P r a h a 4 V Praze dne 4. března 2014

JUDr. Oldřich Chudoba advokát zapsaný v České advokátní komoře pod č. 1584 IČ : 45710023 DIČ: CZ520531431 Kvestorská 5 140 00 Praha 4 Česká republika

Tel. / Fax: 00420 241 732 199 Tel. / Fax: 00420 261 215 117 Email: [email protected]

Vrchní soud v Praze Náměstí Hrdinů 1300 140 00 P r a h a 4

V Praze dne 4. března 2014

K sp. Zn. 8 To 15/2014 Věc: Lukáš Nečesaný, nar. 18.3.1992, zastoupený na podkladě plné moci JUDr. Oldřichem Chudobou, advokátem se sídlem AK v Praze 4, Kvestorská 5 – trestní řízení - doplnění odvolání Příloha: - Plná moc advokáta - Znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a forenzní traumatologie - Znalecký posudek z oboru zdravotnictví, oboru očního lékařství - Notářský zápis ze dne 11.2.2014 č.j. NZ 27/2014 – osvědčení délky trvání cesty od domu čp. 80 v ulici Na Závisti v Hořicích k domu čp. 2172 v ulici Pod Lipou v Hořicích

Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 9T 12/2013 ze dne 9.1.2014 byl obžalovaný Lukáš Nečesaný, nar. 18.3.1992 uznán vinným ze spáchání zvlášť závažného zločinu vraždy podle § 140 odst. 2, odst. 3 písm. j) tr. zákoníku, který měl být z jeho strany ukončen ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 tr. zákoníku za což mu byl tímto nalézacím soudem uložen trest odnětí svobody v trvání 16 roků s výkonem trestu odnětí svobody ve věznici se zvýšenou ostrahou a dále byla shora jmenovanému obžalovanému uložena povinnost zaplatit na náhradě škody poškozené Ludmile Brantové, nar. 15.3.1960 částku ve výši 79.890,-- Kč a Zdravotní pojišťovně Ministerstva vnitra ČR částku ve výši 235.243,-- Kč. Proti tomuto shora citovanému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podal Lukáš Nečesaný co do výroku o vině, trestu i náhradě škody řádně a včas odvolání ze dne 3.2.2014, které nyní doplňuje t a k t o :

Obž. Lukáš Nečesaný se v současné chvíli plně odkazuje na obsah a důvody jím podaného odvolání ze dne 3.2.2014 s tím, že na podporu svých tvrzení, která uvedl v písemném odůvodnění svého odvolání a v průběhu doposud provedeného trestního řízení předkládá v příloze uvedené znalecké posudky a k věci dále uvádí následující: Z obsahu notářského zápisu ze dne 11.2.2014 č.j. NZ 27/2014, který tvoří přílohu tohoto doplňku odvolání, je zřejmé, že za přítomnosti notáře bylo provedeno osvědčení délky trvání cesty od domu čp. 80 v ulici Na Závisti v Hořicích k domu čp. 2172 v ulici Pod Lipou v Hořicích. Lukáš Nečesaný v této souvislosti zdůrazňuje, že tímto pokusem, jehož celý průběh byl osvědčen notářem a není tedy o jeho průběhu jakýchkoliv pochyb, je plně prokazována jeho obhajoba z pohledu časových možností jeho přesunu od domu jeho učitele, kde byl v inkriminované době na doučování na místo činu, když je prakticky vyloučeno, aby nejprve prošel náměstím Jiřího z Poděbrad a následně šel směrem k objektu kadeřnictví v Hořicích, tedy ze směru, jak popisuje osoba svědkyně Šlechtové z panelového domu oproti kadeřnictví. Tedy nejenom že neodpovídá její popis jeho osobě a oblečení, které měl v inkriminované době na sobě, ale zejména ani není možné, aby se, pokud by šel ze směru od nám. Jiřího z Poděbrad v Hořicích, dostal v čase, kdy došlo k napadení poškozené v provozovně kadeřnictví. V tomto směru je tak dle Lukáše Nečesaného třeba tento úkon považovat za nezpochybnitelný důkaz, který svědčí bez jakýchkoliv pochybností v jeho prospěch. Závěrem je třeba navíc k obsahu tohoto provedeného důkazu zdůraznit, že tento důkaz nejenom svědčí ve prospěch Lukáše Nečesaného, ale vzhledem k průkaznosti délky doby nutné k cestě Lukáše Nečesaného z místa doučování (čas jeho odchodu potvrzen svědkem Lazákem), tak jak ji sám popisuje ve svých výpovědích, prokazuje, že Lukáš Nečesaný nebyl a ani nemohl být na místě činu v době, kdy zde byl páchán trestný čin a fakticky tak Lukáše Nečesaného z okruhu osob podezřelých ze spáchání tohoto trestného činu v y l u č u j e . Lukáš Nečesaný dále předkládá pro potřeby trestního řízení znalecký posudek MUDr. Břetislava Brožka, CSc., soudního znalce z oboru zdravotnictví, odvětví různá – oftalmologie Tento znalecký posudek považuje Lukáš Nečesaný za podstatný z pohledu posouzení jeho oční vady a tedy posouzení možností jeho vidění s brýlemi a bez brýlí. K tomu je třeba zdůraznit, že Lukáš Nečesaný používal brýle stále a nikdy jej nikdo neviděl v běžném každodenním životě bez brýlí. On sám také uvedl, že v inkriminovaný den a v inkriminovanou dobu jako vždy měl své brýle nasazeny. V tomto směru jeho tvrzení potvrzuje ve své výpovědi mimo jiné i v této trestní věci vyslechnutá svědky Marie Vandlíčková, která doslovně uvedla, že u obchodu Sportmode potkala nějakého mladíka, věk do 30 let, nebyl její typ, tak si ho dále

