Památkový postup. Doplňování štukových děl technologií taille directe. Autor: Jana Waisserová. Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

Památkový postup Doplňování štukových děl technologií taille directe Autor: Jana Waisserová Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

Památkový postup vznikl v rámci výzkumné aktivity projektu “Vybrané památkové postupy pro zkvalitnění péče o stavební a sochařské památky” identif. č. DF11P01O VV027 v rámci programu NAKI Ministerstva kultury ČR.

Obsah: 1. Předmět řešení památkového postupu s.1 2. Základní vlastnosti původního štukového materiálu s.2 3. Popis památkového postupu při vytváření modleovacích směsí s.3-6 4. Postup památkového postupu při rekonstrukci modelací a způsob práce se směsí s.7-8 5. Úprava modelovacích směsí a rizika při práci technologií taille directe s.8 6. Návrh konkrétních uživatelů výsledku s.8 7. Aplikace památkového postupu na konkrétním případě - reliéf Poseidóna/Neptuna s.9 8. Seznam literatury s.10 9. Seznam publikací, které předcházely památkovému postupu s.10

1/10 NAKI, dílčí úkol: Historické techniky v renesančním sochařství Památkový postup rekonstrukce štukových děl taille directe

1. Předmět řešení památkového postupu Renesanční štuková technika “taille directe” prioritně pochází z Itálie, odkud ji do střední Evropy přenesli ve 2.pol. 16.stol. migrující italští řemeslníci. Technika se odkazuje na antickou tradici a na rozdíl od štukových výzdob z 18. a 19. století, která hojně využívala pojiva na bázi sádry, je tvořena pomocí vápenných malt. Renesanční štukové malty obsahovaly vysoký podíl pojiva a umožňovaly tak hmotu snadno zpracovávat nanášením přímo na místě. V současnosti není na trhu dostatečně tvárný a s původními díly kompatibilní materiál, který by umožňoval úspěšné rekonstrukce tohoto typu děl bez použití sádry a cemetu. Na základě analýzy materiálového složení, průzkumu výstavby štuku vybraných renesančních děl (štuková renesanční díla na zámcích Telč, Kratochvíle a Uherčice) a ateliérových testů i testů in situ byl navržen materiál pro materiálovou rekonstrukci renesančních děl na bázi přírodního hydraulického vápna. Navržený materiál by měl vyhovovat nejen pro stránce kompatibility, ale i po stránce technologických vlastností (tvárnost, změny objemu při vysychání, atd.). Tento materiál vyžaduje specifické pracovní postupy, které jsou součástí.

Ukázky původních štukových modelací taille directe z renesančních zámků Kratochvíle a Telč.


2. Základní vlastnosti původního štukového materiálu Příprava štukové směsi vychází z renesančního pojetí štuku „al antica“. Příprava tohoto štuku vychází z antických děl a receptářů, kterou obnovili a znovu uvedli do praxe renesanční italští sochaři a řemeslníci (např. Giovanni da Udine). Metoda nynějšího znovuobnovení štuku byla obdobná té renesanční, tedy praktické exprimenty s využitím moderních materiálových analýz materiálu. Technologie je charakterizována několika základními parametry: • Velkým poměrem pojiva vůči plnivu (3:2, 1:1, 1:1,5 poměr pojiva se snižuje od povrchu směrem k jádru). • Precizním výběrem plniva se širokou distribucí zrn. • Přídavkem vápencové či mramorové moučky do plniva v poměrně vysokém poměru (písek: moučka 3:1). • Nízkým vodním součinitelem. Štuková hmota se při správné přípravě s minimálním množstvím vody chová velmi tvárně. Malé množství vody je tedy prvotním předpokladem pro zamezení praskání štuku a ingredience pro štukovou hmotu je proto nutné zapracovávat ručně odpasírováním vody ze hmoty skrze plátno (dokud se štuk nechová jako těsto). Tento náročný postup lze částečně nahradit současnými materiály a technologiemi a to přidáním vápenného hydrátu. Při opakovaném vysokorychlostním šleháním („by high speed“) lze eventuálně hašené vápno hydrátem zcela nahradit. • Vrstvením jednotlivých štukových modifikací malty s příslušnou zrnitostí (v historické literatuře je popsáno až 9 vrstev). Pro vrstvení je třeba zvolit správný moment zavadání podkladu, který je při dodání menšího množství vody možné oživit (zakrytí mokrým hadříkem, jemný postřik). • Vytlačovanou modelací, ke které jsou potřeba kovové nástroje s oblým zaleštěným zakončením. • Dlouhodobým zavlhčováním a zahlazováním tmelu, které zabrání popraskání.

