Organizace a řízení bezpečnosti v ČR

---- U 3 V ----

Organizace a řízení bezpečnosti v ČR - sborník prezentací -

Doc. Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D.

Ostrava 2016

Obsah 1.

Úvod do problematiky a pojmosloví

2.

Bezpečnostní systém státu

3.

Systém zdolávání mimořádných událostí

4.

Systém krizového řízení ČR

5.

Základy ochrany informací

31.10.2016

Úvod do organizace a řízení bezpečnosti v ČR Vilém ADAMEC

Organizace a řízení bezpečnosti v ČR (5+0)

O čem to bude? 1)

Přednášející

2)

Témata přednášek

3)

Literatura ke studiu

Doc. Ing. Vilém ADAMEC, Ph.D. Katedra ochrany obyvatelstva Telefon: 597 322 888 Email: [email protected]

1

31.10.2016

Organizace a řízení bezpečnosti v ČR (5+0)

O čem to bude? 1)

Přednášející

2)


3)


Shrnuto a podtrženo

1. Úvod do problematiky a pojmosloví 2. Bezpečnostní systém státu 3. Systém zdolávání mimořádných událostí 4. Systém krizového řízení ČR 5. Základy ochrany informací

Základy bezpečnostní politiky (2+0)

O čem to bude? 1)

Přednášející

2)


3)


2

31.10.2016

Literatura ke studiu publikace


o Šenovský, M.; Adamec, V.: Základy krizového řízení, SPBI Spektrum, 2001, o Šenovský, M.; Adamec, V.: Právní rámec krizového managementu, Management záchranných prací, SPBI Spektrum, 2005, o Šenovský, M.; Adamec, V.; Hanuška, Z.: Integrovaný záchranný systém, SPBI Spektrum, 2005,


o Bezpečnostní strategie ČR, 2011 o Vojenská strategie ČR, 2008 o Terminologický slovník pojmů z oblasti krizového řízení a plánování obrany státu, Ministerstvo vnitra ČR, Praha, 2009, o Vojenský výkladový slovník vybraných operačních pojmů, Ministerstvo obrany ČR, Praha, 2004,

3

31.10.2016

Literatura ke studiu ústavní zákony

o Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, o Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod, o Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky,

Literatura ke studiu krizové řízení

o

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému,

o

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení (krizový zákon),

o

Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy,

o

Zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území postiženého živelní nebo jinou pohromou

Literatura ke studiu integrovaný záchranný systém

o

Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému,

o

Zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR,

o

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně,

o

Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky,

o

Zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě

4

31.10.2016

Literatura ke studiu branná legislativa

o

Zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon),

o

Zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky,

o

Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky,

Literatura ke studiu bezpečnost informací

 Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím,  Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů  Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,  Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti,  Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Literatura ke studiu bezpečnost ve veřejné správě

 Zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky,  Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení),  Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ,  Zákon č. 130/2000 Sb., o hlavním městě Praze,  Zákon č. 552/1991 Sb. , o státní kontrole,

5

31.10.2016


 Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie  Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií ….  Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon),  Zákon č. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon),  Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Literatura ke studiu Webové stránky

www.vlada.cz (Úřad vlády ČR) www.mvcr.cz (Ministerstvo vnitra ČR) www.mzv.cz (Ministerstvo zahraničních věcí ČR) www.army.cz (Ministerstvo obrany ČR, Armáda ČR) www.krizove-rizeni.cz (Krizové řízení v ČR -oficiální) www.hzscz.cz (Hasičský záchranný sbor ČR) www.mvcr.cz/policie/index.htm (Policie ČR) www.europa.eu (Evropská unie) www.nato.int (NATO) www.ceses.cuni.cz/sbp (Středisko bezpečnostní politiky CESES FSV UK)

? 6

31.10.2016

Pojetí bezpečnosti a pojmosloví Vilém ADAMEC

Bezpečnost a udržitelný rozvoj

BEZPEČNOST

SPOLEČNOST

EKONOMIKA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

UDRŽITELNÝ ROZVOJ A BEZPEČNOST

Řízení bezpečnosti v území

MU

PŘÍPRAVA NA MIMOŘÁDNÉ SITUACE

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM

ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ

1

31.10.2016

Mimořádné události v území MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

NATUROGENNÍ (PŘÍRODNÍ VLIVY)

ANTROPOGENNÍ (CIVILIZAČNÍ VLIVY)

KOMBINOVANÉ

ABIOTICKÉ (neživá příroda)

TECHNOGENNÍ

SOCIOGENNÍ

BIOTICKÉ (živá příroda)

AGROGENNÍ

Bezpečnostní systém ČR Prezident parlament

vláda

OZBROJENÉ SÍLY

OZBROJENÉ BEZPEČNOSTNÍ SBORY

ZÁCHRANNÉ SBORY

HAVARIJNÍ SLUŽBY

AČR

PČR

HZS ČR

Havarijní služby

obrana státu

veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost

záchrana, ochrana obyvatel

ochrana infrastruktury

Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické osoby a fyzické osoby

Příprava na mimořádné situace UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HOSPODÁŘSTVÍ

OBYVATELSTVO

ZODOLNĚNÍ ÚZEMÍ

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM NEZBYTNÉ DODÁVKY

PLÁN OBNOVY

DALŠÍ OSOBY

POHOTOV. ZÁSOBY

REGULAČNÍ OPATŘENÍ

FINANCE NA OBNOVU

OCHRANA PROSTŘEDÍ

PERSONÁL ORGÁNŮ KŘ

PROSTŘEDKY PaPFO

KRIZOVÝ PLÁN

FINANCE NA ŘEŠENÍ

OCHRANA INFRASTRUKTUR

PERSONÁL IZS

PROSTŘEDKY IZS

HAVARIJNÍ PLÁN

FINANCE NA PŘÍPRAVU

OCHRANA OBYVATELSTVA

PERSONÁLNÍ

MATERIÁLNÍ

INFORMAČNÍ

FINANČNÍ

TERITORIÁLNÍ

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PŘIPRAVA NA MIMOŘÁDNÉ SITUACE V ÚZEMÍ

2

31.10.2016

PŘÍMÁ POMOC STÁTU

Řešení mimořádných situací

VOJ. OPATŘENÍ

OPATŘENÍ STÁTU

NEVOJENSKÁ OPATŘENÍ (CIVILNÍ)

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM NEODKLADNÁ POMOC SLOŽEK ZÁCHRANNÉHO SYSTÉMU

ŽÁDNÁ OPATŘENÍ

AKTÍVNÍ SVÉPOMOC I. Zanedbatelný

II.

III.

Menší než značný

„Z“ Značný

STUPEŇ POPLACHU ROZSAH MU

Bezpečnostní a právní prostředí na přelomu století

Bezpečnostní prostředí na přelomu století 1989 1993 1993

Společensko-politické změny Rozdělení Československa (ústavní zákon č.1/1993 Sb.) Zásady IZS (Usnesení vlády č. 246/1993)

1997 1998 1999

Povodně na Moravě Zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Balík „branných zákonů“

1999 2000 2001

Vstup ČR do NATO (12. března 1999) Balík „krizových zákonů“ Reforma veřejné správy - okresní úřady x nové kraje

2002 2003 2004

Ukončení činnosti okresních úřadů (z. č. 320/2002 Sb.) Vznik obcí s rozšířenou působností Vstup ČR do EU (1.5.2004)

2005 2007 2010

Profesionální AČR (1.1.2005) Otevření hranic EU (Schengenský prostor 21.12.2007) Novela zákona č. 240/2010 Sb., o krizovém řízení

3

31.10.2016

ÚSTAVA ČR /zákon č. 1/1993 Sb./

Právní aspekty bezpečnosti

BEZPEČNOST ČR /zákon č. 110/1998 Sb./

MINISTERSTVA,ÚSÚ

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ

/zákon č. 2/1969 Sb./

OBRANA ČR

/zákon č. 240/2000 Sb./

/zákon č. 222/1999 Sb./

KRAJE

HOSP. OPATŘENÍ

/zákon č. 129/2000 Sb./

/zákon č. 241/2000 Sb./

BRANNÁ POVINNOST

HL.MĚSTO PRAHA

ZÁCHR. SYSTÉM

/zákon č. 130/2000 Sb./

/zákon č. 239/2000 Sb./

/zákon č. 285/2004 Sb./

OBCE

HZS ČR

OZBROJENÉ SÍLY

/zákon č. 128/2000 Sb./

/zákon č. 320/2015 Sb./

/zákon č. 219/1999 Sb./

PČR /zákon č. 273/2008 Sb./

ZZS / zákon č. 374/2011 Sb. /

CHEM. HAVÁRIE

JADERNÉ HAVÁRIE

POVODNĚ

POŽÁRY

/zákon č. 224/2015 Sb./

/zákon č. 18/1997 Sb./

/zákon č. 254/2001 Sb./

/zákon č. 133/1985 Sb./

Vybrané pojmy

Nebezpečí

x ohrožení x riziko

o Nebezpečí je situace, okolnost, jev nebo lidská činnost, které mohou vést k • • • • •

úmrtí nebo zranění osob, věcným škodám, narušení chodu společnosti, narušení ekonomiky nebo poškození životního prostředí.

o Nebezpečí je pojem, kterým se označují možné zdroje nebo příčiny vzniku mimořádné události.

