Pavel Taibr GFXŠ Liberec

Pavel Taibr - Liberecký kraj

© Pavel Taibr 2012. GFXŠ Liberec. Toto je školní interní materiál jen pro potřeby

studentů Gymnázia F.X. Šaldy v Liberci. Jiné užití mimo školu je možné jen se svolením autora.

-2-


OBSAH 1 Úvod.................................................................................................................................................................4 1.1 Symboly kraje...........................................................................................................................................4 1.2 Mikroregiony............................................................................................................................................4 2 Poloha..............................................................................................................................................................4 2.1 Krajní body...............................................................................................................................................5 3 Příroda.............................................................................................................................................................6 3.1 Povrch......................................................................................................................................................6 3.2 Geologická stavba....................................................................................................................................7 3.3 Vodstvo....................................................................................................................................................7 3.4 Podnebí a půdy........................................................................................................................................8 3.5 Chráněné oblasti ...................................................................................................................................10 3.6 Suroviny.................................................................................................................................................10 4 Obyvatelstvo..................................................................................................................................................11 5 Ekonomika.....................................................................................................................................................13 5.1 Průmysl..................................................................................................................................................13 5.2 Zemědělství............................................................................................................................................13 5.3 Doprava.................................................................................................................................................14 6 Mikroregiony kraje.........................................................................................................................................17 6.1 Liberecko...............................................................................................................................................17 6.2 Frýdlantsko............................................................................................................................................20 6.3 Českolipsko............................................................................................................................................22 6.4 Novoborsko............................................................................................................................................23 6.5 Jablonecko.............................................................................................................................................25 6.6 Tanvaldsko.............................................................................................................................................26 6.7 Železnobrodsko.....................................................................................................................................28 6.8 Semilsko.................................................................................................................................................29 6.9 Turnovsko..............................................................................................................................................30 6.10 Jilemnicko............................................................................................................................................30 7 Genius loci kraje.............................................................................................................................................32 8 Zdroje.............................................................................................................................................................33 8.1 Literatura...............................................................................................................................................33 8.2 Internet..................................................................................................................................................33

-3-


1

Úvod

Zákonem č. 347/97 Sb. a č. 129/200 schváleným dne 12. 4. 2000 bylo zřízeno nové státoprávní uspořádání České republiky, v platnost vstoupil tento zákon dnem 1. ledna 2003.

Liberecký kraj dříve zahrnoval čtyři okresy a ovlivňuje spádově i okresy sousedních regionů jako Šluknovsko, Mnichovohradišťsko nebo Jičínsko.

Bývalé okresy Libereckého kraje Rozloha v km2

Okres

Počet obyvatel v tis. (2000)

Hustota obyvatel na km2

Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily

1137 402 925 699

105,1 88,7 159,6 75,6

92 220 173 108

Celkem

3163

429

136

1.2

Mikroregiony

Centry těchto oblastí jsou

1.1

rozšířenou působností (ORP):

Symboly kraje

pověřené

obce s

Novoborsko, Českolipsko, Liberecko, Frýdlantsko,

Mezi základní symboly kraje patří znak, vlajka a

logo kraje.

Ve znaku je český lev, redernovské kolo na

modrém pozadí a bílý vydutý trojúhelník (symbol Ještědu?, pomůcka tkalců?). Krajská vlajka je obdélník s poměry stran 2:3 se

stejnými symboly jako má znak. Autorem je Jan Tejkal.

Jablonecko,

Tanvaldsko,

Semilsko,

Turnovsko,

Železnobrodsko a Jilemnicko. Rozloha v km2

Počet obyvatel-2007

Česká Lípa

872

76 523

Frýdlant

349

24 419

Jablonec nad Nisou

142

53 297

Jilemnice

279

22 750

Liberec

578

134 309

Nový Bor

201

26 069

Semily

230

26 451

Tanvald

191

21 872

Turnov

247

31 333

Železný Brod Zdroj: ČSÚ

74

12 008

ORP

Rozlohou 3 163 km2 je to nejmenší kraj České republiky - představuje pouze 4,0 % území ČR (mimo hlavního města Prahy).

Počtem obyvatel 436 tis. (4,3% ČR) je pak menší

pouze Karlovarský kraj.

Centrem celého kraje (nejen demografickým) je

Logotyp kraje doznal v roce 2006 změny, kdy

staré logo bylo nahrazeno novým – univerzálnějším.

-4-

liberecko-jablonecká aglomerace.


2

Nejjižnějším místem je silnice II. třídy č. 259 asi 1

Poloha

km jižně od Konrádova (směrem na Olešno) na Českolipsku na 50°28‘20“ s. š.

Kraj leží téměř v severnější oblasti České republiky (nejsevernější bod ČR leží v sousedním šluknovském výběžku).

Nejzápadnější bod leží na silnici III. třídy z Velké

Javorské do Verneřic na 14°20‘32“ východní délky na Českolipsku.

Na západě kraj sousedí s Ústeckým krajem s

Děčínskem a Litoměřickem. Na jihu sousedí se Středočeským krajem s Mnichovohradišťskem. Na východě

leží

Královéhradecký

kraj,

Jičínsko

a

Trutnovsko. U Hrádku nad Nisou leží trojmezí s Německem a Polskem. Hranice

s Německem

(Sasko)

měří

20

km,

s Polskem (Dolní Slezsko) 130 km.

Geodetický střed

Nejvýchodnější místo najdeme východně od Čisté

u Horek v oblasti Na rovinách asi 2,5 km od Čistecké hůry (587m) na Semilsku na 15°38'05“ v. d. Střední zeměpisný bod tak leží přibližně na 14°59'18“ východní délky a 50°44'51“ severní šířky ve

svahu Ještědského hřbetu pod Černou horou nad libereckou částí Karlinky. Krajské město má tak ideální středovou polohu.

Geodetický střed (dle V. Pěničky, GFXŠ Liberec z

šetření

plochy

mapy

kraje)

je

v

severozápadním cípu obce Proseč pod Ještědem na

Trojmezí

2.1

rastrové

přibližně 50°42'14 sev. šířky a 14'°59'30 vých. délky,

Krajní body

Geograficky nejsevernějším bodem je ohyb Smědé

(Ves) u Černous na Frýdlantsku s polohou 51°01‘22“ severní šířky.

Průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky v Andělce

Krajní body

-5-


3

Nejvyšší vrcholy jsou v západních Krkonoších.

Příroda

Nejvyšší je Kotel s výškou 1435 m na Jilemnicku (je hraniční).

3.1

Povrch

Kraj je součástí

Nejnižším

bodem

je

hladina

Smědé

na

Frýdlantsku, v obci Černousy v místě, kde opouští ČR provincie České vysočiny. Celá

– 208 m.

oblast leží na rozhraní subprovincie Krkonošskojesenické (Žitavská pánev, Lužické hory, Ještědskokozákovský

hřbet,

Jizerské

hory,

Frýdlantská

pahorkatina, Krkonoše, Krkonošské podhůří) a České

Kotel

Nejvyšší vrcholy hlavních geomorfologických celků

(na území kraje):

Geomorfologické celky

tabule (Ralská a Jičínská pahorkatina). Krajské město Liberec leží převážně v Žitavské

•

Lužické hory – Luž – 793 m

•

Ralská pahorkatina – Ralsko 696 m

• m

pánvi (Liberecké a Vratislavické kotlině, Prosečský hřeben), jižní část je na úpatí Ještědského hřbete

•

(Hlubocký hřbet, Kryštofovy hřbety), severní část pak

•

již v Jizerských horách (Tanvaldská vrchovina).

