OZNÁMENÍ ZÁMĚRU NÁZEV

G E T s.r.o. Korunovační 29, 170 00 Praha 7 tel.: 233 370 741, email: [email protected]

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU PODLE § 6 ZÁKONA Č. 100 / 2001 Sb., ZÁKON O POSUZOVÁNÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ S OBSAHEM A ROZSAHEM PODLE PŘÍLOHY Č. 3

NÁZEV

POKRAČOVÁNÍ HORNICKÉ ČINNOSTI V DP MĚRUNICE A DP MĚRUNICE I A ČINNOST PROVÁDĚNÁ HORNICKÝM ZPŮSOBEM NA NEVÝHRADNÍM LOŽISKU MĚRUNICE - VÝCHOD OZNAMOVATEL

BASALT s.r.o.

Zpracovala:

Vladimíra Trojánková

Odpovědný řešitel: Mgr. Jiří Bělohlávek Datum: Č. zakázky:

leden 2007 GET 05-78

Pokračování HČ v DP Měrunice a DP Měrunice I a ČPHZ na nevýhradním ložisku Měrunice – východ

AUTORSKÝ KOLEKTIV

AUTORSKÝ KOLEKTIV ZPRACOVATEL OZNÁMENÍ:

VLADIMÍRA TROJÁNKOVÁ

DÁLE SE NA ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ PODÍLELI: G E T s.r.o. MGR. JAN KRUTSKÝ MGR. JIŘÍ BĚLOHLÁVEK ING. DANIEL BUBÁK, PHD. EMIL MORAVEC Hydrogeologická společnost s.r.o. RNDR. IVAN KOROŠ ODPOVĚDNÝ ŘEŠITEL:

MGR. JIŘÍ BĚLOHLÁVEK autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvědčení odborné způsobilosti 13817/2474/OIP/03

AUTOŘI ODBORNÝCH STUDIÍ: MGR. TOMÁŠ BARTONIČKA, PH.D. ING. DANIEL BUBÁK, PHD., EMIL MORAVEC

Zoologické hodnocení prostoru rozšíření DP Měrunice Akustická studie

RNDR. VLADIMÍR FALTYS

Výsledek botanického průzkumu lokality navrženého rozšíření lomu Měrunice

MGR. LUKÁŠ KLOUDA

Hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz

RNDR. JIŘÍ KOS

Hodnocení zdravotních rizik

ING. PAVEL ŠINÁGL

Rozptylová studie

MIROSLAV ŽILÁK

Rozvaha o ovlivnění zástavby okolních obcí vedlejšími účinky trhacích prací prováděných v kamenolomu Měrunice

DATUM ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ:

LEDEN 2007

G E T s. r. o. KORUNOVAČNÍ 29, 170 00 PRAHA 7 tel.: 233 370 741 e - mail: [email protected] www.get.cz

G E T s.r.o.

Strana 2 (celkem 91)


OBSAH

OBSAH A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI ........................................................................................................ 7 1. OBCHODNÍ FIRMA ........................................................................................................................ 7 2. IČ............................................................................................................................................... 7 3. SÍDLO ......................................................................................................................................... 7 4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE ....................................... 7 B. ÚDAJE O ZÁMĚRU ..................................................................................................................... 8 I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE .......................................................................................................................... 8 1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 .............................................................. 8 2. Kapacita (rozsah) záměru ................................................................................................... 8 3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území)................................................................. 8 4. Charakter záměru a možnost kumulace jeho vlivů s jinými záměry.................................. 16 5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí ........ 16 6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru .......................................... 17 7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení................................ 23 8. Výčet dotčených územně samosprávných celků............................................................... 23 9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 zákona 100/2001 Sb. a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ................................................................................ 23 10. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat............................................................................................................ 23 II. ÚDAJE O VSTUPECH ................................................................................................................... 24 Půda....................................................................................................................................... 24 Voda....................................................................................................................................... 25 Surovinové a energetické zdroje ........................................................................................... 25 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu.............................................................................. 28 III. Údaje o výstupech ............................................................................................................ 32 Ovzduší.................................................................................................................................. 32 Odpadní vody ........................................................................................................................ 36 Odpady .................................................................................................................................. 38 Hluk a vibrace ........................................................................................................................ 40 Záření radioaktivní, elektromagnetické.................................................................................. 46 Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií ....................................... 47 C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ...................................... 48 1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ .................. 48 a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání ......................... 48 b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů ........................... 48 c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž .................................................................... 48 2. STRUČNÁ

CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY .......................................................................... 54

Ovzduší.................................................................................................................................. 54

G E T s.r.o.



OBSAH

Půda....................................................................................................................................... 55 Geomorfologie území ............................................................................................................ 55 Geologie ................................................................................................................................ 56 Voda....................................................................................................................................... 57 Fauna a flóra.......................................................................................................................... 60 Oblasti surovinových zdrojů a jiných přírodních bohatství .................................................... 67 Charakter městské čtvrti, funkční charakteristika příměstské zóny ...................................... 67 Ochranná pásma ................................................................................................................... 68 Architektonické a historické památky, archeologická naleziště............................................. 68 Hmotný majetek..................................................................................................................... 68 Situování stavby ve vztahu k územně plánovací dokumentaci ............................................. 68 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ............... 69 1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ........................... 69 Vlivy na veřejné zdraví, sociálně ekonomické vlivy............................................................... 69 Vlivy na ovzduší..................................................................................................................... 71 Vlivy na vodu ......................................................................................................................... 73 Vlivy na půdu, územní a geologické podmínky ..................................................................... 74 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy ........................................................................................ 74 Fyzikální vlivy......................................................................................................................... 76 Vliv na budovy, kulturní památky........................................................................................... 77 Vlivy na geologické a paleontologické památky .................................................................... 77 Vlivy spojené se změnou dopravní obslužnosti..................................................................... 77 Vlivy na rekreační využití území ............................................................................................ 77 Vlivy na krajinu....................................................................................................................... 77 2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ...................................................... 79 3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍ STÁTNÍ HRANICE .............. 81 4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ ........ 81 A)

Opatření pro fázi přípravy záměru.............................................................................. 81

B)

Pro fázi realizace záměru........................................................................................... 81

C)

Pro fázi ukončení záměru........................................................................................... 82

5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ....................................................................................................................... 83 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU (POKUD BYLY PŘEDLOŽENY) ......................... 84 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ................................................................................................................. 85 1. MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍ SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ .................................................. 85 2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE .......................................................................... 85 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ................... 86 H. PŘÍLOHA.................................................................................................................................... 89 POUŽITÁ LITERATURA................................................................................................................. 91

G E T s.r.o.



OBSAH

Seznam tabulek v textu: Tabulka č. 1: Přehled pozemků dotčených realizací záměru na nevýhradním ložisku Měrunice východ – prostor rozšíření těžby .............................................................................................................. 24 Tabulka č. 2: Výčet BPEJ v území s uvedenou třídou ochrany a výměrou v m2 a zastoupením tříd ochrany v procentech .................................................................................................................. 24 Tabulka č. 3: Sumář kubatur a tonáže v blocích zásob v DP Měrunice a Měrunice I......................... 26 Tabulka č. 4: Sumář zásob dle kategorií v DP Měrunice a Měrunice I ............................................... 26 Tabulka č. 5: Sumář kubatur a tonáže v blocích zásob v ploše nevýhradního ložiska Měrunice – východ.......................................................................................................................................... 26 Tabulka č. 6: Vozidla a mechanismy využívané k obsluze lomu ......................................................... 26 Tabulka č. 7: Rozdělení expedice z lomu Měrunice do jednotlivých směrů v roce 2005 a 2008......... 29 Tabulka č. 8: Intenzita vyvolané nákladní dopravy ............................................................................. 29 Tabulka č. 9: Dotčené sčítací úseky v okolí ......................................................................................... 30 Tabulka č. 10: Výsledky sčítání dopravy z roku 2005 .......................................................................... 30 Tabulka č. 11: Odhad stávajícího imisního pozadí v zájmové oblasti.................................................. 33 Tabulka č. 12: Přehled identifikovaných zdrojů znečištění ovzduší ..................................................... 35 Tabulka č. 13: Emise škodlivin z bodových zdrojů ............................................................................... 35 Tabulka č. 14: Emise škodlivin z jednotlivých plošných zdrojů ............................................................ 35 Tabulka č. 15: Emise jednotlivých liniových zdrojů .............................................................................. 36 Tabulka č. 16: Seznam odpadů, které mohou vzniknout v kamenolomu provozu společnosti BASALT s.r.o., Kamenolom Měrunice ....................................................................................................... 39 Tabulka č. 17: Odpady produkované v provozu Měrnice v letech 2004 a 2005 .................................. 39 Tabulka č. 18: Odpady, které by mohly vzniknout při havárii............................................................... 40 Tabulka č. 19: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty provozu – rok 2008 ...................................... 41 Tabulka č. 20: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty – rok 2008, Žichov ....................................... 42 Tabulka č. 21: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty – rok 2008, Kozly. ........................................ 42 Tabulka č. 22: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty – rok 2008, Libčeves.................................... 42 Tabulka č. 23: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty – rok 2008, Želkovice................................... 42 Tabulka č. 24: Hodnoty akustických imisí v referenčních bodech – srovnání variant.......................... 43 Tabulka č. 25: Používaná mechanizace v lomu s akustickými parametry ........................................... 43 Tabulka č. 26: Hodnoty akustických imisí v referenčních bodech – denní doba ................................. 45 Tabulka č. 27: Průměrné měsíční teploty ve °C, stanice Kopisty ........................................................ 54 Tabulka č. 28: Průměrné měsíční úhrny srážek v mm, stanice Měrunice .......................................... 54 Tabulka č. 29: Tabulka ustálených úrovní hladin v ložiskových vrtech (stav k roku 1975).................. 59 Tabulka č. 30: Tabulka ustálených úrovní hladin v ložiskových vrtech (stav v roce 2005).................. 59 Tabulka č. 31: Koncentrace znečišťujících látek v µg/m3 ve vybraných referenčních bodech v době rozšířené těžební činnosti v lokalitě Měrunice............................................................................. 71 Seznam obrázků v textu: Obrázek č. 1: Širší okolí zájmového území ............................................................................................ 9 Obrázek č. 2: Letecký snímek zájmového území – podklad zdroj: http://www.mapy.cz/..................... 11 Obrázek č. 3: Bloky zásob výhradního ložiska a umístění řezů........................................................... 12 Obrázek č. 4: Řez ložiskem A – A´....................................................................................................... 13 Obrázek č. 5: Řez ložiskem 1 – 1´ ....................................................................................................... 14 Obrázek č. 6: Vysvětlivky k geologickým řezům .................................................................................. 15 Obrázek č. 7: Schéma technologického procesu výroby v provozovně Měrunice............................... 21 Obrázek č. 8: Umístění technologie ..................................................................................................... 22 Obrázek č. 9: Schéma širších dopravních vztahů (údaje v procentech platí pro projektovou variantu záměru)........................................................................................................................................ 30 Obrázek č. 10: Územní systém ekologické stability ............................................................................. 49 Obrázek č. 11: ZCHÚ v blízkosti ložiska Měrunice .............................................................................. 50 Obrázek č. 12: Oblasti surovinových zdrojů v blízkosti zájmového území (zájmové území leží přibližně ve středu obrázku) ....................................................................................................................... 67

G E T s.r.o.



OBSAH

Seznam zkratek použitých v textu: BPEJ BSK5 ČHMÚ ČOV ČPHZ ČSN ČS PHM DIN DP EIA HČ HPJ IČZÚJ KKZ KN k.ú. MŽP NEL NL NUTS NV PUPFL RD ŘSD SMO TZL ÚSES VKP ZPF ZÚ

bonitované půdně ekologické jednotky pětidenní biochemická spotřeba kyslíku Český hydrometeorologický ústav čistírna odpadních vod činnost prováděná hornickým způsobem česká státní norma čerpací stanice pohonných hmot „Deutsches Institut für Normung“ – Německý normalizační institut dobývací prostor Environmental Impact Assessment (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) hornická činnost hlavní půdní jednotka identifikační číslo základní územní jednotky komise pro klasifikaci zásob katastr nemovitostí katastrální území Ministerstvo životního prostředí nepolární extrahovatelné látky nerozpustné látky La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques (klasifikace územních jednotek) nařízení vlády pozemky určené k plnění funkcí lesa rodinný dům Ředitelství silnic a dálnic státní mapa odvozená tuhé znečišťující látky územní systém ekologické stability významný krajinný prvek zemědělský půdní fond zájmové území

G E T s.r.o.



A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. Obchodní firma BASALT s.r.o. Firma je vedena v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem v oddílu C, vložka 1816.

2. IČ 445 643 68

3. Sídlo Všechlapy č.p.3, pošta Zábrušany, PSČ 417 71

4. Jméno, příjmení a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Ing. Luboš Bouček, tel.: +420 417 827 060

G E T s.r.o.



B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU I. Základní údaje 1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE

PŘÍLOHY Č.

1

Pokračování hornické činnosti v DP Měrunice a DP Měrunice I a činnost prováděná hornickým způsobem na nevýhradním ložisku Měrunice – východ Kategorie II (záměry vyžadující zjišťovací řízení), bod 2.5 - Těžba nerostných surovin 10 000 až 1 000 000 tun/rok.

2. KAPACITA (ROZSAH) ZÁMĚRU Rozsah: (viz též obrázek č. 3) pokračování HČ v DP Měrunice a DP Měrunice I: plošný: 182 995 m2 vertikální: báze mezi 312 a 333 m n. m. rozsah ČPHZ na ložisku Měrunice-východ: plošný: vertikální:

28 054 m2 báze v úrovni 340 m n. m.

Objem vytěžitelné suroviny: pokračování HČ v DP Měrunice a DP Měrunice I:

6 946 701 m3, tj. 20 701 169 t

ČPHZ na ložisku Měrunice-východ:

1 779 750 m3, tj. 5 303 655 t

Záměr celkem:

8 726 451 m3, tj. 26 004 824 t

Výše těžby: maximální 1.000.000 t ročně Doba trvání záměru: při maximální výši roční těžby (1.000.000 t) – cca 26 let při průměrné výši roční těžby (750.000 t) – cca 35 let Po ukončení těžby v zájmovém území bude následovat 3-letá sanace a rekultivace.

3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU (KRAJ, OBEC, KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ) Kraj:

Ústecký (kód NUTS 3 CZ 042)

Obec:

Měrunice (IČZÚJ 567698)

Katastrální území:

Měrunice (číslo k. ú. 693227)

Záměr je umístěn v Ústeckém kraji, na jižním okraji okresu Teplice, ve správním území obce Měrunice, v severní části katastrálního území Měrunice.

G E T s.r.o.




Zájmové území leží v západní části Českého středohoří. Reliéf je mírně zvlněný. Terén tvoří morfologicky nevýrazný vrch s názvem Stříbrník (vrcholová kóta 413 m n. m.) s příkřejším západním svahem v minulosti zčásti porostlý smíšeným lesem. V současné době tvoří největší část zájmového území zahloubený 3-etážový lom. Východně od něj je starší zatravněný sad, neobhospodařovaný již od poloviny 70-tých let minulého století. Vlastní lom je oddělen od zázemí (správní budovy, drcení a třídění kameniva), které je umístěné na levém břehu Lužického potoka severně od lomu. Současný lomový prostor je zpřístupněn ze silnice II. třídy č. 257 severně od křižovatky této silnice se silnicí III. třídy na Měrunice, vjezdem přes vrátnici u administrativní budovy lomu. Doprava suroviny z kamenolomu je výhradně automobilová. Kartograficky je plocha zájmového území zobrazena v mapách ZM: 1 : 50 000, list 02-34 Bílina 1 : 25 000, list 02-341 Bílina 1 : 10 000, list 02-34-13 Obrázek č. 1: Širší okolí zájmového území

G E T s.r.o.




Zájmové území je vymezeno dobývacím prostorem „Měrunice“, dobývacím prostorem „Měrunice I“ a prostorem nevýhradního ložiska v lokalitě Třešňovka. V takto vymezeném prostoru, až na lokalitu Třešňovka, kde je v současné době starý extenzivní sad a těžební činnost zde ještě nebyla prováděna, je povrch z převážné části již ovlivněn povrchovou těžbou, zahloubeným 3-etážovým jámovým lomem. V současné době je třemi řezy (etážemi) ložisko v rozsahu dobývacího prostoru rozfáráno v jeho jižní a střední části. V severní části je ložisko dosud dobývání jedním řezem. Výška těžebních stěn dosahuje převážně 10 – 15 m. Mezi stěnami řezů jsou v jižní a východní části zachována horizontální odstupky (bermy), stěny 1. a 2. řezu jsou v západní části ložiska spojeny. Plato nejnižšího řezu (pracovní plošina 3. řezu) je horizontální nebo téměř horizontální a leží ve výškovém rozmezí 360 – 362 m n. m. Při severním a severovýchodním okraji dobývacího prostoru jsou uloženy deponie skrývkového a výklizového materiálu, mezi těmito deponiemi a těžebním prostorem je situována příjezdová komunikace do lomu, která vede od násypky drtírny, ležící při severovýchodním okraji dobývacího prostoru, v severovýchodní části ložiska se stáčí k západu a stáčí se podél severního okraje těžebního prostoru směrem k jihozápadu až k jihu. Spojuje technologickou linku s pracovní plošinou 3. řezu, resp. se zakládaným 4. řezem. Další lomová komunikace, spojující technologickou linku s pracovní plošinou 1. řezu (kolem 385 m n. m.) a 2. řezu (kolem 370 m n. m.), je vedena po opačné, východní straně lomu, v přibližném směru sever – jih. Výraznou roli v morfologii povrchu zájmového území hrají zjílovělé horniny, těžbou odkryté v severní až střední části ložiska (uvnitř ložiska). Partie více či méně zjílovělého vulkanického materiálu se zde spojují do jednoho prostorově souvislého tělesa. Toto značně rozsáhlé těleso nebylo zjištěno geologickým průzkumem z let 1974 a 1976 a bylo odkryto až těžbou. Vzhledem k velmi omezené možnosti odbytu zjílovělého materiálu jsou ponechány v jejich téměř v původním rozsahu jako jedno těleso, výrazně morfologicky vystupující mezi příjezdovou lomovou komunikací na severu a severozápadě a mezi zahloubeným lomem na jihu. Délka tohoto tělesa je v současné době 180 m (Z – V), šířka 120 m (S – J). Snahou odtěžit a využít méně zjílovělé partie vznikl poměrně členitý útvar s několika dílčími vrcholy. Maximální relativní převýšení nad bazální pracovní plošinou lomu (3. řezu) činí až 22 m.

G E T s.r.o.




Obrázek č. 2: Letecký snímek zájmového území – podklad zdroj: http://www.mapy.cz/

G E T s.r.o.




Obrázek č. 3: Bloky zásob výhradního ložiska a umístění řezů

G E T s.r.o.




Obrázek č. 4: Řez ložiskem A – A´

G E T s.r.o.




Obrázek č. 5: Řez ložiskem 1 – 1´

G E T s.r.o.




Obrázek č. 6: Vysvětlivky k geologickým řezům

G E T s.r.o.




4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE JEHO VLIVŮ S JINÝMI ZÁMĚRY Jedná se o pokračování záměru v současné době již existujícího. Plocha rozšíření těžby představuje 13 % z celkového zájmového území. Záměrem je pokračování hornické činnosti v DP Měrunice a DP Měrunice I a činnost prováděná hornickým způsobem na ložisku Měrunice – východ. Jedná se o těžbu a úpravu stavebního kamene – čediče. V rámci záměru je uvažováno navýšení roční těžby na maximum 1 000 000 t suroviny (ze současných 500 000 t). Hornická činnost v DP Měrunice a DP Měrunice I bude probíhat v hloubkově rozšířeném výhradním ložisku. Hloubkové rozšíření ložiska bude provedeno posunutím báze z dosavadní – stanovené ve 340 m n. m. – na definitivní bázi, kterou je báze technologicky vhodného čediče. Tato je nerovná a pohybuje se mezi 312 a 333 m n. m. Činnost prováděná hornickým způsobem na nevýhradním ložisku Měrunice – východ je lokalizována do míst starého neudržovaného sadu s místním názvem „Třešňovka“. Těžba v tomto území bude probíhat rozšířením současného lomového prostoru k východu na bázi 340 m n.m. (viz obrázek č. 2 – 5). Dle Informačního systému EIA (dostupný na http://www.ceu.cz/eia/is/ stav k 2007-01-17) není v zájmovém území a jeho blízkém okolí plánován žádný podobný záměr. Z tohoto důvodu zde nebude docházet ke kumulaci vlivů bezprostředně spojených s těžbou (hluk z těžby a úpravy suroviny, prašnost). O kumulaci vlivů je možno mluvit v případě dopravy suroviny, kdy se vlivy vyvolané nákladní automobilovou dopravou, přepravující surovinu k zákazníkům, kumulují s vlivy z dopravy stávající, způsobenými ostatními uživateli veřejných komunikací (uživatelé osobních automobilů, přepravci). Kumulací vlivů souvisejících s dopravou se podrobněji zabývá akustická studie (příloha č. 1 oznámení) a rozptylová studie (příloha č. 2 oznámení).

5. ZDŮVODNĚNÍ

POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH VARIANT A HLAVNÍCH DŮVODŮ (I Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ) PRO JEJICH VÝBĚR, RESP. ODMÍTNUTÍ

Ložisko Měrunice, které je v současné době těženo v rámci DP Měrunice a DP Měrunice I, je ložiskem nevyhrazeného nerostu (stavebního kamene – čediče), o kterém bylo rozhodnuto Ministerstvem stavebnictví ČSR dne 7.10.1974 č.j. OIP/4-449/74, že je vhodné pro potřeby národního hospodářství a proto je ložiskem výhradním ve smyslu zákona č. 541/91 Sb., v platném znění (§ 43a, odst. 1). Rozsah výhradního ložiska stavebního kamene vychází z výpočtu zásob na ložisku, schváleného KKZ z 24.9.1974, č.j. 05/49-74. Dne 7.2.1975 byl na ložisku Měrunice stanoven dobývací prostor Měrunice (Ministerstvo stavebnictví ČSR č.j. DP-123/74). Dne 19.2.1990 byl stanoven dobývací prostor Měrunice I (Ministerstvo výstavby a stavebnictví ČSR č.j. TZÚS/SSZ-604/89). Dobývací prostory nejsou hloubkově omezeny. Na ložisku Měrunice těží a zpracovává čedič společnost Basalt s.r.o. Původní provozovatel, kterým byla firma Severokámen Liberec s.p., vyráběl v provozovně Měrunice drobné kamenivo již od roku 1987. Po privatizačním procesu vznikla společnost Basalt s.r.o., a po vlastnických proměnách je od roku 1994 dceřinnou společností zahraničního koncernu BAG Linz/Rhein, která je velmi významným výrobcem drceného kameniva. Vstupem silného zahraničního vlastníka se zvýšila konkurenceschopnost firmy Basalt s.r.o. především díky investicím do výrobního zařízení.

G E T s.r.o.




Hornická činnost v kamenolomu probíhá na základě povolení hornické činnosti, vydaného OBÚ v Mostě dne 23.12.1994 č.j. 3508/94/II a dvou doplňků. Změna č. 1 povoluje rozšíření těžby do dobývacího prostoru Měrunice I, změna č. 2 povoluje zahloubení lomu na úroveň 340 m n. m. Těžba je prováděna v souladu s platnou dokumentací Plánu přípravy, otvírky a dobývání. Dle tohoto POPD byla maximální výše roční těžby stanovena na 243.000 m3, tj. 702.270 t suroviny. Se započetím stavby úseku Lovosice – Řehlovice dálnice D8 (plánováno 2007 - 2009) oznamovatel počítá se zvýšením odbytu suroviny pro tuto stavbu a proto záměr předpokládá navýšení maximální roční těžby na 1.000.000 t. V současné době je dobývání suroviny na ložisku Měrunice prováděno na cca 17 ha dobývacího prostoru jámového, 4-etážového lomu klasickým způsobem rozpojováním horniny clonovými odstřely velkého rozsahu a následném zpracování rozvalu ve stacionárním technologickém zařízení. Záměrem je rozšíření těžby do prostoru nevýhradního ložiska Měrunice – východ (výměra 28 054 m2) s těžbou na bázi 340 m n.m. a dále vzhledem k omezené možnosti dalšího plošného rozšíření, hloubkové rozšíření lomu v prostoru DP Měrunice až na definitivní bázi, kterou je báze technologicky vhodného čediče (312 – 333 m n.m.). Záměr je navrhován vzhledem k omezením plynoucím z lokalizace těžebního prostoru invariantně. Jedinou variantou záměru je varianta projektová – Varianta P. Nulová varianta – Varianta 0 – představující situací, kdy by nedošlo k realizaci záměru, není vlastní variantou záměru, ale pouze variantou srovnávací. Byla využita při identifikaci a posouzení vlivů záměru na životní prostředí a zejména v expertních studiích, které jsou přílohou tohoto oznámení.

6. STRUČNÝ POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Surovinou pro těžbu na ložisku je čedič, petrograficky určený jako nefelíno-analcimový bazalit. Surovina je těžena metodou povrchového dobývání v lomu o třech etážích. V rámci realizace záměru bude provedeno další zahloubení těžby a dále rozšíření směrem na východ do prostoru tzv. „Třešňovky“. Těžba v této lokalitě bude plynule navazovat na současný směr dobývání, bude zachován stávající systém etáží, nepůjde tedy o samostatnou otvírku. Skrývka Skrývka je prováděna subdodavatelsky pomocí běžné mechanizace. Ornice, skrývkový a výklizový materiál je ukládán na dočasnou vnější výsypku na pozemku p.č. 204/3 v k.ú. Měrunice jižně od vrcholů DP Měrunice č. 8 a 9. Skrývkový a výklizový materiál je deponován na ploše 3,3514; ornice je deponována samostatně na ploše 0,5612. Výška deponie nepřesáhne 10 m nad úroveň stávajícího terénu. Dobývací metoda Dobývání je prováděno clonovými odstřely, řadovými, patními. Rozpojená hornina je těžena lopatovými rypadly se spalovacím motorem (Demag H55, Böla LB 500, DH 621) a odvážena k úpravně vozidly FAUN K 35, K40,4 a K50 a BELAZ. Při větší fragmentaci je rubanina sekundárně rozpojována buď příložnými nebo vrtanými náložemi.

G E T s.r.o.