Ukázky původních materiálů. V prvním řádku jsou detaily původní struktury materiálu, na vzorcích a na hlavě koně. V druhém řádku vidíme ilustrativní fotografie z míchání směsí (hnětení, snižování obsahu vody ve směsi a zkoušení jejich vlastností (přídržnost k podkladu, stabilita tvaru).


3. Popis památkového postupu při vytváření modelovacích směsí Základní kroky památkového postupu jsou: Průzkum díla Příprava “modelových” směsí k ateliérovým testům a testům na konkrétním díle Úprava modelovací směsi na základě výsledků materiálového průzkumu Výroba modelovací směsi a stanovení postupu nanášení (počet vrstev, složení vrstev,...) Vlastní rekonstrukce Průzkum díla a příprava Průzkum modelovaných štukových děl kromě standartních postupů restaurátorských průzkumů musí obsahovat jak podrobnou analýzu většího množství vzorků původního materiálu, tak i rozbor většího množství předpokládaných druhotných zásahů. A to takové množství vzorků, aby bylo možné jednoznačně určit původní materiál, jeho složení i vrstvení. Stejně důležitá je i umělecko-historická analýza předloh a vzorů. Ve většině případů jsou štuková díla z konkrétních vzorů či grafických předloh odvozená. a) Stratigrafický sondážní průzkum (pokud je více oprav, je pro přečtení vrstev nutný částečný okryv). c) Odběr vzorků na analýzy a materiálová analýza. Průzkum, charakteristika a kategorizace druhotných zásahů (stav doplňků, povrchová úprava) včetně materiálových analýz doplňků. Materiálová charakteristika původního materiálu, charakteristika vlastností, stavu (materiálové a chemické složení pomocí optické mikroskopie, REM-EDS, silikátová analýza). Pokud je to možné, doporučuje se odebrat vzorek z více hloubek a z více míst, tak aby nedošlo k záměně s materiály povrchových úprav či s materiály zanesenými při restaurování. Průzkum a analýza povrchových úprav a podkladů pro polychromie a zlacení; průzkum a analýza materiálů užitých při předchozím restaurování (zpevnění, injektáže,...) e) Seznámení s postupem výroby štukové směsi al antica, taille directe. Studium historických receptářů, studium památek a rešerší týkajících se italského renesančního štuku (součástí připravovaného publikačního výstupu výše zmíněného projetu NAKI - Historické techniky v renesančním sochařství). f) Testy nasákavosti původního materiálu g) Porovnání vlastností původního materiálu a výsledné modelovací směsi. h) Uměleckohistorická analýza grafických předloh, ikonografie objektu, analogií a vzorů. f) Zhotovení kresebných podkladů pro rekosntrukce.

Mapování vlastností materiálu (nasákavost), druhotných zásahů a ověřování původnosti materiálu (stratigrafické sondy, zaměření a grafiké znázornění všech druhotnýchdoplňků).


