OSTROŽSKO Katalog místních řemeslníků a výrobců

MIKROREGION OSTROŽSKO KRAJ KOLEM SVATÉHO ANTONÍNKA MÍSTO, KDE SE PROLÍNAJÍ TRADICE S ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU

OSTROŽSKO Katalog místních řemeslníků a výrobců

1

www.ostrozsko.cz

Mikroregion Ostrožsko Ostrožsko je kraj, kterému osobitou charakteristiku vtiskl živý folklor, tradice, řemesla, ale i domácí koláčky, klobásky, pravá trnková slivovice, výborná vína i nenapodobitelné tóny cimbálu. Ač se Vám může zatočit hlava z pestrobarevných výšivek na krojích, a sbíhat sliny na všechny ty dobroty, uvažte, že se za vším schovává poctivá ruční práce - kumšt, řemeslo či prastará receptura, která se u nás předává z generace na generaci. Poznejte s námi šikovné ruce řemeslníků, kteří jsou dědici pravého bohatství po svých předcích. Za jejich uměním je spousta práce, která je s postupujícím časem stále cennější a penězi se dá jen těžko vyvážit. Zajdete-li do kteréhokoli koutu našeho regionu, vždy najdete někoho, kdo dělá řemeslo podle starých zvyků, které od dětství vídal u svých babiček a dědů. Ale Ostrožsko není jen o práci a folkloru, jak by se Vám mohlo na první pohled zdát, je to i ráj pro turisty. Celá oblast je protkána řadou cyklistických a turistických stezek, které můžete kombinovat s vodní turistikou na Baťově kanále a řece Moravě. Putujte s námi a užijte si vodních radovánek na koupališti v Hluku či na štěrkových jezerech v Ostrožské Nové Vsi. Zastavte se a relaxujte v Lázních Ostrožská Nová Ves. Pak se vydejte do polí, luk a vinic - na Milejovských loukách přivoňte k vzácnému Hlaváčku jarnímu, ochutnejte vína ve vinných sklepech Pod Starýma horama v Blatnici pod Sv. Antonínkem či ve sklípcích v Blatničce a v Boršicích u Blatnice. Nezapomeňte navštívit zámek v Uherském Ostrohu či tvrz v Hluku, ale i malá bílá stavení s malovanými žudry, modrými podrovnávkami, muškáty v oknech …to je Ostrožsko. Přesvědčte se sami – najděte si na mapě České republiky Jižní Moravu a pak známé poutní místo Svatý Antonínek - kopcovitý výběžek Bílých Karpat, čtrnáct kilometrů jižně od Uherského Hradiště, směrem na Velkou nad Veličkou a slovenskou Myjavu. Kolem Antonínka najdete všechny obce a města Mikroregionu Ostrožska – Blatnici pod Svatým Antonínkem, Blatničku, Boršice u Blatnice, Ostrožskou Lhotu, Ostrožskou Novou Ves, Uherský Ostroh a Hluk. Zkuste ale mapu zavřít a vydejte se raději přímo k nám. Poznáte řadu zajímavých lidí i míst, které spojuje hrdost na své tradice, láska k řemeslu, umění si vychutnávat život všemi doušky i touha předávat své umění dalším generacím.

Nejvýznamnější akce Ostrožska Ostrožsko se po celý rok točí ve víru folklorních a kulinárních akcí, na kterých se můžete osobně setkat s mistry lidových řemesel, zakoupit jejich výrobky a ochutnat jejich speciality. Zatočte se s námi. Únor Hluk, Ostrožská Lhota, Ostrožská Nová Ves – Fašank Březen Uherský Ostroh – Soutěžní přehlídka dětských folklorních zpěváčků „Ostrožský skřivánek“ Blatnice pod Sv. Antonínkem – Místní výstava vín, Veselé jaro na vesnici – přehlídka tradičních řemesel v místním muzeu

2

Duben Blatnička – Obecní den s ochutnávkou vín a místních tradičních jídel Hluk – Velikonoční zábava s koštem slivovice Ostrožská Lhota – Košt vína Veselí nad Moravou – Ekojarmark – jarmark lidových výrobků, Šlahačková beseda u cimbálu Květen Blatnice pod Sv. Antonínkem – Putování po blatnických búdách – vinařská akce s více než třiceti otevřenými sklepy Hluk – Košt vína Ostrožská Lhota – Zahájení sezony v lidovém domku Háječek Uherský Ostroh – Bylinkové dny – alternativní medicína Veselí nad Moravou – Odemykání plavební sezony na Baťově kanálu Červen Blatnice pod Sv. Antonínkem – Pouť Matice Svatoantonínské Ostrožská Lhota – Antonínkové sečení trávy Uherský Ostroh – Galuškovo Slovácko – folklorně-divadelní představení Veselí nad Moravou – Štěpy – mezinárodní dětský folklorní festival Červenec Blatnice pod Sv. Antonínkem – Cyklistické závody vinohrady Ostrožská Lhota – Hody s právem Srpen Blatnice pod Sv. Antonínkem – Přehlídka mužských pěveckých sborů, Děkovná pouť dožínková Blatnička, Hluk – Hody s právem Uherský Ostroh – Malířské sympozium Veselí nad Moravou – Bartolomějský jarmark lidových výrobků Září Všechny obce Ostrožska se v září společně prezentují na Slováckých slavnostech vína a otevřených památek v Uherském Hradišti v krásných prostorách Reduty. Blatnice pod Sv. Antonínkem – Brána – folková přehlídka, Blatnické vinobraní – kulturní program v areálu vinných bůd Ostrožská Nová Ves – Svatováclavské hody s právem Uherský Ostroh – Výstava malířského sympozia, Den otevřených památek Říjen Hluk – Vinobraní Uherský Ostroh – Hody s právem, Festival lidových muzik Veselí nad Moravou – Zamykání plavební sezony na Baťově kanálu, tradiční městské hody s právem Listopad Blatnice pod Sv. Ant. – Kateřinské hody s právem Boršice u Blatnice – Kateřinské krojované hody Ostrožská Nová Ves – Kateřinské slavnosti – divadlo BLIC

Aktuální přehled všech akcí naleznete na www.ostrozsko.cz

3

MIKROREGION OSTROŽSKO KRAJ KOLEM SVATÉHO ANTONÍNKA MÍSTO, KDE SE PROLÍNAJÍ TRADICE S ROZVOJEM CESTOVNÍHO RUCHU

Kam za místními řemeslníky

4

5

www.ostrozsko.cz

Ludmila Holklová oživuje postavičky z kukuřičného šustí Ludmila Holková Za Humny 84 698 01 Veselí nad Moravou -Zarazice Tel.: +420 518 322 839

Starou rukodělnou tradicí je na Slovácku zpracování kukuřičného šustí. Figurky z tohoto materiálu vyrábí s výtvarným talentem i lidová umělkyně Ludmila Holková ze Zarazic ve Veselí nad Moravou. „Nejdříve jsem malovala kraslice. Výrobky z kukuřičného šustí mě naučila v roce 1972 starší tetička Pavková z Veselí nad Moravou, která už nežije. První jsem zkoušela panenku, postupně i další figurky. V poslední době vyrábím ráda betlémy, kam patří vedle různých postav i zvířata. Všechno si dělám podle své představy,“ osvětluje činnost výtvarnice. Jak dále říká, k práci je pro ni nejdůležitější mít kvalitní materiál. „Kukuřici si musíme vypěstovat sami, protože z té „jezeďácké“ je malé, krátké, úzké. Šustí musí být především široké a dlouhé,“ vysvětluje Ludmila Holková. Po sklizni ho usuší a uskladní v pytli. Kolik potřebuje na výrobu, tolik odebere, vypere a zasíří. Na podzim je s přípravou materiálu nejvíce práce. Klasy je třeba velmi opatrně sbírat, aby se šustí nepoškodilo. Finálnímu zpracování se věnuje nejvíce v zimě. Vánoční a velikonoční svátky jsou vždy vrcholem. „Většinou vystavuji své kolekce v muzeích po Slovácku, nebo prostřednictvím jiných organizací. A zároveň i předvádím výrobu. Nikdy jsem si nic nekreslila, mám svou fantazii a ráda jdu mezi lidi,“ konstatuje Ludmila Holková. Už má dostatek zkušeností na to, aby svým figurkám z kukuřičného šustí „vdechla“ život.

