Osmička
Nekonečno informací a zábavy Koukni, co se děje
Rozhovor s ředitelem školy Mgr. Jaroslavem Feřtekem
ÚVODNÍK Znáte školní časopis Osmička? Pokud jste neměli možnost se s ním setkat v předchozích letech, v tomto roce by se mělo vše změnit! S naší novou redakcí se vám budeme snažit přiblížit život v naší škole. Dozvíte se o akcích prvního i druhého stupně, můžete se pobavit, pokochat se fotkami, nebo si dokonce něco vyrobit podle rubriky Udělej si sám. Byli bychom velmi rádi, kdybyste svými příspěvky rozšířili obsah našeho (vašeho) časopisu. Doufáme, že se vám náš staronový časopis zalíbí a budete se těšit na další čísla. Děkujeme za přečtení a snad i za vaše budoucí příspěvky. Eliška Losová, šéfredaktorka, a celý redakční tým
Proč jste se rozhodl vykonávat funkci ředitele? Pár let jsem pracoval mimo školství ve vysokých manažerských funkcích. To je kromě jiného o větším záběru a nesrovnatelně větší odpovědnosti. Ale také o větším riziku. Mohu tak ovlivňovat dění v celé škole. Naplňuje vás tato práce, nebo jste od ní čekal něco víc? Jistě. Chtěl jsem ji dělat, připravoval jsem se několik let, nestěžuji si. Skoro všechno, co dělám, je vlastně výzva. Snažím se poprat s problémy a vyřešit je pokud možno ke spokojenosti většiny. Které své představy jste již zrealizoval? Jinými slovy - co se ve škole od mého nástupu změnilo? Doufám, že je tu dobrá atmosféra, pohoda bez velkého křiku. Většina žáků snad chodí do školy docela ráda a bez zbytečných obav. Pro žáky jsem chtěl vyšší standard - nová technika za více než 1 milion korun, nábytek, vybudování netradiční učebny (spíše klubovny), otevření školního bufetu, nové dětské hřiště v areálu školy… Když o tom tak přemýšlím, za 1 rok toho není málo! Podstatně víc na nás ale čeká a bez dalších kolegů by to určitě nešlo! Proč se některé přestávky zkrátily? Přestávky! Hodně se o nich diskutovalo jak mezi žáky, tak rodiči, stejně tak mezi učiteli. Problém je v tom, že musíme náš rozvrh nastavovat podle vedlejší školy, a to hlavně kvůli střídání škol v jídelně nebo v areálu o velkých přestávkách. Abychom se dostali o dalších 5 až 10 minut od sebe, musely se časy hodin a přestávek změnit. A s ohledem na různé odpolední aktivity žáků si myslím, že je docela příjemné, že odpolední vyučování končí o půl hodiny dříve. Před tréninky a kroužky je čas trošku si odpočinout a vyměnit doma batohy.
Jaké změny plánujete do budoucna? Toho by byla spousta! Mým problémem je to, že jen zrealizujeme jednu věc, hned mě napadnou tři jiné… Ale něco snad prozradit můžu. Čekáme na další peníze z projektu „EU peníze školám“, které nám umožní nakoupit další techniku a vybavit zbylé třídy. Dostali jsme - to je naprostá novinka - grant ve výši 70.000Kč na vybudování přírodní učebny a rekonstrukci školní zahrady. Rádi bychom pořídili další vybavení na chodby, aby se žáci mohli zdravě a rozumně „vybít“ i o přestávkách. Potřebujeme novou keramickou pec, uvažujeme o šatních skříňkách pro nejstarší žáky, pro žáky 6. - 9. ročníků chceme vybudovat v areálu školy alternativu k dětskému hřišti. Hodně je toho i v oblasti vzdělávání. Zkrátka - nápadů a plánů by bylo na pět ředitelských životů… Od nového školního roku mají mladší spolužáci k dispozici pěkné hřiště
Děkujeme za rozhovor. Eliška Losová
Poznáváme Prahu Fotoreportáž Je sobota 3. listopadu a my se vydáváme s paní učitelkou Kalivodovou, která nás učí anglickou konverzaci, na výlet do Prahy. Protože je nás jen devět, je výlet moc příjemný, a dalo by se říct i jiný, než jsou třídní výlety. Scházíme se na autobusové zastávce a v půl deváté přijíždí autobus, který nás veze do Prahy. Metrem a tramvají se dostáváme na Pražský hrad, je něco kolem jedenácté hodiny.