Postup výroby štukové směsi Prvotní směsi je doporučeno zkoušet jak v modernizované podobě s vápennými hydráty (suchými vápny) hydráty, tak v historické variantě s vápennou kaší (při použití hašeného vápna je příprava směsi ve velkých objemech kvůli složitému pasírování pracná a zdlouhavá a chemické složení i vlastnosti výsledné směsi zůstávají stejné). Tyto dvě směsi by měly být ve výsledku totožné, včetně stejných modelačních vlastností. Osvědčené výchozí směsi jednotlivých vrstev malt mají níže popsaná doporučená složení. Všechny směsi a poměry pojiv a plniv by také vycházet z konkrétního požadavku prokázaného materiálovým výzkumem, včetně vizuální stránky doplňků (barevnost, struktura štuku,...). a) Jádro Jádro modelovací směsi POJIVO : PLNIVO 2:3 (obj.). Jádro taženého profilu římsy POJIVO : PLNIVO 1:2 (obj.). Je doporučeno postupné nanášení vrstev po max. 4mm štuku. Varianta s vápenným hydrátem Pojivo je složené z přírodního hydraulického vápna (dále jen NHL) a vápenného hydrátu v poměru 1:3. Plnivo tvoří písek kátrovaný TK 0/2 – 0/4 a více a vápencová moučka v poměru 3:1. Průměrný vodní součinitel w=0,22 (max. w=0,24, tj. 1l směsi = 240ml vody) Přesně rozepsáno (modelovací jádro): 2,25 hrubý písek (obj.) 0,75 vápencová moučka (obj.) 0,75 vápenný hydrát (obj.) 0,25 NHL (obj.) Varianta s vápennou kaší Pojivo je složené z vápenné kaše, upravené nejprve odkapáním (přes síto) a odceděním vody přes tkaninu (stlačování hroudy v plátně). Plnivo tvoří písek kátrovaný TK 0/2 – 0/4 a více a vápencová moučka v poměru 3:1. Vodní součinitel (w=0,22) je složitě doměřitelný. V podstatě se odcedí maximum vody co je možné.

Ukázka odstraňování přebytečné vody z vápna a tmelu.


b) Základní modelovací tmel POJIVO : PLNIVO v modifikaci 3:2 (obj.) (alternativně 1:1 ve větších modelacích). Základní modelační tmel může tovřit tolik vrstev, kolik je při daném typu modelace třeba. Je doporučeno postupné nanášení po cca 2mm štuku. Varianta s vápenným hydrátem Pojivo je složené z NHL a vápenného hydrátu v poměru 1:2. Plnivo tvoří maltový písek sátý přes síto 0/2 a vápencová moučka v poměru 3:1. Průměrný vodní součinitel w=0,22 (max. w=0,24, tj. 1l směsi = 240ml vody) Přesně rozepsáno: 0,75 sátý písek (obj.) 0,25 vápencová moučka (obj.) 1 vápenný hydrát (obj.) 0,5 NHL 2 (obj.) Varianta s vápennou kaší Pojivo je složené z NHL a vápna upraveného odstraněním přebytečné vody v poměru 1:2. Plnivo tvoří maltový písek sátý přes síto 0/2 a vápencová moučka 3:1 Průměrný vodní součinitel w=0,22 (max. w=0,24, tj. 1l směsi = 240ml vody) c) Jemný modelovací tmel na drobné modelace (detaily) POJIVO : PLNIVO 2:1 (obj.) Varianta s vápenným hydrátem Pojivo je složeno z NHL a vápenného hydrátu v poměru 1:3. Plnivo tvoří maltový písek sátý přes síto TK 0,05 – 0,15 a vápencová moučka v poměru 3:1 Přesně rozepsáno: 0,75 jemný písek (obj.) 0,25 váp. moučka (obj.) 1,5 váp. hydrát (obj.) 0,5 NHL 2 (obj.) Varianta s vápennou kaší Pojivo je složeno z NHL a vápenné kaše upravené odstraněním přebytečné vody v poměru 1:3. Plnivo tvoří maltový písek sátý přes síto TK 0,05 – 0,15 a vápencová moučka v poměru 3:1. Vodní součinitel cca w=0,22.


Pracovní postup při míchání směsi Varianta s vápenným hydrátem a) b) c) d) e) f) g)

Smíchání vápenných hydrátů (NHL, vzdušné vápno) jejich pečlivé pomalé promíchání metlou. Prokátrování zvoleného písku na požadovanou zrnitost a smíchání s moučkou – pečlivé pomalé promíchání metlou Smíchání směsi pojiv a plniv – pečlivé pomalé promíchání metlou Postupné přidávání vody za stálého míchání a přidávání otáček minimálně 30 sekund (na 1l suché směsi vmíchá 200-240ml vody) Odstátí směsi cca 1 minutu Opětovné promíchání metlou za vysokých otáček minimálně 30 sekund. Tmel je třeba opatřit vlhkou houbou (či tkaninou) na povrchu nádoby.

