Left.gif (10785 bytes)
Midlle.gif (12243 bytes)
Right.gif (10788 bytes)
PAMĚŤOVÝ TEST UČENÍ: SOUČASNÉ NORMY PRO DĚTI VE VĚKU 9–14 LET AUDITORY VERBAL LEARNING TEST: COMPREHENSIVE NORMS FOR CHILDREN 9–14 YEARS OLD Marek Preiss1, Jana Motejlková2, Irena Janů2, Eva Kolárová2 1Psychiatrické
centrum Praha poradna pro Prahu 5
2 Pedagogicko-psychologická
SOUHRN Práce je věnována zpřesňování norem pro Paměťový test učení u dětí ve věku 9–14 let. Autoři prezentují normy získané na souboru 550 pražských dětí, zvlášť pro chlapce a dívky, údaje o druhu chyb, percentilové normy a korelace k vybraným parametrům. Klíčová slova: paměťový test učení, děti, normy SUMMARY Paper presents norms for Auditory Verbal Learning test in children 9-14 years old. Data have been collected in Prague sample (N = 550) of boys and girls. Categories of errors, percentile norms and correlations to selected parametres are also presented. Key words: Auditory Verbal Learning Test, children, norms
Úvod Paměťový test učení je klinicky nenáročný, praktický a snadno administrovatelný. Je považován za neuropsychologickou zkoušku. Navazuje na původní práci Reye (1958), na jeho Sluchově-řečový test učení (Auditory-Verbal Learning test, zkratka AVLT, popř. RAVLT). Postihuje schopnost verbálního učení, křivku učení, dva druhy chyb a učení po interferenci. Paměťový test učení jsme publikovali s výsledky u 182 dětí v roce 1998. V roce 1999 vydala Psychodiagnostika manuál pro práci s českou verzí testu (Preiss, 1998 a 1999). Test je používán také u dospělých. Princip testu je jednoduchý – pacientovi čteme ve stejném pořadí 5krát seznam slov (celkem 15) a vždy žádáme, aby vybavil co nejvíce slov si zapamatoval. Očekáváme rostoucí křivku učení. Po pátém pokuse následuje sada jiných slov jako distrakce a poté dotaz na slova prezentovaná v prvních pěti pokusech. V klinické praxi posuzujeme krátkodobou paměť ze sumy pokusů I-V, schopnost odolávat rušení z pokusu VI, dlouhodobou paměť z oddáleného vybavení po 30 minutách, schopnost učení, eventuálně kolísání pozornosti z vyrovnanosti křivky pokusů I-V, kvalitu zapamatování podle počtu a druhu chyb. Chyby jsou dvojího druhu - opakování a distorze. Opakování znamená, že dítě opakuje již jednou správně vybavené slovo. Distorze znamená novotvar, který v examinátorem prezentované sadě slov není, tj. jde o konfabulaci. Normy pro výkonové a částečně i pro neuropsychologické testy se mění, vznikají obsáhlé publikace věnované pokrokům ve vývoji norem (Mitrushina et al., 1999; Spreen a Strauss, 1991). Normy pro dětskou populaci jsou však ještě obtížněji získatelné než pro dospělé. Tato práce je věnována rozšíření původních norem zvětšením původního souboru (z N = 182 na N = 550) a dalším zlepšením pro klinickou praxi – percentilovým skórům a korelacím k některým ukazatelům. Soubor a metodika Pro potřebu výzkumu jsme provedli náhodný výběr 14 pražských základních škol. Z každého pražského obvodu byly vybrány losováním 1–2 školy, z jednoho největšího obvodu školy tři. Z každé školy byly vybrány děti, které v době testování byly stanovenému věku nejblíže. Kritériem byl věk (9, 10, 11, 12, 13, 14 let). Vyšetření dětí proběhlo v letech 1996–2000. Celkem bylo vyšetřeno 550 dětí, z toho 269 chlapců (48,9 %) a 281 dívek (51,1 %). Vyšetření proběhlo v době školního vyučování. Základní parametry souboru ukazuje tabulka 1.
