P lá n o d p a d o v é h o h o s p o d á rˇ s t v í M o r a v s k o s le z s k é h o k r a je Část 1 Úvod

P lá n o d p a d o v é h o h o s p o d á ˇr s t v í M o r a v s k o s le z s k é h o k r a je Část 1 – Úvod

Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje

Část 1 - Úvod

Str.2

Obsah 1. ÚVODNÍ ČÁST.....................................................................................................................5 1.1 ÚČEL PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ.................................................................................5 1.2 ČASOVÉ OBDOBÍ PLÁNOVÁNÍ....................................................................................................5 1.3 STRUKTURA, OBSAH A ČLENĚNÍ PLÁNU ODPADOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE....5 1.3.1 Územní charakteristika kraje, geografické a klimatické údaje..................................6 1.3.1.1 Správní členění kraje...........................................................................................6 1.3.1.2 Bližší údaje o Moravskoslezském kraji podle jednotlivých okresů.................. 10 1.3.1.3 Přírodní a klimatické podmínky Moravskoslezského kraje.............................. 25 1.3.1.4 Euroregiony.......................................................................................................25 1.3.2 Demografický vývoj, počty obyvatel a sídelní struktura..........................................26 1.3.2.1 Demografický vývoj..........................................................................................26 1.3.2.2 Zaměstnanost a trh práce...................................................................................29 1.3.2.3 Vzdělávání........................................................................................................ 30 1.3.2.4 Zdravotnictví..................................................................................................... 34 1.3.2.5 Sociální péče..................................................................................................... 34 1.3.2.6 Kultura.............................................................................................................. 34 1.3.2.7 Bydlení.............................................................................................................. 35 1.3.2.8 Zemědělství a venkov....................................................................................... 36 1.3.3 Popis celkového stavu životního prostředí.............................................................. 39 1.3.3.1 Životní prostředí................................................................................................39 1.3.3.2 SWOT analýza životního prostředí v Moravskoslezském kraji........................40 1.3.3.3 Chráněné krajinné oblasti..................................................................................43 1.3.4 Ekonomický vývoj a předpoklady rozvoje území..................................................... 45 1.3.4.1 Podnikání a ekonomika..................................................................................... 45 1.3.4.2 Průmysl a stavebnictví...................................................................................... 48 1.3.4.3 Infrastruktura.....................................................................................................50 1.3.4.4 Energetika Moravskoslezského kraje................................................................53 1.3.4.4.1 Elektroenergetická rozvodná soustava....................................................... 53 1.3.4.4.2 Tepelná energie a systémy centrálního zásobování teplem........................54 1.3.4.4.3 Obnovitelné zdroje energie........................................................................ 55 1.3.4.4.4 Komentář k současné energetické situaci v kraji....................................... 56 1.3.4.5 Cestovní ruch.................................................................................................... 57 1.3.5 Návaznost na strategické dokumenty kraje..............................................................57 1.3.5.1 Program rozvoje Moravskoslezského kraje...................................................... 57 1.3.5.1.1 Strategická vize rozvoje kraje.................................................................... 57 1.3.5.1.2 Strategické cíle a priority rozvoje Moravskoslezského kraje.....................59 1.3.5.1.3 Vymezení a popis problémových okruhů...................................................60 1.3.5.1.4 Podrobný popis vybraných problémových okruhů....................................68 1.3.5.1.5 Územní a odvětvová hlediska rozvoje Moravskoslezského kraje..............76 1.3.5.1.6 Finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje....................................83 1.3.5.1.7 Podmínky poskytnutí finanční pomoci na realizaci PRK.......................... 83 1.3.5.1.8 Předpoklady a postup realizace programu rozvoje kraje............................85 1.3.5.2 Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje................................. 85 1.3.5.3 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury........................................................86 1.3.5.4 Regionální surovinová politika......................................................................... 86 1.3.5.5 Krajský program snižování emisí......................................................................86 1.3.5.6 Operační programy ...........................................................................................87 Str.3

1.3.5.6.1 Sektorový operační program životní prostředí...........................................87 1.3.5.6.2 Společný regionální operační program ......................................................91 1.3.5.7 Koncepce nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji................................96 1.3.5.8 Koncepce ekologické výchovy a vzdělávání občanů........................................ 96 1.3.6 Vazby na Plán odpadového hospodářství ČR..........................................................96 1.3.7 Širší souvislosti a východiska.................................................................................. 99 1.3.7.1 Vlivy sousedních krajů......................................................................................99 1.3.7.2 Vlivy sousedních zemí.................................................................................... 100 1.3.7.3 Legislativní východiska...................................................................................100

Str.4

1 Úvodní část Tento dokument byl vytvořen s podporou Státního fondu životního prostředí České republiky.

1.1 Účel plánu odpadového hospodářství Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (dále jen „POH MSk“) stanoví v souladu s principy udržitelného rozvoje cíle a opatření pro nakládání s odpady na území MSk. POH MSk se vztahuje na nakládání se všemi odpady s výjimkou odpadů vyjmenovaných v § 2 odst.1 písmena a) až h) zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“). POH MSk je podkladem pro zpracování POH původců odpadů. Závazná část POH MSk je závazným podkladem pro rozhodovací a jiné činnosti kraje a obcí v oblasti odpadového hospodářství.

1.2 Časové období plánování POH MSk je zpracován na dobu 10 let tj. období 2003-2012 a bude změněn bezprostředně po každé zásadní změně podmínek, na jejichž základě byl zpracován.

1.3 Struktura, obsah a členění Plánu odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje a) Struktura a obsah POH MSk jsou dány ustanovením § 41 a § 43 zákona o odpadech § 27 vyhlášky č.383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, zákonem č.477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o obalech“) včetně příslušných prováděcích předpisů a dále platnými směrnicemi Evropských společenství (dále jen „ES“) jejich návrhy a dalšími souvisejícími dokumenty. b) POH MSk je členěn na 4 základní části I. úvodní část II. vyhodnocení stavu odpadového hospodářství MSk III. závazná část IV. směrná část

Str.5

úvodní část poskytuje základní informace o působnosti, platnosti, struktuře a obsahu POH MSk. Dále uvádí demografii a geografii MSk a environmentální situaci, vyhodnocení stavu odpadového hospodářství MSk podává přehled o současném způsobu nakládání s odpady na území MSk, členěné podle odpadů respektive skupin odpadů vyjmenované v POH ČR, a dalších činnostech, které mají vliv na oblast hospodaření s odpady, kvantitativní porovnání stavu odpadového hospodářství v roce 2001 s cíli stanovenými v závazné části POH ČR, závazná část POH MSk vychází z plánu odpadového hospodářství České republiky (dále POH ČR) a je v souladu s jeho závaznou částí podle požadavku zákona o odpadech část 7, § 43 odstavec 2. Závazná část POH MSk obsahuje všechny náležitosti stanovené v § 43 odstavci 4 body a) až g) zákona o odpadech, směrná část uvádí přehled nástrojů pro splnění stanovených cílů, systém řízení změn v odpadovém hospodářství, zdůvodnění navržených opatření, přehled indikátorů ke sledování změn v odpadovém hospodářství.

1.3.1 Územní charakteristika kraje, geografické a klimatické údaje Ostravský kraj vznikl podle ústavního zákona č. 347/1997Sb. k 1. 1. 2000 v prostoru severní Moravy a Slezska, v průběhu roku 2001 byl přejmenován na Moravskoslezský kraj. Podle usnesení vlády České republiky č. 707/1998 představuje statistickou jednotku NUTS 3 a současně i statistickou jednotku NUTS 2 – Moravskoslezsko. Moravskoslezský kraj je rozložen v severovýchodní části České republiky. Kraj sousedí na severu s Polskem a na východě se Slovenskem. Jižním sousedem kraje je kraj Zlínský a jihozápadním kraj Olomoucký. Kraj má rozlohu 5 555 km2 a žije v něm 1 283 911 obyvatel (1999). Krajským městem je Ostrava. 1.3.1.1 Správní členění kraje Správní členění kraje do 31.12.2002 Území Moravskoslezského kraje sestává do konce roku 2002 z území okresů Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava. Pro zpracování POH MS kraje se jeví účelné především z důvodů evidence odpadů pracovat ještě stále s územním členěním na stávající okresy. Pro informaci však je uvedeno i nové administrativní členění platné po 1.1.2003.

Str.6

Tabulka č.1:

Správní členění kraje k 1.1.2002 Počet obcí

Počet obyvatel

Poč. katastr. území

okr. Bruntál

71

104810

165

okr. Frýdek-Místek

77

226612

113

okr. Karviná

16

278197

50

okr. Nový Jičín

57

159683

117

okr. Opava

80

181168

142

okr. Ostrava-město

1

315442

39

302

1265912

626

6 254

10 206 436

Okresy

MS kraj Česká republika

13 147

Zdroj: Český statistický úřad

Počet obcí v kraji (301) je 4. nejnižší po Praze a krajích Karlovy Vary a Liberec. V obcích do 500 obyvatel bydlí jen 1,8 % obyvatel (méně jak čtvrtina průměru ČR), v obcích od 500 do 2000 obyvatel 12,6 % (o 4,6 % méně než činí průměr) a tento podíl mírně stoupá na úkor obcí se 2 až 10 tisíci obyvateli, kde nyní žije 18,7 % občanů kraje (0,8 % pod průměrem ČR). Pro kraj je typické, že ve městech nad 10 tisíc obyvatel žije většina, to je 67 % obyvatel kraje (12 % nad průměrem ČR - nejvíce po Praze). V krajské metropoli žije 25,2 % obyvatel kraje 3. největší podíl po Praze a Brně . Podíl městského obyvatelstva je ve srovnání s ostatními kraji v ČR nadprůměrný a k 1.1.1999 činil 77,4%.

Správní členění kraje po 1.1.2003 Vyhláškou Ministerstva vnitra ČR č. 388/2002 Sb. o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností Byly vytvořeny „obce s pověřeným obecním úřadem“, kterých je v Moravskoslezském kraji celkem 31 a „obce s rozšířenou působností“, kterých je v kraji celkem 22.

Str.7

Tabulka č.2:

Obec

Správní obvody obcí s rozšířenou působností v Moravskoslezském kraji Vymezení správního obvodu územím obcí

Bílovec

Albrechtičky, Bílov, Bílovec, Bítov, Bravantice, Jistebník, Kujavy, Pustějov, Slatina, Studénka, Těškovice, Tísek, Velké Albrechtice

Bohumín

Bohumín, Rychvald

Bruntál

Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Moravský Beroun, Norberčany, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov, Vrbno pod Pradědem

Český Těšín

Český Těšín, Chotěbuz, Ropice

Frenštát pod Bordovice, Frenštát pod Radhoštěm, Kunčice pod Ondřejníkem, Radhoštěm Lichnov, Tichá, Trojanovice, Veřovice Frýdek - Místek Baška, Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek – Místek, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Lhotka, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice Frýdlant nad Ostravicí

Bílá, Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Janovice, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno, Pstruží, Staré Hamry

Havířov

Albrechtice, Havířov, Horní Bludovice, Horní Suchá, Těrlicko

Hlučín

Bělá, Bohuslavice, Darkovice, Děhylov, Dobroslavice, Dolní Benešov, Hať, Hlučín, Kozmice, Ludgeřovice, Markvartovice, Píšť, Šilheřovice, Vřesina, Závada

Jablunkov

Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Jablunkov, Milíkov, Mosty u Jablunkova,Návsí, Písečná, Písek

Karviná

Dětmarovice, Petrovice u Karviné, Stonava

Kopřivnice

Kateřinice, Kopřivnice, Mošnov, Petřvald, Příbor, Skotnice, Štramberk, Trnávka, Závišice, Ženklava

Kravaře

Bolatice, Chuchelná, Kobeřice, Kravaře, Rohov, Strahovice, Štěpánkovice, Sudice, Třebom

Str.8

Krnov

Bohušov, Brantice, Býkov – Láryšov, Čaková, Dívčí Hrad, Heřmanovice, Hlinka, Holčovice, Hošťálkovy, Janov, Jindřichov, Krasov, Krnov, Lichnov, Liptaň, Město Albrechtice, Osoblaha, Petrovice, Rusín, Slezské Pavlovice, Slezské Rudoltice, Třemešná, Úvalno Vysoká, Zátor

Nový Jičín

Bartošovice, Bernartice n.Odrou, Fulnek, Hladké Životice, Hodslavice, Hostašovice, Kunín, Mořkov, Nový Jičín, Rybí, Sedlnice, Starý Jičín, Suhdol nad Odrou, Šenov u Nového Jičína, Vrchy, Životice u Nového Jičína

Odry

Heřmanice u Oder, Heřmánky, Jakubčovice nad Odrou, Jeseník nad Odrou, Luboměř, Mankovice, Odry, Spálov, Vražné

Opava

Branka u Opavy, Bratříkovice, Brumovice, Budišovice, Dolní Životice, Háj ve Slezsku, Hlavnice, Hlubočec, Hněvošice, Holasovice, Hrabině, Hradec nad Moravicí, Chlebičov, Chvalíkovice, Jakartovice, Jezdkovice, Kyjovice, Lhotka u Litultovic, Litultovice, Mikolajice, Mladecko, Mokré Lazce, Neplachovice, Nové Sedlice, Oldřišov, Opava, Otice, Pustá Polom, Raduň, Skřipov, Slavkov, Služovice, Sosnová, Stěbořice, Štáblovice, Štítina, Uhlířov, Velké Heraltice, Velké Hoštice, Vršovice

Orlová

Dolní Lutyně, Doubrava, Orlová, Petřvald

Ostrava

Čavisov, Dolní Lhota, Horní Lhota, Klimkovice, Olbramice, Ostrava, Stará ves nad Ondřejnicí, Šenov, Václavovice, Velká Polom, Vratimov, Vřesina, Zbyslavice

Rýmařov

Břidličná, Dolní Moravice, Horní Město, Huzová, Jiříkov, Malá Morávka, Malá Štáhle, Rýmařov, Ryžoviště, Stará Ves, Tvrdkov, Velká Štáhle

Třinec

Bystřice, Hnojník, Komorní Lhotka, Košařiska, Nýdek, Řeka, Smilovice, Střítež, Třinec, Vělopolí, Vendryně

Vítkov

Březová, Budišov nad Budišovkou, Černá ve Slezsku, Kružberk, Melč, Moravice, Nové Lublice, Radkov, Staré Těchanovice, Svatoňovice, Větřkovice, Vítkov.

Obce s pověřeným obecním úřadem jsou tvořeny obcemi s rozšířenou působností uvedené v tabulce č.2 rozšířené o obce Fulnek, Horní Benešov, Město Albrechtice, Moravský Beroun, Osoblaha, Příbor, Studénka, Vratimov a Vrbno pod Pradědem. Výše citovaná vyhláška stanoví rovněž správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem.

Str.9

1.3.1.2 Bližší údaje o Moravskoslezském kraji podle jednotlivých okresů Okres Bruntál Charakteristická data Rozloha (km2)

1 659

Počet obyvatel v r. 1995

106 120

Hustota obyvatel na km2

64

Počet obcí

71

Počet lidí v produktivním věku (%)

65

Vybavení domácností ústředním vytápěním (%)

64

Okres Bruntál je situován ve specifických podhorských a horských přírodních podmínkách. Jeho severní hranici tvoří státní hranice s Polskou republikou. Svou rozlohou je okres 3. největší v rámci České republiky, což činí 2,1 % území státu. rozdíly v nadmořské výšce jednotlivých částí okresu jsou značné, od 201 m na Osoblažsku do 1492 m na vrcholu Pradědu. Hydrologicky náleží území okresu Bruntál do povodí Odry a povodí Dunaje. Rozvodnice probíhá po hřbetech Hrubého a Nízkého Jeseníku. Okres je důležitým vodohospodářským centrem s mimořádným významem pro zásobování níže položených oblastí severní Moravy. Chráněná krajinná oblast Jeseníky nacházející se na území okresu s rozlohou 740 km2 je vyhlášena chráněnou oblastí přirozené akumulace vod. Struktura obyvatelstva je odrazem minulého vývoje osídlení. Poválečný odsun německého obyvatelstva znamenal výraznou degradaci sídelní struktury, při následně probíhajícím novém osidlování došlo sice k relativnímu vzestupu, ale na mnohem nižší úrovni. Okres svým charakterem má zemědělsko – průmyslový ráz a není součástí žádné průmyslové aglomerace. Hospodářsky je v současné době okres v útlumu, neboť došlo k uzavírce důlní rudné činnosti a ke snížení zemědělských dotací. Na území okresu je pět základních průmyslových center, která prezentují široký záběr průmyslové diverzifikace okresu: Krnov – textil a světově proslulá výroba varhan, strojírenský a nábytkářský průmysl, Vrbno pod Pradědem – sklářská výroba, dřevoprůmysl a zpracování umělých hmot, Rýmařov – textilní průmysl a dřevovýroba stavebního charakteru, Bruntál – potravinářský, textilní a chemický průmysl, lisování umělých hmot, Moravský Beroun – výroba umělých hmot, Břidličná – hutnictví neželezných kovů. Nerostné bohatství okresu je z hlediska celostátního významu velmi omezené – olovnato-zinkové rudy s příměsí stříbra jsou v okolí Horního Benešova, ale jejich výtěžnost je malá a tudíž v současnosti probíhá rozsáhlý útlum báňské činností.

Str.10

Pro svou reliéfovou dynamičnost, vizuální přitažlivost krajiny, bohatost lesů i nižší zatížení znečištění patří k vyhledávaným oblastem cestovního ruchu – je zde značné rozmístění rekreačních objektů individuální rekreace (oblast Krnovska a Rýmařovska).

Silné stránky okresu •

velmi příznivé přírodní podmínky dané vhodnou konfigurací terénu a dobrou skladbou půdních druhů,

•

výrazná lesnatost západní a jižní části okresu,

•

existence CHKO Jeseníky se sídlem v Malé Morávce,

•

výrazné zastoupení kvalitní zemědělské půdy v severní části okresu,

•

moderní provozy dřevozpracujícího průmyslu, zpracování umělých hmot a neželezného hutnictví,

•

tradice strojírenství, výroby textilu, varhan a skla,

•

nízké znečištění ovzduší okresu jako celku pouze s lokálně zhoršenými podmínkami,

•

nižší znečištění vodních toků na území,

•

nízký věk obyvatelstva.

Slabé stránky okresu: •

výrazné zhoršení přístupnosti do vzdálenějších lokalit v důsledku omezování autobusových spojů

•

nízká výkonnost současného zemědělství okresu,

•

nedokončená privatizace státní půdy a její nedokonalý systém pronájmu,

•

vysoká původní zaměstnanost v zemědělství.

•

zastaralost řady průmyslových provozů,

•

nedobudovaná infrastruktura nutná pro rozvoj podnikání,

•

malá zkušenost s podnikáním a nedostatek finančních prostředků,

•

nízká příjmová úroveň obyvatel, jež omezuje rozvoj služeb,

•

nižší kvalifikovanost obyvatel okresu,

Str.11

•

nižší ochota k zásadní změně kvalifikace u pracovníků se základním vzděláním,

•

nízký stupeň plynofikace okresu.

Okres Opava Charakteristická data Rozloha (km2)

1 144


181 962


159

Počet obcí

77


60


80

Příhraniční okres s méně výrazným reliéfem, který vykazuje postupný pokles nadmořské výšky směrem k severu. Ideální podmínky pro klidovou, relaxační rekreaci lze nalézt pouze na jihu okresu, kde však chybí potřebné zázemí. Centrem okresu je město Opava s 61 530 obyvateli a leží na řece Opavě. Úrodnost půdy je hlavním činitelem intenzivnějšího zemědělství v nížinné oblasti na severu teritoria. Na ornou půdu připadá 83 % z celkové výměry 71 500 ha zemědělské půdy. Průmyslový charakter okresu je spojen s rozvojem potravinářského průmyslu, strojírenského průmyslu a těžby stavebních surovin, průmysl strojírenský a kovodělný – Ostroj Opava, Branecké železárny (Branka u Opavy) a Sigma Dolní Benešov, potravinářský průmysl – pivovar, cukrovar, čokoládovny Opavia, Seliko, mrazírenský a chemický průmysl Galena Opava, Bioveta, Barvy a laky Opava. Nerostné bohatství je na území okresu zastoupeno lignitem, rašelinou, sádrovcem, žáruvzdornými písky, pokrývačskou břidlicí, slévárenskými písky, drobnými pískovci, žulou, štěrkopísky minerálními prameny. Využití těchto zdrojů je však malé. Hlavní stavební surovinu zastupují písky a štěrky. regionální význam má sádrovec v Kobeřicích, kamenolom v Mladecku a řada nalezišť břidlice.

Silné stránky okresu: •

příznivá poloha okresu v těsné blízkosti jak státní hranice, tak i průmyslové ostravské aglomerace,

Str.12

•

rekreačně zajímavá krajina v okolí Vítkova s nenáročným terénem, bohatství lesů, málo dotčená cestovním ruchem a s velmi kvalitní přírodní scenérií v údolí řeky Moravice,

•

příznivé klimatické i půdní podmínky v nížinné části okresu pro zemědělskou výrobu a tradice v pěstování některých plodin (zelí, cukrovka, rané brambory, sadbové brambory),

•

rozvinutý průmysl především v okresním městě a jeho okolí,

•

na vysoké úrovni pracující potravinářský průmysl,

•

rozsáhlé zásoby štěrků a písků vysoké kvality,

•

značné zásoby povrchové pitné vody,

•

příznivý průměrný věk obyvatelstva a poměrně vysoký podíl obyvatelstva v předproduktivním věku,

•

výrazné zastoupení zaměstnanců v sekretu služeb,

•

nižší úroveň vzdělání obyvatelstva zejména ve venkovských obcích,

•

nadpoloviční plynofikace obcí.


horší dopravní dostupnost po silnici i železnici,

•

zhoršení přístupnosti do vzdálenějších lokalit a samot v důsledku omezování spojů veřejné dopravní sítě,

•

vysoká vyjížďka za prací mimo okres, vliv jádra ostravské průmyslové aglomerace.

•

úpadek zemědělské výroby zejména v podhorské části okresu,

•

potřeba modernizace průmyslových podniků okresu,

•

značná zanedbanost vybavení obcí,

•

nízká úroveň telekomunikace a nutná modernizace rozvodné sítě elektrické energie,

•

vyšší nezaměstnanost daná nižší kvalifikací pracovníků.

Str.13

Okres Nový Jičín Charakteristická data Rozloha (km2)

918


161 238


174

Počet obcí

48


60


75

Je to vnitrozemský okres, který má převážně ráz pahorkatiny. Setkávají se zde dva horské celky (Sudety, Karpaty), oddělené Moravskou bránou. Území se vyznačuje značnou urbanizací a výraznou koncentrací obyvatel do deseti měst. Přitažlivost území vedle přírodních předpokladů zvyšuje existence tří městských památkových rezervací a tří městských památkových zón. Území je příznivé pro rozvoj cestovního ruchu, zemědělská výroba má převážně podhorský charakter s výjimkou centrální části okresu. Okres v důsledku jeho dosavadního vývoje lze považovat za součást aglomerace se silným jádrem a slabým zázemím, který se však vymanil ze silného vlivu jádra aglomerace a vytvořil si relativně samostatnější trh práce. Rozsáhlý průmysl okresu se opírá o mnohaletou vytvořenou tradici. Průmyslový ráz je dán rozvinutým strojírenským průmyslem, průmyslem stavebních hmot, textilním a konferenčním průmyslem. Strojírenství – Tatra Kopřivnice, Romo Fulnek, Vagónka Studénka, Autopal Nový Jičín, Massag Bílovec, elektrotechnický průmysl – Siemens Elektromotory ve Frenštátě p. R., chemický průmysl – Optimit Odry, textilní průmysl – závody Lonka v Příboře, Pamela v Novém Jičíně, dřevozpracující průmysl – Freton Frenštát p. R., potravinářský průmysl – Mlékárna Kunín, výroba klobouků – Tonak a.s., Nový Jičín, průmysl stavebních hmot je soustředěn ve Štramberku a v Kuníně. Z hlediska přírodních zdrojů se v okolí měst Frenštátu p. R. a Příboru nachází zásoby kvalitního černého uhlí, avšak ve velkých hloubkách. Stavební materiály, písky a štěrk jsou vázány na pokryvné útvary v nivě řeky Odry. Vápenec je těžen v lokalitě Kotouč ve Štramberku a má víceúčelové využití. Ve Štramberku se těží i korekční suroviny pro cementářskou výrobu. Významná jsou ložiska stavebního kamene v Jakubčovicích n. O. a cihlářských surovin v Kuníně. Mimořádný význam má existence mezinárodního letiště v Mošnově na území okresu, s velmi příznivými parametry přistávací a startovací dráhy.

