OKRES
MOST
CHRÁNùNÁ ÚZEMÍ âR ÚSTECKO
Ústecko
1
OKRES MOST
2
1 Vodní nádrÏ Fláje na náhorní plo‰inû Kru‰n˘ch hor patfií k nejv˘znamnûj‰ím vodním plochám Mostecka. 2 Jitrocel pfiímofisk˘ (Plantago maritima) – typická slanomilná rostlina, fiídce je‰tû nalézaná na Mostecku. Na pfiedchozí stranû: Pohled z Hnûvína na západní okraj âeského stfiedohofií u Mostu.
162
MO 2
Okres Most se fiadí svou rozlohou 467 km2 k men‰ím okresÛm âR. Na severu tvofií ãást hranice se Spolkovou republikou Nûmecko. Na v˘chodû sousedí s okresem Teplice, dále na jihu s okresem Louny a na západû hraniãí s okresem Chomutov. Skládá se ze tfií odli‰n˘ch celkÛ. Severozápadní ãást okresu zaujímá nejzápadnûj‰í ãást v˘chodního kfiídla Kru‰n˘ch hor (tzv. Louãenské pohofií). V˘znaãn˘mi vrcholy této ãásti pohofií jsou Kamenn˘ vrch (842 m n. m.), Lesenská pláÀ (921 m n. m.), Medvûdí skála (924 m n. m.) a Louãná, která je se sv˘mi 956 m n. m. nejvy‰‰ím bodem okresu. Ve stfiední ãásti – od zlomového úpatí Kru‰n˘ch hor aÏ k údolí Bíliny a Srpiny – se rozkládá Mostecká pánev, která je na jihu a jihov˘chodû uzavfiena nejzápadnûj‰ími v˘bûÏky âeského stfiedohofií. V údolí Bíliny klesá nadmofiská v˘‰ka aÏ témûfi k 200 m. Nejv˘raznûj‰í dominantou Mostecka jsou Kru‰né hory. Jejich hradba, zvedající se bez pfieru‰ení od zlomového úpatí aÏ témûfi k horskému hfiebenu, je nejv˘raznûj‰í v okolí NPR Jezerka. V ostatních pfiípadech je prudk˘ jihov˘chodní
svah pfieru‰en jedním aÏ tfiemi stupni. Pfiíkré stupÀovité svahy jsou v˘raznû rozãlenûny hlubok˘mi údolími, z nichÏ k nejkrásnûj‰ím patfií údolí Bílého potoka (·umn˘ dÛl s Pekelsk˘m údolím). Kru‰né hory jsou známy sv˘m bohatstvím rud. Jejich nejv˘znamnûj‰í loÏiska na území okresu se nalézala u Hory sv. Katefiiny. PÛvodní reliéf Mostecké pánve – nízká pahorkatina na nezpevnûn˘ch tfietihorních a ãtvrtohorních sedimentech – byl zcela zmûnûn rozsáhlou dÛlní ãinností v posledních 50 letech. Nejzápadnûj‰í ãást území byla umûle pozmûnûna jiÏ v první polovinû 19. století, kdy zaãalo umûlé odvodÀování Komofianského jezera. Malebné kopce âeského stfiedohofií se pfiibliÏují ke Kru‰n˘m horám na necel˘ch 10 km a ostfie vymezují jiÏní okraj pánve. K nejvy‰‰ím vrcholÛm âeského stfiedohofií v okrese Most patfií Zlatník (521 m n. m.) a Milá (510 m n. m.). Nejstar‰í geologickou jednotkou na území okresu je kru‰nohorské krystalinikum (zde pfiedev‰ím rÛzné druhy rul), které je tvofieno komplexem metamorfovan˘ch hornin magmatického nebo sedimentárního pÛvodu. Nepfie-
Okres Most mûnûné horniny zastupuje Ïula flájského masivu a její Ïiln˘ doprovod. Odkryvy v Ïule mÛÏeme spatfiit v okolí Flájské pfiehrady. Krystalinikum pokraãuje pod pánevními sedimenty dále k jihu a jeho nejvût‰í v˘choz je u obce Libû‰ice. Permokarbon je v okrese zastoupen v Kru‰n˘ch horách malou uhelnou pánví se slojkami antracitu u Brandova. Svrchnokfiídové usazeniny, které tvofií komplex vystupující na povrch v jiÏní a jihov˘chodní ãásti okresu, náleÏí k západní ãásti ãeské kfiídové tabule. Tfietihorní vulkanické horniny se vyskytují pfiedev‰ím v jiÏní a stfiední ãásti okresu a patfií do vulka-
