Ohlédnutí za třetí dětskou konferencí Semafor

O B C E

T I S Á

2 2 . R O ČNÍK • 3 . ČÍ S L O • 2 0 . 6 . 2 0 1 6 • ZDA R MA

Výsadba lip

Ohlédnutí za dnem dětí

Taneční v Tisé

2

6

Jaký chceme Kačák?

8

13

Ohlédnutí za třetí dětskou konferencí „Semafor“

SLOVO STAROSTY Vážení spoluobčané, ve svém dnešním příspěvku Vám hlavně chci popřát příjemné a hezké prázdniny a pěkný odpočinek na Vašich dovolených. Letošní léto je ve znamení oprav komunikací, neboť se dočkáme jak opravy silnice z Libouchce do Tisé, tak i dlouho urgované a očekávané opravy silnice Tisá – Sněžník. Tím již bude hvězdice silnic do Tisé kom-

pletně opravena, což značně zlepší komfort, ale hlavně bezpečí nás v Tisé i našich návštěvníků. I my v obci jsme navýšili opravy komunikací o 800 tis. Kč, abychom nezůstali tolik pozadu. Prosím Vás proto, dbejte v době oprav zvýšené bezpečnosti a opatrnosti a mějte s námi trpělivost. Děkuji. Jiří Jandásek

Jak jistě mnozí z občanů Tisé, tak i projíždějící řidiči postřehli, že se ve dnech 18.–20. 5. u nás v obci něco dělo. Na přechodu u školy byly vidět děti s reflexními rukávky, jak za asistence lektora organizace Insia Certa s.r.o. nacvičují správné přecházení vozovky. Děti byly nejprve seznámeny s devaterem bezpečného přecházení. Následně obdržely reflexní rukáv, který signalizuje řidiči, že dítě chce přejít vozovku. Tuto bezpečnostní pomůcku obdržely všechny děti prvního stupně a naši předškoláci proto, aby byly pro případ mlhavého počasí nebo šera vybaveni reflexní pomůckou. Rukáv je takové velikosti, aby jej bylo možno bez problémů navléknout na zimní oblečení dětí. Podle platné legislativy je označení chodců reflexními prvky povinné. Prosíme rodiče, aby dbali na to, aby jejich dítě pomůcku opravdu používalo nejen při cestě do školy. Tiské děti následně reflexní rukáv a správné přecházení předvedly žákům ostatních škol. Na hřišti za obecním úřadem vzniklo mobilní dopravní hřiště, kde se proháněly děti na koloběžkách nebo kolech a musely si poradit s nejednou dopravní situací. Ve středu a čtvrtek za asistence policie České republiky a v pátek s policistkou z dopravního hřiště v Krásném Březně. Pokračování na str. 2

Dokončení ze str. 1

Znalost dopravních předpisů si děti ověřily při vyplňování testů, neboť i ony jsou účastníky silničního provozu. Následně využily možnosti prohlídky policejního auta a motorky a policisté museli zodpovídat množství všetečných otázek. Na přetřes přišly i návykové látky za volantem a jejich testování. Z kempu zase vedla interaktivní cesta s názvem „Po stopách dopravních značek“, kdy děti podle dopravních značek procházely vyznačený úsek Tiských stěn a vracely se zpět k plnění úkolů z oblasti dopravy. I když dopravní značky mluví jasnou řečí k těm, co je znají, přesto několik skupin sešlo z cesty. A tak jako na silnici, když řidič špatně odbočí, se musely vrátit a najít správnou cestu. Úkoly zde byly z oblasti cyklistiky jak teoretické, tak praktické, znalosti řešení křižovatek a dopravních značek. Tato část byla dětmi nejlépe hodnocena. Na sále zase probíhala beseda s představitelem organizace Besip. Děti se dozvěděly o její činnosti, o tom, jak se zachovat u dopravní nehody a také něco o dětských zádržných systémech. Nechybělo ani stanoviště první pomoci. Masáž srdce, oživování, zastavování krvácení… To vše si děti zopakovaly a prakticky

vyzkoušely pod vedením členů Horské služby a pod vedením záchranářů, studentů VOŠ zdravotnické z Ústí nad Labem. Děkujeme všem rodičům, kteří na akci poskytli vyřazené lékárničky, jejichž materiál byl použit při nácviku první pomoci. Za dětmi z MŠ Petrovice vyjížděl Tisáček, který se takto vydal do světa. Skřítek Tisáček vyzkoušel děti z dopravních značek a správného přecházení vozovky. Ani semafory děti nepřivedly do rozpaků a hravě si poradily se semaforem pro chodce i automobily. Děti měly možnost se podívat do vozu RZP MN Ústí nad Labem, který přijel, a osádka nestačila vysvětlovat… Hlavně houkačka byla zajímavá a také přístrojové vybavení sanity. Na sále též byla k vidění takzvaná „Plakátová konference“. Na plakátech prezentovaly zúčastněné školy výuku dopravní výchovy. Dětská díla byla pozoruhodná a moc děkuji učitelkám za trpělivost, kterou měly s dětmi při jejich tvorbě. Naše škola na tento projekt získala dotaci MŠMT na prevenci. I letos jsme přizvali žáky z ústeckých škol. Kromě našich žáků se zúčastnily i školy ZŠ České mládeže, ZŠP Studentská, Neštěmice, ZŠ Fügnerova Trmice, ZŠ a MŠ Petrovice, ZŠ Hluboká Neštěmice a ZŠ Školní