6

ánoc, do tých v em volky na noc, u děvečky. e ž nepo n čky, budem ležat éj sé ím drobn narežem

Nedaleko

7

www.ostrozsko.cz

Blatnické kraslice jsou chloubou Marie Čihákové Marie Čiháková 696 71 Blatnice pod Sv. Antonínkem 615 Tel.: +420 737 802 387 +420 518 331 291 E-mail: [email protected] www. webtrziste.cz / cihakova

Známé velikonoční kraslice z Blatnice pod Svatým Antonínkem jsou zhotoveny tradičním způsobem, tzv. batikováním. Technika zpracování je známá díky původním kraslicím, starým přes sto let, které se dosud uchovaly v muzeích v Brně, Uherském Hradišti a v soukromých sbírkách. Postupem času v Blatnici řemeslo pomalu zaniklo, pouze v okolních vesnicích se malovaly kraslice stále. Tradiční blatnické kraslice začala opět původním starým způsobem malovat v roce 1980 rodina Čiháková. „Udržujeme tradiční vzory podle původních starých kraslic, anebo podle ručních výšivek, které můžeme dodnes obdivovat na svátečních lidových krojích. Nejčastěji se maluje vzor tzv. konvalinkový had, kalich, růžice, jablíčko nebo hvězdice. Každá taková kraslice je sama o sobě originál. Nabízím blatnické velikonoční kraslice zhotovené ze slepičích, husích i pštrosích vajec,“ uvádí Marie Čiháková. Kromě těchto kraslic vyrábějí ještě jiné druhy například relifní zdobené voskem, malované blatnické kroje, kraslice leptané a děrované. Malují také vánoční ozdoby. A že nespadlo lidové řemeslo daleko od stromu, tak do tajů zdobení kraslic zasvětila Marie Čiháková dceru i vnučku. Výrobu kraslic předvádí v muzeích, na různých jarmarcích doma i v zahraničí. „Reprezentovala jsem naši republiky ve Švédsku, Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku, USA a jiných státech. Snad největší zážitek jsem prožila v Číně, kde jsem strávila sedm týdnů. Můžete nás navštívit také u nás doma, kde mám malé rodinné muzeum našich výrobků s možností zakoupení,“ uzavírá s pozváním k návštěvě snaživá umělkyně. Blatnické kraslice paní Čihákové představují náročnou práci, jsou originální, bohaté vzorem i barvami. Svým vzhledem jsou charakteristické pro obec-Blatnici pod Svatým Antonínkem. Marie Čiháková je členka: Sdružení lidových řemeslníků a výrobců v České republice, Asociace malířek a malířů kraslic a Horáckého sdružení lidových řemesel.

8

ás, aléré u n li ej, tré m a v lo a m , . Nocovali tré maléré u nás j miléj obraz, svojé j, e t a v alo si já vym miléj obraz. Dal sem svojéj

9

www.ostrozsko.cz

Anna Řezáčová umí paličkovat krajky i malovat kraslice Anna Řezáčová Polní 823 687 22 Ostrožská Nová Ves Tel.: +420 731 716 156

Celoživotním koníčkem Anny Řezáčové z Ostrožské Nové Vsi je umění zvládnout hned několik ručních práce. Od dětství vyšívala, naučila se plést i háčkovat. Čtyři desetiletí maluje nádherné kraslice. Naučila se drhání, starou textilní techniku, kterou používaly její předchůdkyně při zdobení svých svátečních šátků střapci. Chtěla nahlédnout i do tajemství paličkování, ale sama si netroufla. „Před téměř třiceti lety jsem navštívila kurzy paličkování pod vedením paní Pešové z Veselí nad Moravou. Od té doby už paličkuji buď sama či s PALIČKAMI, jak si říkají kamarádky, které k nám občas zajdou ke společné práci,“ říká zručná umělkyně. Původní účel krajky byl zdobný – zdobila oděvy šlechty světské i církevní. Postupně si zdobili oděvy i měšťané a obyčejní lidé. „Dnešní krajka slouží jako doplněk oděvů-límce, patky, légy, brože, spony do vlasů, náušnice, náhrdelníky. Taky se umísťuje jako zdobný prvek interiérů, kde se hodně používá plošná krajka, ale už lze vidět i věci prostorové,“ osvětluje paličkování Anna Řezáčová. A k výrobě „svých“ kraslic tvrdí. „Tak jak se dědina od dědiny odlišuje svými kroji, tak se liší vzory kraslic. Staré malérečky říkaly, že se nikdy nesmí vzory vymýšlet, ale dodržovat přírodní vzory a barvy. Ale ani to už neplatí, když vidíte kraslice malované například balakrylem,“ dodává bývalá učitelka ZŠ v Uherském Ostrohu. Díky své zručnosti se věnuje také zdobení kraslic vnorovských, novoveských zelových, dolněmčanských s malými fialovými a zelenými ploškami. Umí toho hodně a umí při práci i poutavě vyprávět.

10

i, v kuchyn š nádobí kotu hodin á n v ro s děti spát, en, můžeš si za ti vé práce. d er uložíš Když več ě věci na zítřejší odpočívat u tvoři inuješ a din y k ro č li íš a v ly, komb p ra přip uli, vzít , zkoušíš materiá n autorku. rd e h k t arvu A neje sednou ar, volíš b u potěší. Hledáš tv Výsledek většino techniky.

11

www.ostrozsko.cz

Aranžérku, malířku a výtvarnici Janu Mikulcovou uchvátily kraslice Jana Mikulcová Dědina 636 687 22 Ostrožská Nová Ves Tel.: +420 777 598 432

Jana Mikulcová z Ostrožské Nové Vsi je známá na mnoha místech jako malérečka kraslic. Stejně tak by ji ale bylo možné prezentovat například jako aranžérku květin, malířku nebo výtvarnici. Do vínku totiž dostala velký výtvarný talent, který rozvíjela od sedmi let v lidové škole umění, kde ráda malovala, kreslila i modelovala. V roce 1995, ve svých sedmadvaceti letech, se už jako matka dvou dětí rozhodla specializovat na malování vajíček. „Byla to úplná náhoda, jedna paní mě oslovila, jestli to nechci zkusit a já ji poslechla. Vždycky jsem si přitom malérečky kraslic představovala jako tetičky v krojích a najednou jsem mezi malérečky patřila i já,“ vzpomíná s úsměvem. Díky své zručnosti a nadšení dokázala na sebe hned upozornit tak, že se pro ni malování kraslic stalo na řadu let každodenní prací. Jana Mikulcová používá při malování kraslic různé kombinace technik, barev i vosku, proslavily ji ale ze všeho nejvíce kraslice děrované, reliéfní, vyškrabávané a také leptané kyselinou. Když budete u ní doma, překvapí vás, že téměř žádné kraslice neuvidíte. Cokoliv namaluje, odváží vzápětí zájemci či obchodníci k sobě domů, nebo k prodeji.

12

ám éčko, dáv moje srd tky. je to , o k á ho zp é vajíč Malovan z lásky, nevracaj celého, to enom a c ti ho rd s y, ze ho z lásk sem o milého šila sem,:/ pro svvéhokénečku Dávám ti /:Seděla , ja b te pro

/:Pýtali sa oficíré či já sem.:/

/:Nemyslite oficíré že vaša:/ /:Mám na vojně šohajíčka hoja sa:/

13

www.ostrozsko.cz

Milena Jurigová výrobce slaměných kraslic Milena Jurigová Bartolomějské náměstí 43 698 01 Veselí nad Moravou E-mail: [email protected] Tel.: +420 518 325 554 +420 737 387 242

Před dvaceti lety se začala výtvarnice z Veselí nad Moravou Milena Jurigová blíže zajímat o techniky kraslic. Její neteř ji zasvětila do tvorby kraslic slámových. „Již v začátcích mě tato práce velmi nadchla a doposud stále baví. Postupně jsem utvářela své vzory a nakonec jsem své výrobky začala prodávat do ÚLUVu v Uherském Hradišti. V roce 2002 jsem začala podnikat v lidové umělecké výrobě. Odběratele jsem si hledala sama,“ vzpomíná výtvarnice. Začala jezdit po různých jarmarcích po celé republice a dodnes v tom pokračuje. Zdobení kraslic předvádí převážně v muzeích, galeriích, na zámcích, ale hlavně zajíždí do různých koutů naší republiky. Její největší ocenění je získání druhého místa v soutěží „O nejkrásnější kraslici“ v Hodoníně. Svoji mistrovskou práci předvedla i před kamerami České televize. “Výroba slaměných kraslic mě naplňuje uspokojením a hlavně je to moje srdeční záležitost. Vytvářím kraslice křepelčí, slepičí, husí a pštrosí,“ dodává paní Jurigová. Při jednom z rozhovorů do zlínského rádia popisovala výrobu kraslic a přeřekla se, že sláma nesmí být vymlácená kombajnem. „Já jen řekla, že nesmí být zmlácena. Ale pak jsem se rychle opravila, aby nedošlo k nepochopení,“ dodala úsměvnou „mediální příhodu“ Milena Jurigová.

