Oldřich Poláček Hole 11, Velké Přílepy

Oldřich Poláček Hole 11, 252 64 Velké Přílepy

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU O HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ podle § 6 odst. 1 a Přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

Modernizace farmy pro chov dojnic, Novostavba stáje s dojírnou

farma Hole u Svrkyně

oznamovatel: Oldřich Poláček Hole 11, 252 64 Velké Přílepy investor: Oldřich Poláček Hole 11, 252 64 Velké Přílepy

Zpracovatel oznámení: .......................................................................................... Ing. Petr Pantoflíček Přestavlky u Čerčan 14, PSČ 25723, Autorizace - osvědčení odb. způsob. MŽP ČR č.j.1547/197/OPVŽP/95 tel: 317777888, 602331975 email: [email protected]

únor 2010

Modernizace farmy pro chov dojnic, Hole u Svrkyně

Oznámení dle přílohy č. 3

ÚVOD Toto oznámení záměru stavby Modernizace farmy pro chov dojnic, Novostavba stáje s dojírnou, farma Hole u Svrkyně dle § 6 zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí je zpracováno podle přílohy č. 3 k výše uvedenému zákonu. Bylo zpracováno na objednávku pana Oldřicha Poláčka, Hole 11, 252 64 Velké Přílepy, IČO 18583636, který je majitelem areálu, oznamovatelem a investorem stavby. Cílem je modernizovat chov dojnic ve firmě oznamovatele výstavbou nové produkční stáje pro dojnice na místě jednoho stájového objektu a s využitím stávající produkční stáje k ustájení dojnic v mimoprodukčním období (stání na sucho a porod). Nová stáj je navržena v bezstelivovém provozu s ustájením kejdy v podroštovém prostoru pod stájí. I stávající stáj bude provozována jako bezstelivová. Dle zákona č.100/2001 Sb. se jedná o významnou změnu záměru uvedeného v příloze č. 1 zákona - § 4 odst. 1, písm.b. zákona – změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení, podle § 7. Záměr je uveden ve sloupci B, tudíž posuzování záměru zajišťuje orgán kraje, v tomto případě Krajský úřad Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství.

Seznam použitých zkratek ČHMÚ E.I.A MZe ČR MŽP ČR KHS OP OÚ PHO RŽP US ÚPD ÚPNSÚ ÚSES ZPF ŽV D Tm Trv OHO DJ

Český hydrometeorologický ústav Environmental Impact Assesment - posuzování vlivů na životní prostředí ministerstvo zemědělství České republiky ministerstvo životního prostředí České republiky krajská hygienická stanice ochranné pásmo (bez specifikace) obecní úřad pásmo hygienické ochrany referát životního prostředí urbanistická studie územně plánovací dokumentace územní plán sídelního útvaru územní systém ekologické stability zemědělský půdní fond živočišná výroba dojnice telata - mléčná výživa telata - rostlinná výživa objekt hygienické ochrany dobytčí jednotka (500 kg živé hmotnosti)

Ing. Petr Pantoflíček

2

Oldřich Poláček



OBSAH A. B.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI ..................................................................................................................................4 ÚDAJE O ZÁMĚRU..................................................................................................................................................4 B.I. ZÁKLADNÍ ÚDAJE ........................................................................................................................................................4 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 ...............................................................................................4 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru...................................................................................................................................4 B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) ................................................................................................5 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ....................................................................................6 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí .................................................................................6 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení..........................................................................................7 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení................................................................11 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků:...............................................................................................12 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat ...12 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH..................................................................................................................................................12 B.II.1. Půda ................................................................................................................................................................12 B.II.2. Voda ................................................................................................................................................................14 B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje ........................................................................................................16 B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu .....................................................................................................17 B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ..............................................................................................................................................20 B.III.1. Ovzduší...........................................................................................................................................................20 B.III.2. Odpadní vody .................................................................................................................................................27 B.III.3. Odpady...........................................................................................................................................................29 B.III.4. Hluk, vibrace, záření......................................................................................................................................33 B.II. 5. Riziko havárie.................................................................................................................................................34 C.ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ.....................................................35 C.1. VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ .........................................35 a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje ...........................................................35 b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů ..........................................................36 c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty ..........................36 C.2. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ, KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY ......................................................................................................................38 C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu......................................................................................................38 C.2.2. Základní charakteristiky vod............................................................................................................................39 C.2.3. Základní charakteristiky půd a geofaktorů ......................................................................................................40 C.2.5. Základní charakteristiky dalších aspektů životního a přírodního prostředí ....................................................42 D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ..................................43 D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI, SLOŽITOSTI A VÝZNAMNOSTI .....................43 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických faktorů .........................................................................43 D.I.2. Vlivy na ovzduší................................................................................................................................................46 D.I.3. Vlivy na vody ....................................................................................................................................................47 D.I.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí ................................................................................................................48 D.I.5. Vlivy na floru a faunu.......................................................................................................................................50 D.I.6. Vlivy na ekosystémy..........................................................................................................................................50 D.I.7. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu ...........................................................................................51 D.I.8. Vlivy na další parametry životního prostředí ...................................................................................................51 D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ..............................................................................51 D.III. ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE..............................52 D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACÍ NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ .............................52 D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ .54 E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU .........................................................................................................54 F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE .................................................................................................................................................54 1) MAPOVÁ A JINÁ DOKUMENTACE TÝKAJÍCÍCH SE ÚDAJŮ V OZNÁMENÍ ..........................................................................54 2. DALŠÍ PODSTATNÉ INFORMACE OZNAMOVATELE .........................................................................................................55 G.VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU.........................................55 ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ....................................................................................................................57 H. PŘÍLOHA......................................................................................................................................................................58


3

Oldřich Poláček



A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.I. Obchodní firma

Oldřich Poláček A.II. IČO

18583636

DIČ

CZ 6608180766

A.III. Sídlo společnosti Hole 11 252 64 Velké Přílepy

A.IV. Jméno, příjmení, bydliště a telefon oprávněného zástupce oznamovatele Oprávněný zástupce oznamovatele: Oldřich Poláček Telefon:

220930710,737289900

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I. Základní údaje B.I.1. Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1

Modernizace farmy pro chov dojnic, Novostavba stáje s dojírnou, farma Hole u Svrkyně Dle zákona č.100/2001 Sb. se jedná o významnou změnu záměru uvedeného v příloze č. 1 zákona - § 4 odst. 1, písm.b. zákona – změny záměru uvedeného v příloze č. 1 k tomuto zákonu kategorii I, pokud má být významně zvýšena jeho kapacita a rozsah nebo pokud se významně mění jeho technologie, řízení provozu nebo způsob užívání a nejedná-li se o změny podle písmene a); tyto změny záměrů podléhají posuzování, pokud se tak stanoví ve zjišťovacím řízení. B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru Cílem je modernizovat chov dojnic ve firmě oznamovatele výstavbou nové produkční stáje pro dojnice na místě jednoho stájového objektu a s využitím stávající produkční stáje k ustájení dojnic v mimoprodukčním období (stání na sucho a porod). Nová stáj je navržena v bezstelivovém provozu s ustájením kejdy v podroštovém prostoru pod stájí. I stávající stáj bude provozována jako bezstelivová.


4

Oldřich Poláček



Kapacita celého střediska před a po rekonstrukci: Výpočet kapacity ve smyslu výkladu MŽP bodu 1. 7. kategorie I a bodu 1. 5. kategorie II přílohy č. 1 k zákonu (č.j.: 72156/ENV/08 ze dne 24. 9. 2008)

Stávající stav Stáj

Číslo stáje

Ustájení

Reprodukční stáj

1

stelivové

Produkční stáj

2

stelivové

Plocha pro telata

3

stelivové

Kategorie

Kapacita

Přepočítávací koef.

Počet VDJ

Dojnice 1. Lakt. Dojnice 2. Lakt. vysokobřezí jalovice Dojnice 1. Lakt. Dojnice 2. Lakt. telata mléč. výživa

10 20 10 20 45 16

1 1,2 1 1 1,2 0,15

10 24 10 20 54 2,4

Celkem

121

120,4

Výpočet kapacity ve smyslu výkladu MŽP bodu 1. 7. kategorie I a bodu 1. 5. kategorie II přílohy č. 1 k zákonu (č.j.: 72156/ENV/08 ze dne 24. 9. 2008)

Navrhovaný stav Stáj

Číslo stáje

Ustájení

Produkční stáj

1

bezstelivové

Reprodukční stáj

2

bezstelivové

Plocha pro telata

3

stelivové

Kategorie

Kapacita

Přepočítávací koef.

Počet VDJ

Dojnice 1. Lakt. Dojnice 2. Lakt. Dojnice 1. Lakt. Dojnice 2. Lakt. vysokobřezí jalovice telata mléč. výživa

60 137 15 25 10 34

1 1,2 1 1,2 1 0,15

60 164,4 15 30 10 5,1

Celkem

281

rozdíl

284,5

164,1

B.I.3. Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Kraj: Středočeský Obec: Svrkyně Katastrální území: Hole u Svrkyně Pozemek: pozemky v areálu zemědělské farmy a jejím bezprostředním okolí Poz. č. 12 ……………… zastavěná plocha a nádvoří Poz. č. 183 ……………….. ostatní komunikace Poz. č. 184/2 ……………... zahrada Poz. č. 192 ……………….. lesní pozemek Poz. č. 194………………... lesní pozemek Poz. č. 226 ……………….. orná půda

Poz. č. 227/1 ……………. orná půda Stavební úřad: MěÚ Velké Přílepy


5

Oldřich Poláček



B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Charakter stavby: Odvětví:

novostavba, stavební úpravy zemědělství, živočišná výroba

Záměr je řešen na okraji sídelního útvaru Hole u Svrkyně, která je místní částí obce Svrkyně ve stávajícím areálu farmy soukromého zemědělce. Jiná hospodářská zvířata nejsou v nejbližším okolí posuzovaného záměru chována. V obci je provozována ještě odchovna mladého dobytka a stáj pro koně, ve vlastnictví oznamovatele. Vzdálenost těchto objektů od posuzovaných stájí dojnic je však víc jak 400 m. Možnost kumulace s jinými záměry nebyla zjištěna. B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí 1. Zdůvodnění potřeby záměru Hlavním cílem investora je modernizovat současný chov dojnic především převedením stlané technologie chovu do bezstelivového provozu. Tímto zásahem se zvýší produktivita práce, zlepší se podmínky chovu a ustájení pro dojnice a zvýší se kvalita mléka. Bezstelivový provoz je provozovatelem preferován především z důvodů zmíněné vyšší produktivity práce, dále z důvodů lepšího prostředí pro skot ve stájích (častější odkliz kejdy ze stáje – větší čistota pohybových chodeb) a většího klidu ve stájích. Dalším důvodem je doplnění kapacity ustájení dojnic na stav, který umožní racionální chov dojnic dojného typu pro farmu velikosti oznamovatele. Oznamovatel má navíc nedostatek stelivové slámy k podestýlání ve všech stájích. Hlavním technologicko – provozním výběrem pro investora byla moderní technologie ustájení a krmení skotu umožňující zabezpečit optimální podmínky pro pobyt zvířat a vysokou úroveň obsluhy. Výstavba je prováděna s cílem: -aplikací tzv. „welfare“ systémů zajistit v souhrnu kvalitní prostředí pro zvířata, zejména z hlediska tepelného a fyzického pohodlí - zkvalitnit výsledný produkt zejména spojením kvalitní péče o zvířata se špičkovou technologií -realizace relativně jednoduchého a z hlediska provozuschopnosti spolehlivého řešení všech technologických linek a pracovních operací -podstatného zlepšení podmínek práce ošetřovatelů hospodářských zvířat -maximálně využít stávající objekty včetně vybudovaných inženýrských sítí 2. Zdůvodnění umístění záměru Areál byl vybrán především z důvodů, že je vybaven dostatečnou infrastrukturou, která je k chovu skotu nutná (zdroj vody, elektrická přípojka, skladové objekty, komunikace…). Chov dojnic je v areálu dlouhodobě prováděn, a tak je zajištěno i kvalitní obsluha zvířat. Navrhované umístění stájí a dalších objektů ve středisku poskytuje velmi dobré podmínky pro relativně levné a provozně spolehlivé řešení chovu dojnic v navržené technologii. V okolí střediska se nachází dostatek vhodných zemědělských ploch, které budou při provozu využívány jednak pro produkci kvalitního krmiva, jakož i budou využívány pro aplikaci Ing. Petr Pantoflíček

6

Oldřich Poláček



vyprodukovaných statkových hnojiv. Soustředění takových to provozů do centra zemědělských pozemků podstatně snižuje provozní náklady podniků, zejména z hlediska nákladů za dopravu.

3. Přehled zvažovaných variant V zadání stavby je řešena jediná varianta, spočívající v popsané výstavbě nové produkční stáje s dojírnou na místě stávající stáje a převedením celého chovu dojnic do bezstelivové systému technologie. Výstavba jímek na kejdu není řešena neboť je počítáno s uskladněním kejdy v podroštovém prostoru. To řešení bylo zvoleno z důvodu využití konfigurace terénu při výstavbě stáje, neboť vzhledem k jeho svažitosti v místě výstavby stáje nebudou nutné tak velké zemní práce a přesuny hmot. Navíc je v areálu nedostatek místa pro výstavbu samostatných nadzemních jímek. Velikost i dispoziční uspořádání stájí plně vychází z provozních požadavků investora. Jiné technologické varianty nebyly uvažovány.

B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení Zemědělská farma se nachází na jižním okraji sídelního útvaru Hole (k.ú. Hole u Svrkyně). Stávající objekty se nachází v místě stávající zemědělské zóny. Část pozemků pod novou výstavbou se nachází mimo stávající schválenou územní plánovací dokumentaci, která je již v současné době v návrhovém řízení změněna. Realizací dostavby objektu stáje s dojírnou (SO 01), manipulační plochy (SO 01a) a zpevněné plochy pro telata (SO 01b) vznikne komplexní farma pro chov dojnic se zaměření na produkci mléka. V komplexu se jedná o výstavbu nové stáje pro 197 ks dojnic včetně skladovacích prostorů (cirkulačních kanálů) pod stájí pro uskladnění kejdy, dojírny ROTO 24 s mléčnicí a technickým zázemím (SO 01), novou manipulační plochou (SO 01a) a zpevněnou plochou (SO 01b). Farma se skládá ze stávající stáje SO 01 pro dojnice (45 ks), která bude pro účel nové výstavby stáje s dojírnou zbourána. Dále se farma skládá ze stáje pro dojnice SO 02 (50 ks), skladu strojů (SO 03), dílen s kancelářemi a sociálním zázemím (SO 04), sklady (SO 06), stodoly (SO 07), silážního žlabu včetně manipulačních ploch (SO 08) a ostatních objektů (viz. zastavovací situace – příloha č. 3) Smyslem řešení je zlepšení pohody zvířat při ustájení, zvýšení ekonomiky provozu, produktivity práce a její zkulturnění a v neposlední řadě minimalizace nepříznivého vlivu na životní prostředí a doplnění kapacity ustájení dojnic.. V projektové dokumentaci jsou řešeny tyto stavební objekty: SO 01 - Novostavba stáje s dojírnou SO 01a - Manipulační plochy SO 01b - Zpevněná plocha pro telata Provozní soubory :


SO 01 PS 01 – technologie ustájení SO 01 PS 02 – technologie napájení SO 01 PS 03 – technologie odklizu kejdy SO 01 PS 04 – technologie čerpání a míchání kejdy SO 01 PS 05 – technologie dojení SO 01 PS 06 – technologie chlazení

7

Oldřich Poláček



STÁJOVÉ OBJEKTY

Stáj č. 1: SO 01 – Novostavba stáje s dojírnou Stáj s čekárnou a podroštovými prostory o obsahu 4 820 m3 Po stránce architektonické provedení nové haly vychází z několika již realizovaných staveb. Členění a barevnost střešních ploch nové stáje opticky zmenšuje velikost střech, které jsou hlavní viditelnou plochou stavby. Barevné řešení střešního pláště haly bude v přírodní šedé barvě - bude použita vlnitá krytina Vltava A5. Po spádnici budou umístěny v pravidelných odstupech pásy vlnitého sklolaminátu k prosvětlení interiéru. Spodní opláštění obvodových stěn bude z betonových panelů o výšce 1 m a vrchní opláštění bude pomocí bočních svinovacích plachet. Spodní část štítů bude z monolitické stěny o výšce 1,97 m. Vrchní část bude opláštěna pomocí trápézového plechu uchyceného na ocelových paždících. Pro výstavbu stáje bude použita typová konstrukce firmy WOLF. Konstrukce se skládá s obvodových ocelových sloupů IPE 450 (žárově zinkovány) a středových sloupů o průměru 192 mm s tloušťkou stěny 6 mm na které jsou uchyceny lepené vazníky obdélníkového profilu o šířce 200 mm a výšce 800 mm, které jsou ve vrcholu spojeny pomocí ocelových prvků. Na lepených vaznících jsou uchyceny „po vlašsku“ dřevěné vazníky 220/160 na které je uchycena krytina. Stáj je navržena jako šestiřadá se dvěma hnojnými chodbami, dvěma krmišti a jedním krmným stolem (Krmný stůl je průjezdný). Tato dispozice se použila, protože stanovený rozměr staveniště je zcela využit. Přirozené větrání je řešeno otevřením obvodových stěn a použitím shrnovacích plachet. Dostatečně jsou nadimenzovány přívodní otvory i šířka a tvar hřebenové větrací štěrbiny. Sklon střechy je 22°. Rozměry boxových loží - šířka 1200 mm, délka 2700 mm (jednostranný) a 2 x 2 400 mm (oboustranný) - odpovídají podmínkám komfortního ustájení dojnic. Rozměry pohybových chodeb jsou 2650, resp. 3650 mm. Lože budou osazena pomocí lehacích matrací (dle výběru investora), které vytvoří dostatečně suché a pohodlné lože pro dojnice. Ve stáji budou instalována vyhřívaná napajedla s možností vypuštění vody, s dostatečnou hloubkou a délkou hladiny. K napáječkám budou provedeny nezamrzající přívody. Krmení bude zajištěno vyrovnanou krmnou dávkou pomocí míchacího krmného vozu na krmný stůl. Krmení na krmném stole je adlibitní. Přihrnování krmení bude zajištěno traktorovou radlicí cca 3x denně dle potřeb provozu. Základní uspořádáni provozní a dispoziční: Obdélníkový půdorys objektu je rozdělen na tyto základní části: - stáj pro dojnice – 197 ks - čekárna před dojením - separační a veterinární kotec, prostor pro ošetření paznehtů - podroštový prostor s kapacitou 4 820 m3 … cirkulační kanály rozdělené na 3 sekce - venkovní brouzdaliště Čekárna, separační (veterinární) kotec a brouzdaliště Vstup dojnic do čekárny před dojením je přímo ze stáje, protože čekárna je umístěna přímo ve stáji navazující na dojírnu. Na čekárnu navazuje odchozí chodba z dojírny a separační (veterinární) kotec. Do separačního kotce budou dojnice separovány při odchodu z dojírny pomocí identifikační separační branky. V separačním kotci jsou umístěny 4 ks fixačních klecí a fixační zábrana u krmného stolu.


8

Oldřich Poláček



Na přeháněcí chodbu je napojeno brouzdaliště pro dojnice. Je tvořeno betonovou podlahou s betonovými sokly a hrazením. Podlahové konstrukce jsou opatřeny kvalitním hydroizolačním nátěrem proti úniku kontaminovaných vod do okolí. Skladovací prostory na kejdu pod stájí – cirkulační kanály Jedná se betonové cirkulační kanály z vodo-stavebního betonu o celkové výšce 2,8 m s kapacitou 4 820 m3. Skladovací cirkulační kanály zajišťují skladování kejdy po dobu cca 7,7 měsíce. Cirkulační kanály jsou rozděleny celkem na 3 sekce. Každá sekce má jedno míchadlo a čerpadlo. Kejda musí být každý den promíchána pomocí míchadel RECK (18 kW) z důvodu možného usazování kejdy. Po naplnění sekcí proběhne odvoz kejdy dle rozvozového plánu na pozemky investora. Skladovací cirkulační kanály jsou zakryty pomocí betonových panelů i v místech pohybových chodeb. Na každé chodbě jsou osazeny stejnoměrně dva ocelové rošty a na konci stáje je otevřené propadlo. Ocelové rošty a propadlo zajišťují postupné propadání kejdy z pohybových chodeb při chodu shrnovací lopaty. Dojírna s mléčnicí Jedná se o novostavbu objektu dojírny s mléčnicí, technickým a sociálním zařízením pro pracovníky chovu dojnic. Stavba je umístěna na volné ploše a navazuje přímo na stáj s čekárnou. Kromě vlastní dojírny objekt obsahuje zázemí pro vychlazení a uskladnění mléka (mléčnice), strojovnu, elektrorozvodnu, sklad a kancelář pro zootechnika. Sociální zařízení obsahuje dvě WC, koupelnu se sprchou, denní místnost se šatnou a chodbu. Centrální sociální zařízení je v provozní budově SO 04. Dojírna je kruhová 24 dojících stání s dojením vně kruhu s nasazováním dojících strojů ze zadu.

Základní objemové parametry Délka objektu Šířka objektu Výška do hřebene max.

18 700 mm 18 000 mm 9 270 mm

Základní uspořádáni provozní a dispoziční: Obdélníkový půdorys objektu je rozdělen na tyto základní části: - sociální zařízení a zázemí dojírny, mléčnici s technologií chlazení - dojírna ROTO 24 ABREAST Dojírna Dojírna je kruhová 24 stání. Tato dojírna bude obsahovat mechanickou část a dojící zařízení.V přilehlé strojovně dojírny jsou umístěny vývěvy a elektrorozvaděč, v přímé návaznosti na dojírnu je mycí automat s nádrží na dezinfekční roztok. Pro úklid dojírny se bude využívat recyklace vody z dezinfekce dojírny. Z mycího automatu bude použitá voda vedena do plastové nádrže, umístěné v mléčnici.Dojírna bude mít šikmý strop. Sociální zařízení Pro obsluhu bude sloužit prostor vedle dojírny. Bude obsahovat základní hygienické vybavení, 2x WC a umývárnu. K dispozici bude denní místnost ze šatnou. Mléčnice Mléko bude skladováno v izolovaném skladovacím tanku CTN 5000 l (2x) o celkové kapacitě 10 000 l. Od sběrné nádoby u dojírny je mléko vedeno přes průtokový chladič do tanku. Ochlazení je protiproudové pomocí ledové vody, akumulované ve výrobníku. Vychlazení zajišťuje Ing. Petr Pantoflíček

9

Oldřich Poláček



chladící kondenzační jednotka ve strojovně. Od ní je vedeno odjímané teplo do akumulačních nádrže na ohřátou užitkovou vodu, odkud budou napojeny bojlery 400 a 800 l na dohřev užitkové vody. Architektonicko stavební řešení Navržená stavba nové dojírny je provozně i dispozičně propojena přímo ze stájí a separačním kotcem. Nosnou svislou konstrukci zařízení dojírny tvoří zdivo z cihel Porothern tl.400 mm na maltu MVC 2,5. Vnitřní nosné stěny jsou z cihel plných CP P 15 na maltu MVC 2,5.Příčky z příčkovek na tl. 150 mm. Střecha je sedlová. Krytina je z PUR panelu Kinspan Tl. 100 mm (odstín v barvě bílé). Prosvětlení dojírny bude středovým hřebenovým regulovaným světlíkem a pomocí oken. Podhledy v ostatních místnostech mimo dojírny, mléčnice a strojovny jsou ze snížené zateplené konstrukce pomocí dřevěné konstrukce a plastových palubek s výškou stropu v místnostech min. 3 m. Konstrukce střechy je tvořena pomocí vazníků s lepených vazníků obdélníkového profilu o šířce 150 mm a výšce 400 mm, které jsou ve vrcholu a na betonovém věnci spojeny pomocí ocelových prvků a spojovacího táhla o průměru 24 mm. Na lepených vaznících jsou uchyceny „po vlašsku“ dřevěné vazníky 140/200 na které je uchycena krytina. Lepené vazníky (4 ks) jsou usazeny na betonovém věnci dojírny.

SO 01a - Manipulační plochy Pro vjezd a výjezd ze stáje bude na západní straně vybudována nová asfaltová plocha v rozsahu 1 335,61 m2.

Stáj č. 2: Reprodukční stáj Tato stáj bude jednoduchými stavebními úpravami (zabetonování boxových loží a instalací lehacích matrací, shrnovacích lopat a vybudování kejdového kanálu) změněna na bezstelivový provoz. Budou zde ustájeny dojnice v období stání na sucho a porodu (včetně vysokobřezích jalovic).

Stáj č. 3 : SO 01b - Zpevněná plocha pro telata Jižně od nové stáje bude zřízena plocha pro umístění individuálních venkovních bud pro telata v období mléčné výživy o rozsahu 195,21 m2. Na plochu bude umístěno maximálně 34 ks VIB. Plocha bude odkanalizována do podroštového prostoru stáje.

Technologie chovu dojnic Ustájení Dojnice budou ustájeny volně ve skupinách v závislosti na fázi reprodukčního cyklu a užitkovosti: - dojnice v laktaci – bezstelivové boxové volné ustájení v produkční stáji , celkem 197 UM - dojnice v období stání na sucho a v období porodu bezstelivové ustájení v reprodukční stáji celkem 63 UM (ustajovacích.míst) - ustájení v individuelních venkovních boudách na betonové - telata v období mléčné výživy odkanalizované ploše jižně od produkční stáje, stelivový provoz, celkem 34 UM


10

Oldřich Poláček



Krmení a napájení Krmná dávka je založena na konzervovaných krmivech (siláže, senáže, seno, sláma) doplněná jadrnými krmivy a dalšími doplňky nezbytnými pro zdraví a užitkovost dojnic. Zvířata budou krmena z krmného stolu, na který bude krmivo zakládáno mobilním prostředkem. Krmiště je dle skupin hrazením děleno na jednotlivé části. Vstupu do krmného stolu zabraňují šíjové zábrany. Do krmiště budou krávy vstupovat průchody mezi boxovými loži. Pro zakládání krmiva bude volen míchací krmný vůz tažený traktorem. Krmiště na straně žlabu je zakončeno předžlabnicovým stupínkem, které zamezuje kálení do žlabu. Napájení bude zabezpečeno z napajedel vybavených řízeným přihříváním. Počet napajedel odpovídá počtu dojnic ve skupině a stáji. V hlavních průchodech je navrženo umístění drbadla.

Odkliz kejdy Lehací boxy se nestelou – krávy jsou ustájeny na měkkých matracích v lehacích boxech. Odklízení kejdy je zajištěno pomocí řetězových lopat (MIRO) do cirkulačních skladovacích kanálů v místech k tomu určených. Skladování kejdy je prováděno v prostoru pod stájí. Dojení a úchova mléka: Dojírna je navržena kruhová o 24 stání. Výhody kruhové paralelní dojírny: • rychlé dojení velkých skupin dojnic • jednoduchá konstrukce zajišťuje dlouhou životnost a nízké náklady na údržbu • rychlý nástup dojnic a výborná dostupnost vemene • nastavitelná rychlost otáčení plošiny podle užitkovosti dojnic nebo potřeby obsluhy • rychlé nasazování dojících strojů – vysoký výkon • bezpečnostní prvky pro bezpeční dojnic i obsluhy • možnost použití krmných žlabů pro dojnice • otáčení plošiny po i proti směru hodinových ručiček

Prosvětlení a odvětrání Stáje jsou řešeny jako volné, v maximální míře otevřené vzdušné prostory Prosvětlení stájí bude pomocí prosvětlovacích pruhů ve střešní krytině krmných stolů a otvory v podélných stěnách objektů. B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Vlastní výstavba v návaznosti na vydání stavebního povolení v jedné etapě, předpoklad zahájení v srpnu roku 2010, dokončení v srpnu 2012.


11

Oldřich Poláček



B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků: S ohledem na charakter stavby, velikost provozu a druh provozu posuzovaného areálu po provedené výstavbě a rekonstrukci, je možné konstatovat, že vlivy stavby samotné a provozu celého areálu na životní prostředí se nezhorší. Z uvedených důvodů lze za obec zasaženou předpokládanými vlivy (zejména dílčími emisemi amoniaku a zápachu v případě velmi nepříznivých rozptylových podmínek), v tomto smyslu označit pouze sídelní útvar Hole u Svrkyně, jež je místní částí obce Svrkyně.

