Oznámení záměru. Environmentální rekonstrukce kotelny

P - EKO s.r.o., Masarykova 109/62, 400 01 Ústí nad Labem

Oznámení záměru ve smyslu § 6 z. 100/2001 Sb., v platném znění.

Environmentální rekonstrukce kotelny

KVĚTEN 2007


Obsah: SEZNAM OBRÁZKŮ:......................................................................................................................................................... 5 SEZNAM TABULEK: ......................................................................................................................................................... 5

ÚVOD ............................................................................................................................................................... 7 A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI .................................................................................................................. 9 OBCHODNÍ FIRMA ........................................................................................................................................................... 9 IČO: ............................................................................................................................................................................... 9 SÍDLO: ............................................................................................................................................................................ 9 OPRÁVNĚNÝ ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE: ...................................................................................................................... 9

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU .................................................................................................................................. 9 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE..................................................................................................................................................... 9 B.I.1. Název záměru .................................................................................................................................................. 9 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................................................................... 9 B.I.3. Umístění záměru............................................................................................................................................ 11 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry............................................................................... 11 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí............................................................................... 12 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru........................................................................ 12 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ............................................................ 19 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ............................................................................................. 20 B.I.9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č.1 zákona a výčet navazujících rozhodnutí......... 20 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH .............................................................................................................................................. 21 B.II.1. Zábor půdy ................................................................................................................................................... 21 B.II.2. Odběr a spotřeba vody ................................................................................................................................. 21 B.II.3. Surovinové a energetické zdroje .................................................................................................................. 22 B.II.4 Nároky na dopravní infrastrukturu, ochranná pásma a potřeba souvisejících staveb.................................. 23 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH .......................................................................................................................................... 24 B.III.1. Ovzduší ....................................................................................................................................................... 24 B.III.2. Voda............................................................................................................................................................ 27 B.III.3. Odpady........................................................................................................................................................ 30 B.III.4. Hluk a vibrace, radioaktivní záření, el.magnetické vlnění.......................................................................... 34 B.III.5. Rizika havárií a havarijních stavů vzhledem k navrženému použití látek a technologií ............................. 36

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ......................................... 37 C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMETÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ........................................ 37 C.1.1. Územní systém ekologické stability krajiny .................................................................................................. 37 C.1.2. Chráněná území............................................................................................................................................ 38 C.1.3. Území historického, kulturního nebo archeologického významu.................................................................. 40 C.1.4. Území hustě zalidněná .................................................................................................................................. 40 C.1.5. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží)........................................................ 40 C.2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ................................................................................................................... 40 C.2.1. Ovzduší ......................................................................................................................................................... 40 C.2.2. Hluk 43 C.2.3. Horninové prostředí ..................................................................................................................................... 45 C.2.4. Hydrologické a klimatické poměry .............................................................................................................. 48 C.2.5. Biologické poměry ........................................................................................................................................ 49

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ............ 49 D.1. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI)................................................................................. 49 D.1.1. Vliv na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických důsledků..................................................................... 49 D.1.2. Vliv na ovzduší a klima................................................................................................................................. 50 D.1.3. Vliv na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky ............................................. 51 D.1.4. Vliv na povrchové a podzemní vody ............................................................................................................. 55 D.1.5. Vlivy na půdu................................................................................................................................................ 55 D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje............................................................................................ 56 D.1.7. Vliv na faunu, flóru a ekosystémy................................................................................................................. 56 D.1.8. Vliv na krajinu.............................................................................................................................................. 56

-3-

Environmentální rekonstrukce kotelny D.1.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky................................................................................................ 56 D.2. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ............................................................................ 56 D.3. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE ............................ 57 D.4. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ ........................... 57 D.5. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ ..................................................................................................................................................................................... 60

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU...................................................................................... 61 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE ............................................................................................................................. 62 G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.................... 63

-4-


Seznam obrázků: Obrázek 1. Zákres areálu stávající kotelny do leteckého snímku .......................................................7 Seznam tabulek: Tabulka 1. Technické údaje kotlů K1 a K2 po rekonstrukci ______________________________ 13 Tabulka 2. Technické parametry turbosoustrojí s generátorem a příslušenstvím______________ 14 Tabulka 3. Parametry tkaninového filtru_____________________________________________ 16 Tabulka 4. Bilance spotřeby pitné vody ______________________________________________ 21 Tabulka 5. Bilance potřeby vody v současném provozu kotelny – převzato z evidence za rok 2006 21 Tabulka 6. Bilance potřeby vody pro výhledový provoz kotelny___________________________ 22 Tabulka 7. Přehled bilance základních surovin stávající výroby a výhledového provozu _______ 22 Tabulka 8. Technické parametry paliv - _____________________________________________ 23 Tabulka 9. Bilance potřeby el. energie pro nový a stávající provoz ________________________ 23 Tabulka 10. Přehled emisí stávajícího a výhledového stavu ______________________________ 25 Tabulka 11. Návrh stanovení emisních limitů ve smyslu přílohy 6 NV.352/2002 Sb. ___________ 26 Tabulka 12. Předpokládaná produkce hlavních škodlivin, v souvislosti s emitovanou dopravou za 24 hodin ________________________________________________________________________ 26 Tabulka 13. Bilance odtoku dešťových vod ___________________________________________ 27 Tabulka 14. Bilance odtoku splaškových vod _________________________________________ 27 Tabulka 15. Roční bilance technologických odpadních vod ze stávajícího provozu, včetně bilančních hodnot ukazatelů sledovaných podle aktuálního vodoprávního povolení (2006). ____ 29 Tabulka 16. Limity kvality a množství vypouštění odpadních vod z provozu kotelny pro stávající stav viz [13] _______________________________________________________________________ 29 Tabulka 17. Roční bilance technologických odpadních vod z výhledového provozu včetně bilančních hodnot předpokládané kvality ____________________________________________ 30 Tabulka 18. Přehled složení předpokládané produkce odpadů v období výstavby ____________ 33 Tabulka 19. Bilance hlavních technologických odpadů ze stávajícího provozu za rok 2006 a předpoklad nového provozu. ______________________________________________________ 34 Tabulka 20. Stávající stacionární zdroje hluku - měření _________________________________ 35 Tabulka 21. Nové zdroje hluku – modelování _________________________________________ 35 Tabulka 22. Větrná růžice pro předmětnou oblast _____________________________________ 41 Tabulka 23. Imisní charakteristiky pozadí – výtah z měření ČHMÚ, AIM Valdek _____________ 42 Tabulka 24. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí a meze tolerance ________________________ 43 Tabulka 25. Meze tolerance vybraných znečišťujících látek ______________________________ 43 Tabulka 26. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace ____________________________ 43 Tabulka 27. Výsledky výpočtů modelu stávajícího hluku v okolí kotelny, zahrnuty jsou stávající stacionární zdroje, stávající areálová doprava a stávající doprava po veřejných komunikacích – denní doba ____________________________________________________________________ 44 Tabulka 28. Průměrná teplota ve vybraných měsících v oblasti MT2_______________________ 49 Tabulka 29. Přehled referenčních bodů pro ověření imisní zátěže ovzduší___________________ 50 Tabulka 30. Modelované imisní koncentrace v referenčních bodech (µg/m3) ________________ 51 Tabulka 31. Výsledky výpočtů intenzit hluku ve vnějším prostoru staveb – denní doba _________ 53 Tabulka 32. Výsledky výpočtů intenzit hluku ve vnějším prostoru staveb – noční doba _________ 54

-5-

Environmentální rekonstrukce kotelny Příloha č.

SEZNAM PŘÍLOH – KAPITOLA F

A1

Rozptylová studie, Kotelna COLORTEX Krásná Lípa, Ing. Josef Talavašek, leden 2007

A2

Hluková studie, Rekonstrukce kotelny Krásná Lípa, Ing. Aleš Jiráska, Březen 2007

A3

Doklady: -

Stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny o potenciálním vlivu záměru na územní soustavy NATURA 2000 ve smyslu § 45i zákona 114/1992 Sb., v platném znění

-

Vyjádření stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (podle nového stavebního zákona č.183/2006 Sb. – „územně plánovací informace“), MěÚ Rumburk, č.j.: OSÚ/15814-07/2035-2007/Ur, ze dne 24.4.2007

-

Povolení referátu životního prostředí OkÚ Děčín, čj. RŽP/21319/2001/235/Lat/5 ze dne 3.8.2001 k odběru povrchové vody a podzemní vody a k vypouštění odpadních vod, pro COLOR-TEX s.r.o.

-

Povolení odboru životního prostředí MěÚ Rumburk, čj. ŽP 4174/25054/2005/Uz/235 ze dne 19.12.2005 k navýšení odběru podzemních vod pro COLOR-TEX s.r.o.

-

Výsledky autorizovaného měření kotlů K2 (2005) a K3 (2006) Technické výkresy, situace

B1

Koordinační situace

B2

Výrobní blok

B3

Celkové schéma

B4

Schéma palivo, vzduch, spaliny

B5

Řezy A-A, C-C a B-B

-6-


ÚVOD Dokumentace oznámení záměru „Environmentální rekonstrukce kotelny“ je zpracovaná podle přílohy č. 3, ve smyslu § 6 zákona „o posuzování vlivů na životní prostředí“ č.100/2001 Sb., v platném znění. Dokumentace je doplněna o dílčí autorizované odborné studie: „Rozptylová studie“ a „Hluková studie“. Důvodem realizace je komerční prospěch investora v důsledku výroby tzv. "Zelené energie" – energie z obnovitelných zdrojů. Toho by mělo být dosaženo zefektivněním provozu stávající kotelny, její rekonstrukcí na teplárnu s výrobou elektrické energie - za provozu, s rozšířením palivové základny o biomasu (tvořenou převážně dřevní a lesní štěpkou). Rekonstrukce se týká dvou, z celkového počtu tří instalovaných kotlů a zahrnuje umístění turbogenerátoru s příslušenstvím a dalších technologických zařízení do prostoru stávající kotelny, v areálu podniku COLOR – TEX, s.r. o., v jihozápadním cípu města Krásná Lípa. Zpracování vychází z dostupných informací o stávajícím stavu životního prostředí, ze zdrojů agentury CENIA, informací získaných od ČHMÚ, z mapových podkladů, ÚPNSÚ Krásná Lípa, platných legislativních předpisů upravujících ochranu životního prostředí a veřejné zdraví. Obrázek 1. Zákres areálu stávající kotelny do leteckého snímku

-7-


Podklady: Studie [1]

Úvodní projekt Rekonstrukce kotelny Krásná Lípa, RUBING PROJECT s.r.o., březen 2007

[2]


[3]


[4]

Rozbor biomasy, Výzkumný ústav pro hnědé uhlí a.s., únor 2006

[5]

Požárně technická charakteristika pro granulát z rostlinného odpadu, Stanovení zrnitosti sítovým rozborem, VVUÚ, Ostrava-Radvanice, duben 2004

[6]

Tkaninové filtry pro odprášení kotlů na biomasu a hnědé uhlí, Slavex industrial filters s.r.o., leden 2007

[7]

Výpis z výpočtů tepelné bilance kotlů K1, K2 a K3, RUBING PROJECT s.r.o.

[8]

Orientační posouzení odvodu spalin, Ing. Jan Pěnčík, leden 2007

[9]

Provozně revizní zpráva komínového tělesa a hromosvodu; PH servis Trutnov, duben 2006 Doklady

[10]


[11]

Kolaudační rozhodnutí na používání stávající výtopny, Městský úřad Rumburk – stavební úřad, 29. 8. 2006

[12]

Souhlas odboru životního prostředí MěÚ Rumburk, čj. ŽP 1848/9528/2005/G ze dne 18.5.2005 k nakládání s nebezpečnými odpady pro provozovnu COLOR-TEX, s.r.o., Barvířská 507, Krásná Lípa

[13]


[14]


[15]

Hlášení o produkci a nakládání s odpady za rok 2006, KOMAXO s.r.o.

[16]

Výsledky měření parametrů ČOV COLOR-TEX

[17]

Výsledky autorizovaných měření pro kotle K2 a K3

[23]

Vyjádření stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (podle nového stavebního zákona č.183/2006 Sb. – „územně plánovací informace“), MěÚ Rumburk, č.j.: OSÚ/15814-07/2035-2007/Ur, ze dne 24.4.2007 Výkresy

[18]


[19]

Výrobní blok

[20]

Celkové schéma

[21]


[22]


-8-


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI Obchodní firma KOMAXO, s.r.o. Jateční 854, Kolín IV 280 02

IČO: 257 40 784

Sídlo: KOMAXO, s.r.o. Jateční 854, Kolín IV 280 02

Oprávněný zástupce oznamovatele: Ing. Pavel Depiak Ondrova 69, Brno tel. 731 505 332

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru Environmentální rekonstrukce kotelny

B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Předmětem investičního záměru je rekonstrukce stávající výtopny na teplárnu s výrobou elektrické energie - za provozu, s rozšířením palivové základny o biomasu. Stávající výkon kotelny je: 3 x 5,8 MW = 17,4 MW Výkon kotelny po navrhované rekonstrukci = 12,8 + 12,8 + 5,8 = 31,4 kW – K1 – nový = 12,8 MW – K2 – nový = 12,8 MW – K3 – stávající = 5,8 MW Stávající provoz kotelny je následující: Od svého uvedení do provozu byly v kotelně instalovány tři identické parní středotlaké roštové kotle typu RK 8 od výrobce ČKD Dukla k.p., závod Tatra Kolín, o výkonu třikrát 8,0 t/h vyrobené páry (cca 5,8 MW), tj. celkový výkon kotelny byl 24 tun páry za hodinu. V roce 2003 došlo k celkové rekonstrukci kotle K3, v rámci které bylo instalováno tzv. žlabové spalování s využitím prvků fluidní techniky a instalován textilní filtr, při zachování výkonu a palivové základny. Současný provoz: Palivo (hnědé uhlí) je ze zásobníku dopravováno do 3 kotlů (K1, K2, K3) V kotlích dochází ke spálení paliva a výrobě tepelné energie Tepelná energie je distribuována Vznikající spaliny jsou přes cyklon a filtr vedeny do komína, pevné částice usazené v cyklonu a filtrech jsou vedeny do sila Vznikající pevný odpad (škvára) je z části využíván ve fluidním loži kotle K3 a následně distribuován na provozní skládku, z kotlů K1 a K2 je pevný odpad přímo dopravován na provozní skládku

-9-


Výhledový provoz Investičním záměrem je zefektivnění provozu stávající kotelny na tuhá paliva a zvýšení jejího výkonu. Zefektivnění provozu bude spočívat ve využívání produkované tepelné energie v energii elektrickou za použití nově umístěného turbogenerátoru. K zvýšení výkonu dojde technologickou inovací dvou kotlů. Rozšířením palivové základny o biomasu dojde k snížení environmentálního dopadu provozu ve fázi těžby neobnovitelného zdroje nerostných surovin a produkce emisí znečišťujících látek do ovzduší. K fungování kotelny budou nadále využívána stávající technologická zařízení, doplněná o nová, nezbytná k uskutečnění záměru. V rámci zamýšlené rekonstrukce kotelny budou kotle K1 a K2 demontovány a nahrazeny novými kotli, každý o výkonu 16 tun/h vyrobené páry (12,8 kW), konstruovanými tak, aby bylo za určitých podmínek možné spalovat dřevní štěpku, případně směs dřevní štěpky a hnědého uhlí. Nový celkový výkon kotelny bude činit 40 tun/h vyrobené páry (31,4 kW). Bude se jednat o roštové kotle s aplikovanými prvky fluidní techniky, obdobné jako u kotle K3, s účinným systémem čištění spalin, včetně vybavení tkaninovým filtrem. Parametry produkované páry budou umožňovat její využití pro parní turbínu výkonu 7MW. Budou využity stávající nosné konstrukce a z větší části i palivové cesty, zásobník surového paliva, včetně jeho výpustí s uzávěry. Technologické zařízení budovy bude doplněno o provozní příslušenství související jak s příjmem paliva, tak se změnou na teplárenský provoz a výrobu a distribuci výstupů tj. elektrické energie, tepla, popelovin, odkalů, odpadních vod, chladících vod, odtahů a spalin. Výhledový provoz: Palivo (hnědé uhlí pro kotel K3; dřevní štěpka/hnědé uhlí, případně směs obojího pro kotle K1 a K2) je ze zásobníků dopravováno do kotlů V kotlích je palivo spáleno za vzniku páry o teplotě 455 0C, která je z části distribuována jako tepelná energie, z části je využita k provozu parní turbíny o výkonu 7 MW Elektrická energie je distribuována do veřejné elektrické sítě prostřednictvím nově instalovaného transformátoru s připojením do sítě 35 kV (napojeného kabelem vedeným pod zemí) Vznikající spaliny jsou přes cyklon a filtr vedeny do komína, pevné částice usazené v cyklonu a filtrech jsou vedeny do sila Vznikající pevný odpad (škvára) je využíván ve fluidních ložích kotlů a následně distribuován na provozní skládku Součástí areálu jsou mimo kotelny společnosti KOMAXO i provozovny společností Novia a COLOR-TEX. Tato skutečnost je důležitá především v souvislosti s existencí jedné společné areálové ČOV.

Parkovací stání V souvislosti s realizací záměru nedojde k zvýšení počtu parkovacích státní, budou využity stávající kapacity v rozsahu 5 parkovacích míst uvnitř areálu.

Počet zaměstnanců Ve stávajícím provozu je zaměstnáno 6 zaměstnanců v jednosměnném provozu, 5 dní v týdnu (pondělí – pátek). Nový provoz bude znamenat navýšení počtu zaměstnanců o 12 osob: Podle provozních dob se předpokládá: – 6 zaměstnanců pro ranní směnu – 6 zaměstnanců pro odpolední směnu – 6 zaměstnanců pro noční směnu V třísměnném, nepřetržitém provozu (pondělí – neděle). Celková délka provozu kotelny je přibližně 350 dnů v roce.

-10-


B.I.3. Umístění záměru Kraj, obec Záměr je umístěn na území Ústeckého Kraje, správního obvodu městského úřadu Krásná Lípa. Příslušným obecním úřadem obce s rozšířenou působností a pověřené obce je Městský úřad Rumburk. Předmětná kotelna a přiléhající prostory jsou umístěny v současně zastavěném průmyslovém areálu, v jihozápadním cípu města Krásná Lípa.

Umístění ve vztahu ke katastru nemovitostí parc. č. dle KN st. 1796 (zastavěná plocha a nádvoří), k.ú. Krásná Lípa parc. č. dle KN st. 1253 (zastavěná plocha a nádvoří), k.ú. Krásná Lípa parc. č. dle KN 1798 (vodní nádrž, vodní plocha umělá), k.ú. Krásná Lípa

Umístění ve vztahu k ÚPNSÚ Krásná Lípa Územní plán je upraven OZV č. 3/1996, o závazných částech územního plánu sídelního útvaru. Předmětná budova stávající kotelny se nachází v území vymezeném závaznou částí ÚPNSÚ jako urbanizované území B – zóna průmyslová a servisní. Toto území je vymezeno pro podnikatelské aktivity výrobního charakteru. V této zóně je nepřípustné umisťovat stavby pro bydlení, pouze ve zcela výjimečných případech – bydlení služební. Provoz výrobních ploch stávajících (zejména uvnitř obytné zástavby) i ploch návrhových nesmí mít negativní vliv a dopady na životní prostředí a bydlení.

B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Provoz kotelny a související silniční doprava produkují především hluk a znečištění ovzduší. Tyto dva jevy je možné uvažovat jako kumulativní, v součtu s vlivy ostatních průmyslových objektů umístěných v okolí, obytnou zástavbou (v topných obdobích) a s vlivy silniční dopravy, k jejímuž působení provoz kotelny přispívá. Ve správním obvodu města Krásná Lípa se nenachází žádny významný průmyslový zdroj znečištění ovzduší. V souvislosti s realizací záměru dojde k navýšení produkce odpadních vod splaškových a technologických. V důsledku zvýšení pracovních míst a změny jednosměnného provozu na nepřetržitý dojde k úměrnému zvýšení spotřeby pitné vody. Recipientem produkovaných odpadních vod v současné době je a nadále bude potok Křinice (povodí Ohře), do nějž budou vody splaškové vypouštěny po průchodu podnikovou ČOV s instalovaným biologickým stupněm a vody technologické po úpravě v neutralizační stanici rovněž prostřednictvím podnikové ČOV. Dešťové vody ze zpevněných ploch areálu procházejí před vypuštěním do Křinice filtrem s obsahem vapexu, který plní funkci odlučovače ropných látek. Dalším jevem souvisejícím se záměrem Investora bude navýšení automobilové dopravy na síti veřejných komunikací o pohyby nákladních motorových vozidel vyvolané přivážením surovin (biomasy a hnědého uhlí) k spalování. K dopravě budou využívány stávající přístupové cesty - ul. Mánesova, která severně navazuje na silnici II. třídy č. 265 – ulice Kyjovská (Velký Šenov – Krásná Lípa), která směrem východním protíná silnici II. třídy č. 263 (Kravaře – hraniční přechod Jiříkov). Provoz kotelny bude působit především v součtu s emisemi z okolních obytných objektů (v topné sezóně) a s dopravou na silnici II. třídy č. 265. Emise do ovzduší ze samotného provozu se budou uplatňovat v širším území, vzhledem k výšce komína (70 m), který umožní větší rozptyl, a tím šetrnější vstup emisí spalin do okolního ovzduší, ale s potenciálním větším územním dosahem. Provoz kotelny se potenciálně může projevit na imisních charakteristikách ve vzdálenějších místech vyklesáním emisí/imisí do úrovně terénu. Imisní charakteristiky ovzduší se provozem kotlů v blízkém okolí kotelny nezmění.

-11-


B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Důvodem realizace záměru je využití stavebních objektů a technologického zařízení stávající výtopny vybavené nevyhovujícími kotli K1 a K2 a rekonstruovaným kotlem K3, za účelem komerčního prospěchu investora, v důsledku výroby tzv. "Zelené energie" – energie z obnovitelných zdrojů. Realizací záměru dojde k provedení rekonstrukce kotlů, instalaci související technologie a stavebních objektů, včetně dodávky parního turbosoustrojí. Záměr je umístěn do prostor stávající kotelny, v areálu podniku COLOR-TEX s.r.o., v jihozápadním cípu města Krásná Lípa. Schváleným ÚPNSÚ Krásná Lípa je předmětný pozemek vymezen jako zóna průmyslová a servisní. Umístění je proto navrhováno pouze v jedné variantě. Zájmové území se nalézá na jihozápadním okraji města, mezi ulicemi Mánesova (směr východní) a Smetanova (směr západní). Severním směrem navazuje průmyslový areál, jehož je předmětná kotelna součástí, který přiléhá k silnici II. třídy č. 265 – ul. Kyjovská. V jižním směru následuje volná krajina mezi obcemi Krásná Lípa a Rybniště. Nejbližší obytná zástavba se nachází v ulici Mánesova. Dopravně je území dostupné ul. Mánesova, která severním směrem ústí do ulice Kyjovská (silnice II. třídy č. 265).