náměstí, Předlice. Celkový počet proškolených dětí je 340. Stanovištěm PČR a dopravním hřištěm prošlo 138 dětí. Dopravním hřištěm pod vedením MP Krásné Březno prošlo 88 dětí. Terénní hry ve skalách – Po stopách dopravních značek se zúčastnilo 218 dětí. Vůz RZP si prohlédlo 180 dětí. První pomoc s členy Horské služby absolvovalo celkem 98 dětí a 93 dětí se záchranáři VOŠZ. Prezentace Besipu a jeho besedy se zúčastnilo 98 dětí. Insia Certa, s.r.o. má 66 dětí proškolených, 42 dětí vidělo praktický a bezpečný nácvik přecházení. Se skřítkem Tisáčkem putovalo 40 dětí. Toto je bilance letošní preventivní akce, zaměřené na dopravu. Téma bylo vybráno po dohodě se zřizovatelem a také vyplynulo ze zpětných vazeb minulé konference. Závěrem bych chtěla poděkovat za vstřícnost a ochotu spolupracovat všem zúčastněným organizacím a jejich lektorům, pomocníkům, pracovníkům OÚ za postavení dopravních značek, panu školníkovi za jejich přivezení a výrobu semaforů pro Tisáčka, kolegyním i žákům osmé a deváté třídy, kteří zajišťovali hru ve skalách. Děkuji Obecnímu úřadu za zapůjčení sálu, zázemí a za podporu celé akce. Ing. Štěpánka Janstová, metodik prevence

na zlepšování životního prostředí obyvatel. K takovéto aktivitě se hlásí členové Spolku pro Tisou. 16. dubna zasadili po pravé

straně cesty vedoucí od kostela Sv. Anny k pomníku obětem 1. světové války pět lip. Tomáš Kratochvíl

Výsadba lip

I v naší obci obklopené lesy tvoří stromy vysazené na volných plochách důležitou složku zeleně a podílejí se tak významně

2 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 3. číslo, 2016

Výlety do historie obce Tisá – od Tisé k novému Libouchci V rámci cyklu Výlety do historie Tisé se v sobotu 16. dubna uskutečnil další z těchto výletů. Průvodcem byl Radim Bzura, ten připravil trasu, která vedla od vodárny v dolním okraji Tisé, směrem k Novému Libouchci, zaniklé osadě Rabenhaus a zpět do Tisé pod věžemi Modřínu. Hned na okraji Tisé se nachází domy Leopolda Püschnera a Hellerů, jsou zde pozůstatky bývalého hostince Josefstal. Osada Nový Libouchec má též zajímavou a zdokumentovanou průmyslovou historii, známý je smírčí kříž po silnici směrem do Libouchce. V další části trasy se nachází průmyslový objekt, který není v historických mapách zanesen. Dále následuje tajuplný zaniklý dvorec Rabenhaus. Zde žili bylinkáři a léčitelé, pověsti o Rabehausu

sahají až do 12. století. Stále nám zůstává neobjasněná oblast Steiwaldu – systému kamenných mohyl v historickém mapování vyznačená jako lom. Radim měl výlet do méně tradičního a méně navštěvovaného místa okolí Tisé perfektně připravený. Tak už jen přikládáme

několik fotografií dokumentujících, že nás fakt bylo dost (malý Jirka Turek nás napočítal 56) a také, že jsme byli ve všech věkových kategoriích. Popis trasy si můžete stáhnout ze stránek Spolku pro Tisou www.ostisa.cz. Tomáš Kratochvíl

Nejstarší a nejmladší účastník ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 3. číslo, 2016

3

Internet Vážení spoluobčané, ráda bych se s Vámi podělila o jednu „roztomilou“ zkušenost s internetem. Před zhruba rokem a půl u našeho domu zazvonil nějaký pán a jak to tak bývá, začal nám vyprávět, že má nabídku na výborný a rychlý internet od firmy Losan. Já tomu příliš nerozumím, internet – na rozdíl od zbytku rodiny – používám v podstatě jen k mailové komunikaci, nicméně zdálo se mi vše krásné, zalité sluncem a určitě mnohem lepší, rychlejší a vůbec kvalitnější než vše, co existovalo předtím. I nechala jsem se přemluvit a podepsala novou smlouvu. První překvapení mne čekalo již za měsíc, neboť mně přišla dvě vyúčtování. Od nového i starého poskytovatele. Nebylo to tak složité, stačilo pár telefonátů a vše bylo vyřešeno. Ale stejně, když mne někdo předtím přesvědčuje, že se nemusím o nic starat a vše proběhne bez problémů, trochu jsem znejistěla. Má nejistota začala nabírat na obrátkách, když mne zbytek rodiny začal během dalšího měsíce obtěžovat hláškami typu – co to je s tím internetem, proč to zase nefunguje, udělej s tím něco, tys to změnila... Nevím jak vy, ale já nenávidím komplikace jakéhokoli druhu, a tak asi po dvou měsících jsem se pochlapila a zavolala na nonstop službu. Nonstop služba pracuje zřejmě bez toho non… Nikdy jsem se tam nedovolala. Tak jsem zavolala pánovi, který mně tuhle službu prodal. Ten mne ubezpečil, že je externista, s firmou nemá nic společného, ale ať zkusím vypnout modem a znovu zapnout, že to může pomoci. Pomohlo. Činili jsme