Varianta s vápennou kaší a) b) c) d) e) f) g) h)

Prokátrování zvoleného písku na požadovanou zrnitost a smíchání s moučkou – pečlivé pomalé promíchání metlou. Dlouhodobé odkapání vápenné kaše na sítu. Zabalení hroudy vápna do lněné tkaniny a stlačování, mlácení, . Smíchání vápenné kaše a směsi plniv metlou za postupného přidávání otáček. Postupné přidávání NHL a přidávání otáček, míchání minimálně 30 sekund Odstátí směsi cca 1 minutu. Opětovné promíchání metlou za vysokých otáček minimálně 30 sekund. Tmel je třeba opatřit vlhkou houbou (či tkaninou) na povrchu nádoby.

Varianty bez NHL Postup při práci se směsí bez hydraulických komponent je velmi obdobný. Při míchání nehydraulických směsí nedochází ke “falešné zatuhlosti” směsi a množství vody ve směsi by mělo být ještě nižší.


4. Postup při rekonstrukci modelací a způsob práce se směsí a)

Rekonstrukce modelovaných částí ala prima nebo také taille directe

Dle ateliérových testů a testů na konkrétním díle vyplyne počet vrstev modelovací směsi. Jak už bylo uvedeno, zrnitost se zmenšuje směrem k povrchu. Stejně tak roste směrem k povrchu i obsah pojiva, které výsledně převažuje nad plnivem. Základní vrstevní je tedy takovéto: • jádro, • základní modelační tmel, • jemný modelační tmel. Na základě ateliérových zkoušek s „modelovou“ směsí je třeba provést zkoušky tmelů na všech typech poškození a podkladů daného díla (velké hmoty, malé tmely, povrchové defekty, apod…) a případně upravit poměry plniva/pojiva v základním modelovacím tmelu, resp. vytvořit více vrstev které se zjemňují směrem k povrchu. V rámci jednotlivých vrstev je možné vytvořit ještě širší škálu jednotlivých vrstev dle typu modelace. Podklad pod tmely je doporučeno silně provlhčit. Samozřejmostí je zpevnění maltových lůžek v případě modelací na starší jádro. Jednotlivé vrstvy jsou nanášeny do mírně zavadlého (zatvrdlého) povrchu předchozí namodelované vrstvy, otevřeného jemným přeškrábnutím (na defektech originálních štuků je zřetelné mírné rozhraní velmi podobné navrhovanému postupu). Dále následuje modelace „vymačkáváním“ tvaru kovovými nástroji, které musí následovat bezprostředně po nanesení štuku a to ve všech jednotlivých vrstvách již od jádra. Vzdušné i přírodní hydraulické vápno je možné na rozdíl od cementů dopracovávat po oživení i několik hodin. Povrch lze tedy dohlazovat (i po případném „oživení vodou“) poměrně dlouho, samozřejmě v závislosti na teplotě, vlhkosti vzduchu a na obsahu hydraulických komponent. Po nanesení tvaru je dalším zásadním postupem dlouhodobé zavlhčování vymodelovaných hmot a to v prvních dvou dnech velmi často (cca každé 2 hodiny). Před namodelované tvary je vhodné pověsit mokrou tkaninu a též ji průběžně dovlhčovat. Dovlhčování by mělo být dále prováděno každý den nejméně v následných 14 dnech. Současně s dovlhčováním je vhodné též provádět “korekci” dotahováním a kletováním povrchu kovovou špachtlí.

Průběh práce na štukových modelacích a ukázky nástrojů používaných k utahování povrchu a vymačkávání tvaru.


