ORIGINAL SCIENTIFIC PAPERS

SÉRIE A / SERIES A

PVODNÍ VDECKÁ SDLENÍ / ORIGINAL SCIENTIFIC PAPERS

!" #!$ %&"&& #&'()*(')+,-.&/0 & && #&&&. # & 1&2 # 0# .&&#'()*(')*.+,-.# 2& Toušová, R. – Stádník, L. – Louda, F. – ěehounek, V. ýeská zemČdČlská univerzita v Praze, Fakulta agrobiologie, potravinových a pĜírodních zdrojĤ, Katedra speciální zootechniky

ABSTRACT The objective of this study was to determine the growth ability of Charolais bulls and heifers during the rearing period in relation to the month of birth, sex of the animals, parity, mating method, and height at the hips of dams at the 1st calving. A total of 895 animals born were observed in two herds of Charolais suckling cows from January 1993 to May 2008. The live weight at 120 (H120), 210 (H210) and 365 days (H365) of age in relation to the selected factors were evaluated. The statistical significances of the model used for evaluation were in all cases P < 0.0001, and the coefficient of determination ranged from r2 = 0.1582 to r2 = 0.5458. The highest live weight at 120 days was observed in calves born in December, and at 210 and 365 days of age in the group of calves born in February. This finding corresponds to the recommended system of winter calving, which was recognized as the best system for conditions in the Czech Republic. Differences in all live weights were significant (P < 0.001) in favour of bulls. It was confirmed that proven AI sires used in mating result in a higher growth ability of offspring, as the offspring sired by AI bulls achieved higher H120, H210, and H365, with the difference being significant at 120 and 210 days of age (P < 0.05–0.001). The results suggest the necessity of evaluation and confirmation of the economics of the use of sexed AI doses of proven bulls. Calves of primiparous cows had significantly the lowest H120, H210, and H365 (P < 0.01– 0.001). These facts document the lower milking ability of primiparous dams in relation to their own continuous growth and the need for better breeding conditions for them to achieve similar growth results in their calves as in the groups of multiparous calves.

Key words: beef cattle; artificial insemination; natural service; live weight; sex

ABSTRAKT Cílem práce bylo vyhodnotit rĤstovou schopnost býkĤ a jalovic plemene charolais bČhem odchovu v závislosti na mČsíci narození, pohlaví, poĜadí otelení matky, zpĤsobu plemenitby matky a výšce matky v kĜíži pĜi 1. otelení. Celkem bylo v letech 1993 až 2008 vyhodnoceno 895 zvíĜat ve dvou stádech bez tržní produkce mléka. Byla hodnocena jejich živá hmotnost ve vČku 120, 210 a 365 dnĤ ve vztahu k výše uvedeným faktorĤm. Statistická významnost modelu použitého pro vyhodnocení byla ve všech pĜípadech P < 0,0001 a koeficient determinace se pohyboval rozpČtí v r2 = 0,1258 až r2 = 0,5458. V závislosti na mČsíci narození byla nejvyšší živá hmotnost ve 120 dnech detekována u telat narozených v prosinci a ve 210 a 365 dnech u skupiny telat narozených v únoru (P < 0,05–0,001). Tato skuteþnost potvrzuje výhody systému zimního telení, které je v podmínkách ýeské republiky doporuþováno. Byly zjištČny statisticky významné rozdíly v živé hmotnosti ve prospČch býkĤ (P < 0,05–0,0001). Výsledky potvrzují, že používání provČĜených býkĤ v inseminaci pĜináší lepší rĤstovou schopnost potomstva, protože potomci pocházející z umČlé inseminace mČli vyšší živou hmotnost ve 120, 210 i 365 dnech vČku. Statisticky významný rozdíl byl potvrzen ve vČku 120 a 210 dnĤ (P < 0,05). Výsledky naznaþují vhodnost ovČĜení a vyhodnocení ekonomiky využití sexovaných dávek provČĜených býkĤ Výzkum v chovu skotu / Cattle Research – 3/2009

