P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY Oznámení podle § 6 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ivotní prost edí

Zpracováno dle p ílohy . 4 k zákonu

Oznamovatel:

Skládka Uhy, spol. s r.o.

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY OZNÁMENÍ ZÁM RU

Seznam zpracovatel oznámení

Oznámení zpracoval: Ing. Alexandr MERTL dr itel autorizace k posuzování vliv na ivotní prost edí . j. 961/196/OPV/93 ze dne 7.6.1994 platnost autorizace prodlou ena rozhodnutím M P .j.: 45335/ENV/06 ze dne 7.7.2006

M-envi s.r.o., Brtnice 357, 588 32 Brtnice u Jihlavy tel.+fax: 461 634 530, 777 903 767, e-mail: [email protected]

Datum zpracování oznámení :

30.3.2010

Seznam osob, které se podílely na zpracování oznámení: Ing. Marcela Sk í ková ovzdu í

autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií dle zákona . 86/2002 Sb., o ochran ovzdu í

Mgr. Romana Jurne ková voda, geofaktory

autorizovaná osoba ke zpracování dokumentací o hodnocení vliv na ivotní prost edí dle zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ivotní prost edí

Mgr. David Svoboda hluk Ing. Gerta Pej ová ochrana p írody Mgr. Denisa Pelikánová ve ejné zdraví

autorizovaná osoba pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví, autorizace . 10/2005 vydána MZ R dne 11.7.2005

Dokument je zpracován textovým editorem Microsoft Word 2002, registrovaným u spole nosti Microsoft. Grafické p ílohy jsou zpracovány grafickým editorem CorelDRAW 11, registrovaným u spole nosti Corel Corporation.

STRANA 2 z 73


Obsah Titulní list Zpracovatelé oznámení ................................................................................................................ 2 Obsah ........................................................................................................................................ 3 Seznam pou itých zkratek ............................................................................................................ 5 Úvod .......................................................................................................................................... 6 ÁST A (ÚDAJE O OZNAMOVATELI) ............................................................................................... 7

A.1. Obchodní firma ................................................................................................................. A.2. I .................................................................................................................................... A.3. Sídlo ................................................................................................................................ A.4. Oprávn ný zástupce oznamovatele ..................................................................................... A.5. Projektant ........................................................................................................................

7 7 7 7 7

ÁST B (ÚDAJE O ZÁM RU) ........................................................................................................... 8

B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .............................................................................................................. 8 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH ....................................................................................................... 16 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ...................................................................................................... 20 ÁST C (ÚDAJE O STAVU IVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ) ........................................ 25

C.I. VÝ ET NEJZÁVA N J ÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ENÉHO ÚZEMÍ ... 25 C.II. STRU NÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLO EK IVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ 26 C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY IVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍ ENÍ............................................................................ 42 ÁST D (KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV ZÁM RU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A IVOTNÍ PROST EDÍ) .............................................................................................. 44

D.I. CHARAKTERISTIKA P EDPOKLÁDANÝCH ZÁM RU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A IVOTNÍ PROST EDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ........................................ 44 D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIV ZÁM RU NA IVOTNÍ PROST EDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MO NOSTI P ESHRANI NÍCH VLIV ......................... 54 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK P I MO NÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH ............................................................................................ 57 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPAT ENÍ K PREVENCI, VYLOU ENÍ, SNÍ ENÍ, POP ÍPAD KOMPENZACI NEP ÍZNIVÝCH VLIV NA IVOTNÍ PROST EDÍ ............................................. 58 D.V. CHARAKTERISTIKA POU ITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH P EDPOKLAD P I HODNOCENÍ VLIV ...................................................................................................... 59 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK VE ZNALOSTECH A NEUR ITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY P I ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ............................................................................................. 60 ÁST E (POROVNÁNÍ VARIANT

E ENÍ ZÁM RU) ......................................................................... 61

E.I. POPIS VARIANT E ENÍ STAVBY ..................................................................................... 61 E.II. POROVNÁNÍ VARIANT ..................................................................................................... 61 ÁST F (ZÁV R) .......................................................................................................................... 62 ÁST G (V EOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU) .......................... 63

G.I. INFORMACE O Ú ELU OZNÁMENÍ ..................................................................................... 63 G.II. INFORMACE O PROV OVANÉM ZÁM RU ......................................................................... 63 G.III. INFORMACE O VLIVECH NA OKOLNÍ PROST EDÍ ............................................................... 70

STRANA 3 z 73


ÁST H (P ÍLOHY) ..................................................................................................................... 72

P ílohy: 1. Mapové, obrazové a grafické p ílohy 1.1. Situace ir ích vztah 1:50 000 1.2. Situace zájmového území 1:25 000 1.3. Situace okolí zám ru 1:10 000 1.4. Situace zám ru na podkladu ortofotomapy 1.5. Hydrologická situace 1.6. Situace a profily archivních vrt 1.7. Situace dopravních vztah 2. Situace stavby 2.1. Celková situace 1:500 2.2. Situace na podkladu katastrální mapy 1:1 000 3. Rozptylová studie 4. Hluková studie 5. Hodnocení zdravotních rizik 6 Doklady - vyjád ení p íslu ného stavebního ú adu k zám ru z hlediska územn plánovací dokumentace - stanovisko orgánu ochrany p írody podle §45i zákona . 114/1992 Sb. - vyjád ení M P k zám ru z hlediska zákona . 100/2001 Sb. - stanovisko k posouzení vliv provedení zám ru na ivotní prost edí podle § 10 zákona . 100/2001 Sb. (k zám ru áblice, II. etapa skládky odpad - roz í ení) - autorizace zpracovatele oznámení

P ehled pou itých zdroj ............................................................................................................ 73

STRANA 4 z 73


Seznam pou itých zkratek I P

eská inspekce ivotního prost edí

HMÚ

eský hydrometeorologický ústav

OV

istírna odpadních vod

SN

eská státní norma

EF

emisní faktor

EIA

Posuzování vliv na ivotní prost edí (oznámení, dokumentace, proces); zkratka anglického výrazu (Environmental Impact Assessment)

hl. m. P

Hlavní m sto Praha

KHS

Krajská hygienická stanice

KO

katalog odpad

k.ú.

katastrální území

KÚ

Krajský ú ad

KÚ S K

Krajský ú ad St edo eského kraje

LPF

lesní p dní fond

MHMP

Magistrát hlavního m sta Prahy

M P R

Ministerstvo ivotního prost edí eské republiky

N

odpady kategorie nebezpe né

NO

nebezpe ný odpad

NV

na ízení vlády

O

odpady kategorie ostatní

OA

osobní automobily

OI

ob anská iniciativa; oblastní inspektorát

OÚ

obecní ú ad

OZKO

oblast se zhor enou kvalitou ovzdu í

PD

projektová dokumentace

PHO

pásmo hygienické ochrany

PUPFL

plochy ur ené k pln ní funkcí lesa

TNA

t ké nákladní automobily

ÚPD

územn -plánovací dokumentace

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚP

územní plán

VKP

významný krajinný prvek

ZCHÚ

zvlá t chrán né území

ZPF

zem d lský p dní fond

B

elezobeton

P

ivotní prost edí

STRANA 5 z 73


Úvod Oznámení o vlivech zám ru na ivotní prost edí bylo vypracováno dle §6 zákona posuzování vliv na ivotní prost edí, v len ní a rozsahu p ílohy . 4.

. 100/2001 Sb., o

Posuzovaným zám rem je P ekládací stanice pro skládku Uhy . Jedná se o stavbu p ekládací stanice ve stávajícím oploceném areálu skládky áblice. D vodem realizace je e ení efektivní p epravy odpad z regionu Prahy na skládku, kterou provozuje p edkladatel zám ru ve vzdálenosti cca 30 km severn od Prahy, v k.ú. obce Uhy. Oznamovatelem zám ru je spole nost Skládka Uhy, spol. s r.o., která je p ímým investorem zám ru. Na základ vyjád ení M P (viz p íloha . 6 Doklady) je zám r ve smyslu §4 odst. 1 písm. b) významnou zm nou k bodu 10.2. (Za ízení k odstra ování ostatních odpad s kapacitou nad 30.000 tun/rok) kategorie I p ílohy . 1 k zákonu . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ivotní prost edí, ve zn ní pozd j ích p edpis . Z uvedeného d vodu zám r podléhá zji ovacímu ízení. Oznámení je v souladu s uvedeným za azením zpracováno v rozsahu p ílohy . 4 k zákonu.

STRANA 6 z 73


ÁST A

(ÚDAJE O OZNAMOVATELI) A.1. Obchodní firma Skládka Uhy, spol. s r.o.

A.2. I 62586611

A.3. Sídlo Uhy, p. Velvary, 273 24

A.4. Oprávn ný zástupce oznamovatele Stanislav Hladík tel: +420-602 123 748 e-mail:[email protected] oprávn ný na základ plné moci

A.5. Projektant .A.S.A., spol. s r.o., provozovna Brno, Lí e ská 35, 636 00 Brno (pracovi t Slaví kova 827/1, 638 00 Brno) tel: 533 129 361 Ing. Jaroslav Sedlá ek

hlavní projektant

Ing. Marcel Sk ivánek

zodpov dný projektant

STRANA 7 z 73


ÁST B

(ÚDAJE O ZÁM RU) B.I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE B.I.1. Název a za azení zám ru P ekládací stanice pro skládku Uhy Zám r je dle vyjád ení M P za azen ve smyslu zákona k . 100/2001 Sb., o posuzování vliv prost edí (v platném zn ní) do následujícího bodu p ílohy . 1 k zákonu:

na ivotní

Dle §4 odst. 1 písm. b) citovaného zákona jsou p edm tem posuzování zm ny zám ru uvedeného v p íloze . 1 k tomuto zákonu kategorii I, pokud má být významn zvý ena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významn m ní jeho technologie, ízení provozu nebo zp sob u ívání a nejedná-li se o zm ny podle písmene a); tyto zm ny zám r podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zji ovacím ízení. Zám r p ekládací stanice odpad v areálu skládky áblice p edstavuje nový zám r pro nakládání s odpady v lokalit . Jedná se tedy o zm nu zám ru áblice, II. etapa skládky odpad roz í ení , který byl podroben procesu posuzování, a na který bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vliv zám ru na ivotní prost edí. P íslu ným ú adem je Ministerstvo ivotního prost edí.

B.I.2. Kapacita (rozsah) zám ru Základní kapacitní údaje jsou následující: Zastav ná plocha Z toho:

SO 001

Hala pro p ekládání odpad

SO 002

Zpevn né plochy

SO 003

Po ární nádr a rozvod vody

Plochy vymezené pro zele Z toho:

2 818 m2

stavební objekty

800 m2 2 000 m2 18 m2 3 000 m2

sadové úpravy a ozelen ní

Zele uvnit areálu

500 m2

ochranný zelený pás

Zele funk ní vyu ití LR

Soulad s ÚPD

Parcela 1608/3

Ro ní kapacita za ízení:

2 500 m2

95 000 t odpad kategorie ostatní

B.I.3. Umíst ní zám ru Zám r je umíst n v severní ásti Hlavního m sta Prahy, v oblasti p ím stské zástavby, v extravilánu mezi místními ástmi áblice a B ezin ves, uvnit stávajícího areálu skládky odpadu. kraj:

Hlavní m sto Praha

obec: Hlavní m sto Praha; M stská ást Praha - áblice katastrální území: áblice (730629)

STRANA 8 z 73


Poloha zám ru je z ejmá z následujícího obrázku (podrobn ji viz p íloha . 1.1. Situace ir ích vztah ). Obrázek . 1: Umíst ní zám ru (1:50 000)

B.I.4. Charakter zám ru a mo nost kumulace s jinými zám ry P edm tem zám ru je vybudování p ekládací stanice pro skládku Uhy. Jedná se o výstavbu nové haly a související zpevn né manipula ní plochy v areálu stávající skládky áblice. D vodem realizace je e ení efektivní p epravy odpad z regionu Prahy na skládku, kterou provozuje p edkladatel zám ru ve vzdálenosti cca 30 km severn od Prahy, v k.ú. obce Uhy (20 km SZ vzdu nou arou od skládky áblice). Dovoz odpad samostatnými svozovými vozidly na uvedenou vzdálenost je neekonomický a dochází p i n m ke zbyte né zát i dopravní infrastruktury i ivotního prost edí. P edpokládá se, e odpad bude svá en do nov budované haly, zde krátkodob skladován a p ekládán ze zásobního prostoru do velkoobjemových kontejner , které budou velkokapacitními vozy s vleky odvá eny na skládku Uhy ke kone nému ulo ení. Navr eným zám rem nedochází k významné zm n ve vyu ití vlastního dot eného území. Zám r je situován uvnit oploceného areálu skládky, která se nachází v osamocené poloze mimo zástavbu okolních m stských ástí. V okolí se nenacházejí ani nejsou p ipravovány ádné aktivity, které by mohly vést ke kumulaci p ípadných negativních vliv . Zám r bude navazovat na ukon ení skládkové innosti v provozu stávajícího areálu skládky áblice a nedojde tedy ke kumulaci vliv mezi sou asným skládkováním a provozem p ekládací stanice. Zám r nevyvolává pot ebu realizace jiných staveb i vyvolaných investic s výjimkou in enýrských sítí uvnit areálu skládky.

B.I.5. Zd vodn ní pot eby zám ru a jeho umíst ní Navrhovaná stavba je situována v areálu skládky áblice (pozemek . 1608/3) na plo e s funk ním vyu itím odpadové hospodá ství (TVO). Výsadby zelen (pozemek . 1608/64) jsou navr eny na plo e s funk ním vyu itím lesní porosty (LR). Umíst ní p ekládací stanice v areálu existující skládky, tedy na plochách dlouhodob ur ených svým funk ním vyu itím pro odpadové hospodá ství, se jeví jako optimální e ení. Vybudování areálu v jiné lokalit v . nového vy e ení ve kerých dopravních a logistických návazností je z obecného principu mén vhodné. Navr ený stavební pozemek je pro daný ú el vyu ití vhodným e ením.

STRANA 9 z 73


V p ípad nulové varianty se na trase o délce cca 30 km pohybuje pr m rn 85 NA/den (s nosností 3,65 t). V aktivní variant se na stejné trase pohybuje 18 NA/den (s nosností 20 t). Z uvedeného rozdílu vyplývá p ínos vybudování p ekládací stanice pro dopravu odpadu jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska ochrany ivotního prost edí, zejména v oblasti dopravních zát í a d sledk vyvolaných dopravou (ovzdu í, hluk, dopravní nehody atd.). Rozsah zám ru a jeho vztah k okolí je z ejmý z následujícího obrázku. Obrázek . 2: Situace okolí zám ru (1:10 000)

STRANA 10 z 73


Navr ené e ení bylo zvoleno z d vodu: -

dostupnosti vhodného pozemku pro stavbu ve stávajícím areálu firmy,

-

dobré dopravní dostupnosti v nezastav ném území na okraji hl. m sta Prahy,

-

mo nosti napojení za ízení na vybudovanou technickou infrastrukturu v areálu.

Umíst ní zám ru je vázáno na dostupné pozemky a není navr eno ve více variantách.

B.I.6. Popis technického a technologického e ení zám ru Popis a ú el stavby P edm tem zám ru je vybudování p ekládací stanice pro skládku Uhy. Jedná se o výstavbu nové haly a související zpevn né manipula ní plochy v areálu stávající skládky áblice. D vodem realizace je e ení efektivního e ení p epravy odpad z regionu Prahy na skládku, kterou provozuje p edkladatel zám ru ve vzdálenosti cca 30 km severn od Prahy, v k.ú. obce Uhy. P edpokládá se, e odpad bude svá en do nov budované haly, zde krátkodob skladován a p ekládán ze zásobního prostoru do velkoobjemových kontejner , které budou velkokapacitními vozy s vleky odvá eny na skládku Uhy ke kone nému ulo ení. Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného e ení Stavba p ekládací stanice se nachází uvnit stávajícího areálu skládky t lesem skládky odpadu. Objekt haly tak nebude od jihu viditelný.

áblice. Z ji ní strany je odclon na

Stavební objekty svým e ením zajistí estetické i funk ní za len ní stavby do stávajícího areálu skládky áblice. Navr ená manipula ní hala bude opat ena venkovním oplá t ním a st e ní krytinou z trapézových plech v barevné kombinaci bílá/modrá RAL 5002. elezobetonové konstrukce budou monolitické z pohledového betonu. Zhodnocení staveni t Staveni t se nachází uvnit stávajícího oploceného areálu skládky. P íjezd do areálu skládky je zaji t n po ú elové asfaltobetonové komunikaci z ulice áblické (silnice II/243), která umo uje p íjezd a stání vozidel ve 2 pruzích. P ibli n 150 m od nájezdu na tuto ú elovou komunikaci se nachází mimoúrov ová k i ovatka ul. áblické s rychlostní komunikací R8. Ta je hlavní komunikací pro p íjezd svozové techniky i dodavatelské stavební techniky. P íjezd areálem bude e en po stávající obslu né komunikaci skládky, která vede podél severní strany areálu. Komunikace je zpevn ná s asfaltovým povrchem. i t ní komunikace bude provád no v sou innosti s provozovatelem skládky. P íjezd na plochu výsadby ochranného pásu zelen , vn areálu skládky, bude umo n n bránou v oplocení, cca uprost ed západní strany areálu. Pot ebná technická infrastruktura je v areálu skládky ji vybudována. Na pozemku 1608/3 se nachází v rámci stávajícího zeleného pásu okolo t lesa skládky zele . Tato skupinová výsadba k ovin a d evin (vzr st cca 1m) bude zám rem áste n dot ena v pr b hu stavebních prací budou dot ené ke e p esazeny. Sou ástí realizace zám ru bude ve vymezeném prostoru vysázení nové zelen a obnova porostu dot eného výstavbou. Plochy uvnit stávajícího oplocení (pás í e cca 20 m) jsou vymezeny jako odclo ující zelený pás (SO 006 Sadové úpravy a ozelen ní). Nevyu ité nezpevn né prostory uvnit areálu budou v rámci objektu sadových úprav a ozelen ní osety travním semenem, spolu se skupinovou výsadbou vhodného ke ového porostu. Plocha vymezená platnou ÚPD jako LR bude výhradn vyu ita pro tyto ú ely na plo e budou provedeny v souladu s navr eným funk ním vyu itím sadové úpravy a ozelen ní.

STRANA 11 z 73


Zásady technického e ení stavby Stavebn technické e ení je navr eno s ohledem na stávající legislativní po adavky a je v souladu s platnými technickými normami. Stavba bude dispozi n e ena tak, aby umo ovala efektivní, bezpe ný a plynulý tok odpad s do asným soust e ováním a mo ností následného odvozu. Nádoby na odpad (sou ást technologického vybavení stanice) budou pou ity výhradn schválené pro daný typ vyu ití.

certifikované,

Popis objekt stavby je uveden v následujícím textu. objekt o zastav né plo e 800 m2 je ur ený pro p íjem a SO 001 HALA PRO P EKLÁDÁNÍ ODPAD do asné soust ed ní odpad v zabezpe eném zásobním prostoru a pro jejich následnou nakládku do certifikovaných velkoobjemových kontejner . Pro manipulaci s odpadem bude slou it mobilní hydraulické kolové ramenové rypadlo se zav eným drapákem. Hala je navr ena jako jednopodla ní se dv ma vý kovými úrovn mi podlahy (rozdíl 2,5 m). Vozidlo po zacouvání vysype p es betonovou obrubu odpad na vymezenou ást vodohospodá sky zabezpe ené dolní plochy (zásobník). Ten bude tvo en op rnou st nou z ocelových sloup a výd evy, pop . m e být st na B monolitická. Ostatní st ny zásobníku budou tvo it B op rné st ny haly. Zbylá ást dolní plochy haly bude slou it pro pojezd manipula ní techniky a jako stanovi t pro 6-8 kontejnerových stání. Navr ená hala je jednolodní nezateplený a nevytáp ný objekt (mimo zázemí pro zam stnance). Hlavní nosnou konstrukci tvo í ocelové sloupy a vazníky. St echa bude navr ena sedlová. Sociální zázemí pro zam stnance bude umíst no uvnit haly v ásti s vy í úrovní podlahy. M e být tvo eno bu kompletn za ízeným obytným kontejnerem v . sanitárního vybavení nebo jako montovaná i zd ná vestavba. Zázemí bude napojeno na p ípojku vodovodu a na p ípojku NN, na jímku spla kových vod, vytáp no bude el. p ímotopnými t lesy a nucen odv tráváno do venkovního prost edí. Ocelová konstrukce bude zalo ena na B základové konstrukci tvo ené základovými patkami a základovými pilotami, alter. mikropilotami. Návrh zalo ení v etn statického posouzení bude sou ástí dal ích PD. Nosné prvky haly budou tvo eny ocelovou konstrukcí se sloupy z válcovaných profil a p íhradovými vazníky. P ístup do haly bude e en posuvnými teleskopickými 4k ídlými vraty ve títu v p íjmové ásti, v nich bude vsazen dve ní otvor pro p í. V prot j í títové st n bude otvor pro dopravu kontejner opat ený gumovými záv sy proti í ení prachu. Osv tlení haly bude p irozené ve st nách a ve st e e budou pou ity prosv tlovací pásy i um lé: zá ivková nebo halogenová svítidla. V hale bude instalován po ární hydrant. Barevné e ení p edpokládá bílou pro oplá t ní v kombinaci s modrou pro nosné konstrukce, betonové konstrukce budou z pohledového betonu. SO 002 ZPEVN NÉ PLOCHY objekt o zastav né plo e 2 000 m2 bude slou it pro pojezd vozidel p ivá ejících odpady do p ekládací stanice a pro manipulaci s nádobami kontejnery p i jejich odvozu (nakládání a vykládání). Zpevn né plochy budou navr eny jako tuhá konstrukce vozovky a budou rozd leny na 2 samostatné vý kové úrovn propojené stávající obslu nou komunikací v areálu skládky. Pojezdová plocha bude tvo ena cementobetonovou deskou o tlou ce 200 mm nebo drátkobetonem s rozptýlenou výztu í. V rámci areálu skládky bude pro p ekládací stanici vyhrazeno 5 parkovacích stání na stávajících zpevn ných plochách ve východní ásti areálu p ed hlavními objekty. SO 003 PO ÁRNÍ NÁDR A ROZVOD VODY stávající nápojné místo bude podrobeno revizi, zkou ení vydatnosti a tlaku v potrubí. P i horní zpevn né plo e je navr ena po ární nádr o objemu 35 m3, která bude slou it jako vn j í odb rné místo pro po ární ú ely. Bude to uzav ená, elezobetonová, izolovaná podzemní jímka o zastav né plo e cca 18 m2. Pln ní nádr e bude zaji t no ze stávajícího vnitroareálového rozvodu u itkové vody. V p ípad nedostate ného tlaku ve stávajícím potrubí bude nad po ární nádr í osazen kontejner slou ící jako vodárna. Nápojné místo by pak slou ilo jako zdroj vody pro dopl ování po ární nádr e a zásobování zázemí u itkovou vodou. Oh ev vody v zázemí pro zam stnance (pro umyvadlo) bude zaji t n pr tokovým el. oh íva em. Pitná voda bude dová ena balená v barelech.