4

31.10.2016

Nebezpečí

x ohrožení x riziko

Ohrožení – označení pro taková nebezpečí, která se vztahují ke konkrétní situaci nebo určitému objektu (území). Hrozba - primární, mimo nás nezávisle existující vnější subjekt, který svým působením může nebo chce poškodit nějakou konkrétní hodnotu. Riziko (R) je funkce pravděpodobnosti vzniku mimořádné události (P) s určitým rozsahem následků – ztrát (Z). R=PxZ

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných - činností člověka a - přírodními vlivy, které ohrožují život, zdraví, majetek a životní prostředí a vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací.*)

o o o

Je vymezena druhem škodlivého působení, objektem škodlivého působení, rozsahem škodlivého působení na objekt.

*) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.

Druhy mimořádných událostí MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

PŘÍRODNÍ (naturogenní)

CIVILIZAČNÍ (antropogenní)

ABIOTICKÉ (neživá příroda)

TECHNOGENNÍ

BIOTICKÉ (živá příroda)

SOCIOGENNÍ

AGROGENNÍ

5

31.10.2016

Mimořádná situace je souhrn okolností, které se objeví jako důsledek nastalé mimořádné události.

MIMOŘÁDNÁ UDÁLOST

LIKVIDACE MU

BĚŽNÁ SITUACE

MIMOŘÁDNÁ SITUACE

BĚŽNÁ SITUACE ČAS

Krizová situace označení mimořádné situace po vyhlášení krizového stavu


VYHLÁŠEN KRIZOVÝ STAV

UKONČEN KRIZOVÝ STAV

LIKVIDACE MU

KRIZOVÁ SITUACE BĚŽNÁ SITUACE

MIMOŘÁDNÁ SITUACE

BĚŽNÁ SITUACE ČAS

Krizový stav je opatření, které se může vyhlásit podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace, při které je bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR, vnitřní pořádek a bezpečnost, životy a zdraví, majetkové hodnoty nebo životní prostředí anebo je-li třeba plnit mezinárodní závazky o společné obraně. Rozlišujeme: o stav nebezpečí

/§ 2 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb./

o nouzový stav

/čl. 5 zákona č. 110/1998 Sb./

o stav ohrožení státu

/čl. 7 zákona č. 110/1998 Sb./

o válečný stav

/čl. 43 ústavního zákona č. 1/1993 Sb./

6

31.10.2016

Krizové stavy

NESOUVISEJÍCÍ S OBRANOU

SOUVISEJÍCÍ S OBRANOU

NESOUVISEJÍCÍ S VNITŘNÍ BEZP. A VEŘ. POŘÁDKEM

SOUVISEJÍCÍ S VNITŘNÍ BEZP. A VEŘ.POŘÁDKEM

KRIZOVÝ STAV VYHLAŠUJE

STAV NEBEZPEČÍ

STAV NEBEZPEČÍ

HEJTMAN

NOUZOVÝ STAV

NOUZOVÝ STAV STAV OHROŽENÍ STÁTU

VLÁDA STAV OHROŽENÍ STÁTU

PARLAMENT

VÁLEČNÝ STAV

PARLAMENT

Přehled typových krizových situací - I o

Dlouhodobá inverzní situace

o

Povodně

o

Jiné živelní pohromy (rozsáhlé lesní požáry, vichřice, sněhové kalamity, sesuvy půdy, zemětřesení apod.)

o

Epidemie – hromadné nákazy osob

o

Epifytie – hromadné nákazy polních kultur

o

Epizootie – hromadné nákazy zvířat

o

Radiační havárie

o

Havárie velkého rozsahu způsobená vybranými nebezpečnými chemickými látkami a přípravky

Přehled typových krizových situací - II o

Jiné technické a technologické havárie velkého rozsahu (požáry, exploze, destrukce částí staveb)

o

Narušení hrází vodohospodářských děl se vznikem zvláštní povodně

o

Znečištění vody, ovzduší a přírodního prostředí haváriemi

o

Narušení finančního a devizového hospodářství státu

o

Narušení dodávek ropy a ropných produktů

o

Narušení dodávek elektrické energie, plynu nebo tepla

7

31.10.2016

Přehled typových krizových situací - III o

Narušení dodávek potravin

o

Narušení dodávek pitné vody

o

Narušení dodávek léčiv a zdravotnického materiálu

o

Narušení funkčnosti dopravní soustavy

o

Narušení funkčnosti veřejných informačních vazeb

o

Migrační vlny

o

Hromadné postižení osob mimo epidemií

o

Narušení zákonnosti

Přehled krizových stavů vyhlášených v ČR Rok

Druh KS

Četnost

Území

Důvod

2002

Stav nebezpečí

2x

1 obec

padající skály

2002

Nouzový stav

5x

5 krajů

povodně srpen

2002

Stav nebezpečí

5x

5 krajů

povodně srpen

2002

Stav nebezpečí

15 x

15 okresů

povodně srpen

2004

Stav nebezpečí

1x

2 obce

tornádo

2004

Stav nebezpečí

1x

1 obec

padající skály

2005

Stav nebezpečí

1x

2 obce

porucha na vod.díle

2006

Stav nebezpečí

7x

7 krajů

jarní povodně

2006

Nouzový stav

7x

7 krajů

jarní povodně

2006

Stav nebezpečí

1x

1 obec

sklad NL

2007

Nouzový stav

1x

8 krajů

orkán Kyrill

2009

Stav nebezpečí

5x

4 kraje

bleskové povodně

2010

Stav nebezpečí

8x

6 krajů

povodně

23

Bezpečnost = stav, při kterém je pravděpodobnost vzniku újmy na chráněných zájmech přijatelná.

Bezpečnost je možné chápat ve dvou rovinách, obecné rovině a konkrétní rovině.

8

31.10.2016

Bezpečnost V praxi rozlišujeme: • bezpečnost a ochrana zdraví; • bezpečnost dopravy; • bezpečnost ekonomická; • bezpečnost environmentální; • bezpečnost informačních technologií; • bezpečnost internetová; • bezpečnost jaderná; • bezpečnost obyvatelstva, • bezpečnost potravin; • bezpečnost požární; • bezpečnost práce; • bezpečnost státu (vnitřní, vnější); • bezpečnost technologií; atd.

Vnitřní a vnější bezpečnost státu Veřejný pořádek je neurčitý právní pojem, který označuje souhrn pravidel nebo zásad chování na veřejnosti, určité zásady, na kterých celá společnost trvá. Vnitřní bezpečnost státu je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující stát a jeho zájmy zevnitř a kdy je stát k eliminaci stávajících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a ochoten. Vnější bezpečnost státu je stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby ohrožující stát a jeho zájmy zvnějšku a kdy je tento stát k eliminaci existujících i potenciálních vnitřních hrozeb efektivně vybaven a ochoten.

Bezpečnostní politika státu je činnost, jejíž základ tvoří souhrn základních státních zájmů a cílů směřujících k zabezpečení: 

svrchovanosti a územní celistvosti státu,



demokratických základů státu,



činnosti demokratických institucí,



ekonomického a sociálního rozvoje státu,



ochrany zdraví a života občanů, majetku, kulturních statků, životního prostředí



plnění mezinárodních bezpečnostních závazků.

9

31.10.2016

Bezpečnostní situaci územního celku rozumíme souhrn objektivně v něm existujících skutečností, které mohou 

buď přispívat nebo



bránit

vzniku mimořádných události a zároveň také určovat jejich možný rozsah a následky.



Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s 

přípravou na krizové situace a



jejich řešením, nebo



ochranou kritické infrastruktury,

§ 2 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb., ……

Krizové řízení MU

PŘÍPRAVA NA KRIZOVÉ SITUACE

ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ

Souhrn činností zahrnuje: • analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, • plánování, organizování a • realizaci krizových opatření, • a jejich kontrolu.

ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ

….. krizové řízení je souhrn činností, které provádějí orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury.

10

31.10.2016

?

11

31.10.2016

Bezpečnostní systém státu

Vilém ADAMEC

Základní povinností státu je zajištění:  svrchovanosti a územní celistvosti ČR,  ochrana jejích demokratických základů a  ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot.

též státem chráněné zájmy Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl.1

Bezpečnost ČR zajišťují • ozbrojené síly, • ozbrojené bezpečnostní sbory, • záchranné sbory a • havarijní služby. Na zajišťování bezpečnosti ČR jsou povinny se podílet • státní orgány, • orgány územních samosprávných celků, • právnické osoby a • fyzické osoby. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl. 3

1

31.10.2016

Bezpečnostní architektura ČR Prezident parlament

vláda

OZBROJENÉ SÍLY

OZBROJENÉ BEZPEČNOSTNÍ SBORY

ZÁCHRANNÉ SBORY

HAVARIJNÍ SLUŽBY

AČR

PČR

HZS ČR

Havarijní služby

obrana státu


záchrana, ochrana obyvatel

ochrana infrastruktury

Státní orgány, orgány územních samosprávných celků a právnické osoby a fyzické osoby

Bezpečnostní architektura ČR o Ozbrojené síly jsou doplňovány na základě branné povinnosti. o Zákon stanoví • rozsah branné povinnosti, a • úkoly  ozbrojených sil,  ozbrojených bezpečnostních sborů,  záchranných sborů a  havarijních služeb, • jejich organizaci, přípravu a doplňování a právní poměry jejich příslušníků, o a to tak, aby byla zajištěna civilní kontrola ozbrojených sil.

Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl.4

Některé právní předpisy se vztahem k bezpečnosti • zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách ČR, • zákon č. 273/2008 Sb., o Policii ČR, • zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské a justiční stráži ČR, • zákon č. 320/2015 Sb., o Hasičském záchranném sboru ČR, • zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, • zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě, • zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, • zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči…, • zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a…(energetický zákon), 6

2

31.10.2016

Bezpečnostní rada státu

Bezpečnostní rada státu je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti ČR a přípravu návrhů opatření k jejímu zajišťování. Bezpečnostní radu státu tvoří předseda vlády a další členové vlády podle rozhodnutí vlády. Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Bezpečnostní rady státu, vyžadovat od ní a jejích členů zprávy a projednávat s ní nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl. 9

Bezpečnostní rada státu (BRS) Pracovní a poradní orgány

Složení a činnost Bezpečnostní rady státu upřesňuje usnesení vlády ČR č. 391/1998, o Bezpečnostní radě státu a o plánování opatření k zajištění bezpečnosti ČR, ve znění pozdějších usnesení vlády ČR

https://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/brs/brs-uvod-3851//

3

31.10.2016

VLÁDA ČR BEZPEČNOSTNÍ RADA STÁTU Předsednictvo BRS Sekretariát BRS Pracovní výbory BRS Odborné pracovní komise BRS Ústřední krizový štáb Usnesení vlády ČR č. 391/1998, o Bezpečnostní radě státu ……….

http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?pgid=26 • • • •

• • • •

Statut Jednací řád Členové Bezpečnostní rady státu Pracovní výbory • Výbor pro civilní nouzové plánování • Výbor pro obranné plánování • Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky • Výbor pro zpravodajskou činnost • Ústřední krizový štáb Činnost Dokumenty Cena Jaroslava Jandy Pracovní porady s tajemníky bezpečnostních rad krajů

Statut Bezpečnostní rady státu https://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/statut-brsupravene-podle-793_1.pdf

Jednací řád Bezpečnostní rady státu https://www.vlada.cz/assets/ppov/brs/Jednaci-radBRS_1.pdf

4

31.10.2016

Členové Bezpečnostní rady státu Předseda: o Bohuslav Sobotka, předseda vlády České republiky Místopředseda: o Andrej Babiš, 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí Členové: o Pavel Bělobrádek, místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace o Milan Chovanec, ministr vnitra o Svatopluk Němeček, ministr zdravotnictví o Marian Jurečka, ministr zemědělství o Dan Ťok, ministr dopravy o Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu o Lubomír Zaorálek, ministr zahraničních věcí o Martin Stropnický, ministr obrany o Richard Brabec, ministr životního prostředí Další stálí účastníci BRS: o Pavel Dvořák, vedoucí Úřadu vlády ČR o Pavel Švagr, předseda Správy státních hmotných rezerv o Jiří Rusnok, guvernér České národní banky

Pracovní výbory Bezpečnostní rady státu Výbor pro civilní nouzové plánování Výbor pro obranné plánování Výbor pro koordinaci zahraniční bezpečnostní politiky Výbor pro zpravodajskou činnost Výbor pro vnitřní bezpečnost

Opatření k zajištění bezpečnosti státu

5

31.10.2016

krizové stavy V případě, že je • bezprostředně ohrožena svrchovanost, územní celistvost, demokratické základy ČR, nebo je ve značném rozsahu ohrožen • vnitřní pořádek a bezpečnost, • životy a zdraví, • majetkové hodnoty nebo • životní prostředí , anebo je-li třeba • plnit mezinárodní závazky o společné obraně, může se vyhlásit podle • intenzity, územního rozsahu a charakteru situace nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl.2

krizové stavy

Nouzový stav a stav ohrožení státu se vyhlašují pro omezené nebo pro celé území státu, válečný stav se vyhlašuje pro celé území státu.


nouzový stav o Vláda může vyhlásit nouzový stav v případě • živelních pohrom, • ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo • jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. o Nouzový stav nemůže být vyhlášen z důvodu stávky vedené na ochranu práv a oprávněných hospodářských a sociálních zájmů. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl.5

6

31.10.2016

nouzový stav

o Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může vyhlásit nouzový stav předseda vlády. o Rozhodnutí předsedy vlády do 24 hodin od vyhlášení vláda schválí nebo zruší. o Vláda o vyhlášení nouzového stavu neprodleně informuje Poslaneckou sněmovnu, která může vyhlášení zrušit.


nouzový stav o Nouzový stav se může vyhlásit jen s uvedením důvodů na určitou dobu a pro určité území. o Současně s vyhlášením nouzového stavu musí vláda vymezit, • která práva stanovená ve zvláštním zákoně, • v jakém rozsahu se v souladu s Listinou základních práv a svobod omezují, • které povinnosti, • v jakém rozsahu se ukládají. o Podrobnosti stanoví zákon /zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení/. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl.6

nouzový stav

o

Nouzový stav se může vyhlásit nejdéle na dobu 30 dnů.

o

Uvedená doba se může prodloužit jen po předchozím souhlasu Poslanecké sněmovny.

o

Nouzový stav končí • uplynutím doby, na kterou byl vyhlášen, • zrušením před uplynutím této doby na základě rozhodnutí vlády nebo Poslanecké sněmovny. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl.6

7

31.10.2016

stav ohrožení státu

o Parlament může, na návrh vlády, vyhlásit stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena • • •

svrchovanost státu, nebo územní celistvost státu, anebo jeho demokratické základy.

o K přijetí usnesení o vyhlášení stavu ohrožení státu je třeba • souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců a • souhlasu nadpoloviční většiny všech senátorů. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl.7

Rozhodnutí o vyhlášení krizového stavu

rozhodnutí o krizovém stavu

Rozhodnutí o • • •

nouzovém stavu, stavu ohrožení státu nebo válečném stavu

se zveřejňují v hromadných sdělovacích prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.


8

31.10.2016

9

31.10.2016

Další opatření

další opatření o Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu může vláda požadovat, aby Parlament projednal vládní návrh zákona ve zkráceném jednání. o O takovém návrhu se Poslanecká sněmovna usnese do 72 hodin od jeho podání a Senát do 24 hodin od jeho postoupení Poslaneckou sněmovnou. o Jestliže se Senát v této lhůtě nevyjádří, platí, že je návrh zákona přijat. o Po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu prezident republiky nemá právo vracet zákon přijatý ve zkráceném jednání. o Ve zkráceném jednání nemůže vláda předložit návrh ústavního zákona.