Str.14


příznivé terénní podmínky a poměrně vhodné životní prostředí v hornatějších oblastech okresu vhodných pro relaxaci, rekreaci i poznávací cestovní ruch,

•

existence CHKO Beskydy a Poodří, které vytváří základní předpoklady pro uchování charakteristických součástí územního bohatství flóry a fauny jako základu jedinečnosti daného územního celku,¨soustředěnost obyvatelstva v městských celcích a dobře fungující dopravní síť,

•

dobře rozvinutá síť dopravních tras v rámci území jak silniční, tak i železniční dopravy s mezinárodně významnými tepnami, existence mezinárodního, dobře vybaveného letiště,

•

produktivní zemědělské podnikatelské subjekty běžné zemědělské produkce i speciálního zaměření,

•

možnost využití dřívějších staveb zemědělských podniků,

•

dlouholetá tradice průmyslových výrob,

•

monopolní postavení některých odvětví průmyslu (např. Tonak),

•

možnost vybudování rozsáhlého podnikatelského centra ve vojenských objektech letiště Mošnov v návaznosti na leteckou dopravu,

•

blízkost Ostravy jako významné průmyslového, podnikatelského, obchodního a vysokoškolského centra,

•

velký počet kulturních památek, soustředěných v městských památkových rezervacích a zónách,

•

poměrně příznivý věk obyvatelstva a výhodná skladba struktury trvale žijících obyvatel předproduktivního věku,

•

kvalifikovaní pracovníci strojírenských závodů,

•

vysoký stupeň plynofikace okresu.


existence CHKO Beskydy i Poodří jako limitujícího faktoru podnikání z důvodů ochrany přírody a krajiny,

•

nevyužívání vybudovaných kapacit cestovního ruchu v důsledku nízké kupní síly místních obyvatel a nedořešené nabídky turistických možností regionu, včetně nedostatečné úrovně služeb,

Str.15

•

nenapojení území na dálniční systémy, nutnost dokončení směrových úprav některých komunikací vyšší třídy, zanedbanost některých vesnických obcí a sídelních lokalit zejména v oblastech, kde došlo k dřívějšímu vysídlení původního obyvatelstva,

•

jednostranná závislost některých venkovských oblasti na primárním sektoru,

•

nedokončenost privatizačního procesu v Tatře Kopřivnice a dlouholetá stagnace výroby,

•

nižší konkurenční schopnost některých průmyslových firem okresu ve srovnání s jinými výrobci,

•

vysoká nezaměstnanost v mikroregionech okresu uzpůsobená závislostí na lokálně dominantním zaměstnavateli,

•

odsávání odborníků a specialistů do Ostravy za výhodnějšími pracovními podmínkami,

•

vysoká hodnota indexu stáří ve 24 obcích okresu, signalizující postupné stárnutí, zejména venkova.

Okres Ostrava Charakteristická data Rozloha (km2)

214


324 813


1 531

Počet obcí

1


61


82

Krajským, okresním a zároveň magistrátním městem je Ostrava. rozkládá se na soutoku čtyř řek, a to: Ostravice, Odry, Opavy a Lučiny. Nejvyšší nadmořská výška města je na severním okraji Krásného Pole s 335 m n. m. a nejnižší v Hrušově u Odry s 200 m n.m. Svou rozlohou 214 km2 a počtem obyvatel je Ostrava třetím největším městem v České republice, hned za Prahou a Brnem. Okres je zcela městského charakteru s přirozeným průmyslovým, administrativním, kulturním a školským centrem území severní Moravy a Slezska. jedná se o území silně urbanizované a ekologicky postižené. Vyznačuje se vysokým podílem pracovních míst k počtu obyvatel, vysokou dojížďkou za prací, nevyrovnaným trhem práce a extrémně vysokou hustotou zalidnění.

Str.16

Hospodářský významný má zde především průmysl těžkého strojírenství, chemický průmysl, potravinářský průmysl a průmysl hutní. Zemědělství a lesní výroba má pouze okrajový význam. hlubinná těžba uhlí byla na území města již zastavena. Využitelnost území, s výjimkou služebních cest, je minimální pro cestovní ruch, přestože jsou zde k dispozici značné ubytovací kapacity. Nacházejí se zde velká ložiska stavebních a slévárenských písků, základových písků a betonářských písků. Mohutná ložiska písků a štěrkopísku se rozkládají jižně od Poruby. Písčitých usazenin v Zábřehu zase využívá stavebnictví a slévárenství. Ze štěrkopísků jsou pro běžné stavební účely nejvhodnější oderské štěrky a písky ze zábřežské terasy. Okres Ostrava má výhodné železniční spojení, neboť, zde prochází hlavní severojižní železniční koridor spojující Rakousko s Polskem a je zde i zastoupen koridor západ – východ, vedoucí z Olomouce a Přerova na Bohumín a Slovensko. Leteckou přístupnost okresu vytváří mezinárodní letiště Mošnov nacházející se ve vzdálenosti 20 km. Největšími průmyslovými podniky v Ostravě jsou – Nová Huť, Vítkovice, OKD, MCHZ a MST(Dalkia Morava).


příznivá poloha města na trase sever – jih,

•

příjemné evropské počasí bez velkých extrémních výkyvů,

•

dobře vybudované obchodní trasy místního charakteru,

•

výhledově procházející dálniční tah D 47,

•

výhodná železniční spojení daná existencí železničních stanic s mezinárodním statutem na druhém hlavním železničním koridoru České republiky Břeclav – Bohumín,

•

blízkost mezinárodního letiště Mošnov s podnikatelskou zónou,

•

existence venkovského okolí s vyspělou úrovní zemědělské výroby a s velmi příznivou bonitou zemědělské půdy,

•

existence příznivého příměstského rekreačního zázemí se značnými rozvojovými možnostmi,

•

možnost budování vilových satelitních sídlišť,

•

dobré propojení satelitních sídlišť veřejnými dopravními prostředky,

•

dobré kulturní zázemí města

•

značná hotelová kapacita s vyváženou nabídkou kvality služeb,

•

dobře vybavená prodejní síť, Str.17

•

téměř úplná plynofikace,

•

poměrně dobrý stav rozvodné sítě vícenapěťových rozvodů elektrické energie,

•

široký sortiment průmyslových specializovaných oborů,

•

existence dominantních podniků s výraznou zahraniční exponovaností,

•

značný rozsah trvalých drnových porostů spolu s lesními porosty, jež vytváří základní ekologickou páteř území,

•

dostatečná vodnost území,

•

možnost skládek inertního materiálu a demoličních hmot v rámci území,

•

poměrně vysoký podíl produktivní části trvale žijících obyvatel,

•

značná rezerva kvalifikované a vzdělané pracovní síly, dostatečné zdroje pracovníků pro rekvalifikaci, existence okolí s dostatečnou zásobárnou pracovní síly včetně zahraničních pracovníků,

•

existence pestré nabídky studijních možností na středních školách, přítomnost tří vysokých škol, z nichž především odborné zázemí VŠB – TU vytváří výraznou možnost rozvoje.

činností

s bohatou

nabídkou


inverzní poloha města v důsledku nižších rychlostí větru a údolní polohy v nivě řeky Odry a časté mlhy,

•

značně znečištěné ovzduší s výraznými extrémními koncentracemi především polétavého prachu, značně znečištěné povrchové i podzemní vody,

•

nebezpečnost záplav při vyšších průtocích,

•

chybějící mezinárodní silniční tah procházející městem,

•

neexistence přímého dálničního spojení s ostatními kraji ČR,

•

omezená propustnost výpadovky ve směru na západ (Opava),

•

poměrně špatný stav technického vybavení (mosty) na obchvatových komunikacích,

•

nevýhodnost přistávacích tras letounů vedoucích přes zastavěné a obydlené území s vyšší hustotou obyvatelstva,

•

nižší odbavovací kapacita silničního přechodu Bohumín – Chalupki, Str.18

•

poškození lesních porostů průmyslovými exhalacemi a jejich výhledově nevhodná struktura,

•

výrazná kontaminace půdy průmyslových ploch,

•

značné množství uskladněných nebezpečných odpadů,

•

nevhodně umístěné skládky odpadů na území města,

•

omezené lokální zdroje stavební surovin,

•

existence dominantního zaměření na těžký průmysl, malý podíl vyšších technologií, nízký podíl kvalifikované finální výroby,

•

zastaralá technická úroveň výroby a náročnost technologií na energetické zdroje,

•

významné výkonové manko v bilanci elektrické energie,

•

málo výkonná a z části nutná rekonstrukce elektrické sítě nízkonapěťových rozvodů,

•

špatná a opotřebovaná infrastruktura vodovodního a kanalizačního sytému města,

•

vyšší pracovní nemocnost a omezenost využití pracovní síly v důsledku chorob z povolání.

Okres Karviná Charakteristická data Rozloha (km2)

347


285 805


820

Počet obcí

15


61


83

Výrazně průmyslový okres ležící při státní hranici vznikl v roce 1960. Obvod okresu měří 136,6 km a na severu a východě tvoří státní hranici s Polskou republikou. Povrch území je plochý, mírně zvlněný bez nápadných kopců. Vyznačuje se silnou urbanizací. Patří k oblastem s častým výskytem smogové situace v zimním období.

Str.19

Centrem okresu je město Karviná s 68 500 obyvateli. Rozprostírá se na 57,5 km2 na březích řeky Olše. Město Karviná vzniklo spojením Fryštátu (776 ha) a Karviné (1552 ha). Na území okresu jsou dvě vodní nádrže Těrlická a Žermanická. Tyto nádrže využívají doly a hutě pro přípravu užitkové vody, zároveň slouží i jako místa k rekreaci. Dominantní postavení v okrese má průmysl – průmysl paliv a energetiky s podílem 62 % pracujících v průmyslu. Významné podniky v okrese: těžba uhlí – Ostravsko-karvinské doly (OKD) a.s.,Českomoravské doly (ČMD), hutní výroba – Železárny a drátovny Bohumín, TEK, a.s. ČEZ, a.s. Elektrárna Dětmarovice. Na zemědělskou půdu připadá v okrese 51 % rozlohy, avšak objem hrubé produkce tvoří zanedbatelnou část. Převažujícím přírodním bohatstvím v okrese jsou zásoby černého uhlí. Rozvoj tohoto území je již přes dvěstě let spjat s těžbou uhlí. S tím také souvisí postupná devastace krajiny a životního prostředí spojená s likvidací celých částí měst nebo obcí, ale také s mnohametrovými poklesy povrchu.


poloha na hranici s Polskem, blízkost Ostravy, třetího největšího města v ČR,

•

blízkost Moravskoslezských Beskyd,

•

existence dobré komunikační sítě železniční a silniční, jejíž kvalita se zlepší po realizaci plánovaných investičních akcí,

•

blízkost letiště Ostrava – Mošnov v okrese Nový Jičín,

•

konkurenceschopný průmysl využívající i exportní možnosti,

•

rozvoj malého a středního podnikání,

•

místní dostupné energetické zdroje vyráběné na území okresu (elektřina, uhlí, koks, teplo),

•

vysoký stupeň plynofikace okresu,

•

zásoby černého uhlí,

•

rozsáhlé a dobré školství středního stupně,

•

existence vysokého školství v okrese (obchodně – podnikatelská fakulta) a blízkost dalších vysokých škol s širokou studijní nabídkou (Ostrava, Opava),

•

vytvořená mnoholetá kulturní tradice,

•

moderní bytový fond,

•

existence jodobromových lázní Darkov, Str.20

•

existence vodních ploch (Těrlická přehrada) a dalších vodních nádrží (Lučina, Olešná v okrese Frýdek – Místek) umožňující provozování vodních sportů a pobytu u vody,

•

poměrně příznivý věk trvale žijících obyvatel, dobrá věková struktura obyvatel, vysoká koncentrace obyvatel v sídelních útvarech,

•

dostupná kvalifikovaná pracovní síla,

•

kvalifikovaná pracovní síla v metalurgii a uhelném průmyslu v technických profesích.


okrajová poloha v rámci území státního útvaru,

•

výrazně přetvořená a poškozená krajina následkem rozsáhlé těžební činnosti, málo přitažlivý vzhled území, velké zdevastované plochy bez využití,

•

omezenost využití zemědělského a lesního půdního fondu následkem nadměrné zátěže špatného životního prostředí (kontaminace půdy, znečištění ovzduší),

•

jednostranně zaměřený průmyslový potenciál,

•

nízká vybavenost objektů pro průmyslové využití,

•

nedostatek investičního kapitálu pro podnikání (kapitál na dlouhodobé půjčky), nízká kultura podnikání,

•

dlouhodobé přetížení místních komunikací a poškozování,

•

zanedbaná kanalizační síť a nedostatečná kapacita čistíren odpadních vod,

•

zastaralá síť elektrických rozvodů, nedokončená plynofikace,

•

jednostranné zaměření výchovy v dělnických a řemeslných profesích s menší flexibilitou pracovníků ke změně kvalifikace,

•

životní styl odpovídá převažujícímu charakteru prvovýroby,

•

zhoršený zdravotní stav obyvatel (vyšší úrazovost, vyšší úmrtnost, vysoká nemocnost).

Str.21

Okres Frýdek - Místek Charakteriktická data Rozloha (km2)

1 273


229 110


179

Počet obcí

73


60


80

Je to typický příhraniční okres, jehož hranice jsou současně i státními hranicemi s Polsku a Slovenskou republikou a díky tomuto má dominantní význam tranzitní doprava. Centrum okresu je město Frýdek – Místek se 65 000 obyvateli, ležící na soutoku řek Ostravice a Morávky. Tento soutok řek kdysi tvořil přirozenou hranici mezi Moravou a Slezskem. Městem prochází mezinárodně významná komunikace E 462, spojující sever a jih Evropy, která zde protíná silnici a železnici vedoucí z Ostravy do jejího přirozeného rekreačního zázemí v Beskydech. Druhé největší město okresu je průmyslové město Třinec známé svým hutním podnikem Třineckými železárnami, a.s. Třinec byl v roce 1931 povýšen na město, postupně byly včleňovány další obce a dnes má město 41 000 obyvatel. V městské části Horní Lištná je mezinárodní hraniční přechod s Polskou republikou. Menší reliéfová rozdílnost území, bohatost lesů a vodních toků i nádrží tvoří ve své východní části neobyčejně příznivé podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Okres se počtem rekreačních objektů řadí na třetí místo v rámci České republiky. Je zde umístěno přes 8 000 objektů pro individuální rekreaci, stovky zařízení pro společnou rekreaci a více než tisíc rekreačních chalup. Na území okresu se nachází Chráněná krajinná oblast Beskydy s rozlohou 1 160 km2 a 14 chráněných území, přírodních výtvorů a památek. V okrese jsou dvě velká vodní díla Šance (320 ha) a Morávka (79 ha) sloužící jako významné vodní zdroje pitné vody a zároveň slouží jako zásobárny povrchové vody. Jsou součástí vodohospodářské soustavy České republiky – Ostravského oblastního vodovodu. Zemědělství má podhorský ráz a vyznačuje se extenzívní rostlinnou výrobou a intenzívní živočišnou produkcí, především skotu. Oblast působení těžkého průmyslu je silně ekologicky postižena činností hutí a hlubinných dolů. Hospodářsky významné obory průmyslové činnosti jsou představovány metalurgií a zpracováním železa – Třinecké železárny, Válcovny plechu Frýdek – Místek, dobývání uhlí – doly Paskov a Staříč, průmysl zpracování Str.22

dřeva – Biocel Paskov, textilní průmysl – Slezan Frýdek – Místek, potravinářský průmysl Pivovar Nošovice, Seliko, Mlékárny a Masokombinát Frýdek – Místek, Mlýny Šenov, strojní a zpracovatelský průmyslu – Norma Frýdlant n. O., Ferrum Frýdlant n. O., Akumulátorka Raškovice. Těžba nerudných surovin není významněji rozvinuta – jedná se přitom především o kameninové jíly. těžba stavebních surovin není významněji rozvinuta – cihlářská hlína, pískovec (Řeka). Severovýchodní částí okresu prochází hlavní železniční trať směr Slovenská republika, jež má ve stanici Český Těšín návaznost na polskou železnici. Velké průmyslové podniky mají vlastní systém železničních vleček napojených na nejbližší železniční stanice. Specifický systém dopravy mají doly OKR, které převzaly objekty bývalé báňské dráhy. Tyto jsou tvořeny systémem účelově budovaných železničních tratí, které jsou modernizovány a rozšiřovány v jižní části revíru. V okrese Frýdek – Místek je součástí systému trať Důl Staříč – Důl Paskov – Vratimov, kde se napojuje na železniční trať Ostrava – Frýdek – Místek. Leteckou přístupnost okresu zabezpečuje jednak mezinárodní letiště Mošnov, na něž je dobrý příjezd silniční sítí a letiště Frýdlant n. O. s travnatým povrchem, jež zabezpečuje přistání malokapacitním letounům.


velmi výhodná poloha území jako tranzitního teritoria spojeného s oběma sousedními státy železničními a silničními přechody,

•

velmi příznivě tvořená krajina s řadou cenných terénních prvků a zachovalou vegetací, jež je základem pro optimální využití prostřednictvím cestovního ruchu,

•

existence poměrně dobře řešené základní sítě přístupových i tranzitních silnic, značná hustota dobře udržovaných místních komunikací a přístupnost území hlavním železničním tahem na Slovensko,

•

existence chráněné krajinné oblasti Beskydy, jež je zárukou udržitelného rozvoje hospodářství v krajině,

•

vysoká produktivita práce v těžkém průmyslu a příznivá adaptabilita pracovníků v ostatních průmyslových oborech,

•

vysoká zalesněnost území a poměrně vysoké zastoupení přirozených trvalých drnových porostů je základem ekologické stability území,

•

vysoké zásoby kvalitní dřevní hmoty,

•

kvalitní zásoba černého uhlí a poměrně moderní vybavenost těžebních závodů,

•

zásobárna povrchové pitné vody reprezentovaná údolními nádržemi Ostravice – Šance a Morávka, Str.23

•

zásobárna užitkové vody (nádrže Žermanice),

•

rozsáhlé a kvalitní střední školství s širokou nabídkou druhů vzdělání a existence detašovaného vysokoškolského pracoviště,

•

spjatost obyvatelstva s regionem, jeho průměrný věk, odborná zdatnost i příznivá celková struktura obyvatelstva,pracovní síla zvyklá na těžkou práci a její technická způsobilost i dobrá úroveň odbornosti,

•

značný stupeň plynofikace okresu.


existence chráněné krajinné oblasti Beskydy svým režimem nutně vyvolává vyšší náklady podnikatelským subjektům dané legislativou ochrany přírody,

•

potřeba rekonstrukce a modernizace většiny průmyslových podniků,

•

malá zkušenost s financováním rozvojových projektů a nedostatečný zájem finančních institucí v oblasti rizikového kapitálu,

•

rozptýlený a nevyužitý výzkumný potenciál bývalých výzkumných pracovišť,

•

pokles významu zemědělství a jeho pomalá restrukturalizace,

•

zhoršení přístupnosti do vzdálenějších lokalit v důsledku omezování autobusových spojů a výrazné zhoršení dopravy pracovníků za prací,

•

nedostatečná telekomunikační síť a nutnost posílení rozvodné sítě elektrické energie,

•

nižší úroveň odvodu splaškových vod způsobuje znečištění opouštějících území okresu i lokální snížení kvality povrchových vod,

•

znečištění ovzduší způsobené dálkovým přenosem a místními lokálními zdroji je příčinou zařazení území mezi oblasti se zhoršeným životním prostředím,

•

poškození lesních porostů v nadmořských výškách 700 až 1 000 m .n. m.,

•

nedostatečné zásobování vodou v okolí Jablunkova,

•

nižší ochota k zásadní změně kvalifikace u pracovníků se základním vzděláním.

Str.24

toků

1.3.1.3 Přírodní a klimatické podmínky Moravskoslezského kraje Rozlohou 5 554 km 2 zaujímá Ostravský kraj 7,04 % území ČR a je svojí plochou šestý největší kraj ČR. Podílem zemědělské půdy z celkové rozlohy 51,5 % je kraj na 8. místě, podílem orné půdy z celkové rozlohy 33,2 % je 9. Lesní pozemky tvoří 35,4 % rozlohy kraje, a to řadí kraj na 6. místo. Na území kraje leží dva horské masivy – v západní části kraje jsou to Jeseníky (s nejvyšším bodem Pradědem -1 491 m n. m.) a na východě kraje to jsou Moravskoslezské Beskydy. Terénní výškové rozdíly směrem ke středu a severu postupně klesají až k rovinatému reliéfu v okolí horního toku Opavy a dolního toku Odry pod Ostravou. Teplá klimatická oblast se v Ostravském kraji nevyskytuje, jádro Hrubého Jeseníku a Nízkého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd je možné zařadit k mírně chladným oblastem s 20 letními a 150 mrazovými dny ročně a 120 dny se sněhovou pokrývkou, s roční průměrnou teplotou do 6oC a úhrnem srážek přes 1 200 mm/rok. Směrem k Moravské bráně a k Ostravě se podnebí postupně otepluje až k mírně teplé oblasti se 45 letními, 40 mrazovými a 60 dny se sněhovou pokrývkou za rok, s průměrnou roční teplotou až do 9oC a úhrnem srážek do 800 mm/rok, u polské hranice severně od Opavy jsou srážky nižší. Vyjma menší oblasti na jihovýchodě kraje jižně od Rýmařova, ležící v povodí horní Moravy, nachází se celý kraj v povodí Odry. Chráněné oblasti přirozené akumulace povrchových vod jsou na západě kraje - východní svahy Hrubého Jeseníku a na východ celá oblast Moravskoslezských Beskyd. Zdroje podzemních vod jsou v bližším okolí toků Opavy, Odry a jejich východních přítoků. Moravskoslezský kraj má také zdroje minerálních vod i nadregionálního významu Ondrášov, Velká - Šťáhle, Hostašovice, Veřovice, nechybí ani lázeňství - Bílá, Karlova Studánka, Karviná-Darkov a Klimkovice. Z nerostného bohatství mimo černého uhlí se vyskytují menší ložiska zemního plynu, vápenec, žula, mramor, břidlice, sádrovec, šťěrkopísky, písky a cihlářské jíly.

1.3.1.4 Euroregiony V posledních letech se na území kraje konstituují s ohledem na možnou přeshraniční spolupráci euroregiony. Euroregiony jsou oblasti příhraniční spolupráce, které vznikly na základě vzájemné dohody příhraničních regionů dvou či více zemí (místních či regionálních orgánů územní samosprávy). Jejich cílem je především hospodářská spolupráce, rozvoj infrastruktury, ochrana životního prostředí, kulturně -vzdělávací činnost a turistika. Euroregiony fungují na základě vlastních stanov. V rámci svých možností podporují zájmy měst a obcí, sdružení organizací i fyzických osob, které odpovídají cílům rozvoje regionu. Na regionálním základě podporují aktivity, které vedou k přijetí do Evropské unie a uzavírání mezinárodních smluv napomáhajících přeshraniční spolupráci. Evropská unie v rámci své regionální politiky prostřednictvím iniciativy INTERREG podporuje příhraniční rozvojové programy s cílem postupně překonat Str.25

stávající problémy, ztěžující evropskou integraci. Zrcadlovým obrazem této iniciativy se v ČR stal program přeshraniční spolupráce CBC Phare, při jehož přípravě i realizaci hrály důležitou úlohu, při neexistenci vyšších územních samosprávných celků, právě euroregiony. Na území kraje dosud vznikly 4 euroregiony.

Tabulka č.3: Název euroregionu

Euroregiony v Moravskoslezském kraji Vznik

Počet

Celkový počet

obcí

obyvatel

Zastoupená území

České: Frýdek-Místek, Karviná Beskydy

9.6.2000

133

759000

Polské: Bialsko Biala Slovenské: Čadca, Žilina

Praděd

Silesia

2.7.1997

20.9.1998

Těšínské Slezsko

22.4.1998

73

43

53

422000

457000

630000

České: Bruntál, Jeseník Polské: Opole České: Opava, Nový Jičín, Bruntál Polské: Ratibořsko, Hlubčicko České: Karviná, FrýdekMístek Polské: Bialsko Biala, Katowice

Zdroj: Regionální informační systém.Program rozvoje Ostravského kraje listopad 2000

1.3.2 Demografický vývoj, počty obyvatel a sídelní struktura 1.3.2.1 Demografický vývoj Moravskoslezský kraj je se svými 1 283 911 obyvateli v roce 1998 druhým nejlidnatějším krajem v ČR. Na 7% rozlohy České republiky žije 12,5 % populace. Hustota osídlení 231 obyvatel na 1 km2 je druhá nejvyšší po Praze. Jádrová část kraje v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a Frýdek-Místek patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky.

Str.26

Tabulka č.4:

Počet obyvatel a hustota osídlení k 1.1.2002 Počet obyvatel

Správní jednotka

v tis.

Rozloha v km2

okres

Hustota obyvatel obyv./km2

Bruntál

104,8

1658,5

63,2

Frýdek-Místek

226,6

1272,6

178,1

Karviná

278,2

347,3

801,0

Nový Jičín

159,7

917,8

174,0

Opava

181,2

1143,6

158,4

Ostrava-město

315,4

214,2

1472,5

MS kraj

1265,9

5554,0

227,9

10 206,4

78859,9

129,4

Česká republika

Zdroj: ČSÚ

Počet obyvatel Moravskoslezského kraje v posledních letech stagnuje, respektive mírně klesá. Prognóza vývoje počtu obyvatel do roku 2020 předpovídá mírný pokles počtu obyvatel kraje (1% za 10 let).

Tabulka č.5: Rok

Vývoj počtu obyvatel včetně prognózy do roku 2020 1961

Počet obyvatel

1970

1980

1991

1998

2002

1 036 546 1 175 311 1 265 542 1 287 821 1 283 911 1 265 912

2020* 1 270 900

Zdroj: ČSÚ, * - prognóza.

Obecně lze konstatovat, že věkové složení obyvatel Moravskoslezského kraje je příznivější, než je celostátní průměr. Podíl dětí do 15 let činí v Moravskoslezském kraji 18,1% proti 17% průměru ČR, obyvatel ve věku 15-60 let je v kraji 65,6% proti 64,9% v ČR a obyvatel starších 60 let je v kraji 16,3% proti 18,1% celostátního průměru. Průměrný věk obyvatel kraje je 37,0 let, proti 38,2 let v úhrnu České republiky. Moravskoslezský kraj vykazuje jak historicky, tak v krátkodobé retrospektivě lepší demografické ukazatele, než ostatní kraje. Jediné ukazatele, které jsou méně příznivé je kratší průměrná doba dožití (vyšší úmrtnost), a to jak u mužů, tak u žen, vyšší rozvodovost a vyšší potratovost. Z hlediska budoucího vývoje lze očekávat jen velmi mírný pokles počtu obyvatel a pokračující odliv obyvatel z měst do sídel s menším počtem obyvatel.