Tam trávíme příjemné chvíle s průvodkyní, která nám vypráví různé pověsti o pražských strašidlech. Je super slyšet všechny ty magické pověsti, které si obyvatelé Prahy v průběhu staletí předávali a dochovaly se až do dnešní doby. Máme pocit, že se v muzeu zastavil čas. U každé loutky, která odpovídá určitému strašidlu, cítíme, že ta strašidla opravdu existovala a možná stále i existují. Proto doporučuji všem prohlídku. Po návštěvě muzea přicházíme na Karlův most a užíváme si krásného počasí. Při procházce po mostě fotografujeme.
Podzimní Pražský hrad
Máme před sebou skoro celý den. Prohlížíme si Pražský hrad, jeho nádvoří, stráže a přes krásnou vyhlídku na celou Prahu scházíme k muzeu strašidel.
Pohled z Karlova mostu na Pražský hrad je opravdu nádherný
Z Karlova mostu sledujeme výletníky na lodi Obdivujeme disciplínu hradní stráže
A jsme na Staroměstském náměstí, kde budou v prosinci tradiční vánoční trhy. Je tu jako vždy plno lidí.
Na Staroměstském náměstí se lidé baví různými atrakcemi
Staroměstská radnice
Procházíme Pařížskou ulicí, kde se pouze kocháme značkami slavných návrhářů.
V závěru míříme do nákupního centra Paládium, kde doplňujeme síly dobrým obědem. Pak už jdeme na metro a jedeme zpět do Kladna.
Týnský chrám na Staroměstském náměstí
Všichni jsme si výletu moc užili a myslím, že i paní učitelka s námi neměla velké starosti. Bylo to příjemné zpestření sobotního dne. Doufám, že někdy v budoucnu podnikneme podobný výlet. Třeba i někam dál… Eliška Losová
• Prvňáčci se rychle zapojili do života školy a absolvovali již několik akcí. Při projektovém dnu Vláčkem do pohádek porovnávali pohádkové postavy, poznávali první písmena, počítali vagónky a naučili se i novou písničku. Jindy navštívili knihovnu na Sítné, kde si vyprávěli o hrdinech z knížek pro nejmenší čtenáře. Pohádky je čekaly i na divadelním představení Čapkových pohádek O pejskovi a kočičce, kterého se zúčastnili i ostatní žáci prvního stupně. • I relaxace je důležitá. Počátkem října podnikli třeťáci s cestovní kanceláří Beruška výlet na Pražský hrad. Dozvěděli se spoustu zajímavých informací, které při zpáteční cestě využili ve vědomostní soutěži. • Čtvrťáci vyrazili v rámci vlastivědy v říjnu dokonce na dva výlety – do Zákolan na Budeč a na horu Říp. Na Budči se seznámili s historií tohoto místa a prohlédli si rotundu sv. Petra a Pavla. Ani na Řípu nevynechali místní rotundu sv. Jiří a pokochali se zdejší přírodou. • Páťáci navštívili v říjnu Sládečkovo vlastivědné muzeum. V rámci projektu 19. století získávali nové informace i dovednosti. V jedné z dílen drali peří, ve druhé psali krasopisem, skládali puzzle slavných osobností a někteří i vyšívali. Prohlédli si zdejší výstavu a stříleli z praku. • V sobotu 3.11. se konalo zábavné dopoledne pro předškoláky, kteří si přišli poprvé prohlédnout naši školu. Tentokrát byl tématem cirkus. Děti zpívaly, soutěžily, cvičily a vyzkoušely si i práci na interaktivní tabuli. Akci si nenechali ujít ani někteří naši prvňáci a druháci. • Nezahálel ani druhý stupeň. Dokumentární pořad Planeta Země – Ekvádor se všem líbil a zajímavé informace o způsobu života v této zemi mohou žáci využít i ve škole. • Osmé ročníky navštívily Okresní soud v Kladně. Prohlédly si soudní síně a besedovaly se soudci. Nechyběla ani ukázka zásahu jednotky vězeňské služby proti osobě narušující jednání. • Deváťáci se seznámili s činností Úřadu vlády ČR, který sídlí ve Strakově akademii v Praze. Dokonce si v zasedacím sále mohli vyzkoušet židle našich ministrů.