takto i 9 krát za den. Další půlrok. Až jsem jednou mailem zareagovala na informaci, že internet z technických důvodů nepůjde pár hodin… Cha, cha cha. Mail fungoval. Okamžitě mne někdo kontaktoval a divil se, že je něco v nepořádku. Po několika telefonátech bylo rozhodnuto, že nám přeprogramují modem. Bude nejlepší, když ho odvezu do Ústí do prodejny. Týden bez internetu – nevadí, hlavně, když pak bude vše v pořádku. Nebylo. A tak po dalším týdnu následoval nový – modernější modem. Týden pohoda a pak vše při starém. Střídal se u nás doma jeden technik s panem Klofcem – ten je patrně vrchní technik – pravil, že vůbec nerozumí, proč to nejde a dal mi své telefonní číslo – kdyby něco. Začali jsme si docela telefonovat, neboť to „něco“ bohužel nastalo. Volala jsem mu dokonce i na dovolenou do zahraničí… Náš hezký telefonický i jakýkoli jiný vztah skončil ve chvíli, kdy jsem pravila, že toho mám plné zuby a že odstupuji od smlouvy. Pán to nevydýchal a třikrát za sebou mě

poslal do… Nejsem žádná princezna Pampeliška, ale mohu říci, že nikdo za celý můj život se mnou nemluvil tímto způsobem. I mé dvě kolegyně, které byly v tu chvíli se mnou v autě, neb jsme jely na divadelní zájezd, zíraly a nechtěly věřit svým uším… Od smlouvy jsem odstoupila písemně a dostala jsem dopis od samého šéfa spolku Losan. Chtěl vědět, co se přesně stalo a jestli mám nahrávku hovoru. Nahrávku nemám. Lidé, se kterými si normálně telefonuji nepotřebuji nahrávat a konfrontovat s tím, co řekli, či nikoli. Popsala jsem mu rozhovor mé maličkosti a pane Klofce. Asi jsem ze staré školy, ale tiše jsem předpokládala, že se šéf omluví za nepřístojné chování svého zaměstnance. Odpověď od šéfa přišla: – A teď už Vám internet funguje? – To bylo vše. Dospěla jsem k názoru, že patrně nejsem ideální partner pro tuto firmu, nemám ani stejný slovník a vůbec, jsem pořád ještě toho názoru, že lidé se k sobě mají chovat slušně. Tak to je asi vše, Jestli někdo máte rád slušné chování a fungující internet, myslím, že byste si měli rozmyslet, než vstoupíte do smluvního vztahu s touto podivuhodnou firmou. Přeji Vám všem krásné internetové spojení. Jaroslava Leufenová.

Chcete cestovat do zahraničí? Nechte dětem vystavit cestovní doklady Blíží se čas dovolených a s ním čeká mnohé rodiny cesta k moři či do hor za hranice České republiky. Pro cestování s dětmi do zahraničí již čtvrtým rokem platí, že i dítě musí mít vlastní cestovní doklad, jelikož v roce 2012 došlo ke zrušení možnosti cestovat na zápis v cestovním dokladu rodiče. Vzhledem k nestabilní situaci v některých regionech světa se letos očekává zvýšený zájem o dovolenou v Evropě, a proto jistě potěší možnost cestovat po většině evropských států Evropy pouze s občanským průkazem. Na ten je nyní možné vycestovat do zemí Evropské unie a také do Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Makedonie, Norska, Srbska, Švýcar-

ska a na Island. Cena za vydání občanského průkazu pro dítě do 15 let je 50 Kč a doba jeho platnosti 5 let. Cestovní pas pro dítě do 15 let stojí 100 Kč a dobu platnosti má stanovenou také na 5 let. O vyřízení cestovního pasu nebo občanského průkazu pro dítě do 15 let žádá zákonný zástupce, tedy zpravidla rodič, kterému stačí s dítětem zajít na nejbližší obecní úřad obce s rozšířenou působností, v případě Tisé tedy do Ústí nad Labem. K žádosti, kterou na místě zpracuje úředník, není nutné přikládat fotografii; úředník pořídí fotografii dítěte přímo na úřadu při podání žádosti. Při podání žádosti zákonný zástupce předkládá svůj průkaz totožnosti a rodný list dítěte. V případě, že má dítě


vydán již platný občanský průkaz nebo cestovní doklad, lze tento předložit místo rodného listu. Lhůta pro vydání cestovního pasu nebo občanského průkazu činí maximálně 30 dnů. V případě, že má dítě cestovat mimo Evropskou unii, je lepší se předem informovat u zastupitelského úřadu daného státu, jaké jsou podmínky vstupu, pobytu a vycestování s nezletilým dítětem. Je také třeba dát si pozor na to, že některé státy mimo Evropskou unii mohou vyžadovat určitou minimální dobu platnosti cestovního dokladu při vstupu na jejich území nebo ukončení pobytu – nejčastěji činí požadovaná minimální doba platnosti 6 měsíců.

