R 46 a toxické pro reprodukci označené větou R 60 nebo 61 musí být prokazatelně seznámeny s nebezpečnými vlastnostmi chemických látek a chemických přípravků se kterými nakládají, zásadami ochrany zdraví a ţivotního prostředí před jejich škodlivými účinky a zásadami první předlékařské pomoci. odst. 10) volná citace: Právnická nebo podnikající fyzická osoba je pro pracoviště na němţ se nakládá s nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické, toxické, ţíravé, karcinogenní, mutagenní a toxické pro reprodukci povinna vydat na toto pracoviště písemná pravidla o bezpečnosti, ochraně zdraví a ochraně ţivotního prostředí (poz.: součástí životního prostředí je i voda!) při práci s těmito chemickými látkami a chemickými přípravky. Pravidla musí být volně přístupná. Text pravidel je povinna projednat s orgánem ochrany veřejného zdraví příslušným podle místa činnosti.

8

odst. 11) citace: Právnické nebo podnikající fyzické osoby podle zvláštních právních předpisů jsou povinny skladovat nebezpečné chemické látky a chemické přípravky klasifikované jako vysoce toxické v prostorách, které jsou uzamykatelné, zabezpečené proti vloupání a vstupu nepovolaných osob. Při skladování musí být vyloučena záměna a vzájemně škodlivé působení uskladněných chemických látek a chemických přípravků a zabráněno jejich pronikání do ţivotního prostředí a ohroţení zdraví lidu. Odst. 12) částečná citace: Právnické nebo podnikající fyzické osoby které nakládají s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické jsou povinny vést evidenci (odděleně dle chemických látek a chemických přípravků)…. A uchovávat ji po dobu 5 let po dosaţení nulového stavu zásob. Odstavec uvádí i náleţitosti evidence. (Pozn.: z uvedeného § 44a vyplývá pro skladování přípravků na ochranu rostlin zejména povinnost ochrany životního prostředí a dále z odst. (10) povinnost vydat písemná pravidla, která musí být schválená příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví a dostupná. Při kontrolách by měla být tedy vyžadována a jejich absence či nepotvrzení příslušným orgánem veřejného zdraví by měla být závada hlášena tomuto orgánu.)

§ 44b Uvádí náleţitosti odborné způsobilosti podle tohoto zákona. Odborná způsobilost pro přípravky na ochranu rostlin je řešena zák. č. 326/2004 Sb. a návrhem jeho transpozice vycházející ze směrnice 2009/128/ES. Nařízení vlády č. 21/2003 Sb. kterým se stanoví technické požadavky na osobní ochranné prostředky. Nařízení stanoví ve své příloze 2 nazvané „Základní poţadavky na bezpečnost a ochranu zdraví části 3 „Dodatečné poţadavky pro specifická rizika“ bodu 3.10 nazvaném „Ochrana proti nebezpečným látkám a infekčním činitelům“ následující: 3.10.1 Ochrana dýchacích orgánů Jde především o ochranu před infekčními činiteli, dotýkající se spíše aplikace toxických fumigujících přípravků v uzavřených prostorách (biocidy), maximálně při přečerpávání toxických přípravků na ochranu rostlin v uzavřených prostorách z kontejnerů, které by měly tendenci za vyšších teplot fumigovat. (pozn.: podle zák.práce, bude zveřejněn výtah, je třeba dát přednost kolektivní ochraně před individuální, tj. dostatečné větrání skladu)

3.10.2 Ochrana proti ohroţení kůţe a očí Citace: Osobní ochranný prostředek určený pro zabránění povrchového kontaktu celého těla nebo jeho části s nebezpečnými látkami a infekčními činiteli musí být schopen zabránit pronikání nebo difuzi takových látek 9

ochrannou vrstvou za předpokládaných podmínek pouţívání, pro něţ je osobní ochranný prostředek uváděn na trh, atd. (pozn.: Tento bod je upraven vedle práce s nebezpečnými látkami brán i z pohledu práce v infekčním prostředí nebo nakládání s infekčním materiálem. Z tohoto hlediska je třeba volit i požadavky na osobní ochranné pomůcky pro práci mimo infekční prostředí.)

Zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) ve znění pozdějších předpisů Ve své hlavě I „Předcházení ohroţení ţivota a zdraví při práci“ ukládá: § 101 Komentář: ukládá povinnosti zaměstnavateli zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci a s ohledem na rizika moţného ohroţení jejich ţivota a zdraví při výkonu práce …. Atd. § 102 Komentář: ukládá zaměstnavateli povinnost vytvářet bezpečné a zdraví neohroţující pracovní prostředí a vhodnou organizaci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímání opatření k předcházení rizikům jako např. prevence, minimalizace neodstranitelných rizik….atd. § 103 Komentář: ustanovení ukládá tyto povinnosti: odst. 1 informovat zaměstnance o rizicích , nepřipustit aby zaměstnanec vykonával zakázané práce, zajistit preventivní zdravotní péči, zajistit zaměstnancům první pomoc …atd. odst. 2 k zajištění povinností zaměstnanců dodrţovat bezpečnost při práci a dodrţování předpisů na pracovišti je povinen zaměstnavatel zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci které doplňují jejich odborné předpoklady a poţadavky na výkon práce, které se týkají jimi vykonávané práce a vztahují se k rizikům s nimiţ můţe přijít zaměstnanec do styku na pracovišti. Odstavec stanoví i povinnost zaměstnavatele kontrolovat dodrţování předpisů a kdy je třeba zajistit školení…..atd. odst. 3) určuje povinnosti zaměstnavatele určit obsah a četnost uvedených školení (pozn.: pokud tak neuloží právní předpis) … atd. odst. 4 a 5 řeší problematiku těhotných ţen a zdravotně postiţených zaměstnanců. § 104 10

Osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy a obuv, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky a ochranné nápoje odst. 1 Není-li moţné rizika odstranit nebo dostatečně omezit prostředky kolektivní ochrany nebo opatřeními v oblasti organizace práce, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům osobní ochranné pracovní prostředky (dále OOPP). OOPP jsou ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohroţovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat poţadavky stanovené zvláštním právním předpisem (nařízení vlády č. 21/2003 Sb.). odst. 2 řeší četnost obnovy OOPP. odst. 3 Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky na základě rozsahu znečištění kůţe a oděvu …..atd. Řeší i poskytování ochranných nápojů. odst. 4 řeší povinnost zaměstnavatele udrţovat OOPP v pouţitelném stavu a kontrolovat jejich pouţívání. odst. 5 řeší povinnost zaměstnavatele poskytovat OOPP a nikoliv finanční náhradu pro jejich zakoupení. odst. 6) uvádí, ţe vláda stanoví svým nařízením bliţší podmínky poskytování OOPP, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů. §§ 105, 106 Řeší povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání, práva a povinnosti zaměstnance. (Pozn. výtah z tohoto zákona se zaměřuje na povinnost proškolení zaměstnanců a jejich vybavení osobními ochrannými pracovními pomůckami, platí i v souvislosti s vybavením pracovníků ve skladech).

Ad 3) Zák. č. 477/2001 Sb. o obalech ve znění pozdějších předpisů § 10 odst. 1) Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, neprokáţe, ţe se z těchto obalů nestaly na území České republiky odpady, je povinna zajistit zpětný odběr těchto obalů nebo odpadu z těchto 11