14

,:/ k si dúhá k si hodná.:/ lámo, ša a /:Režná s čo, moja Kačo, š a / K ,: , á o n č e oja Ka .:/ pokos /: Kačo m /:Režná slámo Kaču od kameňa li a z á v d li Kaču, o /:odváza

15

www.ostrozsko.cz

Mistr krejčovského řemesla Josef Míšek šije mužské kroje více než třicet let Josef Míšek Hlavní 99 687 25 Hluk Tel.: +420 607 655 211

Josef Míšek z Hluku se vyučil pánským krejčím a šití krojů se věnuje předlouhých třicet let. Vyučil se v podniku Vkus v Uherském Hradišti, kde se vypracoval na místo mistra. K samotnému šití krojů se dostal až později, a to v roce 1975 ve Slovači v Uherském Hradišti. Nejdříve se jen díval a učil od starých zkušených krejčovských mistrů. Když v roce 1991 odcházel, patřil mezi špičkové pracovníky a založil si v Hluku vlastní krejčovskou živnost se specializací na mužské kroje. Patří k největším znalcům krojů v našem regionu, například mužský hradišťský či ostrožský kroj umí ušít nazpaměť. Dokáže ušít i ženské kroje, ale těm mužským dává přednost. Když k němu přijdete na návštěvu, uslyšíte od něj: „Práce je strašně moc, ludé furt chodí.“ Některé zakázky je nucen odmítat. Není divu, že o jeho práci je takový zájem, při šití sází na klasické staré postupy, s každým kusem kroje si velmi pečlivě „hraje“ tak, aby zákazníkům kroj sedl na tělo. Velmi pečlivě také vybírá materiál, který není v dnešní době jednoduché sehnat. Velmi se těší na Dolňácké slavnosti v Hluku v roce 2011, kdy by se rád prošel v kroji i se svými vnuky.

16

m? ice nemá de nohav kúpí nohavice, k , m á m ch ti ženit Jak se já ěž k mamičce, ne . b né , e u k rv č e e č n e y Běž, s nohavic

17

www.ostrozsko.cz

Jarmila Ryšková šije kroje po vzoru našich předků Jarmila Ryšková Ostrožská 738 687 25 Hluk Tel.: + 420 605 958 732

Paní Jarmila Ryšková z Hluku je tělem i duší švadlena. Švadlenou se vyučila a většinu života prožila právě za šicím strojem. Několik let pracovala ve známém oděvním podniku Hanačka, nejraději ale vzpomíná na léta v družstvu umělecké výroby Slovač v Uherském Hradišti. „Mě to strašně bavilo. Mě bavilo kreslení, mě bavilo šití, mě bavilo organizování,“ vzpomíná na dobu, kdy v krojovém oddělení Slovače pracovalo kolem třiceti žen. Slovač v dobách své slávy šil velké množství krojů pro celé tehdejší Československo a mnozí litují, že nakonec za nejasných okolností skončil. Šestašedesátiletá paní Ryšková ale ani po konci Slovače na kroje nezanevřela, spíš naopak. Patří k několika málo lidem, kteří krojům rozumějí, umí je šít a vědí, jak se správně mají nosit – o to více ji trápí, když vidí, jak mnohdy nosí lidé kroje špatně. Ona sama má malou dílnu, ve které různé části krojů pro mnoho zájemců šije. A i když říká, že ji stále více pobolívá páteř, určitě ještě pomůže s kroji mnoha lidem. Jarmila Ryšková při své práci s kroji velmi dbá o to, aby dnešní kroje vycházely z původních krojů našich předků. Proto spolupracuje se Slováckým muzeem v Uherském Hradišti a často se dívá také na staré fotografie. Pro zajímavost – šije na starém šicím stroji české značky Lada, který byl vyroben téměř před sto lety. V současnosti se chystá například na šití šatek pro hluckou ženskou cimbálovou muziku Ženičky.

18

ně , šijte vy ičko moja ko, mamko, m a m , o , mam mamk Mamko, sa budu vydávati . ja já , o ty m a nové š mamičko

19

www.ostrozsko.cz

Šití, nejen slováckých krojů, v Blatničce Tradice Slovácka o.p.s. 696 71 Blatnička 98 Tel.: +420 518 325 492 +420 736 726 142 www.tradiceslovacka.cz E-mail: [email protected]

POSLÁNÍ, LÁSKA, KONÍČEK – ZAMĚSTNÁNÍ… Těžko si vybrat ten správný výraz pro pracovníky Tradic Slovácka o.p.s v Blatničce, kteří šijí kroje. Při zrodu této společnosti stála obec Blatnička, folklorní soubor Spinek Vnorovy a dotace EU. „Zaměstnancům i zřizovateli záleží na udržení tradičního lidového oděvu – „kroje“ pro další generace nejen na Slovácku ale v celé ČR a v mnoha případech i v zahraničí. Šijeme kroje pro Slovensko, Rakousko, Bulharsko, Austrálie, Japonsko, Kanada, USA,... A to vše od 1.ledna.2006, kdy společnost v Blatničce zahájila svoji činnost“, říká ředitelka provozu Jana Smutná. Velkou výhodu v praxi jedenáctičlenného kolektivu pracovníků je v tom, že se převážná většina z nich sama do kroje obléká při různých slavnostních příležitostí - do kostela, na lidovou slavnost, do souboru – tančí či zpívá, do kroje strojí své děti,… Všichni vyrůstali v oblasti, kde je kroj stále živou součástí života. Tato skutečnost je obrovským přínosem při tak náročné ruční práci. Kromě šití celých krojů, zde šijí, vyšívají nebo opravují či udržují praním a žehlením i jednotlivé krojové části. Pomalu tak nahrazují práci tetiček, kterých je už na dědinách pomálu. „Není nutné šít velké zakázky, rádi šijeme vše a to tak, aby to potěšilo každého zákazníka. Tím může být jednotlivec, obecní úřad, soubor, cimbálová muzika nebo všichni co mají rádi lidová řemesla a lidový oděv,“ konstatuje Jana Smutná. V obecně prospěšné společnosti můžete také nakoupit materiály na kroje pro svou vlastní výrobu, navštívit výstavní prostory, kde je stálá expozice krojů a nebo se zúčastnit kurzů pro rozšíření lidových řemesel, které se zde pravidelně pořádají.

20

m,:/ ku šila se v okéneč / .: m e m s e s la ě /:Sed círé či já fi o a s li :/ /:Pýta é že vaša sa:/ lite oficír /:Nemys ě šohajíčka hoja a vojn /:Mám n

21

www.ostrozsko.cz

V Lidových tradicích a řemeslech o.p.s. šijí kroje odpovídající lidovým tradicím v originálních vzorech výšivek Lidové tradice a řemesla, o.p.s. Zámecká 196 687 24 Uherský Ostroh Tel.: +420 572 503 697 +420 732 558 971

Obecně prospěšná společnost vznikla v roce 2006 v přízámčí v Uherském Ostrohu díky projektu Středisko školy lidové tvořivosti a řemesel za podpory Strukturálních fondů EU. Cílem společnosti je udržet a zejména zachovat a předávat tradice tvorby lidového kroje dalším generacím. „Jako jedni z mála se zabýváme výrobou krojů a jejich součástí tradičním způsobem a zručné švadleny a vyšívačky dokáží zhotovit kompletní kroj nejen z oblasti Slovácka, ale i z jiných regionů. Spolupracujeme s institucemi, které se odborně zabývají lidovou kulturou, a proto námi ušité kroje odpovídají historickým originálům jak ve výšivkách, zdobení i střihu“ vysvětluje vedoucí společnosti Dagmar Štěrbová a dodává „Kroje si u nás můžete nejen nechat ušít, opravit či vyprat, ale pro různé příležitosti je rovněž půjčujeme“. Všechny naše pracovnice jsou vyučené v oboru švadlena nebo krejčová. Mimo standardního šití, mají různé specializace dle použitých technik k výrobě a opravám krojů – šňůrkování, cifrování, ruční vyšívání, výroba klobouků, stříhání, ale i škrobení, žehlení a skládání sukní a rukávců. Další činností, jíž se o.p.s. zabývá, je ruční tkaní, kterým se vyrábí vlastní tradiční materiály. Z nich se šijí nejen součásti krojů, ale i konfekce a bytové doplňky, různé dárkové a upomínkové předměty. V poslední době rozšířili nabídku křtících peřinek a křestních roušek, o které je mimořádný zájem nejen v tuzemsku, ale i v zahraničí. Všechny naše výrobky krojového nebo dárkového charakteru, různé krojové potřeby a krojovou galanterii najdete v naší prodejně, která je součástí dílen.