B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru Technologické řešení záměru Jedná se o rekonstrukci stávající výtopny na teplárnu s výrobou elektrické energie - za provozu, s rozšířením palivové základny o biomasu. Základní dodávkou bude rekonstrukce kotlů K1, K2 a dodávka turbogenerátoru s příslušenstvím. Veškerá technologie bude schválena pro provoz v ČR. Provoz zrekonstruované kotelny bude odpovídat moderním požadavkům na technologie a bude splňovat veškeré normy v rámci platné legislativy. V kotelně jsou v současné době instalovány dva roštové kotle RK8 a jeden kotel s prvky fluidní techniky FK8. V provozu je v současné době pouze kotel K3, kotle K1 a K2 slouží jako záloha při výpadku kotle K3. Palivem je hnědouhelný hruboprach. Rekonstruované kotle budou umístěny do stávajících nosných konstrukcí se zachováním větší části palivových cest, zásobníku surového paliva, včetně jeho výpustí s uzávěry. Bude navýšen výkon parametrů kotlů K1 a K2 s rozšířením palivové základny o biomasu. Výkon instalovaných kotlů bude 2 x 16t/h s parametry páry pro parní turbínu výkonu 7MW. Technologické zařízení budovy bude doplněno o provozní příslušenství související jak s příjmem paliva, tak se změnou na teplárenský provoz a distribuci výstupů tj. elektrické energie, tepla, popelovin, odkalů, odpadních vod, chladících vod, odtahů a spalin. Etapy rekonstrukce budou navrženy tak, aby minimalizovaly nutné doby provozních odstávek. Za kotle bude instalovaná turbína s kompletním příslušenstvím.

Stávající výroba – hlavní výrobní technologie a pomocné technologie Výrobní jednotkou kotelny byly od jejího uvedení do provozu tři identické parní středotlaké roštové kotle typu RK 8 od výrobce ČKD Dukla k.p., závod Tatra Kolín. Výkon kotlů činil 8,0 t/h vyrobené páry (cca 5,8 MW), tj. celkový výkon kotelny byl 24 tun páry za hodinu. V roce 2003 byla provedena celková rekonstrukce kotle K3, v rámci které bylo instalováno tzv. žlabové spalování s využitím prvků fluidní techniky a instalován textilní filtr. Tepelná energie byla po výrobě distribuována odběratelům. Výše uvedené kotle K1 a K2 lze z hlediska dnešních technických požadavků na zařízení podobného typu klasifikovat jako zastaralé.

Zamýšlená výroba – hlavní výrobní technologie a pomocné technologie Technický popis obou rekonstruovaných kotlů Každý kotel je samonosného provedení s přirozenou cirkulací vody. Surové palivo je odebíráno čtyřhřídelovým šnekovým podavačem z ocelového zásobníku do šnekového dopravníku, z jehož konce padá přes klapkový uzávěr do palivové svodky, která je

-12-


zavádí do pneumaticko-mechanického pohazovače na přední stěně spalovací komory. Na šnekový dopravník paliva je připojen další šnekový podavač, který slouží pro dávkování přídavné škváry nebo mletého vápence na škvárové lože ze zásobníku. Dno spalovací komory je vytvořeno škvárovým ložem (škvárovým roštem), na které je pohazováno surové palivo. V horní části je prostor oddělený šamotovou nesouvislou příčkou zavěšenou na řídce rozmístěných kotlových várnicích. Tato příčka vytváří první stupeň žaluziového odlučováku úletu. Prostor za příčkou slouží pro dohoření rozvířených nespálených plynů a nedopáleného uhlíku. Horký povrch šamotových desek napomáhá k lepšímu vypálení a rozložení škodlivých sloučenin. Zároveň se tak prodlužuje dráha nespálených částic paliva. Současně se hrubší zrna částečně zachycují a vracejí přes výsypku podél zadní stěny ohniště zpět do škvárového lože. Spaliny dále vstupují do druhého svislého průtahu kotle, ve kterém je umístěn vodorovný blok přehříváku páry, kotlový svazek a blok ohříváku vody. Patřičná výška škvárového lože (roštu) je udržována vypouštěním přebytečné škváry z výsypek pod spalovací komorou. Princip spalovacího zařízení je obdobný jako u roštu s výkyvnými roštnicemi. V kotlích je možné spalovat i jiné druhy paliv (po dohodě s dodavatelem) jako je například biomasa, dřevní štěpka, drcená kůra, piliny, kostní moučka, drcený odpad z výroby atd. Tabulka 1. Technické údaje kotlů K1 a K2 po rekonstrukci Vlastnost Výkon kotle: jmenovitý Výkon kotle: maximální Tlak páry: jmenovitý Teplota páry: jmenovitá dovolená úchylka při teplotě napájecí vody: Účinnost při jmenovitých parametrech a teplotě okolního vzduchu

Hodnota 16,0 17,5 3,8 445 +8 -8 105,0 83,4 20

Jednotka t/h t/h MPa °C °C °C % °C

Technický popis topeniště kotle z hlediska zajištění nízké produkce škodlivin Po většinu roku (200 dní) se v ohništi kotle spaluje biomasa, která sestává především z lesní a dřevní štěpky. V případě, že je biomasa příliš mokrá a její výhřevnost poklesne pod cca 7,5 MJ, pak se s biomasou spaluje také část hnědého Bílinského uhlí hp1 (do 35%), které proces spalování stabilizuje (150 dnů v roce). Z tohoto důvodu stojí před čelem kotle dva bunkry, jeden větší na biomasu a druhý menší na hnědé uhlí, které podle potřeby umožňují zcela nezávislý přívod jednotlivých paliv. Na dně ohniště je vytvořeno škvárové lože (tvořené popelem, případně inertem – pískem), na které je pohazováno palivo. V této fázi dochází ke spalování především prchavých složek paliva. Přívod horkého primárního vzduchu zajišťuje rozmezí teplot (750 až 850°C) nutné pro nízkou produkci NOx, což vytváří velmi dobré podmínky pro bezproblémové plnění požadovaného emisního limitu oxidů dusíku. Přivedením sekundárního vzduchu do spalovací komory nastává druhá fáze spalování, při kterém dochází k zvýšení teploty spalin nad 900°C a k dohořívání zbylých prchavých a pevných složek paliva, oxidu uhelnatého CO a organických látek. V druhé fázi je optimální dohořívání paliva řízeno množstvím horkého sekundárního vzduchu, aby se docílilo optimálního přebytku vzduchu ve spalinách. Počet trysek a jejich nasměrování do ohniště, mohutnost a výstupní rychlost sekundárního vzduchu je navržena takovým způsobem, aby se veškerý přiváděný sekundární vzduch, a tím i kyslík, dostal doprostřed spalovací komory a promíchal se co nejvíce s horkými spalinami. Tím se dosáhne maximálního vyhoření jak ulétajícího popela, tak oxidu uhelnatého CO a organických látek, což vytváří velmi dobré podmínky pro bezproblémové plnění jejich požadovaných emisních limitů. Prostor v horní části spalovací komory je oddělený od spodní části šikmou šamotovou přerušovanou příčkou zavěšenou na řídce rozmístěných kotlových varnicích. Tato příčka vytváří první stupeň žaluziového odlučováku ulétajícího popela, na které se hrubší zrna částečně zachycují a vracejí se přes výsypku podél zadní stěny ohniště zpět do hořícího

-13-


škvárového lože. Tím se prodlužuje doba pobytu těchto částic v ohništi. Horký povrch šamotových desek navíc napomáhá k lepšímu vyhoření a rozložení škodlivých sloučenin obsažených ve spalinách. Turbosoustrojí s generátorem a příslušenstvím Výrobu elektrické energie zajišťuje vícestupňová parní turbina firmy EKOL. Turbina bude dodána podle EN 60045 -1 pro parní turbiny. Běžné provozní režimy: příprava turbíny ke spuštění, provoz zařízení včetně změny provozních režimů, normální a havarijní odstavení zařízení z provozu. Předpokládá se občasná kontrola zařízení při provozu pochůzkou. Tabulka 2. Technické parametry turbosoustrojí s generátorem a příslušenstvím Vlastnost Výkon vícestupňové parní turbiny Parametry páry Vstupní tlak Teplota Množství Neregulovaný odběr - tlak Neregulovaný odběr - množství Výstupní tlak Výstupní množství Kondenzace – provedení suché chladicí věže Otáčky turbiny Otáčky generátoru Převodovka n1/n2 Hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 1 m od okraje

Hodnota 7 000 38 460 32 2 2 0,1 30 n1 = 9000 n2 = 1500 6:1 85

Jednotka kW bar °C t/hod bar t/hod bar t/hod otáček/minuta otáček/minuta dB

U celé dodávky bude kontrolováno zajištění kvality programem jakosti podle ISO 9001 ve výrobním závodě i u subdodavatelů. Pro důležité součásti bude vydáno osvědčení podle EN 10204. Odvod spalin – komín Pro zjištění aktuálního technického stavu 70 m vysokého komína, který zajišťuje odvod spalin ze všech tří instalovaných kotlů byla panem Josefem Hubkou, Na Struze 153, Trutnov, vypracována revizní zpráva [9]. Z jejího znění vyplývá, že komín bude po drobných technických opravách možné k záměru využívat. Součástí zprávy je orientační posouzení odvodu spalin, vypracované Ing. Janem Pěnčíkem [8], ve kterém je konstatováno, že v případě dostatečného zaizolování kouřovodů, aby v komínovém průduchu bylo docíleno vyšších teplot spalin, komín vyhovuje pro provoz všech 3 kotlů společně nebo 1 samotného kotle K1 nebo K2. Při samostatném provozu kotle K3 komín nevyhoví, vzhledem k nižší teplotě spalin v ústí komína a kondenzaci spalin na vnitřním povrchu. Je navrhováno upravit provozní režim, aby vždy byl provozován minimálně jeden z kotlů K1 nebo K2 a nebo více kotlů. Potom by komín po běžné stavební údržbě a ošetření vnitřní vyzdívky vyhověl. Případné provedení vyvložkování ocelovou nerezovou vložkou o pr.1600 mm, by zajistilo i v případě samostatného provozu nejmenšího z kotlů K3 vyhovující odtah spalin bez možnosti narušování stavební konstrukce zděného komína. Odlučovače kouřových plynů Nedílnou součástí instalovaného zařízení je moderní systém odlučování kouřových plynů. Odlučovače umožní garantovat dodržení emisního limitu pod 10 mg/m3 hmotnostní koncentrace tuhých znečisťujících látek v nosném plynu.

-14-


Odlučovač bude pracovat na principu tkaninového filtru s automatickou regenerací stlačený vzduchem. Filtrované plyny vstupují vstupním kouřovodem do tzv.zaprášeného prostoru odlučovače, do kterého jsou zavěšeny klece s nasazenými filtračními hadicemi. Tuhé emise ulpívají na vnějším povrchu hadic, kde tvoří spolu s tkaninou filtrační vrstvu tzv.filtrační koláč. Dovnitř hadice se dostávají vyčištěná vzdušina, která odchází do tzv. čisté komory, která slouží k usnadnění výměny hadic. Z čisté komory odchází čištěné plyny výstupním kouřovodem přes ventilátor do komína.

-15-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 3. Parametry tkaninového filtru Popis

Jednotka

Typ regenerace Způsob regenerace Celková filtrační plocha Filtrační rychlost Can Velocity (rychlost proudění ve skříni filtru) Celková garance Garantovaný úlet Garantovaná životnost filtračních hadic 100% Garantovaná životnost filtračních hadic Prorata Garantovaná tlaková ztráta Garantovaná spotřeba stlačeného vzduchu Počet komor Počet filtračních hadic Průměr filtrační hadice Délka filtrační hadice Plocha filtrační hadice Celková filtrační plocha Typ filtračního média Dodavatel filtračních hadic Plošná hmotnost Zpevněné dno Typ klece (počet dílů) Materiál klece Délka klece Počet podélných drátů Průměr podélných drátů Počet kroužků Průměr drátu kroužku Vzdálenost mezi kroužky Materiál kroužků Povrchová úprava Počet ventilů Počet hadic regenerovaných jedním ventilem Velikost ventilu Vzdálenost mezi dvěma ventily Vzdálenost mezi hadicemi Výrobce ventilů Počet zásobníků vzduchu Spotřeba vzduchu Tlak vzduchu Řízení v závislosti na rozdílu tlaku Rozměr kouřovodu (příruba komory) Kompenzátory Uzavírací klapky Tloušťka plechu Vnitřní nátěr Vnější nátěr Tepelná izolace Typ výsypky Objem výsypky Sklon stěn výsypky Výška výsypky Kontrola průchodnosti výsypky Typ tlakového uzávěru Rozměr Příkon Nožový uzávěr Počet Tloušťka tepelné izolace

m2 m3/min/m2 m/s měsíců mg/Nm3 měsíců měsíců Pa Nm3/hod ks ks mm mm m2 m2 g/m2 ks mm ks mm ks mm mm ks ks “ mm mm ks Nm3/hod bar mm mm m3 ° m mm kW Ks mm

-16-

Hodnota Pulse-jet On-line 920 0,92 1,20 36 100 36 1500 15 1 400 133 5500 2,3 920 Fiberglass s PTFE Membránou Midwesco 780 Ano 2 11373 5 495 22 3,5 28 4 cca 200 11373 Galvanicky zinkováno 20 20 2 190 60 ASCO 1 15 6 Ano 1000 vlnovcové motýlková 4 Ne Ano Ano Jehlan 20 60 3.9 Ano rotační 250x250 0,75 Ano 1 100

Environmentální rekonstrukce kotelny Typ izolace Materiál oplechování Tloušťka Plocha Hlídání maximální teploty na filtru Řízení dle rozdílu tlaků Hlídání zaplnění výsypky Zero speed switch Kontrola tlaku vzduchu

mm m2

Minerální vata Al. plech 0,6 350 ano ano ano ano Ano

Chemická úpravna vody Pro bezchybný provoz zařízení s minimální nutností jeho údržby je nedílnou součástí provozu chemická úpravna vody. V souvislosti s realizací rekonstrukce dojde k její úpravě, aby v ní mohly probíhat následující procesy: Demineralizace pro K1 a K2 Pro úpravu přídavné vody pro napájení kotlů bude použita voda povrchová. Podzemní voda ze zářezů (stávající zdroj podzemní vody v areálu) má vysoký obsah a jeho odstraňování by bylo investičně i provozně nákladné. Tato vstupní voda bude přivedena na nové automatické pískové filtry, na kterých se odstraní větší část nerozpuštěných látek obsažených ve vodě. Výkonově je filtrace navržena pouze na potřebu přídavné vody pro kotle K1 a K2. Filtrovaná voda bude upravována na nové demineralizační stanici, skládající se ze dvou automatických katexových filtrů, společné provzdušňovací věže, dvou automatických anexových filtrů a jednoho směsného filtru (mixbedu). Směsný filtr bude s ohledem na délku cyklu pouze jeden společný pro obě linky. Výměnnou náplň katexových filtrů tvoří silně kyselý katex, anexových filtrů silně bazický anex, u směsných filtrů je to směs silně kyselého katexu a silně bazického anexu. Katexy se budou regenerovat kyselinou chlorovodíkovou, anexy hydroxidem sodným. Obě koncentrované chemikálie budou skladovány externě v kontejnerech o objemu 1m3. Regenerační chemikálie jsou nasávány a ředěny pomocí směšovacích injektorů v automatických hlavách filtrů. U směsného filtru bude regenerována po rozplavení ionexů současně katexová i anexová náplň pomocí dávkovacích čerpadel a čerpadel ředicí demineralizované vody. Demineralizovaná voda pro regeneraci bude skladována v zásobní nádrži o objemu cca 2,5 m3. Odpadní agresivní voda z regenerace bude svedena do stávající neutralizační jímky, kde se částečnou autoneutralizací a nadávkováním HCl nebo NaOH zneutralizuje na cca pH 6,5 8. Z této jímky bude odpadní voda vedena do odpadní kanalizace. Úprava zařízení CHÚV pro K3 Ze stávajících 4 ks pískových filtrů DDF budou dva demontovány a filtraci vstupní vody pro změkčení budou zajišťovat zbývající dva filtry v zapojení 1 + 1. Jako vstupní voda bude použita směs povrchové vody a vody ze zářezů. Filtrovaná voda bude z výstupu pískových filtrů zavedena na dva stávající změkčovací filtry, které budou pracovat v zapojení 1 + 1. Regenerace katexové náplně bude probíhat pomocí stávajícího regeneračního zařízení. Měření a regulace Systém měření a regulace bude řešen jako samostatný systém pro řízení provozního souboru kotle, příslušenství kotle a samostatný řídicí systém pro turbogenerátor včetně jeho příslušenství. Dozorna bude vybavena pracovištěm operátora, kde bude možno sledovat a ovládat technologický proces. Řídicí systém bude postaven na bázi programovatelných automatů Simatic. Palivové hospodářství Zásobování palivem je zajišťováno nákladní silniční dopravou. Úprava skládky paliva a zauhlování betonové výsypky nad hlubinným dopravníkem je zajišťováno mechanicky nakladačem typu HON, objem lžíce nakladače je 1 m3. Hlubinný pásový dopravník vyúsťuje do šikmé ocelové konstrukce, která vede nad místní komunikací. Konstrukce je zaústěna do boční stěny kotelny. Dopravník je dále veden vodorovně a pomocí vyhrnovačů jsou

-17-


zauhlovány výsypky kotlů. Objem výsypek kotlů K1 a K2 je 20 t uhlí a objem výsypky kotle K3 je 10 t uhlí. V místě částečně zastřešené skládky paliva se předpokládá postavení nové haly. Hala bude rozdělena na sekci pro skladování biomasy a uhlí. V hale bude umístěno technické vybavení pro míchaní a dopravu paliva na dopravní pás. V prostoru za halou budou vybudovány betonové koje pro ukládání biomasy a uhlí. V kotli K3 bude spalováno hnědé uhlí, v kotlích K1 a K2 potom dřevní štěpka nebo hnědé uhlí, či směs obojího v potřebném poměru (35 % hnědého uhlí a 65 % biomasy). Vyvedení výkonu Generátor elektrické energie (parní turbíny) s výkonem 7,2 MW bude kabelově propojen s přibližně 1,5 km vzdálenou nově instalovanou rozvodnou VN a transformátorem vlastní spotřeby. Odběratelem el. energie bude společnost ČEZ. Stavební soubory Dodávky stavební části souvisejí jednak s provedením úprav stávajících objektů, jednak s výstavbou nových objektů v rozsahu dostatečném pro zajištění bezporuchového chodu technologie. Podstatnou změnou projdou prostory skládky paliva. Bude postavená částečně opláštěná hala – sklad paliva, s kapacitou zásoby paliva na 12-ti hodinový provoz kotlů. Situace stavby je zobrazena na výkresech. Které jsou součástí příloh této dokumentace. Před samotnou stavbou dojde k: přípravě území a demolicím a demontážím - V rámci tohoto stavebního objektu budou řešeny demontáže stávajících kotlů K1 a K2, včetně souvisejícího příslušenství. V prostoru stávající CHÚV bude vytvořen prostor pro umístění turbogenerátoru, včetně jeho příslušenství. Demontáže budou mít těžiště v odstranění již nevyhovující technologie kotelny. Demolice se budou týkat drobných stavebních úprav spočívajících v úpravách stávajících stavebních konstrukcí, přeložení příček, zřízení prostupů a úpravy násypky na dopravník paliva. Demolovaný inertní převážně cihlový materiál bude odvážen na skládku nebo k další recyklaci. Demontované ocelové konstrukce budou odvezeny do sběrných surovin. přeložkám inženýrských sítí - V rámci tohoto stavebního objektu budou řešeny přeložky kolizních inženýrských sítí a to zejména venkovních v místech nově budovaných stavebních objektů. Částečnou či celkovou rekonstrukcí projdou následující objekty: Stávající objekt kotelny - Tento stavební objekt zahrnuje zejména úpravy pro umístění turbogenerátoru do nového přístavku stávajícího objektu výtopny. Jedná se o vybudování nových masivních základových konstrukcí pod turbínu a generátor. Nové základové konstrukce budou řešeny tak, aby nedocházelo k vnášení vibrací do stávajících okolních konstrukcí. Opatření pro tlumení vibrací budou doplněna o opatření k zabránění šíření hluku. Pro nové kotle K1 a K2 budou stavební úpravy spočívat zejména ve vytvoření doplňujících komunikačních zařízení okolo nového kotle, úpravy pro osazení zásobníku na štěpku a uhlí. Dále je předpokládáno vytvoření ocelové nadstavby nad oběma kotli. Závěrem bude v rámci těchto stavebních úprav posouzena a opravena celá stávající budova kotelny tak, aby byla zajištěna její statická nosnost, to znamená, že stávající budova bude upravena tak, aby byla schopna v plné míře přenášet nové zatížení při zachování její funkce a celkové stability. Částečně uzavřený sklad - V místě stávající zastřešené skládky paliva se předpokládá výstavba nové větší haly, která bude rozdělena na dvě sekce, jedna pro skladování biomasy a druhá pro skladování uhlí. V hale bude umístěno technické vybavení pro míchaní, přípravu a dopravu paliva k dopravnímu pásu. Dopravní trasa uhlí zůstane zachována, bude však posílena její kapacita rozšířením kapacity dopravníku vyměněním za širší. K zajištění haly bude nutné postavit opěrnou stěnu. Úprava ocelových konstrukcí dopravních cest do kotelny - Pro zvětšený dopravník bude třeba stávající konstrukce zesílit pro nové větší zatížení a bude třeba udělat výškovou úpravu vedení dopravníku. Úpravy stávajících nosných konstrukcí dopravníku budou předmětem tohoto stavebního objektu.

