P O V O DŇOVÝ PLÁN. Obce s rozšířenou působností. Město Broumov

POVODŇOVÝ PLÁN Obce s rozšířenou působností

Město Broumov

Leden 2011

Pořadí osob pro vyrozumění

Telefon Příjmení

Jméno

Titul Mobil

Fax

zaměstnání

E- mail

Zařazení Předseda PK

Kotrnec

Milan

739 527 537

491 504 216

491 504 235

[email protected]

ORP Místopředseda

Žouželková

Marcela Ing.

604 228 012

491 504 346

491 504 341

[email protected]

PK ORP

Šedek

Dušan

604 228 014

491 504 346

491 504 344

[email protected]

Tajemník PK

Ing.

3

Povodňová komise Obce s rozšířenou působností Broumov Telefonické

Příjmení, jméno, titul

Funkce v PK

Kotrnec Milan starosta

předseda

491 504 235 739 527 537

Město Broumov Třída Masarykova 239 550 01 Broumov

místopředseda

491 504 341 604 228 012

Městský úřad Broumov odbor životního prostředí K Ráji 220 550 01 Broumov

Šedek Dušan, Ing. odbor ŽP

tajemník

491 504 344 604 228 014

Městský úřad Broumov odbor životního prostředí K Ráji 220 550 01 Broumov

Slezák Kamil místostarosta

člen

491 504 215 739 572 803

Město Broumov Třída Masarykova 239 550 01 Broumov

člen

491 504 339 604 228 013

Městský úřad Broumov odbor životního prostředí K Ráji 220 550 01 Broumov

člen

491 504 227 604 228 010

Město Broumov Odbor správní Třída Masarykova 239 550 01 Broumov

člen

491 504 225 604 228 002

Město Broumov Třída Masarykova 239 550 01 Broumov

Žouželková Marcela, Ing. vedoucí odboru ŽP

Strnadová Blanka odbor ŽP

Šrámková Kateřina, Ing. vedoucí správního odboru Blažková Eva, Ing. Tajemnice MěÚ Broumov Sliš Vladimír

člen

Policie ČR Plachta Lukáš HZS Náchod

Králíček Václav

Jiroušek Ladislav SÚS Královehradeckého kraje

491 523 833 491 523 834 720 363 521

člen

člen

491 422 540 606 643 441

člen

člen

Adresa zaměstnání

Police ČR obvodní oddělení Broumov

950 516 578 724 178 110

zástupce Povodí Labe, s.p.

Bednařík Václav, Ing. zástupce Krajského hygienika

spojení

491 407 811 731 628 608

491 433 061 602 179 705

HZS KHK, PS Broumov Povodí Labe, státní podnik Víta Nejedlého 951, HK pracoviště Hronov Náměstí Čs. armády 1 549 31 Hronov Krajská hygienická stanice Královehradeckého kraje územní pracoviště Náchod Českoskalická 254 547 01 Náchod Správa a údržba silnic Královehradeckého kraje divize Náchod Broumovská 90 547 01 Náchod - M. Poříčí

4

Průvodní list - záznam o aktualizaci poř.

datum

aktualizace provedl

číslo

aktualizace

odbor

jméno

1.

06. 04. 2009

OŽP

Hvězda

PP ORP Broumov

2.

30. 09. 2009

OŽP

Hvězda

Kontakty, přílohy

3.

06. 10. 2009

OŽP

Ing. Žouželková

Celková aktualizace

4.

09. 11. 2009

OŽP

Hvězda

Schéma přenosu informací

5.

28. 12. 2009

OŽP

Hvězda

Soulad PP + Čidla SPA

6.

05.02.2010

OŽP

Hvězda

Evidenční listy hl. profilů

7.

09.07.2010

OŽP

Hvězda

Aktualizace povod. komisí obcí

8

18.10.2010

OŽP

Hvězda

Seznam hladinových čidel

9.

06.12.2010

OŽP

Hvězda

Aktualizace kontaktů členů PK

10.

10.01.2011

OŽP

Hvězda

Aktualizace organizační část

11.

20.01.2011

OŽP

obsah aktualizace

Soulad s novelou VZ

1

VĚCNÁ ČÁST ............................................................................................................................................. 6 1.1

CHARAKTERISTIKA ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................ 6

1.1.1

Hydrologický režim území ............................................................................................................... 6

1.1.1.1

Letní hydrologický režim ......................................................................................................................9

1.1.1.2

Zimní hydrologický režim .....................................................................................................................9

1.1.2

Odtokové poměry ............................................................................................................................ 9

1.1.3

Klimatologická charakteristika ..................................................................................................... 10

1.1.4

Seznam toků ohrožujících správní území....................................................................................... 12

1.1.4.1

Významné vodní toky .........................................................................................................................12

1.1.4.2

Drobné vodní toky...............................................................................................................................13

1.1.5

Vodní díla...................................................................................................................................... 13

1.1.6

Záplavová území............................................................................................................................ 14

1.1.7

Charakteristika ohrožených objektů a území ................................................................................ 15

1.1.7.1

Ohrožené objekty mimo vodní tok ......................................................................................................15

1.1.7.2

Ohrožené objekty na vodních tocích ...................................................................................................16

1.1.7.3

Ovlivňující objekty..............................................................................................................................16

1.1.8

Seznam obcí ve správním území ORP Broumov............................................................................ 16

1.1.9

Situace a popis obcí z hlediska protipovodňové ochrany.............................................................. 17

1.1.9.1

Adršpach .............................................................................................................................................17

1.1.9.2

Božanov...............................................................................................................................................17

1.1.9.3

Broumov..............................................................................................................................................17

1.1.9.4

Hejtmánkovice ....................................................................................................................................18

1.1.9.5

Heřmánkovice .....................................................................................................................................18

1.1.9.6

Hynčice ...............................................................................................................................................18

1.1.9.7

Jetřichov ..............................................................................................................................................19

1.1.9.8

Křinice.................................................................................................................................................19

1.1.9.9

Martínkovice .......................................................................................................................................19

1.1.9.10

Meziměstí ............................................................................................................................................20

1.1.9.11

Otovice ................................................................................................................................................20

1.1.9.12

Šonov ..................................................................................................................................................20

1.1.9.13

Teplice nad Metují...............................................................................................................................21

1.1.9.14

Vernéřovice .........................................................................................................................................21

1.1.10

Ohrožené komunikace ve správním území ORP Broumov........................................................ 21

1.1.11

Významné provozy s provozem a skladováním látek závadným vodám.................................... 23

1.2

DRUH A ROZSAH OHROŽENÍ ................................................................................................................ 23

1.2.1

Přirozené povodně ........................................................................................................................ 23

1.2.2

Přirozené povodně ve správním obvodu ORP Broumov ............................................................... 23

1.2.3

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami ................................................................ 24

1.2.4

Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy................................................................................... 25

1.2.5

Zvláštní povodně ve správním obvodu ORP Broumov .................................................................. 25

1.3

ZVLÁDÁNÍ POVODŇOVÝCH RIZIK ........................................................................................................ 26

1.4

ŘÍZENÍ OCHRANY PŘED POVODNĚMI ................................................................................................... 27

1.4.1

Povodňové orgány......................................................................................................................... 27

1.4.2

Ostatní účastníci ochrany před povodněmi................................................................................... 28

1.5 1.5.1

POVODŇOVÁ OPATŘENÍ ...................................................................................................................... 29 Přehled povodňových opatření...................................................................................................... 29

3

1.5.2

Povodňové prohlídky..................................................................................................................... 30

1.5.3

Předpovědní povodňová služba..................................................................................................... 31

1.5.4

Hlásná povodňová služba.............................................................................................................. 32

1.5.4.1

Informace předávané ...........................................................................................................................33

1.5.4.2

Informace přijímané ............................................................................................................................34

1.5.4.3

Hlídková služba...................................................................................................................................34

1.6

STUPNĚ POVODŇOVÉ AKTIVITY .......................................................................................................... 35

1.6.1

Charakteristika hlásných profilů a teoretická charakteristika SPA .............................................. 35

1.6.2

První stupeň povodňové aktivity (1. SPA) ..................................................................................... 35

1.6.3

Druhý stupeň povodňové aktivity (2. SPA).................................................................................... 36

1.6.4

Třetí stupeň povodňové aktivity (3. SPA) ...................................................................................... 36

1.6.5

Pozorování vodních stavů v hlásných profilech ............................................................................ 36

1.6.6

Hlásné profily................................................................................................................................ 37

1.6.7

Přehled hlásných profilů ............................................................................................................... 39

1.6.8

Meteorologické stanice ................................................................................................................. 41

1.7

ZÁPLAVOVÁ ÚZEMÍ A ÚZEMÍ OHROŽENÁ POVODNĚMI......................................................................... 41

1.7.1

Ohrožené objekty mimo vodní tok ................................................................................................. 42

1.7.2

Ohrožené objekty na vodních tocích.............................................................................................. 42

1.7.3

Ovlivňující objekty ........................................................................................................................ 43

4

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK zkratka CHOPAV ČHMÚ ČČK HZS IZS KHS k. ú. KÚ KVS MěÚ MP MŽP OÚ OPIS HZS ORP PC PHO PK SDH SMS SPA SÚS TS TBD ú. O. HZS VaK VD Vodní zákon VHD ZZS

název Chráněná oblast přirozené akumulace vod Český hydrometeorologický ústav Český červený kříž Hasičský záchranný sbor Integrovaný záchranný systém Krajská hygienická stanice Katastrální území Krajský úřad Krajská veterinární správa Městský úřad Městská policie Ministerstvo životního prostředí Obecní úřad Operační a informační středisko Hasičského záchr. sboru Obec s rozšířenou působností Počítač Pásmo hygienické ochrany Povodňová komise Sbor dobrovolných hasičů Krátká textová zpráva Stupeň povodňové aktivity Správa a údržba silnic Technické služby Technicko-bezpečnostní dohled na vodních dílech Územní odbor Hasičského záchranného sboru Vodovody a kanalizace Vodní dílo Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů Vodohospodářský dispečink Záchranná zdravotní služba

5

1 VĚCNÁ ČÁST 1.1 Charakteristika zájmového území Území ORP Broumov se rozkládá v severovýchodní části České republiky při hranici s Polskem. Celková výměra území je 25 239,55 ha a trvale zde bydlí 17 573 osob. Centrem oblasti je město Broumov s 8191 trvale bydlícími obyvateli. Region je územím pohraničním - společná hranice s Polskou republikou. Nejníže položená území jsou v nadmořské výšce kolem 360 m n. m., nejvyšší horou je Ruprechtický špičák v pohoří Javoří hory, který měří 881 m. Z celkové rozlohy oblasti zaujímají přes 36 % lesy. Zemědělské půdy je kolem 59,5 %, zastavěná plocha činí 1,2 %. Ze zemědělského půdního fondu tvoří orná půda téměř 65,84 %, 31,64 % činí louky a pastviny a zbývajících 2,5 % připadá na zahrady a sady. Klimatické podmínky na území Broumovska jsou do značné míry závislé na nadmořské výšce. Broumovská kotlina patří do mírně teplé klimatické oblasti s průměrnými letními teplotami 15-18 °C, v zimě pak -2 - -4 °C. Vyšší polohy stěn náleží do oblasti chladné. Určitou zvláštností je výrazný klimatický předěl na hřebenech s častým jevem inverze, kdy teplota ovzduší přibývá s nadmořskou výškou - v údolích leží mlhy a na hřebenech hor svítí jasné slunce. Správní území ORP Broumov je tvořeno 14 obcemi: Adršpach, Božanov, Broumov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Meziměstí, Otovice, Šonov, Teplice nad Metují, Vernéřovice, z toho: -

3 obce mají statut města (Broumov, Teplice nad Metují, Meziměstí)

-

11 obcí má obecní úřad (Adršpach, Božanov, Hejtmánkovice, Heřmánkovice, Hynčice, Jetřichov, Křinice, Martínkovice, Otovice, Šonov, Vernéřovice).

1.1.1

Hydrologický režim území

Ve správním obvodu ORP Broumov je povrchová voda odváděna významnými vodními toky Stěnava a Metuje. V rámci Královéhradeckého kraje tok Stěnava zaujímá samostatné postavení, neboť na našem území ani nepramení ani se nevlévá do dalšího toku. Na příchodu z polského území je plocha povodí 59,2 km2 a cca ř.km 48, při odtoku z našeho území plocha povodí již představuje 213,4 km2 a cca ř.km 27. Celý tok je možné charakterizovat na našem území jako střední, který prochází Broumovskou vrchovinou ve svém plně vyvinutém údolí. Tok Stěnavy je historicky poměrně zastavěn a v jeho údolní nivě je vedena železnice a silnice do Broumovského výběžku. Zástavbu je možné charakterizovat v případě území procházejících obcí jako vesnickou rozptýlenou, v případě hustší zástavby jako samotné město Broumov či Meziměstí se jedná o souvislou zástavbu zcela se přimykající k toku.