Str.27

Tabulka č.6:

Podíl městského obyvatelstva v kraji

Správní jednotka

Podíl městského obyvatelstva

Okr. Bruntál

69,3 %

Okr. Frýdek-Místek

58,3 %

Okr. Karviná

90,3 %

Okr. Nový Jičín

68,9 %

Okr. Opava

56,3 %

Okr. Ostrava-město

100 %

MS kraj

77,7 %

Česká republika

70,9 % Zdroj: Územně identifikační registr

Tabulka č.7:

Města nad 10 000 obyvatel v kraji (k 1.3.2001)

Město

Počet obyvatel

Pořadí v ČR

Okres

Ostrava

319 293

3

Ostrava

Havířov

87 273

11

Karviná

Karviná

65 041

15

Karviná

Frýdek-Místek

61 771

16

Frýdek-Místek

Opava

61 736

17

Opava

Třinec

39 095

29

Frýdek-Místek

Orlová

35 021

33

Karviná

Český Těšín

27 126

44

Frýdek-Místek

Nový Jičín

26 573

47

Nový Jičín

Krnov

25 993

48

Bruntál

Kopřivnice

23 840

54

Nový Jičín

Bohumín

23 430

56

Karviná

Bruntál

17 729

69

Bruntál

Hlučín

14 413

94

Opava

Frenštát p. R.

11 442

119

Nový Jičín

Studénka

10 549

127

Nový Jičín

Zdroj: Český statistický úřad – předběžné výsledky SLDB 2001

Str.28

1.3.2.2 Zaměstnanost a trh práce Podle výběrového šetření pracovních sil bylo v Moravskoslezském kraji v roce 1998 zaměstnáno celkem 556,7 tis. pracovníků, což oproti roku 1993 znamená zhruba 1% pokles. Dominantním odvětvím kraje, které v roce 1998 zaměstnávalo 38,5% pracovníků je průmysl. Od roku 1993 poklesla zaměstnanost v průmyslu o více než 5 procentních bodů; největší úbytky byly zaznamenány v těžbě, v kovozpracujícím, chemickém a textilním průmyslu a dále pak ve výrobě strojů a zařízení. Naproti tomu největší přírůstky zaměstnanců zaznamenaly obchod, peněžnictví, veřejná správa, školství, stavebnictví a pohostinství.

Tabulka č.8:

Zaměstnanost v Moravskoslezském kraji podle odvětví (v %) 2001

Zaměstnaní (VŠPS)

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000 1)

Zemědělství, myslivost, lesnictví a rybolov

4,8

3,9

4,0

4,2

3,9

3,4

4,6

2,7

2,7

Průmysl

43,9

40,8

40,1

39,8

39,7

38,5

36,0

35,8

44,0

Stavebnictví

7,9

7,8

8,1

8,4

7,7

8,6

9,2

8,0

5,3

Obchod, oprava mot. voz. a spot . zboží

10,2

12,3

12,1

11,9

12,6

12,4

12,1

12,9

7,1

Pohostinství a ubytování

2,6

2,4

2,8

2,8

3,0

3,2

3,0

2,9

1,1

Doprava, skladování a spoje

7,9

6,7

7,2

7,6

7,6

7,7

7,7

8,3

7,7

Peněžnictví a pojišťovnictví

0,9

1,4

1,1

1,3

1,3

1,8

1,7

1,9

1,4

Nemovitosti, pronájem, služby, výzk. a vývoj

3,1

4,0

4,0

3,6

3,9

3,5

3,6

3,7

5,3

Veřej. správa, obrana, sociální zabezpečení

3,7

4,2

4,3

4,9

4,8

5,0

6,2

6,7

5,6

Školství

5,6

6,8

6,9

6,3

6,7

6,7

7,0

6,4

9,6

Zdravotnictví, veter. a sociální činnost

5,4

5,7

6,1

6,0

5,7

5,4

6,0

6,9

7,3

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

4,0

3,9

3,2

3,2

3,0

3,7

3,0

3,6

3,0

-

0,0

0,0

0,0

0,1

0,1

Ostatní (nespecifikované)

Zdroj: ČSÚ 1)Pouze zaměstnanci

Moravskoslezský kraj je od počátku transformace na předním místě v počtu nezaměstnaných v rámci ČR. Avšak na rozdíl od počátku 90. let, kdy se míra nezaměstnanosti udržovala na únosné výši, pracovníci uvolňovaní z velkých podniků rychle nacházeli nové pracovní uplatnění a v evidenci úřadů práce zůstávali převážně jen obtížně umístitelní uchazeči, je současná situace diametrálně odlišná. Některé okresy dosahují extrémních hodnot nezaměstnanosti (Karviná 18%, Ostrava 16,6%, Bruntál 15,2%, Frýdek-Místek 12,6% - údaje k 31.10.2000). Také podíl dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 6 měsíců) na celkovém počtu nezaměstnaných je v Moravskoslezském kraji výrazně vyšší než celorepublikový průměr. Ke konci roku 1999 představoval tento podíl v kraji 59,1%. V okresech Karviná a Ostrava podíl dlouhodobě nezaměstnaných činil více než 60% (65,2%, resp. 62,0).

Str.29

Tabulka č.9:

Míra nezaměstnanosti (v %) 2001

Správní jednotka

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000 1) 2)

Bruntál

8,1

6,0

8,7

6,9

5,8

6,6

8,7

11,4

15,6

15,2

16,5

Frýdek- Místek

6,4

3,4

5,7

5,5

4,1

4,7

7,2

11,4

14,8

13,8

13,8

Karviná

6,9

4,2

7,4

6,7

6,6

7,8

10,4

13,8

18,2

18,0

18,0

Nový Jičín

6,1

4,9

7,8

7,5

5,9

5,6

6,9

9,5

12,2

11,7

12,8

Opava

7,4

3,9

6,0

4,2

3,3

3,7

5,8

8,8

10,8

10,0

11,3

Ostrava-město

4,3

2,9

5,1

5,6

4,8

5,4

7,5

12,0

15,9

16,6

16,2

MS kraj 3)

6,2

4,0

6,2

5,6

5,1

5,7

7,9

11,5

14,9

14,7

15,1

Česká republika

4,1

2,6

3,5

3,2

2,9

3,5

5,2

7,6

8,9

8,2

8,9

Zdroj: Údaje úřad práce a Ministerstva práce a sociálních věcí Poznámka:

1) Údaje k 31.10.2000 2) Údaje k 31.12.2001 3) Do roku 1994 jsou údaje za bývalý severomoravský kraj

Trend růstu nezaměstnanosti a poklesu nabídky pracovních příležitostí v Moravskoslezském kraji začíná nabývat krizových rozměrů. Tento stav se bude dále zhoršovat s pokračující restrukturalizací většiny velkých průmyslových podniků v okresech Karviná, Ostrava a Frýdek-Místek. Lze v blízké době očekávat míru nezaměstnanosti kolem 20%, což při vysoké hustotě osídlení znamená nejvyšší absolutní počty v celé České republice. Průměrná míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie se pohybuje kolem 9%, přičemž i zde existují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi i regiony uvnitř těchto zemí. Přes vysokou míru nezaměstnanosti se projevuje nesoulad mezi strukturou kvalifikace uchazečů o zaměstnání a požadavky zaměstnavatelů. Migraci za prací přitom brání nepružný trh s byty a obtíže se získáním pracovního uplatnění pro oba partnery v novém bydlišti. Z hlediska budoucího vývoje je dalším problémem sladění potřeb trhu práce se vzdělávacími programy škol a úrovní znalostí jejich absolventů.

1.3.2.3 Vzdělávání Oblast vzdělávání v Moravskoslezském kraji je zabezpečena především sítí základních, středních, vyšších odborných a vysokých škol, předškolních a školských zařízení. Zřizovateli jsou státní správa, obce, církev, fyzické i právnické osoby. Na rekvalifikačním studiu a dalším vzdělávání se pak podílejí i jiné instituce v kraji (ÚP, vzdělávací zařízení v podnikatelské sféře apod.). Na 472 základních školách plní povinnou školní docházku celkem 140 797 žáků (v 28 zařízeních jsou třídy s polským vyučovacím jazykem, v 1 zařízení jsou třídy se slovenským vyučovacím jazykem).

Str.30

Tabulka č.10:

Počty vzdělávacích zařízení a počty žáků - mateřské a základní školy ve šk.roce 1999/00

Mateřské školy

Základní školy

Základní školyspec.

Zvláštní školy

Základní umělecké školy

Okres Počet

Počet

Počet

Počet

Počet

Počet

Počet

Počet

Počet

Počet

zaříz.

žáků

zaříz.

žáků

zaříz.

žáků

zaříz.

žáků

zaříz.

žáků

Bruntál

72

3381

46

11718

3

117

10

523

8

2653

FrýdekMístek

136

6668

108

25671

5

237

14

643

9

4498

Karviná

128

7364

87

31939

9

168

11

1066

9

5383

Nový Jičín

101

4746

76

18379

5

198

13

737

11

4102

Opava

113

5664

84

20305

3

268

16

769

6

3853

Ostrava

111

8414

71

32785

16

790

13

1721

13

7280

MS kraj

661

36237

472

140797

41

1778

77

5459

56

27769

Zdroj: školský úřad Ostrava

Na středních školách ve školním roce 1999/2000 studovalo celkem 56 500 studentů v 39 gymnáziích, 88 středních odborných školách, 58 středních odborných učilištích, 12 učilištích, 19 odborných učilištích a 9 praktických školách. V maturitních oborech se připravuje na budoucí povolání 38 742 žáků (68,5%). Vyšší odborné školy zahájily svoji činnost ve šk.r. 1996/97 a ve školním roce 1999/2000 navštěvovalo v Moravskoslezském kraji 9 vyšších odborných škol 2 680 studentů (z toho na státních školách 44% a soukromých 56%). Státní vyšší odborné školy nabízejí studijní obory z oblasti zdravotnictví a sociální péče, soukromé obory ekonomické a podnikatelské. Ze srovnání vybraných charakteristik v oblasti vzdělávání s úrovní v ČR, resp. EU vyplývá: •

zastoupení počtu žáků ve speciálních školách v kraji je 4,4%. Podíl žáků ve speciálních školách v ČR činí 3,8%, v polovině všech zemí EU nepřesahuje 1%,

•

na víceletá gymnázia kraje odchází 8,4% žáků (v ČR 9%). Podíl středního vzdělání na gymnáziích kraje ve čtyřletých i víceletých oborech je shodný s celostátním průměrem (17%),

•

v maturitních oborech všech typů škol v rámci kraje studuje 68,5% žáků středních škol; v ČR asi 75%. Složení učebních oborů kraje se od struktury ČR odlišuje především vyšším podílem strojírenských a elektrotechnických Str.31

oborů a na druhé straně nižším podílem potravinářských, textilních a zemědělských oborů (zcela scházejí učební obory chemické, v dopravních oborech se učí pouze 7 budoucích železničářů). Obdobně se liší struktura maturitních oborů od oborové struktury celé ČR - vyšší podíl strojírenských a elektrotechnických oborů (ale ve změněném pořadí oproti učebním oborům – více jsou zastoupeny elektrotechnické obory) a nízké je zastoupení potravinářských, dřevozpracujících a dopravních oborů, •

síť středních odborných škol kraje tvoří 34% nestátních škol (v ČR přibližně 31%). Podíl žáků těchto nestátních škol v kraji je 17,4%; v ČR mezi 16 17%.

Významnou roli v oblasti terciárního vzdělání Ostravského kraje mají 3 státní vysoké školy - Slezská univerzita v Opavě (s obchodně- podnikatelskou fakultou v Karviné), Vysoká škola báňská - Technická univerzita v Ostravě a Ostravská univerzita. V letošním roce také získala akreditaci M-MT první soukromá vysoká škola v Ostravském kraji - Vysoká škola podnikání, a.s., Ostrava, která v říjnu 2000 otevřela první ročník s cca 150 studenty. V oborové struktuře VŠ převládají technické (44,3% studentů ) a ekonomické vědy (26,4%). Zbývající obory zastupují humanitní, přírodní a ostatní vědy.

Str.32

Tabulka č.11:

Univerzita

Slezská univerzita

Přehled vysokých škol v Moravskoslezském kraji 96/97

97/98

školní rok 98/99

Filozofickopřírodovědecká

1351

1431

1660

Obchodn -podnikatelská

1364

1521

1611

1805

celkem

2715

2952

3271

3523

Ekonomická

3674

3906

4133

4183

Hornickogeologická

2628

2706

2749

2732

2069

2254

2508

2456

-

568

761

975

1475

1639

1691

1796

Metalurgie a materiálového inženýrství

1504

1661

1918

2001

celkem

11350

12734

13760

14143

Filozofická

1077

1156

1199

1208

Pedagogická

2273

2297

2175

2257

Přírodovědecká

801

874

936

1128

Zdrav. -sociální

310

363

436

497

celkem

4461

4690

4746

5090

18526

20376

21777

22756

Fakulta

Vysoká škola Strojní báňská Technická univerzita Stavební

99/00

1718

Ostrava Elektrotechniky a informatiky

Ostravská univerzita

MS kraj

Pramen:školský úřad Ostrava

Str.33

1.3.2.4 Zdravotnictví Síť zdravotnických zařízení v kraji má rozdílnou dostupnost. V některých okresech dochází v současnosti k její optimalizaci, tj. k mírnému snížení počtu lůžkových zařízení. Celkem bylo v roce 1998 k dispozici v kraji cca 8500 nemocničních lůžek a pracovalo zde celkem cca 3900 lékařů a odpovídající počet sester. K dispozici je jedna fakultní nemocnice (Ostrava-Poruba), významný je Rehabilitační ústav v Hrabyni. Nedostačující je počet lůžek následné péče. V kraji (tedy v každém okrese) je zajištěn zdravotní záchranný systém s dojezdem do 15 minut po obdržení výzvy. Pro kraj je vybudován územní zdravotní záchranný systém, který metodický řídí jednotlivé okresy a v případě katastrof řídí i Horskou službu ČR (středisko Beskydy a Jeseníky) a Vodní záchrannou službu.

1.3.2.5 Sociální péče V zařízeních sociální péče je 12% míst z celkové kapacity těchto zařízení v ČR. Ve srovnání s hodnotami ukazatel vztaženými na 1000 obyvatel v relaci okres -ČR se vyskytují v Moravskoslezském kraji tyto ukazatele: a) Nižší počet kapacit ústavních zařízení mají jen okresy Frýdek-Místek a Nový Jičín. b) Vyšší počet žadatelů do ÚSP, nejvíce v okrese Ostrava a Karviná (více než dvojnásobek než ostatní), následuje Bruntál. c) V dávkách sociální péče kromě Ostravy (pro staré a ZP občany) a Opavy (rodiny s dětmi) všechny okresy vykazují vyšší počty dávek a vyšší výdaje na dávky. d) Kromě okresu Opava překračují všechny ostatní okresy hodnoty ČR i v počtu evidovaných sociálně potřebných rodin. e) V počtu dětí v náhradní rodinné péči (pěstounská péče) jen okres Nový Jičín je pod celostátními hodnotami.

1.3.2.6 Kultura Tradičními kulturními centry regionu jsou Ostrava a Opava. Významnou kulturní úlohu sehrávají i ostatní okresní města a Český Těšín v i polské menšině. Muzea a galerie Moravskoslezský kraj patří mezi regiony s nejdelší muzejní tradicí v České republice - v Opavě vzniklo muzeum už v roce 1814. Na území ostravského kraje

Str.34

existuje 27 muzeí a památník s řadou dalších poboček působících v 41 městech a obcích. Výtvarné umění Na území Moravskoslezského kraje působí na 200 profesionálních výtvarníků, z nichž asi polovina vykonává souběžně i jiné povolání. Méně početnou skupinu tvoří výtvarní teoretikové, historikové umění, architekti a designéři. Knihovny V kraji působí široké spektrum veřejných i veřejně přístupných knihoven, a to státní vědecká knihovna, 3 vysokoškolské knihovny, knihovny s okresní funkcí, městské a obecní veřejné knihovny, knihovny školní (cca 150 knihoven na středních školách), 15 odborných lékařských knihoven, 6 muzejních knihoven, knihovny archívů , odborné knihovny výrobních podniků a jiných organizací. Funkci krajského centra knihovnických a informačních služeb zastává Státní vědecká knihovna v Ostravě(zřizovatelem je MK ČR) s knihovním fondem o 870 000 jednotkách knih, periodických dokumentů, norem, patentových spisů, firemní literatury, atd., podílející se na výzkumné a vývojové činnosti v oboru, zejména při tvorbě národních standardů, a také přímo na vzdělávání občanů. Památky Moravskoslezský kraj se svou strukturou nemovitých kulturních památek odlišuje od ostatních území republiky. Je to dáno především tím, že v jeho značné části se plně projevily důsledky průmyslové revoluce, a to jak přímo v rozsahu vybudovaného průmyslu, tak v urbanistických projevech. V kraji je registrováno 2600 nemovitých a 3037 movitých kulturních památek, z toho 8 národních kulturních památek. Osm nemovitých kulturních památek je zpřístupněno veřejnosti (mimo kostelů). Významné historické osobnosti připomíná 5 objektů v okresech Frýdek-Místek a Nový Jičín. Kultura pro národnostní menšiny Moravskoslezský kraj je výrazně multietnickým krajem. Nejvýznamnějšími národnostními menšinami v Ostravském kraji jsou polská a slovenská menšina. K polské menšině se oficiálně podle sčítání lidu v roce 1991 hlásilo 47 tis. obyvatel a ke slovenské menšině 69 tis obyvatel.

1.3.2.7 Bydlení Úroveň bydlení v Moravskoslezském kraji je dána dlouhodobým vývojem ekonomiky v tomto kraji. Charakteristickým rysem je prudký extenzivní rozvoj bytové výstavby v období od 60 let 19.století až do konce 70tých let 20 století. Tento rozvoj byl doprovázen značnými přírůstky obyvatelstva kraje, které se soustřeďovaly především do měst Ostravsko-karvinské části kraje. Potřeby bytů v období po 2.světové válce byly zajišťovány tzv. komplexní bytovou výstavbou. Pro tuto výstavbu je charakteristický nižší plošný standard bytů. Přírůstky počtu bytů v kraji byly mírně

Str.35

rychlejší než přírůstky obyvatel, proto došlo v období 1961 - 91 ke zvýšení počtu bytů na 1000 obyvatel z 294,6 v roce 1961 na 352,9 v roce 1991, přesto kraj je stále mírně pod průměrem ČR v počtu bytů na 1000 obyvatel. Díky intenzivní výstavbě bytů v poválečných letech má Moravskoslezský kraj nízké stáří bytového fondu ve srovnání s ČR, a to jak u hromadného bydlení 29,2 let proti 33,6 roků v ČR, tak i u rodinných domků 47,7 let proti 56,1 v ČR. Příznivější hodnoty stáří bytů proti průměru v ČR vykazují všechny okresy, kromě okresu Bruntál u rodinných domků. Vyšší podíl hromadného bydlení a v něm velkých domů stavěných panelovou technologií vyžaduje intenzivnější údržbu, což poněkud znehodnocuje výhodu nižšího stáří bytového fondu u hromadného bydlení. Od roku 1990 došlo k prudkému poklesu ve výstavbě nových bytů v celostátním měřítku, i v Moravskoslezském kraji, kde intenzita výstavby byla v letech 1991-1998 byla druhá nejnižší v ČR po kraji Ústeckém. Počet ročně dokončených bytů dosáhl v kraji hodnoty 1,83 na 1000 obyvatel proti 2,32 bytů v ČR. Rovněž rozestavěnost bytů je v kraji podprůměrná a nová výstavba se v převážné míře kromě několika největších okresních měst odehrává v rámci rodinných domů (Zdroj: MMR- Bytová výstavba v Moravskoslezském kraji, únor 2000).

1.3.2.8 Zemědělství a venkov Vstupní přírodní podmínky pro zemědělské hospodaření jsou v kraji značně rozdílné, nebo jsou dány již velkým výškovým rozpětím (oblasti Jeseník a Beskyd s nadmořskou výškou až 1492 m n. m. a nivní půdy u řeky Odry na hranicích s Polskem ve výšce 195 m n. m.). Na jedné straně tedy existují velmi příznivé podmínky pro intenzivní zemědělství (Slezská nížina, Osoblažsko), ale na druhé straně jsou v kraji zastoupeny neúrodné podhorské a horské oblasti vhodné pouze pro extenzivní hospodaření.

Zemědělství Zemědělská výroba má v regionu celoplošný charakter. Výrobní prostor slouží současně jako prostor obytný, průjezdní, rekreační atd. Z celkové rozlohy regionu 555 397 ha zaujímá zemědělská půda 285 762 ha (51,4 %) a lesní půda 196 346 ha (35,3 %). Z celkové výměry zemědělské půdy je 184 172 ha orné, tj. 64,6 %, přitom zornění je velmi rozdílné, v okresech Opava 82,9 % a Bruntál 47,8 %. Louky a pastviny zaujímají v kraji 83 268 ha, což činí 29,1 % zemědělské půdy. Stupeň zornění je v některých oblastech vysoký a jeho následkem je vysoká větrná a vodní eroze. Na území kraje jsou kromě menších lesních celků dva ucelené komplexy lesa a to na severozápadě část Jeseníků a na jihovýchodě Moravskoslezské Beskydy. Z celkové rozlohy kraje 555.397 ha zaujímá porostní půda 184.385 ha. Lesnatost je 33,2 %, z toho největší je v okrese Frýdek-.Místek 47,3 %, následují okresy Bruntál 41,7%, Opava 26,0 %, Nový Jičín 20,6 %, Karviná 11,8 % a Ostrava-město 10,1 %. Z celkové výměry lesů jsou cca 2/3 les ve vlastnictví státu, dále jsou zde lesy soukromé, obecní a lesních družstev.

Str.36

V kraji jsou významně zastoupeny znevýhodněné oblasti které musí projít restrukturalizací a diverzifikací do doplňkových zemědělských i nezemědělských aktivit s orientací na rozvoj multifunkčního zemědělství a environmentální služby. Významný, avšak doposud nevyužitý ekonomický potenciál je v lesním a vodním hospodářství a navazujícím zpracovatelském průmyslu. V okrajových oblastech kraje zůstalo zemědělství jedinou možností podnikání. Z hlediska intenzity a podmínek výrobních oblastí se zemědělská půda nachází 29,2 % v řepařské oblasti (nejvíce v okresech Opava a Ostrava), 50,5 % v bramborářské oblasti a 20,3 % v horské oblasti (Frýdek-Místek a Bruntál). Zaměstnanost v zemědělství a lesnictví v kraji v roce 1998 činila 3,2 % ve srovnání s celostátním průměrem 5,7 %. Podíl zemědělství a lesnictví na hrubé přidané hodnot kraje v roce 1996 činil 2,7 %. Význam sektoru zemědělství je v regionu poměrně velký a to především díky zaměstnanosti v navazujících odvětvích, kterou lze odhadovat až na 25 % celkové zaměstnanosti ekonomicky aktivních pracovních sil. V kraji je dostatečná kapacita zpracovatelského a potravinářského průmyslu, který se postupně modernizuje, nicméně vyžaduje investice do nových technologií. Odběratelské a zpracovatelské subjekty v regionu představující nákupní podniky rostlinné produkce, sklady (zelenina, ovoce), bramborárny, mrazírny, míchárny a výrobny krmiv, zpracovatelský průmysl (jatka a menší zpracovatelé masa včetně drůbeže, řezníci, uzenáři, mlékárny především Mlékárna Kunín, Cukrovar Opava, mlýn Šenov a Herber Opava, lihovary, vinařské závody - Virena Ostrava, a dále zpracovatelé speciálních plodin -lnu, léčivých a aromatických rostlin -Galena Opava). Na zemědělské půdě nyní hospodaří něco málo více než 2000 fyzických osob, kteří obhospodařují 34,3 % výměry při průměru 40 ha na farmu, ale s velkými rozdíly ve výměrách farem od několika hektar po 700 a více ha. K největší atomizaci (rozdrobení) došlo v okrese Frýdek-Místek, kde průměrná výměra farmy hospodařící fyzické osoby je pouze 25 ha. Právnických osob hospodaří na půdě120, průměrná výměra jejich farem činí 1.320 ha a průměrná výměra všech zemědělských podniků v regionu dohromady činí 110 ha zemědělské půdy. Kromě nich pět velkých podniků s koncentrovaným chovem drůbeže a prasat půdu neobhospodařuje. Celkem pracuje v zemědělství přes 18.000 osob, z toho je registrováno přes šest tisíc jako samostatně hospodařící rolníci, avšak 2/3 z nich má minimální výměru a zemědělství nemají jako hlavní výdělečnou činnost.

Venkov V předešlých desetiletích byly ve venkovských obcích odděleny zemědělské činnosti a umístěny do velkých zemědělských komplexů a velké množství půdy bylo znárodněno. Tím byly narušeny vlastnické vztahy a změnil se i přístup k půdě. Pracovní místa, která jsou dnes k dispozici v zemědělských podnicích, nemohou na vesnicích pokrýt poptávku po zaměstnání. V menších vesnicích v kraji je nedostatečná dostupnost základní občanské vybavenosti a služeb (školy, zdravotnická zařízení). Venkovská stavení jsou využívána k rekreaci, zejména v odlehlejších oblastech s atraktivní krajinou. Prostory, které jsou k dispozici ve venkovských budovách, poskytují příležitost k rozmanitému využití v zemědělství, službách i turistice. Venkovské oblasti nabízejí rovněž levnější bydlení. Je Str.37

pozorovatelný trend sezónního bydlení obyvatel měst v důchodovém věku na venkov. Moravskoslezský kraj má v rámci státu průměrnou dostupnost občanské vybavenosti. Pokud jde o technickou infrastrukturu, v kraji není žádný okres, v němž by mělo méně než 60 % obcí zaveden vodovod ani žádný okres s nízkým počtem obcí napojených na kanalizaci (méně než 80 % celostátního průměru). Malé obce však tuto občanskou vybavenost postrádají. V řadě venkovských obcí není dobudována infrastruktura. Po roce 1990 se výrazně zhoršila dopravní obslužnost v okrajových částech regionu. Situace na Vítkovsku a Bruntálsku je komplikována navíc vyšším zastoupením sociálně nepřizpůsobivých a problémových skupin populace, které mají výrazně pasivní chování v ekonomicky zhoršených podmínkách. Ve venkovských obcích a krajině se nachází množství nejrůznějších typů památek -kostely, vesnické kapličky, historicky cenné statky, chalupy, boží muka a kříže i mnoho unikátních technických památek. Z hlediska ochrany památek však není žádná památka zařazena do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Moravskoslezský kraj je bohatý na rozmanité typy krajiny s různou malebností. Výjimečně hodnotné přírodní oblasti jsou chráněny jako speciálně chráněná území a objekty. Z tohoto hlediska spadá v kraji 16,4 % plochy kraje do velkoplošných chráněných oblastí, přičemž všechny spadají do chráněné krajinné oblasti a žádná oblast není vyhlášena jako národní park. Hustota osídlení je v kraji vysoká v níže položených částech. Naproti tomu existují velmi řídce osídlené oblasti s hustotou pod 10 obyvatel na km 2 (Vítkovsko, Rýmařovsko, Osoblažsko) s tendencí k vylidňování a nárůst nezaměstnanosti. Následující tabulka uvádí počty obcí v kraji dle obyvatel.