-18-


Dojde k výstavbě následujících objektů: Komunikace a zpevněné plochy - V prostoru za halou budou vybudovány zpevněné plochy s betonovým povrchem a zpevněné kóje pro ukládání biomasy, popř. uhlí. Opěrná stěna - Opěrná stěna bude řešena jako hrázděná, kdy do ocelových válcovaných nosníků vetknutých do základových železobetonových patek bude vloženo hrázdění z dřevěných hranolů. Opěrná stěna bude budována na přechodu hlavní plochy krytého skladu a horní západní plochy Mostová váha - V objektu kotelny na příjezdové komunikaci bude vybudována nová mostní statická nadzemní váha. V rámci tohoto stavebního objektu budou řešeny základové patky pod tenzometry a nájezdové rampy na váhu. Nosné ocelové konstrukce pod filtry - Nové filtry spalin jsou umístěny nad prostorem stávající kompresorovny. Pro vynesení filtrů bude nutno vybudovat nový nosný ocelový masivní rošt, který zatížení od filtrů přenese do nosných prvků kotelny. Rozvodna NN – Bude umístěna uvnitř stávající dispozice objektu kotelny. V rámci tohoto stavebního objektu budou řešeny zejména prostupy stávajícími stropními a stěnovými konstrukcemi. Trafostanice a rozvodna VN - Pro venkovní trafo, které bude umístěno na zpevněné ploše v úrovni terénu bude vybudována zpevněná plocha přímo navazující na stávající komunikaci. Tato plocha bude oplocena, v oplocení bude provedena přístupová uzamykatelná brána. Propojení mezi trafem a rozvodnou bude provedeno pomocí zemního kanálu délky cca 25 m. V místě křížení s komunikací bude kanál navržen pro pojezd nákladními automobily. Elektroinstalace, hromosvod a uzemnění, osvětlení - V rámci tohoto stavebního objektu bude řešena zejména světelná elektroinstalace a v návaznosti na ni požadavky na osvětlení pracoviště, u nově budovaných objektu zejména suché kondenzace bude třeba vybudovat hromosvod a také uzemnění. Větrání kotelny - Na základě požadavků na vzduchovou výměnu stanovenou zejména protokolem o stanovení prostředí bude do zájmového prostoru vestavěno nucené větrání zájmového prostoru pomocí stěnových ventilátorů. Odprášení dopravních cest - Tento stavební objekt zůstává neosazen. Dopravní cesty jsou vedeny uvnitř stávajících objektů a nedochází k úniku prachových částic do okolí. Nízká prašnost je také dána přirozenou poměrně velkou vlhkostí paliva a to jak štěpky, tak i uhlí. Objekt hospodářství inertu - Tento stavební objekt zůstává neobsazen, v rámci úvodního projektu je uvažováno s tím, že jako inert bude použita struska, proto je tato část řešena v rámci popílkového a struskového hospodářství. Popílkové a struskové hospodářství - Stávající struskové hospodářství bude rekonstruováno, v rámci stavebních prací je uvažováno s úpravou stávajících nosných konstrukcí zejména s ohledem na odvoz popílku a strusky. Objekt chlazení - V rámci objektu chlazení budou vybudovány železobetonové základové konstrukce pro vynesení objektu vzduchové kondenzace, pomocné ocelové komunikační schodiště, stojky a základy potrubních tras.

Provozní a organizační charakteristiky Provozní doba Vzhledem k charakteru záměru je předpokládán nepřetržitý provoz zařízení 24 hodin denně, který je pro výrobu el. energie nejefektivnější. Předpokládaná provozní doba činí 8 400 hodin za rok (zhruba 350 dní), se zahrnutím předpokládané doby na údržbu zařízení.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Termín zahájení rekonstrukce: Dokončení a zprovoznění technologie:

-19-

5/07 9/08


B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků Záměr se nalézá ve správním území města Krásná Lípa, na správním území Ústeckého kraje. Místně příslušným pověřeným obecním úřadem a úřadem s rozšířenou působností je město Rumburk.

B.I.9. Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č.1 zákona a výčet navazujících rozhodnutí Zařazení záměru do příslušné kategorie a bodů přílohy č.1 zákona Ve smyslu zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, je návrh investice rozšířením stávající technologie, která je vyjmenovaným záměrem přílohy 1. zákona, kategorie II. bodu 3.1 „zařízení ke spalování paliv o jmenovitém tepelném výkonu od 50 do 200 MW“. Protože záměr nedosahuje příslušné limitní hodnoty´(stávající provoz má jmenovitý tepelný výkon 17,4 MW, zamýšlený provoz bude mít jmenovitý tepelný výkon 31,4 MW) je zařaditelný do: Kategorie II, bod 10.15, sloupec B: " Záměry podle této přílohy, které nedosahují příslušných limitních hodnot." Záměr je dle zákona 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění posuzován v souladu s § 4, odst. 1, písm. b): „Předmětem posuzování vlivů záměrů na životní prostředí jsou záměry uvedené v příloze 1 k tomuto zákonu kategorii II včetně záměrů nedosahujících příslušných limitních hodnot; tyto záměry podléhají posuzování, pokud se ve zjišťovacím řízení stanoví, že mohou mít významný vliv na životní prostředí.“

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat. Ve smyslu „stavebního zákona“ 183/2006 Sb., v platném znění, -

Stavební povolení, Kolaudační rozhodnutí

Ve smyslu „vodního zákona“ 254/2001 Sb., v platném znění. -

Rozhodnutí k nakládání s nebezpečnými odpady

Ve smyslu „zákona o ochraně ovzduší“ 86/2002 Sb., v platném znění. -

Městský úřad Rumburk

Rozhodnutí k nakládání s odpadními vodami, Povolení odběru povrchových vod,

Ve smyslu „zákona o odpadech“ 185/2001 Sb., v platném znění. -

Stavební úřad – Městský úřad Rumburk

Rozhodnutí k umístění stacionárních zdrojů znečištění ovzduší

Krajský úřad Ústeckého kraje Krajský úřad Ústeckého kraje

... a další rozhodnutí jejichž potřeba může vyplynout během navazujících a souvisejících řízení.

-20-


B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Zábor půdy Realizací záměru nedojde k záboru půdy, která je součástí ZPF – zemědělského půdního fondu ani PUPFL - pozemků určených k plnění funkcí lesa.

B.II.2. Odběr a spotřeba vody Období výstavby Pro období výstavby bude používána voda ze stávajícího areálového rozvodu pitné vody. Voda v období výstavby bude použita pro klasické vnitřní stavební práce malého rozsahu. Její spotřeba nebyla v současnosti s ohledem na stupeň stavební dokumentace vyjádřena.

Období provozu Napojení vody Pro potřeby zaměstnanců bude objekt zásobován pitnou vodou stejně jako stávající výroba z veřejného vodovodního řadu. Pro technologické účely bude čerpána povrchová voda z blízké požární nádrže, propojené přečerpávací stanicí s rybníkem Cimrák a podzemní vodou ze stávajících pramenních zářezů s vydatností zdroje 4 l/s.

Bilance potřeby vody Voda pro sociální účely Bilance spotřeby pitné vody byla pro účely této dokumentace vyjádřena na základě ustanovení přílohy č. 12, bodu 45., vyhlášky MZe č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů, v platném znění. Záměr byl zařazen mezi: Provozovny místního významu, kde se vody nevyužívá k výrobě, s výtoky, WC a přípravou teplé vody v průtokovém ohřívači a možností sprchování teplou vodou u provozoven s nečistým provozem (kominíci, horké a prašné provozy apod.). Tabulka 4. Bilance spotřeby pitné vody Počet zaměstnanců 6 Stávající 18 Zamýšlený

Stanovený odběr (zam./sm. - mš/rok) 40 40

Odběr pitné vody (mš/rok) 240 720

Voda pro technologické účely V současné době je kotelna zásobena podzemní vodou z pramenních zářezů a povrchovou vodou z požární nádrže v areálu COLOR-TEX, která je přečerpávací stanicí propojena s rybníkem Cimrákem. Voda pro technologické účely je zapotřebí pro přípravu napájecí vody a pro regeneraci Ionexových fitrů CHÚV. Bilanci potřeby vody pro stávající a výhledový stav uvádíme v následujících tabulkách. Bilance stávajícího stavu vyplývá z evidence provozovatele. Bilance výhledového stavu je uvedena pro maximální stav, při úvaze že všechny tři kotle budou v provozu 350 dnů v roce, 24 hodin denně. Tabulka 5. Bilance potřeby vody v současném provozu kotelny – převzato z evidence za rok 2006 Spotřeba Voda na výrobu páry Voda na regeneraci IONEXU Celkem

-21-

m3/rok 16 325 900 17 225

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 6. Bilance potřeby vody pro výhledový provoz kotelny Zařízení

Inst .výkon

Ztráty

t/h 16 16

% 4% 4%

K1 K2 K3 Voda na výrobu páry celkem Voda na regeneraci IONEXU (K1,K2) Voda na regeneraci IONEXU (K3) Celkem

Potřeba vody hodinová m3/h 0,64 0,64

Denní

Roční

m3/den 15,36 15,36

m3/rok 5376 5376 16 325 27 077 4 523 900 32 500

Oproti současnosti bude příprava technologické vody navýšena o 15 275 m3/rok. Tato potřeba bude kryta ze zdrojů povrchové vody. Vydatnost podzemního zdroje je 4 l/s, povolený odběr [14] činí Qprůměrné 2,4 l/s, Qmaximální 2,5 l/s (Qmax 6 550 m3/měsíc; 80 000 m3/rok). Voda je odebírána ze dvou vodojemů o objemu 100 a 150 m3. Povolení k odběru povrchové vody z rybníků Dvojáky a Cimrák [13] stanovuje maximální roční odběr na 250 000 m3/rok. Všechny výše uvedené hodnoty jsou vztaženy na celý areál COLOR-TEX s.r.o.

B.II.3. Surovinové a energetické zdroje Suroviny pro období výstavby V období výstavby budou použity klasické stavební suroviny běžně dostupné na českém trhu. Nároky na stavební materiály nebyly zatím ve stupni stavební dokumentace vyjádřeny.

Suroviny pro období provozu Způsoby nakládání se surovinami, skladování, doprava a manipulace budou řešeny využitím stávajících přístupových cest a objektů v areálu a jejich rozšířením. Na místě stávajícího venkovního skladu paliva bude postavena zastřešená hala. Hlavním materiálovým vstupem bude přísun a spotřeba paliv – hnědého uhlí a biomasy (převážně dřevní a lesní štěpky). Tabulka 7. Přehled bilance základních surovin stávající výroby a výhledového provozu Technologie spalování spalování chemická úpravna vody chemická úpravna vody turbosoustrojí turbosoustrojí

Stávající Navýšení pro Výhledový potřeba (t/rok) novou výrobu provoz celkem

Materiál hnědé uhlí biomasa – dřevní štěpka kyselina chlorovodíková hydroxid sodný hydraulický olej – trvalá náplň glykol – trvalá náplň

6 590 0 4,2 7,2 -

13 200 75 000 2,9 4,9 -

19 790 75 000 7,1 12,1 -

Základní charakteristiky hlavních surovin Paliva Stávající kotel K3 je určen ke spalování hnědého uhlí. V nově instalovaných kotlích K1 a K2 se bude spalovat biomasa. Pouze při roztápění a pokud štěpka bude příliš vlhká, se do bude do štěpky přidávat uhlí. Předpokládá se že v teplé části roku (cca 200 dnů) se bude 100 % spalovat biomasa a v chladné části (cca 150 dnů) se bude spalovat směs 65 % biomasy a 35 % hnědého uhlí.

-22-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 8. Technické parametry paliv Hnědé uhlí hp1

Parametr

Qir

Výhřevnost Granulometrie Obsah vody Wtr Obsah popelovin Ad Obsah síry Sr Obsah prchavé hořlaviny Vdaf Obsah vodíku Hdaf

16,9 MJ/kg 0-30 mm 29,7 % 13,1 % 0,84 % 54 % 5,6 %

Biomasa (lesní a dřevní štěpka) Qir

Výhřevnost Granulometrie Obsah vody Wtr Obsah popelovin Ar Obsah síry Sdaf Obsah dusíku Ndaf Obsah uhlíku Cdaf Obsah chloru Cldaf

Parametr 6,39 MJ/kg 0-30 mm 59,23 % 0,29 % 0,20 % 0,03 % 49,3 % 86 g/t

Směs biomasy a hnědého uhlí

Parametr

Qir

Výhřevnost Obsah uhlíku v surovém palivu Cr Obsah vody v surovém palivu Wtr Obsah popela v surovém palivu Ar Obsah síry Sr Obsah kyslíku v surovém palivu Or Obsah vodíku v surovém palivu Hr Obsah dusíku Nr

10 MJ/kg 28,11 % 48,89 % 3,41 % 0,35 % 15,52 % 3,52 % 0,2 %

Oba druhy paliva budou vyhovovat příslušným ustanovením vyhlášky MŽP č. 367/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší, v platném znění.

Spotřeba el. energie Pro současný provoz kotelny je elektrická energie zajišťována rozvodem ze zhruba 400 m vzdáleného transformátoru. V zamýšleném provozu bude potřeba el.energie pokryta ze zamýšlené výroby. Generátor elektrické energie bude propojen s transformátorem pro potřeby provozu. Tabulka 9. Bilance potřeby el. energie pro nový a stávající provoz Provoz Stávající provoz Zamýšlený provoz

Roční potřeba el. energie 60 MWh/rok 250 MWh/rok

Teplo Potřeba tepla bude pokryta ze zamýšlené výroby – v prostorách kotelny bude využito odpadní teplo z provozu kotlů.

B.II.4 Nároky na dopravní infrastrukturu, ochranná pásma a potřeba souvisejících staveb Dopravní napojení Provoz rekonstruované kotelny bude využívat stávající dopravní napojení do ulice Mánesova.

Vyvolané dopravní navýšení Dopravní navýšení vyvolané realizací nové výroby Dopravní navýšení bude způsobeno intenzivnějším biomasy) prostřednictvím nákladních automobilů. Pro využita nákladní auta přivážející palivo a dojde tak k potenciálu. Stávající dopravní zatížení – doprava zaměstnanců – 3 OA/den

-23-

bylo odvozeno od stávající výroby. příjezdem surovin (hnědého uhlí a dopravu odpadů se z areálu budou částečnému využití jejich převozního


– doprava surovin - 1 TNA /den Výhledové dopravní zatížení – doprava zaměstnanců – 5 OA/den – doprava surovin - 9 TNA /den

Doprava v klidu Realizací záměru nedojde k vytvoření nových parkovacích ploch a budou nadále využívána ta stávající s kapacitou 5 parkovacích míst.

Ochranná pásma Realizace zamýšleného záměru zasahuje do ochranných pásem inženýrských sítí, které jsou provozní součástí areálu: Vedení venkovního osvětlení areálu, vedení STL plynu, elektrické NN vedení, telefonní rozvody, kanalizace.

Inženýrské sítě Realizací záměru by mělo dojít k vytvoření nové dešťové kanalizace a NN vedení s připojením do nově instalované transformační stanice, v souvislosti s vyvedením produkované elektrické energie. Během stavebních prací je třeba dbát zvýšené opatrnosti a před jejich započetím řádně vytyčit inženýrské sítě, které by mohly bít dotčeny staveními pracemi.

Potřeba souvisejících staveb Za účelem vyvedení vyrobené elektrické energie bude ve vzdálenosti zhruba 1,5 km od areálu kotelny vybudována nová transformační stanice připojená do rozvodné sítě společnosti ČEZ.

B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Pro posouzení vlivu na znečištění ovzduší byla vytvořena rozptylová studie znečištění ovzduší viz. příloha č.A1. Zpracovatelem rozptylové studie je Ing. Josef Talavašek. Stávající i výhledový provoz kotelny se podílí na znečištění ovzduší především svými technologickými stacionárními zdroji.

Zdroje znečištění ovzduší pro období výstavby Zdrojem znečištění ovzduší v období výstavby bude zejména doprava technologického zařízení a zaměstnanců na místo rekonstrukce - liniový zdroj charakteristických emisí z automobilové dopravy (NOx, PM10, CO, benzen apod.). Plošné zdroje fugitivních emisí polétavého prachu budou vzhledem k malému rozsahu stavebních prací, zanedbatelné. Rekonstrukce je časově ohraničenou činností a v případě nové technologie kotelny, můžeme očekávat že stavební činnosti nezpůsobí významné imisní přitížení ovzduší. Emise ze staveništní dopravy nebyly vyjádřeny, s ohledem na malý rozsah staveništních prací není takové vyjádření ani nutné.

Stacionární zdroje znečišťování ovzduší Kotelna Stávající i navrhovaná technologie jsou ve smyslu zákona 86/2002 Sb., v platném znění, velkým zdrojem znečišťování ovzduší, to je spalovací zařízení v rozmezí od 5 do 50 MW jmenovitého tepelného příkonu. Od svého uvedení do provozu byly v kotelně instalovány tři identické parní středotlaké roštové kotle typu RK 8 od výrobce ČKD Dukla k.p., závod Tatra Kolín, o výkonu třikrát 8,0 t/h vyrobené páry (cca 6,3 MW), tj. celkový výkon kotelny byl 24 tun páry za hodinu. V roce 2003 došlo k celkové rekonstrukci kotle K3, v rámci které bylo instalováno tzv. žlabové spalování s využitím prvků fluidní techniky a instalován textilní filtr, při zachování výkonu a palivové základny. Jedním z hlavních prostředků k dosažení cíle rekonstrukce je instalace nových kotlů s fluidním roštem, za nevyhovující kotle K1 a K2.

-24-


Emise a emisní limity pro provoz kotelny Rekonstrukcí kotelny dojde k navýšení instalovaných výkonů a k navýšení pracovní doby z jednosměnného pětidenního pracovního cyklu na poměrně intenzivní provoz sedmidenní třísměnný. To bude znamenat také navýšení emisí znečišťujících látek do ovzduší i přesto, že technologie spalování biomasy obecně vykazuje menší výrobní emise než samotné spalování uhlí i s ohledem na projektované úpravy odlučovacího zařízení. Stávající zařízení umožňovalo pouze spalování uhlí, nově instalované zařízení bude spalovat dřevěnou (lesní) štěpku – biomasu i uhlí, to se projeví i v úpravě emisních limitů. V následující tabulce je uveden přehled emisí stávajícího a výhledového stavu, emise byly stanoveny na základě následujících údajů: Emise stávajícího stavu vyplývají z autorizovaného měření Okamžité emise škodlivých látek jsou vztaženy na normální podmínky a suché spaliny s 6% 02. Staré kotle K1 a K2 a rekonstruovaný kotel K3 vyprodukují každý při průměrném výkonu 6 t/h 1,73 Nm3/s suchých U starých kotlů K1 a K2 a rekonstruovaného kotle K3 se vychází z těchto provozních hodin za rok: K1 - 500 hod, K2 - 1500 hod a K3 - 6400 hod. Nové kotle K1 a K2 vyprodukují při jmenovitém výkonu 16 t/h každý 6 Nm3/s suchých spalin s 6% O2. U nových kotlů K1 a K2 se v létě předpokládá spalování 100% biomasy (200 dnů) a v zimním období 65% biomasy a 35% uhlí (150 dnů). Celková délka provozu teplárny po rekonstrukci za rok je cca 350 dnů. Tabulka 10. Přehled emisí stávajícího a výhledového stavu Kotel Průměrné okamžité emise (mg/Nm3) Průměrné roční emise (t/rok) TZL NOx CO SO2 TOC TZL NOx CO SO2 Stávající stav K1 190 380 370 2000 0,6 1,2 1,2 6,2 K2 190 380 370 2000 1,8 3,6 3,5 18,7 K3 – rek. 20 350 360 2000 0,8 14 14,3 79,7 SUMA 400 1110 1100 6000 3,2 18,8 19 104,6 Výhledový stav K1 – nový 20 350 200 800 15 3,6 63,5 36,3 145,2 K2 – nový 20 350 200 800 15 3,6 63,5 36,3 145,2 K3 – rek. 20 350 200 2000 1,1 18,3 10,5 104,6 SUMA 60 1050 600 3600 30 8,3 145,3 83,1 395

TOC nest. nest. nest. nest. 2,7 2,7 5,4

Zařízení kotelny stávajícího a výhledového stavu bude muset splňovat emisní limity znečišťujících látek ve smyslu NV.352/2002 Sb., protože oproti současnosti se ve výhledu budou v kotelně použita dvě paliva, budou emisní limity stanoveny váženým průměrem podle přílohy 6 tohoto nařízení. Stanovení emisních limitů přísluší podle z.86/2002 Sb. § 5, odst. 4 České inspekci životního prostředí.

-25-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 11. Návrh stanovení emisních limitů ve smyslu přílohy 6 NV.352/2002 Sb. Znečišťující látka (mg/m3) TZL SO2 NOx CO TOC O2 Zařízení K1 K2 K3 Celkem Znečišťující látka (mg/m3) TZL SO2 NOx CO TOC O2

Spec. emisní limity (příl.4 NV.352/2002 Sb. Uhlí Biomasa 150 250 2500 2500 650 650 400 650 50 6% 11 % Jmenovitý tepelný P (MW) Uhlí Biomasa 12,8 12,8 5,8

31,4 Výsledné EL

Vážené EL Uhlí 27,70701 461,7834 120,0637 73,88535 6%

Celkem

Biomasa 203,8217 2038,217 529,9363 529,9363 50 11 %

231,5287 2500 650 603,8217 50 11 %

Poznámka: Vztaženo na normální stavové podmínky a suchý plyn a pro referenční obsah kyslíku n %

Vzorový výpočet: Vážený EL TZL (biomasa) = EL (biomasa) * P (biomasa)/ [P (biomasa) + P (uhlí)] = 250 mg/m3 * 25,6 W / 31,4 W = 203,8 mg/m3 Vážený EL TZL (uhlí) = EL (uhlí) * P (uhlí)/ [P (biomasa) + P (uhlí)] = 150 mg/m3 * 5,8 W / 31,4 W = 27,7 mg/m3 Výsledný EL TZL = vážený EL (biomasa) + vážený EL (uhlí) = 203,8 mg/m3 + 27,7 mg/m3 = 231,5 mg/m3 Pro model imisního znečištění ovzduší viz. příloha č.A1 byl uvažován nejméně příznivý stav, t.j. že znečišťující látky v odpadní vzdušině budou dosahovat úrovně emisních limitů.

Liniové zdroje - znečišťování ovzduší z dopravy V následující tabulce je stanovena produkce emisí z dopravy. Tabulka 12. Předpokládaná produkce hlavních škodlivin, v souvislosti s emitovanou dopravou za 24 hodin Provoz Počet Délka ujeté produkce produkce produkce produkce tuhé část. přejezdů trasy (km) CO (g) NOx (g) SO2 (g) CxHy (g) (PM 10) g Stávající -NA 2 1 9,1 27,3 0,01 4,6 2,12 Zamýšlený -NA 18 9 82,9 246,2 0,09 41,5 19,1 Stávající - OA 3 1,5 0,2 0,3 0,01 0,3 0 Zamýšlený - OA 10 5 0,6 0,9 0,03 0,9 0 Celkem – stáv. 5 2,5 9,3 27,6 0,02 4,9 2,12 Celkem – zam. 28 16,5 92,8 274,7 0,12 47,3 21,2 Pozn.: Výpočet byl proveden v programu MEFA v.02 – Emisní faktory pro motorová vozidla, pro referenční vozidla: Těžké nákladní auto (NA) s dieselovým motorem, vyrobené v rozmezí let 1992 – 1996 (limit EURO 1), pohybující se průměrnou rychlostí 40 km/h, a osobní auto (OA) s benzinovým motorem, vyrobené v rozmezí let 1996 – 2000 ((limit EURO 2), pohybující se průměrnou rychlostí 50 km/h, v úseku od vjezdu do ulice Mánesova z ulice Kyjevská a zpět.