3

PĤvodní vČdecká sdČlení / Original scientific papers

v inseminaci. Telata prvotelek dosahovala prĤkaznČ nižší živé hmotnosti ve 120, 210 i 365 dnech vČku (P < 0,01–0,001). Tato skuteþnost dokumentuje nižší mléþnost prvotelek v závislosti na jejich vlastním nedokonþeném rĤstu a potĜebu zlepšení chovných podmínek pro primipary tak, aby byly výsledky jejich telat srovnatelné s výsledky telat multiparních krav. Klíþová slova: masný skot; umČlá inseminace; pĜirozená plemenitba; živá hmotnost; pohlaví ÚVOD Odstavená telata jsou v chovu skotu bez tržní produkce mléka hlavním produktem. Jejich hmotnost pĜi odstavu má velký vliv na zpenČžování telat a ekonomiku chovu. Odstav telete je závislý na vČku a na podmínkách chovu. Podle Szabó et al. (2006) rĤst telat a jejich hmotnost pĜi odstavu vykazuje nízkou dČdivost (h2 = 0,12–0,27) a je ovlivnČna vnČjšími faktory. Nielsen a Kress (1981) nebo Szabó et al. (2006) zjistili minimální hmotnost telat pĜi odstavu u krav ve vČku 2 a 12 let. Bölcskeye (1987) zjistil nižší hmotnost pĜi odstavu u telat narozených v srpnu a záĜí ve srovnání s hmotností telat narozených v dubnu a bĜeznu, zatímco Kovács et al. (1994) uvádí nejvyšší hmotnost pĜi odstavu u telat narozených na podzim. V chovech masných plemen se pro zajištČní reprodukce základního stáda využívá pĜirozená plemenitba i umČlá inseminace. Potomstvo z inseminace má lepší rĤstovou schopnost a vyšší váhu pĜi odstavu i pĜesto, že hmotnost telat pĜi narození je nižší než pĜi pĜirozené plemenitbČ (Stádník et al., 2008). Cílem práce bylo vyhodnotit vliv mČsíce narození telete, pohlaví telete, poĜadí laktace matky a zpĤsobu pĜipuštČní matky na hmotnost býkĤ a jalovic plemene charolais ve vČku 120, 210 a 365 dnĤ. Dále bylo cílem vyhodnotit vliv výšky matky v kĜíži pĜi 1. otelení na uvedené hmotnosti potomkĤ prvotelek. MATERIÁL A METODIKA Sledování bylo realizováno ve 2 charolaiských stádech bez tržní produkce mléka produkujících plemenná zvíĜata, jalovice i býky, a tím se podílejících na vývoji populace charolaiského skotu v ýR. Celkem bylo hodnoceno 895 zvíĜat narozených v období leden 1993 až bĜezen 2008, z toho 433 býþkĤ a 462 jaloviþek. Poþet zvíĜat se v tČchto stádech v jednotlivých letech pohyboval v rozmezí 25–35. Systém pĜipouštČní v hodnocených stádech zahrnoval sezónní inseminaci v kombinaci s pĜirozenou plemenitbou s následným sezónním telením v období prosinec až Ĝíjen. Všechna zvíĜata byla v prĤbČhu celého pastevního období (kvČten až Ĝíjen) umístČna v pastevním areálu a telata zĤstávala spoleþnČ s matkou až do ukonþení pastevní sezóny. Sledovaná zvíĜata, býci i jalovice, byla následnČ ustájena ve skupinách a v prĤbČhu ustájení v zimovišti krmena krmnou dávkou založenou na objemných krmivech (siláž o vyšší sušinČ, seno, sláma). Jalovice byly dále odchovávány a po získání potĜebného poþtu jalovic pro zajištČní uzavĜeného obratu stáda byly další prodány jako plemenný materiál. NČkteĜí býci byli v prĤbČhu odchovu vybráni jako plemenní pro další pĤsobení v reprodukci stáda nebo populace. Ostatní býci byli po odstavu vykrmováni. V prĤbČhu sledování byla podle metodiky Kontroly užitkovosti masných plemen skotu (ýSCHMS, 2009a) zjišĢována hmotnost telat ve 120 (H120), 210 (H210) a 365 (H365) dnech vČku, která byla následnČ hodnocena v závislosti na faktorech: stádo x rok (SR), mČsíc narození telete (MċS), pohlaví zvíĜete (POH), poĜadí laktace matky (LAK), zpĤsobu pĜipuštČní matky (PěIP) a jako doplĖkový tĜídící faktor byla u þásti prvotelek použita výška v kĜíži pĜi 1. otelení (VÝŠ). Data pro hodnocení byla získána ze záznamĤ o reprodukci, z kontroly užitkovosti a zootechnických záznamĤ na jednotlivých farmách. Pro vyhodnocení významu a úrovnČ rozdílĤ v hodnotách závisle promČnných byly použity základní statistické ukazatele: koeficient determinace (r2), hodnota F-testu, hodnota statistické významnosti (P) faktorĤ zaĜazených do statistického modelu a dále prĤmČry nejmenších þtvercĤ, 4

