PODSOVÁK Časopis pro všechny Podsováky z Jedničky JARO – LÉTO 2016
Stíhej ctnosti, vyhýbej se nepravostem! J. A. Komenský
ÚVODNÍ SLOVO Ahoj čtenáři Podsováku, zdravíme Vás na prahu prázdnin. Konečně je tady další vydání Podsováku. Za redakci se omlouvám, že jsme se na delší dobu odmlčely, ale chtělo by to nějakou podporu i z vaší strany. Kapele se hned hraje líp, když má energii z publika. Máme za sebou přijímačky (a přípravu na ně), kterých jsme si užili dost. Už i osmáci na to slovo pomalu dostávají těžké případy alergie. Chystáte se v létě na nějaký koncert, festival či jiný kulturní zážitek? Mluvte o tom, pište nám. Navíc učitelé by určitě přivřeli oko, kdyby vás viděli při čtení školního časopisu. Jelikož je to poslední číslo, na kterém se s Verčou podílíme, přejeme Podsováku více čtenářů, spoustu kreativních nápadů a dlouhou existenci. Bez nadšených pisatelů by to nešlo. Ty přejeme rovněž. Za redakci Podsováku Aňa A tak vás vyzýváme, abyste napsali na náš známý e-mail č
[email protected] své návrhy, o čem byste si na našich stránkách chtěli přečíst, čemu bychom měly věnovat pozornost. Doufáme, že aspoň tato výzva nezůstane bez odezvy. Co vy na to? Pozn.: A my, zbývající redaktorky, děkujeme našim gymnazistkám Ani, Verči a Míši za dobře odvedenou práci a přejeme jim hodně štěstí a úspěchů. zbytek redakční rady
S TA L O S E … LY Ž A Ř S K Ý K U R Z 7 . R O Č N Í K U Letos jeli na lyžařský kurz žáci všech 7. ročníků. Vyrazili jsme v prvním únorovém týdnu. Kurz se konal ve ski areálu Gruň s ubytováním hned vedle sjezdovky. Účast přislíbili všichni přihlášení sedmáci a učitelé Glomb, Literák, Šedovičová s dcerou Janou, která nám dělala „zdravušku“, a vnukem Tomíkem, jenž nás opravdu hodně bavil. Účastníci se i s veškerým vybavením nutným k lyžování a snowboardingu a s plnými kufry „potřebných věcí :-)“ vešli do jednoho autobusu. Na místo jsme dorazili kolem 10. hodiny. Vyložili nás pod kopcem, který jsme si museli vyšlapat sami. Naštěstí věci nám odvezlo přistavené auto. K hotelu jsem se doplazili po hodině a půl, v lyžárně jsme si vyložili lyže a snowbordy, kufry vybalili raději až na pokojích. Pak už nás čekal velmi "chutný oběd". Po chvilkovém vytrávení se šlo konečně lyžovat :-). Byli jsme rozděleni do skupin podle naší výkonnosti. Zvláštní družstvo pak tvořili snowboarďáci, mezi které jsem patřila i já. Měli jsme bezva instruktora Matyho, který byl pro každou legraci a trávil s námi celý kurz. První odpolední lyžování bylo bezva ... sněhu dost, počasí prima a nálada na jedničku. Bohužel se to neobešlo bez zranění, kdy si jedna lyžařka rozřízla nohu svou vlastní lyži. Byla odvezena RZP k ošetření a tím pro ni kurz skončil :-( . Pak nás čekala večeře a program, kdy nám bylo puštěno instruktážní video