Zveme všechny na již tradiční školní Vánoční jarmark. Letos se bude konat v pátek 14.2. od 17.00 hodin. Pokud nás počasí nezklame, proběhne hlavní část jarmarku ve venkovních prostorách areálu školy. Připraveny jsou stánky s různými vánočními dárky a pochutinami. Jistě zde najdete něco pěkného či dobrého pro vaše nejbližší. Chybět nebude ani kulturní program. Žáci 1. stupně vás potěší koledami a prohlédnete si i výstavku betlémů. Zájemci si také budou moci vyrobit drobné dárky v několika výtvarných dílnách. A komu by snad byla zima, může se zahřát horkým čajem… T Ě Š Í M E S E N A V Á S!
Jeníček, Mařenka a hodná babička Byla jednou jedna rodina. Tatínek byl dřevorubec, maminka byla momentálně nezaměstnaná. Měli dvě děti - Mařenku a Jeníčka. Jeníček byl sice ještě dítě, ale už byl malým podnikatelem, neboť jeho IQ bylo dost vysoké na to, aby vedl firmu. Jednoho dne si vyšla Mařenka ven. Jeníčka nevzala, protože byl ve své firmě na výrobu spodního prádla. Maminka s její výpravou do lesa neměla problém, neboť vybírala nové auto. A tatínek sekal dřevo. Když se vrátila, maminka stále vybírala auto a Jeníček bohatl na spodním prádle. Druhý den byla sobota, Jeníček nemusel pracovat, a tak šli s Mařenkou ven. Procházeli se lesem a Jeníček nabízel spodní prádlo divoké zvěři. Chodili dlouho, až zjistili, že se ztratili. Mařenka zachovala chladnou hlavu a vylezla na strom, aby se rozhlédla po okolí. Viděla nádherně barevný dům, slezla a řekla: „Jeníčku nech toho nabízení prádla a pojď.“ Jeníček utíkal za ní, aby v lese nezůstal sám. Když doběhli k domečku, stála před ním stará paní. Až po chvíli si všimli, že dům je z perníku. Babička jim nabídla, že u ní můžou zůstat přes noc. Když babička usnula, Mařenka s Jeníčkem se vydali ujídat perník z domku. Ráno se babička vzbudila a v jejím domku bylo mokro. V noci pršelo a Jeníček s Mařenkou snědli střechu. Babička si povzdechla a šla ulomit kousek perníku k snídani. Jeníček s Mařenkou se cpali perníkem celý den. Večer, když babička upadla do tvrdého spánku, se Jeníček s Mařenkou vydali znovu na perník, jako by ho už neměli dost. Ráno už žádný domek nebyl - Jeníček a Mařenka ho celý snědli až po základy. Babička si opět povzdechla a šla na procházku. Jeníček a Mařenka celý den proleželi. Večer si babička ustlala v chlívku (jak jinak než perníkovém). Ti dva opět spořádali, co mohli. Trpké probuzení do mokra babičku ujistilo, že chlívek také leží v břiše Jeníčka a Mařenky. Tak tohle bylo i na hodnou babičku moc. Hnala je koštětem daleko od pozemku. Jeníčka a Mařenku za pár hodin našla policie. Ti dva slíbili, že se perníku už nikdy nedotknou. Mařenka si užívala dětství, maminka práci nenašla, ale konečně po týdnu vybrala nové auto, tatínek kácel stromy. Jeníčkova firma se rozrostla na obří podnik, a tak Jeníček živil celou rodinu. Babičce zaplatil odškodné, ta za to koupila příslušné ingredience na perník a dala se do výroby nového domku. A pekla šťastně až do smrti. David Velich
Vánoční pohádky