STRANA 12 z 73


SO 004 P ÍPOJKA NN A VNITROAREÁLOVÉ ROZVODY NN napojení haly bude provedeno na stávající areálové rozvody NN v prostoru 26. sektoru skládky p ípojkou NN. Délka kabelového vedení od náporného místa po hlavní rozvad v hale iní 60 m. Návrh elektroinstala ních rozvod bude sou ástí dal ího stupn PD. SO 005 VENKOVNÍ OSV TLENÍ bude e eno osazením sto árových svítidel, p ípadn svítidel na oplá t ní haly. Ovládací panel bude osazen v hale. Po et a rozmíst ní svítidel bude sou ástí návrhu elektroinstala ních rozvod v dal ím stupni PD. SO 006 SADOVÉ ÚPRAVY A OZELEN NÍ e í vegeta ní úpravy v areálu a okolí p ekládací stanice, zahrnují ozelen ní nezpevn ných ploch a napojení stávajícího zeleného pásu le ícího na západní stran t lesa skládky. Plochy vn areálu v etn pásu uvnit stávajícího oplocení budou vymezeny jako odclo ující zelený pás. Nevyu ité nezpevn né plochy uvnit areálu budou osety travním semenem a osazeny skupinkami vhodného ke ového porostu. Stávající ochranný pás í ky 20 m bude zachován a dopln n. Tento ochranný pás je zalo en jako odpovídající úsek regionálního biokoridoru ÚSES a p i návrhu prodlou ení bude zachován charakter pásu stávajícího a dodr eny ve keré kvalitativní a kvantitativní po adavky na podobu ÚSES. K výsadb budou pou ity druhy vy ího stromového i st edního a nízkého ke ového patra. Zelený pás bude pr b n probíhat i uvnit oploceného areálu. Druhová skladba bude provázána s navr enými zelenými plochami v ir ím okolí areálu s vyu itím autochtonních druh . Podrobn bude druhová skladba a rozmíst ní zpracováno v dal ím stupni PD. Tato plocha vymezená platnou ÚPD jako LR bude výhradn vyu ita pro tyto ú ely na plo e budou provedeny v souladu s navr eným funk ním vyu itím sadové úpravy a ozelen ní. Plochy vymezené pro zele Z toho:


- zele uvnit areálu - funk ní vyu ití LR

ochranný zelený pás soulad s ÚPD - parcela 1608/3

3 000 m2 500 m2 2 500 m2

Návrh stavebního e ení zám ru je patrný z následujícího obrázku. Podrobn j í situace p ekládací stanice jsou patrné z p ílohy . 2 oznámení. Obrázek . 3: Celková situace stavby

STRANA 13 z 73


Popis technologie Ú el za ízení - p ekládací stanice bude slou it pro do asné soust e ování odpad dopravovaných b nými svozovými vozy. V jejím prostoru budou odpady pr b n nakládány do velkoobjemových kontejner a následn dopravovány na místo jejich dal ího vyu ití nebo zne kodn ní v areálu skládky Uhy, v okrese Kladno. Za ízení je ur eno pouze pro krátkodobé soust e ování odpad bez nebezpe ných vlastností pro vytvo ení optimální transportní dávky. Nebude zde nakládáno s odpady kapalnými, i takovými, které kapalnou bázi následn uvol ují, budou vylou eny také odpady s obsahem ivo i né biomasy a takové, u nich lze p edpokládat nadm rnou pra nost (nap . popílky). Charakter odpadu - v tabulce je uveden p ehled hlavních druh odpad , s nimi bude v za ízení nakládáno. Jedná se o 99% z celkového mno ství odpad ur ených pro p ekládací stanici. Byly stanoveny na základ dlouhodobého sledování návoz na skládky áblice a Uhy. Tabulka: P ehled hlavních druh odpad , s nimi bude v za ízení nakládáno

odpad

název

% zastoupení

200301 200307 170101 170904 150106 200399 170107 200303 020304 170102 200302 170201 200203 070213 170203 150102

Sm sný komunální odpad Objemný odpad Beton Sm sné stav. a demoli ní odpady Sm sné obaly Komunální odpady jinak blí e neur ené Sm si nebo odd lené frakce betonu, cihel, ta ek a keramických výr. Uli ní smetky Suroviny nevhodné ke spot eb nebo zpracování Cihly Odpad z tr i D evo Jiný biologicky nerozlo itelný odpad Plastový odpad Plasty Plastové obaly Celkem

36,4% 21,3% 12,2% 9,7% 8,7% 4,3% 1,8% 0,8% 0,7% 0,6% 0,5% 0,5% 0,4% 0,4% 0,2% 0,1% 99,0%

Vá ení a evidence - vozidla navá ející odpad budou vá ena na 18 metrové mostové váze Schenk s vá ivostí 60 tun, která je sou ástí areálu skládky áblice. Sou asn zde bude probíhat prvotní kontrola p ijímaného odpadu z hlediska jeho vhodnosti pro p ijetí na p ekládací stanici. Evidence p ijímaných odpad pro p ekládací stanici bude na váze vedena odd len od evidence odpad skládky. Evidence odpad z p ekládací stanice bude pravideln elektronicky p ená ena do evidence skládky Uhy. Zaji t ní inností spojených se vstupní kontrolou, vá ením a evidencí odpad pro p ekládací stanici bude sou ástí smlouvy mezi spole ností Skládka Uhy, spol. s r.o. a provozovatelem skládky áblice. P ekládací stanice její sou ástí bude zpevn ná cementobetonová plocha, která bude slou it k pojezdu a otá ení techniky (nákladní vozidla) a k manipulaci s velkoobjemovými oceloplechovými kontejnery (natahování kontejner na soupravy). Plocha bude rozd lena na dv samostatné vý kové úrovn . Horní bude slou it pro p íjmová vozidla, dolní pro soupravy odvá ející napln né velkoobjemové kontejnery. Ve kerá manipulace s odpadem bude probíhat uvnit haly z d vodu vylou ení nep íznivých vliv na okolí. Vozidla nacouvají z horní plochy do p íjmového prostoru, který bude vybaven 4 stáními s uzavíratelnými vraty. Poté bude odpad skláp n p es hranu do zásobního prostoru pro do asné shroma ování odpad . Zásobovací prostor bude 2,5m pod úrovní p íjmu. Betonová podlaha bude vodohospodá sky zabezpe ena v provedení pro nakládání s odpady. Maximální u itný objem prostoru bude init cca 600 m3. Na zásobní prostor bude navazovat prostor pro manipula ní techniku, odd lený p epá kou - montovanou i monolitickou st nou. Tento prostor je ur en pro pojezd drapákového manipulátoru.

STRANA 14 z 73


Manipulace s odpadem Pr m rná doba zdr ení odpadu v zásobovacím prostoru nep esáhne n kolik hodin. Drapákový manipulátor pomocí hydraulického oto ného ramene s drapákem bude p ekládat odpady ze zásobního prostoru do velkoobjemových kontejner . B hem manipulace nebude docházet k ádné úprav nebo zm n vlastností odpadu. Stání pro kontejnery budou umíst na rovn uvnit haly, manipula ní otvory pro jejich p istavování budou opat eny gumovými záv sy. Po napln ní budou kontejnery opat eny ochrannou sítí, plachtami a p ipraveny k odvozu. Odvoz kontejner budou provád t nákladní vozidla s vlekem z dolní venkovní plochy. Z dolní venkovní plochy bude vybudován vjezd pro kolový naklada , který má formovat vysypávané odpady v zásobním prostoru a provád t dopl ující nakládku jemn j ích frakcí materiál do kontejner . V p ípad poruchy drapákového manipulátoru bude zaji ovat náhradní nakládku. Kabiny manipula ní techniky budou vybaveny klimatizací a protiprachovými filtry, zaji ujícími ochranu zdraví obsluhy. Údaje o provozu P ejímka - subjekt p ivá ející odpad zastaví p ed vá ním domkem v areálu skládky a osloví pracovníka obsluhy (p edání listin, doklad ). Ten vizuáln zhodnotí kvalitu odpadu a za azení podle druhu a dá pokyn k odvozu na ur ené místo p ekládací stanici. Provede zápis o p ejímce do provozního deníku a na po ádání vystaví doklad o p evzetí. Hala vedoucí sm ny v hale bude zaji ovat komunikaci s váhou, navád ní vozidel na p íjem odpadu, dal í vizuální kontrolu p ijímaného odpadu a koordinaci logistiky odvozu odpad . Provoz technologie a naklada e.

2 strojníci budou zaji ovat manipulaci s odpady pomocí drapákového manipulátoru

P edpokládaná provozní doba:

dvousm nný provoz Po-Pá

7:00

20:00 hod

So

7:00

15:00 hod

Obsluha za ízení:

3 pracovníci

Pr m rná hmotnost vozidel navá ejících odpad:

3,65 t/vozidlo

Pr m rná hmotnost vozidel odvá ejících odpad:

20 t/souprava

B.I.7. P edpokládaný termín zahájení realizace zám ru a jeho dokon ení P edpokládaný termín zahájení výstavby:

druhá polovina roku 2010

P edpokládaný termín uvedení do provozu:

12/2011

B.I.8. Vý et dot ených územn samosprávných celk Vlastní stavební zám r p ekládací stanice se svým umíst ním p ímo dotýká následujících územn samosprávných celk : Kraj:

Hlavní m sto Praha Magistrát hlavního m sta Prahy Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1

Obec:

Praha, M stská ást Praha - áblice Kv tnová 52 182 00 Praha 8 - áblice

správní obvod obce s roz í enou p sobností:

Praha

správní obvod obce s pov eným obecním ú adem:

Praha

Dopravní trasa mezi navr enou p ekládací stanicí a skládkou Uhy je následující: od areálu spol. .A.S.A. (skládka áblice) severn po ulici áblická, nájezd na dálnici D8 na k i ovatce D8 a II/243, dále severn po D8 na exit 18 Nová Ves, jihozápadn na silnici I/16, východn na silnici II/616 ke skládce Uhy. Pr b h dopravní trasy je patrný z obrázku . 5 (str. 19); podrobn ji viz p íloha . 1.7.

STRANA 15 z 73


Trasa dálnice D8 i silnice I/16 se v zásad vyhýbá zastav ným územím obcí. Na dané trase se nachází jediný pr jezd obcí; jde o obec Uhy, v jejím katastru je umíst na skládka. Dopravní trasa mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy prochází katastry následujících územn samosprávných celk : Kraj:

Hlavní m sto Praha

Obec:

Praha, M stská ást Praha - áblice Praha, M stská ást Praha

St edo eský kraj

B ezin ves

Zdiby, Klecany, Sedlec, Klí eny, Panenské B e any, Odolena Voda, Post i ín, Kozomín, Ú ice, Zlosy , V estudy, Nová Ves, Sazená, Chr ín, Uhy

B.I.9. Vý et navazujících rozhodnutí Rozhodnutí

P íslu ný správní ú ad

Územní rozhodnutí, stavební povolení

ÚM Praha 8, Odbor výstavby

B.II.

ÚDAJE O VSTUPECH (nap íklad zábor p dy, odb r a spot eba vody, surovinové a energetické zdroje)

B.II.1. P da Zám r po ítá s bezprost edním vyu itím ástí pozemk p. . 1608/64, 1608/3, oba v katastrálním území áblice (730629). Hranice dot ených pozemk jsou patrné ze situace uvedené v p íloze . 2.2. Katastrální mapa. Pozemek p. . 1608/3 podléhá ochran zem d lské p dy a bude nutné jeho trvalé odn tí ze ZPF o celkovém rozsahu 10 743 m2 . Vý ez katastrální mapy e eného prostoru je patrný z následujícího obrázku (podrobn ji viz. p íloha 2). Obrázek . 4: Zákres zám ru do katastrální mapy (bez m ítka)

STRANA 16 z 73

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY OZNÁMENÍ ZÁM RU Tabulka: Dot ené pozemky

parcelní íslo

druh pozemku

zp sob ochrany

1608/3

orná p da

ZPF

vým ra (m 2) 10 743

ádná z dot ených parcel není sou ástí pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa (PUPFL). Ochranná pásma V zájmovém území zám ru se vyskytují ochranná pásma technické infrastruktury (plynovodu D500, plánované komunikace), která nebudou zám rem dot ena. Jiná zvlá tní ochranná pásma nejsou v zájmovém území vymezena.

B.II.2. Voda (nap íklad zdroj vody, spot eba)

Pitná voda Ve fázi provozu bude pitná voda pot ebná zaji t ní pitného re imu zam stnanc dová ena balená v barelech. Spot eba pitné vody pro obsluhu za ízení bude následující: - zam stnanci: Souhrnná pot eba:

3 osoba

- pr m rná denní pot eba - ro ní pot eba

p ekládací stanice

3 l/osoba/den Qd = 0,09 m3/den Qr = 2,4 m3/rok

Pot eba pitné vody ve fázi výstavby bude e ena stávajícím zázemím v areálu skládky. U itková voda Ve fázi provozu bude u itková voda vyu ita pro sociální zázemí p ekládací stanice. Pot eba vody bude kapacitn pokryta z ve ejného vodovodu. Spot eba pitné vody pro obsluhu za ízení bude následující: - zam stnanci: Souhrnná pot eba:

3 osoba

- pr m rná denní pot eba - ro ní pot eba

40 l/osoba/den Qd = 0,12 m3/den Qr = 38 m3/rok

P i provozu p ekládací stanice bude dle pot eby u ívána voda k i t ní a protipra nému post iku zpevn ných ploch komunikací v areálu, p ípadn k zavla ování zelených ploch v dob sucha. K uvedeným ú el m bude u ívána voda ze stávajícího rozvodu na skládce. V rámci po árn bezpe nostního e ení areálu bude v rámci zám ru vybudována po ární nádr o objemu cca 18 m3. Zdrojem vody bude rovn stávající rozvod vody v areálu skládky. Pot eba u itkové vody ve fázi výstavby bude e ena stávajícím rozvodem vody v areálu skládky.

B.II.3. Surovinové a energetické zdroje Elektrická energie Pot eba elektrické energie bude pokryta odb rem z ve ejné distribu ní sít úprav areálového vedení.

stávající p ípojkou. Dojde k

Za provozu bude el. energie vyu ívána pro osv tlení haly, venkovní osv tlení, pro topné kabely hydrantu a vrat, k vytáp ní obytných kontejner , pro sanitární za ízení a pro mo né p ipojení lisovacího kontejneru. Celkový maximální okam itý p íkon pro soubor stavebních objekt p ekládací stanice se p edpokládá výhledov do cca 30 kW.

STRANA 17 z 73


Odhadovaná ro ní spot eba iní cca 33 500 kWh. Zemní plyn Zám r nevy aduje odb r zemního plynu. Tepelná energie Tepelná energie bude pot ebná pro vytáp ní obytných kontejner a sociálního zázemí obsluhy za ízení. Bude vyu ito elektrické energie, celkový pot ebný výkon je uva ován do 6 kW. Pohonné hmoty Pot eba pohonných hmot v rámci provozu p ekládací stanice iní 20 000 l nafty/rok. Bude v provozu jeden kolový naklada . Vstupní suroviny Provoz p ekládací stanice nevy aduje ádné zvlá tní vstupní suroviny. Hlavním vstupem jsou odpady, které jsou do asn shroma ovány v zásobníku p ekládací stanice a následn po p elo ení odvá eny ke kone nému vyu ití nebo odstran ní. Pot eba strategických zdroj p írodních surovin není uva ována.

B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Nároky na dopravní infrastrukturu jsou dány zejména po tem vozidel dopravní obsluhy. Zám r p edstavuje novou aktivitu v areálu skládky áblice, která v ak navá e na ukon ení skládkové innosti v prostoru stávající skládky áblice. Na základ statistiky p ijímaných odpad na skládku lze konstatovat, e dochází k trvalému poklesu jak v mno ství dová ených odpad , tak v po tu vozidel p ijí d jících do areálu skládky. Údaje za poslední 3 roky jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka: Po et vozidel zají d jících na skládku

Rok

Po et vozidel

Mno ství odpad

(NA/rok)

(t/rok)

2007

119 339

358 500

2008

84 406

269 320

2009

43 754

170 520

Podle aktuálního stavu bude kapacita skládky napln na nejdéle do konce roku 2011. V prosinci 2011 se p edpokládá ukon ení skládkování na stávajícím t lese skládky. Ke stejnému datu se plánuje zahájení provozu p ekládací stanice. Z uvedených údaj vyplývá, e cílová kapacita a dopravní nároky zám ru budou p ibli n polovi ní ve srovnání s rokem 2009, ve srovnání s rokem 2007 budou dosahovat cca 25% p vodních kapacit. Údaje o dopravních nárocích zám ru jsou následující: Dopravní obsluha:

dovoz odpad

24 700 vozidel/rok (85 voz/den) lehká nákladní vozidla s pr m rnou nosností 3,65 t

odvoz odpad

4 750 vozidel/rok (18 voz/den) nákladní soupravy s nosností 20 t

dopravní trasy:

hlavní vjezd do areálu, ul. áblická, ul. Cínovecká (silnice R8), komunika ní systém m sta Prahy

as dopravy:

denní doba pracovních dní

STRANA 18 z 73


Zam stnanci, ostatní: celkový po et vozidel: Výstavba:

cca 2 000 vozidel/rok (8 voz/den)

druh vozidel:

osobní

intenzita dopravy:

variabilní (cca jednotky vozidel za den)

druh vozidel:

p evá n nákladní

Dopravní trasa mezi navr enou p ekládací stanicí a skládkou Uhy je následující: od areálu spol. .A.S.A. (skládka áblice) severn po ulici áblická, nájezd na dálnici D8 na k i ovatce D8 a II/243, dále severn po D8 na exit 18 Nová Ves, jihozápadn na silnici I/16, východn na silnici II/616 ke skládce Uhy. Délka trasy je cca 30 km. Pr b h dopravní trasy je patrný z následujícího obrázku (podrobn ji viz p íloha . 1.7). Obrázek . 5: Pr b h dopravní trasy mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy (bez m ítka)

STRANA 19 z 73


B.III.

ÚDAJE O VÝSTUPECH (nap íklad mno ství a druh emisí do ovzdu í, mno ství odpadních vod a jejich zne i t ní, kategorizace a mno ství odpad , rizika havárií vzhledem k navr enému pou ití látek a technologií)

B.III.1. Ovzdu í Stávající stav provozu skládky z hlediska ochrany ovzdu í nebude zám rem dot en. Sou asn s uvedením p ekládací stanice do provozu bude ukon en provoz nejvýznamn j ích zdroj emisí na skládce (doprava a vykládka odpadu, jeho rozhrnování, hutn ní a následné p ekrývání inertním materiálem). Jímání skládkového plynu a jeho spalování v kogenera ní jednotce, které probíhá ji za sou asného stavu, bude probíhat i po ukon ení ukládání odpad a rekultivaci skládky po dobu vývinu plynu. Období výstavby V dob realizace stavby lze o ekávat emise zne i ujících látek z do asných plo ných a liniových zdroj . Bude se v ak jednat o b né zdroje zne i t ní ovzdu í, které p sobí p i jakékoli stavební innosti, nap . zemní práce, deponie sypkých materiál a manipulace s nimi, emise výfukových plyn ze stavebních mechanism a nákladních voz . V období výstavby bude do asným plo ným zdrojem zne i ování ovzdu í vlastní prostor staveni t , kde bude docházet ke vzniku sekundární pra nosti z pohybu stavebních mechanism a z nakládání se sypkými materiály. Tyto zdroje budou po asov omezenou dobu p sobit na své nejbli í okolí a p i d sledném dodr ování v ech opat ení ke sni ování pra nosti bude sekundární pra nost minimální. Mno ství emitovaných látek je t eba sni ovat dodr ováním opat ení uvedených v plánu organizace výstavby a technologickou kázní p i realizaci stavby. Bude nutné (zejména v dob suchého a v trného po así) provád t pravidelné i t ní vozovky na dopravní trase, aby se zamezilo í ení prachu do okolí a omezovat pra nost i v míst stavby (vhodnou manipulací se sypkými materiály, kropením, atd.). Opat ení ke sni ování emisí zne i ujících látek b hem výstavby jsou navr ena dále v textu oznámení. Plo ným zdrojem emisí bude rovn staveni ti.

provoz stavebních mechanism

a pohyb nákladních vozidel na

V pr b hu stavebních prací bude docházet k zásah m do terénu a dal ím stavebním pracím, p i kterých m e docházet k emisi pra ných ástic. Doba emise bude omezená, emitované mno ství bude zna n prom nné a bude závislé na aktuálních klimatických podmínkách. V pr b hu výstavby také dojde ke krátkodobému nár stu emisí produkovaných dopravou stavebních surovin a materiál . Liniovými zdroji zne i ování ovzdu í budou komunikace slou ící pro provoz nákladních automobil p i navá ení/vyvá ení stavebního materiálu. Projekt organizace výstavby bude zpracován v rámci dal ího stupn projektové p ípravy zám ru, a proto nelze na sou asné úrovni projektové p ípravy kvantifikovat mno ství emisí zne i ujících látek v pr b hu výstavby. Z hlediska vliv na ovzdu í se jako nejvýznamn j í fáze výstavby zpravidla uva uje období zemních prací. V této fázi je obvykle produkováno nejvy í mno ství emisí. V p ípad ástic PM10 zejména vlivem nakládání se zeminou, ale také zvý enými pohyby nákladních vozidel po odkryté plo e staveni t . Je tedy d le ité zejména b hem zemních prací d sledn dodr ovat opat ení ke sní ení pra nosti. Období provozu Bodové zdroje - v souvislosti s provozem hodnoceného zám ru není navr eno z ízení ádného nového bodového zdroje zne i ování ovzdu í. V sou asnosti je v areálu provozována kogenera ní jednotka vyu ívající skládkový plyn produkovaný na skládce. Zám r se na mno ství skládkového plynu ani na provozu kogenera ní jednotky neprojeví. Plo né zdroje - stávajícím plo ným zdrojem zne i ování ovzdu í je plocha skládky, na které se pohybují obslu né mechanismy (dva kompaktory, buldozer a traktor). Jejich provoz bude áste n ukon en s ukon ením skládkování, áste n bude pokra ovat po dobu rekultivace skládky.

STRANA 20 z 73


Pro výpo et emisí z pohybu obslu ných mechanism byly pou ity emisní faktory pro pou ití kapalných paliv v pístových spalovacích motorech (kg/t) podle p ílohy . 2 k vyhlá ce . 205/2009 Sb. Tabulka: Hmotnostní toky zne i

ujících látek z provozu obslu ných mechanism

Hmotnostní tok [g/s] Mechanismy na stávající skládce

Benzen

NOx

PM10

0,00977

0,8143

0,0163

Navrhovaný stav po realizaci p ekládací stanice budou plo ným zdrojem emisí zpevn né plochy kolem p ekládací stanice, slou ící pro pojezd svozových vozidel a nákladních souprav a pro odvoz napln ných kontejner . Pro ka dý plo ný zdroj byly na základ emisních faktor , podle intenzity dopravy a rychlosti vypo teny emise benzenu, NO2 a PM10. Vypo tené hodnoty emisí jsou uvedeny v následující tabulce. Pro výpo et emisí zne i ujících látek vyvolaných dopravou na plo ných zdrojích byl pou it výpo tový program MEFA 06. Tabulka: Emisní hodnoty plo ného zdroje

Zdroj emisí

P íjmový prostor

Výdejový prostor

Po et pr jezd NV/h

30

6

P edpokládaná rychlost [km/h] 10

10

Vzdálenost ujetá v prostoru stanice [m] 100

100

kodlivina

Hmotnostní tok [g/s]

Benzen

5,34*10-5

NOx

3,79*10-3

PM10

6,59*10-4

Benzen

1,07*10-5

NOx

7,59*10-4

PM10

1,32*10-4

Liniové zdroje - liniovým zdrojem emisí je a bude doprava po stávající komunikaci R8 (silnice Praha Kralupy nad Vltavou), po p íjezdové komunikaci ke skládce (silnice II/243) a vnit ní komunikaci v areálu skládky áblice. V rámci posouzení vliv zám ru byly posuzovány dva výpo tové stavy: stávající stav

p ísp vek ze stávajícího provozu skládky a navazující automobilové dopravy;

p edpokládaný stav - p ísp vek z provozu p ekládací stanice a navazující automobilové dopravy. Pro výpo et emisí z automobilové dopravy byly posuzované komunikace rozd leny na jednotlivé úseky. Pro ka dý úsek byly na základ emisních faktor , podle intenzity dopravy, rychlosti a podle sklonu vozovky vypo teny emise benzenu, NO2 a PM10. Hodnoty emisí, resp. hmotnostní toky zne i ujících látek, v jednotlivých posuzovaných úsecích dot ených komunikací, jsou uvedeny v p íloze tohoto oznámení . 3 Rozptylová studie. Pro výpo et emisí zne i ujících látek vyvolaných dopravou na komunikacích byl pou it výpo tový program MEFA 06. Zápach Obt ování okolí zápachem se neo ekává. Manipulace s odpady bude probíhat výhradn v uzav eném prostoru haly. Vjezdy budou opat eny gumovými záv sy tak, aby byl vnit ní prostor haly trvale odd len od prostoru venkovního. Pracovníci obsluhy budou vybaveni ochrannými prost edky.

STRANA 21 z 73


B.III.2. Odpadní vody (nap íklad p ehled zdroj odpadních vod, mno ství odpadních vod a místo vypou t ní, vypou t né zne i t ní, istící za ízení a jejich ú innost)

Pr sakové vody Zám r nebude produkovat ádné pr sakové vody ani nebude mít dopad na stávající produkci a nakládání s pr sakovými vodami na stávající skládce. Podlaha haly bude vodohospodá sky zabezpe ená pro nakládání s odpady. Srá kové vody Srá kové vody ze st echy haly budou odvád ny de ovými podokapními laby a svody do zeleného pásu podél zpevn né plochy, kde budou zasakovány. Odtok srá kových vod ze zpevn ných ploch bude e en spádováním zpevn ných ploch s následným zasakováním do okolních p ilehlých zelených ploch. Zpevn né plochy kolem p ekládací stanice nejsou ur eny pro odstavování i parkování vozidel, proto není o ekáváno ádné zne i ování srá kových vod z t chto ploch. Celkový rozsah zpevn ných ploch bude init 2 800 m2. Objem srá ek zachycených na nov vybudovaných zpevn ných plochách komunikací a provozních objekt v pr m rném klimatickém roce lze p iblí it pomocí vztahu: V=F×

×h

kde: V je pr m rný ro ní objem odtoku srá kových vod [m3 ] F je zastav ná plocha [m2] je odtokový koeficient 1 = 0,9 (zastav né plochy a komunikace s mo ností odtoku do kanalizace) h je pr m rná ro ní vý ka srá ek [m] - h = 0,52 m (dlouhodobý srá kový normál) Odtok z areálu stavby v ro ním pr m ru lze p iblí it podle vztahu: q = V/t kde: V je pr m rný ro ní objem odtoku srá kových vod [m3 ] t je jeden rok (31536000 s). V rámci p ekládací stanice bude mno ství srá kových init: V=F×

1

× h = 2 800 × 0,9 × 0,52 = 1 310 m3

q = V/t = 1 310 000/31536000 = 0,042 l.s-1 Srá kové odpadní vody ze st echy haly a zpevn ných ploch budou mít charakter b ných nezne i t ných srá kových vod. Odpadní vody spla kové Spla kové vody ze zázemí pro zam stnance budou odvád ny do bezodtoké umpy na vyvá ení. Zázemí bude vybaveno toaletou a umyvadlem. umpa bude situována pod podlahou haly nebo mimo halu v zeleném pásu p i jejím severozápadním rohu. Celková ro ní produkce spla kových vod ze sociálního za ízení p ekládací stanice bude odpovídat spot eb vody a je odhadována na 38 m3. Bezodtoká plastová umpa je navr ena o u itném objemu 10 m3. etnost vyvá ení se p edpokládá 4x za rok. Spla kové odpadní vody budou odvá eny na vhodnou OV.