2

nevšímala. Ví, že měl brýle, takový Harry Potter, šel kolem Sportmody. To mohlo být, jak uvedla ve své výpovědi tato svědkyně, asi v 16,55 hod. Domů přišla v 17,03. Pro upřesnění je třeba konstatovat, že tato svědkyně viděla Lukáše Nečesaného již na jeho cestě z kadeřnictví domů. Tato její výpověď je tak v přímém souladu s časovými údaji jednak Lukáše Nečesaného, stejně tak jako údaji, které byly zjištěny za přítomnosti notáře jak uvedeno shora. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že jak vyplývá z obsahu znaleckého posudku, prováděl znalec jako součást znaleckého zkoumání i simulaci podmínek vidění u brýlové vady, kterou trpí Lukáš Nečesaný, a to jednak sám na své osobě a současně na další na věci nezainteresované osobě jako dobrovolníkovi. Znalec dospěl k závěru, že bez brýlí sice může osoba s vadou, jakou trpí Lukáš Nečesaný, vidět, kde se nalézá postava oběti a poměrně přesně zacílit svůj útok, avšak není schopna rozpoznat, zdá má rozepnutý pásek, vlasy stočené gumičkou nerozpozná a pokud jde o typ oděvu, může pouze tento typ přibližně odhadnout, ale spíše pouze odhadem barev. Znalec rovněž prostudoval obsah výpovědi Lukáše Nečesaného a zjistil, že jeho údaj o čase, který uváděl v průběhu doposud provedeného trestního řízení, vychází z věžních hodin na kostele Narození Pany Marie v Hořicích. Pomoci veřejně dostupných údajů znalec zjistil, že Lukáš Nečesaný sledoval věžní hodiny na tomto kostele z východní strany z pozemní vzdálenosti cca 40 metrů, zatímco hodiny o průměru cca 1 metr jsou ve výši 30 metrů. Tuto situaci znalec nasimuloval s velkou přesností na vysokém domě panelové zástavby a zjistil, že Lukáš Nečesaný nemohl být schopen přesně zjistit čas na věžních hodinách, pokud neměl nasazeny brýle pro svoji oční vadu. Soudní znalec se dále vyjádřil zcela jednoznačně v tom směru, že pokud Lukáš Nečesaný popisuje konkrétní předmět, který měl mít v ruce malý chlapec, který byl od něj ve vzdálenosti 5 – 10 metrů, nemohl Lukáš Nečesaný bez nasazených brýlí rozpoznat na tuto vzdálenost jakou věc či předmět má osoba malé postavy v ruce a navíc je vysoce pravděpodobné, že by za takovéto situace (bez nasazených brýlí) nerozpoznal ani to, že se jedná o chlapce. Z těchto závěrů znalec je nezpochybnitelné, že po dobu cesty od učitele Lazáka, měl Lukáš Nečesaný nasazeny brýle pro svoji oční vadu, přičemž tento znalecký posudek jako důkaz svědčí ve prospěch obhajoby Lukáše Nečesaného. K tomu je třeba zdůraznit, že svědci vyslechnutí v této trestní věci, zejména svědkyně Vandlíčková, která jej také při jeho cestě z kadeřnictví v 16,55 popisuje jako osobu s brýlemi, když její popis osoby plně odpovídá popisu Lukáše Nečesaného. Pokud ve svých výpovědích Lukáš Nečesaný uvedl, že po příchodu do kadeřnictví viděl poblíž kadeřnického křesla na zemi dosud neuklizenou kupičku vlasů o rozměrech 15x 3 cm, k takovému jeho tvrzení znalec uvedl, že pokusem v reálném