22

ám?:/ sanic nem ám, kde ka ti kúpí kasanice, m t a d y v /: Jak sa já ěž k mamičce, nech o, b robené. ě B ž, cérečk kasanice šk

23

www.ostrozsko.cz

Krojové boty od Hejdů Vám padnou jak ulité Petr Hejda Antonínská 1296 687 25 Hluk Tel: +420 608 419 660

Když přijdete na návštěvu k manželům Hejdovým v Hluku, můžete si být téměř jisti, že je najdete při práci v jejich ševcovské dílně. Tolik mají práce. Patří totiž k velmi malému počtu řemeslníků, kteří umí dělat krojové boty. „Stále víc lidí za mnou chodilo a chtěli po mně, abych jim takové boty udělal,“ vzpomíná Petr Hejda, který se vyučil ševcem. Léta už dělal opasky, stejně jako řadu let opravoval klasické boty, ale na krojové boty si netroufal. Nakonec se ale do nich pustil – za velké pomoci manželky Zlatuše. Před necelými dvěma lety začali shánět veškerou dostupnou literaturu a navštěvovali také ševce, kteří už takové boty dělali. Nakonec se do práce pustili a hned si ji rozdělili. Pan Hejda dělá spodní část bot, jeho paní vrchní část, často vyšívanou. Společně už udělali mnoho a mnoho krojových bot pro řadu folklorních souborů i pro jednotlivce. Není to nijak lehká práce, stačí je při práci sledovat. „Každá noha je jiná, i když třeba mají stejné číslo bot, každý kus boty je originál,“vysvětluje Petr Hejda obtížnost ševcovského řemesla. Boty se přitom snaží dělat jen z nejkvalitnějších materiálů, které dnes pocházejí většinou ze zahraničí, především z Německa, Itálie a Ruska. „Jen ruky jsou české,“ podotýká Petr Hejda. Když ale krojované boty z Hluku uvidíte, řeknete si, že tyto ruce dokáží dělat krásnou práci.

24

t. obře skáka y mohel d kně skočit. b a t, ta lá ohel pě aj čižmy Dal si šoh čižmy podšit, aby m j a h šo Dal si

25

www.ostrozsko.cz

Roman Švejda – filmový režisér keramikem Roman Švejda Dlouhá 118 687 24 Uherský Ostroh Tel.: +420 731 159 902

Pro mnohé to může být překvapení: filmový režisér keramikem? Je to tak, v případě Romana Švejdy z Uherského Ostrohu takové tvrzení platí. Roman Švejda totiž vystudoval právě režii a je mimo jiné podepsaný jako režisér a spoluscénárista pod celovečerním filmem Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí. Kromě toho se v televizi podílel také na cyklu Příběhy domů a píše i další náměty na scénáře pro televizi. Hlavní činností tohoto rodáka z Ostravy je ale keramika, v Uherském Ostrohu koupil se svou přítelkyní Renatou před téměř deseti lety domek, ve kterém mají svou dílnu s keramickou pecí a hrnčířským kruhem. V ní vyrábějí užitkovou i dekorativní keramiku, většinou tvoří společně, Renata je absolventkou střední školy uměleckých řemesel. „Neděláme žádnou uměleckou činnost, je to jen řemeslo, které si na nic nehraje, ale nás baví,“ říká možná až příliš skromně Roman Švejda. V jejich domku můžete vidět například zajímavé keramické andělíčky, hrnečky i svícny s lidskými tvářemi. Aktivity Romana Švejdy jsou ale ještě pestřejší, na stěnách domku jsou jeho obrazy, s kamarádem se vydává na netradiční cesty – prošli například řeku Moravu od jejího pramene až po Dunaj, mapují také bývalou oblast Sudet. Jak jinak – opět pěšky.

26

27

www.ostrozsko.cz

Vladimír Šácha rozumí lidovým ornamentům tak, jak nikdo jiný Vladimír Šácha

„Nejsem řemeslníkem v pravém slova smyslu,“ říká Vladimír Šácha z Hluku, velký příznivec lidových tradic a muž, který rozumí lidovým ornamentům tak, jak možná nikdo jiný. Jak ale upozorňuje, i když se tradičním ornamentem zabývá dosti dlouho, není to na komerční bázi. „Vztah k ornamentu jsem získal v dětství díky svojí babičce Anně Ličmanové. Když jsem se po letech na ornament soustředil intenzivněji, stala se mojí učitelkou malérečka Marie Páčová,“ říká. Jeho hlavní snahou je především probuzení zájmu o tuto část tradiční kultury. Malovaný ornament byl totiž dlouhou dobu opomíjený, například dodnes o něm nebyla vydána žádná souborná publikace. „Proto se snažím rozšiřovat expozici lidového ornamentu na památkových domcích v Hluku, každoročně zde pořádám výstavy a tvořivou dílnu Malovaný dvůr, pro školy jsem vytvořil výukový program zaměřený právě na ornament a snažím se o ornamentu psát v regionálním tisku.“ Vladimír Šácha ornament také maluje. „Nejraději vyvářím ornamentové kompozice na zdech domů a vinařských sklepů. Snažím se do nich vrátit také symboliku, aby nebyly pouhou dekorativní ozdobou. Mým hlavním cílem je motivovat k malování i ostatní lidi. Chtěl bych jim totiž ukázat, že k zachovávání tradiční kultury stačí mnohdy málo, třeba jen vzít do ruky tužku a nakreslit si ornamenty pro vlastní potěšení. Tak totiž cítím tradici – ne jako komerční prostředek, ale jako způsob vyjádření vztahu k rodišti a předkům,“ vysvětluje.

28

maloval, o tu bránu raný. d K . á n a v ěkně malo l na ní štyry koně v ká brána p va Ta strážnic nešanoval, vymalo ten barvy

29

www.ostrozsko.cz

Z rukou mladého řezbáře Martina Ospalíka je cítit láska ke dřevu Martin Ospalík Zarazická 18, 698 01 Veselí nad Moravou Tel.: +420 737 013 518 E-mail: [email protected]

Jeho řezbářské výrobky mají už při pohledu svůj půvab - kouzlo, které vyčarovává vytesáváním do dřeva výtvarný talent, řemeslník Martin Ospalík ze Zarazíce z Veselí nad Moravou. „Na základní škole jsem rád kreslil a tak vzešel nápad věnovat se řezbařině. Pomohlo tomu i to, že máme řezbáře v rodině. Můj otec je bratranec pana Františka Gajdy ze Strážnice. Slovo dalo slovo a začal jsem k němu chodit každou sobotu na učení, což mi dalo hodně dobré základy řezbařiny. Poté jsem se přihlásil do Luhačovic na střední odbornou školu oboru umělecké zpracování dřeva zaměřené na práce řezbářské,“ říká mladý muž. Nakonec ve vzdělávání pokračoval ještě tři roky na vyšší odborné škole ve Zlíně a to v sochařské tvorbě. Provozování živnosti se začal věnovat hned po studiích. Umí jakoukoliv práci s dřevem od soch, reliéfy i drobné jarmareční zboží jako píšťalky, misky, štípy a další. Dělá i poutavé štítky pod lovecké trofeje. „Nejlepší dřevo k práci využívám ze stromu lípy. A také je nejlepší, když si ho člověk sám pořeže, připraví. Sušárny nepoužívám a materiál nechám schnout ve volné přírodě. Pro řezbáře je totiž ideální sušičkou venkovní vzduch“ vysvětluje se zaujetím Martin Ospalík. Svůj um chodí předvádět po výstavách a jarmarcích v okolí i do příhraničí Slovenska. Výstav se zúčastňuje hlavně s GAUČem - Gajdovy učedníci, kde je šest řezbářů spjatých zkušenostmi s vyhlášeným mistrem. „Nějaké životní motto nemám, jenom - řezat a řezat. Práci mám a na její nedostatek si nemohu stěžovat. Věřím tomu, že jí bude ještě více a rozjede se to tak, že nebudu stíhat,“ dodává s přáním usmívající se Martin.