o správné technice lyžování. (Pro nás snowboardisty velmi "záživné".) Následovala nutná večerní zubní hygiena. Večerka o půl desáté zakončila náš první den na horách. Ráno nás z postelí o půl osmé tahala „budicí“ služba. Po těžkém vstávání nás čekala vydatná snídaně a pak už se fičelo na svah. V plánu bylo lyžovat dvakrát denně, vždy „dopo“ a „po o“ :-). Po první noci sníh roztál a svahy museli začít zasněžovat. Sjezdovka tak byla tvrdá a zledovatělá a komfrot lyžování se velice snížil :-(. Na svahu jsme strávili celé dopoledne a neobešlo se to bez dalších, již menších, úrazů - naraženin a pohmožděnin způsobenými pády na tvrdý sníh. Večer jsem měli oproti včerejšku trošku lepší program. Nejprve jsme si zahráli námi navrhované hry, u kterých jsme se pobavili a zasmáli, a poté jsme opět zhlédli zajímavé video o historii lyžování a lyží samotných. Z úterý na středu všechen sníh roztál a navíc se přidal déšť. Bylo nutné vymyslet náhradní program, protože lyžovat se nedalo. Po chvilkové domluvě se učitelé usnesli, že nás unaví procházkou na Švarnou Hanku. Tam jsme se občerstvili a vyrazili opět na večeři. Večerní program byl bezva, nejdřív nějaké hry a poté diskotéka plná našich hitů. Hrály se různé písničky ... ovšem píseň Bochka Bass Kolbaser se hned chytila a byla hitem celého kurzu :D. V noci se konečně trošku ochladilo a začalo se zasněžovat. Ráno se tedy opět vyrazilo na svah a lyžovalo se (nebo spíš bruslilo na ledě). Přibylo tedy plno pádů a úrazů ve formě naraženin a modřin. Plus jeden otřes mozku. Tento den byl vysilující, na svahu to bylo fyzicky náročné. Odpoledne se nad námi vedoucí kurzu slitovali a pustili nás „domů“ dříve :-). Poslední večer se všichni snažili užít si naplno, byla opět diskotéka a navíc oslava narozenin. Zábava byla v plném proudu, za odměnu jsme tedy měli večerku posunutou o půl hodiny. V arélu ski parku s námi byly další dvě školy, což nám ale vůbec nevadilo, poznali jsme nové kamarády… :D. Večer konečně začalo chumelit, a tak se sjedovka zabělala přírodním sněhem. Poslední ranní lyžování bylo nejlepší. Noční sníh zakryl zákeřný led, takže se nám jezdilo bezvadně, cítili jsme se jako v peřinách. Učitelé nám připravili nějaké soutěže ve formě slalomů, všichni jsme se moc pobavili. Škoda, že po obědě už se jelo domů. Celý týden byl bezva. Jen příště by to chtělo trošku lepší počasí a více sněhu :-). To přejeme dalším sedmákům. Zuzka Pauliaková, 7. A
DEN BÁJÍ A POVĚSTÍ Zatímco se 4. březen 2016 pro naše menší spolužáky proměnil v jednu velkou pohádku, na druhém stupni se odehrával ve znamení pověstí a bájí. Tentokrát netradiční den přinesl ještě větší nadšení než jindy. Důvod? Rozšíření o další aktivitu. Kromě žáků, kteří se proměnili v různé postavy českých i jiných pověstí, do školy dorazili také učitelé v podobě starořeckých bohů
a hrdinů. Úkolem žáků pak bylo je identifikovat. Nejvíce jim hlavu zamotaly Afrodita a Helena, které si neodpustily hádku, v níž řešily, která z nich je krásnější. Dá se říci, že si jednotlivé třídy vedly velmi dobře ... poznaly téměř všechny, dokázaly dokonce pojmenovat konkrétního Kyklopa. Projektový den se vydařil, mnohému jsme se naučili a v jednotlivých předmětech pak využili znalostí. Těšíme se na další akci.
Za ŽP Lenka Drahotuská
VÍTKOVICE - SVĚT TECHNIKY Do světa techniky jsme se podívali v rámci školního výletu z fyziky. Viděli jsme tam mnoho zajímavých expozic, například: Svět vědy a objevů, Svět civilizace a Svět přírody. Nejvíce mně zaujal Svět vědy a techniky, a to proto, že jsme si mohli odpočinout ve skvělých sedacích vacích.