Tabulka č.12: Typ obce

Počty obcí v kraji podle počtu obyvatel velikost

počet obcí v regionu

velmi malé obce

do 100 obyvatel

3

malé obce

do 500 obyvatel

73

střední obce

do 2000 obyvatel

149

velké obce

do 5000 obyvatel

39

města

nad 5000 obyvatel

32 Pramen: ČSÚ

Rozvoj podnikání ve venkovských oblastech v kraji zaznamenal velice malý úspěch. Ukazuje se, že pouze zemědělská výroba nepostačuje pro rozvoj venkova. Vyhlídky na alternativní zaměstnání venkovských obyvatel jsou pouze v některých částech kraje, zatímco v odlehlejších a okrajových částech se nezaměstnanost stává dlouhodobější záležitostí. Pokud jde o inovační aktivitu ve venkovských oblastech, ta kolísá od žádné či omezené v důsledku nemožnosti získat úvěry (BR, FM, KA) k rozvíjející se (NJ, oblast Oderska, Fulnecka a Příborska). Aktivita obcí v rozvoji je

Str.38

hodnocena vysoko v okrese Nový Jičín, a už v Programu obnovy venkova či místní Agenda 21. Ve venkovských oblastech existují služby podporující podnikání pouze s velmi omezenou dostupností a kvalitou. Jde zpravidla o zemědělské poradenské služby. Citelná je absence informací a poradenství pro diverzifikované nezemědělské činnosti a absence inkubátorů pro nové podnikatele. Přístup ke kapitálu je velmi omezený a nástroje finančního inženýrství jsou velmi slabé. Jedinými patrnými všeobecnými službami pro podnikatele jsou služby Regionálních poradenských a informačních center, která existují ve všech okresech.

1.3.3 Popis celkového stavu životního prostředí 1.3.3.1 Životní prostředí Moravskoslezský kraj patří z hlediska kvality životního prostředí mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Postiženy jsou všechny složky životního prostředí, ale nejzávažnější je velkoplošné poškození krajiny těžbou uhlí (důlní poklesy), kontaminace horninového prostředí a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti (staré ekologické zátěže), znečištění povrchových vod a znečištění ovzduší z dopravy a ze stacionárních zdrojů. Stav životního prostředí kraje je determinován rozdílným přírodním charakterem i odlišným ekonomickým vývojem jeho jednotlivých oblastí. Nejzávažnější dopady na životní prostředí se koncentrují do střední a severovýchodní části kraje (Ostravsko, Karvinsko, Třinecko). Na druhé straně jsou součástí Moravskoslezského kraje také území s významnými a cennými přírodními zvláštnostmi, chráněnými v rámci tří velkoplošných chráněných krajinných oblastí (CHKO Jeseníky, Beskydy a Poodří) a řady maloplošných zvlášť chráněných území (ZCHÚ). Od počátku devadesátých let dochází v Moravskoslezském kraji k postupnému zlepšování kvality životního prostředí. V letech 1990-1993 především vlivem poklesu průmyslové výroby a dalších hospodářských aktivit, v dalším období zejména v důsledku zvyšujících se výdajů na ochranu životního prostředí ve veřejném i soukromém sektoru, restrukturalizací průmyslové výroby, používáním šetrnějších technologií a ušlechtilejších paliv, a v neposlední řadě uplatňováním přísnější environmentální legislativy. Stav životního prostředí však nadále patří mezi limitující faktory udržitelného rozvoje kraje a vzhledem k nadprůměrné hustotě obyvatel má mj. vliv také na zdravotní stav obyvatelstva a s ním spojené sociální i ekonomické důsledky. Jeho negativní vnímání z minulosti ovlivňuje pořád image kraje, i když došlo k podstatným změnám zejména v Ostravě a jejím okolí. V oblasti znečištění ovzduší poklesly v důsledku snížení průmyslové výroby emise stacionárních zdrojů v regionu do roku 1995 u tuhých emisí na 1/3 stavu a u plynných emisí oxidu siřičitého a oxidu dusíku na 1/2 stavu ve srovnání s rokem 1990. V letech 1996 - 1999 se tento pokles emisí ze stacionárních zdrojů zvolnil a v období horizontu Programu rozvoje kraje lze očekávat v souvislosti s nárůstem výroby jeho stagnaci. Přesto zůstává znečištění ovzduší problémem nejen v

Str.39

důsledku koncentrace stacionárních zdrojů znečištění, ale především v souvislosti s nárůstem emisí oxid dusíku a uhlovodíku z automobilové dopravy. Nárůst dopravy, která postupně přebírá pozici jednoho z nejvýznamnějších negativních faktorů ovlivňujících životní prostředí kraje, dále přináší také zvyšování hlukové zátěže, především ve větších městech a v okolí silně zatížených silničních tahů. I přes postupné zlepšování čistoty povrchových vod uváděním nových komunálních i průmyslových čistíren odpadních vod do provozu, mají vodní toky stále vysoký stupeň znečištění v důsledku absence čistění odpadních vod v řadě obcí kraje. Podle ukazatelů kyslíkového režimu patří většina měřených profilů na vodních tocích do kategorie znečištěných a silně znečištěných vod. V oblasti vzniká velké množství průmyslového odpadu, převážnou část tvoří odpady z energetiky, hutnictví a těžby uhlí. Jejich existence omezuje rozvoj sídel a potenciálně ohrožuje zdraví obyvatel. V důsledku nedostatečné podpory ekologické osvěty, výchovy a vzdělávání (EOVV) se projevuje nízká úroveň ekologického vědomí veřejnosti a nízká účast obyvatel na rozhodování v oblasti životního prostředí.

1.3.3.2 SWOT analýza životního prostředí v Moravskoslezském kraji Silné stránky 1. Potenciál zkušených odborníků, vyškolených v rámci regionálních environmentálních programů. 2. Fungující systém sledování úrovně znečištění ovzduší. 3. Nadstandardní monitoring zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí (Ostrava, Karviná). 4. Funkční síť chráněných území s vyšším stupněm ochrany přírody a krajiny, významné přírodní zvláštnosti a vysoké procento zalesnění kraje. 5. Dostatek vodních zdrojů pro zásobování obyvatelstva a průmyslu; existence vodních ploch v krajině 6. Existence systému managementu krizových situací, ohrožujících životní prostředí a zdraví obyvatel 7. Vysoký potenciál mezirezortní komunikace v regionu.

Slabé stránky 1. Celkově horší stav životního prostředí ve srovnání s průměrem České republiky.

Str.40

2. Rozsáhlá území s výrazně sníženou ekologickou stabilitou krajiny, především v okresech Ostrava a Karviná. 3. Velkoplošné poškození krajiny v důsledku dlouhodobé těžební i průmyslové činnosti. 4. Existence starých ekologických zátěží v urbanizovaných územích 5. Kontaminace povrchových vod - bodové a plošné znečištění průmyslem i komunální sférou. Chybějící či zastaralá infrastruktura v oblasti vodního hospodářství - ČOV, kanalizace 6. Místně a sezónně vysoké hodnoty koncentrace tuhých látek, oxidů dusíku a organických látek v ovzduší. 7. Vysoká produkce průmyslových odpadů 8. Nedostatečná podpora ekologické osvěty, výchovy a vzdělávání (EOVV), projevující se v nízké úrovni ekologického vědomí veřejnosti, podnikatelů i veřejné správy a nízkém podílu veřejnosti na rozhodování v oblasti ŽP. 9. Vysoká úroveň hluku a emisí z dopravy. 10. Nedostatečné využívání obnovitelných zdrojů energie a recyklace surovin.

Příležitosti 1. Využití ověřených výsledků modelových řešení problémů životního prostředí ke snižování nejvýznamnějších rizik. 2. Komplexní revitalizace krajiny, s důrazem především na využití devastovaných území. 3. Aktivní přístup významných průmyslových podniků, regionálních a místních činitelů při řešení environmentálních problémů (EMAS, EMS, čistší produkce, dobrovolné dohody). 4. Rozvoj ekologické osvěty, výchovy a vzdělávání (EOVV) na všech stupních škol, EOVV. Zvýšení účasti veřejnosti při rozhodování v oblasti ŽP. 5. Změna životního stylu obyvatel. 6. Využití existujících zdrojů zkušeností, metodiky a informací pro rozvoj sítě environmentálně orientovaných občanských sdružení 7. Požadavky na ochranu životního prostředí jako stimul pro rozvoj vědy, techniky a environmentálně orientovaného průmyslu v kraji. Využití potenciálu environmentálně i technicky orientovaných odborníků pro rozvoj mezirezortní spolupráce v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje 8. Zvýšení využívání obnovitelných, příp. alternativních zdrojů energie, zejména využití biomasy

Str.41

9. Pokračující restrukturalizace průmyslu a zemědělství a deficitu potřebných zdrojů, projevující se v pozitivním trendu zlepšování kvality životního prostředí 10. Spolupráce sektorů s významnými dopady na životní prostředí 11. Zlepšení financování programů v oblasti ŽP

Hrozby 1. Přetrvávající negativní "image" kraje v důsledku nedostatečného zlepšování kvality života a stavu životního prostředí. 2. Absence vize ochrany životního prostředí jako příležitosti pro přiměřený růst hospodářství a rozvoj občanské společnosti. 3. Rizika pro zdraví obyvatelstva v důsledku znečištění životního prostředí a životního stylu obyvatel. 4. Bezpečnostní rizika plynoucí z koncentrace potenciálně nebezpečné průmyslové výroby v části kraje a dopravy nebezpečných látek v něm. 5. Pokračující devastace části území z důvodu nedostatečného zabezpečení asanačně-rekultivačních prací. 6. Omezené využití půdy a podzemních vod v důsledku jejich kontaminace zemědělskou činností 7. Další zábor kvalitní zemědělské půdy. 8. Stávající kontaminace půdy a podzemních vod v průmyslových areálech v urbanizovaných územích, zabraňující jejich dalšímu využití. 9. Upřednostňování umisťování staveb "na zelené louce" oproti využívání opuštěných ploch zejména v intravilánech obcí. 10. Prosazování investičních projektů s potenciálními závažnými dopady na kvalitu životního prostředí a upřednostňování ekonomického rozvoje na úkor sociálních a environmentálních aspektů udržitelného rozvoje kraje. 11. Nevyhovující způsob zneškodňování odpadů (zejména skládkováním) na úkor omezování vzniku, případně využití a recyklace odpadů. 12. Absence komplexního přístupu k revitalizaci krajiny. 13. Omezení funkcí lesních porostů v důsledku jejich poškození. 14. Trvalé riziko velkoplošných povodní z důvodů narušení retenční schopnosti krajiny a absence konkrétních opatření na její zvýšení. 15. Převažující způsoby řešení protipovodňové ochrany především technickými opatřeními s negativními dopady na krajinu

Str.42

1.3.3.3 Chráněné krajinné oblasti Přestože Moravskoslezský kraj je většinou chápán jako silně industriální území, nachází se na jeho území tři chráněné krajinné oblasti – CHKO Jeseníky (většina území zasahuje do Olomouckého kraje), CHKO Poodří, CHKO Beskydy (menší část přísluší Zlínskému kraji) a 48 ostatních chráněných území, výtvorů či přírodních památek. Chránění krajinné oblasti jsou vlastně zachovalé krajinné cely, krajinářsky působivé, ve kterých existují v harmonickém souladu i výsledky dlouhodobé lidské činnosti, tj. zástavba, hospodaření i ostatní artefakty kultovních vlivů. CHKO Jeseníky – je tvořena horským masívem Hrubého Jeseníku a rozkládá se na ploše 740 km2 na území okresů Bruntál a Jeseník (Olomoucký kraj). Lesní porosty v této CHKO pokrývají území téměř z 80 %. CHKO Poodří – zaujímá údolní nivu mezi městy Jeseník nad Odrou a Ostravu. Území této oblasti je součástí geomorfologického celku tzv. Moravské brány. Rozkládá se na ploše 81,5 km2 na území okresů Ostrava, Frýdek – Místek a Nový Jičín. CHKO Beskydy – rozprostírá se na moravsko-slovenském pomezí v horské části Moravskoslezských Beskyd, Vsetínských vrchů a Javorníků. Rozkládá se na ploše 1 160 km2 na území okresů Frýdek – Místek, Nový Jičín a Vsetín (Zlínský kraj) a je největší CHKO v Moravskoslezském kraji a zároveň druhou největší CHKO v České republice. Lesní prorost pokrývají asi 60 % oblasti. Chráněná území, naleziště, chráněné přírodní výtvory a památky jsou uvedeny v tabulce č. 20 i se svou stručnou charakteristikou.

Tabulka č.13:

Přehled chráněných území v regionu

Název

Okres

Charakteristika

Černý les u Šilheřovic I.

Opava

Pralesovitý bukový porost

Černý les u Šihleřovic II.

Opava

Pralesovitý bukový porost

Dařenec

Opava

Dubohabrový porost

Hněvošický háj

Opava

Dubohabrový porost

Hořina

Opava

Lužní les

Kaluža

Opava

Suťový les

Karlovice – sever

Bruntál

Horský smíšený les

Klíny

Frýdek-Místek Horský bukový les

Koryto řeky Ostravice

Frýdek-Místek Skalní prahy

Kotvice

Nový Jičín

Str.43

Mělký rybník

Landek

Ostrava

Přirozený výchoz uhelné sloje

Liptaňský bludný balvan

Bruntál

Žulový balvan

Lišková

Frýdek-Místek Lokalita řeřišnice trojlisté

Loucké rybníky

Karviná

Malá Kotlina

Bruntál

Mazácký Grúnik


Mazák

Frýdek-Místek Pralesovitý jedlobukový les

Mionší

Frýdek-Místek Prales

Nořičí

Nový Jičín

Květnatý horský bukový les

Nové Těchanovice

Opava

Zbytek smíšeného horského lesa

Oblík u Dívčího hradu

Bruntál

Obnažený

Mělké rybníky

výchoz

vápenců

zkamenělinami Odkryv v Kravařích

Opava

Palkovické hůrky

Frýdek-Místek Podhorský bukový les

Panské louky

Bruntál

Plenisko

Frýdek-Místek Horský bukový les s jedlí

Polanský les

Ostrava

Poledňana


Ptačí hora

Bruntál

Horský smíšený les s modřínem

Radhošť

Nový Jičín

Expo. stanoviště horského lesa

Radim

Bruntál

Zbytek jedlobukového lesa

Rešovské vodopády

Bruntál

Vodopády v rulové soutěsce

Salajka

Frýdek-Místek Pralesovitý jedlobukový les

Skalka

Frýdek-Místek Starý jedlobukoý porost

Skalské rašeliniště

Bruntál

Rašeliniště

Skučák

Karviná

Rybník s ůrákosinami

Suchá Dora

Nový Jičín

Suťový les na svažitém terénu

Šipka

Nový Jičín

Archeologická lokalita

Trávný potokl

Frýdek-Místek Květnatý bukový les

Trojačka

Nový Jičín

Suťový les

U Leskoveckého chodníku

Opava

Jedlobukový les s výskytem modřínu

Uhlířský vrch

Bruntál

Zbytek nejmladší sopky

Úvalenské louky

Opava

Louka se vzácnou květenou

v Podolánkách

Frýdek-Místek Podmáčený smrkový les

Valach

Opava

Str.44

Doklad zalednění Zbytek jedlobukového lesa Zbytek jilmového luhu

květnatý bukový les

se

Velký roudný

Bruntál

Zachovalý starovulkán

Zábřežské louky

Opava

Louky a vodní tůně

Pod Lukšincem

Frýdek-Místek lokalita hořců

Rovninské balvany

Ostrava

Bludné balvany

Polanská niva

Ostrava

Lužní les

1.3.4 Ekonomický vývoj a předpoklady rozvoje území 1.3.4.1 Podnikání a ekonomika Moravskoslezský kraj zůstává, i přes nepříznivý ekonomický vývoj v posledních letech a probíhající restrukturalizaci klíčových průmyslových podniků, zejména hutních, jedním z hospodářsky nejvýznamnějších regionů v České republice. Hrubý domácí produkt vytvořený v roce 1997 v Ostravském kraji byl 196 mld. Kč, což řadí kraj na 2. místo po Praze v rámci ČR. Kraj se podílí na HDP ČR hodnotou 11,7 % a je na 3. místě v ukazateli HDP na hlavu (152.000 Kč) po Praze a Plzni. Dosahuje tak 96% úrovně ČR a 64 % úrovně Evropské unie. Regionální ekonomika prošla v letech 1990 - 1995 velmi rychlou privatizací. Tuto skutečnost demonstruje i zásadní pokles počtu státních podniků a několikanásobný vzestup počtu soukromých podnikatelských subjektů. Podle forem podnikání převládají v kraji podnikatelé podle živnostenského zákona.

Tabulka č.14:

Struktura registru ekonomických subjektů (stav k 31. prosinci 2000)

soukromí podnikatelé vč.rolníků a osob podnikajících podle zvláštních předpisů veřejná obchodní společnosti

174 844 685

akciové společnosti

1 183

společnosti s ruč.omezeným

13 716

družstva

891

státní podniky

96

ostatní

11 184

celkem

202 599 Zdroj:Statistická ročenka Moravskoslezského kraje 2001

Trvale rostoucí tendenci má růst počtu soukromých podnikatelů.

Str.45

Tabulka č.15: Správní jednotka

Počet soukromých podnikatelů v okresech a v kraji

1.1.1996

1.1.1997

1.1.1998

1.1.1999

Bruntál

10 748

11 544

12 533

13 928

14 162

15 248

17 656

FrýdekMístek

21 958

23 610

26 211

27 517

30 936

36 738

Karviná

23 053

25 467

28 227

28 214

31 609

36 299

Nový Jičín

15 169

16 494

17 711

20 281

20 415

22 640

26 490

Opava

15 829

16 439

19 237

22 222

23 903

25 827

30 243

Ostravaměsto

31 144

32 393

37 901

42 087

44 275

48 884

60 845

MS kraj

112 424

121 881

136 459

152 956

158 486

175 144

208 271

1 243 533

1 243 404

1 400 780

1 519 147

1 963 319

2 029 5861)

2 121 562

Česká republika

Pozn: 1) údaj k 30.9.2000

31.12.1999 31.12.2000 31.12.2001

Zdroj: Český statistický úřad – Statistický bulletin Moravskoslezský kraj 2001

Odměňování v kraji odpovídá průměru republiky, v rámci kraje jsou však výrazné rozdíly. Tabulka č.16: Správní jednotka

Vývoj celkové průměrné měsíční mzdy v okresech a kraji v Kč (k 31.12.2001) 1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

20021)

o. Bruntál

6 900

8 110

8 834

9 460

10 163

10 953

11 910

11 795

o. Frýdek-Místek

8 486

9 893

10 652

12 054

12 315

12 768

13 818

13 385

o. Karviná

8 698

10 177

11 180

11 852

11 232

11 688

12 893

12 292

o. Nový Jičín

7 201

8 678

9 672

10 373

11 443

12 356

13 573

13 029

o. Opava

7 417

8 746

9 646

10 204

11 013

11 664

12 804

12 276

o. Ostrava-město

9 108

10 673

11 613

12 634

14 045

14 575

15 887

15 336

Moravskoslezský kraj

8 237

9 787

10 719

10 931

12 506

13 096

14 284

13 792

Česká republika

8 172

9 684

10 698

11 706

12 665

13 484

15 125

Zdroj: Český statistický úřad 1) údaje k 31.3.2002

Str.46

Tabulka č.17:

Průměrná měsíční mzda ve vybraných odvětvích za rok 1998 až 2000 v kraji

Odvětví

Mzda v Kč 1998

1999

2000

2001

Průmysl

12 790

13 574

15 258

15 383

Stavebnictví

11 431

11 564

13 474

13 924

Zemědělství, lesnictví a rybolov

8 964

9 432

9 221

10 881

Obchod, opravy

8 987

9 204

11 308

11 801

Pohostinství, ubytování

7 063

7 174

7 741

8 159

Doprava, spoje

11 174

12 138

14 785

14 515

Zdroj: Český statistický úřad

V kraji existuje řada průmyslových pozemků s různým stupněm připravenosti. Do roku 2002 můžeme hovořit o sedmi připravených průmyslových zónách pro nové investice: Tabulka č.18:

Průmyslové zóny v kraji

Průmyslová zóna

Rozloha (ha)

Volná plocha (ha)

Karviná – Nové Pole

45

1

Kopřivnice – Průmyslový Park

82

60

Krnov – Červený Dvůr

20

5

Ostrava – Hrabová

20

20

Ostrava – Mošnov

20

20

Ostrava – VTP*

10

7

Třinec – Baliny

20

15

* Ostrava – Vědecko-Technologický park není tradiční průmyslovou zónou, byl vytvořen pro podporu technologií a aplikovaného výzkumu

Z tabulky je patrné, že v kraji je dnes k dispozici cca. 212 hektarů plně připravených průmyslových zón. Do výčtu byly zahrnuty pozemky větší než 10 hektarů, kde existuje reálná nabídka pro nové projekty.

Str.47

V posledním období se o výstavbu průmyslových zón zasazují i další města: •

Český Těšín

•

Krnov – Červený dvůr 2.etapa

•

Bolatice

•

Studénka

•

Nový Jičín

•

Hnojník-Třanovice

•

Frýdek-Místek - Chlebovice a Lískovecká

Úspěch těchto projektů závisí zejména na získaných finančních podporách, případně na vážném zájmu konkrétního investora. Významným projektem pro podporu přílivu přímých zahraničních investic do kraje je také plánovaná výstavba strategické průmyslové zóny Nošovice. Ta by měla strategickému investorovi nabídnout více než 250 hektarů technicky a dopravně připraveného území. Je zde předpoklad, že takovýto investor vytvoří přímo nejméně 2000 a sekundárně cca. 4000 nových pracovních míst.

1.3.4.2 Průmysl a stavebnictví Kraj má nepříznivou strukturu ekonomiky, která je dána historickým vývojem. Kraj zaujímal v 80. letech v rámci ČR první místo v objemu hrubé průmyslové výroby a jsou zde zastoupena téměř všechna odvětví. Průmyslový sektor je tvořen zejména těžkým průmyslem, založeném na těžbě uhlí a zpracování železné rudy. Kraj je celostátním centrem hutní výroby a představuje 100 % výroby surového železa v ČR, 92 % výroby oceli a 98 % výroby koksu. Současně je zde soustředěna i těžba černého uhlí, téměř celé produkce ČR, v současné době dochází ke stagnaci nebo mírnému nárůstu těžby. Strojírenský průmysl je reprezentován sektory automobilového průmyslu a průmyslu zpracování kovů. V chemickém průmyslu kraje jsou zastoupeny většinou objemové chemikálie jako primární produkt nebo meziprodukt určený pro další následné zpracování. Značnou dynamiku výroby vykazuje průmysl potravinářský, kde především výroba piva a zpracování masa se prosazuje nejen na tuzemském, ale i zahraničním trhu. Na tradici navazující textilní průmysl a průmysl zpracování dřeva dosahuje dobré úrovně. Ukazatele průmyslu a stavebnictví v okresech a kraji jsou k dispozici pro podniky nad 20 zaměstnanců a jsou uvedeny v následujících tabulkách.

Str.48


Průmyslové ukazatele okresů a kraje roce 1998, 2000 a 2001

Počet

Tržby 2)

podniků

(mil. Kč)

1)

(okres)

Počet zaměst-

Počet

Tržby

podniků

(mil. Kč)

Počet zaměstnanců

Počet

Tržby

podniků

(mil. Kč)

nanců

Rok 1998

Rok 2000


Rok 2001

Bruntál

117

12 701

12 291

103

13 685

10 610

91

12 328

10 464

FrýdekMístek

141

40 493

27 505

122

43 932

22 313

135

36 962

22 398

Karviná

102

17 764

17 434

87

16 966

12 994

94

2 148

12 114

Nový Jičín

102

21 386

22 533

91

25 958

21 011

89

21 670

22 378

Opava

145

16 793

16 469

120

18 820

14 669

120

16 981

14 798

Ostravaměsto

234

131 332

89 265

185

118 474

70 273

168

113 644

67 515

MS kraj

841

240 469

185 497

708

237 835

151 869

697

203 734

149 667

8 781

1620 706

1289 936

7 972

1 849 042

1 164 769

Česká republika

Zdroj: Český statistický úřad,RIS Poznámky: 1. Počet podniků vykazuje počet sledovaných průmyslových podniků s 20 a více zaměstnanci se sídlem v okrese. 2. Údaje o tržbách jsou v milionech Kč v běžných cenách. 3. Počet podniků vyjadřuje průměrný počet podniků v roce v absolutním vyjádření. 4. Počet zaměstnanců je vyjádřen průměrem fyzických osob.