obalů. Zpětný odběr zajišťuje bez nároku na úplatu za tento odběr. Přitom je povinna dbát zejména na dostatečnou četnost sběrných míst a jejich dostupnost. odst. 2) Osoby které uvádějí na trh nebo do oběhu výrobky prodejem spotřebiteli, a autorizované obalové společnosti (§ 16) v rozsahu uvedeném v rozhodnutí o autorizaci (§ 17) jsou povinny informovat odběratele a spotřebitele o způsobu zajištění zpětného odběru podle odstavce 1. (pozn.§ 10 řeší povinnost „dodavatele produktů“ v obalech prostřednictvím maloobchodní sítě konečným spotřebitelům (převážně fyzické osoby) zajišťovat odběr těchto obalů (např. vratné obaly) a oznamovat místa, kde probíhá sběr obalů od jím dodávaných produktů s odkazem na přílohu. Ustanovení se nevztahuje na dodávky v průmyslových obalech (např. chemické přípravky). Zákon o obalech tedy nevyžaduje systém systém zpětného odběru jiných druhů obalů Zpětný odběr si např. mohou odběratelé zajistit smluvně od dodavatelů. Toto by si mohli odběratelé zajišťovat např. prostřednictvím dealerů, kteří v takových obalech přípravek prodávají a to jak pro subjekty v ČR, tak i pro přeshraniční dodávky. Pokud takováto smlouva neexistuje, u příjemce výrobků z ciziny vzniká povinnost dodržovat § 12 zákona o obalech. Dodávání výrobků s obaly přes hranice je jejich uvedení na český trh a v okamžiku vzniku předmětného obalového odpadu se musí využít konkrétní jeho procento dle přílohy č. 3 zákona o obalech. Tuto povinnost lze smluvně převést na autorizovanou obalovou společnost – Ekonom a.s. Praha. x) moţnost zpětného odběru obalů zák. č. 477/2001 Sb. (zákon o obalech) § 10 na základě smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem. Na obaly od spotřebovaných přípravků se pohlíţí jako na odpad a nakládání s nimi se řídí příslušnými ustanoveními zákona o odpadech. Systém zpětného odběru obalů se podle české legislativy vytváří pouze pro obaly prodávané přes prodejní síť v republice, tj. konečným spotřebitelům, jimiţ jsou zejména fyzické osoby (převáţně jde o skleněné obaly od nápojů).

§ 12 Využití odpadu z obalů 1) Pokud osoba, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, neprokáţe, ţe se z těchto obalů nestaly na území České republiky odpady, je povinna zajistit aby odpady z obalů jí uvedených na trh nebo do oběhu byly vyuţity v rozsahu stanoveném přílohou č. 3 k tomuto zákonu. 2) Na osobu, která uvádí na trh nebo do oběhu obaly naplněné nebezpečnými věcmi, 13) nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými přípravky, 1) se povinnost podle odstavce 1 vztahuje nejméně v rozsahu stanoveném v sloupci B přílohy č. 3 k tomuto zákonu. Pozn.: pro rok 2011 je to 58% využití odpadu. Od roku 2012 je to 60% využití. 1) Zák. č. 157/1998 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích 13) Vyhl. Č. 64/1987 Sb. o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)

12

Zák. č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů Z hlediska skladování přípravků se tento zákon týká skladování prošlých přípravků nepovolených k dalšímu pouţití a dále skladování prázdných obalů od přípravků včetně poškozených. Zákon říká, ţe odpad je movitá věc, které se původce (logicky vlastník) zbavuje, hodlá zbavit, nebo má povinnost se jí zbavit. Krajský úřad rozhoduje v pochybnostech, zda určitá movitá věc je odpadem či naopak na základě ţádosti drţitele věci nebo na podnět např. ČIŢP. O tom co je odpad tedy prioritně „rozhoduje“ jeho původce. Odpadem je tedy např. movitá věc s prošlou záruční lhůtou pouţití případně další věc při dobrovolném naplnění definice odpadu. Pokud nenajdu vyuţití odpadů, musím garantovat jeho legální odstranění. Pozn.: novinkou je pojem vedlejší produkt, nejde-li o odpad. Ten vzniká při výrobním procesu a není cílem (výrobkem) z tohoto procesu. Např. chlévská mrva ze živočišné výroby - § 3 odst. 5 zákona o odpadech.

§3 Pojem odpad odst. 3. - Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybnosti podle § 78 odst. 2 písm. h neprokáţe opak, předpokládá se úmysl zbavit se movité věci příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. 1 k tomuto zákonu. Pozn.: podle písm. b) jde o movité věci jejichţ původní učelové určení odpadlo nebo zaniklo. Toto ustanovení se dle našeho názoru týká spíše výroby, při které v důsledku změny technologie není některá surovina při výrobě využitelná. U přípravků by se ustanovení mohlo týkat přípravků s prošlou lhůtou použití, to řeší dle našeho názoru následné ustanovení zák. o odpadech.

odst. 4 – Osoba má povinnost zbavit se movité věci, příslušející do některé ze skupin odpadů uvedených v příloze č. I tohoto zákona, jestliţe ji nepouţívá k původnímu účelu a věc ohroţuje ţivotní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu (zde by měla být právě prošlá účinnost vyplývající u přípravků na OR z příslušných ustanovení zák. č. 326/2004 Sb.).