Výzkum v chovu skotu / Cattle Research – 3/2009


jejich stĜední chyby a hodnoty statistické významnosti zjištČných rozdílĤ. Soubor získaných dat byl analyzován procedurou ANOVA (Rasch a Mašata, 2006) s využitím statistického programu SAS STAT 8.0 – GLM (SAS Institute, 2001) a následující rovnice modelu: Yijklmn = ȝ + SRi + MESj + POHk + LAKl + PěIPm + eijklmn kde Yijklmn = µ= SRi = MċSj = POHk = LAKl = PěIPm = eijklmn =

pozorovaná hodnota závisle promČnné (živá hmotnost ve 120, 210 a 365 dnech), prĤmČrná hodnota závisle promČnné, fixní efekt i-té tĜídy stáda-roku (2 stáda, 16 let – 1993 až 2008), fixní efekt j-té tĜídy mČsíce narození telete (j= XII, n=93; I, n=103; II, n=147; III, n=304; IV, n=136; V-X, n=112), fixní efekt k-té tĜídy pohlaví (k=Ƃ, n=462; ƃ n=433), fixní efekt l-té tĜídy poĜadí otelení – laktace matky (l=1. laktace, n=184; 2. laktace, n=169; 3. laktace, n=345; 4. a další laktace, n=197), fixní efekt m-té tĜídy zpĤsobu pĜipuštČní matky (l=AI – umČlá inseminace, n=331; PP – pĜirozená plemenitba, n=564), reziduum.

