pátek

Skautský měsíčník střediska Junáka Křtiny http://www.skautkrtiny.ic.cz http://www.facebook.com/skaut.krtiny http://vlcatakrtiny.ic.cz http://skautkykrtiny.ic.cz http:/skautikrtiny.ic.cz číslo 141 září 2012

22. skautský tábor „Zlaté horečkyÿ pátek 30. 6. –14. 7. 2012 Letošní 22. skautský tábor se opět uskutečnil na louce poblíž obce Kulířov asi 22 km od Křtin. Hlavním vedoucím tábora byl Jiří Pinďák, jeho zástupci byli Nikola Matušková a Štefan Pinďák. Štefan byl zároveň táborovým zdravotníkem, který na několik dní sám onemocněl a musel být nahrazen Blankou Kubešovou a Václavem Ševčíkem. O kuchyň a zásobování se starala především Michaela Brzobohatá a v dalších dnech tábora Nikola Matušková a Tereza Meluzínová. Zásobování pitnou vodou a občasné zásobování surovinami zajišťoval Václav Ševčík. Táborový rozpočet vedl Štefan Pinďák. Krom výše uvedeného „technického a organizačního zajištěníÿ a osob, kteřé se starají o to, aby tábor v maximální míře bezchybně šlapal, je však třeba zmínit zejména osoby, které se podílely na přichystání a realizaci programové náplně. Na téměř půlroční přípravě celkové koncepce, jejím rozpracování a finálním převedení do výsledné praxe spolupracovali: Jiří Pinďák, Václav Ševčík, Michaela Meluzínová, Tereza Meluzínová, Adéla Matušková, Pavel Kovář. Velkým přínosem i v letošním roce bylo zapojení roverů do většiny příprav a pak hlavně do samotné realizace během tábora. Každý z RR měl na starost určité etapy, které sami vymysleli. Také si každý z nich připravil rukodělnou činnost (vázané stavby, práce s hlínou, korálkování, výroba lampiónu, atd.) Jako roveři byli na letošním táboře tito lidé: Ondřej Dressler-Celer, Václav Ševčík-Vašek, Pavel Kovář, Martin KaplBrdo, Nikola Matušková-Broskvička, Michaela Meluzínová-Míša, Tereza Meluzínová-Leela a Adéla Matušková-Pixla. Vedení dětí na táboře měli pak na starost ti samí lidé, kteří s mladšími v rámci družin pracují celoročně: Zbyněk Drápela-Náčelnik a Hana Drápelová-Mihanka připravovali program pro vlčata; Jiří Pinďák, Václav Ševčík a Zbyněk Drápela vedli skauty a Nikola Matušková-Broskvička se starala o světlušky. Skautky měla na starosti Tereza Meluzínová-Leela, které pomáhaly Míša Meluzínová a Adéla Matušková-Pixla. Program pro RR a vedoucí měli na starosti Martin Kapl-Brdo a Ondřej Dressler-Celer, kteří realizovali program, který společně s nimi připravovali Petra Hemzalová a Tomáš Pavloň-Jony. /pokračování na straně 8/

V září náš čeká zahajovací schůzka, první družinovky a Den Křtin! * Hodnocení činnosti v měsíci červnu * Reportáže: 22. skautský tábor „Zlaté horečkyÿ, RR/OS herní odpoledne v klubovně, Jestřábi na vodě, Výlet skautské družiny Vlků „AQUA AERISÿ, Ještěrky skládají slib, Cyklistická schůzka vlčat „Ke Klostermanceÿ, Budín – 1. díl, RR expedice do Roháčů – 1. díl

s. m. r. k. 141/1

Hlásná trouba I. Naše nejbližší akce • KŘTINSKÁ 50 – akce pro všechny členy střediska i širokou veřejnost sobota 6. 10. 2012 „Naše středisko již tradičně spolupořádá s dalšími křtinskými spolky pochod Křtinská 50. Na kterou trasu si troufnete letos?ÿ Podrobnosti: na trasu vyrazí zdatní jedinci z jednotlivých družin, a to dle domluvy na schůzkách. Pro více informací se ptejte svých vedoucích. Celá akce je určena pro širokou veřejnost, pochodu se může zúčastnit kdokoliv. Petr Zapletal-Warden

II. Organizační • KONTAKTY NA VEDOUCÍ DRUŽIN 1. dívčí oddíl – šestka světlušek „Ještěrkyÿ – Michaela Brzobohatá, DiS. (mobil: 725 067 558, mail: [email protected]) – Nikola Matušková (mobil: 773 469 007, mail: [email protected]) 1. dívčí oddíl – družina skautek „Muchomůrkyÿ – Tereza Meluzínová (mobil: 732 709 186, mail: [email protected]) 1. smečka vlčat – Bc. Hana Drápelová (mobil: 776 674 969, 728 534 966, mail: [email protected]) – Ing. Zbyněk Drápela (mobil: 723 835 196, mail: [email protected]) 1. chlapecký oddíl – družiny skautů „Jestřábi a Vlciÿ – Jiří Pinďák (mobil: 721 060 507, mail: [email protected]) Kmen roverů a rangers – Bc. Tomáš Pavloň (mobil: 724 873 753, mail: [email protected]) Klub kmene dospělých „Oldskautiÿ – Bc. Vítězslav Crhonek (mobil: 776 171 053, mail: [email protected])

• PŮLROČNÍ PLÁN SKAUTSKÝCH AKCÍ

září 2012–únor 2013

Září – Skautská zahajovací schůzka, pátek 7. 9. 2012 – Zahajovací schůzky družin, v týdnu od pondělí 10. 9. 2012 – Den Křtin – skautský sobotní program „Skauti pro rodiče a dětiÿ, sobota 22. 9. 2012 s. m. r. k. 141/2