Soubor pokládáme za poměrně reprezentativní pro pražské děti, ale ne pro děti v celé České republice. Každé z dětí bylo vyšetřeno 11 subtesty PDW a dalšími psychologickými a neuropsychologickými zkouškami. Pořadí zkoušek bylo: Paměťový test učení (AVLT), Obrázkový paměťový test učení (tzv. PVLT, Lezak, 1995), Trail Making test (TMT, Preiss, 1997), verbální fluence (Preiss, 1997), Pražský dětský Wechsler (PDW, Kubička, Bursík a Jirásek, 1973) a sebeposuzovací škála depresivity pro děti (CDI, Preiss, 1998). Získány byly také údaje o vzdělání rodičů, základní anamnestické údaje důležité pro výzkum, školní známky. Paměťový test učení byl administrován podle instrukcí k testu (Preiss, 1998 a 1999). Po ukončení VI. pokusu následovaly další psychologické zkoušky a s odstupem 30 minut bylo provedeno ještě oddálené vybavení. Účast na výzkumu byla dobrovolná, podmíněná písemným souhlasem rodičů a souhlasem školy. Předloženým cílem výzkumu bylo sledování dlouhodobého vývoje schopností u dětí. Děti nebyly motivovány zvláštními odměnami. Vyšetření prováděly zkušené psycholožky z pražské pedagogicko-psychologické poradny.
Výsledky a diskuze V tabulkách 2 a 3 ukazujeme výsledky chlapců a dívek v Paměťovém testu učení. Jak je z tabulky zřejmé, výkony obou pohlaví s věkem podle očekávání rostou. Chyba opakování a distorze jsou u dětí značně rozkolísané s vysokou variancí. Přírůstek v celkovém skóru je mezi 9–14 rokem přibližně 10 bodů u chlapců a 13 u dívek. V tabulkách 4 a 5 dále uvádíme percentilové normy pro obě pohlaví zvlášť.
V tabulce 6 ukazujeme na korelace celkového výkonu v testu (součet všech správně vybavených slov v pokusech I-V). Tabulka ukazuje na určité rozdíly mezi vztahem testu a pohlavími. U dívek má výkon v testu vyšší vztah ke známce z matematiky a více koreluje s věkem. U chlapců má výkon v testu užší vztah k výkonu v jiném paměťovém testu učení (Obrázkový test učení) než u dívek, méně závisí na známce z matematiky a méně koreluje s věkem. Zajímavé jsou vztahy ke vzdělání rodičů chlapců a korelace se zkouškou verbální fluence. Vyšší korelace s Obrázkovým testem učení není překvapivá vzhledem k podobnému typu zkoušky. Za největší slabinu považujeme nízké počty dětí ve věkových skupinách 12-14 let, dané tím, že takto staré děti jsme vyšetřovali pouze v prvním roce výzkumu. Pro vývojové hledisko jsou také výkonnostní údaje po roce poměrně hrubé.
Oproti dříve publikovaným normám pro obě pohlaví dohromady (Preiss, 1999) jsou nynější normy měkčí pro chlapce a přísnější pro dívky, pro obě pohlaví celkově o něco měkčí, klinicky však téměř nesignifikantně, nejzřetelněji ve věkovém pásmu 10 let, kde rozdíl činí 2 body pro součet správně vybavených slov v prvních pěti pokusech. Závěr Předkládáme zatím nejširší dětské normy pro Paměťový test učení (českou verzi Reyova Auditory Verbal Learning testu). Oproti dřívějším pokusům (Preiss, 1998 a 1999) obsahují kvantitativní vyjádření chyb v paměťovém učení – opakování a distorzí, percentilové normy a korelace k některým ukazatelům. LITERATURA Kubička L, Bursík R, Jirásek J. Pražský dětský Wechsler (PDW). Příručka pro administraci, interpretaci a vyhodnocení testu. Psychodiagnostické a didaktické testy, 1973. Mitrushina MN, Boone KB, D´Elia LF. Handbook of Normative Data for Neuropsychological Assessment. New York: Oxford University Press, 1999. Preiss M. Paměťový test učení. Metodický manuál IPPP ČR, 1998. Preiss M. Paměťový test učení. Psychodiagnostika, 1999. Rey A. L´Examen Clinique en Psychologie. Paris: Presses Universitaries, 1958; 140–153. Spreen O, Strauss E. A Compendium of Neuropsychological Tests: Administration, Norms and Commentary. New York: Oxford University Press, 1991. PhDr. Marek Preiss Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91 181 03 Praha 8 Do redakce došlo dne: 20. února 2001 Přijato k publikaci: 13. srpna 2001 Left.gif (10785 bytes)
Midlle.gif (12243 bytes)
Right.gif (10788 bytes)