Obec s rozšířenou působností Broumov se nachází v CHKO Broumovsko. CHKO náleží převážně do povodí řek Metuje a Stěnavy. Jejich rozvodí tvoří výrazný orografický předěl hřeben Broumovských a Mirošovských stěn a je zároveň hlavním evropským rozvodím mezi úmořími Baltského a Severního moře.

6

ORP Broumovsko odvodňují dvě řeky – Metuje a Stěnava. Metuje pramení v lokalitě Kalousy poblíž Horního Adršpachu. Protéká Adršpašskými skalami a úzkým údolím Polickou křídovou pánví k jihu. Stěnava pramení v Polsku nedaleko hranice s ČR v Kamenných horách a protéká Broumovskou kotlinou do Kladska. Povodí obou řek i jejich odtokové poměry se značně odlišují. Metuje protéká pískovcovým územím Polické křídové tabule s členitějším reliéfem a vyšším podílem lesních porostů, Stěnava plochou pahorkatinou Broumovské kotliny po nepropustném podloží permu a zemědělskou krajinou. Proto i chod velkých vod a povodňových vln se značně liší i při stejných srážkách nebo současném prudkém zimním tání. Metuje má podstatně větší schopnost tlumit velké vody a v jejím povodí nedochází při povodních k velkým škodám, zatímco na Stěnavě a jejích přítocích je nástup povodňových vln rychlý i strmý a působí značné škody v obcích a městech.

HYDROLOGICKÉ ÚDAJE Průtoky N-letých vod Stěnavy

Starostín státní hranice Jetřichov vodočet pod Liščím potokem Otovice vodočet Otovice státní hranice

F

S

O

Qa

Q1

Q2

Q5

Q10

Q20

Q50

Q100

59,19

802

377

0,71

7

10

15

20

25

34

41

94,28

794

358

1,10

11

15

23

30

28

31

62

156,79 787

359

1,79

17

24

36

47

59

80

97

206,93 767

355

2,20

22

31

46

60

75

101

123

233,50 759

326

2,42

24

34

50

66

83

112

136

Údaje převzaty : „Hydrologické poměry ČRS - II.díl“ z roku 1965 F plocha povodí v km3 S dlouhodobá průměrná roční srážka v povodí v mm O dlouhodobý průměrný roční odtok z povodí v mm Qa dlouhodobý průměrný roční průtok v m3/s QN N-leté průtoky (Q100 = 100-letá voda)

Údaje o n-letých průtocích - Teplice nad Metují, limnigraf ř. km 69,00 Q1

Q5

Q10

Q50

Q100

7,30 m3/s

17,60 m3/s

23,30 m3/s

39,50 m3/s

47,90 m3/s

Průměrné úhrny měsíčních srážek v mm za období 1931 - 1960 měsíc

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

celk.

Ruprechtice

52

53

51

56

79

82

108

103

68

54

51

56

823

7

Broumov

39

39

34

43

66

75

96

77

55

48

41

39

652

Extrémní úhrn denní srážky v mm do roku 1950 měsíc Ruprechtice 6. 9. 1910 Broumov 25. 5. 1948 Božanov 10. 9. 1938

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

Max.

28

28

26

44

74

67

75

82

90

51

38

22

90

35

21

36

38

101

59

61

51

59

39

62

25

101

35

20

31

39

52

66

62

61

68

44

64

28

68

Hodnoty max. denních úhrnů srážek v mm s pravděpodobným opakováním za N-let N-let

2

10

20

50

100

Ruprechtice

49,5

82,3

95,7

112,1

125,9

Broumov

39,6

66,2

76,9

90,1

100,4

Pro odtokové poměry v jednotlivých obcích na malém povodí je rozhodující především skladba porostu na pozemcích, ze kterých se realizuje odtok. Příznivé jsou les a trvalé travní porosty (louky) a nepříznivé intenzivně využívané zemědělské plochy (pole). Na polích se projevuje významně také způsob hospodaření (způsoby orby, druh plodiny apod.). Nebezpečné jsou zejména velké svažité plochy s monokulturami např. kukuřice apod., které při extrémních hydrometeorologických jevech podporují silnou erozi povrchu a vytvářejí nebezpečný tok splavenin s následkem omezení průtočnosti kanalizačních systémů a lokálním zatopením přilehlého území. Na části území byla vyhlášena Chráněná oblast přirozené akumulace vod Polická pánev, a to Nařízením vlády České socialistické republiky č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy, ze dne 24. června 1981. Rozhodnutím Okresního úřadu - referátu životního prostředí a zemědělství v Náchodě ze dne 5. února 1991, pod č.j. 739/91/Vod-Z bylo vyhlášeno ochranné pásmo 2. stupně vnější včetně ochranných pásem II. stupně vnějších zlomových oblastí s přísnějším režimem hospodaření Polické křídové pánve, která jsou využívána pro veřejné zásobování obyvatel. Tato vyhlášená ochranná pásma jsou totožná s pásmy hygienické ochrany vodních zdrojů. Viz [PŘÍLOHA č. 9] Celé území ORP Broumov je součástí Chráněné krajinné oblasti Broumovsko (vyhlášena v roce 1991).

8

1.1.1.1 Letní hydrologický režim V hydrologickém režimu v předmětném území včetně jejich přítoků byly zejména v posledních desetiletích zaznamenány letní povodně z regionálních dešťů trvajících řádově desítky hodin a letní povodně na menších přítocích z místních dešťů velké intenzity, které se promítají i v nížinných úsecích. Regionální deště zasahují velká území, prakticky celé povodí dotčených toků, vyznačují se denními srážkovými úhrny nad 20 mm celoplošně, s výrazným orografickým efektem (vyšší úhrny s nadmořskou výškou), dlouhou dobou trvání (řádově desítky hodin až několik dní). Jejich intenzita je menší než u místních dešťů, ale jejich objem je značný. Regionální deště doprovázejí oblast tlakové níže, vznikají ve složité oblačnosti ve frontách. Zvýšené vodní stavy na vlastních drobných tocích většinou nepůsobí vážnější potíže, avšak na větších ano. Povodňové vlny se vyvíjejí relativně rychle a jejich vývoj lze obvykle poměrně těžko předpovídat. Z hlediska možností ochrany před povodněmi představují typ povodně, u které dobře nelze provádět operativní opatření ke snížení škod ještě před nástupem povodňové vlny. Nástup povodně je relativně rychlý, v rozmezí několika desítek minut až několika málo hodin. Voda s velkou pravděpodobností vybřeží uvnitř záplavového území Q100 (v rozsahu podle mohutnosti povodně). Místní deště jsou srážkové epizody krátkého trvání (řádově desítky minut), vysoké intenzity (nad 15 mm za hodinu), zasahující malou plochu, která zpravidla nebývá větší než 50 km2. Tyto deště vznikají z ojedinělých místně vyvinutých oblaků typu Cumulus nebo Cumulonimbus. Jejich následky mohou být místně katastrofální, a to dokonce v místech, kde není žádná vodoteč. Lze je obtížně předpovídat, respektive prostorově a časově lokalizovat, maximálně lze monitorovat jejich průběh pomocí meteorologických radarů.

1.1.1.2 Zimní hydrologický režim Tání sněhu s deštěm je zimní obdobou povodní z regionálních dešťů, kterými je také doprovázeno. Intenzita deště bývá zpravidla menší než v létě, avšak v kombinaci s dalšími faktory, jako jsou teplý vítr a promrzlá půda bývají následky obdobné. Tyto povodně bývají často zpočátku doprovázeny ledochody. Povodně, které vznikly jako následek tání sněhu s výskytem dešťových srážek se vyskytly podstatně méně, s větší pravděpodobností je lze očekávat v tomto regionu pouze na drobných tocích v kombinaci s ovlivněním průtočnosti vodních děl a dalších objektů tvorbou extrémních ledových jevů např. nápěchů, zácp apod. Ledové povodně vznikají většinou při nízkých průtocích. Často k jejich vzniku přispívá činnost člověka např. provoz MVE apod., kdy i drobné změny průtoku vedou k porušení vytvořené ledové celiny ve zdržích, která se rozláme, kolmo naskládá a vytvoří ledové bariery, které pak vzdouvají vodu. Mohou tak vzniknout lokální problémy. Z hlediska možnosti výskytu zimních tzv. "ledových" povodní, způsobených ledovými jevy většinou při relativně nízkém průtoku je část území ohrožena pouze přechodně a místně. Ledové jevy na tocích v rámci zájmového území extrémně neovlivňují odtokové poměry. Při relativně menších průtocích nelze vyloučit vznik zimních povodňových situací v důsledku ledových nápěchů a zácp. 1.1.2 Odtokové poměry Zjišťování průtoků a hladin při povodních Měrné křivky jsou vypočteny pro limnigrafy ČHMÚ Jetřichov a Otovice a pomocné 9

vodočty v Meziměstí a v Broumově – Olivětín (dále i „Olivětín“) a pro některé pohyblivé jezy. Pro upravené profily koryta Stěnavy nejsou měrné křivky zpracovány. V odtokové studii z roku 1995, kterou zpracovalo a je k dispozici na Povodí Labe, státní podnik, Hradec Králové, jsou ve vybraných profilech vypočteny nadmořské výšky hladiny velkých vod. Povodí obou řek i jejich odtokové poměry se značně odlišují. Metuje protéká pískovcovým územím Polické křídové tabule s členitějším reliéfem a vyšším podílem lesních porostů, Stěnava plochou pahorkatinou Broumovské kotliny po nepropustném podloží permu a zemědělskou krajinou. Proto i chod velkých vod a povodňových vln se značně liší i při stejných srážkách nebo současném prudkém zimním tání. Metuje má podstatně větší schopnost tlumit velké vody a v jejím povodí nedochází při povodních k velkým škodám, zatímco na Stěnavě a jejích přítocích je nástup povodňových vln rychlý i strmý a působí značné škody v obcích a městech.

Zaplavované území Stěnava zaplavuje celkem 424,6 ha: • od Starostína do Hynčic (ř. km 47,8 - 42,0) zaplavuje 134,4 ha • z Hynčic do Olivětína (ř. km 42,0 - 36,7) zaplavuje 71,2 ha • z Olivětína do Otovic (ř. km 36,7 - 27,0) zaplavuje 219 ha Historické údaje o povodních značka velkých vod jsou vyznačeny: • v Hynčicích na železničním mostě •

v Broumově na domu č.p. 18 v ul. Soukenická na domu č. p. 17 v ul. Tyršova

412,95 m n.m.(Bpv) 17. 6. 1979 412,43 m n.m.(Bpv) 1926 412,79 m n.m.(Bpv) 1938 381,11 m n.m.(Bpv) 17. 6. 1979 380,88 m n.m.(Bpv) 4. 6. 1955 382,15 m n.m.(Bpv) 17. 6. 1979 382,03 m n.m.(Bpv) 16. 7. 1970

nejvyšší průtoky za poslední období byly zaznamenány: • limnigraf Jetřichov 68 m3/s 53,2 m3/s 36 m3/s • limnigraf Otovice cca 200 m3/s 110 m3/s 81 m3/s 60 m3/s

17. 6. 1979 29. 10. 1956 2. 8. 1977 17. 6. 1979 29. 10. 1956 2. 8. 1977 18. 6. 1997

1.1.3

Klimatologická charakteristika Velká členitost území CHKO Broumovsko probíhajícími horskými hřebeny a údolími ve směru SZ-JV a s výškovými rozdíly tohoto terénu od 351 do 880 m n. m. vytvářejí i na krátkou vzdálenost značné podnební rozdílnosti. Charakter klimatu podmiňuje hospodářské i společenské využití jednotlivých částí celé oblasti a svým dlouhodobým působením má také velký význam pro následné pochody utvářející reliéf krajiny, vznik charakteristických typů půd a výskyt rostlinných a živočišných společenstev. Podle klimatické rajonizace ČR (E. Quitt) je území CHKO začleněno do tří rajonů dvou klimatických oblastí. Nejteplejší částí území je střed jižní poloviny Broumovské kotliny, řazené do klimatické oblasti mírně teplé a rajonu MT 7, zbytek Broumovské kotliny až k úpatí Broumovských stěn a Javořích hor, dále Policko, Machovsko a Stárkovsko je ještě řazeno do mírně teplé oblasti a rajonu MT 2. Hřebenová partie Javořích hor, Jestřebích hor a 10

Broumovských stěn i širší okolí Teplic nad Metují, Adršpachu a Jívky již patří do klimaticky chladné oblasti a rajonu CH 7.