– Středisková rada, neděle 30. 9. 2012 Říjen – Křtinská „50ÿ – výšlap okolím Křtin po různě dlouhých trasách, sobota 6. 10. 2012 – Středisková rada, neděle 28. 10. 2012 Listopad – Mistr uzlování – tradiční závod pro všechny členy střediska, sobota 10. 11. 2011 – Holmesiáda – detektivně-pátrací hra smečky vlčat pro všechny členy střediska, středa 14. 11. 2012 nebo čtvrtek 15. 11. 2012 – Středisková rada, neděle 2. 12. 2012 Prosinec – Výroba vánočního dárku „Tajná činnost družinÿ – všechny družiny, během prosince 2012 – Mikuláš – akce RR, středa 5. 12. 2012 – Betlémské světlo: Cesta pro světlo do Vídně – akce pro RR a OS, sobota 15. 12. 2012 – Vánoční besídka, pátek 21. 12. 2012 – Středisková rada, pátek 21. 12. 2012 (po Vánoční besídce) – Betlémské světlo: Slavnostní předávání světla v křtinském chrámu, neděle 23. 12. 2012 – Betlémské světlo: Roznášení do křtinských domácností, neděle 23. 12. 2012 Leden – Tříkrálová sbírka – sociálně prospěšná akce, sobota 5. 1. 2013 – Středisková rada, neděle 3. 2. 2013 Únor – Skautský cestovatelský večer: 22. tábor a 6. roverská expedice, čtvrtek 7. 2. 2013 – akce pro širokou veřejnost, sledujte křtinský infokanál, www.krtiny.info a časopis Smrk – Dětský maškarní bál – akce pro děti a širokou veřejnost, předpokládaný termín je neděle 24. 2. 2013 (pro přesný termín sledujte křtinský infokanál, www.krtiny.info a časopis Smrk) – Středisková rada, neděle 3. 3. 2013 Toto je soupis předpokládaných větších akcí v první polovině skautského roku 2012–2013. Navíc budou probíhat ještě družinové akce. Informace o nich budou uvedeny ve Smrku nebo je děti dostanou na schůzce (formou letáčku, případně zápisu v deníku).

• STŘEDISKOVÉ RADY a SMRK Nejbližší středisková rada se uskuteční v neděli 30. 9. 2012 od 18.00 h v klubovně. Zváni jsou všichni členové rady a vedoucí družin. Uzávěrka příspěvků do Smrku je stanovena na pondělí 1. 10. 2012. Sumář termínů střediskových rad a uzávěrek Smrku na skautský rok 2012/2013 – zářiová SRJ, neděle 30. 9. 2012; uzávěrka Smrku, pondělí 1. 10. 2012 s. m. r. k. 141/3

– říjnová SRJ, neděle 28. 10. 2012; uzávěrka Smrku, pondělí 29. 10. 2012 – listopadová SRJ, neděle 2. 12. 2012; uzávěrka Smrku, pondělí 3. 12. 2012 – prosincová SRJ, pátek 21. 12. 2012 (po Vánoční besídce); uzávěrka Smrku, pondělí 31. 12. 2012 – lednová SRJ, neděle 3. 2. 2013; uzávěrka Smrku, pondělí 4. 2. 2013 – únorová SRJ, neděle 3. 3. 2013; uzávěrka Smrku, pondělí 4. 3. 2013 – březnová SRJ, termín bude upřesněn na únorové SRJ dle časových možností členů rady (je zde totiž kolize pravidelného termínu v neděli 31. 3. s Velikonočními prázdninami); uzávěrka Smrku, pravděpodobný termín bude pondělí 1. 4. 2013 – dubnová SRJ, neděle 28. 4. 2013; uzávěrka Smrku, pondělí 29. 4. 2013 – květnová SRJ, neděle 2. 6. 2013; uzávěrka Smrku, pondělí 3. 6. 2013 – červnová SRJ nebude. Termín odevzdání podkladů pro Smrk a Fénixe bude pravděpodobně v pátek 28. 6. 2012 (bude upřesněno na květnové SRJ). Prosím napište si termíny do svých diářů. Začátek střediskových rad bude v 18.00 h. Příspěvky do Smrku prosím zašlete nejpozději v den uzávěrky Víťovi na e-mail. Přijetí e-mailu si nechejte potvrdit! Příspěvky také vždy zasílejte v kopii Wardenovi ([email protected]) a Zbyňkovi ([email protected]). Ideálně noste příspěvky na střediskovou radu, kde si je Víťa převezme a může ihned zkontrolovat. Díky všem a vzhůru do nadcházejícího skautského roku. Petr Zapletal-Warden

III. Vyhodnocení „Fénixeÿ za červen 2012 1. pomoc středi- 2. grafický list 3. kronika 4. Smrk 5. měření sil 6. divoká karta Celkem sku (0–10 b) (0–10 b) (0–15 b) (0–10 b) (0–5 b) (0–10 b) (0–60 b) 1. vlčata 10,0 10,0 15,0 10,0 5,0 0,0 50,0 2.–3. Vlci 10,0 10,0 15,0 10,0 2,0 0,0 47,0 2.–3. Ještěrky 10,0 9,0 15,0 10,0 3,0 0,0 47,0 4. Jestřábi 9,0 9,0 14,0 10,0 4,0 0,0 46,0 5. Muchomůrky 9,0 0,0 0,0 6,0 1,0 0,0 16,0 Družina

Poslední měsíc mezidružinového klání Fénix byl napínavý do posledního okamžiku. Opět patří všem družinám pochvala za splnění úkolu „Pomoc střediskuÿ i dodání množství reportáží do Smrku. Stejně tak grafické listy z akcí družin neustále vylepšují svůj vzhled a na konci uplynulého skautského roku dosáhly nevídané úrovně, proto bude od následujícího ročníku hodnocení listů prováděno s pomocí konzultací s profesionální grafičkou (mé síly už na to totiž nestačí a všichni by pořád dostávali plný počet bodů :-)). Pořadím opět hýbalo Měření sil. Přípravu závodu měla v režii družina světlušek Ještěrky. A holky vymyslely opravdu pekelný úkol šitý jim doslova na tělo. Úkolem bylo na čas prolézat mezi příčkami žebříku. Všichni by jistě čekali, že malá tělíčka světlušek a vlčat musí být zárukou úspěchu, ale překvalivě se úkolu velmi dobře zhostili také skauti z družiny Vlků, kteří po náročném artistickém tréninku dokázali nemožné a měli druhý nejlepší čas (netuším tedy jak a kluci mi to budou muset ukázat). Vzhledem k jejich již rozměrnějším tělesným schránkám je to, dle mého, minimálně morální vítězství. Vítězům za měsíc červen gratulujeme. vedoucí družin a Petr Zapletal-Warden Galeony červen Celkem Ještěrky 2 10 G vlčata 0 15 G Muchomůrky 0 4G Jestřábi 1 16 G Vlci 3 10 G