Předstih skrývky před porubní frontou tam, kde se skrývka provádí je udržován v dostatečné vzdálenosti, aby zaručoval potřebnou bezpečnost pracovníků a provozu dobývacích zařízení. Výška (hloubka řezu) je určena podle mechanických vlastností těžené horniny. U jednotlivých bloků těžby je minimální pracovní plošina 30 x 30 m na pevném rostlém terénu. Prohlídky těžebních lomových stěn provádí denně před započetím a po skončení pracovní směny její předák. Stav netěžebních řezů je kontrolován minimálně 1 x za týden. Prohlídka řezů je prováděna i po prudkých přívalových deštích. O provedených prohlídkách a jejich výsledcích jsou prováděny zápisy do bezpečnostní pochůzkové knihy. Úprava a zušlechťování Doprava rubaniny k úpravně je prováděna nákladními auty. Vstupním traktem úpravny je objekt primární drtírny, který zahrnuje jak vlastní drcení, tak i dotřídění odvalu před primárním drtičem. Rubanina je sypána do násypky o objemu 40 m3. Z násypky je podávána žlabovým podavačem 1600x6000 na vibrační hrubotřídič Haver Niagara 1800x3000, kde dochází k dělení materiálu na hranici 120 mm. Materiál nad 120 mm je směrován do čelisťového drtiče DCD 1600x1250. Primárně podrcený materiál velikosti 0 – 350 mm prochází malým vyrovnávacím zásobníkem, jehož dno tvoří elektromagnetický vibrační podavač PER 1500x3000. Tímto je materiál podáván na dopravní pas. Materiál do 120 mm z THT přichází na eliptický dynamický třídič EDT 1500x3000 se dvěma plošinami. První síťová plocha je odlehčovací, druhá slouží k oddělení odvalu, tj. materiálu, ve kterém jsou hlinité podíly nevhodné pro další zpracování (0 – 25 mm). Frakce 25 – 120 mm je spojována s primárně podrceným materiálem a slouží k další úpravě. Odval vytříděný na třídiči EDT 1500x3000 je pasovými dopravníky dopraven na zemní skladku frakce 0-25 mm. Z primární drtírny je materiál dopraven do objektu sekundární drtírny. Ukládán je do vyrovnávacího zásobníku o objemu 150 m3, ze kterého je žlabovým podavačem 1600x4500 podáván do drtícího stroje. Sekundárním drtícím strojem je kuželový drtič LOKOMO, který odpovídá velikosti vstupního materiálu. Podrcený materiál je pak v zrnitostním rozsahu 0-100 mm. Sekundárně podrcený materiál je dopraven dopravním pasem přes rozdělovací skluz do objektu tří vyrovnávacích zásobníků o mobilním objemu každého 450 m3. Účelem je zajištění zásoby suroviny při eventuelním výpadku primárního či sekundárního stupně drcení a opačně možnosti vytvoření této zásoby i při poruše zařízení za vyrovnávacími zásobníky. Odběr ze zásobníků je prováděn pomocí elektromagn. vibračních podavačů PED 1200x2000. Dopravním pasem je odváděn materiál do objektu tercierní drtírny a finální třídírny. Tento objekt sestává z předtřídírny, vyrovnávacích zásobníků, tercierního drcení, finálního třídění a podjízdných expedičních zásobníků. Předtřídění je prováděno na dvou třídičích – hrubotřídiči HT 2000x4500 a eliptickém dynamickém třídiči EDT 1500x3000. Výslednými frakcemi z třídění jsou frakce 0-8, 8-16, 16-32, 32-63 a 63 a větší. Frakce nad 16 mm jsou vždy jednotlivě ukládány do vyrovnávacích zásobníků před terciárními drtiči. Část objemu frakce 32 – 63 mm je jako finální frakce odváděna přímo do expedičního zásobníku. Frakce 0 – 8 mm, ve které jsou koncentrovány zbývající odplavitelné podíly je charakterizována jako doprovodná frakce o nízké kvalitě, kterou není možno přivádět do třídírny a tím znehodnocovat kvalitní kamenivo z terciární drtírny. S ohledem však na její množství, kvantitativní variabilitu a na maximální snahu snížit množství odpadu na minimum, je tato frakce považována jako výrobek. Je odváděna z předtřídírny do expedičního zásobníku. Pokud by kvalita frakce 0 – 8 mm byla vyhovující

G E T s.r.o.




z hlediska množství odplavitelných podílů, je možné ji odebrat ze zásobníku na dopravní pas a dopravit na finální třídírnu. Veškeré frakce určené k terciárnímu drcení prochází třemi vyrovnávacími zásobníky, každý o objemu 320 m3 a pomocí elektromagnetických vibračních podavačů PED 1000 x 2200 mm jsou podávány do dvou kuželových drtičů - kuželový drtič Nordberg HP 200 a kuželový drtič Nordberg HP 300.Velikost podrceného materiálu je v souhrnu 0 – 40 mm. Tento materiál je dopravován pomocí pasového dopravníku přes vyrovnávací zásobník o objemu 150 m3 do objektu třídírny, která tvoří s drcením III. stupně společný objekt. Finální třídění se provádí za pomocí třídiče Svedala 200x 6000 mm a resonančního třídiče RT 2000 x 8700 mm. Z třídění vychází frakce 0 – 4, 4 – 8, 8 – 16, 16 – 22 a nad 22 mm. Frakce pod 22 mm jsou finálními produkty a jsou ukládány do expedičních zásobníků. Frakce nad 22 mm je vracena zpět do terciární drtírny. Výsledkem technologické úpravy suroviny jsou tedy hlavní vyrobené frakce 0 – 4, 4 – 8, 5 – 8, 8 – 16, 16 – 22, 32 – 63 mm a doprovodná frakce 0 – 8 mm. Uloženy jsou v 6 expedičních zásobnících o objemu každého 320 m3. Expediční zásobníky jsou podjízdné s možností expedice přes pasové (expediční) dopravníky do aut. Plnění aut pomocí pasového expedičního dopravníku provádí sám řidič pomocí spínače. Řízení technologického procesu je centrální z velínu úpravny, umístěného v objektu primární drtírny. K tomu účelu je provoz vybaven příslušnými regulačními a registračními čidly. Mobilní technologická linka V období zvýšené poptávky po surovině (špičková výroba až 1 000 000 t kameniva), nebude kapacita stabilní úpravárenské linky pravděpodobně postačovat. V tomto období uvažuje oznamovatel s využitím mobilní úpravárenské linky. Jako mobilní linka by bylo využito moderní zařízení na pásovém podvozku s dieselagregátem osazené jednovzpěrným čelisťovým drtičem, tupoúhlým kuželovým drtičem a vibračním dvousítným třídičem (například typ Lokotrack LT 100, výrobce Nordberg). Mobilní linka by byla umístěna přímo v lomu, v blízkosti těžební stěny. Expedice Materiál určený k expedici se nakládá: a) přímo z expedičních zásobníků na vozidla zákazníků (přepravců) b) nakládání z deponie hotových výrobků na vozidla zákazníků (přepravců) pomocí nakládacích strojů (nakladačů) Zákazník (přepravce) je po zvážení vozidla nasměrován expedientkou k zajetí vozidlem do prostoru nakládky hotového výrobku a na pokyn obsluhy nakladače najede na určené místo. Nakládka se provádí čelním kolovým nakladačem na deponii hotových výrobků resp. ze zásobníku, kde je nakládka upřednostňována. Počet pracovních sil, směnnost Počet pracovních sil zajišťujících provoz lomu Měrunice je 40. Provoz je dvousměnný. Pracovní doba: 1. směna: 6,00 – 14,00

G E T s.r.o.




2. směna: 13,45 – 21,45 Těžba a úprava suroviny probíhá 10 měsíců v roce, expedice je nepřetržitá.

G E T s.r.o.




Obrázek č. 7: Schéma technologického procesu výroby v provozovně Měrunice

G E T s.r.o.




Obrázek č. 8: Umístění technologie

G E T s.r.o.




7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ REALIZACE ZÁMĚRU A JEHO DOKONČENÍ zahájení: 2007: zahájení těžby v zahloubeném DP Měrunice a DP Měrunice I navýšení kapacity těžby na max. 1.000.000 t 2008 zahájení těžby v prostoru nevýhradního ložiska Měrunice - východ ukončení: Ukončení těžby v lomu Měrunice je závislé na skutečném ročním množství vytěžené suroviny a poptávce zákazníků po těžené surovině. Při uvažované maximální výši roční těžby – 1.000.000 t – by těžba v lomu Měrunice byla ukončena v roce 2034. Reálně je uvažováno ukončení těžby okolo roku 2043. Dále je plánována navazující 3-letá rekultivace.

8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Kraj:

Ústecký

Obec:

Měrunice

9. VÝČET

NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODST. 4 ZÁKONA SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT

10. VÝČET

NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT

Rozhodnutí Povolení hornické činnosti Územní rozhodnutí Povolení činnosti prováděné hornickým způsobem Souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu Souhlas se zásahem do krajinného rázu Povolení ke kácení nelesních dřevin Výjimka z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů

G E T s.r.o.

§ 10

ODST.

4

100/2001 SB.

A

A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ

Zákonná úprava 61/1988 Sb. 183/2006 Sb. 61/1988 Sb.

Příslušný správní úřad OBÚ Most Stavební úřad Bílina OBÚ Most

334/1992 Sb.

MěÚ Bílina, odbor ŽP

114/1992 Sb.


114/1992 Sb.


114/1992 Sb.

SCHKO České Středohoří




II. Údaje o vstupech PŮDA Záměr představuje zahloubení těžby v již existujícím lomu a rozšíření těžební činnosti do nevýhradního ložiska. V aktivním těžebním prostoru se žádné půdy nevyskytují. Celková výměra již využívaných ploch pro těžbu (DP Měrunice + DP Měrunice I) činí 182 995 m2. Půdy, které se nacházejí na částech DP Měrunice a DP Měrunice I, kde ještě nebyly provedeny skrývky a půdy na nevýhradním ložisku Měrunice – východ (v lokalitě Třešňovka) je možné typologicky zařadit do podzolových půd a podzolů, které ve vyšších polohách přechází v hnědé horské lesní půdy. Druhově se jedná o půdy převážně jílovitohlinité až jílovité. V půdách je silná příměs nerovnoměrně zastoupeného štěrku v rozsahu 10 – 50 %. Půdy v okolí jsou převážně hluboké až velmi hluboké, na terénních vyvýšeninách hloubka půdy klesá. Mocnost humózní půdy kolísá v rozmezí 0,1 – 0,5 m. Tabulka č. 1: Přehled pozemků dotčených realizací záměru na nevýhradním ložisku Měrunice východ – prostor rozšíření těžby

č. pozemku druh pozemku dle výměra vlastnické právo dle KN KN [m2] 199/21 ostatní plocha/jiná 1 034 BASALT s.r.o. plocha 199/28 ostatní plocha 23 015 Srb Vladimír, Praha 9 Valenta Josef, Pohořany Součková Eva, Praha 6 199/30 ostatní 3 664 Srb Vladimír, Praha 9 plocha/neplodná Valenta Josef, Pohořany půda 199/32 orná půda 281 Srb Vladimír, Praha 9 Valenta Josef, Pohořany Celkem 27 994

Jak již bylo uvedeno výše, plocha rozšíření území pro těžbu činí …. % z výměry zájmového území. Odnětí půdy ze ZPF Dobývací prostory Měrunice a Měrunice I leží na pozemcích, ke kterým byly již v minulosti vydány souhlasy s odnětím ze ZPF. V rámci realizace záměru dojde k odnětí 281 m2 půdy ze zemědělského půdního fondu v prostoru nevýhradního ložiska Měrunice – východ. Půdy jsou podle klasifikace BPEJ dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy ministerstva životního prostředí České republiky ze dne 1. 10. 1996 č. j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Tabulka č. 2: Výčet BPEJ v území s uvedenou třídou ochrany a výměrou v m2 a zastoupením tříd ochrany v procentech kód BPEJ

třída ochrany

10602 10610 12814

III III IV

v m2 85 70 126

výměra v% 30 % 25 % 45 %

Do III třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné pro eventuální výstavbu.

G E T s.r.o.




Do IV třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu. Žádost o odnětí zemědělské půdy ze ZPF bude podána v dostatečném časovém předstihu před započetím těžební činnosti v ploše nevýhradního ložiska Měrunice – východ. Pozn.: Lesní pozemky (PUPFL) nejsou záměrem dotčeny.

VODA Pitná voda a koupelová voda Roční spotřeba pitné vody v roce 2005 činila 1982 m3. Do roku 2004 byla pitná voda dovážena cisternou do podzemní nádrže a průmyslovou vodárnou rozvedena do správní budovy k pitným a hygienickým účelům. Od srpna roku 2004, kdy byla vybudována vodovodní přípojka z obce Žichov, je voda odebírána z vodovodního řadu. Technologická voda Pro provozní účely – skrápění – jsou využívány důlní vody. skrápění komunikací

4500 m3/rok

skrápění technologických uzlů

2000 m3/rok

SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE Těžená surovina Užitková surovina Obj. hmotnost Otlukovost L.A. Obsah SO3 Obsah SiO2 Trvanlivost (po 5 c) Odolnost proti mrazu (po 25 c) Pevnost v rázu Pevnost v tlaku

čedič 2,9 – 3,0 kg . dm-3 13,0 % 0,1 % 4,0 % 1,0 % 0,5 0,52 % 250 Mpa

Pozn.: Uvedené hodnoty jsou průměrem jednotlivých frakcí

Čedičová surovina zachycená novými průzkumnými vrty je obdobná jako surovina ověřená dřívějšími průzkumy a jako surovina v současné době těžená a zpracovávaná. Je tedy zřejmé, že dosavadní sortiment výrobků (tj. drobné drcené kamenivo, hrubé drcené kamenivo a štěrkodrtě) bude možno při jejím provozním zpracováním zachovat v plném rozsahu. Surovina kvalitativně splňuje svými fyzikálně-mechanickými vlastnostmi podmínky pro výrobu drceného kameniva dle norem ČSN a DIN.

G E T s.r.o.




Zásoby suroviny Tabulka č. 3: Sumář kubatur a tonáže v blocích zásob v DP Měrunice a Měrunice I blok č.

kategorie

plocha 2

(m )

povrch

báze

m n.m. současný povrch ložiska současný povrch ložiska současný povrch ložiska současný povrch ložiska současný povrch ložiska

1

PB

79 726

2

PB

25 607

3

PB

10 641

4

PB

13 050

5

PB

27 534

6

VB

54 300

340

7 VB Celkem

14 158 156 558

370

vlastní Skrývka (m3)

ornice 3

m n.m.

(m )

skrývka celkem (m3)

surovina 3

(m )

t

340

513

7 027

7 540

2 723 521

8 116 093

340

209

739

948

1 005 388

2 996 056

340

1 105

24 388

25 493

587 663

1 751 236

340

257

32 675

32 932

738 342

2 200 259

370

279

985

1 264

300 709

896 113







1 174 895

3 501 187

 2 363

 65 814

 68 177

416 183 6 946 701

1 240 225 20 701 169

báze čediče 340

Pozn.: Průměrná objemová hmotnost čediče je 2,98 g/cm3. Tonáž je vypočtena jako násobek kubatury a průměrné objemové hmotnosti. Tabulka č. 4: Sumář zásob dle kategorií v DP Měrunice a Měrunice I kategorie zásob bilanční prozkoumané bilanční vyhledané bilanční celkem nebilanční prozkoumané nebilanční vyhledané

volné vázané volné vázané volné vázané volné vázané

nebilanční celkem

kubatura zásob (m3) 5 355 623  1 591 078  6 946 701     

tonáž zásob (t) 15 959 757  4 741 412  20 701 169     

Tabulka č. 5: Sumář kubatur a tonáže v blocích zásob v ploše nevýhradního ložiska Měrunice – východ Blok č.

Plocha (m2)

Kubatura ornice (m3)

Kubatura vlastní skrývky 3 (m )

Kubatura celkové skrývky (m3)

Kubatura suroviny (m3)

Tonáž suroviny (t)

1 PB 2 VB Celkem

28 054

9 258

223 253

232 511

1 779 750

5 303 655

Pozn.: Průměrná objemová hmotnost čediče je 2,98 g/cm3. Tonáž je vypočtena jako násobek kubatury a průměrné objemové hmotnosti.

Zásoby celkem …………………….. 8 726 451 m3 tj. 26 004 824 t Pohonné hmoty a maziva Pohonné hmoty V následující tabulce jsou uvedeny vozidla a mechanismy, které jsou v současné době využívány k obsluze lomu. Tabulka č. 6: Vozidla a mechanismy využívané k obsluze lomu Druh vozidla OA OA

G E T s.r.o.

Typ vozidla Renault Laguna Škoda Felicia

Rok výroby 1994 1995

Druh paliva Natural 95 Natural 95

Pozn.: Služební Služební


Pokračování HČ v DP Měrunice a DP Měrunice I a ČPHZ na nevýhradním ložisku Měrunice – východ Druh vozidla NA NA NA Nakládací stroj Nakládací stroj Nakládací stroj Nakládací stroj Nakládací stroj Nakládací stroj Rypadlo (bagr) Rypadlo (bagr) NA DAMPR NA DAMPR NA DAMPR NA DAMPR Autojeřáb Kropící vůz Cisterna na naftu NA

Typ vozidla AVIA A31/4N AVIA BUS TATRA 815 S1 KNA 250 UNC 060 UN 053 Caterpillar 980 C VOLVO L180 VOLVO L 220 D Böla LB 500 DEMAG H 55 O&K K 35 FAUN K 55 BELAZ BELAZ Praga V3S Škoda AKVM RTH AVIA A-30-K TATRA 815

Rok výroby 1983 1985 1985 1984 1987 1989 1990 1999 2000 1994 1993 1996 1989 1988 1988 Nezj. 1961 Nezj. 1984

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU Druh paliva Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta Nafta

Pozn.: Dovoz a odvoz zaměstnanců Kolový Kolový Kolový Kolový Kolový Kolový Kráčející Pásový

Spotřeba nafty činila v letech 2004 a 2005: Rok 2004 – 272 012 l Rok 2005 – 233 597 l Čerpací stanice PHM Úložiště nafty Objekt úložiště nafty je situován v severozápadní části areálu závodu tak, aby byl zajištěn příjezd a odjezd autocisterny a automobilů. Součástí zastřešeného objektu jsou tři ocelové nadzemní nádrže, každá o jmenovitém objemu 16 m3 uložené na betonových sedlech v železobetonové vaně sloužící jako havarijní jímka, výdejní stojan nafty, zpevněná betonová plocha se záchytnými kanálky před i za touto plochou, které jsou zaústěny do lapolu pro záchyt nafty z této zpevněné plochy. Další součástí je strojovna a elektrická rozvodna. Elektrorozvodna slouží k elektrickému napájení výdejního stojanu. Strojovna je osazena jedním čerpadlem, které slouží k přečerpání nafty z autocisterny do nadzemních nádrží, přívodním potrubím, které je ukončeno hrdlem na napojení spojovací hadice z autocisterny a ventily umožňující uzavření resp. otevření jednotlivých skladovacích nádrží od čerpadla. Každá ze tří nadzemních skladovacích nádrží může býti naplněna maximálně 15 200 l nafty. Výdejní stojan nafty Výdejní stojan nafty je měřícím systémem, který je určen pro dodávání nafty do palivových nádrží silničních vozidel a jiných mobilních prostředků. Výdejní stojan nafty je uzpůsoben pro samoobslužný odběr nafty pro 80 odběratelů. Tento způsob se v současné době nevyužívá. Výdej nafty provádí obsluha čerpací stanice nafty tj. skladnice skladu náhradních dílů. V její nepřítomnosti jsou oprávnění pouze proškolení pracovníci s obsluhou čerpací stanice nafty – vedoucí provozovny, směnový technik a předák směny. Maziva Ke skladování olejů slouží sklad, který je proveden jako vestavba do stávající prefabrikované skladové haly, která je vybavena havarijní jímkou o objemu 1,0 m3. Sklad má podlahovou plochu 25,9 m2. Ve skladu jsou umístěny tři kontejnery o objemu 1,0 m3 na nový olej a dva kontejnery téhož objemu na olej opotřebený. Ve skladu je umístěno šest sudu o objemu 200 l se speciálními oleji a mazadly. Maximální množství uskladněných olejů činí 6200 l.

G E T s.r.o.




Spotřeba olejů činila v letech 2004 a 2005: 2004 Motorový Převodový Hydraulický

2625 litrů 1036 litrů 4422 litrů

2005 600 litrů 2900 litrů 2450 litrů

Elektrická energie Roční spotřeba elektrické energie v letech 2004 a 2005: 2004

2 544 711 kWh

2005

2 369 909 kWh

Teplo K vytápění administrativní budovy včetně šaten a dílen, objektu expedice a objektu čerpací stanice pitné a užitkové vody (vodárny) slouží plynová kotelna na zemní plyn. V plynové kotelně jsou nainstalovány čtyři plynové kotle o celkovém tepelném výkonu (0,192 MW). Jednotlivé kotle jsou vybaveny základními regulačními a zabezpečujícími prvky. Regulace topného zařízení je řízena regulátorem, který plní funkci kaskádového spínače tzn. že jednotlivé kotle jsou provozovány v závislosti na teplotě venkovního prostoru – ekvitermní regulace a v závislosti na teplotě topného média (vody). Odvod spalin z plynových kotlů je proveden Al kouřovody ∅ 160 mm do komínového tělesa. Spotřeba zemního plynu: Rok 2004 353 170 kWh … tj. cca 37175 m3 Rok 2005 338 292 kWh … tj. cca 35 610 m3

NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU Dopravní infrastruktura Lom Měrunice je dobře dopravně dostupný, dobývací prostor přímo sousedí se silnicí druhé třídy č. 257. Výjezd na tuto silnici je vybudován v prostoru lomu 600 m severně od křižovatky II/257 a III/2571. Účelová komunikace mezi silnicí a místem nakládky míjí objekt vrátnice a váhy a její celková délka je cca 250 m. Předpokládané množství expedované suroviny je až 1 000 000 t ročně, přičemž v současné době se pohybuje okolo hodnoty 500 000 t ročně. Realizací záměru tedy může dojít k navýšení objemu expedice a tím i intenzity vyvolané dopravy o 500 000 t ročně. Expedice bude i nadále prováděna výhradně silniční dopravou. Provoz expedice je zajištěn po celý rok, tj. cca 250 dnů ročně. Surovina je odvážena auty zákazníků nebo přepravců, přičemž průměrnou nosnost expedičního automobilu uvažujeme 22,35 t. Toto množství vychází z celoročního průměru expedice za rok 2005. Expedice bude provozována v době od 6:00 do 22:00 hod. V noční době (22:00 – 6:00) nebude lokalita nákladní dopravou obsluhována. V následující tabulce je uveden počet expedičních automobilů a procentuelní rozložení do jednotlivých směrů v roce 2005 podle skutečného stavu a předpoklad pro rok 2008.

G E T s.r.o.




Tabulka č. 7: Rozdělení expedice z lomu Měrunice do jednotlivých směrů v roce 2005 a 2008.

Směr

Komunikace

Bílina Most Louny Lovosice Měrunice Celkem

II/257 II/257 – I/15 II/257 – I/28 II/257 – I/15 II/257 – III/2571

Rok 2005 Počet NA Procentuální zastoupení 13 625 61 % 5 541 25 % 1 626 7% 1 224 5% 355 2% 22 371 100 %

Rok 2008 Počet NA Procentuální zastoupení 13 625 30 % 5 541 12 % 1 626 4% 23 595 53 % 355 1% 44 742 100 %

Jak je zřejmé z tabulky č. 7, oznamovatel předpokládá, že objem expedice do směrů Bílina, Most, Louny a Měrunice zůstane přibližně zachován. Výrazné navýšení expedovaného množství se očekává do směru Litoměřice. Existuje reálný předpoklad, že kamenivo z lomu Měrunice bude dodáváno na stavbu dálnice D8 v úseku Lovosice – Řehlovice, právě z tohoto důvodu hodlá oznamovatel navyšovat množství těžby až dvojnásobně. Zároveň je však třeba konstatovat, že se jedná o maximální množství, které ani v praxi pravděpodobně nebude dosaženo a bude posuzováno jako nejnepříznivější možný stav. Dále je pravděpodobné, že po skončení výstavby výše zmíněného dálničního úseku může opět dojít ke snížení poptávky na běžnou úroveň okolo 500 000 t suroviny ročně. Expediční měr po komunikaci II/257 do Bíliny, která je v Bílině nazvaná jako Pražská ulice, prochází před zaústěním do silnice I/13 oboustrannou zástavbou rodinných jednopatrových domků. Domy jsou od komunikace odděleny pouze plotem o výšce cca 1,4 m, předzahrádkou a chodníkem a od osy komunikace jsou vzdáleny cca 8 m. Na této komunikaci se neplánuje navýšení dopravy vyvolané záměrem - intenzita vyvolané dopravy zůstane stejná jako v současné době. Na ulici Pražské je dopravní opatření, spočívající v zákazu průjezdu automobilům těžším než 16 t. Výjimku z tohoto zákazu uděluje MěÚ v Bílině. Automobily z lomu Měrunice mají k dispozici určitý počet povolenek, proto mohou tuto komunikaci využívat. Maximální počet automobilů byl stanoven na základě výsledků úředního měření hluku z dopravy (EKOLA group, 2005). Na základě tohoto měření bylo stanoveno, že při obousměrné intenzitě vyvolané dopravy z lomu 182 automobilů se výsledná ekvivalentní hladina akustického tlaku pro hluk z dopravy pohybuje na hranici hygienického limitu LAeq,16h = 70 dB při uvažování hluku ze staré hlukové zátěže. V další tabulce je uveden počet jízd nákladních automobilů v jednotlivých směrech po realizaci záměru. Je zřejmé, že ve směru Bílina je při uvažovaném průměrném množství expedice počet průjezdů 108 nákladních automobilů, tedy výrazně méně než maximální hodnota, která byla určena z výše uvedeného měření hluku. Tabulka č. 8: Intenzita vyvolané nákladní dopravy (NA – nákladní automobil)

Směr dopravy II/257 Bílina I/15 Kozly I/15 Libčeves, Želkovice III/2571 Měrunice Celkem

G E T s.r.o.

Množství suroviny za 1 den [t] 1200 640 2120 40 4000

Nosnost NA [t] 22.35 22.35 22.35 22.35 22.35

Počet NA za den 54 28 95 2 179

Počet jízd NA za den 108 56 190 4 358




Obrázek č. 9: Schéma širších dopravních vztahů (údaje v procentech platí pro projektovou variantu záměru)

Nejvyšší intenzita vyvolané dopravy bude po silnici I/15 směrem na Lovosice, zároveň se jedná o jedinou trasu, kde dojde k navýšení počtu nákladních automobilů. K tomu je třeba konstatovat, že silnice I/15 je až po Lovosice trasována poměrně vhodně, většinou mimo intravilán. Pro posouzení příspěvku obslužné dopravy k celkové dopravě na okolních komunikacích byly opatřeny intenzity automobilové dopravy na okolních silnicích. Tato data pochází z celostátního sčítání dopravy v roce 2005, které provádí Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). Tabulka č. 9: Dotčené sčítací úseky v okolí

SILNICE 257 257 257H 2571 15 15 15 28H 28 28

ÚSEK 4-0841 4-3458 4-3149 4-2420 4-0970 4-0988 4-0950 4-2438 4-3147 4-3139

ZAČÁTEK ÚSEKU Bílina z.z. vyús.z 15 vyús.z 28 Měrunice z.z. vyús.257 zaús.2499 u Libčevse Skršín, vyús.15 vyús.257H zaús.249 hr.okr.Louny a Most

KONEC ÚSEKU Bílina, ul.5.května hr.okr.Louny a Teplice zaús.do 15 zaús.do 257 zaús.2499 u Libčevse hr.okr.Louny a Litoměřice zaús. do 27 hr.okr.Louny a Most hr.okr.Most a Louny zaús.249

Tabulka č. 10: Výsledky sčítání dopravy z roku 2005 - celoroční průměr za 24 hodin v počtech vozidel

ÚSEK 4-0841 4-3458

G E T s.r.o.

SIL 257 257

N1 376 272

N2 PN2 N3 PN3 NS 126 10 147 83 44 46 6 116 21 48

A PA TR PTR T 34 0 7 5 832 15 0 15 14 553

O M 2968 25 2035 11

S 3825 2599


Pokračování HČ v DP Měrunice a DP Měrunice I a ČPHZ na nevýhradním ložisku Měrunice – východ ÚSEK 4-3149 4-2420 4-0970 4-0988 4-0950 4-2438 4-3147 4-3139

SIL 257H 2571 15 15 15 28H 28 28

N1 216 69 500 515 901 687 839 1041

N2 129 10 242 151 319 345 251 320

PN2 29 0 58 19 41 66 47 104

N3 418 6 673 601 916 988 643 747

PN3 36 1 82 55 80 103 70 89

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU NS 336 2 479 487 756 762 503 558

A 22 8 29 31 76 73 85 77

PA 0 0 0 0 0 0 0 3

TR 13 12 9 29 11 28 11 8

PTR 13 11 2 20 4 12 9 7

T 1212 119 2074 1908 3104 3064 2458 2954

O 1726 696 3115 4088 7631 4177 5788 4685

M 5 8 12 17 19 16 17 18

S 2943 823 5201 6013 10754 7257 8263 7657

Vysvětlivky k tabulce č. 10: SIL ÚSEK N1 N2 PN2 N3 PN3 NS

-Číslo silnice -Číslo sčítacího úseku -Lehká nákladní (užitečná hmotnost do 3,5t) -Střední nákladní (užitečná hmotnost 3,5-10t) -Přívěsy středních nákladních -Těžká nákladní (užitečná hmotnost přes 10t) -Přívěsy těžkých nákladních -Návěsové soupravy

A PA TR PTR T O M S

-Autobusy -Přívěsy autobusů -Traktory -Přívěsy traktorů -Těžká motorová vozidla a přívěsy -Osobní a dodávkové automobily -Jednostopá motorová vozidla -Součet všech motorových vozidel a přívěsů

Realizace posuzovaného záměru nebude mít žádné požadavky na výstavbu dopravní infrastruktury. Obslužná doprava bude využívat stávající veřejnou dopravní síť. Vstupní parametry pro výpočet, získané terénním průzkumem, jsou následující: 257 Žichov (mimo obec, východně od zástavby) výpočtová rychlost: 90/80 km/h podélný sklon nivelety 0 - 2 % druh krytu vozovky: živice terén: pohltivý dopravní tok: plynulý 257H Kozly (mimo obec, východně od zástavby) výpočtová rychlost: 90/80 km/h podélný sklon nivelety 0 - 2 % druh krytu vozovky: živice terén: pohltivý dopravní tok: plynulý I/15 Libčeves (mimo obec, severně od zástavby) výpočtová rychlost: 90/80 km/h podélný sklon nivelety 0 – 2 % druh krytu vozovky: živice terén: pohltivý dopravní tok: plynulý I/15 Želkovice (v obci) výpočtová rychlost: 50 km/h podélný sklon nivelety 0 - 5 % druh krytu vozovky: živice terén: pohltivý dopravní tok: plynulý Jiná infrastruktura Realizací záměru nebudou vyvolány nároky na jinou infrastrukturu.