Klimatická charakteristika jednotlivých oblastí a rajonů CHKO je uvedena v tabulce (Quitt 1971): Klimatická oblast chladná mírně teplá mírně teplá Rajon

CH 7

MT 2

MT 7

Počet letních dnů

10 - 30

20 - 30

30 - 40

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a 120 - 140 více

140 - 160

140 - 160

Počet mrazových dnů

140 - 160

110 - 130

110 - 130

Počet ledových dnů

50 - 60

40 - 50

40 - 50

Průměrná teplota v lednu

-3°C - -4°C

-3°C - -4°C

-2°C - -3°C

Průměrná teplota v červenci

15°C - 16°C

16°C - 17°C

16°C - 17°C

Průměrná teplota v dubnu

4°C - 6°C

6°C - 7°C

6°C - 7°C

Průměrná teplota v říjnu

6°C - 7°C

6°C - 7°C

7°C - 8°C

Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a 120 - 130 mm více

120 - 130 mm

100 - 120 mm

Srážkový úhrn ve vegetačním období

500 - 600 mm

450 - 500 mm

400 - 450 mm

Srážkový úhrn v zimním období

350 - 400 mm

250 - 300 mm

250 - 300 mm

Počet dnů se sněhovou pokrývkou

100 - 120

80 - 100

60 - 80

Počet dnů zamračených

150 - 160

150 - 160

120 - 150

Počet dnů jasných

40 - 50

40 - 50

40 - 50

V celé oblasti převládají větry západních směrů (kvadrant SZ-JZ). Srážkový úhrn je 650 - 850 mm, z toho podíl zimních srážek činí 250 - 400 mm. Sněhová pokrývka leží průměrně 70 - 90 dnů, lokálně až 120 dnů. Délka jejího trvání v závislosti na nadmořské výšce a expozici terénu se prodlužuje zhruba SZ směrem ke Krkonošům. V řadě extrémně chladných pseudokrasových jeskyní (v Adršpašsko-teplických skalách nebo v Broumovských stěnách) se led vyskytuje v rozmezí měsíců listopad - červenec, mimořádně říjen - srpen. Území CHKO ve směru SZ-JV protíná proměnlivá linie klimatického předělu mezi "českou" (vlhčí) a "slezskou" (kontinentálnější) klimatickou oblastí. Lokalizace tohoto rozhraní se polohově mění od linie hřebenu Jestřebích hor (západní hranice CHKO) po linii hřebenu Broumovských stěn. Broumovská kotlina a Javoří hory jsou převážně pod vlivem klimatu sousedního polského Slezska. Častý rozpad nízké oblačnosti v oblasti tohoto rozhraní přináší i zvýšené imisní zátěže z ovzduší i srážek a tím i negativní ovlivnění hlavně lesních ekosystémů, především v návětrných hřebenových a vrcholových partiích Broumovských stěn a Adršpašsko-teplických skal. Tyto návětrné svahy hřbetů vykazují i vyšší počet dnů s mlhou, většinou z nízké oblačnosti a rovněž výskyt mohutných námraz zejména v období nástupu zimy (listopad, prosinec). V inverzních dnech se vytvářejí v údolích a kotlinách mlhy, které jsou zejména v zimním topném období zdrojem smogového zatížení z lokálních topenišť a ve městech i z dopravy. Výjimečný mezo a mikroklimatický charakter vykazují rozsáhlejší pískovcová skalní města (NPR Adršpašsko-teplické skály, NPR Broumovské stěny a další), kde v hlubokých a 11

zastíněných roklích, soutěskách a četných pseudokrasových jeskyních a propastech se vytváří výrazná klimatická inverze se zvratem teplot. Tato situace umožňuje, aby v těchto vlhkých a podchlazených prostorách setrvával firn a led až hluboko do letního období. Zvlášť chladné mikroklima některých částí skalních měst spolu se specifickými projevy pískovcového reliéfu pak vytvářejí podmínky pro výskyt řady horských druhů v poměrně nízké nadmořské výšce. Speleologický výzkum v těchto částech skalních měst eviduje i řadu vzácných druhů bezobratlých živočichů. Výskyt těchto glaciálních reliktů je vázán na vyhraněné chladné a vlhké mikroklima pískovcových pseudokrasových jeskyní, propastí a mocných blokových sutí. Monitoring hydrometeorologické situace na území CHKO prováděný ČHMÚ - pobočka Hradec Králové je vzhledem k velké členitosti terénu a členitému rozložení tří existujících klimatických rajónů v ploše CHKO i vzhledem k výraznému česko-slezskému klimatickému předělu dělícímu území CHKO nedostatečný. Sestává pouze z teploměrných nebo srážkoměrných stanic nedostatečného počtu (5) - Broumov, Police nad Metují, Teplice nad Metují, Božanov a Zbečník. Další čtyři srážkoměrné stanice (Radvanice, Vižňov, Heřmánkovice a Machovská Lhota) se dařilo Správě CHKO provozovat díky sponzorským prostředkům v devadesátých letech, po roce 2000 však byly bohužel pro nedostatek financí zrušeny. V roce 1996 zřídil ČHMÚ čistotářskou stanici v osadě Slavný při hřebenu Broumovských stěn, na které probíhá sledování SO2 a je připravován i monitoring dalších složek znečištění ovzduší. Na celém území CHKO není ani jedna komplexní klimatická stanice ČHMÚ, která by byla schopna dodávat potřebná základní hydrometeorologická a klimatická data o tomto chráněném území (nejbližší komplexní stanice je až v Úpici v okrese Trutnov).

1.1.4 Seznam toků ohrožujících správní území 1.1.4.1 Významné vodní toky Ve správním obvodu ORP Broumov je povrchová voda odváděna významnými vodními toky Stěnava a Metuje. V rámci Královéhradeckého kraje tok Stěnava zaujímá samostatné postavení, neboť na našem území ani nepramení ani se nevlévá do dalšího toku. Na příchodu z polského území je plocha povodí 59,2 km2 a cca ř.km 48, při odtoku z našeho území plocha povodí již představuje 213,4 km2 a cca ř.km 27. Celý tok je možné charakterizovat na našem území jako střední, který prochází Broumovskou vrchovinou ve svém plně vyvinutém údolí. Tok Stěnavy je historicky poměrně zastavěn a v jeho údolní nivě je vedena železnice a silnice do Broumovského výběžku. Zástavbu je možné charakterizovat v případě území procházejících obcí jako vesnickou rozptýlenou, v případě hustší zástavby jako samotné město Broumov či Meziměstí se jedná o souvislou zástavbu zcela se přimykající k toku. Významný vodní tok Stěnava pramení v Polsku, Českou republikou protéká Broumovským výběžkem od ř. km 48,10, následně se opět vrací v ř. km 27,2 na území Polska. Délka vodního toku na území ČR je 20,2 km. Protéká obcemi Meziměstí, Jetřichov, Hynčice, Broumov a Otovice, kde opouští území České republiky. Problémové úseky na významném vodním toku Stěnava jsou v Meziměstí za Městským úřadem a v areálu závodů Cedima Meziměstí s.r.o. a PROMA REHA s.r.o. (dříve Strojtex a Veba, textilní závody a.s.), dále v zastavěném území obce Hynčice, kdy při vybřežení vody z vodního toku dochází k zaplavení obytné zástavby a podjezdu pod železnicí, čímž se komunikace stává neprůjezdnou. Dále dochází k vybřežení toku téměř v celé délce v zastavěném území města Broumov a obce Otovice. 12

Přítoky Stěnavy na našem území je možné charakterizovat jako potoky s poněkud vyšším sklonem ve svých horních partiích, které jsou ve většině případů historicky rovněž staženy do zástavby obcí. S ohledem na charakter zástavby není možné nacházet účelné retenční prostory na samotném toku Stěnavy, vyjma lokality nad Meziměstím, nad Olivětínem a nad Otovicemi. Přítoky vodního toku Stěnava ve správním obvodu ORP Broumov jsou: Levostranné: Starostínský potok, Dobrohošť (Vižňovský potok), Ruprechtický potok, Uhlířský potok, Heřmánkovický potok, Kravský potok, Svinský potok, , Rožmitálský (Černý potok). Pravostranné: Vernéřovický potok, Jetřichovský potok, Liščí potok, Křinický potok, Martínkovický potok, Božanovský potok. V povodí vodního toku Stěnava leží tyto obce: Meziměstí, Jetřichov, Hynčice, Heřmánkovice, Broumov, Otovice, Křinice, Hejtmánkovice, Martínkovice, Vernéřovice, Božanov. Významný vodní tok Metuje pramení v oblasti Adršpašských skal, protéká částí správního území ORP Broumov, Náchod, Nové Město nad Metují a Jaroměř. Do vodního toku Labe se vlévá v Josefově. Délka významného vodního toku Metuje od pramene je po ústí do Labe cca 75 km. Hydrogeologicky je území povodí Metuje velmi rozmanité a bohaté na zvodnělé vrstvy. Vodohospodářská bilance zásob podzemních vod je přebytková a umožňuje odběry pro vodárenskou soustavu Východní Čechy. Pro ochranu těchto zásob a zdrojů podzemních vod jsou v této oblasti vyhlášeny CHOPAV Polická pánev a CHOPAV Východočeská křída a PHO. Přítoky vodního toku Metuje ve správním obvodu ORP Broumov jsou: Levostranné: potok

Adršpašský potok, Zdoňovský potok, Bučnice, Teplický potok, Bohdašínský

Pravostranné: Skalní potok V povodí vodního toku Metuje leží tyto obce: Adršpach, Teplice nad Metují, Dědov.

1.1.4.2 Drobné vodní toky Přehled vodních toků a jejich správců ve správním obvodu ORP Broumov - Viz [PŘÍLOHA č. 8]

1.1.5

Vodní díla

Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů apod. Přehrady: ve správním obvodu ORP Broumov není vybudována žádná přehrada. Vodní nádrže: v povodí Stěnavy a Metuje není nádrž s retenčním účinkem. 13

Jezy Stěnava

Metuje

objekt

místo

ř. km

objekt

místo

ř. km

jez kamenný

Otovice

30.338

pevný jez

Dědov

62,747

jez kamenný

Velká Ves

32,341

jez

Lachov-D. Teplice

66,738

jez kamenný

Broumov

37,750

betonový jez

Teplice nad Metují

68,800

jez kamenný

Broumov

38.462

pevný jez

Dolní Adršpach

72,905

jez kamenný

Heřmánkovice

40,978

jez kamenný

Jetřichov

44,138

jez kamenný

Jetřichov

44,603

Úpravny vody a čistírny odpadních vod • Čistírna odpadních vod Adršpach • Čistírna odpadních vod Střemenské podhradí • Čistírna odpadních vod Teplice nad Metují • Čistírna odpadních vod Meziměstí • Čistírna odpadních vod Broumov Stavby na ochranu před povodněmi Ochranná inundační zeď v Broumově – ochrana obytných domů městské památkové zóny v ul. Na Příkopech, Sladovnická, Dělnické domy, Tyršova. Mezi 35,006 ř.km a 35,621 ř.km vodního toku Stěnava. Vodní elektrárny: Otovice Martínkovice VEBA – Olivětín

1.1.6

ř. km 30,338 ř. km 32,341 ř. km 37,750

Záplavová území

Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Tato území jsou vymezena křivkou, která představuje hranice zaplaveného území při tzv. "stoleté vodě". Metodika zpracování využívá výpočtů, ale i poznatků z chování vody při předešlých povodních. "Stoletou vodou" (Q100) se rozumí povodeň, která se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 100 let. Prakticky se však může na stejném vodním toku opakovat hned další rok. Viz [grafická část]

14

V zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě, případně v dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vybraných vodních děl, které stanoví zákon. Dále je zakázáno např. těžit nerosty, zeminu a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, zřizovat tábory, kempy, apod. V záplavovém území mimo aktivní zónu (nebo když není stanovena) může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Ve správním území ORP Broumov je stanoveno záplavové území u vodního toku Metuje od ř.km 16,346 do ř.km 68,829 pod č.j. 387/2002/žp-Ve-V2 ze dne 12.8. 2002, aktivní zóna není stanovena. Pokud záplavová území určena nejsou, mohou vodoprávní úřady při své činnosti vycházet z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi. Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou - Viz [kapitola 1.2. Druh a rozsah ohrožení] Záplavová území a území ohrožená povodněmi jsou vyznačena v grafické části povodňových plánů obcí správního obvodu ORP Broumov. Území ohrožená zvláštními povodněmi, která by výrazně přesahovala stanovená záplavová území, se ve správním obvodu ORP Broumov nenacházejí. "Pětiletou vodou" (Q5) se rozumí povodeň, která se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 5 let. Prakticky se však může na stejném vodním toku opakovat hned další rok. "Dvacetiletou vodou" (Q20) se rozumí povodeň, která se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 20 let. Prakticky se však může na stejném vodním toku opakovat hned další rok.