Lidový dům – dnes Kulturní dům – byl v Tisé centrem antifašistického odboje Tisá byla místem se starou dělnickou tradicí. Již v letech před rokem 1933 se tam často němečtí a čeští dělníci setkávali ke společným akcím. Již tehdy měl Lidový dům důležitou roli. Tisá se stala oblíbeným místem milovníků přírody a sportovců, zejména pak takzvaných Rudých horolezců. Společný boj proti fašizmu je později sjednotil na obou stranách hranice. Rozsáhlé lesní oblasti poskytovaly pro ilegální boj vhodné podmínky.

Bývalý Lidový dům Po požáru Říšského sněmu v Berlíně dne 27. 2. 1933 zahájili fašisté honbu na komunisty. Aby se vyhnuli zatčení, uprchli mnozí do Československa, zejména do Tisé. V březnu 1933 se v oblasti Tisé zorganizovaly tyto osoby: Walter Föster, Gerhard Hartmann ze Struppenu, Arno Hering, bratři Morcheovi, Max Niklas, Walter Richter z Dohmy, Georg Peschke, Georg Schöne, Artur Thiermann a Alfred Vater z Neundorfu. Za svůj nejdůležitější úkol považovala odbojová skupina šíření antifašistických tiskovin přes hranice a organizování jejich další distribuce v příhraničních oblastech. Hlavním organizátorem skupiny byl Walter Richter. V Sasku byly šířeny texty psané Walterem Friedmannem, Paulem Reichem, Arno Hergesellem, Willym Richterem a dalšími. K nim patřil také Herbert Anger a Karl Donat. Tímto způsobem byly stovky rodin pravidelně zásobovány antifašistickými informačními materiály. Členové odbojové skupiny žili ve stálém nebezpečí odhalení a zadržení fašisty. Tak se stalo, že Albert Vater a Alfred Thiermann překročili dne 2. 11. 1933 hranici mezi Ostrovem a Rájcem, kde bezprostředně za hranicí nevědomky předali balík s 30 ilegálními spisy zrádci, člověku souzenému již dříve pro krádež. Přestože byl Alfred Vater varován, aby se nevracel do Pirny, navštívil svou matku v Pirně -Neundorfu. Tam byl dne 3. 11. 1933 zatčen. Došlo pak ještě k dalším zatčením a dne 3. července 1934 byl zahájen v Plauenu proces proti Alfredu Vaterovi a jeho spolupracovníkům. Za pokračování činnosti KPD, antifašistickou činnost a šíření ilegálních tiskovin bylo odsouzeno 51 antifašistů. Alfred Vater byl jako

hlavní obžalovaný odsouzen na 4 roky žaláře. Po svém propuštění byl odvezen do koncentračního tábora Buchenwald. V upomínku na odbojáře byla v roce 1969 umístěna pamětní deska na Rosenthalské silnici mezi obcemi Ottomühle a Bahratal. Ještě v březnu 1934 byl Lidový dům v Tisé místem ilegálních schůzek antifašistů. Adolf Jentzsch, Herbert Marschner a Walter Schmiedel ze Saska se zde setkali s Walterem Richterem a Arthurem Thiermannem. Přitom hovořili i o nedůstojném zacházení s vězni v táboře Hohnstein a potřebě ozbrojení osob přecházejících hranice, neboť nebylo možné, aby beze zbraně stáli proti svým protivníkům. V Lidovém domě Tisá byly ukryty zbraně, které se jednou skoro dostaly do rukou československého četnictva. Arno Hering tuto příhodu popisuje: „Četníci se nás, německých emigrantů, ptali po našich dokladech. Neměli jsme ale žádné platné doklady. Řekli jsme jim, že je máme nahoře v jedné z místností, a že je chceme přinést. V hostinci dole seděl Matthias Kajer z Berggießhübelu, který rovněž emigroval do ČSR. Byl to československý státní občan. Podařilo se mu po krátkou dobu četníky pozdržet. Mezitím jsme ve velkém spěchu přemístili zbraně oknem ven do nepřehledného terénu Tiských stěn poblíž. Matthias Kajer byl v této souvislosti zadržen, avšak s pomocí druhů z KPD se dostal znovu na svobodu. Jeden z důležitých úkolů odbojové skupiny bylo také dostat ohrožené stíhané osoby přes hranice do bezpečí. Příkladem toho byl transport funkcionáře KPD Matthiase Kajera do Tisé. Kajer se přistěhoval v roce 1919 do Berggießhübelu, kde se zdržoval asi do roku 1926. Po roce 1926 pobýval Kajer po určitou dobu i v lázních v Sovětském svazu. Odtud napsal: „Jsem na Kavkaze. Tak

Nový Lidový dům z roku 1934 krásně jsem si to nepředstavoval. Všechno je tak, jak to komunistické noviny píší. Co jsem zatím viděl, se plně kryje se zprávami jiných. Rolníci a dělníci mají zde skutečně moc... „ Kajer věděl, že hitlerovský fašizmus představuje velkou hrozbu pro KPD a založil proto tajný sklad zbraní v Berggießhübelu, kde pracoval jako kameník. Kajer byl však po uchopení moci Hitlerovými fašisty ve velkém nebezpečí a bylo nutné jej dostat do bezpečí v Tisé. Kajer byl invalida z důvodu nemocné kyčle a sotva chodil, do Tisé jej museli odnést 2 muži. V říjnu 1934 převzala Lidový dům v Tisé občanka z Pirny Elisabeth Morche. Emigrovala do ČSR a byla nazývána „matkou emigrantů“. V květnu 1982 se v Lidovém domě v Tisé setkali mladí historici ze Střední školy Siegfrieda Rädela v Bad Gottleubě a pionýři ze školy v Tisé s československými antifašisty Arthurem Böhmem a Oskarem Häuslerem, kterému již bylo 92 let. Dnes krajinově půvabnou oblast kolem Tisé navštěvuje hodně turistů. Je třeba si na tomto místě vzpomenout na ty statečné i nejmenované lidi, kteří za velkých osobních obětí, s trvalým nasazením života, vedli antifašistický odboj. Autor článku paní Renáta von Babka. Článek přeložili: ing. Svatava a Karel Plechačovi