nické oblasti âeského stfiedohofií. Ve stfiední ãásti pfievaÏuje v stavbû jednotliv˘ch kopcÛ fonolit, napfi. vrchy Hnûvín, ·piãák, Zlatník. V jiÏní ãásti pfievládají ãediãové horniny (napfi. vrch Milá) – olivinické ãediãe, nefelinity nebo leucitity. Témûfi v‰echny tyto ãediãové vrchy jsou lemovány tufy. Zvûtráváním ãediãov˘ch hornin, zejména sopeãn˘ch popelÛ a tufÛ, vznikala jílovitá hornina bentonit, jehoÏ velká loÏiska jsou napfi. u BraÀan. S tfietihorní vulkanickou ãinností je spjat i v˘voj pánve. PodloÏní souvrství pánve je tvofieno jíly aÏ jílovci a v men‰í mífie téÏ písky. Vlastní hnûdouhelná
1. NPR BofieÀ 2. PR âern˘ rybník 3. PP Chloumek 4. NPR Jezerka 5. PR Píseãn˘ vrch 6. NPP Jánsk˘ vrch 7. PP LuÏické ‰ipáky 8. PR Milá 9. CHKO âeské stfiedohofií (lokality ã. 6 –8 leÏí v CHKO âeské stfiedohofií) * památné stromy 1– 8 (viz text)
MO 3
163
Ústecko KRAJINN¯ POKRYV
sloj mûla nejkvalitnûj‰í loÏisko v severozápadní ãásti, kde dosahovala souvislé mocnosti 30–50 m. V ostatních ãástech b˘vá proloÏena jalov˘mi proplástky. Nad ní je uloÏeno rÛznû mocné nadloÏní souvrství tvofiené jíly a písky. Charakteristick˘m minerálem uhelné sloje je markazit. PodloÏí, hnûdouhelná sloj a hlavnû nadloÏní souvrství ãasto obsahuje zbytky fosilní flóry a fauny, které mají znaãn˘ v˘znam pro urãování stáfií jednotliv˘ch souvrství. Kru‰nohorská oblast je prameni‰tûm krátk˘ch vodnat˘ch tokÛ. Stfiední a jiÏní ãást Mostecka, území v de‰Èovém stínu Kru‰n˘ch hor, je na vody chudá. Nejvodnatûj‰ím a nejdel‰ím tokem oblasti je fieka Bílina. Jejím v˘164
MO 4
znamn˘m pfiítokem je Srpina, odvodÀující suchou jiÏní ãást Mostecka. Severozápadní svahy Kru‰n˘ch hor jsou odvodÀovány do SRN. ¤eka Bílina a vût‰ina potokÛ v pánevní oblasti teãe jen v˘jimeãnû ve sv˘ch pÛvodních korytech; toky jsou nejen regulovány a pfiekládány, ale i vedeny potrubím (napfi. pfievadûã Bíliny). Nejvût‰í zásobárnou pitné vody pro Mostecko a Teplicko je vodní nádrÏ Fláje. Men‰í Mostecká pfiehrada (nádrÏ Janov) je nejvy‰‰í zdûnou pfiehradou v âR. Hfiebenová ãást Kru‰n˘ch hor patfií s prÛmûrnou roãní teplotou 5 °C do oblasti mírnû chladné. Stfiední a jiÏní ãást Mostecka, která je klimaticky mírnû suchá aÏ suchá, spadá s prÛmûrnou
Okres Most
1