1.1.7 Charakteristika ohrožených objektů a území 1.1.7.1 Ohrožené objekty mimo vodní tok Jednotlivé objekty ohrožené povodní jsou lokalizovány a identifikovány v povodňových plánech obcí správního obvodu ORP Broumov (v jejich věcné části), kde je uveden jejich seznam (č.p., majitel, spojení na majitele apod.) Jsou to objekty, které leží v území ohroženém povodněmi. Vlastníci těchto objektů jsou povinni, podle § 71 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zpracovat povodňový plán nemovitosti a nechat si potvrdit jeho soulad s povodňovým plánem obce. Ohrožené objekty mimo vodní tok v území ohroženém povodněmi ve správním obvodu ORP Broumov. - Viz [PŘÍLOHA č. 3] Přehled ohrožených objektů (ČOV, MVE) na vodním toku Stěnava: Malá vodní elektrárna Otovice ř. km 30,338 Martínkovice ř. km 32,341 ř. km 37,750 VEBA – Olivětín Čistírna odpadních vod

Meziměstí Broumov 15

Přehled ohrožených objektů (ČOV, MVE) na vodním toku Metuje: Čistírna odpadních vod Střemenské podhradí Teplice nad Metují

1.1.7.2 Ohrožené objekty na vodních tocích Jednotlivé ohrožené objekty na vodních tocích jsou lokalizovány a identifikovány v povodňových plánech obcí správního obvodu ORP Broumov (v jejich věcné části), kde je uveden jejich seznam (č.p., majitel, spojení na majitele apod.) Tyto objekty představují: malé vodní elektrárny, případně jiné. Jde o vybraná vodní díla. Vlastníci těchto objektů jsou povinni, podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zpracovat manipulační nebo provozní řád, který musí schválit vodoprávní úřad.

1.1.7.3 Ovlivňující objekty Povodňové průtoky mohou ovlivnit vodní díla, zvláště jezy a mosty. Jezy při správné manipulaci mohou pozitivně ovlivnit odtokové poměry. Dodržování manipulačních řádů je věcí zásadní. Odpovědnost za dodržování odpovídají vlastníci nebo provozovatelé. Nízko propustné jezy, jezové konstrukce a mosty ovlivňují odtokové poměry při povodni negativně. Zejména jde o zachytávání splavené dřevní hmoty a jiného vodou unášeného materiálu . Takováto místa musí být předem vytipována a musí jim být při povodni věnována zvláštní pozornost. Někdy se nazývají jako tzv. "kritická místa". Jednotlivé objekty které mohou ovlivnit odtokové poměry při povodni jsou lokalizovány a identifikovány v povodňových plánech obcí správního obvodu ORP Broumov (v jejich věcné části), kde je většinou uveden jejich seznam, majitel, spojení na majitele apod. Přehled objektů ovlivňující povodeň: jezy, mosty a mostky na významném vodním toku Stěnava – Viz [PŘÍLOHA č. 1] Přehled objektů ovlivňující povodeň: jezy, mosty a mostky na významném vodním toku Metuje – Viz [ PŘÍLOHA č. 2]

1.1.8

Seznam obcí ve správním území ORP Broumov

Název obce Adršpach Božanov Hejtmánkovice Heřmánkovice Hynčice Jetřichov Křinice Martínkovice Meziměstí

Povodňové ohrožení nízké střední nízké vysoké nízké vysoké vysoké střední

Vodní tok Adršpašský potok Božanovský potok Liščí potok Heřmánkovický potok Stěnava Jetřichovský potok Křinický potok Martínkovický p. Stěnava 16

Povodňový plán ano

Datum zpracování 04/2007

ano

05/2008

nezpracován ano ano ano ano

09/2008 07/2008 04/2005 03/2003

Otovice Šonov Teplice n./M. Vernéřovice

vysoké střední střední střední

Broumov

střední

Stěnava Šonovský potok Metuje Vernéřovický potok Stěnava

ano ano ano ano

08/2010 04/2008 04/2008 11/2008

ano

12/2010

1.1.9 Situace a popis obcí z hlediska protipovodňové ochrany 1.1.9.1 Adršpach Obec je situována (v dlouhém táhlém svahu) po obou stranách Adršpašského potoka, který částečně upraveným korytem meandruje zástavbou. Protéká přirozeným korytem s řadou přemostění různého charakteru. Potok má velký spád a vzhledem k jeho konfiguraci je citlivý na omezení průtočné kapacity. Ohrožuje odvodňovací systém a zahrady přilehlých chalup. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.9.2 Božanov Povodí Božanovského potoka má přes vlastní obec obdelníkový tvar s orientací od jihozápadu na severovýchod, dolní úsek Božanovského potoka pod obcí má díky levostrannému přítoku Olšina již charakter povodí hruškovitý se stejnou orientací. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Božanovského potoka, do níž v dolní části obce Božanov zaúsťuje zleva údolnice Olšiny podchycující především ploché zemědělsky obhospodařované území. V povodí se nachází téměř 54% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Božanov můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec nemá zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.9.3 Broumov Městem Broumov protéká řeka Stěnava, která protéká Broumovskou kotlinou zhruba střední částí od severozápadu, kde u obce Starostín přitéká z Polska, směrem k jihovýchodu, kde znovu pod obcí Otovice vstupuje na území Polska. Zástavbu je možné charakterizovat jako souvislou zcela se přimykající k toku. Problémové úseky na významném vodním toku Stěnava jsou v Broumově – Olivětíně podél celého areálu VEBA, textilní závod a.s. V době povodně dochází k vybřežení toku téměř v celé délce v zastavěném území města Broumov. Město Broumov zahrnuje poměrně rozlehlé území s několika městskými částmi: Rožmitál, Benešov, Velká Ves. Povodí Kravského (Benešovského) potoka má v podstatě hruškovitý tvar s orientací od severu k jihu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Broumov a postupně se zužujícím tvarem pak prochází jižním směrem okrajovou zástavbou města. Vlastnímu povodí je 17

dominantní vyvinutá údolnice Kravského potoka, do níž v dolní části obce Broumov zaúsťuje zprava přítok. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.9.4 Hejtmánkovice Povodí Liščího potoka má hruškovitý tvar s orientací ze severozápadu na jihovýchod, kde stěžejní část povodí natéká do Hejtmánkovic a postupně se zužujícím tvarem pak prochází jihovýchodním směrem do Broumova. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Liščího potoka, do níž v dolní části Hejtmánkovic zaúsťuje z leva paralelní údolnice podchycující především krátké strmější svahy, výše proti toku pak v Hejtmánkovicích jsou šikmo zaústěny další dva boční pravostranné přítoky. V povodí se nachází téměř 50% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části. Zalesnění je odsunuto na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Hejtmánkovice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad, v úseku přecházejícím do města Broumov pak plochy zeleně se pozvolna vytrácejí, objekty jsou stavěny blíže k sobě až vzájemně spojeny, objevuje se více zpevněných ploch. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec nemá zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.9.5 Heřmánkovice Povodí Heřmánkovického potoka má hruškovitý tvar s orientací od severu k jihu s úzkým koncem v místě zaústěním do Stěnavy, kde stěžejní část povodí protéká obcí Heřmánkovice, přičemž v horním úseku obce se nachází dominantní pravostranný přítok v úseku nad a pod tímto pak dva přítoky levostranné. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Heřmánkovického potoka se třemi dominantními přítoky v horní části obce. V povodí se nachází téměř 30% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy hraničních hor a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Heřmánkovice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.9.6 Hynčice Celou obcí Hynčice protéká řeka Stěnava. Zástavbu v obci Hynčice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Problémové úseky na významném vodním toku Stěnava jsou v zastavěném území obce Hynčice, kdy při vybřežení vody z vodního toku dochází k zaplavení obytné zástavby a podjezdu pod železnicí, čímž se komunikace stává neprůjezdnou. Obec nemá zpracovaný vlastní povodňový plán.

18

1.1.9.7 Jetřichov Povodí Jetřichovského potoka má obdelníkový tvar s orientací od jihozápadu na severovýchod, kde stěžejní část povodí protéká obcí Jetřichov. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Jetřichovského potoka, bez dalších dominantních přítoků v intravilánu obce. V povodí se nachází téměř 56% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Jetřichov můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad, v úseku přecházejícím do dolního konce obce pak se zástavba zhušťuje. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.9.8 Křinice Povodí Křinického potoka má částečně vějířovitý tvar s orientací od západu k východu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Křinice a postupně pak prochází jižním okrajem Broumova. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Křinického potoka, do níž průběžně v obci zaúsťují dominantní přítoky nejdříve z levé a pak z pravé strany. V povodí se nachází téměř 44% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Křinice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka potoka je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.9.9 Martínkovice Povodí Martínkovického potoka má hruškovitý tvar s orientací z jihozápadu na severovýchod, kde stěžejní část povodí natéká do obce Martínkovice a postupně se zužujícím tvarem pak zaúsťuje do Stěnavy v Otovicích. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Martínkovického potoka, se řadou oboustranných přítoků ve střední a horní části obce Martínkovice. V povodí se nachází téměř 47% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Martínkovice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

19

1.1.9.10 Meziměstí Zástavbu je možné charakterizovat jako souvislou zcela se přimykající k toku. Problémové úseky na významném vodním toku Stěnava jsou v Meziměstí za Městským úřadem a v areálu závodů Cedima Meziměstí s.r.o. a PROMA REHA s.r.o. (dříve Strojtex a Veba, textilní závody a.s.). Město Meziměstí zahrnuje poměrně rozlehlé území s několika vesnicemi. Jedná se o Vižňov, Ruprechtice, Starostín a Březovou. Městem Meziměstí protéká řeka Stěnava, která protéká Broumovskou kotlinou zhruba střední částí od severozápadu, kde u obce Starostín přitéká z Polska, směrem k jihovýchodu, kde znovu pod obcí Otovice vstupuje na území Polska. Stěnava v Meziměstí protéká přes střed města obytnou zástavbou a město opouští kolem průmyslových areálů. Řeka je charakteristická v době povodně rychlým a nečekaným vzestupem. Povodí Starostínského potoka má na území České republiky obdelníkový tvar s orientací od severu k jihu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Starostín. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Starostínského potoka, která nemá na území České republiky žádný dominantní přítok. Povodí Ruprechtického potoka má hruškovitý až vějířovitý tvar s orientací ze severu k jihu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Ruprechtice, pak prochází jižním směrem k zaústění do Stěnavy. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Ruprechtického potoka, do níž v dolní části obce Ruprechtice zaúsťuje pravostranný přítok, pod obcí pak levostranný přítok. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.9.11 Otovice Celou obcí Otovice protéká řeka Stěnava, zástavbu v obci můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách řeky. V době povodně dochází k vybřežení toku téměř v celé délce v zastavěném území obce Otovice Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán. 1.1.9.12 Šonov Povodí Šonovského potoka má postupně vějířovitý tvar s orientací od severu k jihu, kde stěžejní část povodí natéká do obce Šonov. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Šonovského potoka, do níž v centru obce Šonov zleva zaúsťují dva dominantní přítoky, v dolní části obce pak je dominantním přítokem pravostranná bezejmenná vodoteč. V povodí se nachází téměř 21% intenzivně zemědělsky obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy hraničních hor a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Šonov můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

20

1.1.9.13 Teplice nad Metují Zástavbu je možné charakterizovat jako souvislou zcela se přimykající k toku. Problémové úseky na významném vodním toku Metuje jsou většinou mimo město, pravidelně v horní části Javoru, kde dochází k vybřežení řeky převážně po okolních loukách, ve střední části pak dochází k opakovanému zaplavování několika objektů a chalup včetně silnice ve směru na Českou Metuji. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.9.14 Vernéřovice Povodí Vernéřovického potoka má vějířovitý tvar s orientací od jihozápadu na severovýchod, kde stěžejní část povodí natéká do obce Vernéřovice, po překonání polní trati pak vodoteč pokračuje areálem Barumu k Meziměstí do Stěnavy. Vlastnímu povodí je dominantní vyvinutá údolnice Vernéřovického potoka, do níž ve střední části obce Vernéřovice zprava zaúsťují bezejmenné vodoteče podchycující především plošné poměrně rozsáhlé území okolo železniční trati. V povodí se nachází téměř 34% intenzivně obhospodařovaných ploch především v centrální rovinatější části povodí. Zalesnění je odsunuto až na svahy broumovských stěn a do blízkého území pod nimi. Zástavbu v obci Vernéřovice můžeme charakterizovat jako rozptýlenou skládající se z chalup, rodinných domků a hospodářských objektů situovaných do vzájemně na sebe navazujících zahrad. Objekty v obci jsou situovány do údolnice bezprostředně a téměř souvisle po obou stranách potoka, kde převážná délka koryta je neupravená v kapacitně nevyhovujícím stavu s řadou nevhodných přemostění. Obec má zpracovaný vlastní povodňový plán.

1.1.10 Ohrožené komunikace ve správním území ORP Broumov Hlavní přístupové komunikace do obcí ve správní oblasti nejsou zaplaveny a nebo přímo ohroženy záplavou. Mosty na hlavních silnicích jsou ve většině obcí z hlediska průtoku kapacitní. Samozřejmě v případě omezení průtočnosti (nahromadění spláví, vývraty stromů a příbřežní vegetace apod.) propustků a mostních objektů může dojít k přelití přilehlých komunikací vodou. Podrobné řešení ústupových cest musí být zpracováno v jednotlivých povodňových plánech měst a obcí. V tomto povodňovém plánu jsou uvedeny pouze základní popisy situace. Vzhledem k charakteru a konfiguraci území nedojde k velkoplošnému zaplavení území a odříznutí měst a obcí od ústupových cest, které jsou s postupující vodou průjezdné do výše položených míst v zástavbě. Na základě vyhodnocení dopravní situace a průjezdnosti ve správním obvodu ORP Broumov spolupracuje 2. pracovní skupina týlového zabezpečení s Policií ČR a SÚS při uzavírkách, vedení tras odklonu - ORP Broumov - o těchto skutečnostech vede přehled a podává informace Povodňové komisi města Broumov.