Dozvěděli jsme se hodně zajímavých věcí. Díky exkurzi jsme si uvědomili opravdový význam třídění odpadu ... a vůbec … že bychom si měli více všímat věcí okolo nás, které často považujeme za samozřejmost a přitom jsou pro nás, lidi, pro planetu, pro život na ní velmi důležité. Ve světě techniky jsme také navštívili 3D kino, kde nám pustili film o zvířatech, abychom poznali, jak těžký život mají například veverky a jak musí riskovat vše, co mají, aby přežily. Viděli jsme tam obří model planety Země a dřevěnou věž s vycpaným ptactvem. Snažili jsme se poskládat lidské tělo a podívali jsme se do zrcadla ,,Zestárni během chvilky“ … to jsme se nejen pobavili, ale také zděsili, když jsme zjistili, jak budeme vypadat za 50 let. Výlet do Světa techniky se nám moc líbil a určitě bychom se tam chtěli ještě podívat a vyzkoušet si další pokusy a interaktivní expozice. Za 8. C Lucka Severinová
E X K U R Z E D O O P AV Y Ve čtvrtek 5. 5. 2016 se sedmičky (7.A, 7.B, 7.C) v doprovodu svých učitelek - Lenky Drahotuské, Ivy Klečkové, Lenky Golové - a paní psycholožky Veroniky vydaly do Opavy. Cílem nebyla psychiatrická léčebna, jak možná mnohé napadá (také jsme tak vtipkovali), ale Slezské zemské muzeum a Památník Petra Bezruče. Od školy jsme odjížděli dvěma autobusy v 7:20. Naskákali jsme do dopravních prostředků a už se jelo :-). Cesta utekla rychle, všichni jsme měli co dělat. Po příjezdu na místo skupina z prvního autobusu zamířila rovnou do Slezského zemského muzea. Druhá skupina šla na chvíli obdivovat krásy opavského náměstí. Využili jsme volné chvíle a koupili si opavskou zmrzlinu, vyzkoušeli pravou „italianoopavskou“ pizzu a prošli další obchůdky. Pak jsme se vydali po stopách Petra Bezruče. Prováděla nás celkem příjemná paní, znalá všech informací o básníkovi, po němž naše škola nese jméno. Dozvěděli jsme se tak spoustu zajímavostí. Na závěr nám průvodkyně pustila audioukázku s údajně pravým hlasem Petra Bezruče (no kdo ví … přípomínal nám barvou hlasu spíše Čapka). Po prohlídce jsme se vystřídali s druhou skupinkou výletníků. V muzeu toho bylo spoustu k vidění, od vycpaných zvířat přes pohádky až po výstavu „Čas dětství a her“. Díky ní jsme se dozvěděli, jak se žilo na venkově a ve městě v časech minulých, s čím si děti hrály, jak žily, jak vypadaly jejich domy, byty, pokojíčky. Muzeem nás provázel velmi milý průvodce, který prohlídku oživoval vtipným komentářem. Pak jsme měli ještě čas si vše sami prohlédnout, což bylo bezva. Po prohlídce nás řidiči přepravili na opavský hřbitov, kde jsme si prohlédli hrob Petra Bezruče, který si přál být pochován ve svém rodném městě. Náhrobní kámen zdobí socha Maryčky Magdonové a několik erbů měst, která v životě Petra Bezruče hrála významou roli. Mezi nimi byl i erb Frýdku-Místku :-). Jako projev úcty k básníkovi, který srdcem přilnul k našemu městu, jsme na hrob položili květiny a tím se s Opavou rozloučili.
Po 13. hodině jsme už sice plní dojmů, ale značně hladoví jeli domů. Byl to skvělý den. Doufám, že takových ještě bude spousta. Zuzka Pauliaková, 7. A
PŘEROV 17. května jsme my, osmáci, jsme vyrazili do Přerova po stopách našeho největšího učitele, kterého milovala a obdivovala vysvělá část světa. No ano, získal přezdívku Učitel národů. Ještě stále nevíte, o kom je řeč? U školy jsme nastoupili do autobusu, který nás odvezl až na místo. Zamířili jsme rovnou do Muzea Jana Amose Komenského. Průvodkyně převlečená za učitelku ze 17. století nás provedla školními třídami z této doby. Poté jsme se podívali do koupelen, ložnic a různých pokojů přerovského zámku tak, jak fungoval v 17. století. Měli jsme možnost se podívat na tehdejší záchody a další vymoženosti. Touto expozicí nás prováděly dvě „služky“, abychom získali pocit, že jsme se přenesli v čase. Bylo to úžasné. Po návštěvě muzea jsme se rozprchli po obchůdcích na náměstí. Ve druhé části exkurze jsme se přesunuli ještě dál – až do pravěku. Navštívili jsme totiž ještě Předmostí u Přerova, kde jsme viděli pozůstatky mamutů. Celé Předmostí dodnes žije svou historií. Žáci zdejší školy připravili expozici o pravěkém způsobu života. Stala se součástí zdejšího muzea a byla neméně zajímavá.