O ozdobě, která chtěla být nejkrásnější Byla jednou jedna ozdoba, která chtěla být ze všech nejkrásnější. Jednou visela s ostatními ozdobami a se špičkou na jedličce. Špička řekla, že ji to už nebaví stále sedět na vrcholu. Na to ozdoba odpověděla, že ona by zase chtěla být ze všech nejkrásnější. Najednou se ozvala skleněná šiška: „Proč se nesklouzneš do svetru, který dostal Vojtíšek pod stromeček? A proč se nepomaluješ vodovkami?“ Ozdoba tedy sklouzla do Vojtíškova svetru. Když se ráno Vojtíšek nasnídal a vyčistil si zuby, chtěl jít ven. Šel si tedy pro svůj nový svetr. Když si ho bral, zjistil, že na něm leží ozdoba. Pomyslel si, že je opravdu velmi krásná a rozhodl se dát ji až skoro ke špičce. A ozdoba byl moc moc šťastná. Kristián Kameš 2.A
Pohádka o cukroví Byly jednou jedny cukrovinky. Jedna se jmenovala Markétka. Byl Štědrý den a Markétku zajímalo, jak asi chutná ostatní cukroví. Tak chvilku počkala, až ho maminka dá na talíř, a pak si lízla vedlejší cukrovinky. Ta se jmenovala Zora. Mňam, Markétce cukroví chutnalo. A tak si lízla ještě. Mňam. Ale to už Zoru naštvalo a řekla Markétce: „No počkej, lízni si sebe a mě nech spát.“ Ale když Zora spala, Markétka si ještě tajně lízla. Kamila Košnářová 2.A
Udělej si sám: Perníkové domečky
Blíží se čas Vánoc a k nim neodmyslitelně patří zasněžené vesničky a samozřejmě perníčky, jejichž vůně pěkně provoní byt. Co budeme potřebovat: Abyste si mohli domečky vyrobit, musíte mít nějakou šablonu. Tu si můžete sami navrhnout, nebo tu máme několik tipů.
Šablony si překreslete na nějaký papír, nejlepší je čtvrtka. Budete potřebovat ještě malá vykrajovátka ve tvaru čtverce a obdélníku, kterými vykrojíte okna a dveře. Na štít domu můžete využít i vykrajovátka ve tvaru srdce, hvězdičky. Recept na perníkové těsto: na 7 ks domečků si připravte dvojitou dávku těsta: 2 (4) lžíce rozpuštěného medu 2 - 3 (4 -6) lžičky perníkového koření 140 g (280 g) moučkového cukru 1 (2) lžička jedlé sody 2 (4) vejce 400 g (800 g) hladké mouky 100 g (200 g) Hery V míse utřeme cukr se dvěma vejci a změklou Herou, přidáme med a koření. Do hmoty vmícháme prosátou mouku smíchanou se sodou. Vypracujeme těsto, které na pomoučeném válu ještě prohněteme. Z těsta vyválíme plát a šablonu domečku z kartonu pomoučíme, aby se k těstu nepřilepila. Ostrým nožem dům vykrojíme a přendáme na plech s pečicím papírem. Pečeme v předehřáté troubě na 180 °C. Po vyjmutí z trouby domeček ihned potřeme rozšlehaným vajíčkem, aby se pěkně leskl. Když máme domečky upečené, pěkně si je ozdobíme polevou. Poleva na perníčky:
1 bílek 150 g moučkového cukru Prosátý moučkový cukr třeme s bílkem v misce, dokud nevznikne hustší hladká bílá poleva.
A můžete začít zdobit. Bude se vám jistě hodit sáček na zdobení. Když poprosíte maminku, nebo prohledáte kuchyň, jistě ho najdete. Pomalu se stmívá a obyvatelé vesničky začínají rozsvěcet ve světnicích. I vaše chaloupka může svítit. Potřebujete jen čajovou svíčku a skleněný svícínek. Domeček na svícínek přilepíte (nejlépe tavnou pistolí). Zdroj: www.i-creative.cz, upravila Kristýna Kolbová
PŘEJEME VŠEM KRÁSNÉ VÁNOCE
Časopis Osmička č. 1, školní rok 2012/2013 Redakce: Eliška Losová, Kristýna Kolbová, David Velich, Pavel Kunc, Šimon Suk, Jana Portmannová, Melisa Vaníčková