B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat • Územní řízení o umístění stavby nebo sloučené územní a stavební řízení – Stavební Úřad Velké Přílepy • Povolení orgánu ochrany ovzduší ke změně zdroje znečištění ovzduší dle §17 zákona č. 86/2002 Sb. – KÚ Středočeského kraje

B.II. Údaje o vstupech B.II.1. Půda Zábor půdy Záměr je z velké části navrhován na místě stávající stáje a zpevněných ploch areálu. Vzhledem k velikosti navrhovaných objektů zasahuje stavba i na pozemky, které ještě nejsou vyjmuty ze zemědělského půdního fondu – pozemky parc. č. 226,227/1 (orná půda) parc. č. 184/2 (zahrada) nebo PUPFL (lesní pozemek parc. č. 194,192). I když tyto pozemky nejsou fakticky k těmto účelům využívány dojde k záboru zemědělské a lesní půdy. Podle velikosti navržených staveb je celkový rozsah záboru předpokládán ve velikosti cca 2000 m2. Před započetím stavebního řízení je tedy třeba požádat o vynětí potřebné části tohoto pozemku ze ZPF příslušný orgán ochrany ZPF. Jelikož se jedná o plochu do 1 ha bude jím v obou případech (zemědělská i lesní půda) příslušný Městský stavební úřad.

Pro účely bonitace zemědělských půd v ČR se za základní mapovací a oceňovací jednotku považuje bonitovaná půdně - ekologická jednotka (BPEJ). Tyto jednotky byly vyčleněny na základě podrobného vyhodnocení vlastností klimatu (T), genetických vlastností půd (P), půdotvorných substrátů (G), zrnitosti půdy (Z), obsahu skeletu (K), hloubky půdy (H), sklonitosti a expozice (E). Konkrétní vlastnosti bonitovaných půdně- ekologických jednotek jsou vyjádřeny pětimístným kódem. Prvé číslo kódu BPEJ vyjadřuje příslušnost ke klimatickému regionu, druhé a třetí číslo stanoví příslušnost k určité hlavní půdní jednotce, čtvrté a páté číslo konkretizuje agronomicky významné půdní vlastnosti, přičemž v ČR čtvrté číslo kódu vyjadřuje kombinaci sklonitosti a expozice vůči světovým stranám a páté číslo kombinaci hloubky a skeletovitosti.

Dotčené pozemky mají BPEJ 1. 37. 46.


12

Oldřich Poláček



Z uvedené klasifikace je patrné, že pozemek staveniště a jeho nejbližší okolí se nacházejí v klimatickém regionu kódovaném číslem 5, což je region MT 1 - teplý, suchý. Tento klimatický region je charakterizován sumou teplot nad 10o v hodnotě 2600 - 2800, průměrnou roční teplotou 8-9o C, ročním úhrnem srážek 500 - 600 mm, pravděpodobnost suchých vegetačních období je zde 40-60 a vláhová jistota 0-2. Další dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotku (HPJ), což je účelové seskupení půdních forem, příbuzných ekonomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu. Dvojčíslí 37 znamená, že se jedná o nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 0,1 m) na málo zvětralé skále; většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné. Na čtvrtém místě je u jedné BPEJ kód 4, což znamená kombinaci svažitosti a expozice, kdy kategorie svažitosti je číslo 3 a kategorie expozice také 1. Kategorie sklonitosti vyjádřená číslem 4 je střední svah 7-12° . Expozice jihozápadní. Páté číslo (6) udává kód kombinace hloubky půdy a skeletovitosti - tedy skeletovitost 2 a hloubku 2. Jedná se tedy o půdu středně skeletovitou (s celkovým obsahem skeletu do50 %), mělko ( do 30 cm). I.1.2 Hodnocení z hlediska třídy ochrany zemědělské půdy a stupně přednosti v ochraně

Třídy ochrany (celkem 5 tříd) zemědělské půdy byly vytvořeny v rámci bonifikace československých zemědělských půd a nového zákona o ochraně zemědělského půdního fondu jako účelové agregace bonitovaných půdně-ekologických jednotek pro potřeby dokonalejšího působení zejména zákona na ochranu zemědělské půdy. Jednotlivé BPEJ zařazuje do tříd ochrany Metodický pokyn MŽP ČR, odboru ochrany lesa a půdy č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996, který je platný od 1. 1. 1997.

Bonitovaná půdní ekologická jednotka BPEJ 1.37.46. je zmiňovaným pokynem zařazena do V., tedy nejnižší třídy ochrany. Do této třídy jsou zařazovány půdy s velmi nízkou produkční schopností, včetně půd mělkých, svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Jde o půdy pro zemědělské účely postradatelné a jsou využitelné pro výstavbu. Z těchto důvodů tak lze s využitím dotčeného zemědělského půdního fondu pro uvedený účel souhlasit s tím, že bude vyhověno požadavkům a zásadám ochrany zemědělského půdního fondu ve smyslu zákona ČNR č.334/92 Sb., část III a to tím, že bude zastavěna jen nejnutnější plocha ZPF a nebude narušována organizace půdního fondu. Jedná se o malý rozsah záboru v přímé návaznosti na areál živočišné výroby. Analogické závěry platí i o velmi malý zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa, kterých se zábor zčásti také týká. Tyto pozemky v současnosti nejsou zalesněny. Průměrnou mocnost orniční vrstvy je nutné stanovit průzkumem na místě. Pro orientační účely tohoto oznámení lze uvažovat s průměrnou mocností orniční vrstvy 25 cm. Kubatura skrývky ornice z plochy staveniště představuje zhruba 2000 m2 x 0,25 = 500 m3. Dá se předpokládat že celý objem skrývky bude využit pro konečné terénní úpravy (ohumusování) a ozelenění areálu. Případné využití zbylé části je investor povinen zajistit a dokladovat ve spolupráci s příslušným orgánem. V současné fázi přípravy záměru nejí ještě známo místo dočasného uskladnění sejmuté ornice, zle předpokládat že bude využita volná plocha v areálu.


13

Oldřich Poláček



Chráněná území a ochranná pásma

Zvláště chráněná území Záměr nezasahuje žádné zvláště chráněné území přírody ve smyslu kategorií dle § 14 zákona č. 114/19932 Sb. Nenachází se ani na území jež bylo zařazeno do evropského seznamu Natura 2000, tvořeného ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami. Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech, patří katastr obce do zranitelných oblastí.

Ochranná pásma Záměr vlastní výstavby není v územním kontaktu ani v kolizi s ochrannými pásmy zvláště chráněných území přírody (50 m „ze zákona“). Nachází se z části na pozemku, který je veden jako lesní pozemek a v jeho ochranném pásmu. Je nutné zažádat v rámci územního řízení o souhlas se stavbou v OP od místně příslušného úřadu ochrany lesa.

Obecně chráněné přírodní prvky Záměr výstavby nekoliduje s žádným obecně chráněným přírodním prvkem (např. skladebné prvky ÚSES – viz příslušná kapitola v části C.1.) nebo významným krajinným prvkem "ze zákona".

B.II.2. Voda Spotřeba vody je převzata z projektové dokumentace. Autor vycházel z oborových norem, z údajů dodavatele dojírny a z vyhl. 428/2001 Sb., v platném znění. Předpokládaná spotřeba vody ve stájích: a) Voda k dezinfekci stájí -vnitřní plocha stáje SO 01 2 180 m2 -vnitřní plocha stáje SO 02 590 m2 -vnitřní plocha dojírny s mléčnicí a chodbou 241 m2 ---------------------------------------------------------------------------------------------------------CELKEM 3 011 m2 -množství dezinfekční vody pro jednu dezinfekci: 1 l/m2 (hrubé mytí) + 0,5l/m2 (KEW) =1,5 l/m2 -dezinfekce se provádí 2x ročně Roční potřeba vody : 3 011 m2 x 0,0015 m3/m2 x 2/rok = 9,033 m3/rok


14

Oldřich Poláček



b)Voda k napájení SO 01 ………………… 197 dojnic x 90 l/d x 365 d/rok = 6 471,45 m3/rok SO 02 …….……...…… 50 dojnic x 90 l/d x 365 d/rok = 1 642,50 m3/rok Telata v boudách ………. 34 telat x 10 l/d x 365 d/rok = 124,10 m3/rok Roční potřeba vody k napájení 8 238,05 m3/rok. 3 3 Roční spotřeba vody ve stájích: 9,033 m + 8 238,05 m = 8 247,083 m3/rok Spotřeba vody v dojírně a technickém zázemí: a) Dojírny a mléčnice 1) proplachy a dezinfekce dojení - dojírna kruhová 24 stání dle dodavatele 420 l studené vody a 260 l teplé vody na jedno dojení. 680 l/dojení x 2 dojení/den = 1 360 l/den 2) sanitace chladícího tanku (dle údajů výrobce) Chladící tank 5 000 l (2 ks) x 440 l/sanitaci x 1 sanitace/den = 440 l/den 3) ostřik vemen 0,5 l/ks x 197 ks x 2 dojení/den ................................................... 197 l/den 4) ostřik podlah dojírny a chodby (za použití vysokotlakého mycího zařízení KEW) 1,5 l/m2/dojení x 205 m2 x 2 dojení/den ...................................... 615 l/den 5) ostřik podlahy mléčnice (za použití vysokotlakého mycího zařízení KEW) 1 l/m2/dojení x 40 m2 x 2 dojení/den ............................................. 80 l/den Spotřeba vody v dojírně a mléčnici celkem: 1 360 l + 440 l + + 197 l + 615 l + 80 l = 2 692 l/d Roční spotřeba : 2 692 l/den x 365 d/rok =

982,58 m3/rok

b) splaškové vody ze sociálního zařízení - počet osob obsluhy : 2 - prům. denní spotřeba vody 120 l/osoba 2 osoby x 120 l/osoba = 240 l/den 0,24 m3 x 365 d/rok =

87,6 m3/rok

Roční spotřeba vody dojírny a technického zázemí: 982,58 m3 + 87,6 m3 =

1 070,18 m3/rok

Celková roční spotřeba vody pro stáje, dojírnu a tech.zázemí: 1 070,18 m3 + 8 247,083 m3 = 9 317,263 m3/rok Průměrná denní potřeba vody

(9 317,263 m3/rok)

=

25,53 m3/den

Zásobování vodou

Zemědělský areál je v současné době zásobován pitnou vodou z vlastního zdroje s dostatečnou vydatností i pro navrhovaný stav.


15

Oldřich Poláček



B.II.3. Ostatní surovinové a energetické zdroje Spotřeba surovin Objemová krmiva spotřeba zkrmitelné sušiny objemu je 4,5 t/rok/VDJ Celý areál 4,5t/rok x 284,5

=

Jadrná krmiva průměrná spotřeba jadrných krmiv je 4 kg/VDJ/den Celý areál 4 kg/VDJ/den x 284,5 x 365

1280,25 t/rok

=

415,4 t/rok

Krmná dávka je dnes běžně sestavována na bázi konzervovaných krmiv, tedy bílkovinných jetolotravních senáží a glycidových kukuřičných siláží s určitou dávkou sena nebo krmné slámy. Sušina siláží a senáží je pohybuje okolo 35 %. Seno: Siláže a senáže:

150 t 3300 t

Stelivová sláma Sláma bude spotřebovávána ve stelivových technologiích – odchov telat Celková roční potřeba stelivové slámy: 8,5 kg/DJ/den x 5,1 DJ*365 = 16 t/rok

Spotřeba energií Bilance elektrické energie Instalované výkony: Napěťová soustava: 3N,PE stř. 50Hz, 400/230V, TN-C-S Rozdělení vodiče PEN: přechod soustavy TN-C na TN-S bude v rozvaděči Instalované výkony: Pi = 203 kW, soudobé zatížení Ps= 103 kW Stáj 15 kW + 3x čerpání a 3x míchání kejdy 99 kW = 114 kW (Ps - 48 kW) a dojírna 89 kW (Ps 55 kW) Ochrana před nebezpečným dotykem: Samočinným odpojením od zdroje Proudovými chrániči Doplňujícím pospojováním Předpokládá se zvýšení spotřeby elektrické energie díky instalaci stabilní čerpací techniky v čerpacích jímkách a v menší míře nárůst spotřeby díky instalaci elektropohonů vyhrnování kejdy ve stájích. Předpokládaný nárůst – cca 30% Zemní plyn Technické řešení stájových objektů pro dojnice neklade žádné nároky na zdroje tepla spotřebu paliva. Energetická bilance dojírny, technického a sociálního zázemí je řešena elektrickými spotřebiči. Ing. Petr Pantoflíček

16

Oldřich Poláček



Další surovinové vstupy Další surovinové či energetické zdroje pro posuzovaný záměr není z hlediska hodnocení vlivů na životní prostředí (zprostředkované vlivy výstavby) nutno uvažovat, poněvadž nedochází k nárokům na kamenivo, zeminy, štěrkopísky či jiné přírodní zdroje, které by musely být opatřovány vyvolanou těžbou v krajině. Některé požadavky na materiály zemních prací mohou být uspokojeny použitím nezávadné stavební sutě z demolic v areálu farmy. Stavební materiály budou jinak dováženy ze stávajících výroben konstrukcí, stavebnin, betony budou buď míchány dodavatelem na stavbě, případně dováženy z betonárky vybraného dodavatele. B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu Komunikační napojení Pro vjezd ke stájím je využíván příjezd po stávajících zpevněných komunikacích střediska živočišné výroby, které budou doplněny o nové nájezdy do produkční stáje. To znamená, že z tohoto hlediska zde nedojde k žádné zásadní změně. Komunikační napojení střediska je řešeno místní účelovou komunikací ze silnice III. tř. č. 00722, která prochází sídelním útvarem Hole u Svrkyně.

Doprava a její frekvence Vzhledem k uvedeným údajům o provozu farmy chovu skotu dojde k určitým změnám dopravní frekvence spojené s provozem stájí. Hlavní zatížení bude představovat dovoz krmiv do stájí, odvoz kejdy, odpadních vod a chlévské mrvy a dále odvoz vyrobených produktů, zejména mléka. Tato doprava, jak již bylo uvedeno, je realizována z větší části po vnitrozávodových komunikacích (doprava krmiva ze skladů siláží a sena) a zčásti po místních komunikacích (doprava kejdy, odpadních vod, chlévské mrvy, odvoz mléka, odvoz jatečního dobytka a dovoz jadrných krmných směsí). Vzhledem k tomu, že po dokončení plánované rekonstrukce farmy chovu skotu dojde vlivem změny technologie chovu na farmě ke změnám především v produkci exkrementů i dovozu krmiv a steliv, je nutné alespoň rámcově vyhodnotit systém a frekvenci dopravy s ohledem na vyhodnocení změny dopravního zatížení v daném území a tím i získání podkladů pro zatížení území, především ovzduší, emisními vlivy liniové dopravy.

Dopravní zatížení odvozem mléka: Mléko bude odváženo denně, je třeba tedy 365 nákladních automobilů. Stávající stav: Stejné 365 nákl. automobilů.

Dopravní zatížení odvozem hnoje: Ve stlaný sekci mléčných telat bude za rok vyprodukováno celkem 70,9 t hnoje. Přibližná kapacita valníku pro přepravu chlévské mrvy je 9 t. Hnůj bude skladován odvážen vždy po odstavu telat (každý měsíc) na polní hnojiště mimo areál. Z toho vyplývá, že po výstavbě bude pro odvoz vyprodukované chlévské mrvy třeba vyskladnit cca 12 vozů za rok.


17

Oldřich Poláček



Stávající stav: V areálu je dosud produkováno 2060 t chlévské mrvy. Tato produkce je odvážena z areálu denně tedy celkem 365 vozů.

Dopravní zatížení dovozem krmiv: Celková potřeba jadrných krmných směsí pro dojnice je uvažována ve výši 415,4 t ročně. Objem dopravního prostředku (přepravníku sypkých krmných směsí) se pohybuje od 10 do 20 m3, což při průměrné objemové hmotnosti krmné směsi 550 kg/m3 představuje v průměru 8 t. Celková spotřeba dopravních prostředků na dovoz krmných směsí za rok je tedy 52 ks. Dávka objemných krmiv bude sestavena především na bázi senáží, siláží (cca 3300 t) a zčásti sena (cca 150 t). Seno bude dopravováno do skladu ve formě velkoobjemových lisovaných balíků, zhruba 100 vozů. Siláže a senáže budou skladovány v silážních žlabech nebo vacích ve středisku, kam budou dopravovány traktory se senážními vozy (15 t) z pole při sklizni pícnin – 220 průjezdů nebo v průběhu roku. Skot bude krmen směsnou krmnou dávkou míchacím vozem. Stávající stav: Lze odhadnout, že stávající stav je přibližně poloviční než navrhovaný.

Dopravní zatížení dovozem steliv: Doprava steliv je dána spotřebou v provozech se slamnatou technologií. Tato spotřeba je také uvedena v kap. 1. 3. a činí celkem 16 t za rok. Do areálu bude dopravována ve formě velkoobjemových lisovaných balíků. K přepravě výše uvedeného množství, bude tedy třeba převést 10 vozů ročně. Stávající stav: steliva

1023 t 682 traktorů

Dopravní zatížení odvozem a dovozem skotu: Dopravní zatížení odvozem telat, vyřazených dojnic a dovozem jalovic bude představovat za rok: Vyřazené dojnice:

Při průměrné brakaci stáda ve výši 30 % bude za rok vyskladněno cca 75 ks dojnic. Tzn., že pro odvoz jatečných dojnic bude třeba cca 8 ks nákladních automobilů (např. LIAZ). Dovoz jalovic

K doplnění základního stáda dojnic jsou ve stejném počtu dováženy vysokobřezí jalovice z jiného střediska - 75 ks = 8 ks nákladních automobilů. Odstavená telata

V průběhu roku se odchová a odveze z areálu přibližně 250 ks telat a bude tedy pro odvoz třeba cca 12 ks nákl. automobilů (1x měsíčně).

Stávající stav: Lze odhadnout, že stávající stav je přibližně stejný jako navrhovaný.


18

Oldřich Poláček



Dopravní zatížení odvozem kejdy a odpadních vod: Celková produkce kejdy a odpadních vod skladovaných v jímkách a vyvážených na polnosti bude po realizování záměru činit (viz. výpočet II. 2. Odpadní vody) 7500,6 m3/rok. Odvoz bude prováděn traktorovými cisternami o obsahu 10 m3. Tzn., že za rok bude třeba odvést cca 750 vozů. Stávající stav: 3 cca 2000 m ročně = 292 vozů.

Dopravní zatížení odvozem kadaverů: Vzhledem k nízkému úhynu chovaných zvířat bude i nízké dopravní zatížení spojené s jejich odvozem a je odhadováno na cca 26 nákl. automobilů ročně. Stávající stav: 1 x týdně - 26 ks.

Při započtení příjezdu zhruba pěti osobních automobilů denně, bude celkový denní ekvivalent příjezdu dopravní techniky spojené s obsluhou areálu chovu dojnic ze silnice III. tř. do střediska cca 9-10 vozidel (v praxi jde o sezónní nepravidelnosti).

Souhrn: Druh Vozidla

Nákladní vůz Traktor Osobní Celkem

Navrhovaný stav dopravy spojený s provozem areálu chovu dojnic

Denní ekvivalent průjezdu

(ročně) 365+52+8+8+12+26= 471 12+100+220+10+750 = 1092 1825 3388

Denně (rok/365*2) 2,58 5,98 10 18,56

(příjezd + odjezd)

Souhrn původní stav: Druh Vozidla

Stávající stav dopravy spojený s provozem střediska

Denní ekvivalent průjezdu (příjezd- odjezd)

Nákladní vůz Traktor Osobní

(ročně) 365+26+8+8+12+26 = 445 365+50+110+682+292 = 1499 1825 3769

Denně (rok/365*2) 2,44 8,21 10 20,65

Celkem

Rozsah této dopravy je celkem nevýznamný, zejména z pohledu její frekvence v současném stavu, danému dnešním provozem stájí, že podle orientačních výpočtů zpracovatele oznámení představuje zatížení emisemi CO2, NOx a HC tak malých hodnot, které jsou při dobrých rozptylových podmínkách lokality naprosto nevýznamné.


19

Oldřich Poláček



Oproti stávajícím 3769 příjezdům nákladní dopravní techniky, lze očekávat v navrhovaném stavu příjezd 3388 ks těžkých dopravních prostředků za rok. To znamená v průměru snížení cca o cca 1 automobil denně. V praxi půjde samozřejmě o sezónní nepravidelnosti se špičkou v obdobích sklizně pícnin. Toto malé snížení je dáno především změnou technologie chovu na bezstelivovou, čímž odpadne dovoz slámy a odvoz chlévské mrvy. K zásadním změnám v rozsahu a typu dopravy vlivem výstavby a rekonstrukce areálu nedojde.. Hlavní část dopravy se bude odehrávat v přejezdech s krmením mezi stájemi a sklady krmiv a ve vlastním areálu při krmení zvířat. Celkové zhodnocení dopravního zatížení z hlediska kvantifikace pohybu vozidel jednotlivých typů a jejich emisní účinky na ovzduší jsou uvedeny v následující kapitole. Vlastní dopravní zatížení v průběhu výstavby je krátkodobé a jednorázové, které bude spočívat především v odvozu odpadů, vzniklých při výstavbě (největší objem bude představovat odvoz sutě a výkopové zeminy), dovozu segmentů opláštění stájové konstrukce a technologických zařízení.

B.III. Údaje o výstupech B.III.1. Ovzduší Amoniak Při provozování jakéhokoliv druhu stájí vznikají rozkladem organické hmoty (zbytky krmiva, steliva, výkaly) látky, které mohou způsobit znečištění ovzduší. Jedná se především o amoniak, sirovodík a kysličník uhličitý. Sirovodík a kysličník uhličitý se při dodržování zásad správného provozu, pro které nový provoz ustájení dojnic v posuzovaném středisku bude vytvářet příznivé předpoklady, pohybují na velice nízké úrovni koncentrace a neměly by v žádném případě překročit parametry, uvedené v technických doporučeních Mze ČR. Za těchto předpokladů nemohou tyto emise v zásadě ovlivnit životní prostředí. Tyto koncentrace neovlivní negativně zdravotní stav zvířat ani obsluhy dojnic v okolním prostředí se díky dostatečnému ředění větracím vzduchem výrazně negativním způsobem neprojeví. Produkce amoniaku a pachů, která způsobuje značné problémy především v chovech prasat a drůbeže, se u skotu, zejména u dojnic, kde s ohledem na charakter chovu a koncentraci a intenzitu zápachu a současně i úroveň produkce amoniaku neprojevuje natolik negativně. Tato emisně příznivá situace u stájí pro skot a u skladů hnoje, zejména při krátkodobém sladování, souvisí jednak s emisně vyhovujícím složením exkrementů skotu z hlediska obsahu N ve vazbě na převládající podíl objemných krmiv v krmné dávce, jednak s nižší plochou a kubaturou stáje v přepočtu na jednu DJ, což příznivě ovlivňuje emitující plochy a zároveň vyžaduje relativně nízké množství vzduchu k odvodu amoniakálních emisí a jejich rozptýlení mimo stáj. Podle zahraničních údajů (Oldenburg) je průměrná potřebná dávka přívodu vzduchu v m3/hod. na 1 DJ ve stájích pro skot pouze 268, zatímco například v halách pro chov drůbeže 1040. Podle výsledků zahraničního výzkumu (Oldenburg: Geruchs und Amoniak-Emissionen aus der Tierhaltung) se průměrná produkce amoniaku vztažená na jednu dojnici pohybuje při řádném hospodaření v systému stelivového ustájení v hodnotách do 7 kg/ks/rok (rovněž je uvažována produkce ve stájovém objektu a skladu mrvy). Podle dalších zahraničních pramenů, které udávají produkci amoniaku vesměs na 1 VDJ se hodnoty u skotu pohybují od 18 kg (Buijsman,1985) do 26,2 kg (Anonym,1989).


20

Oldřich Poláček



Vzhledem k tomu, že 20. 12. 2006 vyšlo ve Sbírce zákonů nové nařízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým jsou stanoveny emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a kde jsou uvedeny emisní faktory pro amoniak, je nutné úvahy o produkci uvést následovně:

EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE (kg NH3 . zvíře-1 . rok-1)

Emise amoniaku z posuzovaného střediska Stávající stav E.F.kg NH3(kg/rok)

Stávající stav - Farma skotu Stáj č.

1 2 3

Stáj

Kateg.

Reprodukč ní stáj

Dojnice

Produkční stáj Plocha pro telata

Emise NH3 z chovu (t/rok)

Kapacita Stáj Skladován zapravení Celkem Celková Z Z toho Z hmot. í hnoje do půdy emise toho skladování toho tok NH3 ve kejdy pole NH3 ze stáji (hnoje) stáje (g/hod) 30 0,74 0,30 0,08 0,36 34,25 10 2,5 12 24,5

Jalovice

10

6

1,7

6

13,7

0,14

0,06

0,02

0,06

Dojnice

65

10

2,5

12

24,5

1,59

0,65

0,16

0,78 74,20

telata mléč. výživa

16

6

1,7

6

13,7

0,22

0,10

0,03

0,10 10,96

2,68

1,11

0,28

1,30 126,26

Celkem


121

21

6,85

Oldřich Poláček



Navrhovaný stav neredukovaný: E.F.kg NH3 (kg/rok)

Navrhovaný stav - Farma skotu Stáj č.


Stáj

Kateg.

1

Produkční stáj

Dojnice

197

10

2,5

12

24,5

4,83

1,97

0,49

2,36 224,89

2

Reprodukční stáj

Dojnice

40

12 6

24,5 13,7

0,40

0,10

0,48 45,66

10

2,5 1,7

0,98 0,14

0,06

0,02

0,06

3

Plocha pro telata

Jalovice telata mléč. výživa

10 6

34

6

1,7

6

13,7

0,47

0,20

0,06

0,20 23,29

6,41

2,63

0,67

3,11 300,68

Celkem

Kapacita Stáj Skladování zapravení Celkem Celková Z Z toho Z hmot. hnoje do půdy emise toho skladování toho tok NH3 ve kejdy pole NH3 ze stáji (hnoje) stáje (g/hod)

281

Podle přílohy č. 1, zákona č. 86/2002 Sb., O ochraně ovzduší se emise amoniaku vznikající jako vedlejší produkt při zemědělské výrobě se nezpoplatňují. Z hlediska zařazení do kategorie zdrojů znečišťování podle nařízení vlády č. 615/06 Sb., patří navrhovaný areál chovu dojnic mezi střední zdroje znečišťování ovzduší, neboť mezi střední zdroje jsou zařazovány zemědělské zdroje s celkovou roční emisí amoniaku 5- 10 t. S ohledem na kapacitu stájí nebude v navrženém stavu dosaženo celkového hmotnostního toku emisí amoniaku ze stájí skotu nad 500 g/h. (hodnoty hmotnostního toku stájí jsou uvedeny v tabulkách). Na stáje se tedy nevztahuje obecný emisní limit amoniaku, stanovený výše uvedeným vyhláškou MŽP, který představuje 50 mg/m3 a platí při hmotnostním toku emisí vyšším než 500 g/h (vyhl. č. 205/2009 Sb.). V projektu stavby, nebyly údaje o výměně vzduchu ve stájích uvedeny. Vzhledem k tomu, že se jedná o systém vzdušných stájí s přirozeným větráním, bude se zcela jistě jednat o takové množství, že vyprodukovaný amoniak bude dostatečně „naředěn“ a jeho koncentrace nebude dosahovat maximální hranice. V literatuře je uváděno, že dostatečný přívod vzduchu do stáje pro dojnice se pohybuje v intervalu od cca 250 do 300 m3/hod/1 VDJ. V tomto případě by koncentrace amoniaku v emitujícím vzdušném proudu dosahovala výše 4,23 mg/m3 (250 m3/hod neredukovaný stav). Z hlediska minimalizace produkce amoniaku ve vlastním stájovém prostoru jsou podle provedených výzkumů příznivější bezstelivové nebo jen přistýlané provozy (produkce NH3, respektive jeho obsah ve vnějším odvětrávaném vzduchu, je u bezstelivových a přistýlaných systémů zhruba poloviční než u hluboké podestýlky). V uvedeném nařízení vlády č. 615/2006 Sb. jsou dále uvedeny technologie snižující emise amoniaku ze stájí, skladů kejdy nebo hnoje a jejich aplikace na pozemky. Některé tyto technologie budou, ve středisku využity a níže je uvedena produkce amoniaku při realizaci těchto opatření.