G E T s.r.o.




III. ÚDAJE O VÝSTUPECH OVZDUŠÍ Jako příloha č. 2 tohoto Oznámení je zařazena rozptylová studie (ŠINÁGL, 2006), ze které jsou do textu Oznámení převzaty údaje o emisích látek znečišťujících ovzduší souvisejících s realizací posuzovaného záměru. Předmětem rozptylové studie je posouzení vlivu záměru na okolí na základě určení možných vstupů škodlivin do ovzduší a zhodnocení míry možného znečištění ovzduší v okolí ve vztahu ke stávající úrovni znečištění ovzduší (pozadí) v dané oblasti. Rozptylová studie pro tento účel hodnotí přírůstky imisních koncentrací v důsledku realizace záměru, které porovnává s přípustnými limity a stávající imisní situací v lokalitě. Východiska Posuzovaný záměr jako celek, tj. těžba v zájmovém území, je podle zákona č. 86/2002 Sb. stacionárním zdrojem znečišťování ovzduší ve smyslu § 4, odst. 1 písm. b), blíže definovaným v § 4, odst. 3 tohoto zákona. Podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší spadá záměr do kategorie střední stacionární zdroje a podle technického a technologického uspořádání patří mezi ostatní stacionární zdroje. Ve smyslu příl. č. 1 k Nařízení vlády č. 353/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, článku 3.6. (Kamenolomy a zpracování kamene, ušlechtilá kamenická výroba, těžba, úprava a zpracování kameniva - přírodního i umělého) patří lom Měrunice mezi vyjmenované zdroje, kategorie „střední zdroje znečišťování“. Imisní charakteristika území Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2005 došlo na správním území stavebního úřadu MěÚ Bílina k překročení imisního limitu pro ochranu zdraví lidí pro PM10 na 94 % vymezeného území obvodu stavebního úřadu (a na 0,1 % území byl překročen limit pro benzo(a)pyren). Se započítáním meze tolerance byl však limit dodržen. V bezprostřední blízkosti obce nejsou velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší, lokalita však může být zasahována emisemi z některých vzdálenějších stacionárních zdrojů, neboť se nachází v dosahu pásu severočeských průmyslových měst v uhelné pánvi: Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Most, Chomutov, Litvínov, Klášterec nad Ohří a Kadaň, který především ovlivňuje imisní situaci v celé širší zájmové oblasti. Podíl na celkové úrovni znečištění ovzduší má také dálkový přenos, případně lokální vytápění v okolí. Vyhodnocení celkové kvality ovzduší v zájmové lokalitě (hodnocení pozadí) bylo provedeno na základě údajů systému měření koncentrací znečišťujících látek měřícími stanicemi (stanice provozované ČHMÚ a ZÚ) a z grafického zpracování imisní situace dle ročenky ČHMÚ. Tabelární přehled imisních údajů pro období let 1997 - 2005 je zveřejněn na www.chmi.cz. Přímo v posuzované lokalitě není umístěna žádná měřící stanice, pro odhad imisního pozadí v zájmové lokalitě lze využít zjištěné hodnoty vzdálenějších stanic, které jsou stanice pozaďové, např.: stanice AIM ČHMÚ č. 1507 Lom, umístěná západně od města Most, v rovné volné zatravněné ploše mimo obytnou zástavbu, s využitím oblastního měřítka do 50 km, dále stanice ZÚ č. 617 a stanice ČHMÚ č. 1475 v Litoměřicích a stanice č. 57 Milešovka. K odhadu imisní zátěže území byla využita též grafická mapová (plošná) znázornění polí aritmetických průměrů a krátkodobých koncentrací z ročenky ČHMÚ „Znečištění ovzduší a atmosférická depozice, Česká republika 2004“. Z těchto uvedených podkladů vyplývá následující hodnocení stávající situace imisních koncentrací v oblasti:

G E T s.r.o.




NOx - lokalita spadá do CHKO, proto je posuzována imisní úroveň celkového vzorku oxidů dusíku, pro kterou platí roční imisní limit 30 µg/m3 vyhlášený pro ochranu ekosystémů a vegetace stanovený v části B přílohy č.1 NV č. 350/2002 Sb. NO2 - Imisní koncentrace oxidu dusičitého v lokalitě splňují požadavek ročního imisního limitu, jsou plněny požadavky pro posuzování koncentrací této látky dle NV č. 350/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V dané oblasti nejsou nad stanovené meze překračovány imisní limity pro krátkodobé (hodinové) koncentrace ani pro roční průměry. PM10 - Hodnoty imisních koncentrací z měřících stanic pro suspendované částice se nacházejí pod současným platným imisním limitem (ročním), z grafické ročenky ČHMÚ vyplývá o něco příznivější situace. SO2 - Hodnoty imisních koncentrací pro oxid siřičitý se nacházejí značně nízko pod imisními limity (denními i hodinovými) vyhlášenými pro ochranu zdraví lidí a to pod úrovní dolní meze pro posuzování pro 24-hodinový imisní limit. Horní a dolní mez pro posuzování ochrany zdraví je stanovena v případě průměrných denních imisí. Imisní koncentrace se nacházejí též hluboko pod imisním limitem vyhlášeným pro ochranu vegetace. Bilance koncentrací této látky v ovzduší je příznivá. Průměrné roční imise činí méně než 10 µg/m3, imisní limit roční imise pro případ ochrany zdraví lidí není stanoven. CO - Imisní koncentrace oxidu uhelnatého jsou v měřeny ve městě Most, a nacházejí se hluboko pod imisním limitem pro osmihodinový klouzavý průměr. Roční imisní limit pro CO není legislativně stanoven. Benzen - Imisní koncentrace benzenu jsou v měřeny ve městě Most. Průměrné roční imise činí 1,7µg/m3, imisní limit roční imise pro případ ochrany zdraví lidí je 5 µg/m3. Z údajů zjištěných vyhodnocením všech dostupných dat je možné stanovit následující odhad imisního pozadí v dané lokalitě pro vybrané látky znečišťující ovzduší. Tabulka č. 11: Odhad stávajícího imisního pozadí v zájmové oblasti

Znečišťující látka Oxid dusičitý Oxidy dusíku Susp. částice frakce PM10 Oxid uhelnatý Oxid siřičitý Benzen

Vyjádřená jako: NO2 NOx PM10 CO SO2

Roční aritmetický průměr koncentrací (µg/m3) < 17 20 29 - 35 < 10 1,7

Roční imisní limit ( µg/m3) (+mez tolerance pro rok 2006) 40 (+8) 30 (pouze pro vegetaci) 40 není stanoven∗) Není stanoven 5

∗)…stanoven je pouze limit pro osmihodinový denní klouzavý průměr 10 mg/m3

Dominantní znečišťující látkou jsou z hlediska úrovně pozadí suspendované částice a oxid dusičitý (pro účely ochrany vegetace a ekosystémů se posuzuje celková úroveň znečištění NOx, pro účely hodnocení vlivů na zdraví lidí se posuzuje pouze oxid dusičitý NO2, protože jeho působení je pro lidské zdraví nejnebezpečnější). Vzhledem k předpokládanému složení emisí z těžby na lokalitě Měrunice jsou nejvýznamnější znečišťující látkou pro danou oblast oxidy dusíku (oxid dusičitý) a prach.

G E T s.r.o.




Charakteristika jednotlivých zdrojů emisí Fáze přípravy Bodové zdroje V přípravné fázi budou působit bodové zdroje znečišťování ovzduší jako např. trhací práce. Vrtné práce a odstřely je možné hodnotit jako nevýznamné s ohledem na malou četnost (jednou za 3-4 měsíce), dobu působení a odhadnuté množství vyvinutého prachu. Přesná kvantifikace vlivu vrtných a trhacích prací je obtížná, nejedná se o trvalý vliv, šíření oblaku není hodnotitelné pomocí větrné růžice, dá se však s určitostí blížící se jistotě tvrdit, že převážná většina prachových částic z těchto činností zůstává uvnitř prostoru lomu a že jejich vliv na obytná území je zanedbatelný. Liniové zdroje Ve fázi přípravy ani během trhacích prací nebudou působit liniové zdroje znečišťování ovzduší. Plošné zdroje Množství emisí tuhých znečišťujících látek z odkryté plochy v průběhu přípravné fáze nelze přesně stanovit. Přípravné práce ve formě skrývky se provádějí jednou za 2-3 roky a jejich vliv lze posuzovat jako běžnou zemědělskou činnost (orba). Složení prachu při skrývkových pracích a při manipulaci se surovinou bude odpovídat přirozenému okolnímu prostředí. Emise prachu vznikají nepravidelně a jejich intenzita je závislá na vlhkosti vzduchu a na síle větru. Větší prachové částice s větší pádovou rychlostí budou podléhat rychlé gravitační sedimentaci a za obvyklých meteorologických situací se budou vyskytovat pouze v bezprostřední blízkosti prováděných prací. Vliv je hodnocen jako zanedbatelný. Fáze těžby Zdroji emisí při těžbě jsou emise výfukových plynů těžebních a dopravních mechanismů, nakládání a zpracování suroviny a její expedice. Těžba, zpracování (výroba) a vlastní expedice (nakládka) budou zdrojem prachu, doprava vyvolaná přepravou suroviny bude zdrojem oxidů dusíku, TZL a těkavých organických látek. Bodové zdroje Ve fázi provozu (těžby) budou působit jako bodové zdroje znečišťování ovzduší výduchy jednotlivých sekcí odlučovačů prachu 1-7. Snížení emise prachu je zajištěno odlučovači prachu (FKA 16/400) a mlžením, tj. mokrou cestou pomocí rozprašovacích trysek s velmi vysokou účinností. Pro stanovení emisí z jednotlivých sekcí se vychází z údajů zjištěných při kontrolním měření. Plošné zdroje Plošným zdrojem emisí je především vlastní plocha ložiska tam, kde bude probíhat těžba, prostor s dopravou suroviny k dalšímu zpracování, prostor výroby (třídění a drcení suroviny) a dále prostor nakládky. Mezi tyto zdroje znečištění patří vedle strojních mechanismů i deponie suroviny. Emise tuhých znečišťujících látek z těchto ploch lze očekávat pouze v období bez srážek. Ovzduší v okolí čerpací stanice PHM bude během jejího provozu ovlivněno emisemi ze zavážení paliva a jeho čerpání. Lze předpokládat, že v období maximálního navýšení těžby dojde ke zdvojnásobení spotřeby PHM oproti stávajícímu stavu spotřeby. Čerpací stanice, kde palivovým médiem je pouze motorová nafta, je určena k obsluze automobilů, jejichž pohyb souvisí s provozem lomu Měrunice. Liniové zdroje - doprava Dalším zdrojem znečišťování bude automobilová doprava na daných úsecích komunikací v zájmové oblasti související s provozem lomu. Emise z dopravy budou vznikat z

G E T s.r.o.




provozu na přepravních trasách expedice suroviny. U všech vozidel je uvažován příjezd a odjezd. Souhrnný přehled zdrojů a emitované látky Tabulka č. 12: Přehled identifikovaných zdrojů znečištění ovzduší

p.č

popis zdroje

Ozn.

typ

1

Odtah odlučovače prachu sekce 1

B1

bodový

2


B2

bodový

3


B3

bodový

4


B4

bodový

5


B5

bodový

6


B6

bodový

7


B7

bodový

8

prostor lomu -doprava

P1

plošný

9

prostor lomu - sekundární prašnost

P2

plošný

10

prostor nakládky

P3

plošný

11

prostor výroby

P4

plošný

12

čerpací stanice PHM

P5

plošný

13-20

doprava - komunikace

LZ1-8

liniový

Emitované látky z bodových zdrojů Bodové zdroje představují výduchy odlučovačů prachu jednotlivých sekcí. Hodnoty emisí jsou stanoveny na základě aktuálních kontrolních měření. Přírůstek z maximálního navýšení těžby představuje hodnotu současných emisí. Je uvažován konzervativní přístup, kdy 100% emisí tvoří částice PM10. Tabulka č. 13: Emise škodlivin z bodových zdrojů

Polutant

PM10

Ozn.zdroje B1 B2 B3 B4 B5 B6 B7

M (g.s-1) 0,00964 0,21402 0,07356 0,02021 0,01509 0,11506 0,00379

Emitované látky z plošných zdrojů Během těžby bude docházet z provozu motorových vozidel k emisím oxidů dusíku, tuhých znečišťujících látek, oxidu uhelnatého a benzenu. Emise z plošného zdroje, který představuje prostor z pohybem vozidel a nakladačů, byly stanoveny na základě údajů o spotřebě pohonných hmot jednotlivých typů strojů, popisu daného plošného zdroje a pracovní doby. Přírůstek z maximálního navýšení těžby odpovídá současné uváděné spotřebě pohonných hmot. Tabulka č. 14: Emise škodlivin z jednotlivých plošných zdrojů

Polutant Ozn.zdroje P1 P2

G E T s.r.o.

NOx PM10 M (gs-1) M (gs-1) 0,19312 0,0200458 0,1644182

Benzen M (gs-1) 0,00000


Pokračování HČ v DP Měrunice a DP Měrunice I a ČPHZ na nevýhradním ložisku Měrunice – východ Polutant Ozn.zdroje P3 P4 P5

NOx PM10 -1 M (gs ) M (gs-1) 0,02078 0,319503 0,062004 0,00319 0,0001293


Benzen M (gs-1) 0,00010 0,00039

Emitované látky z liniových zdrojů Vlivem navýšení dopravy z provozu lomu bude docházet k emisím oxidů dusíku (NOx), tuhých znečišťujících látek, oxidu uhelnatého, benzenu a v menší míře oxidu siřičitého. Pro výpočet byly použity údaje z uvedené stanovené intenzity dopravy (celoroční expedice suroviny, dvousměnný provoz). Tabulka č. 15: Emise jednotlivých liniových zdrojů

Ozn. zdroje L1

L2

L3

L4

L5

L6

L7

L8

polutant stav stávající plánovaný přírůstek stávající plánovaný přírůstek stávající plánovaný přírůstek stávající plánovaný přírůstek stávající plánovaný přírůstek stávající plánovaný přírůstek stávající plánovaný přírůstek stávající plánovaný přírůstek

NOx M[g.s-1] 7,30E-03 7,30E-03 0 0,001046 0,003686 0,00264 1,695E-03 6,188E-03 0,0044925 0,0013306 0,0013306 0 0,0002973 0,0002973 0 0,0010535 0,0196659 0,0186123 0,0001228 0,0001228 0 0,0012363 0,0024611 0,0012248

PM10 M[g.s-1] 7,34E-04 7,34E-04 0 0,0001121 0,0003951 0,000283 1,817E-04 6,632E-04 0,0004815 0,0001337 0,0001337 0 3,601E-05 3,601E-05 0 9,837E-05 0,0018363 0,0017379 1,449E-05 1,449E-05 0 0,0001479 0,0002944 0,0001465

BENZEN M[g.s-1] 5,05E-05 5,05E-05 0 7,407E-06 2,61E-05 1,869E-05 1,200E-05 4,381E-05 3,181E-05 9,544E-06 9,544E-06 0 2,765E-06 2,765E-06 0 5,682E-06 0,0001061 0,0001004 1,081E-06 1,081E-06 0 1,108E-05 2,205E-05 1,097E-05

ODPADNÍ VODY Společnosti Basalt s.r.o. bylo Okresním úřadem Teplice, RŽP uděleno pod č.j.: ŽP 8430/231/J-356, K-07/01/Mc ze dne 2001-01-03 povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových z areálu kamenolomu Basalt sro v.o. Měrunice do Lužického potoka. Odpadní vody z areálu kamenolomu jsou vypouštěny do Lužického potoka dvěma výustěmi: Výusť č. 1 v ř. km 7,0, kterou jsou vypouštěny po smísení veškeré níže uvedené vody: Splaškové vody z provozu administrativní budovy kamenolomu po předčištění v mechanicko-biologické čistírně odpadních vod Důlní vody čerpané ze dna lomu

G E T s.r.o.




Dešťové vody z areálu o

Dešťové vody z odstavných ploch motorových vozidel resp. z ploch, na kterých stojí vozidla čekající na výdej štěrku, jsou odváděny betonovými žlaby k předčištění do dvou koalescenčních odlučovačů ropných látek, kapacita 20 l/s

o

dešťové vody z prostoru ČS PHM jsou předčištěny v sorpčním odlučovači, kapacita 2l/s přes filtrační náplň a do 10 l/s přes odlehčovací člen

o

veškeré tyto vody jsou zaústěny do dešťové kanalizace a odváděny na centrální odlučovač ropných látek, sestávající ze dvou jednotek GSOL 5/120 s předřazeným sedimentačním prostorem, kapacita 210 l/s, umístěny před odtokem z areálu

Výusť č. 2 vzdálená cca 190 m od výustě č. 1 proti toku Lužického potoka, kterou jsou vypouštěny zachycené drenážní vody znečištěné úkapy ropných látek, předčištěné v gravitačně sorpční jednotce s předřazenou havarijní jímkou o objemu 1 m3, kapacita jednotky je 3,0 l /s. Vzorky odpadních vod jsou odebírány 1 x měsíčně a analyzovány v následujícím rozsahu: Na výusti č. 1 před vypouštěním do vodoteče jsou analyzovány v rozsahu NEL a NL (za účelem ověření jakosti důlních vod a dešťových vod z parkovacích a manipulačních ploch) Na výusti č. 2 před vypouštěním do vodoteče jsou analyzovány v rozsahu NEL a NL (z účelem ověření jakosti předčištěných drenážních vod) Na odtoku z ČOV v kanalizační šachtě za čistírnou jsou analyzovány v rozsahu BSK5, NL a N-NH4+ Objem vypouštěných vod není měřen. Množství vypouštěných splaškových vod je odvozováno od množství vod využívaných pro pitné a hygienické účely v areálu lomu. Množství vypouštěných srážkových vod je dáno ročním úhrnem srážek na odvodňovanou plochu. Množství vypouštěných důlních vod je odvozováno od výkonu čerpadel a čerpacích hodin. Důlní vody jsou vypouštěny do Lužického potoka na základě rozhodnutí Okresního úřadu Teplice, referát životního prostředí, č.j. ŽP 1136/231/K-02/94/Kr ze dne 22.3.1994. V tomto rozhodnutí byly stanoveny pro vypouštění důlních vod následující podmínky: 1. Důlní jsou budou čerpány do Lužického potoka v ř. km 7.000 číslo hydrologického pořadí 1-14-01-043, v množství: max

4,5 l.s-1

max

11 000 m3.měsíc-1

roční

132 000 m3.rok-1

při maximální koncentraci vypouštěného znečištění: NL

40 mg.l-1

NEL

2 mg.l-1

S četností 6 x za rok jsou odebírány a analyzovány v rozsahu bodu 1 vzorky vypouštěných vod.

G E T s.r.o.




ODPADY Odpady vznikající při těžbě Na odpady z hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem ukládané v odvalech, výsypkách a odkalištích – v tomto případě skrývkové zeminy - se nevztahuje zákon o odpadech (§ 2, odst. 1 písm. b zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech). Se skrytými zeminami bude nakládáno v souladu s právními předpisy na ochranu ZPF. Odpady vznikající v provozu Odpady, zejména kategorie „nebezpečné“, jsou shromažďovány ve skladu odpadů. Jednotlivé odpady jsou dočasně skladovány v určených nádobách (sudech, popelnice) v oddělených kójích. V prostoru skladu je manipulační plocha k dotřídění druhu odpadu a správného zařazení. Jednotlivé kóje jsou označeny druhem odpadu dle katalogu odpadů spolu s identifikačními listy. Průběžná evidence odpadového hospodářství je prováděna na PC prostřednictvím softwaru pro odpadové hospodářství firmy Verlag Dashofer. Kapacita skladu je dostatečná a v případě vyššího výskytu odpadů zde existuje možnost okamžitého předání odpadů oprávněné firmě PATOK Hřivice, se kterou je tato situace smluvně ošetřena. Při předání nebezpečného odpadu je vyhotoven evidenční list pro přepravu nebezpečných odpadů. Sklad odpadů je vybaven sorbentem pro případ havárie (únik tekutého nebezpečného odpadu např. oleje apod.), lopatou a škrabkou a několika kusy igelitových pytlů, které jsou připraveny i pro eventuální únik ropných látek v areálu závodu. Pro sklad odpadů je zpracován provozní řád. Společnosti BASALT s.r.o. byl dne 8.8.2006 udělen souhlas k nakládání s nebezpečnými odpady. Dle tohoto rozhodnutí se jedná o následující odpady: 05 01 03 05 01 05 05 01 06 13 01 13 13 02 08 13 05 02 13 05 03 13 05 07 15 01 10 15 02 02 16 01 07 16 01 13 16 01 14 16 06 01 16 07 08 17 05 03 20 01 14 20 01 21 20 01 27 20 01 33 20 01 35

kaly ze dna nádrží na ropné látky uniklé (rozlité) ropné látky ropné kaly z údržby zařízení jiné hydraulické oleje jiné motorové, převodové a mazací oleje kaly z odlučovače olejů kaly z lapáků nečistot zaolejovaná voda z odlučovače oleje obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné absorbční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami olejové filtry brzdové kapaliny nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečené látky olověné akumulátory odpady obsahující ropné látky zemina a kamení obsahující nebezpečné látky kyseliny zářivky a jiný odpad obsahující rtuť barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23

Tento souhlas je platný do 31.12.2010.

G E T s.r.o.




Tabulka č. 16: Seznam odpadů, které mohou vzniknout v kamenolomu provozu společnosti BASALT s.r.o., Kamenolom Měrunice (dle provozního řádu skladu odpadů) Kód odpadu

Název odpadu

01 05 01 02 01 03 02 01 06 03 03 99 04 02 07 05 01 03 07 02 99 08 01 99 08 01 05 08 03 09 12 01 01 12 01 02 12 01 05 12 01 13 15 01 03 15 01 04 13 02 08 13 05 03 13 06 01 15 01 01 15 01 03 15 01 04 15 01 06 15 02 01 16 01 02 16 06 01 17 01 01 17 01 02 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 04 08 19 08 01 19 08 02 19 08 99 20 01 10 20 01 21 20 01 22 20 03 01

odpad s obsahem ropných látek zbytky rostlin zvířecí trus papír odpad filtrační plachetky zneč. nerud. prachem kal z nádrží ropné látky odpad z pryže (klín. řemeny, malé odřezky pryž. dopravních pásů) nádoby z kovů a plastů se zbytkovým obsahem škodlivin vytvrzená barva nebo lak toner vč. obalu piliny nebo třísky železných kovů železný šrot plast (spony z obrábění) odpad ze svařování dřevěný obal kovový obal jiné motorové, převodové a mazací oleje kal z lapáku nečistot olej blíže nespecif. – olejové filtry papír. nebo lepenkový obal, papír. odpad dřevěný obal kovový obal směs obalových materiálů sorbent, olejové filtry, upotř. čist. tkanina pneumatika olověný akumulátor stavební odpad – beton stavební odpad – cihla stavební odpad – dřevo sklo plast (odpad fólií z plastu) odpad kabelů shrabky z česlí ČOV písek z lapáků surový kal z ČOV staré opotř. oděvy zářivky, výbojky nádobka od spreje směsný odpad podobný domovnímu 02 01 03, 02 01 06, 03 03 99, 04, 02 07, 08 03 09, 15 01 02, 19 08 01, 20 01 10, 17 02 0, 19 08 01, 20 01 10, 20 03 03

Kategorie N = nebezpečný O = ostatní N O O O O N O N N O O O O O O O N N N O O O O N O N O O O O O O O O N O N O O

Skutečné údaje o produkci odpadů vycházejí z hlášení o produkci a nakládání s odpady ze roky 2004 až 2005. Tabulka č. 17: Odpady produkované v provozu Měrnice v letech 2004 a 2005 Kód druhu odpadu 16 01 03 13 02 08 16 02 13 15 01 02 15 01 10 15 02 02

G E T s.r.o.

Název druhu odpadu Pneumatiky Jiné motorové, převodové a mazací oleje Vyřazené zaříz. obs. nebo sl. (kondenzátory) Plastové obaly (PET lahve) Obaly obsahující zbytky nebezp. látek Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny, oděvy

Kategorie odpadu O N

Množství v tunách Rok 2004 2005 5,5* 34,440 1,020 1,970

N

-

0,450

O N

0,060 0,080

0,045 0,190

N

0,050

0,060


Pokračování HČ v DP Měrunice a DP Měrunice I a ČPHZ na nevýhradním ložisku Měrunice – východ Kód druhu odpadu 20 03 01 20 03 04 16 01 07 16 01 21 16 06 01 20 01 21 20 01 23

Název druhu odpadu zneč. neb. látkami Směsný komunální odpad Kal z ČOV Olejové filtry Gumové tlakové hadice zneč. hydraulickým olejem Olověné akumulátory Zářivky Vyřazené zařízení obsah. CFU, (chladnička)

Kategorie odpadu

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU Množství v tunách Rok 2004 2005

O O N N

14,650 -

13,800 8,000 0,200 0,020

N N N

-

0,273 0,04608 0,080

* Vyřazené pneumatiky byly využívány se souhlasem OBÚ v Mostě na vyznačování určených cest v lomu

Odpady, které by mohly vzniknout při havárii Při havarijních situacích mohou vznikat odpady, z nichž z hlediska ovlivnění životního prostředí jsou nejzávažnější odpady nebezpečné s obsahem ropných látek. Tabulka č. 18: Odpady, které by mohly vzniknout při havárii Kód druhu odpadu dle Katalogu odpadů 17 05 03 15 02 02 17 09 03 19 13 01

Název druhu odpadu dle Katalogu odpadů zemina a kamení obsahující nebezpečné látky absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištění nebezpečnými látkami jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky pevné odpady ze sanace zeminy obsahující nebezpečné látky

Kategorie odpadu N N N N

Odpady jsou tříděny a shromažďovány odděleně a je s nimi nakládáno v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů a vyhláškou č. 383/2001. Do vytěžených prostor nebudou ukládány žádné odpady ani zeminy z jiných lokalit. K sanacím a rekultivacím ploch budou použity výhradně nepoužitelné složky vytěžené suroviny pocházející z této lokality.

HLUK A VIBRACE Hluk Jako příloha č. 1 tohoto oznámení je zařazena akustická studie (BUBÁK, 2006), ze které jsou do textu oznámení převzaty následující údaje. Akustická situace v současnosti Při prohlídce lokality byla posouzena současná akustická situace v prostoru lomu i v okolních obcích v chráněném venkovním prostoru a v chráněném venkovním prostoru staveb. Dominantním zdrojem hluku v blízkém okolí je provoz lomu, přičemž nejvýznamnější je hluk ze současné technologické linky pro zpracování kameniva, která je umístěna severně od samotného lomu a dobývacího prostoru. Pro stanovení emisních parametrů jednotlivých zdrojů hluku proběhlo v prostoru technologické linky dne 2.8.2006 měření hluku, jehož výsledky jsou prezentovány níže. Další měření hluku proběhlo dne 18.8.2006, kdy byly měřeny hlukové imise v okolí lomu. Výsledky měření slouží jednak pro popis současné akustické situace, jednak pro kalibraci akustického modelu a ověření jeho výsledků.

G E T s.r.o.