STRANA 22 z 73


B.III.3. Odpady Produkce odpad p i výstavb bude odpovídat charakteru a rozsahu stavby. P jde o b né druhy odpad ze stavební innosti bez nadm rného mno ství nebezpe ných odpad . Z hlediska mno ství budou hlavním druhem odpadu zemina vyt ená v rámci zemních prací. Odpady vzniklé p i výstavb budou roz len ny na komodity recyklovatelné (vyu itelné) a nevyu itelné, které budou ulo eny na odpovídající skládku. Zat íd ní odpad bude provedeno v souladu s vyhlá kou . 381/2001 Sb. Tabulka: P edpokládané druhy odpad z výstavby

17 17 01 07 17 17 17 17

03 04 05 09

02 05 04 04

STAVEBNÍ A DEMOLI NÍ ODPADY (V ETN VYT ENÉ ZEMINY Z KONTAMINOVANÝCH MÍST) Sm si nebo odd lené frakce betonu, cihel, ta ek a keramických výrobk neuvedené pod íslem 17 01 06 Asfaltové sm si neuvedené pod íslem 17 03 01 elezo a ocel Zemina a kamení neuvedené pod íslem 17 05 03 Sm sné stavební a demoli ní odpady neuvedené pod ísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

P ehled odpad z období výstavby je následující: kód, název, kategorie:

17 00 - Stavební a demoli ní odpady 17 05 - Zemina, kamení a vyt ená hlu ina p evá n O, výjime n N

mno ství: nakládání:

cca 3 t odpadu kat. ostatní p edávání oprávn ným osobám (skládka, rekultivace).

Vlastní provoz p ekládací stanice nep edpokládá významn j í produkci odpad . Provoz p ekládací stanice bude pod kontrolou obsluhy, dle schváleného provozního ádu. Ve keré pot ebné údaje budou evidovány v provozním deníku: evidence druhu a mno ství p ijatých, ale i odvá ených materiál v etn zp sobu jejich kone né likvidace. Zdr ování odpadu na lokalit bude krátkodobé, odpady budou pr b n odvá eny ke zpracování, p íp. ke kone nému odstran ní. Provoz bude zdrojem malého mno ství odpad kategorie N. Jde nap íklad o odpady charakteru odpadních zá ivek, odpadních toner , vy azené elektroniky, odpad z provozní údr by mechanism apod. Mno ství nep esáhne n kolik desítek kg za rok. Tyto odpady budou p edávány odborné firm (p íslu ná st ediska vlastní spole nosti) a zne kod ovány v rámci platné legislativy. S ve kerým odpadem bude nakládáno ve smyslu zákona . 185/2001 Sb., o odpadech. Odpad bude t íd n, shroma ován a odstra ován podle jednotlivých druh a kategorií ve smyslu p íslu né legislativy.

B.III.4. Ostatní Hluk Provoz p ekládací stanice nebude p edstavovat významný zdroj hluku. V prostoru zám ru a jeho okolí (do vzdálenosti cca 300 metr ) se nevyskytují ádné hlukov chrán né prostory (nap . obytná zástavba). V rámci posuzovaného zám ru budou provozovány následující zdroje hluku: stacionární zdroje hluku - manipula ní technika (kolový naklada , drapákový manipulátor) a pohyb vozidel na ú elových komunikacích; dopravní hluk - dopravní hluk vyvolaný vozidly zaji ujícími dopravní obslu nost zám ru. Z hlediska sou asných zdroj hluku v areálu skládky dojde spole n s uvedením p ekládací stanice do provozu k podstatné redukci provozovaných zdroj hluku spojené s ukon ením ukládání odpad . Týká se to jak mechanism na aktivní plo e skládky (kompaktor, buldozer, traktor), tak dopravy spojené s navá ením odpad na skládku. Podrobn j í údaje o akustických parametrech uva ovaných zdroj hluku jsou uvedeny v p íloze . 4 tohoto oznámení (Hluková studie).

STRANA 23 z 73


Vibrace a zá ení Zdroje vibrací p i výstavb ani za provozu nejsou uva ovány. Zdroje ionizujícího a elektromagnetického zá ení nejsou uva ovány. Dal í fyzikální nebo biologické faktory nejsou uva ovány.

B.III.5. Dopl ující údaje Zám r nep edstavuje významné terénní úpravy ani zásahy do krajiny. Jedná se o výstavbu haly a související infrastruktury v areálu stávající skládky odpad . Výstavba ani provoz zám ru nep edstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stav s nep íznivými environmentálními d sledky. V objektech nebudou skladovány ádné chemické, výbu né nebo vysoce ho lavé látky. Zám r bude e en v souladu s platnými p edpisy v oblasti po ární ochrany. Zám r nespadá do re imu zákona . 59/2006 Sb., o prevenci záva ných havárií.

STRANA 24 z 73


ÁST C

(ÚDAJE O STAVU IVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ) C.I.

VÝ ET NEJZÁVA N J ÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOT ENÉHO ÚZEMÍ Navr ený zám r na realizaci a provozování p ekládací stanice odpad pro skládku Uhy je situovaný v návaznosti na stávající provozovanou skládku na katastrálním území áblice, které je sou ástí Hlavního m sta Prahy. Vlastní zám r je navr en v rámci stávajícího areálu skládky a nezasahuje mimo existující oplocení areálu skládky. Zám r je situován v oblasti p ím stské zástavby, p vodní charakter terénu je zatí en antropogenními prvky (pr myslová a komer ní zástavba, dopravní koridory). Dot ené území se nachází mezi m stskými ástmi p i severním okraji hlavního m sta Prahy. Je tvo eno plochou antropogenn ovlivn nou provozem skládky odpad (uvnit areálu skládky) a zem d lskou inností (vn areálu). Pozemek ur ený pro výstavbu le í na východním svahu místních elevací Na sk iván í a Na skalce. Úrove stávajícího terénu se pohybuje okolo 290 m n.m. Situace zájmového území je patrná z následujícího obrázku (podrobn ji viz p íloha . 1.2. oznámení). Obrázek . 6: Situace zájmového území (1:25 000)

STRANA 25 z 73


Území Prahy 8, do kterého nále í i místní ást áblice, je za azeno mezi oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í (dle sd lení . 8 M P R uve ejn ném ve v stníku ástka 6 z ervna 2009). Vlastním areálem neprotéká ádný vodní tok, území je suché a nenachází se v n m ádná vodní plocha, prameni t ani mok ad. Na zájmové území nezasahuje ádná z chrán ných oblastí p irozené akumulace vod (CHOPAV) podle platné legislativy. Území prov ovaného zám ru se nachází mimo ochranná pásma zdroj pitné vody. V ir ím okolí lokality se nenachází ochranné pásmo p írodního lé ivého zdroje, zdroje minerálních vod, p írodních lé ivých lázní a láze ských míst. V bezprost ední blízkosti nebyl zji t n ádný zdroj pro zásobování pitnou pop . u itkovou vodou. Z hlediska ochrany p írody a krajiny lze dot ené území charakterizovat následujícím zp sobem. V dot eném území se nenachází ádné zvlá t chrán né území, ani není dot ené území sou ástí ádného zvlá t chrán ného území. Dot ené území nele í v národním parku nebo chrán né krajinné oblasti, v dot eném území nejsou vyhlá eny ádné národní p írodní rezervace, p írodní rezervace, národní p írodní památky nebo p írodní památky. Dot ené území není sou ástí p írodního parku. Dot ené území není sou ástí lokalit soustavy Natura 2000. V dot eném území ani v jeho bezprost edním okolí není situován ádný významný krajinný prvek. Na území vlastního zám ru nezasahuje ádný z prvk územního systému ekologické stability. Podél polní cesty západn od areálu skládky je veden navr ený regionální biokoridor ÚSES. Plocha výstavby zám ru se nenachází v území archeologického zájmu. V dot eném území nebyly zji t ny extrémní pom ry, které by mohly mít vliv na proveditelnost navrhovaného zám ru.

C.II.

STRU NÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLO EK IVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ C.II.1. Obyvatelstvo a ve ejné zdraví Dot ené území se nachází mimo obytné území, nejbli í obytná zástavba se nachází severovýchodn , na okraji zástavby B ezin vsi (ul. Na Fabiánce, cca 500 m). Zástavba m stské ásti áblice je v i navr enému zám ru odclon na t lesem skládky, nejbli í zástavba se nachází ve vzdálenosti p es 1 km, okraj zahrádek cca 890 m. Celkový po et obyvatel m stské ásti Praha - áblice je 3 168; na území m stské ásti Praha - B ezin ves ije 720 obyvatel. Po et obyvatel dot ených navrhovaným zám rem bude minimální.

C.II.2. Ovzdu í a klima Kvalita ovzdu í Území Prahy 8 pat í mezi oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í (OZKO). D vodem je p ekro ení imisních limit pro NO2 a PM10; z plo ného hlediska jde v ak o malý podíl správního obvodu - zejména p jde o okolí významných silni ních komunikací. Tabulka: Vymezení oblastí se zhor enou kvalitou ovzdu í (v % území)

Stavební ú ad Ú ad m stské ásti Praha 8

PM10 (d IL)

NO2 (r IL)

Souhrn p ekro ení IL

29,1

3,6

29,1

STRANA 26 z 73


Základním obecným podkladem pro hodnocení sou asného imisního zatí ení ovzdu í jsou výsledky poza ového imisního m ení. Imisní situace p ímo v posuzované lokalit není trvale sledována. Nejbli í m ící stanice benzenu, NO2 a PM10 se nachází v Praze 8. Oxid dusi itý (NO2) Na území Hlavního m sta Prahy se monitoring oxidu dusi itého provádí na 22 m ících stanicích, nejbli í m ící stanicí je stanice . 779 Praha 8 Kobylisy ( HMÚ) - reprezentativnost: okrskové m ítko (0,5 a 4 km), klasifikace stanice: poza ová, p edm stská, obytná, nadmo ská vý ka: 269 m, datum vzniku: 6.6.1991 vyu ití p i operativním ízení a regulaci (SVRS). Tabulka: Imisní charakteristiky NO2

2008, stanice . 779

Hodinové hodnoty Stanice .

779

Max.

19 MV

VoL

50% Kv

Max.

Datum

Datum

VoM

98% Kv

Datum

Jednotka

µg/m3

Denní hodnoty

111,3

89,7

0

21,1

83,7

11.2.

23.4.

0

70,6

11.2.

95% Kv

47,3

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

23,7

31,3

24,1

20,1

29,0

26,1

11,94

355

52,7

91

89

91

84

23,6

1,58

3

Porovnáním s platnými limity lze konstatovat, e na m ící stanici . 779 Praha 8 Kobylisy, která je od posuzované lokality vzdálená cca 3,7 km, nedochází k p ekra ování hodnot imisních limit NO2. Tuhé látky (PM10 ) Na území Hlavního m sta Prahy se monitoring PM10 provádí na 21 m ících stanicích, nejbli í m ící stanicí je stanice . 779 Praha 8 Kobylisy (charakteristika stanice viz. p edchozí text). Tabulka: Imisní charakteristiky PM10

2008, stanice . 779

Hodinové hodnoty Stanice .

779

Jednotka

µg/m3

Denní hodnoty

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

36MV

VoL

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

Datum

VoM

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

181,0

42,0

17,0

81,0

29,5

5

18,6

21,8

21,4

16,9

20,6

20,3

9,91

348

28.12.

109,0

55,0

11.2.

14.10.

5

43,7

91

90

83

84

18,4

1,54

8

Porovnáním s platnými limity lze konstatovat, e na m ící stanici . 779 Praha 8 Kobylisy, která je od posuzované lokality vzdálená cca 3,7 km, dochází k p ekra ování hodnot denního imisního limitu PM10, denní imisní limit byl p ekro en 5x, imisní limit p ipou tí p ekro ení hodnoty 50 g/m3 35x za rok. Hodnota ro ního imisního limitu PM10 nebyla na dané m ící stanici p ekro ena. Benzen Na území Hlavního m sta Prahy se monitoring benzenu provádí pouze na 4 m ících stanicích, nejbli í m ící stanicí je stanice . 1459 Praha 5 Smíchov ( HMÚ) - reprezentativnost: okrskové m ítko (0,5 a 4 km), klasifikace stanice: dopravní, m stská, obytná, obchodní, nadmo ská vý ka: 216 m, datum vzniku: 20.12.1999 vyu ití p i operativním ízení a regulaci (SVRS).

STRANA 27 z 73

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY OZNÁMENÍ ZÁM RU Tabulka: Imisní charakteristiky benzenu

Stanice .

Hodinové hodnoty

Denní hodnoty

Max.

95% Kv

50% Kv

Max.

95% Kv

Datum

99,9% Kv

98% Kv

Datum

18,3

4,1

1,1

6,9

11.10.

9,2

5,2

9.12.

Jednotka

µg/m3

1459

2008, stanice . 1459

3,7

tvrtletní hodnoty

Ro ní hodnoty

50% Kv

X1q

X2q

X3q

X4q

X

S

N

98% Kv

C1q

C2q

C3q

C4q

XG

SG

dv

1,2

1,8

0,9

2,2

1,5

1,08

322

4,3

88

81

84

1,1

2,23

13

69

Porovnáním s platnými limity lze konstatovat, e na m ící stanici . 1459 není p ekro ena hodnota ro ního imisního limitu pro benzen. Pro zhodnocení poza ových imisních koncentrací oxidu dusi itého, PM10 a benzenu lze pou ít rovn údaje p evzaté od spole nosti ATEM (Ateliér ekologických model , s. r. o., U Michelského lesa 366, 140 00 Praha 4), které zpracovateli rozptylové studie poskytl Magistrát hl. m. Prahy - Útvar rozvoje hlavního m sta Prahy. Hodnoty imisních koncentrací jsou vzta eny k roku 2008. V uva ované lokalit se nachází n kolik výpo tových bod (viz p íloha . 3 Rozptylová studie). Posuzovanou lokalitu nejlépe vystihují výpo tové body 10826, 10827, 10828, 10939, 11494, 11495, které jsou umíst ny v blízkosti uva ovaných výpo tových bod mimo sí - hodnoty stávajících imisních koncentrací oxidu dusi itého, PM10 a benzenu v t chto výpo tových bodech jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka: Poza ové imisní koncentrace (ATEM, rok 2008)

BOD

N2 _ IHR

N2 _ IHK

BZ _ IHR

BZ _ IHK

PM _ IHR

PM _ IHD

g/m 3]

g/m3]

g/m3]

g/m3]

g/m3]

g/m3]

PM_VOL

10826

17,038

79,515

0,372

3,047

24,128

212,52

25,8

10827

19,059

153,513

0,414

3,431

26,149

273,62

30,3

10828

24,705

184,019

0,482

3,617

30,170

313,94

39,2

10939

27,896

194,598

0,455

3,717

31,950

318,52

43,1

11494

35,298

213,138

0,495

2,615

43,339

332,29

68,2

11495

32,296

235,480

0,500

3,576

35,834

323,19

51,7

Vysv tlivky: BOD

identifika ní íslo bodu;

N2_IHR

ro ní pr m rná koncentrace NO2

N2_IHK

maximální hodinová koncentrace NO2

BZ_IHR

ro ní pr m rná koncentrace benzenu

BZ_IHK

maximální hodinová koncentrace benzenu

PM_IHR

ro ní pr m rná koncentrace PM10

PM_IHD

maximální denní koncentrace PM 10

PM_VOL

po et p ekro ení denního imisního limitu PM10 (50 g/m 3) za rok

Z výsledk rozptylové studie spole nosti ATEM pro rok 2008 je z ejmé, e v posuzované lokalit dochází k p ekra ování hodinového imisního limitu NO2 a denního imisního limitu PM10. Klimatické faktory Podle klimatické klasifikace nále í dot ená lokalita do teplé klimatické oblasti T2. Pro oblast T2 je charakteristické dlouhé, teplé, suché léto, p echodné období velmi krátké s teplým a mírn teplým jarem i podzimem, krátkou, mírn teplou, suchou a velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sn hové pokrývky. Podrobn j í charakteristiky této klimatické oblasti jsou uvedeny v následující tabulce.

STRANA 28 z 73

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY OZNÁMENÍ ZÁM RU Tabulka: Klimatické charakteristiky oblasti MT7 (Quitt, 1971)

Charakteristiky

Klimatická oblast T2

Po et letních dn

50 - 60

Po et dn s pr m rnou teplotou >10°C

160 - 170

Po et mrazových dn

100 - 110

Po et ledových dn

30 - 40

Pr m rná teplota v lednu v °C

-2 a -3

Pr m rná teplota v ervenci v °C

18 - 19

Pr m rná teplota v dubnu v °C

8-9

Pr m rná teplota v íjnu v °C

7-9

Pr m rný po et dn se srá kami > 1 mm

90 - 100

Srá kový úhrn ve vegeta ním období v mm

350 - 400

Srá kový úhrn v zimním období v mm

200 - 300

Po et dn se sn hovou p ikrývkou

40 - 50

Po et dn zamra ených

120 - 140

Po et dn jasných

40 - 50

Meteorologické podmínky Meteorologickou situaci popisuje v trná r ice, která udává etnost sm r v tr ve vý ce 10 m nad terénem pro p t t íd stability p ízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a t i t ídy rychlosti v tru (1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Zobrazení v trné r ice pro danou lokalitu je patrné z následujícího obrázku. Obrázek . 7: Grafické zobrazení v trné r

ice Praha

Z této v trné r ice vyplývá, e nejv t í etnost výskytu má jihozápadní vítr s 21,00%. etnost výskytu bezv t í je 2,11%. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s se vyskytuje v 31,31% p ípad , vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s lze o ekávat v 62,67% a rychlost v tru nad 7,5 m/s se vyskytuje v 6,02% p ípad . I. a II. t ída stability po así v p ízemní vrstv atmosféry, tzn. patné rozptylové podmínky se vyskytují ve 14,8 % p ípad .

STRANA 29 z 73


C.II.3. Voda Povrchové vody Zájmové území pat í do lokálního povodí Labe 1-05-04 Labe od Jizery po Vltavu , díl ího povodí 1-05-04-23 T eboradický potok . Na následujícím obrázku je patrná hydrologická situace zájmového území zám ru (viz p íloha . 1.5.). Obrázek . 8: Hydrologická situace vý ez ze základní vodohospodá ské mapy R 1 : 50 000

eka Labe pramení na Labské louce v Krkono ích ve vý ce 1 384 m n.m. a ústí do Severního mo e u m sta Cuxhaven v N mecku ve vý ce 0 m n.m. po 1 154 km toku. Území eské republiky opou tí eka v H ensku v nadmo ské vý ce 155 m n.m. Plocha povodí Labe iní 144 055 km2, z toho na území eské republiky 51 394 km2, délka toku na území eské republiky iní 358 km. Pr m rný dlouhodobý pr tok u H enska iní 308 m3.s-1. Labe je v celé své délce významným vodním tokem ve smyslu vyhlá ky MZ R . 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zp sob provád ní inností souvisejících se správou vodních tok . Správcem toku je Povodí Labe s.p. Labe protéká ve sm ru JV-SZ zhruba 12,5 km sv. od lokality zám ru. T eboradický potok pramení zhruba 1,25 km SV od lokality zám ru p i jihozápadním okraji B ezin vsi a po cca 5,5 km se vlévá do Mratínského potoka v Mírovicích. Mratínský potok se v Kostelci nad Labem vlévá jako levostranný p ítok do Mlýnského potoka, který následn ústí do Labe. Délka toku Mratínského potoka iní 15,1 km, pr m rný pr tok u ústí 0,11 m3. Mratínský potok je významným vodním tokem ve smyslu vyhlá ky MZ R . 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních tok a zp sob provád ní inností souvisejících se správou vodních tok . Povrchové vody na území provozu - p ekládací stanice se bude nacházet v severozápadní ásti areálu stávající skládky Praha áblice. Na území zám ru se nenacházejí ádní p irozené vodní toky nebo akumulace povrchových vod.

STRANA 30 z 73


Podzemní vody Zám r se nachází na území hydrogeologického rajónu . 4510 K ída severn od Prahy v jeho okrajové ásti. Podzemní voda hlub ího ob hu je v rajónu vázána na bazální kolektor k ídového souvrství. Jedná se o glaukonitické pískovce cenomanského stá í s puklinovou, p ípadn pr linov -puklinovou propustností. Vody kolektoru jsou p evá n Ca - Mg - HCO3 typu s celkovou mineralizací 400 - 800 mg.l-1. V okolí budoucího zám ru jsou vy len ny následující t i kolektory (J. Pa ek, J. kopek a Z. Hrkal, 2000). První m lký kolektor podzemních vod je jen lokálního rozsahu a je tvo en kvartérními sedimenty a svrchní zónou zv tralin turónských slínovc . Tento kolektor je charakterizován pr linovou porozitou, mocností mezi 5 a 7 metry a velmi malými hodnotami propustnosti. Zvodn ní nemá souvislý charakter a je vázáno na prostor s lokáln p ízniv j ím petrografickým charakterem. Filtra ní parametry v ak z stávají na velmi nízkých hodnotách, co dokládají údaje z erpacích zkou ek z jednotlivých etap pr zkum . Relativn nejpropustn j í ást této zvodn zastihl vrt HD-13, kde byl kf 2×10-5 a 6×10-6 m/s. Na ostatních vrtech které zastihly podzemní vodu byl kf výrazn ni í 10-8 m/s. Sm r proud ní podzemní vody v tomto kolektoru je obecn k JV, k místní vodote i. Druhý kolektor je tvo en puklinovým prost edím turónských slínovc a prachovc . Je to prost edí s velmi omezenou propustností, která je vázaná výhradn jen na oblasti s intenzivn j ím rozpukáním. Pokud mají turonské slínovce kompaktní charakter, jedná se o prostor s vynikajícími izola ními vlastnostmi, co dokládá astá absence jakéhokoliv zvodn ní. Av ak ani nara ení hladiny podzemní vody neznamená výskyt propustn j í oblasti. Nap . vrt HD-15 sice zastihl v hloubce 21 m pod terénem hladinu podzemní vody, erpací zkou ku v ak nebylo mo né realizovat kv li absenci m itelného p ítoku do vrtu. Ze stoupací zkou ky byl kf na tomto vrtu orienta n stanoven 5×10-8 m/s. Podle výsledk rozbor vod se domníváme, e tento kolektor m e být na lokalit propojen s prvním kolektorem. I v tomto p ípad je sm r proud ní podzemní vody k JV, co je v souladu s generelním sm rem proud ní první zvodn k východu a dále pak k SV. T etí kolektor je tvo en bazální k ídovou vrstvou cenomanu. Toto souvrství bylo testováno vrtem HD-2 na východním okraji skládky. Výsledky prokázaly obdobný charakter zvodn jako u p edchozích vrstev. Velmi nízké kolektorské vlastnosti (transmisivita ze stoupací zkou ky na vrtu HD-2 byla na úrovni 8×10-6 m2 /s) jsou umocn ny malou mocností a pro ob h podzemní vody velmi nevhodnou litologií. Údaje o cenomanském kolektoru v západní ásti skládky ji nejsou k dispozici s ohledem na nar stající mocnost turónských vrstev. Vzhledem k tomu, e se zájmové území nachází na bezprost edním okraji eské k ídové pánve, lze p edpokládat, e sm rem k západu bude mocnost cenomanského kolektoru dále klesat, p ípadn toto souvrství zcela vyklíní. Obrázek . 9: Vý ez z hydrogeologické mapy R (1 : 50 000)

STRANA 31 z 73


Podmínky pro akumulaci a ob h podzemních vod m lkého horizontu jsou na lokalit zám ru málo p íznivé. Zám r je lokalizován ve vy ích partiích terénu, v oblasti hlavního rozvodí Labe a Vltavy a v blízkosti rozvodnice místních tok (Mratínský a T eboradický potok). Kvartérní sedimenty jsou budovány p evá n málo propustnými spra ovými hlínami, eluviální zóna je tvo ena jílovitými a slínitými horninami. Samotný prostor pro p ekládací stanici je z hydrogeologického hlediska vhodný, filtra ní parametry podlo í zde klesají na tak nízkou úrove , e m eme spí e hovo it o izolátoru. Sv d í o tom výsledky HG a IG pr zkumu z roku 2000. Kvartérní pokryv má mocnost 5 7 m, p evládají spra e, spra ové hlíny a jílovité hlíny s velmi nízkou pórovitou propustností a dobrou sorp ní schopností. Dále, s ohledem na sva itou morfologii terénu, p evládá povrchový odtok p ed vsakem a k relativn vy í infiltraci do tohoto kolektoru dochází a v ni ích polohách v prostoru stávající skládky. Proto nebyla v naprosté v t in vrt zji t na první m lká zvode . Dle laboratorn stanoveného sou initele filtrace na vrtu JV-3 (hlína v hloubce 4,5 m) byl kf = 2,2×10-9 m/s. Turónský k ídový kolektor, zastoupený slínovci a prachovci, nabývá ve srovnání se stávající skládkou na mocnosti p es 25 m. Ob h podzemní vody je zde vázán pouze na pukliny a tektonicky poru ené zóny. Slínovce a prachovce jsou v zájmovém prostoru kompaktn j í. Ve svrchních partiích zv trávají do jíl a sm rem do hloubky p echázejí v neporu enou horninu. Proto ani v hloubce 23 m pod povrchem nebyla zasti ena hladina podzemní vody. Lze tedy konstatovat, e spodnoturonské souvrství je v prostoru navrhované p ekládací stanice hydrogeologickým izolátorem. To dokumentují i vzorky slín , na kterých byly stanoveny sou initelé filtrace kf = 2,4×10-10 a 1,6×10-11 m/s. Zám r je situován v severozápadní ásti areálu skládky S-OO áblice. Skládka áblice je ve vlastnictví spole nosti .A.S.A., spol. s r. o., která ji provozuje od zá í 1993. Dle zákona . 185/2001 Sb. o odpadech je za azena do skupiny S-OO (ostatní odpad v etn stavebních sutí a zeminy) a v souladu s územním plánem m sta Prahy slou í p edev ím k ukládání odpadu hlavního m sta. Vliv skládky na kvalitu podzemní a povrchové vody je pravideln monitorován prost ednictvím systému referen ních a indika ních vrt a jímky povrchové vody, kumulující srá kovou vodu z povrchových splach ze zpevn ných ploch, tj. mimo kontakt s ukládaným odpadem. Rozsah a etnost monitoringu jsou dány Rozhodnutím Magistrátu hlavního m sta Prahy ze dne 5. 4. 2006 pod . j. S-MHMP-274880/2005/OOP-II1239/R-482/2006/Ha. Monitorovací sí podzemní vody tvo í v sou asné dob 12 hydrogeologických vrt (viz obrázek . 10). Jakost vody z k ídové zvodn je periodicky sledována prost ednictvím objekt HD-1, HD-2, HD-3, HD-13, HD-14, HD-15, PV-1 a PV-3, jakost vody v kvartéru prost ednictvím objekt HD-5, HD-6, HD-7 a HD-16. Obrázek . 10: Situace monitorovacích objekt

Vrty HD-1 a HD-3 a HD-5 a HD-7 jsou na základ své situace objekty indika ní. Nachází se pod skládkou dle p edpokládaného generelního sm ru proud ní podzemní vody. Spole n s vrty HD-13 a HD-14 situovanými po stranách skládky se vyu ívají pro sledování jejího potenciálního vlivu na okolní hydrogeologický systém a slo ky ivotního prost edí.