Stavebnictví v okresech a kraji v roce 1998 a 2000

Počet

Tržby 2)

podniků

(mil. Kč)

1)

(okres)


Počet

Tržby

podniků

(mil. Kč)

Rok 1998

Počet zaměstnan -ců

Počet

Tržby

podniků

(mil. Kč)


Rok 2000

Rok 2001

Bruntál

18

835

1 784

20

940

1 502

17

1 813

1 237

FrýdekMístek

38

1 512

2 517

28

1 264

1 712

29

1 530

1 700

Karviná

39

2 235

2 816

37

2 044

2 462

33

2 435

2 185

Nový Jičín

28

940

1 502

23

706

1 074

20

863

895

Opava

54

2 082

2 689

51

1 712

2 002

48

2 585

1 817

Ostravaměsto

96

9 069

12 156

79

7 561

8 270

83

10 193

9 717

MS kraj

273

16 673

23 464

237

14 227

16 995

230

19 418

16 551

2 416

188 333

204 874

2 216

192 946

164 938

Česká republika

Zdroj: Český statistický úřad, RIS

Str.49

Poznámky: 1) Počet podnik vykazuje podniky s 20 a více zaměstnanci se sídlem v okrese ve formě průměru. 2) Tržby představují stavební práce provedené podle dodavatelských smluv v milionech Kč v běžných cenách. 3) Počet zaměstnanců je vyjádřen průměrem fyzických osob

1.3.4.3 Infrastruktura Doprava Následující kapitola se zabývá analýzou a následným vyhodnocením z hlediska železniční dopravy. silniční, letecké i vodní dopravy. Analýza dopravních systémů vznikla na základě studie nazvané „Analýza současných dopravních systémů v regionu severní Moravy a Slzezska“. Studii vytvořila v roce 1996 společnost Dopravoprojekt Ostrava, spol. s r. o., všechny hodnoty a ukazatele dopravních vztahů v kraji odpovídají reálnému stavu roku 1995 a tyto byly aktualizovány v potřebné míře na základě dostupných údajů.

Silniční síť Kraj se po zániku Československa ocitl v poloze severovýchodního pohraničí, na hranicích s Polskem a Slovenskem, nejvíce vzdáleného od přímých kontaktů s metropolí státu a s hospodářskými podněty z vyspělých zemí EU. Velkým nedostatkem kraje z hlediska dopravní infrastruktury je absence přímého napojení na dálniční síť, která není dosud do kraje přivedena. Významným zlepšením dostupnosti území bude vybudování dálničního tahu D47, jehož výstavba byla zahájena na jaře 1999 a po svém dokončení vytvoří základní předpoklad rozvoje kraje. Silniční komunikační systém se v současnosti opírá o hlavní mezinárodní silnice I/11 (E 75): Opava - Ostrava - Český Těšín - Mosty u Jablunkova a I/48 (E 462): Nový Jičín - Frýdek-Místek - Český Těšín, které procházejí východní částí kraje. Obě silnice však vyžadují dobudování. Hustota silniční sítě je v důsledku hornatějšího terénu ve srovnání s hustotou silnic ČR v kraji nižší, pouze 86 % průměru ČR. Technický a kapacitní stav silniční sítě není dobrý vlivem nedostatečné modernizace v minulých létech. Na hranici svých možností v kraji jsou silnice II. a zejména III. třídy, které jsou v mnoha případech jedinými přístupovými komunikacemi k jednotlivým obcím ve venkovských a podhorských oblastech kraje. Tyto komunikace jsou pro další rozvoj obcí v tomto prostoru životně důležité. Strukturu státní komunikační sítě, jejich délky a celkové plochy udává následující tabulka.

Str.50

Tabulka č.21:

Struktura státní silniční sítě v kraji (k 31.12.2000)

tis. m2

m2/ 1 obyvatel okresu

921

5 449,754

51,4

337

566

4 400,348

15,5

54

136

276

2 561,678

9,0

132

86

427

645

4 641,849

28,8

Ostrava

145

179

487

811

2 439,335

7,5

Opava

62

51

79

191

5 191,971

28,5

Celkem

707

766

1 938

3 411

24 684,935

19,2

Silnice Okres

Plocha

I.třídy

II.třídy

III.třídy

Celkem

Bruntál

151

299

471

Frýdek-Místek

130

98

Karviná

87

Nový Jičín

Zdroj: Český statistický úřad; Statistická ročenka MSK 2001

Železniční síť Je tvořena především procházejícími evropskými trasami E40 a E65. Situace je zde obdobná jako u silniční sítě. Poměrně hustá železniční síť je nedostatečně udržována a modernizována. Situace s hlavními železničními trasami je podstatně lepší s ohledem na již vysoce rozpracovanou modernizaci II. železničního tranzitního koridoru, který je součástí železniční koridorové sítě a větve VI.b multimodálního Evropského dopravního koridoru. Modernizace na celé trase II. železničního koridoru bude ukončena v roce 2005.

Tabulka č.22:

Celková délka železničních tratí (rok 1999)

Okres

Délka tratí (km)

Bruntál

169,6

Opava

122,1

Nový Jičín

133,8

Ostrava

66,6

Karviná

132,1

Frýdek-Místek

114,3

Celkem

738,5 Zdroj: České dráhy

Další rozvoj železniční dopravy se dá očekávat v souvislosti s připravovanými záměry na vybudováním terminálu v prostoru mezi Bohumínem a Ostravou, který má být napojen širokorozchodnou železniční tratí vedoucí Polskem až na území zemí bývalého Sovětského svazu s napojením na tamní hlavní železniční tahy. Součástí

Str.51

terminálu je překladiště s napojením na dálnici D47 a v dalších výhledech pak je splavnění řeky Odry až do Bohumína, rovněž s napojením na terminál. Vybudování tohoto dopravního uzlu by umožnilo vytvořit z Moravskoslezského kraje dopravní uzel evropského významu s napojením na základní evropský dopravní systém a s přímým železničním napojením vedoucím až do východní Asie.

Letecká doprava Je provozována téměř výlučně prostřednictvím letiště Ostrava-Mošnov s velmi příznivými parametry. Rozvoj kraje je úzce spjat s rozvojem tohoto letiště. Letiště má statut mezinárodního letiště. Kapacita terminálu osob je v současné době dostatečná.

Technická infrastruktura Pitnou vodou je z veřejných vodovodů zásobováno 88 % obyvatel, což je srovnatelná hodnota s ostatními kraji v rámci ČR. Rozhodujícím zdrojem pitné vody jsou upravené povrchové vody z nádrží Kružberk, Šance a Morávka. Tato dobrá úroveň je dána především značnou koncentraci obyvatelstva do městských celků. V rámci jednotlivých nižších správních celků Moravskoslezského kraje lze však očekávat chybějící veřejný vodovod v některých menších obcích, zejména v okresech Bruntál, případně v horských a obtížně dostupných oblastech okresů Frýdek-Místek, Nový Jičín a Karviná. Podíl obyvatel napojených na veřejnou kanalizaci ( 74,7% ) je opět mimo Prahu a Středočeský kraj srovnatelný s ostatními kraji. Rovněž zde, v rámci jednotlivých nižších správních celků Moravskoslezského kraje, je patrný vyšší počet malých obcí s chybějící veřejnou kanalizací a čistírnou odpadních vod. Elektrická energie je do kraje jednak dodávána prostřednictví rozvodné 110 kV sítě z energetických zdrojů ČEZ, a.s., z nichž se jeden, Elektrárna Dětmarovice s roční výrobou cca 3 000 GWh, nachází v okrese Karviná, a jednak z místních, pro kraj poměrně významných zdrojů Tepláren Karviná, a.s., Moravskoslezských tepláren, a.s.,spojených od ledna 2002 do společnosti DALKIA MORAVA, a.s., Nové Huti, a.s., EVI, a.s. a Třineckých železáren, a.s. Všechny uvedené subjekty spalují hlavně pevná fosilní paliva, celkový instalovaný výkon je 973 MW, což přestavuje cca 9,6 % výkonu v ČR. Část elektrické energie je rovněž dodávána společností Czechpol, s.r.o. Telekomunikační síť je postupně budována a je na slušné úrovni. Využívání INTERNETU doposud neodpovídá požadované úrovni a předpokládá se zde další rozvoj. Výraznou slabinou je dosud přístup k Internetu jako zdroji informací na základních školách a v malých venkovských obcích kraje. Budování veřejných datových sítí s otevřeným přístupem je teprve na začátku.

Str.52

1.3.4.4 Energetika Moravskoslezského kraje Energetika, stejně jako nakládání s odpady má výrazný charakter veřejné služby, ovlivňující hospodářský a společenský život kraje. Obě odvětví mají několik společných vlastnosti, jako například plošné pokrytí území, totožnost lokalit s výskytem komunálních odpadů a se spotřebou energie, dopad do sociální úrovně odpadů, výrazný vliv na ekologii v místě výroby respektive spotřeby, konverze odpadů na energii a podobně. Smyslem hledání vzájemných vazeb mezi odpady, zejména komunálními jako energetického paliva a energiemi, jako prodejným výstupem konverze energetického potenciálu odpadů, je tvorba optimálního systému využívajícího pozitiv obou komodit a potlačování jejich negativních vlivů s cílem poskytování sociálně únosné a ekologicky přijatelné veřejné služby. V této kapitole je stručně charakterizována energetická situace v regionu Moravskoslezského kraje s ohledem na možnosti začlenění nových energetických zdrojů spalujících odpady. Jsou popsány především systémy centrálního zásobování teplem větších výkonů, kde se dá očekávat možnost začlenění nových energetických zdrojů. Energetika jako obor má široký záběr tím, že zasahuje přímo nebo nepřímo prakticky do veškerého dění v kraji. Po technické stránce obsahuje mnoho fyzikálních a chemických přeměn probíhajících ve speciálních energetických zařízeních, ale i mimo ně. Pro potřeby zpracované koncepce je podstatné analyzovat především elektroenergetické systémy plošného rozsahu v rámci kraje a tepelné systémy zejména z pohledu vybraných měst, případně ucelených aglomerací.

1.3.4.4.1 Elektroenergetická rozvodná soustava Elektroenergetická rozvodná soustava regionu je tvořena především rozvodnou sítí 110 kV. Ta je napájena jednak transformací z nadřazené soustavy 220 kV a 400 kV a jednak ze zdrojů nacházejících se na území kraje. Dodávky elektrické energie pro maloodběratele i velkoodběratele pak zajišťují Severomoravské energetické závody a.s. prostřednictvím svých Rozvodových závorů Frýdek – Místek, Opava, Ostrava a Valašské Meziříčí. SME a. s. zajišťuje dodávky el. energie i mimo území Moravskoslezského kraje. Hlavním úkolem jednotlivých rozvodných závodů je provoz a údržba distribuční soustavy včetně transformoven 110/22 kV, rozvod vn, rozvod nn, prodej elektrické energie, elektromotážní práce spojené s dodávkou a odběrem elektrárny, dispečerské řízení elektrizační soustavy a údržba rozvodného zařízení. Hlavními dodavateli elektrické energie do rozvodných sítí jsou ČEZ a.s. se svým energetickým zdrojem Elektrárna Dětmarovice a nadřazenou rozvodnou sítí 220 kV a 400 kV, teplárenské společnosti Teplárny Karviná a.s. a Moravskoslezské teplárny a.s., které jsou ve vlastnictví francouzské firmy Vivendi a v současné době dochází k jejich sloučení do jediné organizace Dalkia Morava, a.s., dále pak Str.53

energetické zdroje hutních podniků, a to Nová Huť a.s. a Třinecké železárny a,.s., SME a.s., vlastní dceřiná společnost EVI a.s. (dřívější podnikový zdroj Vítkovic a.s.) a obchodní organizace Czechpol, s. r. o.

1.3.4.4.2 Tepelná energie a systémy centrálního zásobování teplem Paliva a další energetické vstupy pro zajištění hospodářského života jsou převážně transformovány na tepelnou energii, která je využívána přímo pro technologické účely, pro výrobu jiné energie ( mechanická, elektrická a podobně), pro vytápění a ohřev teplé vody a nemalá část tepelné energie není využívána vůbec, a to v podobě technologických ztrát, např. zbytkové teplo při kondenzační výrobě el. energie, hutní provozy, kompresorové stanice a řada dalších technologií a v podobě ztrát způsobených různou účinností energetických systémů, včetně rozvodných. Část Moravskoslezského kraje, zejména Ostravsko – karvinskou aglomeraci včetně Třince je možno hodnotit jako oblast s nadprodukcí tepelné energie, která však není vždy využitelná, ale určitě existují cesty navýšení využitelnosti. Jako poměrně jednoduchý příklad je nadbytek využitelné tepelné energie v Energetice Nová Huť a.s . a možnost vyvedení tepelné energie z ČEZ a.s., Elektrárny Dětmarovice a její přechod na teplárenský provoz z výrazným zvýšením účinnosti.

Zhodnocení potřeb tepla v kraji Energetické toky vstupující do posuzovaných oblastí jsou jednou ze stěžejních veličin určujících industrializaci území a jeho vybavení pro hospodářský život i vybavení domácností. Samotná velikost vstupních toku energií není zcela vypovídajícím údajem. Příkladem jsou hutní závody, kde část tepla odchází díky endotermickým reakcím v podobě vyrobeného železa a následně oceli. Energetická náročnost takové výroby je značná a už malé procento ztrát může výrazně ovlivnit lokální bilanci. Pro názornost je uvedena přehledná tabulka součtových výkonů a roční spotřeby tepelné energie po jednotlivých okresech v soustavách centrálního zásobování teplen v členění pro průmyslu a pro bydlení.

Tabulka č.23: Okres

Přehled soustav CZT po okresech pro průmysl

pro bydlení

(MW)

(TJ/rok)

(MW)

TJ/rok)

Bruntál

95

851

133

1 044

Opava

130

1 132

115,5

845

Nový Jičín

324

2 757

148

1 072

Ostrava

920

11 777

874

7 801

Str.54

Karviná

444

2 736

430

4 169

Frýdek-Místek

939

11 638

282,3

2 485

2 852

30 891

1 983,8

17 416

Region

Pramen: Vlastní databáze

1.3.4.4.3 Obnovitelné zdroje energie Jedním z aktuálních problémů ČR je zvyšování podílu obnovitelných zdrojů na palivoenergetické bilanci ČR ze současných 3 % na 8 % v roce 2010. Mezi reálně využitelné obnovitelné energetické zdroje v našem regionu je možno zařadit využívání biomasy, vodní energie, sluneční energie, omezeně větrné energie a velmi omezeně geotermální energie. Z pohledu zpracování koncepce a z ní vyplývajících souvislostí je žádoucí vyhodnotit především specifickou skupinu obnovitelných zdrojů, kterou je biomasa, která do palivoenergetické bilance může vstupovat ve dvou podobách. Jedna podoba je v cíleně pěstované biomase jakožto energetickém palivu a druhá podoba je ve formě odpadů z dřevní výroby, papírenského průmyslu, zejména výroby celulózy a ze zemědělství, hlavně v podobě odpadní slámy z pěstování obilí a řepky a z údržby lesních porostů.

Produkční plochy pro pěstování biomasy Produkční plochy pro pěstování biomasy jako cílené výroby alternativního paliva je možno rozdělit do čtyř skupin: a)

lesní, luční a skalní krajina – představující jehličnaté. listnaté a smíšené lesy, území s vysokohorskými loukami a území se skalním podkladem. Tato území představují možný potenciál dřevní hmoty, hlavně z údržby a těžby lesních porostů, případně i sena. Jedná se především o území Beskyd v okresech Frýdek – Místech a Nový Jičín a oblast Jeseníků v okrese Bruntál, ale dotýká se v podstatě všech ostatních okresů,

b)

zemědělská krajina, představující krajinu s výraznou převahou orné půdy a travnatých porostů s efektivní produkcí zemědělských plodin, kde část jejich produkce v podobě odpadů ze zemědělské výroby, případně zemědělských nadbytků v podobě sena, může být využito jako paliva,

c)

krajina zemědělsko – lesní, která nevytváří optimální podmínky pro efektivní zemědělskou produkci, ale umožňuje cílené pěstování biomasy. Jedná se především o podhorské oblasti Beskyd a Jeseníků,

d)

plochy rekultivovaného území devastovaného průmyslovou a těžební činností nevyužitelné byť dočasně, jako stavební plochy. Jedná se především o části území okresů Ostrava (omezeně), Karviná a Frýdek – Místek.

Str.55

Biomasa vytváří možnost společného spalování s komunálními odpady, zejména ve vazbě na podmínky fungování energetického zdroje v klimatických podmínkách Moravskoslezského kraje. Jedná se především o výrazné rozdíly mezi spotřebou tepelné energie v zimě a v létě, kdy je oprávněný požadavek na celoroční spalování komunálního odpadů bez nutnosti jeho skladování, které přináší značné ekologické i ekonomické problémy, s reálnou možností pokrytí navýšeného zimního výkonu z biomasy, jejíž skladování není zásadní problém. Zjištěné množství biomasy v podobě odpadů ze zemědělské a lesnické výroby a ze zpracování dřeva je uvedeno v analytické části produkce odpadů. Zjištěné množství biomasy, cíleně pěstované jako paliva překračuje reálné možnosti této koncepce a proto doporučujeme zpracovaní samostatného materiálu zaměřeného na pěstování a využívání biomasy jako obnovitelného energetického zdroje.

1.3.4.4.4 Komentář k současné energetické situaci v kraji Energetika jako obor je charakteristická tím, že inovační cykly jsou dlouhodobé a plánování a příprava výstavby nebo modernizace energetických zařízení je rovněž dlouhodobý a komplikovaný proces. Současná situace v Moravskoslezském kraji je navíc komplikovaná nedokončenou privatizací nejen velkých energetických soustav jako ČEZ a.s, který je mimo jiné v našem kraji vlastníkem Elektrárny Dětmarovice, dále se jedná o SME a.s., která kromě rozvodných elektorenergetických sítí vlastní rovněž elektrárnu EVI a.s., (bývalý energetický zdroj Vítkovice a.s.) Dalším zdrojem, který bude privatizován pravděpodobně současně a společně s hutním podnikem Nová Huť a.s, je Energetika NH a.s. Řada dalších energetických systémů, zejména tepelných je ve vlastnictví měst a obcí. Tyto jsou charakteristické tím, že jsou většinou zastaralé, nepracují v optimálním režimu a ne vždy mají konkrétní koncepci. Dalším problémem kraje je místní relativní nadbytek tepelné energie, skutečnost, že všechny energetické zdroje nepracují v optimálním režimu. Například elektrárna Dětmarovice pracuje převážně v kondenzačním režimu, nadbytky tepelné energie jsou v energetickém zdroji NH a.s., některé zdroje pracují pouze jako výtopny bez kogenerace. Jisté zlepšení situace se dá očekávat po zpracování ze zákona požadovaných energetických konceptů vybraných měst a kraje, které mají být rozpracovány ještě v roce 2001 a mají být dokončeny do pěti let. Nedá se ale očekávat, že uvedené koncepty vyřeší situaci zásadně, ale mohou alespoň vyhodnotit konkrétní situaci, poukázat na přednosti a nedostatky a naznačit cestu ke zlepšení situace. Vzhledem k tomu, že je zřejmé, že část směsných komunálních odpadů musí být energeticky využitelná, je nezbytné jednat s příslušnými energetickými společnostmi o možném začlenění nových energetických zdrojů využívajících odpady jako paliva. Str.56

Jako zásadní výstup z hodnocení energetické situace v Moravskoslezském kraji s přihlédnutím k negativním zkušenostem z provozu stávajících tří spaloven komunálního odpadu v Brně, Praze a Liberci, je požadavek na hledání konkrétní možnosti začlenění těchto nových energetických zdrojů do energetických systémů v kraji, což je klíčem k úspěšné realizaci požadované koncepce nakládání s odpady.

1.3.4.5 Cestovní ruch Malebná a pestrá příroda severní Moravy a Slezska poskytuje nesčetné možnosti pro rekreaci, turistiku i léčebné pobyty. Beskydy a Jeseníky spolu se sítí sportovních zařízení a turisticky značených tras nabízejí příležitosti letní i zimní turistiky, podhoří i údolí řek pak skýtá výhodné podmínky zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku a agroturistiku. Za aktivní účasti obcí se v kraji rozvíjí síť značených cyklistických stezek. Lázeňství v kraji je založeno na využití léčebných účinků jodobromové vody v lázních Darkov s Rehabilitačním ústavem. Od počátku 90. let existuje nové lázeňské sanatorium v Klimkovicích s architektonicky zajímavými budovami. V kraji je řada kulturněhistorických památek celostátního i mezinárodního významu a pořádá se řada významných tradičních kulturních akcí. Řada těchto památek však vyžaduje obnovu, což by zvýšilo zájem turistů, jejich návštěvnost. Jsou zde zachovány památky na význačné rodáky světového jména J.A.Komenský, S. Freud, L. Janáček, G. J. Mendel, J. Adamsová, V. Vančura, P. Bezruč, F. Palacký, A. Polášek, je možnost shlédnout rovněž unikátní objekty průmyslové turistiky. K nim se řadí Technické muzeum automobilů v Kopřivnici, Vagonářské muzeum ve Studénce, Hornické muzeum v Ostravě-Petřkovicích a technická památka Darkovičky -opevnění a další. Tvorba hotelové sítě v městech je oporou služební a obchodní turistiky. Kraj má vhodné podmínky pro kongresovou turistiku. Celkově však úroveň restauračních a ubytovacích kapacit v kraji, zejména v rekreačních oblastech neodpovídá mezinárodním standardům a vyžaduje jejich rozvoj a modernizaci.

1.3.5 Návaznost na strategické dokumenty kraje 1.3.5.1 Program rozvoje Moravskoslezského kraje Z programu rozvoje Moravskoslezského kraje jsou uvedeny závěry z kapitoly „Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje“. Tento program byl schválen zastupitelstvem Moravskoslezského kraje v závěru roku 2001.

1.3.5.1.1 Strategická vize rozvoje kraje Strategická vize rozvoje Moravskoslezského kraje je založená na principech rovnocenného respektování všech tří základních aspektů rozvoje –

Str.57

tedy jeho ekonomické, sociální a environmentální složky a je zaměřena především na kvalitu života a jeho obyvatel. Moravskoslezský kraj chce být atraktivním, ekonomicky silným a konkurence schopným středoevropským regionem. Kraj se stane dynamicky se rozvíjející součástí České republiky a jeho vnitřní i vnější integrace bude charakterizována sítí dobře fungujících podniků, institucí a kooperačních vztahů na krajské (regionální), národní i mezinárodní úrovni. Vize budoucího rozvoje kraje je koncipována v těchto rozhodujících oblastech: Efektivní a výkonná ekonomika v podnikatelsky přívětivém prostředí v horizontu strategie rozvoje kraje, tj. kolem roku 2010 bude charakterizována různorodou, energeticky a ekologicky nenáročnou strukturou s rozvinutými obory klíčovými pro konkurenceschopnost 21. století – mikroelektronikou, informatikou, biotechnologiemi a průmyslem postaveným na nových i tradičních materiálech, vědních oborech a čistých technologií. Významnou součástí regionální ekonomiky zůstane i její tradiční průmysl, který se bude podílet na rozvoji nových oborů a subdodavatelských vztahů při využití nejnovějších poznatků vědy, výzkumu a inovačních technologií. Kvalitní infrastruktura dosáhne evropské úrovně. Základem bude přímé napojení kraje na hlavní evropské dopravní cesty. Spolu s tím dojde k modernizaci vnitrokrajské infrastruktury s dostatečnou propojeností na okolí kraje a k vytvoření moderního, vyváženého a ekologicky přijatelného systému dopravy, telekomunikací a zásobování energiemi v kontextu celoevropského integračního procesu. Rozvoj lidských zdrojů se stane základem pro zlepšení pocitu identity občanů s krajem. Zvýší se zaměstnatelnost a konkurenceschopnost pracovní síly, které bude dosaženo podporou celoživotního vzdělávání a rozvojem existujících i nově vznikajících struktur vzdělávání a využitím podnikatelského a inovačního potenciálu obyvatel. Dojde k přizpůsobení zdravotnických a sociálních služeb potřebám kraje, zejména zlepšením jejich kvality a dostupnosti pro různé sociální skupiny obyvatel v celém kraji, zajištěním koncentrovaných služeb nadstandardní péče a kvalitní standardní péčí v jeho částech, s přihlédnutím na jejich geografické a demografické podmínky. Zvýší se kvalita kulturního života i mimo hlavní centra kraje. Nastane zlepšení soužití etnických skupin, včetně rozvoje občanské společnosti a neziskových organizací. Zdravé životní prostředí umožní trvale zvyšování kvality života obyvatel a zvýší atraktivitu regionu pro plnohodnotné bydlení, práci i trávení volného času. Změna image kraje přispěje ke zvýšení atraktivity regionu pro zahraniční i domácí investory. Kraj se stane vyhledávanou destinací domácích i zahraničních turistů a lázeňských hostů v České republice a mnohem lépe než doposud využije svůj velký potenciál. Rozvoj cestovního ruchu se tak stane jednou z významných podnikatelských a zaměstnaneckých příležitostí, zejména v sektoru malého a středního podnikání. Nová úloha venkova bude založena na rentabilním, diverzifikovaném a relativně multifunkčním zemědělství a lesnictví, respektujícím zájmy ochrany přírody, Str.58

přispívajícím ke krajinotvorbě a využití volného času. Venkovský prostor se přemění na prosperující, atraktivní, kulturní a integrované území, v němž každý mikroregion, podporovaný funkční infrastrukturou a dostupnou občanskou vybaveností, harmonicky spjatou s venkovskou krajinou a zachovávající hodnotné místní tradice, bude moci uplatnit svá specifika.