s. m. r. k. 141/4

V pořadí již třetí ročník od obnovení mezidružinové soutěže, v loňském roce nazvané Fénix, je zdárně za námi a zbývá jej jen krátce shrnout. Z tabulky, která je uvedena níže, lze vyčíst kolik bodů jednotlivé družiny za každý měsíc získaly a jaké místo obsadily. Ještě než se vrhnete do pečlivého studování čísel, tak zde chci „vypíchnoutÿ hlavní pozitiva, která soutěž v minulém skautském roce přinesla. Velkým přínosem bylo výrazné zkvalitnění grafických listů, které se u všech družin během roku dostaly z úrovně „sesadíme dohromady pár fotekÿ až do stavu, kdy již bylo jejich provedení vyšperkováno obrázky, pěknými nadpisy a jinými vychytávkami. Hodnocení se díky tomu stalo ta náročné, že v posledních měsících listy zkoumala „porotaÿ několika osob a nezávisle na sobě jim přidělovala body. Vzhled listů tím dokáže zlepšit celkový dojem z naší nástěnky na náměstí a přitáhnout oko nejednoho kolemjdoucího. Druhým kladem bylo zvýšení úrovně kronik všech družin (jak vzhledově, tak i délkou a kvalitou zápisů). Poděkování zde patří všem členům družin v čele s vedoucími a kronikáři, kteří nejdenou na konci měsíce dolaďovali celkový vzhled kronik. Velké díky patří také rodičům i prarodičům našich nejmladších členů, kteří nezřídka přiložili ruku k dílu a na základě vyprávění zvládli poskládat a napsat pěkné zápisy, ke kterým pak děti např. domalovaly obrázky či nadpisy. Za několik let, až budou nynější generace listovat kronikami, bude právem na co koukat a vzpomínat. Stejně tak lidé, kteří navštíví naši klubovnu při různých akcích, jako je např. Den Křtin, se často dlouze zastaví u vystavených kronik a chválí jejich pečlivé vedení. Celkově mezidružinová bodovací soutěž pomáhá zvyšovat úroveň naší činnosti a všem, kteří se snaží o dobré umístění své družiny patří poděkování. A nyní již k celkovým výsledkům za uplynulý skautský rok. Celkové pořadí: 1. Smečka vlčat (480,0 b) 2. Družina skautů Vlci (478,0 b) 3. Šestka světlušek Ještěrky (477,0 b) 4. Družina skautů Jestřábi (469,0 b) 5. Družina skautek Muchomůrky (361,0 b) 09/2011 10/2011 11/2011 12/2011 1/2012 Družina 1. vlčata 45,0 (1.–2.) 50,0 (2.–3.) 47,0 (3.) 60,0 (1.) 45,0 (4.) 2. Vlci 44,0 (3.) 45,0 (5.) 48,0 (1.–2.) 58,0 (2.–3.) 47,0 (3.) 3. Ještěrky 45,0 (1.–2.) 49,0 (4.) 48,0 (1.–2.) 58,0 (2.–3.) 48,0 (1.–2.) 4. Jestřábi 43,0 (4.) 50,0 (2.–3.) 42,0 (4.) 57,0 (4.) 48,0 (1.–2.) 5. Muchomůrky 40,0 (5.) 51,0 (1.) 17,0 (5.) 32,0 (5.) 40,0 (5.) 2/2012 3/2012 4/2012 5/2012 6/2012 Celkem 46,0 (2.) 46,0 (4.) 47,0 (2.) 44,0 (3.–4.) 50,0 (1.) 480,0 (1.) 48,0 (1.) 49,0 (1.) 44,0 (5.) 48,0 (1.) 47,0 (2.–3.) 478,0 (2.) 44,0 (3.–4.) 47,0 (3.) 48,0 (1.) 43,0 (5.) 47,0 (2.–3.) 477,0 (3.) 44,0 (3.–4.) 48,0 (2.) 45,0 (4.) 46,0 (2.) 46,0 (4.) 469,0 (4.) 39,0 (5.) 36,0 (5.) 46,0 (3.) 44,0 (3.–4.) 16,0 (5.) 361,0 (5.)

I ve skautském roce 2012/2013 bude probíhat mezidružinová soutěž Fénix. Pravidla budou téměř stejná jako v roce předešlém. Změn doznají pouze některé body, ve kterých bude zpřesněno hodnocení a zavedeny některé nové pložky v bodování, na základě toho, co jsme např. v klubovně v minulém roce vylepšili (jako příklad lze uvést zařazení bodu vynesení koše na tříděný odpad a jeho roztřízení do obecních kontejnerů). Podrobná pravidla již vedoucí dostali na svůj e-mail. Stejně, jako v loňském roce bude mít vítěžná družina v daném měsíci možnost čerpat dotaci na svou akci ve výši 50 Kč/osoba. Takže snaha členů povede k tomu, že mohou vyrazit na lepší výpravu. Všem družinám přejeme hodně píle a štěstí v dalším ročníku soutěže. vedoucí družin a Petr Zapletal-Warden