22

Oldřich Poláček

6,85



Redukovaná emise amoniaku po uplatnění snižující opatření spočtená podle EF NV 615/06 Sb. odkliz kejdy ze stáje několikrát za den = -50 % (snížení EF ze stáje) - stáj č. 1,2 ponechání hnoje v klidu do vytvoření přírodní krusty = -40% (snížení EF ze skladování hnoje) - stáj č.3 Pásový rozstřik kejdy = - 30 % (emise z aplikace kejdy) - stáj č.1, 2 zapravení hnoje do půdy při orbě do 24 hod = -60% (snížení EF z aplikace hnoje) - stáj č. 3

E.F.kg NH3 (kg/rok)

Navrhovaný stav Stáj č.


Kategorie

Kateg.

Prům. Stáj Skladován zapravení Celkem Celková Z Z toho Z hmot. Počet í kejdy do půdy emise toho skladování toho tok zvířat (hnoje) NH3 ve kejdy pole NH3 ze stáji (hnoje) stáje (g/hod)

1

Produkční stáj

Dojnice

197

5

2,5

8,4

15,9

3,13

0,99

0,49

1,65 112,44

2

Reprodukční stáj

Dojnice

40

8,4 4,2

15,9 8,9

0,20

0,10

0,34 22,83

10

2,5 1,7

0,64 0,09

0,03

0,02

0,04

3

Plocha pro telata


5 3

34

6

1,02

2,4

9,42

0,32

0,20

0,03

0,08 23,29

4,18

1,42

0,64

2,11 161,99

281

3,42

Pachové látky Podle. § 10 zákona č. 86/2002 Sb., není dovoleno vnášení pachových látek ze stacionárních zdrojů do ovzduší nad míru způsobující obtěžování obyvatelstva. Dále se zde uvádí, že prováděcí právní předpis stanoví přípustnou míru obtěžování zápachem a způsob jejího zjišťování. Tímto prováděcím právním předpisem je Vyhláška č. 362/2006 Sb. ze dne 28. června 2006 o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování. Protože tyto metody je možné aplikovat až po zahájení provozu v nových stájích, produkce pachových látek vznikajících v posuzovaném areálu byla posouzena ve výpočtu ochranného pásma chovu zvířat, zpracovaného v rámci tohoto oznámení. Do výpočtu byly zahrnuty všechny stájové objekty ve středisku a byl tak vyhodnocen vliv provozu těchto stájí na emisní situaci v okolí po plánované výstavbě a rekonstrukci. OP bylo spočteno podle metodiky Státního zdravotního ústavu. Metodika byla publikována v časopise SZÚ Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica č. 8/1999. Tento metodický postup je založen na objektivním kvantitativním výpočtu produkce zápachových látek, vyjádřených sumou emisních čísel z jednotlivých chovů zvířat v závislosti na počtu a kategorii zvířat a technologii ustájení a vychází z dlouholetých zkušeností u nás i v zahraničí. Z uvedeného výpočtu je zcela zřejmé, že navrhovaným záměrem, kdy dojde k navýšení počtu zvířat v areálu, se imisní situace v okolí střediska živočišné výroby nijak výrazně nezhorší a stále nebude ochranným pásmem zasažen nejbližší obytný dům severozápadně od areálu. Důvodem je především změna na emisně příznivější bezstelivovou technologii chovu, spojenou s instalací vyhrnovacích lopat do stájí, kterými je možno kejdu ze stájí vyhrnovat několikrát denně. Tato technologie je v nařízení vlády č. 615/06 Sb., vyjmenovaná jako ověřená


23

Oldřich Poláček



snižující technologie („odkliz mrvy ze stáje několikrát za den“) s možností korekce emisního faktoru amoniaku –50 %. Tento výpočet je podle názoru zpracovatele oznámení dostatečným podkladem ke konstatování, že ani obyvatelstvo nejbližších domů na okraji obce směrem k areálu nebude provozem navrhovaných stájí zasaženo a nadmíru obtěžováno (výpočet ochranného pásma je uveden v příloze). Z uvedeného propočtu je zřejmé, že by nemělo docházet k většímu obtěžování obyvatelstva obce. Vzhledem k velice nízkým imisním koncentracím amoniaku v navrhovaném stavu, které byly vypočteny v rozptylové studii programem SYMOS97 nelze očekávat negativní vliv na pohodu a zdraví obyvatelstva.

Produkce oxidu uhličitého Podle Informačního listu Mze ČR 01.01.08. 11/1993, Základní provozně technologické ukazatele pro skot, je produkce oxidu uhličitého stanovena v závislosti na živé hmotnosti následovně: Navrhovaný stav Stáj 1 2 3

Kategorie

Hmotnost

Dojnice Dojnice Jalovice telata mléč. výživa

(kg) 570 570 500 75

Počet ks

Prod. CO2 na 1 ks

Produkce CO2

197 40 10 34

(mg . s-1 . ks-1) 74 74 65 16

(kg . h-1) 52,48 10,66 2,34 1,96

67,44

CELKEM

Produkce tepla -1

v kg.ks

o

W . ks při teplotě t1 ve C

Hmotnost -1

100 150 220 500 600

5 288 389 515 949 1086

10 281 379 502 924 1058

15 273 369 488 899 1029

20 266 359 475 874 1001

25 258 349 461 850 972

Při průměrné uvažované teplotě t1 = 10 o C je produkce tepla následující:


24

Oldřich Poláček



Navrhovaný stav Stáj

Kategorie

Hmotnost

Počet ks

(kg)

1

Dojnice Dojnice Jalovice telata mléč. výživa

2 3

310 570 500 75

197 40 10 34

Prod. tepla 1 ks

Produkce tepla

(W. ks-1)

(kW)

1058 1058 924 221

208,43 42,32 9,24 7,51

267,50

CELKEM

Uvedené množství nebude mít žádný vliv na mikroklimatickou situaci lokality.

Produkce vodních par -1

v kg.ks

-1

o

mg . ks . s při teplotě t1 ve C

Hmotnost -1

5 21 28 38 68 78

100 150 220 500 600

10 27 37 48 89 102

15 36 48 64 118 135

20 47 63 84 154 176

25 60 81 107 197 226

Při průměrné uvažované teplotě t1 = 10 o C je produkce vodních par následující: Navrhovaný stav Stáj

Kategorie

Hmotnost

Počet ks

-1 -1

(kg)

1 2 3

Dojnice Dojnice Jalovice telata mléč. výživa CELKEM

Prod. vod. par 1 ks (mg. ks

570 570 500 75

197 40 10 34

102 102 89 23

.s )

Produkce vod. par -1

(kg .hod

)

72,34 14,69 3,20 2,82

93,05

Produkce prachu Hlavními potencionálními zdroji prachu bude pneumatické plnění zásobních věží na jadrná krmiva z přepravních vozů a manipulace se stelivem ve stlaných stájích (telata). Při průměrné spotřebě krmných směsí 415,4 t za rok a 16 t slámy je možné předpokládat prašnost v rozsahu 0,1 % celkové spotřeby materiálu. Tzn., že v areálu by mohlo ročně vznikat cca 0,5 t prachu. Jedná se zde o prašnost lokální a občasnou. Krmné směsi jsou do areálu naváženy tzv. KUKA vozy, kterými jsou hermetickou cestou pneumaticky dopravovány do uzavřených zásobníků krmiv u stájí. Každý zásobník je opatřen tkaninovým filtrem, který zabraňuje úniku prachu do ovzduší. Od zásobníků je krmivo


25

Oldřich Poláček



dopravováno k místům spotřeby pomocí uzavřených trubkových dopravníků. Vznikající množství prachu je tedy eliminováno použitou technologií. Zůstává tedy v zásobnících na krmivo a je spotřebováno zvířaty. V případě steliva se jedná o prašnost občasnou a lokální uvnitř stájí. Po omezenou dobu může vznikat určité množství prachu též jako důsledek výkopových a stavebních prací. I tento zdroj by však měl být lokalizován ve středisku.

Hlavní liniové a plošné zdroje znečištění ovzduší Liniové zdroje - doprava Liniové zdroje znečištění budou představovány prakticky všemi dopravními prostředky zajišťujícími obsluhu stájí skotu, které se budou pohybovat po příjezdových cestách k areálu nebo v rámci vnitrozávodových komunikací střediska. Rozbor rozsahu dopravy spojené s provozem stájí skotu jsou uvedeny v předcházející kapitole. Z uvedené frekvence lze podle údajů, které jsou získány z výpočtu programem MEFA v.02 (Mobilní Emisní Faktory verze 2002), zjistit zhruba úroveň znečištění z uvedených liniových zdrojů Tento program umožňuje výpočet univerzálních emisních faktorů (µg/km – g/km) pro všechny základní kategorie vozidel různých emisních úrovní poháněných jak kapalnými, tak i alternativními plynnými pohonnými hmotami. Program zohledňuje rovněž další zásadní vlivy na hodnotu emisních faktorů – rychlost jízdy, podélný sklon vozovky i stárnutí motorových vozidel. Tímto programem lze provádět vzájemně porovnatelné výpočty emisí z dopravy či hodnocení vlivů motorových vozidel na ovzduší. Pro určení emisních parametrů skupin vozidel OA (osobní automobil), LNA (lehký nákladní automobil a TNA (těžký nákladní automobil) byly pomocí programu MEFA použity pro rok 2009 následující parametry):

Typ vozidla OA TNA

Palivo Benzin Diesel

Typ vozidla OA TNA

Průměrný rok výroby 2000 2000

Palivo

tuhé částice (PM10)

Benzin Diesel

0,0005 4,2153

Emisní úroveň Euro2 Konvenční

Rychlost (km/h): 40 30

Vzdálenost přejezdu (km) 0,7 0,7

Emisní faktory rok 2009 (g/km) SO2 NOx CO CxHy 0,015 0,1071

0,2554 48,075

0,4904 35,35

0,1071 8,5335

Je uvažován příjezd a odjezd ze střediska po místní komunikaci na silnici III. tř. vedoucí obcí a určitý pohyb po středisku v celkové délce průjezdu 0,7 km. Podle toho lze předpokládat, s ohledem na frekvenci pohybu (uvedeno v části B.II.4.2 Doprava) a obsah hlavních škodlivin ve výfukových plynech jednotlivých reprezentantů, zhruba následující úroveň znečištění:


26

Oldřich Poláček



Navrhovaný stav Celkové emise (g/den) Celkové emise (kg/rok) tuhé tuhé Typ Počet Počet částice SO2 NOx CO CxHy částice SO2 NOx CO CxHy vozidla přejezdů ujetých (PM10) (PM10) denně km 7 0,0035 0,105 1,7878 3,4328 0,7497 0,0013 0,0383 0,6525 1,253 0,2736 OA 10 5,992 25,258 0,6417 288,07 211,82 51,133 9,2192 0,2342 105,14 77,313 18,663 TNA 8,56 25,26 0,747 289,9 215,3 51,88 9,22 0,273 105,8 78,57 18,94 Celkem 18,56 Tato emisní zátěž je zcela nevýznamná. Plošné zdroje znečištění Hlavní zdroj plošného znečištění představuje vyvážení a aplikace kejdy a hnoje na plochy určené k hnojení. Exaktní tuzemské údaje o uvolněném množství amoniaku při tomto procesu nejsou k dispozici, neboť emise amoniaku do ovzduší ovlivňuje řada faktorů (např. způsob aplikace, včasnost zaorání, půdní podmínky, povětrnostní podmínky atd.). Zde je třeba zohlednit, že řádné hnojení pozemků statkovými hnojivy vede ke zvýšení podílu organické hmoty v půdě a současně ke snížení problémů při využití živin z průmyslových hnojiv a k jejich sníženému vyplavování do spodních vrstev půdy a dále do podzemních vod. Podle přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 615/2006 Sb., je možné do určité míry odhadnout emisi amoniaku v této fázi manipulace s hnojem. Spočtené roční emise podle EF jsou uvedeny ve výše uvedených tabulkách. Ve stelivových stájích bude zavedena snižující technologie – zapravení hnoje do půdy při orbě do 24 hod . Zde je redukce emise amoniaku NV stanovena na –60 %. U bezstelivových stájích pásový rozstřik při aplikaci kejdy = korekce -30% (emise z aplikace kejdy).

B.III.2. Odpadní vody Odpadní vody řešené projektem a posuzované v tomto oznámení jsou představovány především kejdou ze stájí dojnic v bezstelivovém provozu. Dále technologickými odpadními vodami z dojírny a mléčnice a zachycenými dešťovými srážkami z plochy pro telata a výdejní plochy pro stájí vozidla při čerpání kejdy. Tyto budou skladovány společně v podroštovém prostoru nové produkční stáje, který je dimenzován na více jak sedmi měsíční skladovací kapacitu. Kejda a odpadní vody skladované v nové nádrži na kejdu

Bilance zahrnuje: a) vodu z dojírny a mléčnice b) splaškové vody z hygienického zázemí c) kontaminované srážkové vody z manipulačních ploch d) kejdu ze stájí dojnic


27

Oldřich Poláček



a) Dojírny a mléčnice 1) proplachy a dezinfekce dojení - dojírna kruhová 24 stání dle dodavatele 420 l studené vody a 260 l teplé vody na jedno dojení. 680 l/dojení x 2 dojení/den = 2) sanitace chladícího tanku (dle údajů výrobce) Chladící tank 5 000 l (2 ks) x 440 l/sanitaci x 1 sanitace/den = 3) ostřik vemen

1 360 l/den 440 l/den

0,5 l/ks x 197 ks x 2 dojení/den ................................................... 197 l/den 4) ostřik podlah dojírny a chodby (za použití vysokotlakého mycího zařízení KEW) 1,5 l/m2/dojení x 205 m2 x 2 dojení/den ...................................... 615 l/den 5) ostřik podlahy mléčnice (za použití vysokotlakého mycího zařízení KEW) 1 l/m2/dojení x 40 m2 x 2 dojení/den ............................................. 80 l/den Spotřeba vody v dojírně a mléčnici celkem: 1 360 l + 440 l + + 197 l + 615 l + 80 l = 2 692 l/d Roční spotřeba : 2 692 l/den x 365 d/rok =

982,58 m3/rok

b) splaškové vody ze sociálního zařízení - počet osob obsluhy : 2 - prům. denní spotřeba vody 120 l/osoba 2 osoby x 120 l/osoba = 240 l/den 0,24 m3 x 365 d/rok =

87,6 m3/rok

c) Kontaminované dešťové vody výdejní plocha kejdy a zpevněná plocha pro telata: 260 m2 260 m2 x 0,7 x 0,7 (odpar) = 127,4 m3 Roční produkce kontaminovaných vod

127,40 m3/rok

d) Produkce kejdy dle vyhlášky 274/1998 Sb. (sušina 7,5%) Dojnice … 197 ks + 50 ks = 247 ks = 279,4 DJ x 21,9 t/DJ/rok = 6 119 t/rok Celkem (m3/rok) – přepočet x 1,03

6 303 m3/rok

Celková roční produkce tekutých statkových hnojiv:

7 500,6 m3/rok

Skladovací kapacita cirkulačních kanálů pod stájí …… 4 820 m3 Skladovací kapacita podroštových prostor 4820/(7500,6/12) = 7,7 měsíce.


28

Oldřich Poláček



Vypočtená doba skladování celkové produkce kejdy plně vyhovuje požadavkům daným zákonem 156/98 Sb., resp. vyhláškou MZe č. 274/98 Sb. ve znění pozdějších předpisů (vyhl. č. 476/2000 Sb., vyhl. č. 473/02 Sb. a vyhl. č. 91/07 Sb), o skladování a způsobu používání hnojiv, kde je v § 4, odst. 2 uvedena doba skladování tohoto druhu skladovaných látek minimálně 4 měsíce. Vyhovuje i klimatickým podmínkám v regionu. Jímky, podlahy stájí, manipulačních ploch a všechny prvky splaškové kanalizace musí být řešeny jako vodotěsné. Technické řešení těchto prostor musí vyhovovat požadavkům české legislativy, zejména požadavkům zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby. Investor musí mít k dispozici zápisy o zkouškách vodotěsnosti jímek a celé splaškové kanalizace, provedené podle ČSN 75 09 05 autorizovanou firmou. Jímky nesmí podle výsledku třech předepsaných zkoušek vykazovat žádný únik vody.

Vody dešťové nekontaminované

Vzhledem k tomu, že nová stáj bude z velké části postavena na místě stávající stáje pro dojnice a okolních převážně zpevněných pozemcích, si realizace záměru v rámci celého střediska nevyžádá téměř žádnou změnu v množství odpadních dešťových vod. Není tedy účelné vypočítávat jejich produkci. Dešťové vody jsou svedeny do dešťové kanalizace střediska i na terén.

B.III.3. Odpady Odpady jsou hodnoceny a klasifikovány podle vyhlášky 381/01 Sb. ze dne 9. 11. 2001, kterou byl vydán katalog odpadů a stanoveny další seznamy odpadů. Odpady jsou vypočítány a zhodnoceny v rozdělení podle časového období jejich vzniku a podle míry znalostí o možných drahách jednotlivých odpadů je uvedeno i možné řešení této otázky. Při nakládání s odpady musí být respektovány zásady zákona č.185 ze dne 15. května 2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů včetně návazných prováděcích vyhlášek MŽP, dále zejména zmíněné vyhl. č. 381/2001 a vyhl. č.383/2001 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady. Původce odpadů zejména je povinen: a) odpady zařazovat podle druhů a kategorií podle § 5 a 6 b) odpady, které sám nemůže využít nebo odstranit v souladu s tímto zákonem a prováděcími právními předpisy, převést do vlastnictví pouze osobě oprávněné k jejich převzetí podle § 12 odst. 3, a to buď přímo, nebo prostřednictvím k tomu zřízené právnické osoby c) každý má při své činnosti nebo v rozsahu své působnosti povinnost v mezích daných tímto zákonem zajistit přednostní využití odpadů před jejich odstraněním v souladu s § 11

B.III.3.1. Odpady vznikající při výstavbě

Hlavním odpadem, vznikající při realizování záměru, budou odpady demoličního charakteru, zejména odpadní beton (k.č. 17 01 01) a odpadní cihla (k.č. 17 01 02). Dále pak sklo, kabely a ostatní stavební odpad.


29

Oldřich Poláček



V určitém množství budou demontovány i části ocelových stavebních prvků a stávající technologie a jejich odřezky (kat.č. 17 04 05 – železo a ocel). Ty budou ukládány na samostatnou stavební meziskládku a odváženy do Kovošrotu. Dalším odpadem, vznikajícím při výstavbě budou odpady charakteru stavebních zbytků, odřezků či zmetků (sklo, cihla, kabely..). Ty budou ukládány na samostatnou stavební meziskládku a odstraňovány v souladu s předpisy. Obalový materiál z plastů (15 01 02 - O) tomto případě fólie a obaly od součástek nebo nápojů či jiných nezávadných tekutin nebo materiálů v odhadnutém množství cca 100 kg, budou průběžně odstraňovány stavební dodavatelskou firmou (odvozem na skládku TKO). Také papírové (15 01 01 – O) či dřevěné obaly (15 01 03 – O) od např. technologických součástek a jiných materiálů se budou odstraňovat sběrem a odvozem na skládku nebo do sběrných surovin. Při finálních nátěrech železných prvků bude vznikat z nanášení nátěrových hmot (k.č. 08 01 11) barva s obsahem halogenových rozpouštědel, kategorie N. Její případné zbytky budou odstraňovány odbornou firmou. Do doby odvozu ze staveniště musí být skladovány v nepropustné nádobě v uzavřené místnosti. Investor stavby musí vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství. O vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence.

Dále bude v průběhu výstavby vznikat několik dalších druhů odpadů, které jsou specifikovány v níže uvedené tabulce. Kód odpadu 08 01 11

08 01 12 12 01 21 15 01 01

Druh odpadu Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Jiné odpadní barvy a laky neuvedené pod číslem 08 01 11 Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20 papírové a lepenkové obaly (zbytky obalů od technologie součástek atp.)

Kategorie Množství (t) odpadu

Pravděpodobný způsob nakládání

N

0,02

skladování v neprop. nádobě v uzavřené místnosti, pak odstraňovány odbornou firmou

O

případná část předchozího

skladování v neprop. nádobě v uzavřené místnosti, pak odstraňovány odbornou firmou

O

0,01

ukládání na staveništní meziskládce, dále odvoz k recyklaci nebo k jinému využití nebo na povolenou skládku, nebo průběžný odvoz

O

0,002

prodej do sběr.surovin

15 01 02

Plastové obaly

O

0,002

Předání oprávněné osobě a odvoz k jinému využití nebo na skládku, průběžný odvoz nebo ukládání na staveništní meziskládku a odvoz po ukončení stavby

15 01 03

Dřevěné obaly

O

0,02

Odvoz k jinému využití nebo předání oprávněné osobě

17 01 01

Beton

O

100


17 01 02

Cihly

O

100


17 01 07

Směsi betonu, cihel,tašek a keramických výrobků neuvedené pod č. 17 01 06

O

50



30

Oldřich Poláček



Kategorie Množství (t) odpadu

Kód odpadu

Druh odpadu

17 02 01

Dřevo

O

0,5

Odvoz k jinému využití nebo předání oprávněné osobě

17 02 02

Sklo

O

0,05


17 02 03

Plast

O

0,01


17 04 05

Železo a ocel

O

5

prodej do sběr.surovin.

0,1


Kabely neuvedené pod 17 04 10 17 04 11

(neobsahující ropné látky, uhelný dehet a jiné nebezpečné látky)

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 (neobsahující nebezpečné látky) Vytěžená hlušina neuvedená pod číslem 17 05 05 17 05 06 (neobsahující nebezpečné látky)

17 05 04

O

O

O

300

případná část předchozího

Pravděpodobný způsob nakládání

částečně využití při konečných terénních úpravách areálu, částečně odvoz na skládku nebo odvoz k jinému využití částečné využití při ter. úpravách areálu, částečně odvoz na skládku nebo odvoz k jinému využití

B.III.3.2. Odpady vznikající při provozu

Při údržbě a opravách vyhrnovacích lopat a čerpadel na kejdu bude vznikat určité množství odpadu - Syntetické motorové, převodové a mazací oleje (k.č. 13 02 06 –N) a odpad Olejové filtry (k.č. 16 01 07–N) který musí provozovatel odděleně shromažďovat a pravidelně předávat oprávněné osobě. Dalším odpadem vznikajícím provozem stájí jsou plastové obaly od dezinfekčních prostředků používaných k dezinfekci dojícího zařízení a stájových prostor. Tento N odpad se nazývá agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky, v katalogu mají kód 02 01 08 a vzniká v množství cca 50 kg. Obaly od použitých veterinárních léčiv - název druhu odpadu - Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 07, kód 18 02 08, kterých bude cca 50 kg za rok. Tyto odpady je možno také zařadit pod kat. č. skupiny 15 – odpadní obaly.Provozovatel musí zajistit jejich odstranění oprávněnou osobou. Vzniká také odpad ze znehodnocených zářivek k.č. 20 01 21, N - Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť v odhadovaném množství cca 5 kg/rok. Investor je povinen do doby odvozu zabezpečit uskladnění nebezpečných odpadů do odpovídajících nádob a opatřit je identifikačními listy nebezpečných odpadů. Vedle těchto hlavních odpadů vznikají v celém areálu v menším množství uliční smetky č. 20 03 03, kategorie O, vznikající při čištění komunikací a směsný komunální odpad (k.č 20 03 01 O). Z hlediska nakládání s odpadem po jeho vzniku a jeho likvidace je řešena smluvně v návaznosti na systém odvozu komunálního odpadu v obci.


31

Oldřich Poláček



Souhrn předpokládaných odpadů, vznikajících během provozu stájí, lze prezentovat v následující tabulce: Kód odpadu

Druh odpadu

Kategorie Množství odpadu (t)

15 01 02 15 01 06

agrochemické odpady obsahující nebezpečné látky Syntetické motorové, převodové a mazací oleje Plastové obaly Směsné obaly

16 01 07*

02 01 08*

N

0,05

N

0,1

O O

0,05 0,05

Olejové filtry

N

0,005

18 02 08*

Jiná nepoužitelná léčiva neuvedená pod číslem 18 02 07

N

0,05

20 01 21*

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

N

0,005

20 02 01 20 03 03

Biologicky rozložitelný odpad uliční smetky

O O

5 0,5

20 03 01

směsný komunální odpad

O

0,5

13 02 06*

Pravděpodobný způsob nakládání oddělené shromažďování, předání oprávněné osobě oddělené shromažďování, předání oprávněné osobě Předání oprávněné osobě Předání oprávněné osobě oddělené shromažďování, předání oprávněné osobě oddělené shromažďování, předání oprávněné osobě oddělené shromažďování, předání oprávněné osobě odvoz na hnojiště ke kompostování

Předání oprávněné osobě třídění, odvoz v návaznosti na svoz v obci

Mimo zákon o odpadech vznikají některé důležité vedlejší produkty – zejména kejda z provozu bezstelivových stájí (pojednáno v předchozí části) a hnůj skotu, produkovaný v sekci mléčných telat chovaných v boudách se slamnatou technologií. Jeho vyčíslení bude provedeno v této kapitole. I když tyto vedlejší produkty živočišné výroby úmyslně neřadím mezi odpady, bylo by možné jim přidělit kat. číslo 02 01 06 (pokud by je provozovatel prohlásil za odpad a chtěl se jich zbavit jako odpadu). Ze zemědělského (zejména agronomicko-pedologického) hlediska nelze hnůj považovat za odpad, ale za cenné organické hnojivo, bez kterého nelze dosáhnout optimální struktury půdy ani vyhovující půdní úrodnosti. Pro zemědělský podnik hospodařící na půdě nejsou tyto produkty odpadem, ale je s nimi nakládáno v souladu se zákonem č. 156/98 Sb., o hnojivech. V posuzovaném středisku je v navrhovaném stavu očekávána následující produkce hnoje:

Navrhovaný stav Číslo stáje

Stáj

Ustájení

Kategorie

Kapacita

Počet VDJ

3

Teletník

stelivové

telata mléč. výživa

34

5,1

Produkce Roční hnoje 1 produkce DJ/rok (t) hnoje (t) 13,9

70,9

Hnůj bude skladován na polním hnojišti mimo areál, přičemž jeho "likvidace" - lépe řečeno využití - bude prováděna rozvozem a na vybraných pozemcích podle schváleného plánu rozvozu. V praxi se počítá s přímou aplikací na pozemky přibližně 2 x do roka. V průběhu roku běžně dochází k úhynu chovaných zvířat. I když zákon č. 185/2001 Sb., v § 2 odst. 1 písm. f, ze své působnosti výslovně vylučuje nakládání s uhynulými těly zvířat a odkazuje je na zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, je podle názoru zpracovatele dokumentace tímto materiálem nutné obecně zacházet jako s odpadem s nebezpečnými vlastnostmi.


32

Oldřich Poláček



V daném případě, při těchto technologiích ustájení a dobrých zoohygienických podmínkách, lze uvažovat poměrně nízké procento úhynu. A to u dojnic cca 1 %, to znamená, že ročně může dojít k úhynu cca 3 ks zvířat o průměrné váze 500 kg, tedy celkem 1500 kg, U telat v odchovu uvažujeme cca s 3 procentním úhynem. To představuje asi 10 kusů telat o váze 50 kg. Jejich dočasné uskladnění bude prováděno v kafilerním boxu střediska. Investor musí zajistit jeho správný technický stav (především trvalé zabezpečení proti kontaminaci dešťových vod v běžném provozu) a odvoz kadaverů k likvidaci do nejbližšího asanačního ústavu. Odvoz by měl být, po dohodě s VAÚ, okamžitý po telefonickém nahlášení úhynu.