Ještědsko-kozákovský hřbet – Ještěd 1012 Žitavská pánev – Prosečský hřeben 593 m Frýdlantská pahork. – Andělský vrch

-

572m •

Jizerské hory – Smrk 1124 m

Jizerskohorské viklany

•

Krkonoše – Kotel – 1435 m (nejvyšší v kraji vůbec)

Geomorfologické okrsky Liberce

• -6-

Krkonošské podhůří - Hejlov – 835 m


Jičínská pahorkatina – Sokol – 562 m

•

Menší vápencová tělesa najdeme v Ještědském

České středohoří – Čachnov – 685 (jen v

•

LB kraji)

3.2

hřbet v oblasti Velkého Vápenného a pod Pláněmi, ty však nejsou přístupné. Ledovou jeskyni najdeme na

Z hornin se v kraji uplatňuje na severovýchodě

žula Jizerský plutón leží v západních Krkonoších a v Jizerských horách. (svrchněkřídové)

se

nacházejí

České

tabuli a v Lužických horách (ve spodnějších polohách

– mimo východní části). Krystalinikum (přeměněné horniny)

je

tvořeno

svorem,

fylitem,

rulou

a

hornatině

a

kvarcitem. Najdeme jej v Ještědském hřbetu, severní části

Jizerských

hor,

Krkonošském podhůří.

ve

Smrčské

Na Semilsku je krasová enkláva Bozkovských jeskyní v dolomitu. Menší jeskyně má i Ještědský

Geologická stavba

Pískovce

hřbetu (Velký Vápenný).

severní straně Suchého vrchu v Lužických horách. Poslední roky se v ní udržuje přes léto stále méně ledu.

3.3

Vodstvo

V kraji probíhá rozvodí Baltského (sever kraje) a

Severomořského úmoří (jih kraje). V rašeliništích v Jizerských horách je tato hranice někdy nejasná bifurkace (Na čihadlech).

Čertova zeď

Neovulkanické třetihorní vyvřeliny

jako čedič,

znělec pronikají staršími sedimenty v celém kraji

(Čertova zeď, Ralsko, vrchy Lužických hor, Bukovec a další).

Starší

sopečné

horniny

(melafyr)

leží

v

Kozákovském hřbetu.

Průrva Ploučnice u Novin p. R.

3.3.1

Vodní toky

Správci povodí a vodních nádrží jsou Povodí Labe

(východní část kraje) a Povodí Ohře (Českolipsko a Novoborsko). Hlavním labským vodními tokem je Jizera, která pramení na úpatí jizerského Smrku. Její celková délka

na území kraje činí 90 km, plocha povodí 2 193 km 2.. Zleva do ní přitéká Mumlava, Jizerka a Libuňka. Zprava pak Kamenice (s Desnou), a Mohelka.

Českolipsko odvodňuje Ploučnice. Ta pramení na

jihozápadním úpatí Ještědu (Hoření Paseky). Přibírá zprava Panenský potok, Svitávku a Šporku, zleva Robečský potok. Ploučnice a Jizera mají jediné v kraji vodácké využití.

Geologická mapa kraje

-7-


rybník (126 ha) u Zahrádek na Českolipsku - je významnou ornitologickou rezervací. Další větší rybníky: Dolanský (44 ha), Mlýnský, Milčanský (28 ha), Břehyňský (91 ha), Hamerský a Markvart – všechny jsou vesměs na Českolipsku.

Jizerské hory mají několik horských údolních

nádrží, významných zdrojů pitné vody nejen pro tento region. Byly stavěny od počátku 20.století (mimo

Josefodolské) jako zábrana proti povodním, patří mezi ně Souš (z roku 1915, plocha 102 ha, zadržuje

7,6 mil. m3 vody) na Černé Desné, Bedřichov (1905,

Bílé kameny u Jitravy

Do baltského úmoří patří Lužická Nisa (55 km).

Hlavními přítoky jsou zprava Bílá Nisa, Harcovský

potok, Černá Nisa, Jeřice a Smědá. Zleva jsou to

42 ha, 2 mil.m 3) na Černé Nise, Mšeno (1909, 42ha,

2,5 mil m3) na Mšenském potoce a Harcov (1903, 12,5 ha, 700tis. m3) na Harcovském potoce.

potoky v Liberci (Slunný, Františkovský a Ostašovský)

Rekreační význam má nádrž Stráž (75 ha).

a Rokytka.

Nejnovější a největší nádrží v kraji je Josefův Důl

(1982, 138 ha, 22 mil m3) na Kamenici.

Limnigram Lužické Nisy v Hrádku n.Nis. - srpen 2010 Josefův Důl

Jezero může představovat samovolně zatopený

Lužická Nisa v Hrádku n. Nis.

Lužická Nisa má tři pramenné zdroje: vlastní

pramen pod Černou Studnicí u Nové Vsi u Jablonce nad Nisou, Bílá Nisa s pramenem nad Bedřichovem a Černá

Nisa

pramenící

pod

Olivetskou

horou

v

lignitový lom Kristýna u Hrádku nad Nisou (1970, 11 ha) nebo bývalý pískový lom Písečák u Příšovic.

3.4

Podnebí a půdy

Jizerských horách. Právě Lužická Nisa spolu s Jeřicí a řeka Smědá napáchaly v srpnu 2010 velké škody při povodních.

3.3.2

Vodní nádrže rybníky.

Hlavní

mírně teplá a chladná. Vlivem reliéfu (nadmořské výšky, tvaru reliéfu a nastavení) jsou srážky nejvyšší v

Jizerských horách. Byly tu zaznamenány i extrémy v

Významnější vodní plochy jsou většinou umělé,

hlavně

V kraji se uplatňují dvě hlavní klimatické oblasti –

rybníkářskou

oblastí

je

trojúhelník Jablonné-Doksy-Česká Lípa. Největším

rybníkem je Máchovo jezero u Doks (topografickým jménem Velký rybník, 284 ha, 8. největší v ČR, z roku

1366, na Robečském potoku), dále Novozámecký

-8-

rámci celé ČR, je to např. Nová Louka s nejvyšší

intenzitou srážek (345 mm/24 hod z roku 1897) a Bílý

Potok

s

největšími

(dlouhodobě)

ročními

průměrnými srážkami (kolem 1700 mm). Pestré půdní podmínky ovlivněny též reliéfem, nejlepší

půdy

(hnědozemě)

jsou

na

Turnovsku,


většina

území

pokryta

podzoly,

červené

půdy

(lateritové) jsou na Semilsku, písčitých půd je nejvíce na Českolipsku.

Klimatické regiony kraje

Mezi

nejdůležitější

faktory,

ovlivňující

životní

prostředí, patří imisní charakteristiky. Imise oxidu siřičitého se v Libereckém kraji delší dobu pohybují

na úrovni 70 % ročního imisního limitu. Průměr imisí oxidů dusíku má také již několik let konstantní průběh a velikost cca 30 % ročního imisního limitu. Spad prašného aerosolu měl v jednotlivých letech neklesající charakter a hodnotu okolo 70 % ročního

limitu. Čistota vodních toků měřená biochemickou spotřebou kyslíku (BSK5) se pohybuje v rozmezí I. až III. třídy.

Elektrárna Turów

Významný vliv na kvalitu ovzduší především díky

převládajícímu proudění vzduchu mají „zahraniční“ zdroje znečištění: „jen“ 17 km od Liberce vzdálený povrchový lom Bogatynia a 22 km daleko tepelná elektrárna

Turów,

POL.

Hornolužické

lomy

a

elektrárny v Německu byly (až na výjimky) v 90. letech 20. století asanovány.