s. m. r. k. 141/5

IV. Různé • Soutěž Vesnice roku 2012 Naše obec se v tomto roce, po dohodě Úřadu městyse Křtiny a místních spolků, zapojila do soutěže Vesnice roku, kterou již od roku 1995 pořádá Spolek pro obnovu venkova ČR a další organizace, vč. několika ministerstev a Kanceláře prezidenta republiky. Cílem této soutěže je snaha povzbudit obyvatele venkova k aktivní účasti na rozvoji svého domova, zveřejnit rozmanitost a pestrost uskutečňovaní programů obnovy vesnic a upozornit širokou veřejnost na význam venkova, stejně jako snaha vyzdvihnout aktivity obcí, jejich představitelů a občanů, kteří se snaží nejen zvelebovat svůj domov, ale rozvíjejí i místní tradice a zapojují se do společenského života v obci. Ve čtvrtek 14. 6. 2012 mezi 13.15 h a 15.15 h k nám zavítala hodnotící komise. Den na to pak proběhlo oficální vyhlášení výsledků v nedalekém Krásensku. A Křtiny si v konkurenci ostatních vesnic nevedly vůbec špatně. Získali jsme tzv. Duhovou stuhu, což je cena naděje pro živý venkov, která je udělována obci s bohatým kulturním a společenským životem. Podle komise se toho v naší obci děje opravdu hodně a velmi oceňovali zapojení všech spolků a množství lidí z obce do jejího společenského dění. Jak napsal Petr Švenda v Křtinském zpravodaji „na prvňáčka je to dobrý výkonÿ. Více o soutěži Vesnice roku lze nalézt na http://vesniceroku.cz. za křtinské skauty Petr Zapletal-Warden • Poděkování Děkujeme Úřadu městyse Křtiny a panu starostovi Františku Novotnému za návrhy, pomoc a vstřícné jednání při zajišťování dotace z Jihomoravského kraje na opravu kůlen za Společenským domem městyse. Děkujeme všem vedoucím a roverům i roverkám za obětavou práci a čas, který skautingu a vedení dětí věnovali při přípravě a realizaci letošního 22. skautského tábora „Zlaté horečkyÿ. Děkujeme také všem ochotným rodičům a příznivcům střediska za jejich pomoc při přípravě tábora, jeho stavbě či bourání. Děkujeme panu Rostislavu Ševčíkovi za zapůjčení vozíku, opravení kolíků, nabroušení nožů, věnování prutů. Děkujeme panu Lukáši Sotolářovi za poskytnutí automobilu a pomoc s odvozem bagáže a vybavení mladších účastníků letošního tábora. Děkujeme panu Františku Meluzínovi za jeho sponzorský dar prken na postele. Děkujeme panu Pavlovi Říhovi za sešroubování a opracování postelí. Děkujeme panu Martinovi Urbanovi za zapůjčení palet. Děkujeme babičce našeho vlčete Jakuba Vynánka-Kutila za dar stanové plachty na podsadový stan.

Živá kronika Hodnocení měsíce června 1. dívčí oddíl – šestka světlušek „Ještěrkyÿ: V červnu jsme měly celkem tři schůzky. Na první jsme hrály hry v klubovně a tvořily květiny z papíru, na další jsme skládaly sliby na Kamence a poslední schůzka, závěrečná, byla v Jedovnicích u rybníka. Kde jsme se koupaly, hrály hry, vyhodnotily a shrnuly celý rok. s. m. r. k. 141/6

Celoroční soutěž vyhrály Lůca, Zůza, Sára a Srdíčko. Čeká je výlet, pravděpodobně do Laa. Jednu sobotu jsme také vyrazily na výlet, měly jsme jít lézt do Rudického propadání, bohužel počasí nám nepřálo. Tak alespoň s těmi, co se nebály pár kapek deště, jsme vyrazily na vycházku. Prohlédly jsme si propadání, vymetly snad všechny kaluže a vycházku jsme zakončily u Jedovnického rybníka, pořádnou zmrzlinu. A pak už hurá na tábor, užít si prázdniny a v září se budu těšit. Informace o činnosti a fota z akcí najdete též na webu www.skautkykrtiny.ic.cz. Michaela Brzobohatá-Míša, Nikola Matušková-Broskvička 1. smečka vlčat: V červnu měla vlčata čtyři schůzky. Všechny byly svým způsobem speciální. První byla kutilská, druhá s rodiči, třetí cyklistická a poslední závěrečná spojená s hledáním pokladu. Jak už názvy schůzek napovídají věnovali jsme se nejrůznějším věcem. Na kutilské schůzce se vlčata dozvěděla něco o nářadí, zkusila si pověsit obrázek, pověsit garnýž, rozdělat sádru, přilepit práh a ve volných chvílích skládala z Merkuru. Na schůzce s rodiči bylo vlčat málo, protože zrovna probíhal školní výlet, zato přišlo dost rodičů. Vlčata připravila občerstvení – grilované klobásky se zeleninou. S rodiči jsme si povídali o táboře a naši maugliové hráli s vlčaty spousty her. Na cyklistické schůzce jsme vyrazili ke studánce Klostermance. Zkusili jsme si i jízdu zručnosti, pomalosti i terénem. Na závěrečné schůzce nazvané „Vpád džungleÿ jsme objevili poklad a uzavřeli naše celoroční dobrodružství s Mauglím a jeho přáteli. Na poslední schůzce jsme také vyhodnotili celoroční bodování. V celoročním bodování byl 1. Džuďák, 2. Upír, 3. Sinuhet. Nejlepší účast na činnosti měli Maršmeloun, Džuďák a Spide. V červnu byla účast na činnosti 76,0%. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách http://vlcatakrtiny.ic.cz. Hanka-Mihanka a Zbyněk-Náčelník 1. chlapecký oddíl – družina skautů „Jestřábiÿ: Červen byl veleúspěšný měsíc. Jednak pro vedoucí, jelikož zdárně dokončili zkoušky, tak i pro zlatokopy, kteří zdárně pokračovali k cestě do Dawson City. Zbynďovci mají již jen čtyři pole před sebou, což znamená, že nejspíše do Dawson city dorazí těsně před táborem. Jestřábi měli v červnu jednu oddílovku, jednu družinovku, sobotní plavbu po Zukalově rybníčku a Závěrečnou schůzku. Na akcích jsme se především zaměřovali na postup po mapě a program byl již poněkud volnější s očekáváním tábora. Celková účast byla 72,5%. Někteří Jestřábi se zúčastnili také nakládání a stavěčky, která pro kluky probíhala již od 29. 6. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách http://skautikrtiny.ic.cz. Jiří Pinďák a Václav Ševčík 1. chlapecký oddíl – družina skautů „Vlciÿ: V posledním měsíci skautského roku se Vlci sešli na čtyřech akcích. Byly to dvě oddílové schůzky, jedna družinová a družinový výlet do Vyškova „AQUA AERISÿ. Na první schůzce Vlci upravovali nástěnku na náměstí což byl jejich úkol do soutěže Fénix. Dali si záležet a zejména zkřížené šípy se na nástěnce dobře vyjímaly. Závodem do soutěže Fénix byl „Žebříkÿ. Závod vymyslely světlušky a byl zejména pro vzrostlejší jedince hodně náročný. Za úkol bylo prolézt co nejrychleji sedmi otvory v žebříku položeném na zemi. Pozoruhodný výkon dosáhl Jurda, který to zvládl za necelých 13 sekund. Akcí měsíce byla pro Vlky výprava „AQUA AERISÿ. Byla odměnou za dobré výsledky v soutěži Fénix. Podívali se na rozhlednu Chocholík u Drnovic, navštívili letecké muzeum ve Vyškově a hlavně si skvěle zařádili na koupališti ve Vyškově. Jurda s Eskymem si tam splnili šest bodů do odborky Plavec a všichni si jak zaplavali tak si užili divoké řeky či toboganu.