roãní teplotou 8,5 °C do oblasti mírnû teplé. SráÏkov˘ úhrn na hfiebenu Kru‰n˘ch hor více neÏ 900 mm, v údolí Bíliny se pohybují okolo 500 mm. JiÏní ãást s roãními sráÏkami pod 450 mm patfií k nejsu‰‰ím územím âR. V Kru‰nohorské oblasti pfievládají pedologicky asociace kambizemû dystrické a podzolu kambizemního na svahovinách hornin z rul a granulitÛ. Na zamokfien˘ch místech, kde podzemní voda dosahuje aÏ k povrchu, pfiecházejí ve vrchovi‰tní organozem a glej organozemní na polygenetick˘ch hlínách s eolickou pfiímûsí a pfiímûsí ‰tûrku. Niωí ãást Kru‰n˘ch hor zaujímají plochy, ve kter˘ch se stfiídá kambizem typická, varieta kyselá s kambizemí dystrickou na svahovinách hornin z rul a granulitÛ. Ve stfiední a jiÏní ãásti regionu se na men‰í plo‰e vyskytují ãernozem typická na spra‰i a ãernozem pelická na spra‰ovém pfiekryvu slínÛ a slínit˘ch jílÛ. V˘raznûj‰í zastoupení zde má pak pararendzina typická na mocnûj‰ích pokryvech v˘raznûji zvûtral˘ch svahovin a slínÛ. V oblasti kolem tokÛ Bíliny a Srpiny vznikla v úzkém koridoru i ãernice typická na karbonátov˘ch nivních sedimentech. Centrální ãást kolem okresního mûsta je tvofiena kambizemí eutrickou na svahovinách hornin z bazick˘ch efuzív a kambizemí pelickou na svahovinách slínÛ a jílÛ. PfievaÏující zbytek této ãásti zaujímají antropogenní pÛdy (kultizemû a antrozemû), vzniklé rekultivací ploch po tûÏbû hnûdého uhlí, mající zcela odli‰né
morfogenetické i fyzikálnû-chemické vlastnosti oproti pÛvodním pÛdám. Ve vy‰‰ích a stfiedních polohách Kru‰n˘ch hor se pÛvodnû vût‰inou vyskytovaly kvûtnaté a bikové buãiny, které v‰ak byly jiÏ v minulém století postupnû nahrazeny monokulturami provenienãnû cizího smrku. V dÛsledku exhalací do‰lo na rozsáhl˘ch plochách k totální destrukci smrkov˘ch porostÛ. Pfiirozené buãiny s typick˘m bylinn˘m podrostem jsou dodnes zachovány pouze na prudk˘ch svazích horsk˘ch údolí (napfi. ·umn˘ dÛl). Rozsáhlej‰í porosty smí‰en˘ch listnat˘ch lesÛ se nacházejí v NPR Jezerka a jejím okolí. Poslední fragmenty podmáãen˘ch smrãin a ra‰elini‰È s porostem „ra‰elinné kleãe“ (Pinus mugo pseudopumilio) jsou dnes chránûny v PR âern˘ rybník a dále se vyskytují na drobn˘ch lokalitách v okolí Flájské pfiehrady, kde dosud roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) a ‰icha ãerná (Empetrum nigrum). Louky a pastviny byly v minulosti z vût‰í ãásti odvodnûny. Druhovû bohaté su‰‰í aÏ ra‰elinné louky s v˘skytem typického koprníku ‰tûtinolistého (Meum athamanticum), prhy arniky (Arnica montana), v‰ivce ladního (Pedicularis sylvatica) a zdrojovky potoãní (Montia hallii) se dosud fragmentárnû nacházejí napfi. u Hory Sv. Katefiiny a Brandova. Oblast Mostecké pánve byla pÛvodnû krajinou hájÛ, moãálÛ a jezer. S roz‰ifiováním zemûdûlsví byla pfiemûnûna na kulturní step. Dnes je charakterizována
2
3
1 Pohled na Îelenick˘ vrch, naru‰en˘ lomem a Zlatník, v˘razné vrcholy jiÏní ãásti okresu. 2 Seversk˘ potápník Hydroporus longicornis byl teprve koncem osmdesát˘ch let objeven v Kru‰n˘ch horách jako nov˘ druh pro b˘valé âeskoslovensko. 3 Tento chfiástal vodní (Rallus aquaticus) zahnízdil v mokfiadu na poddolovaném území.