-9-


3.5 Na

Hraničná - Jizerské hory, štěrky - Ralská pahorkatina,

Chráněné oblasti poměrně

velkoplošných

malém

území

chráněných

oblastí

Tlustec, kraje –

je

6

Krkonošský

u

Brniště),

železnobrodské

pokrývačské

břidlice Bratříkov). Těžba štěrků je problematická vzhledem k ochraně životního prostředí.

národní park a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory, Lužické hory, Český ráj, Kokořínsko a České středohoří – z celkového počtu 29 v celé ČR.

Lom Tarmac Košťálov

V některých lokalitách najdeme ložiska cihlářských

hlín či jílu. V hloubce Hrádecka a Frýdlantska leží ložiska kdysi

těženého

lignitu

Oldřichova a Dětřichova).

lužického

revíru

(kolem

Mapa chráněných oblastí kraje

Největší chráněnou krajinou oblastí jsou Jizerské

hory (Bukovec, Rašeliniště Jizery). Do kraje zasahuje

západní výběžek Krkonošského národního parku a východní cíp CHKO Lužických hor. Do Semilska

zasahuje CHKO Český ráj směrem na Suché skály. Přírodním parkem byl vyhlášen v roce 1995 i Ještěd. Na

řece

Jizeře

je

rezervace

Bratrouchovem a Spálovem.

Údolí

Jizery

mezi

Součástí kraje je téměř celé území bývalého

vojenského výcvikového prostoru (VVP) Ralsko, které zaujímalo 250 km². Převážnou část tvoří obec Ralsko (170 km) na Mimoňsku.

3.6

Hvězdovec

Na Strážníku (vrch, Semilsko) naleziště hvězdovce

(zvláštní formy křemene).

Suroviny

Oblast má rozsáhlá a v minulosti těžená ložiska

uranu (Stráž-Hamr-Křižany). Chemická těžba byla zastavena v roce1995. Od té doby probíhá v oblasti asanace a rekultivace bývalé těžby.

Tento dobývací prostor zrušen nebyl a v poslední

době sílí tlaky na znovuotevření těžby uranu (vysoká

cena na světovém trhu). Obavy obyvatel příslušných obcí (kolem Osečné) jsou tak reálné.

Významná jsou (i mimokrajsky) ložiska stavebních

materiálů jako písku (Provodín-Českolipsko, Dubnice – Strážsko, Václavice- Hrádecko), kamene (žula –

- 10 -


4

Z celkového počtu 216 obcí více než 20% tvoří

Obyvatelstvo

obce s méně než 200 obyvateli a několik obcí má

dokonce méně než 50 trvale bydlících obyvatel. 35 Má

v

oblasti

rozdílnou

hustotu

rozmístění

obcí má městský statut.

obyvatel. Českolipsko a Semilsko nízkou, Liberecko a Jablonecko vysokou.

Na druhé straně jen pět obcí má více než 10 tisíc

obyvatel – to je nejméně ze všech krajů – ale bydlí

v nich 50 % obyvatel. Ve všech „městských obcích“

bydlí 79 % obyvatel, zatímco v ČR to představuje 71 %. Největší obcí kraje rozlohou je Ralsko s 17 tis. ha. nejmenší obcí rozlohou je obec Radimovice se 140

hektary. Nejmenší obcí počtem obyvatel jsou Rakousy (72 obyv., Turnovsko).

Největší města Město

Míra nezaměstnanosti

V minulosti (před rokem 1945) zde byla velmi

silná německá populace (převažovala českou často až pětinásobně). Po odsunu Němců byla většina obcí

(hlavně menších) přejmenována. Na německých (nebo

Pramen: ČSÚ

starých) mapách se tyto názvy ještě objevují – dnes je můžeme chápat jako exonyma.

Největší

nezaměstnanost

v

říjnu

2011

má

Frýdlantsko (13%, nejvíce obec Horní Řasnice – 24%!)

a Českolipsko (10.6%, v obci Tachov 30,8%!) a

Příklady: Liberec Jablonec nad Nis. Česká Lípa Nový Bor Jablonné v P. Stráž p. R. Hrádek nad Nis. Chrastava Hodkovice n.Moh. Český Dub Hejnice Desná Vratislavice a další

Počet obyvatel v tis. 2011 (i s cizinci) 104,9 46,5 38,7 14,6 12,4 8,9 7,8 7,7 6,9 6,8 6,6

Liberec Jablonec nad Nisou Česká Lípa Turnov Nový Bor Semily Hrádek n.Nis. Frýdlant Tanvald Mimoň Železný Brod

Reichenberg Gablonz Böhmische Leipa Haida Gabel Wartenberg Grottau Kratzau Liebenau Aicha Haindorf Dessendorf Maffersdorf

nejmenší Turnovsko (5 %). Počet obyv atel v kraj i (v tis.) 600 550 500 450 400 350

2001

1991

1980

1970

1961

1950

1930

1921

1910

1900

1890

1880

1869

300

Z hlediska průměrných mezd nejlépe Českolipsko, ale i tak nedosahující průměr ČR (95 %) následované

Libereckem (90 %), Jabloneckem (89 %) a Semilskem (83 % průměrné mzdy ČR). Obcí s rozšířenou působností jsou po zániku okresů od počátku roku 2003 tato města: Česká Lípa, Vratislavice na počátku 20.století

- 11 -


Frýdlant, Jablonec n. N., Jilemnice Liberec, Nový Bor, Semily, Tanvald, Turnov a Železný Brod. Území kraje lze tak z hlediska „komplexní sociálně ekonomické regionalizace“ rozdělit na devět regionů tzv. mikroregionálního významu

– jejichž centry

jsou : Liberec, Česká Lípa, Jablonec n.N., Turnov,

Semily, Nový Bor, Frýdlant, Jilemnice a Tanvald (seřazeno podle velikosti počtu bydlících obyvatel

jejich regionů). Vymezení těchto regionů nerespektuje hranice

okresů

ani

hranice

krajů,

přirozeným spádovým oblastem center.

a

odpovídá

Podíl vyjíždějících za prací

Obce kraje na portálu státní správy – zde. V Libereckém kraji je několik obcí s vysokou

zadlužeností v řádu desetitisíců korun na obyvatele (nejznámější byl dluh Rokytnice nad Jizerou, či Harrachova).

- 12 -


5

Po

Ekonomika

roce

1990

došlo

k významným

změnám

vlastnických vztahů, přílivu zahraničního kapitálu a posléze k vytváření nových průmyslových zón.

Z historického pohledu byl Liberecký kraj v období

před 2. světovou válkou jedním z průmyslových center celé republiky. To platí především pro pás

osídlení Tanvald – Jablonec nad Nisou - Liberec – Hrádek nad Nisou.

Strojírenství, výroba skla, bižuterie, výroba a zpracování

plastů,

zpracovatelský

průmysl

pro

automobilový průmysl představují odvětví, v nichž má region výhody dlouhodobé tradice, kvalitní pracovní

síly a seskupení firem v příbuzných oborech, což představuje dobré vyhlídky do budoucna. V celém kraji

převažuje

výrazně

průmyslová

výroba

nad

zemědělskou.

5.1

Průmysl

Liberecko

je

tradiční

oblastí

sklářského

později

se

průmysl

(spíše

a

textilního průmyslu, teprve strojírenství Woolwaren Fabrik Liebig

Významnou roli zde hrál

průmysl,

které

ve

své

textilní a sklářský

době

patřily

odvětvím v mezinárodním měřítku.

k vyspělým

výroba).

a

rozvíjí

chemický finální

Po revoluci se dostal do

velké recese textilní průmysl. Uzavřeny nebo ve velkých potížích

byla

Větrná elektrárna 600kW

řada v Jindřichovicích p.S významných firem minulosti (LIAZ, Textilana, Kolora či Hedva).