s. m. r. k. 141/7

Na schůzkách se hodně hrály hry do etapové hry „Zlatá horečkaÿ a hlavně se postupovalo po mapě v cestě na Klondike. Jedna parta Vlků se dokonce dostala do čela a druhá parta končila skautský rok na třetím místě. V celoročním bodování se na medailových místech umístili dva Vlci. Na prvním místě Eskym a na třetím místě Jurda. V mezidružinovém soupeření skončili Vlci druzí. Účast na činnosti byla 69,2%. Na všech akcích byli Eskym a Pepa. Vůbec se neukázali Šrek a Opičák. Bližší informace o naší činnosti můžete najít a fotografie si prohlédnout na webových stránkách http://skautikrtiny.ic.cz. Eskym, Lukin, Zbyněk-Náčelník

Reportáže z proběhlých akcí 22. skautský tábor „Zlaté horečkyÿ

pátek 30. 6. –14. 7. 2012

/dokončení ze strany 1/ Letošní již 22. skautský tábor byl v mnohém přelomový. Poprvé za 22 let naší obnovené existence bylo na táboře přes 30 dětí mladších 15 let, dokonce 35. Od toho se odvíjely mnohé změny a vylepšení na našem táboře, jelikož jsme jej museli hlásit na krajské hygienické stanici jako zotavovací akci. Kromě již standardního vybavení (indiánských stanů týpí, jídelny, sauny, sklípku, umývárny, kuchyně a latrín), jsme nakoupili novou polní umývárnu, nádrž na pitnou vodu a další díl hangáru, abychom se dovnitř do jídelny všichni vlezli. Také jsme letos postavili rekordní počet týpí a to 11. Celý tábor se začal stavět již 22. 6., kdy jsme dovezli táborové vybavení a postavili první velké stavby (kuchyň a jídelnu). V sobotu přijeli další pomocníci a mnoho rodičů, kteří nám pomohli postavit velkou část tábora. Ve zbylých dnech jsme dolaďovali různé dodělávky a také vázali Ruské kolo – táborovou dominantu. V pátek 29. 6. dojel 1. chlapecký oddíl na stavěčku a zařídil si týpí a pomohl nám s nejrůznějšími pracemi. Další den, dorazili všichni zbylí účastníci a dali se do zařizování vlastního obydlí. A potom už se tábor rozběhl. Hned první den jsme se dozvěděli od tajemného Johnyho Stewarta, že na Klondiku bylo nalezeno zlato a my se rozhodli podstoupit tuto namáhavou cestu a zkusit štěstí a nálézt jej také. V jednotlivé etapy byly motivovány skutečnými příběhy a úseky cesty zlatokopů na Klondike. Začínali vyplutím parníku ze San Francisca do přístavu Dyea, odtud do průsmyku Chilcoot, kam museli vynést své vybavení a nakonec po jezerech a řece Yukonu doputovali do Dawson city. V průběhu tábora nás kromě přítele Johnyho Stewarta navštívil také Starý Greenwood, který ale byl z naší přítomnosti velmi rozladěn a dokonce vjel do tábora na koni a unesl naši roverku Adélu Matuškovou. My se ji vydali hledat, ale bez koní bychom je těžko dostihli, a tak jsme si je půjčili nahoře na ranči Kopaniny. Ádu jsme osvobodili. Za tento hrdinský čin nás Johny Stewart odměnil svým pokladem a daroval nám sekery (pro každou družinu jednu) a pro každého jednotlivce jednu zlatou cihličku. Po odjezdu mladších účastníků (v neděli 8. 7.) se s námi Johny Stewart chtěl znovu sejít a podělit se o informace o jezeru Překvapení, což je bájné jezero, jehož dno je zcela pokryto zlatými valouny. Když jsme v deset hodin večer čekali na signál, nic nepřicházelo. Nakonec s řinkotem padal do tábora kýbl a my pospíchali za jeho zvukem. Nad táborem jsme objevili parťáka Johnyho Stewarta, který byl oběšený a na sobě vzkaz od Starého Greenwooda, který jej zabil a sebral nám mapu k jezeru Překvapení. O pár dní později se nám podařilo vypátrat, kde se nachází srub Starého Greenwooda a chtěli jsme si přijít pro mapu. Když jsme se připlížili až ke srubu, uviděli jsme Johnyho Stewarta, který chtěl Greenwooda společně s námi překvapit. Ale chvíli na to zazněl výstřel a my viděli Johnyho Stewarta padat k zemi. Greenwood pak na chvíli zmizel a Makča se nenápadně vetřel k jeho srubu a sebral mu mapu ze stolu. A pak jsme jen rychle utíkali. Zaslechli jsme ještě několik výstřelů. s. m. r. k. 141/8