Pro vyhodnocení vlivu výšky v kĜíži pĜi 1. otelení na rĤstovou schopnost telat prvotelek byla k uvedenému modelu pĜipojena následující þást: VÝŠn = fixní efekt n-té tĜídy prvotelky v kĜíži pĜi 1. otelení (n= 144 cm, n=63; 145 cm, n=108). Rozdíly promČnných mezi hodnocenými tĜídami faktorĤ byly testovány na hladinách statistické prĤkaznosti P < 0,05 (*), P < 0,01 (**), P < 0,001 (***), P < 0,0001 (****). VÝSLEDKY A DISKUSE Základní statistické charakteristiky hodnoceného modelu znázorĖuje tabulka 1 obsahující hodnoty koeficientu determinace, F-testu a statistické prĤkaznosti P. Koeficient determinace použitého lineárního modelu se pohyboval v rozpČtí od r2 = 0,1258 pro hmotnost ve 120 dnech vČku až po r2 = 0,5458 ve vztahu k hmotnosti ve 365 dnech vČku. Hodnota statistické prĤkaznosti P pak byla pĜi všech hodnoceních pro kompletní model na úrovni P < 0,001. Všechny sledované ukazatele rĤstu od narození do 365 dnĤ vČku byly statisticky významnČ ovlivnČny pĤsobením roku narození telat a úrovní stáda (P < 0,01–0,001). Roþník narození telat pĤsobí odlišnými klimatickými podmínkami, s nimi je spojena rozdílná kvalita pastevního porostu a samozĜejmČ následnČ také kvalita vyprodukovaného objemného krmiva potĜebného pro zajištČní výživy zvíĜat v prĤbČhu zimního ustájení. V letním období je jediným krmivem pastva. Pastva matky s teletem je nejintenzivnČjší formou využití travních porostĤ a nejlevnČjší forma jejich skliznČ. Funguje zde vzájemná stimulace matky s mládČtem a naopak. MládČ pĜi svém rĤstu má den co den vyšší spotĜebu mléka, proto intenzivnČ vysává vemeno své matky, která se musí pást, aby vyrovnala ztrátu živin z produkce mléka. Po zimČ mladý, soustavnČ vypásaný porost, má vysokou koncentraci živin. Tele pĜi dostatku mateĜského mléka pĜirĤstá kolem 1 kg dennČ. PotĜeba a pĜíjem pastevního porostu se zvyšuje s narĤstající hmotností telete a snižující se mléþnou produkcí matky (Klanic et al., 1993). Vliv mČsíce narození telete vycházející z používaného systému Ĝízení reprodukce se projevil jen ve vztahu k hmotnosti ve 120 dnech vČku (P < 0,05). Sdružený faktor stádo×rok×období je standardní souþástí hodnocení užitkových vlastností skotu (Vacek et al., 2007), pĜiþemž je þasto také nejvýznamnČjším faktorem vysvČtlujícím až 64 %, resp. 47 % variability hmotnosti pĜi narození, resp. ve 120 dnech vČku (PĜibyl et al., 2000). PĜi našem sledování se podíl vysvČtlené variability pohyboval od 12,88 % do 54,58 %. Také byl