V posledních letech (po roce 2005) se do krize

dostává i sklářský průmysl (důvodem byl růst koruny a finanční světová krize) Investice za zahraničí (Německo, USA, Japonsko) míří

hlavně

do

strojírenského

(automobilového)

průmyslu. Rozšiřují se průmyslové zóny (Liberec – Jih, Sever (zatím jen obchodní), Jablonec n. N. - Rýnovice, Česká Lípa – Dubice), Turnov (Vesecko). Největšími

Auto LIAZ

Po 2. světové válce došlo k odsunu německého

obyvatelstva dalšího

a

vývoje

navíc

neležel

textilní

průmysl

v těžišti

zájmu

v průběhu centrálně

Přehled

5.2

(těžký průmysl) a jednotlivé podniky nedostávaly dostatek finančních prostředků na modernizaci a

technologicky zaostávaly. Tato skutečnost je vedle jednou z příčin současné krize a pádu textilního průmyslu (a části sklářského průmyslu).

v kraji

hlavních

podniků

hlavních středisek kraje.

plánovaného hospodářství, které mělo odlišné priority

zahraniční konkurence zemí s levnou pracovní silou,

podniky

(tržby

Johnson Controls, Lucas-TRW a Preciosa. je

2010)

uveden

jsou

v rámci

Zemědělství

Kraj má nejmenší podíl orné a zemědělské půdy

v ČR. Naopak má nejvyšší podíl lesní půdy – 43% (Na Jablonecku až 55%).

- 13 -


Hlavní dopravní osu území tvoří rychlostní silnice R10 Praha – Turnov a dále R35 do Liberce ve

čtyřpruhovém uspořádání. Trasa zajišťuje kvalitní spojení regionu s centrem státu. Dále tato rychlostní

Jalovice na Chrastavsku

Většina orné půdy patří do bramborářsko –

obilnářské

výrobní

oblasti

(77

%),

zatímco

do

řepařsko – obilnářské oblasti jen 18 % (ČR = 40 %) a do horské (pícninářské) oblasti 5 %.

Zemědělství má nejlepší podmínky na jihu oblasti, v pásmu Turnov-Všelibice. Jinak tu je bramborářská oblast s převahou živočišné výroby.

Hlavní dopravní trasy Liberecka

Místně se vytvořily lokální ovocnářské podniky

komunikace vede směrem na Hrádek n. Nis. a Žitavu.

(tradice) – např. Pěnčín u Turnova (jablka).

Osu ve směru sever – jih zajišťuje silnice I/9: Rumburk - Svor – Česká Lípa – Mělník, osu ve směru

Struktura zemědělstkých pozemků – 1999 okres

ZPF Σ

orná půda

Česká Lípa Jablonec n.N. Liberec Semily CELKEM

45 741 13 069 44 517 37 677 141 004

28 781 4 040 25 395 18 461 76 677

zahrady, sady, chmelnice 1 913 1 420 3 104 2 581 9 018

TTP (louky a pastviny) 15 047 7 609 16 018 16 635 55 309

západ – východ silnice I/13: Děčín – Nový Bor – Liberec - Frýdlant, silnice I/35: Hrádek n/N. - Liberec

– Turnov – Hradec Králové a silnice I/14 Liberec – Tanvald - Trutnov.

Pramen: ČSÚ

V horských

oblastech

pastevecký chov skotu.

převládá

kombinovaný

Celostátně významné chovy (prasata, drůbež) v

kraji chybí.

Stavy hospodářského zvířectva – 1999 okres Česká Lípa Jablonec n.N. Liberec Semily CELKEM % roku 1993

skot

z toho krávy

prasata

z toho prasnice

drůbež

z toho slepice

8098

2918

32025

2831

185690

67216

3334

1730

678

15

16452

13392

12264 20637 44333

4987 9574 19209

24679 18338 75720

1996 1392 6234

188873 102850 493865

97288 53520 231416

55,3

60,3

93,5

116,9

52,3

77,6

Pramen: ČSÚ

5.3

Doprava

Silniční síť na Českolipsku

Přechod pro nákladní automobily je v kraji

Oblast má spíše tranzitní charakter dopravy (z

podstatě jen do Polska – Harrachov.

Německa a Polska), význam poroste při výstavbě nových komunikací, hlavně směrem do Německa.

- 14 -

v


Celková délka železničních tratí činí 564,6 km. Při rozloze území 3 163 km2 je hustota železniční sítě 0,178 km tratě / km2, což přesahuje o 34% celostátní průměr.

Celostátní železniční tratě č.trati v JŘ 030 037

služ.č.tr ati v ČD 508 547

040

510

80 (60)

041 070 080 081

511 537 540 545

60 100 80 80 (70)

086

538

089

547

Technicky

max. rychlost 80 (70) 80 (70)

trasa (tučně na území LK) Pardubice – Stará Paka – Turnov – Liberec Liberec – Frýdlant v Č. – Černousy – Zawidów Trutnov – Martinice v Krkonoších – Stará Paka – Chlumec n.C. Hradec Králové – Rovensko p.Troskami – Turnov Praha – Příšovice – Turnov Bakov n/J – Bezděz – Česká Lípa – Jedlová Děčín – Police – Žandov – Česká Lípa

100 (90,60) Česká Lípa – Liberec

80

je

Autobusy též jezdí do obcí Žizníkov, Dobranov, Vlčí

Liberec – Hrádek n. Nisou – Varnsdorf

zajímavá

trať

Harrachova – ozubnicová.

z Tanvaldu

do

Důl, Dolní Libchava, Sosnová.

Z Liberce

Na území Libereckého kraje se nachází osm letišť.

Městská

hromadná

doprava

je

v

Liberci

provozována Dopravním podnikem města Liberce a Jablonce n. N. třemi tramvajovými linkami (délka tratí

21 km) a autobusovými linkami. Obsluhou autobusy je zajištěno území města včetně přilehlých obcí Stráž nad

Nisou,

Šimonovice

a

Kryštofovo

Údolí,

tramvajovou tratí je připojeno město Jablonec nad Nisou. Provoz tramvajových tratí ve městě (mimo trati do

Letiště Liberec Ostašov s vytvořenými podmínkami pro předpokládanou přestavbu a rozšíření tak, aby mohlo být používáno pro pravidelnou i nepravidelnou

přepravu osob letadly označení 2C o maximální vzletové hmotnosti 25t pro 40 osob. V současné době má

statut

veřejného

mezinárodního

letiště

s celoročním provozem (dočasně pozastaven) a slouží pro sportovní a soukromé lety a jako stanoviště vrtulníků letecké záchranné služby.

Jablonce n/N) je převeden z úzkého rozchodu 1 000 mm na standardní rozchod 1 435 mm a dokončuje se rekonstrukce vozovny. V Jablonci n. N. je provozována DPMLJ včetně obcí v příměstském území (Bedřichov, Janov, Pulečný, Rychnov u Jablonce a Lučany).

V České Lípě MHD zajišťovala do roku 2007

soukromá firma VETT s.r.o. (se sídlem v Zákupech). Dnes tu působí náhradní přepravce BusLine Semily.

Letiště Hodkovice n.M.

Letiště v Hodkovicích nad Mohelkou a v České Lípě

– Lada mají statut veřejného vnitrostátního letiště

- 15 -


s celoročním provozem a je zde provozováno létání motorovými a bezmotorovými sportovními letadly včetně parašutismu.