I když jsme měli mapu, pořád jsme ji nedokázali rozluštit. Další den jsme se od Johnyho Stewarta dozvěděli, že ho Greenwood vážně zranil a zanechal nám klíč k mapě a cestě k jezeru Překvapení. Když jsme se tam vydali, nalezli jsme hrob Johnyho Stewarta a spousty zlata ve studánce a další upomínkové předměty. Kromě etapové hry proběhla také přednáška našeho oldsakuta Petra Švendy-Kulicha o hvězdách a my si mohli názorně prohlédnout měsíc, Saturn a Mars v dalekohledu. Podařilo se nám zprovoznit Ruské kolo, na kterém se všichni povozili. Projeli jsme se na koních. Byla nám ukradena vlajka, ale naši skauti ji získali zpět. Byli jsme se koupat a jezdili na kajacích i raftu. Vyzkoušeli si vaření bez použití nádobí v tzv. Setonově hrnci. Ochutnali orientální jídlo z moučných červů. Někteří skauti a skautky byli v indiánské sauně. To je jen výběr z té celé řady zážitků, znalostí a zkušeností, které si naši účastníci odnesli domů. Doufáme, že se všem účastníkům tábor líbil, protože jejich nadšení je naše jediná odměna za zhruba půlroční usilovnou práci. Za sebe mohou říci, že se tábor vydařil a už se těším na další tábor, který tu bude za rok. A kdopak ví, třeba už na jiném místě. Jiří Pinďák (hlavní vedoucí tábora)

RR/OS herní odpoledne v klubovně

neděle 10. 6. 2012

Kolem 16 h započala se v klubovně akce zvaná sice „herní odpoledneÿ, ve skutečnosti bylo však jejím hlavním cílem začít s digitalizací kronik. V této fázi celého „projektuÿ jich jednoduše co nejvíc nafotit pro pozdější zpracování. Hry měly být pověstnými koláči po práci, světlem na konci temné komory, limonádou pro vosy. Přes nečekaně nehezké červnové počasí jsme se v klubovně pozdravili jen tři – Kulich, Vašek a starší syn mého otce. Nachystali jsme tedy mísu koláčů (stolní hokej – šprtec), aby odměna byla pěkně na očích. Dále jsme nachystali dva stativy, na ně dva digitální foťáky s blesky, pod ně bílé kartony, na ně dvě kroniky, pod ně . . . už vlastně nic:) A začalo se fotit. Kulich nám předvedl jak na to, vyfotil nejtlustší kroniku a odběhl za jinými povinnostmi. Stejně nás bylo na dva foťáky moc. Činnost to na první pohled náročná nebyla – uložit otevřenou kroniku mezi čtyři body vyznačené na kartonech tužkou, čas od času překontrolovat ostrost obrázků, jinak jen otáčet stránky a mačkat spoušť. Ještě že jsme s Vaškem tak malí . . . Ne, vůbec nás z toho nebolela záda. A ne, vůbec jsme z toho neměli otlačená kolena:) Na chvilku nakoukl do klubovny i Zbyněk, to už jsme ovšem pomalu končili, však jsme už měli fest nablikáno:) Nafotili jsme tuším 13 kronik, těch nejdůležitějších, což je přibližně neco mezi třetinou a polovinou z počtu všech, které na středisku máme. Závěrem jsme ještě sehráli jedno přátelské utkání ve šprtci, sbalili věci a Vaškovým povozem rozvezli je i sebe v prudkém dešti domů. Víťa

Jestřábi na vodě

sobota 16. 6. 2012

Sešli jsme se u Drápelů. Tam jsme si vzali loďky a šli jsme k novému křtinskému rybníku. Zahráli jsme si tam různé hry, jako třeba že jsme museli doplout na druhý břeh, aniž by nás trefili balónkem, nebo závod, který spočíval v tom, že jsme museli vyplout z Pirátské zátoky a doplout až k betonovému sloupu a přirazit k němu. Nakonec jsme měli velkou vodní bitvu. Potom Zbyňa spadl do vody a převrhl mně loď a jak Vítek viděl, že k němu Zbyňa taky plave, tak radši skočil do vody sám. Pak jsme šli ven z vody a převlékli jsme se a potom jsme odnesli loďky zpátky ke Drápelům a tam jsme si obodovali V. P., dali pokřik a šli jsme domů. Balů (z kroniky přepsal Hroch)

s. m. r. k. 141/9

Výlet skautské družiny Vlků „AQUA AERISÿ

neděle 17. 6. 2012

Sešli jsme se u Drápelů na akci, kterou jsme měli jako odměnu za Fénixe. V čas srazu zde byl jenom Pepa a Eskym, protože Křižák a Jurda zaspali. Protože jsme byli jenom čtyři tak jsme jeli autem. Cestou jsme se stavili na novou rozhlednu Chocholík u Drnovic. Rozhledna měla 144 schodů a v odhadu byl nejlepší Křižák a Jurda. Po rozhledně jsme se vydali do muzea. Nevěděli jsme přesně kudy a tak jsme se dostali na bleší trh. Potom jsme zjistili že se zde pořádají častěji. V muzeu jsme si prohlédli části zřícených letadel, české i zahraniční letadla, vrtulníky a různá děla. Po prohlídce muzea jsme jeli do bazénu. Bylo nám velké vedro a tak jsme byli rádi, že už jsme ve vodě. Nejdřív jsme plavali 200 metrů do odborky plavce. Potom jsme lovili puky a skákali šipky. Později jsme si zařádili na skluzavce, ve vodním víru a byli jsme i na tobogánu. Po plavání jsme si ještě dali menší občerstvení. Koupili jsme si zmrzlinu a nebo párek v rohlíku. Na závěr jsme se stavili s Pepou do supermarketu pro rohlíky a Jurda a Pepa si ještě koupilizmrzlinu. Po té jsme jeli domů. Bylo to super! Eskym

Ještěrky skládají slib

úterý 19. 6. 2012

Sešli jsme se u klubovny, tak jak na obvyklou schůzku. Ovšem dnes nebude jen tak obyčejná. Všichni jsme přišli v krojích a pro nováčky je dnes velký den. Ještě rychle plníme v klubovně úkol do Fénixe – prolézání žebříkem a pak už bereme vlajky a vyrážíme na Kamenku. Je vedro na padnutí, ale holky s vyplazenými jazyky hrdě zdolávají kopec. A už je zde zasloužený odpočinek v chládku kamených zdí. Přichystáme slavnostní oheň, poslední úprava krojů a sláva začíná. Slibují Mali, Srdíčko, Sára, Zuzka, Lenka, Klárka, Áďa, Tužtička a Julča. Zelenka, Beruška, Terka a Lucka pomáhají s držením vlajky a udržují oheň. Všechny nováčky s nadšením vítáme, teď již oficiálně, mezi sebe. Vedro je neúnosné, sundaváme kroje a vrháme se na špekáčky. Jen se po nich zapráší. Mezitím co holky hledají po lese dopisy, v nichž každá nejde nášivku ještěrky, objeví se na zdi Kamence kouzelná lucerna, kterou jsme nedopatřením během roku ztratili. Velká světluška nám jí s díky posílá, a s ní i plamínek světýlka, kterým už od teď každá světluška bude svítit ostatním lidem. Rychle po sobě uklízíme a, i když se nám nechce, vyrážíme k domovům. Michaela Brzobohatá-Míša