Další zdroj hluku v území je doprava na veřejných pozemních komunikacích, konkrétně se jedná o silnici II/257, která spojuje silnici I/15 a město Bílina. Hlukové imise z této komunikace ovlivňují zejména obec Žichov. Z ostatních zdrojů hluku (průmysl, provozovny služeb apod.) se zde neuplatňuje žádný, který by měl bezprostřední negativní vliv na chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb v okolí zájmové lokality. V obcích je hluk pozadí tvořen běžným komunálním hlukem, hlukem z automobilů na místních komunikacích, případně hlukem ze zemědělských strojů apod. Hluk z dopravy V hlukové studii jsou hodnoceny vlivy hluku z provozu expediční dopravy pro okolí průjezdových tras vedených po veřejných silnicích. Doprava obsluhující provoz těžebny se na těchto komunikacích stává součástí běžné dopravy a v souladu se zákonem č. 258/2000 Sb. v platném znění (zák. o ochraně veřejného zdraví) a dalšími předpisy je zodpovědnost za celkový hluk z dopravy určena podle vlastnických vztahů ke konkrétním komunikacím. Vlastník předmětného záměru je tak přímo zodpovědný pouze za hlukové vlivy z dopravy provozované na území jeho pozemků nebo po jeho komunikacích (účelová komunikace nebo manipulační plochy atd.). I přes výše uvedený fakt tato akustická studie nárůst hladiny hluku z dopravy hodnotí. Pro posouzení všech vlivů spojených s realizací záměru je to nezbytné. Pro možnost objektivního zhodnocení nárůstu ekvivalentních hladin hluku z dopravy, vzhledem k chráněným venkovním prostorům a chráněným venkovním prostorům staveb, byl proveden výpočet s přihlédnutím k veškeré intenzitě dopravy. Pro odhad skutečného provozu na sledovaných komunikacích v roce 2008 jsou data ŘSD vynásobená koeficientem předpokládaného vývoje dopravních výkonů dle hmotnostních kategorií, který vychází z dlouhodobého výzkumu Ředitelství silnic a dálnic (výhledové koeficienty pro období 1995 – 2030 pro dálnice a rychlostní komunikace, I., II. a III. třídy silnic). Hodnocení je provedeno formou srovnání varianty 0 (nulové) a varianty P (projektové). Pro jednotlivé modely byla stanovena intenzita dopravy následujícím způsobem: Varianta 0 – referenční varianta: Byla stanovena intenzita dopravy na komunikacích pro rok 2008 (s použitím výsledku sčítání ŘSD a koeficientů nárůstu dopravy dle analýz ŘSD). Data, která udávají celoroční průměrnou dopravní intenzitu za 24 hodin v roce 2005, byla přepočtena na průměrné denní hodinové intenzity projíždějících vozidel v roce 2008. K přepočtu intenzit byla použita novelizovaná metodika pro výpočet hluku ze silniční dopravy (Liberko, 2004). Varianta P – realizace záměru: Základem pro výpočet byly hodnoty z nulové varianty, tedy předpokládané dopravní intenzity pro rok 2008. K těmto intenzitám byl přičten nárůst počtu vozidel zapříčiněný zvýšenou kapacitou těžby (1 000 000 t/rok). Průměrné denní množství expedovaného materiálu je uvažováno ve výši 4 000 t. Intenzita dopravy pro všechny úseky je uvedena v následující tabulce. Dopravní intenzity slouží jako vstupní hodnoty pro program LimA. Tabulka č. 19: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty provozu – rok 2008, všechny dotčené sčítací úseky

úsek

silnice

4_0841

257

G E T s.r.o.

hodinové intenzity 2008 OA 187.82

NA 41.99

hodinové intenzity 2008_varianta_P OA NA 187.82 41.99



úsek 4_3458 4_3149 4_2420 4_0970 4_0988 4_0950 4_2438 4_3147 4_3139

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU hodinové intenzity 2008_varianta_P OA NA 128.42 39.44 107.12 47.87 43.67 6.33 198.85 97.12 263.12 91.01 491.34 134.27 265.82 129.89 372.27 110.11 299.04 129.65

hodinové intenzity 2008

silnice

OA 128.42 107.12 43.67 198.85 263.12 491.34 265.82 372.27 299.04

257 257H 2571 15 15 15 28H 28 28

NA 28.24 47.87 6.33 85.92 79.81 134.27 129.89 110.11 129.65

Tabulka č. 20: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty – rok 2008, Žichov

Varianta provozu Varianta 0 Varianta P

Denní hodinová intenzita dopravy na silnici II/257 u obce Žichov OA NA celkem 128 128

28 39

156 167

Tabulka č. 21: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty – rok 2008, Kozly.


Denní hodinová intenzita dopravy na silnici II/331 v obci Kozly OA NA celkem 107 107

48 48

155 155

Tabulka č. 22: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty – rok 2008, Libčeves


Denní hodinová intenzita dopravy na silnici I/15 u obce Libčeves OA NA celkem 199 199

86 97

285 296

Tabulka č. 23: Intenzita dopravy pro jednotlivé varianty – rok 2008, Želkovice


Denní hodinová intenzita dopravy na silnici I/15 v obci Želkovice OA NA celkem 263 263

80 91

343 354

Výpočet hluku z dopravy byl proveden v okolí silnic II/257 a I/15 v obcích, které budou změnou intenzit dopravy vyvolaných realizací záměru dotčeny. Dále se bude vyvolaná doprava dělit a akustický vliv bude nižší. Nejbližší obcí na silnici II/257 je Žichov. Silnice prochází východně, cca 220 m, od okraje obce. Zástavba obce je tvořena převážně jedno nebo dvoupatrovými rodinnými domy a hospodářskými budovami. Referenční výpočtový bod byl umístěn na východním kraji obce na hranici pozemku, který je nejblíže ke komunikaci. Další obcí v blízkosti silnice II/257 jsou Kozly. Komunikace míjí obec po jejím východním okraji. Jako referenční výpočtový bod byl zvolen rodinný dům č. p. 69, který stojí cca 35 m od osy komunikace.

G E T s.r.o.




Jižně od silnice I/15 leží obec Libčeves. Zde byly zvoleny dva referenční výpočtové body. Rodinný dům č. p. 81 a druhý v obytné zástavbě na severním okraji obce. Další obcí na trase jsou Želkovice, kde silnice I/15 prochází přímo obcí. Referenční výpočtové body jsou rodinné domy č. p. 15 a č. p. 36, které stojí v těsné blízkosti komunikace. Referenční body na hranici chráněného venkovního prostoru staveb byly umístěny 2 m před fasádu přivrácenou ke komunikaci do výšky 3 m. Stav akustické situace v chráněném venkovním prostoru byl v hodnoceném území kvantifikován pomocí výpočetního produktu LimA. Výsledky uvádí následující tabulka. Tabulka č. 24: Hodnoty akustických imisí v referenčních bodech – srovnání variant

0

P

LAeq,16h [dB]

LAeq,16h [dB]

52.01 66.55 59.49 57.86 70.35 72.12

52.69 66.55 59.82 58.20 70.56 72.36

Varianta číslo bodu

umístění bodu

1 2 3 4 5 6

Žichov Kozly č. p. 69 Libčeves č. p. 81 Libčeves sever – obytná zástavba Želkovice č. p. 15 Želkovice č. p. 36

Hluk z provozu těžebny Jako stacionární zdroje hluku v těžebně se uplatní stroje a zařízení používané při těžbě a manipulaci se surovinou a při úpravě suroviny. Trasy vnitroareálové dopravy byly do akustického modelu zadány jako liniové zdroje. Údaje o intenzitě dopravy damprů vychází z denní evidence provozu, kterou si vede oznamovatel. Při průměrném množství suroviny na jednom dampru 25 t a počtu dní těžby 210 za rok, je třeba denně průměrně 95 jízd damprů. Z údajů o denním počtu jízd však plyne, že provoz není úplně rovnoměrný, proto bylo ve výpočtu uvažováno se 120 odvozy za den mezi lomem a úpravárenskou linkou. Oproti průměrnému dni provozu je tedy ve výpočtu jistá rezerva. Expediční automobily mají nižší průměrnou nosnost, expedice však na rozdíl od těžby probíhá celý rok. Tabulka č. 25: Používaná mechanizace v lomu s akustickými parametry

ZDROJ

Užití

počet ks

hladina akust. výkonu LwA

typ

činnost

ks

dB

pásové rypadlo

těžba, nakládka na vozy dampr

2

109,0

kolový nakladač

1

106,0

1

119,4

úpravna – uzel sekundárního drcení

nakládka v prostoru expedice odhlinění, hrubotřídění, drcení, stání a pojezd dampru drcení

1

123,0

úpravna – uzel tercielního drcení

předtřídění, drcení, třídění

1

122,0

semimobilní třídírna

drcení, třídění

1

112,0*

NA dampr (liniový zdroj)

doprava z lomu k úpravně

-

15/30* JÍZD/HOD

NA expedice (liniový zdroj)

doprava od úpravny

-

12/24* JÍZD/HOD

úpravna – uzel primárního drcení

Poznámka k tabulce: Hodnoty označené hvězdičkou platí pro projektovou variantu, ostatní jsou stejné pro obě varianty.

G E T s.r.o.




Výpočet hluku z provozu těžebny je proveden pro dvě výpočtové varianty, které předpokládají provoz těchto zdrojů hluku: Varianta 0 charakterizuje současný stav. V provozu jsou dvě rypadla v lomu, které provádí těžbu a nakládku suroviny. Rubanina je dopravována dampry k úpravárenské lince. Všechny tři technologické celky úpravárenské linky jsou v provozu a dále je uvažována nakládka pomocí kolového nakladače v prostoru skládek kameniva a odvoz upraveného kameniva pomocí expedičních automobilů.

Varianta P charakterizuje stav v době realizace záměru, který se odlišuje postupem těžby do prostoru ložiska Měrunice - východ a zvýšením kapacity těžby na maximální hodnotu 1 000 000 t ročně. V provozu je veškeré zařízení jako v nulové variantě. Navíc je třeba uvažovat s využitím mobilní drtící a třídící linky a se zvýšením kapacity vnitroareálové dopravy.

Výpočtový model uvažuje s těžbou na nejvyšší etáži, která je akusticky nejméně příznivá. Těžba na ostatních etážích je akusticky příznivější, protože těžební stěny tvoří významnou G E T s.r.o.




akustickou bariéru. V době těžby na ostatních etážích, která bude probíhat po většinu doby exploatace ložiska, tedy bude akustická situace ještě podstatně příznivější než prezentuje akustický model ve variantě P. Tabulka č. 26: Hodnoty akustických imisí v referenčních bodech – denní doba

Varianta č. bodu 11 12 13 14 15

Popis referenčního bodu Měrunice č.p. 108, S okraj obce Měrunice, dům u rybníka, Z okraj obce Měrunice č.p. 13, střed obce Žichov – JV okraj zástavby (chaty) Žichov – S okraj zástavby

Varianta O (současný stav) LAeq,8h [dB] 46,0 44,3 45,5 48,6 48,8

Varianta P (realizace) LAeq,8h [dB] 46,8 44,4 46,1 48,8 49,0

Limitní hladina podle NV č. 148/2006 Sb. LAeq,8h [dB]

50,0

Hluk z odstřelů Primární rozpojování hornin se provádí pomocí clonových odstřelů. Pro tyto odstřely jsou charakteristické zejména seismické účinky, akustické účinky nejsou významné. V lomu Měrunice se při clonových odstřelech používá neelektrický roznětný systém INDETSHOCK, umožňující odpálení každého vrtu samostatně při libovolném množství vrtů. Maximální dílčí nálož na jeden časový stupeň pro clonové odstřely je limitována schváleným „Generálním technickým projektem clonových odstřelů Měrunice“ OBÚ Most č.j. 1428/94 ze dne 14. 6. 1994 na maximálně 2 200 kg trhaviny, celková nálož nesmí přestoupit hmotnost 12 000 kg. Vzhledem k technologii používaných trhacích prací, morfologii terénu a vzdálenosti nejbližších obcí nelze předpokládat v území překračování hygienického limitu pro hluk z vysokoenergetického impulsního hluku LCeg,8h = 83 dB. Oproti současnosti přitom nedojde k zásadní změně polohy clonových odstřelů ani k výraznému přiblížení k obytné zástavbě. Při dodržení podmínek daných výše uvedeným Generálním projektem nebudou mít clonové odstřely prováděné v zájmovém území negativní akustický vliv na nejbližší chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb. Vibrace Vibrace spojené se záměrem jsou vyvolány především seismickými účinky trhacích prací. Trhací práce jsou na lokalitě Měrunice zastoupeny clonovými odstřely, výjimečně pak trhacími pracemi malého rozsahu. V minulosti zde byly prováděny i komorové odstřely, jejichž povolení je stále v platnosti. Limitujícím faktorem mezi výše uvedenými způsoby trhacích prací malého rozsahu, oproti trhacím pracem velkého rozsahu je celková hmotnost trhaviny při jednom odstřelu, přičemž celková nálož nad 200 kg je trhací prací velkého rozsahu (clonový nebo komorový odstřel) nálož pod 200 kg je trhací prací malého rozsahu. Při clonových i komorových odstřelech je použito odstupňování počinu náloží tak, že odstřel, jevící se jako jedna událost je rozčasovaný pomocí elektrických rozbušek, do řady po sobě jdoucích odstřelů dílčích náloží se zpožděním 0,025mm/s. V kamenolomu Měrunice se při clonových odstřelech používá i neelektrický roznětný systém INDETSHOCK, umožňující odpálení každého vrtu samostatně při libovolném množství vrtů. Časový odstup odstřelů dílčích náloží je u systému INDETSHOCK variabilní, díky možné kombinaci rozbušek s různým zpožděním. Maximální dílčí nálož na jeden časový stupeň pro clonové odstřely je limitována schváleným „Generálním technickým projektem clonových odstřelů Měrunice“ OBÚ Most č.j. 1428/94 ze dne 14. 6. 1994 na maximálně 2 200 kg trhaviny, celková nálož nesmí přestoupit hmotnost 12 000 kg.

G E T s.r.o.




Pro komorové odstřely platí „Generální technický projekt komorových odstřelů Měrunice schválený OBÚ Most pod č.j. 3374/92. Dle tohoto dokumentu je maximální dílčí nálož v jednom časovém stupni limitována na 2 500 kg trhaviny, celková nálož nesmí přestoupit 12 000 kg trhaviny. Trhaviny používané při odstřelech jsou průmyslového charakteru, a podléhají stejně jako rozbušky či další pomůcky schvalování Českého báňského úřadu. Trhací práce jsou realizovány v současné době ve směrech na jih, jihovýchod, východ severovýchod a sever. Plošně se kamenolom rozšíří k hranicím dobývacího prostoru, max. o 40m směrem k západu, jihozápadu a jihu a o 60m k jihovýchodu. Východním směrem kamenolom postoupí o zhruba 150m do prostoru tzv. „Třešňovky“. Dále se bude lom zahlubovat až o 4 etáže pod současnou počvu. Seismické účinky trhacích prací se projevují otřesy konstrukcí stavebních objektů, technologického vybavení a zařízení. Na lokalitě Měrunice se seismické účinky šíří podle umístění odstřelů do poměrně velkého prostoru, což je dáno především horninovým prostředím, kterým se seismické vlny pohybují. Za období, kdy byly trhací práce ve zdejším lomu měřeny, byla zaznamenána řada clonových a v minulosti i komorových odstřelů. Stanoviště měření byla vybrána po dohodě s objednatelem tak, aby maximálně podchytila nejbližší zástavbu obcí v okolí lomu s ohledem na místa provádění trhacích prací velkého rozsahu. Měřené odstřely byly vybrány objednatelem tak, aby tvořily reprezentativní vzorek prováděných odstřelů. Žádný z měřených odstřelů nepřestoupil na stanovištích měření příslušnou, v té, které době platnou normu. Jedná se v období do 1. 4. 1996 o ČSN 730036 a limit pro prostorovou rychlost kmitání do 10mm/s – nejvyšší naměřená hodnota při komorovém odstřelu KO 36 dne 19. 3. 1993 byla 9,6 mm/s. V období od 1. 4. 1996 platí nová ČSN 730040 a ta stanovuje podstatně přísnější hodnoty. Při všech měřených odstřelech od platnosti nové normy nebyly tyto hodnoty s rezervou dosaženy, dokonce se podařilo dodržet i kritéria pro chatrné, eventuelně památkové stavby. Další vibrace spojené s provozem mechanizačních prostředků působí pouze na obsluhu pracovních strojů a jsou řešeny společně s ostatními negativními vlivy, tj. hlavně hlukem, používáním ochranných pracovních pomůcek.

ZÁŘENÍ RADIOAKTIVNÍ, ELEKTROMAGNETICKÉ V rámci realizace záměru nebudou provozovány ani nevzniknou umělé zdroje radioaktivního záření ani významnější zdroje záření elektromagnetického. Zdrojem přírodního radioaktivního záření je radon 222Rn. Zájmové území se nachází v území s převládající přechodnou (mezi nízkou a střední) kategorií radonového rizika z podloží. Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p. provedl v roce 2004 měření a hodnocení přírodních radionuklidů v surovině. Hmotnostní aktivita byla stanovena metodou scintilační gamaspektrometrie. Výsledky měření:

G E T s.r.o.




Obsah přírodních radionuklidů ve vzorku nepřekračoval směrnou hodnotu, stanovenou pro měřený stavební materiál hodnotou indexu hmotnostní aktivity „I“, uvedenou v tabulce č. 1, přílohy č. 10 vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb. Obsah přírodního radionuklidu Ra-226 nepřekračoval mezní hodnoty, při jejichž překročení se nesmí stavební materiál uvádět do oběhu, uvedené pro měřený stavební materiál v tabulce č. 2, přílohy č. 10 vyhlášky SÚJB č. 307/2002 Sb.

RIZIKA HAVÁRIÍ VZHLEDEM K NAVRŽENÉMU POUŽITÍ LÁTEK A TECHNOLOGIÍ Množství nebezpečných látek umístěných v zařízení (areálu lomu Měrunice) je menší než množství nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 59/2006 Sb. v části 1 sloupci 1 tabulky I nebo tabulky II. Z toho vyplývá, že se na společnost nevztahují povinnosti navrhnout zařazení objektu nebo zařízení do skupiny A nebo skupiny B podle zákona. Soupis nebezpečných látek dle z. 59/2006 Sb. : - ropné produkty (nafta) - trhaviny (dováženy přímo k odstřelům bez skladování v areálu) - oleje Riziko havárie je spojené s použitím trhavin. Tyto však nebudou v areálu skladovány (sklad trhavin byl zrušen) a k odstřelům budou dováženy dodavatelem pouze v potřebném množství. Riziko nekontrolovaného výbuchu většího množství nálože, při kterém by mohlo dojít k ohrožení života a zdraví lidí i budov ve společnosti i v nejbližším okolí je velmi malé. V souvislosti s provozem kamenolomu může dojít k dalším níže vyjmenovaným havarijním situacím: mimořádné události při použití výbušnin mimořádné události při používání vyhrazených technických zařízení skluzy zemin a sesuvy skalních stěn při nichž může dojít: o

k ohrožení života a zdraví lidí

o

k ohrožení bezpečnosti provozu včetně provozovaných zařízení

Oznamovatel má zpracovaný a schválený havarijní plán.

G E T s.r.o.



C. ÚDAJE O STAVU ŽP

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ 1. Výčet nejzávažnějších dotčeného území

environmentálních

charakteristik

A) DOSAVADNÍ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A PRIORITY JEHO TRVALE UDRŽITELNÉHO VYUŽÍVÁNÍ

Primární funkcí, jež zájmové území (resp. jeho širší okolí) plní, je funkce zemědělská. Přítomnost zemědělského hospodaření v území má zcela určující vliv na jeho podobu (krajinu) a ekologické charakteristiky. Převažující zemědělská funkce není jevem novým ani záležitostí posledních desetiletí. Snímky map z I. či II. vojenského mapování (2. pol. 18. a 1. pol. 19. století) ukazují rozlehlé odlesněné plochy se zemědělským využitím. Těžba je na ložisku Měrunice uskutečňována od roku 1980. V blízkém okolí se podobná činnost neprovozuje. B) RELATIVNÍ ZASTOUPENÍ, KVALITA A SCHOPNOST REGENERACE PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ

Přírodní zdroje v zájmovém území zastupuje především půda, využívaná v naprosté většině jako orná. Lesní porosty jsou většinou vázány na svažitější polohy jednotlivých sopečných kuželů. Doplňují je lesíky či remízy. Území je silně entropicky ovlivněno. Pro stanovení kvality přírodního prostředí se lze do velmi omezené míry použít tzv. koeficient ekologické stability (Kes), který porovnává plochy tzv. stabilní ku nestabilním (labilním). Pro zpřesnění se jednotlivým kategoriím (typům ploch) mohou přidat váhy a takto vynásobené hodnoty podělit plochou celého území – katastru (Lipský, 1999). Jeho vypovídací schopnost je i tak však z různých důvodů omezená, poskytuje spíše informaci o podílu přírodě bližších složek. ∑ pn . kpn KES =

p

pn – výměra kultury (plochy) kpn – váha (orná půda 0,14; louky 0,62; pastviny 0,68; zahrady 0,50; sady 0,30; lesy a voda 1,00; ostatní 0,10) p – plocha území (katastru) Pro katastrální území Měrunice vychází hodnota Kes spíše nízká - 0,304 v intervalu (0,1; 1), což indikuje území intenzivně využívané s potřebou náhrady přírodních funkcí technickými zásahy (energií zvenčí). Podobná situace nastává víceméně u všech katastrů s podílem orné půdy přes 50 %. Zemědělská půda dosahuje v k. ú. Měrunice cca 78,5 % (s téměř 100 % stupněm zornění), což je výrazně nad republikovým průměrem. C) SCHOPNOST PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ SNÁŠET ZÁTĚŽ

Územní systém ekologické stability krajiny Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících

G E T s.r.o.




organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Přímo v zájmovém území se nenachází žádný prvek regionálního či lokálního SES. Nejbližší prvek ÚSES ovšem prochází územím v těsné blízkosti severně od kamenolomu. Jedná se o lokální biokoridor Lužický potok, který v dotčeném úseku o délce cca 750 m protéká mezi zemědělskými pozemky a deponiemi kameniva. Potok je z větší lemován břehovými porosty topolů, olší a vrb. Nejbližší prvek regionálního ÚSES je lokalizován na východním okraji většího lesního komplexu ve vzdálenosti téměř 2 km západně od zájmového území u obce Mirošovice. Obrázek č. 10: Územní systém ekologické stability

G E T s.r.o.




Zvláště chráněná území, NATURA 2000 Ložisko Měrunice leží v celém rozsahu v CHKO České Středohoří. Chráněná krajinná oblast České středohoří se rozprostírá na severu Čech, po obou březích dolního toku české části Labe. Zaujímá téměř celou geomorfologickou jednotku stejnojmenného pohoří. Pro České středohoří typické kuželovité tvary kopců jsou výsledkem třetihorní vulkanické činnosti, která vytlačila vyvřeliny většinou čedičového typu a znělce do tvaru kup a příkrovů. Specifické přírodní podmínky (průměrné roční teploty 9-5°C, průměrné roční úhrny srážek 470-800 mm, převážně zásaditá reakce půdy) jsou důvodem, proč je České středohoří jedna z nejbohatších oblastí na množství druhů rostlin a živočichů v České republice. Charakteristická jsou teplomilná stepní společenstva a společenstva sutí a na ně vázaný výskyt několika desítek druhů, které jsou v rámci státu prohlášeny za kriticky nebo silně ohrožené. Díky vhodným přírodním podmínkám bylo České středohoří velmi brzy osídleno a kultivováno člověkem. Během staletí se tu vyvinula svérázná, harmonicky utvářená krajina, typického reliéfu, krajina ovocných sadů, protkaná množstvím drobných sídel s lidovou zástavbou a vznosnými historickými památkami. (Zdroj: http://www.ceskestredohori.ochranaprirody.cz/) Na ložisku Měrunice není stanoveno žádné další zvláště chráněné území (ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb.). Žádné území s touto ochranou neleží ani v obvodu územní působnosti obce Měrunice. Nejbližšími dalšími zvláště chráněnými územími je přírodní rezervace Číčov (cca 1,8 km jižně, přírodní památka Lužické šípáky (cca 2,8 km sz.) a přírodní památka Tobiášův vrch (cca 3 km jz.), všechna v rámci CHKO. Obrázek č. 11: ZCHÚ v blízkosti ložiska Měrunice

V zájmovém území ani v jeho blízkém okolí nebyly vymezeny žádné evropsky významné lokality (NATURA 2000) (viz též příloha H Vyjádření CHKO České Středohoří). Území přírodních parků Předmětné území ani jeho blízké okolí neleží v prostoru žádného přírodního parku. V nejkratší vzdálenosti od ložiska Měrunice se nachází přírodní park Dolní Poohří (cca 15 km jv.), dále pak přírodní park Džbán (cca 18 km jižně) či přírodní park Východní Krušné hory (cca 25 km sev.).

G E T s.r.o.