§4 Další základní pojmy odst. 1. - Pro účely tohoto zákona se rozumí písm. a) Nebezpečným odpadem odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu. ( pozn.: na základě hodnocení dle uvedených nebezpečných vlastností jsou odpady zařazeny v katalogu odpadů. Výtah z příloh je na konci pojednání o zákonu o odpadech.)

písm. h) skladováním odpadů (se rozumí) přechodné soustřeďování odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich vyuţitím nebo 1 roku před jejich odstraněním. 13

Pozn.: na takovéto soustřeďování odpadů se pohlíţí po celou dobu jako na skladování odpadů a vztahují se na něj příslušná ustanovení zákona o odpadech.Především to znamená mít souhlas příslušného úřadu k nakládání s nebezpečnými odpady, zejména pro jejich skladování a realizovat zvláštní evidenci při přepravě nebezpečných obalů (§§16 a 40 zák. o odpadech). písm. g) shromaţďováním odpadů (se rozumí) krátkodobé soustřeďování odpadů do shromaţďovacích prostředků (např. kontejnerů apod.) v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. písm. p) opětovným pouţitím (se rozumí) postupy kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem znovu pouţity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny (zde by mohlo jít o „ prolongované“ a tedy použitelné prošlé přípravky a dále využití prázdných obalů k náhradě poškozených obalů od stejného přípravku při dodržení ustanovení zákona o chemických látkách a přípravcích z hlediska označování aj,).

odst. 2. – pod písmeny a) aţ d) uvádí pojmy pro účely tohoto zákona, jde o uvedení výrobku na trh, uvedení výrobku do oběhu, dovoz výrobku (ze zemí mimo EU), kdo je distributorem. Od toho se odvíjejí i povinnosti při nakládání s odpady. § 10 řeší předcházení vzniku odpadů § 12 Stanovuje povinnosti původci odpadů písm. a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6, (pozn. přípravky jsou nebezpečnými odpady viz. příloha č. 5 položka C 34)

písm. b) zajistit přednostní vyuţití odpadů v souladu s § 11, (pozn. tj. nechat si posoudit využitelnost prošlého přípravku od držitele povolení. Vůbec nejlepší „využití odpadů“ je včasné spotřebování přípravku.)

písm. c) odpady, které sám nemůţe vyuţít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3 a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby, písm. d) ověřovat nebezpečné vlastnosti odpadů podle § 6 odst. 4 a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností, (nebezpečnost přípravků z hlediska klasifikace odpadů je uvedena pod. písm. a)

písm. e) shromaţďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií, písm. f) zabezpečit odpady před neţádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem, (pozn. to znamená nenechat prošlé přípravky přemrznout, nelikvidovat využitelné obaly drcením apod. a mít sklady zabezpečeny před vloupáním a únikem odpadů do podzemních a povrchových vod a do kanalizace)

14

písm. g) vést průběţnou evidenci o odpadech a způsobech nakládání s nimi, ohlašovat odpady a zasílat příslušnému správnímu úřadu (pozn. to bude obecní úřad obcí s rozšířenou působností – tzv. „malý okres“) další údaje v rozsahu stanoveném tímto zákonem, písm. h) umoţnit vstup kontrolním orgánům do objektů…., na vyţádání předloţit dokumentaci a poskytnout pravdivé a úplné informace související s nakládáním s odpady, písm. i) zpracovávát plán odpadového hospodářství …. (platí při produkci odpadu nad 10 tun za rok), písm. j) vykonávat kontrolu vlivů nakládání s odpady na zdraví lidí a ţivotní prostředí v souladu se zvláštními právními předpisy a plánem odpadového hospodářství. (jde o poměrně rozsáhlé povinnosti, jak se budou dotýkat osob skladujících a pracujících s přípravky na ochranu rostlin (OR) bude předmětem jednání s odborníky z MŽP) POZOR! Povinnosti původců odpadů budou modifikovány 29. vládní novelou zákona o odpadech, která má nabýt účinnosti v roce 2012. Přílohy – výňatky: Příloha č. 1 odpadem jsou bod 03 Výrobky s prošlou lhůtou spotřeby (pozn. viz § 12 písm. a), b) a zák. č. 326/2004 Sb.)