30

orověnka, vyrostla b , a k p li la Vyrost růže květ, vyrostél z k ně vypověz hned. ta :/ š, a nesce /:dyž ty ň

31

www.ostrozsko.cz

Výrobce cimbálu z Ostrožské Nové Vsi Jiří Galuška Jiří Galuška Květná 879 687 22 Ostrožská Nová Ves Tel.: + 420 777 155 612

Dominantním hudebním nástrojem v názvu lidové muziky, melodických „ozdobách“ vedle houslového primu i co se týče výrobní ceny je cimbál. A když za ním hraje člověk s absolutním hudebním sluchem - muzikant, který ho dokonce dovede vyrobit, tak to je nejlepší dar ke „stvoření“ tohoto deskového úderného sto třiceti tří strunného nástroje. Současným jediným výrobcem klasického-velkého cimbálu na Slovácku je Jiří Galuška. Cimbál se vyrábí z kvalitního dřeva vyzrálého smrku, který pochází z nejméně tisíc metrů vysokých hor. „Materiál jsem hledal na různých místech a ten poslední si už několik let přivážím ze Slovenska, z přírodní lokality okolí Čierného Balogu, která se mi zdá nejvhodnější. Na nosné části používám dřevo z javoru, kde je taky kvalita rozdílná a musím ji vyhledávat,“ tvrdí Jiří. Při stavbě cimbálu, která je podle Galušky nejdůležitější, se začíná od základní desky. Ta se nejprve nakreslí a vyřeže. Poté se nalepí hlavy, vzpěry, čela, vsadí se vnitřní vzpěra, rám, nohy, pedály, přidělají hřebíky, struny a naposledy se nástroj nalakuje. „Tady požívám prověřené staré receptury formou šelakové politury. Nejnovější způsoby lakování odmítám,“ hovoří o osvědčené zkušenosti z dlouholeté praxe Galuška. Jeho cimbály už vyhrávají nejen v mnoha muzikách po Česku (jen v Praze je jich dvacet, pozn. autora), nejvíce snad na Slovensku, ale i ve Švédsku, někde v Americe, v Rakousku, Německu. Poslední rozpracovaný cimbál je určen folkloristům do nedaleké Ostrožské Lhoty. I na Slovácku se totiž rodí hodně dobří cimbalisti a vyhledávají kvalitní nástroj.

32

žehnání dišťa z po dání ra H z l e š a Když jsem em děvčicu z nen čko dávala mně. jí. potkal js ě, červené jablú blúčko z ručky je m si ja u. ě, poznala , nezaved vzal jsem Potkala m ajek nerozumný, ťa dom, děvčico ž h dl: U yl šo á. Že jsem b jedl, tak jsem zble ečku, co kdo dáv srdce zpívá: n y lí, s o b i, s a r v Jak jsem e Neb va. Hla la h á. lí o ív b m c ek val, kone ch jablúč Z takový Všecko, cos milo

33

www.ostrozsko.cz

Tiskárnu a knihařství Alena a Josef Punčochářovi provozuje neúnavná dvojice Knihařství, tiskařství Josef Punčochář Náměstí Bartolomějské 34 698 01 Veselí nad Moravou Tel.: +420 518 322 196 +420 739 024 833 E.mail: [email protected] [email protected]

Alena a Josef Punčochářovi z Veselí nad Moravou se vedle společné cesty manželského života vydali i na nelehkou cestu pracovní. „S podnikáním jsem začal už v roce 1988 jako písmomalíř pod tehdejším veselským národním výborem. Využil jsem svých znalostí ze studia na SPUŠ v Uherském Hradišti v oboru grafika. Od začátku devadesátých let jsme začali podnikat spolu s manželkou, která vystudovala ekonomickou školu a svých znalostí využívá i ve vedení našich financí. Postupem času se propracovala a nadále pracuje v oblasti přípravy a tisku,“ představuje dvojici Josef Punčochář. K podnikání jim nejprve sloužila garáž rodinného domku, kde si také umístili základní strojní vybavení. Přišla také první půjčka, která byla nejrizikovější. V zástavě byl totiž vlastní dům a v nedohlednu zisky. „Naše produkce směřovala převážně do našeho regionu, pro podniky a nově vznikající firmy, ale také pro jednotlivce-občany. Rok od roku se začala naše firma úspěšně rozvíjet, což umožnilo další investice. Strojový park se rozšiřoval, a proto bylo nutno přistoupit k vybudování nové provozovny a přijetí zaměstnanců,“ doplňuje Alena Punčochářová. Jejich pracovní produkce zahrnuje: ofsetový tisk černobílý a vícebarevný, vazba brožur a časopisů, výroba vizitek, pozvánek, svatebních oznámení a jiných tiskovin. „Dá se říct, že přes velmi těžké začátky-od ruční přípravy tisku jsme se dopracovali k digitální technologii produkce, což s sebou neslo neustálé vzdělávání se v oboru. Bohužel, současná doba ekonomické krize se projevuje i v naší firmě. Rozpady podniků a firem zapříčinily snížení produkce a tím zastavily další investiční růst našeho podniku,“ dodává Josef Punčochář. I přes tyto starosti se však těší přízni dosti stálých zákazníků z regionu i vzdálenějších míst. Úspěšně překonávají snaživí a sympatičtí podnikatelé i toto svízelné období.

34

rima. u, to je p . knout žen s m volem ti ý , lk a e n v ři a to je d jsem tak já č “ ro … p „Tiskařin kolem, přitisknu jde hlava u k sobě Z papír u sknu, žen ti y v i s e Peníz

35

www.ostrozsko.cz

Vidět pracovat dva mladé rukodělné kováře, Jiřího Skřívánka a Pavla Vajdíka to je paráda Umělečtí kováři Jiří Skřivánek a Pavel Vajdík Areál ZD Veselen Veselí nad Moravou-Milokošť 698 01 Veselí nad Moravou Jiří Skřivánek Tel.: +420 777 949 930 Pavel Vajdík Tel.:+420 777 551 418

Na okraji Veselí nad Moravou v části zvané Milokošť najdete v areálu Zemědělského družstva Veselan dílnu, kde má černé řemeslo zlaté dno. Uměleckému kovářství se zde věnují zruční řemeslníci. Nejvíce snad potěší zákazníka, s jakou vervou své řemeslo mladí kováři Jiří Skřivánek a Pavel Vajdík předvádějí. „Od mala jsem dobře maloval, na grafiku mě na Střední uměleckoprůmyslovou školu v Uherském Hradišti nevzali, ale nabídli mi, že zakládají nový obor – umělecký kovář. Se zájmem jsem do toho šel. Vyučil jsem se pod vedením mistra Jaroslava Válka z Veselí nad Moravou, složil maturitu a po absolvování vojenské základní služby jsem tři roky pracoval pod uměleckým kovářstvím Wunderlich ve Starém Městě. Od roku 2000 dělám soukromě na živnost,“ říká Jiří Skřivánek. „Já jsem se také vyučil v Uherském Hradišti a pak jsem pokračoval na SUPŠ v Turnově, ale školu jsem bohužel nedokončil. Přesto mi dala hodně do života. Kovařinou se živím od roku 1998. S Jirkou jsme se potkali ve Starém Městě u Wunderlicha a tam jsme se dali dohromady. Od roku 2000 to tady spolu válíme,“ doplňuje kolega Pavel Vajdík. Vyrábí zakázkovou výrobu od malých drobností až po výrobu bran, mříží a plotů. Zaměřují se především na komerční kovařinu, ale příležitostně se také věnují restaurování starých křížů a božích muk. „Je pravda, že konkurence v oboru je velká, ale vzhledem, že provádíme dobrou práci, tak ji máme zajištěnou na rok dopředu,“ nebojí se tvrdit Jiří Skřivánek. Snad každý si představuje postavu kováře jako dvoumetrového, zavalitého, umouněného chlapíka jak těžce pracuje na kovadlině. Dneska už dřinu nahradily stroje. „Více než hrubá síla dnes v kovařině rozhoduje nápad – dobrá myšlenka,“ shodují se s úsměvem šikovní mistři kovářští.