Významné krajinné prvky, krajina VKP Podle zákona č. 114/1992 Sb. jsou významnými krajinnými prvky (VKP) lesy, vodní plochy, vodoteče a jejich nivy. V zájmovém území se nevyskytuje žádný významný krajinný prvek dle tohoto zákona ani významný krajinný prvek registrovaný orgánem ochrany přírody a krajiny. Nejbližším významným krajinným prvkem je tak Lužický potok (popis viz výše kapitola ÚSES) ohraničující na severu prostor technologického zázemí lomu. Krajina Krajina v zájmovém území odpovídá charakteru typické současné venkovské krajiny nižších až nižších středních poloh. V celkově rovinatém území se dominantně projevuje zemědělské využití (matrice) – větší plochy členěné sítí cest, v řešeném území vcelku často s doprovodnými porosty (aleje, nižší dřeviny). Na bližších horizontech vystupují výrazné elevace sopečného původu, pokryté lesem, utvářející vertikální měřítko. V rámci zpracování oznámení záměru bylo Mgr. Lukášem Kloudou zpracováno posouzení vlivu záměru na krajinný ráz. Z textu tohoto posouzení vybíráme: „Dotčený krajinný prostor je územím uzavřeným prakticky ze všech stran okolními suky, hřbítky nebo plošněji stoupajícím reliéfem. Výškové rozpětí reliéfu není příliš velké, činí necelých 200 metrů. Charakteristickým znakem je právě přítomnost izolovaných sopečných kup, které se petrograficky i orograficky výrazně liší od svého okolí. Reliéf mimo sopečné struktury má pozvolnější gradient. Velice výrazným znakem je využití půdy – odlesnění a naprostá převaha ploch využívaných zemědělsky. Tato dominance prakticky odpovídá polohám úrodných oblastí, např. v nedalekém Poohří. Zalesněné partie se nacházejí pouze ve vrcholových částech zmíněných suků a hřbítků, kde k odlesnění nepanovaly příhodné podmínky (vrch Číčov je spíše výjimkou). Vcelku početná je liniová popř. rozptýlená vegetace. Patrná je absence stojatých vodních útvarů, jež zastupují pouze rybník v Měrunicích, popř. nádrž na Lužickém potoce. Menší nádržka se nachází nedaleko od Žichova. Lužický potok, jako nejvýraznější vodoteč v rámci DoKP, nedisponuje vydatnými průtoky. Dáno je to do značné míry polohou v rozvodné oblasti a také celoročně nízkým úhrnem srážek, který se pohybuje pod celorepublikovým průměrem.“ „Historie posuzovaného území sahá až do značně vzdálených období, kdy se zde střídaly jednotlivé pravěké kultury i pozdějších období – příchodu germánských kmenů. Datované zmínky o obcích Měrunice a Žichov, které se nacházejí v DoKP, náleží do 13. století. Z této doby pochází i tvrz, kterou lze dodnes v obci nalézt. K památkově chráněným objektů patří dominantní kostel sv. Stanislava a boží muka stojící poblíž. Stopy tvrze (pod památkovou ochranou) jsou archeologicky dokumentovány rovněž u Žichova. (http://monumnet.npu.cz/monumnet.php) Patrně nejvýraznějším znakem kulturně-historické charakteristiky je převažující a dlouhodobý způsob obhospodařování zdejší krajiny. Zemědělské využití postihuje více než 90 % plochy dotčeného krajinného prostoru. Obec Žichov představovala typickou zemědělskou osadu a zachovala si tento svůj zemědělský charakter do současnosti. (http://www.integro.cz/Merunice/) V souvislosti se zaměřením na zemědělské hospodaření vystupuje další znak – nízká míra industrializace či ostatních ekonomických aktivit obecně. Jednu z možných příčin může představovat velice nízká zalidněnost území – obec Měrunice (včetně části Žichov) měla dle ČSÚ k 1.1.2006 necelých 300 obyvatel. Navíc v blízkosti dotčeného krajinného prostoru

G E T s.r.o.




prochází silniční tah z Loun směrem na sever k Bílině a Teplicím, popř. mezi Mostem a Lovosicemi. Tento fakt značí, že oblast Měrunic náleží do spádového prostoru. Samotná hornická činnost se v současnosti odehrává v rámci DoKP pouze v lomu Měrunice. V mnohém menším měřítku zde tato činnost byla realizována ve druhé polovině 19. století. Jednalo se o ruční těžbu hnědého uhlí. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze konstatovat, že krajina v dotčeném krajinném prostoru je výrazně pozměněná a představuje krajinu veskrze kulturní.“ „Prostorové vztahy utváří zhruba rovnocenně jak vertikální tak horizontální měřítko. Vertikální rozměr vychází z jednotlivých vyvýšenin – především izolovaných vrchů, které se vyskytují především při jižní hranici DoKP. Tyto vyvýšeniny mají energičtější projev. Samotná vnitřní část působí spíše plošně, i ona se však vyznačuje mírnou vertikální členitostí a kromě západní části celkově mírným stoupáním k východu. Konfigurace reliéfu umožňuje z prostoru těžby průhledy jižním, západním a zčásti severním směrem do vzdálenějšího okolí – na vizuálně výrazné prvky – např. vrch Bořeň, či vzdálený hřeben Krušných hor. Otevřenost prostoru se tedy neomezuje na vlastní DoKP. Naprosto dominantní zemědělská matrice vytváří dojem určité unifikovanosti a pohlcení v případě polohy poživatele kdesi v jejím prostoru. Přestože rozhraní mezi jednotlivými ploškami (přesněji řečeno velkoplošně obhospodařovanými celky) jsou zřetelná, krajina splývá do jednoho komplexu. Tato rozhraní v podobě alejí vytvářejí síť úhelníků a krajinu geometrizují. Zřejmý znak území tvoří přítomnost liniových prvků – zmíněných stromořadí a doprovodných břehových porostů vodotečí, které svojí velikostí významněji do prostorových vztahů nezasahují. Zřetelněji se naopak projevují silniční komunikace, rovněž doprovázené vegetací. Pozitivní skutečnost přes modifikaci horizontálního měřítka je absence umělých prvků, jež by modifikovaly měřítko vertikální. Prakticky celý dotčený krajinný prostor je prost technických objektů. Výrazným prvkem tohoto typu je stávající technologie u fungujícího lomu, neorganická se svým okolím. Přes její polohu v blízkosti vrchu Stříbrník se výrazněji neprojevuje v prostorových vztazích a nezasahuje většinou nad horizonty tvořené obvodovými hřbety či vrchy. Objekty nepřírodní povahy představují rovněž deponie skrývkového a především vytěženého materiálu u lomu. Vzhledem k jejich lokalizaci do údolí Lužického potoka nevstupují zásadněji do prostorových vztahů v rámci dotčeného krajinného prostoru. Podobně se v prostorových vazbách uplatňují obě obce, nepostižené výstavbou novodobých výškových objektů. Z hlediska geoekologických charakteristik lze konstatovat, že krajina v DoKP je hrubě zrnitá a minimálně mozaikovitá. Kontrast krajiny je velmi nízký, omezuje se víceméně pouze na rozhraní zalesněných vrcholů a okolí, popř. ostatních vegetačních prvků a zástavby. Krajinná diverzita je také velmi nízká, k čemuž přispívá mj. absence vodních útvarů. Přestože se ve zdejší krajině nachází značný počet liniových prvků, jež mohou být důležité pro migraci, krajina působí sceleně či diferencovaně do rozlehlých geometrizovaných ploch (není výjimkou délka plošky až 1 km). Tvář krajiny v dotčeném krajinném prostoru je silně poznamenaná dlouhodobým tlakem na její využití. Jedná se o krajinu veskrze kulturní.“ Území historického, kulturního nebo archeologického významu První písemné zmínky o Měrunicích pocházejí ze 12. století, kdy obec patřila k teplickému klášteru. Nejstarší osídlení je známo o mnoho dříve. Již v 8.století př. n. l. zde žil lid knovízké kultury. První doklad prokazující existenci obce pochází z roku 1295, jež dokazuje existenci tvrzi, nejstarší stavby v dnešní obci. V následujících dvou staletích obec častěji měnila majitele. Od 16. století spadají Měrunice pod bílinskou větev rodu Lobkowiců. Lobkowicové spravovali majetek nepřetržitě až do období první republiky. G E T s.r.o.




Blíže řešenému území leží obec Žichov, jež náleží k obci Měrunice. První písemná zmínka připomíná název obce roku 1239. Tehdy je poprvé totiž připomínán Jindřich z Žichova, podle A.Sedláčka, majitel staré tvrze na sever od obce. Podobně jako Měrunice se stala v průběhu 16. století majetkem Lobkowiců. Žichov představoval typickou zemědělskou osadu a svůj zemědělský charakter si uchoval až do současnosti. (Zdroj: http://www.integro.cz/Merunice/index.php?skc=historie_zichov&skcL=historie) Území hustě zalidněná Řešená lokalita leží zcela mimo obydlené území. Nejbližším sídlem je obec Žichov, vzdálená cca 400 metrů jihovýchodně. Obec Měrunice se nachází ve vzdálenosti 700 – 800 metrů. Ostatní sídla jsou vzdálena více než 1 km – Tvrdín, Mirošovice, Dobrčice, Chrámce či Červený Újezd. Počet obyvatel Měrunic (včetně Žichova) činí dle údajů publikovaných na internetových stránkách obce 230. Při výměře 1 149 ha přesahuje hustota zalidnění v územním obvodu obce mírně 20 obyvatel na 1 km2, což je výrazně pod celorepublikovým průměrem. Rovněž průměrná hustota zalidnění okresu Teplice je vyšší a stejně tak i blízkých okresů Most, Louny a Litoměřice. Na základě výše uvedeného je možné konstatovat, že zájmové území není územím hustě zalidněným. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení V souvislosti s hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem dochází přirozeně k poškození funkcí dotčených ekosystémů, vázaných na plochy hornickou činností využívané. Dotčena je zejména neživá složka životního prostředí, poškození živé složky lze do určité míry snížit realizací ochranných opatření. Z výše uvedeného vyplývá, že v plošném rozsahu omezeném na vlastní těžebnu dochází (podle definice1 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, § 5) k překračování únosného zatížení životního prostředí. Tento průvodní jev je s povrchovým dobýváním a úpravou surovin neodlučitelně spojen. Za území zatěžované nad míru únosného zatížení lze tedy obecně povrchové lomy považovat. Dotčená území jsou plošně jednoznačně vymezena. Za touto hranicí již k poškozování životního prostředí nedochází či docházet nemusí a míra případného znečištění životního prostředí je závislá na konkrétní situaci. Jednou z hlavních zásad ochrany životního prostředí je zásada, že území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení, přičemž podle §12 zákona č. 17/1992 Sb. „přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy“. V závěru akustické studie (BUBÁK, 2006), jež je přílohou č. 1 tohoto oznámení, je uvedeno, že záměr rozšíření těžby do prostoru ložiska Měrunice – východ (Třešňovka) ani zvýšení kapacity těžby nebude znamenat významné zhoršení akustické situace v území, a z akustického hlediska ho lze doporučit. Ze závěrů rozptylové studie (ŠINÁGL, 2006), která je přílohou č. 2 tohoto oznámení, vyplývá, že navrhovaný záměr je z hlediska platných pravidel pro ochranu ovzduší přijatelný a lze ho v navržené lokalitě realizovat. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že v oblasti imisní a hlukové zátěže nebude okolí těžebny realizací záměru neúnosně zatíženo.

1

Únosné zatížení území je takové zatížení území lidskou činností, při kterém nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystému nebo ekologické stability. G E T s.r.o.




Staré ekologické zátěže V zájmovém území ani v jeho blízké okolí nejsou evidovány žádné staré ekologické zátěže (zdroj: http://sez.vuv.cz/).

2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny V této kapitole jsou popsány i složky a charakteristiky životního prostředí, jež záměrem významně ovlivněny nebudou.

OVZDUŠÍ Klimatické charakteristiky Podle rajonizace klimatických oblastí (QUITT, 1973) území, v němž se nachází posuzovaný záměr patří do mírně teplé podoblasti MT 11, která je charakterizována následovně: léto dlouhé, teplé a suché; přechodné období krátké s mírně teplým jarem i podzimem; zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Charakteristika klimatické oblasti MT 11 (teploty v ºC a srážky v mm): Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou nad 10°C Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zamračených Počet dnů jasných

40 - 50 140 – 160 110 – 130 30 – 40 -2 – -3 17 – 18 7–8 7–8 90 – 100 350 – 400 200 – 250 50 – 60 120 – 150 40 – 50

Novější volně publikované údaje o chodu základních meteorologických prvků nejsou pro řešené území k dispozici. V níže uvedených tabulkách jsou proto údaje převzaté z publikace Podnebí Československé socialistické republiky (1961) s průměry počítanými za období let 1901 – 1950. Tabulka č. 27: Průměrné měsíční teploty ve °C, stanice Kopisty

měsíc normál

I -1,5

II -0,5

III 3,5

IV 8,2

V 13,6

VI 16,5

VII 18,1

VIII 17,5

IX 14,0

X 8,3

XI 3,3

XII -0,2

Ø 8,4

Z předchozí tabulky je patrné, že studované území se nachází v oblasti s průměrnou teplotou nad celorepublikovým průměrem. Roční srážkový úhrn se pohybuje naopak pod celorepublikovým průměrem. Rozložení srážek v průběhu roku ukazuje následující tabulka. Tabulka č. 28: Průměrné měsíční úhrny srážek v mm, stanice Měrunice (období 1961-90)

měsíc normál

I 33

II 29

III 29

IV 41

V 65

VI 66

VII 84

VIII 66

IX 47

X 39

XI 36

XII 32

Ø 567

Kvalita ovzduší Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP (o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2004 – in Věstník MŽP,

G E T s.r.o.




prosinec 2005) náleží obvod územní působnosti Stavebního úřadu (Městského úřadu) Bílina do oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Problematickou látkou je PM10, resp. její 24-hodinové průměry. Tato situace se však týká pouze samotného města Bíliny. Obec Měrunice nepatří k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO), které vyžadují zvláštní ochranu ovzduší. V bezprostřední blízkosti obce nejsou velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší, lokalita však může být zasahována emisemi z některých vzdálenějších stacionárních zdrojů, neboť se nachází v dosahu pásu severočeských průmyslových měst v uhelné pánvi: Ústí nad Labem, Děčín, Teplice, Most, Chomutov, Litvínov, Klášterec nad Ohří a Kadaň, který především ovlivňuje imisní situaci v celé širší zájmové oblasti. Podíl na celkové úrovni znečištění ovzduší má také dálkový přenos, případně lokální vytápění v okolí.

PŮDA V prostoru aktivního lomu se nenacházejí žádné půdy. Půdy, které se nachází v místech, kde dosud nebyly provedeny skrývky v DP Měrunice a DP Měrunice I a půdy v lokalitě Třešňovka je možné typologicky zařadit do podzolových půd a podzolů, které ve vyšších polohách přechází v hnědé horské lesní půdy. Druhově se jednalo o půdy převážně jílovitohlinité až jílovité. V půdách je silná příměs nerovnoměrně zastoupeného štěrku v rozsahu 10 – 50 %. Půdy v okolí jsou převážně hluboké až velmi hluboké, na terénních vyvýšeninách hloubka půdy klesá. Mocnost humózní půdy kolísá v rozmezí 0,1 – 0,5 m. V zájmovém území, v ploše nevýhradního ložiska Měrunice, byly určeny tyto hlavní půdní jednotky (HPJ): HPJ 19 Pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené. HPJ 38 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, zrnitostně středně těžké až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností.

GEOMORFOLOGIE ÚZEMÍ Z geomorfologického hlediska e území nachází na rozhraní dvou geomorfologických okrsků: Provincie: Subprovincie: Oblast: Celek: Podcelek: Okrsek:

Česká vysočina Krušnohorská soustava Podkrušnohorská oblast České středohoří Milešovské středohoří Bečovské středohoří Kostomlatské středohoří

Bečovské středohoří reprezentuje přechod mezi Českým středohořím a Českou tabulí. Jedná se o plochou vrchovinu na slínovcích a vápnitých jílovcích s převážně podpovrchovými čedičovými tělesy. Ostré izolované kuželovité tvary jsou v přímém kontrastu s měkkým strukturně denudačním reliéfem na usazených křídových horninách. Kostomlatské středohoří představuje nejvyšší část Českého středohoří. Jedná se o plochou strukturní hornatinu ve střední a východní části Milešovského středohoří v místech maximálního tektonického zdvihu, s mohutnými kuželovitými a kupovitými suky

G E T s.r.o.




vypreparovaných podpovrchových vulkanických těles. Typickými útvary jsou vypreparované znělcové a trachytové lakolity.

GEOLOGIE Oblast ložiska leží v západní části Českého středohoří. Ložisko je součástí terciérních vulkanických erupcí, vzniklých převážně při první (hlavní) vulkanické fázi v průběhu oligocénu. Geologie širšího okolí Nejstaršími horninami v okolí jsou ruly vystupující v okolí Bíliny, na nich pak leží křídové sedimenty, které mají v celé oblasti značné rozšíření. Jde vesměs o slínovce a vápnité jílovce coniackého stáří. Na jejich povrchu bývá místy vyvinut horizont křemenců, vzniklá patrně fosilním zvětráním křídového povrchu. Terciérní horniny, reprezentované v okolí vulkanogenním souvrstvím, jsou zastoupeny pyroklastiky, která představují nejstarší produkty vulkanismu a dále pak masivními vyvřelinami. Ty tvoří v širším okolí příkrovy, žilná tělesa nebo výplně sopouchovitých těles (diatrém). Zkoumané ložisko Měrunice je tvořeno lakolitem (= ložní magmatické těleso bochníkovitého tvaru, resp. tvaru nízké kupole, se známou nebo předpokládanou plochou bází, konkordantně vnikající do vodorovně uložených nebo mírně ukloněných hornin přívodní dráhou, jež má nejčastěji povahu sopouchu). Petrograficky jsou masivní vyvřeliny zastoupeny čedičem olivinickým, bazanitem, olivinickým nefelinitem, leucititem, sodalitickým a leucitickým tefritem, augititem a limburgitem. V okolí jsou i komínové brekcie. Z kvartérních sedimentů jsou v okolí zastoupeny především svahové hlíny a hlinitokamenité sutě, méně spraše a deliviofluviální sedimenty a náplavy. Geologie ložiska Hlubší podloží tvoří nejstarší horniny v okolí, a to ruly, které vystupují v okolí Bíliny. Na rulách leží křídové sedimenty. Jde vesměs o slínovce a vápnité jílovce coniackého stáří. Nejstarší horninou zjištěnou na lokalitě jsou křídové slíny a slínovce, pravděpodobně coniackého stáří. Byly zjištěny v řadě průzkumných prací na severním okraji lokality, ve vrtůu M-15/75 byly zastiženy v nadmořské výšce 369,8 m. Dalším členem stratigrafického sledu jsou křemence, které bývají nepravidelně vyvinuty na hlavě křídových sedimentů v podobě lavic o mocnosti několika dm až metrů. Nejstaršími terciérními uloženinami na lokalitě jsou písky až pískovce s tufogenní příměsí, které do nadloží přecházejí v písčité slídnaté jílovce. Dalším členem stratigrafického sledu hornin na lokalitě jsou čedičové horniny. Byly zde zjištěny dva typy, a to jemnozrnná čedičová hornina, petrograficky určená jako olivínový nefelinit a porfyrická čedičová hornina s výraznými vyrostlicemi augitu. Porfyrická čedičová hornina byla zjištěna vrty M-10/75 a M-12/75 v nadmořské výšce 342,5 m m. m. a 344,0 m n. m. a tvoří pravděpodobně podloží jemnozrnného olivínového nefelinitu. Jde patrně o starší intruzivní těleso, které bylo později proraženo mladším lakolitovým tělesem nefelinitu. Celkový rozsah tělesa není přesně znám. Prokázána je severní hranice. Celková hloubka tělesa (pravděpodobně lakolitu) nebyla do provedení těžebního průzkumu z plošiny 3. řezu známa. Předběžný průzkum z roku 1974 provedl vrty do úrovně 370 m n. m., podrobný průzkum z roku 1976 ověřil čedičové těleso do úrovně 340 m n. m. a vrty tohoto průzkumu byly zastaveny v čediči. Při novém průzkum z roku 2005 byly provedeny 2 jádrové ložiskové vrty v jižní a západní části lomu a 2 bezjádrové hydrogeologické vrty v sevezápadní části lomu. Všechny tyto vrty prošly čedičem a byly zastaveny v sedimentárním podloží čediče. Hloubka podloží se pohybuje mezi 312 a 318 m n. m., anomální vývoj (elevaci podloží) je v místě hydrovrtu M-26HG/05, kde je podloží zastiženo v úrovni 338 m n. m. G E T s.r.o.




Zkoumané území ložiska není podle výsledků geologického a geofyzikálního průzkumu z let 1974 a 1976 tektonicky ani jinak porušeno. Nelze však vyloučit tektonické vlivy při vzniku bloku jílovitého materiálu ve střední části ložiska. Při bližším zkoumání se tento útvar nejeví jako homogenní, ale skládá se z několika (nejméně čtyř) zcela zjílovělých těles, protažených ve směru východ – západ a vzájemně propojených. Hydrotermální proměna vulkanického materiálu pravděpodobně postupovala po dvou paralelních tektonických linicích směru východ – západ a většího rozšíření dosáhla na jejich křížení s příčnými tektonickými liniemi přibližného směru SZ – JV. Předběžná etapa (1974) i podrobná etapa (1976) geologického průzkumu proběhla v době začínající těžební otvírky ložiska. I při poměrně husté vrtné síti nebyl zjílovělý blok v centrální části ložiska zastižen. Výpočet zásob tedy nepočítal s úbytkem zásob v této části ložiska. Přesto ve zprávě z roku 1974 byla připuštěna možnost výskytu „tufů“ v geofyzikálních minimech v centrální části lokality. Ve zhodnocení další průzkumné etapy se uvádí, že tato domněnka nebyla potvrzena, v žádném průzkumném díle nebyly tufy zastiženy. Předkládaný výpočet vyčleňuje prostor zjílovělého tělesa uvnitř ložiska z výpočtu zásob. Tento ložiskově negativní prostor není hloubkově omezen a nejsou v něm vyčísleny zásoby. Ve svrchních partiích ložiska do hloubky 0,5 m až několik metrů je hornina autohydrotermálně přeměněna, což zhoršuje kvalitu suroviny. V severní části ložisku ve vrtu M-11/75 byla ověřena zjílovělá čedičová hornina v 8 m hloubce. V severní části byly dále zastiženy tufy a svahové hlíny o mocnosti cca 5 m. Makroskopicky se zjílovělá hornina obtížně rozezná od tufů. Je zelenošedá, šedohnědá s hojnými hnízdy a žilkami kalcitu. V nadloží ložiska jsou místy zachovány zbytky hornin lakolitového pláště tvořené tufy. Kvartérní pokryv je tvořen sutěmi, svahovými hlínami, sprašemi a sprašovými hlínami. V nejsvrchnější části je humózní hlína většinou kamenitá. Mineralogická a petrografická charakteristika Hornina ložiska Měrunice vykazuje nepatrnou petrografickou proměnlivost. Těleso lakolitu je tvořeno olivínovým nefelinitem s nepatrnou proměnlivostí v obsahu phillipsitu, analcimu, kalcitu a výjimečně i plagioklasu. Hornina je šedočerná, rovnoměrně jemnozrnná, hustě droboučce vyrostlicového slohu s ojedinělými vyrostlicemi olivínu do 2 mm, max. 4 mm v průměru. Vyrostličky olivínu jsou zčásti serpentinizovány. Na ložisku se projevuje autometamorfní přeměna horniny, způsobující rozložení až úplné zjílovění vyvřeliny. Tyto jevy se podle výsledků geologického průzkumu uplatňují pouze při povrchu lakolitu, kde se nahromadily těkavé součastky magmatu a navíc zde došlo k obohacejí roztoků zejména o CaCO3 na styku s horninami lakolitového pláště. Tato zjílovělá čečičová vyvřelina tvoří nepravidelně mocnou slupku na kontaktu nefelinitu s horninami pláště. Minimální mocnost 0,2 m byla zastižena na jihu ložiska, maximální mocnost kolem 8 m v severní části ložiska ve vrtech M-10/75 a M-11/75. Geologickým průzkumem sice nebylo zjištěno zjílovění uvnitř tělesa, těžba však odkryla v severní části ložiska poměrně rozsáhlé těleso zjílovělého čediče (pravděpodobně podél křížení tektonických poruch), který není surovinově využitelný. Makroskopicky se zjílovělá čedičová hornina někdy jen obtížně rozezná od tufů, je většinou zelenošedá, šedohnědá, někdy červeně, fialově a žlutě skvrnitá s hojnými hnízdy a žilkami kalcitu. Někdy je patrná textura vyvřeliny, časté jsou pecky či vnitřky jader méně rozložené horniny.

VODA Hydrologická charakteristika Studovaná lokalita, resp. ložisko Měrunice leží v povodí Lužického potoka, č. h. p. 1-1401-043. Lužický potok obtéká západním směrem těžené ložisko ze severní strany a nad G E T s.r.o.




Patokryjemi ústí zleva do Srpiny, která se po dalších cca 3 km vlévá zprava do Bíliny. Území jižně od lomu spadá do sousedního povodí Hrádeckého potoka. Terén v okolí lomu se zvyšuje k původní elevaci Stříbrník, tvořené čedičovým výlevem. Na západním okraji lomu je úroveň terénu kolem 380-390 m n.m., na severním okraji cca 375 m n.m., povrch zde klesá do údolí Lužického potoka. Koryto potoka v okolí lomu je v úrovni 360-375 m n.m. O uvedený výškový rozdíl 15 m klesá úroveň toku na vzdálenost 600 m, což představuje spád 2,5%. V jv. části ložiska dosahují nejvyšší kóty terénu úrovně 413 m n.m. Obec Žichov leží v úrovni 365-373 m n.m., terén v Měrunicích je v úrovni 395425 m n.m. Vlastní lom je nyní zejména v západní části zahlouben na úroveň 360 m n.m. Vlastní lom je roztěžen do 3 řezů (etáží) v úrovních 383, 373 a 360 m n.m. Hydrogeologická charakteristika Hydrogeologické poměry Zájmové území leží v hydrogeologickém rajónu číslo 461 – Křída Dolního Labe po Děčín. Specifický odtok podzemní vody z širšího okolí se pohybuje v hodnotách 1-2 l/s/km2. Vyskytující se horniny křídy (coniak) jsou špatně puklinově propustné. Propustnost je navíc ve svrchních partiích snížená i vlivem jílovitého zvětrávání. Relativně vyšší propustnost lze očekávat v místech větších poruchových linií. Zvodnění křídových hornin ověřovala JETELOVÁ (1965) při průzkumu pro Státní statek Bílina, hospodářství v Žichově. Byly vyhloubeny vrty HV1 a HV2, hluboké 40,0 a 20,0 m. Vrt HV1 byl ukončen v křídových slínovcích, vrt HV2 zastihl navětralý až pevný fonolit. Využitelné vydatnosti byly stanoveny na 0,3 a 1,6 l/s při snížení hladiny 16-19, resp. 9-11 m od výstroje. ŘEHÁČKOVÁ (1986) vyhodnotila v blízkosti vrtů HV další objekt, vrt Ži 1 hluboký 50,0 m. Ustálená hladina byla v úrovni 3,44 m od výstroje. Průtočnost coniackých jílovců (při vydatnosti 0,08 l/s a snížení na 20,96 m od výstroje) byla vypočtena na 6,8.10-7 m2/s a propustnost kf=1,5.10-8 m/s. Měl být určen jako zdroj vody pro výrobnu kameniva. Vzhledem k nízké vydatnosti nebyl využit. PTÁČKOVÁ (1964) zajišťovala posilující jímací objekt pro zemědělské hospodářství v Měrunicích. Vrtem HV1 byly zastiženy křídové jílovce a písčité slínovce svrchního turonu. Čerpací zkouškou byla ověřená vydatnost 0,15 l/s při snížení hladiny na 37,3 m od okraje výstroje (ustálená hladina 3,60 m). Další průzkumné vrty HV1 a HV2 byly v minulosti vyhloubeny v prostoru mezi drtičkou v lomu a Lužickým potokem. Jejich dokumentace nebyla v době zpracování posudku k dispozici. Vrty byly pravděpodobně zlikvidovány zde uloženými deponiemi materiálu. I terciérní čedičové horniny jsou špatně puklinově propustné. Propustnost bývá nejvyšší ve svrchní rozvětralé zóně, popř. v zóně rozvolnění střelnými pracemi v lomu. HAZDROVÁ (1980) uvádí široké rozmezí průtočnosti v průměrných hodnotách 5,6.10-5 m2/s. Koeficient filtrace se pohybuje v rozmezí řádu 10-6 až 10-8 m/s. Ve vlastním lomu nebyly identifikovány přítoky vody, vázané na konkrétní poruchové linie. Při terénním šetření v listopadu a prosinci 2005 se objevovala pouze zamokřená místa na platě lomu. Jedná se již o zastižené úrovně hladiny podzemní vody. Současné přítoky vod do lomu pocházejí z infiltrovaných srážek, spadlých v bezprostředním okolí. Srážky jsou ve vlastním lomu eliminovány výparem a vsakem do rozpukaných částí horninového profilu, část vod je odčerpávána. Úroveň hladiny podzemní vody byla měřena na ložiskových vrtech v rámci geologického průzkumu (GLÖCKNER in ČERNÁ, 1976). Naměřené hodnoty ustálených hladin z ložiskových vrtů jsou v následující tabulce. Přestože byla data pořízena v delším období (po vyhloubení

G E T s.r.o.




jednotlivých vrtů v 2. pololetí roku 1975), uvedené úrovně poměrně dobře vystihují charakteristiku zvodnění hornin. Tabulka č. 29: Tabulka ustálených úrovní hladin v ložiskových vrtech (stav k roku 1975)

Vrt č. M-10 M-11 M-12 M-13 M-16 M-17 M-18 M-19 M-20

Terén (m n.m.) 408,60 390,00 403,47 411,57 399,73 407,12 413,33 399,42 396,28

Hladina (m od ter.) 32,5 28,0 31,5 23,0 28,0 12,9 18,4 15,5 11,3

Hladina (m n.m.) 376,10 364,00 371,95 388,57 371,73 397,09 395,10 384,00 385,70

KOROŠ (2005) zpracoval hydrogeologické posouzení zahloubení lomu na úroveň 340 m n.m. Byly vypočteny přítoky do zahloubení a definovány vlivy na okolní vodní režim. Za výchozí stav byly brány údaje k roku 1975. Původní směr proudění podzemní vody (před těžbou v roce 1975) je znázorněn v příloze č.7 mapou hydroizohyps. V zásadě směřoval podzemní odtok od nejvýše položených partií Stříbrníku směrem k západu, popř. k SZ. Tento stav je v současné době obdobný, pouze úroveň hladiny podzemní vody je v místě plata lomu snížená a nachází se zhruba 1 m pod terénem, cca v úrovni 360 m n.m. K dispozici pro měření jsou nyní pouze 3 pozorovací objekty. Tabulka č. 30: Tabulka ustálených úrovní hladin v ložiskových vrtech (stav v roce 2005)

Vrt č.