STRANA 32 z 73


Ostatní monitorované objekty, tj. HD-15, HD-16, PV-1 a PV-3 jsou lokalizovány nad skládkou dle p edpokládaného sm ru proud ní podzemní vody. Existencí p edm tné deponie nemohou být ovlivn ny a plní funkci referen ní. Slou í pro monitorování poza ových hodnot vybraných parametr . Povrchová voda je na lokalit monitorována prost ednictvím akumula ní jímky JPoV. Tato voda vzniká v areálu skládky splachy srá kové vody ze zpevn ných ploch a nep ichází do kontaktu s ukládaným odpadem (s výjimkou zne i t ní pojezdových ploch). Aby mohlo být definováno chemické slo ení potenciálního zdroje kontaminace na lokalit , je sledována i kvalita pr sakové vody z jímky JPrV. Geneticky se jedná o srá kovou vodu, prosakující t lesem skládky, obohacenou díky interakci s ukládaným odpadem charakteristickými látkami. Tato voda má v porovnání s prostými nezne i t nými p írodními vodami odli ný chemismus a specifické vlastnosti. Pro hodnocení potenciálního vlivu skládky na podzemní vodu mají zásadní význam indika ní vrty HD-1, HD-2, HD-3, HD-5, HD-6 a HD-7 situované pod skládkou dle sm ru proud ní podzemní vody. Tyto vrty by s velkou pravd podobností indikovaly p ípadné zne i t ní podzemních vod. Men í význam mají vrty HD-13 a HD-14 situované na bocích skládky. Tyto vrty by pravd podobn indikovaly okrajovou zónu kontaminace. Na základ výsledk monitoringu z let 2004 - 2009 lze p edpokládat, e ke kontaminaci podzemní vody v podlo í skládky s velkou pravd podobností nedochází, posuzovaná skládka okolní podzemní a povrchové vody ovliv uje pouze z hlediska chlorid , výjime n tenzid a NEL. Zvý ené obsahy chlorid ( asto provázené i zvý enými obsahy Na) jsou pro podzemní vody v k ídových usazeninách cenomanského stá í mo ského p vodu typické a nemusí mít nic spole ného s antropogenním zne i t ním (v turonských sedimentech mohou být i zvý ené obsahy síran ). Ostatní sledované látky, a u organického i anorganického charakteru, se v pr b hu hodnoceného období (2004 2009) vesm s vyskytovaly ve velmi nízkých hodnotách, pop ípad pod mezí detekce analytických metod. Z látek, jednozna n indikujících antropogenní vliv, byly zji ovány zvý ené koncentrace tenzid , velmi ojedin le i ropných látek, stanovovaných jako NEL. Bór se vyskytoval pouze ojedin le v koncentracích, které p evy ovaly limitní hodnotu v podstat v rozmezí povolené chyby laboratorního stanovení. U ostatních látek, které byly zji t ny ve zvý ených koncentracích, je jejich antropogenní p vod nejednozna ný. Z výsledk chemických analýz je z ejmé antropogenní ovlivn ní kvality podzemní vody a to jak u referen ních tak u indika ních vrt a to v obou zvodních (v kvartérní i k ídové). P ítomnost ne ádoucích slo ek není nijak masivní a zdraví ohro ující, nicmén indikuje mo nost pr niku závadných látek do k ídové zvodn . Nelze vylou it, e ke kontaminaci k ídové zvodn do lo propojením kvartérního kolektoru s k ídovým kolektorem p i hloubení monitorovacích vrt . Z mapy hydroizohyps (obr. 11) vypracované na základ m ení úrovní hladin podzemní vody z hydrogeologických vrt nacházejících se na p edm tné lokalit vyplývá, e generelní sm r proud ní podzemní vody je jihovýchodním sm rem. Z toho vyplývá, e podzemní voda v obci áblice (obec áblice se nachází ji n od p edm tné skládky), by m la být mimo potenciální vliv skládky. Obrázek . 11: Hydroizohypsy ze dne 24.6.2009

STRANA 33 z 73


Podzemní vody v okolí skládky vykazují prvky n které antropogenní zát e, které jsou ale regionálního charakteru bez souvislosti s provozem stávající skládky. Jedná se o zvý ené obsahy chlorid a lokáln NEL (Pa ek, 2000). Zátopová území Území zám ru se nachází mimo zátopová území vodních tok . Vodní zdroje Území zám ru se nachází mimo ochranná pásma vodních zdroj .

C.II.4. P da a horninové prost edí P da Zám rem jsou dot eny pozemky zem d lského p dního fondu (trvalý zábor). Pozemky ur ené k pln ní funkcí lesa (PUPFL) zám rem dot eny nejsou. Dot ené pozemky je podle katastru nemovitostí vedeny jako zem d lská p da. Parcela . 1608/3 je v sou asné dob v celé své vým e sou ástí zem d lského p dního fondu (ZPF), bonitovaná p dn ekologická jednotka (BPEJ) 2.01.00, 2.01.10. Parcela 1608/64 nemá BPEJ stanoveno. Dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a p dy Ministerstva ivotního prost edí eské republiky ze dne 1.10.1996 .j. OOLP/1067/96 k odnímání p dy ze zem d lského p dního fondu jsou tyto p dy za azena do I. a II. t ídy ochrany. Parcely

Kód BPEJ

1608/3

2.01.00 2.01.10

T ída ochrany I. t ída ochrany ZPF II. t ída ochrany ZPF

HPJ 01 - ernozem na spra i, st edn t ké, s p evá n p íznivým vodním re imem. Pozn.: Do I. t ídy ochrany zem d lské p dy jsou za azeny bonitn nejcenn j í p dy, které je mo no odejmout ze ZPF pouze výjime n , a to p evá n na zám ry související s obnovou ekologické stability krajiny, p ípadn pro liniové stavby zásadního významu. Do II. t ídy ochrany zem d lské p dy pat í p dy, které mají v rámci klimatických region nadpr m rnou produk ní schopnost. Jde o p dy vysoce chrán né a podmíne n odnímatelné.

Z p edchozích pr zkum vyplývá, e zájmové území není jako celek kontaminováno nad úrove obvyklou pro zem d lsky vyu ívané plochy na okraji Prahy. Z uvedeného d vodu, a proto e se dot ené pozemky nacházejí uvnit areálu skládky, není problematika kontaminace p d podrobn ji e ena. Geomorfologické pom ry, charakter terénu Podle geomorfologického morfologickým jednotkám: -

len ní

eské republiky (Demek 1984) nále í území stavby následujícím

provincie eská vyso ina soustava Poberounská podsoustava Brdská celek Pra ská plo ina podcelek Kladenská tabule okrsek Zdibská tabule

Celek Pra ská plo ina tvo í východní ást Poberounské soustavy. Kladenská tabule je severozápadní ástí Pra ské plo iny, která v oblasti hrani í se soustavou eská tabule. Jedná se o lenitou pahorkatinu s p evá n erozn denuda ním charakterem reliéfu. St ední vý ka na území podcelku iní 310,1 m n.m., st ední sklon 2°54'. V oblasti zám ru se vyskytují význa né akumula ní tvary í ních teras a spra ových náv jí.

STRANA 34 z 73


Zám r je lokalizován v oblasti p ím stské zástavby s výraznými antropogenními prvky. Výrazným antropogenním tvarem v charakteru terénu zájmového území a jeho okolí je h bet rekultivované ásti stávající skládky a navazující aktivní sekce o délce 850 m a p evý ení a 30 m oproti p vodnímu terénu v korun skládky. Pozemek hodnocené etapy roz í ení úlo i t navazuje na stávající t leso na západ . Pozemek ur ený pro výstavbu le í na východním svahu místních elevací Na sk iván í a Na skalce Úrove stávajícího terénu se pohybuje okolo 290 m n.m. Geologické pom ry Geologicky nále í území eské k ídové pánvi. Zájmové území nále í lu ické oblasti pra ské (vltavskoberounské). K ídové sedimenty jsou v oblasti ulo eny na proterozoických horninách Barrandienu, které jsou reprezentovány drobami, prachovci a b idlicemi s polohami buli ník kralupsko - zbraslavského souvrství. Sled hornin, vyskytujících se na lokalit , je následující: Celé území je p evá n zakryto spra emi a spra ovými hlínami, v ose skládky o mocnosti 2-3 m, sm rem k S dosahují mocnosti 3-5 m, na JZ i p es 6 m. Pouze na SZ okraji skládky zasahuje do zájmového území okraj nejvy í vltavské terasy tzv. zdibský stupe , reprezentovaný zde mírn zahlin nými pís itými t rky o mocnosti do 5 m, který sm rem k JV rychle vykli uje. Pís itohlinité sedimenty terasy byly nepravideln rozplaveny mimo terasu po svazích, kde jsou promíchány s hlinitými a jílovitými zv tralinami p edkvartérního podkladu. Pod spra emi v zakrytých depresních oblastech se vyskytují pís itohlinité ulo eniny o mocnosti 1,5 a 2,5 m, pova ované za fluviodeluviální splachové sedimenty ob asných de ových p íval . P edkvartérní podklad je tvo en horizontáln ulo enými sedimenty svrchní a spodní k ídy, které nasedají na b lohorskému souvrství. horniny proterozoika. Litologicky pat í horniny svrchní k ídy spodnímu turonu Jedná se o monotónní souvrství slínovc , prachovitých slínovc a prachovc , sv tle edé, slab nazelenalé, n kdy i b lav edé barvy. Obecn jsou slínovce v podlo í spra í zv tralé a mají charakter jílu a slínu pevné konzistence. S hloubkou ubývá vliv zv trání a slínovce p echázejí do prachovc s tvrdou konzistencí s kostkovitým rozpadem. Celková mocnost slínovc stoupá od východu na západ, od cca 3 a 5 m (HD-2 a HD-3) a po více ne 20 m (vrt HD-4). Výraznou litologickou hranici mezi horninami svrchní a spodní k ídy tvo í polohy glaukonitických pískovc s charakteristickými zelenými, n kdy hn dozelenými polohami. P i bázi k ídy jsou vyvinuty místy jíly a jílovce s uhelnou p ím sí. Jejich mocnost je v ak malá, p i východním okraji skládky cca 3 m. Toto souvrství spodní k ídy je litologicky azeno k cenomanu. V podlo í k ídy se nacházejí kaolinicky zv tralé (na pestré jíly) b idlice proterozoika. B hem in enýrsko geologického a hydrogeologického pr zkumu (Pa ek, 2000) byly sedimenty k ídy na území zám ru a v jeho okolí ov eny v emi pr zkumnými vrty. Povrch k ídy byl zasti en v hloubkách od 1,8 m (JV 8) do 7,6 m (JV 3) na úrovni 278,73 m n.m. (JV 4) a 291,8 m n.m. (JV 1). K ídové sedimenty jsou na území zastoupeny slínovci a prachovci, sv tle edé barvy místy nazelenalé. Svrchní vrstvy k ídy jsou rozv tralé na slínovité a jílovité eluvium. Vrty PJV 1 a PJV 2, které byly ukon eny v hloubkách 23 m resp. 20,7 m, bylo prokázáno monotónní souvrství spodnoturonských slínovc , prachovitých slínovc a prachovc . P edturonský podklad, který je na území tvo en cenomanskými glaukonitickými pískovci nebyl t mito vrty a na úrove 263,36 m n.m. (PJV 1) zasti en. Mocnost kvartéru kolísá na území zám ru a jeho okolí mezi 1,8 m a 7,6 m. Kvartér je budován p evá n vápnitými prachovitými hlínami (spra e). V jejich podlo í byly vrty p i západním a severním okraji lokality pr zkumu zji t ny zbytky nejvy í terasy Vltavy - Zdibský stupe (Pa ek 2000). Fluviální sedimenty terasy jsou tvo eny pís itými t rky, místy zahlin nými, s hrub zrnitou pís itou frakcí. Souvrství í ních sediment bylo zji t no v mocnosti max. 4 m ve vrtu JV 11, který byl vyhlouben p i SZ okraji území zám ru. Situace pr zkumných vrt a geologické profily vrt jsou dolo eny v p ílohové ásti dokumentace (p íloha 1.6. Situace a profily archivních vrt ). Nerostné zdroje Stavba se nachází mimo území lo isek nerostných surovin a jejich ochranných pásem.

STRANA 35 z 73


Stabilita území, seismicita Zám r se nachází v areálu skládky odpad , na území zám ru nehrozí riziko sesuv . V ir ím okolí zám ru je Geofondem R registrováno n kolik potenciálních nebo aktivních sesuvných území. Území není poddolováno. Podle SN 73 036 "Seismická zatí ení staveb" nále í zájmové území do seismicky klidné oblasti s rizikem zát e do 6° M.C.S.

C.II.5. Fauna a flóra, ekosystémy, krajinný ráz Biogeografická charakteristika území Podle Biogeografického len ní R (Culek, 1996) nále í území k.ú. áblice do biogeografického regionu 1.5 eskobrodského. Zájmové území pat í do provincie st edoevropských listnatých les , podprovincie hercynské. P eva uje slab teplomilná biota 2. bukovo-dubového vegeta ního stupn , s podpr m rnou diverzitou. Fytogeograficky nále í do oblasti eského termofytika, nachází se p i hranici fytogeografického okresu Dolní Povltaví a St edo eské tabule, podokresu B lohorské tabule. P írodní prost edí ir ího zájmového území je mo no v t inov pokládat za urbanizovanou krajinu p ím stského charakteru s velkými celky orné p dy. Pro celé území je typická velmi nízká lesnatost. Fauna a flóra V prostoru navr ené p ekládací stanice nejsou ádné biotopy, které by byly stanovi t m zvlá t chrán ných druh fauny a flóry. Biologický pr zkum by provád n v rámci p ípravy II. etapy výstavby skládky a jejího jejího roz í ení, který zahrnoval i prostor v SZ rohu skládky, na kterém je navr ena p ekládací stanice. V zájmovém území se nenachází prakticky ádné p írodní lokality. D eviny (ke e a stromy) se nacházejí jednak uvnit areálu skládky v pásu podél oplocení a jednak jako výsadba podél nezpevn né polní cesty vedoucí kolem západního okraje areálu skládky. Zám r bude realizován áste n na zem d lských plochách (orná p da), áste n na plo e zeleného pásu, který je nov navr en nové e ení s p emíst ním ásti d evin. Vzhledem k tomu, e území skládky a okolí je dlouhodob pozm ováno a ú elov vyu íváno, není na dot ených plochách ani v jejich okolí p edpokládán výskyt zvlá t chrán ných i jinak významných druh rostlin. Zoologická charakteristika Lokalita se nachází v rovinaté zem d lsky vyu ívané krajin na severním okraji velké sídelní aglomerace. Charakteristická je zna ná uniformita krajinných prvk a malá vertikální lenitost. Slo ení spole enstev je velmi chudé a odpovídá silnému tlaku na vyu ívání v minulosti i sou asnosti. V rámci p edchozích pr zkum byla zji t na ada pták , u nich jde p evá n o b né druhy, které se vyskytují v ir ím okolí zájmových ploch. V t inou se jedná o p elety nad zájmovém území p i hledání potravy. U n kterých druh bylo zji t no hnízd ní na plo e skládky. V rámci p edchozích pr zkum chrán ných druh ivo ich :

byla na lokalit

(území skládky) zji t na p ítomnost následujících zvlá t

Vla tovka obecná Krahujec obecný B lo it edý ( Kavka obecná Koroptev polní uhýk obecný Ropucha obecná meláci spp.

STRANA 36 z 73


Otakárek ovocný Zlatohlávek Je t rka obecná ádný ze zji t ných zvlá t chrán ných druh ivo ich nebude realizací zám ru dot en. Jejich p ítomnost není vázána p ímo na zelený pás uvnit oplocení, vyskytují se na p eletu, tahu nebo p i hledání potravy v ir ím okolí. Územní systém ekologické stability, VKP, ZCHÚ, Natura 2000 Na vlastním e eném území zám ru nejsou vymezeny ádné prvky územního systému ekologické stability. Podél polní cesty západn od areálu skládky je veden navr ený . Biokoridor je situován na pole severn od áblic a jedná se o zalo ení pásu zelen s rozptýlenými d evinami podél stávající polní cesty mezi áblicemi a Zdiby. Na e eném území ani v jeho bezprost edním okolí se nevyskytují ádné významn j í p írodní nebo p írod blízké ekosystémy. Zám r zasahuje pouze na plochy orné p dy a ostatní plochy v areálu skládky. Na zájmové území nezasahuje ádné zvlá t chrán né území (NPR, NPP, CHKO, PR, PP). V zájmovém území se nenachází ádný registrovaný ani obecn chrán ný významný krajinný prvek. VKP ze zákona jsou vodní toky v ir ím okolí zám ru (Mratínský potok) a plochy lesních porost v ir ím okolí skládky - v e mimo dosah vliv navr eného zám ru. Na území zám ru nezasahuje ádná pta í oblast, které jsou sou ástí soustavy Natura 2000. Zám r nezasahuje na území ádné evropsky významné lokality. Krajina Krajinný ráz vychází p edev ím z trvalých ekosystémových re im krajiny, daných základními ekologickými a p írodními podmínkami. V rámci antropogenních inností je krajinný ráz dotvá en do ur itého souboru typických p írodních a lov kem vytvá ených prvk , které jsou lidmi vnímány jako charakteristické, identifikující ur itý prostor. Krajinu zájmového území lze charakterizovat jako urbanizovaný p ím stský mírn zvln ný terén s malým podílem les i rozptýlených d evin. P evládají rozsáhlé plochy zem d lské produkce a stavby dopravní infrastruktury. P vodní krajina je tak zcela p em n na v urbanizovaný prostor. Vlastní e ené území je vyu íváno jednak pro skládku odpad a jednak pro zem d lskou produkci. Dot ené území a jeho ir í okolí p edstavuje suburbanizované p edpolí pra ské metropole, tedy krajinu siln p etvo enou intenzivním zem d lstvím a urbanizací, její dynamika se urychlila p edev ím po roce 1989. Sídla d íve zem d lského charakteru byla postupn p i len na k Praze a stala se tak jejími satelity. Z hlediska typologického za azení p edstavuje území p echod mezi polní a urbanizovanou krajinou. Lesní porosty v ir ím území reprezentují ne etné drobné fragmenty - remízky, vázané hlavn na okraje bází niv lokálních vodote í a jsou se zbytky alejí podél cest jedinými zástupci krajinné zelen . Jinak p eva ují rozsáhlé scelené plochy orné p dy, dnes asto ponechané ladem jako marginalizované plochy, které jsou postupn zastavovány. ir í území je sou ástí tzv. Pra ské plo iny - Zdibské tabule, tvo ící ást rozvodné plo iny mezi Vltavou a Labem. Je jen mírn len ná m lkými údolími tok , které se p i zaúst ní do prostoru vltavského údolí více za ezávají. Jinak je reliéf p evá n plochý. Zájmové území není sou ástí p írodního parku. Krajina zájmového území je patrná i z následujícího obrázku (podrobn ji viz p íloha . 1.4. Situace zám ru na podkladu ortofotomapy).

STRANA 37 z 73

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY OZNÁMENÍ ZÁM RU Obrázek . 12: Situace zám ru na podkladu ortofotomapy (1:10 000)

C.II.6. Ostatní charakteristiky zájmového území Osídlení (historie, vyu ití území) áblice se rozkládají na severním okraji hlavního m sta Prahy. Sousedí na severu s B ezin vsí, na východ s T eboradicemi, akovicemi a Let any, na jihu se St í kovem a Kobylisy a na západ s Dolními Chabry. Jsou jednou z men ích pra ských ástí: na plo e 738 ha tu ije 3 168 obyvatel, p evá n v rodinných domcích ze star í i zcela nové výstavby devadesátých let 20. století. áblice jsou sou ástí M stské ásti Praha 8, její obvod je jak svou plochou, tak i charakterem r znorodý - dotýká se jak centra m sta (Ji ní ást - Karlín a Libe ), tak jeho okraje (Dolní Chabry, áblice a B ezin ves) na severních hranicích m sta. Charakter obvodu je dán i tím, e vznikal jako ást Prahy postupn . áblice jsou jeho sou ástí od roku 1968. Na území áblic se nalézá n kolik pra ských zvlá tností. Je zde hora Ládví, která je se svými 359 m n. m. nejvy ím místem v Praze, na ní je postavena áblická hv zdárna, je zde první panelový d m postavený v roce 1955 na území tehdej í SR, poz statky první parní strojní tzv. Battistovy cihelny s komínem, která byla známa od roku 1898 výrobou pálených cihel vynikající kvality. V sou asné dob se áblice dynamicky rozvíjejí p edev ím ve své západní a jihovýchodní ásti výstavbou nových rodinných dom . První zmínka o áblicích je v listinách ádu k í ovník s ervenou hv zdou z let 1233 a 1235, v nich se jednalo o koupi n kolika vsí, mezi nimi byly i áblice. V roce 1253 potvrdil král Václav I. k i ovník m v echna práva. Zmín ná darovací listina byla také potvrzena roku 1320 Karlem IV., který zárove vzal ád k í ovník do své ochrany a zakázal jeho statky odprodávat, nebo dávat do zástavy. Zájmové území není vzhledem k sou asnému funk nímu vyu ití (zem d lské plochy) rekrea n vyu íváno. Hmotný majetek a kulturní památky Na e eném území se nevyskytují ádné nemovité kulturní a historické památky. V prostoru se rovn nenachází ádná drobná solitérní architektura.