Modifikace rekonstrukční technologie na dekorativních rámech a prostorových částech: a)

Rekonstrukce profilů tažených šablonou

Složení směsi je stejné jako u modelovaných částí. Pro tažený profil je však potřeba upravit obsah vody ve směsi. Vody se přidá do směsi pouze takové množství, aby byla umožněna přáce se šablonou. Vzhledem k většímu obsahu vody je třeba provádět tažení profilu ve více vrstvách (opět se směrem k povrchu zvyšuje podíl pojiva). b)

Rekonstrukce vtlačovaných dekorů (do formiček) např. u dekorativních rámů

Samotné tvorbě tvarů předchází příprava formy s otvory pro „propich“. Štukové směsi v podstatě odpovídají modelovanému štuku (příprava a množství jednotlivých hmot je závislá na výšce vtlačovaného tvaru). Z jádrové modelovací směsi se nejprve nanese či vytáhne šablonou základního profil. Do formičky se následně namačká jemná modelovací a doplní se základním tmelem do formy. Forma se bezprostředne po namačkání otiskne na jádrový profil. Otvory ve formě, které jsou v hloubkách modelací, se vpichem přimáčkne tvar k podkladu a doladí pomocí jemného modelačního tmleu. c)

Rekonstrukce štukových výdusků - prostorových nebo volných doplňků

Původní technologie užívala na tvorbu prostorových části kašírovaný štuk s jutovou tkaninou na dřevěné či kovové armatuře. Prostorový štuk tak byl příliš těžký a náchylný k mechanickému poškození. Metoda prostorových doplňků byla modernizována na základě použití nových materiálů – lehčených plniv s cílem odlehčit zátěž restaurovanému dílu nahrazením části nebo většiny plniva odpovídající frakcí lehčených plniv. Lehčená plniva (např. Liaver, Perlit, a další…) umožňují plnoplastické provedení i velmi tenkých hmot aniž byl zatížen materiál, na který je doplněk připevněn. Lze tak novými metodami minimalizovat zásah do originálního podkladu pomocí kotev. 5 . Úprava modelovacích směsí a rizika při práci technologií taille directe Tmelené povrchy s druhotnými zásahy, které výrazně snížily nasákavost povrchu (podklady v minulosti zpevněné akryláty či jinak napenetrované podklady, apod…) nemají přirozené prostředí pro správné zasychání a vyzrávání tmelu. Tyto podklady způsobují často větší dodatečnou smrštivost tmelu a je nutné tmely modifikovat především snížením obsahu vody v záměsové směsi a četnějším druhotným zatahováním povrchu. Dalším rizikovým faktorem je určení správného okamžiku, kdy je nanesený tmel ideálně zavadlý pro nanesení další vrstvy. Vrstvení jednotlivých tmelů je doporučeno provádět až po delším zavadnutí, tak aby nedocházelo k zaschnutí povrchu a vzniku tzv. vápenné kůže. Pokud k tomu přece jen dojde, je nutné opětovné přešrábnutí a opětovné masivní provlhčení podkladu. U směsí s NHL je nutné dbát na to, aby tvrdost modelovací směsi nebyla větší než tvrdost původního materiálu. U čistě vápenných směsí toto riziko nehrozí. 6. Návrh konkrétních uživatelů výsledku Uživateli budou především restaurátoři štukových děl (dle třídníku specializací restaurátorských prací 2a,2b,3a,3b polychromovaná a nepolychromovaná sochařská díla ze štuku a polychromovaná a nepolychromovaná umělecko-řemeslná díla ze štuku), ale také ve stavebních a štukatérských firmách v rámci štukatérských oprav (umělecko-řemeslná děl ze štuku, která nejsou zapsána jako kulturní památky).