Zbývajících pět letišť umožňují sportovní létání. O

využití bývalého vojenského letiště v Hradčanech není dosud rozhodnuto. Mezi netradiční druhy dopravy patří lodní doprava (rekreační

vodní

doprava)

na

Máchově

jezeře

v Doksech je provozována třemi loděmi pouze během turistické letní sezóny. Lanová dráha je v provozu kabinovou lanovkou v Liberci - Horním Hanychově na atraktivní vrchol Ještědu má dlouholetou tradici (délka trasy 1 182 m,

výškový rozdíl 403 m). V celoročním provozu přepraví cca půl milionu návštěvníků ročně. Tuto lanovou

dráhu doplňují dvě sedačkové lanovky na Černý vrch

a Skalku. Nová sedačka je dokončena na Javorníku u Jeřmanic.

Skokanský areál Harrachov

Dvěma sedačkovými lanovkami na Čertovu horu je

vybaveno

sedačkovou

zimní

středisko

lanovkou

na

Harrachov,

Lysou

horu

jednou

středisko

Rokytnice nad Jizerou (pouze omezený zimní provoz), sedačkovou lanovku mají ještě střediska Tanvaldský Špičák, Rejdice a Javorník.

- 16 -


6

LIBEREC – 104 tis. obyv. 2011 Počtem obyvatel na

Mikroregiony kraje

pátém místě v ČR (třetí v Čechách). Krajské a statutární

Následující

mikroregiony

korespondují

strukturou obcí se zvýšenou pravomocí.

se

město.

Má

33

místních

částí

a

26

katastrálních území. Autonomním obvodem je část Vratislavice. Historické

centrum

severních

Čech (něm. Reichenberg). Zmiňován poprvé 1352, městem od roku 1577 (za

Rudolfa

II.).

Bibersteinové,

Redernové (kolo ve znaku Liberce), Gallasové. Největší

rozmach

města

proběhl

s rozvojem

textilní a sklářské výroby v 18. a 19. století. V 19. století druhým městem Čech. Koncem 19. stol. vzniká celá

řada

významných

památek

(divadlo,

lázně,

muzeum). Novorenesanční radnice je např. z roku 1893.

6.1

Průmyslová výroba se přesunula z centra do okraje

Liberecko

města. Hlavní průmyslovou zónou je PZ Jih (VesecDoubí). Dokončuje se zóna Sever v Růžodole I. V té

Centrální a nejvýznamnější region celého kraje. I relativně velká města jako Hrádek n. Nis. či Chrastava zůstávají

na

úrovni

POÚ

vzhledem

vzdálenosti a dostupnosti Liberce.

k

nevelké

se zatím rozvíjí hlavně obří obchodní centrum. Mezi největší současné podniky ve městě patří Denso, Meritor, Benteler, Magna (býv. Plastimat nebo Cadence Innovation), Fehrer, Laird Technologies, Severochema, GEA-LVZ (vzduchotechnika), FerexŽSO, Meritor. Město

má

rozsáhlou

dopravu

spojenou

se

sousedním Jabloncem n. Nis. – DPMLJ – autobusovou i tramvajovou. Linky zajíždějí i do sousedních obcí.

Zámek

Na libereckém zámku je umístěna stálá expozice

skla. V sousedství je galerie. Liberecká radnice

- 17 -


Město má velké Severočeské muzeum, Divadlo F. X. Šaldy. Severočeská ZOO je nejstarší v ČR (1919). Rekonstrukcí prošla Botanická zahrada.

Liberce. České osídlení po 2. sv. Válce. Textilní průmysl po revoluci až na výjimku zmizel.

Turistickou atrakcí je hlavně pro mimoliberecké

návštěvníky

Centrum

Babylon

(velký

hotel,

společenské, kulturní a sportovní centrum). Liberecké

lázně

a

Liberecká

výšina

jsou

v

současnosti v havarijním stavu a o rekonstrukci se jen mluví.

Radnice v Hrádku n.Nis.

Podniky:

Vulkan

Plast,

Praga

(strojírna),

Elas

(stuhy), Metzeler (guma), Trelleborg FS CZ (autodíly), KSM Castings.

Je tu rekreační středisko Kristýna (bývalý uhelný

lom),

komunikace

I/35

do

Polska

(Porajów)

a

Německa. Blízká jsou centra rekreace v Lužických horách (Černá Louže, Polesí).

Chrastava – 6,4 tis. obyv. 2011. První zmínka

z roku 1352 jako Cratzauia. Osídlována již o století Severočeské muzeum

Jsou tu sportovní areály Ještěd (lyžování), Městský

stadion, Tipsportaréna, Městský stadion (kopaná,

atletika, lední hokej) a areál U Nisy (kopaná). Město pořádalo MS v klasickém lyžování v roce 2009.

dříve německými obyvateli (něm. Kratzau). Horní osada s těžbou rud v okolí. V polovině 19. století i okresním

městem.

České

prakticky až po roce 1945.

obyvatelstvo

přišlo

Je tu Technická Univerzita se šesti fakultami

(strojní,

mechatroniky,

textilní,

přírodovědně

-humanitní a pedagogická-humanitní, hospodářská a architektury) a 2 ústavy (Zdravotnických studií a Nanomateriály s více než 6 tis. studenty (šk. rok 2011-12).

Na jihozápadním okraji města v Ostašově je

letiště.

Blízká

Bedřichov).

jsou

centra

Jizerských

hor

(Rudolfov,

Hrádek nad Nisou - 7,8 tis. obyv. 2011. Stará

slovanská osada Gród povýšena v roce (údajně) 1260 na město, později osídleno Němci (něm. Grottau). Součástí Žitavska do Bílé Hory.

Největší rozmach proběhl v 19.století rozvojem

průmyslu.

V roce

1859

postavena

železnice

do

Führichův dům v Chrastavě

Podniky: G Antolin., Benteler, Branaldi (papír). Je tu

Městské

muzeum

a

Muzeum

požární

techniky,

Führichův dům (rodák, malíř). Město bylo postiženo povodní v roce 2010.

- 18 -


Jablonné v Podještědí zmínka

z roku

1249

3,8 tis. obyv. 2011. První

(Yablonni)

v

listině

Havla

z Lemberka. Osídlen německými obyvateli (Yablonni,

Liebenau). Obchodní osada Frýdštejnského panství. V polovině

16.

stol.

připojeny

panství a později k Sychrovskému.

k Českodubskému

něm. Deutsch Gabel).

Hodkovice n.Moh.

Jediným

větším

průmyslovým

strojírenský Tenneco-Monroe. Letiště. Stráž nad Nisou

podnikem

je

2,2 tis. obyv. 2011. Obec byla

dlouho součástí Liberce. Německé osídlení do konce druhé světové války (něm. Alt Habendorf). Textilní a strojírenský průmysl.

Klášterní chrám Sv.Vavřince v Jablonném

Preciosa. Kláštěrní chrám Sv.Vavřince, zámek.

Český

Dub

2,9

tis.

obyv.

(2011)

Město,

Významné

sídlo

během

celého

připomínáno již roku 1115. Za Markvarticů tu sídlí řád

Johanitů.

středověku.

Německé

osídlení

(něm.

Böhmische

Aicha). Průmyslový rozvoj v 19.století.

Kostel Sv.Kateřiny ve Stráži n.Nis.

Osečná 1,1 tis. obyv. 2011. Obec byla založena pravděpodobně jako obchodní osada v polovině 13. století Vartenberky. Osídlena Němci (něm. Oschitz).

Radnice v Č.Dubě

Jsou tu dva větší podniky: Galvania a Auto závod.