-26-


B.III.2. Voda Odpadní vody z období výstavby V období výstavby budou odpadní vody odváděny stávající areálovou kanalizací. Budou vznikat splaškové vody komunálního charakteru generované navýšením provozu sociálních zařízení. Množství odpadních vod z období výstavby není možné ve stávajícím stupni přípravy investice vyjádřit, neboť nejsou známé základní parametry stavebních činností, počet stavebních dělníků apod. Množství odpadních vod vznikajících v období výstavby se nepředpokládá ve významném množství.

Odpadní vody z období provozu Odpadní vody pro období provozu se budou skládat z odpadních vod dešťových, splaškových a technologických.

Dešťová voda Dešťová voda je odvedena ze střešních ploch, komunikací a ostatních zpevněných ploch v areálu do Křinice. Vody potenciálně ovlivněné úkapy ropných látek, jsou před vyústěním do vodního toku předčištěny ve wapexovém filtru, který plní funkci odlučovače ropných látek. Realizace záměru nebude znamenat navýšení odtoku dešťových vod oproti stávajícímu stavu. K výstavbě nových objektů a komunikací dojde pouze ve stávajících zpevněných a zastavěných plochách, z nichž jsou dešťové vody odváděny již dnes. Tabulka 13. Bilance odtoku dešťových vod STÁVAJÍCÍ MNOŽSTVÍ DEŠŤOVÝCH VOD

Intenzita návrhového deště (n = 1) Typ povrchu Komunikace pojížděná Zpevněné plochy (panely, štěrk) Skladová plocha – nezpevněná Chodníky, dlážděné Střechy Zeleň, tráva Komunikace betonové-nové Skladová plocha, zpevněná, beton Vodní nádrže

F [m2] 1184,00 496,00 3667,00 210,00 1202,00 6681,00 2151,00

k 0,80 0,50 0,40 0,70 0,90 0,10 1,0

Celkem:

15591,00

-

Q [l/s] 14,68 3,78 22,74 2,28 16,77 10,35 33,34

NÁVRHOVÉ MNOŽSTVÍ DEŠŤOVÝCH VOD

F [m2] 405,00 1863,00 5904,00 2740,00 2528,00 2151

103,94 15543,00

I = 155 l/s.ha k Q [l/s] 0,70 4,39 0,90 25,98 0,10 9,15 0,80 33,97 0,40 15,67 1,0 33,34 122,50

Splaškové vody Splašková voda je odváděna ze sociálních zařízení a administrativy do společné splaškové kanalizace napojené do místní areálové ČOV (COLORTEX). Tabulka 14. Bilance odtoku splaškových vod Provoz Stávající provoz Nový provoz - po rekonstrukci

m3/rok 240 720

Kvalita splaškových vod je charakteristická pro běžné odpadní vody komunálního charakteru.

Technologické odpadní vody Odpadní vody z úpravny napájecí vody Ve stávajícím provozu vznikají odpadní vody z úpravy napájecí vody. V současnosti se napájecí voda upravuje v pískových a změkčuje v katexových filtrech. Vznikají kyselé odpadní vody z regenerace katexového filtru, které obsahují koncentrované minerální látky. Po

-27-


průchodem neutralizační stanicí kde je upraveno jejich pH na požadovanou hodnotu, jsou odpadní vody vypouštěny do vodního toku Křinice. V novém provozu zůstane úpravna vody zachována pro potřeby teplárenského kotle K3, napájecí voda nových kotlů K1 a K2 bude připravována v novém technologickém zařízení. Pro páru s vyššími energetickými nároky bude nutné připravit demineralizovanou vodu o lepších vlastnostech než pro současný provoz. Nová úpravna vody bude principielně podobná jako současná, přípravu demivody budou zajišťovat dva katexové, dva anexové filtry a směsný filtr (mixbed). Směsný filtr bude s ohledem na délku cyklu pouze jeden společný pro obě linky. Výměnnou náplň katexových filtrů tvoří silně kyselý katex, anexových filtrů silně bazický anex, u směsných filtrů je to směs silně kyselého katexu a silně bazického anexu. Katexy se budou regenerovat kyselinou chlorovodíkovou, anexy hydroxidem sodným. U směsného filtru bude regenerována po rozplavení ionexů současně katexová i anexová náplň pomocí dávkovacích čerpadel a čerpadel ředicí demineralizované vody. Odpadní agresivní voda z regenerace bude svedena do stávající neutralizační jímky, kde se částečnou autoneutralizací a nadávkováním HCl nebo NaOH zneutralizuje na cca pH 6,5 - 8. Z této jímky bude odpadní voda vedena do odpadní kanalizace a do vodního toku Křinice. Odpadní vody z přípravny lze charakterizovat jako vody vyžadující úpravu pH a s vyšším obsahem minerálních látek – látky které byly odstraněny ze vstupní vody při demineralizaci, projevující se v navýšení ukazatele RAS (rozpuštěné anorganické soli). Úroveň RAS na výstupu bude přímo úměrně záviset na charakteristice RAS vstupní vody. Proto investor předpokládá využívat měkkou vodu z povrchových zdrojů. Odpadní vody z odluhu kotlů V technologii dále vznikají odpadní vody z odluhu kotlů. Přesto, že je parovodní cyklus s uzavřeným oběhem, dochází ke ztrátám páry v turbíně a v chladícím systému. Napájecí voda se tedy neustále musí doplňovat. Napájecí voda není stoprocentně demineralizovaná, určité množství minerálních látek v ní zůstává i po projití ionexovými filtry. Tyto látky se potom hromadí v kotelní vodě, protože nepřecházejí do plynného skupenství. Kotelní vodu je proto nutné průběžně nebo jednorázově odlučovat, aby koncentrace minerálních látek zůstala na technologicky přijatelné úrovni. Doplňování napájecí vody pro turbínu tvoří cca 4 % parní kapacity kotle (kapacita K1 + K2 = 2 x 16 t/h), z toho 1,5 % této vody se ztratí výparem a 2,5 % tvoří odluh. Voda z odluhu odtéká do neutralizační stanice kde se mísí s vodami z CHÚV, dále do areálové kanalizace a odtud je vypouštěna do vodního toku Křinice. Kvalita této vody je relativně v úrovni destilované vody s vyšší koncentrací RAS než je potřebné pro technologické účely. Oproti stávajícímu stavu dojde k navýšení odluhu kotelních vod. Jejich charakteristika zůstává stejná. Kvalita a množství odpadních vod z technologie – stávající stav V následující tabulce je uvedeno množství odpadních vod ze stávající technologie včetně výsledků vzorkování vybraných ukazatelů v rozsahu platného vodoprávního povolení převzatých z provozní dokumentace kotelny za rok 2006.

-28-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 15. Roční bilance technologických odpadních vod ze stávajícího provozu, včetně bilančních hodnot ukazatelů sledovaných podle aktuálního vodoprávního povolení (2006). Měsíc Množsrví m3/měs. I.06 60 II.06 70 III.06 60 IV.06 50 V.06 50 VI.06 40 VII.06 40 VIII.06 30 IX.06 40 X.06 90 XI.06 170 XII.06 200 Celkem 900

pH 8,9 8,1 8,3 8,4 6,8 8,5 8,8 8,3 8,3 8,3 8,4 8,3 -

NL CHSK-Cr mg/l kg mg/l kg 9 0,54 7 0,42 3 0,21 5 0,35 13 0,78 7 0,42 2 0,1 7 0,35 21 1,05 5 0,25 21 0,84 7 0,28 11 0,44 11 0,44 13 0,39 7 0,21 13 0,52 7 0,28 13 1,17 7 0,63 24 4,08 4 0,68 13 2,6 7 1,4 - 12,72 5,71

BSK-5 mg/l kg 2,5 0,15 1,4 0,098 1,9 0,114 2 0,1 1,5 0,075 1,7 0,068 3 0,12 1,9 0,057 1,9 0,076 1,9 0,171 1,8 0,306 1,9 0,38 1,715

NEL mg/l kg 0,15 0,009 0,13 0,0091 0,06 0,0036 0,06 0,003 0,06 0,003 0,06 0,0024 0,06 0,0024 0,06 0,0018 0,06 0,0024 0,06 0,0054 0,07 0,0119 0,06 0,012 0,066

Fe mg/l 0,518 0,372 1 0,248 1,39 3,78 0,368 1 1 1 0,22 1 -

kg 0,03108 0,02604 0,06 0,0124 0,0695 0,1512 0,01472 0,03 0,04 0,09 0,0374 0,2 0,76234

N-NH4 mg/l kg 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Ve stávajícím stavu je vypouštění odpadních vod upraveno povolením pro celý areál COLORTEX [13]. Stanovené podmínky jsou řešeny zvlášť pro kotelnu a barvírenský objekt. Tabulka 16. Limity kvality a množství vypouštění odpadních vod z provozu kotelny pro stávající stav viz [13] Maximální přípustné Přípustné Bilanční hodnoty Ukazatel koncentrace koncentrace (mg/l) (kg/rok) (mg/l) 70 40 1 900 CHsK -Cr 15 10 475 BSK 5 40 25 1187 NL 7 5 225 N-NH4 0,3 0,2 10 NEL 5 4 190 Fe 6,0 – 9,0 6-9 pH maximální množství okamžité 2 l/s denní 172 m3/den roční 50 000 m3/rok -

Kvalita a množství odpadních vod z technologie – výhledový stav Podle nařízení vlády 61/2003 Sb., které udává úroveň přípustného znečištění odpadních vod jsou pro technologické odpadní vody teplárenského provozu charakteristické ukazatele s následujícími emisními standardy (limity): – pH 6-10 – NL 40 mg/l – RAS 1 500 mg/l – NEL 1 mg/l V následující tabulce je uvedeno množství odpadních vod z výhledového technologického provozu včetně bilančních hodnot její předpokládané kvality. Úroveň charakteristického znečištění těchto vod byla předána projektantem technologie.

-29-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 17. Roční bilance technologických odpadních vod z výhledového provozu včetně bilančních hodnot předpokládané kvality Odpadní vody Očekávaná kvalita odpadních vod Odpadní vody z CHÚV a odluhu pro kotel K3 Odpadní vody z odluhu kotlů K1 a K2 Odpadní vody z CHÚV pro kotle K1 a K2 Celkové roční množství

Objem (m3) 900 6 720 4 523 12 143

pH 8 8 8 8 -

NL (kg) 5 mg/l 4,5 33,6 22,615 65,715

RAS NEL (kg) (kg) 1 500 mg/l 0,5 mg/l 1 350 0,45 10 080 3,36 6 784,5 2,2615 1 9714,5 6,5715

Realizací záměru dojde k navýšení odtoku odpadních vod z technologického zařízení cca o 11 000 m3/rok, tomu odpovídá průměrné hodinové množství cca 1,3 m3/h a průměrné okamžité množství cca 0,36 l/s.

B.III.3. Odpady Odpady jsou členěny na předpokládanou produkci v době výstavby a produkci v době provozu. Druhy odpadů (podle Katalogu odpadů, v. 381/2001 Sb., v platném znění), včetně předpokládaného způsobu nakládání s nimi uvádějí tabulky uvnitř kapitoly. Nakládání s odpady, evidence a další povinnosti se budou řídit zákonem 185/2001 Sb., v platném znění“o odpadech“ a prováděcími předpisy, zejména vyhláškou 383/2001 Sb. „o podrobnostech nakládání s odpady“ v platném znění, a v.294/2005 Sb. Také bude dodržena městská obecně závazná vyhláška města Krásná Lípa č.2/2005, v platném znění, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, včetně systému nakládání se stavebním odpadem na území města Krásná Lípa.

Odpady z období výstavby Během samotné stavby při konkrétních stavebních činnostech vzniknou stavební odpady klasického složení - zbytky surovin a pomocného materiálu, demoliční sutiny a výkopek zemin jejichž další použití v rámci řešeného záměru se nepředpokládá. Vzhledem k rozsahu rekonstrukce dojde k vzniku většího množství druhů odpadů, ovšem ne ve výrazném množství. Výskyt starých ekologických zátěží v předmětném areálu není znám.

Nakládání s odpady pro období výstavby Veškerý odpad vzniklý při stavbě se bude třídit podle složek vhodných k dalšímu využití odpadu jako suroviny a podle možností výskytu odpadů s obsahem nebezpečných látek. Stavební odpad bude ukládán do rozměrově vhodných kontejnerů společnosti oprávněné k nakládání s odpady, případně do kontejnerů dodavatele stavby, nebo se bude přímo nakládat a vyvážet z místa vzniku k využití provozovateli zařízení na úpravu stavebního odpadu nebo k odstranění v odpovídajících zařízeních. Původce stavebního odpadu a fyzická osoba, která bude provádět stavební práce bude mít povinnost tento odpad třídit a nabídnout k využití provozovateli zařízení na úpravu stavebního odpadu Odpad bude tříděn podle následujících položek – Směsný stavební odpad určený k recyklaci a použití k HTÚ • beton, cihly, keramické výrobky • živice • ornice, zemina, kameny – Směsný stavební odpad z obsahem nebezpečných látek k odvezení na skládku – dekontaminaci • beton, cihly, keramické výrobky případně znečištěné nebezpečnými látkami • zemina s obsahem nebezpečných látek – Jiné stavební odpady (obaly a demoliční odpady) • kovy

-30-

Environmentální rekonstrukce kotelny •

sklo • plasty • papír • dřevo • nebezpečný odpad: (např. kabely, zářivky, el.zařízení, odpadní obaly z barev a použitých chemických látek (plastové, kovové, papírové, skleněné) Stavební odpad, který nebude přímo odvážen, bude ukládán v místě stavby do velkoobjemových kontejnerů zajištěných proti úniku odpadu a případnému znečištění odpadu Přepravní prostředky určené k odvážení odpadu budou zcela zakryty plachtou, tak aby nedocházelo k unikání odpadu do okolního prostředí Pokud by v průběhu přepravy došlo k úniku stavebního odpadu, bude znečištění neprodleně odstraněno

-31-


Předpokládaná produkce odpadů pro období výstavby Tabulka 18. Přehled složení předpokládané produkce odpadů v období výstavby Kód 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 06 15 01 10 08 01 11 14 06 03 17 01 01 17 01 02 17 01 03 17 01 06 17 01 07 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 02 04 17 03 02 17 04 05 17 04 07 17 04 10 17 04 11 17 05 03 17 05 04 17 06 01 17 06 03 17 06 04 17 06 05 17 08 02 17 09 03 17 09 04 20 02 01 20 03 01 20 03 03 20 03 07

Druh odpadu Odpadní obaly Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Směsné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Stavební a demoliční odpady Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiná rozpouštědla a směsi rozpouštědel Beton Cihly Tašky a keramické výrobky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků obsahující nebezpečné látky Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod kódem 17 01 06 Dřevo Sklo Plasty Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Železo a ocel Směsné kovy Kabely obsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky Kabely neuvedené pod 17 04 10 Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03* Izolační materiál s obsahem azbestu Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03 Stavební materiály obsahující azbest Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod kódem 17 08 01 Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 Komunální odpad Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky Objemný odpad

Kategorie ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní nebezpečný nebezpečný nebezpečný ostatní ostatní ostatní nebezpečný ostatní ostatní ostatní ostatní nebezpečný ostatní ostatní ostatní nebezpečný ostatní nebezpečný ostatní nebezpečný nebezpečný ostatní nebezpečný ostatní nebezpečný ostatní ostatní ostatní ostatní ostatní

Odpady z provozu Nakládání s odpady Nakládání s odpady z provozu rekonstruované kotelny bude přímo navazovat na způsoby nakládání s odpady stanovenými pro stávající výrobu. V provozu kotelny je určena odpovědná osoba pro nakládání s odpady – pan Milan Pešír. Základní povinnosti při nakládání s odpady – odpady jsou zařazovány podle druhů a kategorií stanovených v katalogu odpadů

-33-


– – – – – – – –

je zajišťováno přednostní využití odpadů před jejich odstranění odpady, které společnost nemůže využít převádí do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí odpady jsou shromažďovány a skladovány podle jednotlivých druhů a kategorií je zajišťováno správné uložení a označování odpadů odpady jsou zabezpečovány před nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí jsou ověřovány nebezpečné vlastnosti odpadů je vedena evidence odpadů v rozsahu stanoveném zákonem pro nakládání s nebezpečnými odpady je zajištěn souhlas odboru životního prostředí MěÚ Rumburk [12]

Nakládání s odpady na jednotlivých pracovištích Na pracovištích se vzniklé odpady ukládají do určených shromažďovacích prostředků (SP) dle druhu odpadu. Po jejich naplnění se SP přesunou do jednotlivých skladů odpadů, kde jsou uloženy do okamžiku odvozu oprávněnou osobou k odstranění či likvidaci odpadu Každý zaměstnanec je povinen při své pracovní činnosti a v rozsahu svých kompetencí předcházet vzniku odpadů a omezovat jejich množství, zvláště pak omezovat vznik odpadů nevyužitelných a nebezpečných. Pro jednotlivé nebezpečné odpady jsou vypracovány ILNO (identifikační listy nebezpečných odpadů) a dále jsou pro vznikající odpady vypracovány pracovní pokyny, které obsahují pokyny pro běžnou manipulaci i pro případ havarijní situace. Tabulka 19. Bilance hlavních technologických odpadů ze stávajícího provozu za rok 2006 a předpoklad nového provozu. St. N. Kód Druh odpadu K provoz provoz (t/2006) (t/rok) Škvára, struska a kotelní prach (kromě kotelního prachu uvedeného pod O 984 2970 10 01 01 číslem 10 01 04) O 83 249 10 01 02 Popílek ze spalování uhlí 0,037 0,16 N 13 02 08 Jiné motorové, převodové a mazací oleje 15 02 02 Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže 0,015 0,063 neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami N 0,95 3,99 O 16 01 17 Železné kovy 0,0104 0,04 N 20 01 21 Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 0,247 1,04 O 20 03 01 Směsný komunální odpad 0 7350 10 01 03 Popílek ze spalování rašeliny a neošetřeného dřeva O

Výše uvedené odpady jsou předány oprávněným osobám Eko-servis Varnsdorf, IČ: 25042149 a Markvart Václav, IČ: 46044531 Stejným způsobem budou odstraňov

Odpady z odstranění stavby V období odstranění stavby se bude nakládání se stavebními odpady řídit platnou legislativou (viz pravidla stanovená výše).

B.III.4. Hluk a vibrace, radioaktivní záření, el.magnetické vlnění Hluk Pro ověření akustických výstupů do vnějšího prostředí byla zpracována hluková studie viz. příloha č.A2 [3] , jejímž autorem je Ing. Aleš Jiráska. V této kapitole je řešen pouze hluk z období provozu záměru. Pro období výstavby se nepředpokládají speciální akustické požadavky vzhledem k umístění stavby v stávajícím průmyslovém areálu a rozsahu stavebních prací.

-34-


Stacionární zdroje hluku Pro akustické modelování byly změřeny akusticky významné zdroje hluku. Tabulka 20. Stávající stacionární zdroje hluku - měření Poř. č. zdroje 1 2 3 4 5

Zařízení Vzduchové a spalinové ventilátory - měřeno na fasádě budovy Průnik hluku od ventilátoru bočními dveřmi Vzduchové a spalinové ventilátory - měřeno na střeše budovy Kotle – měřeno na fasádě budovy Popílkové filtry vně budovy

L2 – bodové zdroje [dB(A)]

Lwa – hladina ak. výkonu [dB(A)]

Měřená plocha [m2]

46,8

60,3

22,2

-

78,7

-

47,0

63,5

45,0

49,7 53

63,7 64

25,2 -

L2 – bodové zdroje [dB(A)]

Lwa – hladina ak. výkonu [dB(A)]

Měřená plocha [m2]

37,5

52,3

30,0

-

80 85-den, 74-noc

-

-

81-pouze 4 h/den

-

Tabulka 21. Nové zdroje hluku – modelování Poř. č. zdroje 1 2 3 4

Zařízení Turbogenerátor a ejektor brýdových par v budově Prostup odvodu páry Chladicí věže Nakladač HON s odhlučněným přepravním manipulátorem

Průnik hluku od ventilátoru dveřmi již není uvažován – předpokládá se jeho utlumení na úroveň okolní fasády. Hluk chladicí věže je uvažován v denní době s hliníkovými vrtulemi bez omezení otáček, v noční době se speciálními vrtulemi z umělé hmoty s omezením otáček. Nakladač HON se pohybuje na skládce štěpky s protihlukovou stěnou o výšce 6 m (do výšky střechy) směrem k obytné zástavbě.

Liniové zdroje hluku Liniovými zdroji hluku budou vyvolané dopravní pohyby nákladních vozidel, dopravujících palivo – hnědé uhlí a dřevní štěpku (9 vozidel denně) a osobních vozidel zaměstnanců (5 vozidel denně). Akustická studie [3] uvažuje liniové zdroje – dopravní pohyby po vnitřních účelových komunikací jako stacionární zdroje. Teprve po vyjetí vyvolané dopravy na veřejné komunikace je související vyvolaný hluk hodnocen v souladu s postupy pro hodnocení dopravy po veřejných komunikací. Dopravní trasa nákladní dopravy povede především ul.Mánesova, která severně navazuje na silnici II. třídy č. 265 – ul. Kyjovská. Výpočty konkrétních hodnot hlukového zatížení ve vybraných bodech jsou uvedeny v akustické studii viz. příloha č.A2 a v tabulkách v kapitole C.2.2.

Vibrace Nová strojní zařízení, to jsou ventilátory a turbína, budou řešeny tak, aby nedocházelo k únikům vibrací do okolí. Hlavní zdroj vibrací – turbína – bude osazena na dostatečně tuhém a hmotném základu, odděleného od okolních konstrukcí. U ventilátorů budou použity tlumiče chvění. Významné zdroje vibrací vůči vnějšímu prostředí kotelny se nepředpokládají.

Radioaktivní záření Provoz kotelny není zdrojem radioaktivního záření.

El. magnetické vlnění Provoz kotelny není významným zdrojem el. magnetického vlnění.

