Přednáška č. 9 – AUTOBUSOVÁ NÁDRAŽÍ 1. Pojmy a definice Řešení autobusových nádraží v ČR upravuje ČSN 73 6075 Navrhovanie autobusových staníc. Při navrhování autobusových nádraží se přiměřeně uplatní pravidla pro navrhování autobusových, sdružených a kombinovaných zastávek a pro bezbariérové úpravy staveb. 1.1 Autobusová nádraží Začala vznikat ve 30. letech 20. století. Zřizují se v místech, kde: − většina cestujících má počátek nebo cíl cesty − kde mohou cestující přestoupit na jiný dopravní prostředek − v uzlech více dopravních systémů Autobusové nádraží musí být umístěno na samostatné ploše s dobrým dopravním napojením na veřejnou komunikaci. Výhodou je blízkost k dopravnímu závodu, kde jsou odstavné plochy a garáže pro autobusy. 1.2 Dopravní terminály Vznikají nově v důsledku integrace různých dopravních systémů ve významných uzlech. Autobusová nádraží se propojují se stanicemi metra a městských drah, železničním nádražím (případně i letištěm) a současně s centry obchodu a služeb. 1.3 Rozdělení autobusových nádraží: −
podle velikosti určené počtem odjezdů za den − malá do 150 odjezdů za den − střední 150 až 300 odjezdů za den − velká více než 300 odjezdů za den
−
podle určení pro konkrétní systém autobusové dopravy − pro dálkovou dopravu − pro příměstskou dopravu − pro městskou dopravu − pro účelovou dopravu (např. spojení s letištěm)
−
podle charakteru provozu − koncová (všechny linky končí nebo začínají, případně jejich převážná část) − průjezdná (všechny linky zastavují pro výstup a nástup a pokračují dále do cílové stanice) − kombinovaná (část linek končí nebo začíná, část linek zastavuje a pak pokračuje dále)
−
podle lokalizace v obsluhovaném území − ústřední (hlavní) autobusové nádraží –umístění v centru města v uzlu s dobrou přestupní vazbou na vnější dopravu (např. železniční) i na MHD a s vyhovující pěší dostupností velkých obchodních a administrativních center. Ve velkých městech slouží výhradně dálkové meziměstské a mezinárodní dopravě a musí být v blízkosti alespoň sběrné komunikace s dostatečnou kapacitou (pro rychlý průjezd městem). − obvodní autobusové nádraží – umístění v obvodových čtvrtích města. Jsou určena k dennímu spojení mezi bydlištěm (obytná zóna) a pracovištěm (průmyslová nebo obchodní či administrativní zóna). Slouží obvykle pro meziměstskou a regionální dopravu k přepravě na střední a kratší vzdálenosti. Zvláštním případem obvodového autobusové nádraží jsou: − autobusové a trolejbusové terminály MHD – situovány ve významných uzlech s možností přestupu na metro a městské a příměstské dráhy − účelová autobusová nádraží – zřizována konkrétní firmou v návaznosti na její provoz pro účelové zajištění přepravy, např. pro letecké společnosti před letištní budovou, pro podnikovou osobní dopravu v areálu tohoto podniku
2. Dimenzování 2.1 Určení potřebného počtu stanovišť Navrhuje se pro dopravní špičku. Zjišťuje se počet spojů přijíždějících a odjíždějících ve špičce. Pobytová doba autobusu na odjezdovém stanovišti se předpokládá 5 minut pro příměstskou dopravu a 10 minut pro dálkovou dopravu (počítá se zdržení s nakládáním zavazadel). 1
2.1.1 Počet příjezdových stanovišť a) pro vnější autobusovou dopravu se počet příjezdových stanovišť stanoví podle vzorce: V = 1,1 Pp2 · kr + 1,1 Pd5 · kr kde je: počet přijíždějících spojů příměstské dopravy ve dvouminutovém intervalu zprůměrovaný Pp2 z patnáctiminutové celkové špičky Pd5 počet přijíždějících spojů dálkové dopravy z intervalu 5 minut v dané špičce kr index růstu přepravy vycházející z dopravních prognóz b) pro MHD se počítá 30 příjezdů spojů k jednomu příjezdovému stanovišti ve špičkové hodině. 2.1.2 Počet odjezdových stanovišť a) pro vnější autobusovou dopravu se počet odjezdových stanovišť stanoví podle vzorců:
N = Nd + Np Nd = 1,1 · Od10 · kr Np = 1,1 · Op5 · kr
kde je: N Nd Np Od10
počet odjezdových stanovišť počet odjezdových stanovišť dálkové dopravy počet odjezdových stanovišť příměstské dopravy počet odjíždějících spojů dálkové dopravy ve dni s největším provozem v desetiminutové špičce Op5 počet odjíždějících spojů příměstské dopravy ve dni s největším provozem v pětiminutové špičce kr index růstu přepravy vycházející z dopravních prognóz Přitom pětiminutová odjezdová špička nesmí překročit 50 % největší patnáctiminutové špičky. b) pro MHD se počítá 20 odjezdů spojů z jednoho odjezdového stanoviště ve špičkové hodině.