MO 5
165
Ústecko REKONSTRUOVANÁ VEGETACE
1
1 Kozinec dánsk˘ (Astragalus danicus) – v˘znamná rostlina stepních trávníkÛ.
166
MO 6
velkoplo‰n˘mi antropocenózami s expanzivními ruderálními druhy. K hodnotnûj‰ím spoleãenstvÛm patfií xerotermní lada a slaniska. Vût‰ina vzácn˘ch moãálov˘ch druhÛ této oblasti zmizela se zánikem Komofianského jezera. Na nepatrn˘ch fragmentech slanisek podél Srpiny dodnes roste ostfiice Ïitná (Carex secalina), ‰i‰ák hrálovit˘ (Scutellaria hastifolia), jetel jahodnat˘ (Trifolium fragiferum) a starãek roketolist˘ (Senecio erucifolius). Dal‰í halofyty na‰ly svá náhradní stanovi‰tû na bfiezích rybníãkÛ (jitrocel pfiímofisk˘ – Plantago maritima), na návsích a pfii cestách v obcích (kufiinka solná – Spergularia salina – v obcích Sedlec, Sabûnice). Zá-
chrann˘ pfienos halofytÛ z pÛvodní lokality u Bylan se nezdafiil, neboÈ lokalita zarostla rákosem. V pfiilehlém západním okraji âeského stfiedohofií se na jednotliv˘ch kopcích uplatÀují pfiedev‰ím teplomilné doubravy, suÈové lesy a druhotná xerotermní bezlesí. K v˘jimeãn˘m biotopÛm patfií skalní stepi s v˘skytem vzácn˘ch druhÛ, jako je napfi. ovsífi stepní (Helictotrichon desertorum), violka obojetná (Viola ambigua), kavyly (Stipa sp.) a hvozdík siv˘ (Dianthus gratianopolitanus). Jejich nejlépe zachované ãásti jsou chránûny v maloplo‰n˘ch chránûn˘ch územích (napfi. PR Milá, NPP Jansk˘ vrch), ale vysky-
Okres Most tují se je‰tû na nûkolika dal‰ích kopcích. Pfiirozená teplomilná spoleãenstva sutí a skal jsou chránûna na mohutném znûlcovém masivu v NPR BofieÀ (539 m n. m.). Toto chránûné území v‰ak leÏí jiÏ pfieváÏnû v sousedním okrese Teplice. V Kru‰n˘ch horách Ïije charakteristická stfiedoevropská lesní fauna (napfi. jelen evropsk˘ – Cervus elaphus, prase divoké – Sus scrofa, tetfiívek obecn˘ – Tetrao tetrix a dal‰í). V lesních údolích se vyskytuje mlok skvrnit˘ (Salamandra salamandra), na ra‰elini‰tích i je‰tûrka Ïivorodá (Zootoca vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), která se objevuje rovnûÏ na pasekách a otevfien˘ch stanovi‰tích. Pro horské ekosystémy je v˘znamn˘ ojedinûl˘ v˘skyt jefiábka lesního (Tetrastes bonasia), v horském potoce u pfiehrady Fláje byla nalezena kriticky ohroÏená mihule potoãní (Lampetra planeri). Introdukován sem byl muflon (Ovis musimon) a od minulého století byli v Kru‰n˘ch horách na panství Jezefií chováni daÀci (Dama dama). Dobfie zachovaná jsou na prameni‰tích spoleãenstva drobn˘ch bezobratl˘ch ÏivoãichÛ. Fauna Mostecké pánve je ovlivnûna pfiedev‰ím absencí lesních spoleãenstev a velkoplo‰nou devastací krajiny. ¤ada druhÛ v‰ak na‰la svá náhradní stanovi‰tû na v˘sypkách (napfi. srnec obecn˘ – Capreolus capreolus, zajíc polní – Lepus