Kulturní dům v roce 2016 ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 3. číslo, 2016

5

Taneční v Tisé Důvodů, proč se začátkem tohoto roku začalo v Tisé bez nadsázky „opravdu tančit“ bychom našli mnoho. Vezměme to pěkně popořádku. Šestým rokem nám do Tisé dojíždí člověk, který pro místňáky znamená jedno: Zumba. V jeho podání spojuje zumba mnoho tanečních prvků, ale především radost z pohybu. O tom, že je učitel tance a že ho tanec provází celý život, jsme věděli. S otázkou, zda by nechtěl vést taneční kurz, jsem se ale odvážila přijít až vloni, kdy potenciálních zájemců začalo očividně přibývat. Ale jedna věc je nadchnout se pro ideu a druhá věc je domyslet ji a realizovat. Pro koho bude taneční kurz? Pro začátečníky nebo pro pokročilé? Kterou generaci oslovíme? Otevřeme kurz pro všechny zájemce nebo pro páry? Budou mít vůbec zájem i naše drahé polovičky? (tahle otázka se ukázala jako velmi klíčová). Jaký bude rozdíl mezi slibovanou účastí a realitou? Jaká denní či noční doba je pro uspořádání kurzu ideální? Jak celý kurz zajistíme, kdo nám pomůže? Vsadili jsme na kombinaci virtuálního dotazování a osobních konzultací. Výsledky dotazníku daly mandát k jasnému rozhodnutí: Taneční pro páry jakékoliv generace pro začátečníky a mírně pokročilé. Když něčemu věříte, jde to samo…, tedy skoro samo. Za touto větou se, jak se ukázalo, skrývají s trochou nadsázky téměř všechny prvky projektového řízení, které jsou potřeba k dovedení akce ke zdárnému cíli. Naší obrovskou výhodou bylo nadšení všech lidí Spolku pro Tisou, kteří mohli náš „projekt“ ovlivnit a uskutečnit. Takže jen shrnu – byla to parádní spolupráce. Díky patří lidem ze Spolku pro Tisou za administrativní podporu, speciální dík osazenstvu kavárny Refugio za podporu všeho druhu, paní Ritschelové a panu starostovi Jandáskovi za maximální vstřícnost. A stalo se. Přihlásilo se nám přes 20 statečných párů. Zájemci a posléze i účastníci nebyli jen z řad Tisáků, ale také Petrovičtí, Libouchečtí a dokonce s námi tančil jeden pár z Děčína a z Ústí. Jak nazrával čas, bylo potřeba předat organizační otěže těm nejzasvěcenějším – tedy tanečnímu mistru a jeho partnerce. Zdenda přišel v prosinci s tematickým plánem a taneční kurz začal mít zřetelné obrysy: latina střídala standard, základní taneční kroky se v tanečním plánu lekci co lekci brousily do náročnějších prvků. Oko nezkušeného se vylekalo nad množstvím tanců i počtem zamýšlených kreací. Zdenda se s klidem sobě vlastním usmíval a zdálo se, že vůbec nepochybuje. No dobře, proběhlo mi hlavou, ví, co dělá.

Začátek tanečních jsme stanovili na 10. ledna. Hlas lidu volal po nedělních večerech, logické využití dlouhých zimních večerů. Myslím, že rozpaky se tenkrát daly krájet. Tolik propocených košil po prvních minutách, strnulých úsměvů, robotické a nejisté pohyby nás účastníků… Přála jsem si, aby to už bylo za námi. Tolik stejně prosebných očí jsem na parketu potkala bezpočet. Opravdová úleva přišla ale docela rychle a to ve chvíli, kdy jsme jeden po druhém začali pokukovat a zjistili, že ten pár vedle je stejně nemotorný zrovna jako my! Ovšem, ruku na srdce, někteří si opravdu oddechli až po věnečku. Možná čekáte, že budu pokračovat ve stylu: „Jak ubíhaly neděle, strnulé úsměvy ubývaly, ladnějších kroků přibývalo“ – hotová pohádka na dobrou noc! Tedy ano i ne. Zdenda nás na jednu stranu upřímně chválil, no a na tu druhou nás vůbec nešetřil. Walz, cha-cha, jive, foxtrot, bachata, tango, samba, salsa a mnoho dalších tanců se pro naprostou většinu z nás stalo výzvou. Nezbývalo doufat, že si některé kroky a variace sednou během týdne. Někteří poctivci na to nespoléhali a během týdne trénovali. Někteří si své taneční kroky pletli s kroky partnera a padalo nejedno ostřejší slovo při dalších, v pořadí již x tých roztrhaných punčocháčích, ulámaných nehtech, pošlapaných končetinách… A o tom, že mají Tisáci ostré lokty už nemůže být nejmenších pochyb, au. Jedenáctou, a tedy poslední lekci, jsme pojali v duchu tradice – sezvali jsme maminky, tatínky, potomky a kamarády, abychom částečně napravili to, o co jsme je někteří tenkrát v našich 16 letech připravili a také proto, abychom dali na odiv naše taneční mistrovství. Předně jsme se ale snažili, aby si večer užili nejen účastníci, ale také právě jejich hosté. Zdenda si s partnerkou Bárou připravili na tento večer krásné vystoupení. Přijeli se na nás podívat a něco nám předvést i hosté ze salsa tančírny a hromadné tance donutily nakonec vstát ze židle i nejzarputilejší netanečníky.