STRANA 38 z 73


Z území áblic pochází ada významných archeologických nález . P i stavebních innostech bylo zji t na existence vesni ky z mlad í doby kamenné (5000-3000 let p . n.l.). Byly objeveny hroby z doby durinské, dva zachovalé álky z doby p edún tické, jehlice a náhrdelníky z doby bronzové a dal í významné nálezy. Na dot ených plochách nejsou archeologické nálezy registrovány, jejich výskyt v ak s ohledem na charakter území nelze vylou it. Hluk Dot ené území se nachází v osamocené poloze, mimo obytnou zástavbu. Vzdálenost hranice skládky od nejbli ího venkovního chrán ného prostoru resp. venkovního chrán ného prostoru staveb je cca 540 m ( áblice, ul. Statková .p. 712, severní okraj oploceného pozemku). Vzdálenost chrán ného prostoru B ezin vsi p ekra uje 500 m (p es silnici R8), vzdálenost chrán ného prostoru Dolních Chaber je v t í ne 1,5 km. Stávající hluková situace v prostoru zám ru je dána zejména hlukem z provozu skládkových mechanism (kompaktor, buldozer, vnitroareálová doprava) a technologií (kogenera ní jednotka). Vzhledem k více ne dostate né vzdálenosti k hlukov chrán né zástavb (tedy obytným stavbám a jejich venkovnímu chrán nému prostoru) nep edstavuje provoz skládky odpad akustický problém. Stávající hluková situace v posuzované lokalit je podrobn popsána v p íloze . 4 oznámení (Hluková studie). Pro posouzení stacionárních zdroj hluku a dopravního hluku je pou ito výpo tového programu Hluk+, Verze 7.12 Profi, Výpo et dopravního a pr myslového hluku ve venkovním prost edí . Dopravním hlukem rozumíme hluk ze silni ní dopravy na ve ejných pozemních komunikacích. Stacionárními zdroji hluku rozumíme i hluk p sobený vozidly, které se pohybují na neve ejných pozemních komunikacích (uvnit areálu bývalé skládky áblice). Vyhodnocení sou asné i výhledové hlukové situace bylo provedeno pro následující referen ní body. Obrázek . 13: Umíst ní výpo tových bod

MM 5 MM 4

zám r skládka áblice

MM 1 MM 3 MM 2

STRANA 39 z 73

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY OZNÁMENÍ ZÁM RU Tabulka: Umíst ní výpo tových bod

íslo bodu

umíst ní

vý ka bodu

1

Obytný d m .p.712 ( áblice) - severní hranice oplocení obytného domu a zahrádká ské kolonie

3m

2

Obytný d m .p. 540 ( áblice) - 2 m od fasády severní st ny t ípodla ního obytného domu

3m

3

Obytný d m .p. 32/8 ( áblice) - severozápadní roh oplocení obytného rodinného domu

3m

4

Obytný d m k. . 196/2 (B ezin ves) - jihozápadní roh oplocení obytného rodinného domu

3m

5

Obytný d m k. . (Zdiby) - jihovýchodní roh oplocení obytného rodinného domu umíst ného na 3m okraji Zdib

Hluk ze stacionárních zdroj hluku - nejvy í ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,8h = 42,2 dB ze v ech stacionárních zdroj hluku umíst ných v posuzované lokalit byla vypo tena v modelovém bod . 4. Výpo et ekvivalentních hladin akustického tlaku A ze stacionárních zdroj hluku umíst ných v posuzované lokalit tedy prokázal, e ekvivalentní hladina akustického tlaku A z t chto zdroj emisí hluku nep esahuje u nejbli ího chrán ného venkovního prostoru a chrán ného venkovního prostoru staveb po adovaný hygienický limit pro denní dobu, který iní LAeq,8h = 50 dB. Dopravní hluk - nejvy í ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,16h = 58,8 dB z celkové dopravy byla vypo tena v modelovém bod . 4. Výpo et ekvivalentních hladin akustického tlaku A z dopravního hluku tedy prokázal, e ekvivalentní hladina akustického tlaku A z t chto zdroj emisí hluku nep esahuje u nejbli ího chrán ného venkovního prostoru a chrán ného venkovního prostoru staveb po adovaný hygienický limit pro denní dobu, který iní LAeq,16h = 60 dB. Stacionární zdroje hluku a dopravní hluk - jediným významným zdrojem hluku v posuzované lokalit je dopravní hluk vyvolaný silni ní dopravou na rychlostní komunikaci R8 (E55). ádný jiný významný zdroj hluku vyjma leteckého hluku (který není p edm tem e ení) se v posuzované lokalit nenachází. Ve vybraných posuzovaných bodech je hluk ze stacionárních zdroj i dopravní hluk v souladu s hygienickými limity. Tabulka: Vyhodnocení stávající hlukové zát

denní doba

e v posuzované lokalit

Výpo tové místo L Aeq,T [dB] 1

2

3

4

5

Stacionární zdroje hluku

40,0

38,3

37,4

34,7

32,9

Dopravní hluk

33,1

34,4

34,3

51,0

38,6

Celkem (SZH + DH)

40,8

39,8

39,1

51,1

39,6

stávající stav (nulová varianta)

Dal í záva né (negativní nebo pozitivní) fyzikální nebo biologické faktory, které by bylo nutno zohlednit, nebyly zji t ny. Dopravní infrastruktura Zám r se nachází na severním okraji m sta Prahy, v osamoceném prostoru. P íjezd je zaji t n ú elovou asfaltobetonovou komunikací z ulice áblické (silnice II/243). Prakticky bezprost edn (cca 150 metr od místa napojení ú elové komunikace na ul. áblickou) se nachází mimoúrov ová k i ovatka se silnicí D8, která tvo í hlavní komunika ní osu území. Intenzity dopravy se v p edm tném úseku silnice D8 (ul. Cínovecká) pohybují na úrovni cca 37 000 vozidel ( SD R, p epo et na rok 2010) a 62 000 vozidel (TSK Praha, 2008) za 24 hodin (celkem). V ulici áblická (mezi áblicemi a D8 v prostoru kolem skládky) je intenzita dopravy na úrovni cca 7 300 vozidel celkem za 24 hod. Komunika ní systém je p i zaji t ní stavební a provozní údr by vyhovující. Popis dopravní trasy mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy je uveden v kapitole B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu (str. 18 a 19), kde je rovn na obrázku . 5 trasa znázorn na. Trasa je vedena po ve ejných komunikacích nadregionálního a regionálního významu (D8, I/16, II/616).

STRANA 40 z 73


Uvedené komunikace jsou pro zám r vyhovující, na celé trase se nachází pouze jeden pr jezd obcí a to obcí Uhy, v jejím katastru se nachází cílová skládka. Výhledov je v dot eném území p ipravována realizace silnice R1 (tzv. pra ského okruhu). Územní plán Hlavního m sta Prahy vymezuje pro tuto komunikaci koridor podél severního okraje skládky. V území je dostupná ve kerá dal í nezbytná infrastruktura. Územní plánování e ené území je sou ástí hlavního m sta Prahy a je e eno Územním plánem sídelního útvaru hl.m. Prahy, který byl schválen usnesením . 10/05 Zastupitelstva hl. m. Prahy ze dne 9.9.1999. Na e ené území se vztahuje zm na Územního plánu sídelního útvaru hl. m. Prahy íslo Z 0003/01. Zám r na výstavbu p ekládací stanice se nachází na pozemcích p. . 1608/3 a 1608/64 v k.ú. áblice. Pozemek p. . 1608/3 se nachází v plo e s funk ním vyu itím LR a TVO. Pozemek p. . 1608/64 se nachází celý v plo e s funk ním vyu ití LR. TVO

odpadové hospodá ství

Plochy slou ící pro sb r, zpracování, zne kod ování, recyklaci a skládkování odpad umis ování doprovodných funkcí.

s mo ností

Funk ní vyu ití: Plochy a za ízení pro sb r, skladování, recyklaci, zne kod ování a skládkování komunálního, stavebního a rostlinného odpadu, za ízení na recyklaci odpadu, za ízení na jímání a vyu ívání skládkového plynu, stavby a za ízení pro provoz a údr bu (to v e pro uspokojení pot eb území vymezeného danou funkcí). Slu ební byty, administrativní za ízení (to v e související s vymezeným funk ním vyu itím). Dopl kové funk ní vyu ití: Zele , p í komunikace a prostory, komunikace ú elové, (slou ící stavbám a za ízením uspokojujícím pot eby území vymezeného danou funkcí), nezbytná plo ná za ízení a liniová vedení TV. Parkovací a odstavné plochy, gará e (to v e pro uspokojení pot eb území vymezeného danou funkcí). LR

lesní porosty

Pozemky ur ené k pln ní funkce lesa. Funk ní vyu ití: Lesní porosty a porosty lesního charakteru, lesní kolky, sady, zahrady, trvalé lu ní porosty, d tská h i t . Dopl kové funk ní vyu ití: Drobné vodní plochy, cyklistické stezky, jezdecké stezky, p í komunikace a prostory. Komunikace ú elové (slou ící stavbám a za ízením uspokojujícím pot eby území vymezeného danou funkcí), nezbytná plo ná za ízení a liniová vedení TV (to v e pro uspokojení pot eb území vymezeného danou funkcí). Výjime n p ípustné funk ní vyu ití: Slu ební byty (pro uspokojení pot eb území o minimální vým e lesa 250 ha/1 byt). Za ízení pro provoz a údr bu (související s vymezeným funk ním vyu itím). Situace zám ru na podkladu územního plánu je patrná z následujícího obrázku.

STRANA 41 z 73

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY OZNÁMENÍ ZÁM RU Obrázek . 14: Situace zám ru na podkladu Územního plán hl.m. Prahy (bez m ítka)

C.III.

CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY IVOTNÍHO PROST EDÍ V DOT ENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍ ENÍ Z hlediska hodnocení kvality ivotního prost edí a schopnosti prost edí sná et danou zát je t eba konstatovat, e posuzovaný zám r p edstavuje lokální m ítko ve významnosti a rozsahu o ekávaných vliv . Vlivy, a tím i popis a hodnocení sou asného a výhledového stavu okolního prost edí regionálního významu není t eba uva ovat ani hodnotit u ádného z dot ených slo ek i faktor . Zám r je situován v oblasti se zhor enou kvalitou ovzdu í. Na tomto stavu má vysoký podíl doprava, nicmén se zde projevují i dal í zdroje zne i ování ovzdu í v etn lokálních a zem d lských prací, které jsou nezanedbatelnými zdroji tuhých zne i ujících látek. V území jsou problémy zejména z hlediska krátkodobých imisních charakteristik (maximálních koncentrací), u který je pro n které látky imisní limit p ekra ován. Z hlediska dlouhodobých parametr je kvalita ovzdu í v území p ijatelná na st ední úrovni zát e. Z hlediska dal ího rozvoje území je t eba zajistit minimální úrove emisí u bodových zdroj s vylou ením významných technologických zdroj zne i ování ovzdu í, v etn tuhých látek. S ohledem na charakter zám ru a prost edí jeho lokalizace je nutné únosnost zát e v oblasti povrchových a podzemních vod zva ovat jak z hlediska p irozených struktur a prvk , na které je vázán výskyt vody v prost edí, tak z hlediska stávajícího antropogenního naru ení a kapacit antropogenních systém . Zám r je lokalizován v prost edí stávající skládky Praha- áblice. Místn významné vlivy na hydrologické a hydrogeologické podmínky byly ji realizovány v souvislosti s výstavbou stávající skládky (zvý ení povrchového odtoku na úkor podpovrchového a podzemního). Vybudování p ekládací stanice a tím roz í ení zpevn ných ploch je z tohoto hlediska nevýznamné. Významné dopady stávajícího provozu skládky na kvalitu podzemních nebo povrchových vod nebyly v rámci monitoringu zji t ny, nejsou p edpokládány ani v souvislosti s navr eným zám rem.

STRANA 42 z 73


V území nejsou situovány prvky citlivé na zm ny ve struktu e a charakteru povrchových nebo podzemních vod (zdroje pitné vody nebo zdroje lé ivých vod). Proto nelze ádné zm ny v t chto charakteristikách o ekávat. Morfologie zájmového území je významn ovlivn na existencí t lesa stávající skládky, p ím stskou zástavbou a komunika ními koridory. P ípadné dal í zásahy do charakteru terénu jsou s ohledem na charakter a zp sob vyu ití oblasti únosné, jejich rozsah a charakter je regulován územním plánem a státními nebo ve ejnými autoritami dle oblastí zájm . Geologické podmínky území determinují mo nosti technického e ení zalo ení staveb. Mo nost naru ení geologicky nebo paleontologicky významných lokalit a zdroj nerostných surovin výstavbou na území je vylou ena. e ené území a jeho okolí má v sou asné dob charakter zem d lsko - urbánní krajiny. P evá nou ást ir ího e eného území v sou asné dob zaujímají krom vlastní skládky zem d lsky vyu ívaná orná p da, dopravní stavby, budovy. Západním okrajem e eného území prochází navr ený regionální biokoridor v sou asné dob prakticky nefunk ní. Fauna a flora území jsou zna n ochuzeny. Zatí ení vybudováním p ekládací stanice v rámci sou asného oploceného areálu nezhor í stav ekosystém v území, ani neovlivní výskyt lokálních populací rostlin a ivo ich . Zám r nep edstavuje ádné navý ení vstup do ivotního prost edí ve srovnání se sou asným stavem. V d sledku ukon ení skládkové innosti na území stávajícího areálu skládky dojde naopak ke výraznému sní ení dopravní zát e i provozu mechanizace, které jsou zdroji hluku i zne i t ní ovzdu í. Z tohoto pohledu nedojde vlivem posuzovaného zám ru k ádné zm n v zatí ení jednotlivých slo ek a faktor prost edí v zájmovém území. Toté platí i pro území podél dopravní trasy mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy. Zám r umo ní sní ení dopravní zát e z 85 nákladních vozidel na 18 nákladních souprav (souprav) za den, co je významné sní ení i z pohledu hlukové zát e a zne i t ní ovzdu í. Z hlediska únosnosti ivotního prost edí lze konstatovat, e vlivy v hodnocených slo kách a charakteristikách ivotního prost edí jsou hodnoceny jako akceptovatelné, nep esahují míru stanovenou zákony, a dal ími právními normami i p edpisy. Zám r nevyvolá p ekro ení únosné zát e území, ani významné trvalé zm ny v díl ích charakteristikách dot eného území.

STRANA 43 z 73


ÁST D

(KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIV ZÁM RU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A IVOTNÍ PROST EDÍ) D.I.

CHARAKTERISTIKA P EDPOKLÁDANÝCH VLIV ZÁM RU NA VE EJNÉ ZDRAVÍ A IVOTNÍ PROST EDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. Základní p edpoklady a klasifikace mo ných vliv Cílem této ásti dokumentace je popis vliv zám ru na jednotlivé slo ky ivotného prost edí a jejich klasifikace. Vzhledem k mo ným kombinacím u konkrétních hledisek jsou uvedeny metodické tabulky, které umo ní jednotný p ístup k hodnocení jednotlivých vliv v dal ím textu dokumentace. Tabulka: Klasifikace vliv stavby na ivotní prost edí

Hlavní hlediska

Poznámka

A.

1. p íprava

FÁZE REALIZACE

2. výstavba

bez významných vliv na P asov omezené významné vlivy na obyvatelstvo a ekosystémy

3. provoz

zásadní vliv p i provozu skládky a ukládání odopad

4. likvidace

vzhledem k trvalému charakteru skládky není tato ást p edm tem samotného hodnocení

B. ZP SOB INTERAKCE

1. vlivy p ímé

faktor p sobí p ímo na hodnocenou slo ku P

2. vlivy nep ímé

faktor p sobí na hodnocený cílový objekt p es jinou slo ku

C.

1. vratné

po zásahu dojde v reálném ase k obnovení p vodní struktury a funkce systému

2. áste n vratné

p vodní struktura a funkce bude obnovena jen áste n

3. nevratné

ú inek vlivu je trvalý a ani po jeho odezn ní nelze systém vrátit do p vodního stavu

1. chvilkové

asovou jednotkou je den, jedná se o vlivy, které nemusí být obyvatelem v bec posti eny

VRATNOST D JE

D. DOBA TRVÁNÍ

2. krátkodobé

asovou jednotkou je m síc, vliv na obyvatele je prokazatelný

3. st edn dobé

asovou jednotkou je rok

4. dlouhodobé

asovou jednotkou je 1 generace (25 let)

5. trvalé

po dobu trvání stavby

E.

1. vylou ené

d j nem

PRAVD PODOBNOST

2. málo pravd podob.

pravd podobnost jevu je nízká, výskyt jevu se celkov nep edpokládá

3. st edn pravd.

pravd podobnost výskytu jevu je reálná, v rámci odhad se hovo í o mo nosti 50 na 50

4. velmi pravd.

pravd podobnost jevu je vysoká, výskyt jevu se celkov p edpokládá

VÝSKYTU

e nastat, pravd podobnost (p) = 0,0

5. jisté

d j musí nastat, pravd podobnost (p) = 1,0

F.

1. inhibi ní

p i vzájemném p sobení dvou faktor se celkový jejich ú inek sni uje

SOU INNOST S JINÝMI VLIVY

2. indiferentní

faktory se vzájemn neovliv ují

3. kumulativní

celkový ú inek se zvy uje, p i sou tu ú ink se jedná o vlast. kumulaci, p i násobku ú inku jde o synergismus

STRANA 44 z 73


G.

1. p ímá kvantifikace

VELIKOST A VÝZNAMNOST VLIVU

(po et dot ených objekt , koncentrace látek v prost edí, ekvivalentní hladina hluku)

2. semikvantitativní stupnice

5ti- lenná stupnice (viz dal í tabulka), vychází z multikriteriálního hodnocení staveb a inností

Tabulka: 5ti- lenná stupnice hodnocení velikosti a významnosti staveb a inností

Jedná se o stupnici p evzatou z metodik multikriteriálních hodnocení, která p edstavuje obecný u itek daného stavu nebo innosti (proto vy í hodnota p edstavuje lep í stav nebo e ení). Hodnocení vliv staveb a inností

1

Výskyt kodlivin

Impakt

P ijaté

(Plo ný vliv)

riziko

vysoké p ekro ení ( 200%)

2

p ekro ení limitu (120-200%)

Finan ní náklady

D le itost

extrémní likvidace objektu, zásadní ohro ení funkce

nep ija-

silné naru ení, funkce je vá n ohro ena

nadpr m rné

U ite nost

Obecná p ijatelnost e ení

nulová

minimální velmi nízká

jednozna n nep ijatelné

vysoké

malá

malá

nep ijatelné nebo p ijatelné s velkými výhradami

(váha ukazatele)

telné

3

Na hranici pr m rný m e pr m rné limitu vést k ohro ení funkce (80-120%)

pr m rné

pr m rná

pr m rná st ední

p ijatelné s v t ími výhradami (rozhraní)

4

pod limitem

nízké

velká

velká

p ijatelné s díl ími výhradami

rozhodující

maximální, velmi vysoká

jednozna n p ijatelné, bezproblémové, ideální

(40-80%) 5

hluboko limitem

áste ný, neohro uje funkci

pod bez reálného vlivu

50% limitu

podpr m rné

nulové

ádné

(nulový vliv)

Jednotlivé typy vliv jsou diskutovány pr b n u jednotlivých slo ek ivotního prost edí. Zám r vyvolá jak p ímé, tak nep ímé vlivy, které jsou p edm tem dal ího hodnocení. Z hlediska vratnosti a doby trvání je nezbytné rozli ovat díl í d sledky. Z hlediska sou innosti s jinými vlivy není v sou asné dob ádný jiný vliv znám. V dal í ásti budou podrobn ji hodnocena kritéria pravd podobnosti, velikosti a významnosti jednotlivých vliv . Vliv zám ru je uva ován ve vztahu k nulové variant (sou asnému stavu).

D.I.2. Vlivy na ve ejné zdraví v etn sociáln ekonomických vliv Obecn lze pova ovat za relevantní ta zdravotní rizika, která mohou být spojena: -

se zne i t ním ovzdu í, se zvý enou hlukovou zát í, se zne i t ním vody a p dy, se zvý enou dopravou (zvý ené riziko úraz ), s psychickou zát í.

Provoz p ekládací stanice neprodukuje ve významné mí e (tj. v mí e, které by zp sobovaly p eslimitní vlivy) ádné kodliviny (zne i t ní ovzdu í, hluk), které by mohly mít p ímé zdravotní následky. Z toho vyplývá i p ijatelné nízké ovlivn ní obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vliv nebo rizik. Na základ informací zji t ných v rámci zpracování oznámení lze vylou it jakékoli posti itelné negativní d sledky v souvislosti s vý e uvád nými faktory z následujících d vod .

STRANA 45 z 73


Z hlediska zne i t ní ovzdu í není p edpokládáno ádné navý ení stávající imisní zát e v blízkém i ir ím okolí stavby. V okolí stavby není o ekáváno p ekra ování imisních limit vlivem provozu posuzovaného zám ru, významné zdravotní vlivy nejsou z tohoto titulu p edpokládány. Navý ení hlukové zát e v d sledku realizace zám ru je hodnoceno jako nulové. Vlivem výstavby a provozu p ekládací stanice nedojde k p ekra ování p ípustných hodnot ekvivalentních hladin hluku u nejbli í chrán né zástavby. Vliv související dopravy je rovn nízký. Zám r nebude zdrojem zne i t ní povrchových a podzemních vod a nebude rovn zdrojem kontaminace zem d lské p dy. Zdravotní rizika spojená s kontaminací podzemních a povrchových vod nebo p dy lze vylou it. Dopravní zát vázaná na provoz p ekládací stanice p edstavuje cca 50% dopravy na skládku v roce 2009 a cca 25% zát e roku 2007. P i uvedení zám ru do provozu bude tedy dopravní zát podstatn ni í ne za sou asného stavu. Zám r nepovede k významným zm nám dopravních intenzit (zvý ení i sní ení) na okolních komunikacích. Riziko úraz spojené s provozem dopravních prost edk pro areál nebude významn zvý eno ani sní eno. Zám r je situován na území ovlivn ném antropogenní inností (skládka, zem d lská p da), v jeho okolí nejsou uva ovány jiné zám ry spojené s trvalým i dlouhodobým pobytem osob (bydlení, rekreace apod.). Naru ení psychické pohody proto není p edpokládáno. P ímé sociální dopady stavby lze hodnotit jako málo významné, lokálního charakteru. Významn j í ekonomické dopady realizace zám ru pro obec a obyvatelstvo nejsou o ekávány. Zám r neomezuje stávající zázemí pro rekreaci obyvatel ani turistické vyu ití území. Hodnocení vliv na ve ejné zdraví

zdravotní rizika

V rámci oznámení bylo zpracováno autorizované hodnocení zdravotních rizik vliv na ve ejné zdraví (Pelikánová, 2010), které je v plném zn ní prezentováno v p íloze . 5. P edm tem hodnocení je zám r posuzovaný v tomto oznámení a jeho mo né d sledky na ve ejné zdraví. Pod vlivy na ve ejné zdraví ve smyslu zákona . 100/2001 Sb., je teoreticky mo né zahrnout krom p ímých zdravotních rizik, daných ovlivn ním a kontaminací jednotlivých slo ek prost edí, i vlivy sociáln ekonomických a jiných faktor ovliv ujících ivotní podmínky a zp sob ivota a tím zprost edkovan p sobících na zdraví obyvatel. V následujícím textu jsou uvedeny pouze záv ry citovaného posudku. Podrobn j í informace viz p íloha . 5.

Chemické kodliviny, prach Hodnocení inhala ní expozice vychází z rozptylové studie, ve které byly vy ísleny p ísp vky k imisním koncentracím oxidu dusi itého, pra ného aerosolu frakce PM10 a benzenu. Byl posuzován stávající stav (p ísp vek ze stávajícího provozu skládky a navazující automobilové dopravy) a výhledový stav (p ísp vek z provozu p ekládací stanice a navazující automobilové dopravy). Provoz p ekládací stanice navá e na ukon ení skládkování ve stávajícím areálu skládky áblice. Nároky na obslu nou dopravu budou oproti sou asné situaci men í, z tohoto p edpokladu plynou i ni í emisní toky látek z provozu navazující dopravy. P ísp vky k denní imisní koncentraci suspendovaných ástic frakce PM10 vyvolané provozem p ekládací stanice by mohly v obytné zástavb dosahovat hodnot v rozsahu setin a desetin g/m3. Zji t né ro ní imisní p ísp vky pra ného aerosolu frakce PM10 z posuzovaného zám ru (resp. vyvolané dopravy) jsou velmi nízké, pohybují se v ádu tisícin g/m3. P ísp vky ze zám ru nep ekra ují hodnotu doporu ené 24 hodinové ani ro ní koncentrace AQG dle Sv tové zdravotnické organizace. P i zji t né stávající ro ní imisní koncentraci suspendovanými ásticemi frakce PM10 (24,148 43,359 g/m3) lze výskyt chronických respira ních symptom u d tské populace na základ výpo tu p edpokládat do 5,661 9,378 % (z toho 3 % je odhadnutá prevalence p i nulové koncentraci), pak by 2,661 6,378 % inil výskyt symptom odpovídající pouze dané celkové imisní situaci (tj. sou tu pozadí a p ísp vku stávajícího provozu skládky).