10

31.10.2016

další opatření

Jestliže po dobu o nouzového stavu, o stavu ohrožení státu nebo o válečného stavu podmínky na území ČR neumožní konat volby ve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, lze zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o 6 měsíců. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl.10

další opatření V době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší Senátu a) rozhodnout o prodloužení nebo o zrušení nouzového stavu, o vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a o účasti ČR v obranných systémech mezinárodní organizace, jíž je ČR členem, b) vyslovit souhlas s vysláním ozbrojených sil ČR mimo území ČR a s pobytem ozbrojených sil jiných států na území ČR, nejsou-li taková rozhodnutí vyhrazena vládě. Ústavní zákon č. 110/1998 Sb., čl. 11

? 11

31.10.2016

Systém zdolávání následků mimořádných událostí

Vilém Adamec

Management mimořádných situací

MU

PŘÍPRAVA NA MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM

ŘEŠENÍ MIMOŘÁDNÝCH SITUACÍ

Mimořádná událost

Mimořádná událost je škodlivé působení sil a jevů vyvolaných - činností člověka nebo, - přírodními vlivy, které - ohrožují život, zdraví, majetek a životní prostředí a - vyžadují provedení záchranných a likvidačních prací (odezva).*/

*/ § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb.

1

31.10.2016

VOJ. OPATŘENÍ


Systém zdolávání mimořádných události v ČR

OPATŘENÍ STÁTU


KRIZOVÉ ŘÍZENÍ INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM NEODKLADNÁ POMOC (ZÁKLADNÍ SLOŽKY IZS)

ŽÁDNÁ OPATŘENÍ


II.

III.


„Z“

STUPEŇ POPLACHU

Značný

ROZSAH MU

Potřeby pro odezvu na mimořádnou událost

Kompetence

o zákony o složkách bezpečnostního systému, o speciální zákony (např. zákon o IZS, krizový zákon, vodní zákon,..).

Zdroje

o o o o o

personál, prostředky, služby, finance, informace.

Kompetence - I Kompetence pro odezvu na obecnou mimořádnou událost

z.č. 219/1999 Sb. z.č. 240/2000 Sb.

z.č. 239/2000 Sb.

z.č. z.č. z.č. z.č. 320/2015 133/1995 374/2011 273/2008 Sb. Sb. Sb. Sb.

z.č. 241/2000 Sb.

2

31.10.2016

Kompetence - II Kompetence pro odezvu na konkrétní mimořádnou událost - povodeň z.č. 219/1999 Sb. z.č. 254/1999 Sb.

z.č. 240/2000 Sb. z.č. 128/2000 Sb.

z.č. 239/2000 Sb.

z.č. 133/1995 Sb. z.č. 320/2015 Sb.

z.č. 241/2000 Sb.

z.č. 374/2011 Sb. z.č. 273/2008 Sb.

Zdroje pro odezvu na mimořádné události

o Organické síly a prostředky základních složek IZS o Plánovaná pomoc na vyžádání (IZS) o Ostatní pomoc (IZS) o Osobní pomoc a věcná pomoc na vyzvání (IZS) o Pracovní povinnost za krizových stavů o Pracovní výpomoc za krizových stavů o Věcná pomoc za krizových stavů o Hospodářská opatření pro krizové stavy

Integrovaný záchranný systém ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY

ZÁCHRANNÉ SLOŽKY

PRÁVNICKÉ OSOBY

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM FYZICKÉ OSOBY KOORDINACE ZÁSAHU

3

31.10.2016

Organizace při řešení krizových situací v ČR ÚROVNĚ VEŘEJNÉ SPRÁVY

ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ VLÁDA ČR

PKŘ ÚV ČR

BEZP. RADA STÁTU

ÚSTŘEDNÍ KRIZOVÝ ŠTÁB

STÁT MINISTERSTVA ÚSÚ

PKŘ ÚSÚ

KRIZOVÝ ŠTÁB ÚSÚ

KRAJ

HEJTMAN

KRAJSKÝ ÚŘAD

PKŘ KRAJE

KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE

ORP

STAROSTA ORP

OBECNÍ ÚŘAD ORP

PKŘ ORP

KRIZOVÝ ŠTÁB ORP

OBEC

STAROSTA OBCE

OBECNÍ ÚŘAD

KRIZOVÝ ŠTÁB OBCE

PKŘ = pracoviště krizového řízení

Hospodářská opatření pro krizové stavy

SYSTÉM NOUZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

SYSTÉM HOSPODÁŘSKÉ MOBILIZACE

NEZBYTNÉ DODÁVKY

MOBILIZAČNÍ DODÁVKY

PLÁN NEZBYTNÝCH DODÁVEK

PLÁN HOSPODÁŘSKÉ MOBILIZACE

POHOTOVOSTNÍ ZÁSOBY ZÁSOBY PRO HUMANITÁRNÍ POMOC STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY

SUBJEKTY HOSPODÁŘSKÉ MOBILIZACE

INFRASTRUKTURA


Odezva jako proces

4

31.10.2016

Co je odezva na vznik mimořádné události?

Odezva na vznik mimořádné události (zásah) je organizovaná činnost záchranných týmů, orgánů veřejné správy, … (proces),

o

která má vést zejména o

k záchraně životů a ochraně zdraví osob,

o

k lokalizaci rozsahu mimořádné události (zabránění dalším škodám),

o

k likvidaci následků mimořádné události.

Záchranné a likvidační práce

Záchranné práce jsou činnosti k odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, zejména ve vztahu k ohrožení života, zdraví, majetku nebo životního prostředí a vedoucí k přerušení jejich příčin, Likvidační práce jsou činnosti k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí,

§ 2 písm. c) a d) zákona č. 239/2000 Sb.

operační středisko

čas

záchranná jednotka

konec případu přechod do pohotovosti

ŘÍZENÝ

jízda na základnu informační a logistická podpora velitele zásahu

likvidační práce

záchranné práce rozvinutí S+P jízda na místo

NEŘÍZENÝ

PRŮBĚH ODEZVY

Odezva na mimořádnou událost

fáze ZLP

výjezd 1. jednotky vyslání jednotky ohlášení zjištění vznik

5

31.10.2016

Ohlášení vzniku mimořádné události

Vyžádání státem garantované pomoci v nouzi

OPIS IZS

HZS

ZZS

PČR

TCTV

150

155

158

112

Jak správně oznámit mimořádnou událost ?

Co se stalo? (druh, rozsah)

Kde se to stalo? (adresa)

Kdo volá? (ověření zprávy)

A)

B)

C)

1) KDO?

1) CO?

1) KDE?

2) KDE?

2) KDO?

2) CO?

3) CO?

3) KDE?

3) KDO?

6

31.10.2016

Tak je to správně !

Co se stalo? (druh, rozsah)

Kde se to stalo? (adresa)

Kdo volá? (ověření zprávy)

A)

B)

C)

1) KDO?

1) CO?

1) KDE?

2) KDE?

2) KDO?

2) CO?

3) CO?

3) KDE?

3) KDO?

Výskyt mimořádných událostí v průběhu dne

112 - jednotné evropské číslo tísňového volání -

7

31.10.2016

EURO 112 v ČR

EURO 112 v ČR

EURO 112 v ČR

8

31.10.2016

EURO 112 v ČR

Řízení záchranných a likvidačních prací

- Úrovně řízení při odezvě na mimořádnou událost -

strategická

operační

taktická

9

31.10.2016

- taktická úroveň řízení -

Schéma řízení odezvy

– velitel zásahu -

10

31.10.2016

- velitelské stanoviště -

- organizace v místě zásahu Velitel zásahu Náčelník štábu Velitel sektoru

Velitel sektoru

S

T

A

N

ŠTÁB

Velitel úseku

Velitel úseku

Velitel jednotky

Velitel jednotky

S+P a jednotky vyčleněné pro zajištění týlu

- operační úroveň řízení -

11

31.10.2016

- koordinace odezvy na operační úrovni -

Ostatní složky IZS

KOPIS IZS

Veřejná správa

OPIS IZS

OS HZS

OS ZZS

OS PČR

TCTV MÍSTO ZÁSAHU

150

155

158

112

- strategická úroveň řízení -

Koordinace ZLP starostou ORP OPIS IZS (KRAJE) OS PČR

OS ZZS

OS HZS

VELITEL ZÁSAHU „A“

Zásahová formace

ŠTÁB VZ

STAROSTA ORP „A“ KRIZOVÝ ŠTÁB ORP

STAROSTA OBCE „A“

OBECNÍ ÚŘAD ORP

36

12

31.10.2016

- strategická úroveň řízení za krizových stavů -

Řešení krizové situace hejtmanem kraje

HEJTMAN KRAJE KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD

STAROSTA ORP „A“ KRIZOVÝ ŠTÁB ORP „A“

STAROSTA ORP „N“

OBECNÍ ÚŘAD ORP „A“


STAROSTA OBCE „N“


OBECNÍ 38 ÚŘAD

? 13

31.10.2016

Krizové řízení v České republice Vilém ADAMEC


Obsah přednášky 1. Orgány krizového řízení 2. Krizová situace 3. Příprava na krizové situace 4. Řešení krizových situací 2