-35-


B.III.5. Rizika havárií a havarijních stavů vzhledem k navrženému použití látek a technologií Výhledový provoz kotelny bude z hlediska možného vzniku havárií velmi podobný provozu stávajícímu. Stávající výroba má možné scénáře vzniku havarijních stavů především v souvislosti se vznikem požáru, únikem látek nebezpečných vodám do povrchových vod a horninového prostředí, nestandardních stavů úniku znečišťujících látek do ovzduší spojených s nesprávnou činností kotlů a odlučovačů.

Havarijní stavy ohrožující kvalitu horninového prostředí a vod V souvislosti se stávajícím a výhledovým provozem existují potenciální cesty úniku látek škodlivých vodám do horninového prostředí a povrchových vod z místa uskladnění nebo provozní technologické náplně při nesprávné manipulaci, nebo při poruše zařízení. Možnosti úniku se naskýtají buďto přímo do horninového prostředí nebo rozlitím na zpevněných plochách a vniknutím látek do kanalizace a následně do vodního toku Křinice. Významným potenciálním rizikem je zejména průnik do povrchového toku spojený s možnostmi poškození jeho ekosystému. Vzhledem k množství skladovaných látek se nepředpokládá poškození vodních zdrojů s dlouhotrvajícími následky, nepředpokládá se rovněž ovlivnění lidského zdraví (vyjma přímého kontaktu pracovníka s chemikáliemi). Chemické látky jsou v areálu skladovány na určených místech s odpovídajícím technickým zabezpečením, v originálních obalech, v menším množství než 1 m3. Potenciální možné úniky. Únik chemikálií z CHÚV - z technologie a ze skladových zásob (chemikálie jsou skladovány) Únik chladícího média chlazení oleje Únik oleje turbogenerátoru

Havarijní a nestandardní stavy ohrožující kvalitu ovzduší K ohrožení kvality ovzduší může potenciálně dojít při poruše technologického zařízení nebo jeho nesprávnou obsluhou: Špatná regulace spalovacího procesu v kotlích má důsledek v navýšení emisí znečišťujících látek v odpadní vzdušině, změna tmavosti kouře, porušení emisních limitů Nečinnost nebo porucha filtračního zařízení, navýšení emisí TZL, porušení emisních limitů. Nestandardní stavy s dopadem na kvalitu ovzduší nebudou působit trvalou ekologickou újmu a poškození životního prostředí s trvalými následky. Záměrem investora je instalovat moderní automatizovanou technologii. Případné zhoršení kvality ovzduší by mohlo být spíše jednorázové a krátkodobé.

Závažné havarijní stavy ohrožující lidské zdraví a životní prostředí Běžné provozní nestandardní stavy malé provozní havárie nekladou rizika vzniku závažné havárie – havárie s potenciálním dopadem na životy a zdraví lidí, hospodářských zvířat a životní prostředí nebo újmu majetku. Množství skladovaných nebezpečných chemických látek nenaplňují podmínky zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky č. 59/2006 Sb. Potenciální vážnou velkou havárií s dopady na životní prostředí a zdraví lidí lze označit požár nebo výbuch. Proto aby rizika byly eliminovány na minimum, musí technologie kotelny splňovat příslušné technické a požární normy, jejichž dodržení bude předmětem navazující stavebních řízení.

-36-


C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.1. Výčet nejzávažnějších environmetálních charakteristik dotčeného území Kotelna, jejíž technologické zařízení je předmětem rekonstrukce se nalézá v areálu bývalého podniku COLOR-TEX, v jihozápadním cípu zastavěného území obce Krásná Lípa. Zájmové území se nachází na jihozápadním okraji města, mezi ulicemi Mánesova (směr východní) a Smetanova (směr západní). Severním směrem navazuje průmyslový areál, jehož je předmětná kotelna součástí, který přiléhá k silnici II. třídy č. 265 – ul. Kyjovská. V jižním směru následuje volná krajina mezi obcemi Krásná Lípa a Rybniště. Nejbližší obytná zástavba leží v blízkosti areálu – na protilehlé straně ulice Mánesova. Celý areál je součástí CHKO Lužické hory. Dopravně je území dostupné ul. Mánesova, která severním směrem ústí do ulice Kyjovská (silnice II. třídy č. 265). Ze širších vztahů není území průmyslovou oblastí. Areál je solitérním průmyslovým komplexem v dané oblasti, stejně jako jsou nenávazně rozmístěné další objekty průmyslového charakteru v Krásné Lípě. Tento stav není v urbanistice měst velikosti Krásné Lípy neobvyklý a nežádoucí. Areál je obklopen drobnou liniovou zelení a v jeho těsné blízkosti se nachází menší vodní (požární) nádrž, propojená přečerpávací stanicí s rybníkem "Cimák", z níž bude odebírána voda pro technologické účely. Z pohledu platného územního plánu sídelního útvaru Krásná Lípa, který je upraven Obecně závaznou vyhláškou města Krásná Lípa č. 3/1998 ze dne 29. října 1998 o závazných částech územního plánu sídelního útvaru, v platném znění, je stanoveno funkční využití území jako průmyslově servisní zóna, kde se předpokládá průmyslová výroba s rezervními rozvojovými plochami, skladové hospodářství, případně zpracovatelský průmysl, technický servis města a výrobní služby. (Viz. vyjádření stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace [23] viz. příloha č.A3 – podle nového stavebního zákona „Územně plánovací informace“.)

C.1.1. Územní systém ekologické stability krajiny Budova kotelny je stávající a není součástí žádných prvků územního systému ekologické stability, ani se nenalézá v jejich blízkosti. To platí i pro stavbu nové skladové haly paliv, na jejímž místě se v současnosti nalézá polozastřešený sklad paliv. Nejbližší prvky ÚSES: JZ směrem ve vzdálenosti zhruba 7,6 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází nadregionální biocentrum (NRBC) Hřenská skalní města JV směrem ve vzdálenosti ve vzdálenosti zhruba 3 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází regionální biocentrum (RBC) Velký rybník JZ směrem ve vzdálenosti ve vzdálenosti zhruba 2,5 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází regionální biocentrum (RBC) Vápenka SV směrem ve vzdálenosti ve vzdálenosti zhruba 2 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází regionální biocentrum (RBC) Dymník V směrem, ve vzdálenosti zhruba 3,2 km od posuzovaného záměru prochází územím regionální biokoridor (RBK) Dymník – Velký rybník JZ směrem, ve vzdálenosti zhruba 3,1 km od posuzovaného záměru prochází územím osa nadregionálního biokoridoru (NRBK) Studený vrch – Hřenská skalní města

-37-


C.1.2. Chráněná území Chráněná území ve smyslu horního zákona č. 44/1988 Sb., v platném znění Chráněná ložisková území Pozemky stavby se nenacházejí v chráněném ložiskovém území. Nejbližší chráněné ložiskové území 705620002 Varnsdorf, leží od posuzovaného záměru zhruba 7 km východním směrem.

Dobývací prostory Pozemky nejsou umístěny v dobývacích prostorech. Nejbližším dobývacím prostorem s neukončenou těžbou je povrchový důl na olivinický čedič č. 70511 u Velkého Šenova, vzdálený zhruba 12 km severozápadním směrem.

Poddolovaná území Celý areál a tedy i předmětná kotelna neleží v poddolovaném území. Nejbližším poddolovaným územím je zhruba 3 km vzdušnou čarou vzdálený Kyjov u Krásné Lípy - Nové Doubice č.2301, ležící jihozápadním směrem.

Chráněná území ve smyslu ochrany přírody a krajiny Zvláště chráněná území Velkoplošná chráněná území Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Předmětná kotelna se nachází na území IV. zóny velkoplošného chráněného území CHKO Lužické hory. Základní údaje o CHKO Lužické hory: Rozloha: 267 km2 Geografická orientace: 50° 46´-50° 53´N, 14° 24´- 14° 52´E Nadmořská výška: 313 - 793 m (Luž) Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j. 6927/1976 Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO: - 1 národní přírodní rezervace - 1 národní přírodní památka - 5 přírodních rezervací - 9 přírodních památek Chráněná krajinná oblast Lužické hory byla vyhlášena v roce 1976 na území o rozloze 270 km2, k zajištění ochrany harmonické krajiny v pískovcovém území České křídové tabule. Krajina vyniká výrazným reliéfem, vysokou lesnatostí a celkový ráz oblasti dokresluje lužická lidová architektura. K přírodovědecky nejhodnotnějším částem Lužických hor patří zbytky přirozených lesních porostů ve vrcholových partiích, vlhké horské a podhorské louky s výskytem vzácných druhů rostlin, nivy potoků a význačné geomorfologické útvary. Chráněná krajinná oblast Lužické hory leží mezi Šluknovským a Frýdlantským výběžkem, při hranici se SRN. Západní část spadá pod Ústecký, východní pak pod Liberecký kraj. Jejím sousedem jsou další velkoplošná chráněná území - Národní park České Švýcarsko, CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce. V Chráněné krajinné oblasti Lužické hory je vyhlášeno celkem šestnáct maloplošných chráněných území a devatenáct památných stromů. Posláním CHKO je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a typických znaků, přírodních zdrojů a vytváření vyváženého životního prostředí. K bližšímu určení způsobu ochrany přírody byly v CHKO Lužické hory vymezeny čtyři zóny odstupňované ochrany. I. zóna má nejpřísnější podmínky ochrany. IV. zóna je vymezena převážně v zastavěných částech obcí a je určena pro výstavbu a rozvoj

-38-


obcí. Na celém území je vymezen územní systém ekologické stability (ÚSES) a připravuje se vyhlášení soustavy NATURA 2000. Pro management území je vypracován Plán péče o CHKO Lužické hory a plány péče o jednotlivá MCHÚ. SZ směrem, ve vzdálenosti zhruba 1,5 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází hranice CHKO Labské pískovce. Národní parky (NP) S směrem, ve vzdálenosti zhruba 3 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází hranice Národního parku České Švýcarsko. Maloplošná chráněná území Přírodní rezervace (PR) Světlík JV směrem, ve vzdálenosti cca 4 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází PR Světlík. Světlík je zaniklá osada na mírném svahu asi 1,5 km severně od Horního Podluží, jehož je dnes součástí. U zaniklé osady je velký stejnojmenný rybník, který dříve sloužil rekreaci a od roku 1995 je chráněným hnízdištěm vodního ptactva. Přírodní rezervace (PR) Velký rybník JV směrem ve vzdálenosti zhruba 2,8 km vzdušnou čarou od posuzovaného záměru se nachází Velký rybník, ležící na horním toku Lužničky u osady Ladečka, asi 1 km SZ od Horního Podluží a 1,5 km SV od Rybniště.

Územní soustavy evropsky významných lokalit a ptačích oblastí NATURA 2000 Ptačí oblasti Předmětná kotelna se nachází na území vyhlášené Ptačí oblasti Labské pískovce. Základní údaje o Ptačí oblasti Labské pískovce: Název: Labské pískovce Kód lokality: CZ0421006 Kraj: Ústecký kraj Rozloha: 35.516,06 ha Kategorie chráněného území: Ptačí oblast Ornitologická jedinečnost území SPA Labské pískovce je dána zejména velkou lesnatostí, která spolu s velkým množstvím skalních útvarů vytváří unikátní lesoskalní krajinu, která nabízí celou škálu biotopů od vlhkých nížinných přes suché a teplé náhorní plošiny až k vlhkým horským na dně hlubokých roklí, dále zachovalými vodními toky, rybníky, mokřady a také pestrou zemědělskou krajinou. To umožňuje výskyt jak horských, tak i teplomilných druhů v těsném sousedství. Důležitý vliv má koridor nezamrzající řeky Labe, který slouží jak významná migrační trasa směru sever - jih a také jako zimoviště či odpočinkové místo pro tažné druhy. Hnízdění nebo velmi pravděpodobné hnízdění bylo prokázáno u více než 140 druhů ptáků. Charakteristické pro zdejší oblast jsou výrazné skalní útvary, které slouží jako hnízdiště pro sokola stěhovavého (Falco peregrinus), výra velkého (Bubo bubo), krkavce velkého (Corvus corax), rorýse obecného (Apus apus) a další. Poměrně široce jsou rozšířeny lesní druhy jako např. datel černý (Dryocopus martius), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), sýc rousný (Aegolius funereus), holub doupňák (Columba oenas), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), žluna šedá (Picus canus), čáp černý (Ciconia nigra) a lejsek malý (Ficedula parva). Zemědělská krajina si dodnes uchovala pestrost a proto se zde i v současné době můžeme hojně setkat s např. bramborníčkem hnědým (Saxicola rubetra), chřástalem polním (Crex crex), ťuhýkem obecným (Lanius collurio), křepelkou polní (Coturnix coturnix). Velmi specifické prostředí představují imisemi postižené a následně plošně odlesněné plochy, které v současné době procházejí různým vývojem, zde se můžeme setkat s tetřívkem obecným (Tetrao tetrix) a čečetkou zimní (Carduelis flammea). Velmi významné jsou vodní plochy se stojatou vodou a mokřady s charakteristickými mokřadními společenstvy, na které jsou vázáni např. jeřáb popelavý (Grus grus), bukač velký (Botaurus stellaris), chřástal vodní (Rallus aquaticus), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), moták pochop

-39-


(Circus aeruginosus), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), orel mořský (Haliaeetus albicilla) a potápka roháč (Podiceps cristatus). Vodní plochy často přecházejí do mokřadních luk, kde hnízdí např. bekasína otavní (Gallinago gallinago), linduška luční (Anthus pratensis) a hýl rudý (Carpodacus erythrinus). Evropsky významné lokality (EVL) Nejbližší evropsky významnou lokalitou k předmětnému záměru je navržené EVL České Švýcarsko, které se nachází zhruba 3,5 km vzdušnou čarou, Z směrem. Základní údaje o EVL České Švýcarsko: Název: České Švýcarsko Kód lokality: CZ0424031 Kraj: Ústecký kraj Status: Navrženo Rozloha: 10.626,90 ha Biogeografické oblasti: Kontinentální Kategorie chráněného území: Chráněná krajinná oblast, Národní park

Území přírodních parků Plánovaná stavba nezasahuje ani jiným způsobem neovlivňuje území přírodních parků ve smyslu § 12 zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění.

Významné krajinné prvky Plánovaná stavba nezasahuje ani jiným způsobem neovlivňuje registrované významné krajinné prvky ve smyslu § 3 a § 6 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění.

C.1.3. Území historického, kulturního nebo archeologického významu V předmětném areálu se nevyskytují žádné architektonické ani historické objekty, ani známá archeologická naleziště. Záměr se bude realizovat v současném průmyslovém areálu, hlavně v rámci nynějších stavebních objektech. Objevení archeologických nálezů při zemních prací se neočekává.

C.1.4. Území hustě zalidněná Lokalita stavby leží při okraji města, v blízkosti zástavby určené k bydlení. Základní údaje o nejbližším hustě zalidněném území: Obec Krásná Lípa Počet obyvatel: 3665 Výměra: 3139,2 ha Hustota: 116,75 ob./km2

C.1.5. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých zátěží) Lokalita se nenachází v území zatěžovaném nad míru únosného zatížení. Výskyt starých ekologických zátěží v horninovém prostředí zde není evidovaný.

C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny C.2.1. Ovzduší Jedná se o mírně teplou, vlhkou, vrchovinovou oblast, pro kterou je charakteristické klima vhloubených útvarů, kde rozptyl atmosférických příměsí je vysoký a kde trvání, četnost a intenzita místních teplotních inverzí je nízká. Průměrná roční teplota vzduchu je 7 °C, nejchladnějším měsícem je leden s průměrnou teplotou - 3 °C, nejteplejším měsícem je

-40-


červenec s průměrnou teplotou 16 °C. Průměrná relativní vlhkost vzduchu v červenci je 70 %, roční průměrný srážkový úhrn je 900 mm. Jako podklad pro metodiku výpočtu znečištění ovzduší je použita větrná růžice Českého hydrometeorologického ústavu (viz tabulka). Jedná se o odborný odhad zastoupení jednotlivých směrů větrů v % platný ve výšce 10 m nad terénem. Klimatické vstupní údaje znamenají průměrné hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh meteorologických charakteristik se může od průměru lišit. Při posuzování vlivů na znečištění ovzduší je brán ohled na maximálně nepříznivé podmínky a na jejich proměnlivost. Tabulka 22. Větrná růžice pro předmětnou oblast m/s 1,7 5,0 11,0

S 0,38 0,00 0,00

SV 0,41 0,00 0,00

m/s 1,7 5,0 11,0

S 0,53 0,01 0,00

SV 0,62 0,01 0,00

m/s 1,7 5,0 11,0

S 0,57 0,52 0,00

SV 0,71 0,83 0,00

m/s 1,7 5,0 11,0

S 0,77 1,45 0,10

SV 0,44 1,47 0,00

m/s 1,7 5,0 11,0

S 0,36 0,31 0,00

SV 0,33 0,19 0,00

I. třída stability – velmi stabilní V JV J JZ Z 1,01 0,38 1,09 0,74 0,96 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 II. třída stability – stabilní V JV J JZ Z 2,20 0,92 1,30 1,42 2,48 0,02 0,00 0,00 0,01 0,02 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 III. třída stability – izotermní V JV J JZ Z 1,42 0,53 0,77 1,18 2,04 2,21 0,51 0,55 1,09 2,88 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 IV. třída stability – normální V JV J JZ Z 1,14 0,57 0,92 0,92 1,37 3,46 0,81 1,74 2,91 5,46 1,20 0,00 0,10 0,50 1,19 V. třída stability – konvektivní V JV J JZ Z 0,63 0,49 0,53 0,53 0,65 0,71 0,78 1,01 0,70 0,94 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 Celková růžice V JV J JZ Z 14,00 4,99 8,01 10,00 18,00

SZ 0,24 0,00 0,00

bezvětří 3,31

SZ 1,84 0,02 0,00

bezvětří 6,23

SZ 2,55 1,98 0,03

bezvětří 2,90

SZ 2,63 5,52 1,07

bezvětří 3,00

SZ 1,15 0,97 0,00

bezvětří 1,55

S SV SZ bezvětří 5,00 5,01 18,00 16,99 Třídy rychlosti větru: - 1. slabý vítr - rozmezí rychlosti od 0 do 2,5 m/s včetně (třídní rychlost 1,7 m/s), - 2. mírný vítr - rozmezí rychlosti od 2,5 do 7,5 m/s včetně (třídní rychlost 5,0 m/s), - 3. silný vítr - rozmezí rychlosti nad 7,5 m/s (třídní rychlost 11,0 m/s).

Znečištění ovzduší Nejbližším měřicí stanicí AIM v síti ČHMÚ je č. 1015 – Valdek, která je umístěna u obce Staré Křečany, v otevřené krajině ve výšce 438 m n.m. (50°58´23,00´´ sš ; 14º30´58,00´´ vd) cca 5 km od zdroje. Reprezentativnost stanice: oblastní měřítko – městské nebo venkov do 50 km. Z této stanice je možné odvodit charakteristiku pozadí území, které je ovlivněno stávající kotelnou a bude vystaveno i působení vlivů nově rekonstruovaných kotlů. Pro určení pozadí lokality jsou k dispozici imisní koncentrace SO2, NOx a frakce prachu PM10 z dat zpracovaných v roce 2005.

-41-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 23. Imisní charakteristiky pozadí – výtah z měření ČHMÚ, AIM Valdek Doba Naměřená Počet překročení Imise průměrování max.hodnota (µg/m3) limitu Oxid siřičitý 1 hodina 116,1 0 Oxid siřičitý 24 hodin 44,7 0 Oxid siřičitý 1 rok 7,2 0 Oxidy dusíku 1 hodina 131,8 0 Oxidy dusíku 1 rok 13,1 0 Polétavý prach PM10 24 hodin 88,6 12 Polétavý prach PM10 1 rok 18,8 0

Koncentrace oxidů dusíku NOx, pro které jsou stanoveny emisní faktory, je definována jako suma koncentrace oxidů dusíku (zejména oxid dusnatý NO a oxid dusičitý NO2). Koncentrace oxidu dusičitého NO2, pro který jsou stanoveny podle platné legislativy imisní hodnoty, nemůže být vyšší než koncentrace oxidů dusíku NOx. Z uvedeného důvodu můžeme koncentraci NOx brát jako koncentraci NO2 s tím, že koncentrace NO2 bude nižší nebo stejná jako teoreticky určená výpočtová hodnota. Imisní limity znečištění ovzduší Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, stanovuje imisní limity pro vybrané znečišťující látky a stanoví jejich koncentrace s ohledem na zdraví lidí a ekosystémů. Všechny uvedené limitní hodnoty se vztahují na standardní podmínky – objem přepočtený na teplotu 293,15 °K a normální tlak 101,325 kPa. U všech uvedených limitních hodnot se jedná o aritmetické průměry. Rokem je myšlen kalendářní rok. V následujících tabulkáchjsou uvedeny imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu zdraví lidí a meze tolerance a imisní limity vybraných znečišťujících látek vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace.

-42-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 24. Imisní limity pro ochranu zdraví lidí a meze tolerance Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit / přípustná Datum do něhož musí být četnost překročení za limit splněn rok Oxid siřičitý 1 hodina 350 µg/m3 /24 Oxid siřičitý 24 hodin 125 µg/m3 /3 Oxid dusičitý 1 hodina 200 µg/m3 /18 31.12.2009 Oxid dusičitý 1 rok 40 µg/m3 31.12.2009 Oxid uhelnatý Max. denní 10 mg/m3 osmihodinový klouzavý průměr 1) Suspendované částice 24 hodin 50 µg/m3 /35 2) frakce PM10 Suspendované částice 1 rok 40 µg/m3 2) frakce PM10 Benzen 1 rok 5 µg/m3 31.12.2009 Olovo 1 rok 0,5 µg/m3 Poznámka: 1) Osmihodinový průměr je připsán dni, ve kterém končí (podrobnosti jsou uvedeny v nařízení), 2) TZL jsou jako imise posuzovány jako frakce prachu PM10 (jedná se o částice, které projdou velikostně selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 µm odlučovací účinnost 50 %). Tabulka 25. Meze tolerance vybraných znečišťujících látek Znečišťující látka Doba 2006 2007 průměrování Oxid dusičitý 1 hodina 40 µg/m3 30 µg/m3 3 Oxid dusičitý 1 rok 8 µg/m 6 µg/m3 3 Benzen 1 rok 4 µg/m 3 µg/m3

2008

2009

20 µg/m3 4 µg/m3 2 µg/m3

10 µg/m3 2 µg/m3 1 µg/m3

Tabulka 26. Imisní limity pro ochranu ekosystémů a vegetace Znečišťující látka Doba průměrování Imisní limit Oxid siřičitý 1 rok a zimní období 20 µg/m3 (1. října – 31. března) Oxidy dusíku 1) 1 rok 30 µg/m3 1) Součet objemových poměrů oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřený v jednotkách hmotnostní koncentrace oxidu dusičitého.