Muzeum kláštera.

Karolíny

Světlé,

Hodkovice nad Nohelkou

prostory

johanitského

2,8 tis. obyv. 2011.

Město, první zmínka z roku 1352 (Hodcouicz, něm.

- 19 -

Osečná


Kundratice

Frýdlant - 7,7 tis. obyv. 2011 Zprvu slovanské

(rašelinové a vodoléčebné). Brána cykloturistiky na

Rekreační

středisko,

blízké

Lázně

osídlení (6.-7.stol.), které nahrazují od 12. stol.

ralskou oblast. Chotyně

0,9 tis. obyv 2011.

Obec založena

v polovině 13. století. První písemné doklady až z roku

1381.

Grabštejnské

později

Němci. „Viderland“, později německy Friedland. Hrad pochází z poloviny 13. stol. Biberstejnové, Redernové, Valdštejnové a Gallasové.

Frýdlantské

panství. Německé osídlení až do skončení 2. sv. války (něm. Ketten). Od roku 1990 samostatná obec.

Radnice ve Frýdlantě

Ve Grabštejn

Blízký hrad Grabštejn (založen ve druhé polovině

13. století Doníny), v rekonstrukci.

městě

(přádelny),

vyrábí

Rasl&syn

Interier, (pračky

Dřevozpracující závody, Milko.

Slezan,

Mykana

Crosley),

Lineta,

Svijany 0,3 tis. obyv. 2011. Obec

vzniká až roku 1921, do té doby je

součástí Podolí. V letech 1977-90 byla obec součástí Příšovic.

Je tu nadregionálně významný

pivovar a mlýn Perner.

6.2

Frýdlantsko

Zámek Frýdlant

Zámek (dříve hrad, Clam Gallasové). Region oddělen od Liberecka a Jablonecka hřebeny

Jizerských hor – Oldřichovskou vrchovinou (okrsek). Spojnicí je silnice I. tř. č. 13 a železniční trať 037.

Nové Město pod Smrkem – 4,0 tis. obyv. 2011 Staré horní město z poloviny 16.stol. - ložiska rud. Redernové

(Melchior)

založili

těžbu

rud

(něm.

Neustadt). Původně Textilana, dnes několik menších provozů. Klingerovo mauzoleum. Hejnice – 2,8 tis. obyv. 2011 Připomínány již od roku 1211. Spjaty s poutním místem, dnešním kostelem (dříve něm. Haindorf).

- 20 -


Jindřichovice pod Smrkem – 0,7 tis. obyv. 2011. První písemné zmínky údajně již z 10.století. Za husitství obec zcela zničena. Za Němců až 2500 obyvatel (Heinersdorf)! Větrné

elektrárny,

informační centrum.

Bazilika Nanebevzetí P.Marie

Největším podnikem je CIS Systems, dále textilní

Vlnap.

Známá je bazilika Nanebevzetí panny Marie –

poutní místo.

Z Hejnic vede řada výchozích tras do Jizerských

hor.

Holubník v Raspenavě

Raspenava - 2,9 tis. obyv 2011. Obec připomínána poprvé v roce 1343. Vzniká spojením obcí Raspenava, Luh

a

Lužec

(1962).

Německy

dříve

Wildenau,

dnes

drobná

Mildenau a Mildeneichen. Dříve

mnoho

přádelen,

elektrotechnická výroba a výroba nábytku. Na okraji obce vrch Chlum, významné sídliště z doby bronzové.

- 21 -

ekologické

zemědělství

a


6.3

V

Českolipsko

Rozlohou

velký

region

16.

století

vzniká

dokské

panství

(Vartenberkové).Po Bílé Hoře Valdštejnové až do roku na

jihozápadě

kraje.

Sousedí na severu v Novoborskem a na východě

1945 (s krátkou přestávkou v 17. stol.).

Od konce 19. století se město stává vyhledávanou

turistickou lokalitou.

Bez významného průmyslového podniku. Oblast se

nazývá Máchovým krajem, který navazuje na jihu na CHKO Kokořínsko.

s Libereckem. Česká Lípa – nec. 39 tis. obyv. 2011 Od 10. století slovanská osada. Ve druhé polovině 13.století založen Ronovci hrad Lipý (páni z Lipé). Později Berkové a Vartenberkové.

Doksy

Zákupy

2,8 tis.obyv. 2011. Osada z konce 13.

století. Vartenberkové, Berkové. Později vévodové toskánští a bavorští. Velkovýkrmna vepřů. Zámek.

Česká Lípa

Po Valdštejnech přichází Kaunicové. Tradiční průmyslové město: Bombardier, Fehrer, Johnson Controls, Narex, Delphi Packard Electric,

Zámek v Zákupech

Dubice.

osídlení. Berkové z Dubé ve 14.-17. stol. Po Bílé Hoře

Microcell. Většina těchto závodů je v průmyslové zóně

Klášter, muzeum, KD Crystal. Nad městem vrch

Dubá – 1,8

Valdštejnové.

Špičák. Doksy – 5,2 tis obyv. 2011. Osada vzniká po zbudování Velkého rybníka (1366, dnešního Máchova jezera) pod hradem Bezděz.

- 22 -

tis. obyv. 2011. Staroslovanské


Drobný

průmysl.

Zámek

Nový

Bernštejn,

ionosférická observatoř (Panská Ves).

Asanace těžby - Diamo, Trimco (autopotahy). V minulosti těžená ložiska uranu (70. - 80. léta). Blízké rekreační středisko Hamr.

6.4

Novoborsko

Leží severně od Českolipska, do kterého (okresu)

dříve patřilo. Zasahuje až na hranici s Německem ve hřbetu Lužických hor.

Nový Bernštejn

Mimoň - 6,9 tis. obyv. 2011. Základy města ve 13.

století. Vartenberkové. Od 15. stol. městem. Větší rozvoj ve 2. pol. 17.stol.

Nový Bor - 12,3 tis. obyv. 2011. Osada vzniká

koncem 17.stol. Panství Kinských. Německy Haida. Rozvoj sklářství na konci 18.stol. Friedrich Egermann. Crystalex,

Egermann

(sklárny).

Muzeum

skla,

Městské divadlo, lesní hřbitov (oběti Rumburské vzpoury). Kostel Nejsvětější trojice v Mimoni

Tradice textilního a dřevozpracujícího průmyslu

Mitop (plsti), Miton (nábytek). Zámek, nedaleký vrch Ralsko, letiště Hradčany. Stráž pod Ralskem - 4 tis. obyv. 2010. Vznik z podhradí hradu Wartenbergu ve 2. pol. 13. stol. Po Vartenbercích tu jsou Hirschbegarové.

Sklářské muzeum

Cvikov – 4,5 tis. obyv. 2011. Založen ve 13. stol.

Od 1391 městem.

Zmrtvýchvstání zámku Vartenberk

- 23 -


Kostel Sv. Alžběty

Morton Trade - Grafostroj (polygrafické stroje).

Zbytky středověkého hradu Milštejn.

Kamenický Šenov - 4,1 tis. obyv. 2011. Osada z

poloviny 14. stol. Sklářství se rozvíjí od 17. stol.

Panská skála

Preciosa-Lustry. Muzeum skla, Panská skála před

Kamenickým Šenovem.

- 24 -


6.5

Průmyslové město: TRW Lucas, Kovo Union, Jamot,

Jablonecko

Bižuterie

Velmi hustě osídlený region v jižní části Jizerských hor. Těsně navazuje na Liberecko (obce se dotýkají).

Preciosa,

–

Česká

ABB

mincovna,

Elektropraga,

Soliter

(bižuterie),

Jablotron.