B.III.3.3. Odpady, které by mohly vzniknout při havárii

V rámci provozu posuzovaného areálu by mohlo k dané situaci vzniku odpadů při havárii dojít např. při havárii jímky na kejdu, kdy by mohlo dojít teoreticky k úniku uskladněných látek do okolního terénu. Z tohoto důvodu je nutné, aby skladovací prostory byly řešeny v souladu s požadavky zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a zákona č. 308/2000 Sb., resp. prováděcí vyhl. č. 476/2000 Sb., O skladování a způsobu používání hnojiv a pravidelně kontrolován jejich technický stav v intervalech daných zákonnými předpisy. Množství vyprodukované kejdy a hnoje je uvedeno v předchozích kapitolách. Další odpad, který by mohl v případě havárie vzniknout, jsou úniky paliv či mazadel z prostředků mechanizace, včetně kogeneračních jednotek, při jejich poruchách nebo haváriích. Mohl by tak vznikat N odpad k.č. 13 02 04, příp. 13 02 05. 13 02 06, 13 02 07 nebo 13 02 07 - vše různé odpadní oleje pro spalovací motory a převodovky, případně odpad zeminy znečištěné ropnými látkami (17 05 03* - Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky). Tyto druhy odpadů je nutné likvidovat podle příslušných předpisů odpadového hospodářství ve vazbě na ochranu vod před znečištěním ropnými látkami, ve vztahu k opatřením, rozpracovaným v havarijním řádu farmy. Především je nutné únikům těchto látek předcházet a to především dobrým technickým stavem mechanizace a dodržováním dopravních předpisů. Kvantitativní úvahy nejsou uváděny, neboť je nelze odhadnout. Nelze zcela opomenout málo pravděpodobnou možnost likvidace zvířat z důvodu nakažení chovu nějakou nebezpečnou nákazou. Pak by se jednalo o manipulaci s kadavery zvířat, které jak je již uvedeno výše řeší zákon o veterinární péči. Poslední uvažovaný typ havárie je možný požár objektů. Zde by potom největší objem odpadů představovala stavební suť - Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03 (k.č. 17 09 04 - O), případně s určitým podílem odpadu - Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních odpadů) obsahující nebezpečné látky směsný stavební odpad (k.č. 17 09 03* - N).

B.III.4. Hluk, vibrace, záření Výstavba

Průběh výstavby bude představovat časově omezené a občasné zvýšení hladiny hluku a vibrací v okolí staveniště v důsledku použití stavební mechanizace a dopravních prostředků. Dalším možným zdrojem vibrací budou některé stavební práce jako je dusání a vibrování při betonáži.


33

Oldřich Poláček



Vzhledem k druhu výstavby a vzdálenosti staveniště se za předpokladu, že výstavba bude probíhat pouze v pracovní dny neočekává, že budou překročeny povolené hodnoty u nejbližších obytných objektů. Provoz

Hygienické požadavky na úroveň akustické situace ve venkovním prostředí jsou obsaženy v díle 6, § 30, 31, 32, 33 a 34 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Prováděcím právním předpisem tohoto zákona je Nařízení vlády č.148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které stanoví hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích a v mimopracovním prostředí (ve stavbách pro bydlení, ve stavbách občanského vybavení a ve venkovním prostoru). Venkovním prostorem se dle vládního nařízení č. 148/2006 Sb. rozumí nezastavěné pozemky, které jsou využívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, komunikací, lesů a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do 2 m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a stavby pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku Lden = 50 dB (pro noční dobu pak Lnoc = 40 dB) a korekcí podle přílohy č. 6. V okolí komunikací pak lze akceptovat hodnoty 55 dB, resp. 45 dB. Z provozního hlediska lze pouze konstatovat, že příspěvek dopravy spojené s provozem posuzované farmy dojnic není významný a dopravní zatížení spojené s provozem areálu živočišné výroby by mělo být prakticky stejné. Větrání stájí bude zajišťováno přirozeným prouděním vzduchu střešními a bočními štěrbinami. Navržené strojně technologické zařízení (dojení a chlazení mléka, odkliz a čerpání kejdy) nepřekračuje povolenou hlučnost a je v dostatečné vzdálenosti od zástavby). Z tohoto hlediska nebude ve stájích docházet k vytváření nadměrného hluku ani vibrací a tyto se v provozu vlastních stájích nebudou vyskytovat. Prostor, kde lze očekávat zvýšenou hladinu akustického tlaku, bude omezen na vlastní areál střediska živočišné výroby. V tomto areálu se nenachází žádný venkovní prostor, ve smyslu nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Stáje jsou v tomto smyslu umístěny v dostatečné vzdálenosti od nejbližší obytné zástavby a tak je zcela vyloučeno negativní ovlivnění nejbližší obytné zástavby a jejich venkovních prostor hlukem z provozu stájí. Útlum akustického tlaku ve venkovním prostoru je vzhledem k vzdálenosti a překážkám v šíření hluku (střechy budov, zeleň, povrch terénu) dostatečný a tak lze s jistotou očekávat na hranicích areálu, splnění výše uvedených hodnot nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku A ve venkovním prostoru LAeq = 50 dB resp. 40 dB pro noční dobu. Stejně tak se ve stájích nevyskytuje žádný zdroj radioaktivního ani elektromagnetického záření.

B.II. 5. Riziko havárie Základní rizika, ke kterým by mohlo v rámci provozu areálu chovu dojnic dojít jsou představována především možnou netěsností stájových podlah a skladovacích prostor na kejdu, kdy by mohlo dojít teoreticky k úniku uskladněných látek do okolního terénu. Z tohoto důvodu je nutné, aby skladovací prostory byly řešeny v souladu s požadavky zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) a zákona č. 308/2000 Sb., resp. prováděcí vyhl. č. 476/2000 Sb., O skladování a způsobu používání hnojiv a vyhlášce Ministerstva pro místní rozvoj č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby.


34

Oldřich Poláček



Provozovatel musí mít k dispozici zápisy o zkouškách vodotěsnosti skladovacích nádrží a celé splaškové kanalizace, provedené podle ČSN 75 09 05. Jímky nesmí podle výsledku třech předepsaných zkoušek vykazovat žádný únik vody. Dále tyto prostory musí být vybaveny kontrolním systémem monitorujícím případné netěsnosti a únik skladovaných látek. Nelze zcela opomenout málo pravděpodobnou možnost likvidace zvířat z důvodu nakažení chovu nějakou nebezpečnou nákazou. Pak by se jednalo o manipulaci s kadavery zvířat, které jak je již uvedeno výše řeší zákon o veterinární péči. Poslední uvažovaný typ havárie je možný požár objektů. Zde by potom největší objem odpadů představovala stavební suť - Směsné stavební a demoliční odpady. Dopady případných havárií se s největší pravděpodobností projevily pouze v nejbližším okolí ohniska, možné dopady jsou relativně málo nebezpečné. Nejúčinnější prevencí se z tohoto pohledu jeví naprostá technologická kázeň, pravidelné kontroly technického stavu jednotlivých zařízení a poučení odpovědných pracovníků.

C.ÚDAJE O STAVU V DOTČENÉM ÚZEMÍ

ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ

C.1. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území a) dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného rozvoje Zájmové území výstavby je stávající zemědělský areál provozovatele na jižním okraji sídelního útvaru Hole, který je místní částí obce Svrkyně. Areál je situován samostatně mimo souvisle zastavěnou část obce, neboť se jednalo o samostatnou zemědělskou farmu. V blízkosti je pouze jedem obytný objekt, který není ve vlastnictví oznamovatele. Zemědělský areál je dle schváleného územního plánu obce Svrkyně z roku 2004 veden jako zóna zemědělské výroby, tzn. pro zemědělskou výrobu přípustná s tím, že se počítá s dalším provozem areálu. Pouze část nové stáje zasahuje mimo tuto plochu do dosud neurbanizovaného území. Prioritním využitím území přímého staveniště oznamovaného záměru je tedy zemědělská výroba. Je navrhována modernizace a zkapacitnění chovu dojnic skotu výstavbou nové produkční stáje, z velké části na místě stávajícího objektu a rekonstrukcí stávající stáje pro dojnice s přechodem chovu na bezstelivové ustájení. Prioritou trvale udržitelného využití území je dále soulad zemědělské výroby-chovu hospodářských zvířat s požadavky ochrany životního prostředí a jeho složek, včetně zajištění okolního území před úniky kontaminovaných dešťových vod z areálu, zajištění všech tekutých statkových hnojiv, dostatečného větrání a optimálních zoohygienických podmínek chovu, s dopadem do minimalizace pachových emisí do okolí. Trvalá udržitelnost je rovněž dána dostatečnou pozemkovou kapacitou pro aplikaci vedlejších organických produktů s ohledem na povrchové a podzemní vody, polohu významných krajinných prvků a skladebných prvků ÚSES a na polohu obytné zástavby jednotlivých sídelních útvarů.


35

Oldřich Poláček



b) relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Ve vlastním zájmovém území výstavby se takové prvky a zdroje nenacházejí, jelikož výstavba a rekonstrukce stájí pro dojnice s přechodem na bezstelivové ustájení a změny kapacity některých stájí jsou realizovány ve stávajícím zemědělském areálu (i když částečně zasahují do dosud neurbanizovaných pozemků). S ohledem na omezenou míru dochování strukturních prvků krajiny i přes značnou míru scelení pozemků v okolí obce, za předpokladu respektování polohy strukturních prvků při aplikací vedlejších organických produktů, není nutno předpokládat přímé ohrožení určujících strukturních prvků krajiny oznamovaným záměrem. V současné době již nejsou předpokládány hydrotechnické úpravy pozemků za účelem zvýšení produkčního potenciálu krajiny a zlepšení fyzikálně chemických parametrů zemědělské půdy, žádoucí je, naopak, určitá revitalizace území. Určité ohrožení nivních ekosystémů nebo stanovišť povrchových vod by bylo možno uvažovat pouze při technologické nekázni při aplikaci vedlejších organických produktů v nevhodných obdobích, případě kumulací organické zátěže při opakované aplikaci na stejné pozemky. To by bylo nutno pokládat za nerespektování doporučených metodických postupů pro uvedený druh činnosti. V kontaktu s posuzovaným územím se nenacházejí ložiska surovin a nejsou dotčeny zájmy chráněné zákonem č. 44/1988 Sb., v platném znění (horní zákon). c) schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na níže uvedené aspekty

Územní systém ekologické stability krajiny Zájmové území střediska, resp. výstavba a rekonstrukce stávajících stájí pro dojnice s přechodem na bezstelivové ustájení, nekoliduje se skladebnými prvky ÚSES (biocentra, biokoridory), vymezenými pro sídelní útvar Hole a nejbližší okolí. Územní systém ekologické stability krajiny (dále jen ÚSES) je dle § 3 písm. a) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se místní, regionální a nadregionální ÚSES. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se mají podílet vlastníci pozemků, obce i stát. Dokumentaci ÚSES lze pro účely rozdělit na generel, územně technické podklady (ÚTP), plány a projekty. Generel ÚSES je odvětvový generel závazný jen pro orgány ochrany přírody. Účelem generelu je především příprava podkladů pro tvorbu plánů a projektů ÚSES. Územně technický podklad (ÚTP) slouží zejména pro zpracování územně plánovací dokumentace. Plán ÚSES je materiál obsahující mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů, tabulkovou a popisovou část a návrh rámcových opatření k zachování a zlepšení ÚSES. Projekt ÚSES zabezpečuje realizační proces určité skladebné části ÚSES k cílovému funkčnímu stavu. Řešené území se nenachází v žádné kolizi s nadregionálními a regionálními systémy ekologické stability České republiky (ÚTP NR-R ÚSES ČR). Zpracovatelé ÚSES nenavrhli v blízkosti zájmového území žádné biocentrum nebo biokoridor místního nebo regionálního významu. V blízkosti areálu farmy se nenacházejí ani některé interakční prvky, které jsou součástí tzv. kostry systému ekologické stability. Pro širší vztahy s řešeným územím vyplývají pro řešené území následující stanovené prvky ÚSES:


36

Oldřich Poláček



RK 1140 údolí Zákolanského potoka – funkční biokoridor se nachází v údolí potoka cca 0,6 km od zájmového území. RBC 2 údolní společenství Zákolanského potoka – funkční biocentrum Čížovicemi a rybníkem v Okoři

mezi Malými

Vodohospodářská ochranná pásma Zemědělský areál na jižním okraji sídelního útvaru Hole se nenachází v ochranném pásmu žádného vodního zdroje. Zvláště chráněná území Lokalita výstavby se nenachází na území žádné z kategorií maloplošně chráněných území přírody (dle zák. 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny). Nejblíže se nachází (cca 1 km severozápadně) přírodní památka Kovářské stráně. Tvoří ji dvě uměle vytvořené terasy a přilehlé meze o výměře téměř 2 ha. Předmětem ochrany jsou suchomilná společenstva výslunných travnatých a křovinatých stráních. Z pohledu systému NATURA 2000 ve smyslu jeho platného vymezení pro ČR zákonem č. 218/2004 Sb. není v řešeném území navrhována žádná ptačí oblast ve smyslu § 45 e) zákona. Rovněž se v řešeném území nenachází žádná evropsky významná lokalita ve smyslu § 45 a) až c) zák. č. 218/2004 Sb., která by byla zahrnuta do národního seznamu těchto lokalit podle § 45a zákona a nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Nejblíže se nachází EKVL - CZ0213016 - Zákolanský potok, západně od areálu.

Území přírodních parků Areál se nachází na severním okraji přírodního parku Okolí Okoře, jehož hranice prochází mezi areálem a vlastním sídelním útvarem Hole. Park byl vyhlášen nařízením Okresního úřadu Praha-západ v roce 1997 a nařízením Okresního úřadu Kladno v roce 1998. Osou přírodního parku je Zákolanský potok, k němuž se sklánějí skalnaté stráně hostící vzácnou teplomilnou květenu. Rozloha činí 1 156 ha. Nachází se v Řipském bioregionu. Reliéf utváří zvlněná plošina až pahorkatina. Název parku je odvozen od zříceniny hradu Okoř. Ráz krajiny udává mírně zvlněná Kladenská tabule zpestřená mělkým údolím Zákolanského potoka. Geologický podklad tvoří opuková tabule, území je součástí české křídové pánve. Jedná se o dlouhodobě osidlovanou oblast, která byla značně přetvořena člověkem. Významné krajinné prvky Zájmové území oznamovaného záměru není v kolizi s žádnými významnými krajinnými prvky dle § 3 a ani s VKP registrovanými podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. V těsném sousedství areálu (na jeho západní straně je VKP, kterým je lesní porost na svahu Zákolanského potoka. I když nová stáj částečně zasahuje i do pozemků, které jsou vedeny jako pozemky určené k plnění funkcí lesa, není zde ve skutečnosti lesní porost.

Území historického, kulturního nebo archeologického významu V možném dosahu vlivů posuzovaného areálu chovu dojnic se nenachází žádné významné architektonické či historické památky ani archeologická naleziště, které by mohly být provozem areálu a jeho vlivy dotčeny, nicméně obec Svrkyně je územím s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.


37

Oldřich Poláček



Území hustě zalidněná Sídelní útvar Hole je místní částí obce Svrkyně. Obec Svrkyně se nachází cca 6 km severně od okraje Prahy v okrese Praha - západ. První zmínka o obci je z roku 1311. Obec leží v nadmořské výšce 295 m. Rozloha správního území je celkem 590 ha. V obci je celkem 290 obyvatel a měl do devadesátých let trvale klesající tendenci, takže z původních 367 obyvatel v roce 1869, se jejich počet ustálil na stávajících cca 290 obyvatel. (r.1930 – 275, 1961-261, 1980-250). Průměrný věk obyvatel je 37,1 roku a podíl žen 52,4 %.. Obyvatelstvo žije převážně (z 94 %) na katastrálním území Svrkyně, na katastrálním území osady Hole, která je součástí obce, žije dnes 13 obyvatel (v roce 1991 to bylo 9 obyvatel).

C.2. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území, které budou pravděpodobně významně ovlivněny Úvodem této části oznámení je možno konstatovat, že významnější ovlivnění vlastní stavbou nelze předpokládat mimo areál zájmového zemědělského střediska. Pro území, dotčeném aplikací vedlejších organických produktů, je možno uvažovat pouze vlivy, vznikající při případné technologické nekázni. Pokud je s těmito produkty nakládáno v souladu s metodickými doporučeními pro jejich rozvoz a aplikaci (zejména období aplikace, rychlé zapravení do půdy, vyloučení některých rizikových pozemků z aplikace atp.), nelze ani pro zprostředkované vlivy předpokládat jakoukoli zvýšenou míru nepříznivosti či významnosti vlivu. V dalším textu jsou proto uvedeny jen základní charakteristiky širšího zájmového území s důrazem na areál střediska.

C.2.1. Základní charakteristiky ovzduší a klimatu C.2.1.1. Klimatické poměry

Podle mapy klimatických oblastí ČSR (Geografický ústav ČSAV Brno, 1975), celé území náleží do klimatického regionu T2 - Teplý suchý, který má tyto klimatické charakteristiky: Počet letních dnů (max. teplota od 25o C) 50 - 60 Počet dnů s průměrnou teplotou 10o C a více 160 - 170 Počet mrazových dnů 100 - 110 Počet ledových dnů 30 - 40 Průměrná teplota v lednu -2 až -3o C Průměrná teplota v dubnu 8 až 9o C Průměrná teplota v červenci 18 až 19o C Průměrná teplota v říjnu 8 až 9o C Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více 90 - 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období 350 - 400 mm Srážkový úhrn v zimním období 200 - 250 mm Počet dní se sněhovou pokrývkou 40 - 50 Počet dní zamračených 120 - 140


38

Oldřich Poláček



Počet dní jasných 40 - 50 Území tedy náleží ke klimatické oblasti vyznačující se dlouhým, teplým a suchým létem, teplým až mírně teplým jarem a podzimem a krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky.

C.2.1.2. Stav znečištění ovzduší

Pro stanovení imisních koncentrací v pozadí jsou standardně používány výsledky měření na imisních stanicích. V zájmové oblasti však imisní stanice umístěna není, pro stanovení pozadí jsou lze použít výsledky měření na nejbližší stanici Veltrusy. Dalším zdrojem pozaďových imisních koncentrací jsou výsledky modelování v Generální rozptylové studii Středočeského kraje. Z těchto podkladů je možno přibližně odhadnout imisní koncentrace v zájmové oblasti: Oxid dusičitý NO2 - maximální hodinová koncentrace – 100 µg/m3 -průměrná roční koncentrace – <25 µg/m3 Suspendované částice PM10 -nejvyšší denní koncentrace – 50 µg/m3 -průměrná roční koncentrace – 25 µg/m3 Amoniak -průměrná roční koncentrace – 9 µg/m3 Území pod správou stavebního úřadu Velké Přílepy, do jehož správního obvodu zájmová lokalita spadá, je zahrnuto podle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP uveřejněného ve Věstníku MŽP č. 2/2009 mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší s odůvodněním překročení imisního limitu denního pro PM10 na 8,5 % území. Jedná se o vymezení oblastí na základě dat z roku 2007. Vlastní stáje chovu zvířat přispívají k znečištění ovzduší pouze produkcí pachových látek (osmogenů), které jsou vyhodnoceny v návrhu ochranného pásma chovu zvířat a produkcí amoniaku, která je vyhodnocena v jiné v kapitole B.III.1 a v rozptylové studii imisních koncentrací amoniaku. Pro případy výstavby nových zdrojů znečišťujících ovzduší, popř. jejich provozování platí pro jednotlivé investory nebo provozovatele ze zákona povinnost (zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování) si vyžádat souhlas orgánu ochrany ovzduší.

C.2.2. Základní charakteristiky vod C.2.2.1. Povrchová voda

Z hydrologického hlediska je záměr umístěn do zájmového území, jehož dominantní osu představuje řeka Vltava, protékající východní částí od jihu k severu. Většina ostatních toků směřuje k tomuto hlavnímu toku. Jedná se o další vodoteče – Turský potok, Podmoráňský potok a Zákolanský potok, protékající k.ú.Hole. Zákolanský potok pramení jihovýchodně od Kladna u obce Pletený Újezd v nadmořské výšce 419 m n.m. Po soutok se Sulovickým potokem je na mapách označován jako potok Dolanský, v okolí Okoře také jako Okořský či Mlýnský. Jeho nejbližším sběrným územím je okolí obcí Hostouň, Středokluky, Makrotřasy a Velké a Malé Čičovice. Sběrné území je značně využívané zemědělskou velkovýrobou a je tedy předpoklad vysoké eutrofizace vod, které Zákolanský potok sbírá. Plocha povodí tohoto potoka činí 173,35 km 2 a délka toku je 24,5 km. V bezprostřední blízkosti areálu se žádná vodoteč nenachází. Není zde ani žádné pásmo hygienické ochrany vodního zdroje.


39

Oldřich Poláček



C.2.2.2. Podzemní voda

Hydrogeologicky náleží oblast hodnoceného území umístění záměru k rajonu 625 proterozoikum a paleozoikum v povodí přítoků Vltavy, který je zde budován horninami proterozoického stáří. Jsou zde vyvinuty dva základní zvodnělé obzory. Spodní puklinový obzor vyvinutý v hlubokých skalních puklinách a občasný mělký obzor vyvinutý v zóně povrchového zvětrání nad přechodem do čerstvé horniny.

C.2.3. Základní charakteristiky půd a geofaktorů C.2.3.1. Základní pedologické údaje V půdně interpretační mapě jsou zemědělsky využívané půdy v 9ti stupňové škále potenciální produktivity půd, řazeny na 3. - 4. místo, (tj. vysoký a vyšší produkční potenciál zemědělských půd). Pro lesní půdy existuje 6ti stupňová škála, ve které lesní půda v sevřené části údolí, zaujímá 5. místo (tj. nízký produkční potenciál lesních půd). Lesy na stráních jsou na půdě ohodnocené 2. stupněm (tj. nadprůměrný produkční potenciál lesních půd). Při hodnocení potenciální odolnosti proti účinkům kyselých srážek a spadů, byla převážná část půd v hodnoceném území uznána jako půdy středně odolné (3. stupeň z 5ti stupňové škály). Území je silně ohroženo vodní erozí, jejíž účinky jsou, zvláště na příkřejších svazích zemědělské i lesní půdy, znatelné (Půdně interpretační mapa vydaná Českým geologickým ústavem, 1995, měřítko 1 : 50 000, list 12-23 Kladno). Podle Atlasu životního prostředí (Geografický ústav ČSAV Brno, 1992, měřítko 1 : 1000 000, mapa limitních přírodních faktorů) je hodnocené území v oblasti tzv. "eolického hazardu", tedy v oblasti postižené deflací (odvátím částic hornin větrem). V okolí střediska se vyskytují především tyto typy hlavních půdních jednotek (HPJ): HPJ 26: Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy na různých břidlicích a jim podobných horninách; středně těžké, výjimečně těžší, obvykle štěrkovité, s dobrými vláhovými poměry až převlhčením HPJ 37: Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) HPJ 56: Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry

C.2.3.2. Základní geologické a geomorfologické údaje

Geologické a geomorfologické poměry Hodnocené území se nachází v geomorfologickém celku Pražská plošina, jejíž reliéf je charakteristický geomorfologickou jednotvárností. Výchozím geomorfologickým tvarem v Pražské plošině je parovinný reliéf, představující denudací sníženou úroveň středočeské paleogenní paroviny. Turská plošina nacházející se v oblasti mezi Zákolanským potokem a Vltavou na sever od Tuchoměřic a Horoměřic, leží převážně na horninách svrchního proterozoika ve výši mírně nad 300 m n.m. a její povrch je zpestřen buližníkovými suky, jimž na sledovaném


40

Oldřich Poláček



území dominují Horka a Pobíb. Reliéf Turské plošiny se sklání mírně k severovýchodu z uvedených 300 m na 240 až 260 m n.m. Z regionálně geologického hlediska tvoří platformní základ dané oblasti horniny náležící jednotce barrandienského proterozoika středočeské oblasti.

C.2.4. Základní charakteristiky přírodních poměrů staveniště a okolí C.2.4.1. Fauna a flora

Zájmové území leží v oblasti původního výskytu Černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi – Carpinetum). Oblasti původního výskytu společenstva Černýšová dubohabřina byly plošně nejrozšířenějším společenstvem dubohabřin v České republice a jako jedno z center je potenciálního rozšíření lze předpokládat odpovídající stanoviště Mostecké pánve. Vyskytuje se ve výškách (200) 250 – 450 m n.m. Představuje klimaxovou vegetaci planárního až subplanárního stupně naší republiky s optimem výskytu ve stupni kolinním. Představuje jednotku značné ekologické variability. Osidluje různé tvary reliéfu – nížinné roviny, různě orientované svahy i mírné terénní deprese, půdy vznikající zvětráváním různých geologických substrátů od kyselých hornin krystalinika po krystalické vápence, svahoviny, spraše nebo aluviální náplavy. Ve stromovém patře převládal dominantní dub zimní – Quercus petraea a habr obecný – Carpinus betulus s častou příměsí lípy srdčité – Tilia cordata, na vlhčích stanovištích lípy velkolisté – T. platyphylos), dubu letního – Quercus robur a stanovištně náročnějších listnáčů: jasan ztepilý – Fraxinus exelsior, javor klen – Acer pseudoplatanus, javor mléč – A. platanoides, třešeň – Cerasum avium. Ve vyšších nebo inverzních polohách se též objevuje buk lesní – Fagus sylvatica a jedle – Abies alba. Dobře vyvinuté keřové patro tvořené mezofilními druhy opadavých listnatých lesů nalezneme pouze v prosvětlených porostech. Charakter bylinného patra určují mezofilní druhy, především byliny (Hepatica nobilis, Galium sylvaticum, Campanula persicifolia, Lathyrus vernus a niger, Melampyrum nemorosum, Viola reichenbachiana aj.) a méně často trávy (Festuca heterophyla, Poa nemoralis). Tato společenstva jsou v současné době plošně velmi omezená vlivem odlesnění, následné zemědělské činnosti i intenzivní zástavby. Postupné odlesňování (od neolitu) zasáhlo nejcitelněji rovinné polohy a mírné svahy. Tato společenstva ustupují lidské činnosti zvláště převodem na jehličnaté kultury. Z biogeografického hlediska je hodnocené území součástí provincie středoevropských listnatých lesů, subprovincie hercynské. Zájmové území záměru se nachází v přechodné nereprezentativní zóně bioregionu 1.2 – Řipský bioregion. Vlastním staveništěm je nevyhovující hospodářský objekt v areálu a plochy bezprostředně na něj navazující. Pokud se týká volných ploch vlastního střediska lze je shledat jako charakteristická společenstva pro zemědělské areály v okolí objektů chovů hospodářských zvířat, případně pro okolí pomocných objektů živočišné výroby včetně zařízení pro shromažďování vedlejších organických produktů živočišné výroby. Na většině ploch proto převládají společenstva s převahou nitrofilních a ruderálních druhů. Stanovištně na nezpevněných plochách převládají ruderalizované bylinotravní porosty, místy s charakterem ruderálů na eutrofních stanovištích, s dominancí běžných druhů (kopřiva dvoudomá, šťovík tupolistý, merlíky, jetel bílý, pelyněk černobýl, hluchavka bílá, kostival lékařský, heřmánkovec přímořský, srha říznačka, kostřava červená aj.); přírodě blízké poměry na bylinotravních porostech se v areálu nevyskytují. Do vlastního staveniště nezasahují lesní porosty. Pozemky parc. č. 192 a 194, které jsou katastru nemovitostí vedeny jako lesní pozemky, nejsou ve skutečnosti k těmto účelům využívány a v současné době jsou využity jako zahrada s intenzivně sečenou travnatou plochou.


41

Oldřich Poláček



Na vlastním staveništi se nenacházejí žádné vzrostlé dřeviny, které by musely být pokáceny. Tyto se nacházejí především v prostoru mezi obytnou zástavbou a střediskem. Pokud se týká fauny nejbližšího okolí, lze v území očekávat druhy vázané na intenzivní agrocenózy, případně bylinné ruderální a synantropní druhy, vázané na blízkost sídel či objektů zemědělské výroby. Na lokalitě předpokládat z entomologického hlediska výskyt běžných fytofágních ev. oligofágních a polyfágních druhů, vázaných na pěstované plodiny a zemědělsky využívanou půdu (jedná se především o mšice, třásněnky, ploštice, střevlíci, drabčíci…). Na ruderálních biotopech je druhová diverzita pestřejší, ale i zde se jedná o druhy běžně rozšířené. Z pohledu výskytu obratlovců je možno předpokládat běžnou druhovou diverzitu - hraboš polní, zajíc evropský, krtek evropský, myš domácí, potkan obecný, vrabec domácí, konipas bílý, rehek domácí, strnad obecný, stehlík obecný, kos černý, sýkora koňadra, pěnkava obecná, hrdlička zahradní, straka, špaček, vlaštovka obecná, bažant obecný. Z uvedených důvodu není předpokládána přítomnost vzácných či chráněných druhů živočichů a rostlin. Protože nejde o realizaci záměru ve volné krajině, který by předpokládal zásah do mimolesních dřevinných formací nebo do ploch stanovištně rozmanitých ekosystémů s dopady na druhovou rozmanitost území, není nutno zatímní podklady doplňovat z hlediska možných odhadů následných vlivů záměru na biotu. Zájmové území pro vlastní výstavbu nepředstavuje plochy pro možný trvalý výskyt reprezentativních nebo unikátních populací zvláště chráněných druhů živočichů ve smyslu vyhl. č. 395/1992 Sb. C.2.4.2. Krajina, krajinný ráz Krajina hodnoceného území je z širšího hlediska součástí Pražské aglomerace. Nejvyšším bodem v lokalitě je Ers – 345 m n.m., nejnižším je údolí Zákolanského potoka ústícího do Vltavy. Z hlediska vegetačních poměrů je tato oblast dlouhodobě a poměrně intenzivně hospodářsky využívaná. Krajina zde byla narušována od dob středověku antropickými zásahy. Dle mapy vegetačních poměrů náleží sledované území k vegetačnímu stupni bukovo-dubovému a dubohabrovému.

