MORAVSKÉ KOPANICE
• Nejstarší osadou je Starý Hrozenkov. (13. století, dosídlen v 16. století Valachy) • Osídlení ostatních Kopanic probíhalo průběžně od 18. století. • Usazovali se zde často uprchlíci – zběhové z vojny, zběhové z feudálních panství, bezzemci. • Blíže neurčené etnikum – prvky z různých částí karpatského oblouku.
• Geografická izolace regionu – uchování kulturních specifik / zaostalost. • Až do roku 1901 byli někteří kopaničáři formálně zatíženi robotní povinností.
• V polovině 20. století první pokusy o kolektivizaci zemědělství. • Důsledky: - Odchod mladé generace za prací do měst. - Postupná ztráta motivace hospodařit. - Odprodej domů a pozemků chalupářům. - Alkoholismus.
Napsáno o Kopanicích: Žítková Bělokarpatské Kopanice jsou krajem na pomezí mezi Moravou a Slovenskem. Lidé, kteří sem přicházeli utvářeli svou prací po staletí krajinu, jež odráží jejich soužití s přírodou. Kopanice dostaly své jméno podle toho, že těžko dostupná políčka bylo možno obdělávat jen kopáním motykou. I dnes můžete na skromných zemědělských usedlostech, roztroušených po kopcích Vápenic a Žítkové, vidět pást se koně, krávy, ovce a pracovat lidi. Ani staletí tu téměř nic nezměnila. Na mnoha místech se zachovaly rázovité chalupy, tolik typické pro Kopanice, i lid se nadále drží své těžké práce, ale také svých tradic, zvyků , nářečí a písní...Chcete-li poznat život na Moravských Kopanicích zblízka, využijte nabídky ubytování v soukromí a pohostinnosti místních lidí, kteří jsou ochotni se podělit o krásy svého kraje.
IDEÁLY a REALITA • Ideál harmonického vztahu hospodáře a krajiny • Ideál zachovalé tradice • Ideál krásné krajiny • • • • •
Nezaměstnanost Ztráta motivace k hospodaření Alkoholismus Úbytek stálých obyvatel Příchod problémových skupin
KOPANICE V SOUČASNOSTI • Chalupaření – pozemky bez trvalé péče, blokování vhodných míst pro hospodaření nově příchozích trvalých obyvatel. • Ekoturistika – příjmy nejsou velké, možnost využívá jen pár rodin. „hoteliér nenahradí hospodáře“
• Ekozemědělství – možnost využívají hlavně větší zemědělské subjekty.
NOVOKOPANIČÁŘSTVÍ • Mladí lidé se snahou hospodařit. • Problémové skupiny – koncentrace lidí, kteří se zde schovávají před problémy.
ŽITKOVSKÉ BOHYNĚ • Místními obyvateli vnímány negativně. • Ve slovenské části Žitkové dodnes poslední „bohyně“ žije a občas praktikuje svou činnost.
Tradice v Mor. Kopanicích • lidový kroj - patří do oblasti kroje kopaničářskéhohrozenkovského • Kopanický kroj se řadí do skupiny nejarchaičtějších dochovaných lidových oděvů. Kroj je jednoduchý, ale přitom ho zdobí pracně vytvořené nádherné výšivky, díky nimž je nezaměnitelný s kroji jiných. • Symbol starých časů, dřiny našich předků, těžkých dob, smutku, ale také radosti, snahy a hlavně lásky ke kraji a rodné zemi : „Kdo tento kroj vlastní, je tak bohatý, že i jiným bohatstvím ho nelze nahradit.“
Ženský kroj • Obuv – krpce, v nichž ženy nosí preplety (pletené ponožky s černým vzorem), rubáč(spodnice), rukávce: výšivka kolem zápěstí je ljamček, nad ním jsou sbery, v horní části rukávu je príramek, krk obepíná obojek a dva vyšité pásky vedoucí směrem dolů přes prsy se nazývají dolu prsima. • Letnice (leknice) - Je to živůtek spojený se spodní částí zadní sukně. Jsou na ní výšivky s názvem životek, ljamec, sbery. • Sak – pletený pás z červené vlny, zakončeným gombami. Záscera (vyšívaná –sváteční, pracovní – plátěná) - přední sukně, která se uvazuje na sak. • Pokrývka hlavy – u svodných žen – čelenka, šátek, šatka u vdaných žen – kontula (turecký šátek)
Mužský kroj • Muži na nohou mají taktéž krpce, jen preplety se vyznačují jinými vzory než u ženského kroje. Na práci nosí plátěné traslavice. • Na sváteční příležitost si muži oblékají nohavice (modré nebo bílé barvy), přepásené remeněm. Na vrchní části si muži oblékaji košelu - je zdobená výšivkami kolem zápěstí - ljamčekmi, nad nimi jsou sbery, kolem krku obojek, na prsou je vyšívaná fajka. • Na rukávech jsou dále vyšity černé pásky - mistry. Rukáv je ke košili přišit mrežkou, výšivkou také černé barvy. Na košelu si dávají vestu, která se nazývá lajbrík (černé nebo tmavé barvy). • Pokrývku hlavy muže tvoří černý nízký širák, který je zdoben střapečky vyrobené z barevné vlny.
Nářečí • Východomoravská nářeční skupina je skupina nářečí, užívaná na východní a jihovýchodní Moravě a části střední Moravy. Hranice této nářeční skupiny tvoří na severu hranice Zlínského kraje, tedy vrcholy Moravskoslezských Beskyd
Nářečí • • • • • • • •
změna ý na í (například bík místo býk) změna ou na ú (například nesú místo nesou) asimilace znělosti sh na zh krátké samohlásky ve slovech jako prah, blato, rana, nama, vama, bit, dat 7. pád množného čísla má většinou koncovku -ma nestažené podoby při skloňování slov můj, tvůj, svůj (mojeho, tvojeho, svojeho) sloveso "chtít" má v 1. osobě singuláru tvar chcu a ve 3. osobě plurálu tvar chcú Místo spojky i se používá slovo aj
• Děkujeme za pozornost!. • Zpracovali: Jakub Dostál
• Pawel Tománek