STRANA 46 z 73


V souvislosti s provozem zám ru nebude docházet ke zvy ování výskytu chronických respira ních obtí í u exponované d tské populace v porovnání se stávajícím stavem (dle výpo tu by m lo naopak dojít k nepatrnému sni ování v ádu tisícin %). P i stávající ro ní imisní koncentraci oxidu dusi itého (17,11 35,37 g/m3) lze výskyt chronických respira ních symptom u d tí p edpokládat do 3,297 3,645 % (z toho 3 % je odhadnutá prevalence p i nulové koncentraci), pak by 0,297 0,645 % inil výskyt symptom odpovídající pouze celkové imisní situaci. U astmatických respira ních obtí í je mo né jejich výskyt p edpokládat do 2,630 3,522 % (z toho 2 % je odhadnutá prevalence p i nulové koncentraci), pak by 0,630 1,522 % inil výskyt symptom odpovídající pouze celkové imisní situaci. Vypo ítané ro ní imisní p ísp vky oxidu dusi itého z posuzovaného zám ru se pohybují v ádu tisícin g/m3 . V souvislosti s provozem p ekládací stanice nebude docházet ke zvy ování výskytu chronických a astmatických respira ních obtí í u d tí v porovnání se stávajícím stavem. S benzenem je spojeno riziko karcinogenního p sobení, proto byla provedena charakterizace rizika této látky z hlediska jejího karcinogenního ú inku. Ro ní imisní p ísp vky benzenu vyvolané provozem p ekládací stanice dosahují nejvý e desetitisíciny g/m3 . Z výpo tu míry pravd podobnosti zvý ení výskytu karcinom nad b ný výskyt v populaci (tzv. ILCR) pro inhala ní expozici benzenu vyplývá, e zji t né ILCR pouze pro samotný nejvy í p ísp vek z provozu zám ru bude o 3 ády ni í ne je doporu ená úrove p ijatelného rizika (1.10-6). Hluk Podkladem k hodnocení expozice byly modelové výpo ty akustické studie. V této studii byla hluková zát modelována pro 5 výpo tových bod v okolí zám ru. Nejbli í chrán ný venkovní prostor a chrán ný venkovní prostor je umíst n ji n od zám ru do m stské ásti áblice a severozápadn od zám ru do m stské ásti B ezin ves. Byla vy íslena p edpokládaná hluková zát z obslu né dopravy na pou ívaných komunikacích a hluk ze stacionárních zdroj (tj. z obslu ných mechanism ). V p ípad zám ru je posuzována pouze denní doba (v no ní dob nebude zám r provozován). Pro vyhodnocení vlivu provozu zám ru na obyvatelstvo byl stanovena hluková zát z provozu stávající skládky (bez posuzovaného zám ru). K tomuto stavu je následn porovnána aktivní varianta - provoz p ekládací stanice (po ukon ení ukládání odpad ve stávajícím areálu skládky). Za sou asné situace a p i stávajícím provozu skládky se ekvivalentní hladiny akustického tlaku A dle výpo tu u obytné zástavby pohybují v rozsahu hodnot 39,1 40,8 dB v áblicích (referen ní bod . 1 3), 51,1 dB v B ezin vsi (referen ní bod . 4), resp. 39,6 dB ve Zdibech (referen ní bod . 5). Ze srovnání výskytu nep íznivých ú ink na zdraví p i r zné intenzit hluku z provozu automobilové dopravy a vypo tených hladin akustického tlaku A vyplývá, e hluková zát dosahuje bez realizace zám ru u výpo tového bodu . 4 (B ezin ves) takových hladin, p i kterých by u exponovaných obyvatel mohly být zaznamenány projevy mírného obt ování. Hluková zát v této lokalit je zp sobena p edev ím celkovou dopravou na rychlostní komunikaci D8 (E55). U ostatních referen ních bod byly zji t ny významn ni í hladiny hluku, které by u v t iny populace nem ly vyvolat negativní projevy v oblasti pohody a zdraví. P i provozu p ekládací stanice budou dle výpo tu ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ze stacionárních zdroj a dopravy dosahovat hodnot LAeq = 33,5 34,6 dB v áblicích (referen ní bod . 1 - 3), 51 dB v B ezin vsi (referen ní bod . 4) a 38,6 dB ve Zdibech (referen ní bod . 5). P i porovnání se situací, kdy je provozováno zprovozn ní p ekládací stanice o ekávat pokles dB a - 7,3 dB v áblicích, - 0,1 dB v B ezin ni ími nároky zám ru na intenzitu obslu né plochy).

skládkování v areálu skládky .A.S.A. áblice, lze po hlukové zát e v zájmové lokalit , a to v rozsahu: - 4,6 vsi a - 1 dB ve Zdibech. Pokles hladin hluku souvisí s dopravy oproti sou asné situaci (provozu skládkovací

STRANA 47 z 73


Ostatní vlivy a faktory Provoz p ekládací stanice bude organiza n zabezpe en zp sobem, který bude omezovat naru ení faktor pohody - v no ních hodinách nebude výstavba ani následný provoz zám ru realizovány. P i dodr ení správných pracovních postup by nem lo provozem p ekládací stanice docházet k obt ování obyvatelstva ijícího v okolí pra ností, úletem odpad a zápachem. P íjmový prostor p ekládací stanice bude krytý. Manipulace s odpadem bude probíhat uvnit haly. Napln né kontejnery budou p ed odvozem na skládku Uhy opat eny ochranou sítí i plachtami. V za ízení nebude nakládáno s odpady s obsahem ivo i né biomasy a dále odpady, u nich lze p i manipulaci o ekávat nadm rnou pra nost. Pr m rná doba zdr ení odpadu v p ekládací stanici nep esáhne n kolik hodin. Z hlediska vlivu na obyvatelstvo je nutno provozními postupy vylou it obt ování a potenciální hygienické riziko spojené s výskytem hmyzu i hlodavc . Je nutné trvale sledovat výskyt hmyzu (a choroboplodných zárodk ) i hlodavc a v p ípad zvý eného výskytu p ijmout ú inná opat ení (provedení dezinsekce i deratizaci oprávn nou odbornou osobou apod.). Vlivy na obyvatelstvo a ve ejné zdraví lze hodnotit jako velmi nízké a zanedbatelné, rozsahem jako lokální. Negativní vlivy na obyvatele a ve ejné zdraví nejsou o ekávány.

D.I.3. Vlivy na ovzdu í a klima Výstavba V pr b hu výstavby m e p edev ím b hem zemních prací docházet krátkodob ke zvý ené emisi pra ných ástic. Takové p ípady v ak budou asov limitovány a jejich dosah bude omezen pouze na plochu vlastního staveni t a jeho nejbli í okolí. Rozsah a intenzita emise bude ni í ne p i provád ní (nap .) polních prací. Fáze provozu Pro posouzení vliv zám ru na kvalitu ovzdu í byla vypracována rozptylová studie, které je p ílohou oznámení (viz p íloha . 3). Jako modelové zne i ující látky byly zvoleny benzen, NO2 a PM10. Výpo et byl proveden pro dva výpo tové stavy: Stávající stav

p ísp vek ze stávajícího provozu skládky a navazující automobilové dopravy.

P edpokládaný (výhledový) stav - p ísp vek z provozu p ekládací stanice a navazující automobilové dopravy. Podrobné výpisy výpo tu p ísp vk k imisním koncentracím provedených v 11 výpo tových bodech jsou uvedeny v rozptylové studii. P ísp vky k imisním koncentracím posuzovaných zne i ujících látek v síti referen ních bod jsou v rozptylové studii prezentovány v grafickém znázorn ní ve form izolinií. Benzen Stanovená hodnota ro ního imisního limitu pro benzen je 5 µg/m3. Stávající stav Vypo tené hodnoty p ísp vk k pr m rným ro ním imisním koncentracím benzenu se ve výpo tových bodech mimo sí pohybují v rozmezí 0,00245 0,00584 µg/m3 (0,049 0,12 % z limitu), v síti referen ních bod se pohybují v rozmezí hodnot 0 0,005 µg/m3 (0 0,1 % z limitu). Výhledový stav Vypo tené hodnoty p ísp vk k pr m rným ro ním imisním koncentracím benzenu se ve výpo tových bodech mimo sí pohybují v rozmezí 0,00012 0,00051 µg/m3 (0,0024 0,0102 % z limitu), v síti referen ních bod se pohybují v rozmezí hodnot 0 0,0005 µg/m3 (0 0,01 % z limitu). NO2 Pro NO2 jsou stanoveny jako imisní limit maximální hodinové (200 µg/m3) a pr m rné ro ní koncentrace (40 µg/m3).

STRANA 48 z 73


Stávající stav Vypo tené hodnoty p ísp vk k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 se ve výpo tových bodech pohybují od 3,013 do 6,384 µg/m3 (1,5 3,2 % z limitu), v síti referen ních bod dosahují hodnot od 0 do 6 µg/m3 (0 3 % z limitu). Vypo tené hodnoty p ísp vk k pr m rným ro ním imisním koncentracím NO2 se ve výpo tových bodech mimo sí pohybují v rozmezí 0,036 0,072 µg/m3 (0,09 0,18 % z limitu), v síti referen ních bod se vypo tené hodnoty p ísp vk pohybují od 0 do 0,05 µg/m3 (0 0,125 % z limitu). Výhledový stav Vypo tené hodnoty p ísp vk k maximálním hodinovým imisním koncentracím NO2 se ve výpo tových bodech pohybují od 0,132 do 0,331 µg/m3 (0,066 0,166 % z limitu), v síti referen ních bod dosahují hodnot od 0 do 0,3 µg/m3 (0 0,15 % z limitu). Vypo tené hodnoty p ísp vk k pr m rným ro ním imisním koncentracím NO2 se ve výpo tových bodech mimo sí pohybují v rozmezí 0,00227 0,00716 µg/m3 (0,006 0,018 % z limitu), v síti referen ních bod se vypo tené hodnoty p ísp vk pohybují od 0 do 0,006µg/m3 (0 0,015 % z limitu). PM10 Stanovená hodnota ro ního imisního limitu pro PM10 je 40 µg/m3 a hodnota denního imisního limitu je 50 µg/m3 (povolený po et p ekro ení za rok je 35). Stávající stav Vypo tené hodnoty p ísp vk k maximálním denním imisním koncentracím PM10 se ve výpo tových bodech pohybují od 0,25 do 0,50 µg/m3 (0,5 1 % z limitu), v síti referen ních bod dosahují hodnot od 0 do 0,5 µg/m3 (0 1 % z limitu). Vypo tené hodnoty p ísp vk k pr m rným ro ním imisním koncentracím PM10 se ve výpo tových bodech mimo sí pohybují v rozmezí 0,0089 0,0203 µg/m3 (0,022 0,051 % z limitu), v síti referen ních bod se vypo tené hodnoty p ísp vk pohybují od 0 do 0,02 µg/m3 (0 0,05 % z limitu). P edpokládaný stav Vypo tené hodnoty p ísp vk k maximálním denním imisním koncentracím PM10 se ve výpo tových bodech pohybují od 0,056 do 0,111 µg/m3 (0,112 0,222 % z limitu), v síti referen ních bod dosahují hodnot od 0 do 0,1 µg/m3 (0 0,2 % z limitu). Vypo tené hodnoty p ísp vk k pr m rným ro ním imisním koncentracím PM10 se ve výpo tových bodech mimo sí pohybují v rozmezí 0,00166 0,00694 µg/m3 (0,00415 0,0174 % z limitu), v síti referen ních bod se vypo tené hodnoty p ísp vk pohybují od 0 do 0,005 µg/m3 (0 0,0125 % z limitu). Z uvedených výsledk je patrné, e výhledové p ísp vky provozu p ekládací stanice jsou ve srovnání se sou asným provozem skládky podstatn ni í, jde o ádový pokles p ísp vk provozu ke zne i ování ovzdu í. Provoz zám ru nebude p í inou p ekra ování imisních limit v okolí areálu skládky. Ovlivn ní klimatických podmínek a faktor v území vlivem zám ru není p edpokládáno. Vlivy na kvalitu ovzdu í a na imisní situaci lze pova ovat významem za negativní, velikostí za velmi nízké a zanedbatelné, rozsahem za lokální. Významné (relevantní) negativní vlivy na kvalitu ovzdu í a klimatické pom ry nejsou o ekávány.

D.I.4. Vlivy na hlukovou situaci, ev. dal í fyzikální a biologické charakteristiky Za ú elem posouzení výsledné hlukové situace po realizaci zám ru byla vypracována hluková studie, která je uvedena v p íloze . 4 oznámení. Akustické posouzení bylo provedeno porovnáním p edpokládaných hladin akustického tlaku v dob realizace zám ru s hodnotami po adovanými na ízením vlády . 148/2006. Výpo et stávající i p edpokládané hlukové situace byl proveden pro hluk ze stacionárních zdroj , pro dopravní hluk a pro hluk ze stacionárních zdroj i z dopravy spole n . Vlivy hluku byly modelovány pro 5 referen ních bod , které jsou umíst ny u nejbli ího chrán ného venkovního prostoru a chrán ného venkovního prostoru staveb v blízkosti zám ru.

STRANA 49 z 73

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY OZNÁMENÍ ZÁM RU Tabulka: Shrnutí výsledk akustického posouzení

Denní doba

Výpo tové místo L Aeq,T [dB] 1

2

3

4

5


40,0

38,3

37,4

34,7

32,9

Dopravní hluk

33,1

34,4

34,3

51,0

38,6

Celkem (SZH + DH)

40,8

39,8

39,1

51,1

39,6


23,3

21,0

22,0

21,5

16,3

Dopravní hluk

12,7

13,9

13,5

24,0

11,2

Celkem (SZH + DH)

23,7

21,8

22,6

25,9

17,5


23,3

21,0

22,0

21,5

16,3

Dopravní hluk

33,1

34,4

34,3

51,0

38,6

Celkem (SZH + DH)

33,5

34,6

34,5

51,0

38,6

Zm na (C) oproti (A)

- 7,3

- 5,2

- 4,6

- 0,1

- 1,0

(A) nulová varianta

(B) zám r

(C) aktivní varianta

Ve v ech e ených variantách budou ve v ech výpo tových bodech spln ny hygienické limity pro hluk ze silni ní dopravy i pro hluk ze stacionárních zdroj hluku v denní dob . Sou asn lze po zprovozn ní zám ru (aktivní varianta) o ekávat pom rn významné sní ení hlukové zát e oproti nulové variant . Akustická problematika je tedy v daném p ípad spolehliv p eslimitních hlukových vliv lze prakticky vylou it.

e itelná, mo nost vzniku technicky ne e itelných

Hluk v pr b hu výstavby je obdobn tak e itelný a nep edstavuje významný akustický problém. Negativní vlivy ostatních fyzikálních resp. biologických faktor radioaktivní apod.) jsou vylou eny.

(vibrace, zá ení elektromagnetické nebo

Vlivy na hlukovou situaci i dal í fyzikální faktory lze hodnotit z hlediska významu jako negativní, velikostí jako velmi nízké a zanedbatelné, rozsahem lokální. Významné (relevantní) negativní vlivy na hlukovou situaci nejsou o ekávány.

D.I.5. Vlivy na povrchové a podzemní vody Vlivy na povrchové vody vliv na charakter odvodn ní a zm ny hydrologických charakteristik K místn významným vliv m na charakter odvodn ní území do lo výstavbou stávajícího t lesa skládky. Navr ený zám r prakticky nezm ní charakter odvodn ní e eného území. Je to dáno skute ností, e odvod de ových vod ze st echy haly a ze zpevn ných ploch je e en odvodem a zasakováním srá kových vod do okolních p ilehlých zelených ploch. Vliv zám ru z hlediska odvodn ní oblasti je zanedbatelný. vlivy na jakost povrchových vod Navr ená stavba bude mít odhadovanou ro ní produkci spla kových vod cca 38 m3/rok. Spla kové vody budou pocházet výlu n ze sociálních za ízení v hale. Budou svád ny do bezodtoké jímky, která bude pravideln vyvá ena. V souvislosti s provozem zám ru nelze tedy o ekávat negativní vlivy na jakost povrchových vod.

STRANA 50 z 73


Vlivy na podzemní vody vlivy na hydrogeologické charakteristiky Vybudováním haly a zpevn ných ploch p ekládací stanice dojde k místní zm n infiltra ních pom r . Srá ková voda ze st echy a zpevn ných ploch bude odvedena na terén a zasakována. Vzhledem k charakteru zám ru a hloubce výkop do 1 m nem e dojít k zásahu do zvodn lého hydrogeologického kolektoru; podzemní voda se v nejbli ím okolí stavby nachází v hloubce cca 3,20 m pod úrovní terénu. V p ípad posuzovaného zám ru se tedy nep edpokládá ovlivn ní hydrogeologických charakteristik (sm r a rychlost proud ní podzemní vody) ani zm na úrovn hladiny podzemních vod. vlivy na kvalitu podzemních vod Provoz zám ru nebude vy adovat odb r podzemní vody, nebude proto doprovázen vlivy spojenými s erpáním podzemních vod. V areálu p ekládací stanice nebudou vznikat technologické odpadní vody, které by mohly v p ípad úniku vyvolat zne i t ní podzemních vod. Lze konstatovat, e realizace stavby nebude mít za b ného provozu ádný vliv na kvalitu podzemní vody na lokalit ani v jejím ir ím okolí. Ovlivn ní kvality podzemní vody provozem stávající skládky nebylo zji t no ani v rámci aktuálního monitoringu skládky. P ípadné d sledky havarijních stav jsou podrobn rozebrány v p íslu né ásti oznámení. Vlivy na vodní zdroje Zdroje podzemních vod nebudou výstavbou ani provozem zám ru dot eny. Domovní studny v obytné zástavb áblic a B ezin vsi nemohou být zám rem nijak ovlivn ny jak p i b ném provozu, tak ani v p ípad nestandardního stavu. Posuzovaným zám rem nebudou ovlivn ny hydrologické ani hydrogeologické charakteristiky blízkého ani ir ího okolního zájmového území. Vlivy na kvalitu povrchových i podzemních vod lze hodnotit prakticky jako nulové. Významné (relevantní) negativní vlivy na povrchové a podzemní vody nejsou o ekávány.

D.I.6. Vlivy na p du, horninové prost edí a p írodní zdroje Vliv na p du Obecn jsou vlivy na p du dány záborem plochy p dy azené do zem d lského p dního fondu (ZPF), pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa nebo ovlivn ním kvality p dy. Zám r bude realizován na plochách orné p dy za azených do I. a II. t ídy ochrany zem d lské p dy, které jsou vysoce chrán né a jen podmíne n odnímatelné. Vzhledem k situování vlastního zám ru uvnit areálu stávající skládky, nelze o ekávat jiné (nap . zem d lské) vyu ití dot ených pozemk . Umíst ní ochranného vegeta ního pásu na p du mimo areál skládky je akceptovatelné - plocha bude navazovat na stávající zelený pás a biokoridor vedený západn od skládky a bude zahrnuta do opat ení ke zvý ení výsadeb v území. Zám r nevy aduje zábor pozemk ur ených k pln ní funkcí lesa (PUPFL). Z hlediska zne i t ní p d se p i dodr ení standardních stavebních postup p i výstavb a provozu stavby nep edpokládá negativní vliv. Vlivy na horninové prost edí a morfologické charakteristiky Navrhovaný zám r nebude mít ádné vlivy na horninové prost edí. Rozsah a hloubka výkop je minimální (do 1 m) a nebude mít negativní vliv na geologické podmínky území. Vliv na horninové prost edí lze ozna it za nulový. Stavba nebude mít vliv na stabilitu nebo erozi p dy v jejím okolí.

STRANA 51 z 73


Vlivy na nerostné zdroje Plocha zám ru není v kolizi s územím lo isek nerostných surovin registrovaných Geofondem R. Výstavba p ekládací stanice neklade významné nároky na spot ebu nerostných surovin. Vlivy na jiné p írodní zdroje Stavbou nebudou zasa eny jiné p írodní zdroje ne prost edí nejsou o ekávány.

zdroje vý e hodnocené, dal í vlivy na tuto slo ku

Po kození a ztrátu geologických i paleontologických památek nelze p edpokládat. Vlivy na horninové prost edí a nerostné zdroje lze hodnotit jako prakticky nulové, rozsahem lokální. Významné (relevantní) negativní vlivy nejsou o ekávány.

D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Zám r bude realizován v ekologicky nestabilním území. V lokalit chrán ných druh rostlin (podle Vyhlá ky M P R . 395/1992 Sb.).

není zaznamenán výskyt zvlá t

ádný ze zji t ných zvlá t chrán ných druh ivo ich (ptáci) nebude realizací zám ru nijak dot en. Jejich p ítomnost není vázána p ímo na zelený pás uvnit oplocení, vyskytují se na p eletu, tahu nebo p i hledání potravy v ir ím okolí. P i posuzování plánovaného zám ru byly vyhodnoceny následující p ímé i nep ímé vlivy na vyskytující se rostlinné a ivo i né druhy: a) Zábor a zm na biotopu Plánovaný zám r bude mít za následek málo významnou zm nu stávajícího zeleného pásu, vyjma n kolika d evin, které nebude mo né p esadit. Pás vn oplocení bude na mén ru ném míst a ptáci jej budou vyu ívat obdobným zp sobem. b) Zvý ení míry ru ení V t ina druh zji t ných p i biologických pr zkumech nepat í mezi druhy zvlá t citlivé k vyru ování lov kem. Jde o druhy vyu ívající siln antropogenn pozm n nou krajinu. Zám r nebude pro adu druh (krkavcovití, rackové) zdrojem potravy. Zám r je navr en v prostoru stávajícího areálu skládky chrán né druhy ivo ich nejsou o ekávány.

áblice. Zásadní negativní dopady na zvlá t

Realizace zám ru p ekládací stanice nebude mít významný negativní vliv na ivo ichy ani rostliny. Biotop zeleného pásu bude realizován áste n mimo plochu skládky a áste n uvnit areálu skládky. Krom hygienické a estetické funkce bude plnit i funkce biologické, jako potenciálního hnízdi t a úkrytu ivo ich . Po ukon ení skládkování v areálu skládky lze o ekávat sní ení tlaku ivo ich odstran ním zdroje potravy. Manipulaci s ke i a d evinami doporu ujeme provád t mimo hnízdní období konce b ezna.

tzn. od poloviny srpna do

Po skon ení stavebních prací a po provedení terénních modelací bude provedena výsadba zelen . Navr ený regionální biokoridor vedený podél nezpevn né polní cesty západn zám rem dot en.

od areálu skládky nebude

Zám r nekoliduje s významnými krajinnými prvky, jejich ochrana je obecn stanovena zákonem . 114/1992 Sb., o ochran p írody a krajiny. Není rovn dot en ádný registrovaný významný krajinný prvek. Zám r nemá p ímý ani nep ímý vliv na ádné zvlá t chrán né území. Vliv na evropsky významné lokality a pta í oblasti lze rovn vylou it. ádné z t chto území nebude zám rem p ímo nebo nep ímo ovlivn no. Magistrát hl. m. Prahy, odbor ochrany prost edí, svým stanoviskem vylou il mo nost jejich významného ovlivn ní (viz p íloha . 6 oznámení). Vlivy na faunu, flóru, prvky ÚSES a VKP, lze hodnotit z hlediska významu jako prakticky nulové. Zvlá t chrán ná území, evropsky významné lokality a pta í oblasti nemohou být zám rem ovlivn ny.

STRANA 52 z 73


D.I.8. Vlivy na krajinu a krajinný ráz Krajina v dot eném území a jeho okolí je ji ovlivn na d ív j í antropogenní inností, realizace zám ru charakter krajiny prakticky nezm ní. Nejvýznamn j ím vlivem na krajinu je z obecného hlediska uva ováno pohledové p sobení rekultivované skládky na okolí. Hmota skládky je viditelná ze irokého okolí. Navr ený zám r krajinný ráz území zásadním negativním zp sobem neovlivní ani nezp sobí zm nu charakteru území. Stavba je umíst na severn od t lesa skládky, které tvo í významnou krajinnou dominantu v území. Stavba není vý kov pohledech.

dominantní a nezp sobí ovlivn ní horizontu ani krajinného rázu ve vzdálen j ích

Vlivy na krajinu a krajinný ráz lze hodnotit jako velmi nízké a zanedbatelné. Realizace zám ru nepotla uje celostátn nebo regionáln významné kulturn historické hodnoty území ani nelikviduje stávající, pohledov ur ující strukturní prvky krajiny.

D.I.9. Vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu Doprava související se zám rem bude ve srovnání s dopravními intenzitami souvisejícími s provozem skládky áblice z let 2007 2009 podstatn ni í. Vzhledem k omezené kapacit skládkování dochází na skládce trvale ke sni ování návozu odpad . P ed zahájením provozu p ekládací stanice je p edpokládáno ukon ení návozu odpad na stávající t leso skládky, bude pokra ovat jen rekultivace t lesa skládky. Ze statistiky na p íjezdu do areálu vyplývá, e cílová kapacita a dopravní nároky zám ru budou p ibli n polovi ní ve srovnání s rokem 2009, ve srovnání s rokem 2007 budou dosahovat cca 25% p vodních kapacit. Výhledové dopravní zatí ení vyvolané zám rem (85 LNA, 18 TNA, 8 OA na p íjezdu do areálu za den) není pro okolní komunikace významné a neovlivní významn dopravu na t chto komunikacích. Toté platí i pro okolí dopravní trasy mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy. Zám r umo ní sní it intenzitu dopravy na této trase z 85 NA na 18 NA (souprav) za den v pr m rných hodnotách p i zachování stejného mno ství p epravovaného odpadu. Zám r neovliv uje dopravní rozvojové zám ry v území ani dal í existující komunikace, p í nebo cyklistické trasy (zna ená turistická trasa západn od skládky). V období výstavby lze o ekávat velmi nízké dopravní zát e v po tu max. desítek vozidel za den, které se na pozadí stávající dopravy nijak neprojeví. Zám r nepovede k zásah m do stávající infrastruktury ani k jejímu rozvoji. Vlivy na zatí ení dopravní infrastruktury jsou hodnoceny z hlediska významu jako negativní, z hlediska velikosti jako nízké, rozsahem jako regionální. Významné (relevantní) negativní vlivy na dopravní a jinou infrastrukturu nejsou o ekávány.

D.I.10. Vlivy na hmotný majetek, kulturní památky a tradice V prostoru zám ru se nenacházejí ádné objekty i nemovitý majetek. Architektonické nebo historické památky se v e eném nebo zájmovém území zám ru nenacházejí. Z d vodu jejich absence tedy nebudou ovlivn ny. Na lokalitu zám ru nejsou vázány ádné kulturní hodnoty nehmotné povahy jako tradice, d ji t významné události, místo spojené s významnou osobou. Mo nost archeologického nálezu v pr b hu zemních prací nelze na nezastav ných plochách vylou it. Z tohoto d vodu bude t eba zajistit v pr b hu výstavby odborný archeologický dozor. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky lze hodnotit jako velmi nízké resp. jako nulové. Významné (relevantní) negativní vlivy na majetek i památky nejsou o ekávány.

STRANA 53 z 73


D.I.11. Jiné ekologické vlivy Nejsou o ekávány ádné dal í významné vlivy, vý e nepopsané.

D.II.