Z porovnání limitních a naměřených hodnot vyplývá, že imisní zatížení ovzduší v zájmové oblasti splňuje imisní limity ve smyslu NV. 597/2006 Sb., stanovené na ochranu zdraví lidí a ochranu ekosystémů.

C.2.2. Hluk Pro ověření akustických výstupů do vnějšího prostředí byla zpracována akustická studie viz. příloha č.A2, jejímž autorem je Ing. Aleš Jiráska. Pro období výstavby se nepředpokládají speciální akustické požadavky vzhledem k umístění stavby v stávajícím průmyslovém areálu, v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Hluková studie ověřila hlukové emise z provozu stacionárních zdrojů stávající výtopny i budoucího provozu teplárny. V této kapitole jsou uvedeny akustické poměry stávajícího stavu. Hlukové poměry byly prověřeny akustickým modelem Hluk + na základě měření akustického výkonu stávajících zdrojů a intenzitách dopravy vyvolané stávajícím provozem kotelny a ostatní dopravou na síti.

-43-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 27. Výsledky výpočtů modelu stávajícího hluku v okolí kotelny, zahrnuty jsou stávající stacionární zdroje, stávající areálová doprava a stávající doprava po veřejných komunikacích – denní doba Hluk Hluk z dopravy po Hluk ze Celkový z dopravy Bod Výška Ulice čp Objekt veřejných stacionárních hluk v areálu komunikacích zdrojů (dB) (dB) (dB) (dB) 1 3 Mánesova 24 RD 35,6 30,7 18,5 30,9 1 6 Mánesova 24 RD 35,5 30,7 19,1 31 2 3 Mánesova 22 RD 41,4 32,3 18,8 32,5 2 6 Mánesova 22 RD 41,4 32,3 18,9 32,5 3 3 Mánesova 20 RD 41,6 32,3 21,4 32,6 3 6 Mánesova 20 RD 41,5 32,3 22,4 32,7 4 3 Mánesova 20 RD 36,2 25,5 24,4 28 4 6 Mánesova 20 RD 36 25,5 25,5 28,5 5 3 Mánesova 14 RD 35,8 19,5 11,9 20,2 5 6 Mánesova 14 RD 35,8 22,4 14,7 23,1 6 3 Mánesova 14 RD 41,8 38,5 29 39 6 6 Mánesova 14 RD 41,7 38,5 31 39,2 7 3 Mánesova 12 RD 41,3 39,5 31,1 40,1 7 6 Mánesova 12 RD 41,1 39,5 33 40,4 8 3 Mánesova 10 RD 42,4 37,2 33,3 38,7 8 6 Mánesova 10 RD 42 37,1 34,7 39,1 9 3 Mánesova 10 RD 37,9 25,8 34 34,6 9 6 Mánesova 10 RD 37,6 26,3 34,8 35,4 10 3 Mánesova 6 RD 44,8 25,2 36,5 36,8 10 6 Mánesova 6 RD 44,8 25,2 36,7 37 11 3 Smetanova 12 MŠ1 20,6 24,4 29,9 31 11 6 Smetanova 12 MŠ 20,7 24,4 30 31 12 3 Smetanova 12 MŠ 19,8 25,1 29 30,5 12 6 Smetanova 12 MŠ 19,8 25,1 29 30,5 13 3 Smetanova 14 DD2 16,3 16,1 12,4 17,6 13 6 Smetanova 14 DD 17,3 16,1 15,1 18,6 14 3 Smetanova 14 DD 14,7 18 28 28,4 14 6 Smetanova 14 DD 15,5 18 28,1 28,5 15 3 Smetanova 14 DD 15,1 18,5 26,5 27,2 15 6 Smetanova 14 DD 15,3 18,5 26,6 27,2 1 2

- Mateřská škola - Dětský domov

Hlukové limity Hygienické limity hluku jsou dány nařízením vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví přednepříznivými účinky hluku a vibrací: V chráněném venkovním prostoru staveb pro hluky šířené z provozoven služeb a účelových komunikací: – LAeq,8h = 50 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.), – LAeq,1h = 40 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.). V chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací: – LAeq,16h = 55 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.), – LAeq,8h = 45 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.). Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky, přičítá se další korekce -5 dB. Vyhodnocení výsledků Podle výsledků akustické studie [3] jsou v zájmovém území dominantní stacionární zdroje hluku stávající výtopny. Vstupními údaji pro akustický model popisující stávající hlukovou

-44-


zátěž byly hodnoty jejich akustických výkonů, údaje o předpokládané dopravě související s provozem stávající teplárny a dopravní intenzity ostatní dopravy v ulici Mánesova na níž se podílejí hlavně obyvatelé žijící v okolí. Protože je stávající kotelna provozována v pracovní dny, v denní době bylo provedeno modelování akustického zatížení v denní době (pro stacionární zdroje v 8 nejhlučnějších hodin, pro hluk z dopravy po veřejných komunikací pro celou denní dobu). Z výsledků vyplývá, že v současném stavu v území nedochází k překračování akustických limitů. Stávající akustická zátěž v noční době nebyla modelována, splnění akustických limitů se předpokládá s rezervou, protože dominantní akustické zdroje nejsou v provozu.

C.2.3. Horninové prostředí Geomorfologické poměry Zájmová lokalita náleží po stránce geomorfologické k Rumburské pahorkatině, která je součástí pahorkatiny Šluknovské jako její okrsek. Podle geomorfologického členění reliéfu ČR je postavení zájmového území v rámci geomorfologického členění následující: Systém:

Hercynský

Provincie:

Česká vysočina

Subprovincie:

Krkonošsko-jesenická soustava

Oblast:

Krkonošská oblast

Celek:

Šluknovská pahorkatina

Podčepek:

Šluknovská pahorkatina

Okrsek:

Rumburská pahorkatina

Šluknovská pahorkatina vyplňuje v podstatě celý Šluknovský výběžek. Od sedimentů České křídové tabule na J je oddělena lužickou poruchou, což je tektonická ruptura I. řádu. Geomorfologicky se jedná o mírně zvlněnou, členitou krajinu o průměrné nadm. výšce, kolísající v rozmezí 450 - 500 m, s plochými otevřenými údolími, zaoblenými hřbety a hřebeny, s pestře se střídajícími lesy, zemědělskou půdou i lidskými sídlišti. Geologický podklad většiny krajiny tvoří žuly a granodiority lužického žulového masívu s výraznějšími vrcholy, tvořenými často terciérními neovulkanity, popř. permokarbonskými variskými i assyntskými žilnými horninami. Mezi takovéto vrcholy patří např. Hrazený u Starého Hraběcí (610 m n.m.), Dymník u Rumburka (517 m n.m.), Tanečnice u Mikulášovic (596 m n. m.), Partyzánský vrch s čedičovým lomem u Císařského (543 m n.m.) a z dalších např. Vlčí Hora (581 m n.m.), Jitrovník (509 m n.m.), Špičák u Varnsdorfu (544 m n.m.) apod., z nichž na výraznějších dominantách byly v minulosti (cca před 100 lety) vybudovány rozhledny, skýtající jedinečný výhled (Dymník, Tanečnice, Vlčí hora). Jak již bylo řečeno, žulový masív tu dosahuje pouze středohorských výšek; v parovinném reliéfu se širokými údolími, patřící k povodí Labe, Nisy a Sprévy, vystupují ojedinělé příkřejší kopce vesměs z čediče a znělce (viz výše), které jsou syngenetické s výlevy Českého středohoří a probíhá zde rovněž rozvodí mezi Severním a Baltským mořem. Pahorkatina se směrem k V snižuje. Vnitřní výškové rozdíly nejsou nijak veliké a byly setřeny zvláště záplavami sandrových štěrkopísků v pleistocénu, které pronikly na území Šluknovské pahorkatiny jednak ze Z údolím Sebnice, zadruhé z V jako plošná záplava, která dosáhla až do Rumburku. V okolí Šluknova došlo k záplavě starým údolím Rožanského potoka od S. Záplava glacifluviálních štěrkopísků a písků spadá do fáze maximálního zalednění severní Evropy. Pleistocenní záplavy vyplnily a zarovnaly údolí a uložili místy až 17 m mocný pokryv štěrkopísku s hojným obsahem nordického materiálu (Aloisov u Rumburka). Po ústupu severského ledovce docházelo k postupnému vyklizování sandrů, potoční a říční terasy se zařízly do štěrkopísků a vytvořily dva zřetelně rozdílné stupně mladých nízkých teras, jak na Mandavě, tak i na Rožanském potoce. Proto dnes je severský materiál zachován pouze na izolovaných malých plošinách a podle výskytu nordického materiálu (zejména pazourků ve výši kolem 412 m n.m.) lze usuzovat, že nemohlo dojít k plošné záplavě přes

-45-


pohraniční hřbet, který je většinou vyšší než 450 m n.m., nýbrž že k uložení sandrů došlo pouze v důsledku vyplnění starých údolí proti dřívějšímu směru toků, a to následkem vzdutí jezerních vod v předpolí severského ledovce. Tato stará údolí zde dnes opět fungují jako odvodňovací říční síť, takže nedošlo k podstatným změnám ve vyšších polohách reliéfu, kde místy nacházíme zbytky starší, předpleistocenní, paroviny, např. u Lipové. Jen na několika místech jsou pokryty sandrové písky sprašovými hlínami, místy jsou glacifliviální sedimenty konzervovány deluvii, obsahující vesměs materiál čedičů a znělců, jakož i žuly. Obdobně je tomu i ve Varnsdorfské kotlině, kde žulové, kaolinicky zvětralé podloží (jíly s lignitem) je přektyto glacifluviálem, přes nějž slézá mohutný pokryv čedičového deluvia. Zde se také nacházejí nejlépe vyvinuté periglaciální zjevy v celé oblasti. Sopečné exoty vystupují ve Šluknovské pahorkatině jako izolované tvrdé suky. Obdobně se uplatňuje i křemenný val na S od Rumburka, který sleduje lužickou poruchu. Rumburská pahorkatina, v jejímž území se zájmová lokalita nachází, jako součást pahorkatiny Šluknovské má podobný ráz - je to členitá pahorkatina s mírně zvlněným, erozně denudačním reliéfem a s izolovanými strukturními tvary suků a plošin na lávových příkrovech. Tvoří reliéf závěrečného úseku trasy mezi Dolním Podlužím a Varnsdorfem.

Geologie Z geologického hlediska je území zájmové lokality součástí lužického žulového masívu, který je budován granitoidními horninami. Masív není petrologicky ani geologicky jednotný, vedle nepochybně variských žul u Königshain a Stolpen jsou v něm zastoupeny i granitoidy starší, zčásti snad ještě variské (dvojslídný granodiorit, západolužický granodiorit), nebo ještě starší, pravděpodobně až pozdně assyntské - algonkického až kambrického stáří (rumburská žula, brtnická žula, zawidovský - seidenberský granodiorit). Lužický žulový masív je jedním z největších odkrytých žulových masívů ve střední Evropě. Na S se intruzívné stýká s lužickými drobami algonkického stáří, na Z je omezen proti labské zóně tzv. západolužickým zlomem jako rupturou I. řádu, na J a JV hraničí podél lužické poruchy se sedimenty České křídové tabule, na V se pak stýká s horninovými komplexy krkonošsko-jizerského krystalinika. Z granitoidních hornin lužického žulového masívu, vystupujících na území ČR lze rozlišit následující: Biotitická žula, hrubě zrnitá, zčásti porfyrická, místy drobně zrnitá (rumburská žula): Ve Šluknovském výběžku vystupuje v několika ostrůvcích uprostřed lužického granodioritu, především v okolí Rumburka, zčásti též zasahuje na území ČR v širším okolí Václavic SZ od Chrastavy. Ve Šluknovském výběžku je vyvinuta především ve svých dvou základních typech - stejnoměrně zrnitém a porfyrickém. Biotitická žula, hrubě zrnitá (brtnická žula): Vystupuje v širším okolí Brtník v blízkosti lužické poruchy. Její hranice vůči lužickému granodioritu, který ji obklopuje, je podle Fediuka, Loserta, Röhlicha a Šilara (1958) ostrá, této hranice zčásti použily ke své intruzi křemenné porfyry. Brtnická žula je prostoupena šmouhovitými partiemi pegmatitického charakteru i světlejšími jemnozrnnějšími aplitickými žulami téhož minerálního složení (v okolí Vlčí hory). Biotitický granodiorit středně zrnitý (západolužický - demitzký a východolužický zawidowský-seidenberský): Je nejrozšířenější horninou lužického žulového masívu a má též z těchto hornin největší hospodářský význam. Ve srovnání s rumburskou žulou je pravidelně rozpukaný a obsahuje množství uzavřenin kontaktně metamorfovaných drobových hornin. Dvojslídný granodiorit drobně zrnitý, hybridní: Je rozšířen převážně v Z části lužického masívu, spíše již na německém území. Důkladně byl prostudován Ebertem (1935), který přesvědčivě dokázal, že nejde o čistou magmatickou horninu, ale o horninu hybridní, která vznikla roztavením a granitizací drob a břidlic. Uzavírá v sobě ještě hojné zbytky sedimentárního pláště, je často šmouhovitý a drobněji zrnitý, čímž se ostře odlišuje od normálního středně zrnitého lužického granodioritu. Biotitické leukokratní granodiority u Rožan a Lipové:

-46-


Byly poprvé vymezeny Hermannem (1893). Podle tohoto autora představují mladší diferenciát lužického granodioritu. Žilný doprovod lužického žulového masívu je bohatý především na žíly lamprofyrů, jejichž počet je udáván přes 1250 (Stenzel 1924). Mocnosti žil zpravidla kolísají v rozmezí několika cm až m. Podstatně méně jsou v lužickém masívu rozšířeny mladší žíly porfyyrů a porfyritů a žíly křemenné. Aplity a pegmatity jsou poměrně vzácné a přecházejí často do okolních hornin pozvolna, bez ostrých hranic. Na území ČR má většina žil směr zhruba paralelní s lužickou poruchou (SZ - JV), pouze malá část z nich se odchyluje do směru SV - JZ (okolí Jindřichovic, JV od Mikulášovic). Terciérní horniny jsou v zájmovém území reprezentovány neovulkanity vesměs bazaltickými a fonolitickými, které jsou syngenetické s neovulkanity Českého středohoří. Vzhledem k tomu, že lužický žulový masív byl v pleistocénů součástí kontinentálního zalednění, je na mnoha místech překryt poměrně mocnými glacigenními kvartérními sedimenty, řádově v m mocnosti, které převládají nad ostatními kvartérními sedimenty, vesměs eluvio-deluviálního, v místech toků fluviálního charakteru. Vyskytují se i eolické sedimenty a častá je kombinace všech typů. Výsledkem jsou hlíny, více či méně písčitého, popř. jílovitého charakteru. Zájmová lokalita je sitauována dle přehledné geologické mapy odkryté 1 : 200 000, list M - 33 - IX Děčín, v území, jehož podloží je budováno rumburskou žulou, přičemž směrem k J není vyloučen přechod do zawidowského granodioritu. Kvartérní pokryv lokality v rostlém terénu je budován zvětralinami podloží - žulovým eluviem, směrem k povrchu více či méně zahliněným. Svrchní humozní vrstva má malé mocnosti (max do 0,2 m) a horší kvalitu.

Hydrogeologie Z hlediska hydrogeologické rajonizace lze území Šluknovského výběžku přiřadit k rajónům různorodým R-26 (lužický pluton ve Šluknovském výběžku). Podzemní vody lze klasifikovat jako podzemní vody předkřídových útvarů a v území jsou reprezentovány lužickým žulovým plutonem a podzemní vody kvartéru, přičemž podzemní vody terciérních neovulkanitů se v území Šluknovského výběžku výrazněji neprojevují. Podzemní vody předkřídových útvarů: Jsou v území zastoupeny především granitoidními horninami lužického plutonu. Ten je rozpukán zvláště v blízkosti lužické poruchy. Pukliny jsou často otevřené a pro nedostatek jílovitých zvětralin jsou dobře propustné. Infiltraci navíc dobře podporuje průlinově propustné eluvium podložních matečných hornin, které vystupuje jako kvartérní zvodeň a ze kterého je dotován hlubší puklinový oběh. K vydatnějším vývěrům dochází tam, kde je síť drobných puklin drenována propustnými poruchami. Vody drenujících poruch se naopak vylévají v místech, kde se křižují s terénními depresemi. Mimoto je v žulovém území rozptýlena řada drobných pramenů s mělkým oběhem, napájených z eluvia a sutí - tzv. mělká připovrchová zóna zvětrání, dosahující mocnosti max. několika m. Převládajícím horninovým typem je biotitický lužický granodiorit s četnými proniky žilných hornin, dále rumburská biotitická žula a porfyrické granodiority. Všechny tyto typy hornin zvětrávají na povrchu v písčitá eluvia s mocností 4 - 14 m, různě zahliněná. Zóna podpovrchového rozpojení puklin má relativně příznivější index průměrné transmisivity, který činí 5,18 při s (směrodatná odchylka) = 0,57, což určuje průměrný odhad transmisivity zóny podpovrchového rozpojení hornin lužického žulového masívu na 4,3 . 10-5 - 5,9 . 10-4 m2/s Pokud shrneme výše uvedené, hydrogeologický masív jako celek se vyznačuje vcelku jednoduchými hydrogeologickými poměry - výhradně puklinovou propustností s oživeným oběhemm podzemní vody v pásmu připovrchového rozpojení hornin, mocném řádově max. do první desítky metrů. Z hlediska chemismu podzemních vod lužického masívu se v podpovrchové zóně oběhu podzemních vod vyskytují oba základní hydrochemické typy: kalcium-bikarbonátový i kalciumsulfátový, v menší míře jsou zastoupeny i smíšené a přechodné typy. Chemismus vod na území lužického plutonu dokumentuje petrologickou rozrůzněnost horninových typů a příp.

-47-


spojitost kolektorů víceméně souvislého eluviálního pokryvu žulových hornin s aluviálními, resp. deluviálními uloženinami. Podzemní vody kvartéru: Kvartérní zvodeň má větší význam pouze pro individu zásobování vodou, většinou domovními studněmi. Vzhledem k velmi dobré, vesměs průlinové propustnosti je však tento horizont poměrně lehce zranitelný, a proto u vodních zdrojů, založených na dotaci z tohoto horizontu, hraje velmi důležitou roli jejich ochrana pomocí PHO. Jak již je uvedeno výše, obě zvodně spolu komunikují, hlubší puklinový horizont podzemní vody bývá vesměs dotován mělkou kvartérní zvodní. Kvartérní zvodnění bývá významnější tam, kde je horizont mocnější a zabezpečuje relativně lepší ochranu. Slabší zvodnění reliktů kvartérních glasifluviálníhc a glacilakustrinních sedimentů je ovlivněno jejich rozlohou, výškovou polohou a současným reliéfem a je soustředěno převážně na jejich bázi, s volnou hladinou podzemní vody. V oblasti Šluknovského výběžku má toto zvodnění z hlediska zásobování vodou podružný význam. Koeficient filtrace glacifluviálních sedimentů se pohybuje v rozmezí hodnot 7,6 . 106 - 1,3 . 105 m2/s. Mělká kvartérní zvodeň s průlinovou propustností kopíruje morfologii terénu a je vesměs odvodňována k nejbližší vodoteči. Úroveň hladiny podzemní vody zde výrazně závisí na dotaci z atmosférických srážek. Při deštích rovněž dochází k infiltraci vody kvartérními uloženinami do podpovrchové zóny zvětrávání podložních granitoidních hornin, přičemž ve zcela zvětralé zóně dochází k mělkému oběhu podzemní vody, místy je dotováno i hlubší podloží puklinami a puklinovými zónami. Hladina podzemní vody je zakleslá mělce pod terénem (cca 0,5 - 1 m).

Půdní poměry V zájmovém území nejsou dotčeny zájmy chráněné zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu 334/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů ani není součástí pozemků určených k plnění funkcí lesa viz. z.289/1995 Sb.

C.2.4. Hydrologické a klimatické poměry Hydrologické charakteristiky Podle základní vodohospodářské mapy M 1 : 50 000, list 02-22, 03-11 Varnsdorf se území nachází v povodí o čísle hydrologického pořadí 1-15-01-001, v dílčím povodí Křinice, v hlavním povodí Labe. Zpevněné a zastavěné plochy jsou odvodněny do jednotné kanalizace – Krásná Lípa, navazující na kanalizační systém města Krásná Lípa, zakončené ČOV Krásná Lípa. Předmětný objekt kotelny leží v CHOPAV Severočeská křída.

Klimatické poměry Klimatické poměry jsou ovlivněny především geomorfologickými faktory – nadmořskou výškou i charakterem terénu v místě. Nadmořská výška je spolu s dalšími faktory určující pro klimatické veličiny – úhrny srážek, průměrnou roční teplotu, délku slunečního svitu atd. Podle klimatické regionalizace1, se zájmové území nachází v mírně teplé oblasti MT 2 – krátké léto, mírné až mírně chladné, mírně vlhké, přechodné období s krátkým jarem a mírným podzimem, zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s průměrně dlouho trvající sněhovou pokrývkou. Konkrétní charakteristika oblasti je následující: Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje mezi 701 – 800 mm. Sněhová pokrývka trvá 80 - 100 dnů a počet dnů s průměrnou teplotou nad 10 °C je mezi 140 - 160 v roce. Průměrná roční teplota je 7,1°C. Převládající směr větrů je západní až severozápadní.

1

QUITT, E.: Klimatické oblasti Československa. – ČSAV, Geografický ústav Brno, 1971

-48-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 28. Průměrná teplota ve vybraných měsících v oblasti MT2 měsíc I IV VI teplota. -3 až -4 0C 6 až 7 0C 16 až 170C

X 6 až 7 0C

C.2.5. Biologické poměry Rekonstrukce kotelny Krásná Lípa i následný provoz bude probíhat ve stávajícím areálu, ve stávajících objektech a zpevněných plochách, které jsou po dlouhé období intenzivně využívané lidmi k průmyslovým účelů. Vzhledem k poloze areálu a k jeho stávajícímu využití se nepředpokládá výskyt populací chráněných druhů rostlin a živočichů ve smyslu z.114/1992 Sb., v platném znění. Vzhledem k charakteru a rozsahu záměru není potřeba tento předpoklad ověřovat biologickými hodnocením.