Správním územím obce s rozšířenou působností Broumov prochází několik důležitých dopravních komunikací. Z důležitých silničních komunikací mohou být povodněmi ohroženy úseky v těchto obcích: - místní komunikace: Meziměstí – Broumov v úseku Hynčice objížďka po silnici č. II/302 směr Jetřichov – Hejtmánkovice - Broumov 21

- místní komunikace: Broumov – Olivětín v úseku třída Soukenická objížďka po silnici č. II/303 směr Broumov třída Osvobození - Hejtmánkovice - místní komunikace: Broumov - Otovice v úseku Otovice před hraničním přechodem s PR objížďka po silnici č. II/302 směr Broumov – Meziměstí – Mieroszów - silnice č. II/302: Starostín - Meziměstí - Broumov v úseku Meziměstí objížďka po místní a účelové komunikaci směr – Ruprechtice u Broumova - Jetřichov - místní komunikace: Teplice nad Metují – Javor – Dědov – Česká Metuje objížďka po místních komunikacích Teplice nad Metují – Lachov – Police nad Metují – Česká Metuje V případě potřeby požádá povodňová komise postižené obce prostřednictvím PK ORP Broumov • •

Správu a údržbu silnic, odloučené pracoviště Náchod, Policii ČR, OŘ Náchod

o dočasnou uzavírku silnice a odklon dopravy, respektive o dočasnou místní úpravu dopravního značení v postižených obcích. - Viz [grafická část] Správním územím obce s rozšířenou působností Broumov vede železniční trať č. 026 Broumov – Hronov železniční trať č. 047 Teplice nad Metují - Trutnov Trať číslo 026 by mohla být ohrožena povodní v úseku Broumov, Olivětín. Náhradní doprava je řešena autobusovou dopravou firmy P-TRANSPORT. Ostatní tratě nejsou povodněmi ohroženy.

Pro povodňovou komisi města Broumov je k dispozici: Terénní automobil: SUZUKI Jimni Garáž v budově Městského úřadu č. III, ul. K Ráji č.p. 220 Klíče a příkaz k jízdě je k dispozici:


v pracovní době: vedoucí odborné skupiny I. - analýzy situace a plánování




mimo pracovní dobu: vedoucí odborné skupiny I. - analýzy situace a plánování

Osobní automobil: Škoda Fabia, Škoda Roomster a Škoda Superb Garáž u budovy Městského úřadu č. II Klíče a příkaz k jízdě je k dispozici:


v pracovní době: vedoucí odborné skupiny III. - ochrany obyvatelstva




mimo pracovní dobu: vedoucí odborné skupiny III. - ochrany obyvatelstva

22

1.1.11 Významné provozy s provozem a skladováním látek závadným vodám podle § 39 - 42, zákona č. 254/2001 Sb. V záplavovém území ORP Broumov se nacházejí několik významných zdrojů potenciálního znečištění: VEBA, a.s., KOH-I-NOOR HARDMUTH a.s., STEF RECYCLING a.s., Continental Automotive Czech Republic s.r.o., CDS s.r.o., všechny mají zpracovány a potvrzeny plány pro případ havárie.. Ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb. § 39 – 42 musí mít takové firmy zpracován vlastní povodňový plán, případně havarijní plán a provozní řády skladů.

1.2 Druh a rozsah ohrožení 1.2.1 Přirozené povodně Přirozenou povodní je povodeň způsobená přírodními jevy tj. situace, při kterých hrozí zaplavení území, nebo situace označené předpovědní povodňovou službou podle zákona č. 254/2001 Sb. § 73 odst. 1 nebo povodňovými orgány, zejména při: • déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů; • dosažení směrodatného limitu vodního stavu, nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci; Přirozené povodně vyskytující se v zájmovém území lze rozdělit do několika hlavních typů: • zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popřípadě v kombinaci s dešťovými srážkami; tyto povodně se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a postupují dále i v nížinných úsecích větších toků; • letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti; vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních a větších tocích; • letní povodně způsobené krátkodobými srážkami velké intenzity (i přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území; mohou se vyskytovat kdekoliv na malých tocích a nelze se proti nim prakticky bránit (extrémně rychlý průběh povodně); • zimní povodně způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích, vyskytují se v úsecích náchylných ke vzniku ledových jevů;

1.2.2

Přirozené povodně ve správním obvodu ORP Broumov

Ve správním obvodu ORP Broumov lze předpokládat možnost vzniku všech typů přirozených povodní, i když úseky náchylné ke vzniku ledových jevů se na území nevyskytují nebo nebyly dosud pozorovány. Pro vznik přirozených povodní jsou rozhodující meteorologické a hydrologické příčinné jevy popsané v kapitole - Viz [1.1 Charakteristika zájmového území]. Regionální povodně, vznikající v důsledku silných srážek s vysokými denními úhrny (letní povodeň), tání sněhu a srážek (zimní a jarní povodeň), které mohou zasáhnout: 

Oblast Javořích hor, tj. výše položené části povodí vodního toku Dobrohošť (Vižňovský potok), Ruprechtický, Uhlířský, Heřmánkovický, Rožmitálský potok, srážky jsou 23

následně odvedeny významným vodním tokem Stěnava ze správního obvodu ORP Broumov do Polské republiky Ohrožené obce: Meziměstí, Hynčice, Heřmánkovice, Broumov, Otovice 

Nižší polohy broumovské kotliny – Martínkovický, Božanovský, Šonovský, Křinický a Hejtmánkovický potok, srážky jsou následně odvedeny významným vodním tokem Stěnava ze správního obvodu ORP Broumov do Polské republiky Ohrožené obce: Křinice, Hejtmánkovice, Božanov, Martínkovice, Šonov



Správní území města Teplice nad Metují, obce Adršpach: srážky jsou odvedeny ze správního obvodu ORP Broumov významným vodním tokem Metuje do správního území ORP Náchod Ohrožené obce: Teplice nad Metují, Adršpach

Nástup povodně je relativně rychlý, v rozmezí několika desítek minut až několika málo hodin. Voda s velkou pravděpodobností vybřeží uvnitř záplavového území Q100 (v rozsahu podle mohutnosti povodně). Lokální povodně, vznikající v důsledku přívalových dešťů (letní povodně – krátkodobé srážky trvající několik minut až desítek minut o velké intenzitě 50 – 130 mm), které mohou zasáhnout kteroukoli obec správního obvodu ORP Broumov. Soustředěná voda má značnou rychlost a značnou unášecí sílu. Rychle plní průtočnou kapacitu koryt malých vodních toků, rychle zanáší průtočné profily propustků a mostů. Nástup povodně je velmi rychlý a po intenzivním působení, kdy způsobí velké škody, povodeň rychle odezní v rozmezí několika hodin až desítek hodin. Voda s velkou pravděpodobností vybřeží nebo se soustředí v tzv. „místech ohrožených povodní", které jsou známy z předešlých lokálních povodní či povodňových epizod. Tato místa ohrožená povodní jsou vyznačena na mapě (mapa – záplavové území) a popsána, včetně ohrožených objektů v jednotlivých povodňových plánech obcí správního obvodu 0RP Broumov, které jsou k dispozici na příslušném městském nebo obecním úřadu a na MěÚ Broumov. Kontaktní údaje - Viz - [kapitola 2.1.6 – Povodňové].

1.2.3

Přirozená povodeň ovlivněná mimořádnými příčinami Při povodni by se zcela nově mohly ukázat problémy při ucpání profilů propustků, popřípadě při nahromadění plavenin u pilířů mostů. Z hlediska ucpání mostních profilů jsou kritické všechny mosty a lávky. Ucpáním mostních profilů by došlo k vzdutí vody nad mostem a k výraznému zvětšení rozlivu. Dále lze předpokládat, že by došlo i k poškození mostů a lávek. Proti vzniku těchto povodní jsou nyní přijata tato opatření: • odstranění provizorních propustků a vpustí, skládek materiálu, které mohou utvořit ucpání kritických profilů v záplavovém území,

24

•

v době povodňové aktivity neustálá kontrola kritických míst (propustků, vpustí, mostních pilířů apod.) členy Hlídkové služby a odstraňování naplavenin příslušníky Sboru dobrovolných hasičů pomocí vyčleněných technických prostředků.

Může nastat při sesuvu půdy do koryta vodního toku nebo z jiných příčin, které sníží průtočnost mostů, lávek, jezů při vzniku ledových bariér nebo zachycením plovoucích předmětů (dřeva). Dále lze tento typ povodně očekávat v těch případech, kdy povodňové prohlídky nejsou obcemi prováděny v dostatečné míře (četnost, odstraňování zjištěných nedostatků a jejich kontrola). To platí jak pro místa potencionálních sesuvů půdy, tak pro nedostatečně či nesprávně odvodněná území, neudržované břehy vodních toků, nevyčištěné propustky, snížení průtočného profilu na mostech, lávkách, jezech a dalších objektech. Tzv. kritická místa, která mohou negativně ovlivnit odtokové poměry a průběh povodně, jsou identifikována a podchycena v povodňových plánech jednotlivých obcí správního obvodu ORP Broumov. Viz [PŘÍLOHA č. 1 a 2] Je před poklad, že povodně tohoto typu by měly ve správním obvodu ORP Broumov spíše lokální charakter.

1.2.4

Zvláštní povodeň způsobená umělými vlivy

Vzniká při ohrožení stability hráze vodního díla (vodní nádrže…). Pro vodní díla (vodní nádrže, rybníky …) k prokázání bezpečnosti za povodní musí být dle § 61 zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů, zpracován posudek, který upřesní potřebu, popřípadě návrh podmínek provádění technicko bezpečnostního dohledu tj. i rozsah pozorování a měření a bezpečnostní opatření a manipulace za krizových stavů. V případě, že nebude vyloučeno riziko ohrožení stability hráze nádrže bude vyhodnocena její průlomová vlna včetně návrhu evakuace obyvatel z ohroženého území. Majitelé nádrží bez stálé obsluhy při nebezpečí povodně mají za povinnost zajistit na nádrži hlídkovou službu a o situaci informovat místní povodňovou komisi a v případě potřeby zajistit i nezbytné zabezpečovací práce. Povodeň způsobena umělými vlivy, a to především protržením hráze vodního díla je teoreticky možná. Obecně se jako příčina k protržení hráze zvažuje několik způsobů: • technická příčina havárie díla, • silné zemětřesení, velmi malá pravděpodobnost • letecká katastrofa - pád středně velkého nebo velkého letadla do hráze, velmi malá pravděpodobnost, • válečný konflikt, velmi malá pravděpodobnost, • teroristický útok, velmi malá pravděpodobnost 1.2.5

Zvláštní povodně ve správním obvodu ORP Broumov

V důsledku toho, že ve správním obvodu ORP Broumov se vodní díla I. II. a III. kategorie (podle velikosti faktoru rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku) nenacházejí, tak není předpoklad vzniku zvláštní povodně velkého rozsahu. K menším povodňovým situacím dojít může na vodních dílech IV. kategorie (např. protržení hráze rybníku, zanedbáním nebo nesprávnou manipulací na jezu, apod.). 25

V rámci prevence je vlastník každého vodního díla povinen organizovat technickobezpečnostní dohled podle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách, ve znění pozdějších předpisů, tj. zjišťovat technický stav vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejich deformací, sledováním průsaku vod, hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technicko-bezpečnostního dohledu je i vypracováním návrhů opatření k odstranění zjištění nedostatků. Vodní díla IV. kategorie v ORP Broumov jsou uvedena v kapitole [1.1.5 Vodní díla]. Za nebezpečí povodně se považují situace zejména při: • dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci • déletrvajících vydatných dešťových srážkách, popřípadě prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů • vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy

1.3 Zvládání povodňových rizik • Zvládání povodňových rizik se soustředí na zmírnění možných nepříznivých účinků povodní na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost, a pokud se to považuje za vhodné, na opatření nestavební povahy nebo na snížení pravděpodobnosti zaplavení. •

Povodňovým rizikem se rozumí kombinace pravděpodobnosti výskytu povodní a jejich možných nepříznivých účinků na lidské zdraví, životní prostředí, kulturní dědictví a hospodářskou činnost.

•

Předběžné vyhodnocení povodňových rizik je podkladem pro vymezení oblastí s významnými povodňovými riziky. Pro tato území se zpracují nebo aktualizují mapy povodňového nebezpečí, mapy povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.