Největší

průmyslovou zónou jsou okrajové Rýnovice. Muzeum

skla

a

bižuterie,

Městské

divadlo,

sportovní střediska Střelnice (kopaná a atletika) a areál

Břízky

(tenis,

lyžování,

biatlon),

plavecký

stadion. Věznice s ostrahou v Rýnovicích. Blízká rekreační centra Jizerských hor (Bedřichov, Hrabětice). Rychnov u Jablonce nad Nisou - 2,7 tis. obyv. 2011. Obec připomínána v roce 1391 jako Richnov. Dříve

údajně

osada

cisterciáků.

Důležité

bylo

železniční napojení z roku 1856 (je důležité i pro Jablonec n. Nis.). Městem od roku 1911. Jablonec nad Nisou – 45,5 tis. obyv. 2011. První

Liberecké kotlárny.

zmínka v pol. 14. století. Německy Gablonz. Hlavní

rozmach nastal až v 19. století – s rozvojem bižuterní výroby. Městem až od roku 1866.

Železniční viadukt v Rychnově

Bedřichov

–

Fridrichswald.

0,3

tis.

Turistické

obyv. a

2010.

rekreační

Něm.

centrum

Jizerských hor. Letní a zimní sezóna s kapacitou

Radnice

Na přelomu 19. - 20. století se stal nejvýznam-

kolem 3 tis. lidí.

nějším exportním místem celého dnešního kraje. Město secesních památek. Po odsunu vybudovali jablonečtí Němci Neugablonz v Bavorsku.

Jablonec nad Nisou – Městské divadlo

- 25 -


6.6

19. stol. - Riedlova sklárna. Též lázeňské městečko,

Tanvaldsko

něm. Dessendorf

Tanvaldsko leží na východ od Jablonce nad Nisou. Osami regionu jsou říčky Kamenice a Desná.

Vévodí sklářský průmysl: Ornela a Desenské sklárny. Rekreační středisko.

Železniční viadukt

Průjezd na Krkonoše.

Tanvald - 6,9 tis. obyv. 2011. Osada vzniká až v 16. století. Od poloviny 18. stol. se rozvíjí soukenická

výroba (řemeslná, později manufakturní a textilní). Městem od r. 1905.

Smržovka - 3,7 tis. obyv. 2011. Osídlení od 16. století.

nakonec

Mnoho velkých průmyslových podniků zde není

Nejprve

Smiřičti,

Defoursové.

později

Německé

Valdštejnové,

obyvatelstvo,

Morg(ch)enstern.

(Seba-Hybler).

Tradice sklářství: Jizerské sklo, Lustrové sklo. Železniční viadukt trati na Tanvald je technická památka.

Hudební festival Eurion.

Velké Hamry - 2,9 tis. obyv. 2011. Osady založeny už kolem 14. stol. Jméno podle železných

hamrů.

Tradice

textilní

výroby.

Městem až od roku 1968.

Radnice v Tanvaldu

V předměstí Svárov (stávka 1870 v Liebigových

závodech). Desná – 3,4 tis. obyv. 2011 Navazuje severně na Tanvald. Rozdělena na tři

části I-III (Desná, PotočnáPustiny,

Dolní

Polubný-

Z Velkých Hamrů

Merklov-Černá Říčka). Založena 17.stol.

-

Plavy – 1,1 tis.obyv. 2011 Leží v sousedství

Velkých Hamrů. Dříve samostatné Haratice (část

koncem

Plavů).

Desfoursové.

Rozvoj sklářství ve 2. pol.

Riedlova hrobka

- 26 -


dříve část Wuzelsdorf patřila), Příchovice, osady Rejdice a Jizerky v roce 1960. Obec má tak poměrně značnou rozlohu na počet obyvatel.

Obec má dne s velký turistický potenciál jak v létě

tak i v zimě.

Harrachov

Známé svými „Lety na saních“. Harrachov - 1,6 tis. obyv. 2011 Původní ves Dörfl v 17. stol. Těžba dřeva byla doplněna těžbou rud a

sklářstvím. Od 18. stol. Harrachsdorf. Již za Rakouska vybudována ozubnicová železnice z Tanvaldu do Hirschbergu (Jelenia Góra), dnes technická památka.

Světový pohár

Sklárna, přechod do Polska, hlavní rekreační a

sportovní středisko západních Krkonoš, skokanské centrum.

Tesařovská kaple

Kořenov – 1,0 tis.obyv. 2011. Obec vznikla

sloučením samostatných obcí Polubný (do této obce

- 27 -


6.7

Dnes

Železnobrodsko

na

tyto

tradice

navazují

firmy

Železnobrodské sklo, Liglas, Oktant (chatony), Labora (teploměry), Tegiza (gum.). Muzeum, střední škola uměleckoprůmyslová. Malá Skála - 1,1 tis. obyv. 2011. Sloučením deseti místních obcí až v roce 1953. První zmínky o Vranové z poč.15. stol. Vartenberkové, Valdštejnové a rod Desfours. Rozkvět za průmyslníka F. Z. Römische v 19. stol.

Znak Malá Skála (odznaky a medaile), Pantheon,

rekreační středisko – výchozí místo do maloskalské

části CHKO Českého ráje. Velký letní hudební festival Rozkládá se na jih od Tanvaldska. Protknuto

„Benátská noc“.

řekami Jizerou a Kamenicí. Je to nejmenší region bývalého jabloneckého okresu.

Z Benátské noci

Jak se líbí „směs slohů“ Železném Brodě?

Železný Brod - 6,6 tis.obyv 2011. obyv. Osada již

ve 12. stol. Městská práva již ve 13. stol. Tradice těžby rud a hamernictví. Byli tu Vartenberkové,

Valdštejnové a nakonec Desfoursové, něm. Eisen Brod

Tradice soukenictví Koncem 19. stol. se objevuje sklářská výroba.

Vranov-Pantheon

- 28 -


6.8

Semilsko

Radnice v Lomnici

Lomnice nad Popelkou – 5,8 tis. obyv. 2011.

Osídlení z konce 12. stol. slovanskými kolonisty. Připomínána roku 1308.

Technolen, Zitex, Čokoládovny (oplatky, piškoty), slévárna. Zámek, muzeum, sportovní lyžařský areál. Vysoké na Jizerou – 1,3 tis. obyv. 2011. Osada z 14. stol. Městem od počátku 16. stol.

Riegrovo náměstí v Semilech

Leží

v

jihovýchodním

cípu

kraje

mezi

Kozákovským hřbetem a Krkonošemi. Od severu sem vtéká řeka Jizera, která se stáčí na Železnobrodsko.

Semily - 8,9 tis. obyv. 2011. Obec zmiňována v roce 1352 (existuje již dříve). Patřila Smiřickým, Valdštejnům a dalším.

Kostel Sv.Kateřiny

Skiareál Šachty, počátky českého lyžování. Rodiště

K. Kramáře. Městské muzeum.

Tradice soukenické a plátenické, mlýny na Jizeře a

přítocích. V roce 1858 postavena trať LiberecPardubice, významný stimul rozvoje průmyslu. Dnes jsou ve města Vista (výlisky), Hybler (textil), AXL(hydraulika). Glos (tiskárna). Muzeum. Rodiště F.L. Riegera a I. Olbrachta.

- 29 -

Pravidelné divadelní festivaly.


6.9

Bělé. Nejstarší zmínky z 13. stol. Tradice sklářského a

Turnovsko

strojírenského průmyslu. Rovensko pod Troskami – 1,3 tis. obyv. 2011. Obec z druhé poloviny 14. století. Řemeslné broušení českých granátů. Sklářský

a

potravinářský

(mlékárna)

Známá je zvonice s obrácenými zvony.