C.2.5. Základní charakteristiky dalších aspektů životního a přírodního prostředí C.2.5.1. Zástavba, památkově chráněné objekty

První zmínka o obci je z roku 1311. V části Hole jde o území s charakteristickou venkovskou zástavbou původních statků a urbanisticky cenných prostorů historické zástavby v celé ulici včetně kapličky a celé území je vymezeno jako urbanisticky hodnotné. V katastrálním území Hole je registrována nemovitá kulturní památka – mohylové pohřebiště v lese. C.2.5.2. Oblasti surovinových zdrojů

Území nemá zásoby nerostných surovin. C.2.5.3. Jiné charakteristiky životního prostředí

Podle odvozené mapy radonového rizika, kterou zpracoval Český geologický ústav pro všechny regiony České republiky v měřítku 1 : 200 000 a která hodnotí radonové riziko ve třech stupních, leží posuzovaná lokalita v oblasti se středním radonovým rizikem. Ing. Petr Pantoflíček

42

Oldřich Poláček



C.2.5.4. Vztah k územně plánovací dokumentaci

Zájmové území výstavby je využito jako součást stávajícího zemědělského areálu oznamovatele na jižním okraji sídelního útvaru Hole, který je částí obce Svrkyně, mimo vlastní zastavěnou část obce. Zemědělský areál je územním plánem obce veden jako zóna zemědělskávýrobní, tzn. pro zemědělskou výrobu přípustná. Navrhovaná stavba nové produkční stáje ovšem z části zasahuje mimo toto území a tak se z části jedná i o stavbu v nezastavěném území, na plochách pro zahrady, sady, louky a trvalé travní porosty. Pro tyto plochy (nezastavěné území) je přípustné využití i pro stavby sloužící zemědělství (§ 18 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. - Stavebního zákona, v platném znění).

D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti, složitosti a významnosti

D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických faktorů D.I.1.1. Počet obyvatel ovlivněných účinky stavby

Negativní ovlivnění obyvatel sídelního útvaru Hole v sousedství lokality během výstavby a rekonstrukce farmy (prašnost, hluk) je nevýznamné a časově omezené. Vzhledem k charakteru provozu a zejména větší vzdálenosti souvislé obytné zástavby obce od posuzované stavby než stanovuje vypočtené OP lze konstatovat, že vlivy a účinky stavby nebude obyvatelstvo nejbližší obytné zástavby zasaženo. K dílčímu, ale nepříliš významnému, ovlivnění zápachem může docházet v období dlouhodobějších nepříznivých rozptylových podmínek u nejblíže situovaného objektu severozápadně od areálu.

D.I.1.2. Narušení faktorů pohody

Etapa výstavby: K narušení faktoru pohody obyvatel nejbližší obce může částečně docházet při provádění výstavby. Frekvence dopravy, s ohledem na odvoz a dovoz poměrně malého množství stavebních materiálů a konstrukcí ovšem bude poměrně nevýznamná. V průběhu stavebních prací lze krátkodobě očekávat zvýšené zatížení území hlukem ze stavebních strojů, zvláště při provádění zemních prací – terénní úpravy, výkop základů, výkop stavební jámy pro podroštové prostory. Tyto činnosti jsou prováděny výhradně v denní době (od 06,00 hod do 22,00 hodin). Nepředpokládá se stavební činnost v noční době, ve dnech pracovního klidu a o svátcích. Významnější zatížení území stavební činností, neovlivní téměř vůbec hlučnost v chráněných zónách nejbližší obytné zástavby. Vzhledem k rozsahu stavby a ke krátkým


43

Oldřich Poláček



termínům výstavby nebude tento zdroj hluku pro posuzované území významným negativním jevem. Etapa provozu Narušení faktorů pohody trvajícím zápachem z chovů zvířat ve středisku je za výše diskutovaných podmínek zcela nepravděpodobné. Pachové emise směrem k nejbližší obytné zástavbě nelze ovšem zcela úplně vyloučit, a to zejména při velmi nepříznivých rozptylových podmínkách. V našem případě byl proveden výpočet ochranného pásma chovu, který se zabývá produkcí a šířením pachových látek do okolí střediska a to v závislosti na různých faktorech toto šíření ovlivňující (rychlost a směr větru, bariérové objekty, technologie chovu). Tato studie dokládá, že vlivem provozu navrhovaného záměru se rozptylová situace v okolí střediska nezhorší a ochranné pásmo nebude zasahovat ani nejbližší obytný dům severozápadně od střediska. Souvislá obytná zástavba obce severně od areálu nebude samozřejmě také zasažena. Navržená moderní vzdušná technologie chovu dojnic s automatickými vyhrnovacími lopatami na kejdu, uplatněná ve stájích je v tomto ohledu určující. Ochranné pásmo je dle metodiky kalkulováno na maximální kapacitu stájí. Obsazení stájí bývá v praxi vždy nižší. Pro aplikaci vedlejších organických produktů je možno konstatovat, že při technologické nekázni v rámci těchto agrotechnických operací v obdobích s větrnějším počasím, může být faktor pohody narušen aplikací na návětrné straně obcí na pozemky přiléhající k obytné zástavbě. Výrazné zmírnění takového vlivu je nutno řešit vhodnou organizací prací z hlediska vyhnojování pozemků v rámci plnění rozvozového plánu. V daném případě neexistuje možná obava, vznikající v této souvislosti u obyvatel z provozu ventilační techniky v nočních hodinách, neboť ve stájích bude využíváno přirozené výměny vzduchu bez použití ventilátorů. Hlučnost ventilátorů použitých pro chladící agregáty nádrží na mléko je minimální a vzdálenost od obytné zástavby dostatečná natolik, aby ani noční provoz ventilátorů neovlivňoval pohodu obyvatel. Vlivy na obyvatelstvo zprostředkovaně přes jednotlivé složky životního prostředí (voda, půda, ovzduší) se rovněž nepředpokládají a produkce amoniaku není natolik významná, aby za normálních rozptylových podmínek mohla ovlivnit pohodu v obci.

D.I.1.3. Zdravotní rizika, sociální a ekonomické důsledky

Etapa výstavby: Vlastní etapa výstavby nebude znamenat z hlediska emisí z dopravy v porovnání s dnešním stavem významné riziko, může znamenat pouze dočasné nepříliš významné zvýšení hlukové zátěže související se stavebními pracemi (nepravidelné, nepermanentní). Výstavba bude probíhat pouze v denních hodinách. Etapa provozu Teoreticky přicházejí v úvahu dva druhy ovlivnění zdravotního stavu - emise znečišťujících látek do ovzduší a akustická zátěž okolí provozované farmy. Z výstupů kapitol o výstupech do ovzduší vyplývá, že emise z liniových zdrojů je možno pokládat za zanedbatelné. Emise ze stájí jsou řešeny přirozeným odvětráním velmi vzdušných staveb, čímž dojde k odpovídajícímu naředění na koncentrace, které nedosahují emisních limitů a tudíž i z hlediska zdravotního rizika je není nutno pokládat za významné (s ohledem na vzdálenost a stupeň ředění za běžných rozptylových situací).


44

Oldřich Poláček



Při dodržování bezpečnostních a dalších legislativních předpisů nehrozí obyvatelům obce žádná zdravotní rizika. Amoniak je v ovzduší velmi nestálý a podléhá okamžitým chemickým přeměnám a nemůže tedy škodit jako plyn. Nejčastěji oxiduje na nitráty (NO3) a také reaguje s vodními parami za vzniku hydroxidu amonného. Dále účinně reaguje se sloučeninami síry v ovzduší (především s aerosoly kys. sírové) za vzniku síranu amonného. Amoniak je hmotnostně lehčí než vzduch a tak vykazuje koncentrační spád směrem nahoru. Proto se jeho přízemní koncentrace mohou zvyšovat pouze při inverzi nebo nízkém tlaku vzduchu. Zmíněný vzestupný tok vzduchu je příčinou, že je amoniak vnímán více ve vyšších patrech obytné zástavby než v přízemí. Vlastní obsah amoniaku v ovzduší se rychle snižuje jednak v důsledku probíhajících chemických reakcí a jednak s rostoucí vzdáleností od místa jeho emise. Imisní koncentrace amoniaku v ovzduší nejsou v současné době řešeny žádným legislativním předpisem, neboť novelizací nařízení vlády č. 350/02 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování a hodnocení a řízení kvality ovzduší, byl zrušen imisní limit pro amoniak. Zde byla uvedena nejvyšší přípustná 24 hodinová imisní koncentrace amoniaku v ovzduší u obytné zástavby ve výši 100 µg/m3. Od 1.11.2005 je účinná novela č. 429/2005 Sb. výše zmíněného NV, která imisní limit pro amoniak neuvádí. Výše uvedená hodnota imisního limitu není tedy závazná, je však možné ji posuzovat jako hodnotu, která dle dosavadních znalostí nevedla při dlouhodobé expozici k poškození zdraví. Vyhláška č.6/2003, kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb stanovila limitní hodinovou koncentraci amoniaku 200 µg/m3. Vzhledem ke kubatuře stájí a uplatněnému systému odvětrání, je předpoklad, že amoniak bude ze stájí emitován v koncentracích splňujících emisní limity. U nejbližší obytné zástavby by v navrhovaném stavu nemělo být dosahováno imisních limitů amoniaku. Tyto předpoklady potvrzuje zpracovaná rozptylová studie amoniaku. V tomto výpočtu provedeném pomocí závazné metodiky SYMOS´97 byl proveden výpočet příspěvků provozu všech stájí v areálu k imisní zátěži pro amoniak ve výpočtové mapové síti 225 výpočtových bodů. V rozptylové studii byly vybrány body, které reprezentují nejbližší obytný objekt v blízkosti areálu – body č. 112,113 a dále body které reprezentují jižní okraj sídelního útvaru Hole - body č. 187, 188,189. V níže uvedené tabulce jsou uvedeny vypočtené koncentrace v těchto bodech:

bod č.

Navrhovaný neredukovaný stav roční hodinové (µg.m-3) (µg.m-3)

112 113 187 188 189

1,980486 2,345965 0,365406 0,396298 0,365406

44,934729 41,914759 18,361728 19,415605 18,361728

Navrhovaný redukovaný stav roční hodinové (µg.m-3) (µg.m-3)

1,218066 1,437507 0,224075 0,242988 0,224075

29,138587 27,314978 11,551429 12,232596 11,551429

Vypočtené hodnoty jsou v obou vyhodnocovaných variantách uvedenými dříve platnými limity a to i při započtení imisního pozadí.


45

hluboce pod výše

Oldřich Poláček



Na základě provedeného výpočtu příspěvků stájí pro chov dojnic a telat ve středisku k imisní zátěži amoniaku lze tedy konstatovat, že uvedený, dříve platný, imisní limit pro 24 hodinový průměr - 100 µg.m-3 nebude v případě navrhovaného stavu v nejbližší obytné zástavbě obce překročen. Celá rozptylová studie je uvedena v příloze oznámení

Dalším aspektem z hlediska provozu posuzovaného záměru je problematika hlukové zátěže ze stacionárních zdrojů hluku a z dopravy. Za provozu nebudou v areálu instalovány žádné nové významnější stacionární zdroje hluku. Větrání stájí je přirozené – stáje jsou lehké vzdušné konstrukce a proto nebude docházet ke vzniku nadměrné hlučnosti při ventilaci, která by mohla překročit povolené hodnoty u obytné zástavby obce. Stejně tak hlučnost dojení a chlazení mléka nepřekračuje u obytné zástavby povolené parametry 50 dBA ve dne a 40 dBA v noci – technologie je umístěna uvnitř zděného objektu a objekt je od obytné zástavby dostatečně vzdálen (navíc na jižní straně produkční stáje). Rovněž s ohledem na charakter provozu a dalšího technologického vybavení stájí nebude docházet k vytváření nadměrného hluku z prostoru vlastních stájí. Doprava nebude znamenat žádnou změnu v akustické situaci podél příjezdové komunikace ke středisku. Při nedodržování hygienických předpisů, veterinárních zásad a čistoty v objektu by bylo možné riziko přenosu chorob na obyvatele obce hlodavci, popřípadě ptactvem. Toto riziko lze dodržováním zásad uvedených v oznámení prakticky eliminovat. I když záměr samotný vyžaduje minimální nároky na pracovní sílu, jedná se o pozitivní krok směrem k rentabilitě provozování celého podniku investora a tak lze i sociálně-ekonomické dopady rekonstrukce v dané době a v daném území hodnotit kladně, neboť další provozování areálu představuje dílčí i když ne příliš významný sociálně - ekonomický faktor.

D.I.2. Vlivy na ovzduší Etapa výstavby Během výstavby je nutno počítat s jistým, nepříliš výrazným navýšením emisí prachu (sekundární prašnost), zejména při manipulaci se sypkými materiály během výstavby.

Etapa provozu S ohledem na charakter záměru bylo při rozboru výstupů do ovzduší v části B.III.1. oznámení konstatováno, že středisko chovu skotu představuje střední bodový zdroj znečištění ovzduší, zejména produkcí amoniaku. Bylo rovněž konstatováno, že byl zpracován návrh ochranného pásma střediska zemědělské výroby s tím, že emise zápachových látek a rozsah OP na základě zadaných vstupních podmínek se nebude zasahovat souvislou obytnou zástavbu obce a ani nejbližší obytný objekt v těsné blízkosti areálu. Tyto závěry potvrzuje i zpracovaná rozptylová studie amoniaku. Zde je výpočtem podle schválené metodiky Symos97 doloženo, že imisní koncentrace amoniaku budou u obytné zástavby podlimitní (i u nejbližšího obytného domu). Při provozu farmy je nutno zajistit nepřekročení platných emisních limitů ve smyslu platných zákonů, zejména emisního limitu pro amoniak -50 mg/m3 (Vyhl. č. 205/09 Sb.). Ing. Petr Pantoflíček

46

Oldřich Poláček



Vzhledem k uplatněnému větrání v systému vzdušných otevřených stájí, budou vyprodukované zápachové látky a amoniak dostatečně „naředěny“ a jejich koncentrace nebude dosahovat maximální hranice. Přesto je nutné s ohledem na současné zvýšené požadavky na kvalitu ovzduší dbát na dodržení podmínek řádného provozu a zajistit, aby další výstavbou nedocházelo ke zhoršování kvality ovzduší. Proto je především nutné provádět aplikaci kejdy a hnoje na pozemky za vhodného počasí a zajistit jejich zapravení do půdy, čímž se výrazně omezí emise amoniaku a zápachových látek do ovzduší. Liniové zdroje znečištění budou představovat všechny dopravní prostředky, pohybující se po přilehlých částech příjezdových komunikací a v prostoru vlastní farmy chovu dojnic. Bude se jednat zejména o dovoz objemných krmiv do skladů ve středisku, odvoz mléka a především odvoz kejdy. Jak již bylo uvedeno po realizaci záměru dojde k mírnému snížení frekvence dopravy spojené s provozem areálu. Doprava bude z části probíhat mimo obytnou zástavbu (uvnitř střediska a po polních komunikacích mimo zástavbu). S ohledem na nepříliš významné produkce škodlivin z liniové dopravy je možné konstatovat, že tato emisní zátěž s ohledem na uvedenou poměrně nevýznamnou frekvenci předpokládané dopravy, spojené s provozem farmy, nepředstavuje v dané lokalitě na okraji obce významné ovlivnění okolního životního prostředí. U objektů je také předpoklad minimálního úniku tepla a nelze předpokládat rovněž žádné tepelné ovlivnění mikroklimatu.

D.I.3. Vlivy na vody Vlivy na zdroje vody

Na základě propočtených požadavků na zdroje vody lze očekávat, že v porovnání s původním stavem dojde ke zvýšení spotřeby vody. Provozovatel má zajištěn dostatečný zdroj vody pro areál a realizace záměru tak nebude mít negativní vliv na stávající zdroje vody využívané pro farmu.

Vlivy na kvalitu vod

V rámci výstavby je navrhováno vybudování skladovacích prostor na kejdu v podroštovém prostoru nové produkční stáje s více než sedmi měsíční kapacitou, což je naprosto dostačující kapacita. Dále je nutné kejdové hospodářství vybavit odpovídající výdejní plochou pro stání vozidla při čerpání kejdy. Tato plocha musí být odkanalizována zpět do systému čerpání a oddělena od okolního terénu proti vnikání dešťových vod na tuto plochu. U skladovacích prostor, přečerpávacích jímek a celé splaškové kanalizace musí být v rámci výstavby provedena zkouška vodotěsnosti. Ke kolaudaci musí být předloženy protokoly o zkoušce nepropustnosti dle ČSN 75 09 05, resp. dokladováno nepropustné provedení podlah. Pro prevenci znečištění dešťových vod kadavery je řešeno shromažďování uhynulých kusů do kafilerního boxu střediska. Investor musí zabezpečit jeho správný technický stav a zajistit včasné a pravidelné odvážení kadaverů. Podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb.,o stanovení zranitelných oblastí, patří katastr obce mezi zranitelné oblasti. Provozovatel musí na pozemcích, kam bude aplikovat statková hnojiva, respektovat omezení dané tímto nařízením vlády. Podle § 8 tohoto NV, činí limitované množství celkového dusíku užitého ročně na zemědělských pozemcích vhodných ke hnojení u zemědělských podniků, maximálně 170 kg


47

Oldřich Poláček



N.ha-1rok-1. Dále zde platí zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na zemědělských pozemcích, pro hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, v období od 15. 11. do 31. 1. V příloze č. 2 vyhl. č. 274/98 SB. v platném znění je uveden průměrný přísun živin do půdy ve statkových hnojivech. Zde je uvedeno, že při hnojení pozemků kejdou skotu bude dodáno do půdy 3,2 kg N v 1 tuně kejdy. To znamená, že při produkci 7500 t kejdy v areálu bude roční potřeba pozemků k aplikaci tohoto množství cca 140 ha (7500 t x 3,2 kg = 24 000 kg N / 170 = 141 ha). Z dalších hospodářských zvířat oznamovatel chová pouze mladší věkové kategorie skotu (pouze jalovice) a několik koní. Oznamovatel hospodaří na 365 ha zemědělské půdy a disponuje tedy dostatečným pozemkovým zázemím pro splnění zákonných požadavků pro hnojení statkovými hnojivy ve zranitelné oblasti. Další podmínkou ochrany povrchových a podzemních vod v širším katastru rozvozu vedlejších organických produktů z farmy (statkových hnojiv) je nutná pravidelná aktualizace plánu hnojení provozovatele při respektování zvláště chráněných území a jejich ochranných pásem, údolních niv toků, okrajů rybníků s přihlédnutím k zásadám aplikace v PHO vodních zdrojů (pokud bude na tyto pozemky vyváženo). Při respektování všech podmínek uvedených v oznámení by nemělo docházet k negativnímu ovlivnění povrchových ani podzemních vod v posuzované lokalitě. Nedojde také k žádnému negativnímu ovlivnění kvality vod na polnostech v širším okolí, na které budou statková hnojiva aplikována. Zpracovatel oznámení podporuje navržený systém odvedení, skladování a využití vznikající kejdy a hnoje z areálu. Vlivy na hydrologické poměry

Vzhledem k tomu, že jde o malý rozsah nové výstavby mimo zpevněné plochy, nedochází k velkému rozšíření zástavby na úkor rostlého terénu a tím ani k výraznému zvýšení odtoku dešťových vod z areálu. Vzhledem k rozsahu zpevněných ploch ve středisku, je nárůst produkce dešťových vod z areálu nevýznamný. Není tak nutno uvažovat s dopady na odtokové poměry.

Vlivy na hydrogeologické poměry

Podzemní voda by neměla být výstavbou stáje zasažena. Hydrologické změny v důsledku realizace stavby se nepředpokládají a lze konstatovat, že stavba nebude mít žádný negativní vliv na hladiny podzemních vod, průtoky či vydatnost vodních zdrojů.

D.I.4. Vlivy na půdu a horninové prostředí Realizací záměru dochází k malému záboru zemědělské půdy ze ZPF a lesních pozemků z PUPFL. Dle BPEJ se jedná o půdu velmi nízké kvality. Metodickými pokynem MŽP ČR, odboru ochrany lesa a půdy č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1. 10. 1996 je zařazena do V., tedy nejnižší třídy ochrany. Tato půda ale není ve skutečnosti obdělávána, neboť jde o nezastavěné plochy střediska a část přilehlé zahrady. Z těchto důvodů lze, za předpokladu dodržení všech zásad ve smyslu zákona ČNR č.344/92 Sb., s tímto záborem souhlasit. Vzhledem k malému rozsahu (do 1 ha) a zmíněnou návaznost na středisko, nedojde tímto ani k zásadní změně ve vztahu k využití území. Zprostředkovaným vlivem na půdu může být plošná aplikace vedlejších organických produktů na pozemky - kejdy a hnoje, poněvadž hnojení statkovými hnojivy má vliv na fyzikálně chemické vlastnosti půd - zlepšování podílu organických látek v půdě. Zaorání přispívá rovněž k Ing. Petr Pantoflíček

48

Oldřich Poláček



provzdušnění půdy, což jsou jednoznačně pozitivní vlivy záměru. Negativním dopadem však může být eutrofizace půd při přehnojení (nerespektování aktuálních výstupů AZP při rozvozu organických hnojiv – aplikace na pozemky dostatečně zásobené dusíkem) nebo při nerovnoměrné aplikaci. Hnojivý účinek kejdy je všeobecně velmi dobrý, protože obsahuje snadno rostlinami přijatelné živiny, ale i stimulační látky, které působí na tvorbu biomasy pěstovaných rostlin i na půdní úrodnost. Živiny obsažené v kejdě (zejména dusík ve formě NH4) jsou rostlinami přijímány rychleji než živiny obsažené v hnoji, avšak pozvolněji, než z průmyslových hnojiv. Dusík obsažený v kejdě je méně pohyblivý, než dusík dodávaný průmyslovými hnojivy. Tato nesporná skutečnost se zpravidla nerespektuje a proto bývá kejda často mylně považována za hlavní příčinu kontaminace vod dusičnany. Ke kontaminaci může sice docházet, ale pouze v případech přehnojení, smyvu kejdy z povrchu půdy při jejím nedokonalém zapravení nebo při nevhodné aplikaci. Pro využití kejdy k přímému hnojení je rozhodující její kvalita, která je dána technologií chovu, dostatečnou skladovací kapacitou jímky a kvalitní homogenizací. Množství kejdy vyprodukované v posuzovaném areálu bude skladováno v podroštovém prostoru produkční stáje. Tak bude zajištěna nadstandardní sedmiměsíční skladovací kapacita, která zajistí její dostatečné vyzrání. Při tomto systému se průměrné ztráty dusíku a organických látek pohybují od 10 – 15 %, v závislosti na obsahu sušiny kejdy, ročním období a teplotě. U slamnatého hnoje jsou ztráty živin výrazně vyšší (35-45 % u dusíku a až 60 % u ostatních živin). Aplikací kejdy na pozemky kvalitní aplikační technikou zajistí větší přísun potřebných živin a může přispět k omezení dávek průmyslových hnojiv. Jak již bylo zmíněno, specifikou živočišné výroby je právě okolnost, že zprostředkované vlivy, vyvolané potřebou využití vedlejších organických produktů zasahují daleko širší území, než přímé vlivy vlastní výstavby. Zatížení zemědělské půdy živočišnou výrobou je nízké a nehrozí že by zemědělská půda byla přehnojována statkovými hnojivy. Po výstavbě dojde k určitému navýšení počtu chovaných zvířat v přepočtu na DJ, ale oznamovatel hospodaří na dostatečném množství pozemků. Pozemkové zázemí pro bezproblémové uplatnění vyprodukované kejdy a hnoje ze stávajících stájí je dostatečné a nebude docházet k přehnojování pozemků. Pozemkové zázemí pro bezproblémové uplatnění vyprodukované kejdy a hnoje je tak dostatečné (řešeno v předchozí kapitole). Dojde ovšem k výrazným změnám v struktuře statkových hnojiv (nárůst produkce kejdy oproti slamnatému hnoji). Je proto nutné plán aplikace hnojiv provozovatele aktualizovat o nové skutečnosti. Vzhledem k tomu, že bude zajištěna dostatečná skladovací kapacita na vyprodukovanou kejdu, bude možné ji aplikovat podle potřeb osevního postupu. Budou tak dodržovány zásady správné zemědělské praxe a zároveň zákonné limity pro hnojení pozemků ve zranitelné oblasti, do které území patří. Oznamovaný záměr negeneruje vlivy na horninové prostředí například hloubkovým zakládáním objektu, nebo dosahem do území, chráněném podle horního zákona (CHLÚ, DP).


49

Oldřich Poláček



D.I.5. Vlivy na floru a faunu Vlivy na floru

Záměr je realizován ve stávajícím areálu rekonstrukcí a novou výstavbou stájových objektů. Jsou tak dotčeny pouze plochy, které se nenacházejí v přírodě blízkém stavu (stavební objekt, zpevněné a manipulační plochy, zatravněná plocha u stáje, zahrada). Záměr nevyžaduje kácení mimolesních porostů dřevin. Posuzovaný záměr neznamená ohrožení populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin; ve středisku se takové plochy s takovými výskyty nenacházejí, plochy s výskyty takových druhů jsou soustředěny do některých skladebných prvků ÚSES nebo do prostorů při výchozech podloží, které budou vyloučeny z aplikace vedlejších organických produktů. Vlivy na floru je tudíž možno pokládat za nevýznamné.

Vlivy na faunu

Záměr neznamená ohrožení populací zvláště chráněných nebo regionálně vzácných druhů živočichů, včetně jejich reprodukčních prostor. Jinak nejsou vlastní výstavbou a provozem záměru ohroženy jiné populace jiných druhů živočichů. S ohledem na lokalizaci záměru, nedochází k rušení hnízdních možností ve významnějších porostech, poněvadž ty na lokalitě nejsou, ani k náhradě lučních porostů či druhově rozmanitých bylinotravních lad zastavěnými či zpevněnými plochami. Vlivy na populace živočišných druhů je tedy možno pokládat za nevýznamné.

D.I.6. Vlivy na ekosystémy Nedochází ke změně habitatu např. významnějším zpevněním ploch na rostlém terénu ve vazbě na skrývky rostlinného pokryvu, a tak lze dovodit nevýznamnost přímých vlivů na ekosystémy prostoru staveniště a nejbližšího okolí staveniště. a) vlivy na prvky ÚSES Z hodnocení části oznámení, týkající se územního systému ekologické stability krajiny vyplývá, že záměr se nedotýká žádného stávajícího nebo výhledového skladebného prvku ÚSES. b) vlivy na významné krajinné prvky Žádný z významných krajinných prvků "ze zákona" (§ 3 písm, b/ zák. č. 114/1992 Sb.) není realizací posuzovaného záměru přímo dotčen. Lesní pozemky, na které stavba zasahuje, nejsou ve skutečnosti k tomuto účelu využívány. V územním plámu vyznačený VKP vymezuje skutečnou hranici tohoto lesa. V rámci aplikace vedlejších organických produktů by mohlo docházet k eutrofizaci některých stanovišť, pokud by nebylo řešeno zapravování do půdy, kontrolována optimálnost dávky živin na jednotku plochy v rámci tzv.agrochemického zkoušení půd (AZP). Stanoviště, která odpovídají nárokům regionálně významných či zvláště chráněných druhů, jsou z návrhu aplikace vyloučena jako podmínka pro aktualizaci rozvozového plánu. Jde tak o minimalizaci lokálních vlivů na ekosystémy.