Koncem tanečních jsem zaznamenala spoustu hezkých ohlasů, s radostí jsem je všechny předala dál našemu učiteli tance. Mezi nejhezčí patří určitě pochvala za krásné vedení lekcí, kterou si Zdenda zasloužil za nesmírnou lehkost a přirozenost, se kterou uřídil 40 lidí. Osobně si myslím, že k parádní atmosféře nemalou měrou přispěl i výběr hudby. Uvědomila jsem si, že příležitostí tančit co týden ve společenských šatech vedle milých tváří, aniž by se zábava měla tendenci zvrhnout, není obecně příliš často k vidění. Jsem moc ráda, že se nám to v Tisé povedlo. Držte nám palce s našimi dalšími ročníky, chceme zpestřit nedělní večery dalším zájemcům. Budou-li z vašich řad, je jen na vás. My se na vás moc těšíme. Katka Rusňáková, člen Spolku pro Tisou

Skaláček Jak zkoušíme novou hru Těžce, neb ona je to komedie s písničkami. A měli by se všichni smát. A mělo by to být opravdu veselé a zatím… Nikdo nezpívá, nikdo se nesměje, o nějakém pohybu – protože se někdy říká, že tato hra je muzikál, to znamená nějaké tanečky… – nemůže být ani řeč… tak nevíme… Často se smějeme – jak kolega neumí text, jak jsme zapomněli choreografii, a podobně… Ale všichni doufáme, že v září se stane divadelní zázrak, my budeme skoro všechno umět a vy se budete smát a přijdete se na nás podívat. A do té doby… Pokusíme se pracovat, skoro jak profíci… Alespoň tak si to představuji já. Zdravím a hezké léto přeji všem a nejen příznivcům divadla. Jaroslava Leufenová

Z mého pohledu aneb co ještě možná nevíte... Blíží se významné výročí pro naši obec – bude to už 70 let, co se u nás v Tisé založil kroužek (velkých nadšenců) činoherního a loutkového divadla. Byl založen, dál se propaguje, tradice pokračuje, a to nejen díky rozvětvené rodině Ritschelových. Píše se už třetí kronika loutkového divadla. První začíná od roku 1946, kde je úplný přehled hraných pohádek i pohádek, které zanechal významný náš učitel a zakladatel pan Antonín Štěrba. Ovšem, jsou zde i jiní lidé, kteří velmi podporují dění v naší krásné obci. Chtěla bych, a to především, vyzvednout naši kulturu. Máme zde loutkové divadlo, činohru pro dospělé i malé, pěvecký sbor. Hodně se toho změnilo od té doby, co kulturu vzala pod svá křídla Anička Salabová a kolektiv. Důchodci poznávají na svých hromadných zájezdech různá divadelní představení, 1 x za rok se scházejí k příjemnému posezení s pohoštěním a dokonce s odvozem. Děti jezdí po krásách naší české země, školáci – deváťáci – mají každý konec školního roku rozlučku s pohoštěním na OÚ Tisá. Každý z nich

si odnese jako památku na školní léta knížku, kterou si sám vybere. Předškoláci dostanou pamětní listy. Nejmenší občánci mají od samého pana starosty přivítání a zapsání do pamětní knihy OÚ Tisá. Všichni mají 1x za měsíc krásnou loutkovou pohádku, prokládanou líbivými písničkami. Co více si přát? Nesmím také zapomenout na naši činohru – tu hrají nejen dospělí, ale také děti. Je to úžasně výchovné, krásné... Našemu ochotnickému divadlu, naší činohře, vévodí režisérka paní Jarka Zimová – Leufenová, která přináší do zdejší obce velice dobý vítr. Vždy dokáže ukočírovat pár ochotníků na dané téma a výsledek je ohromující. Neznám žádnou vesnici, která se může pochlubit takovými akcemi. Toto již zažíváme několik roků. Naše „Zimča“ je generál na svém místě, není nic krásnějšího, když s herci „nadře kus“ např. „Nejkrásnější válka“, nebo „Hrátky s čertem“. To opravdu vyžaduje čas, lásku, trpělivost, obětování, choreografii, mnoho hodin zkoušení, které, jak každá role vyžaduje, do „herců“ tvrdě našlape