Lucka Severinová, 8. C
EXKURZE DO POLSKA Jako na každou exkurzi jsme museli vstávat velmi brzo. A to se ne každému chce. Učitelky nás předem varovaly, že jsou Poláci velmi hákliví na svou smutnou minulost. Takže za byť pousmání by nás v koncentračním táboře vraždili pohledem. Proto černý humor zavládl hned, co jsme vyjeli ze školy. Ačkoli bylo slunečno, v Osvětimi byla temná atmosféra. Pan průvodce byl velmi milý a ochotný. O tomhle tématu se píše velmi špatně, a proto si myslíme, že pokud vydržíte do devítky, tak to určitě zažijete. Uvidíte věci, které by jen řečené v hodině dějepisu neměly takový efekt a pokud nejste úplně bezcitní, měli byste vydržet se nesmát.
Potom jsme jeli do Krakova, který jsme si prohlédli několikrát, protože když jsme chtěli jít do nějaké uličky, vždy nás to vyhodilo na hlavní náměstí. Takže je málo pravděpodobné, že se v Krakově ztratíte. I když i takové případy jsou, jednomu z nás se to podařilo :-). Posledním cílem naší cesty byly solné doly ve Věličce. Bylo to úžasné, protože jsme si mohli olíznout zeď. A ano, byla slaná. Soli měli po této exkurzi všichni plné i zuby, a tak byli rádi, že mohou jet domů. Utopit se v ní radši nikdo nezkoušel. Cestou zpátky měly polské dálnice skvělou schopnost zdánlivé nekonečnosti. Aňa Fridrichová, Verča Mazochová, 9. A
VÝLET DO PRAHY Ve dnech 24.-25. 5. 2016 jsme jeli se třídou do Prahy. Na nádraží ve FrýdkuMístku jsme měli být okolo 5:15 hodin. Za chvíli už jsme frčeli do Ostravy, odkud nás vlak RegioJet odvezl přímo do Prahy. Jeli jsme asi 3 a půl hodiny, ale cesta nás moc bavila, jelikož ve vlaku byla free wifi. Jakmile jsme vystoupili, byli jsme fascinováni krásným pražským nádražím, které bylo připojeno k takovému menšímu nákupnímu centru. Pak jsme si šli odložit věci, které jsme nepotřebovali. Cestovali jsme většinou metrem nebo tramvají. Jakmile jsme dorazili na hostel, který se jmenoval Klamovka, byli jsme trošku zklamáni, jelikož to vypadalo úplně jinak než na obrázcích. Odložili jsme si tam tedy ty věci a jeli jsme se podívat na památky. Byli jsme se podívat například na Karlův most, Pražský hrad, chrám sv. Víta a mnoho dalších památek. Zpátky jsme přišli okolo deváté hodiny. Nazítří jsme se šli prouzkoumat Petřín, kde byl úz rozhledny nádherný výhled na celou Prahu. Nazapomněli jsme ani na zrcadlové bludiště, kde jsme se moc nasmáli, jak vypadáme. Bylo to super. Po ovědě nás čekaly vytoužené nákupy v Palladiu. Dvě hodiny nám naprosto stačily. Pak už jsme jen šli zpátky na metro a do našeho vlaku, který nás všechny odvezl zpátky domů. Výlet 8. C byl prostě skvělý. Terka Horňáková, 8. C
DĚTSKÝ DEN Letošní Den dětí se nám velmi podařil. Členové Žákovského parlamentu 2. stupně připravili pro své mladší spolužáky tradiční oslavu Dne dětí. Letos byli žáčci 1. - 5. tříd pozváni do zvířecí říše. Soutěže probíhaly v parku a na školním hřišti. Děti si mohly vyzkoušet stát se roztomilými
i méně oblíbenými tvory. Jako chrobáci si valili svou zvětšující se kuličku, v podobě jednotlivých článků housenky se zapotili při náročné cestě po "louce", proměněni v mušky se zase snažili proklouznout pavučinou tak, aby se jich nezmocnil pavouk. Pejskovi a kočičce pomáhali najít všechny možné i nemožné ingredience do jejich slavného dortu, "přilepeni" ke stromu prokázali svou medvědí sílu, v podobě klokaní mámy si zaskákali s mládětem v "kapse", jako včeličky se udřeli při sběru kvítků a jako rodiče malého tučňáčka museli být velice opatrní. Jelikož nám přálo počasí, nechyběly ani hrátky s vodou. Našla se celá řada vynikajících dojiček, velryby se pokusily mířit hezky na cíl a některým