europaeus, strnad zahradní – Emberiza hortulana, bûlofiit ‰ed˘ – Oenanthe oenanthe, lindu‰ka úhorní – Anthus campestris aj.). V suché a teplé oblasti âeského stfiedohofií se vyskytuje bûlozubka ‰edá (Crocidura suaveolens), bûlozubka bûlobfiichá (Crocidura leucodon) a ropucha zelená (Bufo viridis), hnízdí zde lindu‰ka úhorní (Anthus campestris) i v˘r velk˘ (Bubo bubo). Pomûrnû ãast˘ je baÏant obecn˘ (Phasianus colchicus). Na jiÏních svazích kopcÛ jsou vyvinuta silnû vyhranûná spoleãenstva xerotermní fauny bezobratl˘ch. Osídlení níÏinné ãásti je velice starého data (paleolitické sídli‰tû na Píseãném vrchu patfií k nejstar‰ím dokladÛm lidského osídlení v âechách) s dlouhodob˘m vlivem na krajinu. Dnes jsou zde rozsáhlé uhelné lomy,
1
v˘sypky a odkali‰tû. Území patfií k nejvíce postiÏen˘m v celé âR. V˘sypky, zaujímající v okolí Mostu stále vût‰í plochu, se stávají pro rostliny i Ïivoãichy náhradním stanovi‰tûm. Ze 74 % jsou v‰ak tvofieny ‰ed˘mi miocenními jíly, které jsou pro rÛst rostlin znaãnû nepfiíznivé. B˘vají proto celoplo‰nû rekultivovány a v˘sledné biocenózy jsou tedy zcela antropogennû ovlivnûny. Aãkoliv jiÏ odedávna vedly pfies Kru‰né hory dÛleÏité cesty, které na‰i zemi spojovaly se sousedními oblastmi, byly hory trvale osídleny aÏ s rozvojem tûÏby rud ve 13. aÏ 15. století. Intenzivní tûÏba uhlí, emise ‰kodlivin z tepeln˘ch elektráren, dolÛ a v˘robních podnikÛ, soustfiedûn˘ch na nevelké rozloze v pánevní ãásti okresu s nadmûrnou hustotou osídlení, zápornû ovlivÀuje Ïivotní styl a zdraví populace. Do jihov˘chodní ãásti okresu zasahuje CHKO âeské stfiedohofií. Vysoká pfiírodovûdná hodnota tohoto území je podmínûna pestrou geologickou stavbou; území je budováno mnoÏstvím jednotliv˘ch sopeãn˘ch v˘levÛ pestrého sloÏení a nápadn˘ch geomorfologick˘ch tvarÛ. Vulkanická tûlesa jsou sloÏena z rÛzn˘ch typÛ ãediãÛ, znûlcÛ, trachytÛ i jin˘ch neovulkanick˘ch hornin, které proráÏejí kfiídové uloÏeniny hlavnû slínovcÛ, jílovcÛ a pískÛ. âeské stfiedohofií patfií k botanicky nejbohat‰ím územím âR. Pfiíroda této oblasti je popsána v samostatné kapitole.
2
1 JeÏek západní se na Mostecku vyskytuje pomûrnû hojnû. 2 Jetel jahodnat˘ (Trifolium fragiferum) se váÏe na tûÏké pÛdy, bohaté minerálními solemi.
MO 7
167
Ústecko
1 1 Industriálnû urbánní krajina Mostecka.
168
MO 8
Okres Most
1
Pfiírodní rezervace
âern˘ rybník
Ra‰elini‰tû 4,5 km jihozápadnû od vodní nádrÏe Fláje, vpravo od silnice Fláje – Klíny aÏ ke státní hranici se SRN. Katastrální území: Klíny II
Nadmofiská v˘‰ka: 805 – 815 m
V˘mûra: 32,56 ha
Vyhlá‰eno:1993
Pfiedmûtem ochrany je hydrologicky, botanicky i faunisticky zajímavé vrchovi‰tû rozvodného typu s v˘znamn˘mi horizonty ra‰elin o mocnosti 1,75 – 6 m.