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.1. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti (z hlediska pravděpodobnosti, doby trvání, frekvence a vratnosti) D.1.1. Vliv na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických důsledků Zdravotní důsledky na obyvatelstvo Pro hodnocení zdravotních rizik je nutné vzít v úvahu výstupy znečišťujících látek a fyzikálních polí, které mohou negativně působit na lidský organizmus. Pro případ stávajícího a výhledového provozu kotelny jsou to imise ze stacionárních zdrojů znečištění ovzduší a hluk z bodových a plošných zdrojů uvnitř areálu, dále vlivy znečištění ovzduší a hluku v okolí příjezdových komunikací.

Expozice ovzduším Rozptylová studie viz. příloha č.A1, vzala v úvahu stávající a výhledové zdroje znečištění ovzduší (stacionární a mobilní – doprava). Z modelování imisního zatížení vyplývá, že látky charakteristické pro výrobní technologie kotelny (viz. kapitola B.III.1.) nezpůsobí výrazné imisní zatížení. Hodnoty imisních koncentrací látek emitovaných kotelnou v referenčních bodech stanovených u nejbližších míst pobytu a bydlení osob nezpůsobí překračování maximálních přípustných imisních koncentrací stanovených pro ochranu zdraví lidí ve smyslu NV.350/2002 Sb., v platném znění.

Expozice odpadními vodami Expozice odpadními vodami se nepředpokládá. Technologické odpadní vody z běžného provozu areálu budou odtékat do recipientu (Křinice) po průchodu neutralizační stanicí, tak aby splňovaly vodoprávní povolení a NV. 61/2003 Sb., v platném znění. Technologické odpadní vody neobsahují zdravý škodlivé látky. Splaškové odpadní vody budou odvedeny do stávající areálové ČOV.

Expozice hlukem Akustické příspěvky provozu bodových a plošných – stacionárních zdrojů hluku a liniových – dopravní zdrojů hluku byly modelovány v akustické studii viz. příloha č.A2. Překročení stanovených limitů příspěvky hluku ze stacionárních zdrojů provozu kotelny nebyly u nejbližších akusticky chráněných objektů zjištěny, pro hluk z dopravy jsou předpokládány velmi nízké příspěvky. Hluk vyvolaný stávajícím a výhledovým provozem kotelny nebude mít negativní dopady na zdraví obyvatelstva.

Sociálně ekonomické důsledky Záměr Investora bude mít výhradně pozitivní sociálně-ekonomické důsledky, neboť zprovoznění záměru bude znamenat vznik 12-ti nových pracovních míst.

-49-


Vliv na obyvatelstvo – shrnutí Realizace záměru by neměla mít negativní vliv na zdraví a sociálně ekonomické postavení obyvatelstva.

D.1.2. Vliv na ovzduší a klima Vliv na klima Rekonstrukce kotelny nebude mít významný vliv na klimatické charakteristiky území.

Vliv na ovzduší v období výstavby V období výstavby lze očekávat dočasné zhoršení imisního zatížení ovzduší v blízkém okolí areálu, trvající po dobu stavebních prací. Zhoršení ovzduší v lokalitě stavby se projeví především zvýšením koncentrací polétavého prachu PM10 z manipulace s prašnými materiály. Úroveň znečištění ovzduší prachem ze stavebních činností bude záviset na aktuálním klimatickém stavu během provádění zemních prací a jiných stavebních operací a na účinnosti opatření provádění na jeho snížení. Imise ze stavebních činností způsobují fugitivní emise. Zátěž vyvolaná dopravním navýšením nebude ani oproti nevýrazně dopravně zatíženému okolí významná. Doprava zemin z výkopu bude probíhat pouze na pozemcích přiléhajících k provozu kotelny. Doprava stavebních surovin a odpadů ze stavby bude znamenat krátkodobé dopravní navýšení.

Vliv na ovzduší v období provozu Vliv na kvalitu ovzduší byl ověřen rozptylovou studií znečištění ovzduší [2], viz. příloha č.A1. Studie znečištění ovzduší vycházela z měření imisních koncentrací pozadí (AIM, ČHNÚ) a výpočtu předpokládaného příspěvku imisí produkovaných rekonstruovanou kotelnou. Referenční body modelovámí imisní zátěže ovzduší Tabulka 29. Přehled referenčních bodů pro ověření imisní zátěže ovzduší Referenční bod Popis 1 Krásná Lípa (východně od zdroje) 2 Rybniště (jižně od zdroje) 3 Jiřetín pod Jedlovou (jihovýchodně od zdroje) 4 Varnsdorf (východně od zdroje) 5 Seifhennersdorf (severovýchodně od zdroje, SRN) 6 Rumburk (severovýchodně od zdroje) 7 vrch Dymník (516 m n.m.) severně od zdroje (nad Rumburkem) 8 Vlčí hora (581 m n.m.) severozápadně od zdroje 9 Vraní vrch (449 m n.m.) jihozápadně od zdroje (NP České Švýcarsko) 10 Široký vrch (585 m n.m.) jihozápadně od zdroje (nad Rybništěm)

Výsledky modelového výpočtu imisního přitížení jsou uvedeny v následující tabulce.

-50-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 30. Modelované imisní koncentrace v referenčních bodech (µg/m3) r.b. x (m) y (m) SO2 SO2 NOx NOx CO CO TOC TOC

PM10

PM10

max.

roční

max.

roční

max.

roční

max.

roční

max.

roční

1

8350

6245

323,5

8,7

84,1

2,3

51,8

1,4

5,8

0,2

10,5

0,3

2

7985

4160

312,9

4,0

81,4

1,0

50,1

0,6

5,6

0,1

11,0

0,1

3

12115

2515

157,9

2,9

41,1

0,7

25,3

0,5

2,8

0,1

6,5

0,1

4 5

14180 12710

5740 9135

143,1 153,2

2,4 2,2

37,2 39,8

0,6 0,6

22,9 24,5

0,4 0,3

2,6 2,8

0,0 0,0

5,3 5,7

0,1 0,1

6

10105

9150

208,7

2,8

54,3

0,7

33,4

0,4

3,8

0,0

7,1

0,1

7 8

9100 5095

9435 9620

549,3 443,1

4,2 2,3

142,8 115,2

1,1 0,6

87,9 70,9

0,7 0,4

9,9 8,0

0,1 0,0

17,6 13,7

0,1 0,1

9

3915

5150

198,4

2,7

51,6

0,7

31,7

0,4

3,6

0,0

7,0

0,1

10

6720

3635

681,1

3,5

177,1

0,9

108,9

0,6

12,3

0,1

21,6

0,1

TV/TS

1/5 1/4 1/2 1/2 1/1 1/2 1/2 1/3 1/2 1/1 1/1 1/3 1/2 1/1

Maximum přírůstku roční průměrné koncentrace pro oxid siřičitý, který je s ohledem na maximální emisní hodnotu určující znečišťující látkou, je 8,7 µg/m3. Uvedená hodnota je dosažena ve směru převládajících směrů větru v intravilánu Krásné Lípy ve východním směru od zdroje (r.b. 1). Maximum krátkodobých hodnot SO2 (323,5 µg/m3)je zde identifikováno při labilním zvrstvení atmosféry, kdy se vlivem vertikálních pohybů mohou vyskytnout v malých vzdálenostech od zdroje vysoké koncentrace a dosahují cca 92 % limitu stanoveného pro hodinovou hodnotu (350 µg/m3), která je určena pro ochranu zdraví lidí. Na okrajích Národního parku České Švýcarsko byla vypočtena na Vraním vrchu roční koncentrace SO2 o hodnotě 2,7 µg/m3, která činí 13,5 % imisního limitu určeného pro ochranu ekosystémů a vegetace pro kalendářní rok a zimní období (20 µg/m3). Krátkodobé (půlhodinové) koncentrace dosahují maxima v r.b. 10. Jedná se o hodnotu 681,1 µg/m3. Uvedené maximum platí za stavu, kdy je rozptyl znečišťujících látek v ovzduší malý nebo téměř žádný a kdy koncentrace při zemi jsou nízké a ve vlečce vysoké. Jedná se o relativně nejbližší bod s maximální kótou v lokalitě. Maximální roční průměrná hodnota posuzovaná z hlediska ochrany ekosystémů a vegetace je stanovena v r.b. 7 (vrch Dymník) o hodnotě 4,2 µg/m3, a to činí 21 % již uvedeného limitu pro ochranu ekosystémů a vegetace. Ostatní sledované škodliviny budou dosahovat oproti svým limitům mnohem nižších hodnot. Závěrem je možné konstatovat, že všechny vypočítané koncentrace nedosahují imisní limity určené pro ochranu zdraví lidí i pro ochranu ekosystémů a vegetace. Imisní hodnoty posouzených znečišťujících látek jsou v každém z množiny referenčních bodů, které zahrnují okolní obce i přírodní prvky, pod imisními limity určenými pro ochranu zdraví i pro ochranu ekosystémů a vegetace. Výpočtem je ověřena výška komína 70 m nad terénem, jak je uvedena v rámci vstupních údajů. Rozptylová studie [2] doložila, že realizací záměru nebude docházet k překračování limitních hodnot koncentrací znečišťujících látek v ovzduší ve smyslu NV. 597/2006 Sb.

D.1.3. Vliv na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky Vliv hluku v období výstavby Hluk v období výstavby bude záviset na použité mechanizaci, dobách jejího nasazení, použitých stavebních technologií a postupů. V současném stupni rozpracovanosti není stanoven konkrétní postup organizace výstavby, podle kterého by bylo možné ověřit akustické vlivy výstavby. Pro výstavbu nových objektů se nepředpokládají extrémní akustické výstupy. Místo určené pro výstavbu je situováno v oploceném areálu, obklopené stávajícími budovami. Hluk ze stavebních činností se ve zmíněných bodech neprojeví.

-51-


Vliv hluku v období provozu Vliv hluku stávající a plánovaného provozu kotelny byl řešen v hlukové studii [3],viz. příloha č.A2 . Cílem hlukové studie bylo zjištění hladiny akustického tlaku z provozu stacionárních i liniových (dopravy) zdrojů stávající výtopny, budoucího provozu teplárny s výrobnou elektrické energie a doporučení případných protihlukových opatření. Akustický model byl vytvořen na základě znalostí akustických výkonů stacionárních zdrojů (viz. kapitola B.III.) (výkony současných ak. zdrojů byly změřeny, výkony nových zdrojů byly předány projektanty), podle intenzit dopravy vyvolané provozem a předpokládaného dopravního zatížení veřejných komunikací ostatní dopravou. Vyhodnocení modelu je provedeno porovnáním s limitními hodnotami nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V chráněném venkovním prostoru staveb pro hluky šířené z provozoven služeb a účelových komunikací: – LAeq,8h = 50 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.), – LAeq,1h = 40 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.). V chráněném venkovním prostoru staveb pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací: – LAeq,16h = 55 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.), – LAeq,8h = 45 dB pro noční dobu (22.00 - 6.00 hod.). Obsahuje-li hluk výrazné tónové složky, přičítá se další korekce -5 dB.

-52-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 31. Výsledky výpočtů intenzit hluku ve vnějším prostoru staveb – denní doba Hluk Hluk z dopravy po Hluk ze Celkový z dopravy Bod Výška Ulice čp Objekt veřejných stacionárních hluk v areálu komunikacích zdrojů (dB) (dB) (dB) (dB) 1 3 Mánesova 24 RD 42,5 44,6 34,0 44,9 1 6 Mánesova 24 RD 42,4 44,6 34,1 44,9 2 3 Mánesova 22 RD 48,3 43,1 36,2 43,9 2 6 Mánesova 22 RD 48,3 43,1 36,3 43,9 3 3 Mánesova 20 RD 48,5 42,2 38,6 43,8 3 6 Mánesova 20 RD 48,4 42,0 38,6 43,6 4 3 Mánesova 20 RD 43,2 38,0 39,0 41,5 4 6 Mánesova 20 RD 43,1 38,0 39,3 41,7 5 3 Mánesova 14 RD 42,6 32,2 20,4 32,5 5 6 Mánesova 14 RD 42,6 32,5 22,2 32,9 6 3 Mánesova 14 RD 48,9 43,8 35,1 44,3 6 6 Mánesova 14 RD 48,7 43,3 36,2 44,1 7 3 Mánesova 12 RD 49,1 45,3 42,7 47,2 7 6 Mánesova 12 RD 48,8 45,0 43,0 47,2 8 3 Mánesova 10 RD 51,0 41,7 45,7 47,1 8 6 Mánesova 10 RD 50,6 41,7 46,5 47,8 9 3 Mánesova 10 RD 46,7 26,3 45,1 45,2 9 6 Mánesova 10 RD 46,3 27,2 45,2 45,3 10 3 Mánesova 6 RD 53,6 30,8 46,5 46,6 10 6 Mánesova 6 RD 53,5 30,9 46,5 46,7 11 3 Smetanova 12 MŠ1 28,9 28,6 43,6 43,7 11 6 Smetanova 12 MŠ 29,0 28,6 43,6 43,7 12 3 Smetanova 12 MŠ 28,0 29,1 43,2 43,3 12 6 Smetanova 12 MŠ 28,0 29,1 43,2 43,3 13 3 Smetanova 14 DD2 24,7 24,2 39,7 39,8 13 6 Smetanova 14 DD 25,6 24,2 39,8 39,9 14 3 Smetanova 14 DD 22,4 24,8 41,0 41,1 14 6 Smetanova 14 DD 23,4 24,8 41,0 41,1 15 3 Smetanova 14 DD 22,9 24,9 39,2 39,4 15 6 Smetanova 14 DD 23,1 24,9 39,2 39,4 1

- Mateřská škola

2

- Dětský domov

Hladiny akustického tlaku A LAeq,16h hluku z dopravy na veřejných komunikacích nepřekračují hygienický limit v chráněném venkovním prostoru staveb pro denní dobu. Kritický (nejvyšší hodnota) pro denní dobu je výpočtový bod 10 ve výšce 3.0 m, kde hygienický limit leží v pásmu nejistoty výpočtu. Pro prokazatelné dodržení hygienického limitu by bylo třeba snížit počet nákladních vozidel přivážející štěpku na 8 / den. Hladiny akustického tlaku A LAeq,8h z provozu stac. zdrojů v areálu firmy nepřekračují hygienický limit v chráněném venkovním prostoru staveb pro denní dobu. Výpočet hluku pro byl proveden pouze pro stacionární zdroje, protože provoz dopravy bude probíhat pouze ve dne.

-53-

Environmentální rekonstrukce kotelny Tabulka 32. Výsledky výpočtů intenzit hluku ve vnějším prostoru staveb – noční doba Celkový hluk v noční Celkový hluk v noční Bod Výška Ulice čp Objekt době bez provedení s navrženými opatření (dB) opatření (dB) 1 3 Mánesova 24 RD 18,3 15,8 1 6 Mánesova 24 RD 20,4 17,0 2 3 Mánesova 22 RD 18,4 16,4 2 6 Mánesova 22 RD 20,5 17,5 3 3 Mánesova 20 RD 22,3 20,8 3 6 Mánesova 20 RD 23,7 21,4 4 3 Mánesova 20 RD 26,9 24,7 4 6 Mánesova 20 RD 28,4 25,7 5 3 Mánesova 14 RD 13,8 12,4 5 6 Mánesova 14 RD 17,3 15,2 6 3 Mánesova 14 RD 34,1 32,0 6 6 Mánesova 14 RD 35,5 32,6 7 3 Mánesova 12 RD 36,5 34,5 7 6 Mánesova 12 RD 38,0 35,2 8 3 Mánesova 10 RD 38,6 37,2 8 6 Mánesova 10 RD 40,0 38,0 9 3 Mánesova 10 RD 38,3 37,1 9 6 Mánesova 10 RD 38,9 37,3 10 3 Mánesova 6 RD 36,5 36,1 10 6 Mánesova 6 RD 36,8 36,2 11 3 Smetanova 12 MŠ1 34,9 34,9 11 6 Smetanova 12 MŠ 34,9 34,8 12 3 Smetanova 12 MŠ 32,9 32,9 12 6 Smetanova 12 MŠ 32,9 32,9 13 3 Smetanova 14 DD2 32,1 32,1 13 6 Smetanova 14 DD 32,1 32,1 14 3 Smetanova 14 DD 32,7 32,7 14 6 Smetanova 14 DD 32,7 32,7 15 3 Smetanova 14 DD 31,0 31,0 15 6 Smetanova 14 DD 31,0 31,0 1 2

- Mateřská škola - Dětský domov

Hladiny akustického tlaku A LAeq,1h z provozu stacionárních zdrojů v areálu firmy nepřekračují hygienický limit v chráněném venkovním prostoru staveb pro noční dobu. Kritický (nejvyšší hodnota) pro noční dobu je výpočtový bod 8 ve výšce 6.0 m, kde hygienický limit leží v intervalu nejistoty výpočtu bez protihlukových opatření. Pro prokazatelné dodržení hygienického limitu je třeba provést protihluková opatření: zvýšit neprůzvučnost fasády u ventilátorů o min. 2 dB (přívod vzduchu k ventilátorům z kotelny), zvýšit neprůzvučnost stropu u ventilátorů o min. 6 dB, z výšit neprůzvučnost fasády u kotlů o min. 5 dB (nahrazení drátoskla zděnou stěnou). Po provedení opatření je podle [3] zaručeno, že nebude docházet k překračování limitů ve smyslu NV. 148/2006 Sb. Vliv hluku z provozu rekonstruované kotelny bude trvalým jevem, který se ze stac. zdrojů oproti současnosti bude projevovat nepřetržitě, z dopravy pouze v pracovní dny a v denní době. Deklarované navýšení stávající akustické situace však nebude znamenat překračování akustických limitů. Vliv hluku lze považovat za přijatelný jev, který nebude znamenat ovlivnění životního prostředí nad míru únosného zatížení a nebude představovat zdravotní rizika pro nejbližší obyvatelstvo.

Fyzikální a biologické vlivy Provoz nové výrobní haly nebude spojen s dalšími významnými biologickými a fyzikálními vlivy.

-54-


D.1.4. Vliv na povrchové a podzemní vody Vliv na charakter odvodnění oblasti Pro výstavbu nové skladové haly se nepočítá s úpravami hydrologického režimu krajiny. Záměr nebude dávat příčinu ke vzniku vodní eroze. Realizace záměru nebude mít významné negativní vlivy na odvodnění zájmového území.

Vliv na povrchové vody Pro stávající teplárenský provoz kotelny je využíván odběr povrchové vody z rybníku Cimrák, z požární nádrže uvnitř areálu a podzemní vody ze zářezů. Pro nový provoz s instalovaným parním cyklem a turbogenerátorem bude navýšen odběr povrchových vod z těchto zdrojů. Podzemní voda nebude pro novou instalovanou technologii používána pro vysoký obsah minerálních látek a náročnost její úpravy. Nová technologie bude znamenat také navýšení odtoku odpadních vod z CHÚV a z odluhu kotlů, které budou stejně jako stávající vody vypouštěny přes neutralizační stanici a vychlazovací jímku do Křinice. Významné ovlivnění kvality povrchových vod v Křinici se realizací záměru nepředpokládá. Charakter odpadních vod – stejně jako v současnosti - bude odpovídat vodoprávnímu povolení. Jejich kvalita bude sledována pravidelným vzorkováním, bude zjišťováno jejich množství. Principielně nejsou odpadní vody z provozu demineralizace zatíženy cizorodými chemickými látkami, budou obsahovat pouze koncentrovanější množství minerálních látek, které se pomocí ionexových filtrů odlučují ze vstupní vody, aby nedocházelo k jejich usazování v technologickém parovodním zařízení. Realizací záměru nedojde k instalaci principielně odlišné technologie produkující odpadní vody než je instalovaná v kotelně nyní. Vliv na kvalitu vod - shrnutí K ovlivnění povrchových vod dojde odběrem vstupní vody pro technologii a vypouštěním odpadních vod pro technologii. Množství odběru povrchových vod bude řízeno povolením k odběru povrchových vod a to takovým způsobem aby nedocházelo k ovlivnění hydrologických poměrů v rybníku Cimrák – vzhledem ke kapacitám této nádrže a nárokům technologie se významné ovlivnění objemu vody v nádrži Cimrák nepředpokládá. Výstupní odpadní technologické vody budou v takové kvalitě, že nebudou obsahovat vodám škodlivé látky a nebudou významně měnit kvalitu vody v recipientu – v řece Křinici. Vyšší koncentrace minerálních látek v odpadní vodě nebudou znamenat pro vodu v Křinici významná rizika. Splaškové odpadní vody, které budou rovněž navýšeny vlivem prodloužení pracovní doby a vznikem nových pracovních míst, budou likvidovány v areálové ČOV, která zajistí jejich odpovídající předčištění před jejich vypuštěním do řeky Křinice. Navýšení odtoku dešťových vod se neočekává, protože nevznikají nové zpevněné a zastavěné plochy ve významných rozlohách. Kvalita dešťových vod odtékajících ze zpevněných ploch bude stejně jako ve stávajícím stavu ošetřena pomocí současného wapexového filtru.

Vliv na podzemní vody Běžný provoz kotelny nemá výstupy do horninového prostředí a tedy neovlivňuje ani kvalitu podzemních vod. Odběr podzemní vody pro nový provoz se nepředpokládá.

D.1.5. Vlivy na půdu Záměr investora nebude mít negativních vliv na hospodářský potenciál půd. Výstavba není orientována do zemědělského půdního fondu ani pozemků určených k plnění funkcí lesa, Záměr nezakládá příčinu k ohrožení půd větrnou ani vodní erozí. Depozice polétavého prachu ze zdrojů kotelny nebude v takovém množství aby

-55-


znamenala ohrožení kvality zemědělských půd zvýšením obsahu cizorodých látek. Kvalita půd nebude ohrožena přímou kontaminací závadnými látkami, areál neleží v zátopovém území, s chemickými látkami se manipuluje pouze v malém množství (pohonné hmoty, maziva pro provozovaná technologická zařízení, chemikálie pro úpravu napájecí vody). Dešťové vody z areálových zpevněných ploch jsou vedeny do potoka Křinice přes filtrační zařízení s obsahem vapexu, které nahrazuje funkci odlučovače ropných látek.

D.1.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje Cílem investice je využít současnou teplárnu, která spaluje výhradně hnědé uhlí pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů – spalováním biomasy (lesní štěpky). Postupným zvyšováním podílu obnovitelných zdrojů výroby el. energie se zvyšují možnosti na snížení čerpání neobnovitelného zdroje – hnědého uhlí. Záměr investora bude mít tedy nepřímí důsledek v potenciálním snižování těžby nerostných surovin z hnědouhelných povrchových dolů. Záměr je důsledkem regulace výroby el. energie z neobnovitelných zdrojů vyvolaným požadavky EU, kdy do určitého data musí být výroba el. energie zastoupena stanoveným dílem z obnovitelných zdrojů. Záměr má tedy jednoznačně pozitivní důsledek ve snižování čerpání neobnovitelných přírodních zdrojů. Horninové prostředí nebude jinak záměrem negativně dotčeno.