velbloudům se "protrhly hrby" - alespoň se trošku osvěžili. U 16 stanovišť si děti mohly procvičit svou paměť, koordinaci, rychlost, zručnost, přesnost, mrštnost, obratnost, motoriku, schopnost spolupracovat. Hlavně poslední dovednost někdy bývá velkým problémem. Dětem se nejvíc líbilo stanoviště s Tomášem Rusinou z 9.C, kde si mohly vyzkoušet, jak se dojí kráva. „Dojičko!” … volali na Toma stále ti malí špunti. Kdybychom za každé oslovení dávaly korunu, jsme bez peněz. Musíme ale říci, že i naše soutěže byly dost zajímavé. Někdy jsme se pobavily, jindy zapotily při pomáhání a vysvětlování. Prvňáčci strčili často páťáky hravě do kapsy. Obava, že budou nejhorší, protože jsou nejmenší, pro ně byla tou nejlepší motivací. Táhli za jeden provaz. Doufáme, že děti paní učitelky moc nezlobily (a zlobit ani nebudou) a že se tedy můžou těšit na svůj další svátek. Poděkování patří všem soutěžícím, jejich trpělivým učitelkám, ale především žákům 2. stupně, kteří oslavu připravili. Jsme rádi, že máme tolik mladých lidí, kteří jsou ochotni věnovat svůj čas, energii a nápady někomu dalšímu. Verča a Aňa :-), Lenka Drahotuská
A co na to soutěžící? • • • • •
Že je to super, že jste to pro nás nachystali. Líbilo se mi všechno. Místo hledání obrázků bychom je mohli kreslit. Líbilo se mi tam. Byly tam super hry.
Jak to všechno vypadalo? Můžete se kouknout alespoň na pár stanovišť: VČELA, PAVOUK, VELBLOUD, HOUSENKA, SLON, KLOKAN, TUČŇÁK, MEDVĚD,
SPORTOV NÍ RUBRI KA BĚH DO SCHODŮ 2016 Ve středu 24. února se na naší škole konal již 3. ročník Běhu do schodů. Nejrychlejší chlapci a dívky z jednotlivých ročníků změřili své síly v rychlosti a obratnosti v běhu po schodech na staré budově. A zde jsou výsledky těch nejrychlejších. 1. ročník: Klára Knoppová; 2. ročník: Lucka Reková a Rosťa Terlecký; 3. ročník: Zuzka Carbolová a Adrián Mück; 4. ročník: Klára Vozňáková a Samuel Ježík; 5. ročník: Katka Fuková a Jakub Škapa; 6. - 7. ročník: Natálka Hřívová a Jonáš Stryja; 8. - 9. ročník: Klára Willingová a Petr Lako.
Mgr. Hana Bekárková
N E T R A D I Č N Í O LY M P I Á D A Netradiční olympiáda je den, kdy si pár hodin vyměníme za víceméně dobrovolný tělocvik. Letos byl tento den inspirován řeckou mytologií. Bylo naplánováno, že se zástupci třídních kolektivů postupně zúčastní celkem deseti soutěží. Ale čas nás tlačil a tak jsme jich stihli jen
osm. Jako první jsme vyběhli na dráhu jako Orfeus a Euridika., kde jsme prokázali své schopnosti spolupráce a rychlosti. Následovala „Arachné“. Byla to tkadlena, která byla za svou pýchu proměněna v pavouka. Našim úkolem bylo z provázku vytvořit co nejpěknější a samozřejmě co nejstabilnější síť podobnou té pavoučí. Potom Arachné svazovala potrhané nitě. Všichni stoprocentně známe pověst o Daidalovi a Ikarovi. Představovaly nám je nafukovací balónky, které jsme museli bezpečně dopravit přes moře, tudíž nám nesměly spadnout. Není to tak jednoduché, jak to vypadá. Při soutěži s názvem Artemis jsme vyměnili luk a šíp za míček. Jako Skyla a Charybris nám posloužila dvě lana, mezi nimiž jsme museli bezpečně proběhnout. Největší ohlas získala hra na Hélia, kterému musel jeho tým vyrobit zlatý kočár a zapřáhnout „čtyřspřeží“, aby svého zlatého boha bezpečně přepravil skrz oblohu a po výměně „koní“ vrátil na jeho zlatém „skateboardu“ zase zpět. Olympiáda se letos velmi vydařila. Ve své kategorii, s překvapenými obličeji, vyhrála 9. A a z mladších účastníků si na vítězný stupínek vyskočila 7. C. Všichni si pochutnali na výborných roládách z cukrářské dílny našich kuchařek. Míša Furmánková, 7. B A ještě pár fotografií … poznáte soutěže?