36

rumle, dělaj ně g v humně… u , ru á v o Kováru, k lovat na kopečku grum ú ud mně

b

37

www.ostrozsko.cz

Nahlédněte do světa sladkého pokušení v cukrárnách u Budařů Cukrářství Budařovi Ostrožská Lhota 32, 687 23 Tel.: + 420 608 726 980

Psal se rok 1989, a do sametové revoluce ještě zbývalo několik měsíců. Totalitní režim, který desítky let bojoval proti soukromému vlastnictví a podnikání, začal lidem poprvé opatrně umožňovat drobné podnikání. A mezi prvními využili této možnosti manželé Stanislav a Ludmila Budařovi z Ostrožské Lhoty. Paní Budařová, vyučená cukrářka, začala péct indiánky, o které byl okamžitě obrovský zájem. Takové byly úplné začátky rodinné firmy, jejíž sladkosti jsou vyhlášené v širokém okolí. Místo původní malé místnosti na pečení v rodinném domku dnes „vládne“ paní Budařová modernímu cukrářství s výrobnou, několika zaměstnankyněmi a také dvěma cukrárnami. Po smrti manžela má velké pomocníky ve svých dětech, dceři a dvou synech, kteří se na vedení firmy podílejí. Nabídka firmy je pestrá – 60 druhů zákusků, tradičního čajového a vánočního cukroví, svatebních koláčků i dortů různých velikostí. Když si sednete s paní Budařovou k telefonu, kde vyřizuje objednávky, hned uvidíte, jak velký zájem o tyto výrobky je. A recept na takový zájem? „Sázím na tradiční cukrářské suroviny, jako jsou vejce, máslo a mouka. Odmítám dávat do cukroví jakékoliv směsi či jiné náhražky. Příprava je sice pracnější, ale výsledek je určitě chutnější,“ odpovídá.

38

39

www.ostrozsko.cz

Evžen Hrachovský - cukrář a pekař v jedné osobě Pekařství, cukrářství Hrachovský Evžen Lhotská 207 687 22 Ostrožská Nová Ves Tel.: +420 572 598 223

Tak takového muže by chtěla doma asi každá žena – tedy, minimálně, pokud jde o jeho profesi. Evžen Hrachovský z Ostrožské Nové Vsi se totiž vyučil kuchařem i cukrářem a obě profese dodnes výborně zvládá. Po roce 1989 si vyřídil živnostenský list a začal péci pro jídelnu svého bratra. V roce 1991 ale nastal v jeho životě důležitý okamžik, protože ho novoveská radnice oslovila, zda by nechtěl využít obecní prostory a otevřít v nich vlastní pekárnu – po vzoru řady jiných obcí, kde se objevily pekárny. Evžen Hrachovský souhlasil a otevřel podnik, ve kterém tráví už řadu let většinu svého času. „Manželka občas říká, že mě měla už dávno uškrtit,“ říká s nadsázkou muž, který dnes zaměstnává přes dvacet lidí, má několik pronajatých obchodů a v Ostrožské Nové Vsi připravuje se svými spolupracovníky pěknou řádku pekařských i cukrářských výrobků. Na podnikání firmy se výrazně podílí právě také jeho manželka a tři dcery, manželka má na starosti především chod prodejen, on samotnou výrobu – však ho také můžete vidět přímo při přípravě pečiva nebo cukroví. „S příchodem supermarketů přišla obrovská konkurence, které můžeme čelit jedině kvalitou, protože na ceny supermarketů nemáme šanci se dostat,“ vysvětluje Evžen Hrachovský, který dodává, že bez vztahu ke své profesi by tuto práci už dávno nešlo dělat. „Mě to baví. Zejména, když se výrobek podaří a je o něj zájem.“

40

41

www.ostrozsko.cz

Pekařství Bachan vzlétlo do výšin obdivuhodným tempem Pekárna BACHAN s.r.o. Blatnice pod Svatým Antonínkem 864 696 71 Blatnice pod Svatým Antonínkem Tel.: +420 518 331 284T + 420 518 331 495 E-mail: [email protected]

Cílevědomost a nebojácnost na trhu v podnikatelské činnosti udělali Antonína Bachana z Blatnice pod Svatým Antonínkem panem pekařem s velkým P. Do podvědomí zákazníků vystřelil doslova raketovým způsobem. Vše začalo na jaře 1991. Tehdy vyrazil na brněnský veletrh Salima jako vinař, domů se vrátil už jako pekař s vidinou zřízení vlastní pekárny. Od nápadu k realizaci byl už jen krůček, s manželkou si vzali úvěr, nakoupili pekárnu, zaměstnali šest lidí a do konce roku byl na světě první Blatnický chleba. Odbyt pekařského zboží byl velký, prostory malé a tak nezbývalo, než pekárnu několikrát rozšířit do stávající podoby. „Konkurence jsme se nebáli, protože jsme do toho šli od začátku s kvalitou. Hnací motivace firmy k úspěchu je zcela jednoznačná - soustředit se na každý výrobek, což je velmi důležité. Nikdy jsem taky nedával naše výrobky do supermarketů, jenom do malých obchůdků soukromníkům. Postupně si zřizujeme a otvíráme svoje prodejny. Začali jsme v Blatnici a už jich máme po okolí devět. V současné době zaměstnáváme přes sto lidí,“ říká majitel firmy Antonín Bachan. Pečou na sedmdesát druhů sladkého pečiva, patnáct druhů chleba, rohlíky-celozrnné, grahamové, listové, plundrové. Mají koblihové programy, svatební koláčky, což je jejich krédo… výrobků je ale daleko více. „Nemůžeme konkurovat velikým pekárnám co se týče ceny, ale co se týče kvality určitě. Nedokáží udělat malé série a více druhů, my to dokážeme. Pořád se musí jít dopředu, technologií je třeba stále obnovovat,“ zdůrazňuje Bachan. Za svou snahu získala pekárna i řadu uznání, například „kornspitz“, za celorepublikový výrobek v roce 2004. „Zákaznici k nám přijíždí nakupovat z různých míst regionu, ale i Slovenska a to je pro nás to největší ocenění,” konstatuje Antonín Bachan.

42

y, uje kousk sky, uštip ují oba dva. u o h e č e Pekař p pomáhá, uštip u Pekařka m

43

www.ostrozsko.cz

Křupavé rohlíčky od Heleny Fibingerové OSPEK spol. s r.o. Blatnická 652 687 24 Uherský Ostroh Tel., Fax: +420 572 591 530

Pekárna slavné české sportovkyně let minulých Heleny Fibingerové - i tak by mohla být označována pekárna společnosti Ospek v Uherském Ostrohu, která patří k největším malým pekárnám regionu. Založena byla v roce 1991, provoz zahájila o rok později, pekárnu založil Jaroslav Šmíd, manžel paní Fibingerové, se čtyřmi společníky. Později se stala majitelkou právě jeho paní ještě s jedním společníkem. Když do pekárny přijdete, můžete ji tady poměrně často vidět, kromě různých jiných pracovních povinností v Praze totiž dohlíží na provoz přímo na místě. Pekárna Ospek zaměstnává ve třech směnách kolem 25 lidí a dodává své zboží na řadu míst, od kantýn, přes prodejny až po některé obchodní řetězce, a to na celé jižní a střední Moravě, včetně Brna a Českomoravské vysočiny. Nabídka pečiva je velmi pestrá, například klasický chleba, speciální chleba, královský chleba, rohlíky, vánočky, sypané tyčinky, pletýnky, svatební koláčky a mnoho druhů sladkého pečiva. „Nejtěžší ze všeho je práce s lidmi, v poslední době si ale lidé práce váží víc než dříve. Navíc nám se podařilo vytvořit postupem času výborný kolektiv zaměstnanců, se kterými se mi velmi dobře pracuje,“ podotýká vedoucí pekárny Ludvík Žufánek, na kterém je vidět, jak ho tato práce baví. „Nemělo by přece smysl dělat práci, která člověka nebaví,“ dodává.