3. Skladebné prvky autobusových nádraží Autobusové nádraží tvoří většinou následující části: − přednádražní prostor − výpravní budova − pěší komunikace a plochy pro cestující − pojížděné komunikace a plochy pro autobusy − servisní zařízení pro autobusy − ostatní zařízení Jednotlivé části autobusového nádraží mohou být rozloženy do více výškových úrovní. Plošné nároky nádraží jako celku závisí na počtu autobusových stanovišť. Potřebná plocha nádraží připadající na jedno stanoviště je cca 500 až 950 m2. 3.1 Přednádražní prostor Musí zahrnovat kapacitní rozptylové plochy pro cestující dimenzované na přepravní špičku – počítá se cca 0,30 m2 plochy na jednoho cestujícího. Umísťují se sem zastávky MHD, stanoviště taxi a parkoviště pro doprovod cestujících. 3.2 Výpravní budova Výpravní budova se člení na dvě části: − veřejnou – určenou pro cestující − neveřejnou – určenou pro zaměstnance nádraží a řidiče 2
Výpravní budova může být zřízena jako: − samostatná budova jen pro tento účel − jako součást jiného objektu Ve výpravní budově se zabezpečují: − služby pro cestující – informace, prodej jízdenek, úschovna zavazadel, občerstvení, hygiena − služby pro řidiče – nocležna, občerstvení, hygiena, místnost pro odpočinek, odvod tržeb − provozní zázemí pro zaměstnance, kteří zajišťují provoz nádraží Výpravní budova může být vzhledem k nástupištím situována: − podélně − kolmo − uprostřed − v jiné úrovni Vzdálenost mezi výpravní budovou a nástupištěm dálkové autobusové dopravy nemá překročit 80 m. 3.3 Pěší komunikace a plochy pro cestující Umožňují pohyb cestujících mezi autobusem a výpravní budovou nebo terminálem MHD. Jedná se o: − spojovací komunikace – přechody, podchody, nadchody − nástupiště − výstupiště Nástupiště i výstupiště a nejlépe i spojovací komunikace by měly být v celé délce zastřešeny – buďto jednotlivě nebo jedinou velkoplošnou střešní konstrukcí. 3.4 Pojížděné komunikace a plochy pro autobusy Výhodné je dopravní řešení s jednosměrným pravostranným provozem a minimálním počtem kolizních míst. Pro kloubové autobusy se navrhují pouze průjezdná stanoviště (nebezpečné couvání). 3.4.1 Základní rozměry musí svými parametry vyhovovat pro největší provozovaná vozidla (kloubové autobusy délky 18 m): − šířka jízdního pruhu 3,5 m − minimální poloměr vnitřní hrany komunikace 9,0 m − rozšíření ve směrových obloucích se provádí jako na větvích křižovatek podle ČSN 73 6102 3.4.2 Podélné sklony nesmí překročit následující hodnoty: 2,5 % na komunikacích u nástupišť 8,0 % na rampách mezi vícepodlažními nástupišti 10 % na rampách odstavných ploch 4,0 % na ostatních komunikacích a plochách pro vozidla 3.4.3 Příčné sklony mají mít následující hodnoty: obvykle 2 % směrem od nástupní či výstupní hrany nejvíce 3 % na odstavných plochách 3.5 Servisní zařízení Bývá součástí velkých autobusových nádraží pro dálkovou dopravu. Většinou obsahuje: − čerpací stanici pohonných hmot a maziv − mycí linku autobusů − vybavení pro denní prohlídky vozidel − pohotovostní opravnu 3.6 Odvodnění autobusových nádraží Všechny plochy a provozy, kde může dojít ke znečistění odpadních nebo srážkových vod ropnými látkami, musí mít kanalizaci zaústěnou přes odlučovače ropných látek do stokové sítě. U myček vozidel je nutno do kanalizace osadit lapače kalů a odlučovače olejů. 3
Obr. 1 Schéma typického uspořádání velkého autobusového nádraží (výpravní budova podélně)
Obr. 2 Schéma autobusového nádraží – výpravní budova kolmo k nástupištím
4
Obr. 3 Schéma autobusového nádraží – výpravní budova v ostrovní poloze k nástupištím
Obr. 4 Schéma zastřešení jednotlivého nástupiště na autobusovém nádraží
5
30°
45°
Obr. 5 Šířky nástupišť na autobusovém nádraží dle způsobu řazení
6