a výsledek je fantastický. Naše režisérka jezdí po republice, hraje, zpívá, režíruje, navrhuje kostýmy, dělá „chorožku“ v různých divadlech – zkrátka profík. Vše dělá s láskou, elánem sobě vlastním, s pochopením celé její rodiny. Za to vřelý dík. Máme ji za to moc rádi a jsme ji vděčni. A podotýkám – vše pro nás dělá za nulový honorář. Ještě pár slov k dětské činohře. Tu založila v roce 2012 Šárka Ritschelová. V této činnosti jí v současné době pomáhají Mili Ritschelová, Eva Miltnerová, Míra Pružinec a Zdeněk Růžička. Malí herci mají už za sebou několikero dětských představení. To, co dělají s dětmi školního věku, je fantastické. Momentálně mají na repertoáru pohádku „Čertovy zlaté vlasy“. Ukočírovat 26 dětí na „prknech, co znamenají svět“ dá velkou fušku, trpělivost a hlavně zapálení pro danou věc. Smekáme a fandíme dál tomuto kroužku. Tady vidíte, jak velké osobnosti skrývá naše malebná vesnička Tisá a věřte, že i do budoucnosti se máme na co těšit, když tady žijí takové „zapálené“ lidičky pro kumšt (a to za velké podpory OÚ). Zita Bergmanová

Pěvecký sbor Tisá Zdraví všechny své příznivce současné i budoucí. Máme za sebou několik vystoupení. Dne 14. dubna jsme vystoupili na Česko-slovenském odpoledni na zámku v Trmicích. Pro naše téměř krajany jsme zazpívali i slovenské písničky, které nám nejsou cizí a máme je rádi. Atmosféra celého vystoupení byla báječná. Lidé s námi zpívali, pohupovali se, podupávali a tleskali do taktu. Pro nás i posluchače to bylo moc příjemně strávené odpoledne. Dne 29. dubna jsme pro vás v rámci Jarního zpívání vystoupili v Tisé. S touto akcí jsme začali minulý rok a naším cílem je, aby se stala tradicí. Všichni přece v Tisé jaro srdečně vítáme a nejlepší způsob je písní. Zazpívaly nám děti ze školky a školy, všechna čest. Ti nejmenší zpívali s obrovským nadšením a sklidili velký potlesk. A malá Klárka Pružincová se svého klavírního doprovodu, ač za nástrojem nebyla téměř vidět, zhostila na jedničku s hvězdičkou. Pak zazpívali naši hosté, Ústecký sbor Romance. Zpívali krásně a jejich vystoupení bylo na profesionální úrovni. A tak

PST na zámku v Trmicích všem členům našeho sboru prolétla hlavou asi stejná myšlenka. Co to bylo za nápad, pozvat si takový skvělý sbor se školenými hlasy, co tu teď budeme předvádět my? Ale dali jsme to a z pozdějších ohlasů víme, že se vám to líbilo. Dne 14. května jsme se zúčastnili festivalu pěveckých sborů „ Kdo si zpívá, krásu vidí“ v Jílovém. Poslechli jsme si ostatní sbory, zazpívali svůj program a strávili v přátelské atmosféře příjemné a velmi inspirativní odpoledne.

Dne 10. června se otevřou brány kostelů v celé Evropě a my v tento den zazpíváme svůj program v 18 hodin v Petrovicích, v 19 hodin pro vás v Tisé a ve 20 hodin v kapličce na Sněžníku. Pěvecký sbor Tisá vás všechny srdečně zve. A když se vám naše zpívání bude líbit, vězte, že kdyby si někdo z vás chtěl s námi zazpívat, dveře jsou vždy otevřené. Scházíme se každou středu v 19.10 v zasedačce OÚ, zpíváme, zpíváme a zpíváme a vítáme každého nového člena. Alena Marešová

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 3. číslo, 2016

7

Jak jsme prožili Dětský den


ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 3. číslo, 2016

9

Mezinárodní den dětí v Liberci Každý rok chystáme pro děti výlet k MDD. Letos jsme vyrazili do Liberce. Jak si to děti užily? Myslíme si, že dobře – podle reakcí rodičů i samotných dětí. Děti se pobavily v centru iQLANDIA, vyjely lanovkou na Ještěd a nakonec si prohlédly i ZOO. Zaslouží si pochvalu, byly velice hodné. Děkujeme všem sponzorům, kteří přispívají na dětské konto, a tím umožní tyto zájezdy pro děti organizovat . Za všechny děti děkuje VKSM

Pošta v Tisé zatím změny neplánuje Tisá – V květnu se sešli zástupci Svazu měst a obcí ČR, Sdružení místních samospráv ČR, Spolku pro obnovu venkova ČR s vedením České pošty, aby projednali zkušenosti s projektem Pošta Partner. „Obce nechtějí přijímat tak závažné rozhodnutí, jako je převzetí pošty do vlastní režie v době, kdy není vyjasněno, jakou hustotu sítě poboček bude muset Česká pošta provozovat. Klíčová vyhláška totiž zatím nebyla vydána a starostové si nemají kde ověřit, zda v jejich obci může pošta bez náhrady skončit či ne,“ prohlásil předseda SMS ČR Stanislav Polčák. Česká pošta na konci roku provozovala celkem 3124 poštovních úřadů, 579 specializovaných provozoven, 15 Poštoven a 90 franšíz Pošta Partner. Společnost v současnosti oslovuje obce s žádostí