bod 05 Materiály kontaminované nebo znečištěné běţnou činností (např. zůstatky z čištění, obalové materiály, nádoby atd.). (pozn. použité obaly) Příloha č. 2 Seznam nebezpečných vlastností odpadu bod H 5 Škodlivost zdraví bod H 6 Toxicita bod H 14 Ekotoxicita Příloha č. 5. Seznam sloţek, které podle tohoto zákona činí odpad nebezpečným bod C 6 Sloučeniny mědi ( pozn. lze sem zařadit zejména anorganické přípravky) bod C 7 Sloučeniny zinku ( dtto) bod C 34 Biocidy a fytofarmaceutické přípravky (např. pesticidy apod.) (pozn. z uvedeného vyplývá, že by se to mělo týkat všech přípravků na ochranu rostlin. Chybně použit výraz pesticidy)

15

Rekapitulace: Ve vztahu ke skladování přípravků na ochranu rostlin byly v citovaných právních předpisech nalezeny tyto podklady: 1. Náležitosti skladování přípravků – zák. č. 326/2004 Sb. o ochraně rostlin, návrh novely vyhl. MMR č. 268/2009 Sb. o technických poţadavcích na stavby, nově navrţený § 53a. Zák. č. 326/2004 Sb. řeší dále i odbornou způsobilost pro práci s přípravky v souvislosti s jejich skladováním a vedení evidence. 2. Umístění skladů na skladování přípravků z hlediska ochrany vod a ţivot. prostředí – u malých zdrojů do 10 000 kubic. metrů návrh novely zák. č. 326/2004 Sb. § 52a, - u větších zdrojů zák. č. 254/2001 Sb. vodní zákon § 30 a zák. č. 183/2006 Sb. stavební zákon v §§ 18 a 19. 3. Změny užívání stavby (např. přestavba na sklad nebo příruční sklad) zák. č. 183/2006 Sb. stavební zákon v §§ 126 a 127. 4. Klasifikace, balení a označování přípravků (jedny z podmínek pro způsob skladování) a zabezpečení skladů proti vloupání a vstupu nepovolaných osob zák. č. 356/2003 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích. 5. Povinnosti z hlediska požární ochrany zák. č. 133/1985 Sb. o poţární ochraně v §§ 5 – 6b, 13, 15 – 17 a vyhl. MV č. 23/2008 Sb. 6. Ochrana zdraví při práci včetně klasifikace prací (z hlediska nebezpečnosti) v §§ 37 - 44, nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky v § 44a a odborná způsobilost pro práci s těmito látkami a přípravky je řešena § 44b zák. č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví. Zejména důleţité je ustanovení § 44a odst. (10), které nařizuje právnické nebo podnikající fyzické osobě m.j. při práci s chemickými přípravky klasifikovanými jako toxické … vybavení pracoviště písemnými pravidly vydanými se souhlasem KHS! Týká se to i skladů přípravků, pro profesionální pouţití je běţné povolení toxických přípravků. 7. Osobní ochranné prostředky pro práci s nebezpečnými látkami řeší v obecné úrovni vládní nařízení č. 21/2003 Sb. v příloze II. části 3, bodu 3.10. 8. Předcházení ohrožení života a zdraví při práci řeší zák. č. 262/2006 Sb. zákoník práce, Hlava I., §§ 101 – 106. Jsou zde řešeny osobní ochranné pracovní prostředky, přednost dát prostředkům kolektivní ochrany (větrání, světlo, teplota aj.) před individuálními. Dále je zde povinnost proškolení z hlediska bezpečnosti. 9. Povinnost odběru použitých obalů řeší zák. č. 477/2001 Sb. zákon o obalech. 10. Povinnost při skladování nepouţitelných prošlých přípravků a obalů klasifikovaných jako odpady.

16

Uvedený přehled nemůţe být vyčerpávající z hlediska obsahu předpisů, obsahuje jejich výtahy týkající se problematiky skladování a práce ve skladech. Byl v části „voda,obaly,odpady“ konzultován s MŢP. Uvítáme veškeré připomínky a doplnění přehledu. Při jeho doplňování je třeba mít na zřeteli, ţe je navrhován pro uţivatele skladů přípravků, tak aby měli moţnost dodrţovat předpisy a bezpečnost skladování. Informace jim umoţní předejít zbytečným postihům ze strany kontrolních orgánů. Adresa pro zasílání připomínek je: [email protected] nebo [email protected]

17