1.3.5.1.2 Strategické cíle a priority rozvoje Moravskoslezského kraje Hlavním strategickým cílem rozvoje Moravskoslezského kraje je trvalý růst kvality života obyvatel na základě povzbuzení hospodářského růstu a diverzifikace ekonomické struktury kraje s důrazem na konkurenceschopnost ekonomických aktivit, tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, zlepšení kvality životního prostředí a snižování vnitrokrajských rozdílů ve všech oblastech. Přitom jeho hrubý domácí produkt (HDP) na obyvatele se bude kolem roku 2010 přibližovat hranici 75 % průměru HDP na 1 obyvatele Evropské unie. Základem dalšího rozvoje kraje jsou aktivity, které jsou zaměřeny na rozvoj lidského potenciálu, na restrukturalizaci ekonomiky, zlepšení základní infrastruktury, zlepšení úrovně městského i venkovského prostředí, sladění požadavků ochrany životního prostředí se strategickými záměry ekonomického rozvoje, podporu rozvoje cestovního ruchu, rozšíření zahraniční a příhraniční spolupráce kraje. Hlavními prioritami rozvoje kraje jsou (pořadí neurčuje významnost priorit): •

Podpora malého a středního podnikání, zvyšování objemu přímých tuzemských i zahraničních investic a vytváření nových pracovních příležitostí v kraji.

•

Příprava na integraci kraje do Evropské unie a všestranné zkvalitňování jeho infrastruktury dopravní, technické, telekomunikační a institucionální.

•

Akcelerace rozvoje lidských zdrojů v kraji a vybudování efektivního systému komunikace všech činitelů na regionálním trhu práce, vše při důsledném respektování principu partnerství veřejného a soukromého sektoru, vzdělávacích institucí a neziskových organizací.

•

Významné snížení negativních vlivů průmyslu a dopravy na životní prostředí v kraji a využití požadavků na zlepšování kvality životního prostředí k rozvoji environmentálně orientovaného aplikovaného výzkumu a navazujících průmyslových aktivit a vytváření zdravého prostředí pro obyvatelstvo.

•

Využití potenciálu cestovního ruchu v kraji jako zdroje prosperity a předmětu pracovní činnosti místních obyvatel.

•

Zvyšování efektivnosti zemědělství a podpora proměny venkovských oblastí na multifunkční, plně integrované součástí kraje s významnou rolí při kultivaci krajiny, uchování kulturního odkazu a nabídce alternativního životního stylu.

Str.59

1.3.5.1.3 Vymezení a popis problémových okruhů Program rozvoje Moravskoslezského kraje (PRK) bude realizován v rámci tzv. problémových okruhů, které vycházejí z analýzy situace v kraji, z dosavadních programových dokumentů a stanovených cílů, ze zkušenosti zpracovatelů představovaných širokým okruhem zástupců různých oblasti kraje v neposlední řadě z oblastí podpory regionálního rozvoje, které jsou vymezeny v § 3 zákona 248/2000 Sb. O podpoře regionálního rozvoje. Podle tohoto zákona podle § 3 – Oblasti podpory regionálního rozvoje je podpora regionálního rozvoje zaměřena na: •

rozvoj podnikání, s cílem zlepšení hospodářské struktury a vytváření nových nebo stabilizaci ohrožených pracovních míst,

•

rozvoj lidských zdrojů a další opatření v oblasti trhu práce, například zvyšování kvalifikace, zabezpečování vzdělávání a rekvalifikací, zajišťování souladu dosaženého vzdělání a kvalifikace s potřebami trhu práce a hospodářského a sociálního rozvoje regionu,

•

výzkum a technologický vývoj přispívající k celkového rozvoji regionu se zřetelem na podporu zavádění nových technologií a inovací a posilování kapacit výzkumu a vývoje tam, kde je to pro rozvoj regionu nutné,

•

rozvoj cestovního ruchu,

•

zlepšování vybavení regionu infrastrukturou a zajištění dopravní obslužnosti,

•

rozvoj tělovýchovných, sportovních a mládežnických aktivit a kultury včetně památkové péče, pokud vytváří nová pracovní místa,

•

rozvoj občanské vybavenosti, včetně zařízení pro tělovýchovu, sport, mládež a aktivity občanů v jejich volném čase, rozvoj služeb s cílem uspokojování potřeb občanů v únosně dostupné vzdálenosti,

•

rozvoj služeb sociální péče a sociální pomoci,

•

zajištění dostupnosti a zlepšování úrovně poskytování zdravotnických služeb,

•

opatření k ochraně životního prostředí, omezování vlivů narušujících krajinu a udržení kulturní krajiny,

•

vznik právnických osob a tvorbu programů v regionu sloužících k jeho celkovému rozvoji,

•

provádění pozemkových úprav,

•

dosažení dalších cílů u regionů uvedených v § 4 odst. 2 písm. b), jsou-li v souladu s důvody, pro něž byl region vymezen,

•

dosažení jiných cílů stanovených v programu rozvoje územního obvodu kraje dle §35 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).

Str.60

Vymezení a popis problémových okruhů Jednotlivé oblasti podpory regionálního rozvoje v Programu rozvoje Moravskoslezského kraje jsou soustředěny do 6 priorit, ktreým odpovídají tzv. problémové okruhy. Jako problémové okruhy byly identifikovány: •

ekonomika a podnikání,

•

infrastruktura,

•

rozvoj lidských zdrojů,

•

životní prostředí,

•

cestovní ruch,

•

zemědělství a rozvoj venkova.

Problémové okruhy se dále člení na dílčí problémové oblasti a ty mají navržen systém opatření. Pro každý problémový okruh je definován hlavní cíl, který je vlastně dílčím strategickým cílem programu. Pro každou problémovou oblast v rámci priority jsou stanoveny specifické cíle, kterých má být dosaženo realizací opatření přiřazených k problémovým oblastem.

Problémový okruh č. 1: Ekonomika a podnikání Obsahové zaměření problémových oblastí: Problémová oblast č. 1.1: Vytváření podmínek pro nové investice v kraji Opatření: •

příprava průmyslových zón a technologických parků,

•

zajištění komplexních služeb pro investory.

Problémová oblast č. 1.2: Rozvoj malých a středních podniků (MSP) Opatření:

Str.61

•

spolupráce veřejného a soukromého sektoru,

•

usnadnění přístupu MSP k finančním zdrojům,

•

rozvoj kooperací MSP,

•

rozvoj drobných řemesel, průmyslových výrob a služeb.

Problémová oblast č. 1.3: Rozvoj poradenských informačních a vzdělávacích služeb Opatření: •

rozvoj a zkvalitnění existující infrastruktury služeb na podporu podnikání,

•

příprava MSP na vstup do Evropské unie.

Problémová oblast č. 1.4: Rozvoj vědy,výzkumu a vývoje Opatření: •

rozvoj průmyslového výzkumu, vývoje a transferu technologií a průmyslových inovací.

Problémová oblast č. 1.5: Revitalizace a restrukturalizace velkých průmyslových podniků Opatření: •

Revitalizace a restrukturalizace velkých průmys lových podniků

Problémová oblast č. 1.6: Rozvoj obchodu a průmyslové spolupráce Opatření: •

Rozvoj zahraničního průmyslové spolupráce.

obchodu

a

přeshraniční

Hlavní cíl: Dosažení konkurence schopnosti kraje a jeho podniků v domácí i mezinárodní soutěži,postupná změna struktury podnikatelských subjektů ve prospěch malých a středních podniků a nových investorů, v převážné míře se zahraničním kapitálem a současně zachování regionu jako průmyslové oblasti s důležitou rolí tradičních odvětví, především uhelného, ocelářského, strojírenského a chemického průmyslu, avšak v restrukturalizované podobě a s dokončenou privatizací.

Str.62

Problémový okruh č. 2: Infrastruktura Obsahové zaměření problémových oblastí: Problémová oblast č. 2.1: Dopravní infrastruktura Opatření: •

zabezpečení trvalého zpracovávání a aktualizace dopravní strategie a koncepce kraje ve vazbě na situaci v sousedních státech a krajích,

•

dobudování páteřní silniční sítě vč. napojení na dálnici D47 a D1 a transevropské dopravní sítě,

•

napojení regionu na II. železniční koridor vč. stanic a přestupních uzlů,

•

zpřístupnění okrajových částí propustnosti státní hranice,

•

výstavba logistických center,

•

zlepšení stavebnětechnického stavu silnic II. a III. třídy,

•

rozšíření funkce letiště Ostrava-Mošnov a využití jeho existence k hospodářskému rozvoji kraje,

•

vytvoření předpokladů pro zajištění splavnosti řeky Odry na území regionu,

•

zajištění funkční a efektivní regionální dopravy vč. integrovaného dopravního systému.

regionu

a

zvýšení

Problémová oblast č. 2.2: Technická infrastruktura a informatika Opatření: •

vybudování integrovaného záchranného systému na úrovni kraje,

•

dobudování a modernizace technické infrastruktury

•

dobudování účinné protipovodňové ochrany.

Hlavní cíl: Urychlení integrace regionu v evropském prostoru a všestranné zkvalitňování jeho infrastruktury – dopravní, technické, telekomunikační a institucionální.

Str.63

Problémový okruh č. 3: Rozvoj lidských zdrojů Obsahové zaměření problémových oblastí: Problémová oblast č. 3.1: Zaměstnanost a trh práce Opatření: •

tvorba nových pracovních příležitostí,

•

rozvoj programů k udržení zaměstnanosti a ke zvýšení adaptability na nové podmínky,

•

podpora zapojení pracovníků uvolňovaných restrukturalizace ocelářského průmyslu zpět produktivních ekonomických aktivit,

•

podpora zaměstnanosti a příležitostí pro specifické znevýhodněné skupiny,

•

rozvoj lidských zdrojů v průmyslu a ve službách,

•

prevence nezaměstnanosti a zvýšení flexibility trhu práce.

při do

Problémová oblast č. 3.2: Vzdělávání Opatření: •

přizpůsobení struktury potřebám kraje,

sekundárního

vzdělávání

•

rozvoj kapacit vysokých škol a vyšší využití jejich výstupů v podmínkách kraje,

•

podpora rozvoje celoživotního vzdělávání.

Problémová oblast č. 3.3: Zdraví a sociální péče Opatření:

Str.64

•

optimalizace rozvoje zdravotnických služeb, prevence a zdravotní výchovy,

•

rozvoj sociálních služeb pro seniory a ohrožené sociální skupiny a jednotlivce.

Problémová oblast č. 3.4: Kultura, sport a volný čas Opatření: •

rozvoj kulturních aktivit a využití historických technických památek a sbírkových fondů,

a

•

rozvoj aktivit pro využití volného času a sportovních aktivit,

•

rozvoj občanské společnosti a neziskových organizací.

Hlavní cíl: Akcelerace rozvoje lidských zdrojů v kraji zvyšováním úrovně jejich zaměstnatelnosti a vybudováním efektivně fungující vzdělávací, zdravotní a sociální infrastruktury, rovněž s důrazem na rozvoj kultury občanské společnosti, neziskových organizací a aktivního využívání volného času.

Problémový okruh č. 4: Životní prostředí Obsahové zaměření problémových oblastí: Problémová oblast č. 4.1: Obnova environmentálních funkcí v území Opatření: •

ochrana přírody a krajiny,

•

ochrana půdy a horninového poškozených území.

prostředí,

obnova

Problémová oblast č. 4.2: Ochrana vod Opatření:

Str.65

•

čištění odpadních vod,

•

ochrana a využití vodních zdrojů, protipovodňová ochrana.

Problémová oblast č. 4.3: Ochrana klimatu Opatření: •

snižování znečištění ovzduší.

Problémová oblast č. 4.4: Environmentální osvěta, výchova a vzdělávání Opatření: •

EOVV pro podporu udržitelného rozvoje,

•

rozvoj environmentálně orientovaných výzkumných a ekonomických aktivit,

•

krizové řízení v oblasti životního prostředí.

Problémová oblast č. 4.5: Odpady a staré zátěže Opatření: •

zlepšení nakládání s odpady,

•

odstranění starých ekologických zátěží.

Hlavní cíl: Významné snížení negativních vlivů sociálně-ekonomického rozvoje na životní prostředí v kraji. Využití požadavků na zlepšování kvality životního prostředí k rozvoji environmentálně orientované vědy, výzkumu a hospodářských aktivit, podporujících všestranný rozvoj kraje; zvyšování kvality života a vytváření zdraveného prostředí pro obyvatelstvo.

Problémový okruh č. 5: Cestovní ruch Obsahové zaměření problémových oblastí: Problémová oblast č. 5.1: Infrastruktura cestovního ruchu Opatření:

Str.66

•

obnova a posílení technické infrastruktury cestovního ruchu,

•

péče o krajinu, sídla,kulturní a průmyslové dědictví.

Problémová oblast č. 5.2: Kvalita nabídky cestovního ruchu Opatření: •

podpora vzdělávání a profesního rozvoje v cestovním ruchu,

•

vytvoření organizační struktury cestovního ruchu v kraji,

•

podpora iniciativ a spolupráce mezi zainteresovanými subjekty cestovního ruchu v kraji.

Problémová oblast č. 5.3: Marketing cestovního ruchu Opatření: •

rozvoj produktů a produktových balíků cestovního ruchu,

•

propagace potenciálu cestovního tuchu kraje,

•

informační a komunikační zajištění rozvoje cestovního ruchu.

Hlavní cíl: Rozvoj a využití ekonomického potenciálu cestovního ruchu v regionu jako zdroje prosperity, předmětu pracovní činnosti místních obyvatel a nástroje napomáhajícího vyrovnání ekonomických disparit mezi jednotlivými subregiony kraje.

Problémový okruh č. 6: Zemědělství a rozvoj venkova

Obsahové zaměření problémových oblastí: Problémová oblast č. 6.1: Zemědělství a lesnictví Opatření:

Str.67

•

rozvoj zemědělského a lesnického hospodaření pro tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí zejména v podmínkách LFA,

•

podpora zvláštních režimů hospodaření,

•

podpora modernizace technologií výroby v oblastech s intenzivním zemědělstvím, zpracování zemědělské a potravinářské produkce,

•

profesní příprava v zemědělství a lesnictví.

Problémová oblast č. 6.2: Rozvoj venkova Opatření: •

rozvoj infrastruktury a vybavenosti venkovských sídel pro funkční a estetické zvelebování venkova,

•

rozvoj poradenských a informačních služeb a občanských aktivit pro udržení venkovského dědictví,

•

rozvoj alternativních ekonomických činností (řemesel, turistiky, živností a služeb) ve venkovském prostoru.

Hlavní cíl: Rozvíjet zemědělství a lesnictví na bázi integrace zemědělské, energetické a environmentální rozvojové politiky. rozvíjet venkovský prostor jako prosperující, atraktivní, kulturní a integrované území, podporované funkční infrastrukturou a dostupnou občanskou vybaveností harmonicky spjatou s venkovskou krajinou.

1.3.5.1.4 Podrobný popis vybraných problémových okruhů Problémový okruh č.2: Infrastruktura Problémová oblast: 2.1 Dopravní infrastruktura Specifické cíle: •

zajistit vedení evropských komunikačních cest, tj. silniční, dálniční, železniční, letecké, telekomunikační a vodní, procházejících ostravským krajem způsobem odpovídajícím jejich významu, evropskému standardu a strategii Polska a Slovenska,

•

zajistit dostupnost území celého ostravského kraje v návaznosti na jeho vyrovnaný rozvoj, zejména v souvislosti s řešením důsledků restrukturalizace, nezaměstnanosti a odlehlosti okrajových území,

•

posílit dopravní a přepravní sítě v regionu s možností využívání integrovaných systémů a kombinovaných doprav. Odstraňování kritických míst v infrastruktuře z hlediska dopravní obslužnosti, absorpční schopnosti a závazků vůči EU.

Opatření 2.1.1

Zabezpečení trvalého zpracování aktualizace dopravní strategie a koncepce kraje ve vazbě na situaci v sousedních státech a krajích.

Stručná charakteristika: •

trvalé zpracovávání a aktualizace dopravní strategie a koncepce kraje, Str.68

•

dopracování chybějící územně plánovací dokumentace (ÚPD) obcí a města, zapracování dopravních plánů a koordinace s ÚPD VÚSC,

•

koordinace ÚPD se sousedními státy.

Opatření 2.1.2

Dobudování páteřní silniční sítě vč. napojení na dálnici D47 a D1 a transevropské dopravní sítě.


koncipovaná etapizovaná výstavba a rekonstrukce evropských komunikací D47, R/48, I/11, I/57 vedených krajem,

•

dobudování páteřní silniční sítě (tj. rychlostní komunikace a silnice I. třídy) na požadovaný standard vč. obchvatů města v návaznosti na strategii Polska, Slovenska a sousedních krajů České republiky a dále s vazbou na urychlené dobudování dálnice D47 a D1, které jsou zahrnuty do sektorového plánu MDS ČR.

Opatření 2.1.3

Napojení regionu na II. železniční koridor vč. stanic a přestupních uzlů


příprava, budování a modernizace staveb regionálního významu, navazujících na modernizaci II. a III. železničního koridoru, který je součástí sektorového programu MDS ČR, jako jsou uzlové železniční stanice ŽS Bohumín, ŽS Svinov a ŽS Ostrava hl. n.,

•

modernizace a elektrifikace tratí Ostrava – Svinov – Opava východ, Ostrava hl. n. – Frýdek-Místek a příprava vybudování 1. koleje Vratimov – Frýdek-Místek.

Opatření 2.1.4

Zpřístupnění okrajových propustnosti státní hranice

částí

regionu

a

zvýšení


technická a kapacitní modernizace ostatní silniční a železniční sítě s důrazem na silnice II. a III. tř. zlepšující přístupnost okrajových částí regionu, respektující protipovodňovou ochranu úpravou nivelety,

•

zvýšení kapacity hraničních přechodů pro nákladní a osobní dopravu s Polskem vč. úpravy přístupových komunikací s napojením na páteřní silniční síť regionu,

•

zpracování studie propustnost státní hranice v celém rozsahu v návaznosti na již realizovanou studii v úseku Bohumín – Hrčava.

Opatření 2.1.5

Výstavba logistických center


budování logistických center jako standardní součástí vyspělých dopravních systémů podporující kombinovanou dopravu a komerční aktivity, Str.69

•

vytvoření odpovídajících podmínek pro jejich budování, rozhodnout o jejich vhodném plošném umístění po regionu a zajistit podporu financování.

Opatření 2.1.6

Zlepšení stavebně technického stavu silnic II. a III. třídy


zpracování programu obnovy a rozvoje silnic II. a III. třídy na základě analýzy stavu a dostupnosti finančních zdrojů,

•

zabezpečení finančních prostředků vč. možnosti zapojení soukromého kapitálu,

•

stanovení pořadí priorit,

•

zahájení realizace projektů, zpracování a postupná realizace mostního programu.

Opatření 2.1.7

Rozšíření funkce letiště Ostrava – Mošnov a využití jeho existence k hospodářskému rozvoji kraje


rozšíření mezinárodní a regionální funkce letiště Ostrava – Mošnov pro osobní a nákladní dopravu,

•

zvýšit kapacitu letiště,

•

zajištění jeho dostatečného dopravního napojení na okolní města a regiony,

•

posílení a rozvoj podnikatelské zóny v prostorách letiště,

•

zavedení nových studijních oborů v oboru letecké dopravy na TU v Ostravě,

•

převod letiště do majetku kraje.

Opatření 2.1.8

Vytvoření předpokladů pro zajištění splavnosti řeky Odry na území kraje


aktivní a navazující účast v mezinárodních dohodách a komisích vytvářejících předpoklady pro mezinárodní dohodu o splavnění řeky do Bohumína,

•

zabezpečení přípravy na splavnění oderské vodní cesty do Bohumína s vazbou na železniční, silniční přepravu a protipovodňovou ochranu,

•

koordinace s Polskem a zapojení do mezinárodních programů.

Str.70

Opatření 2.1.9

Zajištění funkční a efektivní regionální dopravy včetně integrovaného dopravního systému


vytvoření systému, který bude respektovat změny struktury průmyslu a zaměstnanosti a rovněž změnu potřeb dopravní obslužnosti v rámci přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodů veřejného zájmu,

•

vytvoření integrovaného dopravního systému regionu s důrazem na efektivitu a zlepšení dopravní obslužnosti okrajových částí s vazbou na tvorbu turistické nabídky,

•

zajištění návaznosti regionálních autobusových a železničních spojů, zajištění spolupráce přepravců v oblasti hromadné dopravy osob na regionální úrovni.

Problémová oblast: 2.2 Technická infrastruktura a informatika Specifický cíl: •

modernizovat a zvýšit kapacity a účinnosti energetických a vodohospodářských sítí. Vytvořit příznivý image kraje a budovat informační společnost.

Opatření 2.2.1

Vybudování integrovaného záchranného systému (IZS) na úrovni kraje


postupná integrace všech záchranných systémů na krajskou úroveň,

•

výstavba a vývoj krajského centra IZS.

Opatření 2.2.2

Dobudování a modernizace technické infrastruktury


dobudování chybějící technické infrastruktury a modernizace stávajících sítí, tj. zejména zásobovacích a rozvodných vodovodních a kanalizačních řádů sítí, s cílem snížit ztrátovost v přenosech energie a vody.

Opatření 2.2.3

Dobudování účinné protipovodňové ochrany


vybudování systému protipovodňové ochrany a jeho postupné zdokonalování jako mimořádně složitý a dlouhodobý úkol,

•

systémové řešení protipovodňové ochrany v návaznosti na investiční akce, zvláště pak infrastrukturního charakteru a dále v návaznosti na integorovaný záchranný systém.

Str.71

Problémový okruh č.4 – Životní prostředí Problémová oblast: 4.1 Obnova environmentálních funkcí v krajině Specifický cíl: •

zajistit obnovu ekosystémů a zvýšení ekologické stability krajiny.

Opatření 4.1.1

Ochrana přírody a krajiny


komplexní řešení problematiky managmentu chráněných území,

•

modifikace sítě přírodovědně cenných území prostřednictvím vytváření soustavy Natura 2000,

•

řešení problematiky územních systémů ekologické stability,

•

obnova ekosystémů,

•

revitalizace říčních systémů a zachování krajinných hodnot prostřednictvím ochrany krajinného rázu,

•

podpora programů a projektů na zvýšení biodiverzity a ochranu ohrožených druhů rostlin a živočichů.

Opatření 4.1.2

Ochrana půdy a poškozených území

horninového

prostředí,

obnova


zamezení vlivu nežádoucích plošných antropogenních procesů,

•

systémová opatření v zemědělském a lesnickém hospodaření v krajině vedoucí k ochraně půdy,

•

usměrnění využívání surovinových zdrojů a nežádoucí exploatace horninového prostředí,

•

omezení záborů půdy pro novou investiční výstavbu,

•

obnova území poškozených v minulosti těžbou, energetikou a ukládáním odpadů,

•

obnova funkčního využití poškozeného území.

Str.72

Problémová oblast: 4.2 Ochrana vod Specifický cíl: •

zajistit prevenci plošného a bodového znečištění povrchových a podzemních vod; protipovodňová ochrana.

Opatření 4.2.1

Čištění odpadních vod


prevence plošného i bodového znečištění a zlepšení kvality povrchových vod,

•

zvýšení kapacit a účinnosti existujících čistíren odpadních vod (ČOV),

•

výstavba kanalizačních sítí a nových ČOV pro dosažení evropských standardů,

•

zvýšení podílu obyvatel napojených na kanalizaci,

•

zajištění mechanicko-biologického čištění odpadních vod ve všech obcích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,

•

výstavba infrastruktury pro biotechnologické postupy čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2000 ek. obyvatel.

Opatření 4.2.2

Ochrana a využití vodních zdrojů, protipovodňová ochrana


podpora akumulační vodohospodářské funkce krajiny jako prevence proti velkoplošným podvodním prostřednictvím zvyšování retenční kapacity území a snižování odtoku,

•

zajištění výroby pitné zdravotně nezávadné vody z podzemních i povrchových zdrojů,

•

ochrana zdrojů pitných, léčebných a minerálních vod.

Problémová oblast: 4.3 Ochrana klimatu Specifický cíl: •

zlepšení kvality ovzduší.

Opatření 4.3.1

Snižování znečištění ovzduší


snižování produkce emisí,

•

snižování energetické náročnosti a podpora využívání obnovitelných zdrojů energie,

Str.73

•

podpora veřejné hromadné dopravy a cyklistické dopravy,

•

snižování dopravní intenzity, především individuální automobilové dopravy ve městech s cílem snížení emisí a hluku,

•

podpora zavádění systémů environmentálního managementu a čistší produkce zejména v malých a středních podnicích.

Problémová oblast: 4.4 Environmentální osvěta, výchova a vzdělávání Specifický cíl: •

vytvořit komplexní systém environmentální osvěty, výchovy a vzdělávání, podpory výzkumu a vývoje a zavádění krizového managementu v oblasti ŽP.

Opatření 4.4.1

environmentální osvěta, výchova a vzdělávání pro podporu udržitelného rozvoje


vytváření komplexního systému environmentální osvěty, výchovy a vzdělávání s využitím regionálních kapacit vzdělávacích zařízení a středisek ekologické výchovy,

•

programy podpory účasti veřejnosti při rozhodování v oblasti životního prostředí v rámci procedur posuzování vlivů na životní prostředí a územního plánování,

•

podpora činnosti environmentálně orientovaných nevládních neziskových organizací,

•

podpora pilotních projektů udržitelného místního a regionálního rozvoje, založeného na principech partnerství v rámci Místní Agendy 21, programu Zdravá města, dobrovolných dohod mezi podniky a obcemi atd.

Opatření 4.4.2

rozvoj environmentálně ekonomických aktivit

orientovaných

výzkumných

a


využití požadavků na ochranu životního prostředí jako stimulu k rozvoji vědeckovýzkumných a hospodářských aktivit,

•

využití nezbytnosti přizpůsobené environmentální legislativy požadavkům EU k rozvoji moderních výrob a k vytváření a posilování kapacit průmyslové výroby,

•

využití potenciálu environmentálních a technicky orientovaných odborníků k rozvoji specifických programů vědy a výzkumu,

Str.74

•

modifikace původní slabé stránky kraje (nízká kvalita ŽP) do formy příležitosti – rozvoje specifického, environmentálně orientovaného průmyslu, propojeného s vědecko-výzkumných zázemím.