5


potvrzen statisticky vysoce významný vliv pohlaví zvíĜat na jejich rĤstové schopnosti (P < 0,001). Je tedy logické, že vliv tohoto faktoru je zaĜazován do detailního hodnocení rĤstu zvíĜat a že ve výsledcích kontroly užitkovosti masných plemen skotu jsou hodnoty živé hmotnosti publikovány oddČlenČ pro jednotlivá pohlaví (ýSCHMS, 2009b). RĤstová schopnost telat je také prĤkaznČ ovlivĖována poĜadím porodu matek – paritou (P < 0,01–0,001). Tato skuteþnost souvisí s úrovní obtížnosti porodu a mateĜských vlastností matky v návaznosti na dokonþování jejího vlastního vývinu a dosažení tČlesné dospČlosti. Podle Szabó et al. (2006) je rostoucí tendence hmotnosti telat pĜi odstavu pozorována u krav do 5 let, po této dobČ nastává snížení. Minimální hmotnost byla zjištČna u telat krav 2letých a 12 letých. Tento výsledek podpoĜily i výsledky jiných autorĤ (Nielsen a Kress, 1981). Podle Krupy et al. (2005) krávy ve vČku 5–7 let mČly telata s nejvyšší porodní hmotností. Mladší krávy, pod 5 let a starší nad 7 let mČly telata s nižší porodní hmotností. Také hmotnost pĜi odstavu byla u krav vČku 5–7 let nejvyšší (P < 0,001). Chovatelé stád bez tržní produkce mléka používají pro zajištČní reprodukce krav umČlou inseminaci nebo pĜirozenou plemenitbu, popĜípadČ kombinaci obou metod (Fouilloux et al., 1999). Vliv zpĤsobu reprodukce matek byl statisticky významný ve vztahu k hmotnosti býkĤ i jaloviþek ve 120 a 210 dnech (P < 0,01). Hmotnost zvíĜat ve 365 dnech nebyla ovlivnČna zpĤsobem zapuštČní matky (P > 0,05). Tabulka 2 obsahuje prĤkazné rozdíly v hmotnosti telat ve 120 dnech, které se v závislosti na mČsíci narození pohybovaly na úrovni 5,97–8,04 kg. Nejvyšší hmotnosti dosahovala telata narozená v mČsících prosinec a kvČten (P < 0,05–0,01). Zajímavou skuteþností je, že rozdíly v hmotnosti ve vČku 210 dnĤ na úrovni až 7,29 kg nebyly prĤkazné, zatímco Szabó et al. (2006) uvádČjí, že i v tomto vČku lze detekovat vyšší hmotnost u telat narozených v létČ. NicménČ, v dalším prĤbČhu našeho sledování byly potvrzeny prĤkazné rozdíly v hmotnosti zvíĜat ve 365 dnech v závislosti na mČsíci narození. Nejvyšší hmotnost byla zjištČna ve skupinČ zvíĜat narozených v únoru, která vážila o 9,72–23,22 kg více (P < 0,05). Zimní telení, které spadá do období leden až bĜezen považuje Ĝada autorĤ za nejvýhodnČjší, protože nízké teploty spolehlivČ likvidují mikroorganismy, které mohou vyvolat infekþní onemocnČní telat. Telata narozená v tomto období se vyhánČjí na pastvu ve vČku kolem 2 mČsícĤ a hmotnosti témČĜ 100 kg (VoĜíšková et al., 2002). Mléþná produkce otelených krav je pĜimČĜená v závislosti na zimním krmení a pro tele dostaþující. PĜi pĜechodu na pastvu se zvýší množství mléka a telata ve stáĜí 2 mČsícĤ ji beze zbytku využijí (Pozdíšek et al., 2004). V závislosti na pohlaví zvíĜat byly zjištČny statisticky významné rozdíly ve prospČch býkĤ na úrovni 9,84 kg ve 120 dnech (P < 0,05), 17,93 kg ve 210 dnech (P < 0,01) a 81,4 kg ve 365 dnech vČku (P < 0,001), jak znázorĖuje tabulka 3. Szabó et al. (2006) také uvádČjí statisticky významné odchylky v živé hmotnosti mezi pohlavími (P < 0,05). Jaloviþky vykazovaly pĜi odstavu v 205 dnech hmotnost 185 kg, o 17 kg ménČ než býþci, což koresponduje s našimi zjištČními. Tyto výsledky potvrdili i ostatní autoĜi Kovács et al. (1994) nebo Lengyel et al. (2003). Dále byly determinovány prĤkazné rozdíly v hmotnosti odchovávaných zvíĜat související s poĜadím laktace matky (P < 0,01–0,001), které dokumentuje tabulka 4. Nejvyšší hmotnost ve 120, resp. 210 dnech vČku (194,33 kg, resp. 305,22 kg) dosahovala telata krav po 3. otelení, tedy po dokonþení vlastního tČlesného rĤstu. Rozdíly v hmotnosti byly prĤkazné pĜedevším vĤþi telatĤm prvotelek, kdy pĜedstavovaly až 17,49 kg ve 120 dnech vČku (P < 0,05–0,001), resp. až 23,08 kg (P < 0,001). Ve vČku 365 dnĤ byla nejvyšší hmotnost zjištČna u býþkĤ a jaloviþek matek po 4. otelení, kteĜí vážili 476,46 kg. PrĤkazné rozdíly byly ovšem potvrzeny pouze mezi telaty prvotelek a krav po 2., resp. 3. otelení, kdy þinily 22,2–25,18 kg (P < 0,01–0,001). Podle zjištČní publikovaných v práci Szabó et al. (2006) se hmotnost telat pĜi odstavu zvyšuje do 5 let vČku matek, od této hranice poté následuje snižování hmotnosti telat. Stejný výsledek v hmotnosti pĜi odstavu byl potvrzen i dalšími autory, napĜ. Szabó a Gajdi (1993), Jakubec et al. (2000) nebo Lengyel et al. (2003). Jak uvádí tabulka 5, rozdíly v hmotnosti sledovaných zvíĜat ve vČku 120 a 210 dnĤ v závislosti na zpĤsobu reprodukce matek byly zjištČny jako statisticky významné (P < 0,001).