Terén Pažnice (m n.m.) (m nad ter.) M-24/05 361 0,5 M-25/05 361,5 0,55 M-26HG/05 361,5 0,5

Hladina (m pod ter.) 21.10. 31.10. 7.12. 0,1 0 0,05 1,4 1,3 1,6 1,7

Hladina 7.12. (m n.m.) 360,9 360,2 359,8

Z lomu je voda podle potřeby odčerpávána z čerpací jímky, umístěné v nejhlubší části v severozápadní části těžebny. Množství čerpané vody není průběžně zaznamenáváno. Chemismus vod Vzorky odebírané důlní vody ukázaly, že vody v lomu jsou silně mineralizované (1156 a 1032 mg/l) typu Ca-Mg-Na-HCO3-SO4. Voda v Lužickém potoce je rovněž výše mineralizovaná (928 mg/l), typu Ca-Mg-HCO3-SO4. Charakteristické jsou pro důlní vodu i vodu v potoce vyšší obsahy síranů (204-324 mg/l) a dusíkatých látek (dusičnany, dusitany, amonné ionty). Okolní jímací objekty V blízkém okolí lomu do vypočtené vzdálenosti dosahu deprese, způsobené odváděním důlních vod se nenacházejí domovní studny individuálního zásobování obyvatel pitnou vodou, které by mohly být kvantitativně ovlivněny. Dne 14.12.2005 byla v rámci hydrogeologického posouzení (KOROŠ, 2005) provedena evidence jímacích objektů v přilehlých částech obcí Žichov a Měrunice. V Měrunicích nebyly

G E T s.r.o.




evidovány studny, nacházející se za rybníkem a na pravém břehu Lužického potoka, neboť případné studny za potokem jsou již zcela mimo jakýkoli vliv čerpání vod v lomu. Situace evidovaných studní je znázorněna v příloze č.6. Hydrogeologické aspekty zahloubení lomu Podmínky zahloubení Lom by měl být v rozsahu, uvedeném v příloze č. 6 a 7, zahlouben na kótu 313 - 330 m n.m., tj. až na bázi ložiska, nacházející se v nejnižších partiích v úrovni 312 - 318 m n.m. Odvodnění lomu Zahloubení lomu pod úroveň současného plata, které je v nejnižších částech v úrovni cca 360 m n.m., bude vyžadovat zvýšené odvádění důlních vod. Hladina vody se nyní na 3. etáži vyskytuje nehluboko pod povrchem. V obdobích zvýšených srážek a v případě neodvádění důlních vod bývá nejnižší plato lomu zatopené. Pokud se voda z plata lomu čerpá, nachází se na několika místech v úrovni kolem 361 m n.m. zamokřené plochy. Čerpání probíhá z provizorní vodní jímky v západní části těžebny, s úrovní hladiny kolem 358 - 360 m n.m. Čerpaná voda je odváděná do požární nádrže, a odtud je vypouštěná do povrchového toku (Lužický potok). Podle sdělení vedoucího lomu dosavadní odběry dosahují kolem 2 l/s po dobu 10 měsíců, což představuje v ročním průměru přítok cca 1,7 l/s. Při zahlubování lomu na úroveň 313 m n.m. bude jímka důlních vod postupně prohlubována, popř. přesouvána k JV. Vody budou z lomu čerpány, neboť je nelze odvádět do Lužického potoka samospádem. Stav po vytěžení Po vytěžení budou nejnižší partie lomu zasypány horninami skrývky a výklizu na kótu 329,5 m n.m. Předpokládá se, že hladina podzemní vody vystoupí do úrovně kolem 360 (max. 365) m n.m., tj. nad kótu zásypu.

FAUNA A FLÓRA Biogeografické členění Z hlediska biogeografického členění ČR se zájmové území nachází v Milešovském bioregionu. Bioregion je typický výraznými neovulkanickými kužely s listnatými lesy (teplomilné doubravy) a s vyvinutou stepní vegetací. Na pestrém a živném substrátu se vyvinula bohatá flóra a převážně teplomilná fauna s postglaciálními relikty. Na území bioregionu jsou vyváženě zastoupeny lesy s velkým zastoupením přirozených dřevin, pole i travní porosty a křoviny. Téměř celý bioregion je součástí CHKO České středohoří s řadou maloplošných území s přísnější územní ochranou, reprezentujících prakticky všechny důležité prvky bioregionu (NPR Raná, Oblík, Bořeň, Milešovka, Lovoš, NPP Jánský vrch, Borečský vrch, Vrkoč i další). Geobotanická charakteristika lokality Fytogeografické členění Fytogeografická oblast: Fytogeografický obvod: Fytogeografický okres: Fytogeografický podokres:

termofytikum České termofytikum Lounsko - Labské středohoří Lounské středohoří

Potenciálně přirozená vegetace Lokalita se dle mapy potenciální přirozené vegetace (NEUHÄUSLOVÁ, 1998) nachází na území výskytu černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) případně mochnové doubravy (Potentillo albae – Quercetum). G E T s.r.o.




Dominantním zástupcem černýšové dubohabřiny je dub zimní (Quercus petraea) a habr (Carpinus betulus), s častou příměsí lípy (Tilia cordata, na vlhčích stanovištích T. platyphyllos), dubu letního (Quercus robur) a stanovištně náročnějších listnáčů (jasan – Fraxinus excelsior, klen – Acer pseudoplatanus, mléč – A. platanoides, třešeň - Cerasus avium). Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicirolia, Lathyrus vernus, L. niger, Lamium galeobdolon agg., Melampyrum nemorosum, Maercurialis perennis, Asarum europaeum, Pyrethrum corymbosum aj, méně často trávy Festuca heterophylla, Poa nemoralis). Mochnová doubrava (Potentillo albae - Quercetum) - jednotka zahrnuje druhově bohaté doubravy s dubem zimním (Quercus petraea) nebo letním (Q. robur), někdy může být přimíšen podúrovňový habr (Carpinus betulus) nebo lípa srdčitá (Tilia cordata), vzácněji i buk (Fagus sylvatica) a jeřáby (Sorbus torminalis, S. aria). V keřovém patru je diagnosticky významné zastoupení druhu Frangula alnus, častěji se vyskytuje Corylus avellana, Rosa sp. div. a další druhy. Bylinné patro má zpravidla mozaikovitou strukturu, která odráží mikroreliéfové změny a stupeň ovlivnění podzemní vodou. Nejčastěji dominují Poa nemoralis, Carex montana, Brachypodium pinnatum nebo Convallaria majalis, v některých porostech (pod vlivem degradace) rovněž Calamagrostis arundinacea. Aktuální stav Fauna V rámci hodnocení vlivu záměru na životní prostředí byl Mgr. Tomášem Bartoničkou, PhD. proveden zoologický průzkum lokality a následně zpracováno zoologické hodnocení. Mezi sledované bioindikační skupiny živočichů patřili obojživelnící – Amphibia, plazi – Reptilia, ptáci – Aves; drobní savci – Insectivora a Rodentia a epigeon (především Coleoptera). Popis a seznam nalezených druhů Získaná data jsou řazena dle jednotlivých druhů a zoologického systému. Ke každému druhu je dle možností uvedena charakteristika a okolnosti nálezu. Reptilia čel. Lacertidae Lacerta agilis – ještěrka obecná Pozorováno několik adultních (obojího pohlaví) i juvenilních jedinců na většině sledovaného území. Patří k silně ohroženým druhům (dle vyhl. č. 395/1992 Sb). Výskyt ještěrek byl potvrzen na přilehlých skrývkách staršího data v severní a západní části areálu. čel. Anguidae - slepýšovití Anguis fragilis - slepýš křehký Jeden jedinec nalezen na cestě v severozápadní části. Patří mezi silně ohrožené druhy (dle vyhl. č. 395/1992 Sb). čel. Colubridae - užovkovití Coronella austriaca – užovka hladká Nález jedince na západním okraji ZÚ, blízko lomové hrany. Jedná se o druh silně ohrožený (dle vyhl. č. 395/1992 Sb).

G E T s.r.o.




Aves ř. Falconiformes Falco tinnunculus – poštolka obecná Jeden jedinec sledován při lovu. ZÚ využívá pouze jako potenciální loviště. ř. Accipitriformes Buteo buteo – káně lesní Jedná se o relativně běžného dravce. Lovecká aktivita tohoto druhu byla nad ZÚ a okolí pozorována vícekrát. ř. Galliformes Phasianus colchicus - bažant obecný Několikrát pozorován (min. 2 ks) po celém areálu ZÚ. Na lokalitě hnízdí. Perdix perdix – koroptev polní Pozorován jeden pár. Patří mezi ohrožené živočichy (dle vyhl. č. 395/1992 Sb). ř. Passeriformes čel. Alaudidae Alauda arvensis – skřivan polní Jarní návštěva ZÚ doložila jeho hojný výskyt v otevřených biotopech v okolí i přímo na ZÚ. Registrováno bylo nejméně 6 zpívajících samců v širším okolí. S jistotou zde tedy hnízdí několik párů. čel. Hirundinidae Hirundo rustica – vlaštovka obecná Přeletuje několik jedinců. Hnízdí v blízkých intravilánech. Delichon urbica – jiřička obecná Přeletuje několik jedinců. Hnízdí v blízkých intravilánech. čel. Emberizidae Emberiza citrinella – strnad obecný Běžně se ozýval po celém ZÚ, min. 5 samců. Hnízdění doloženo nálezem obsazeného hnízda. čel. Turdidae Turdus merula – kos černý Zcela běžný druh, hnízdící. Turdus philomelos – drozd zpěvný Pozorován jeden samec. Hnízdí. Saxicola rubetra – bramborníček hnědý Několikrát pozorován po celém areálu (zřejmě tentýž samec). Velmi pravděpodobně i hnízdí. Patří k ohroženým druhům naší avifauny. Hnízdiště v křovinných fragmentech na SV straně areálu. Luscinia megarrhinchos – slavík obecný

G E T s.r.o.




Slyšen jeden samec, hnízdění v křovinách je pravděpodobné. Patří k ohroženým druhům. čel. Sylviidae Sylvia atricapilla – pěnice černohlavá Několik samců se ozývalo z lesíka východně v údolí Lužického potoka. Hnízdí v těsném okolí. Sylvia borin – pěnice slavíkovitá Nejhojnější druh pěnic na lokalitě. Sylvia curruca – pěnice pokřovní Pozorováni 2 teritoriální samci. Hnízdo nebylo nalezeno žádné, ale na lokalitě pravděpodobně hnízdí. Sylvia nisoria – pěnice vlašská Slyšen jeden samec, hnízdění v křovinách je pravděpodobné. Patří k ohroženým druhům. Vykácením porostů přijde o vhodné stanoviště k hnízdění. Sylvia communis – pěnice hnědokřídlá Slyšeni nejméně 2 samci. Hnízdí. Phylloscopus collybita – budníček menší Hojný druh s výrazným hlasovým projevem. Pozorován v lesíku v údolí Lužického potoka. čel. Laniidae – ťuhýkovití Lanius collurio – ťuhýk obecný Pozorován jeden pár, na lokalitě hnízdí. Patří k ohroženým druhům naší avifauny. Vykácením sadu bude připraven o vhodné hnízdní prostředí. čel. Sturnidae – špačkovití Sturnus vulgaris – špaček obecný Hejno při obstarávání potravy na ovocných stromech. Nehnízdí. čel. Fringillidae Fringilla coeleps – pěnkava obecná Samci se běžně ozývali z lesíka SV směrem od ZÚ. Hnízdí. Carduelis chloris – zvonek zelený Pozorována skupinka. Hnízdění je pravděpodobné. Serinus serinus – zvonohlík zahradní Pozorováni zpívající samci. Pravděpodobně hnízdí. čel. Troglodytidae Troglodytes troglodytes – střízlík obecný Hnízdí v keřovém patru na okraji lesa na V hranici ZÚ. čel. Paridae Parus major – sýkora koňadra Minimálně dva hnízdící páry G E T s.r.o.




Parus caeruleus – sýkora modřinka Běžný druh, na lokalitě hnízdí. Mammalia ř. Insectivora (Eulipotyphla) – hmyzožravci Erinaceus europaeus – ježek západní Při noční obchůzce pozorován jeden jedinec. čel. Soricidae – rejskovití Do padacích pastí odloveny druhy Sorex araneus – rejsek obecný (2 ks) a Sorex minutus – rejsek malý (1 ks). ř. Chiroptera – letouni Byly nadetekovány 3 pozitivní minuty lovecké aktivity netopýra rezavého (Nyctalus noctula), a 1 minuta lovu netopýra hvízdavého (Pipistrellus pipistrellus s.s.). Oba druhy netopýrů jsou uvedeny v seznamu zvlášť chráněných živočichů jako silně ohrožené v příloze III vyhlášky č. 395/92 Sb., respektive doplněny vyhláškou č. 175/2006. Zjištěná lovecká aktivita sice dokládá, že uvedené druhy mohou na území lovit, avšak v okolí je dostatek potravně atraktivnějších stanovišť. Zřejmě se jednalo o soliterní samce, kteří mohou přechodně v širším okolí lokality přebývat. ř. Rodentia - hlodavci Do živolovných pastí byly odloveny dva druhy: Apodemus sylvaticus (myšice křovinná, 2 ks), a Microtus arvalis (hraboš polní, 4 ks). Oba druhy jsou v podobných biotopech velice hojné. Myšice křovinná spíše preferuje ostrůvkovitou vegetaci méně zapojených porostů a hraboš polní je typickým polním zemním savcem. Do padacích a pérových pastí byly také odchyceny 3 ks Microtus arvalis (2 adultní jedinci, 2 F a 1 M). ř. Lagomorpha – zajíci čel. Lepiridae Lepus europaeus – zajíc polní Několikrát pozorován po celém areálu. ř. Artiodactyla – sudokopytnící čel. Cervidae – jelenovití Capreolus capreolus – srnec obecný Pozorován jeden ks. ř. Carvivora – šelmy čel. Canidae – psovití Vulpes vulpes – liška obecná Nalezen pouze trus. Je pravděpodobné, že ZÚ může využívat jako loviště drobných savců. čel. Mustelidae – kunovití Martes foina – kuna skalní (pravděpodobně) Nález trusu. Nalézá zde dostatek plodů a drobných zemních savců.

G E T s.r.o.




Významní zástupci epigeonu Pro faunisticko-ekologické zhodnocení lokality byli využiti pouze zástupci čeledi Carabidae (střevlíkovití), kteří jsou vhodným indikátorem zachovalosti prostředí. Příslušníci ostatních skupin bezobratlých nebyli v padacích pastech významně zastoupeni. Přehled zjištěných druhů Coleoptera. Expozice pastí 7.5. až 16.8. 2006. V závorkách jsou uváděny počty odlovených jedinců. Carabus hortensis (28) – velmi hojný až obecný druh v listnatých i jehličnatých lesích od nížin do hor. Adaptabilní druh, vyskytující se i na druhotných, dobře regenerovaných stanovištích, zvláště v blízkosti původních ploch. Carabus nemoralis (6) – hojný druh od nížin do hor, preferuje spíše zastíněná stanoviště /háje, lesy, zahrady). Adaptabilní druh, vyskytující se i na druhotných, dobře regenerovaných stanovištích, zvláště v blízkosti původních ploch. Carabus granulatus (12) - hojný druh od nížin do hor, preferuje spíše vlhčí stanoviště. Adaptabilní druh, vyskytující se i na druhotných, dobře regenerovaných stanovištích, zvláště v blízkosti původních ploch. Carabus violaceus (3) – hojný druh po celém území, v lesích i na otevřených stanovištích, od nížin do hor. Adaptabilní druh, vyskytující se i na druhotných, dobře regenerovaných stanovištích, zvláště v blízkosti původních ploch. Abax parallelipipedus (9) – hojný druh, vyskytující se i na druhotných, dobře regenerovaných stanovištích, zvláště v blízkosti původních ploch. Abax ovalis (17) – běžný a hojný druh, vyskytující se i na druhotných, dobře regenerovaných stanovištích, zvláště v blízkosti původních ploch. Harpalus aeneus (3) – široce rozšířený a běžný druh, vyskytující se i na druhotných, dobře regenerovaných stanovištích, zvláště v blízkosti původních ploch. Metodou zemních padacích pastí byl na lokalitě prokázán výskyt běžných druhů střevlíků, které lze úspěšně využít jako bioindikátory kvality prostředí. Žádný z nalezených druhů nepatří mezi zvláště chráněné druhy živočichů ani není zahrnut v soustavě Natura 2000. Všechny nalezené druhy čeledi Carabidae (střevlíkovití) jsou adaptabilní druhy, schopné osídlovat i člověkem ovlivněná a narušená stanoviště. Celkově lze cenózu střevlíkovitých na dané lokalitě zhodnotit jako druhově málo početnou, s převažujícími běžnými druhy, nenáročnými na kvalitu prostředí. Flóra Navržené pokračování těžby do nevýhradního ložiska Měrunice – východ se nachází za výhodní hranou současného lomu. Jedná se o bývalý sad se starými ovocnými stromy (třešně, hrušně aj.) s náletem dalších dřevin, převážně keřů. Bylinné patro tvoří monotónní druhově chudé vysokobylinné společenstvo. Druhově bohatší jsou narušená místa podél cesty, vedoucí nad hranou lomu. V rámci hodnocení vlivu tohoto záměru na životní prostředí byl v květnu 2006 proveden RNDr. Vladimírem Faltysem botanický průzkum lokality. V rámci biologického průzkumu bylo na lokalitě zjištěno celkem 122 druhů cévnatých rostlin včetně dřevin (jejich podrobný seznam je uveden v příloze tohoto oznámení – Botanický průzkum).

G E T s.r.o.




Ochranářsky významné druhy a jejich charakteristika Vysvětlivky ke značkám za českým jménem druhu

[C2] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh silně ohrožený" [C3] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh ohrožený" [C4a] druh obsažený v Červeném seznamu květeny ČR v kategorii "druh vyžadující pozornost" - méně ohrožený Seznam lokalizací 1 - Měrunice, prostor navrženého rozšíření lomu 2 - Měrunice, cesta podél lomové jámy 3 - Měrunice, skládky za lomem 4 - Měrunice, okraj pole za lomem 5 - Měrunice, lom, u administrativních budov Druh silně ohrožený Adonis aestivalis L. - hlaváček letní [C2] : 2, 4 Ozimý plevelný druh. Z polních kultur prakticky vymizel vlivem používání herbicidů a vyskytuje se pouze na polních okrajích. Těžištěm současného výskytu jsou ruderální prostory v teplých oblastech. Zde roste na lomové hraně u skládky zeminy a ojediněle na cestě za lomovou hranou v cca 20 exemplářích. Druhy ohrožené Aphanes arvensis L. - nepatrnec rolní [C3] : 2 Jednoletý až ozimý Polní plevel. Zde ojediněle u cesty v dotčeném prostoru v jediném exempláři. Cirsium eriophorum (L.)Scop. - pcháč bělohlavý [C3] : 1, 2 Stepní dvouletý druh, v Českém středohoří poměrně častý. Vyskytuje se v několika exemplářích v dotčeném prostoru i v širším okolí lomu. Erysimum crepidifolium Rchb. - trýzel škardolistý [C3] : 2 V Českém středohoří častý druh na skalních podkladech a pustých místech. Druhy vyžadující pozornost Nonea pulla (L.)DC. - pipla osmahlá [C4a] : 2 Lesostepní druh, který je častý v lemových, ruderálních i agrárních kulturách. Papaver dubium L. - mák pochybný [C4a] : 3 Ruderální druh, místy i v polích. Primula veris L. - prvosenka jarní [C4a] : 2 V území roste mimo dotčený prostor na stráňce u administrativních budov. Pyrus pyraster Burgsdorf - hrušeň polnička [C4a] : 1, 2 Plané hrušně rostou v dotčeném prostoru i mimo něj. Trifolium alpestre L. - jetel alpínský [C4a] : 2 Druh lesních lemů a stepí. Zde roste mimo dotčený prostor v blízkosti administrativních budov.

G E T s.r.o.




OBLASTI SUROVINOVÝCH ZDROJŮ A JINÝCH PŘÍRODNÍCH BOHATSTVÍ Dobývací prostor Měrunice a Měrunice I leží v CHLU Měrunice, které bylo stanoveno za účelem ochrany zásob stavebního kamene – čediče. Obrázek č. 12: Oblasti surovinových zdrojů v blízkosti zájmového území (zájmové území leží přibližně ve středu obrázku)

Cca 1 km JJZ směrem od zájmového území se nachází dosud netěžené nevýhradní ložisko čediče Kozly u Loun-Svinky. Cca 5 km jihozápadně od zájmového území byl na ložisku Bedřichův Světec v minulosti těžen čedič a analcimolit. Přibližně 2,8 km ZJZ směrem se nachází netěžené nevýhradní ložisko čediče a analcimolitu Skršín. Cca 3,7 km západně od zájmového území se nachází dosud netěžené ložisko porcelanitu Korozluky-Dobrčice. Stejným směrem ve vzdálenosti přibližně 2,7 km leží dosud netěžené výhradní ložisko křemence Lužice u Mostu-Dobrčice. Ve vzdálenosti cca 4,2 km SZ směrem se nachází dosud netěžené výhradní ložisko bentonitu pro slévárenské účely. Cca 3 km východním směrem se nachází dosud netěžené ložisko křemence Červený Újezd. Stejným směrem ve vzdálenosti 4 km bylo stanoveno chráněné ložiskové území určené k ochraně pyroponosné suroviny Podsedice. V druhé polovině 19. století se v Měrunicích těžilo mladé hnědé uhlí. Dolovalo se ručně a dodnes jsou zde patrné stopy po této činnosti.

CHARAKTER MĚSTSKÉ ČTVRTI, FUNKČNÍ CHARAKTERISTIKA PŘÍMĚSTSKÉ ZÓNY Zájmové území se nachází mimo zastavěné území obcí.

G E T s.r.o.




OCHRANNÁ PÁSMA Pro ochranu ložiska stavebního kamene bylo rozhodnutím OBÚ v Mostě ze dne 21.9.1989 pod č.j. 4021/89/II stanoveno chráněné ložiskové území (dále CHLÚ) „Měrunice“. Jeho plocha je 50,2967 ha. Chráněným ložiskovým územím je pokryto celé výhradní ložisko Měrunice i celé nevýhradní ložisko Měrunice - východ. Ložisko leží v CHKO České středohoří (IV. zóna). Do zájmového prostoru nezasahují žádná ochranná pásma vod, žádné ochranné pilíře povrchových a podzemních staveb či jiných zařízení.

ARCHITEKTONICKÉ A HISTORICKÉ PAMÁTKY, ARCHEOLOGICKÁ NALEZIŠTĚ V prostoru ložiska Měrunice se nenachází žádná architektonická památka či historická památka. Nejblíže z těchto objektů leží tvrz Záchov (archeologické stopy) severně od stejnojmenné obce (cca 700 metrů západně od zájmového území). Národní památkový ústav eviduje ve svém seznamu kostel sv. Stanislava v obci Měrunice a boží muka stojící poblíž. Archeologická naleziště, památkové zóny či rezervace nejsou v blízkosti ložiska Měrunice vyhlášeny. Celé území České republiky je, kromě míst vytěžených či jinak prokazatelně znehodnocených, územím s pravděpodobnými archeologickými nálezy. Archeologické movité a nemovité nálezy jsou chráněny zákonem o státní památkové péči 20/1987 Sb., ve znění vyhlášky 242/91 Sb. a tzv. Maltskou konvenci (ETS č. 143).

HMOTNÝ MAJETEK Pozemky v současných dobývacích prostorech jsou z větší části ve vlastnictví těžební organizace BASALT s.r.o. Pozemky v jižní části dobývacího prostoru Měrunice jsou ve vlastnictví soukromých osob a těžba na těchto pozemcích probíhá na základě nájemní smlouvy. Některé pozemky ve střední, severní a východní části ložiska jsou ve vlastnictví České republiky, ve správě státních organizací. Těžba probíhá rovněž na základě nájemní smlouvy. Vztahy k dotčeným pozemkům bude organizace povinna řešit při procesu povolení hornické činnosti. V rámci ploch rozšíření těžby do nevýhradního ložiska Měrunice – východ jsou s výjimkou jednoho pozemku pozemky ve vlastnictví jiných subjektů než BASALT s.r.o. K prvnímu jednání s vlastníky pozemků došlo při povolení vstupu na pozemky při provádění vrtných prací. Vztahy k dotčeným pozemkům bude těžební organizace povinna řešit jednak během územního řízení o změně ve využívání pozemků a dále při povolování činnosti prováděné hornickým způsobem podle plánu využívání ložiska.

SITUOVÁNÍ STAVBY VE VZTAHU K ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI Městský úřad Bílina, jako příslušný stavební úřad vydal k záměru dne 28.3.2006 stanovisko, že z hlediska územně plánovací dokumentace nemá k navrhovanému záměru námitek. (viz též příloha H tohoto oznámení).

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti V následujících podkapitolách je hodnocena velikost jednotlivých vlivů působících v důsledku realizace záměru. Vlivy, které byly na základě klasifikace jednotlivých kritérií významnosti vyhodnoceny z hlediska významnosti jako nepříznivé jsou vyjmenovány v Souhrnu na závěr této kapitoly.

VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ, SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ VLIVY Vlivy na veřejné zdraví V rámci hodnocení vlivu předmětného záměru bylo RNDr. Jiřím Kosem (2006) zpracováno „Hodnocení zdravotních rizik“. Z výpočtů provedených pro dopravu nulové varianty vyplývá, že hlukové imise v nejbližších chráněných venkovních prostorech způsobené hlukem z dopravy (ze silnic II/257 a I/15) v roce 2008 v nejvýchodnější části obce Žichov nepřesáhnou hodnotu 53 dB, v obci Kozly se u nejbližších domů budou pohybovat 3 dB pod nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,16h = 70 dB pro hluk z hlavních pozemních komunikací s uvažováním korekce pro starou zátěž z pozemní dopravy, v Libčevsi se budou pohybovat okolo nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,16h = 60 dB pro hluk z hlavních pozemních komunikací, u obytné zástavby stojící v těsné blízkosti komunikace v Želkovicích mohou dosahovat až 73 dB. Při navýšení expedice na 1 000 000 t dojde vlivem zvýšení průjezdnosti nákladních automobilů po silnici II/257 a I/15 k minimálnímu nárůstu hladiny hluku z dopravy. Rozdíl hlukové imise ve výpočtových referenčních bodech (na hranici nejbližšího chráněného venkovního prostoru staveb) mezi variantou nulovou a projektovou je v rozsahu 0,2 dB v obci Želkovice až 0,7 dB v Žichově. Překročení limitní hodnoty ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,16h = 70 dB v některých výpočtových bodech nebude způsobeno realizací záměru. Silnice I/15 je poměrně silně zatížená a v daném úseku plní i tranzitní funkci. Překročení hygienického limitu v blízkosti takto zatížených komunikací není výjimečné. Počet objektů zasažených nadlimitním hlukem je cca 10. Stávající hodnoty reprezentují lehké obtěžování hlukem u 70 % a vysoké obtěžování hlukem u více jak 25% exponované populace. Velmi významná je tato skutečnost u vnímavých skupin populace (malé děti, staří a nemocní lidé). Z výpočtů provedených pro těžbu v nulové variantě za podmínek jejího průběhu v jižní a západní části lomu vyplývá dominantní role zdroje hluku, kterým je technologická linka, zejména její drtící celky. V žádném z referenčních bodů nedochází k překročení hygienického limitu. Novým zdrojem hluku varianty P oproti variantě 0 je mobilní linka pro zpracování kameniva umístěná přímo v lomu v blízkosti těžebního rypadla. Těžba probíhá na vrchní etáži, ale je posunuta ve směru předpokládaného rozšíření. Ostatní zdroje jsou v původním postavení, intenzita vnitroareálové dopravy je zvýšena. Výpočtový model byl proveden pro maximální kapacitu těžby, kde se uplatňují všechny zdroje hluku bez korekce doby jejich pracovní činnosti. Ani ve variantě P nebude v žádném chráněném venkovním prostoru ani

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

v chráněném venkovním prostoru staveb překročena nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku A LAeq,8h = 50 dB. Přesná hodnota akustické imise záleží na konkrétním postavení těžební mechanizace. Maximální přírůstek ekvivalentní hladiny akustického tlaku A byl vypočten v obci Měrunice na severním okraji obce u RD č.p. 108 a činí 0,8 dB, v Žichově je se jedná o max. 0,2 dB. Primární rozpojování hornin se provádí pomocí clonových odstřelů. Vzhledem k technologii používaných trhacích prací, morfologii terénu a vzdálenosti nejbližších obcí nelze předpokládat v území překračování hygienického limitu pro hluk z vysokoenergetického impulsního hluku LCeg,8h = 83 dB. Oproti současnosti přitom nedojde k zásadní změně polohy clonových odstřelů ani k výraznému přiblížení k obytné zástavbě. Při dodržení podmínek daných generálním projektem nebudou mít clonové odstřely prováděné v zájmovém území negativní akustický vliv na nejbližší chráněné venkovní prostory a chráněné venkovní prostory staveb. Vlivem činnosti prováděné hornickým způsobem na lokalitě Měrunice je zájmová oblast zatížena bodovými zdroji, které představují výduchy jednotlivých sekcí odlučovačů prachu, plošným zdrojem znečištění ovzduší, který vytváří celý prostor těžby a úpravy suroviny a liniovými zdroji znečištění ovzduší, které představují komunikace a úseky komunikací v zájmové oblasti s vynucenou intenzitou dopravy. Záměr předpokládá rozšíření stávajícího prostoru těžby a zvýšení kapacity těžby. Emise znečišťujících látek budou vznikat jak v přípravě na těžbu (během trhacích i skrývkových prací), tak během vlastní těžby a dále také při čerpání PHM a expedici suroviny. Při trhacích pracích se bude jednat o krátkodobý vliv, z hlediska celkové imisní bilance území málo významný. Sledovaná lokalita se z hlediska průměrných ročních koncentrací i krátkodobých maxim základních znečišťujících látek nachází v příznivé imisní situaci. V rámci rozptylové studie nebyly uvažovány místní bodové zdroje (např. provozovny v okolí nebo lokální vytápění), jejichž vliv je zachycen v celkové imisní bilanci. Ze stejných důvodů nebyly též uvažovány drobné místní komunikace. Ve výpočtu imisní zátěže bylo uvažováno navýšení těžby v lomu a vliv komunikací s největším přírůstkem dopravy. Nejvyšší imisní zatížení zájmové oblasti v důsledku navýšení těžby představují příspěvky suspendovaných částic PM10. K nejvyšším příspěvkům krátkodobých koncentrací bude podle očekávání docházet v blízkém okolí prostoru těžby a zpracování suroviny při zhoršených rozptylových podmínkách. Vliv ostatních sledovaných polutantů je malý a dosahuje nejvyšších hodnot v blízkém okolí komunikací využívaných pro expedici výrobků, při zhoršených podmínkách rozptylu. Vliv hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na lokalitě Měrunice na znečištění ovzduší se vzhledem k dominantnímu polutantu (PM10) projevuje nejvíce v blízkém okolí lomu, tj. cca do 400 m od okraje lomu, ve směru převládajících větrů. V této oblasti dochází k překračování denního imisního limitu pro částice PM10, nedochází však k překročení povolené četnosti 35x za rok. Pro větší vzdálenosti se vliv výrazně snižuje. Pobytová zóna nebude zasažena nadlimitními koncentracemi pocházejícími z emisí vyvolaných záměrem. Průměrné roční koncentrace imisí v lokalitě budou provozem lomu ovlivněny nevýznamně. Přestože v souvislosti s vlastní těžbou nelze předpokládat v hodnoceném území zásadní změnu v celkové imisní situaci pro částice PM10, nemůžeme vyloučit v blízkém okolí záměru místní klimaticko – imisní změny krátkodobého charakteru. Dalším faktorem negativně působícím na ovzduší budou vedle prašnosti také plynné emise z vozidel a strojů. V souladu se závěry rozptylové studie doporučuji eliminaci nadbytečných pohybů dopravních prostředků a běhu motorů naprázdno a maximální omezení sekundární prašnosti (důsledné zkrápění příjezdových komunikací, koordinace skrývkových prací…) U oxidu dusičitého dosahuje příspěvek technologie setin %. I při zakalkulování pozaďových hodnot není situaci třeba posuzovat pomocí HQ. U frakce PM10 se již pozaďové hodnoty pohybují na hranici platného limitu. Přestože příspěvek záměru je dle výpočtu na

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

úrovni jednotek % limitu a situaci prozatím není třeba posuzovat pomocí HQ, je doporučeno soustředění se na redukci sekundární prašnosti v lokalitě. U imisí benzenu i při respektování pozaďové zátěže dochází k naplnění platného limitu z cca 40%. Situaci není třeba hodnotit pomocí HQ. I při maximálně konzervativním posouzení situace není třeba vzhledem k jednotce karcinogenního rizika pro benzen 6E-06 zvažovat nárůst karcinogenního rizika v lokalitě vlivem nárůstu imisí benzenu. Sociálně ekonomické vlivy Provoz lomu bude i nadále zabezpečován max. 40 pracovníky ve dvousměnném provozu. Realizace záměru nevyvolá změnu životní úrovně obyvatelstva, ani pravděpodobně nezmění jejich dosavadní návyky. Záměr neovlivní strukturu obyvatel v daném území – např. dle věku, zastoupení pohlaví, postavení v zaměstnání, odvětví ekonomické činnosti atp. Jak je již uvedeno výše a jak dokládá akustická, rozptylová studie a studie zdravotních rizik, záměrem nebude negativně ovlivněno zdraví obyvatel v zastavěném území nejbližších sídel. Vyhodnocení ekonomických vlivů záměru je předmětem podnikatelského záměru a v rámci posuzování vlivů na životní prostředí nejsou tyto aspekty blíže specifikovány.