50

Oldřich Poláček



c) vlivy na prvky Natura 2000. Záměr není umístěn na žádném území soustavy NATURA 2000 - evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti). Negativní vliv na území NATURA 2000 nelze předpokládat vzhledem ke vzdálenosti záměru od nejbližších evropsky významných lokalit (viz. vyjádření KÚ Středočeského kraje v příloze). D.I.7. Vlivy na krajinu včetně ovlivnění krajinného rázu Oznamovaný záměr je realizován jako dostavba a rekonstrukce stávajícího zemědělského areálu. Nová stáj bude realizována na místě stávajícího objektu uvnitř areálu a i když bude většího měřítka bude odcloněna ostatními stávajícími objekty. V areálu nebude budována nová nadzemní jímka na kejdu, neboť ke skladování tekutých statkových hnojiv bude využito podroštových prostor pod novou stájí. Toto řešení je zvoleno především ke konfiguraci terénu (nebudou nutné velké terénní úpravy) a z nedostatku volných ploch pro výstavbu jímky. Nedochází tak k ovlivnění krajiny mimo areál střediska. Vlivy je možno pokládat za nevýznamné až nulové, v některých aspektech s pozitivním charakterem (zlepšení vnějšího vzhledu objektů).

D.I.8. Vlivy na další parametry životního prostředí Vlivy na funkční využití území nenastanou. Záměr nevyžaduje zvláštní infrastrukturu nebo vyvolané investice, které by mohly ovlivnit charakter krajiny, stav ekosystémů či způsob využití území. Záměr v sobě neobsahuje prostory, které by vyžadovaly zvláštní ochranu ohledně radonového rizika. Záměr neznamená ovlivnění zájmů památkové péče, rovněž neznamená žádný dopad na kulturní tradice v místě nebo v regionu, ani neovlivňuje jiné kulturní hodnoty nemateriální povahy. Uvažovaná a projektovaná varianta využití území navazuje na tradiční užívání zemědělského areálu. Navržená kapacita stájí je přiměřená, bez výraznějších změn od současného stavu. V blízkém okolí areálu nejsou rekreační objekty a střediska, které by mohly být provozem areálu ovlivněny. Nedojde k nežádoucím vlivům na možné rekreační využití krajiny.

D.II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci S ohledem na výstupy předchozích částech oznámení lze konstatovat, že není překročeno lokální měřítko významnosti vlivů. Vlivy z hlediska dotčení kvality ovzduší lze předpokládat v rámci areálu. Podle propočtu návrhu OP farmy a rozptylové studie imisních koncentrací amoniaku nedochází k patrnému zhoršení rozptylové situace v okolí areálu. Území pro aplikaci vedlejších organických produktů z farmy je nutno pokládat za prostor velkoplošných vlivů s tím, že při dodržení všech technologických zásad a při dodržení vhodnosti pozemků pro aplikaci (vyloučení pozemků svažitých, pozemků v dosahu obytné zástavby, pozemků trvalých travních porostů v nivách, kolem rybníků a vodních toků, zajištění optimální dávky podle výsledků AZP) nelze předpokládat vyšší míru nepříznivosti nebo významnosti vlivů, vznikajících v důsledku této aplikace. Lze doložit dostatečné pozemkové zázemí orné půdy pro zapravování statkových hnojiv v rámci hospodářského obvodu oznamovatele, je doporučena aktualizace jeho rozvozového plánu. Ing. Petr Pantoflíček

51

Oldřich Poláček



D.III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice Možnost nepříznivých vlivů přesahujících státní hranice není reálná.

D.IV. Opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzací nepříznivých vlivů Pro minimalizaci vlivů jsou navrženy níže uvedené podmínky a opatření: IV.1.Podmínky , které je nutno respektovat během přípravy záměru

Zpracovat a ke kolaudaci stavby předložit aktualizovaný plám organického hnojení, který bude vycházet z následujících zásad: •

zákaz aplikace statkových hnojiv na hlouběji promrzlou půdu, půdu zasněženou vrstvou sněhu více než 5 cm, půdu silně zvodnělou

•

zákaz aplikace kejdy do ochranných pásem obytné zástavby (pro kejdu je to 100 m);

•

povinnost urychleného zapravení statkových hnojiv do půdy (do 24 hodin po aplikaci)

•

zákaz aplikace statkových hnojiv na svažitých pozemcích nad 8o bez okamžitého zapravení do půdy nebo v době kdy lze očekávat dešťové srážky apod.

•

zákaz aplikace statkových hnojiv v těsném okolí (podle svažitosti pozemku) potoků nebo rybníků

•

zákaz aplikace statkových hnojiv na plochy ochranných pásem vodních zdrojů, kde je to uvedeno v provozním řádu nebo to plyne z obecně platného předpisu nebo správního rozhodnutí

•

zákaz aplikace statkových hnojiv na plochách významných z hlediska ochrany přírody, kde by to mohlo vést k narušení vegetace apod. a kde je toto zakázáno správním rozhodnutím

•

při vyvážení na pozemky ve zranitelné oblasti bude postupováno v souladu s nařízením vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech

Zpracovat havarijní plán podle požadavků vyhlášky č. 450/2005 Sb., s jehož obsahem budou seznámení všichni pracovníci farmy a tento předložit ke schválení vodohospodářskému orgánu,

v následujících stupních projektové dokumentace specifikovat prostory pro shromažďování jednotlivých druhů odpadů, zejména pak odpadů kategorie ´´N´´ a ostatních látek škodlivých vodám, tyto budou ukládány pouze ve vybraných a označených prostorách v souladu s legislativou v oblasti ochrany vod a odpadovém hospodářství

dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství, o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití bude vedena odpovídající evidence


52

Oldřich Poláček



IV.2. Podmínky, které je nutno respektovat během realizace záměru kejdové kanály, podroštové skladovací prostory, přečerpávací jímky na kejdu a kejdová kanalizace budou provedeny jako vodotěsné

všechny prvky kejdového hospodářství prověřit zkouškou vodotěsnosti před uvedením do provozu, předložit ke kolaudaci o tomto zápis podle příslušných ČSN 756909 a ČSN 750905

skladovací prostoty na kejdu musí zajistit

s minimálně 5 měsíční kapacitou zdržení vyprodukované kejdy a musí být vybaveny detekčním systémem úniku jímaných tekutých statkových hnojiv, a s monitorovacím zařízením stavu jejich nepropustnosti

výdejní plocha na kejdu bude odkanalizována zpět do systému čerpání a bude od okolního

terénu oddělena a vyspádována tak, aby bylo zabráněno vnikání dešťových vod z okolního terénu na tuto plochu

plocha pro umístění venkovních individuelních bud pro telata bude odkanalizována do skladovacích prostor na kejdu

minimalizovat negativní vlivy výstavby a dopravy v průběhu výstavby na nejbližší okolí a to tak, že práce budou omezeny na denní hodiny s tím, že investor bude dbát na plynulost dopravy a bude provádět pravidelnou očistu přilehlých komunikací.

v případě zvýšené prašnosti při suchém počasí provádět skrápění míst, kde prašnost vzniká, provádět očistu kol techniky před výjezdem na komunikace

v prostoru staveniště zakázat mytí motorových vozidel a manipulaci s látkami nebezpečnými vodám

důsledně rekultivovat v rámci sadových úprav všechny plochy zasažené stavebními pracemi z důvodu prevence ruderalizace území a šíření alergenních plevelů

veškeré materiály a nátěry, se kterými mohou přijít do styku zvířata nebo obsluha stájí, případně krmivo nebo stelivo, budou zdravotně nezávadné, nátěry pak ekologicky příznivé (vodou ředitelné)

IV.3. Podmínky, které je nutno respektovat během provozu záměru

zabraňovat kontaminaci dešťových vod látkami škodlivými vodám, včasným vyvážením skladovacích prostor na kejdu, čistotou provozu, zabezpečením kadaverů a udržováním dopravních prostředků v dobrém technickém stavu

zajistit optimální provětrávání stájí z důvodu dostatečné obměny vzduchu v objektech

udržování celého areálu v čistotě a pořádku, nezastavěné plochy pravidelně ošetřovat a tím zamezit šíření plevelů

zajistit důsledné oddělení toku dešťových vod mimo prostory možné kontaminace (stání techniky, manipulační prostory s hnojem, kejdou, manipulační prostory s uhynulými zvířaty)

přísné dodržování veterinárních, hygienických a bezpečnostních předpisů a pokynů (návodů) pro obsluhu technologických linek

pravidelně aktualizovat a vést evidenci odpadového hospodářství podle zásad, daných zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech o výstupy posuzovaného areálu po výstavbě

používání statkových hnojiv musí být v souladu s § 9 zák. č. 156/98 Sb., O hnojivech, v platném znění a prováděcími předpisy k tomuto zákonu,

při aplikaci statkových hnojiv zajistit územní ochranu v okolí vodních ploch, vodních toků - ve smyslu platných metodik dodržet ochranné pásmo těchto povrchových vod

zajistit pravidelné provádění deratizace a dezinsekce odbornou firmou


53

Oldřich Poláček



důsledně zajistit všechna protinákazová opatření podle příslušných předpisů

udržovat komunikace v čistém stavu, zejména při manipulaci s chlévskou mrvou a kejdou

IV. 4. Podmínky, které je nutno respektovat při ukončení záměru

V případě likvidace objektu (po požáru aj.) postupovat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb.o odpadech z titulu původce odpadu a v souladu se stavebním zákonem.

V případě likvidace chovu ze zooveterinárních důvodů důsledně dbát ochrany složek životního prostředí ve vztahu k použitým sanačním látkám a postupům

D.V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů S ohledem na skutečnost, že k datu vypracování oznámení o vlivu záměru na životní prostředí byly většinově rozpracovány známy všechny základní podklady technologické, údaje o kapacitách, vstupech a výstupech, dále údaje o parametrech navrhovaného OP farmy bylo možno, poměrně podrobně provést vlastní analýzu vstupů, výstupů i vlivů posuzovaného záměru na životní prostředí. S ohledem na absenci konkrétních údajů o rozvozových vzdálenostech, o pohybu vzduchu v systému větrání stávajících stájí nebyly tyto parametry podrobněji propočítávány či odhadovány. S ohledem na rozsah záměru uvnitř stávajícího areálu a nevýznamnost předpokládaných vlivů na přírodu nebyl prováděn podrobný biologický průzkum.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Varianty řešení záměru nebyly předloženy. Jde o výstavbu a rekonstrukci stávající ustajovací kapacity pro dojnice na moderní bezstelivovou technologii a zkapacitnění areálu, kde je kladen důraz na welfare chovaných zvířat, což vede ke zlepšení parametrů chovu. Na základě výše uvedených údajů a skutečností oznamovatel rozhodl řešit výstavbu v jediné územní a technologické variantě.

F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE 1) Mapová a jiná dokumentace týkajících se údajů v oznámení V přílohové části je předloženo: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Mapa širších vztahů Fotodokumentace staveniště Situace stavby Výřez z mapy územního plánu Návrh OP střediska ŽV včetně zákresu do mapy Rozptylová studie imisí amoniaku Vyjádření KÚ k vlivům záměru na lokality systému Natura 2000 Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru


54

Oldřich Poláček



2. Další podstatné informace oznamovatele Na základě konzultace zpracovatele oznámení s oznamovatelem je možno konstatovat, že žádná z podstatných informací o záměru, která by mohla mít dopad na odhad velikosti a významnosti vlivů na životní prostředí, obyvatelstvo nebo strukturu a funkční využití území, nebyla zamlčena.

G.VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU V oznámení je posuzována výstavba nové produkční stáje a rekonstrukce stávající stáje pro dojnice v areálu rodinné farmy v sídelním útvaru Hole, který je částí obce Svrkyně. Hlavním cílem investora je zavést modernější a produktivnější bezstelivovou technologii v chovu dojnic s tím, že kejda bude skladována v podroštovém prostoru nové produkční stáje. Moderní řešení staveb pro chov mléčného skotu představuje především volné boxové ustájení dojnic, umožňující trvalý přístup zvířat ke krmení a k napájení při volném pohybu zvířat ve vymezených sekcích. Dojnice budou ustájeny boxovém bezstelivovém systému. Lože boxu je místo slamnaté podestýlky kryto měkkou gumovou matrací. Krmení dojnic bude nadále prováděno míchacím krmným vozem směsnou krmnou dávkou, rozdílnou pro jednotlivé skupiny dojnic podle užitkovosti a fáze reprodukčního cyklu. Dojení se odehrává v moderní kruhové dojírně, která je šetrná jak pro obsluhu (pohyb lidí ve vzpřímené poloze v jámě pro dojiče s optimálním přístupem k vemeni dojnice), tak především pro zvířata. Odkliz kejdy ze stájových prostor a její následné čerpání probíhá automaticky, zvířata nejsou rušena přeháněním do jiných sekcí jako při stelivové technologii. Bezstelivový provoz je sice investičně náročnější (vyšší náklady na výstavbu jímek, technologie odklizu kejdy, aplikátory), ale provozně levnější. Odpadá především nákladná manipulace se slámou – její sběr a svoz do skladů, vybírání ze skladů, stlaní ve stájích, vyhrnování hnoje ze stájí. Sláma bude drcena kombajny přímo při sklizni obilovin a pak zaorána. Při správné aplikaci dostatečně vyzrálé kejdy dochází k mnohem menším ztrátám dusíku a organických živin, než v případě hnoje, a tak se jedná o kvalitní organické hnojivo s velmi příznivým poměrem živina/cena (v porovnání s průmyslovými hnojivy). Produkční stáj je navržena jako šestiřadá se dvěma hnojnými chodbami, dvěma krmišti a jedním krmným stolem (krmný stůl je průjezdný). Odklízení kejdy je zajištěno pomocí řetězových lopat (MIRO) do cirkulačních skladovacích kanálů v místech k tomu určených. Skladování kejdy je prováděno v prostoru pod stájí. Jedná se betonové cirkulační kanály z vodo-stavebního betonu o celkové výšce 2,8 m s kapacitou 4 820 m3. Skladovací cirkulační kanály zajišťují skladování kejdy po dobu cca 7,7 měsíce. Cirkulační kanály jsou rozděleny celkem na 3 sekce. Každá sekce má jedno míchadlo a čerpadlo. Kejda musí být promíchávána pomocí míchadel RECK z důvodu možného usazování kejdy. Po naplnění sekcí proběhne odvoz kejdy dle rozvozového plánu na pozemky investora. Stávající produkční stáj bude drobnými úpravami také převedena do bezstelivového systému chovu a kejda bude čerpána do podroštového skladovacího prostoru pod novou stájí. V této stáji budou nadále chovány krávy v mimolaktačním období (období stání na sucho a


55

Oldřich Poláček



porodu). V areálu budou ještě chována telata v období mléčné výživy ve venkovních individuálních boudách na nové odkanalizované ploše jižně od stáje. Celkově je možno na základě předchozích rozborů konstatovat, že : Nároky na vstupy jsou přiměřené rozsahu výstavby a provozu posuzovaných stájí v areálu a z hlediska možnosti jejich zabezpečení nevznikají žádné zásadní problémy. Provoz stájí je na vstupy nenáročný a předpokládá se pouze spotřeba objemných a jadrných krmiv, pitné vody a elektrické energie, které jsou v dostatečné kapacitě k dispozici již v současné době. Stavbou nebude narušen krajinný ráz, dotčena fauna ani flóra. Výstavba, rekonstrukce a užívání objektů chovu skotu, nebude při jejich řádném provozování a dodržování podmínek uvedených v oznámení negativně ovlivňovat chráněná území dle zákona č.114/92 Sb. U výstupů je v oblasti ovlivnění ovzduší, je z uvedených výsledků výpočtů ochranného pásma chovu, emisí amoniaku a dalších výpočtů patrné, že posuzovaný záměr v podstatě neznamená zaznamenatelnou změnu v imisní zátěži sledovaných škodlivin - emisí a imisí zápachu a amoniaku. Imisní příspěvky amoniaku v obytné zástavbě nejbližšího sídelního útvaru obce budou podlimitní a nemohou negativně ovlivňovat obyvatele Hole. Stejně tak nově spočtené ochranné pásmo nezasahuje nejbližší obytný dům severozápadně od areálu. Z hlediska produkce dešťových odpadních vod nedochází k patrným změnám proti původnímu stavu v areálu. Veškerá vyprodukovaná kejda bude skladována ve skladovacím prostoru s více než dostatečnou kapacitou (7,7 měsíců). Kejda bude následně využívána v na polnostech oznamovatele podle plánu hnojení v rámci jeho osevního postupu. Z hlediska produkce odpadů jak při výstavbě, tak i provozu farmy je možno konstatovat, že záměr není spojen s významnou produkcí odpadů a většinu odpadu lze využít - recyklovat. Využití či zneškodnění odpadů bude zajištěna prostřednictvím smluv s autorizovanými specializovanými odbornými firmami v rámci regionu. Z hlediska ovlivnění hlukem, je již s ohledem na situování posuzovaného areálu a objem obslužné dopravy v rámci provozu celé farmy zřejmé, že v porovnání se stávajícím stavem nedojde k prokazatelné a z hlediska ovlivnění pohody a zdravotního stavu obyvatel obce ani k významné změně akustické situace. Celkově je možno konstatovat, že záměr ovlivní životní prostředí v hodnoceném území pouze v omezeném rozsahu bez výrazněji negativních ovlivnění jeho složek a bez ohrožení jeho trvale udržitelného rozvoje. Uplatněním bezstelivového provozu je však posílena nutnost vodohospodářské ochrany jak vlastního prostoru farmy před únikem kejdy - tedy zvýšení požadavků na vodotěsnost a dostatečnou kapacitu kejdového hospodářství, tak dotčeného území, na které bude homogenizovaná kejda aplikována (aktualizace rozvozného plánu). Navrhované řešení stájí a skladovacích prostor na kejdu tyto požadavky splňuje. Zpracovatel oznámení soudí, že za dodržení podmínek, uvedených v bodě D.4 předloženého Oznámení, je možno zajistit nekonfliktní realizaci oznamovaného záměru z pohledu zákonných i věcných podmínek ochrany životního prostředí, jeho složek a zdraví obyvatelstva.


56

Oldřich Poláček



ÚDAJE O ZPRACOVATELI OZNÁMENÍ Jméno, příjmení, bydliště a telefon zpracovatele oznámení Hlavní řešitel: Ing. Petr Pantoflíček, Přestavlky u Čerčan č.p.14, PSČ 25723, tel.+ fax 317777888, 602331975, e-mail: [email protected] osvědčení odb. způsobilosti – autorizace dle § 19 zák. č. 100/01 Sb.: MŽP ČR č.j.1547/197/OPVŽP/95 Datum zpracování oznámení:

10. 2. 2010

Podpis zpracovatele oznámení:

Hlavní použité podklady

• Zadání stavby „Modernizace farmy pro chov dojnic, Novostavba stáje s dojírnou“, zpracované panem Ing. Miroslavem Novákem, autorizovaným technikem v oboru technologická zařízení staveb, Makov 30, 391 31 Dražice

• Konzultace a podklady projektových a inženýrsko- dodavatelských organizací zabezpečujících dodávku technologie (Wolf, Fullwood) • Územní plán obce Svrkyně, zpracovaný firmou Ing. arch. Jitka Mejsnarová Urbanistické studio, Krajníkova 113/12, Dobřichovice, schválený v roce 2004 • Atlas životního prostředí a zdraví obyvatelstva ČSFR (1990) • ÚTP regionální a nadregionální územní systémy ekologické stability České republiky • Odborná literatura a práce z oborů místopisu, geologie, hydrologie , biologie a ochrany životního prostředí, vesměs Academia Praha 1987-1992 • Archivní informace ČHMÚ, EÚ, ČGÚ, Geofond, povodí, mapové podklady a jiné informace • Ročenky Životní prostředí ČR,1998,1999,2000, 2001,2002,2003,2004,2005 • odborná literatura z oboru zemědělských emisí • Technické doporučení MZe ČR - informační list č. 01.01.08. „Základní provozně technologické ukazatele pro skot“ • odborná literatura z chovu skotu a prasat


57

Oldřich Poláček



H. PŘÍLOHA 1. Mapa širších vztahů 2. Fotodokumentace staveniště 3. Situace stavby 4. Výřez z mapy územního plánu 5. Návrh OP střediska ŽV včetně zákresu do mapy 6. Rozptylová studie imisí amoniaku 7. Vyjádření KÚ k vlivům záměru na lokality systému Natura 2000 8. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru


58

Oldřich Poláček



Příloha č. 1

Mapa širších vztahů


59

Oldřich Poláček



Příloha č. 2

Fotodokumentace staveniště Letecký snímek areálu s popisem stájí stáj č. 1- novostavba stáje

stáj č. 3 – plocha pro telata

stáj č. 2

Jihozápadní pohled na místo výstavby

místo nové stáje


60

Oldřich Poláček



Situace stavby


61

Příloha č. 3

Oldřich Poláček




62

Oldřich Poláček



Výřez z mapy územního plánu

Příloha č. 4

místo výstavby nové stáje


63

Oldřich Poláček



Příloha č. 5


NÁVRH OCHRANNÉHO PÁSMA CHOVU ZVÍŘAT Posouzení možného dosahu pachových emisí v okolí střediska chovu zvířat

Areál chovu dojnic

Hole u Svrkyně

Zpracovatel OPCHZ: .......................................................................................... Ing. Petr Pantoflíček Přestavlky u Čerčan 14, PSČ 25723, Autorizace - osvědčení odb. způsob. MŽP ČR č.j.1547/197/OPVŽP/95 tel: 317777888, 602331975 email: [email protected]

leden 2010 Ing. Petr Pantoflíček

64

Oldřich Poláček



NÁVRH OCHRANNÉHO PÁSMA CHOVU ZVÍŘAT OBSAH: A. Technická zpráva B. Výpočetní listy návrhu OP C. Situace 1: 2880

A. Technická zpráva 1. Úvod a zdůvodnění K zajištění ochrany životních podmínek obyvatel před nepříznivými vlivy středisek živočišné výroby se tato zařízení umisťují v potřebné vzdálenosti od souvislé zástavby, případně od objektů a zařízení vyžadujících hygienickou ochranu. Návrh ochranného pásma chovu hospodářských zvířat pro středisko živočišné výroby v je zpracován v souvislosti s výstavbou nové produkční stáje pro dojnice a rekonstrukcí stávající stáje pro dojnice ve farmě soukromého zemědělce Ochranné pásmo stávající farmy nebylo nikdy vyhlášeno územním rozhodnutím o ochranném pásmu. Z tohoto důvodu je požadováno nové zpracování výpočtu ochranného pásma podle současné metodiky výpočtu a se započtením navrhovaného stavu zvířat ve stáji a s korekcí na směry větrů dle větrné růžice ČHMU. Ochranné pásmo bylo zpracováno na objednávku pana Oldřicha Poláčka, Hole 11, 252 64 Velké Přílepy, IČO 18583636, který je oznamovatelem, investorem a uživatelem stavby. Výpočet je proveden podle metodiky: „Postupu pro posuzování ochranného pásma chovů zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek“, který byl publikován v periodice Státního zdravotního ústavu „Acta hygienica epidemiologica et microbiologica“, číslo 8/1999, která je využívána například v procesech posuzování vlivů zemědělských staveb živočišné výroby na životní prostředí podle, zákona. č. 100/2001 Sb. Výstupem posouzení je tedy ověření teoretického dosahu pachových emisí formou modelového výpočtu ochranného pásma chovu.

2. Údaje o středisku živočišné výroby 2.1. Stájové objekty Objekt č. 1 - produkční stáj dojnic kapacita stáje 197 ks dojnic v období laktace, prům. živá hmotnost 570 kg, provoz bezstelivový, jímka na kejdu v podroštovém prostoru pod stájí o min. kapacitě 6 měsíců, větrání přirozené otevřenými bočními stěnami a větrací štěrbinou Objekt č. 2 – reprodukční stáj dojnic kapacita stáje 40 ks dojnic v období stání na sucho, prům. živá hmotnost 570 kg a 10 ks vysokobřezích jalovic, prům. živá hmotnost 500 kg, Ing. Petr Pantoflíček

65

Oldřich Poláček



provoz bezstelivový, jímka na kejdu v podroštovém prostoru pod produkční stájí o min. kapacitě 6 měsíců, větrání přirozené otevřenými bočními stěnami a větrací štěrbinou

Objekt č.3 – plocha mléčných telat kapacita stáje 34 ks telat v období mléčné výživy, prům. živá hmotnost 75 kg, provoz stelivový, ustájení v individuálních a skupinových venkovních boudách, větrání přirozené

2.3. Pomocné objekty živočišné výroby Jímka na kejdu není umístěna mezi objektem hygienické ochrany a objektem stáje. Silážní žlaby jsou umístěny na vzdálenější (jižní straně areálu).

3. Popis výpočtu OP a výsledky výpočtu Bylo spočteno podle metodiky Státního zdravotního ústavu. Metodika byla publikována v časopise SZÚ Acta hygienica, epidemiologica et microbiologica č. 8/1999. Tento metodický postup je založen na objektivním kvantitativním výpočtu produkce zápachových látek, vyjádřených sumou emisních čísel z jednotlivých chovů zvířat v závislosti na počtu zvířat a technologii ustájení a vychází z dlouholetých zkušeností u nás i v zahraničí. V této rozptylové studii zápachových látek, je použita větrná růžice ČHMÚ Názvosloví: OP - ochranné pásmo chovu zvířat OŽV - objekt ŽV OHO - objekt hygienické ochrany KAT - kategorie hospodářských zvířat D - dojnice J - jalovice (mladý skot) Tm - telata mléčná STAV - skutečný počet zvířat OŽH - označení živé hmotnosti CŽH - celková živá hmotnost T - standardní počet zvířat Cn - emisní konstanta určité kategorie zvířat En - emisní číslo TECH- korekce na technologii PŘEV- korekce na převýšení ZEL - korekce na zeleň OST - korekce na ostatní CEL - součet všech korekcí EKn - emisní číslo korigované Ln - vzdálenost mezi OHO a OŽV -vzdálenost emisního středu LES ALFAn - středový úhel mezi spojnicí OŽV a OHO a spojnicí dalšího OŽV a OHO Ing. Petr Pantoflíček

66

Oldřich Poláček



ALFAES - středový úhel emisního středu rOP - poloměr OP +/- výsledek je rozdílem vypočteného a požadovaného poloměru OP střediska ŽV Poloměr kružnice návrhu PHO opsané emisnímu středu se vypočte podle vztahu rPHO = 124,98 *

( suma Ekn )0,57

Poloměr OP byl výpočtem stanoven: Navrhovaný stav OP - OHO obytný dům severozápadně od stáje rPHO pro emisní střed ES rPHO = 124,98 * 1,263 0,57 = 142,8 m

Postup výpočtu, uvažované korekce emisního čísla: -

Byly zvoleny nejbližší objekty hygienické ochrany (viz. situace 1 : 2880) - obytný dům severozápadně od stáje Byl proveden výpočet OP k OHO v jedné variantě - navrhovaný stav - viz výpočetní listy. Při stanovení vzdálenosti mezi OŽV a OHO byly vzaty do výpočtu vzdálenosti od nejbližšího bodu znečištění ovzduší stájového objektu (roh objektu) k objektu hygienické ochrany.

Vzdálenost emisního středu areálu k OHO činí 106,22 m. Při výpočtu emisního čísla EK byly provedeny tyto korekce:

Korekce na zeleň - všechny objekty -5 % - částečně funkční a navržená ochranná zeleň mezi objekty hygienické ochrany a objekty chovu zvířat Korekce na technologii – objekty č. 1 a 2 : -10 % - - ustájení bezstelivové - kapacita jímky na kejdu větší než 5 měsíců, vyhovující zoohygiena

Korekce dle četnosti větrů: Skutečnou četnost větru dle větrné růžice a aktuálním směru (od objektu chovu k OHO) s přičtenou osminou bezvětří (calmu) vyjádříme v procentech , která přesahují (resp. nedosahují) průměrnou četnost s osminou calmu (12,5 %). Podle této hodnoty korigujeme za každé procento nad průměr připočtením stejného procenta k emisnímu číslu Ekn , za každé procento pod průměr odečtením stejného procenta od emisního čísla Ekn. Korekce dle četnosti větru se omezuje 30 procenty v kladném i záporném smyslu.