Cyklistická schůzka vlčat „Ke Klostermanceÿ

středa 20. 6. 2012

Jedna z červnových schůzek byla cyklistická. Sešli jsme se s koly u klubovny a nejprve se pustili do testování kol a drobných závodů. Závodili jsme ve slalomu, jízdě rychlosti i pomalosti. Maršmeloun si doma zapomněl přílbu a tak se pro ni musel vrátit. Apík zase přišel bez kola a tak musel po první části jít domů. Vyrazili jsme totiž na vyjížďku ke Klostermanově studánce. Bylo hrozné dusno, ale přesto většina vlčat šlapala do pedálů ostošest. Jen Hanka se Skejťákem jeli pořád poslední. Skejťák si totiž těsně před schůzkou dal výlet na kole s rodiči a byl unavený. Větší zastávku jsme měli u ranče pod vysílačem, kde jsme si prohlédli koně a muflony. U Klostermanovy studánky jsme si odpočinuli, osvěžili se ve studánce a také si přečetli další příběh z Mauglího kroniky. Potom jsme si zahráli hru podle tohoto příběhu. Vlčata měla za úkol vcítit se do myšlení ostatních a zvolit si zvíře o němž si myslela, že si jej zvolí co nejvíce ostatních. Na pokyn měla poslepu vydávat zvuk jako zvolené zvíře a chytit se za ruce se všmi kdo vydávají zvuk stejného zvířete. Většina vlčat myslela na vlky a krásně vyla. Hra se vydařila. s. m. r. k. 141/10

Zpáteční cesta byla o poznání rychlejší. Hlavně sjezd z Habrůvky po pastvinách až na Sluneční vrch byl úžasný. Tuto vydařenou schůzku jsme ukončili na náměstí ve Křtinách pokřikem a předáním vlčat jejich rodičům. Zbyněk-Náčelník

Budín – 1. díl

neděle 5. 8.–pátek 10. 8. 2012

Pravidelný čtenář smrčího plátku se možná ještě upamatuje na skromnou reportáž z jarní cyklovýpravy na rozhlednu Alexandrovku, zakončenou zvoláním: „Takže někdy příště Budapešť?ÿ. Nuže nebyla to slova planá, pronesena jen tak nazdařbůh v opojení v důsledku pokoření drsných 25 km, jak by si někdo mohl myslet, nýbrž slova prorocká, jež byla počátkem srpna naplněna. Ale pojďme pěkně popořádku. Prvotní idea vznikla někdy během dubna, v autobusu, vyslechnutím příběhu těch, kteří sice také jeli, ale nedojeli. Nahlas poprvé zazněla, jak jsem již naznačil, na oné výpravě na Alexandrovku v okolí Adamova. Na další cyklovýpravě (vrch a rozhledna Babí lom – akce pro horolezce s koly na hřbetě:)) se stala plánem hodným uskutečnění, jehož realizaci jsme si brzy nato napevno potvrdili. Další příprava byla pozvolná. Začátkem července nám, po ležérní mailové komunikaci, vykrystalizovala konečná sestava – Jony a já, doplněni neskautem, však o to víc chrabrým cyklistou, Radkem Šíblem z Březiny. Obecně zájem o akci u RR/OS moc velký nebyl, škoda, saláti. Třeba nás bude za rok víc, i díky této success story;) V druhé půli měsíce jsme se dvakrát sešli nad kofolou, naplánovali velmi zhruba trasu, rozmysleli vhodné vybavení, naučili se rakousky, slovensky, maďarsky (pro jistotu ještě základy esperanta, čert ví, na jaké nadšence člověk na cestách narazí) a tak podobně – zkrátka odbyli jsme si takovou tu drobnou, nudnou agendu, bez které se žádná pořádná akce neobejde. Po celou tu dobu nás naplňoval optimismem pohled na výškový profil trasy:) V neděli 5. srpna ve 13 h jsme vyrazili (plus akademická desetiminutovka k tomu, ano, přiznávám, jsem vinen, začal jsem balit o půl jedné a ještě bych býval rád spal). Naše vrchovatě naložená kola vypadala opravdu démonicky, důmyslné uchycení např. spacáků bylo vizuální nirvánou. Postupem času se nám je podařilo vylepšit až do takové míry, že nám z kol prakticky skoro nic během jízdy nepadalo:) První neúspěch na sebe nenechal dlouho čekat, Jonyho kolo značky Favorit se zaleklo „březiňákuÿ a pár metrů za značkou konce Křtin shodilo řetěz. Kdybych věřil na znamení, tak to bylo dozajista znamení. V Březině se k nám připojil Radek a s tropickým sluncem v zádech jsme se vydali známou cestou do Brna. U Vojenské nemocnice jsme se napojili na tzv. Jantarovou stezku, po které jsme měli bezpečně doputovat až do Vídně. No, měli. Poprvé jsme zabloudili už v městské části Brno-Komárov, podruhé někde kolem Heršpic. Za toto druhé bloudění jsme byli odměněni popálením od zvrhlých hluchavek (rozuměj kopřiv) a drobnou svačinkou složenou z kyselých špendlíků. Jakmile jsme však stezku znovu objevili, už jsme se jí drželi jako klíšťata a jen s jednou zastávkou, na kofole v Židlochovicích, šťastně jsme dosáhli hraničního přechodu Hevlín. To bylo už kolem osmé hodiny večer, takže jsme po konzultaci s mapou našli nejbližší lesík, zamířili k němu a nachystali nocleh. „Drobnýmÿ nedostatkem byla blízkost tzv. Hevlínského jezera, což je dozajista krásná PP – přírodní památka – mokřad s vodními ploškami, bohatým keřovým patrem, výskytem chráněných druhů obojživelníků a početnou avifaunou (už se však smrákalo, takže jsme ničehož z toho neviděli, maximálně to patro křoví). Co ale na Wikipedii nenajdete, a že jich tam je nekecámpřehršle, jsou komáři. Odhadem největší komáří kolonie ve střední Evropě, možná i v naší sluneční soustavě. Stavbu stanu, přípravu jídla, prostě všechny činnosti, jsme prokládali variací na tanec svatého Víta (Saltarínky by na nás v tu chvíli neměly ani v nejlepší formě:P), jak jsme se snažili otravný hmyz odpudit dál od naší lahodné krve. Za neutuchajícího bzukotu komárů jsme se tedy nakonec odebrali do říše snů, během nichž se nám v nohou rozpouštělo 99,03 najetých kilometrů. Ráno jsme přejeli hranice a přes první rakouské město, Laa an der Thaya (pro ne-němčináře Láva nad Dyjí), pokračovali zemědělskou krajinou na Vídeň. Opět bylo ukrutné horko a někteří už začínali být spálení. Dopoledne probíhalo jinak poklidně, poobědvali jsme na kraji háječku s vyhlídkou na nějaké umělecké dílo zasazené do krajiny (v podstatě tmavá krychle v poli:)). Viděli jsme takových s. m. r. k. 141/11