GEOLOGIE V podloÏí jsou horniny kru‰nohorského krystalinika proterozoického stáfií, zastoupené dvojslídnou a biotitickou pararulou. Pararula je pfiekryta ãtvrtohorními organick˘mi sedimenty (ra‰elinou). Ra‰elini‰tû s fiaKVùTENA dou druhÛ mechÛ. Z ohroÏen˘ch druhÛ cévnat˘ch rostlin lze ‰ichu ãernou (Empetrum nigrum), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris) a rojovník bahenní (Ledum palustre). Severní ãást ZVͤENA chránûného území byla znám˘m tokani‰tûm zvlá‰tû chránûného tetfiívka obecného (Tetrao tetrix). Hnízdí zde s˘c rousn˘ (Aegolius funereus), z chránûn˘ch plazÛ zde byl zaznamenán v˘skyt je‰tûrky Ïivorodé (Zootoca vivipara) a zmije obecné (Vipera berus).
2 smrk ztepil˘, bfiíza bûlokorá, jefiáb obecn˘ a rÛzné druhy vrb. Na jiÏním okraji byl vysazen smrk pichlav˘. Chránûné území VYUÎITÍ negativnû ovlivÀují imise, na jeho okrajích i v˘sadba nepÛvodních dfievin. MAPA ÚZEMÍ
strana 174
Z lesních dfieLESNICTVÍ vin pfievládá borovice ãerná,
1 âern˘ rybník – jedna z mála pfiirozen˘ch vodních ploch ve vrcholové ãásti Kru‰n˘ch hor.
3
2 Porost su‰‰í ãásti ra‰elini‰tû âerného rybníka. 3 Ropucha obecná (Bufo bufo) – celkem bûÏn˘ obyvatel Mostecka.
MO 9
169
Ústecko
1 GEOLOGIE PodloÏí tvofií druhohorní sedimenty ãeské kfiídové pánve (svrchnoturonské aÏ coniacké slínovce a jílovité vápence teplick˘ch vrstev), kter˘mi ve tfietihorách v oligocénu aÏ miocénu prorazilo intruzivní tûleso leucitického nefelinitu. Nefelinit dnes v terénu tvofií protaÏené návr‰í, na jehoÏ západním okraji se zachoval opu‰tûn˘ lÛmek s ãásteãnû zasutûn˘mi stûnami, kde lze pozorovat kulovit˘ rozpad horniny. Oválné úlomky v suti tedy nejsou zbytky sopeãn˘ch pum, jak je nûkdy mylnû uvádûno. Svahy návr‰í pokr˘vají ãtvrtohorní písãitohlinité sedimenty. PP Chloumek KVùTENA pfiedstavuje ostrÛvek stepní vegetace v intenzivnû antropogennû ovlivnûné krajinû. V blízkosti lokality byla vybudována elektrárna Poãerady, okolní pozemky s velmi úrodnou pÛdou jsou intenzivnû zemûdûlsky vyuÏívány. Pfiesto zde zÛstal do dne‰ní doby zachován fragment spoleãenstva, typického pro v˘slunné stránû âeského stfiedohofií s v˘skytem chránûn˘ch druhÛ
rostlin. Byl zde potvrzen v˘skyt kavylu sliãného (Stipa pulcherrima), kavylu tenkolistého (Stipa tirsa), kozince bezlodyÏného (Astragalus exscapus), bûlozáfiky liliovité (Anthericum liliago), divizny brunátné (Verbascum phoeniceum) a kavylu Ivanova (Stipa joannis). Lokalita je znáZVͤENA ma v˘skytem teplomilné entomofauny. V prÛbûhu v˘zkumu bezobratl˘ch zde byl zaznamenán v˘skyt více neÏ 130 taxonÛ blanokfiídlého hmyzu a témûfi 50 druhÛ broukÛ (Harpalus subcylindricus, Harpalus smaragdinus, Cicindela campestris, Polystichus connexus a Amara majuscula). Stejnû jako jiné VYUÎITÍ lokality stepního charakteru je i tato ohroÏena zarÛstáním kefii, které je nutno odstraÀovat. Navíc vzhledem k intenzivnímu zemûdûlskému obdûlávání okolních pozemkÛ jsou okrajové plochy pfiírodní památky ovlivÀovány hnojením a ohroÏovány expanzí polních plevelÛ.