44

45

www.ostrozsko.cz

Katarína Šimčíková peče koláčky z převalovaného máslového těsta. Katarína Šimčíková Mlýnská 1314 687 25 Hluk Tel.: +420 604 205 480

Při pohledu na budovu s číslem popisným 1373 v Mlýnské ulici v malebném městě Hluku byste si snadno mohli myslet, že se jedná o klasický rodinný dům. Ve skutečnosti jde však o provozovnu, ve které zaměstnanci denně vaří stovky knedlíků a paní majitelka a provozovatelka paní Katarína Šimčíková spolu se svým manželem Františkem a dalšími pomocníky připravují tradiční moravské koláčky. Paní Katarína však vždy v potravinářství nepůsobila a než se k vlastní výrobě knedlíků a moravských koláčků propracovala, trvalo to několik let. „Když přišla možnost podnikat, rozhodla jsem se osamostatnit. Vždy jsem totiž byla člověk, který chce o svém osudu rozhodovat, pokud to bude jen trochu možné, sám,“ vysvětluje. Nejdříve začala prodávat galanterii a textil. Později přišel nový nápad a vsadila na výrobu nejtradičnější přílohy v České republice – kynutého knedlíku. Knedlíky vyrábí dodnes a k nim časem přibylo ještě pečení moravských koláčků. Paní Šimčíková nevyrábí klasický kynutý vdoleček, její koláček je z tzv. převalovaného máslového těsta. „Tento koláček je mnohem trvanlivější. Nejlepší je druhý den po upečení, kdy se teprve správně spojí chuť těsta, tvarohu, rozinek a povidel,“ tvrdí paní Šimčíková. Základ receptu, který dle svých vlastních zkušeností z let pečení pro manžela a své dva syny upravila, podnikatelka získala od jedné staré „tetičky“, s tím, že se u nich v rodině dědil po generace. V žádném případě ale nečekejte, že vám paní Katarína přesné složení sdělí, je to tajemství – sama také těsto na všechny koláčky připravuje.

46

47

www.ostrozsko.cz

Řeznictví U Kusáků voní po klobáskách, jelítkách, jitrničkách … Řeznictví U Kusáků, s.r.o. Dědina 733 687 22 Ostrožská Nová Ves Tel.: +420 572 598 331

Za úspěchem řeznictví a uzenářství U Kusáků v Ostrožské Nové Vsi dnes hledejte především dva mladé bratry – Bohumila a Tomáše. Oba navazují na rodinnou tradici, už jejich děda měl masnu, kterou ale komunisté znárodnili. Po změně politických poměrů a příchodu svobody se dal do vlastního podnikání otec bratrů – samozřejmě měl masnu. Právě u něho sbírali bratři zkušenosti, až se nakonec rozhodli pro samostatné podnikání. Koupili v roce 2006 nemovitost v Ostrožské Nové Vsi a vybudovali tady podnik, který si rychle získal mezi lidmi popularitu. Zákazníci si můžou nakoupit maso či uzenářské výrobky, přímo v prodejně si na nich mohou i pochutnat. Bratři sázejí ze všeho nejvíce na vlastní přípravu masa. Jak říkají, snaží se nakupovat jen to nejkvalitnější, které potom zpracovávají ve vlastním řeznictví. V poslední době dávají přednost BIO masu a jsou přesvědčeni, že zákazníci jeho kvalitu ocení. Jejich řeznictví nepoužívá žádné separáty, sóju ani jiné náhražky. Vyrábí široký sortiment tradičních i netradičních uzenin, nejžádanějším artiklem jsou různé druhy klobás, dále pak párky, různé salámy, zabijačkové výrobky, ale v dnešní době i pomazánky a saláty. „Rozhodně nechceme expandovat. Chceme si udržet vysokou prestiž v současném stylu, což jde nejlépe, když se můžeme zcela věnovat našemu krámu,“ říká Bohumil Kusák.

48

ěláte:/ asári co d maso nesekát:/ m , ri á s a /M em pro /Přišla js

49

www.ostrozsko.cz

V Řeznictví a uzenářství Valášek se pracuje s láskou Řeznictví a uzenářství Valášek 696 71 Blatnice pod Sv. Antonínkem 26 Tel.: +420 518 331 331

„Počátek vzniku firmy byl na jaře roku 1991, kdy ještě nebylo velkých potravinových řetězců, které teprve později postupně vznikaly. Díky této době jsme si vzali úvěr a vybudovali přístavbu výrobny, nakoupili technologii,“ vzpomíná na začátky majitel Antonín Valášek. „První roky vše fungovalo, ale postupně přibývalo konkurence a ubývalo tržby. Jediná možná taktika byla kvalita všech výrobků, dodavatelů, služeb, ochota a příjemné chování k zákazníkovi“, říká Valášek. Ve službách se maximálně snaží vyhovět zákazníkovi v jeho přáních. Například v polotovarech – v nabídce mají různé rolády, vepřové i hovězí, steaky, předpřipravené maso na gril, špízy a oblíbené vepřové řízky, které chutnají každému. Receptura však zůstává utajena, protože se liší od běžných domácích příprav. „Uspějí jen kvalitní dodavatelé s mnohaletými zkušenostmi,“ zdůrazňuje mistr řeznický. Vlastní výrobky, což přednostně zaujme zákazníka, jsou vyrobeny z masa a bez nástřiků, čímž se liší od cenově levných výrobků ze supermarketů. Zákazník jednou ochutná a pak se rád vrací. „Mezi oblíbené výrobky patří například slanina anglická a oravská, šunkové výrobky-rolády, šunka, špekáčky z masa, domácí klobásky. A ty mají lidé hodně rádi, to i díky tomu, že jsme získali dvakrát druhé místo na prestižním koštu „O krála slováckéj klobásky“ ve Velké nad Veličkou. Hitem je škvarková pomazánka, v zimě obzvláště chutnají jelítka, ale také jitrnice či tlačenka. Dobrého jídla bychom zde našli ještě více,“ nabízí pan Valášek, který vštěpuje do malého kolektivu motto: „Pracujeme s láskou“ a prý to jde hned lépe.

50

íci i, remesln Vy rezníc y sa dobre máte v

51

www.ostrozsko.cz

Rodinná firma ŽUSY sází na špičkovou kvalitu jemné pálenky ŽUSY s.r.o 687 63 Boršice u Blatnice 57 Tel.: +420 571 891 661 obchod & marketing: Tel.: +420 723 640 999

Vypadalo to jako bláznivý nápad. Živit se pálením a prodejem slivovice v regionu, kde si lidé dělají vlastní slivovici pomalu v každé druhé rodině? Manželé Marcela a Josef Žufánkovi z Boršic u Blatnice to v roce 2000 zkusili a dnes mají za vydatné pomoci tří synů Martina, Josefa a Jana ojedinělý rodinný podnik se jménem ŽUSY. „Nám bylo od začátku jasné, že hlavní trh musíme hledat mimo region. Moravský hospodský si koupí slivovici v plastové flašce někde za dvě stovky. S tím jsme počítali a vůbec nám to nevadí. My jsme vždycky sázeli na kvalitu, a proto hodně prodáváme například v Praze nebo v zahraničí,“ říká jeden ze synů, Martin, který je obchodním ředitelem firmy. Sázka na špičkovou kvalitu a přírodní produkty se rodině vyplácí. Na patnácti hektarech ovocných sadů na úpatí Bílých Karpat v chráněné krajinné oblasti vyrábí na moderním destilačním zařízení kolonovou technologií jemné pálenky bez použití umělých barviv, ochucovadel a aromat. Kromě slivovice můžete ochutnat hruškovici, meruňkovici, pivní pálenku, medový Žufánek, ořechovku, višňovku, medovinu i absint. „Snažíme se dělat to, čemu rozumíme, a snažíme se to dělat kvalitně,“ shrnuje filozofii firmy Martin Žufánek. „Za deset let bychom chtěli být pořád na tom samém místě jako nyní a možná směřovat ještě více naší produkce do zahraničí. Tam dokáží daleko více ocenit kvalitu,“ dodává.