67

Oldřich Poláček



Četnost větrů v dle větrné růžice ČHMÚ pro lokalitu Dobrovíz (cca 7 km jihozápadně)

směr větru

S

SV

V

JV

J

JZ

četnost ze směru

7

5,01

9

6

6,01

18

Z

SZ

CALM

17,01 10,01 21,96

Výpočet procenta aktuálního směru větru, porovnání s četností průměrnou a provedení korekce na četnost větru je provedena ve výpočtovém listu.

Závěr: Podle modelového propočtu ochranného pásma chovu hospodářských zvířat, kapacitně odpovídajícímu navrhovanému využití stájí, který je proveden podle platné metodiky, je možno předpokládat, že dosah pachových emisí nezasáhne souvislou obytnou zástavbu obce Hole u Svrkyně, ani nejbližší obytný dům severozápadně od areálu. Nemělo by tudíž docházet k nadměrnému obtěžování obyvatel nejbližší obce zápachem z chovu. Ochranné pásmo chovu zvířat zasahuje pouze dům majitele farmy a zahradu severně od tohoto domu. Vypočtené ochranné pásmo areálu živočišné výroby pro navrhovaný stav je zakresleno v přiložené situaci v měřítku 1:2880. Předložený materiál nenahrazuje oficiální vyjádření, opatření či správní akt orgánu hygienické služby nebo místně příslušného stavebního úřadu. Může sloužit pouze jako podklad k rozhodování o změnách a doplňcích ÚPD obce.

Datum: 8.1.2010


68

Oldřich Poláček



Areál chovu dojnic Hole u Svrkyně Investor: Oldřich Poláček

Výpočetní list návrhu OP SŽV

Navrhovaný stav

UKAZATEL a OHO - 1 b OŽV c KAT d Stav e prům.ŽH f CŽH g T

Obytný dům SZ od areálu 2 3 D J Tm 40 10 34

1

D 197

x x 142640 285,28

570 112290 224,58

570 22800 45,6

500 5000 10

2550

0,0050

0,0050

0,0050

0,0030

1,123

0,228

0,050

0,077

x 1,477

j TECH k PŘEV bariér.obj. l ZEL m OST převýšení terénu

-10 0 -5 0

-10 0 -5 0

-10 0 -5 0

0 0 -5 0

x x x x

n CEL o EKn p Ln r EKn * Ln s LES

-15

-15

-15

-5

x

0,954

0,194

0,043

0,073

1,263

h Cn i En

t Alfan u EKn*Alfan v Alfa ES

x rOP

75

Suma

25,5

97

130

130

150

92,58

25,19

5,53

10,90

x

x

x

x

x 134,20 106,22

0 0,00 x

30 5,81 x

30 1,28 x

11 0,80 x

x 7,89 6,24

x

x

x

x

142,80

y +/- max.

-36,58

směr větru

S

SV

V

JV

J

JZ

četnost ze směru

7

5,01

9

6

6,01

18

6,01

18

7

5,01

9

6

VR p.korekce

8,76 -14,5 -30,0 -30,0

20,75 -14,5 66,0 30,0

19,76 -14,5 58,0 30,0

12,76 -14,5 2,0 2,0

9,75 -14,5 -22,0 -22,0

7,76 -14,5 -38,0 -30,0

11,75 -14,5 -6,0 -6,0

8,75 -14,5 -30,0 -30,0

S kor

-44,5

15,5

15,5

-12,5

-36,5

-44,5

-20,5

-44,5

Enk

0,820

1,707

1,707

1,293

0,938

0,820

1,175

0,820

rPHO korig.

111,6 169,5 169,5 144,7 120,5 111,6 137,0 111,6

četnost ve směru k OHO četn+calm/8

VL kor VR t.korekce


17,01 10,01

69

Z

SZ

CALM

17,01 10,01 21,96

21,96

Oldřich Poláček




70

Oldřich Poláček



Příloha č. 6


Rozptylová studie imisí amoniaku z areálu živočišné výroby

Farma chovu dojnic

Hole u Svrkyně

zpracoval:

Ing. Petr Pantoflíček Přestavlky u Čerčan 14, PSČ 25723 tel: 317777888, 602331975 email: [email protected]


71

Oldřich Poláček



1. Úvod Pro posouzení velikosti a významnosti vlivů na imisní situaci v území byla vypracována rozptylová studie, posuzující příspěvky k imisní zátěži amoniaku v lokalitě v souvislosti s provozem areálu chovu dojnic v obci Hole u Svrkyně. Rozptylová studie je zpracována jako podklad pro hodnocení vlivů záměru na životní prostředí v souvislosti s výstavbou nové produkční stáje v areálu jako doplnění ke stávajícím stájím. Bylo zpracováno na objednávku pana Oldřicha Poláčka, Hole 11, 252 64 Velké Přílepy, IČO 18583636, který je oznamovatelem, investorem a uživatelem stavby. Výsledky výpočtů jsou prezentovány v tabulkové formě a v odpovídajících mapových podkladech, znázorňujících rozložení příspěvků k imisní zátěži sledovaných škodlivin.

2. Vstupní údaje 1. 2.

Varianty výpočtu: Varianta – Navrhovaný neredukovaný stav Varianta - Navrhovaný redukovaný stav - s využitím snižujících technologií emisí amoniaku

Ve druhé variantě je u stájí dojnic použita ve výpočtu tato korekce: a. odkliz kejdy ze stáje několikrát za den = -50 % (snížení EF ze stáje) - stáj č.1, 2

Dalšími technologiemi uplatněnými u zdroje znečištění ovzduší dle NV č. 615/2006 Sb. jsou: 1. Pásový rozstřik kejdy = - 30 % (emise z aplikace kejdy) - stáj č.1, 2 (bezstelivová část) 2. zapravení hnoje do půdy při orbě do 24 hod = -60% (snížení EF z aplikace hnoje) stáj č.3, 2 (stelivová část) 3. ponechání hnoje v klidu do vytvoření přírodní krusty = -40% (snížení EF ze sklad. hnoje) -stáj č.3,2 (stelivová část)

Tyto korekce nejsou ovšem ve výpočtu rozptylové studie uvažovány neboť k emisi amoniaku nedochází ve přímo středisku.

Výpočet příspěvků k imisní zátěži byl proveden ve výpočtové čtvercové síti, která je blíže definovaná v bodě 3.2 předložené rozptylové studie. Vstupní údaje, jejichž znalost je potřebná pro výpočet znečištění ovzduší je možné rozdělit do následujících celků. 2.1 Emisní charakteristika zdroje Hlavním cílem investora je modernizovat současný chov dojnic především převedením stlané technologie chovu do bezstelivového provozu. V zadání stavby je řešena jediná varianta, spočívající ve výstavbě nové produkční stáje s dojírnou na místě stávající stáje a převedením celého chovu dojnic do bezstelivové systému technologie. Výstavba jímek na kejdu není řešena


72

Oldřich Poláček



neboť je počítáno s uskladněním kejdy v podroštovém prostoru. Kapacita stájí je uvedena níže v tabulkách Při provozování živočišné výroby vznikají rozkladem organické hmoty (zbytky krmiva, steliva, výkaly) látky, které způsobují znečišťování ovzduší. Z těchto látek je nejvýznamnější vznik amoniaku v menších množstvích pak vzniká i sirovodík, pachové látky a oxid uhličitý. Koncentrace sirovodíku a oxidu uhličitého se při dodržování zásad správné zemědělské praxe, pro které provoz vytváří příznivé předpoklady, pohybují na velice nízké úrovni a neměly by v žádném případě překročit parametry, uvedené v objemových % v PP MZe 11/96 t.j. u CO2 0,25 %, u NH3 0,0025 % a u H2S 0,0007 %. Za těchto předpokladů mohou tyto emise v zásadě ovlivňovat pouze jednu ze složek životního prostředí (ovzduší) pouze v nejbližším okolí stájových objektů. Tyto koncentrace neovlivní negativně zdravotní stav zvířat ani obsluhy a v okolním prostředí se díky dostatečnému ředění větracím vzduchem negativním způsobem neprojeví. Podle Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší, jsou stanoveny pro jednotlivé kategorie zvířat následující emisní faktory v kg NH3/ks rok:

EMISNÍ FAKTORY PRO VYJMENOVANÉ ZEMĚDĚLSKÉ ZDROJE (kg NH3 . zvíře-1 . rok-1)

Z hlediska zařazení do kategorie zdrojů znečišťování podle nařízení vlády č. 615/06 Sb., patří navrhovaný areál chovu dojnic mezi střední zdroje znečišťování ovzduší, neboť mezi střední zdroje jsou zařazovány zemědělské zdroje s celkovou roční emisí amoniaku 5- 10 t. Zdrojem emisí amoniaku a doprovodných látek budou tedy objekty stájí pro chov skotu, které mají přirozené větrání střešními štěrbinami a otevřenými bočními stěnami.


73

Oldřich Poláček



Tab 1: Emise amoniaku: Navrhovaný neredukovaný stav E.F.kg NH3 (kg/rok)

Navrhovaný stav - Farma skotu Stáj č.


Stáj

Kateg.

Kapacita Stáj Skladování zapravení Celkem Celková Z Z toho Z hmot. hnoje do půdy emise toho skladování toho tok NH3 ve kejdy pole NH3 ze stáji (hnoje) stáje (g/hod)

1

Produkční stáj

Dojnice

197

10

2,5

12

24,5

4,83

1,97

0,49

2,36 224,89

2

Reprodukční stáj

Dojnice

40

12 6

24,5 13,7

0,40

0,10

0,48 45,66

10

2,5 1,7

0,98 0,14

0,06

0,02

0,06

3

Plocha pro telata


10 6

34

6

1,7

6

13,7

0,47

0,20

0,06

0,20 23,29

6,41

2,63

0,67

3,11 300,68

281

Celkem

6,85

Tab 2: Emise amoniaku: navrhovaný stav – redukovaný

Redukovaná emise amoniaku po uplatnění snižující opatření spočtená podle EF NV 615/06 Sb. odkliz kejdy ze stáje několikrát za den = -50 % (snížení EF ze stáje) - stáj č. 1,2 ponechání hnoje v klidu do vytvoření přírodní krusty = -40% (snížení EF ze skladování hnoje) - stáj č.3 Pásový rozstřik kejdy = - 30 % (emise z aplikace kejdy) - stáj č.1, 2 zapravení hnoje do půdy při orbě do 24 hod = -60% (snížení EF z aplikace hnoje) - stáj č. 3

E.F.kg NH3 (kg/rok)

Navrhovaný stav Stáj č.


Kategorie

Kateg.

Prům. Stáj Skladován zapravení Celkem Celková Z Z toho Z hmot. Počet í kejdy do půdy emise toho skladování toho tok zvířat (hnoje) NH3 ve kejdy pole NH3 ze stáji (hnoje) stáje (g/hod)

1

Produkční stáj

Dojnice

197

5

2,5

8,4

15,9

3,13

0,99

0,49

1,65 112,44

2

Reprodukční stáj

Dojnice

40

2,5 1,7

8,4 4,2

15,9 8,9

0,20

0,10

0,34 22,83

10

5 3

0,64 0,09

0,03

0,02

0,04

3

Plocha pro telata


34

6

1,02

2,4

9,42

0,32

0,20

0,03

0,08 23,29

4,18

1,42

0,64

2,11 161,99

281

3,42

Ke zdroji znečišťování dále náleží i plochy rostlinné výroby a činnosti, pokud jsou spojeny s nakládáním látkami uvolňujícími emise amoniaku a pachových látek pocházejícími z provozu zdroje. Je tedy naprosto zřejmé, že součástí zdroje bude i pole, na které bude kejda a hnůj vyváženy.


74

Oldřich Poláček



Ve výpočtu rozptylové studie byly dále použity následující souřadnice zdrojů: zdroj stávající stav Reprodukční stáj dojnic 30 ks dojnic, 10 ks jalovic Produkční stáj dojnic 65 ks dojnic Plocha pro telata 16 ks telat

označení

1a 1b 2a 2b 3

zdroj navrhovaný stav Produkční stáj dojnic 197 ks dojnic Reprodukční stáj dojnic 40 ks dojnic,10 ks jalovic Plocha pro telata 34 ks telat

souřadnice X

souřadnice Y

souřadnice Z

355 385 412 425

240 238 249 247

300 300 302 302

385

207

303

Jímka na kejdu

355 385

240 238

300 300

4 5

pozn: některé zdroje byly z hlediska výpočtu v programu rozděleny na sekce

2.2 Obecná charakteristika lokality Geografická a topografická charakteristika posuzované lokality je patrná z mapy uvedené v bodě 3.2. a z následující tabulky. Výpočtová oblast se nachází v rozmezí 270 až 320 m n.m. Tabulka výškového členění lokality (m n.m.) výpočtu ve zvolené výpočtové síti: m

0

50

100

150

200

250

300

350

400

450

500

550

600

650

700

700

312 314 316 318 319 319 320 320 320 320 320 320 320 320 319

650

311 313 315 317 318 318 318 318 318 318 318 318 318 318 318

600

310 312 314 316 316 317 317 316 316 316 316 316 316 316 316

550

310 312 313 314 315 316 315 315 314 314 314 315 315 315 315

500

309 310 312 312 313 314 314 313 313 312 313 313 314 314 314

450

308 309 310 310 311 312 312 312 311 311 311 312 312 312 312

400

306 306 306 307 308 310 310 310 309 309 309 310 310 311 311

350

300 300 298 297 298 300 304 306 306 307 308 308 309 309 309

300

286 284 284 285 288 290 296 301 303 305 306 307 308 308 308

250

270 275 282 288 292 294 296 298 300 304 305 306 306 305 304

200

284 288 290 294 298 300 302 303 303 304 304 304 304 302 300

150

291 294 296 298 302 303 303 303 303 303 303 302 302 299 295

100

294 296 298 300 300 299 300 301 300 300 300 299 298 296 291

50

294 296 296 296 296 295 296 296 296 296 296 294 293 291 286

0

292 292 292 292 291 291 292 291 290 291 290 288 266 282 278


75

Oldřich Poláček



2.3 Klimatické a meteorologické charakteristiky území Pro výpočet rozptylové studie byl použit odhad větrné růžice pro lokalitu Dobrovíz (cca 7 km jihozápadně) pro 5 tříd teplotní stability atmosféry a 3 třídy rychlosti větru dle Bubníka a Koldovského zpracovaný ČHMÚ. Parametry této růžice jsou prezentovány v následující tabulce a v grafu s rozdělením podle jednotlivých tříd rychlosti a stability.

ODBORNÝ ODHAD VĚTRNÉ RŮŽICE PRO LOKALITU Dobrovíz, okr. Praha západ platná ve výšce 10 m nad zemí v %

[m/s] I.tř. v=1.7 II.tř. v=1.7 II.tř. v=5 III.tř. v=1.7 III.tř. v=5 III.tř. v=11 IV.tř. v=1.7 IV.tř. v=5 IV.tř. v=11 V.tř. v=1.7 V.tř. v=5

N

NE

E

SE

S

SW

W

NW CALM Součet

0,52 1,29 0,04 1,02 1,25 0,03 0,4 1,33 0,47 0,37 0,28

0,54 1,06 0,04 0,89 0,78 0 0,37 0,47 0,1 0,44 0,32

0,81 1,95 0,06 1,65 1,72 0,01 0,83 0,94 0,09 0,66 0,28

0,56 1,38 0,03 1,39 0,88 0 0,59 0,52 0 0,47 0,18

0,36 1,21 0,06 1,24 1,1 0 0,58 0,6 0 0,61 0,25

0,7 2,42 0,11 2,98 2,88 0,05 1,47 4,2 1,05 1,53 0,61

0,6 1,83 0,07 2,69 2,66 0,05 1,12 4,68 1,55 1,07 0,69

0,44 1,87 0,06 2,16 1,52 0,01 0,68 2,12 0,29 0,56 0,3

5,01

9

6

6,01

18

17,01 10,01 21,96 100/100

Sum (Graf) 7

9,3 6,37 0 2,59 0 0 2,37 0 0 1,33 0

13,83 19,38 0,47 16,61 12,79 0,15 8,41 14,86 3,55 7,04 2,91

Odborný odhad větrné růžice - graf (platná ve výšce 10 m nad zemí v %)


76

Oldřich Poláček



2.4 Lokalizace zdroje Objekty stájí (zdroje znečištění ovzduší) se nachází ve Středočeském kraji, k.ú. Hole u Svrkyně, obec Svrkyně v zemědělském areálu jižně od obce. Vzdálenost nejbližšího objektu hygienické ochrany od zdroje znečištění je cca 110 m. 2.5 Imisní charakteristika lokality Pozadí imisních koncentrací amoniaku, lze v zájmovém území očekávat v rozpětí 3 - 10 µg.m-3 . V současné době jsou nejblíže měřeny imisní koncentrace amoniaku na stanici v Litoměřicích, kde jsou naměřeny v roce 2008 koncentrace 9,1 µg.m-3. (stanice ČHMÚ Pardubice v roce 2008 3,3 µg.m-3, stanice AIM Košetice v roce 2002 a stanice AIM Praha Libuš v roce 2001 3,5 µg.m-3, Stanice AIM Svratouch v roce 2002 7 µg.m-3). Objekty stájí (zdroje znečištění ovzduší) jsou umístěny v zemědělském areálu na okraji obce. V okolí záměru se nevyskytují další významné zdroje amoniaku, které by mohly s výše uvedenými zdroji spolupůsobit. Druhý areál provozovatele na východním okraji obce Hole, kde je odchovna mladého dobytka a stáj pro koně, je vzdálen víc jak 400 m a tak nemá na pozadí v okolí posuzovaného areálu žádný vliv.

3. Metodika výpočtu 3.1 Metoda, typ modelu V roce 1998 doporučilo MŽP ČR metodiku SYMOS'97 k použití pro výpočty znečištění ovzduší ze stacionárních zdrojů. Popis metodiky byl vydán v dubnu 1998 ve věstníku MŽP, částka 3. Metodika výpočtu obsažená v programu SYMOS umožňuje: •

výpočet znečistění ovzduší plynnými látkami z bodových (typ zdroje 1), plošných (typ zdroje 2) a liniových zdrojů (typ zdroje 3) • výpočet znečistění od velkého počtu zdrojů (teoreticky neomezeného) • stanovit charakteristiky znečistění v husté síti referenčních bodů (až 30000 referenčních bodů) a připravit tímto způsobem podklady pro názorné kartografické zpracování výsledků výpočtů • brát v úvahu statistické rozložení směru a rychlosti větru vztažené ke třídám stability mezní vrstvy ovzduší podle klasifikace Bubníka a Koldovského Metodika je určena především pro vypracování rozptylových studií jakožto podkladů pro hodnocení kvality ovzduší. Metodika není použitelná pro výpočet znečištění ovzduší ve vzdálenosti nad 100 km od zdrojů a uvnitř městské zástavby pod úrovní střech budov. Základních rovnic modelu rovněž nelze použít pro výpočet znečištění pod inverzní vrstvou ve složitém terénu a při bezvětří. Hodnoty vypočtených koncentrací v referenčním bodě závisí mimo jiné na tvaru terénu mezi zdrojem a referenčním bodem. Pro výpočet vstupuje terén formou matice hodnot výškopisu v požadované oblasti o libovolné velikosti buňky. Do výpočtu může být zahrnut vliv převýšení v malých vzdálenostech - v řadě případů je nutno počítat znečistění i v malých vzdálenostech od komína, kdy ještě vlečka nedosahuje své maximální výšky. V metodice je zahrnut tvar křivky, po které stoupají exhalace, a lze tedy počítat koncentrace i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Vyskytuje-li se několik komínů blízko sebe tak, že se jejich kouřové vlečky mohou vzájemně ovlivňovat, celkové převýšení vleček vzrůstá. Ve výpočtovém modelu jsou zahrnuty vztahy, kterým se toto zvýšení vypočte. Korekce efektivní výšky na vliv terénu – v případě pokud Ing. Petr Pantoflíček

77

Oldřich Poláček



mezi zdrojem a referenčním bodem je terén zvýšený, tak se předpokládá, že kouřová vlečka vystupuje podél svahů vzhůru. Znečisťující látky se v atmosféře podrobují různým procesům, jejichž přičiněním jsou z atmosféry odstraňovány. Jedná se buď o chemické nebo fyzikální procesy. Fyzikální procesy se dále dělí na mokrou a suchou depozici, podle způsobu, jakým jsou příměsi odstraňovány. Suchá depozice je zachytávání plynné nebo pevné látky na zemském povrchu, mokrá depozice je vychytávání těchto látek padajícími srážkami a vymývání oblačné vrstvy. Model uvažuje průměrnou dobu setrvání látky v atmosféře , kterou je možno stanovit pro řadu látek. Pro první přiblížení se látky dělí do tří kategorií a výsledná koncentrace se vypočítá zahrnutím korekce na depozici a transformaci podle daných vztahů pro danou kategorii znečišťující látky. Jednotlivé znečisťující látky lze rozdělit do těchto tří kategorií:

Kategorie I II III

Průměrná doba setrvání v atmosféře 20 h 6 dní 2 roky

Následuje rozdělení základních znečišťujících látek dle kategorií: Znečišťující látka oxid siřičitý oxidy dusíku oxid dusný

Kategorie II II III

amoniak

II

sirovodík oxid uhelnatý oxid uhličitý metan vyšší uhlovodíky chlorovodík sirouhlík formaldehyd peroxid vodíku dimetyl sulfid

I III III III III I II II I I

V programu je zahrnuto i zeslabení vlivu nízkých zdrojů na znečištění ovzduší na horách – v atmosféře existují zadržující vrstvy, nad které se znečištění z nízkých zdrojů nemůže dostat. Model obsahuje vztahy vyjadřující statistickou četnost výskytu horní hranice inverze, které jsou odvozeny z aerologických měření teplotního zvrstvení ovzduší a hladinou 850 hPa na meteorologické stanici Praha-Libuš. Pro výpočet ročních průměrů se pro každý zdroj udává také relativní roční využití maximálního výkonu. Výpočet koncentrací z plošných zdrojů – postupuje se tak, že plošný zdroj se rozdělí na dostatečný počet čtvercových plošných elementů. Velikost elementů se volí v závislosti na vzdálenosti nejbližšího referenčního bodu. Pokud plošný zdroj nebo jeho element tvoří část obce


78

Oldřich Poláček



se zástavbou a lokálními topeništi tak se za efektivní výšku dosazuje střední výška budov v daném elementu zvýšená o 10 m. Výpočet koncentrací z liniových zdrojů – liniovými zdroji se rozumí zejména silnice s automobilovým provozem. Stejně jako u plošných zdrojů koncentraci od liniového zdroje vypočítáme tak, že liniový zdroj rozdělíme na dostatečný počet délkových elementů. K výpočtu průměrných ročních koncentrací je nutné zkonstruovat podrobnou větrnou růžici, tj. stanovit četnosti výskytu směru větru pro každý azimut od 0° do 359° při všech třídách stability a třídách rychlosti větru. Vstupní větrná růžice obsahuje relativní četnosti v procentech pro 8 základních směrů větru a četnosti bezvětří ve všech třídách stability. Při vytváření podrobné větrné růžice se lineárně interpoluje mezi těmito hodnotami. Program umožňuje provádět výpočty nejen po 1°(předvolená hodnota), ale i po 0.5°, 3°, 5° a nebo je možné zvolit krok výpočtu vlastní, přičemž jeho hodnota musí být v rozsahu 0,5° – 45° a musí dělit číslo 45 beze zbytku. Klimatické vstupní údaje se obvykle týkají období jednoho roku . Pozornost je třeba věnovat tomu, zda jsou údaje z té které meteorologické nebo klimatické stanice reprezentativní pro dané místo výpočtu. Posouzení této reprezentativnosti je však záležitost značně komplikovaná, závisí nejen na topografii terénu a vzdálenosti stanice od místa výpočtu, ale i na typu klimatických oblastí a je zcela v kompetenci ČHMÚ.

Jako nejdůležitější klimatický vstupní údaj se zadává větrná růžice rozlišená podle rychlosti větru a teplotní stability atmosféry. Rychlost větru se dělí do tří tříd rychlosti:

Třída větru slabý vítr střední vítr silný vítr

Třída rychlosti větru 1.7 m/s 5.0 m/s 11.0 m/s

Pozn.: Rychlostí větru se přitom rozumí rychlost zjišťovaná ve standardní meteorologické výšce 10 m nad zemí.

Mírou termické stability je vertikální teplotní gradient popisující v atmosféře teplotní zvrstvení. Stabilní klasifikace obsahuje pět tříd stability ovzduší: Třída stability

Název

I. II.

superstabilní stabilní

III.

izotermní

IV.

normální

V.

konvektivní

Vertikální teplotní gradient о [ C na 100 m] γ < -1,6 -1,6 ≤ γ < -0,7 -0,7 ≤ γ < 0,6

0,6 ≤ γ ≤ 0,8 γ > 0,8

Popis třídy stability silné inverze,velmi špatné podmínky rozptylu běžné inverze,špatné podmínky rozptylu slabé inverze, izotermie nebo malý kladný teplotní gradient,často se vyskytující mírně zhoršené rozptylové podmínky indiferentní teplotní zvrstvení, běžný případ dobrých rozptylových podmínek labilní teplotní zvrstvení, rychlý rozptyl znečišťujících látek

Ne všechny rychlosti větru se vyskytují za všech tříd stability atmosféry. V praxi dochází k výskytu 11 kombinací tříd stability a tříd rychlosti větru. Větrná růžice, která je vstupem pro výpočet znečištění ovzduší, tedy obsahuje relativní četnosti směru větru z 8 základních směrů pro


79

Oldřich Poláček



těchto 11 různých rozptylových podmínek a kromě toho četnost bezvětří pro každou třídu stability atmosféry.

rozptylová podmínka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

třída stability I II II III III III IV IV IV V V

rychlost větru 1,7 1,7 5 1,7 5 11 1,7 5 11 1,7 5

Program je určen také pro výpočet koncentrací pevných znečisťujících látek. Do výpočtu je v tomto případě zahrnuta pádová rychlost prašných částic, vstupními údaji se zadává rozložení velikosti prašných částic (velikost částice a její četnost). Znečištění ovzduší oxidy dusíku se podle dosavadní praxe hodnotilo pomocí sumy oxidů dusíku označené jako NOx. Pro tuto sumu byl stanovený imisní limit a zároveň jako NOx byly (a dodnes jsou) udávané nejen emise oxidů dusíku, ale i emisní faktory z průmyslu, energetiky i z dopravy. Suma NOx je přitom tvořena zejména dvěmi složkami, a to NO a NO2. Nová legislativa ponechává imisní limit pro NOx ve vztahu k ochraně ekosystémů, ale zavádí nově imisní limit pro NO2 ve vztahu k ochraně zdraví lidí, zřejmě proto, že pro člověka je NO2 mnohem toxičtější než NO. Problém spočívá v tom, že ze zdrojů oxidů dusíku (zejména při spalovacích procesech) je společně s horkými spalinami emitován převážně NO, který teprve pod vlivem slunečního záření a ozónu oxiduje na NO2, přičemž rychlost této reakce značně závisí na okolních podmínkách v atmosféře. Protože předpokládáme, že vstupem do výpočtu zůstanou emise NOx, je nutné upravit výpočet tak, aby jednak poskytoval hodnoty koncentrací NO2 a jednak zahrnoval rychlost konverze NO na NO2 v závislosti na rozptylových podmínkách. Podle dostupných informací obsahují průměrné emise NOx pouze 10 % NO2 a celých 90 % NO. Pro popis konverze NO na NO2 je v metodice proveden podrobný popis. Pro představu, jak bude vypadat podíl c/c0, tj. jakou část z původní koncentrace NOx bude tvořit NO2 v závislosti na třídě stability ovzduší a vzdálenosti od zdroje, byly vypočtené hodnoty c/c0 uspořádané do tabulky. Pro rychlost větru byla použita nejnižší hodnota z třídních rychlostí podle metodiky SYMOS a to 1,7 m/s. třída stability vzdálenost 1 km 0,149 0,156 0,174 0,214 0,351

I II III IV V

podíl koncentrací NO2 / NOx vzdálenost 10 km vzdálenost 100 km 0,488 0,997 0,532 0,999 0,618 1,000 0,769 1,000 0,966 1,000

Z tabulky je zřejmé, že na velkých vzdálenostech se všechen NO transformuje na NO2, ale ve vzdálenosti 1 km budou koncentrace NO2 dosahovat pouze hodnot 15 - 35 % původně vypočtených koncentrací NOx. Při vyšších rychlostech větru bude tento podíl ještě nižší. Ing. Petr Pantoflíček

80

Oldřich Poláček



3.2 Referenční body Výpočtová oblast, ve které se předpokládá vliv záměru je definována jako čtvercové území o rozměrech 700 x 700 m, toto území bylo vymezeno v závislosti na parametrech zdroje, konfiguraci terénu a rozmístění obytných objektů. Pro účely výpočtu byla zkoumaná oblast rozdělena na síť s krokem 50 m ve směru obou os. Ve směru osy X, která míří k východu je oblast dlouhá 700 m, což odpovídá 15 bodům. Ve směru osy Y, která míří k severu je oblast dlouhá 700 m, což odpovídá 15 bodům. Charakteristiky znečištění ovzduší jsou tedy počítány v síti 15 x 15 uzlových bodů, celkem tedy pro 225 uzlových bodů. Mapa referenčních bodů 1 : 5000

N

M 1:5 000 Ing. Petr Pantoflíček

81

Oldřich Poláček



3.3 Imisní limity

Imisní limit pro amoniak byl stanoven Nařízením vlády č. 350/2002 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování a posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, následovně:

Účel vyhlášení

Parametr/Doba průměrování

Hodnota imisního limitu

Mez tolerance

Datum, do něhož musí být limit splněn

Ochrana zdraví lidí

Aritmetický průměr/24 hod

100 µg.m-3

60 µg.m-3

1. 1. 2005

(60 %)*

Hodnoty imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky – objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. Od 1.11.2005 je účinná novela č. 429/2005 Sb. výše zmíněného NV, která imisní limit pro amoniak neuvádí. V současné době tak není pro amoniak stanoven imisní limit. Výše uvedená hodnota imisního limitu není tedy závazná, je však možné ji posuzovat jako hodnotu, která dle dosavadních znalostí nevedla při dlouhodobé expozici k poškození zdraví.