Obsah přednášky

1. Orgány krizového řízení 2. Krizová situace 3. Příprava na krizové situace 4. Řešení krizových situací 3

1

31.10.2016

Právní aspekty bezpečnosti

ÚSTAVA ČR /zákon č. 1/1993 Sb./

BEZPEČNOST ČR /zákon č. 110/1998 Sb./

MINISTERSTVA,ÚSÚ /zákon č. 2/1969 Sb./

OBRANA ČR

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ /zákon č. 240/2000 Sb./

/zákon č. 222/1999 Sb./

BRANNÁ POVINNOST

KRAJE

HOSP. OPATŘENÍ

/zákon č. 129/2000 Sb./

/zákon č. 241/2000 Sb./

HL.MĚSTO PRAHA

ZÁCHR. SYSTÉM

/zákon č. 130/2000 Sb./

/zákon č. 239/2000 Sb./

/zákon č. 285/2004 Sb./

OBCE

HZS ČR

OZBROJENÉ SÍLY

/zákon č. 128/2000 Sb./

/zákon č. 320/2015 Sb./

/zákon č. 219/1999 Sb./

PČR /zákon č. 273/2008 Sb./

ZZS / zákon č. 374/2011 Sb. /

CHEM. HAVÁRIE

JADERNÉ HAVÁRIE

POVODNĚ

POŽÁRY

/zákon č. 224/2015 Sb./

/zákon č. 18/1997 Sb./

/zákon č. 254/2001 Sb./

/zákon č. 133/1985 Sb./

Připomeňme, že ..

KRIZOVÉ SITUACE




….. krizové řízení je souhrn činností, které provádějí orgány krizového řízení v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury.

Souhrn činností zahrnuje: • analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, • plánování, organizování a • realizaci krizových opatření, • a jejich kontrolu.

Bezpečnostní systém a orgány krizového řízení Prezident parlament OZBROJENÉ OZBROJENÉ BEZPEČNOSTNÍ SÍLY SBORY

vláda ZÁCHRANNÉ SBORY

HAVARIJNÍ SLUŽBY

Havarijní služby

AČR

PČR

HZS ČR

obrana státu


záchranné práce, ochrana obyvatel

ochrana před MÚ

Státní orgány, orgány územních samosprávných celků, právnické osoby a fyzické osoby

6

2

31.10.2016

Struktura orgánů krizového řízení ČR ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ S ÚZEMNÍ PŮSOBNOSTÍ

ORGÁNY KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ S CELOSTÁTNÍ PŮSOBNOSTÍ VLÁDA

MINISTERSTVA A JINÉ ÚSÚ

ORGÁNY OSTATNÍ ÚZEMNÍ ORG. S ÚZEM. SAMOSPRÁVY PŮSOBNOSTÍ

ČNB

MINISTERSTVO VNITRA

ORGÁNY KRAJŮ

HZS KRAJŮ

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ

ORGÁNY ORP

POLICIE ČR

MINISTERSTVO DOPRAVY

ORGÁNY OBCÍ

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU 7

§ 4 - § 22 zákona č. 240/2000 Sb.

Organizace přípravy na krizové situace v ČR ÚROVNĚ VEŘEJNÉ SPRÁVY

PŘÍPRAVA NA ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ VLÁDA ČR

PKŘ ÚV ČR

BEZP. RADA STÁTU

MINISTERSTVA ÚSÚ

PKŘ ÚSÚ


STÁT

KRAJ

HEJTMAN

KRAJSKÝ ÚŘAD

PKŘ KÚ

BEZP. RADA KRAJE

ORP

STAROSTA ORP

OBECNÍ ÚŘAD ORP

PKŘ OÚ ORP

BEZP. RADA ORP

OBEC

STAROSTA OBCE

OBECNÍ ÚŘAD



Koordinace krizové připravenosti v kraji BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE HEJTMAN

PŘEDSEDA NÁM. HEJTMANA

KRAJSKÝ ÚŘAD ŘEDITEL KRAJSKÉHO ÚŘADU PKŘ (VO KŘ)

TAJEMNÍK BRK

SLOŽKY IZS

VED.SLOŽEK IZS

PKŘ = pracoviště krizového řízení VO KŘ = vedoucí oddělení/odboru krizového řízení

3

31.10.2016

Organizace při řešení krizových situací v ČR ÚROVNĚ VEŘEJNÉ SPRÁVY

ŘEŠENÍ KRIZOVÝCH SITUACÍ VLÁDA ČR

PKŘ ÚV ČR

BEZP. RADA STÁTU

ÚSTŘEDNÍ KRIZOVÝ ŠTÁB

STÁT MINISTERSTVA ÚSÚ

PKŘ ÚSÚ


KRAJ

HEJTMAN

KRAJSKÝ ÚŘAD

PKŘ KRAJE


ORP

STAROSTA ORP

OBECNÍ ÚŘAD ORP

PKŘ ORP

KRIZOVÝ ŠTÁB ORP

OBEC

STAROSTA OBCE

OBECNÍ ÚŘAD



Aktivace krizového štábu kraje BEZPEČNOSTNÍ RADA KRAJE


PŘEDSEDA KŠ

HEJTMAN

KRAJSKÝ ÚŘAD

ČLENOVÉ BRK

STÁLÁ PRACOVNÍ SKUPINA TAJEMNÍK KŠ

VO KŘ

PRACOVNÍCI KÚ ZÁSTUPCI IZS

ZÁSAH SLOŽEK IZS

ODBORNÍCI

VO KŘ : VEDOUCÍ ODDĚLENÍ / ODBORU KRIZOVÉHO ŘÍZENÍ


Obsah přednášky


4

31.10.2016

Krizová situace Stát přechází do krizového řízení vyhlášením krizových stavů.


VYHLÁŠEN KRIZOVÝ STAV

UKONČEN KRIZOVÝ STAV

KRIZOVÁ SITUACE BĚŽNÁ SITUACE

MIMOŘÁDNÁ SITUACE MIMOŘÁDNÁ SITUACE

BĚŽNÁ SITUACE 13 ČAS


Obsah přednášky


Příprava na krizové situace UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

HOSPODÁŘSTVÍ

OBYVATELSTVO

ZODOLNĚNÍ ÚZEMÍ

BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM NEZBYTNÉ DODÁVKY

PLÁN OBNOVY

DALŠÍ OSOBY

POHOTOV. ZÁSOBY


FINANCE NA OBNOVU

OCHRANA PROSTŘEDÍ

PERSONÁL ORGÁNŮ KŘ

PROSTŘEDKY PaPFO

KRIZOVÝ PLÁN

FINANCE NA ŘEŠENÍ

OCHRANA INFRASTRUKTUR

PERSONÁL IZS

PROSTŘEDKY IZS

HAVARIJNÍ PLÁN

FINANCE NA PŘÍPRAVU

OCHRANA OBYVATELSTVA

PERSONÁLNÍ

MATERIÁLNÍ

INFORMAČNÍ

FINANČNÍ

TERITORIÁLNÍ

ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ

PŘIPRAVA NA KRIZOVÉ SITUACE V ÚZEMÍ

5

31.10.2016

Krizová připravenost - PERSONÁL

o Vzdělávání v oblasti krizového řízení o Zvláštní odborná způsobilost o Cvičení složek IZS a orgánů KŘ o Propagačně výchovná činnost

16

Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení

Koncepce vzdělávání v oblasti krizového řízení (Usnesení BRS č. 14 ze dne 16.11.2004)

Zdroj:

http://www.mvcr.cz/dokument/2004/vzdelani/koncepce _hasici.html#koncepce 17

Zvláštní odborná způsobilost



Úředníci územních samosprávných celků /krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působnosti/ (Institut pro veřejnou správu Praha), Zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů,



Úředníci státní správy /ministerstva a ústřední správní úřady/ (Institut pro veřejnou správu Praha), Zákon č. 234/2014 Sb., o státní službě

6

31.10.2016

Cvičení složek IZS a orgánů KŘ

Zásady pro přípravu a provedení cvičení orgánů krizového řízení ČR

Pokyn č. 26/2005 generálního ředitele HZS ČR, kterým se stanoví doporučený postup pro přípravu a provedení prověřovacích 19 a taktických cvičení

Propagačně výchovná činnost

----- Informační projekt „Bezpečné cestování“ ----20

Krizová připravenost - ZDROJE

o Organické síly a prostředky zákl. složek IZS o Plánovaná pomoc na vyžádání (IZS) o Ostatní pomoc (IZS) o Osobní pomoc a věcná pomoc na vyzvání (IZS) o Pracovní povinnost za KS o Pracovní výpomoc za KS o Věcná pomoc za krizových stavů o Hospodářská opatření pro krizové stavy 21

7

31.10.2016

Poskytnutí pomoci za KS fyzickou osobou – 1/5

Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna vykonávat uloženou o pracovní povinnost nebo o pracovní výpomoc.