VLIVY NA OVZDUŠÍ Změny v čistotě ovzduší V rámci rozptylové studie (ŠINÁGL, 2006) nebyly uvažovány místní bodové zdroje (např. provozovny v okolí nebo lokální vytápění), jejichž vliv je zachycen v celkové imisní bilanci. Ze stejných důvodů nejsou též uvažovány drobné místní komunikace. Ve výpočtu imisní zátěže je uvažováno navýšení těžby v lomu a vliv komunikací s největším přírůstkem dopravy v dotčené oblasti pocházejícím z plánovaného rozšíření těžby. V rozptylové studii jsou hodnoceny především oxid dusičitý, oxidy dusíku, suspendované částice PM10 a benzen. Pro vybrané referenční body jsou v tabulce č. 31 uvedeny souhrnné příspěvky od všech uvažovaných zdrojů. Uvedený přírůstek znečištění ovzduší odpovídá plánovanému navýšení těžby a plánované expedici. Tabulka č. 31: Koncentrace znečišťujících látek v µg/m3 ve vybraných referenčních bodech v době rozšířené těžební činnosti v lokalitě Měrunice Imisní příspěvky z navýšení těžby (µg.m-3 ) č.RB 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

-3

NO2 (µg.m ) IHr IHk 0,003153 0,233891 0,00287 0,155819 0,002144 0,144094 0,009642 0,622437 0,004444 0,259236 0,002474 0,169638 0,011611 0,302121 0,012734 0,63897 0,009123 0,451832 0,004457 0,196526 0,004668 0,222677 0,00788 0,200527 0,006567 0,326349 0,003437 0,097848

G E T s.r.o.

NOx (µg.m-3 ) IHr IHk 0,01278 1,322134 0,012669 0,80073 0,009388 0,928074 0,057992 4,726887 0,024279 1,919791 0,011941 1,159215 0,076513 2,326102 0,086899 5,312632 0,058309 3,637085 0,022454 1,285712 0,025237 1,420892 0,053817 1,191265 0,042308 2,452121 0,01795 0,472528

PM10 (µg.m-3 ) Ihr IHk-24 0,062249 8,402816 0,069772 6,417801 0,040123 5,408871 0,432739 55,027939 0,111031 14,040117 0,045036 6,925616 0,361988 39,809095 0,304326 38,347028 0,251956 29,009661 0,06098 8,929293 0,044675 7,091203 0,047473 6,809173 0,015615 1,799109 0,014885 1,840827

Benzen (µg.m-3 ) Ihr 0,000015 0,000016 0,000008 0,000079 0,000019 0,000012 0,000128 0,00006 0,000038 0,00004 0,000054 0,000123 0,000128 0,000045



D. ÚDAJE O VLIVECH

Imisní příspěvky z navýšení těžby (µg.m-3 ) č.RB 15

NO2 (µg.m-3 ) IHr IHk 0,001641

0,099432

NOx (µg.m-3 ) IHr IHk 0,006626

0,48504

PM10 (µg.m-3 ) Ihr IHk-24 0,019053

2,390709

Benzen (µg.m-3 ) Ihr 0,000009

Nejvyšších imisní zatížení zájmové oblasti v důsledku navýšení těžby představují příspěvky suspendovaných částic PM10. K nejvyšším příspěvkům krátkodobých koncentrací bude podle očekávání docházet v blízkém okolí prostoru těžby a zpracování suroviny při zhoršených rozptylových podmínkách. Vliv ostatních sledovaných polutantů je malý a dosahuje nejvyšších hodnot v blízkém okolí komunikací využívaných pro expedici výrobků, při zhoršených podmínkách rozptylu. Vliv hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem na lokalitě Měrunice na znečištění ovzduší se vzhledem k dominantnímu polutantu (PM10) projevuje nejvíce v blízkém okolí lomu, tj. cca do 400m od okraje lomu, ve směru převládajících větrů. V této oblasti dochází k překračování denního imisního limitu pro částice PM10, nedochází však k překročení povolené četnosti 35x za rok. Pro větší vzdálenosti se vliv výrazně snižuje. Obydlená místa nebudou zasažena nadlimitními koncentracemi pocházejícími z emisí vyvolaných záměrem. Průměrné roční koncentrace imisí v lokalitě budou provozem lomu ovlivněny nepatrně, neboť zjištěné hodnoty imisního příspěvku, které lze přisoudit těžebním činnostem, jsou nízké. Maximální příspěvky průměrných ročních koncentrací pro NOx dosahují v nejbližším okolí lomu desetin µg NOx/m3. Bilance oxidů dusíku je v okolí lomu příznivá, není důvod předpokládat plošné ovlivnění CHKO České středohoří touto skupinou látek. Emise oxidů dusíku náležející provozu lomu nezpůsobí překročení imisního limitu NOx určeného na ochranu ekosystémů a vegetace. Úroveň stávajícího pozadí pro koncentrace oxidu siřičitého je nízká, emise oxidu siřičitého z provozu lomu nejsou významné, z tohoto důvode lze stanovit, že provoz lomu ani po jeho rozšíření neovlivní koncentrace oxidu siřičitého natolik, aby měly plošný vliv na CHKO České středohoří. Změny mikroklimatu Vlivem poklesu terénu po těžbě suroviny a vznikem vodní plochy o rozloze cca 11 ha a hloubce 30 m nelze vyloučit mírnou lokální změnu fyzikálních charakteristik mikroklimatu (teplota, vlhkost apod.), omezenou na přímo dotčenou plochu, případně nejbližší okolí. V důsledku výparu z volné hladiny lze předpokládat zvýšení vzdušné vlhkosti a v letním období je možno předpokládat, že vlivem prohřívání vody dojde ke zvýšení nočních teplot, respektive ke snížení rozdílů nočních a denních teplot vzduchu. Tato plošně omezená změna mikroklimatu nebude mít významný dopad na makroklima v zájmové lokalitě. Shrnutí pokračování hornické činnosti a činnost prováděná hornickým způsobem na lokalitě Měrunice při plánovaném rozšíření těžby (vlastní těžba a s ní související automobilová doprava) nebude pro své okolí příčinou překračování závazných imisních limitů a to ani při zahrnutí vlivu pozadí vlivem těžební činnosti na lokalitě Měrunice nedojde k plošnému ani místnímu ovlivnění CHKO České středohoří oxidy dusíku ani oxidem siřičitým nad jejich povolený imisní limit stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace kvalita ovzduší v okolí záměru bude nejvíce ovlivněna kvalitou a vývojem celkového znečištění ovzduší v daném regionu. na základě komplexního zhodnocení v úvahu připadajícího vlivu záměru na celkovou úroveň znečištění ovzduší v dané lokalitě lze konstatovat, že navrhovaný záměr je z hlediska platné legislativy pro ochranu ovzduší přijatelný a lze ho v navržené lokalitě realizovat

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

VLIVY NA VODU Změna kvality povrchových a podzemních vod V současné době platí rozhodnutí OÚ Teplice č.j. ŽP 1136/231/K-02/94/Kr ze dne 22.3.1994, kterým se firmě Basalt s.r.o. stanovilo vypouštění důlních vod v km 7,0 do Lužického potoka v množství: max. max. ročně

4,5 l/s 11 000 m3/měsíc 132 000 m3

Uvedené množství vypouštěných vod nebude ani při zahloubení lomu překročeno. Povrchové vody nebudou těžbou ani zahloubením kvantitativně ovlivněny. Ze zkušeností s lokalitami těženými na území ČR lze vyvodit, že nejrizikovější jsou při těžbě ropné látky, pocházející z těžebních mechanismů a z přijíždějících motorových vozidel. Za tím účelem je k dispozici havarijní plán, řešící bez odkladů následné kroky při případné ropné havárii. Průběžné hodnocení jakosti důlních vod by mělo být zajištěno odběrem kontrolních vzorků z požární nádrže. Změny ve vydatnosti zdrojů a změny hladiny podzemních vod Vniku srážkových vod do těžebny nelze zabránit, stejně tak jako přítokům podzemních vod. Odvodnění lomu způsobí snížení hladiny podzemní vody a změnu odtokových poměrů v blízkém okolí lomu, pravděpodobně dojde i ke snížení hladiny v prostoru stávajícího jezírka v lomu. Podle zpracovaného posouzení (KOROŠ, 2005) dojde při těžbě na úroveň 340 m n.m. k ovlivnění okolí do vzdálenosti max. 197 m od středu zahloubení. Uvedená hodnota byla získána výpočtem z původní úrovně hladiny (379 m n.m.) a kóty zahloubení (340 m n.m.) podle vzorce Sichardta: R = 3000 . s . √kf kde: s = snížení hladiny podzemní vody kf = koeficient filtrace (kf= 1,2.10-7 m/s) Teoretický dosah vlivu čerpání v případě maximální zjištěné propustnosti (kf = 1,2.10-7 m/s) a při maximální možné úrovni zahloubení 312 m n.m. činí podle výše uvedeného vztahu 70 m od okraje lomu, 226 m od středu zahloubení. Jedná se o dosah, jenž se ovšem v reálném (nehomogenním) prostředí může šířit nepravidelně. Účinný (tj. měřitelný) dosah vlivu čerpání by však neměl vzdálenost 226 m přesáhnout. V každém případě neočekáváme, že by se vliv čerpání rozšiřoval až do prostoru evidovaných studní, vzdálených v případě Žichova 450 a více metrů od lomu. Nejbližší jímací objekty jsou chaty na okraji Žichova (450-500 m západně od lomu) a studna pro hřbitov v Měrunicích, cca 850 m vjv. od lomu. Všechny uvedené studny se nacházejí mimo dosah vlivu lomu. V obci Měrunice je zásobování vodou zajištěno z prameniště, umístěného jv. od obce. Toto jímání nemůže být lomem žádným způsobem, tj. kvantitativně ani kvalitativně, ohroženo. Po rekultivaci dojde k zatopení lomu cca na úroveň 360 m n.m., max. 365 m n.m. a vliv na okolní vodní režim se minimalizuje. Vliv na povrchový odtok a změnu říční sítě Rozšířením těžební činnosti do prostoru nevýhradního ložiska Měrunice – východ dojde ke změně povrchového odtoku z tohoto území v současnosti odtékajících srážkových vod. Srážkové vody budou stékat po stěnách těžební jámy a budou se kumulovat ve dnové části. Zde se budou částečně vypařovat a z větší části budou čerpány. Po ukončení těžby v zájmovém území bude čerpání zastaveno, dno bude zasypáno na úroveň cca 329,5 m G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

n.m. a vodní hladina nastoupá na cca 360 m n.m. Zde se budou částečně vypařovat, částečně budou dále infiltrovat do podloží. Při uvažovaném odtokovém koeficientu2 0,05 se sníží stávající povrchový odtok z okolí těžebního prostoru přibližně o 0,24 l/s. Záměr nemá vliv na změnu říční sítě. V celkovém kontextu je vliv hodnocen jako nevýznamný.

VLIVY NA PŮDU, ÚZEMNÍ A GEOLOGICKÉ PODMÍNKY Zábor ZPF V rámci realizace záměru dojde k záboru 281 m2 zemědělské půdy. Dle BPEJ náleží pozemky ZPF do kategorie III a IV tříd ochrany půd. Vliv záměru z hlediska záboru ZPF je nevýznamný. Zábor PUPFL V rámci realizace záměru nedojde k záborům pozemků určených k plnění funkce lesa. Vliv záměru je v tomto ohledu nulový. Vliv na čistotu půd Za běžných provozních podmínek nebude mít záměr významný vliv na čistotu půd. Při provádění skrývkových prací nesmí dojít ke znečištění půdy ropnými látkami. Za předpokladu dodržování správných pracovních postupů a pokynů, týkajících se provozu strojového parku, a dodržení opatření a postupů daných havarijním plánem (v případě úniku ropných látek), záměr nevytváří předpoklad pro kontaminaci zemědělských půd nebo jiných zemin. Vliv záměru na čistotu půd je nevýznamný. Vliv na horninové prostředí v území Záměr bude mít vliv na horninové prostředí v území. Tento vliv však není možné hodnotit nepříznivě, vzhledem k tomu, že záměr zamýšlí využívat vytěžený materiál hospodárně.

VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY Vliv na vzácné a chráněné druhy rostlin a živočichů Flóra Prostor navrženého rozšíření lomu je botanicky téměř bezcenný, pokrývá ho vysokobylinné travní společenstvo s keři a přestárlými ovocnými dřevinami. Na lokalitě bylo nalezeno 122 druhů rostlin včetně dřevin. Nebyl zjištěn žádný druh rostliny zvláště chráněný podle vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č.395/1992 Sb. Bylo nalezeno celkem 9 druhů obsažených v Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky. Žádný z těchto druhů není ohrožen ve svém výskytu v nejbližším okolí lomu a rostou i v okolní krajině. Jde většinou o druhy osidlující antropicky ovlivněná stanoviště a polní kultury. Jejich výskyt v lomu je vzhledem k charakteru lokality zcela logický.

2

ve smyslu Přílohy č. 16 Vyhl. MZe č. 428/2001 Sb.

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

Fauna Na základě průzkumu plochy určené k rozšíření těžby stavebního kamene v lomu Měrunice byly pozorovány tři druhy plazů. Dále byl zjištěn výskyt 26 druhů ptáků a u většiny byla pozorována teritoriální aktivita související s hájením hnízdních okrsků přímo na zájmovém území. Savců pak bylo sledováno (i podle pobytových stop a kadáverů) 12 druhů. Z celkového počtu zjištěných obratlovců je legislativně chráněných minimálně 11 taxonů (vyhl. č. 395/1992 Sb a 175/2006): Silně ohrožené druhy: ještěrka obecná slepýš křehký užovka hladká netopýr hvízdavý netopýr rezavý

Lacerta agilis Anguis fragilis Coronella austriaca Pipistrellus pipistrellus Nyctalus noctula

Ohrožené druhy: čmelák koroptev polní bramborníček hnědý ťuhýk obecný slavík obecný pěnice vlašská

Bombus spp. Perdix perdix Saxicola rubetra Lanius collurio Luscinia megarrhinchos Sylvia nisoria

Zájmové území je již dnes z převážné části těžbou postiženo. Výše vyjmenované zvláště chráněné druhy jsou soustředěny na lokalitě Třešňovka, tedy do oblasti nového záboru. Dle BARTONIČKY (viz příloha č. 9) je možné konstatovat, že záměr z dlouhodobého hlediska nepřináší jednoznačné ovlivnění bioty širšího okolí a to především v aspektu negativního dopadu na konkrétní postižené druhy. Odtěžení zájmového území zapříčiní zánik lokálních společenstev živočichů. Lze předpokládat, že v případě dodržení vhodných rekultivačních postupů dojde po ukončení těžby k rychlému osídlení zájmového území i druhy, které se na ploše dříve nevyskytovaly. Některé zvláště chráněné druhy budou přežívat v okrajových partiích lomu. Navržena jsou opatření spočívající v realizaci skrývkových prací mimo vegetační období a vhodně provedené sanaci a rekultivaci zájmového území. Vliv záměru na zvláště chráněné živočichy je z důvodu zániku biotopu dotčených druhů hodnocen jako nepříznivý. Další opatření nad rámec opatření navržených v tomto oznámení mohou vyplynout z rozhodnutí orgánů ochrany přírody v rámci řízení o povolení k zásahu do těchto biotopů. Likvidace, poškození stromů a porostů rostoucích mimo les V rámci realizace záměru dojde k odstranění porostů v ploše rozšíření těžby do nevýhradního ložiska Měrunice – východ. V současné době jsou tyto plochy tvořeny neobhospodařovaným sadem se starými ovocnými stromy (třešně, hrušně aj.) a s náletem dalších dřevin, převážně keřů. Vzhledem k charakteru tohoto porostu rostoucího mimo les a ke kompenzačním opatřením, která budou v rámci přípravy těžby i jejího ukončení provedeny (výsadba ochranného keřového pásma, rekultivace) je možno hodnotit tento vliv jako lokální a nevýznamný. Likvidace, poškození lesních porostů Realizací záměru nedojde k likvidaci či poškození lesních porostů. Vzhledem k způsobu rekultivace vytěženého prostoru, jejíž součástí je i založení lesního porostu, je možné považovat vliv záměru hodnotit v tomto ohledu jako příznivý.

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

Likvidace, zásah do prvků ÚSES a VKP Záměr nepředstavuje zásah do prvků ÚSES a VKP.

FYZIKÁLNÍ VLIVY Vlivy hluku Z výsledků výpočtu akustické studie (příloha č. 1) vyplývá, že realizace záměru není spojena s významnou změnou (nárůstem) hladiny hluku z dopravy na pozemních komunikacích v chráněných venkovních prostorech staveb v okolí dotčených komunikací (obce Žichov, Kozly, Libčeves a Želkovice). Vlivem zvýšení expedice z lomu Měrunice dojde k velmi nízkému nárůstu hladiny hluku z dopravy v obcích Žichov, Libčeves a Želkovice. Příspěvek hluku z nákladních automobilů obsluhujících ložisko k celkovému hluku z ostatních automobilů projíždějících po veřejných komunikacích bude při realizaci záměru nerozpoznatelný a spíše teoretický (0,1 – 0,8 dB). Provoz lomu v současné době nezpůsobuje překračování hygienického limitu pro hluk z provozoven nikde v chráněném venkovním prostoru ani v chráněném venkovním prostoru staveb v Měrunicích ani v Žichově. Realizace záměru (rozšíření těžby na nevýhradním ložisku, zahloubení těžby v rámci současných DP a zvýšení kapacity těžby) nebude mít zásadní vliv na změnu akustické situace v území. Ani při realizaci záměru a nejnepříznivějším postavení těžební mechanizace nebude v žádném chráněném venkovním prostoru ani v chráněném venkovním prostoru staveb překročena nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku A pro hluk z provozoven LAeq,8h = 50 dB. Maximální přírůstek ekvivalentní hladiny akustického tlaku A byl vypočten v obci Měrunice na severním okraji obce u RD č.p. 108 a činí 0,8 dB, v Žichově se jedná o max. 0,2 dB. Je možné konstatovat, že rozšíření těžby do prostoru ložiska Měrunice – východ (Třešňovka) ani zvýšení kapacity těžby nebude znamenat významné zhoršení akustické situace v území. Vlivy vibrací Vibrace jsou v podstatě průvodním jevem. Jedná se v podstatě o vnímání seismiky lidským tělem. Vliv seismických účinků je závislý nejen na směru a vzdálenosti jednotlivých obcí od lomu, ale způsobu a typu prováděných trhacích prací. Komorové odstřely, které byly prováděny v minulosti vyvolávaly zhruba troj- až pětinásobné účinky oproti nynějším odstřelům clonovým. Také některé clonové odstřely, z počátku změny technologie komorových odstřelů na odstřely clonové měly větší seismické účinky, což bylo zapříčiněno geometrií odstřelu, nutnou pro plynulý přechod způsobu provádění trhacích prací velkého rozsahu. V současné době seismické účinky měřených clonových odstřelů plně a s rezervou vyhovují všem dostupným kritériím a to i pro chatrné a památkové stavby. Vlivy seismických účinků na jednotlivé obce: Žichov - podle dosavadních výsledků měření seismických účinků byla tato obec nejvíce namáhána otřesy, které generovaly clonové a zejména komorové odstřely v kamenolomu. Trhací práce velkého rozsahu se však budou od obce Žichov vzdalovat. Měrunice - v této obci, kde byla provedena řada měření na domě č.p. 79 byly seismické účinky dosud vždy menší než v Žichově, avšak vzhledem ke směru plánovaného postupu těžby v budoucnu je nárůst seismických účinků očekávatelný. Ostatní obce jsou podstatně vzdálenější a nebudou tedy trhacími pracemi zatěžovány.

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

Vzhledem k dosavadním poznatkům a pokud bude technologie trhacích prací zachována, nelze předpokládat problémy s tlakovou vlnou. Rozlet nepřichází v úvahu ve vzdálenostech větších než maximálně cca 100 m od místa provádění trhacích prací. Je tedy zřejmé, že i v případě největšího přiblížení budou stavební objekty, majetek občanů, jakož i oni samotní mimo pásmo ohrožené rozletem.

VLIV NA BUDOVY, KULTURNÍ PAMÁTKY Jak již bylo výše uvedeno seismické účinky měřených clonových odstřelů plně a s rezervou vyhovují všem dostupným kritériím a to i pro chatrné a památkové stavby. V blízkosti zájmového území se nenacházejí žádné kulturní památky. Vliv na budovy a kulturní památky je možno hodnotit jako nevýznamný.

VLIVY NA GEOLOGICKÉ A PALEONTOLOGICKÉ PAMÁTKY Není možné dopředu vyloučit případný geologický nebo paleontologický nález. Vzhledem k tomu, že by realizace záměru mohla přispět k jejich objevu, je možné tento vliv hodnotit pozitivně.

VLIVY SPOJENÉ SE ZMĚNOU DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI Realizace posuzovaného záměru nebude mít žádné požadavky na výstavbu dopravní infrastruktury. Obslužná doprava bude využívat stávající veřejnou dopravní síť.

VLIVY NA REKREAČNÍ VYUŽITÍ ÚZEMÍ Plochy lokalizace záměru v současné době neslouží k rekreačnímu využití. Po sanaci a rekultivaci území zasaženého těžbou je možno prostor bývalého lomu využít pro extenzivní rekreační aktivity – potápění, horolezectví. Vliv záměru na rekreační využití území je ve fázi ukončení pozitivní se spíše lokální významností.