AND1 CUP – 2016 Rok co rok se koná basketbalová soutěž žaček 6.- 8. ročníku. Jelikož jsme letos nenašly soupeře na Frýdecko-Místecku, šly jsme rovnou do krajského kola, které se hrálo 11. dubna v Ostravě. Loni jsme se dostaly jen do okresního kola, tentokrát jsme ale chtěly víc! V Ostravě jsme se sice trochu bály, ale i tak jsme s přehledem vyhrály a to znamenalo, že se jede do Olomouce! S velikou radostí jsme se tam vydaly 28. 4. 2016. Hrálo se v nádherné Čajkaréně, která je sedmé nebe basketbalu. Bály jsme se, ale nenechaly jsme se vystrašit. Bylo asi 40 sekund před koncem posledního zápasu, skóre bylo skoro vyrovnané, všichni fandili Frýdku – Místku, když trenér (Mgr. Jiří Karásek) donesl organizační papíry do Klatov. Nikdo nemohl uvěřit tomu, co držíme v rukou! Ano, ano, byly to Proporce celostátního turnaje v Klatovech! Takové štěstí se jen tak nevidí. Některé z nás se musely vzdát účasti na školních výletech, ale jelo se do Klatov, takže jsme to překously. Cesta byla dlouhá, a tak jsme museli vyrazit už 10. 5., i když se hrálo až v následujících dvou dnech. Areál byl nádherný! Tvořil ho penzion, hotel, tenisové kurty a sportovní hala. Zážitky z pokoje, které obývalo devět holek, raději popisovat nebudu. Ne všechny zápasy se dařily a většinu z nás to přestávalo bavit, ale i tak jsme se umístily na krásném šestém místě! Tým tvořily ty nejsuprovější holky: Míša Maříková, sestry Eva a Alča Bašovy, Katu Kahánková, Sarča Hanková, Kika Baierová, Adis Lukácsová, Anet Smítalová a Markét Bezecná. Speciální poděkování bych chtěla věnovat Evce Bašové a Míše Maříkové za to, kolik toho zvládly nejen fyzicky, ale i psychicky. Příští rok bohužel nebudou moci tvořit náš tým, ale i tak zůstanou navždy členy týmu. Díky holky! Markét Bezecná, 7. A
Z TVORBY ŽÁKŮ V hodinách slohu naši „deváťáci“ přemýšleli o tom, jak by vypadaly lidské vlastnosti, emoce, … A jak to dopadlo? Myslím si, že dobře. Můžete se o tom přesvědčit. Škoda jen, že se ke zveřejnění rozhodly jen dvě pisatelky. NENÁVIST Každý ji zná. A čím častěji se s ní potkává, tím je radši. Řeč je o pohodě. Vysoká je asi 160 centimetrů. Proč se hnát výš, když to stačí? Nepotkáte ji oblečenou dle nejnovějších módních trendů. Často chodí jen v tričku, džínách s dírou a plátěných teniskách. Se spoustou drobných škrábanců. Nestará se, kde k nim přišla. Jejich stav ji nepálí. Pokud není u ohně. Ani ona neumí porazit fyziku. Její dlouhé rozpuštěné vlasy za ní vlají, když někam uhání. Ne že by spěchala. Nehledejte za tím nic jiného, než obyčejné nadšení. Nekvaltuje.