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIV ZÁM RU NA IVOTNÍ PROST EDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MO NOSTI P ESHRANI NÍCH VLIV Komplexní souhrnná charakteristika vliv z hlediska jejich velikosti a významnosti Z analýzy p edpokládaných vliv stavby vyplývá, e navý ení stávající zát e díl ích slo ek lze hodnotit jako nízké a zanedbatelné. Výstupy do ivotního prost edí (ovzdu í, odpadní vody, hluk apod.) budou celkov málo významné a nepovedou ke zne i ování nebo po kozování ivotního prost edí. Výhledové zatí ení hlavních slo ek ivotního prost edí (ovzdu í, hluk) bude naopak vlivem o ekávaného ukon ení ukládání odpad v areálu skládky áblice ni í ne za stávajícího stavu. Nedojde k negativním vliv m na obyvatelstvo a ve ejné zdraví. Zám r neprodukuje ve významné mí e (tj. v mí e, která by zp sobovala p eslimitní vlivy) ádné kodliviny (zne i t ní ovzdu í, hluk), které by mohly samostatn nebo ve spojení s dal ími aktivitami v území vést k p ekra ování p íslu ných hygienických limit . Z provedeného rozboru vyplývá celkov zanedbatelné ovlivn ní obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vliv nebo rizik vlastním zám rem. Vlivy na kvalitu ovzdu í a na imisní situaci lze pova ovat za nevýznamné a zanedbatelné. Provoz p ekládací stanice nebude p í inou p ekra ování imisních limit v okolí stavby. Navr ené umíst ní, stavební a technologické e ení zám ru odpovídá po adavk m protihlukové ochrany. Provoz p ekládací stanice není z hlediska hluku významný. Místn významné vlivy na hydrologické a hydrogeologické podmínky byly ji realizovány v souvislosti s výstavbou stávající skládky (zvý ení povrchového odtoku na úkor podpovrchového a podzemního). Výstavba p ekládací stanice je z tohoto hlediska prakticky zanedbatelnou zm nou. Významné dopady na kvalitu podzemních nebo povrchových vod nejsou v souvislosti s navr eným zám rem o ekávány. Ovlivn ní zdroj pitné vody nebo lé ivých zdroj vod nelze p edpokládat. Vlivy na geofaktory ivotního prost edí jsou hodnoceny jako velmi nízké a zanedbatelné. Vlivy na kvalitu horninového prost edí nejsou za b ného provozu o ekávány. Vliv na p du lze hodnotit jako nízký, dot ené pozemky jsou za azeny do I. a II. t ídy ochrany p dy. Vzhledem k situování do stávajícího areálu skládky nelze o ekávat jiné vyu ití dot ených ploch. Realizace zám ru p ekládací stanice nebude mít významný negativní vliv na ivo ichy ani rostliny. Biotop zeleného pásu bude realizován áste n mimo plochu skládky a áste n uvnit areálu skládky. Krom hygienické a estetické funkce bude plnit i biologické funkce, tedy i potenciálního hnízdi t a úkrytu ivo ich . Po ukon ení skládkování v areálu skládky lze o ekávat sní ení tlaku ivo ich odstran ním zdroje potravy. Navr ený regionální biokoridor vedený podél nezpevn né polní cesty západn zám rem dot en. Zám r nekoliduje s významnými krajinnými prvky ani s ádnými zvlá t významnými lokalitami nebo pta ími oblastmi (Natura 2000).


chrán nými územími, evropsky

Navr ený zám r krajinný ráz území zásadním negativním zp sobem neovlivní a nezp sobí zm nu charakteru území. Výhledové dopravní zatí ení vyvolané zám rem (85 LNA, 18 TNA, 8 OA na p íjezdu do areálu za den) není pro okolní komunikace významné a neovlivní významn dopravu na t chto komunikacích. Zám r umo ní sní it intenzitu dopravy na trase mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy z 85 NA na 18 NA (souprav) za den v pr m rných hodnotách p i zachování stejného mno ství p epravovaného odpadu. To se projeví v okolí trasy ni ími emisemi látek zne i ujících ovzdu í i ni í hlukovou zát í.

STRANA 54 z 73


Ze statistiky na p íjezdu do areálu vyplývá, e cílová kapacita a dopravní nároky zám ru budou p ibli n polovi ní ve srovnání s rokem 2009, ve srovnání s rokem 2007 budou dosahovat cca 25% p vodních kapacit. Na dot eném pozemku nebo v jeho blízkosti nejsou zám rem negativn ovlivn ny.

ádné stavby nebo památky, které by mohly být

Zám r nep edstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stav . Ve v ech sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzdu í, povrchová a podzemní voda, p da, fauna, flóra, ekosystémy, krajina p ípadn jiné) jsou mo né vlivy výstavby a provozu zám ru P ekládací stanice pro skládku Uhy na území M stské ásti Praha 8, k.ú. áblice, p ijateln nízké. Zám r proto nep edstavuje zdroj významného negativního ovlivn ní okolního území. Souhrnné hodnocení Na základ údaj uvád ných v p edchozích kapitolách dokumentace lze prov ovaný zám r ozna it pro dané území za únosný. Území je naru ené lidskou aktivitou a s výjimkou ochrany zem d lské p dy nepo ívá ádné zvý ené ochrany; vyu ití území nevyvolává ádné st ety zájm z hlediska územního plánování a zám r není v rozporu s platným Územním plánem hl. m. Prahy. Souhrnn lze zám r hodnotit jako akceptovatelný. Míru ovlivn ní okolního prost edí lze hodnotit jako nízkou a zanedbatelnou bez zásadních negativních dopad . Rozsah o ekávaných vliv Rozsah p ímých negativních vliv je prakticky omezen stávajícím rozsahem areálu skládky. Vn areálu dojde pouze k p emíst ní a výsadb d evin v rámci ochranného vegeta ního pásu kolem skládky, které není spojeno s ádnými negativními vlivy. Ve v ech sledovaných charakteristikách jsou d sledky realizace zám ru hodnoceny jako p ijatelné s velmi nízkými, zanedbatelnými a nulovými vlivy. Vlivy p esahující platné limitní i hrani ní hodnoty nejsou u posuzovaného zám ru o ekávány. Mo né vlivy na jednotlivé sféry ivotního prost edí, uvedené v p edchozím textu, lze shrnout následujícím zp sobem: 1. Aspekty s kladným vlivem: V p ípad ukon ení ukládání odpad ve stávajícím areálu skládky áblice dojde k výraznému poklesu zát e v ad faktor (doprava, ovzdu í, hluk). Vlivy zám ru p ekládací stanice budou ve srovnání se sou asným stavem dosahovat ádov ni ích hodnot. Zám r umo ní sní it intenzitu dopravu na trase mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy vyu itím nákladních souprav a speciálních kontejner . Zám r je v navr eném e ení pln v souladu s platnými územn plánovacími podklady. 2. Aspekty bez negativního vlivu nebo s vlivem nevýznamným: vlivy na obyvatelstvo; vlivy na povrchové a podzemní vody; vlivy na horninové prost edí a p írodní zdroje; vlivy na faunu, flóru a ekosystémy; vibrace, elektromagnetické, ionizující zá ení; hmotný majetek, kulturní památky; vlivy na dopravu. 3. Aspekty s negativním vlivem minimálním, pop . spl ující s rezervou platné nebo doporu ené limity: zne i t ní ovzdu í (zejména v p ípad TZL PM10);

STRANA 55 z 73


vlivy na p du (zábor ZPF); vlivy hluku. 4. Aspekty s vlivem nedosahujícím platné limity nebo s vlivem, kterému je t eba v novat zvlá tní pozornost (p esto e nedosahuje platných limit ): Aspekty tohoto druhu nejsou v souvislosti s posuzovaným zám rem indikovány. 5. Aspekty s vlivem podstatným nebo p esahujícím platné limity: Aspekty tohoto druhu nejsou v souvislosti s posuzovaným zám rem indikovány. Z provedeného rozboru vyplývá, e posuzovaný zám r není provázen rizikem vliv , které by zp sobily naru ení n kterého faktoru ochrany ivotního prost edí. Uvedený rozbor slou í rovn jako podklad ke stanovení opat ení k prevenci, vylou ení, sní ení pop ípad kompenzaci nep íznivých vliv na ivotní prost edí. S odvoláním na sou asný stav ivotního prost edí v dot ené lokalit (jak je to uvedeno v ásti C oznámení) lze formulovat záv r, e za podmínek definovaných na základ posouzení vliv na jednotlivé slo ky a faktory ivotního prost edí, posuzovaný zám r nezp sobí zhor ení celkové úrovn ivotního prost edí v dané lokalit nad p ípustnou mez v ádné fázi svého provozu a charakter ovlivn ní prost edí bude nízký a lokální. V následující tabulce je uveden p ehled rozsahu vliv na jednotlivé slo ky ivotního prost edí z hlediska jejich velikosti a významnosti. Tabulka: Komplexní charakteristika vliv zám ru na ivotní prost edí

Vlivy

Velikost vlivu

P ijaté riziko

Poznámka

vlivy na obyvatelstvo

5

nulové

bez posti itelných d sledk na ve ejné zdraví

vlivy na ovzdu í a klima

4

podpr m rné

není p edpokládáno navý ení situací s p ekra ováním platných limit

vlivy na hlukovou situaci

5

nulové

bez významného ovlivn ní, dojde ke sní ení hlukové zát e

vlivy na povrchové a podzemní vody

5

nulové

bez významného ovlivn ní

vlivy na p du

4

podpr m rné

dojde k záboru zem d lské p dy v souladu s ÚP

vlivy na horninové prost edí a p írodní zdroje

5

nulové


vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

5

nulové


vlivy na krajinný ráz

5

nulové


vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

5

nulové

bez vlivu

vliv na dopravu

4

podpr m rné

neohro uje funkci dopravy na p ilehlých komunikacích

vliv na rozvoj infrastruktury

5

nulové

navrhovaný zám r nemá vliv

vliv na rekrea ní kvalitu území

5

nulové

bez vlivu

Pozn.: velikost vlivu 1

likvidace, zásadní ohro ení funkce; 5

bez reálného vlivu

Vlivy p esahující státní hranice Nep íznivé vlivy p esahující státní hranice jsou vylou eny.

STRANA 56 z 73


D.III.

CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK P I MO NÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH Výstavba ani provoz zám ru nep edstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stav . Riziko havárií a dopravních nehod nep evý í b n akceptované riziko, doprava nebezpe ného zbo í nebude provád na. Zám r nespadá do re imu zákona . 59/2006 Sb., o prevenci záva ných havárií. Z hlediska mo ných havarijních situací lze uva ovat: po ár, výpadek elektrického proudu, nález nebezpe ných p edm t , p emno ení obtí ného hmyzu nebo hlodavc , únik ropných látek z mobilních prost edk , mechanizace nebo skladového prost edku. Dopady na okolí Po ár Po ár m e vzniknout v d sledku nedodr ení zásad po ární ochrany a technologické kázn . V p ípad po áru m e dojít ke vznícení ho lavého podílu odpad . S ohledem na iroký rozsah materiál a látek shromá d ných v p ekládací stanici není mo né specifikovat v echny kodliviny p i po áru vznikající. Jednalo by se o iroké spektrum oxid a aromatických látek majících nep íznivý vliv na ivotní prost edí a lidské zdraví. Roz í ení po áru do okolních porost , nap íklad uná ením ho ícího materiálu v trem, je málo pravd podobné, okolí stavby je vyu íváno k zem d lské produkci. Dopravní nehoda spojená s únikem nebezpe ných látek Z dopravního hlediska nevzniká významné riziko vzniku havárie s environmentálními následky. Na p ekládací stanici nejsou ur eny odpady charakteru nebezpe ných kapalin nebo kal , které jsou z hlediska í ení p ípadného úniku v d sledku dopravní nehody nejvíce rizikové. Odpady jsou výhradn kategorie O. Obecným rizikem silni ní dopravy pro ivotní prost edí v p ípad dopravní nehody je únik kapalin z palivové nebo mazací soustavy vozidla. P ípadný únik p epravovaného odpadu by znamenal dle aktuální skladby odpadu riziko ohro ení p dy, vody a ekosystém v okolí místa úniku. Míra rizika je dána konkrétní skladbou odpadu, obsahem kodlivin a jejich mobilitou. Vzhledem ke skute nosti, e odpad z obcí je charakteru tuhého materiálu a obsah nebezpe ných látek je mo né charakterizovat jako nízký a nárazový, nep edstavuje únik odpadu p i dopravní nehod významné riziko. Vý e uvád ná rizika spojená s dopravou jsou obecn akceptována a v p ípad oznamovaného zám ru nejsou spojena p ímo s provozem p ekládací stanice na dané lokalit , ale s nutností p epravovat odpady do odpovídajícího za ízení. Následná opat ení Po ár Pro p ípad po áru je areál vybaven odpovídajícími prost edky k zásahu. V areálu jsou dle po árního plánu rozmíst ny po ární body vybavené ru ními hasicími p ístroji. V areálu je proveden rozvod po ární vody ukon ený po árními hydranty. V p ípad po áru je vyrozum n hasi ský záchranný sbor a je proveden okam itý zásah s pou itím vý e uvedených prost edk k likvidaci po áru. Po ár m e být dále utlumen p ehrnutím ho ících p edm t neho lavým materiálem s následným ochlazováním vodou. Dopravní nehoda spojená s únikem nebezpe ných látek V p ípad úniku odpadu b hem p epravy nebo p i nehod v rámci areálu úlo i t je nutné:

STRANA 57 z 73


-

zabránit dal ímu úniku ze zdroje (stabilizací p evr ené nádoby, p emíst ním vadné nádoby nebo jejího obsahu do nádoby bezvadné na korbu vozu nebo jiným vhodným zp sobem dle situace),

-

zabránit dal ímu í ení uniklých kapalných látek nebo nebezpe né slo ky tuhého odpadu posypáním sorbentem (Vapex, piliny nebo hlína t ená v okolí), p ednostn je únik lokalizován ve sm rech ke kanaliza ním vpustím, vodním tok m nebo odkrytému terénu,

-

kontaminovaný sorbent, p ípadn i kontaminovanou zeminu (v p ípad úniku na volný terén) odt it a deponovat na bezpe ném míst (t sná nádoba, zaji t ná plocha, nákladový prostor vozidla),

-

zabezpe it zne kodn ní kontaminovaného materiálu oprávn nou osobou v souladu s platnými p edpisy v oblasti nakládání s odpady.

Vyhodnocení rizik nestandardního stavu Riziko výskytu vý e popsaných nestandardních stav je nízké. Toto riziko je utlumeno p irozenými podmínkami v lokalit výstavby. Vlastní stavba má povodí malého rozsahu, lokalita se nachází v oblasti hydrologického rozvodí, podmínky pro í ení podzemních vod jsou v okolí stavby málo p íznivé. Technická opat ení pro prevenci nestandardního stavu a vybavení stavby prost edky k likvidaci po áru nebo havarijního úniku kodlivin odpovídají rizik m provozu a po adavk m platné legislativy. Dopady vý e uvád ných nestandardních stav lze hodnotit jako nárazové a krátkodobé. Následky t chto stav jsou výrazn utlumeny s rostoucí vzdáleností od skládky (rozptyl kodlivin v ovzdu í, vysoká míra na ed ní pr sakových vod v ni ích polohách povodí).

D.IV.

CHARAKTERISTIKA OPAT ENÍ K PREVENCI, VYLOU ENÍ, SNÍ ENÍ POP ÍPAD KOMPENZACI NEP ÍZNIVÝCH VLIV NA IVOTNÍ PROST EDÍ Prevence nebo vylou ení nep íznivých vliv vyplývá zejména z dodr ování platných zákon , norem, p edpis a povolovacích rozhodnutí. Nad tento rámec jsou doporu ena následující opat ení: V rámci p ípravy, realizace a provozu navr eného zám ru je nezbytné respektovat platné podmínky stanoviska M P k posouzení vliv provedení zám ru áblice, II. etapa skládky odpad roz í ení na ivotní prost edí, a navazujících správních rozhodnutí vztahujících se k provozu skládky. P i výstavb bude v nována zvý ená pozornost: omezování emise tuhých látek, stavu stavebních stroj a ulo ení stavebních materiál s ohledem na prevenci p ípadných únik s mo ností ohro ení kvality vod, budou dodr ována opat ení pro prevenci úkap nebo únik ropných látek nebo jiných provozních kapalin, stání techniky je nutné ú inn zajistit pro p ípad úniku závadných látek. Bude provedeno odn tí zem d lské p dy ze ZPF; skrývka ornice a podorni í bude vyu ita v rámci rekultivace skládky a p i finálních terénních úpravách v areálu. Vodohospodá ské e ení stavby bude odpovídat platným p edpis m a normám; plochy ur ené pro manipulaci s odpady budou provedeny jako vodohospodá sky zabezpe ené. Stavba p ekládací stanice bude navr ena tak, aby ve kerá manipulace s odpadem probíhala uvnit kryté haly. V rámci realizace zám ru respektovat podmínky a opat ení rozhodnutí O P Magistrátu hlavního m sta Prahy ( .j. MHMP-13113/02/O P-V-104/R-63/Pra ze dne 28.3.2002), kterým se ukládají náhradní opat ení: skrývky ornice budou realizovány koncem vegeta ního období (srpen a zá í);

STRANA 58 z 73


p ed zahájením skrývky bude proveden vyhledávací pr zkum a transfer nalezených jedinc Ropuchy obecné. V p ípad pozitivního archeologického nálezu bude umo n n záchranný archeologický pr zkum. Jako sou ást stavby bude navr ena výsadba zelen v p emíst ném pásu severozápadn od stávajícího oplocení areálu skládky; stromová zele bude dopln na i výsadbami ve spodní ásti pod ke ovým patrem, vhodné jsou líska obecná, dub zimní, p íp. letní, hloh obecný. P emíst ní stávajících d evin bude provedeno p ed zahájením hrubých terénních prací. Bude zpracován provozní ád a havarijní plán za ízení pro nakládání s odpady. Za provozu p ekládací stanice je nutné v novat trvalou pozornost prevenci zaho ení odpad . Kontejnery ur ené pro odvoz odpad z p ekládací stanice budou bu zcela uzav ené nebo kryté ochrannou sítí i plachtami, aby bylo zabrán no úlet m odpad p i p eprav . V za ízení nebude nakládáno s odpady s obsahem ivo i né biomasy a dále odpady, u nich lze p i manipulaci o ekávat nadm rnou pra nost. B hem provozu budou provád ny pravidelné kontroly jímky pro shroma odpadních vod.

ování spla kových

Obsluha p ekládací stanice bude prokazateln obeznámena s aktualizovanými pokyny pro e ení havarijních situací podle schváleného provozního a po árního ádu. Po dokon ení stavby bude zaji ována ádná pé e o ve kerou zele provedení p ípadných dosadeb za uhynulé jedince.

v ochranném pásu v etn

D.V.

CHARAKTERISTIKA POU ITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VYCHOZÍCH P EDPOKLAD P I HODNOCENÍ VLIV Ovzdu í a klima Pro popis stávající úrovn imisní zát e byly vyu ity údaje z nejbli ích m ících stanic imisního monitoringu a rozptylové studie pro Hlavní m sto Prahu. Vyhodnocení vlivu zám ru na kvalitu ovzdu í bylo provedeno na základ výpo t imisních charakteristik pro zne i ující látky benzen, NO2 a PM10. Výpo et byl zpracován v souladu s platnou metodikou SYMOS´97 ve verzi 2006. Voda Podkladem pro zpracování této ásti oznámení byla odborná literatura, archivní pr zkumné práce, zprávy o monitoringu skládky a legislativní zdroje. Geofaktory Údaje o geologické pozici stavby a o geologické skladb zájmového území byly erpány z odborné literatury, pro pot eby zpracování této ásti dokumentace nebylo nutné provád t vlastní pr zkumné práce. Podkladem byly rovn záv re né zprávy o vyhodnocení monitorovacích prací na skládce Praha - áblice za roky 2005 a 2009. Tyto zprávy nejsou s ohledem na jejich rozsah sou ástí oznámení a jsou k dispozici u oznamovatele, zpracovatele oznámení a e itel monitoringu skládky. P íroda a krajina Podkladem pro posouzení vliv na p írodu a krajinu byly výsledky p edchozích pr zkum faunu a flóru v dot eném a zájmovém území.

zam ených na

STRANA 59 z 73


Doprava P i zpracování dopravní ásti oznámení bylo vyu ito údaj seznamu, s ítání dopravy (údaje za rok 2008).

oznamovatele zám ru, podklad

uvedených v

Hluk P i zpracování hlukové ásti oznámení bylo vyu ito údaj oznamovatele zám ru, zji t ní místní situace v etn m ení hluku (uvedeno v p ílohách dokumentace) a mo ností protihlukové ochrany, zejména vzdálenosti k nejbli ím hlukov chrán ným prostor m. Pro posouzení stacionárních zdroj hluku a dopravního hluku bylo vyu ito výpo tového programu Hluk+, Verze 7.12 Profi, Výpo et dopravního a pr myslového hluku ve venkovním prost edí .

D.V.

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATK VE ZNALOSTECH A NEUR ITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY P I SPECIFIKACI VLIV Posouzení vliv na jednotlivé slo ky a faktory prost edí je zalo eno na standardních výpo tech a metodických postupech, vycházejících z p edpoklad uvedených v oznámení, z charakteru zájmového území a dostupných odborných informací. V ádné ze sledovaných oblastí (ve ejné zdraví, ovzdu í, voda, p da, geofaktory, flóra a fauna, hluk, památky, krajina) se nevyskytly takové nedostatky ve znalostech nebo neur itosti, které by znemo nily jednozna nou formulaci záv r . Charakter zám ru (p ekládací stanice) není potenciáln významným zdrojem zne i ování i po kozování ivotního prost edí, ani nedává p edpoklady k negativním dopad m na ve ejné zdraví. Umíst ní zám ru nedává p edpoklady vzniku významných negativních vliv na ivotní prost edí nebo ve ejné zdraví. Stejn tak území, ve kterém se zám r nachází (ostatní plochy, zem d lská p da) není mimo ádn citlivé na antropogenní zásahy. Z t chto d vod je v záv rech hodnocení mo ných vliv na ivotní prost edí dostate ný prostor na absorbování p ípadných neur itostí. Nedostatky a neur itosti ve znalostech, které by omezovaly platnost i formulaci p íslu ných záv r z hlediska vliv na ivotní prost edí, nebyly u posuzovaného zám ru identifikovány.

STRANA 60 z 73


ÁST E

(POROVNÁNÍ VARIANT

E ENÍ ZÁM RU)

(údaje podle kapitol B, C, D, F a G v p im eném rozsahu pro ka dou oznamovatelem p edlo enou variantu e ení zám ru)

E.I.

POPIS VARIANT

E ENÍ STAVBY

E.I.1. Varianty lokalizace stavby Zám r je navr en a hodnocen v jedné variant . Umíst ní (lokalizace) je vázáno na plochy pozemk vymezené v projektové dokumentaci a v tomto oznámení: v areálu skládky áblice. Zám r nebyl e en ani hodnocen v jiných lokaliza ních variantách. Umíst ní zám ru nevyvolává ádné st ety zájm z hlediska územního plánování.

E.I.2. Varianty technického provedení stavby a pou ité technologie Technické a technologické e ení zám ru je navr eno v jedné variant . Jiné varianty technologického e ení zám ru nebyly zva ovány ani prov ovány.

E.II.

POROVNÁNÍ VARIANT Zám r je navr en v jediné realiza ní variant . Alternativní variantou je varianta tzv. nulová, p edstavující nerealizaci stavby. Nulová varianta v zásad odpovídá ponechání plochy v sou asném vyu ití. Prosazování nulové varianty (bez innosti) je na míst v p ípad innosti zat ující okolní prost edí nad únosnou mez (p ekra ování povolených limit zne i t ní, devastace rozsáhlých území, likvidace cenných ekosystém , produkce zna ného objemu toxických odpad , ohro ení lidského zdraví apod.). ádný z uvedených negativních d sledk nebyl u hodnoceného zám ru identifikován.

STRANA 61 z 73


ÁST F

(ZÁV R) P edlo ené oznámení se zabývá hodnocením vliv zám ru P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY" na ivotní prost edí. Jedná se o výstavbu p ekládací stanice ve stávajícím oploceném areálu skládky áblice. D vodem realizace je e ení efektivní p epravy odpad z regionu Prahy na skládku, kterou provozuje p edkladatel zám ru ve vzdálenosti cca 30 km severn od Prahy, v k.ú. obce Uhy (20 km SZ vzdu nou arou od skládky áblice). Dovoz odpad samostatnými svozovými vozidly na uvedenou vzdálenost je neekonomický a dochází p i n m ke zbyte né zát i dopravní infrastruktury i ivotního prost edí. Zám r je umis ován do prostoru areálu stávající provozované skládky výhledové ukon ení ukládání odpad v areálu této skládky.