/§ 31 odst. 3 písm. d) zákona č. 240/2000 Sb./

22


Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné pro řešení krizové situace a které jsou tyto osoby povinny o konat v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i o nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech. /§ 2 písm. c) zákona 240/2000 Sb./ 23


Pracovní povinnost v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu fyzické osobě hejtman pracovním příkazem vymezujícím obsah, rozsah a místo prací. Pracovní příkaz obsahuje zejména o osobní údaje fyzické osoby, o den a místo nástupu pracovní povinnosti, o druh práce, o předpokládanou délku plnění povinnosti, o poučení a o označení orgánu, který pracovní příkaz vydal. 24

/§ 31 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb./

8

31.10.2016


Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné pro řešení krizové situace, které jsou povinny konat o v místě určeném orgánem krizového řízení, a podle potřeb pro řešení krizové situace i o nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech. /§ 2 písm. d) zákona 240/2000 Sb./ 25


Pracovní výpomoc v době krizového stavu ukládá fyzické osobě hejtman nebo obec, které po ukončení této povinnosti vydají fyzické osobě potvrzení. Potvrzení o pracovní výpomoci obsahuje zejména o osobní údaje fyzické osoby, o o

den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci,

o o

počet odpracovaných hodin, druh a místo práce,

o

poučení o náhradě a

o

označení orgánu, který potvrzení vydal. /§ 31 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb./

Poskytnutí pomoci za KS právnickou osobou – 1/4

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout o

věcné prostředky

potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. /§ 29 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb./ 27

9

31.10.2016


Věcnými prostředky jsou o movité a nemovité věci ve vlastnictví • státu, •

územních samosprávných celků a

•

právnických a fyzických osob

nebo jimi o poskytované služby, které lze využít při řešení krizových situací. 28 /§ 2 písm. e) z. 240/2000 Sb./


Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí o jeho vrácení tomu, jenž jej poskytnul a o současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. /§ 29 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb./

29

Poskytnutí pomoci za KS právnickou osobou – 4/4 Potvrzení o poskytnutí věcného prostředku obsahuje zejména: o údaje o uživateli /vlastníkovi věcného prostředku, o nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, o datum a hodinu poskytnutí věcného prostředku, o datum a hodinu vrácení věcného prostředku, o stav opotřebení a poškození, o poučení o náhradě a o označení orgánu, který potvrzení vydal. /§ 29 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb./

10

31.10.2016

Krizová připravenost - Hospodářská opatření pro krizové stavy SYSTÉM NOUZOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

SYSTÉM HOSPODÁŘSKÉ MOBILIZACE

NEZBYTNÉ DODÁVKY

MOBILIZAČNÍ DODÁVKY

PLÁN NEZBYTNÝCH DODÁVEK

PLÁN HOSPODÁŘSKÉ MOBILIZACE

POHOTOVOSTNÍ ZÁSOBY ZÁSOBY PRO HUMANITÁRNÍ POMOC STÁTNÍ HMOTNÉ REZERVY

SUBJEKTY HOSPODÁŘSKÉ MOBILIZACE

INFRASTRUKTURA


Krizová připravenost - FINANCE

Finanční zabezpečení krizových opatření: o Finanční zabezpečení krizových opatření – § 25 zákona č. 240/2000 Sb. o Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech o Rozpočtové kapitoly správních úřadů o Kapitola Všeobecná pokladní správa 32

Krizová připravenost - FINANCE Finance na krizové řízení ve státním rozpočtu Kapitoly ÚSÚ – 2006 - příprava na krizové situace dle z. č. 240/2000 Sb. Číslo kapitoly 306 307 312 313 314 315 322 327 328 329 333 334 335 338 374 375 398

Kapitola Ministerstvo zahraničních věcí Ministerstvo obrany Ministerstvo financí Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo vnitra Ministerstvo životního prostředí Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy Český telekomunikační úřad Ministerstvo zemědělství Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo kultury Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo informatiky Správa státních hmotných rezerv Státní úřad pro jadernou bezpečnost Všeobecná pokladní správa – rezerva na řešení KS, jejich předcházení a odstraňování jejich následků z.č.240/2000 Sb., Vládní rozpočtová rezerva (2 923 314 tis.Kč)

Výdaj v tis. Kč 1 200 10 530 1 949 315 1 559 2 500 0 49 340 500 2 900 400 50 1 500 0 1 805 112 2 000 100 000 33

11

31.10.2016

Krizová připravenost - FINANCE

Financování v KŘ – zákon č. 240/2000 Sb. o Náhrada za poskytnutí věcných prostředků - § 35, o Náhrada za vykonání pracovní povinnosti a pracovní výpomoci - § 35, o Náhrada škody - § 36, o Poskytování státní podpory při haváriích nebo živelních pohromách - § 37,

34

1

VNITŘNÍ HAVARIJNÍ PLÁN

Bezpečnostní plány v souvislostech

VNĚJŠÍ HAVARIJNÍ PLÁN HAVARIJNÍ PLÁN KRAJE

KRIZOVÝ PLÁN KRAJE KRIZOVÝ PLÁN ORP PLÁN KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI PO PLÁN KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI SUBJEKTU KI

Informační podpora

KRIZOVÝ PLÁN

ANALÝZA RIZIK

TYPY KRIZ. SITUACÍ

TYPOVÉ PLÁNY

KATALOG KRIZOVÝCH OPATŘENÍ SEZNAM KATALOGOVÉ KRIZOVÝCH LISTY OPATŘENÍ KRIZ.OPATŘENÍ

Přehled sil a prostředků, ..... OPERAČNÍ PLÁNY, ..... Povodňový plán, Havarijní plán, ……. Mapy rizik a řešení ohrožení.

12

31.10.2016

Příprava na krizové situace - INFORMACE KRIZOVÝ PLÁN Komplex krizových opatření a postupů ke zdolávání krizových situací KRIZOVÝ PLÁN SPRÁVNÍHO ÚŘADU KRIZOVÝ PLÁN OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ

KRIZOVÝ PLÁN KRAJE PLÁN KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI

KRIZOVÝ PLÁN PODNIKU PLÁN ZACHOVÁNÍ KONTINUITY PODNIKÁNÍ

PLÁN KRIZOVÉ PŘIPRAVENOSTI SUBJEKTU KI

37

Krizový plán – struktura

Krizový plán

Základní část

Operativní část

Pomocná část

Krizový plán – základní část



Charakteristika organizace krizového řízení



Přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení



Přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění



Opatření vyplývajících z krizového plánu



Přehled prvků kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury

13

31.10.2016

Krizový plán – operativní část 

Přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení



Plán nezbytných dodávek



Způsob plnění regulačních opatření



Přehled spoje ní na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení



Rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících KS identifikovaných v analýze ohrožení



Přehled plánů zpracovaných podle zvláštních právních předpisů využitelných při řešení KS

Krizový plán – pomocná část



Přehled právních předpisů využitelných při přípravě na krizové situace a jejich řešení



Zásady manipulace s krizovým plánem



Geografické podklady



Další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením



Vzor rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí (kraj)

Zvláštní skutečnosti Zvláštní skutečnost je údaj z oblasti krizového řízení, který by v případě zneužití mohl vést k o znemožnění nebo krizového řízení,

omezení

činnosti

orgánu

o ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí1) nebo o ohrožení podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost, pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi. 1)

„ohrožení života, zdraví, majetku a životního prostředí“ = „ohrožení území“.

14

31.10.2016

Úkoly právnických osob v systému KŘ ČR Subjekty evropské KI

Plán krizové připravenosti subjektu KI Plán krizové připravenosti

Krizový plán, Plán zachování kontinuity činností1)

Úkoly právnických a podnikajících fyzických osob („právnické osoby“) v krizovém řízení stanoví § 29 a § 29a zákona č. 240/2000 Sb.. 1) Business

Continuity Plan

Zodolnění v území

Ochrana kritické infrastruktury Kritická infrastruktura = stavby, zařízení, prostředky, veřejná infrastruktura apod., u kterých by narušení funkčnosti mělo závažný dopad na bezpečnost státu, zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva, zdraví osob nebo ekonomiku státu.

