ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ
OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE
Předtisková příprava semestrální práce
Kateřina Vogelová Michal Hejzlar Jindřich Dudek Kateřina Konečná
editor: Jakub Sadílek
V Praze dne 23. 4. 2010
Kartografická polygrafie a reprografie
Úvod Vypadávají Vám při tisku písmenka? Nedaří se Vám vytisknout dokument česky? Nebo se obrázky změnily při tisku k nepoznání - jsou kostrbaté, neostré, někdy příliš tmavé, jindy světlé nebo s barevným nádechem, který se vám nelíbí? A přitom na monitoru vypadaly pěkně. Tak přesně pro Vás jsou určena některá základní pravidla ohledně předtiskové přípravy. Předtisková příprava je proces výroby tiskoviny, který zaručí, že výsledek grafické práce je stejný jako na monitoru.
1
Předtisková příprava
Ještě nedávno vyžadovalo produkování kvalitních publikací značnou dávku technické zručnosti a speciální drahé vybavení. Dnes každý, kdo vlastní počítač a odpovídající software, má zároveň v ruce nástroj k jejich slušné produkci. Avšak aby se dílo dostalo úspěšně do tisku, je třeba porozumět tzv. předtiskové přípravě nebo-li Pre-press. Zjednodušeně řečeno, předtisková příprava je proces výroby tiskoviny, který zaručí, že výsledek grafické práce je stejný jako na monitoru. Přípravu podkladů pro tisk je třeba podřídit řadě základních zásad. Zadavatel tisku je v podstatě ovlivněn představou o konečném vzhledu zakázky, finančním rozpočtem a časovým harmonogramem. Důležité je však současně zvažovat použitou tiskovou technologii a způsob předtiskové přípravy. Podrobné plánování výroby tiskových materiálů může ušetřit nemalé finanční prostředky při zachování či dokonce zvýšení kvality. Přípravou textu a obrazu tak, aby byly použitelné pro závěrečný komerční tisk, tzn. předtiskovou přípravou, se zabývají DTP studia, dále také nazývaná předtisková studia, pre-press studia, litografická studia atd. Slovo DTP znamená Desk Top Publishing (v překladu ‘vydavatelství na stole’) a běžně se pod ním skrývá veškerá grafická a typografická (tj. práce s písmem) úprava dokumentů , prospektů, katalogů, knih a všeho dalšího.
1
1.1
Co se vlastně děje v DTP studiu?
Cesta zakázky v DPT je vlastně takovou cestou po spirále. Počátek je ve výchozím bodě, kde existují podklady na papíru a skončí ve stejném bodě, ovšem kvalitativně o stupeň výš. Výsledek bude opět na papíru, ale bude se však diametrálně lišit od původních podkladů. Mezitím tyto podklady absolvují cestu přes digitální zpracování. Budou rozloženy na elektrické impulsy do podoby jedniček a nul, aby byly posléze opět složeny do podoby právě těch krásných tiskových materiálů, po kterých toužíme. Když to tedy shrneme, tak úkolem a účelem PDT studia je převést podklady, které existují na papíře do formy počítačových dat a dovést je do takové podoby, kterou může zpracovat tiskárna. Odtud také někdy používaný název ‘pre-press’ neboli ‘před tiskem’. Běžné kvalitní předtiskové studio potřebuje pro svoji práci daleko víc, než jen pouhý počítač. Třebaže je kvalitní zařízení předtiskového pracoviště velice nákladnou záležitostí, je to právě ono, co spolu s kvalitním personálem představuje základní záruku seriózně odvedené práce.