•

Mapy povodňového nebezpečí vymezují území, která by mohla být zaplavena podle různých povodňových scénářů a s využitím stanovených záplavových území. Na mapách povodňových rizik se vyznačí potenciální nepříznivé následky povodní podle těchto scénářů.

•

Plány pro zvládání povodňových rizik jsou součástí plánování v oblasti vod a zohledňují důležitá hlediska, jako jsou náklady a přínosy, rozsah a průběh povodní, retenční schopnosti záplavových území, cíle ochrany vod podle § 23a odst. 1, hospodaření s půdou a s vodními zdroji, územní plánování, využití území, ochranu přírody, lodní dopravu a přístavní infrastrukturu. Plány pro zvládání povodňových rizik se zabývají všemi aspekty zvládání povodňových rizik, přičemž se soustřeďují na prevenci, ochranu, připravenost, včetně povodňových předpovědí a systémů včasného varování, a zohledňují charakteristiky konkrétního povodí nebo dílčího povodí. Plány pro zvládání povodňových rizik mohou zahrnovat rovněž podporu udržitelného využívání území, zlepšení schopnosti půdy zadržovat vodu a kontrolované zaplavení určitých oblastí v případě výskytu povodně.

26

1.4 Řízení ochrany před povodněmi Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje: • přípravu na povodňové situace, • řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni, • řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. 1.4.1

Povodňové orgány

Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány: o orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí, o obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, o krajské úřady, o Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší Ministerstvu vnitra. Po dobu povodně jsou povodňovými orgány: o povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí, o povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy, o povodňové komise krajů, o Ústřední povodňová komise. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů. Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů. Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinny povodňovým orgánům pomáhat na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi. Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit. Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů. Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen, řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný. 27

Ve správním obvodu ORP Broumov je povodňovým orgánem: Ve správním obvodu ORP Broumov je povodňovým orgánem v období mimo povodeň Městský úřad Broumov, a to jak pro celý správní obvod ORP Broumov, tak pro územní obvod Města Broumova. Úkoly konkrétně vykonávají: • •

odbor životního prostředí (zejména úkoly spojené s preventivními opatřeními na úseku ochrany před povodněmi) oddělení krizového řízení (zejména úkoly spojené s přípravou na řešení mimořádné události nebo krizové situace "povodeň")

Mimo to každá obec plní funkci povodňového orgánu ve svém územním obvodu (k.ú.) Za povodně je ve správním obvodu ORP Broumov povodňovým orgánem Povodňová komise Města Broumova (dále i „PK ORP Broumov“) jak pro celý správní obvod ORP Broumov, tak pro územní obvod města Broumova. PK ORP Broumov má zřízeny čtyři pracovní skupiny, které připravují a organizačně zabezpečují jednání komise a připravují a předkládají komisi návrhy na opatření k ochraně před povodněmi, popřípadě zajišťují provedení opatření přijatých nebo přikázaných komisí. Viz [2.9.5 Schéma organizace PK ORP Broumov] PK ORP Broumov je podřízena PK Královéhradeckého kraje a nadřízena všem PK obcí ve správním obvodu ORP Broumov. Mimo to, v obcích správního obvodu ORP Broumov (14) je ustanoveno 14 povodňových komisí obcí, které plní úkoly ve svých správních územích (k.ú.). Povodňové komise obcí jsou za povodně podřízeny PK ORP Broumov. Předsedou PK ORP Broumov je starosta Města Broumov. Další členy komise předseda povodňové kmise jmenuje z členů obecního zastupitelstva a z fyzických a právnických osob, zaměstnanců MěÚ Broumov, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi. 1.4.2

Ostatní účastníci ochrany před povodněmi

Ostatními účastníky ochrany před povodněmi jsou: správce vodohospodářsky významných vodních toků (dále jen povodí), správci ostatních vodních toků, vlastníci vodních děl, vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, • vlastníci nebo správci objektů na vodních tocích a nemovitostech v ohroženém území, • pracoviště předpovědní povodňové služby ČHMÚ, • úřady a složky Civilní ochrany, • hasičské záchranné sbory (HZS), • policie. • • • •

Zapojení ostatních účastníků ochrany před povodněmi závisí na charakteru povodňové situace a místních podmínkách. Zástupci nejdůležitějších subjektů jsou členy PK ORP Broumov. Koordinace opatření, která mohou ovlivnit odtokové poměry v rámci uceleného povodí, je zajišťována z úrovně správců vodohospodářsky významných toků (Povodí Labe, státní podnik), které mají pro účely operativního řízení vodohospodářských soustav vybudovány vodohospodářské dispečinky. 28

Zapojení složek Policie ČR a dalších složek ministerstva vnitra, popřípadě složek Armády ČR se děje formou výpomoci na žádost povodňových orgánů. Jejich povinnosti spočívají v plnění úkolů povodňových opatření jim stanovených zákonem č.254/2001 Sb., o vodách. Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, mají za povinnost zpracovat svůj povodňový plán, který se pak stává součástí povodňového plánu obce či města. Povodňový plán nemovitosti právnické osoby či podnikající fyzické osoby řeší přípravu a stanoví organizační, operativní, technická a provozní opatření směřující k záchraně osob - zaměstnanců, majetku a životního prostředí. Řeší způsob včasného ukončení pracovních a technologických procesů, zabezpečení nebezpečných látek ohrožujících zdraví a životní prostředí a zajištění snadno odplavitelného materiálu. Jedná se o opatření, při nichž se využívá vlastních sil, prostředků (dopravní, manipulační, zemní, apod.) a osob (zaměstnanců) daného podniku. Součástí jsou opatření, která zabraňují způsobení újmy třetím osobám. Povodňový plán nemovitosti fyzické osoby (rodinného domku, garáže, apod.) obsahuje informace o nutných opatřeních a činnostech pro ochranu života a zdraví obyvatel nemovitosti, pro ochranu majetku vlastníka a obyvatel nemovitosti. Rovněž tak opatření, která zabraňují způsobení újmy třetím osobám.

1.5 Povodňová opatření 1.5.1 Přehled povodňových opatření Přípravná opatření jsou a) b) c) d) e) f) g) h)

stanovení záplavových území, vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity, povodňové plány, povodňové prohlídky, příprava předpovědní a hlásné povodňové služby, organizační a technická příprava, vytváření hmotných povodňových rezerv, příprava účastníků povodňové ochrany.

Opatření při nebezpečí povodně a za povodně jsou a) b) c) d) e) f) g) h) i)

činnost předpovědní povodňové služby, činnost hlásné povodňové služby, varování při nebezpečí povodně, zřízení a činnost hlídkové služby, vyklizení záplavových území, řízené ovlivňování odtokových poměrů, povodňové zabezpečovací práce, povodňové záchranné práce, zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní.

Opatření po povodni jsou a) b)

evidenční a dokumentační práce, vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod, 29

c)

odstranění povodňových škod a obnova území po povodni.

Poznámka: Vybraná povodňová opatření zvýrazněná tučně jsou obsahem této kapitoly.

1.5.2

Povodňové prohlídky

Povodňovými prohlídkami se zjišťuje, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky. Povodňové prohlídky významných vodních toků ve správním obvodu ORP Broumov organizuje a provádí - MěÚ Broumov - jako povodňový orgán obce s rozšířenou působností mimo povodeň. Organizaci zajišťuje odbor životního prostředí prostřednictvím oddělení vodního hospodářství. Povodňových prohlídek se účastní zástupci: • MěÚ Broumov, odbor životního prostředí – vodoprávní oddělení; • příslušný správce vodního toku; • příslušné obce; • Českého rybářského svazu; • vlastníci pozemků, staveb a zařízení v okolí vodního toku a v záplavovém území • ostatní přizvaní Povodňové prohlídky organizované MěÚ Broumov ve správním obvodu ORP se provádějí nejméně jednou ročně, zpravidla: • před obdobím jarního tání (zpravidla březen), nebo • před obdobím letních povodní (zpravidla konec května) Přehled vodních toků a jejich správců a správních území obcí jimiž vodní toky protékají ve správním obvodu ORP Broumov. Viz [PŘÍLOHA č. 8] Zaměření povodňových prohlídek: • stav a kapacita koryt vodotečí, ochranných hrází, objektů, mostů, propustků, stromů a keřů v korytech; • přítomnost skládek materiálu v blízkosti vodních toků (zejména v záplavovém území nebo území ohroženém povodněmi), které by mohly zhoršit průběh povodně, jako je stavební materiál, dřevo (klády, kulatina, prkna, apod.), zemědělské produkty (sláma, seno), stavební buňky, kontejnery apod.; • přítomnost skládek v blízkosti vodních toků (zejména v záplavovém území nebo území ohroženém povodněmi), ropných produktů (pohonných hmot, olejů a maziv), chemikálií apod.; které by mohly způsobit kontaminaci vody a půdy při povodni (ekologicky nebezpečné látky); • umístění plotů a ohrad všech druhů; • plovoucí objekty a jejich zajištění;

Postup při organizování povodňových prohlídek: • MěÚ Broumov - odbor životního prostředí svolá povodňovou prohlídku - dopisem pozvánkou zaslanou účastníkům. V pozvánce je uveden termín, místo konání a účastníci povodňové prohlídky • povodňová prohlídka se provede komisí pozvaných účastníků, pod vedením zástupce MěÚ Broumov, odboru životního prostředí 30

•

z povodňové prohlídky se zpracuje zápis, případně se připojí další dokumentace (foto nebo video záznam) zápis se doručí všem účastníkům povodňové prohlídky a výzva příslušným vlastníkům nemovitostí

•

V zápise o povodňové prohlídce jsou uvedeny přijaté závěry - opatření k vyloučení příčin nebo zmírnění výše rizikových faktorů, které v důsledku povodně mohou způsobit ztráty životů, újmy na zdraví, majetku, životním prostředí a kulturních hodnotách. Dále se na základě výsledků povodňových prohlídek přijímají další opatření, která vedou ke zvýšení kapacity profilů apod. Opatření jsou termínována. Součástí těchto opatření může být výzva povodňového orgánu (Městského úřadu Broumov) vlastníkům pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím. Za účelem provedení kontroly plnění uložených opatření z povodňové prohlídky organizuje MěÚ Broumov - odbor životního prostředí opakovanou povodňovou prohlídku. Poznámky: 1.

Povodňové orgány obcí provádějí povodňové prohlídky na území příslušné obce, a to podle svých povodňových plánů, v souladu s § 72 zák. č. 254/2001 Sb., o vodách. Místo a dobu konání koordinují s MěÚ Broumov, odborem životního prostředí.

2.

Na základě výsledků povodňových prohlídek se aktualizují povodňové plány obcí a správního obvodu ORP Broumov.

3.

Mimořádné povodňové prohlídky se organizují v případě vyhlášení 3. SPA

1.5.3

Předpovědní povodňová služba

Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o možnosti vzniku přirozené povodně a o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správcem povodí. Předpovědní služba je na území města je organizována následovně: • • •

od Českého hydrometeorologického ústavu, Povodí Labe s.p., cestou PK Královéhradeckého kraje nebo Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje, ÚO Náchod, zpráva o nebezpečí povodně může přijít i cestou „Hromadných sdělovacích prostředků“, zpráva o nebezpečí povodně může přijít v případě lokálních vydatných dešťů nebo tajícího sněhu od Povodňových komisí měst a obcí výše na toku.

Pověření členové PK ORP Broumov zajistí předání informace (výzvy, výstrahy a informační zprávy), v systému hlásné povodňové služby, povodňovým komisím obcí ve správním obvodu ORP Broumov. 31

Pro plošnou distribuci některých informací předpovědní povodňové služby (předpověď počasí, obecné upozornění nebo výstraha) využívá ČHMÚ také Internetu a veřejnoprávních sdělovacích prostředků. Klasifikace informací předpovědní povodňové služby: Upozornění ČHMÚ je mimořádná zpráva předpovědní povodňové služby upozorňující na možnost vzniku extrémních meteorologických nebo hydrologických jevů, zejména možnost výskytu extrémních srážek a možnost výrazného stoupnutí hladin vodních toků s překročením směrodatných limitů pro stupně povodňové aktivity. Výstraha ČHMÚ je mimořádná zpráva předpovědní povodňové služby, která se vydává, pokud je nebezpečný jev očekáván s dostatečně velkou pravděpodobností nebo pokud již nastal a dále potrvá. Předpokládá se překročení směrodatných limitů II. a III. stupně povodňové aktivity. Informační zpráva ČHMÚ je zpráva předpovědní povodňové služby, která informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace, s cílem umožnit jim vyhodnocení povodňové situace pro řízení a zajišťování opatření k ochraně před povodněmi.