7. Aplikace památkového postupu na konkrétním díle Výsdleky výzkumu a navrženého památkového postupu byly ověřeny v rámci projektu restaurování reliéfu Poseidóna/Neptuna na fasádě severního křídla Horní zahrady telčského zámku (viz samostatný protokol). Soustava základního vrstvení modelovaného štuku pro exteriérový štuk na bázi přírodního hydraulického vápna je vyhotovena dle původních renesančních štukových částí reliéfu, který je dlouhodobě pod překryvem repliky z 19. století. Štukatéři/sochaři, kteří repliku vytvořili, též pracovali technikou taille directe. Vysoký stupeň poškození štuku a odstranění masivních druhotných zásahů z 80. let 20. století umožnily podrobné zkoumání struktury štuku do hloubky. Seznam a specifikace použitých materiálů pro směsi k rekonstrukci modelací reliéfu Neptuna (Poseidóna) v Horní zahradě v zámku Telč: Písek maltový TK 0/2 a písek betonářský TK 0/4 – suchá těžba z lokality Tasovice (Českomoravský štěrk a.s., Heidelbergcement Group). Písek odpovídal barevností a širokou distribucí zrn materiálové analýze plniva odebraných vzorků. Mramorová moučka, dodavatel Aqua-obnova staveb Praha Vápno vzdušné bílé, hašené, 20 letá odleželá kaše – zámecká vápenice Telč Calcidur® EN 459-1 NHL 2 – přírodní hydraulické vápno, výrobce Zement und Kalkwerke Otterbein, dodavatel v ČR CALX, s.r.o. Vyrábí se pálením a hašením speciálně (odděleně) vybraného mušlového vápence (technický list: http://www.propamatky.info/dokumenty/cl_1299_technicke-listy-k-vapnum-nhl-2-nhl-3-5a-nhl-5.pdf). Vzrůst pevnosti směsi s pojivem CALCIDUR® NHL 2 nastává díky carbonataci a hydratačnímu tvrdnutí. CALCIDUR® NHL 2 neobsahuje cement. Bílé vápno CL 90-S (vápenný hydrát) – Vápenka Vitošov a.s. (technický list: http://www.vapenka-vitosov.cz/ admin/files/ModuleItem/460-vh-2015.pdf). Voda (z městského vodovodního řadu).

Na ověření a aplikacích památkového postupu se dále podíleli: Renata Tišlová, Josef Červinka, Adéla Novotná, Romana Rajtárová

Stav reliéfu Poseidóna/Neptuna před a po restaurování.


8. Seznam literatury Guido Biscontin – Guido Driussi (eds.), Lo stucco, Venezia 2001 Giuseppe Bergamini – Paolo Goi (eds.), Lárte dello stucco in Friuli nel secoli XVII-XVIII, Passariano-Udine 2001. Diekamp, J. Konzett, W. Wertl, R.Tessadri, P.W.Tirwald: Dolomitic lime mortar – a commonly used bulding material for medieval buildings in western Austria and northern Italy, in : Proceedings of the 11th International Congress on Deterioration and Conservation of Stone, Torun, Poland, 2008, Vol.1, pp.597-604. Maria Fogliata, Maria Lucia Sartor, LÁrte dello Stucco a Venezia, Roma 1995 Claire, Gapper, What is ´Stucco´? English Interpretations of an Italian Term, Architectural History, Vol. 42, 1999, pp. 333–343. S. Huerta ed., Proceedings of the First International Congress on Construction History, Madrid, 20th-24th January 2003 G. Montana, F. Ronca, The recipe of the stucco sculptures of Giacomo Serpotta. Journal of Cultural Heritage 3, 2002, pp.133-145. Nardini, E. Zendri, G. Biscontin, S. Riato: Composition and technology of historical stuccoes coming from Grimani Palace in Venice (Italy). Journal of Cultural Heritage 8, 2007, pp. 61-64 Marcus Vitruvius Pollio, Deset knih o architektuře (překlad Alois Otoupalík), Praha 2009, pp. 242-247 R.Vecchiattini, The use of dolomitic lime in historical buildings: History, technology and science, Madrid, Juan de Herrera, SEdHC, ETSAM, A. E. Benvenuto, COAM, F. Dragados, 2003, pp. 2065-2073 9. Seznam publikací, které předcházely památkovému postupu Jakub Havlín, Jana Waisserová, Vybrané památkové postupy pro zkvalitnění péče o sochařské a stavební památky – výzkumné projekty suplující projektovou přípravu, in: Sborník konference Arte-fakt, Kutná Hora, 2011, pp. 34-39. T. Koberle, R. Tišlová, J.Waisserová, P. Waisser, Italský renesanční štuk na zámku v Telči materiálová charakteristika a jeho technologická rekonstrukce, in: Acta artis academica, sborník 5. mezioborová konference ALMA: Interpretace analýz výtvarného umění v různých kontextech, Praha, 2014, pp. 153-180

Památkový postup. Doplňování štukových děl technologií taille directe. Autor: Jana Waisserová. Fakulta restaurování Univerzity Pardubice

Recommend Documents