Oblasti kritické infrastruktury: 1. Zásobování energiemi, 2. Zásobování vodou, 3. Zásobování potravinami, 4. Zdravotní péče, 5. Dopravní systémy, 6. Komunikační a informační systémy, 7. Bankovní a finanční služby, 8. Služby poskytování pomoci v nouzi, 9. Veřejná správa. 44


Obsah přednášky


15

31.10.2016


Systém zdolávání mimořádných události v ČR

VOJ. OPATŘENÍ

OPATŘENÍ STÁTU


KRIZOVÉ ŘÍZENÍ INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM NEODKLADNÁ POMOC (ZÁKLADNÍ SLOŽKY IZS)

ŽÁDNÁ OPATŘENÍ


II.

III.


„Z“

STUPEŇ POPLACHU

Značný

ROZSAH MU

Vyhlášení krizového stavu Stav nebezpečí vyhlašuje hejtman kraje jako bezodkladné opatření:  jsou-li ohroženy životy, zdraví, majetek, životní prostředí,  pokud nedosahuje intenzita ohrožení značného rozsahu,*) a není možné odvrátit ohrožení běžnou činností  správních úřadů,  orgánů krajů a obcí,  složek IZS nebo  subjektů kritické infrastruktury. *) Čl. 5 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky.

47

Vyhlášení krizového stavu Stav nebezpečí lze vyhlásit:  jen s uvedením důvodů,  na nezbytně nutnou dobu (max. 30 dnů, se souhlasem vlády prodloužení),  pro celé území kraje nebo pro jeho část. Rozhodnutí o vyhlášení stavu nebezpečí:  musí obsahovat krizová opatření a jejich rozsah,  nabývá účinnosti okamžikem v něm stanoveném,  zveřejňuje se na úředních deskách krajského úřadu a obecních úřadů v postiženém území,  vyhlašuje se ve Věstníku právních předpisů kraje.

16

31.10.2016

Integrovaný záchranný systém za krizových stavů ORGÁNY VEŘEJNÉ SPRÁVY

ZÁCHRANNÉ SLOŽKY

PRÁVNICKÉ OSOBY

INTEGROVANÝ ZÁCHRANNÝ SYSTÉM FYZICKÉ OSOBY VELITEL ZÁSAHU

Řešení KS hejtmanem kraje

HEJTMAN KRAJE KRIZOVÝ ŠTÁB KRAJE

KRAJSKÝ ÚŘAD

STAROSTA ORP „A“ KRIZOVÝ ŠTÁB ORP „A“

STAROSTA ORP „N“

OBECNÍ ÚŘAD ORP „A“


STAROSTA OBCE „N“


OBECNÍ ÚŘAD50

Shrnutí

KRIZOVÉ SITUACE




51

17

31.10.2016

? 52

18

--- U3V ---

Bezpečnostní management a ochrana informací Vilém Adamec

Co jsou informace ? V běžné řeči se informací rozumí vědění, které lze předávat jako obsah zprávy či sdělení….

o

http://cs.wikipedia.org/wiki/Informace

V úřední řeči se informací rozumí jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči.1

o

1§

•

Může to být obsah záznamu - písemného na listině, - v elektronické podobě / - zvukového / obrazového / audiovizuálního.

•

Informací není počítačový program.

3 odst. 3 zákona č. 106/1999 Sb.

Charakteristika informace Informace

Obsah

Písmo

Obraz

Forma

Hodnota

Nezaznamenané

Neklasifikované

Zaznamenané

Klasifikované

Zvuk

Vzorek

Kód

Elektronický záznam 3

1

Proč se zabývat bezpečností informací ?        

Informační společnost (množství; způsob zpracování; změna podstaty) Znalostní ekonomika (nejen suroviny a technologie; know - how ) Informace mají cenu (často jsou to nejcennější co máme) Informace jsou zboží (legální / nelegální ) Komerční zpravodajství Informační kriminalita Cyber-terorismus e-šikana Následky „informační nehody“ mohou být stejně bolestné, jako následky dopravní nehody!

4

Co je ochrana informací ?

Ochrana informací je souhrn opatření v oblasti o

personální,

o

administrativní,

o

objektové,

o

komunikační,

o

a dalších,

jejichž cílem je zabránit přístup k jejich obsahu těm, kterým nejsou určeny.

Kdo se v tom má vyznat ?

Ústavní zákon č. 2/1993 Sb., Listina základních práv a svobod

Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací

?

Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů

Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení

Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

2

Obsah:

1. Trochu opakování 2. Ochrana informací v bezpečnostním managementu

3. Rozhodování o ochraně informací v bezpečnostním managementu

Základní členění informací v bezpečnostním managementu

INFORMACE

VEŘEJNÉ

/svobodný přístup/

NEVEŘEJNÉ /omezený přístup/


INFORMACE

VEŘEJNÉ

/svobodný přístup/

NEVEŘEJNÉ /omezený přístup/

3

10 x o svobodném přístupu k informacím


I

Každý může svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace …... čl. 17 Listiny základních práv a svobod

II

Orgány veřejné správy a veřejné instituce mají za povinnost poskytovat informace o své činnosti („povinný subjekt“). zákon č. 106/1999 Sb.

III

Právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření nezbytná pro bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ……


IV

Povinný subjekt poskytuje informace jejich zveřejněním nebo na základě žádosti žadatele o informace.

V

Žádost o poskytnutí informace se podává ústně nebo písemně.

VI

V žádosti se nemusí uvádět, z jakého důvodu žadatel informaci požaduje.

VII

Požadovaná informace musí být poskytnuta v stanovené lhůtě; povinný subjekt může lhůtu ze závažných důvodů prodloužit.

4


VIII

Povinný subjekt nezveřejňuje dotazy na jeho názory, budoucí rozhodnutí, resp. informace o vytváření nových rozhodnutí.

IX

Povinný subjekt nezveřejňuje utajované informace, osobní údaje a informace označené jako obchodní tajemství.

X

Povinný subjekt může omezit poskytnutí informací, které se vztahují výlučně k vnitřním pokynům a personálním předpisům.

Co z toho plyne ………….

1

Je zřejmé, že informace z oblasti bezpečnostního managementu zde vysloveně uvedeny nejsou.

2

To neznamená, že havarijní, resp. krizová a další „bezpečnostní dokumentace“, je věci veřejnou.

3

Je na původci dokumentů, aby informace v ní obsažené ochránil tak, aby nedošlo k jejich zneužití.

!

www.otevrete.cz

…. když nevíš, zeptej se ….

5


INFORMACE

VEŘEJNÉ

NEVEŘEJNÉ

NEUTAJOVANÉ

UTAJOVANÉ

NEVEŘEJNÉ

NEUTAJOVANÉ

UTAJOVANÉ

 Osobní údaje  Obchodní tajemství  Zvláštní skutečnosti  Bankovní tajemství  Lékařské tajemství  Poštovní tajemství  Zpovědní tajemství  další

osobní údaje

6

Vybrané pojmy - I  Osobní údaj = jakákoliv informace týkající se určeného nebo určitelného subjektu údajů.  Subjekt údajů = fyzická osoba, k níž se osobní údaje vztahují,  Určený nebo určitelný je subjekt údajů, jestliže jej lze přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě 

čísla,



kódu nebo



jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu,

Vybrané pojmy - I

 Citlivý údaj = osobní údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů;  Citlivý údaj = také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů,  Anonymní údaj = údaj, který buď v původním tvaru nebo po provedeném zpracování nelze vztáhnout k určenému nebo určitelnému subjektu údajů,

10 x o ochraně osobních údajů

7

Zásady ochrany osobních údajů

I.

Každý, kdo požaduje vaše osobní údaje, musí mít k jejich využití váš souhlas nebo jej ke shromažďování osobních údajů musí opravňovat zákon (máte právo vědět, který)


II.

Pozorně si přečtěte dokument, který podepisujete. Jen na základě podmínek uvedených v dokumentu, vámi podepsaných a odsouhlasených, mohou být vaše osobních údaje dále využívány.