3

prostoru za pomoci dioptrické simulace znalec zjistil, že lze vidět jakýsi předmět těchto rozměrů, ale s velmi vysokou pravděpodobností nelze identifikovat tento předmět v případě, že by Lukáš Nečesaný neměl nasazené brýle. V podrobnostech odkazuje Lukáš Nečesaný na obsah tohoto znaleckého posudku s tím, že po zhodnocení všech shora uvedených skutečností je možný pouze jediný závěr, a to, že i tento znalecký posudek svědčí ve prospěch Lukáše nečesaného, když plně prokazuje jeho výpověď v těch částech, které se dotýkají problematiky zpracovávané soudním znalcem v tomto znaleckém posudku a je třeba tedy i tento znalecký posudek hodnotit jako jeden z dalších stěžejních důkazů, které prokazují nevinu Lukáše Nečesaného. Lukáš Nečesaný dále předkládá v příloze tohoto doplňku jeho odvolání znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství a forenzní traumatologie zpracovaný soudním znalcem MUDr. Michalem Beranem, PhD. Tento soudní znalec dospěl při svém znaleckém zkoumání mimo jiné k následujícím závěrům: Všechna zjištěná poranění hlavy poškozené Ludmily Brantové vznikla podle soudního znalce opakovaným působením tupého násilí o velké intenzitě, a to údery tupým nástrojem, který byl tvrdý, podlouhlý a pevný (mohl, ale nemusel být hranatý), mohlo se jednat např. o tyč, baseballovou pálku apod. K tomuto závěru soudního znalce Lukáš Nečesaný poukazuje na obsah celého trestního spisu, když doposud shromážděný spisový materiál neobsahuje žádný konkrétní důkaz, z něhož by bylo alespoň patrno, že takovýto předmět měl v inkriminované době u sebe. Žádný z vyslechnutých svědků takovouto skutečnost nepotvrzuje. V této souvislosti navíc Lukáš Nečesaný odkazuje na tu část písemného odůvodnění svého odvolání, v níž v této části popisovaného děje konkrétně upozorňuje na desinterpretaci obsahu důkazů ze strany nalézacího soudu, které jsou v této trestní věci shromážděny (str. 8 – 9 odůvodnění odvolání). Soudní znalec ve svých závěrech dále konstatuje, že z lokalizace jizev zjištěných u poškozené lze usuzovat, že útočník i poškozená mohli stát, alespoň v počátku útoku, proti sobě čely tak, jak vypověděla poškozená nebo jak úrazový děj dovodil znalec MUDr. Lacina. Nelze však v obecné rovině zcela vyloučit ani tu možnost, že prvé údery do hlavy mohly být zasazeny i např. zezadu či ze stran. Pokud se znalec vyjadřuje k možnému nástroji, který útočník použil proti poškozené, jednalo se dle vyjádření soudního znalce o tupý nástroj, který lze charakterizovat jako tvrdý, pevný a podlouhlý. Bližší určení není z charakteru poranění poškozené možné. Jen obecně lze usuzovat např. na tyč, těžší hůl, baseballovou pálku apod. Soudní znalec dále dospěl k závěru, že s velkou pravděpodobností hraničící s jistotou by při opakovaných, velkou silou vedených úderech, zejména do vlasaté