•

řešení environmentálních problémů kraje ekonomicky efektivním a sociálně přínosným způsobem.

Opatření 4.4.3

Krizové řízení v oblasti životního prostředí


prevence velkých technologických havárií s dopadem na obyvatelstvo a životní prostředí,

•

snižování rizik vyplývajících z havárií při transportu nebezpečných látek,

•

vytvoření systému komunikace mezi obyvateli, podniky a veřejnou správou, zahrnutí veřejnosti do procesu projednávání a zvýšení připravenosti obyvatel na případnou havárii,

•

zhodnocení zranitelnosti území potenciálně ohrožených haváriemi, včetně zhodnocení konkrétních rizik pro tato území,

•

zpravování havarijních plánů včetně plánů odstranění dopadů do životního prostředí,

•

vytvoření a udržování fungujícího systému managementu bezpečnosti u provozovatelů s významnými riziky.

Problémová oblast: 4.5 Odpady a staré zátěže Specifický cíl: •

vytvořit integrovaný systém s odpady a dořešit problematiku rizikových starých zátěží.

Opatření 4.5.1

Zlepšení systému nakládání s odpady


vytvoření integrované strategie nakládání s odpady na území kraje,

•

omezování vzniku odpadů,

•

podpora sběru, třídění a využívání komunálních odpadů; zvýšení podílu jejich materiálového i energetického využití,

•

podpora vývoje technologií v oblasti využití odpadů,

•

omezení převažujícího a z hlediska životního prostředí nevhodného způsobu zneškodňování odpadů skládkováním,

Str.75

•

řešení specifických problémů odpadového hospodářství v kraji – kaly z ČOV, kompostovatelné odpady, ocelárenské kaly, plasty a papír z třídění komunálního odpadu.

Opatření 4.5.2

Odstranění starých ekologických zátěží


urychlení řešení problematiky rizikových ekologických zátěží,

•

chemická a biologická dekontaminace podzemní vody a půdy v průmyslových areálech,

•

revitalizace území starých průmyslových infrastrukturních staveb, i obytných celků,

•

stanovení způsobů a koordinace postupů dekontaminace s podmínkami budoucího využití území (brownfields),

•

řešení problematiky spojené s útlumem těžby uhlí (včetně problematiky výstupu metanu),

•

dořešení způsobu financování odstraňování škod.

areálů,

nevyužívaných

1.3.5.1.5 Územní a odvětvová hlediska rozvoje Moravskoslezského kraje

Zákon o podpoře regionálního rozvoje1) vyžaduje, aby program rozvoje územního obvodu kraje obsahoval také vymezení regionů, jejichž rozvoj je třeba podporovat s ohledem na vyvážený rozvoj kraje, spolu s uvedením oblastí, na něž má být podpora zaměřena včetně navrhovaných opatření. Jako region v rámci kraje se podle zákona rozumí územní celek vymezený pomocí administrativních hranic okresů, obcí, nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona. Územní a odvětvová hlediska jsou zaměřena na stanovení prioritních regionů v rámci kraje a odvětví, která by se měla rozvíjet přednostně v rámci nadefinovaných opatření. Navrhovaná opatření v jednotlivých problémových okruzích se budou realizovat na různých úrovních. Část opatření se bude realizovat s pomocí státu, část s pomocí kraje případně ve spolupráci kraje i státu.

Str.76

Vymezení regionů vyžadujících přednostní podporu Vláda České republiky svým usnesením č. 682 ze dne 12. července 2000, kterým přijala Strategii regionálního rozvoje České republiky schválila také typy a vymezení regionů se soustředěnou podporou státu. Pro období od roku 2001 byly vymezeny 2 základní typy problémových oblastí1), jejichž charakter odpovídá praktickém cílům strukturální politiky EU: a) Strukturálně postižené regiony oblasti s vysokým zastoupením průmyslu a vysokým stupněm urbanizace, jejichž průmyslová základna prochází výraznou restrukturalizací a poklesem, spojeným s nadprůměrnou nezaměstnaností. b) Hospodářsky slabé regiony oblasti charakteristické nízkou životní úrovní, nadprůměrným podílem zaměstnanosti v primárním sektoru, nízkou hustotou osídlení a vesměs také s nadprůměrnou nezaměstnaností; obecně jde o venkovské oblasti s nižším stupněm urbanizace a ekonomického rozvoje, avšak s lepším přírodním prostředním. Mezi deseti strukturálně nejvíce postiženými regiony České republiky byly v rámci Moravskoslezského kraje v roce 2000 okrasy Frýdek – Místek, Karviná a Ostrava, přičemž okres Bruntál a Nový Jičín byly na 12. a 13. místě a jedině Opava se v tomto hodnocení ocitla v lepší polovině okresů, a to na 40 místě. Mezi deseti hospodářsky slabými regiony v ČR byl z Moravskoslezského kraje zařazen okres Bruntál (5. místo mezi okresy), okres Opava jako další nejbližší region této kategorie byl na 37. místě. S ohledem na zařazení okresů do jednotlivých kategorií podle ukazatelů let 1996 – 1998 a dopad pokračující restrukturalizace podniků regionu lze doporučit, aby jako strukturálně postižený region byl zařazen celý Moravskoslezský kraj. V rámci Moravskoslezského kraje lze i v rámci jednotlivých okresů vymezit podle určitých specifických hledisek i další regiony, které jsou charakterizovány výraznými regionálními disparitami (rozdíly), jako je např. výše nezaměstnanosti, omezená dopravní dostupnost, daňová výtěžnost obce, staveb životního prostředí a podobně. Toto označení regionů v rámci kraje je použito jak při popisu vnitrokrajských rozdílů v části 1, tak při zaměření územních priorit.

1

Str.77

Přehled vyčleněných regionů v rámci kraje: problémový okruh:

regiony v rámci kraje

Ekonomika a podnikání

okresy - BR, FM, KI, NJ, OP, OV, regiony Vítkovsko, Osoblažsko, Ostravsko. Karvinsko, Třinecko

Infrastruktura

regiony Osoblažsko, podhorské oblasti Jeseníků, Vítkovsko, oblast Beskyd, oblast Poodří a Oderských vrchů, Rýmařovsko, Těšínsko, Jablunkovsko

Rozvoj lidských zdrojů

okresy BR, FM, KI, NJ, OP, OV

Životní prostředí

okresy - BR, FNM, KI, NJ, OP, OV regiony Ostravsko, Karvinsko, Třinecko, Frýdecko-Místecko, Jablunkovsko, Bruntálsko, Opavsko, Frenštátsko

Cestovní ruch

regiony cestovního ruchu Ostravsko – Karvinsko, Opavsko-Hlučínsko,. Osoblažsko, Krnovsko, Beskydy, Hrubý Jesení, Podhůří Beskyd, Poodří, Nízký Jeseník

Zemědělství a rozvoj venkova

regiony Rýmařovsko, Osoblažsko, Jablunkovsko, Třinecko, oblast Žermanické přehrady, Těšínská pahorkatina, Fulnecko. Odersko, Bílovecko, Podbeskydí, Poodří, Bruntálsko, Vítkovsko, Hlučínsko, Opavsko

Podle Zákona o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb. patří mezi regiony se soustředěnou podporou státu rovněž venkovské regiony. Jelikož analýza ukazuje, že venkovské oblasti jsou současně hospodářsky slabé regiony, netvoří venkovské regiony zvláštní skupinu. )

S ohledem na dosud neúplné statistické podklady je obtížné exaktní vymezení těchto území prostřednictvím konkrétních ukazatelů, které daný region popisují jako celek, Po dokončení reformy státní správy a definitivním stanovení pověřených obecních úřadů a po zavedení statistických sledování bude možné v budoucnu provádět členění územních priorit i podle těchto nižších teritoriálních celků. Je však nezbytné, aby při vyhlašování dílčích programů rozvoje pro konkrétní opatření v rámci kraje, pokud budou tyto programy zaměřeny na konkrétní území, přesně specifikovat území prostřednictvím obcí.

Str.78

Odvětvové priority Odvětvové priority podle jednotlivých problémových okruhů a opatření jsou následující: Ekonomika a podnikání •

rozvoj průmyslových zón,

•

služby pro podporu investorů,

•

usnadnění přístupu malých a středních podniků k finančním zdrojům,

•

podpora rozvoje vědy a výzkum,

•

revitalizace a restrukturalizace velkých průmyslových podniků.

Infrastruktura •

dobudování páteřní silniční sítě vč. napojení na dálniční síť s prioritními projekty dálnice D47 a silnic I/48 a I/11 a dále I/45, I/46, I/56 a I/58,

•

napojení regionu na II. a III. železniční koridor a návazné železniční tratě prostřednictvím přestupních uzlů a modernizovaných železničních stanic,

•

rozvoj a privatizace mezinárodního letiště Ostrava – Mošnov,

•

zlepšení stavebně-technického stavu silnic II. a III. tř.,

•

zajištění funkční a efektivní regionální dopravy vč. integrovaného dopravního systému,

•

vybudování integrovaného záchranného systému na úrovni kraje.

Lidské zdroje •

tvorba nových pracovních příležitostí,

•

rozvoj programů k udržení zaměstnanosti a ke zvýšení adaptability na nové podmínky,

•

podpora zapojení pracovníků uvolňovaných při restrukturalizaci ocelářského průmyslu zpět do produktivních ekonomických aktivit,

•

podpora zaměstnanosti a příležitosti pro znevýhodněné specifické skupiny,

•

přizpůsobení struktury sekundárního vzdělávání potřebám kraje,

•

rozvoj kapacit vysokých škol a vyšší využívání jejich výstupů v podmínkách kraje,

Str.79

•

podpora rozvoje celoživotního vzdělávání,

•

optimalizace rozvoje zdravotnických služeb, prevence a zdravotní výchovy,

•

rozvoj sociálních služeb zejména pro seniory a ohrožené sociální skupiny a jednotlivce,

•

rozvoj kulturních aktivit a využití historických a technických památek a sbírkových fondů,

•

rozvoj aktivit pro využití volného času a sportovních aktivit,

•

rozvoj občanské společnosti a neziskových organizací

Životní prostředí •

čištění odpadních vod,

•

ochrana a využití vodních zdrojů, protipovodňová ochrana,

•

EOVV pro podporu udržitelného rozvoje,

•

rozvoj environmentálně orientovaných výzkumných a ekonomických aktivit,

•

zlepšení systému nakládání s odpady,

•

odstranění starých ekologických zátěží.

Cestovní ruch •

obnova a posílení technické infrastruktury ČR,

•

podpora vzdělávání a profesního rozvoje v ČR,

•

vytvoření organizační struktury ČR v kraji,

•

propagace potenciálu cestovního ruchu kraje,

•

rozvoj produktů a produktových balíků cestovního ruchu,

•

informační a komunikační zajištění rozvoje ČR.

Zemědělství a rozvoj venkova •

rozvoj zemědělského a lesnického hospodaření pro tvorbu krajiny a ochranu životního prostředí zejména v podmínkách LFA,

Str.80

•

podpora modernizace technologií výroby v oblastech s intenzivním zemědělstvím, zpracování zemědělské a potravinářské produkce,

•

rozvoj vybavenosti a struktury venkovských sídel pro funkční a estetické zvelebování venkova,

•

rozvoj alternativních ekonomických činnosti (řemesel, turistiky, živností a služeb) ve venkovském prostoru.

Územní priority Většina opatření jednotlivých problémových okruhů bude realizována na území celého kraje.

Ekonomika a podnikání Opatření budou aplikována plošně na území Moravskoslezského kraje s přednostním zaměřením na prioritu území. Největší důraz je přitom položen na silně průmyslová území procházející restrukturalizací tradičního průmyslu (město Ostrava, okresy Karviná a Frýdek – Místek), na druhé straně bude pozornost věnována oblastem s nižší úrovní podnikatelské aktivity v okrajových a dopravně hůře dostupných částech kraje (okres Bruntál, Vítkovsko, Odersko apod.).

Infrastruktura Na základě vyhodnocení krajských disparit a identifikace opatření lze konstatovat, že většina opatření v problémovém okruhu Infrastruktura bude aplikována plošně na území celého kraje. Za problematiku, kde se významně projevuje územní princip v rámci kraje je výstavba dálnice D47 procházející okresy Nový Jičín, Ostrava, Karviná a obnova a zlepšení stavebně-technického stavu silnic II. a III. třídy, týkající se především horských obcí a oblastí Beskyd v okrese Frýdek – Místek, horských obcí a podhorských oblastí Jeseníků v okrese Bruntál, Odersko v okrese Nový Jičín a celé oblasti Vítkovska v okrese Opava. Mezinárodní význam mají opatření týkající se letiště Ostrava – Mošnov a opatření týkající se řeky Odry.

Lidské zdroje Všechna navržená opatření problémového okruhu Lidské zdroje je potřebné aplikovat na území celého kraje. Opatření zaměřená na řešení problémů zaměstnanosti a trhu práce a opatření oblasti vzdělávání, jejich výsledkem může být také zvýšení zaměstnatelnosti obyvatelstva je třeba s vyšší prioritou uplatňovat ve strukturálně postižených okresech Frýdek – Místek, Karviná, Nový Jičín a Ostrava a v hospodářsky slabém okrese Bruntál. V těchto okresech, vč. mikroregionů Vítkovsko a Odersko, jsou také největší problémy s nezaměstnaností. Pří výběru

Str.81

konkrétních projektů je třeba dále diferencovat pomoc a dávat přednost těm projektům, které budou mít největší účinek právě v těchto mikroregionech.

Životní prostředí Všechna opatření budou aplikována postupně plošně na území celého kraje. Územní priority vycházejí ze specifikací jednotlivých opatření, podložených analýzou vnitrokrajských rozdílů. Územními prioritami pro oblast životního prostředí jsou především nejzatíženější části kraje, tedy v souladu s analýzou Ostravsko, Karvinsko a Frýdecko – Místecko s upřesněním pro některá opatření. Čištění odpadních vod a ochranou vodních zdrojů uplatnit především oblasti ochrany vodních zdrojů, potenciálně ovlivňujících vodárenskou nádrž Kružberk (Bruntálsko, Opavsko) a dále ostatních PHO a CHOPAV a také na ochranu prameniště Nová Ves v Ostravě,. Zlepšení systému nakládání s odpady, věnovaná zneškodňování nebezpečného odpadu, je zaměřena na Ostravu a okres Karviná, část opatření, vztahující se k nakládání s komunálním odpadem, se týká území celého kraje bez další diferenciace. Snížení znečišťování ovzduší se vztahují k oblastem s nejvíce zatíženým ovzduším ze stacionárních zdrojů znečištění, kterými jsou opět Ostravsko, Karvinsko a dále severovýchodní část okresu Frýdek - Místek (Třinecko). Vlivy mobilních zdrojů (dopravy) se projevují ve všech větších městech a při zatížených silničních tazích v celém kraji (typickým příkladem je okres Nový Jičín a město Opava). Aktivity opatření k ochraně přírody a krajiny jsou soustředěna na cenné a zachované části přírody a krajiny, tedy především na území velkoplošných chráněných oblastí Poodří (okresy Nový Jičín a Ostrava – město), Beskydy (jižní části okresu FM) a Jeseníky (severní část okresu Bruntál). Odstraňování starých ekologických zátěží a ochrana půdy a horninotvorného prostředí, obnova poškozených území se vztahují k celému Moravskoslezskému kraji s tím, že aktivity k řešení následků poškození krajiny hornickou činností jsou zaměřeny především na Ostravsko, karvinsko a oblast Paskova a Staříče na Frýdecko- Místecku, na řešení nákladů těžby rud na Bruntálsku a nerudních surovin na Opavsku.

Cestovní ruch Opatření budou aplikována diferencovaně podle místních podmínek na celém území Moravskoslezského kraje bez předchozího vymezení preferovaných lokalit,. Ve venkovských a horských oblastech budou především zohledněny tradiční podmínky pro rekreaci v přírodě, sportovní, zdravotní a rekondiční pobyty; v hustě obydlených částech kraje (městských aglomeracích) bude rozvoj orientován na podporu průmyslového, nákupního a podnikatelského cestovního ruchu. Specifickou oblast tvoří opatření orientována na využívání významných a unikátních přírodních, kulturních a historických hodnot.

Str.82

Zemědělství a rozvoj venkova Územními prioritami pro rozvoj zemědělství a lesnictví jsou jak méně příznivé zemědělské oblasti (LFA), tak i níže položené oblasti s intenzívní zemědělskou výrobou. Územními prioritami pro rozvoj venkova jsou venkovské oblasti a místní části měst s venkovských charakterem.

1.3.5.1.6 Finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje Navržený program z pohledu strategie obsahuje v šesti problémových okruzích priority a opatření pro všechny oblasti podpory regionálního rozvoje v souladu s § 3 zákona. Realizace těchto opatření pro rozvoj kraje je dlouhodobá a bude vyžadovat vícezdrojové financování, na kterém se budou podílet •

národní zdroje, tj. rozpočty obcí, kraje, státu a zdroje privátní a

•

zdroje zahraniční, tj. zejména fondy Evropské unie (předstrukturální nástroje a strukturální fondy) a další zahraniční investice.

Pro využití prostředků Evropské unie bude vypracován samostatný dokument – regionální operační program, který bude odvozen z programu rozvoje kraje a stanoví priority a opatření, pro které bude vyžadováno financování EU, včetně finančních nároků a pravidel pro realizaci operačního programu.

1.3.5.1.7 Podmínky poskytnutí finanční pomoci na realizaci programu rozvoje kraje

Způsob spolufinancování opatření programu rozvoj kraje stanoví zákon o podpoře regionálního rozvoje. K finanční podpoře regionální rozvoje územního obvodu kraje se v krajském rozpočtu vyčleňuje finanční prostředky na uskutečňování programu rozvoje územního obvodu v rozsahu,. který schvaluje zastupitelstvo kraje. K tomuto účelu může kraj zřídit peněžní fondy (zákon č. 250/2000 Sb., § 5). Finanční zdroje kraje pro realizaci programu rozvoje kraje jsou součástí jeho ročního rozpočtu (viz § 2 zákona č. 250/2000 Sb.) rozpočtového výhledu (§ 3 citovaného zákona) s ohledem na skutečnost, že program rozvoje kraje je střednědobým programem. Poskytnutá finanční podpora přestavuje doplňkovou finanční výpomoc; příjemce je povinen před jejím převzetím doložit finanční zajištění jeho podílu z vlastních nebo jiných zdrojů. Na finanční podporu poskytovanou podle tohoto zákona není právní nárok.

Str.83

Příjemci finanční podpory mohou být sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé a ostatní právnické osoby, které o ni požádají a předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v programu rozvoje územního obvodu kraje. Finanční podpora na opatření obsažená v programu rozvoje územního obvodu kraje se poskytuje ve formě: a) dotací, například obchodním společnostem a ostatním právnickým osobám na investiční rozvoj, přinášející nová pracovní místa nebo obcím na technickou a investiční přípravu průmyslových ploch, b) úvěrů se zvýhodněnou úvěrovou sazbou a dobou splatnosti, případně jinou formou, c) návratných finančních výpomocí.

Kraje v rámci své působnosti provádějí kontrolu a hodnocení účinnosti projektů realizovaných v rámci programu rozvoje územního obvodu kraje. Lze předpokládat, že realizace krajem spolufinancovaných projektů v rámci programu rozvoje kraje se protáhne na delší časové období než jeden rok. V tomto případě kraj může v souladu s ustanovením § 18 zákona č. 250/2000 Sb. stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to i na období delší než je rozpočtové období, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků. Je nezbytné, aby schvalování a zaměření programu rozvoje kraje probíhalo v souladu s přípravou a schvalováním rozpočtu kraje.

Požadavky a možnosti financování programu rozvoje krajem Možnosti podpory programu rozvoje kraje pro období 2002 – 2004 z vlastních prostředků kraje jsou s ohledem na možnosti jeho rozpočtu velmi omezené a pohybují se v rozsahu stovek milionů Kč na celé období programu rozvoje kraje. Pro srovnání odhadovaných potřeb na realizaci navržených opatření provedly pracovní skupiny podle jednotlivých problémových okruhů odborné odhadly nákladů. Tyto odhady se pohybují v řádu 70 – 100 miliard Kč. Prostředky k jejich financování budou zajišťovány předkladateli z různých zdrojů, možný příspěvek kraje bude jen jedním z nich. Konkrétní opatření, která bude kraj podporovat, budou součástí schválného rozpočtů kraje.

Str.84

1.3.5.1.8 Předpoklady a postup realizace programu rozvoje kraje Jednotlivá opatření programu rozvoje kraje představují vlastně dílčí programy, které budou realizovány formou projektů. Projekty mohou předkládat v souladu se zákonem sdružení obcí nebo obce a jimi založené právnické osoby, podnikatelé a ostatní právnické osoby, které předloží projekt, kterým má být realizováno opatření obsažené v programu rozvojem územního obvodu kraje. Kraj má ve své působnosti projekty, pro které je financování vyžadováno buď z prostředků kraje na základě programu rozvoje kraje nebo v rámci realizace hospodářské a sociální soudržnosti, která spočívá zejména ve využívání finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů Evropských společenství, a které jsou vybrány na základě opatření a procedur pospaných v Regionální operačním programu pro NUTS 2 region Moravskoslezsko.

1.3.5.2 Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje Vazba mezi energetickými systémy a odpadovým hospodářstvím je velmi těsná a oba strategické dokumenty mají řadu průniků. V dalším jsou uvedeny nejdůležitější, které je nutno respektovat: •

výroba tepelné energie a elektrické energie v kraji výrazně ovlivňuje skladbu a množství odpadů, je žádoucí znát vývoj v oblasti energetiky, prognóza výroby energií a struktury energetických surovin je jedním z důležitých vstupních údajů pro koncepční práce v odpadovém hospodářství,

•

do oblasti energetiky rovněž patří prognóza těžby černého uhlí, která je doprovázena příslušnou produkcí hlušin a báňských odpadů,

•

rozvoj plynofikace, zejména v oblasti individuálního bydlení, výrazně mění skladbu směsných komunálních odpadů v daných oblastech,

•

odpady představují značný energetický potenciál, jedná se především o různé formy organických odpadů, které spolu s návrhem způsobu jejich energetického využívání je žádoucí vyhodnotit v energetických bilancích,

•

biologicky rozložitelné odpady a následná výroba kompostu mohou rozvinout úspěšné pěstování energetických plodin, tato skutečnost by se rovněž měla zohlednit v energetických bilancích.

Z výše uvedeného jsou zřejmé těsné vazby mezi energetickou koncepcí a POH MS kraje.

Str.85

1.3.5.3 Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury ˘ Přímá souvislost mezi dopravní infrastrukturou a odpadovým hospodářstvím se projeví v následujících oblastech: •

racionální míra transportu odpadů včetně nebezpečných s přihlédnutím k optimálnímu dopravnímu řešení,

•

možnost transportu odpadů i přes hranice kraje a ČR v závislosti na kvalitě a bezpečnosti dopravní infrastruktury,

•

nepřímý vliv je možno spatřovat v navýšení produkce odpadů z nových investic realizovaných v závislosti na rozvoji dopravní infrastruktury, zejména vliv dálnice, železničních koridorů a případně i vodní cesty,

•

zvýšená produkce odpadů při výstavbě a zejména rekonstrukcích jednotlivých prvků dopravní infrastruktury,

•

zvýšený požadavek na suroviny při výstavbě dopravní infrastruktury se zvýšeným potenciálem uplatnění stavebních materiálů na bázi odpadů.

Jednotlivé vazby budou promítnuty při řešení návrhové části POH.

1.3.5.4 Regionální surovinová politika Existují poměrně velké vazby mezi surovinami a odpady, zejména ve vazbě na průmyslový charakter Moravskoslezského kraje. Jako jeden z výstupů POH MS kraje bude zpracován přehled tzv. klasických druhotných surovin tvořených vybranými odpady, které se běžně využívají jako druhotné suroviny, ale zároveň přehled potenciálních druhotných surovin a jim příslušných odpadů, které je možno za daných okolností využívat tak, jak předepisuje zákon o odpadech. V dané oblasti bude úzce spolupracováno se zpracovatelem surovinové politiky tak, aby i POH MS kraje mohl zachytit případný vliv na odpadové hospodářství kraje z titulu očekávaných odpadů z těžby a úpravy nerostů.

1.3.5.5 Krajský program snižování emisí Souvislosti mezi plánem odpadového hospodářství a programem snižování emisí souvisí především v následujících oblastech: •

emise skládkových plynů,

•

emise plynů při zpracování bioodpadů,

•

emise způsobené nakládáním s odpady:

Str.86

➔

při manipulaci s odpady,

➔

při dopravě odpadů,

➔

při zpracování odpadů za účelem jejich využití nebo odstranění,

➔

spalování odpadů, případně jiné termické úpravy.

Snižování emisí rovněž souvisí se snižováním energetické náročnosti a s růstem využívání obnovitelných energetických zdrojů, což se velmi pozitivně promítne do poklesu produkce odpadů. Při volbě a návrhu jednotlivých způsobů nakládání s odpady je rovněž nutné posuzovat vlivy na životní prostředí, zejména pak na zatížení ovzduší emisemi.