III. Souhlas s poskytnutím osobních údajů musí být vědomý, svobodný a informovaný; Jako takový může být poskytnut pouze v případě, že obdržíte veškeré potřebné informace o zpracování Vašich osobních údajů, proto nepodléhejte žádnému nátlaku a ptejte se na vše, co Vám v podepisovaném dokumentu není jasné, především pak komu, proč a na jak dlouho své osobní údaje poskytujete. Své osobní údaje sdělujte, pokud cítíte, že máte zajištěno soukromí, nikoliv v situaci, kde je může slyšet i někdo nepovolaný.

8


IV.

Máte právo vědět, jaké osobní údaje o vás dotčený subjekt shromažďuje. Pokud zjistíte, že jsou uchovávané údaje nepravdivé nebo neúplné, máte zejména právo požadovat jejich blokování, opravu, doplnění či výmaz


V.

Vaše osobní údaje smí být uchovávány pouze po dobu, která je nezbytně nutná pro naplnění účelu jejich zpracování.


VI.

Je zakázáno pořizovat jakýmikoliv prostředky kopie vašich osobních dokladů bez vašeho souhlasu (občanský průkaz, cestovní doklad). Potřebné doklady předkládejte pouze k nahlédnutí a ověření, případně zaznamenání potřebných údajů (pokud k tomu existuje zákonný důvod).

9


VII.

Pro evidenci vstupu do budov vyžadováno vaše rodné číslo,

nesmí

být

plně dostačující je vaše jméno a příjmení, případně číslo občanského průkazu (v případě pracovního jednání služebního průkazu)


VIII.

Pokud jste své osobní údaje ukládali na nějaké záznamové zařízení1) před případným prodejem ho pomocí zvláštních programových prostředků důkladně smažte. Běžné přeinstalování či jednoduché smazání není dostatečnou zárukou zničení uložených údajů

1)

např. počítačový pevný disk


IX.

Buďte opatrní při zasílání Vašich osobních údajů pomocí elektronických prostředků. Mějte vždy na paměti, že komunikační kanály mohou být „odposlouchávány“ neoprávněnou osobou. Pokud již musíte takovou formu přenosu použít, využívejte v co největší míře standardní prostředky šifrování nebo certifikace (ssl protokoly, podpisové certifikáty nebo jednorázová zabezpečovací hesla)

10


X.

Vždy musíte být upozorněni, ve většině případů alespoň nástěnným piktogramem, že se pohybujete v prostoru sledovaném kamerovými systémy. Kamerové sledování je nepřípustné v prostorách určených pro ryze intimní úkony (např. toalety, koupelny, prostory vyhrazené k převlékání apod.)


INFORMACE

VEŘEJNÉ

NEVEŘEJNÉ

NEUTAJOVANÉ

UTAJOVANÉ

Vybrané pojmy - I  Utajovaná informace = informace v jakékoliv podobě zaznamenaná na jakémkoliv nosiči označená v souladu se zákonem, jejíž vyzrazení nebo zneužití může způsobit újmu zájmu ČR nebo může být pro tento zájem nevýhodné, a která je uvedena v seznamu utajovaných informací ,  Zájem České republiky = zachování její ústavnosti, svrchovanosti a územní celistvosti, zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti, mezinárodních závazků a obrany, ochrana ekonomiky a ochrana života nebo zdraví fyzických osob,

11

Újma zájmů České republiky

Stupně utajení přísně tajné

Charakter újmy mimořádně vážná újma

tajné

vážná újma

důvěrné

prostá újma

vyhrazené

nevýhodné pro zájmy ČR

Obsah:



Jaké jsou nástroje k ochraně informací ….. K ochraně informací v managementu se využívá :

bezpečnostním

1

povinnost mlčenlivosti,

2

administrativně - technická opatření,

3

režim „zvláštních skutečností“,

4

režim „utajení“.

12

povinnost mlčenlivosti

1

 Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dozvěděli občanští zaměstnanci organizací, resp. příslušníci bezpečnostních sborů při výkonu zaměstnání, a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám.[1]  Zproštění povinnosti mlčenlivosti - statutární orgán organizace.  Důvody, např.:  krizový plán kraje,  plán krizové připravenosti právnické osoby. např. § 276 odst. 3 a § 303 odst. 2 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., § 115 zákona č. 273/2008 Sb., § 19 zákona č. 238/2000 Sb., § 89 zákona č. 133/1985 Sb. [1]

2

administrativně - technická opatření – 1/2

Povinnosti správce při zpracování osobních údajů: 

oznamovací povinnost,



souhlas subjektu údajů,



stanovení účelu zpracování,



stanovení prostředků a způsob zpracování,



další..

Ochrana osobních údajů – zákon č. 101/2000 Sb.

2

administrativně - technická opatření – 2/2

Opatření správce při zpracování osobních údajů: 

zabránit neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům,



zabránit změnám, zničení, ztrátě, neoprávněnému přenosu, zpracování a zneužití,



provést likvidaci osobních údajů pomine-li účel pro zpracování,



zpracovat a dokumentovat přijatá a provedená technicko-organizačních opatření. Ochrana osobních údajů – zákon č. 101/2000 Sb.

13

režim „zvláštních skutečností“

3

Režim „zvláštních skutečností“ spočívá v zajištění: 

personální bezpečnosti,



administrativní bezpečnosti,



fyzické bezpečnosti,



bezpečnosti informačních a komunikačních systémů.

4

režim utajení (vyhrazené až přísně tajné).

Režim “utajení“ informací spočívá v zajištění: 

personální bezpečnosti,



průmyslové bezpečnosti,



administrativní bezpečnosti,



fyzické bezpečnosti,



bezpečnosti informačních a komunikačních systémů,



kryptografické ochrany.

Obsah:



14

V čem je problém? Občan

Stát

zákonem deklarované právo na poskytování informací

obsah informace

potřeba, v zájmu bezpečnosti, některé informace neposkytovat

PŮVODCE INFORMACE

? chránit

nechránit

Občan Fyzické osoby na území ČR mají právo na informace o:

1

o opatřeních k ochraně obyvatelstva při vzniku mimořádných událostí.

2

§ 25 zákona č. 239/2000 Sb.

o připravovaných krizových opatřeních a opatřeních k ochraně jejich životů, zdraví a majetku.

3

§ 31 zákona č. 240/2000 Sb.

Uvedenou informační povinnost má obec.

4

§ 15 odst. 4 zákona č. 239/2000 Sb. § 21 odst. 3 zákona č. 240/2000 Sb.

Stát

V bezpečnostním managementu lze k omezení svobodného přístupu k informacím využít oprávnění ze:

?

o

zákona o svobodném přístupu k informacím,

o

zákona o ochraně osobních údajů,

o

obchodního zákoníku,

o

zákona o ochraně utajovaných informací,

o

zákona o krizovém řízení.

15

Jak z toho ven?

ZVLÁŠTNÍ SKUTEČNOSTI

?

Zvláštní skutečnosti

Zvláštní skutečnosti je údaj z oblasti krizového řízení, který by v případě zneužití mohl vést k o znemožnění nebo omezení činnosti orgánu krizového řízení, o ohrožení života a zdraví osob, majetku, životního prostředí1) nebo o ohrožení podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost, pokud tyto údaje nejsou utajovanými informacemi. 1)


Riziko zneužití informací

RZ = PZ * UZ kde: RZ = riziko zneužití PZ = pravděpodobnost zneužití UZ = újma způsobená zneužitím

UZ = f (A, B, C) kde: A = újma způsobená omezením nebo znemožněním činnosti orgánu krizového řízení, B = újma způsobená ohrožením životů a zdraví osob, majetku, životního prostředí1) nebo C = ohrožení podnikatelského zájmu právnické osoby nebo fyzické osoby vykonávající podnikatelskou nebo jinou obdobnou činnost , 1)


16

Riziko zneužití informací

START

Újma způsobená zneužitím

MŮŽE OHROZIT ZNEUŽITÍ INFO A ORGÁN KŘ ?

CHECK ORGÁN KŘ

KŘ OHROŽENO ?

A

N

N A ÚZEMÍ ?

CHECK ÚZEMÍ

N

A

N

N

PODNIK. ZÁJEM?

ÚZEMÍ OHROŽENO N ?

A

CHECK POD.ZÁJEM

OHROŽEN POD.ZÁJ.?

A

ZVLÁŠTNÍ SKUTEČNOST

N

END

Shrnutí

? ? ?

o Bez ochrany informací to v bezpečnostním managementu asi nepůjde. o Povinnost mlčenlivosti u psané informace stačit nebude. o Vše utajit taky nejde. Kdo to zaplatí?

?

o Přijatelné řešení – optimální využití zákonem daných možností.

17

?

18

Organizace a řízení bezpečnosti v ČR

Recommend Documents