4

části hlavy poškozené, předmětem drženým útočníkem v obou rukou, tedy z poměrně malé vzdálenosti, došlo k potřísnění pachatele útoku krví poškozené. V této souvislosti Lukáš Nečesaný zdůrazňuje, že na jeho oděvu, který měl na sobě prokazatelně v inkriminované době, kdy se měl dopustit násilné trestné činnosti a který policejní orgán zajistil, nebyly zajištěny provedenými rozbory žádné krevní stopy, které by bylo možné ztotožnit s krví poškozené. Tento závěr znalce prakticky tedy v y l u č u j e Lukáše Nečesaného z okruhu osob, u nichž by bylo dáno byť jen podezření ze spáchání této konkrétní násilné trestné činnosti. Podle znalce lze usuzovat, že při opakovaných a velkou silou vedených úderech dřevěným polenem z půlkulatiny, by takovýto nástroj zanechal v ranách způsobených poškozené, na šatech útočníka či v místě útoku na poškozenou stopy, resp. částečky dřeva. V souvislosti s obsahem tohoto závěru znalce je tedy pouhou naprosto nereálnou hypotézu soudu jeho tvrzení v tom směru, že Lukáš Nečesaný měl útok na poškozenou spáchat polenem o průměru 12-15 cm a délce cca 40 cm. Takové nereálné a pouze hypotetické tvrzení soudu nemá oporu v provedených důkazech (str. 9 odvolání Lukáše Nečesaného) a nemůže tak být ani objektivním podkladem pro rozhodnutí o vině konkrétní osoby. Navíc je takovéto tvrzení soudu i v příkrém rozporu s odborným závěrem soudního znalce, neboť provedeným zkoumáním oděvu Lukáše Nečesaného nebyly takovéto části či částečky útočného nástroje (polena) nalezeny. Lukáš Nečesaný je tak fakticky i na podkladě těchto skutečností prakticky v y l o u č e n z okruhu osob podezřelých ze spáchání této konkrétní trestné činnosti. Z charakteru poranění, stop po krvácení apod., by podle soudního znalce bylo velmi obtížné určit, ve které části kadeřnictví útok tupým předmětem na poškozenou započal a kde skončil. Jak vyplývá z obsahu tohoto znaleckého posudku, laboratorní nález z biologického materiálu, zjištěného za nehty poškozené nebyl blíže specifikován; jednalo se totiž o vlasy, z nichž nebyla provedena identifikace konkrétní osoby. Je tedy otázkou pro policejní orgán, jakým způsobem v tomto případě prováděl skutečně objektivní vyšetřování a proč nebyl tento biologický materiál, zajištěný pod nehty poškozené, skutečně objektivně zkoumán tak, aby mohlo dojít k identifikaci konkrétní osoby a tedy konkrétního pachatele tohoto násilného trestného činu. Na závěr Lukáš Nečesaný pouze opětovně zdůrazňuje svoji nevinu s tím, že se žádného trestného jednání nedopustil a ani dopustit nemohl, protože poškozenou fyzicky nenapadl a k takovému napadení neměl ani žádný motiv.

5

Na podporu tohoto svého tvrzení dále poukazuje na tu skutečnost, že provedeným dokazování a závěry jednotlivých znaleckých posudků je třeba mít v současné době za prokázané, a to i výpověďmi jednotlivých ve věci slyšených svědků, že časové údaje o průběhu událostí od jeho odchodu od učitele Lazáka vylučují jeho přítomnost na místě činu v době, kdy došlo k útoku na poškozenou skutečným pachatelem, jehož popis, tak jak jej uvedla svědkyně Šlechtová, vůbec neodpovídá osobě Lukáše Nečesaného od kterého se přímo diametrálně liší. Navíc lze na podkladě konkrétních důkazů učinit závěr, že v době, kdy došlo k útoku na poškozenou skutečným pachatelem, byl již Lukáš Nečesaný doma. V dalších podrobnostech Lukáš Nečesaný odkazuje na obsah jeho písemného odvolání ze dne 3.2.2014, které navíc v současné době doplňuje doplňkem tohoto svého odvolání a současně v příloze předkládá v záhlaví uvedené znalecké posudky a notářský zápis, které nebylo možné ve lhůtě do podání písemného odůvodnění odvolání ze dne 3.2.2014 ze strany soudních znalců zpracovat. Po zhodnocení všech shora uvedených skutečností s odkazem na obsah písemného odůvodnění odvolání proto

navrhuje

aby Vrchní soud v Praze rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 9T 12/2013 ze dne 9.1.2014 podle § 258 odst. 1 písm. c) tr.ř. z r u š i l a podle § 259 odst. 1 tr.ř. věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí neboť k objasnění věci je třeba provádět důkazy další a jejich provádění před odvolacím soudem by znamenalo nahrazovat činnost soudu prvního stupně nebo aby Vrchní soud v Praze rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 9T 12/2013 ze dne 9.1.2014 podle § 258 odst. 1 písm. c) tr.ř. z r u š i l a současně, dospěje-li Vrchní soud v Praze k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené v ustanovení § 259 odst. 3 tr.ř., aby sám ve věci rozhodl tak, že Lukáš Nečesaný, nar. 18.3.1992, trvale bytem Azurová 1068, Liberec se podle § 226 písm. c) tr.ř. z p r o š ť u j e obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek, pro který je obžalovaný stíhán, spáchal obžalovaný.

Lukáš N e č e s a n ý

6