6



Telata narozená matkám zapuštČným umČlou inseminací dosahovala vyšší prĤmČrné hmotnosti ve 120 dnech vČku o 6,59 kg a ve 210 dnech vČku o 9,92 kg. Také v 365 dnech vČku byla tato zvíĜata tČžší, o 7,52 kg, ovšem bez statistické prĤkaznosti. V kombinaci s výsledky publikovanými v práci Stádník et al. (2008) pak z uvedeného vyplývá, že využití umČlé inseminace v reprodukci stáda krav bez tržní produkce mléka výraznČ zlepšuje genetickou úroveĖ zvíĜat, která se projevuje kromČ jiného také jejich vyšší rĤstovou schopností. Dále byl hodnocen vliv výšky matky v kĜíži pĜi otelení na ukazatele rĤstu telat. Z tabulky 6 je patrné, že prĤkazný rozdíl byl detekován jen v hmotnosti telat ve 120 dnech vČku, kdy telata matek s výškou v kĜíži 145 cm vážila o 10,75 kg více (P < 0,05). ZÁVċR V prĤbČhu 16 let byla v závislosti na vybraných vlivech celkem u 895 zvíĜat plemen charolais hodnocena hmotnost ve 120, 210 a 365 dnech. Významnost byla potvrzena u vlivu roku narození telat a úrovnČ stáda (P < 0,01–0,001). Vliv mČsíce narození se projevil jako statisticky významný jen ve vztahu k hmotnosti ve 120 dnech vČku (P < 0,05). Nejvyšší hmotnosti ve 120 a 210 dnech vČku dosahovala telata narozená v prosinci a kvČtnu (P < 0,05–0,01). Nejvyšší prĤkazná hmotnost telat ve vČku 365 dnĤ byla zjištČna v únoru (P < 0,05). Byl potvrzen statisticky významný vliv pohlaví telat na jejich rĤstové schopnosti (P < 0,001). V závislosti na pohlaví byly zjištČny statisticky významné rozdíly ve prospČch býkĤ ve 120, 210 i 365 dnech vČku (P < 0,05–0,001). RĤstová schopnost telat je také prĤkaznČ ovlivĖována poĜadím porodu matek – paritou (P < 0,01– 0,001). Nejvyšší hmotnosti dosahovala telata v 120 dnech a 210 dnech vČku u krav po 3. otelení. ZároveĖ byl zjištČn statisticky významný vliv zpĤsobu reprodukce matek ve vztahu k hmotnosti býþkĤ i jaloviþek ve 120 a 210 dnech vČku (P < 0,01). Telata narozená matkám zapuštČným inseminací dosahovala vyšší hmotnosti. Jako doplĖující vliv byl posuzován vliv výšky v kĜíži matek pĜi otelení. PrĤkazný rozdíl byl detekován jen v hmotnosti 120 dnĤ vČku u matek s výškou v kĜíži 145 cm.(P < 0,05). Výsledky potvrzují významný vliv prostĜedí na ukazatele rĤstu rozhodující o úrovni tržeb získaných prodejem zástavového nebo jateþného skotu. Dále zdĤrazĖují pozitivní pĜínos umČlé inseminace pro úroveĖ rĤstu telat. V kombinaci s výraznými rozdíly v živé hmotnosti mezi pohlavími navozují otázku rozšíĜení inseminace jako používaného zpĤsobu plemenitby a vhodnost ovČĜení pĜínosu a ekonomického vyhodnocení použití sexovaného spermatu. Výsledky souþasnČ upozorĖují na potĜebu lepších chovných podmínek pro krávy po 1. a 2. otelení, jejichž telata v rĤstu zaostávají za skupinami telat matek po 3. a dalším otelení. PodČkování PĜíspČvek byl vypracován za podpory výzkumného zámČru MŠMT 6046070901. Seznam použité literatury: ýSCHMS (2009a): Metodika KUMP.pdf (Methods of Performance recording of Czech Beef Breeders Association.pdf). (online), [citováno 4. 6. 2009], dostupné z http://www.cschms.cz/index.php?page=leg_svazova ýSCHMS (2009b),: UzávČrky KUMP CH.pdf (Reports of Performance recording of Charolais. pdf). (online), [citováno 4. 6. 2009], dostupné z http://www.cschms.cz/index.php?page=pl_kump&plid=8 BÖLCSKEY, K. (1987). A borjúnevelõ képesség változása az ellések számának fĦggvényében. Hungarian J. Anim. Prod., 1987, 36 (4), pp. 305–311. FOUILLOUX, M.N. – RENAND, G. – GAILLARD, J. – MÉNISSIER, F. (1999): Genetic parameters of beef traits of Limousin and Charolais progeny-tested AI sires. Genet. Sel. Evol., 31, pp. 465–489. ISSN 0999-193X JAKUBEC, V. – ěÍHA, J. – GOLDA, J. – MAJZLÍK, I. (2000): Analysis of factors affecting pre- and postweaning traits of Angus calves in the Czech Republic. In: Book of Abstracts of the 51st EAAP meeting, Haag, Netherland, 2000, p. 243. ISBN 90-741-3485-8