1.3.5.6 Operační programy 1.3.5.6.1 Sektorový operační program životní prostředí Priority SOP ŽP na léta 2004 – 2006 navazují na cíle Národního rozvojového plánu a rozvíjí jeho 4. prioritní osu. V mezinárodním měřítku vychází SOP ŽP z Evropské strategie udržitelného rozvoje a 6. akčního programu EU. Sektorový operační program Životní prostředí respektuje níže uvedené referenční cíle ochrany životního prostředí formulované v Národním rozvojovém plánu ČR: 1. Snížit emise způsobující změnu klimatu. 2. Snížit emise způsobující znečištění ovzduší. 3. Omezit bodové znečištění vod a půdy. 4. Omezit plošné znečištění vod a půdy. 5. Snížit čerpání neobnovitelných zdrojů energie a energetických surovin. 6. Snížit čerpání neobnovitelných zdrojů surovin a minimalizovat produkci a nebezpečnost odpadů. 7. Zachovat přirozenou rozmanitost fauny, flóry a stanovišť. 8. Chránit a zlepšit stav a funkce ekosystémů. 9. Chránit a zlepšit stav a funkce kulturní krajiny. 10. Chránit a zlepšit stav sídel. 11. Zlepšit environmentálně odpovědné jednání obyvatel.

Str.87

Na základě výše uvedených referenčních cílů ochrany životního prostředí budou v programovém dodatku SOP ŽP upřesněna pravidla pro sledování a hodnocení přímých dopadů priorit, opatření a projektů na životní prostředí. Na základě sumarizace environmentálního hodnocení projektů bude možné následně vyhodnotit celkový vliv koncepce na životní prostředí, přičemž vzhledem k zaměření dokumentu lze předpokládat pouze kladný vliv.

Globální cíl SOP ŽP Globálním cílem SOP ŽP je ochrana a zlepšování stavu životního prostředí při prosazování principů udržitelného rozvoje se zaměřením na plnění požadavků právních předpisů ES v oblasti životního prostředí.

Specifické cíle Cíle a opatření jsou formulována tak, aby byla plně v souladu se Státní politikou životního prostředí (2001) a ostatními koncepčními dokumenty v oblasti životního prostředí a navazuje na probíhající státní a resortní programy. S ohledem na globální cíl SOP ŽP byly stanoveny následující specifické cíle: 1. Kvalitativní zlepšení dílčích složek životního prostředí (ovzduší, klimatu, vody). 2. Zlepšení funkcí a stavu krajiny. 3. Zlepšení úrovně nakládání s odpady.

Priority SOP ŽP Priority SOP ŽP odpovídají stanoveným specifickým cílům. 1. Obnova environmentálních funkcí území 2. Ochrana vod 3. Ochrana ovzduší a klimatu 4. Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží 5. Technická pomoc Priorita 5 – technická pomoc je dodatečně zařazena jako průřezové opatření na podporu realizace všech vymezených priorit.

Str.88

Priority

Opatření

1. Obnova environmentálních funkcí území

1.1 Zlepšování retenční schopnosti krajiny a revitalizace vodních toků se zřetelem na ochranu biodiverzity

2. Ochrana vod

2.1 Omezení znečištění vod z bodových zdrojů výstavbou a rekonstrukcí kanalizací a ČOV

3. Ochrana ovzduší a klimatu

3.1 Zavádění šetrných technologií při spalování 3.2 Snižování emisí těkavých organických látek

4. Nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

4.1 Budování integrovaných systémů pro sběr a využití odpadů 4.2 Rekultivace a sanace starých ekologických zátěží

5. Technická pomoc

Priorita 4 – Nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží V České republice je stále produkováno značné množství odpadů. nejčastěji užívanou metodou zneškodňování odpadů je dosud skládkování. Jen nízký podíl odpadů je využíván jako druhotná surovina. Cílem priority 4 je zlepšení úrovně nakládání s odpady v souladu s ustavenou hierarchií nakládání s odpady (prevence, materiálové využití, energetické využití a konečné odstranění) a rekultivace a sanace starých ekologických zátěží. Priorita 4 bude realizována prostřednictvím následujících opatření: •

4.1. Budování integrovaných systémů pro sběr a využití odpadů.

•

4.2 Rekultivace a sanace starých ekologických zátěží

Str.89

Opatření 4.1 Budování integrovaných systémů pro sběr a využití odpadů Cílem tohoto opatření je zvýšení podílu opětovně využitého a bezpečně odstraněného odpadu, zejména komunálního (prostřednictvím budování třídících linek, zařízení na recyklaci, kompostáren) a zvýšení podílu odděleně sbíraných a využitých vybraných druhů odpadu (baterie, použité oleje, odpady z obalů, autovraky, bioodpady, odpad z elektrických a elektronických zařízení) prostřednictvím investičních projektů nadregionálního významu. Veškeré podporované projekty musí být v souladu s koncepcemi a plány odpadového hospodářství. Prostředky řešení jsou například: •

budování zařízení pro třídění odpadů

•

budování zařízení pro recyklaci

•

budování zařízení pro mechanicko-biologickou úpravu odpadů

•

budování zařízení pro biologickou úpravu odpadů – kompostování

•

budování systémů odděleného sběru různých druhů odpadů (baterie, použité oleje, odpady z obalů, autovraky, bioodpady, odpad z elektrických a elektronických zařízení atd.)

Výsledky Opatření 4.1. budou měřeny těmito indikátory: •

podíl a množství odděleně sebraného (vytříděného) odpadu (%, t/rok)

•

množství recyklovaného odpadu a jeho podíl na celkové produkci odpadu (%, t/rok)

•

množství recyklovaných vybraných druhů odpadů a jejich podíl na celkové produkci těchto druhů odpadů (%, t/rok)

•

množství kompostovaného odpadu a jeho podíl na celkové produkci odpadu (%, t/rok)

•

množství odpadu ukládaného na skládkách a jeho podíl na celkové produkci odpadů (%, t/rok)

Str.90

Opatření 4.2 Rekultivace a sanace starých ekologických zátěží Cílem tohoto opatření je odstranění starých ekologických zátěží. Prostředky řešení jsou například: •

dokončení sanace lokalit po sovětské armádě

•

sanace vážně kontaminovaných lokalit ohrožujících složky životního prostředí a zdraví člověka

Výsledky opatření 4.2 budou měřeny těmito indikátory: •

počet, plocha a objem sanovaných starých ekologických zátěží (počet, m3, ha).

1.3.5.6.2 Společný regionální operační program Společný regionální operační program (SROP) je programovým dokumentem České republiky, reagujícím na doporučení Evropské komise pro období let 2004 – 2006 předložit za Českou republiku jediný regionálně orientovaný operační program zahrnující rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti České republiky, které mohou být napojeny na strukturální fondy Evropské unie. Regiony soudržnosti jsou deklarovány v zákoně č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje, kde „pro potřeby spojené s koordinací a realizací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů Evropských společenství se zřizují regiony, jejichž územní vymezení je totožné s územními statistickými jednotkami NUTS 2“, region soudržnosti Moravskoslezsko je vymezen územím Moravskoslezského kraje. Priorita 4 – Zlepšování životního prostředí v obcích a regionech Tato priorita vychází z prioritní osy 4 – Ochrana a zkvalitňování životního prostředí Národního rozvojového plánu. Je komplementární se SOP Životní prostředí. Zatímco SOP je orientován na ochranu životního prostředí a jeho složek (vody, ovzduší a klimatu, nakládání s odpady a odstraňování starých zátěží) nadregionálního významu a ochranu přírody a krajiny, SROP zabezpečuje péči o ovzduší, nakládání s vodami a s odpady regionálního a místního významu, regeneraci upadajících jader měst a regeneraci útlumem postižených městských území. Opatření v rámci této priority a navrhovaný finanční rámec pro tato opatření je následující.

Str.91

Tabulka č.24:

Financování priority č.4 – zlepšování životního prostředí v obcích a regionech ČR (návrh pro celou ČR)

Financování pro prioritu 4 – Zlepšování životního prostředí v obcích a regionech (mil. EUR) Příspěvek z ERDF

Veřejné zdroje ČR celkem

Ostatní zdroje

Finanční rámec celkem

4.1 Zlepšování kvality vody v regionech

30,05

13,22

10,49

53,76

4.2 Zlepšování kvality ovzduší v regionech

10,02

4,41

3,50

17,93

4.3 Odpadové hospodářství v regionech

16,02

7,06

5,59

28,67

4.4 Regenerace upadajících jader a postižených území měst

6,37

2,81

2,22

11,40

Priorita 4 celkem

62,46

27,50

21,80

111,76

Číslo a název opatření

ERDF - Evropský fond regionálního rozvoje

Charakteristika současné situace Kvalita životního prostředí je důležitým faktorem kvality života v regionech a hraje klíčovou úlohu pro volbu místa bydliště a pracoviště obyvatelstva. Kritickým jsou v tomto ohledu zachování a obnova přírodního bohatství, kulturního rázu a ekologické stability krajiny, zlepšení kvality ovzduší a vod, omezení produkce odpadů, regenerace upadajících jader a postižených území měst a zvýšení environmentálního povědomí občanů a jejich zapojení do rozhodovacího procesu. V souvislosti s tím je velice významné uplatňování zásad udržitelného rozvoje. Nejvýznamnějším způsobem odstraňování odpadů je v současné době jejich skládkování. V porovnání s vyspělými evropskými státy je materiálové a energetické využití odpadů v ČR na nízké úrovni. Pokud jde o stanovení rozdílů ve stavu životního prostředí podle jednotlivých regionů, je nutno říci, že takové hodnocení je nejednoznačné a subjektivní. Životní prostředí není možné členit do celků odpovídajících administrativnímu uspořádání České republiky. Za nejvýznamněji zasažené kraje (spadající v rámci regionů soudržnosti do SROP) jsou považovány kraje Moravskoslezský, Ústecký a Středočeský. Za vcelku kvalitní je možno považovat stav životního prostředí v krajích Jihočeském, Vysočina, Olomouckém a Královehradeckém. Klíčový indikátor stavu ovzduší v těchto krajích nepřekročil úroveň celkového významného zatížení a ostatní oblasti jsou zasaženy pouze v menší míře. Investice do odpadového hospodářství a minimalizace odpadů budou snižovat dopad znečišťujících látek na životní prostředí, přičemž současně mohou vytvářet zaměstnanost a příležitosti pro rozvoj kvalifikace. Str.92

Cíle priority Globálním cílem priority je zvýšit kvalitu základních složek životního prostředí v obcích a regionech. Tento cíl bude dosažen prostřednictvím těchto specifických cílů: •

Zlepšení kvality povrchových a podzemních vod

•

Zlepšení kvality ovzduší

•

Zlepšení řízení odpadového hospodářství

•

Omezení produkce odpadů

•

Regenerace upadajících jader měst

•

Regenerace území měst postižených útlumem

Indikátory a jejich kvantifikace Výstupy: •

Počet vybudovaných zařízení pro čištění odpadních vod.

•

Počet vybudovaných kanalizačních sítí.

•

Počet podporovaných projektů plynofikace a náhrady

30 5

fosilních paliv.

50

•

Počet podporovaných projektů nakládání s komunálními odpady.

•

Počet podporovaných projektů regenerace měst.

10 5

Výsledky: •

Zvýšení podílu obyvatel připojených na kanalizaci.

3% body (na 78%)

•

Zvýšení podílu čištěných odpadních vod.

2% body (na 94%)

•

Snížení emisí SOx, NOx ze stacionárních malých zdrojů.

•

Zvýšení podílu recyklovaných odpadů.

•

Hrubý počet nově vytvořených pracovních míst.

1 000

•

Hrubý počet zaručených pracovních míst.

2 000

Str.93

3%

o 5% objemu odpadů

Účinky •

Čistý počet nově vytvořených pracovních míst po 3 letech

•

Čistý počet zaručených pracovních míst po 3 letech

600 1

500

Opatření 4.3 - Odpadové hospodářství v regionech Popis a zdůvodnění Toto opatření bude podporovat projekty předkládané obcemi (či obcemi pověřenými organizacemi) a jimi spolufinancované anebo malými podnikateli. Týká se nakládání s komunálními odpady v regionech. Financování infrastruktury pro nakládání s odpady by mělo sledovat hierarchii nakládání s odpady zakotvenou v právních předpisech ČR (zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.), která upřednostňuje materiálové a energetické využití odpadů. Pokud není možné odpad materiálově ani energeticky využít, je nutné jej odstranit v souladu s právními předpisy ČR (spalovny vyhovující emisním limitům, skládky odpovídajícího typu apod.). Místa, která znamenají zátěž a riziko pro životní prostředí, jako jsou staré zátěže a nepovolené skládky odpadů, představují vážnou hrozbu pro životní prostředí a pro lidské činnosti. Proto je nutno se tímto problémem zabývat a zajistit sanace starých komunálních skládek. Dosud nejvýznamnějším způsobem odstranění odpadů je jejich skládkování, v mnoha případech s nepříznivým dopadem nejen na kvalitu podzemních vod, ale i na zábor území, emise do ovzduší, zápach, znečišťování okolí, vyvolanou dopravu apod. Z celkové produkce bylo v roce 2000 tímto způsobem odstraněno přibližně 30 % odpadů. V oblasti nakládání s komunálními odpady existují ještě značné rezervy. Na území některých regionů dochází k nadbytečnému vzniku odpadů a není zavedena jejich důsledná separace a recyklace či využití k jiným účelům. V mnoha případech chybí systémy k předcházení vzniku odpadů a pouze malá část vzniklých odpadů je recyklována. Velmi nízké je i energetické využití vhodných odpadů. Toto opatření bude podporovat investice do infrastruktury pro nakládání s komunálními odpady, která je silně závislá na skládkování odpadů, a přejít na integrovaný přístup, který se přiblíží mezinárodně uznávané hierarchii v oblasti odpadů a požadovaným limitům EU. V této souvislosti je třeba zmínit problém s biodegradabilní složkou komunálních odpadů, jejíž podíl v komunálních odpadech ukládaných na skládky bude muset být postupně snižován. To vyvolá nejen náklady na speciální kontejnery na biologicky rozložitelný odpad pro obyvatelstvo, ale i investice do výstavby kompostáren, bioplynových stanic apod. Je důležité, aby regionální a místní orgány společně zaváděly regionální systémy nakládání s odpady, které budou odrážet naznačený integrovaný přístup a budou přispívat k dosažení specifických cílů. Krajské koncepce odpadového Str.94

hospodářství a Plány odpadového hospodářství krajů by měly stanovit tyto systémy. V souvislosti s tím by mělo dojít v nakládání s odpady ke spolupráci se soukromým sektorem prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, kdy místní orgány vystupují v roli realizátorů systémů nakládání s odpady a soukromý sektor v roli odborné při navrhování, výstavbě, spolufinancování a provozu jednotlivých zařízení. Operační cíle opatření •

Zlepšení nakládání s odpady

•

Snížení množství odpadů ukládaných na skládky

•

Sanace komunálních skládek

•

Materiálové a energetické využití odpadů

Forma podpory •

Nevratná přímá pomoc

Koneční příjemci podpory •

Obce, podnikatelé, kraje, svazky obcí a organizace založené nebo zřizované obcemi a kraji.

Návrh procentuelního i skutečného rozdělení prostředků na jednotlivé regiony soudržnosti za celé období 2004 – 2006 je uveden v následujícím přehledu (v mil.EUR).

Tabulka č.25: Region soudržnosti

Rozdělení prostředků na jednotlivé regiony soudržnosti za celé období 2004 – 2006 (návrh) Podíl Veřejné Prostředky Veřejné prostředky regionu prostředky SF SF+ČR ČR %

Střední Čechy

12,8

60,72

26,05

86,77

Jihozápad

12,4

58,83

25,24

84,07

Severozápad

16,6

78,76

33,78

112,54

Severovýchod

13,1

62,15

26,66

88,81

Jihovýchod

14,5

68,80

29,50

98,30

Střední Morava

14,3

67,85

29,10

96,95

Moravskoslezsko

16,3

77,34

33,17

110,51

SROP celkem

100

474,45

203,50

677,95

Str.95

1.3.5.7 Koncepce nakládání s odpady v Moravskoslezském kraji Tento koncepční materiál byl zpracován v průběhu let 2001 a 2002 a navazuje na dříve zpracovanou „Studii optimalizace nakládání s komunálními odpady a odpady jim podobným v Ostravském kraji“. Studie byla zpracována ve smyslu požadavků legislativy EU v roce 1999 a 2000. Citovaná koncepce nakládání s odpady byla vypracována ve smyslu zadání, osnovy a metodických pokynů schválených MŽP ČR a v intencích nových tuzemských právních předpisů, které jsou v souladu s požadavky EU. Koncepce bude jedním ze základních výchozích materiálů, který bude jednak dopřesňován podle nových poznatků, bude dopřesněna a časově rozšířena řada údajů o nakládání s odpady, produkci odpadů a jejich struktuře. Velká pozornost bude věnována zpřesnění evidence zařízení pro nakládání s odpady, kde budou propojeny databáze z nové evidence vedené odborem odpadů MS kraje, databáze ISO a databáze zpracovatele. Navržený POH musí být dále konkretizován ve smyslu zadání a nových skutečností, zejména pak musí být zohledněny požadavky „Plánu odpadového hospodářství ČR“.

1.3.5.8 Koncepce ekologické výchovy a vzdělávání občanů Pro úspěšnou realizaci POH ČR a POH MS kraje a následně i POH původců odpadů, zejména měst a obcí je nezbytným předpokladem správně nastaven a prakticky trvale realizován proces ekologické výchovy a vzdělávání občanů, dále jen EVVO. Tato skutečnost je pro výstavbu modernizovaného nakládání s komunálními odpady prakticky klíčová. Spolupráce zpracovatelů obou koncepcí je nezbytná jednak ve vztahu na jejich zpracování, ale zejména ve vazbě na zapojení veřejnosti do přípravy a zpracování PH MS kraje.

1.3.6 Vazby na Plán odpadového hospodářství ČR Provedení seriozního vyhodnocení a srovnání stávajícího systému odpadového hospodářství kraje se závaznou částí návrhu POH ČR je složité a nemusí zohledňovat všechny aspekty, jelikož v současné době je POH ČR v návrhu a probíhá vnější připomínkové řízení a proces tzv. SEA. Konečné znění, které bude vyhlášeno nařízením vlády se může i podstatně změnit. Současný stav odpadového hospodářství MS kraje přirozeně nenaplňuje požadavky závazné části POH ČR.

Str.96

Zásadní rozdíly mezi skutečností a požadavky návrhu závazné části POH ČR: a) Předcházení vzniku odpadů, omezování množství a nebezpečných vlastností Kraj má velmi vysokou produkci odpadů, přibližně 25 % všech vznikajících odpadů v ČR, stejně tak nebezpečných odpadů, kterých produkuje asi 1/3. Pozitivním trendem je prakticky trvalý pokles množství všech produkovaných odpadů v kraji. Je reálný předpoklad naplnit cíle v oblasti poklesu množství odpadů s výjimkou komunálních odpadů, kde se očekává nárůst. b) Nakládání s vybranými výrobky, vybranými odpady a vybranými zařízeními podle části 4 a 5 zákona o odpadech a dalšími významnými skupinami odpadů Značným problémem bude obecná likvidace PCB, očekávají se značné potíže s provedením evidence zařízení obsahujících PCB zejména v energetice. Vlastní likvidace bude vyžadovat výstavbu zařízení na demontáž rozměrných zařízení obsahující PCB. Vlastní odstraňování látek a odpadů obsahujících PCB se neočekává, jelikož v kraji je kapacitní jednotka na termické odstranění PCB. Problémy se dají očekávat při řešení s kaly z čistíren odpadních vod. V kraji je dostatečná kapacita na energetické využívání odpadních olejů, bude nutno zorganizovat dostatečně výkonnou sběrnou síť. Předpokládá se externí zpracování (mimo kraj) baterií a akumulátorů, je nutné zabezpečit sběr. Očekává se zpracování pneumatik, chladniček a výbojek mimo kraj. Bude nutno zabezpečit sběr. V kraji existuje dostatečná kapacita na zpracování autovraků formou demontáže a využití kovů. Bude nutno vytvořit systém sběru a svozu. Výhledově bude nutno budovat kapacity na zpracování elektrického a elektronického šrotu nejspíše formou chráněných dílen. Obecně je nutno vybudovat fungující systémy předepsaných zpětných odběrů. Dosud navrhovaná omezení ve výrobě PVC mohou mít velmi negativní dopady na některé výrobce zejména v oblasti stavebních dílů. c) Nebezpečný odpad ze zdravotnictví Vyžaduje se důraznější separace nebezpečných odpadů a snižování jejich množství. Spalovny zdravotního odpadu jsou v kraji mimo provoz a neočekává se jejich zprovoznění. Ostatní spalovny nebezpečných odpadů mají dostatečnou kapacitu.

Str.97

d) Zásady opatření pro recyklaci odpadů Požadovaná opatření jsou realizovatelná. Zavedení zpoplatnění těžby a dovozu stavebních a průmyslových nerostných surovin a poplatky z dobývacích prostorů mohou mít pro MS kraj hospodářský a sociálně nepřijatelné dopady. e) Zásady a opatření pro ukládání odpadů na skládky Navržená opatření jsou realizovatelná v MS kraji. Nejeví se vždy reálné podporovat přeměnu stávajících skládkových areálů na centra komplexního nakládání s odpady. f) Snižování organické složky ve hmotě ukládané do skládek MŽP ČR má zpracovat do 30. 6. 2003 národní plán dosažení cílů ve snižování podílu BRKO (BRO z KO) ukládaného na skládky v souladu s danými požadavky – termín zpracování tohoto materiálu prakticky vylučuje jeho zapracování do POH MS kraje. Stejně tak vydání metodiky pro sledování a vyhodnocování poklesu BRO ukládaného na skládky v termínu do 30. 6. 2003 je z pohledu zpracování POH MS kraje pozdě. V návrhu POH ČR je preferováno mechanicko-biologické zpracování směsných KO a anaerobní digesce biologicky rozložitelných odpadů. Bez řádného praktického ověření, zejména investiční a provozní náročnosti a skutečné účinnosti navrhovaných řešení se jeví požadovaná cesta jako velmi riskantní. Požadované zavedení odděleného sběru BRO z domácností se jeví bez předchozího ověření nereálné a velmi drahé. V kraji se dosud kuchyňský odpad nikde odděleně nesbírá a nezpracovává. g) Opatření pro nakládání s obaly Většina těchto opatření se vztahuje na povinné osoby. Řada opatření může být velmi nákladná a problematická. h) Vytváření jednotné a přiměřené sítě zařízení k nakládání s odpady V zásadách je uvedena nepřijatelná podmínka nepodporovat výstavbu spaloven komunálního odpadu ze státních prostředků. Toto diskriminační opatření může zabránit budování funkčních a spolehlivých integrovaných systémů nakládání s komunálními odpady sestávajících ze separace, energetického využívání (které je požadováno zákonem o odpadech) a skládkování. i) Dovoz a vývoz odpadů Přijatelná opatření bez zásadního vlivu na OH MS kraje.

Str.98

j) Zajištění využití odpadů a odbytu výrobků z recyklovaných materiálů Požadavek na zpoplatnění výrobků hospodářství MS kraje nepřijatelné.

z neobnovitelných

zdrojů

je

pro

k) Nástroje k prosazování a kontrole plnění POH ČR Diskriminační je ustanovení, že ČR nebude doporučovat podporu projektům výstavby nových spaloven komunálních odpadů z prostředků EU. V ostatních ustanoveních bude zřejmě závaznou část POH ČR MS kraj schopen naplnit.

1.3.7 Širší souvislosti a východiska 1.3.7.1 Vlivy sousedních krajů Moravskoslezský kraj sousedí s krajem Olomouckým a s krajem Zlínským, oba kraje tvoří statistickou jednotku NUTS 2. Olomoucký kraj – tvoří delší hranici a vazba mezi Moravskoslezským a Olomouckým krajem je poměrně těsná, daná zejména historicky, kdy většina území těchto krajů byla součástí Severomoravského kraje. Dodnes jsou oba kraje například propojeny a ovlivňovány síťovými energetickými systémy (plyn, elektřina), ale i tepelným hospodářstvím (Dalkia Morava a. s.). Rovněž existují vazby mezi zásobováním uhlím Olomouckého kraje a zpětně do Moravskoslezského kraje byly odváženy produkty po spalování uhlí. Spolupráce obou krajů v oblasti odpadového hospodářství je v dílčím průniku svozových oblasti komunálních odpadů, které však tvoří zanedbatelné množství KO, které zásadním způsobem neovlivní celkové bilance. Pokud v Moravskoslezském kraji bude realizováno energetické využívání směsných komunálních odpadů, pak se předpokládá využití části těchto odpadů produkovaných v severních oblastech Olomouckého kraje. Oba kraje se mohou vzájemně vhodně doplňovat při tvorbě systémů odpadového hospodářství. Zlínský kraj – vliv Zlínského kraje v oblasti odpadového hospodářství je v podstatě menší a až na některé místní vlivy se větší spolupráce nepředpokládá, což je mimo jiné podmíněno i obtížnou dopravní dostupností mezi oběma kraji

Str.99

1.3.7.2 Vlivy sousedních zemí Moravskoslezský kraj má na severu velmi dlouhou hranici s Polskem a na východě pak se Slovenskem. Současné vlivy obou sousedních zemí v oblasti odpadového hospodářství jsou prakticky zanedbatelné. Tato situace zejména ve vztahu k Polsku se může po vstupu obou zemí do EU výrazně změnit a některé příhraniční oblasti mohou hledat velmi těsné vazby v oblasti nakládání s odpady. Již dnes je například znám zájem Polského Těšína navázat se na svozový systém komunálních odpadů v Českém Těšíně s možností využívání stávající a nově budované infrastruktury na české straně. Dosah mezinárodní spolupráce je dnes obtížně specifikovatelný, ale dá se předpokládat jeho dynamický rozvoj zejména v dnes již existujících mikroregionech.

1.3.7.3 Legislativní východiska Plán odpadového hospodářství musí naplňovat a respektovat řadu legislativních požadavků a ustanovení. Pro lepší orientaci a přehled je uveden soubor přímo dotčených legislativních norem jak současně platných tak připravovaných. Soubor respektuje stav k 30.11.2002.

Str.100

P lá n o d p a d o v é h o h o s p o d á rˇ s t v í M o r a v s k o s le z s k é h o k r a je Část 1 Úvod

Recommend Documents