6.10

průmysl.

Jilemnicko

Leží v severovýchodní části kraje v Krkonoších a

Leží

pod

Ještědsko-kozákovským

hřbetem.

pod nimi.

Přírodní osou je tok řeky Jizery. Turnov měl vždy

ambice být okresním městem a být administrativně blíže Liberci (než tomu bylo dříve, kdy byl součástí semilského okresu). Turnov - 14,6 tis. obyv. 2011. Město založeno v pol.13.stol.

Markvartici.

Smiřičtí a další.

Později

Vartenberkové,

Jilemnice – 5,7 tis. obyv 2011. Vzniká na poč. 14. stol. Ve Štěpanickém panství Valdštejnů. Od 18. stol. Harrachové a rozvoj plátenictví (len). V 19. století

řemeslné plátenictví ustalo a neubránilo se německé textilní velkovýrobě.

Náměstí Českého ráje v Turnově

Rozvoj sklářského řemesla a broušení kamenů.

Město má ideální dopravní polohu na R10 a R35. Významný železniční uzel. Nově

vzniká

severozápadě

průmyslová

města.

Z

zóna

Vesecko

průmyslových

na

podniků

Preciosa, Dioptra, Sklostroj, Diass, Šroubárna, Intec, Aminostar, Ontex a Juta.

Muzeum Českého ráje, zámek. Sídlo CHKO Český ráj.

Radnice Jilemnice

Menší

Mírová pod Kozákovem – 1,6 tis. obyv. 2011. Sloučením obcí Vesec, Loktuše, Sekerkovy Loučky a

průmyslové

podniky

tradiční

výroby:

Cutisin, Technolen a Hybler. Krkonošské muzeum. Sportovní gymnázium.

- 30 -


Rokytnice nad Jizerou - 3,0 tis. obyv. 2011. Založena ve 2. pol. 16. stol. Předtím evangelická osada Kalich. Rozvoj těžby rud a sklářské výroby. V

18. stol. též soukeníci a pláteníci. V konci 19. stol zavedena železnice.

Dříve

textilní

průmysl

(Rotex),

rekreační

středisko. Lyžařské areály Horní Domky a Studenov.

Radnice v Rokytnici

Jablonec nad Jizerou – 1,8 tis. obyv. 2011. Obec z konce 14. stol. Městysem se stal koncem 19. stol. a městem od roku 1971.

Textilní (Hybler), strojírenský (Elitex) a sklářský

průmysl.

Místní městu říkají „Jabloneček“.

- 31 -


7

Hrady

Genius loci kraje

v Čechách,

a

zámky

Bezděz,

Zákupy,

Sychrov,

Lemberk,

Grabštejn,

Sloup

Frýdlant,

Frýdštejn, Hrubý Rohozec, Hrubá Skála, Valdštejn a K institucím nadregionálního významu na území

Trosky.

kraje patří především Severočeské muzeum v Liberci, Oblastní galerie v Liberci a Státní vědecká knihovna v Liberci. Významnými kulturními institucemi jsou dále Divadlo F.X. Šaldy se scénou Malého divadla a Naivní

divadlo

v Liberci,

Zoologická

zahrada

a

Botanická zahrada v Liberci.

Botanická zahrada Liberec

Regionálně

významnými

Stručný přehled památkových rezervací a zón

(podle údajů okresních úřadů, stav 2003) :

Městské památkové zóny - Dubá, Jablonné v Podj.,

Kamenický Šenov, Česká Lípa, Nový Bor (CL), Liberec, Hodkovice n. M., Český Dub a Frýdlant (LB), Jablonec n. N. (JN) a Jilemnice a Turnov (SM)

kulturními

zařízeními

jsou : Městská divadla (bez vlastních profesionálních souborů) v České Lípě, Novém Boru, Jablonci n. N.,

Turnově, Vysokém nad Jizerou a v Lomnici nad

Trávníly – Železný Brod

Popelkou

Vesnické památkové rezervace - Janovice, Lhota,

Muzea

v České Lípě, Novém Boru, Kamenickém

Šenově, Novém Oldřichově, Českém Dubu, Chrastavě,

Jablonci n. N., Železném Brodu, Turnově, Semilech, Vysokém

nad

Jizerou,

Popelkou a v Jilemnici

Harrachově,

Lomnici

Rané a Žďár (CL), Železný Brod - Trávníky a Kořenov - Jizerka (JN), Horní Štěpanice a Lomnice n. P. – Karlov (SM).

nad

Bezděz

Vesnické památkové zóny - Bukovec, Kravaře,

Sloup v Č., Tubož a Velenice (CL). Krajinné

Hrubý Rohozec

památkové

Zahrádecko (CL). - 32 -

zóny

-

Lembersko

a


8

Zdroje

12. Mapy Atlas CZ – http://mapy.atlas.cz 13. Města a obce ČR - http://mesta.obce.cz/ 14. Města ČR - http://www.mesta.cz/

8.1

Literatura

15. Ministerstvo ŽP - http://www.env.cz 16. Národní informační středisko - http://www.nis.cz/

1.

ARR Liberec, SAUL Liberec, TU Liberec – Program rozvoje Libereckého kraje, 2001.

2.

Autoatlas Česká republika, Freytag&Berndt, Geodézie ČS a Geodézie Brno 1997.

3.

Cestovní kniha: Čechy-Morava-Slovensko, GeoCenter, Praha1994.

4.

Česká republika, učebnice zeměpisu, NČGS, 1993.

5.

17. Parlament ČR - http://www.psp.cz

Doprava v Libereckém kraji – LK, Liberec 2007.

7.

Flegl, M.: Průvodce Praha, Olympia, Praha, 1990.

21. Vizit Czechia - http://www.visitczechia.cz

8.

Kartografie, Soukup+David - 999 turistických zajímavostí, Praha 2000.

9.

Kolektiv - Atlas životního prostředí Libereckého kraje – Liberecký kraj, Liberec, 2008. ISBN 978-80-2542872-6.

10. Kol.: Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. 11. Novotná M. a kol.: Česká republika, Scientia, 1995. 12. Skokan, L. a kol.: Geografické tabulky, Scientia, Praha, 1994. 13. Turistické mapy ČR 1:50 000, 1-97, Edice KČT, VKÚ Harmanec, 1992-1997. 14. Turistický lexikon A-Z, Olympia, Praha 2001. 15. Velký autoatlas. Česká a Slovenská republika. Kartografie, Praha, 1995.

8.2

19. Svaz měst a obcí ČR - http://www.smocr.cz/ 20. Úřad vlády ČR - http://www.vlada.cz

Demek, J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR - Hory a nížiny, Academia, Praha, 1987.

6.

18. Retour CK - http://www.retour.cz

Internet

1.

Ariadna - http://www.ariadna.cz/

2.

Burza CP - http://www.pse.cz

3.

Czech top 100 - http://www.100.cz

4.

České firmy - http://www.cz-firmy.cz

5.

Český hydrometeorologický ústav - http://www.chmi.cz/

6.

Český statistický úřad - http://www.czso.cz/

7.

Euroregion Nisa - http://www.euroregion-nisa.cz/

8.

Fischer CK - http://www.fischer.cz

9.

GIS Libereckého kraje – http://map.kraj-lbc.cz

10. Informační systém - http://www.isu.cz 11. Mapy ČR - http://www.mapy.cz/

- 33 -

22. Wikipedia CS – http://cs.wikipedia.org/

Pavel Taibr GFXŠ Liberec

Recommend Documents