Nedělá si starosti. Vždy se usmívá. Pokud zrovna nemá záchvat smíchu. Neříkejte, že byste ji nechtěli. Je tak roztomilá. Sestra klidu. Popírá, že by byla v londýnském Toweru na tváři Jamese Moriartyho, když seděl na korunovačních klenotech, ale my víme své. Anna Fridrichová, 9. A NENÁVIST V našem světě číhá zlo. Například nenávist. Je to bytost z podsvětí, z nejtemnějších koutů světa. Je všude a zároveň nikde. Byla tady vždycky a vždycky tady bude. Je zahalená do temně černého pláště, svou tvář skrývá pod černou maskou. Její černé vlasy jí spadají na ramena a v očích jí pod maskou žhne zlověstný oheň. Lidé se jí bojí, není u nich vítána. Ale může se dostat kamkoli. V jednu chvíli může vypadat jako láska, ale je schopna se během minuty změnit. Kam přijde, tam je najednou smutno. Její sestrou je láska, čehož mnohdy využívá. Nenávist nasazuje lidem temné brýle zlosti, proto ji nemají rádi. Přesto se jí někdy nemohou ubránit. Eliška Křístková, 9. A
Osmáci zase vymýšleli inzeráty za postavy českých pověstí. Poznáte, která z nich by je mohla napsat? •
Hledám vojvodu, který umí najít novou vlast. Zn.: Spousta našlapaných kilometrů.
•
Hledám tři dcery a jejich otce. Zn.: Moudrý přistěhovalec.
•
Nabízím k pronájmu drsného muže. Zn.: Holýma rukama si poradí i se zvířetem s drsnou srstí.
•
Půjčím koně na Velkou pardubickou. Zn.: Zvládne i nepřekonatelné překážky.
•
Prodám všehoschopnou ženu. Zn.: Slovo zrada jí nic neříká.
•
Nabízím průvodcovské služby. Moje cestovní kancelář garantuje dobrodružné zážitky, ale i nalezení cíle. Zn.: Nejen Izrael musí mít zemi zaslíbenou.
•
Všechny feministky zvu na pravidelné seance na svém hradě Děvíně. Zn.: O zábavu se postaráme samy.
•
Své krásy kvalitně využiji při lsti. Zn.: Neštítím se ničeho. Odvety se nebojím.
Sedmáci si zase v rámci vypravování trošku hráli s dopravními značkami. O tom, že v nich můžeme hledat příběhy, aniž bychom znali jejich významy, se můžete přesvědčit v následujících pracích. Autorem první je Adam Dokoupil, druhý příběh vymyslely Markéta Turková a Míša Oborná (všichni ze 7. B), třetí vypravování stvořil Martin Holéczy ze 7. A.
SMUTNÝ PŘÍBĚH SE ŠŤASTNÝM KONCEM
Můj otec byl profesionální chodec. Jednou mu ale tělo řeklo "dost" a on musel s tímto sportem přestat. Kvůli tomu upadl do depresí a začal se přejídat.
Později přestal chodit úplně.
Upoutal se na postel a říkal, že se už nikdy nezvedne.
Přibral 3,5 tuny.
Kvůli nezdravému stravování mu brzo selhal organismus, a tak se dostal do nemocnice. Mysleli jsme si, že s ním bude amen.
Dokonce nám říkal, že už viděl světlo na konci tunelu.
Po složité cestě zhubl a dokonce už mohl znova profesionálně chodit. VÝLET
A ještě jednou devítka, pro změnu „zase áčko“ :-). Terka Fojtíková s Eliškou Křístkovou si zahrály na „dadaisty“ a dle jejich návodu vytvořily tuto báseň:
P E R L I Č K Y Z E Š K O L N Í C H L AV I C Výchova ke zdraví Otázka: Co vystýlá dělohu? Odpověď:Děložní sliny. Otázka: Popiš mužské pohlavní orgány. Odpověď:Močová trubička a charvod. Výchova k občanství Otázka: Který faktor by mohl významně ovlivňovat výběr tvého povolání? Odpovědi: • Pavouci. • Bojím se hadů a pavouků. Otázka: Napiš své osobní vlastnosti. Odpověď: Jsem schopná. Otázka: Napiš příklad svých osobních schopností. Odpovědi: • Prosazovat svůj názor. • Jsem důkladná. • Schopnost cítit. Otázka: Napiš údaj, který by mohl ovlivnit výběr povolání vzhledem k tvému zdravotnímu stavu. Odpověď: Žádný, mám dokázáno, že jsem normální.