áblice. Ve své podstat navazuje na

Zám r p ekládací stanice odpad v areálu skládky áblice p edstavuje nový zám r pro nakládání s odpady v lokalit . Jedná se tedy o zm nu zám ru áblice, II. etapa skládky odpad roz í ení , který byl podroben procesu posuzování, a na který bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vliv zám ru na ivotní prost edí. Navr ený zám r je v souladu s Územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy. Zám r je posuzován v jedné územní variant a v jedné variant technického e ení zám ru, která vyplývá z prostorových mo ností areálu skládky a po adavk investora na vlastní e ení navrhovaného zám ru. Realizace zám ru nevyvolá významné negativní d sledky na ivotní prost edí. Vlivy výstavby a provozu p ekládací stanice na jednotlivé slo ky a faktory ivotního prost edí lze hodnotit souhrnn jako velmi nízké, celkov málo významné, lokálního charakteru, ve v t in charakteristik jako zanedbatelné a nulové. Zám r není charakterizován významn j ími d sledky na ve ejné zdraví. Zdravotní rizika plynoucí z realizace zám ru jsou hodnocena jako velmi nízká a zanedbatelná. Rovn v ostatních oblastech jsou d sledky realizace zám ru v mezích platných norem a p edpis a není o ekáváno nadlimitní p sobení v ádném z hodnocených faktor ivotního prost edí. ádný ze specifikovaných vliv není kritický a natolik významný, e by vylu oval realizaci zám ru. Umíst ní zám ru lze ozna it za akceptovatelné jak z hlediska stavu jednotlivých slo ek ivotního prost edí v zájmovém území, tak z hlediska výhledové celkové ekologické zát e území. Charakter zám ru vy aduje b ná opat ení k omezení negativních vliv na ivotní prost edí, ve v t in plynoucích z platných p edpis a norem. Mezi nejvýznamn j í pat í vodohospodá ské zabezpe ení manipula ních ploch a realizace ochranného vegeta ního pásu kolem areálu skládky. Výstavba ani provoz zám ru nep edstavují významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stav s nep íznivými environmentálními d sledky. Rizika jsou omezena standardními opat eními souvisejícími s ukládáním odpad a provozem skládek odpad . Ve srovnání se stávajícím stavem lze konstatovat, e výhledové zatí ení hlavních slo ek ivotního prost edí (ovzdu í, hluk) bude vlivem o ekávaného ukon ení ukládání odpad v areálu skládky áblice ni í ne za stávajícího stavu. Obdobný záv r platí i pro okolí p epravní trasy mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy, kde lze o ekávat sní ení dopravní zát e v rozsahu popsaném v oznámení. Souhrnn lze konstatovat: Umíst ní zám ru je, s p ihlédnutím k jeho charakteru a vyu ití zájmového území, akceptovatelné. Provoz nep edstavuje významnou zát

pro jednotlivé slo ky ivotního okolí ve svém okolí.

Z hlediska vliv na ivotní prost edí a na ve ejné zdraví lze s realizací zám ru P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY " v p edlo ené a hodnocené variant souhlasit.

STRANA 62 z 73


ÁST G

(V EOBECN SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU)

G.I.

INFORMACE O Ú ELU OZNÁMENÍ Toto oznámení je zpracováno v souladu s po adavky zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vliv na ivotní prost edí, s nále itostmi podle p ílohy . 4 zákona. Ú elem oznámení je poskytnout informace o charakteru zám ru, o stavu dot eného území a vyhodnotit vlivy zám ru na ve ejné zdraví a ivotní prost edí pro pot eby procesu posuzování vliv . Své písemné vyjád ení k oznámení m e zaslat ka dý na adresu p íslu ného ú adu do 30-ti dn ode dne zve ejn ní informace o oznámení.

G.II.

INFORMACE O PROV

OVANÉM ZÁM RU

Zám rem prov ovaným ve zji ovacím ízení je vybudování p ekládací stanice pro skládku Uhy v prostoru stávajícího areálu skládky áblice. Název zám ru: P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY Zám r je dle vyjád ení M P za azen ve smyslu zákona k . 100/2001 Sb., o posuzování vliv prost edí (v platném zn ní) do následujícího bodu p ílohy . 1 k zákonu:

na ivotní

Dle §4 odst. 1 písm. b) citovaného zákona jsou p edm tem posuzování zm ny zám ru uvedeného v p íloze . 1 k tomuto zákonu kategorii I, pokud má být významn zvý ena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významn m ní jeho technologie, ízení provozu nebo zp sob u ívání a nejedná-li se o zm ny podle písmene a); tyto zm ny zám r podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zji ovacím ízení. Zám r p ekládací stanice odpad v areálu skládky áblice p edstavuje nový zám r pro nakládání s odpady roz í ení , který byl podroben v lokalit . Jedná se tedy o zm nu zám ru áblice, II. etapa skládky odpad procesu posuzování, a na který bylo vydáno souhlasné stanovisko k posouzení vliv zám ru na ivotní prost edí. P íslu ným ú adem je Ministerstvo ivotního prost edí. Zám r je umíst n v severní ásti Hlavního m sta Prahy, v oblasti p ím stské zástavby, v extravilánu mezi místními ástmi áblice a B ezin ves, uvnit stávajícího areálu skládky odpadu. kraj: obec:

Hlavní m sto Praha Hlavní m sto Praha; M stská ást Praha - áblice

katastrální území:

áblice (730629)

STRANA 63 z 73


Poloha zám ru je z ejmá z následujícího obrázku (podrobn ji viz p íloha . 1.1. Situace ir ích vztah ). Obrázek . 1: Umíst ní zám ru (1:50 000)

Základní kapacitní údaje jsou následující: Zastav ná plocha Z toho:

SO 001

Hala pro p ekládání odpad

SO 002

Zpevn né plochy

SO 003

Po ární nádr a rozvod vody

Plochy vymezené pro zele Z toho:

2 818 m2

stavební objekty

2 000 m2 18 m2 3 000 m2


Zele uvnit areálu

500 m2

ochranný zelený pás

Zele funk ní vyu ití LR Ro ní kapacita za ízení:

800 m2

Soulad s ÚPD

Parcela 1608/3

2 500 m2

95 000 t odpad kategorie ostatní

Jedná se o výstavbu nové haly a související zpevn né manipula ní plochy v areálu stávající skládky áblice. D vodem realizace je e ení efektivní p epravy odpad z regionu Prahy na skládku, kterou provozuje p edkladatel zám ru ve vzdálenosti cca 30 km severn od Prahy, v k.ú. obce Uhy (20 km SZ vzdu nou arou od skládky áblice). Dovoz odpad samostatnými svozovými vozidly na uvedenou vzdálenost je neekonomický a dochází p i n m ke zbyte né zát i dopravní infrastruktury i ivotního prost edí. P edpokládá se, e odpad bude svá en do nov budované haly, zde krátkodob skladován a p ekládán ze zásobního prostoru do velkoobjemových kontejner , které budou velkokapacitními vozy s vleky odvá eny na skládku Uhy ke kone nému ulo ení. Navr eným zám rem nedochází k významné zm n ve vyu ití vlastního dot eného území. Zám r je situován uvnit oploceného areálu skládky, která se nachází v osamocené poloze mimo zástavbu okolních m stských ástí. V okolí se nenacházejí ani nejsou p ipravovány ádné aktivity, které by mohly vést ke kumulaci p ípadných negativních vliv . Zám r bude navazovat na ukon ení skládkové innosti v provozu stávajícího areálu skládky áblice a nedojde tedy ke kumulaci vliv mezi sou asným skládkováním a provozem p ekládací stanice.

STRANA 64 z 73


Navrhovaná stavba je situována v areálu skládky áblice (pozemek . 1608/3) na plo e s funk ním vyu itím odpadové hospodá ství (TVO). Výsadby zelen (pozemek . 1608/64) jsou navr eny na plo e s funk ním vyu itím lesní porosty (LR). Umíst ní p ekládací stanice v areálu existující skládky, tedy na plochách dlouhodob ur ených svým funk ním vyu itím pro odpadové hospodá ství, se jeví jako optimální e ení. Vybudování areálu v jiné lokalit v . nového vy e ení ve kerých dopravních a logistických návazností je z obecného principu mén vhodné. Navr ený stavební pozemek je pro daný ú el vyu ití vhodným e ením. Rozsah zám ru a jeho vztah k okolí je z ejmý z následujícího obrázku. Obrázek . 2: Situace okolí zám ru (1:10 000)

V p ípad nulové varianty se na trase o délce cca 30 km pohybuje pr m rn 85 NA/den (s nosností 3,65 t). V aktivní variant se na stejné trase pohybuje 18 NA/den (s nosností 20 t). Z uvedeného rozdílu vyplývá p ínos vybudování p ekládací stanice pro dopravu odpadu jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska ochrany ivotního prost edí, zejména v oblasti dopravních zát í a d sledk vyvolaných dopravou (ovzdu í, hluk, dopravní nehody atd.).

STRANA 65 z 73


Navr ené e ení bylo zvoleno z d vodu: -

dostupnosti vhodného pozemku pro stavbu ve stávajícím areálu firmy,

-

dobré dopravní dostupnosti v nezastav ném území na okraji hl. m sta Prahy,

-

mo nosti napojení za ízení na vybudovanou technickou infrastrukturu v areálu.

Umíst ní zám ru je vázáno na dostupné pozemky a není navr eno ve více variantách. Dopravní trasa mezi navr enou p ekládací stanicí a skládkou Uhy je následující: od areálu spol. .A.S.A. (skládka áblice) severn po ulici áblická, nájezd na dálnici D8 na k i ovatce D8 a II/243, dále severn po D8 na exit 18 Nová Ves, jihozápadn na silnici I/16, východn na silnici II/616 ke skládce Uhy. Pr b h dopravní trasy je patrný z obrázku . 3 (podrobn ji viz p íloha . 1.7). Obrázek . 3: Pr b h dopravní trasy mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy (bez m ítka)

STRANA 66 z 73


Trasa dálnice D8 i silnice I/16 se v zásad vyhýbá zastav ným územím obcí. Na dané trase se nachází jediný pr jezd obcí; jde o obec Uhy, v jejím katastru je umíst na skládka. Zásady urbanistického, architektonického a výtvarného e ení Stavba p ekládací stanice se nachází uvnit stávajícího areálu skládky t lesem skládky odpadu. Objekt haly tak nebude od jihu viditelný.

áblice. Z ji ní strany je odclon na

Stavební objekty svým e ením zajistí estetické i funk ní za len ní stavby do stávajícího areálu skládky áblice. Navr ená manipula ní hala bude opat ena venkovním oplá t ním a st e ní krytinou z trapézových plech v barevné kombinaci bílá/modrá RAL 5002. elezobetonové konstrukce budou monolitické z pohledového betonu. Zhodnocení staveni t Staveni t se nachází uvnit stávajícího oploceného areálu skládky. P íjezd do areálu skládky je zaji t n po ú elové asfaltobetonové komunikaci z ulice áblické (silnice II/243), která umo uje p íjezd a stání vozidel ve 2 pruzích. P ibli n 150 m od nájezdu na tuto ú elovou komunikaci se nachází mimoúrov ová k i ovatka ul. áblické s rychlostní komunikací R8. Ta je hlavní komunikací pro p íjezd svozové techniky i dodavatelské stavební techniky. P íjezd areálem bude e en po stávající obslu né komunikaci skládky, která vede podél severní strany areálu. Komunikace je zpevn ná s asfaltovým povrchem. i t ní komunikace bude provád no v sou innosti s provozovatelem skládky. P íjezd na plochu výsadby ochranného pásu zelen , vn areálu skládky, bude umo n n bránou v oplocení, cca uprost ed západní strany areálu. Pot ebná technická infrastruktura je v areálu skládky ji vybudována. Na pozemku 1608/3 se nachází v rámci stávajícího zeleného pásu okolo t lesa skládky zele . Tato skupinová výsadba k ovin a d evin (vzr st cca 1m) bude zám rem áste n dot ena v pr b hu stavebních prací budou dot ené ke e p esazeny. Sou ástí realizace zám ru bude ve vymezeném prostoru vysázení nové zelen a obnova porostu dot eného výstavbou. Plochy uvnit stávajícího oplocení (pás í e cca 20 m) jsou vymezeny jako odclo ující zelený pás (SO 006 Sadové úpravy a ozelen ní). Nevyu ité nezpevn né prostory uvnit areálu budou v rámci objektu sadových úprav a ozelen ní osety travním semenem, spolu se skupinovou výsadbou vhodného ke ového porostu. Plocha vymezená platnou ÚPD jako LR bude výhradn vyu ita pro tyto ú ely na plo e budou provedeny v souladu s navr eným funk ním vyu itím sadové úpravy a ozelen ní. Zásady technického e ení stavby Stavebn technické e ení je navr eno s ohledem na stávající legislativní po adavky a je v souladu s platnými technickými normami. Stavba bude dispozi n e ena tak, aby umo ovala efektivní, bezpe ný a plynulý tok odpad s do asným soust e ováním a mo ností následného odvozu. Nádoby na odpad (sou ást technologického vybavení stanice) budou pou ity výhradn schválené pro daný typ vyu ití.

certifikované,

Stavba zahrnuje následující stavební objekty: SO 001 Hala pro p ekládání odpad SO 002 Zpevn né plochy SO 003 Po ární nádr a rozvod vody SO 004 P ípojka NN a vnitroareálové rozvody NN SO 005 Venkovní osv tlení SO 006 Sadové úpravy a ozelen ní Podrobn j í informace o technickém e ení zám ru jsou uvád ny v ásti B. tohoto oznámení.

STRANA 67 z 73


Návrh stavebního e ení zám ru je patrný z následujícího obrázku. Podrobn j í situace p ekládací stanice jsou patrné z p ílohy . 2 oznámení. Obrázek . 4: Celková situace stavby

Popis technologie Ú el za ízení - p ekládací stanice bude slou it pro do asné soust e ování odpad dopravovaných b nými svozovými vozy. V jejím prostoru budou odpady pr b n nakládány do velkoobjemových kontejner a následn dopravovány na místo jejich dal ího vyu ití nebo zne kodn ní v areálu skládky Uhy, v okrese Kladno. Za ízení je ur eno pouze pro krátkodobé soust e ování odpad bez nebezpe ných vlastností do vytvo ení optimální transportní dávky. Nebude zde nakládáno s odpady kapalnými, i takovými, které kapalnou bázi následn uvol ují, budou vylou eny také odpady s obsahem ivo i né biomasy a takové, u nich lze p edpokládat nadm rnou pra nost (nap . popílky). Vá ení a evidence - vozidla navá ející odpad budou vá ena na 18 metrové mostové váze Schenk s vá ivostí 60 tun, která je sou ástí areálu skládky áblice. Sou asn zde bude probíhat prvotní kontrola p ijímaného odpadu z hlediska jeho vhodnosti pro p ijetí na p ekládací stanici. Evidence p ijímaných odpad pro p ekládací stanici bude na váze vedena odd len od evidence odpad skládky. Evidence odpad z p ekládací stanice bude pravideln elektronicky p ená ena do evidence skládky Uhy. Zaji t ní inností spojených se vstupní kontrolou, vá ením a evidencí odpad pro p ekládací stanici bude sou ástí smlouvy mezi spole ností Skládka Uhy, spol. s r.o. a provozovatelem skládky áblice. P ekládací stanice její sou ástí bude zpevn ná cementobetonová plocha, která bude slou it k pojezdu a otá ení techniky (nákladní vozidla) a k manipulaci s velkoobjemovými oceloplechovými kontejnery (natahování kontejner na soupravy). Plocha bude rozd lena na dv samostatné vý kové úrovn . Horní bude slou it pro p íjmová vozidla, dolní pro soupravy odvá ející napln né velkoobjemové kontejnery. Ve kerá manipulace s odpadem bude probíhat uvnit haly z d vodu vylou ení nep íznivých vliv na okolí. Vozidla nacouvají z horní plochy do p íjmového prostoru, který bude vybaven 4 stáními s uzavíratelnými vraty. Poté bude odpad skláp n p es hranu do zásobního prostoru pro do asné shroma ování odpad . Zásobovací prostor bude 2,5m pod úrovní p íjmu. Betonová podlaha bude vodohospodá sky zabezpe ena v provedení pro nakládání s odpady. Maximální u itný objem prostoru bude init cca 600 m3. Na zásobní prostor bude navazovat prostor pro manipula ní techniku, odd lený p epá kou - montovanou i monolitickou st nou. Tento prostor je ur en pro pojezd drapákového manipulátoru.

STRANA 68 z 73


Manipulace s odpadem pr m rná doba zdr ení odpadu v zásobovacím prostoru nep esáhne n kolik hodin. Drapákový manipulátor pomocí hydraulického oto ného ramene s drapákem bude p ekládat odpady ze zásobního prostoru do velkoobjemových kontejner . B hem manipulace nebude docházet k ádné úprav nebo zm n vlastností odpadu. Stání pro kontejnery budou umíst na rovn uvnit haly, manipula ní otvory pro jejich p istavování budou opat eny gumovými záv sy. Po napln ní budou kontejnery opat eny ochrannou sítí, plachtami a p ipraveny k odvozu. Odvoz kontejner budou provád t nákladní vozidla s vlekem z dolní venkovní plochy. Z dolní venkovní plochy bude vybudován vjezd pro kolový naklada , který má formovat vysypávané odpady v zásobním prostoru a provád t dopl ující nakládku jemn j ích frakcí materiál do kontejner . V p ípad poruchy drapákového manipulátoru bude zaji ovat náhradní nakládku. Kabiny manipula ní techniky budou vybaveny klimatizací a protiprachovými filtry, zaji ujícími ochranu zdraví obsluhy. Údaje o provozu P ejímka - subjekt p ivá ející odpad zastaví p ed vá ním domkem v areálu skládky a osloví pracovníka obsluhy (p edání listin, doklad ). Ten vizuáln zhodnotí kvalitu odpadu a za azení podle druhu a dá pokyn k odvozu na ur ené místo p ekládací stanici. Provede zápis o p ejímce do provozního deníku a na po ádání vystaví doklad o p evzetí. Hala vedoucí sm ny v hale bude zaji ovat komunikaci s váhou, navád ní vozidel na p íjem odpadu, dal í vizuální kontrolu p ijímaného odpadu a koordinaci logistiky odvozu odpad . Provoz technologie a naklada e.

2 strojníci budou zaji ovat manipulaci s odpady pomocí drapákového manipulátoru

P edpokládaná provozní doba:

dvousm nný provoz Po-Pá

7:00

20:00 hod

So

7:00

15:00 hod

Obsluha za ízení:

3 pracovníci

Pr m rná hmotnost vozidel navá ejících odpad:

3,65 t/vozidlo

Pr m rná hmotnost vozidel odvá ejících odpad:

20 t/souprava

Vyjád ení p íslu ného stavebního ú adu k zám ru z hlediska územn v p íloze . 6 (Doklady):

plánovací dokumentace je uvedeno

M stská ást Praha 8, Ú ad m stské ásti, Odbor výstavby, .j.: MCP8 026942/2010 ze dne 19.3.2010: Pozemek parc. . 1608/3 v k.ú. áblice se nachází v plo e s funk ním vyu itím LR (lesní porosty) a TVO (odpadové hospodá ství). Uva ovaný zám r p ekládací stanice pro skládku Uhy na pozemku parc. . 1608/3 v k.ú. áblice se nachází pouze v plo e s funk ním vyu itím TVO (odpadové hospodá ství) a je vyu íván v souladu s platným územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy. Zbývající ást pozemku parc. . 1608/3 se nachází v plo e s funk ním vyu itím LR (lesní porosty) a bude vyu íván v souladu s platným územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy pro sadové úpravy. Pozemek parc. . 1608/64 v k.ú. áblice se nachází celý v plo e s funk ním vyu itím LR (lesní porosty) a bude vyu íván v souladu s platným územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy pro sadové úpravy. Z uvedeného vý atku územního plánu vyplývá, e p edlo ený zám r p ekládací stanice pro skládku Uhy nacházející se na pozemcích parc. . 1608/3 a 1608/64 v k.ú. áblice je v souladu s platným územním plánem sídelního útvaru hl. m. Prahy. Stanovisko orgánu ochrany p írody podle § 45i odst. 1 zákona . 114/1992 Sb., je uvedeno v p íloze . 6 (Doklady): Magistrát hlavního m sta Prahy, Odbor ochrany prost edí, zn.: S-MHMP-0146422/2010/1/OOP/VI/ ze dne 22. 2. 2010: Uvedený zám r nem e mít významný vliv na evropsky významné lokality ani pta í oblasti.

STRANA 69 z 73


G.III.

INFORMACE O VLIVECH NA OKOLNÍ PROST EDÍ Z analýzy p edpokládaných vliv stavby vyplývá, e navý ení stávající zát e díl ích slo ek lze hodnotit jako nízké a zanedbatelné. Výstupy do ivotního prost edí (ovzdu í, odpadní vody, hluk apod.) budou celkov málo významné a nepovedou ke zne i ování nebo po kozování ivotního prost edí. Výhledové zatí ení hlavních slo ek ivotního prost edí (ovzdu í, hluk) bude naopak vlivem o ekávaného ukon ení ukládání odpad v areálu skládky áblice ni í ne za stávajícího stavu. Nedojde k negativním vliv m na obyvatelstvo a ve ejné zdraví. Zám r neprodukuje ve významné mí e (tj. v mí e, které by zp sobovaly p eslimitní vlivy) ádné kodliviny (zne i t ní ovzdu í, hluk), které by mohly samostatn nebo ve spojení s dal ími aktivitami v území vést k p ekra ování p íslu ných hygienických limit . Z provedeného rozboru vyplývá celkov zanedbatelné ovlivn ní obyvatel z hlediska potenciálních zdravotních vliv nebo rizik vlastním zám rem. Vlivy na kvalitu ovzdu í a na imisní situaci lze pova ovat za nevýznamné a zanedbatelné. Provoz p ekládací stanice nebude p í inou p ekra ování imisních limit v okolí stavby. Navr ené umíst ní, stavební a technologické e ení zám ru odpovídá po adavk m protihlukové ochrany. Provoz p ekládací stanice není z hlediska hluku významný. Místn významné vlivy na hydrologické a hydrogeologické podmínky byly ji realizovány v souvislosti s výstavbou stávající skládky (zvý ení povrchového odtoku na úkor podpovrchového a podzemního). Výstavba p ekládací stanice je z tohoto hlediska prakticky zanedbatelnou zm nou. Významné dopady na kvalitu podzemních nebo povrchových vod nejsou v souvislosti s navr eným zám rem o ekávány. Ovlivn ní zdroj pitné vody nebo lé ivých zdroj vod nelze p edpokládat. Vlivy na geofaktory ivotního prost edí jsou hodnoceny jako velmi nízké a zanedbatelné. Vlivy na kvalitu horninového prost edí nejsou za b ného provozu o ekávány. Vliv na p du lze hodnotit jako nízký, dot ené pozemky jsou za azeny do I. a II. t ídy ochrany p dy. Vzhledem k situování do stávajícího areálu skládky nelze o ekávat jiné vyu ití dot ených ploch. Realizace zám ru p ekládací stanice nebude mít významný negativní vliv na ivo ichy ani rostliny. Biotop zeleného pásu bude realizován áste n mimo plochu skládky a áste n uvnit areálu skládky. Krom hygienické a estetické funkce bude plnit i biologické funkce, tedy i potenciálního hnízdi t a úkrytu ivo ich . Po ukon ení skládkování v areálu skládky lze o ekávat sní ení tlaku ivo ich odstran ním zdroje potravy. Navr ený regionální biokoridor vedený podél nezpevn né polní cesty západn zám rem dot en. Zám r nekoliduje s významnými krajinnými prvky ani s ádnými zvlá t významnými lokalitami nebo pta ími oblastmi (Natura 2000).


chrán nými územími, evropsky

Navr ený zám r krajinný ráz území zásadním negativním neovlivní a nezp sobí zm nu charakteru území. Výhledové dopravní zatí ení vyvolané zám rem (85 LNA, 18 TNA, 8 OA na p íjezdu do areálu za den) není pro okolní komunikace významné a neovlivní významn dopravu na t chto komunikacích. Ze statistiky na p íjezdu do areálu vyplývá, e cílová kapacita a dopravní nároky zám ru budou p ibli n polovi ní ve srovnání s rokem 2009, ve srovnání s rokem 2007 budou dosahovat cca 25% p vodních kapacit. Zám r umo ní sní it intenzitu dopravy na trase mezi p ekládací stanicí a skládkou Uhy z 85 NA na 18 NA (souprav) za den v pr m rných hodnotách p i zachování stejného mno ství p epravovaného odpadu. To se projeví v okolí trasy ni ími emisemi látek zne i ujících ovzdu í i ni í hlukovou zát í. Na dot eném pozemku nebo v jeho blízkosti nejsou ádné stavby nebo památky, které by mohly být zám rem negativn ovlivn ny. Zám r nep edstavuje významný rizikový faktor vzniku havárií nebo nestandardních stav .

STRANA 70 z 73


Ve v ech sledovaných oblastech (obyvatelstvo, ovzdu í, povrchová a podzemní voda, p da, fauna, flóra, ekosystémy, krajina p ípadn jiné) jsou mo né vlivy výstavby a provozu zám ru P ekládací stanice pro skládku Uhy na území M stské ásti Praha 8, k.ú. áblice, p ijateln nízké. Zám r proto nep edstavuje zdroj významného negativního ovlivn ní okolního území. Ve srovnání se stávajícím stavem lze konstatovat, e výhledové zatí ení hlavních slo ek ivotního prost edí (ovzdu í, hluk) bude naopak vlivem o ekávaného ukon ení ukládání odpad v areálu skládky áblice ni í ne za stávajícího stavu. Souhrnn lze konstatovat: Umíst ní zám ru je, s p ihlédnutím k jeho charakteru a vyu ití zájmového území, akceptovatelné. Provoz nep edstavuje významnou zát

pro jednotlivé slo ky ivotního okolí ve svém okolí.

Z hlediska vliv na ivotní prost edí a na ve ejné zdraví lze s realizací zám ru P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY " v p edlo ené a hodnocené variant souhlasit. Souhrnné hodnocení Na základ údaj uvád ných v p edchozích kapitolách dokumentace lze prov ovaný zám r ozna it pro dané území za únosný. Území je naru ené lidskou aktivitou a s výjimkou ochrany zem d lské p dy nepo ívá ádné zvý ené ochrany; vyu ití území nevyvolává ádné st ety zájm z hlediska územního plánování a zám r není v rozporu s platným Územním plánem hl. m. Prahy. Souhrnn lze zám r hodnotit jako akceptovatelný. Míru ovlivn ní okolního prost edí lze hodnotit jako nízkou a zanedbatelnou bez zásadních negativních dopad .

STRANA 71 z 73

P EKLÁDACÍ STANICE PRO SKLÁDKU UHY

Recommend Documents