několik. Čeho jsme ale viděli nejvíc byly větrné elektrárny, farmy větrných elektráren, moře větrných elektráren – opravdu nechutné. Tu z ničeho nic nás překvapil první vážný defekt. Jonymu prasknul jeden paprsek výpletu zadního kola a tím pádem se mu také udělala pořádná osmice. Naštěstí se nezvětšovala, takže i s tímto hendikepem pokračoval dál. Pomalu jsme se blížili k Vídni, čili byl nejvyšší čas se ztratit, protože dnešek zatím v tomto ohledu za včerejškem notně zaostával:) To se nám díky laxnímu značení lehce podařilo a tak jsme na vídeňské předměstí dorazili kolem až půl osmé, do centra už pak jen intuitivně, za tmy a sílícího větru (vypadalo to na solidní bouři). ( Pokračování příště, možná přijde i világoš . . . ) Víťa

RR expedice do Roháčů – 1. díl

úterý 28. 8.–1. 9. 2012

Zacinkala tramvaj, které se speciálně v tomhle městě říká šalina. Někteří možná tuší, že slovo vzniklo z německého „elektrische linieÿ, protože městská německá menšina se v minulosti blížila spíše většině nebo měla v Brně minimálně společensky navrch. Ten, kdo by v šalině jel a podíval se doprava přes zaparkovaná auta, směrem na jihozápad, by viděl otevřené kavárenské okno, kde se s prudce pohnula lidská hlava. Vypravěč se otočil zpět od okna, kde ho odpolední provoz vytrhl z proudu myšlenek, prohlédnul od shora dolů papír, na kterém se písmo zdvihalo jakoby podél kladné přímky nahoru, a pokračoval v psaní . . . Rok se s rokem sešel a byl opět čas na tradiční roverský výpad ze Křtin do širého světa. Abychom tento rok byli originálnější rozhodli jsme se, že vyrazíme do Roháčů, neboli Západních Tater, na které jsem měl ty nejlepší reference. Považte: Ty nejvyšší vrcholy, které jde zdolat bez horských vůdců, v okolí se pohybující tlupy medvědů, husté lesy a strmé skály, záchranný systém zahrnující i účast vrtulníku, hranice s Polskem, borůvková sezóna v plném proudu, halušky a ovčí sýr a další zajímavé věci. Mnozí roveři navíc už v minulých letech slintali po zahraniční zkušenosti na podobné akci. První plány zahrnovaly přenos všech věcí s sebou a každý den nocování v jiné turistické kolibě (tj. ovčácké provizorní chýši). Ovšem tuto variantu trochu kazil fakt, že spaní ve většině z nich je v rámci TaNaPu přísně zakázáno a bohatě pokutováno. Po zkoušení mnoha jiných modelů jsem konečně našel na internetu onu zaprášenou, pavučinami obalenou zmínku o zastrčeném polodivokém kempu přímo v podhůří Roháčů, a co více i s přiloženým číslem na pevnou linku. Už samotné složení onoho čísla dávalo tušit, že tato linka byla jednou z prvních na Slovensku, ale navzdory tomuto faktu se do telefonu neozval skřehotavý bezzubý hlas, ale mladé, dívčí, lehce znuděné „hej?ÿ. Po několika pokusech jsem pochopil, že více než jednoslovnou odpověď ze sluchátka nedostanu, přesto jsem zjistil zásadní informace – že kemp oplývá elektřinou, vodou, místem pro stany a ačkoliv zastrčený, slyšeli už o měnové reformě a platí se v něm eury. Kemp měl velice výhodnou polohu, která umožňuje cestování po velkém území, bohužel se ukázalo, že doprava autobusem bude komplikovanější, jelikož v oněch končinách jezdí jedna linka kolem osmé hodiny, druhá kolem šestnácté hodiny, a třetí v neděli. Zastávky byly také uzpůsobeny k tomu, aby v nich cestující mohli sedět i dlouhé hodiny, vařit, spát nebo s nadějí v oku vyhlížet vytoužený dostavník. Řekl jsem si tedy, že bude lepší se v Liptovském kraji spolehnout na své vlastní nohy. Mezi sedm statečných, kteří se rozhodli obětovat čas i finance patřili: Štófa, Hroch, Jony, Terka, Míša, Áďa a Zuzka. Část vybavení jsme si půjčili ze střediskového skladu a nic už nám tedy nebránilo vyrazit za horizont. ( Pokračování dobrodružství už za měsíc ve vašich trafikách.) Jony

S. M. R. K. je měsíčník, který vydává Junák – svaz skautů a skautek ČR, středisko 623.18 Křtiny – pro svou vnitřní potřebu. Je distribuován zdarma reg. členům střediska. Číslo 141, ročník 15., vyšlo 4. září 2012 ve Křtinách v nákladu 80 výtisků.

s. m. r. k. 141/12