7


KLANIC, Z. – GOLDA, J. – SUCHÁNEK, B. – KVAPILÍK, J. (1993): UplatnČní masných plemen skotu. (Use of beef breeds of cattle), VÚCHS Rapotín, 46 s. KÓVACS, A. – SZĥCS, E. – BORI, T. – NAGYNASKA, E. – VÖLGYI CSÍK, J. (1994): A szԇletési hónap és az ivar hatása a limousine borak választási, valamint éveskori teljesítményére. Hungarian J. Anim. Prod., 1994, 43 (3), pp. 209–211. KRUPA, E. – ORAVCOVÁ, M. – POLÁK, P. – HUBA, J. – KRUPOVÁ, Z. (2005): Factors affecting growth traits of beef cattle breeds raised in Slovakia. Czech J. Anim. Sci., 2005, 50 (1), pp. 14–21. ISSN 1212-1819 LENGYEL, Z. – BALIKA, S. – POLÁR, J. P. – SZÁBO, F. (2003): Estimation of genetic (co)variance components for growth and some reproduction trakte of Hungarian Limusin population. Georgikon for Agriculture, 2003, 14 (2), pp. 51–69. NELSEN, T.C. – KRESS, D. D. (1981): Additive and multiplicative correction factors for sex and age of dam in beef cattle weaning weight. J. Anim. Sci., 1981, 53 (5), p. 1217. ISSN 0021-8812 POZDÍŠEK, J. – KOHOUTEK, A. – BJELKA, M. – NERUŠIL, P. (2004): Využití trvalých travních porostĤ chovem skotu bez tržní produkce mléka. (Utilization of grassland by suckler cow rearing), ÚZPI, Praha, 2004, 103 s. ISBN 80-7271-153-9 PěIBYL, J. – ŠEBA, K. – PěIBYLOVÁ, J. (2000): Breeding value and variance components estimation for birth and 120 days weight of Charolais cattle with respect to direct and maternal genetic effect. Czech J. Anim. Sci., 2000, 45 (9), pp. 397–403. ISSN 1212-1819 RASCH, D. – MAŠATA, O. (2006): Methods of variance component estimation. Czech J. Anim. Sci., 2006, 51, pp. 227–235. ISSN 1212-1819 SAS INSTITUTE (2001): SAS v 8.02 (TS2MO). SAS Institute Inc Cary NC STÁDNÍK, L. – LOUDA, F. – BOLEýKOVÁ, J. – BENEŠOVÁ, L. – MATċJģ, R. (2008): Effect of Charolais dams´ mating method and parity on growth ability of their progeny. Sci. Agric. Boh., 2008, 39 (4), pp. 304– 309. ISSN 1211-3174 SZABÓ, F. – NAGY, L. – DÁKAY,I. – MÁRTON,D. – TÖRÖK, M. – BENES, Z. (2006): Effects of breed ,age of dam, birth zdar,birth season and sex on weaning weight of beef calves. Livest. Sci., 2006, 103, pp. 181– 185. ISSN 1871-1413 SZABÓ, F. – GAJDI, J. (1993): Some effects on weaning weight of Hereford calves in extensive conditions. Hungarian J. Anim. Prod., 1993, 42 (6), pp. 499–505. VACEK, M. – STÁDNÍK, L. – ŠTÍPKOVÁ, M. (2007): Relationships between the incidence of health disorders and the reproduction traits of Holstein cows in the Czech Republic. Czech J. Anim. Sci., 2007, 52 (8), pp. 227–235. ISSN 1212-1819 VOěÍŠKOVÁ, J. – FRELICH, J. – DRAHOKOUPILOVÁ, L. (2002): Chov anguského skotu v marginálních podmínkách. (Breeding of Aberdeen-Angus cattle in marginal conditions), In: Chov a šlechtČní skotu pro konkureschopnou výrobu a obhospodaĜování drnového fondu, VÚCHS, Rapotín, 2002, 188 s. ISBN 80-903142-0-1