Anarchie je skupina lidí jednoho druhu lišící se rasou, pohlavím a jiných odlišností, například nadřízený, poddaný. Nepodmíněný trest je ten, kdy sedím ve vězení za něco, co jsem neudělal. Nepodmíněný trest je, když jsem ve vězení a nevím za co. Nepodmíněný trest je, když jdeme do vězení, ale jen na pár dní. Movitý majetek je majetek, který je ničí, a proto patří státu.
Český jazyk: Otázka: Co je to tragédie? Odpovědi: • Je to tragický děs. Například když někdo umře a je kolem toho velké haló. • Když kniha končí. Otázka: Co je to poezie? Odpověď: Píseň o lásce. Otázka: Co je to drama? Odpověď: Vždy se to převrátí. Přírodopis Ze zápisu laboratorní práce (resuscitace): Laboratorní práce se podařila. Povedlo se nám oživit loutku.
VÝSLED KY CELOR OČ N Í SOUTĚ ŽE O D ORT A jak že to letos dopadlo? Po celý školní rok jste mohli zápolit mezi třídami v mnoha soutěžích. Jsem moc ráda, že se prvně prolomila nepříjemná pověra (ale pro nás zkušenost), že starší žáci ztrácejí soutěžního ducha. Je sice pravda, že největšími zápasníky se stali zase ti mladší, ale konečným vítězem se nestal ani jeden z nich. A je fakt, že 8. C (1. místo, 78 bodů), která o jeden bod předběhla 7. B (2. místo, 77 bodů) vykazovala dobré skóre průběžně. Nejvíce mě samozřejmě potěšila svou sběratelskou aktivitou. Pro nemocného Péťu nasbírala opravdu nejvíce vršků, všechny ostatní vás předběhla s obrovským náskokem. Děkuji jim za tuto velkou pomoc. A kde se vytratila ochota pomoci tomu, kdo ji potřebuje, u ostatních tříd? Pamatujete, že loni jsme nasbírali přes 111 kg vršků? Letos to není ani čtvrtina!? Proto doufám, že se příští rok polepšíme. 3. příčka patří 6. A, která získala 68 bodů. Všem výhercům gratulujeme. Dort ve tvaru klobouku si tedy odnáší výborná 8. C. Protože ji sedmáci následují opravdu jen v těsném závěsu, upekly jim nějakou laskominu naše paní kuchařky, takže 7. B nepřijde zkrátka.
A já jsem zvědavá, jestli se příští rok o dort poperou zrovna tyto dvě třídy, které se přesouvají do kategorie „starších“. Tak co, budoucí 9. C a 8. B, je to výzva? Doufám, že ano. Těším se na to. Na definitivní výsledky se můžete podívat v následující tabulce. 6. A 6. B 6. C 7. A 7. B 7. C 8. A 8. B 8. C 9. A 9. B 9. C Den zvířat (2. 10. 2015) Zapojení do Hornické desítky (7. 10. 2015) Den „čepic“ (13. 11. 2015) Vánoční výzdoba (17. 12.) Vánoční punčocha (18. 12.) Den postav z bájí a pověstí (4. 3. 2016) Jarní výzdoba (21. 3. 2016) Den naruby (8. 4. 2016) Košilový den (13. 5. 2016)
10
7
11
9
8
6
5
3
12
4
0
2
10
4
4
12
11
0
6
8
5
7
8
9
3
5
11
10
8
7
9
4
12
2
0
6
4
5
5
5
4
5
5
2
5
4
1
3
6
7
0
5
6
8
2
0
4
3
0
0
17
17
17
11
17
13
11
11
7
3
3
4
2
3
3
0
1
1
1
1
0
0
0
0
10
8
10
3
5
4
9
3
12
2
6
11
6
1
4
5
10
8
12
2
9
11
3
7
Sběr PET víček
0
0
0
5
7
3
0
0
12
4
8
0
VÝSLEDEK
68
57
65
65
77
55
60
34
78
40
29
42
Za ŽP Lenka Drahotuská
SLOVO NA ZÁVĚR A teď už tedy všem přejeme krásné a pohodové prázdniny, hodně odpočinku, sluníčka, zábavy a zajímavých zážitků, o kterých byste nám pak mohli napsat. Hurá na ně. Ahoj v září. Redakční rada