1 PP Chloumek – typicky stepní pahorek uprostfied intenzivnû kutivované krajiny.
170
MO 10
Pfiírodní památka
Chloumek
Protáhl˘ bezles˘ pahorek 1,5 km západnû od Ïelezniãní stanice Beãov u Mostu. Katastrální území: Beãov u Mostu
Nadmofiská v˘‰ka: 220 – 250 m
V˘mûra: 1,46 ha
Vyhlá‰eno: 1969
Nízk˘ pahorek severozápadnû od Beãova, tvofien˘ sopeãn˘mi tufy, pokr˘vají na jiÏním a jihozápadním svahu travnatá xerofilní spoleãenstva. I kdyÏ lokalita leÏí mimo CHKO âeské stfiedohofií, náleÏí PP Chloumek k tomuto regionu a je dokladem geologického v˘voje této oblasti.
Okres Most vylÛ: kavyl tenkolist˘ – Stipa tirsa, kavyl sliãn˘ – Stipa pulcherrima, kavyl chlupat˘ – Stipa dasyphylla a kavyl IvanÛv – Stipa joannis. Z dal‰ích v˘znamn˘ch rostlinn˘ch druhÛ se zde nalézají: kozinec rakousk˘ (Astragalus austriacus), kozinec bezlodyÏn˘ (Astragalus exscapus), kozinec dánsk˘ (Astragalus danicus), len tenkolist˘ (Linum tenuifolium), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum) a sasanka lesní (Anemone sylvestris), která se zde vyskytuje v bohaté populaci.
1
Pfiírodní rezervace
Píseãn˘ vrch
Plochá vyv˘‰enina 3 km jiÏnû od obce Beãov u Mostu. Katastrální území: Beãov
Nadmofiská v˘‰ka: 270 – 317 m
V˘mûra: 39,16 ha
Vyhlá‰eno: 1996
Pfiedmûtem ochrany je soubor v minulosti antropogennû ovlivnûn˘ch teplomiln˘ch spoleãenstev. Jsou v˘znamn˘m refugiem bezobratl˘ch ÏivoãichÛ.
GEOLOGIE PodloÏí tvofií druhohorní kfiídové sedimenty, kter˘mi prorazila tfietihorní komínová brekcie (diatrema) ãediãové horniny. Na povrchu tím vznikl explozivní kráter (maar), do kterého napadaly úlomky hornin vytrÏené z podloÏí (slínovce, pískovce). Maar byl zaplnûn vodou a ukládala se v nûm i sedimentární v˘plÀ. Diatrema eliptického tvaru má rozmûry 1100 x 500 m, v její vrcholové ãásti je denudaãní zbytek sedimentární v˘plnû maaru o rozmûrech 800 x 200 m. Diatrema je pravdûpodobnû miocénního aÏ pliocénního stáfií (II. neovulkanická fáze). Obsahuje xenolity rÛzn˘ch hornin a bloky bílého kfiemence vzniklého silicifikací pískovcÛ. Sedimentární v˘plÀ maaru tvofií písky aÏ pískovce a tufity. Spra‰e jsou pleistocenního stáfií. Reliéf území byl v minulosti v˘znaãnû poznamenán prÛmyslovou tûÏbou kfiemencÛ. Rekonstrukãnû KVùTENA spadá Píseãn˘ vrch do oblasti ‰ipákov˘ch doubrav a skalních lesostepí, v men‰í mífie se zde uplatÀovaly subxerofilní a acidofilní doubravy. V souãasné dobû je lokalita zcela bezlesá a náleÏí k nejbohat‰ím lokalitám teplomilné flóry v okrese Most. Rostou zde ãtyfii druhy ka-
2