Kontakt: Ing. Renáta Toušová, CSc. ýeská zemČdČlská univerzita, Fakulta agrobiologie, potravinových a pĜírodních zdrojĤ, katedra speciální zootechniky Kamýcká 129, 165 21, Praha 6 – Suchdol telefon: +420 224 383 072 email: [email protected]

8



Tabulka 1 Základní statistické charakteristiky lineárního modelu U )WHVW 3 )WHVW 3 )WHVW 3 )WHVW 3 )WHVW 3 )WHVW 3 )WHVW 3

02'(/ 67È'2[ 52. 0ċ6Ë& 3$5,7$ 32+/$9Ë 5(352 9éâ.$

+

+

+

Tabulka 2 RĤst telat plemene Charolais v závislosti na mČsíci narození

+ + +

;,,Q

,Q

,,Q

,,,Q

,9Q

ȝĮ

9; Q

6(

ȝĮ 6( ȝĮ 6(

3 ,9 ,,, 9 ,,,, ;,,

,,,9 ,, ;,,

Tabulka 3 RĤst telat plemene Charolais v závislosti na pohlaví ȝĮ 6( ȝĮ 6( ȝĮ 6(

+ + +

Ƅ Q

ƃ Q

3

Tabulka 4 RĤst telat plemene Charolais v závislosti na poĜadí laktace – paritČ matky + + +

ȝĮ 6( ȝĮ 6( ȝĮ 6(

,ODNWDFH Q


,,ODNWDFH Q

,,,ODNWDFH Q

,9DGDOät Q

3

9


Tabulka 5 RĤst telat plemene Charolais v závislosti na zpĤsobu plemenitby ȝĮ 6( ȝĮ 6( ȝĮ 6(

+ + +

$, Q

33 Q

3

Tabulka 6 RĤst telat prvotelek plemene Charolais v závislosti na výšce v kĜíži matky pĜi 1. otelení + + +

10

ȝĮ 6( ȝĮ 6( ȝĮ 6(

GRFP Q

RGFP Q

3


ORIGINAL SCIENTIFIC PAPERS

Recommend Documents