Obr. 1: Základní podoba DTP sestavy Počítač
Běžnou základní sestavu používanou pro předtiskovou přípravu můžeme vidět na obrázku. Ústředním článkem je počítač, ke kterému jsou připojena různá vnější zařízení. Počítač je tím mozkem, od kterého se vše odvíjí a jsou na něj kladeny ty nejvyšší nároky. Musí být především rychlý, spolehlivý a musí umět ovládat vnější zařízení. V počítači se děje to hlavní. Schraňuje všechna data a soubory, aby z nich mohl vytvořit finální dokument (knihu, časopis, leták, noviny atd.) Skener
Jedním z hlavních pomocníků počítače je skener, který umožňuje snímání obrazových předloh do počítače. Na obrázku vidíte skener plochý, který dnes najdete nejen v DPT studiích, ale v každé větší firmě. Skener pracuje ve svém principu jednoduše - obrazovou předlohu si rozdělí pomyslnou sítí na řadu čtvercových polí, ve kterých zkoumá jejich atributy - je-li bílý, černý, šedý nebo barevný. Získanou barevnou informaci pro každý bod 2
převede do binárního čísla (tzn. čísla, která jsou vyjádřena pouze hodnotou jedničky a nuly) a zašle jej počítači, který jej uloží na hardisk k dalšímu zpracování. Skener je tedy zařízení vstupní, protože s jeho pomocí vstupují obrázky do počítače. Laserová tiskárna
Naopak výstupním zařízením je laserová tiskárna, která je připojena k počítači a je nezbytným doplňkem DTP sestavy. Slouží pro předběžné černobílé náhledy a korektury. Málo platné, papír je přece jen papír a i když na monitoru lze vidět mnohé, přesto se práce nejlépe kontroluje a prohlíží právě na výtisku z laserové tiskárny. Osvitová jednotka
V zavedeném studiu pak další nezbytné komponenty představují osvitová jednotka, která umožňuje výrobu filmů, sloužící jako podklady pro tisk v tiskárně a různá barevná nátisková zařízení umožňující vytvářet co nejvěrnější barevné náhledy budoucích materiálů. Osvitka produkuje metry filmu, na který je fotografickou cestou (osvíceno a vyvoláno) naneseno celé dílo. Z osvitky pak vyjde něco podobného, jako z laserové tiskárny, ovšem ne na papíru, ale na velkém plátu fotografického filmu. (Pokud jste někdy viděli vyvolaný černobílí negativ, tak si představte každý obrázek zvětšený tak na A4 a dostanete celkem přesnou podobu osvíceného filmu v DPT.) Na osvitce vzniká finální a konečný produkt práce PDT studia. Filmy které takto vzniknou, se odnesou do tiskárny, kde z nich vytisknou finální podobu celého díla. Vybavení studií pak dále tvoří rozmanitá vysokokapacitní média (pro přenos a archivaci dat) a zařízení na kalibraci. Mimo hardwarové vybavení (vše hmotné - počítače, tiskárny atd.) tvoří základ DTP studia profesionální software, který ve své ceně nijak nezaostává za hardwarem. Nejpodstatnější část každého DTP studia však tvoří lidé. Profesionál dokáže i se slabším vybavením zázraky, na rozdíl od běžného uživatele, kterého mohou technické možnosti jednotlivých zařízení natolik unést, že výsledný materiál nebude pro konečného příjemce přitažlivý. 1.2
1.2.1
Popis zpracování běžné zakázky v předtiskovém studiu
Vytvoření zrdcadla
Před začátkem tvorby materiálů je třeba mít promyšlený obsah dokumentu. Jeho případná změna v jakékoliv fázi celého procesu předtiskové přípravy je velmi nepříjemná a často i nákladná. Již od prvotního vytváření hrubých náčrtů materiálů by se měly brát v úvahu technologické specifikace konkrétního tiskové stroje, na kterém bude zakázka tištěna, použitého papíru atd. Zejména je důležité zvážit přesný rozměr materiálů, rozsah stran a další. Prvním krokem k určení vzhledu připravovaných materiálů je návrh sazebního obrazce, tj. definování plochy s textem a obrazem na čistém formátu papíru. Plocha s informacemi by měla být posazena tak, aby působila na čtenáře přirozeně, text nesmí zasahovat do vazby, obrázky nelze umístit příliš blízko kraje atd. Konečný přesný nákres rozvržení jednotlivých prvků dokumentu představuje zrcadlo, které je zakresleno v poměru 1:1 a obsahuje všechny běžné specifikace připravovaného dokumentu - velikost a druh jednotlivých písmen, umístění obrázků a textu, umístění čísla stránek a dalších grafických prvků.
3
1.2.2
Pořizování textů pro další zpracování
Základ většiny tištěných materiálů představuje text, který jejich příjemci předává prezentované informace. Prvotní forma textu je nazývána rukopisem, který je dalším zpracováním upraven do výsledné grafické podoby materiálů. Vhodná úprava rukopisu je jedním ze základních předpokladů efektivního zpracování zakázky. 1.2.3
Pořizování obrazů
Obrazové prvky dnes tvoří nedílnou součást většiny tištěných materiálů. Výstižná ilustrace nebo fotografie upoutá čtenáře mnohem snáze, než množství slov. Celý proces předtiskové přípravy je dnes plně digitalizován a probíhá v elektronické podobě. Proto je důležité převést obrazové předlohy z papíru nebo jiného materiálu do počítače tak, aby bylo možné je později různě upravovat, začleňovat do materiálů a finálně zpracovat. Převod obrázku do počítače se provádí pomocí zařízení nazývaného Skener. Dalším důležitým faktorem ovlivňujícím kvalitu výsledné obrazové předlohy je hustota pomyslné sítě, která rozděluje předlohu na jednotlivé body. Hustota se udává v DPI a hovoříme o ni jako o rozlišení. 1.2.4
Požadavky na podklady pro skenování obrazových předloh.