1.5.4

Hlásná povodňová služba

Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže na vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocení a k řízení opatření na ochranu před povodněmi. Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi. K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Subjekty zapojené do hlásné povodňové služby jsou: • Obecní úřady (resp. povodňové komise obcí). K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu - Viz [1.3.4 Hlídková služba] • Obecní úřady ORP (resp. městské úřady ORP, resp. jejich povodňové komise) • Krajské úřady (resp. povodňové komise krajů) • správci povodí • vlastníci vodních děl • ČHMÚ • HZS • MŽP (resp. ústřední povodňová komise) Ve správním obvodu ORP Broumov je hlásná povodňová služba zajišťována příslušnými povodňovými komisemi obcí (ve 14 případech). Všech 14 obcí má zřízenu povodňovou komisi, pro sběr informací o situaci v jejich správních územích, včetně pozorování vodních stavů v hlásných profilech je organizována hlídková služba. 32

Informace od obcí předávají povodňové komise obcí (případně členové obecní rady) povodňové komisi ORP města Broumova, která je po jejich zpracování (především sumarizaci, třídění a vyhodnocení), předává: • • • •

Povodňové komisi Královéhradeckého kraje, Povodí Labe s.p., ú.o. HZS Královéhradeckého kraje, příslušným obcím ve správním obvodu ORP Broumov a povodňovým orgánům dotčených sousedních ORP.

Informace, které přijímá PK ORP Broumov v systému hlásné povodňové služby od: • předpovědní povodňové služby, • Povodňové komise Královéhradeckého kraje, • případně od HZS Královéhradeckého kraje předává příslušným obcím ve správním obvodu ORP Broumov. Na základě těchto informací a na základě vlastních poznatků zajišťují obce ve svých správních územích (k.ú.) varování a informování obyvatelstva a ostatních účastníků ochrany před povodněmi a přijímají další opatření dle svých povodňových plánů.

1.5.4.1

Informace předávané

od: PK ORP Broumov komu: obcím ve správním obvodu ORP Broumov sousedním obcím s rozšířenou působností (Náchod, Trutnov), Povodí Labe, ČHMÚ a OPIS HZS kraje PK ORP Broumov předává informace obcím ve správním obvodu ORP Broumov především v těchto konkrétních případech: • při nebezpečí povodně, • při negativní meteorologické a hydrologické předpovědi, • při dosažení (vyhlášení), změně a odvolání stupňů SPA ve správním obvodu ORP Broumov, • při změně tendence meteorologické a hydrologické situace, • při potřebě získání všeobecné nebo detailní informace o události, místu, čase, rozsahu, • při potřebě informovat o všeobecné situaci, o situaci ve správním území ORP Broumov, sousedních správních územích ORP, • při potřebě koordinovat pomoc, • při potřebě varování obyvatelstva a informování obyvatelstva v dané obci, evakuace obyvatelstva v dané obci - z důvodů "ležících mimo obec", • při vyhlášení krizového stavu a krizových opatření. PK ORP Broumov předává informace sousední obci s rozšířenou působností (Náchod), Povodí Labe, ČHMÚ a OPIS HZS Královéhradeckého kraje. Veškeré předané informace zaznamenává předávající strana (PK ORP Broumov) a přijímající strana (PK příslušné obce a PK sousedních obcí s rozšířenou působností) do Povodňové knihy.

33

1.5.4.2 Informace přijímané kým:

PK ORP Broumov

od: obcí správního obvodu ORP Broumov PK ORP Broumov přijímá informace od obcí ležících ve správním obvodu ORP Broumov především v těchto konkrétních případech: • při nebezpečí povodně, • při dosažení (vyhlášení), změně a odvolání SPA na území obce (k.ú.), • při podstatné změně povodňové situace, • při vyžadování externí pomoci (od PK ORP Broumov, HZS, PK Královéhradeckého kraje, Armády ČR, apod.), • při podávání pravidelných hlášeních o povodňové situaci a realizaci opatření na území obce (k.ú.), a to v těchto časech: Při I. SPA

v 7.00 a 18.00

Při II. SPA

v 7.00; 12.00 a 18.00

Při III. SPA

podle požadavku PK ORP Broumov (každé 3 - 4h)

Obec Otovice a Město Meziměstí předávají současně s hlášením o povodňové situaci hlášení o stavu vodní hladiny v hlásných profilech A, resp. B, které se nacházejí v těchto obcích. Veškeré předané informace zaznamenává předávající strana (PK příslušné obce) a přijímající strana (PK ORP Broumov) do Povodňové knihy. 1.5.4.3 Hlídková služba Hlídkovou službu organizují povodňové orgány obcí za účelem zabezpečení těch úkolů hlásné povodňové služby, které jsou spojeny s monitorováním povodňové situace na správním území příslušných obcí (v jejich k.ú.). Monitorování spočívá v organizovaném, ve stanovených intervalech prováděném, pozorování hydrologických a ostatních jevů provázejících povodňovou situaci, včetně pozorování vodních stavů v hlásných profilech. Pozorování zajišťují členové hlídkové služby - pozorovatelé, kteří podávají zprávy povodňovému orgánu obce. Ve správním obvodu ORP Broumov je hlídková služba organizována u 14 obcí z celkového počtu 14 obcí. Jde o obce, u nichž je zřízena povodňová komise. Výsledky monitoringu prováděného příslušnými hlídkovými službami obcí slouží povodňovým orgánům obcí k organizaci vlastních opatření (podle povodňového plánu) a k předávání informací v systému hlásné povodňové služby – Viz [1.5.4. Hlásná povodňová služba]

Pozorování vodních stavů Pozorování vodních stavů v hlásném profilu se provádí v četnosti uvedené na evidenčním listu hlásného profilu, zpravidla: • při nebezpečí povodně 1 x denně (v 7 hodin) • při dosažení 1. SPA 2 x denně (v 7 a 18 hodin) • při dosažení 2. SPA 3 x denně (v 7, 12 a 18 hodin) • při dosažení 3. SPA častěji podle potřeby a požadavku povodňového orgánu 34

1.6

Stupně povodňové aktivity

Stupni povodňové aktivity se pro účely tohoto zákona rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu uvedené v příslušném povodňovém plánu. Stupně povodňové aktivity ve správním obvodu PK ORP Broumov Jednotlivé stupně povodňové aktivity jsou ve správním obvodu ORP Broumov odvozovány od dosažení směrodatných limitů vodních stavů v hlásných profilech na tocích. Dále se orientačně odvozují od úhrnu srážek za 24h (nebo 6h) na jednotku plochy [mm/m2] a stavu nasycenosti povodí (v letním a podzimním období). - Viz [1.6.7. Hlásné profily, 2.4.2 Srážkoměrné stanice], [PŘÍLOHA č. 4 a 5 - evidenční listy hlásných profilů] PK ORP Broumov vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity pro město Broumov a pro obce ve správním území ORP Broumov. V jednotlivých obcích vyhlašují stupně povodňové aktivity povodňové komise obcí. Níže jsou uvedeny směrodatné limity pro hlásné profily kategorie A a B, které jsou určující pro vyhlášení stupňů povodňové aktivity. 1.6.1 Charakteristika hlásných profilů a teoretická charakteristika SPA Hlásný profil povodňové služby je místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se podle významu rozdělují do tří kategorií. Základní hlásné profily - kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí. Doplňkové hlásné profily - kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi. Pomocné hlásné profily - kategorie C – jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Stupně povodňové aktivity (SPA) vyjadřují míru povodňového nebezpečí. Jsou vázány na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu, mezní nebo kritické hodnoty sledovaných jevů z hlediska bezpečnosti vodního díla apod.). U zvláštních povodní vyjadřují vývoj a míru povodňového nebezpečí na vodním díle a na území pod ním.

1.6.2

První stupeň povodňové aktivity (1. SPA)

Bdělosti - nastává při nebezpečí přirozené povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Tento stav nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby. Na vodním díle nastává také při nepříznivém vývoji bezpečnosti VD, odvozeném podle hodnocení sledovaných jevů a skutečností v rámci výkonu TBD, nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně. Nebezpečí vzniku 35

souvisí s provozní situací, při které může dojít k mimořádnému vypouštění nebo k odtoku, při kterém je dosažen stav 1. SPA na vybraném vodočtu. Hlavní a typické činnosti: • věnuje se zvýšená pozornost vodním tokům a dalším zdrojům povodňového nebezpečí • zahajuje činnost hlídková služba a hlásná povodňová služba • PK správního obvodu ORP je vyrozuměna, avšak není přítomna na stanovišti PK

1.6.3

Druhý stupeň povodňové aktivity (2. SPA)

Stav pohotovosti - vyhlašuje příslušný povodňový orgán, když nebezpečí povodně přerůstá v povodeň a v době povodně, když však ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Vyhlašuje se také při pokračujícím nepříznivém vývoji bezpečnosti vodního díla, nebo při mimořádném vypouštění vody nebo odtoku z vodní nádrže, při které bude dosažen stav 2. SPA na vybraném vodočtu. Bezpečnost díla se odvozuje podle stavu a vývoje sledovaných jevů a skutečností v rámci výkonu technicko-bezpečnostního dohledu při hodnocení překročení mezních hodnot vybraných veličin. Hlavní a typické činnosti: •

svolává a aktivuje se PK ORP Broumov nebo její 1. pracovní skupina na stanoviště PK

•

vyrozumívají se další účastníci ochrany před povodněmi

•

uvádějí se do pohotovosti prostředky k zabezpečovacím pracím a provádí se opatření ke zmírnění povodně

1.6.4

Třetí stupeň povodňové aktivity (3. SPA)

Stav ohrožení - vyhlašuje příslušný povodňový orgán v době povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku větších škod, ohrožení majetku a životů v záplavovém území. Vyhlašuje se také při vzniku kritické situace na vodním díle v podle vyhodnocení technicko-bezpečnostního dohledu při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností, pokud hrozí havárie díla doprovázená nebezpečím vzniku narušení vzdouvacího tělesa (hráze) vodního díla, nebo za mimořádného vypouštění vody při použití nouzových opatření s vyvoláním povodňové průtoku, při kterém bude dosažen stav 3. SPA na vybraném vodočtu. Hlavní a typické činnosti: •

1.6.5

provádějí se zabezpečovací a záchranné práce, případně evakuace

Pozorování vodních stavů v hlásných profilech Stupnice na vodočtu ukazuje relativní výšku hladiny vody v cm a to ve vztahu k ,,nule vodočtu". Nula vodočtu přibližně odpovídá dnu potoka, vždy však musí být umístěna pod nejnižší vodní hladinou. Nula vodočtu musí být geodeticky zaměřena a její nadmořská výška uvedena v dokumentaci hlásného profilu. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech. Příklady správného odečítání vodních stavů dává následující obrázek. 36

Pozorování vodních stavů Pozorování vodních stavů v hlásném profilu se provádí v četnosti uvedené na evidenčním listu hlásného profilu, zpravidla: • při nebezpečí povodně: 1 x denně (v 7 hodin) • při dosažení 1. SPA: 2 x denně (v 7 a 18 hodin • při dosažení 2. SPA: 3 x denně (v 7, 12 a 18 hodin) • při dosažení 3. SPA: častěji podle potřeby a požadavku povodňového orgánu Veškeré časy se uvádí v občanském, tj. v zimě ve středoevropském a v létě v ,,letním" čase. Pokud v pozorovacích termínech nebyl zaznamenán nejvyšší (kulminační stav), je třeba tento stav odhadnout podle dochovaných stop a přibližně odhadnout čas výskytu kulminace. Před každým odečítáním vodního stavu je nutno se přesvědčit, že výška hladiny vody v místě vodočtu není ovlivněna překážkou, nánosem, zámrzem, ledovou zácpou a podobně a tuto podle možnosti odstranit. Při vlnění vodní hladiny se čte na stupnici nejvyšší a nejnižší vodní stav, ze kterých se udává průměr. Výsledky pozorování zapisuje pozorovatel do vodočetného zápisníku. Zápis obsahuje tyto položky - čas, vodní stav v cm, poznámka.