52

rozlejem, rý ešče ne te ú v a rána ku pijem era až do ja goralič m, od več je u c V pondělí n jem. u ta u iků verb a ve stred před muz

53

www.ostrozsko.cz

54

55

www.ostrozsko.cz

56

Jméno

Adresa

Ludmila Holková

Za humny 84, 698 01 Veselí nad Moravou – Zarazice

Marie Čiháková

Blatnici pod Svatým Antonínkem 615, 696 71

Anna Řezáčová

Polní 823, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Jana Mikulcová

Dědina 636, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Milena Jurigová

Bartolomějské nám. 43, 698 01 Veselí nad Moravou

Anna Řezáčová

Polní 823, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Míšek Josef

Hlavní 99 687 25 Hluk

Ryšková Jarmila

Ostrožská 738, 687 25 Hluk

Tradice Slovácka o.p.s.

Blatnička 98, 696 71

Lidové tradice a řemesla, o.p.s.

Zámecká 196, 687 24 Uherský Ostroh

Petr Hejda

Antonínská 1296 , 687 25 Hluk

Roman Švejda

Dlouhá 118, 687 24 Uherský Ostroh

Vladimír Šácha

ul.Mladá 838, 687 25 Hluk

Martin Ospalík

Zarazická 18, 698 01 Veselí nad Moravou

Jiří Galuška

Květná 879, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Punčochářová Alena

Bartolomějské nám. 34, 69801 Veselí nad Moravou

Jiří Skřivánek

Areál ZD Veselan Veselí nad Moravou - Milokošť, 698 01

Pavel Vajdík

Areál ZD Veselan Veselí nad Moravou - Milokošť, 698 01

Cukrárna Tomáš Budař

Ostrožská Lhota 32, 687 23 Ostrožská Lhota

Evžen Hrachovský

Lhotská 207, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Antonín Bachan

Blatnice p.Sv.Ant. č. 410, 696 71

OSPEK, spol. s r.o.

Blatnická 652, 687 24 Uherský Ostroh

Kateřina Šimčíková

Mlýnská 1314, 687 25 Hluk

Řeznictví U Kusáků, s.r.o.

Dědina 733, 687 22 Ostrožská Nová Ves

Řeznictví Uzenářství Valášek

Blatnice pod Svatým Antonínkem 26, 696 71

ŽUSY, s.r.o.

Boršice u Blatnice 57, 687 63

Tel.:

Řemeslo

E-mail/www:

+420 518 322 839

figurky z kukuřičného šustí

+420 737 802 387 +420 605 464 636

kraslice

[email protected]

+420 731 716 156

kraslice

[email protected]

+420 777 598 432

děrované kraslice

[email protected]

+420 518 325 554 +420 737 387 242

slaměné kraslice

+420 731 716 156

paličkování

+420 572 581 723 +420 607 655 211

šití krojů (pánské kroje)

+420 605 958 732

šití krojů

+420 518 325 492 +420 736 726 142

šití krojů

[email protected] www.tradiceslovacka.cz

+420 572 503 697 +420 732 558 971

šití krojů

[email protected] www.tradice-remesla.cz

+420 608 419 660

krojové boty a opasky

+420 731 159 902

keramika

[email protected]

+420 777 242 433

ornamenty

[email protected]

+420 737 013 518

řezbář

[email protected]

+420 777 155 612

výroba cimbálů

+420 518 322 196

knihař a tiskař

+420 777 949 930

umělecký kovář

[email protected]

+420 777 551 418

umělecký kovář

[email protected]

+420 608 726 980

cukrář

[email protected] www.cukrarstvibudarovi.cz

+420 572 598 223

cukrář

+420 518 331 284 +420 518 331 495

pekař

[email protected]

+420 572 591 530

pekař

[email protected]/www.ospek.cz

+420 604 205 480

pekař

+420 572 598 331

řezník

+420 518 331 331

řezník

+420 723 640 999

ovocný lihovar

[email protected]

[email protected]/www.ukusaku.cz [email protected]/ www.zufanek.cz 57

www.ostrozsko.cz

Ivana Marková z Brezovej pod Bradlom

58

Jaroslav Rehorčík z Rudníka

Jméno

Adresa

Alinová Oľga

Budovateľská 405, 906 13 Brezová p. Bradlom

Beňo Peter

Topolecká 2061, 90601 Stará Turá

Bočkay Marián

644, 906 05 Sobotište

Boháč Štefan

Polianka 163

Držková Soňa

SNP 3/10, 916 01 Stará Turá

Evinicová Anna

DREVODEKOR, Lubina 684

Filová, Andrea

Hradište pod Vrátnom 182, 906 12

Hrubý Adrian

Košariská 173, 906 15

Konrádová Jaroslava

Hradište pod Vrátnom 75, 906 12

Kulíšek Jaroslav Ing.

Javorinská 1, Myjava,

Nevoral Peter

1. mája 556/30, 907 01 Myjava

Petrík Ján

Nová Bošáca 64, 913 08

Sládeček Ján

Hurbanova 628/8, 907 01 Myjava

Škriečka Rudolf

Vaďovce 89, 916 13 Kostolné

Verner Vladimír

1. mája 555/18, 907 01 Myjava

Vrtich Pavol

Hurbanova 11, 915 01 Nové Mesto nad Váhom

Zeman Ján Ing.

Černochov vrch – Durcova Dolina 1309, 916 01 Stará Turá

Ján Zeman z Durcovej doliny

Peter Beňo z Topoleckej

Tel.:

Řemeslo

+ 421 624 206 9

paličkování

+ 421 327 762 408

výrobky z proutí

+ 421 908 390 162

dřevo, kůže, kov

+ 421 903 961 348

hrábě, vidle, kosy

+ 421 905 236 034

tkané výrobky

+ 421 327 778 294

výrobky ze dřeva

+ 421 907 754 727

kraslice

+ 421 905 563 162

keramika

+ 421 903 200 601

náušnice, košíky, kraslice

+ 421 346 213 631

dekorované sklo

+ 421 908 261 475

oplétané demižony, slivovica

+ 421 905 854 748

ozdobné a užitkové dřevěné výrobky

+ 421 915 330 974

vidle, hrábě

+ 421 905 542 749

kované výrobky

+ 421 915 722 017

ručně malované sklo

+ 421 905 500 624

košíkářské výrobky

+ 421 327 760 063

košíkářské výrobky

E-mail/www:

andrea.fi[email protected]

59

www.ostrozsko.cz Mikroregion Ostrožsko, svazek obcí pro celkový rozvoj zájmové činnosti Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh, tel.: +420 572 503 961

• Blatnice pod Svatým Antonínkem Obecní úřad Blatnice pod Sv. Antonínkem č. p. 28, 696 71 Tel.: +420 518 331 221 a 225 www.obecblatnice.cz • Blatnička Obecní úřad Blatnička č. p. 163, 696 71 Tel.: +420 518 331 522 www.obecblatnicka.cz • Boršice u Blatnice Obecní úřad Boršice u Blatnice č. p. 157, 687 63 Tel.: +420 572 582 712 www.borsiceublatnice.cz • Hluk Městský úřad, Hřbitovní 140, 687 25 Hluk Tel.: +420 572 581 671 www.mestohluk.cz

Informační centrum a ubytování Přízámčí, Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh Tel., fax: +420 572 503 960, +420 724 159 213, e-mail: [email protected]

• Ostrožská Lhota Obecní úřad Ostrožská Lhota č. p. 148, 687 23 Tel.: +420 572 598 724 www.ostrozskalhota.cz • Ostrožská Nová Ves Obecní úřad Ostrožská Nová Ves, ul. Dědina 161, 687 22 Ostrožská Nová Ves Tel.: +420 572 598 115 www.onves.cz • Uherský Ostroh Městský úřad Uherský Ostroh, Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh Tel.: +420 572 430 521 ww.uhostroh.cz • Veselí nad Moravou Městský úřad Veselí nad Moravou, tř. Masarykova 119, 698 01 Veselí nad Moravou Tel.: +420 518 670 111 www.veseli-nad-moravou.cz

Ostrožsko – Katalog místních řemeslníků a výrobců Vydal Mikroregion Ostrožsko – svazek obcí pro celkový rozvoj zájmové činnosti, Zámecká 24, 687 24 Uherský Ostroh. Kontakt: tel., fax.: +420 572 503 961, e-mail: [email protected], www.ostrozsko.cz K vydání připravili: Jana Bujáková, Radek Bartobíček, Antonín Vrba, Renáta Polišenská Foto: Radek Bartoníček, Antonín Vrba Grafická úprava a tisk: Joker, spol. s r. o., Masarykovo náměstí 35, 686 01 Uherské Hradiště, www. joker-uh.cz Červen 2010

60