V˘znamné naleZVͤENA zi‰tû zejména blanokfiídlého hmyzu. Nûkteré druhy (napfi. Tachysphex tarsinus, Microphus ater, Ammophila heydeni, Gorytes bicinctus, Trypoxylon fronticorne, Psen crassipes) byly poprvé v âechách nalezeny právû zde. Vedle teplomiln˘ch druhÛ hmyzu byl na lokalitû zaznamenán v˘skyt fiady zvlá‰tû chránûn˘ch druhÛ obratlovcÛ. Z kriticky ohroÏen˘ch druhÛ obojÏivelníkÛ byla pozorována blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), ropucha krátkonohá (Bufo calamita) a ãolek velk˘ (Triturus cristatus), z ptákÛ pak luÀák ãerven˘ (Milvus milvus) a strnad luãní (Miliaria calandra). V posledních letech byl na lokalitu i vysazen sysel obecn˘ (Spermophilus citellus). Lokalita je ovlivVYUÎITÍ nûna tûÏbou surovin pro keramickou v˘robu, která byla teprve v nedávné dobû zastavena (dob˘vací prostor byl zru‰en v roce 1993). Píseãn˘ vrch je POZNÁMKA unikátní archeologickou lokalitou evropského v˘znamu, která dokumentuje osídlení z období star‰ího paleolitu a neolitu spojené s tûÏbou kfiemence na v˘robu ‰típan˘ch kamenn˘ch nástrojÛ. Od roku 1974 je zapsanou kulturní památkou (rozhodnutím OK ONV Most ãj. 302/74 ze dne 6. 6. 1974). MAPA ÚZEMÍ
strana 174
1 Stepní pahorek Píseãného vrchu byl naru‰en tûÏbou, která v‰ak odkryla archeologické památky evropského v˘znamu. 2 Na zjizveném povrchu skály se jen v˘jimeãnû uchytí rostliny.
MO 11
171
Ústecko
172
MO 12
Okres Most
1 1 Pfiehrada Fláje v Kru‰n˘ch horách.
MO 13
173
Ústecko PÍSEâN¯ VRCH
STR.
171
âERN¯ RYBNÍK
STR.
169
174
MO 14
Okres Most Památné stromy 1. Dvû lípy malolisté, k. ú. Janov, p. ã. 229/1, u souso‰í Nejsvûtûj‰í Trojice na silnici Litvínov – Jifietín. O: 272 cm, Vs: 12 m, S: 230 let. 2. Lípa malolistá, k. ú. Janov, p. ã. 745/1, ulice K. H. Borovského, zahrada u domu ãp. 102. O: 260 cm, Vs: 16 m, S: 140 let. 3. Dvû lípy velkolisté, k. ú. Janov, p. ã. 159, zahrada domu ãp. 120, Loupnická ulice. O: 230 cm, Vs: 17 m, S: 140 let. 4. Tfii lípy malolisté, k. ú. Mezibofií, p. ã. 225/147, 225/149, v ulicích Potoãní a P. Holého. O: 447, 490, 425 cm, Vs: 22, 23, 21 m, S: 200 let. 5. Borovice Schwerinova, k. ú. Most II, p. ã. 3335, v zahradû vily v ulici U mûsta Chersonu. O: 182 cm, Vs: 18 m, S: 80 let. 6. Dvû lípy velkolisté, k. ú. ·umná, p. ã. 77, stfied obce u zdevastované sochy sv. J. Nepomuckého v Horní Vsi. O: 390 cm, Vs: 18 m, S: 200 let. 7. Lípa malolistá, k. ú. ·umná, p. ã. 248, zahrada b˘valé továrny Rico. O: 282 cm, Vs: 28 m, S: 150 let. 8. Jírovec maìal, k. ú. ·umná, p. ã. 248, zahrada b˘valé továrny Rico. O: 455 cm, Vs: 17 m, S: 150 let.
1
2
1 Îeberská lípa na území NPR Jezerka není vyhlá‰ena památn˘m stromem, i kdyÏ je pravdûpodobnû nejstar‰ím stromem mosteckého okresu. 2 Lípy malolisté v Janovû u souso‰í Nejsvûtûj‰í Trojice.
MO 15
175
Ústecko
1
3
2
1 Lípy malolisté, Msti‰ov. 2 Detail jedné z lip u souso‰í Nejsvûtûj‰í Trojice v Janovû. 3 Mohutn˘ jírovec maìal roste v zahradû b˘valé továrny v ·umné.
176
MO 16