1.6.6

Hlásné profily

Hlásný profil povodňové služby je místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily se podle významu rozdělují do tří kategorií. Hlásné profily na tocích jsou rozděleny do tří kategorií: •

kategorie A - základní hlásné profily

jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích. Informace z těchto profilů jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně 37

provozované ČHMÚ nebo správci povodí. K hlásným profilům kategorie A jsou zpracovány tzv. evidenční listy. Profil kategorie A ve správním obvodu ORP Broumov se nachází v Otovicích. Viz [PŘÍLOHA č. 4] Tyto hlásné profily jsou vybaveny vodočetnou latí a limnigrafem s dálkovým přenosem dat. Kromě sběru dat pro potřeby národní úrovně a předpovědní povodňové služby slouží k pozorování organizovanému obcí Otovice a Broumov a jejich hlídkovou službou. Informace o stavu vody na tomto hlásném profilu jsou významné pro národní a regionální úroveň a směrodatné pro místní úroveň. Četnost hlášení při SPA I. -2x denně, při SPA II. – 3x denně, při SPA III.-3-hodinové hlášení zajišťuje PK Otovice a předává ji PK ORP Broumov. Odečítané údaje jsou automaticky zpracovávané VHD Povodí Labe s.p. Hradec Králové – možnost sledování odečítaných průtoků a stavu hladiny na vodních tocích na www.pla.cz. •

kategorie B - doplňkové hlásné profily

jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi. K hlásným profilům kategorie B jsou zpracovány tzv. evidenční listy. Profil kategorie B ve správním obvodu ORP Broumov se nachází v Meziměstí (Starostín), Viz [ PŘÍLOHA č. 5] Tyto hlásné profily jsou vybaveny vodočetnou latí. Slouží k pozorování organizovanému městem Broumov a Meziměstí a jejími hlídkovými službami. Informace o stavu vody na těchto hlásných profilech jsou významné pro regionální úroveň a směrodatné pro místní úroveň (obce ležící níže na toku). •

kategorie C - pomocné hlásné profily

jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Informace o stavu vody na těchto hlásných profilech jsou významné pro regionální úroveň a směrodatné pro místní úroveň (obce ležící níže na toku). Tyto hlásné profily jsou vybaveny třemi značkami odpovídajícími směrodatným limitům pro SPA (1. SPA - zelená, 2. SPA - žlutá, 3. SPA - červená) nebo vodočetnou latí. Informace o stavu vody na těchto hlásných profilech jsou směrodatné pro místní úroveň (lokalitu, příslušnou obec, případně pro obec ležící níže na vodním toku a ORP). Profil kategorie C ve správním obvodu ORP Broumov se nachází v těchto místech: Most v Broumově ř. km 35,125 VEBA – Olivětín ř. km 37,426 VEBA – Meziměstí u mostu ř. km 45,114 Jetřichov – most na křižovatce ř. km 43,728 Ruprechtice – na železobetonovém rámovém mostku nad č.p. 299, Vižňov - na železobetonovém rámovém mostku pod č.p. 308, 309, Teplice nad Metují ř.km 66.738

Stěnava Stěnava Stěnava Stěnava Ruprechtický potok potok Dobrohošť Metuje

Pozorování vodních stavů zabezpečují v těchto hlásných profilech jejich provozovatelé, kteří zasílají hlášení určeným příjemcům v evidenčním listu hlásného profilu. 38

Četnost pozorování (minimální): Za normální situace :

1x denně - hlásné profily kategorie A.

Při upozornění nebo výstraze ČHMÚ: 1x denně - všechny kategorie Při dosažení 1.SPA

2x denně - všechny kategorie

Při dosažení 2. SPA

3x denně - všechny kategorie

Při dosažení 3. SPA

častěji podle potřeby nebo požadavku povodňového orgánu

Propojení "on-line" za účelem získání údajů měřených automaticky na vybraných hlásných profilech je k dispozici na adrese www.chmi.cz. Hlásné profily kategorie A jsou pozorovány pravidelně za normální situace i za povodně dobrovolnými pozorovateli ČHMÚ nebo provozními pracovníky správce povodí. Údaje z automatických stanic jsou přenášeny do sběrných center provozovatelů těchto sítí. Při dosažení směrodatných limitů pro SPA informuje provozovatel (tj. RPP ČHMÚ nebo VHD Povodí) příslušný krajský úřad a úřad obce s rozšířenou působností mu v dohodnutém rozsahu informace o dalším vývoji. Pro operativní informovanost obcí v povodňovém úseku toku při nebezpečí povodně a za povodně zajišťuje pozorování hlásného profilu také místně příslušná obec. Obec zasílá hlášení na obce ležící níže na toku, na příslušný úřad obce s rozšířenou působností, který informuje příslušný krajský úřad a OPIS HZS kraje. V případě selhání automatického sběru dat nebo standardního způsobu pozorování, zasílá obec hlášení na vyžádání do sběrného centra provozovatele hlásného systému. Hlásné profily kategorie B jsou pozorovány při nebezpečí povodně a za povodně. Pozorování je zabezpečeno místně příslušnými obcemi, které mohou po dohodě využít ČHMÚ, správce toku nebo jiného subjektu na toku. Způsob pozorování a předávání údajů projedná s obcemi příslušný krajský úřad. Pokud jsou v těchto profilech automatické stanice ČHMÚ nebo správce povodí, jsou údaje přenášeny do jiných sběrných center. Při nebezpečí povodně a za povodně zasílá místně příslušná obec hlášení na obce ležící níže na toku, na příslušný úřad obce s rozšířenou působností, který informuje příslušný krajský úřad, OPIS HZS kraje a dále RPP ČHMÚ nebo VHD Povodí (podle odborných pokynů). Hlásné profily kategorie C jsou pozorovány obcí nebo vlastníkem nemovitosti, kterému hlásný profil slouží, při nebezpečí povodně a za povodně podle potřeby. Hlášení z hlásných profilů kategorie C a hlášení z lokálních automatických výstražných systémů zasílají jejich provozovatelé při nebezpečí povodně a za povodně v případě dohody na příslušný úřad obce nebo úřad obce s rozšířenou působností a na OPIS HZS kraje.

1.6.7

Přehled hlásných profilů

Následují tabulky hlásných profilů kategorie A a B ve správě ČHMÚ a kategorie C obvykle ve správě obcí.

39

Z odkazů v tabulkách jsou přístupné evidenční listy, zobrazení na mapě, fotodokumentace a měrná křivka, pokud jsou tyto dokumenty dostupné. V případě aktivního připojení k internetu jsou u některých profilů dostupné i aktuální naměřené údaje. U některých hlásných profilů kategorie C bez stupnice vodočtu se měření provádí od stanoveného místa k hladině, proto naměřené hodnoty pro stoupající hladinu klesají.

Hlásný profil – stanice kategorie A – Otovice (Stěnava) 140 cm

18,6 m3/s

II. SPA stav pohotovosti

170 cm

26,1 m3/s

III. SPA stav ohrožení

200 cm

34,3 m3/s

I. SPA

stav bdělosti

Hlásný profil – stanice kategorie B – Meziměstí (Stěnava) 70 cm

8,3 m3/s

II. SPA stav pohotovosti

90 cm

11,6 m3/s

III. SPA stav ohrožení

110 cm

15,0 m3/s

I. SPA

stav bdělosti

Hlásný profil – stanice kategorie C – Jetřichov (Stěnava) 80 cm

4,1 m3/s

II. SPA stav pohotovosti

110 cm

8,6 m3/s

III. SPA stav ohrožení

130 cm

12,4 m3/s

I. SPA

stav bdělosti

Hlásný profil – stanice kategorie C - Teplice nad Metují (Metuje) I. SPA

stav bdělosti

80 cm

II. SPA

stav pohotovosti

100 cm

III. SPA

stav ohrožení

120 cm

Hlásný profil – stanice kategorie C – Ruprechtice (Ruprechtický potok) 70 cm

2,6 m3/s

II. SPA stav pohotovosti

156 cm

5,0 m3/s

III. SPA stav ohrožení

202 cm

7,7 m3/s

I. SPA

stav bdělosti

Hlásný profil – stanice kategorie C – Vižňov (Dobrohošť) 40

32 cm

1,0 m3/s

II. SPA stav pohotovosti

62 cm

2,5 m3/s

III. SPA stav ohrožení

100 cm

4,6 m3/s

I. SPA

1.6.8

stav bdělosti

Meteorologické stanice

Síť meteorologických stanic ČHMÚ (doplněna několika stanicemi AČR a rovněž Povodí Labe s.p.) slouží k monitoringu atmosféry. Tyto stanice se podle programu pozorování dělí na klimatologické stanice, interové stanice, profesionální stanice a srážkoměrné stanice. Většina těchto stanic měří srážky pomocí automatického srážkoměru. Hodnoty úhrnů srážek za 24h (nebo 6 h) na jednotku plochy [mm/m2] jsou využívány povodňovými orgány jako orientační údaje směrodatných limitů k vyjádření míry povodňového nebezpečí pomocí stupňů povodňové aktivity. Umístění srážkoměrných stanic - odečítač HMÚ ve správním obvodu ORP Broumov: Adršpach Teplice n. M. - ČOV: p. Moravec

tel.: 491 581 352

Broumov – ČOV: automaticky

tel.: 491 523 904

1.7

Záplavová území a území ohrožená povodněmi

Záplavová území jsou administrativně určená území, která mohou být při výskytu přirozené povodně zaplavena vodou. Jejich rozsah je povinen stanovit na návrh správce vodního toku vodoprávní úřad. Tato území jsou vymezena křivkou, která představuje hranice zaplaveného území při tzv. "stoleté vodě". Metodika zpracování využívá výpočtů, ale i poznatků z chování vody při předešlých povodních. "Stoletou vodou" (Q100) se rozumí povodeň, která se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 100 let. Prakticky se však může na stejném vodním toku opakovat hned další rok. Viz [grafická část] V zastavěných územích obcí, v územích určených k zástavbě, případně v dalších územích vymezí vodoprávní úřad na návrh správce vodního toku aktivní zónu záplavového území podle nebezpečnosti povodňových průtoků. V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vybraných vodních děl, které stanoví zákon. Dále je zakázáno např. těžit nerosty, zeminu a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, zřizovat tábory, kempy, apod. V záplavovém území mimo aktivní zónu (nebo když není stanovena) může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. Ve správním území ORP Broumov je stanoveno záplavové území u vodního toku Metuje od ř.km 16,346 do ř.km 68,829 pod č.j. 387/2002/žp-Ve-V2 ze dne 12.8. 2002, aktivní zóna není stanovena.

41

Pokud záplavová území určena nejsou, mohou vodoprávní úřady při své činnosti vycházet z dostupných podkladů správců povodí a správců vodních toků o pravděpodobné hranici území ohroženého povodněmi. Území ohrožená zvláštními povodněmi jsou území, která mohou být při výskytu zvláštní povodně zaplavena vodou - Viz [kapitola 1.1. druh a rozsah ohrožení] Záplavová území a území ohrožená povodněmi jsou vyznačena v grafické části povodňových plánů obcí správního obvodu ORP Broumov. Území ohrožená zvláštními povodněmi, která by výrazně přesahovala stanovená záplavová území, se ve správním obvodu ORP Broumov nenacházejí. "Pětiletou vodou" (Q5) se rozumí povodeň, která se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 5 let. Prakticky se však může na stejném vodním toku opakovat hned další rok. "Dvacetiletou vodou" (Q20) se rozumí povodeň, která se v dlouhodobém průměru vyskytne jednou za 20 let. Prakticky se však může na stejném vodním toku opakovat hned další rok.

1.7.1

Ohrožené objekty mimo vodní tok

Jednotlivé objekty ohrožené povodní jsou lokalizovány a identifikovány v povodňových plánech obcí správního obvodu ORP Broumov (v jejich věcné části), kde je uveden jejich seznam (č.p., majitel, spojení na majitele apod.) Jsou to objekty, které leží v území ohroženém povodněmi. Vlastníci těchto objektů jsou povinni, podle § 71 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zpracovat povodňový plán nemovitosti a nechat si potvrdit jeho soulad s povodňovým plánem obce. Ohrožené objekty mimo vodní tok v území ohroženém povodněmi ve správním obvodu ORP Broumov. - Viz [PŘÍLOHA č. 3] Přehled ohrožených objektů (ČOV, MVE) na vodním toku Stěnava: Malá vodní elektrárna Otovice ř. km 30,338 ř. km 32,341 Martínkovice VEBA – Olivětín ř. km 37,750 Čistírna odpadních vod Meziměstí Broumov Přehled ohrožených objektů (ČOV, MVE) na vodním toku Metuje: Čistírna odpadních vod Střemenské podhradí Teplice nad Metují

1.7.2

Ohrožené objekty na vodních tocích

Jednotlivé ohrožené objekty na vodních tocích jsou lokalizovány a identifikovány v povodňových plánech obcí správního obvodu ORP Broumov (v jejich věcné části), kde je uveden jejich seznam (č.p., majitel, spojení na majitele apod.) Tyto objekty představují: malé vodní elektrárny, případně jiné. Jde o vybraná vodní díla. Vlastníci těchto objektů jsou povinni, podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, zpracovat manipulační nebo provozní řád, který musí schválit vodoprávní úřad.

42

1.7.3

Ovlivňující objekty Povodňové průtoky mohou ovlivnit vodní díla, zvláště jezy a mosty.

Jezy při správné manipulaci mohou pozitivně ovlivnit odtokové poměry. Dodržování manipulačních řádů je věcí zásadní. Odpovědnost za dodržování odpovídají vlastníci nebo provozovatelé. Nízko propustné jezy, jezové konstrukce a mosty ovlivňují odtokové poměry při povodni negativně. Zejména jde o zachytávání splavené dřevní hmoty a jiného vodou unášeného materiálu . Takováto místa musí být předem vytipována a musí jim být při povodni věnována zvláštní pozornost. Někdy se nazývají jako tzv. "kritická místa". Jednotlivé objekty které mohou ovlivnit odtokové poměry při povodni jsou lokalizovány a identifikovány v povodňových plánech obcí správního obvodu ORP Broumov (v jejich věcné části), kde je většinou uveden jejich seznam, majitel, spojení na majitele apod.

43