VLIVY NA KRAJINU Provedené hodnocení významnosti vlivů posuzovaného záměru (KLOUDA 2006) do jednotlivých znaků přírodní charakteristiky, kulturně-historické charakteristiky krajinného rázu i v kategorii estetických hodnot a prostorových vztahů v území ukazuje, že záměr bude znamenat dopad na identifikované znaky. Z hodnocení rovněž vyplývá, že vliv posuzovaného záměru bude silnější ve svém průběhu než-li po jeho ukončení. Taková situace v případě typově obdobných činností převažuje. Ve fázi realizace záměru byl jako nejsilnější (středně silný) klasifikován vliv na přírodní charakter území v bezprostředním prostoru těžby – resp. jeho antropické ovlivnění. Zahloubení báze těžby bude představovat další transformaci reliéfu. V jeho průběhu bude navíc odkryta hladina podzemní vody, jež bude muset být přečerpávána do blízkého Lužického potoka. Činnost prováděná hornickým způsobem (ČPHZ) – plošné rozšíření o cca 2,8 ha bude taktéž znamenat zesílení antropického vlivu, nepřírodní proměnu území. Vliv na charakter reliéfu (znak – odlišné struktury reliéfu) je rovněž klasifikován jako středně silný. Rozšíření těžby navazuje na současnou těžební depresi, plánovanou těžbou dojde k odtěžení zmíněných necelých 3 ha plochy, což představuje cca 1/6 doposud těžbou postiženého území. Jako slabý byl klasifikován vliv z hlediska vlivu na zemědělské využití půdy, jež v území zcela dominuje. Plocha ČPHZ je pokryta opuštěným sadem podléhajícímu

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

sekundární sukcesi (nálety), tedy již neobhospodařovaným. Tato kultura není příliš ekologicky stabilní (slabý vliv na nízkou ekologickou stabilitu území – identifikovaný znak). Vlivy na další identifikované znaky přírodní charakteristiky nedosáhnou významnější velikosti. Z pohledu kulturně-historické charakteristiky území lze říci, že v průběhu těžby nebudou identifikované znaky citelněji zasaženy. Zmíněná likvidace bývalého sadu v ploše ČPHZ (v rozsahu necelých 3 ha) bude představovat velmi slabý vliv z pohledu dlouhodobého, tradičního a zcela dominantního zemědělského hospodaření. Ostatní identifikované znaky kulturně-historické charakteristiky krajinného rázu v DoKP nebudou ovlivněny. Hornická činnost bude pokračovat bez intenzifikace (stávající technologie i způsob dobývání). Periferní charakter území s nízkým zalidněním nedozná v průběhu těžby změn. V kategorii estetických hodnot a prostorových vztahů byla většina vlivů na identifikované znaky klasifikována jako nulová (žádná). Důvodem je podoba stávajícího lomu a charakter rozšíření těžby. Jako slabý byl klasifikován vliv na identifikovaný znak rovnocenné uplatnění horizontálního i vertikálního měřítka. Prohloubení báze lomu cca o 20 metrů bude zaznamenatelné jen v prostoru vlastního lomu či v jeho bezprostřední blízkosti. Plošné rozšíření lomu – zahloubení stávající východní stěny dále do elevace Stříbrníku nebude, přes mírné zvýšení této stěny, v důsledku znamenat razantnější změnu projevu lomu v okolní krajině. Zmíněná východní stěna bude i v případě jejího zahloubení a mírného zvýšení figurovat v optických vazbách s podobnou silou jako doposud. Zahloubení v mírné elevaci činí naprostou většinu lomu z blízkých vzdáleností neviditelnou. Ze vzdálenějších pohledů při západním zdviženém okraji DoKP lze pozorovat větší část lomu. V těchto pohledech na vzdálenost přesahující 1,5 km se lomová stěna uplatňuje slabě a v celkovém charakteru území se vytrácí. Její (postupující) prohloubení se ve vizuálních vazbách neprojeví. Mírně odlišná situace nastává při pozorování z jižního, popř. severního směru, kde se prohloubení lomové stěny až o 140 metrů projeví v podobě prostorových vztahů. Přes lokalizaci těžby do mírné elevace nebudou tímto rozšířením dotčeny základní prostorové parametry území, v nichž se rovnocenně uplatňuje horizontální i vertikální měřítko. Rozsah prohloubení těžby je patrný z přítomnosti porostu (bývalého sadu) při východním okraji lomu. V průběhu těžby bude tento sad pozvolna mizet (lomová stěna postupovat). Panoramatický snímek z exponovaného bodu v rámci DoKP – vrchu Číčov dokládá, že ovlivnění prostorových vazeb nebude příliš dramatické. Rozsah ČPHZ zaujímá de facto výběžek do současného lomu obklopený z jižní strany cípem DP Měrunice a ze severní strany pak DP Měrunice I. Tyto segmenty jsou již v současnosti v určité míře těžbou zasaženy. Jako slabý byl rovněž klasifikován vliv v důsledku odstranění bývalého sadu, jako odlišné, byť značně rozvolněné, vegetační enklávy od okolní dominantní zemědělské matrice. Její zánik bude pozvolný a po ukončení těžby bude částečně nahrazena výsadbami v rámci rekultivačních prací. V ostatních identifikovaných znacích z pohledu estetických hodnot a prostorových vztahů (otevřenost prostoru, plošná krajinná struktura ad.) se posuzovaný záměr výrazněji neprojeví. Stav území po ukončení záměru bude ovlivněn podobně jako v průběhu (do konečné podoby), v některých směrech lze očekávat pozitivní vlivy. Z hlediska přírodní charakteristiky krajinného rázu bude představovat středně silný vliv dopad na reliéf – prohloubení těžební stěny i deprese. Podobně středně silný vliv nastane z hlediska antropického ovlivnění přírodní sféry (viz výše). Velmi slabý vliv bude znamenat ztráta zemědělského půdního fondu v témž důsledku. Jako pozitivní dopad těžební činnosti lze uvést vznik vodní plochy – jezera na dně lomu. V dotčeném krajinném prostoru se tak bude vyskytovat doposud velmi deficitní prvek a typ prostředí, který se může rovněž pozitivně odrazit v druhové diverzitě (popř. ekologické stabilitě) zájmového území, navázat na sebe nové druhy (avifauna) či sloužit přímo jako biotop. Vzhledem k nepřístupné poloze jezera obklopeného strmými skalními stěnami a tím omezení negativních vlivů zvenčí může být takový biotop velmi funkční. Podobně mohou fungovat vegetační prvky vytvořené v rámci

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

rekultivačních opatření podél těžební deprese i na upravených stupních skalních stěn. Vlivy na ostatní znaky přírodní charakteristiky krajinného rázu v DoKP jsou hodnoceny jako nulové (žádné). Při hodnocení vlivů na identifikované znaky kulturně-historické charakteristiky po ukončení záměru nastává shodná situace jako v jeho průběhu. Oproti současnosti dojde v rámci DoKP k minimální ztrátě zemědělské půdy, jíž nebude možno obhospodařovat (slabý vliv). Vlivy na ostatní identifikované znaky jsou klasifikovány jako nulové (žádné). Možný vliv může představovat ukončení těžby z pohledu již v současnosti nízké koncentrace průmyslu v území, která se tak de facto zcela utlumí. V oblasti estetických hodnot a prostorových vztahů dojde k výrazným proměnám, jež se odrazí v podobě území. Podoba vlastního lomu po ukončení záměru bude odpovídat výše uvedenému popisu. Těžená východní stěna se v prostorových vztazích uplatní omezeně. Zviditelnění této změny bude zesilovat odstranění porostu – bývalého sadu v ploše rozšíření. Významnou změnou oproti současnosti se stane odstranění technologického aparátu. Tento technicistní prvek představuje v krajině neorganickou složku zasahující do historického charakteru i prostorových vztahů. Nutno však říci, že i přes svou robustnost se tento projev (prostorový) uplatňuje spíše v blízkém okolí. Vzhledem k uzavřenosti území v širším měřítku (se zdvihajícím se vzdálenějším okolím) a poloze lomu v centrální části DoKP nenarušuje technologický aparát závažněji vertikální ani horizontální měřítko. Jeho demontáží se však z DoKP ztratí geometrický prvek (včetně vertikálního rozměru). Společně s odstraněním technologie zmizí deponie. Po ukončení těžby, sanaci a rekultivaci prostoru získá území nový prvek – hlubokou depresi s vodní plochou, na stěnách i ve vrcholové části s doprovodnými výsadbami, které zčásti v optických vazbách nahradí zaniklý sad (jeho siluetu). Vznikne tak nová esteticky přitažlivá kontrastní enkláva. Její uplatnění v geoekologických charakteristikách v rámci rozlehlého DoKP nebude veliké (kontrast, diverzita), v tomto měřítku bude ale představovat významný bodový prvek. Výsadby nad horní hranou lomu i na stěnách budou alespoň lokálně tvořit žádoucí odlišný chrakter vegetace – liniový či bodový (pozitivní vliv). Nikoliv nepodstatný rozměr posuzovaného záměru představuje časové měřítko. Plánované rozšíření (prohloubení) těžby v rozsahu cca 35 let bude znamenat pokračování hornické činnosti se všemi průvodními jevy (doprava, hluk aj.). Takové časové rozmezí je z hlediska lidského života velmi zásadní. Ukončení těžby v současnosti a následná sanace a rekultivace území by bezesporu z hlediska krajinného rázu znamenala pozitivní změnu oproti současnému stavu. Roztěženost lokality, přítomnost složitého technologického zázemí, znalost podmínek těžby, existující dopravní cesty a dodavatelské vazby, kvalifikovaná pracovní síla v místě, idea horního zákona či lepší znalost předpokládaného stavu území po ukončení těžby (oproti těžbě v nedotčeném území) stojí na straně pokračování těžby v zájmovém území.

2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Záměr je lokalizován mimo zastavěná území obcí v prostoru již dlouhodobě těženého lomu a na území starého travnatého sadu. Realizací záměru se jihovýchodní těžební hrana lomu posune o cca 150 m směrem k obci Měrunice, tzn. na vzdálenost 500 m, nicméně vzhledem ke tvaru současného dobývacího prostoru prakticky nedojde k výraznému přiblížení k zástavbě. Nejblíže k současnému dobývacímu prostoru leží obec Žichov, jejíž nejbližší zástavba je vzdálena cca 450 m a centrum asi 600 m západně od hranice DP. Další blízká obec jsou Měrunice, které leží cca 650 m východně (okraj zástavby). Další obce jsou již vzdáleny více než 2 km severně (Mirošovice, Tvrdín) a jižně (Kozly, Hořenec).

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

Směrem k obci Měrunice je situováno území ložiska Měrunice - východ, kde bude probíhat činnost prováděná hornickým způsobem. Vzhledem k charakteru záměru, jeho kapacitě a umístění je z možných nepříznivých vlivů na zdravotní stav obyvatel a jejich psychickou pohodu za potencionálně nejvýznamnější považován vliv hluku, vliv trhacích prací a emise znečišťujících látek. Za účelem predikce vlivů hluku byla vypracována akustická studie (BUBÁK, 2006 - příloha č. 1 oznámení). Realizace záměru (rozšíření těžby na nevýhradním ložisku, zahloubení těžby a zvýšení kapacity těžby) nebude mít zásadní vliv na změnu akustické situace v území. Ani při realizaci záměru a nejnepříznivějším postavení těžební mechanizace nebude v žádném chráněném venkovním prostoru ani v chráněném venkovním prostoru staveb překročena nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku. Dosahované úrovně akustického tlaku se u některých výpočtových bodů v okolí komunikací po kterých bude surovina dopravována již v současné době pohybují nad úrovní 70 dB. Z hlediska srovnání vypočtených hladin hluku s hygienickými limity hluku z dopravy pro komunikace s korekcí na starou hlukovou zátěží (70 dB v denní době) zde dochází k překračování limitních hodnot. Stávající hodnoty reprezentují lehké obtěžování hlukem u 70 % a vysoké obtěžování hlukem u více jak 25% exponované populace. Rozvaha o ovlivnění zástavby okolních obcí vedlejšími účinky trhacích prací prováděných v kamenolomu Měrunice (ŽILÁK, 2006 - příloha č. 3 oznámení) se zabývala vlivy trhacích prací v nejbližších sídlech v Žichově a v Měrunicích. Žichov byl v minulosti zatěžován zejména komorovými odstřely, které vykazovaly hodnoty blížící se normovým hodnotám. Trhací práce velkého rozsahu se ovšem budou obci Žichov vzdalovat. Pro kontrolu seismické zátěže je v rámci opatření navrženo pravidelné měření. V Měrunicích byly seismické účinky do současné doby vždy menší než v Žichově, avšak vzhledem ke směru plánovaného postupu těžby v budoucnu je nárůst seismických účinků očekávatelný. Cílem rozptylové studie (ŠINÁGL, 2006 – příloha č. 2 oznámení) bylo souhrnné posouzení vlivu posuzovaného záměru na imisní situaci v okolí na základě určení možných vstupů škodlivin do ovzduší, zařazení těchto zdrojů, určení jejich velikosti a emisní vydatnosti, inventarizace druhu a množství emitovaných látek a posouzení míry možného imisního znečištění ovzduší v okolí zdrojů to vše s přihlédnutím k pozadí v dané oblasti a k platným legislativním pravidlům přijatým na ochranu ovzduší. V závěru rozptylové studie je konstatováno, že záměr (vlastní těžba a s ní související automobilová doprava) nebude pro své okolí příčinou překračování závazných imisních limitů a to ani při zahrnutí vlivu pozadí. Vlivem těžební činnosti na lokalitě Měrunice nedojde k plošnému ani místnímu ovlivnění CHKO České středohoří oxidy dusíku ani oxidem siřičitým nad jejich povolený imisní limit stanovený pro ochranu ekosystémů a vegetace. Kvalita ovzduší v okolí záměru bude nejvíce ovlivněna kvalitou a vývojem celkového znečištění ovzduší v daném regionu. Rozsah vlivů záměru vzhledem k populacím dotčených zvláště chráněných druhů živočichů je zpracovatelem zoologického hodnocení, jež je držitelem autorizace dle § 45i a hodnocení podle § 67 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 218/2004 Sb. hodnocen v kontextu současné roztěženosti území, prostorového návrhu a ovlivnění fauny. Je možné konstatovat, že záměr z dlouhodobého hlediska nepřináší jednoznačné ovlivnění bioty širšího okolí a to především v aspektu negativního dopadu na konkrétní postižené druhy. Odtěžení zájmového území zapříčiní zánik lokálních společenstev živočichů. Na druhou stranu lze předpokládat, že v případě dodržení vhodných rekultivačních postupů dojde po ukončení těžby k rychlému osídlení ZÚ i druhy, které se na ploše dříve nevyskytovaly.

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahující státní hranice Záměr nevyvolá nepříznivé vlivy přesahující státní hranice.

4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Realizace níže uvedených opatření je podmínkou pro souhlasné stanovisko k realizaci záměru. Uvedené podmínky (opatření) by měly být respektovány v navazujících stupních projektové dokumentace (Souhrnný plán sanace a rekultivace, Plán přípravy, otvírky a dobývání, Plán sanace a rekultivace) a v navazujících řízeních vedených v souvislosti s přípravou realizace záměru Pokračování hornické činnosti v DP Měrunice a DP Měrunice I a činnost prováděná hornickým způsobem na nevýhradním ložisku Měrunice – východ.

A)

OPATŘENÍ PRO FÁZI PŘÍPRAVY ZÁMĚRU

A1) Opatření ke snížení vlivů na vody Před vlastním zahloubením těžby pod úroveň 340 m n. m. bude proveden další ložiskový vrt (vrty) pro ověření mocnosti a kvality čediče i v dalších místech plánovaného zahloubení a ke zpřesnění průběhu báze ložiska. Před otvírkou pod kótou 340 m n. m. bude v dokumentaci pro povolení hornické činnosti detailněji dořešeno odvodnění lomu při zahloubení na bázi čedičového tělesa. Po dohodě s Obecním úřadem Měrunice bude proveden výběr studní na kterých budou prováděna pravidelná měření hladin. A2) Opatření ke snížení vlivů na faunu, flóru a ekosystémy Skrývky a kácení porostů bude realizováno nejdříve ke konci vegetačního období z důvodu minimálního ovlivnění reprodukčního období na zemi a v keřích hnízdících druhů ptáků a snížení vlivů na populace epigeického hmyzu. V linii budoucí hrany lomu v lokalitě Třešňovka bude vysazen pás keřů. Tento nahradí část stávajícího biotopu, který bude dotčen provedením plánovaných skrývkových a těžebních prací. Zároveň bude představovat část budoucího ochranného pásma vzhledem k zajištění bezpečnosti pohybu osob v blízkosti lomu. Vzhledem k přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů na území záměru organizace požádá o výjimku orgány ochrany přírody a to v souladu s § 50 a § 56 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kácení sadu - dřevin rostoucích mimo les, bude prováděno v souladu s ustanovením § 8 zákona 114/1992 Sb. a § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb.

B) PRO FÁZI REALIZACE ZÁMĚRU B1) Opatření ke snížení vlivů na ovzduší: V případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné počasí) bude prašnost snižována skrápěním povrchů deponií,

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

přepravovaného materiálu apod., záznam o skrápění bude uveden v provozním deníku. Kola a podvozky automobilů vyjíždějících z prostoru těžebny na veřejné komunikace budou čištěny, aby nedocházelo ke znečištění veřejných komunikací. Organizačními a technickými opatřeními bude zamezeno padání materiálu z aut. Emise z dopravních a jiných mechanismů budou omezovány udržováním jejich dobrého technického stavu a dobrou organizací práce, která zamezí zbytečným pohybům dopravních prostředků a běhu motorů naprázdno. B2) Ke zjištění skutečných vlivů na vody a pro případnou kompenzaci těchto vlivů (náhradu škod) bude prováděn/o: Odběr kontrolních vzorků z požární nádrže, před jejich vypouštěním do potoka v následujícím rozsahu: o o o o

ropné látky rozpuštěné látky nerozpuštěné látky sírany

Sledování hladin na vybraných studnách v každoročních kontrolních záměrech. Výsledky měření budou každoročně vyhodnocovány. B3) Opatření ke snížení vlivů trhacích prací: Bude prováděno další sledování seismických účinků trhacích prací velkého rozsahu v Žichově a zejména v Měrunicich, s ohledem na plánovaný postup těžební fronty k východu. Kontrolní seismická měření budou prováděna v případě každého komorového odstřelu a dále 2 x v roce ověření seismických účinků při clonových odstřelech. V případě růstu seismických účinků s ohledem na zahlubování, či přibližování k obci Měrunice, bude četnost měření zvýšena. Výsledky těchto měření budou v případě přiblížení nebo dosažení normových hodnot, hlavním podkladem pro přizpůsobení těžby tak, aby byly seismické účinky vyhovující a nedosahovaly takových zátěží, které by již mohly nepříznivě ovlivňovat stavební objekty. B4) Opatření ke snížení vlivů na faunu, flóru a ekosystémy Případný výskyt invazních a expanzivních rostlin bude eliminován sečením, popř. postřikem či jinou vhodnou metodou.

C)

PRO FÁZI UKONČENÍ ZÁMĚRU

C1) Opatření z hlediska snížení vlivů na krajinu a ekosystémy – rekultivace území po dotěžení: Podél hrany lomu bude provedena výsadba pásu trnitých keřů představující ochranné pásmo vzhledem k zajištění bezpečnosti pohybu osob v blízkosti lomu. Severně od lomového prostoru bude provedena lesnická rekultivace a výsadba nelesní zeleně Na plochách bývalého technologického zázemí budou vytvořeny porosty tvořící základ pro lokální biocentrum (mezofilní louka, doplnění porostů Lužického potoka)

G E T s.r.o.



D. ÚDAJE O VLIVECH

C2) Do vytěžených prostor nebudou ukládány žádné odpady ani zeminy z jiných lokalit. K sanacím a rekultivacím ploch budou použity výhradně nepoužitelné složky vytěžené suroviny pocházející z této lokality.

5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Nedostatky ve znalostech a neurčitosti, které by mohly mít vliv na celkové hodnocení záměru z hlediska jeho dopadu na životní prostředí, se při specifikaci jednotlivých vlivů nevyskytly.

G E T s.r.o.



E. POROVNÁNÍ PŘEDLOŽENY)

VARIANT

ŘEŠENÍ

E. POROVNÁNÍ VARIANT

ZÁMĚRU

(POKUD

BYLY

Záměr je předkládán v jedné – projektové – variantě. Varianta 0 je pouze variantou referenční.

G E T s.r.o.



F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1. Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení Další mapová a jiná dokumentace, která není součástí příloh tohoto oznámení není předkládána.

2. Další podstatné informace oznamovatele Další podstatné informace nejsou uváděny.

G E T s.r.o.



G. VŠEOBECNĚ CHARAKTERU

SROZUMITELNÉ

G. SHRNUTÍ

SHRNUTÍ

NETECHNICKÉHO

Záměrem je pokračování hornické činnosti v dobývacím prostoru Měrunice a dobývacím prostoru Měrunice I a činnost prováděná hornickým způsobem na nevýhradním ložisku Měrunice – východ. Těžba již v současné době probíhá, nejedná se o činnost v území novou. Záměr je umístěn v Ústeckém kraji, na jižním okraji okresu Teplice, ve správním území obce Měrunice, v severní části katastrálního území Měrunice. Zájmové území leží v západní části Českého středohoří. Reliéf je mírně zvlněný. Terén tvoří morfologicky nevýrazný kopec s názvem Stříbrník (vrcholová kóta 413 m n. m.) s příkřejším západním svahem v minulosti zčásti porostlý smíšeným lesem. V současné době tvoří největší část zájmového území zahloubený 3-etážový lom. Východně od něj je starší zatravněný sad, neobhospodařovaný již od poloviny 70-tých let minulého století. Vlastní lom je oddělen od zázemí (správní budovy, drcení a třídění kameniva), které je umístěné na levém břehu Lužického potoka severně od lomu. Současný lomový prostor je zpřístupněn ze silnice II. třídy č. 257 severně od křižovatky této silnice se silnicí III. třídy na Měrunice, vjezdem přes vrátnici u administrativní budovy lomu. Doprava suroviny z kamenolomu je výhradně automobilová. V rámci záměru je uvažováno navýšení roční těžby na maximum 1.000.000 t suroviny. Hornická činnost v DP Měrunice a DP Měrunice I bude probíhat v hloubkově rozšířeném výhradním ložisku. Hloubkové rozšíření ložiska bude provedeno posunutím báze z dosavadní – stanovené ve 340 m n. m. – na definitivní bázi, kterou je báze technologicky vhodného čediče. Tato je nerovná a pohybuje se mezi 312 a 333 m n. m. Činnost prováděná hornickým způsobem na nevýhradním ložisku Měrunice – východ je lokalizována do míst starého neudržovaného sadu s místním názvem „Třešňovka“. Těžba v tomto území bude probíhat rozšířením současného lomového prostoru k východu na bázi 340 m n.m. Na ložisku Měrunice těží a zpracovává čedičový kámen společnost Basalt s.r.o. Hornická činnost v kamenolomu probíhá na základě povolení hornické činnosti, vydaného OBÚ v Mostě dne 23.12.1994 č.j. 3508/94/II a dvou doplňků. Změna č. 1 povoluje rozšíření těžby do dobývacího prostoru Měrunice I, změna č. 2 povoluje zahloubení lomu na úroveň 340 m n. m. Těžba je prováděna v souladu s platnou dokumentací Plánu přípravy, otvírky a dobývání. Dle tohoto POPD byla maximální výše roční těžby stanovena na 243.000 m3, tj. 702.270 t suroviny. Se započetím stavby úseku Lovosice – Řehlovice dálnice D8 oznamovatel počítá se zvýšením odbytu suroviny pro tuto stavbu a proto záměr předpokládá navýšení maximální roční těžby na 1.000.000 t. V současné době je dobývání suroviny na ložisku Měrunice prováděno na cca 17 ha dobývacího prostoru jámového, 4-etážového lomu klasickým způsobem rozpojováním horniny clonovými odstřely velkého rozsahu a následném zpracování rozvalu ve stacionárním technologickém zařízení.

G E T s.r.o.



G. SHRNUTÍ

V rámci hodnocení vlivu záměru „Pokračování hornické činnosti v DP Měrunice a DP Měrunice I a činnost prováděná hornickým způsobem na nevýhradním ložisku Měrunice – východ“ nebyly vyhodnoceny žádné významně nepříznivé a nepříznivé vlivy. Celkově je vliv záměru na životní prostředí a veřejné zdraví hodnocen jako nevýznamný. Přesto byla v rámci tohoto oznámení navržena řada opatření, vedoucích k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci vlivů s těžbou suroviny obecně spojených: Před vlastním zahloubením těžby pod úroveň 340 m n. m. bude proveden další ložiskový vrt (vrty) pro ověření mocnosti a kvality čediče i v dalších místech plánovaného zahloubení a ke zpřesnění průběhu báze ložiska. Před otvírkou pod kótou 340 m n. m. bude v dokumentaci pro povolení hornické činnosti detailněji dořešeno odvodnění lomu při zahloubení na bázi čedičového tělesa. Po dohodě s Obecním úřadem Měrunice bude proveden výběr studní na kterých budou prováděna pravidelná měření hladin. Skrývky a kácení porostů bude realizováno nejdříve ke konci vegetačního období z důvodu minimálního ovlivnění reprodukčního období na zemi a v keřích hnízdících druhů ptáků a snížení vlivů na populace epigeického hmyzu. V linii budoucí hrany lomu v lokalitě Třešňovka bude vysazen pás keřů. Tento nahradí část stávajícího biotopu, který bude dotčen provedením plánovaných skrývkových a těžebních prací. Zároveň bude představovat část budoucího ochranného pásma vzhledem k zajištění bezpečnosti pohybu osob v blízkosti lomu. Vzhledem k přítomnosti zvláště chráněných druhů živočichů na území záměru organizace požádá o výjimku orgány ochrany přírody a to v souladu s § 50 a § 56 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Kácení sadu - dřevin rostoucích mimo les, bude prováděno v souladu s ustanovením § 8 zákona 114/1992 Sb. a § 8 vyhlášky č. 395/1992 Sb. V případě extrémně nevhodných meteorologických podmínek (horké, suché a větrné počasí) bude prašnost snižována skrápěním povrchů deponií, přepravovaného materiálu apod., záznam o skrápění bude uveden v provozním deníku. Kola a podvozky automobilů vyjíždějících z prostoru těžebny na veřejné komunikace budou čištěny, aby nedocházelo ke znečištění veřejných komunikací. Organizačními a technickými opatřeními bude zamezeno padání materiálu z aut. Emise z dopravních a jiných mechanismů budou omezovány udržováním jejich dobrého technického stavu a dobrou organizací práce, která zamezí zbytečným pohybům dopravních prostředků a běhu motorů naprázdno. Ke zjištění skutečných vlivů na vody a pro případnou kompenzaci těchto vlivů (náhradu škod) bude prováděn/o: o

Odběr kontrolních vzorků z požární nádrže, před jejich vypouštěním do potoka v následujícím rozsahu: ropné látky rozpuštěné látky nerozpuštěné látky sírany

G E T s.r.o.



o

G. SHRNUTÍ

Sledování hladin na vybraných studnách v každoročních kontrolních záměrech. Výsledky měření budou každoročně vyhodnocovány.

Bude prováděno další sledování seismických účinků trhacích prací velkého rozsahu v Žichově a zejména v Měrunicich, s ohledem na plánovaný postup těžební fronty k východu. Kontrolní seismická měření budou prováděna v případě každého komorového odstřelu a dále 2 x v roce ověření seismických účinků při clonových odstřelech. V případě růstu seismických účinků s ohledem na zahlubování, či přibližování k obci Měrunice, bude četnost měření zvýšena. Výsledky těchto měření budou v případě přiblížení nebo dosažení normových hodnot, hlavním podkladem pro přizpůsobení těžby tak, aby byly seismické účinky vyhovující a nedosahovaly takových zátěží, které by již mohly nepříznivě ovlivňovat stavební objekty. Případný výskyt invazních a expanzivních rostlin bude eliminován sečením, popř. postřikem či jinou vhodnou metodou. Podél hrany lomu bude provedena výsadba pásu trnitých keřů představující ochranné pásmo vzhledem k zajištění bezpečnosti pohybu osob v blízkosti lomu. Severně od lomového prostoru bude provedena lesnická rekultivace a výsadba nelesní zeleně Na plochách bývalého technologického zázemí budou vytvořeny porosty tvořící základ pro lokální biocentrum (mezofilní louka, doplnění porostů Lužického potoka) Do vytěžených prostor nebudou ukládány žádné odpady ani zeminy z jiných lokalit. K sanacím a rekultivacím ploch budou použity výhradně nepoužitelné složky vytěžené suroviny pocházející z této lokality.

G E T s.r.o.



H. PŘÍLOHA

H. PŘÍLOHA Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska souladu se schválenou územně plánovací dokumentací:

G E T s.r.o.



H. PŘÍLOHA

Stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud je vyžadováno podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění zákona č. 218/2004 Sb.:

G E T s.r.o.



LITERATURA

POUŽITÁ LITERATURA Bajer a kol.: Metodika k vyhodnocování vlivů dobývání na životní prostředí. EIA 1, 2/2001 Ročník VI.. MŽP, Praha, 2001. Culek M.: Biogeografické členění České republiky. Enigma, 1996. Černá D. a kol. (1976): Závěrečná zpráva Měrunice II. Surovina: kámen. Etapa průzkumu: podrobná. Geoindustria Dubí. Demek J. a kol.: Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. Academia, Praha, 1987. Jetelová J. (1965): Závěrečná zpráva o hydrogeologickém průzkumu v Žichově. IGHP Praha. Koroš I. (2005): Měrunice. Hydrogeologické posouzení zahloubení lomu na kótu 340 m n.m. Hydrogeologická společnost Praha. Krásný J. a kol. (1982): Odtok podzemní vody na území Československa. ČHMÚ Praha. Krutský J. (2006): Závěrečná zpráva úkolu Měrunice. GET Praha. Krutský J. (2006): Závěrečná zpráva úkolu Měrunice – východ s výpočtem zásob. GET Praha. Löw J. a kol.: Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability. Nakl. Doplněk Brno, 1995. Neuhäuslová, Z. – kol.: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Praha, Academia, 1997. Olmer M., Kessl J. a kol., (1990): Hydrogeologické rajóny. VÚV Praha. Ptáčková D. (1964): Zpráva o hydrogeologickém průzkumu za účelem zajištění vodního zdroje pro hospodářství Státního statku v Měrunicích. Geologický průzkum Praha. Quitt, E. : Klimatické oblasti Československa. ČSAV Brno, 1973. Řeháčková O. (1986): Měrunice. Hydrogeologický průzkum. Vodní zdroje Praha. Informační systém EIA. [online]. Dostupné na World Wide Web: . MonumNet. [online]. Dostupné na World Wide Web: . Natura 2000. [online]. Dostupné na World Wide Web: . Portál životního prostředí. [online]. Dostupné na World Wide Web: . Územně identifikační registr ČR. [online]. .

Dostupné

na

World

Wide

Web:

Data a informace poskytnuté investorem

G E T s.r.o.


OZNÁMENÍ ZÁMĚRU NÁZEV

Recommend Documents