D.1.7. Vliv na faunu, flóru a ekosystémy Stávající i výhledový provoz kotelny může mít potenciální negativní vliv na přírodní ekosystémy působením znečištění ovzduší ať už přímým kontaktem imisí s ekosystémy nebo změnami chemizmu půd imisní depozicí. Vzhledem k umístění záměru na území CHKO Lužické hory byl tento vliv prověřen rozptylovou studií [2] viz. příloha č.A1, která hodnotila vyvolané imisní zatížení vůči území s výskytem chráněným ekosystémů. Z výsledků studie vyplývá, že ani v součtu s pozadím nebude docházet k překračování imisních limitů průměrných ročních koncentrací SO2 a NOx ve smyslu NV. 597/2006 Sb., stanovených na ochranu ekosystémů. Spalování biomasy oproti klasickým uhelným technologiím výrazně eliminuje emise SO2. Realizace záměru se bude odehrávat ve stávajících objektech současného areálu KOMAXO, nedojde tedy k odstranění zeleně ani ekosystémů. Vliv na flóru, faunu, ekosystémy nebude znamenat zatížení životního prostředí nad únosnou míru.

D.1.8. Vliv na krajinu Realizace záměru představuje rekonstrukci objektů stávající kotelny s minimálními nároky na výstavbu objektů nových. Podle platného ÚPNSÚ je území určeno pro průmyslovou výrobu. Záměr investora je s územně plánovací dokumentací v souladu. Rekonstrukce neklade nároky na realizaci výškově a hmotově dominantních staveb. Ve smyslu § 12 zákona 114/1992 Sb., v pozdějším znění, stavba nesnižuje estetickou, přírodní a kulturní hodnotu významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. Záměr nebude mít vliv na krajinný ráz.

D.1.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Záměr investora nebude mít vliv na hmotný majetek a kulturní památky.

D.2. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci Znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů se projeví pouze lokálně, v blízkém okolí předmětného areálu a v místech předpokládané depozice imisí kouřové vlečky k povrchu země.

-56-


Znečištění ovzduší z dopravy se bude projevovat v okolí příjezdových komunikací. Nejhorší imisní koncentrace z vyvolané dopravy lze očekávat v úseku od výjezdu z areálu po napojení na silnici II. třídy č. 265, kde se doprava zapojí do ostatní dopravy a rozptýlí se do různých směrů. Vliv hluku ze stacionárních zdrojů bude mít lokální dosah, projeví se uvnitř areálu kotelny a v jejím blízkém okolí. Vliv hluku z vyvolané dopravy se v malé míře projeví v okolí příjezdových komunikací. Tedy hlavně v ulici Mánesova. Úbytek ekosystémů – vlivy na faunu a flóru nenastane.

D.3. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Záměr svými vlivy nepřesáhne hranice České republiky.

D.4. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů Opatření pro období rekonstrukce a výstavby Ovzduší 1. Přepravní prostředky určené k odvážení prašných odpadů budou zcela zakryty plachtou, tak aby nedocházelo k unikání odpadu okolního prostředí. 2. Pokud by v průběhu přepravy došlo k úniku stavebního odpadu, bude znečištění neprodleně odstraněno. 3. Příjezdové komunikace budou pravidelně čištěny. Při čištění komunikací si stavebník bude počínat tak, aby nedocházelo k víření prachu, např. bude povrch komunikací skrápět vodou. 4. Při provádění prašných stavebních činností, zejména v suchém a větrném počasí, bude minimální prašnost docílena skrápěním ploch emitujících prach.

Odpady 1. Nakládání s odpady během výstavby, evidence a další povinnosti se budou řídit zákonem 185/2001 Sb., “o odpadech“ v platném znění a prováděcími předpisy, zejména vyhláškou 383/2001 Sb. „o podrobnostech nakládání s odpady“, v platném znění, a v 294/2005 Sb. Také bude dodržena městská obecně závazná vyhláška města Krásná Lípa č.2/2005, v platném znění, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, včetně systému nakládání se stavebním odpadem na území města Krásná Lípa. 2. Stavební odpad bude ukládán do rozměrově vhodných kontejnerů nebo sběrných nádob společnosti oprávněné k nakládání s odpady, případně do kontejnerů dodavatele stavby, nebo se bude přímo nakládat a vyvážet z místa vzniku k využití provozovateli zařízení na úpravu stavebního odpadu nebo k odstranění v odpovídajících zařízeních. 3. Povinností stavebníka bude třídit stavební odpad. Odpad bude vytříděn do složek: – Směsný stavební odpad určený k recyklaci a k využití jako surovina: • beton, cihly, keramické výrobky • živice • ornice, zemina, kameny – Směsný stavební odpad z obsahem nebezpečných látek • beton, cihly, keramické výrobky případně znečištěné nebezpečnými látkami • zemina s obsahem nebezpečných látek – Komunální odpad, stavební odpad, použité obaly • Papír a lepenka • Sklo • Plasty

-57-

Environmentální rekonstrukce kotelny • •

Kovy Nebezpečný odpad: (např. odpadní obaly z barev a použitých chemických látek (plastové, kovové, papírové, skleněné)

4. Zemina a materiál použitý k terénním úpravám musí splnit podmínky pro uložení odpadů na povrchu terénu ve smyslu § 12 vyhlášky č. 294/2005 Sb. 5. Využitelný stavební odpad bude přednostně nabídnut provozovateli zařízení na úpravu stavebního odpadu a pokud to jeho charakter dovolí bude využit jako surovina.

Opatření pro období provozu Ovzduší 1. Technologické zařízení kotelny je ve smyslu z.86/2002 Sb. zařaditelné mezi velké zdroje znečišťování ovzduší. Provozovatel musí splnit povinnost provozovat stacionární zdroj v souladu s podmínkami ochrany ovzduší, které jsou uvedeny ve stanoviscích a povoleních vydaných podle § 17 zákona. 2. Provozovatel bude zdroj užívat v souladu s technickými podmínkami provozu zařízení zdroje stanovenými jeho výrobcem a zakotvených v provozním řádu, který zpracuje provozovatel podle zvláštního právního předpisu a který bude schválen orgánem ochrany ovzduší. Cílem stanovených technicko-organizačních opatření bude dodržování emisních limitů a vyloučení nestandardních a havarijních stavů s potenciálními negativními důsledky na kvalitu ovzduší. 3. Zařízení je určeno ke spalování dvou druhů paliv, specifické emisní limity budou stanoveny Českou inspekcí životního prostředí pro NOx, TZL, SO2, CO a TOC v souladu s NV. 352/2002 Sb., v platném znění. Návrh emisních limitů: Znečišťující látka (mg/m3) TZL SO2 NOx CO TOC O2 Zařízení K1 K2 K3 Celkem Znečišťující látka (mg/m3) TZL SO2 NOx CO TOC O2

Spec. emisní limity (příl.4 NV.352/2002 Sb. Uhlí Biomasa 150 250 2500 2500 650 650 400 650 50 6% 11 % Jmenovitý tepelný P (MW) Uhlí Biomasa 12,8 12,8 5,8 Vážené EL Uhlí Biomasa 27,70701 203,8217 461,7834 2038,217 120,0637 529,9363 73,88535 529,9363 50 6% 11 %

Celkem

31,4 Výsledné EL 231,5287 2500 650 603,8217 50 11 %

Poznámka: Vztaženo na normální stavové podmínky a suchý plyn a pro referenční obsah kyslíku n %

4. Provozovatel nechá zpracovat jednorázová měření emisí znečišťujících látek, měření bude provádět k tomu autorizovaná osoba.

-58-


5. V zařízení se bude spalovat hnědé uhlí a biomasa. Obě paliva budou splňovat požadavky na kvalitu podle NV. 357/2002 Sb., v platném znění. Výrobce těchto paliv doloží osvědčení o jejich kvalitě ve smyslu § 7 NV.357/2002 Sb. Hluk 1. Výsledky akustického modelu hluku ze stacionárních zdrojů, v noční době, ve výpočtovém bodu č.8, ve výšce 6 m leží v intervalu nejistoty použité metody. Pro prokazatelné dodržení hygienického limitu doporučujeme prověřit hluk z provozu jinou přesnější metodikou v rámci stavebního řízení, nebo ověřit skutečné akustické zatížení ze stac. zdrojů v noční době měřením a jeho vyhodnocením v rámci zkušebním provozu. Pro dodržení akustických limitů v bodě č.8 (to je mimo dosah intervalu nejistoty +-2dB) akustická studie [3] prověřila jako zaručená následující protihluková opatření: – Zvýšit neprůzvučnost fasády u ventilátorů o min. 2 dB (přívod vzduchu k ventilátorům z kotelny). – Zvýšit neprůzvučnost stropu u ventilátorů o min. 6 dB. – Zvýšit neprůzvučnost fasády u kotlů o min. 5 dB (nahrazení drátoskla zděnou stěnou, ). – Uvedené úpravy je vhodné provést po podrobnějším měření emisních hodnot jednotlivých skupin zdrojů stávající výtopny samostatně v různých výškách. – Náhrada drátoskel u turbogenerátoru plnou stěnou na úroveň jako u ventilátorů, tzn. cca 45 dB. – Prostup odvodu páry je třeba přesně zatěsnit akusticky pohltivým materiálem, např. Orsilem, nepoužít polystyren nebo PUR. 2. Ve třech chladících věžích budou použity speciální vrtule z umělé hmoty. 3. Předpokládá se provoz, snížení tlaku ofukovacího vzduchu popílkových filtrů z 6 barg na 3 barg a nakladač 4. HON - nakladač paliva v palivové skladce bude vybaven odhlučněným přepravním manipulátorem. 5. V případě tónových složek při provozu všech ventilátorů bude třeba provést dodatečné odhlučnění přímo na zdroji, u chladicích věží je možným opatřením stavba protihlukové stěny.

Voda 1. Shromažďování a manipulace s chemickými látkami ohrožujícími kvalitu vod bude probíhat ve vyhrazených prostorách s odpovídajícím stupněm technického zabezpečení v souladu s legislativou upravující ochranu vod – zákon 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mimo kontakt s dešťovou vodou, podlahy těchto prostor budou opatřeny izolačními nátěry zabraňujícími případným úkapům proniknutí do horninového prostředí a budou vybaveny havarijními jímkami znemožňujícími odtok škodlivých látek do kanalizace. 2. Odpadní splaškové vody budou odvedeny do splaškové kanalizace zakončeno areálovou ČOV. 3. Zpevněné plochy s potenciálním rizikem kontaminace ropnými látkami budou do kanalizace vypouštěny přes odlučovač ropných látek. 4. Deštová kanalizace by měla být navržena tak, aby umožnila včasné zastavení případného úniku látek ohrožujících kvalitu ještě před jeho proniknutí do vodního toku, např. formou uzávěru nebo havarijní jímky. 5. Odpadní technologické vody budou do vodního toku vypouštěny přes neutralizační stanici, kde bude upravováno pH na hodnotu 6 – 10. 6. Provozovatel bude dodržovat podmínky aktualizovaného povolení vypouštění odpadních vod, které bude vydávat příslušný vodoprávní úřad ve smyslu NV.61/2003 Sb. Povolení bude zejména upravovat maximální a přípustné znečištění odpadních vod, množství

-59-


odpadních vod, způsob a četnost kontroly kvality odpadních vod. Pro elektrárny a teplárny jsou ve smyslu přílohy 1, bodu 10.15 stanoveny následující emisní standardy: – pH 6-10 – NL 40 mg/l – RAS 1 500 mg/l – NEL 1 mg/l 7. Výše odběru vod z povrchových a podzemních zdrojů bude upravena vodoprávním úřadem Provozovatel bude dodržovat podmínky povolení k odběru vod, aktualizovaném vodoprávním úřadem.

Odpady 1. Nakládání s odpady, evidence a další povinnosti se budou řídit zákonem 185/2001 Sb., v platném znění“o odpadech“ a prováděcími předpisy, zejména vyhláškou 383/2001 Sb. „o podrobnostech nakládání s odpady“ v platném znění. Také bude dodržena městská obecně závazná vyhláška města Krásná Lípa č.2/2005, v platném znění, kterou se stanoví systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, včetně systému nakládání se stavebním odpadem na území města Krásná Lípa. 2. Vznik odpadů bude minimalizován,vytříděné odpady – papír, plast, sklo, kovy a jiné, budou přednostně nabídnuty odběratelům jako suroviny k dalšímu využití. 3. Prostory pro shromažďování odpadů budou vyznačeny ve stavební dokumentaci ve stupni projektu pro stavební povolení, prostory budou zabezpečeny v souladu s platnou legislativou pro nakládání s odpady. 4. Odpady likvidované mimo areál kotelny budou předány pouze osobě prokazující se příslušným oprávněním k nakládání s odpady. 5. Popel, struska a škvára budou před vyvezení uskladněny v uzavřeném prostoru (silu) bez možnosti kontaktu s dešťovou vodou a s vyloučením možností úniku do životního prostředí. 6. Četnost odvážení technologických odpadů musí být stanovena s ohledem na kapacitu úložného prostoru (sila), aby nedocházelo k jeho přeplňování.

D.5. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů Předložená dokumentace „Oznámení záměru“ byla vypracovaná na základě podkladových informaci v úrovni rozpracované projektové dokumentace. Vychází dále z odborných studií: Rozptylová studie [2] Hluková studie [3] Rozbor biomasy [4] Požárně technická charakteristika pro granulát z rostlinného odpadu [5] Tkaninové filtry pro odprášení kotlů na biomasu a hnědé uhlí [6] Výpis z výpočtů tepelné bilance kotlů K1, K2 a K3 [7] Orientační posouzení odvodu spalin [8] Provozně revizní zpráva komínového tělesa a hromosvodu [9] Dále byly vzaty v úvahu poměrně detailní informace o stávající výrobě: Systém nakládání s odpady a jejich evidence [15] Výsledky měření kvality odpadních vod z technologie předané provozovatelem [16] Výsledky autorizovaných měření pro kotle K2 a K3 [17] Zpracování Oznámení vychází z dostupných informací o stávajícím stavu životního prostředí, ze zdrojů agentury CENIA, informací získaných od ČHMÚ, z mapových podkladů, platného

-60-


ÚPN SÚ, z obecně závazných vyhlášek statutárního města Krásná Lípa, platných legislativních předpisů upravujících ochranu životního prostředí a veřejného zdraví. Dalším podkladem pro zpracování byly: V rozptylové studii byla použita metodika SYMOS ’97 a emisní faktory vozidel MEFA v 0.02, Bubník,J.:Výpočet znečištění ovzduší pro stanovení a kontrolu technických parametrů zdrojů. MLVH ČSR, MLVH SSR, 1979. V akustické studii byly použity: – Měření bylo provedeno v souladu s : • Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací • Meller M., Štěnička J.: Podklady pro navrhování a posuzování průmyslových staveb, díl 3. – stavební akustika, VÚPS Praha, 1985 – Odhadovaná nejistota výpočtu hladin hluku je 2 dB. Neurčitosti, které se objevily během zpracování Oznámení vyplývají z rané fáze přípravy záměru v úrovni rozpracované dokumentace a nepředstavují zásadní nedostatek vstupních informací pro posouzení vlivů stavby na životní prostředí. V současnosti není zatím známé: Bilance stavebních sutin z demolic Organizačně technické zabezpečení výstavby – předpokládaná mechanizace, doby nasazení mechanizace, dopravní trasy apod. Při zpracování „Oznámení“ nedošlo k objevení neurčitostí a nedostatků ve znalostech o stávajícím stavu ŽP a vlivů posuzované stavby na ŽP, které by mohly změnit závěry tohoto materiálu.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je navrhován pouze v jedné variantě.

-61-


F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Mapová a jiná dokumentace týkající se údajů v oznámení – viz. přílohy na konci textové zprávy.

Příloha č.

SEZNAM PŘÍLOH – KAPITOLA F

A1


A2


A3

Doklady: -


-

Vyjádření stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace (podle nového stavebního zákona č.183/2006 Sb. – „územně plánovací informace“), MěÚ Rumburk, č.j.: OSÚ/15814-07/2035-2007/Ur, ze dne 24.4.2007

-


-


-

Výsledky autorizovaného měření kotlů K2 (2005) a K3 (2006) Technické výkresy, situace

B1


B2

Výrobní blok

B3

Celkové schéma

B4


B5


-62-


G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Investiční záměr Předmětem investičního záměru je rekonstrukce stávající výtopny na teplárnu s výrobou elektrické energie - za provozu, s rozšířením palivové základny o biomasu. Rekonstrukce bude spočívat v inovaci 2 ks, z celkového počtu 3 ks, kotlů na tuhá paliva a dodávce turbogenerátoru s příslušenstvím, včetně stavebních úprav nezbytných k realizaci záměru. Součástí dodávky budou demolice a demontáže, zejména stávající násypky na dopravní pás a stávajícího přístřešku. Bude nutno provést přeložky části inženýrských sítí, průmyslových vod, které budou v kolizi s vozovkou. Nová výroba bude využívat stávající provoz kotelny (s výše uvedenou inovací kotlů K1 a K2), do něhož bude umístěno turbosoustrojí s generátorem elektrické energie a příslušenstvím. Výrazného zlepšení v souvislosti se snižováním znečištění ovzduší bude dosaženo instalací moderního odlučovače kouřových plynů. Dojde ke zvýšení spotřeby technologické vody, odebírané z vlastní studně, a požární nádrže, spojené přečerpávacím zařízením s rybníkem "Cimrák". Tato voda bude upravována demineralizací a filtrací. Modernizací bude rovněž zefektivněn systém řízení technologických procesů. Nová výroba bude znamenat vznik pracovních příležitostí pro 12 lidí.

Stavební řešení Rekonstrukce proběhne v stávajícím průmyslovém areálu. Inovace technologických zařízení je zamýšlena v současných vnitřních prostorách. Na místě stávajícího skladu paliva bude postaven částečně uzavřený sklad, dojde k úpravě dopravních cest paliva. Vznikne nová rozvodna NN a VN, trafostanice, objekt chlazení, hospodářství inertu a chlazení, odprášení dopravních cest, mostová váha. Skladová hala bude postavena na místě, kde je již v současnosti skladováno palivo, využívané k provozu kotelny. Bude nutno provést přeložky části inženýrských sítí, průmyslových vod, které budou v kolizi s vozovkou. Dále bude vybudována opěrná stěna vyrovnávající výškový rozdíl mezi zadní a vyšší částí a plochou okolo uzavřeného skladu.

Doprava Dopravní napojení pro novou výrobu bude totožné se stávajícím výjezdem do ulice Mánesova, která se napojuje na silnici II. třídy č. 265 (ulice Kyjevská). Realizací záměru nedojde k zvýšení počtu parkovacích míst.

Ovzduší V nové výrobní technologii dojde k změně kapacity výkonu stacionárního velkého zdroje znečišťování ovzduší ze stávajících 17,4 MW na 31,4 MW. Nová výroba bude také znamenat navýšení dopravních pohybů vyvolaných dovozem surovin (biomasy). Vliv na znečištění ovzduší byl hodnocen podle rozptylové studie znečištění ovzduší [2]. Studie prokázala, že nový zdroj realizace záměru nezpůsobí překročení imisních limitů určených pro ochranu i pro ochranu ekosystémů a vegetace.

Hluk Zařízení kotelny je a bude také zdrojem hluku. Ve venkovním prostředí se projeví pouze doprava, plášť objektu kotelny, který bude tlumit hluk vnitřních technologií, nicméně část hluku jím pronikne i do venkovního prostředí a nakladač HON s odhlučněným přepravním manipulátorem, který však bude v provozu pouze v denní době. Liniovým zdrojem hluku bude rovněž vyvolaná doprava. Uvedené zdroje byly posuzovány v akustické studii [3] v rámci území a zejména ve vztahu k nejbližším akusticky chráněným objektům. Modelování hluku prokázalo, že příspěvky

-63-


provozu k ostatní zátěži území, v případě dodržení stanovených opatření nezpůsobí překročení hygienických limitů.

Odpady Odstraňování odpadu je řešeno formou předávání odpadu osobě oprávněné k jeho převzetí, jejíž povinností je mimo jiné zajistit jeho přednostní materiálové využití. Hlavním výrobním odpadem jsou zbytky z fluidního spalování – škvára a popílek, dále potom odpady běžné z provozu teplárenského průmyslového zařízení. Škvára a popílek bude odvážen nákladními automobily, které budou zároveň dovážet palivo, čímž dojde k využití jejich kapacity.

Odpadní voda Splaškové odpadní vody budou vedeny do stávající ČOV v areálu COLORTEX a do Křinice, odpadní technologické vody budou nejprve upraveny v neutralizační stanici na odpovídající hodnotu pH a teprve poté budou vypuštěny do povrchového vodního toku, řeky Křinice. Dešťové vody z komunikací a z manipulačních ploch budu do recipientu odváděny přes odlučovací zařízení odstraňující ropné látky.

Energie a suroviny K výstavbě se budou používat klasické stavební suroviny, standardně dostupné na českém trhu. Při provozu se používá především palivo - hnědé uhlí a biomasa (převážně dřevní a lesní štěpka) dovážená od externích dodavatelů. Z energií se využívá vyrobená elektrická a tepelná (odpadní – v provozu v blízkosti kotlů) energie.

Půda Nedojde k záboru ZPF ani PUKPFL.

Ochrana přírody a krajiny Realizací záměru nedojde k úbytku zeleně ani ztrátě stanovišť či ohrožení populací živočichů a rostlin chráněných ve smyslu zákona 114/1992 Sb., v platném znění. Kotelna se nachází těsně za hranicí území CHKO Lužické hory a Ptačí oblasti Labské pískovce, ale jejím provozováním by nemělo dojít k poškození těchto chráněných území. Zamýšlená rekonstrukce nebude mít vliv na krajinný ráz.

-64-


Zpracovatelský tým: Zpracovatelé dílčích částí: Ing. Petr Hosnedl

-

Zpracování dokumentace

Bc. Luboš Nobilis

-

Zpracování dokumentace

Ing. Josef Talavašek

-

Rozptylová studie znečištění ovzduší

Ing. Aleš Jiráska

-

Akustická studie

Odpovědný zpracovatel dokumentace: Ing. Petr Hosnedl adresa

Perunova 7, 130 00 Praha 3

tel:

606 754 759

autorizace ve smyslu § 19 z. 100/2001 Sb.

Čj: 38156/6488/OIP/03

Datum zpracování:

14.5.2007

-65-

Oznámení záměru. Environmentální rekonstrukce kotelny

Recommend Documents