Podklady předávané předtiskovému studiu k další reprodukci mají přímý vliv na konečný vzhled materiálů. Třebaže dnešní programové vybavení studií dokáže s obrazem dělat skoro zázraky, je i s ohledem na finanční rozpočet dané zakázky často zvolena taková cesta, která vytvoří elektronický obraz předlohy běžným způsobem - tedy v přímé závislosti na kvalitě dodaných podkladů. 1.2.5
Další úkony jako jsou úprava obrazových dat v počítači, vytvoření předlohy (layoutu) v počítači, korektury.
Vstupními zařízeními (klávesnice, skener) se do počítače převedou všechna textová a obrazová data. Provede se úprava obrazových dat (korekce barevnosti, odstranění různých nečistot). Pomocí speciálních programů se vytvoří finální rozvržení materiálů v počítači umístí se text, obrázky, nastaví se velikosti písmen, barvy. Po provedení textových korektur a shlédnutí rozvržení na běžné laserové tiskárně se materiály osvítí na film. Filmy tvoří skutečný podklad pro závěrečný tisk. Je proto velmi důležité je pečlivě zkontrolovat, neboť konečný výtisk bude obsahovat informace v podobě, v jaké jsou zobrazeny na jednotlivých výtažcích. Kontrola filmů a správné barevnosti vytvořených materiálů se provede chemickým nátiskem, který simuluje proces tisku a odhalí případné nedostatky. Je-li vše v pořádku, jsou materiály připraveny k tisku. 1.3
Barvy v předtiskové přípravě a tisku
Barvy dnes představují nepostradatelný prvek většiny tištěných materiálů. V řadě případů jsou nositeli základních informací, které se mají čtenářům sdělit. Jejich správná reprodukce je proto velmi důležitá. Základem všech možných komplikací je již fakt, že jednotlivá zařízení používaná k předtiskové 4
přípravě a tisku materiálů (fotoaparát, skener, monitor, náhledová barevná tiskárna a tiskařský stroj) jsou schopna zobrazit nebo zachytit různé barevné rozsahy, tzv. gamut barev. Kromě různých barevných rozsahů pracují navíc jednotlivá zařízení se zcela odlišnými barevnými modely, při jejichž konverzi může docházet k barevným posunům. Pro popis barev se běžně používají dva základní modely, které vycházejí z různého principu zpracování světla. Vytištěné barvy světlo odrážejí (CMYK), barvy zobrazené na monitoru počítače barvy vyzařují (RGB). Jak již bylo uvedeno, používá se při běžném tisku plnobarevných materiálů čtyř základních barev - azurové, purpurové, žluté a černé, které vycházejí z barevného modelu CMYK. Správnou kombinací základních barev pak vznikají všechny ostatní odstíny. Před závěrečným tiskem materiálů je tedy třeba obraz fyzicky rozložit do čtyř samostatných předloh, které budou tištěny jednou z výše uvedených základních barev. Tento proces se nazývá barevná separace a dnes ji v plné míře zajišťují programy používané pro předtiskovou přípravu.
Obr. 2: Barevná separace 1.4
Volba předtiskového studia a tiskárny
Před realizací tiskové zakázky je třeba pečlivě uvážit, jakým způsobem bude proveden grafický návrh materiálů, předtisková příprava a závěrečný tisk spolu s případným knihařským zpracováním. V podstatě se naskýtá několik možných variant: 1. realizace bude kompletně zadána jedné firmě, která zajistí vše 7 cm potřebné a zákazníkovi předá hotový výrobek, 2. realizaci zakázky rozdělí zákazník mezi několik subjektů - např. grafik, fotograf, předtiskové studio a tiskárna, 3. některé kroky přípravy materiálů si zákazník zajistí vlastními silami, zbylé pak svěří specializovaným firmám. Před úvahami o možném dělení zakázky do dílčích úkonů, které zadavatel osobně koordinuje, případně si je zajišťuje sám, je třeba si uvědomit, že s dělením zakázky na sebe zadavatel především přebírá zodpovědnost za správnost jednotlivých dílčích úkonů. 5
Závěr Pokud chceme tisknout profesionálně vypadající publikace, dokumety či třeba jen vizitky měli by jsme před závěrečným tisknem klást důraz i na předtiskovou přípravu. Budemeli totiž postupovat správně, nemůže se nám stát že výsledek bude obsahovat polygrafické chyby, bude totiž vypadat přesně tak, jak jsme si předtavovali.
Autor:
Michal Hejzlar, Kateřina Vogelová, Jindřich Dudek, Kateřina Konečná
Editor:
Jakub Sadílek
Zpracováno:
dne 23.4.2010 v Praze, v rámci předmětu KAPR, FSv, ČVUT
6