4. Výstupní údaje 4.1 Typ vypočtených charakteristik

Vzhledem k tomu, že program Symos97 v současné době ještě neumožňuje pro amoniak vypočítat 24 hodinové průměry, byly vypočteny maximální krátkodobé hodinové koncentrace, které mají vždy vyšší hodnoty než 24 hodinové průměry. Modelový výpočet základních charakteristik znečištění ovzduší byl tedy proveden pro hlavní znečišťující látku vznikající při chovu skotu - amoniak. Výsledky modelového výpočtu znečištění ovzduší jsou hodnoceny pomocí dvou charakteristik znečištění ovzduší: • •

průměrné roční koncentrace maximální krátkodobé hodinové koncentrace

Všechny vypočtené hodnoty jsou uvedeny v přiložených tabulkách a graficky jsou vyjádřeny do následujících map.


82

Oldřich Poláček



5. Kartografická interpretace výsledků Maximální krátkodobé koncentrace amoniaku v µg.m-3 Navrhovaný neredukovaný stav M 1:5 000

M 1:5 000


83

Oldřich Poláček



Navrhovaný redukovaný stav M 1:5 000

M 1:5 000


84

Oldřich Poláček



Průměrné roční koncentrace amoniaku v µg.m-3 Navrhovaný neredukovaný stav M 1:5 000

M 1:5 000


85

Oldřich Poláček



Navrhovaný redukovaný stav M 1:5 000

M 1:5 000


86

Oldřich Poláček



6. Diskuse výsledků Při interpretaci výsledků je nutné mít na paměti několik skutečností: • Přestože autoři metodiky byli vedeni snahou o maximální věrohodnost všech použitých postupů, je zřejmé, že základem metodiky je matematický model, který již svou podstatou znamená zjednodušení a nemožnost popsat všechny děje v atmosféře, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek. Proto jsou i vypočtené výsledky nutně zatížené nějakou chybou a nedají se interpretovat zcela striktně. •

Klimatické vstupní údaje znamenají zprůměrované hodnoty jednotlivých veličin za delší časové období. Skutečný průběh meteorologických charakteristik v daném určitém roce se může od průměru lišit (např. větrná růžice nebo výskyt inverzí).

•

Výpočetní rovnice byly stanovené za předpokladu maximální vzdálenosti referenčního bodu od zdroje 100 km. Pro delší vzdálenosti nelze metodiku použít.

•

Při výběru referenčních bodů nelze většinou postihnout podrobně všechny nerovnosti terénu. Protože program vyhodnocující terénní profily pracuje pouze s nadmořskými výškami v místech referenčních bodů a zdrojů, může se stát, že se nějaký terénní útvar (např. úzké údolí) "ztratí". Při konstrukci map znečištění ovzduší je nutné k těmto možnostem přihlédnout.

•

V metodice se nepočítá s pozaďovým znečištěním ovzduší. Veškeré vypočtené výsledky se týkají pouze zdrojů zahrnutých do výpočtu. Stejně tak metodika nezohledňuje sekundární prašnost, která může tvořit velkou část prachu v ovzduší.

Výpočet příspěvků k imisní zátěži byl pro amoniak proveden ve výpočtové síti o 256 výpočtových bodů. Vypočtené koncentrace by měly být v každém referenčním bodě srovnány s imisními limity (přípustnými koncentracemi). Aby se úroveň znečištění ovzduší od uvažovaného zdroje (zdrojů) dala považovat za přijatelnou, musí vypočtené charakteristiky znečištění ovzduší splňovat podmínky stanovené příslušnými předpisy. Na základě provedeného výpočtu příspěvků posuzovaných stájí pro chov dojnic a mladého skotu k imisní zátěži amoniaku jsou sestaveny následující tabulky, prezentující nejvyšší vypočtené hodnoty příspěvků k imisní zátěži pro sledovanou škodlivinu ve zvolené výpočtové oblasti. Pro každou variantu je vybráno je 8 výpočtových bodů s nejvyššími koncentracemi a seřazeny sestupně:

Varianta č. 1 Škodlivina

Amoniak Navrhovaný neredukovaný stav


Maximální koncentrace (µg.m-3) bod č. max. 85 102,234691 69 67 86 68 70 84 54

90,571195 79,183437 78,661892 74,887912 73,120895 65,501357 65,116348

87

Prům. roční koncentrace (µg.m-3) bod č. Max. 84 14,743527 69 85 68 99 70 83 100

12,013114 10,050408 8,555023 6,678643 6,474714 5,937924 5,783059

Oldřich Poláček


Varianta č. 2 Škodlivina

Amoniak navrhovaný redukovaný stav


Maximální koncentrace (µg.m-3) bod č. Max. 69 61,268021 85 59,569004 67 47,601084 86 46,226336 70 45,691414 68 45,114307 54 43,673648 84 40,717060

Prům. roční koncentrace (µg.m-3) bod č. Max. 84 9,123013 69 8,233707 85 5,901295 68 5,503653 99 4,074910 70 3,999681 83 3,705889 100 3,472256

Jak vyplývá z výsledků uvedených v tabulkách a mapách, byly maximální modelové koncentrace amoniaku pro oba stavy vypočteny v areálu živočišné výroby a v jeho bezprostředním okolí. Ve variantě č.2 byly vypočteny nižší maximální hodinové i průměrné roční koncentrace než u varianty č. 1. Hodnota 100 µg.m-3 byla ve variantě č. 2 (navrhovaný stav) překročena pouze v jednou z výpočtových bodů. Ve druhé variantě (navrhovaný redukovaný stav) nebude překročena ani v jednom z výpočtových bodů. Lze konstatovat, že navrhovaný stav nepovede ke zvýšení imisních koncentrací amoniaku v okolí střediska. Jak vyplývá z výsledků uvedených v tabulkách a mapách byly vypočteny maximální modelové koncentrace amoniaku pro navrhovaný neredukovaný stav vypočteny v areálu živočišné o hodnotě 102,23 µg.m-3 (maximální krátkodobé hodinové koncentrace) v bodě 85. Pro navrhovaný redukovaný stav byly tyto koncentrace o hodnotě 61,27 µg.m-3 (bod č. 69). U ročních průměrných koncentrací byly nejvyšší koncentrace spočteny v bodě č. 84 o hodnotě 14,74 µg.m-3 pro navrhovaný neredukovaný stav a pro navrhovaný redukovaný stav byla spočtena nejvyšší hodnota v bodě č. 64 - 9,12 µg.m-3 . Dále byly vybrány body, které reprezentují nejbližší obytný objekt v blízkosti areálu – body č. 112,113 a dále body které reprezentují jižní okraj sídelního útvaru Hole - body č. 187, 188,189.

Viz. tabulka:

bod č.

Navrhovaný neredukovaný stav roční hodinové (µg.m-3) (µg.m-3)

112 113 187 188 189

1,980486 2,345965 0,365406 0,396298 0,365406

44,934729 41,914759 18,361728 19,415605 18,361728

Navrhovaný redukovaný stav roční hodinové (µg.m-3) (µg.m-3)

1,218066 1,437507 0,224075 0,242988 0,224075

29,138587 27,314978 11,551429 12,232596 11,551429

Vypočtené hodnoty jsou ve všech vyhodnocovaných variantách hluboce pod výše uvedenými limity. Ing. Petr Pantoflíček

88

Oldřich Poláček



V mapových výstupech je vlastní areál živočišné výroby a jeho okolí izoliniemi rozděleno od středu na několik imisních pásem, přičemž v u nejbližšího domu severozápadně od areálu jsou v navrhovaném redukovaném stavu dosahovány hodnoty maximálních hodinových koncentrací cca 40 µg.m-3obytné zástavbě jsou v navrhovaném redukovaném stavu dosahovány hodnoty maximálních hodinových koncentrací cca 30 µg.m-3. Na jižním okraji sídelního útvaru Hole jsou v navrhovaném redukovaném stavu dosahovány hodnoty maximálních hodinových koncentrací cca 10 µg.m-3. Z tohoto výpočtu lze odvozovat, že vlivem navržené bezstelivové technologie s častějším odklizem výkalů ze stájového prostoru, dojde ke snížení emise amoniaku ze střediska a tím se sníží i imisní koncentrace amoniaku v okolí areálu. Vzhledem k tomu, že program SYMOS97 v současné době ještě neumožňuje pro amoniak výpočet 24 hodinových průměrů, byl pro srovnání s imisním limitem použit výpočet maximálních hodinových koncentrací, které jsou vždy vyšší než 24 hodinové průměry. Dále byl proveden výpočet ročních průměrných koncentrací, které jsou vždy nižší než 24 hodinové průměry. Hodnota 24 hodinového průměru tedy leží mezi těmito koncentracemi. I při zohlednění pozadí amoniaku, které lze v zájmovém území očekávat v rozpětí 3 - 10 µg.m-3 (stanice ČHMÚ Pardubice v roce 2005 3,4 µg.m-3, stanice AIM Košetice v roce 2002 a stanice AIM Praha Libuš 10 µg.m-3, Stanice AIM Svratouch v roce 2002 7 µg.m-3), lze u nejbližší obytné zástavby ve výhledovém stavu s jistotou očekávat splnění dříve platného imisního limitu amoniaku pro aritmetický průměr 24 hodin. Na základě vypočtených hodnot lze tedy s jistotou předpokládat, že stanovený imisní limit uvedený v bodě 3.3 nebude v případě navrhovaného stavu u nejbližší obytné zástavby obce překračován. Předložený záměr lze tedy z tohoto pohledu považovat za akceptovatelný.

V Přestavlkách dne 28. 12. 2009



89

Oldřich Poláček



Příloha: Výsledky výpočtu v tabulkové formě. Z-ová

Navrhovaný stav

souřadnice

souřadnice

BOD U

Y-ová souřadnice

ČÍSLO X-ová

Aritmetický prům. 1 Maximální hodinová rok koncentrace (µg.m-3) (µg.m-3)

1

0

0

292

2

50

0

292

3

100

0

292

4

150

0

292

5

200

0

291

6

250

0

291

7

300

0

292

8

350

0

291

9

400

0

290

10

450

0

291

11

500

0

290

12

550

0

288

13

600

0

266

14

650

0

282

15

700

0

278

16

0

50

294

17

50

50

296

18

100

50

296

19

150

50

296

20

200

50

296

21

250

50

295

22

300

50

296

23

350

50

296

24

400

50

296

25

450

50

296

26

500

50

296

27

550

50

294

28

600

50

293

29

650

50

291

30

700

50

286

31

0

100

294

32

50

100

296

33

100

100

298

34

150

100

300

35

200

100

300

36

250

100

299

37

300

100

300

38

350

100

301

39

400

100

300

40

450

100

300


0,302931 0,343482 0,390791 0,444799 0,480691 0,535178 0,613697 0,609224 0,575714 0,584781 0,511646 0,415954 0,096985 0,246130 0,182345 0,347992 0,436973 0,496033 0,565292 0,652515 0,732129 0,902422 1,019880 1,093876 1,099836 1,031652 0,850774 0,721153 0,586420 0,425554 0,371485 0,503434 0,627400 0,791842 0,957156 1,135939 1,492258 1,819482 1,992923 1,913164

18,711206 19,893610 21,100305 22,284449 21,471610 22,168965 24,979155 22,908428 21,180529 22,736515 20,198661 16,910156 5,144413 10,690141 8,048597 21,774309 24,465581 26,097608 27,440177 28,282774 26,212711 28,024409 27,996199 28,631747 28,990717 28,494837 23,716407 21,393587 17,869881 12,184385 22,531860 25,984658 31,303566 37,616955 40,418045 39,380467 41,640612 41,642107 44,023787 44,054785 90

Navrhovaný redukovaný stav Aritmetický prům. 1 rok (µg.m-3)

Maximální hodinová koncentrace (µg.m-3)

0,187628 0,212902 0,242433 0,276207 0,298861 0,333095 0,382241 0,379622 0,358582 0,363644 0,317636 0,257882 0,060131 0,152363 0,112835 0,215506 0,270905 0,307835 0,351241 0,405956 0,456250 0,563218 0,637292 0,683482 0,685891 0,641078 0,527481 0,446190 0,362445 0,263063 0,230068 0,312189 0,389320 0,491757 0,595526 0,708651 0,932896 1,140755 1,250401 1,194568

11,609551 12,355564 13,120349 13,875272 13,396411 13,852893 15,620630 14,346007 13,187706 14,224386 12,626417 10,490277 3,180352 6,628488 4,985127 13,502266 14,961481 15,976841 16,838683 17,436265 16,324078 17,723511 18,085123 18,746216 18,992926 18,498302 15,217311 13,573132 11,250947 7,585020 13,974469 15,845178 19,087770 22,915461 24,675137 24,221267 26,034505 26,931689 29,082399 29,004296 Oldřich Poláček


ČÍSLO X-ová


BOD U

souřadnice

Navrhovaný stav Aritmetický prům. 1 Maximální hodinová rok koncentrace (µg.m-3) (µg.m-3)

souřadnice

Z-ová

souřadnice

Y-ová

41

500

100

300

42

550

100

299

43

600

100

298

44

650

100

296

45

700

100

291

46

0

150

291

47

50

150

294

48

100

150

296

49

150

150

298

50

200

150

302

51

250

150

303

52

300

150

303

53

350

150

303

54

400

150

303

55

450

150

303

56

500

150

303

57

550

150

302

58

600

150

302

59

650

150

299

60

700

150

295

61

0

200

284

62

50

200

288

63

100

200

290

64

150

200

294

65

200

200

298

66

250

200

300

67

300

200

302

68

350

200

303

69

400

200

303

70

450

200

304

71

500

200

304

72

550

200

304

73

600

200

304

74

650

200

302

75

700

200

300

76

0

250

270

77

50

250

275

78

100

250

282

79

150

250

288

80

200

250

292

81

250

250

294

82

300

250

296


1,649968 1,314207 1,042955 0,812756 0,582093 0,350519 0,532968 0,687623 0,912985 1,314998 1,783634 2,522614 3,584048 4,136176 3,497354 2,574640 1,814611 1,364383 1,016856 0,739849 0,262531 0,450347 0,590840 0,899726 1,457393 2,354974 4,340127 8,555023 12,013114 6,474714 3,709434 2,359641 1,644181 1,180428 0,910487 0,120132 0,218864 0,380417 0,665054 1,106997 1,786468 3,383651

41,351634 36,328381 32,204721 26,934770 18,170577 19,057091 24,150429 29,832736 37,257268 50,359215 56,789995 58,316986 56,875205 65,116348 61,167548 53,764687 45,340392 41,200282 34,192663 25,231698 11,784053 15,365778 18,953410 29,128138 45,029949 60,586513 79,183437 74,887912 90,571195 73,120895 64,563722 57,327262 49,488373 39,900620 34,040971 5,664255 7,393765 11,245746 17,733537 26,000140 33,769182 44,509789 91



1,023404 0,812065 0,643123 0,500861 0,359025 0,217176 0,330653 0,426971 0,567558 0,818001 1,113046 1,581891 2,265367 2,627491 2,185549 1,589627 1,115288 0,837173 0,624688 0,455070 0,162753 0,279512 0,367097 0,559547 0,907418 1,470326 2,724602 5,503653 8,233707 3,999681 2,264586 1,440455 1,004714 0,722255 0,558038 0,074449 0,135712 0,236092 0,413023 0,688020 1,111824 2,108980

26,728042 23,103813 20,162112 16,765579 11,314660 11,837421 14,717257 18,116493 22,600507 30,467366 34,416032 35,731396 36,335999 43,673648 39,949400 34,192518 28,255175 25,350771 21,002710 15,455085 7,302920 9,377532 11,522141 17,622960 27,181851 36,422945 47,601084 45,114307 61,268021 45,691414 39,546788 34,587904 29,808539 24,058487 20,708523 3,504885 4,534297 6,880246 10,825581 15,780812 20,418928 26,813846 Oldřich Poláček


ČÍSLO X-ová


BOD U

souřadnice


souřadnice

Z-ová

souřadnice

Y-ová

83

350

250

298

84

400

250

300

85

450

250

304

86

500

250

305

87

550

250

306

88

600

250

306

89

650

250

305

90

700

250

304

91

0

300

286

92

50

300

284

93

100

300

284

94

150

300

285

95

200

300

288

96

250

300

290

97

300

300

296

98

350

300

301

99

400

300

303

100

450

300

305

101

500

300

306

102

550

300

307

103

600

300

308

104

650

300

308

105

700

300

308

106

0

350

300

107

50

350

300

108

100

350

298

109

150

350

297

110

200

350

298

111

250

350

300

112

300

350

304

113

350

350

306

114

400

350

306

115

450

350

307

116

500

350

308

117

550

350

308

118

600

350

309

119

650

350

309

120

700

350

309

121

0

400

306

122

50

400

306

123

100

400

306

124

150

400

307


5,937924 14,743527 10,050408 4,366922 2,543923 1,735552 1,294605 0,992600 0,287130 0,363447 0,413889 0,506704 0,740813 1,054918 2,396802 4,977096 6,678643 5,783059 3,726794 2,374585 1,631351 1,227144 0,958340 0,447144 0,632206 0,729460 0,867362 1,129946 1,575367 1,980486 2,345965 2,974067 3,107045 2,588387 1,987756 1,452428 1,135331 0,909374 0,402821 0,540406 0,635629 0,738107

42,710452 65,501357 102,234691 78,661892 61,482744 51,270403 44,709905 38,043149 13,056299 11,925098 12,331680 13,828864 17,673823 21,156526 35,764481 53,963943 49,184368 56,477107 62,665108 55,843618 46,914267 40,934963 35,815397 29,912285 31,403778 31,723036 32,475759 37,002240 44,878289 44,934729 41,914759 42,787222 43,566267 45,430513 45,803876 40,932321 37,363700 33,778947 27,046435 27,640560 29,844619 31,032406 92



3,705889 9,123013 5,901295 2,627342 1,542999 1,056648 0,789941 0,606806 0,177830 0,225092 0,256490 0,314204 0,459571 0,654684 1,484439 3,063208 4,074910 3,472256 2,241279 1,437656 0,991742 0,747827 0,584979 0,276041 0,390062 0,450374 0,535737 0,697672 0,971580 1,218066 1,437507 1,819886 1,890745 1,567836 1,205456 0,883200 0,691756 0,554905 0,248487 0,332835 0,391408 0,454251

26,459762 40,717060 59,569004 46,226336 36,455643 30,548880 26,837871 22,991607 8,082493 7,341946 7,575449 8,497647 10,880218 13,127532 22,910060 35,650184 31,841574 34,491387 37,214502 33,175654 27,973842 24,573761 21,588173 18,462455 19,326180 19,564161 20,095318 23,189225 28,562621 29,138587 27,314978 27,438434 27,233734 27,656020 27,564052 24,595437 22,467668 20,360652 16,680059 16,984859 18,408828 19,344337 Oldřich Poláček


ČÍSLO X-ová


BOD U

souřadnice


souřadnice

Z-ová

souřadnice

Y-ová

125

200

400

308

126

250

400

310

127

300

400

310

128

350

400

310

129

400

400

309

130

450

400

309

131

500

400

309

132

550

400

310

133

600

400

310

134

650

400

311

135

700

400

311

136

0

450

308

137

50

450

309

138

100

450

310

139

150

450

310

140

200

450

311

141

250

450

312

142

300

450

312

143

350

450

312

144

400

450

311

145

450

450

311

146

500

450

311

147

550

450

312

148

600

450

312

149

650

450

312

150

700

450

312

151

0

500

309

152

50

500

310

153

100

500

312

154

150

500

312

155

200

500

313

156

250

500

314

157

300

500

314

158

350

500

313

159

400

500

313

160

450

500

312

161

500

500

313

162

550

500

313

163

600

500

314

164

650

500

314

165

700

500

314

166

0

550

310


0,850559 0,919369 1,103693 1,301275 1,628114 1,816665 1,788048 1,497771 1,234269 0,963811 0,795628 0,362491 0,450771 0,492648 0,567882 0,625147 0,692321 0,793611 0,884042 1,048144 1,158253 1,194064 1,082866 0,970357 0,833852 0,710011 0,332829 0,392793 0,403384 0,456179 0,495055 0,534531 0,587719 0,664193 0,726668 0,832123 0,832841 0,825028 0,748558 0,679658 0,599888 0,303666

31,493785 29,356248 31,237660 32,875700 35,764589 36,321057 37,798474 36,221153 34,988202 30,897464 28,635017 24,628581 24,084569 24,242195 25,874338 25,556978 25,616425 27,189112 28,075459 30,245902 30,152680 30,521618 28,722868 28,284478 26,999096 25,415560 23,361307 22,403137 21,020655 22,342041 22,399993 22,469915 23,462000 25,358669 25,484742 26,795964 25,152198 25,033285 23,270078 22,474379 21,328961 22,052205 93



0,523146 0,565097 0,677343 0,796652 0,997072 1,110334 1,089006 0,911016 0,751277 0,587404 0,485473 0,223600 0,277352 0,302995 0,349142 0,384135 0,425119 0,486588 0,541218 0,642088 0,709012 0,729218 0,660626 0,591729 0,508726 0,433504 0,205190 0,241507 0,247978 0,280345 0,304202 0,328142 0,360381 0,406941 0,445635 0,509934 0,509812 0,504461 0,457440 0,415285 0,366662 0,187122

19,822058 18,712009 20,080271 21,135894 22,796215 22,849741 23,348335 22,082976 21,193400 18,677978 17,315898 15,198669 14,899574 15,053918 16,138363 16,141461 16,309627 17,389473 17,955765 19,227975 18,985923 18,952434 17,631271 17,260196 16,415924 15,426477 14,408150 13,921255 13,082774 13,951384 14,096128 14,268960 14,912228 16,142219 16,147530 16,835360 15,687406 15,470588 14,283570 13,739760 13,009073 13,593712 Oldřich Poláček


ČÍSLO X-ová


BOD U

souřadnice


souřadnice

Z-ová

souřadnice

Y-ová

167

50

550

312

168

100

550

313

169

150

550

314

170

200

550

315

171

250

550

316

172

300

550

315

173

350

550

315

174

400

550

314

175

450

550

314

176

500

550

314

177

550

550

315

178

600

550

315

179

650

550

315

180

700

550

315

181

0

600

310

182

50

600

312

183

100

600

314

184

150

600

316

185

200

600

316

186

250

600

317

187

300

600

317

188

350

600

316

189

400

600

316

190

450

600

316

191

500

600

316

192

550

600

316

193

600

600

316

194

650

600

316

195

700

600

316

196

0

650

311

197

50

650

313

198

100

650

315

199

150

650

317

200

200

650

318

201

250

650

318

202

300

650

318

203

350

650

318

204

400

650

318

205

450

650

318

206

500

650

318

207

550

650

318

208

600

650

318


0,326133 0,348032 0,371031 0,396593 0,419064 0,467415 0,494336 0,554513 0,600053 0,632223 0,615575 0,600556 0,568417 0,521380 0,276163 0,297165 0,300790 0,305774 0,334801 0,347369 0,365406 0,396298 0,421152 0,452400 0,477209 0,489531 0,486954 0,471757 0,446492 0,250908 0,258999 0,261241 0,264151 0,274473 0,291176 0,302860 0,313864 0,330850 0,353379 0,372783 0,384314 0,387140

19,303580 19,418986 19,437099 19,530722 19,638417 21,233133 21,590934 22,771556 22,516461 22,312992 20,917496 20,585676 20,057010 19,220703 20,753687 18,894202 17,775867 17,035384 17,996032 17,929900 18,361728 19,415605 19,362718 19,183156 18,896672 18,741603 18,403987 17,917270 17,280703 19,500346 17,132808 16,346140 15,706182 15,741243 16,333774 16,610056 16,768074 16,740141 16,587884 16,339482 16,084634 15,864695 94



0,200464 0,213979 0,228014 0,243569 0,257169 0,286598 0,302993 0,340163 0,368105 0,387393 0,376850 0,367438 0,347666 0,318891 0,170104 0,182616 0,184873 0,187835 0,205565 0,213143 0,224075 0,242988 0,258423 0,277635 0,292613 0,299930 0,298193 0,288791 0,273284 0,154496 0,159206 0,160518 0,162232 0,168499 0,178663 0,185753 0,192503 0,203055 0,216923 0,228694 0,235607 0,237228

12,016641 12,107279 12,156909 12,309120 12,381121 13,429050 13,642468 14,354496 14,129005 13,900427 12,963997 12,669193 12,303404 11,760823 12,787552 11,740307 11,113726 10,647659 11,279662 11,284242 11,551429 12,232596 12,179514 11,992137 11,768443 11,603305 11,341390 11,020354 10,591646 12,010747 10,677607 10,168557 9,786699 9,859666 10,240069 10,425038 10,499617 10,472509 10,358065 10,146925 9,976161 9,789538 Oldřich Poláček


ČÍSLO X-ová


BOD U

souřadnice


souřadnice

Z-ová

souřadnice

Y-ová

209

650

650

318

210

700

650

318

211

0

700

312

212

50

700

314

213

100

700

316

214

150

700

318

215

200

700

319

216

250

700

319

217

300

700

320

218

350

700

320

219

400

700

320

220

450

700

320

221

500

700

320

222

550

700

320

223

600

700

320

224

650

700

320

225

700

700

319


0,380995 0,368156 0,228104 0,226803 0,228191 0,229108 0,235659 0,246991 0,246927 0,254789 0,267158 0,283859 0,299179 0,309330 0,313807 0,312414 0,314913

15,443654 14,982209 18,312649 15,627476 14,998958 14,424183 14,435329 14,840198 14,489593 14,610139 14,612112 14,510753 14,317275 14,093824 13,810493 13,508581 13,649749

95



0,233389 0,225482 0,140414 0,139381 0,140181 0,140694 0,144661 0,151560 0,151472 0,156310 0,163991 0,174280 0,183603 0,189724 0,192387 0,191478 0,192970

9,498251 9,203113 11,275625 9,729208 9,325698 8,999398 9,006506 9,295925 9,083197 9,149888 9,131443 9,044769 8,903644 8,717432 8,542965 8,312140 8,397460

Oldřich Poláček



Příloha č. 7

Vyjádření KÚ k vlivům záměru na lokality systému Natura 2000


96

Oldřich Poláček



Příloha č. 8

Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru


97

Oldřich Poláček

Oldřich Poláček Hole 11, Velké Přílepy

Recommend Documents