o převod pošty do režie obce. V Tisé zatím uzavření pošty nebo její převod na obec či partnera není na pořadu dne. „Je zajímavé, že se Česká pošta ohlíží po obcích jako po potencionálních partnerech. Dříve hovořila spíše o soukromých komerčních aktivitách, které v obcích působí. Stanovisko Tisé je stále stejné. Trváme na tom, aby poštovní služby v Tisé zajišťovala Česká pošta jako státní podnik, který byl k tomuto účelu zřízen,“ řekl k tomu starosta Jiří Jandásek. Pobočková síť České pošty by se měla řídit vyhláškou Českého telekomunikačního úřadu, jenže ta ještě nebyla vydána, ačkoliv byla avizována již k 1. 1. 2016. Zatím tedy stále platí nařízení vlády o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních poštovních služeb. To stanovuje, že Česká pošta bude


muset provozovat minimálně 3200 provozoven včetně partnerských služeb typu Pošta Partner. V současné době jednotlivé obce vyjadřují hlavně obavy z finanční zátěže související s provozováním poboček pošty. Podle starosty středočeské obce Višňová Jiřího Nekolného pokrývá současná nabídka asi polovinu reálných nákladů, které s provozováním pošty vzniknou. Obecně starostové vyčítají projektu Pošta Partner, že obsahuje jednostranné podmínky, nízké doplatky ze strany České pošty na nákladech takové pošty, vysokou míru odpovědnosti a sankcí ve smlouvách s Českou poštou či neřešení situace záskoku v případě nemocnosti pracovníků pošty Partner ve smlouvě s Českou poštou. Petr Bureš

Vyprávění o rybníku Kačáku Nepříliš rozsáhlá vodní plocha pod názvem „Kačák“ se nachází uprostřed obce Tisá. Není zvlášť stará, ale pamatuje řadu změn. Jméno, velikost, jiné hráze a nakonec i poslání rybníka. Byl pravděpodobně vybudován v druhé polovině 18. století jako zásobárna vody pro pohon mlýnů. Vesnice Schönstein včetně hospodářského dvora ztrácela tehdy na významu a obyvatelstvo se přesouvalo do vzkvétající obce Tisé. Bylo zapotřebí vody pro pohon nových mlýnů. Rybník byl opatřen sypanou hliněnou hrází, pro níž byla použita i cihlářská hlína z nedalekého, podstatně většího rybníka zvaného Cihlák. Do nového místa byla svedena voda „Vesnického potoka“ pramenícího u východního konce obce blízko stavení s popisným číslem 73 pod Sněžnickou a Petrovickou silnicí. Tekl do středu obce, kde se v lukách velkým obloukem stáčel zpět na východ, aby svou vodou napájel vzniklý rybník. Dnes byste potok hledali marně, neboť byl po celé délce zasypán a voda z pramene byla svedena do potoka tekoucího údolím do Libouchce. Jako památka zůstaly jen staré pumpy u některých stavení a voda prosakující do sklepů v jeho okolí. V současné době vnímá většina obyvatel z potoků hlavně Tiský potok, jenž přetíná obec od západu k jihovýchodu. Před dávnými léty snad tvořil

přirozenou hranici mezi vesnicemi Schönstein a Tisá. Potok Tisá pramení v nadmořské výšce 550 metrů. Na horním toku Tiského potoka se dříve nacházel rybník, jenž ovšem někdy v 17. nebo 18. století zanikl spolu s poplužním dvorem. Do „Kačáku tečou vlastně dva malé potůčky. Jejich počátek je asi 250 metrů nad rybníkem pod silnicí přetínající lučinu. Nad Kačákem směrem k Cihláku se nachází další rybníček, který v minulosti sloužil potřebám zámečku a nazýval se „Myslivecký“, později „Pacák“ podle obyvatel domu s popisným číslem 1 stojícím nad rybníčkem. Nový rybník, dnešní „Kačák“, se nazýval „Mlynářský“, neboť jeho voda poháněla dva mlýny. Prvý s popisným číslem 255 stál hned pod rybníkem v místě dnešní lučiny pod rozcestím. Někdy se též nazýval „Horním mlýnem“. Druhý větší se nachází na levé straně cesty vedoucí k dětskému domovu. Je starší než „Horní mlýn“ a byl to pravděpodobně Winklerův mlýn z roku 1741. V blízkém sousedství stával i pivovar vyobrazený na Thunově mapě z roku 1628, zničený za třicetileté války. Budova s popisným číslem 60 (rekr. 71) se v současné době přebudovává na obytný objekt. I dnes tu lze najít úlomky mlýnských kol. Před tímto mlýnem se spojoval Tiský potok s potokem vytékajícím z Kačáku. To aby mlýn měl dostatek vody.

Ohledně zarybnění máme nejasné a nepotvrzené zprávy. V nedávné minulosti se potok i rybník údajně využíval pro odchov pstruhů. Ten ovšem po změně přítoku do rybníka skončil. Po rekonstrukci objektu, k velké radosti rybářů, byli do vody vysazeni kapři, líni i okouni. Název „Kačák“ dostal až někdy kolem roku 1968, zřejmě podle divokých kachen, jež tu zahnízdily. Původní mlýny byly už zbořeny nebo nesloužily svému účelu, a tak zanikl i název „Mlynářský“. Po nějaký čas se nazýval též „Kolářský“ či „U Kolářů“, podle majitelů domu na severní straně rybníka. V letech 1964–1965 došlo k velké rekonstrukci. Jelikož vojáci zabrali Cihlářský rybník pro svoje výcvikové účely, prováděli úpravu „Kačáku“ tenkrát ještě pod názvem „Kolářský“, náhradou za ztracenou rekreační vodní plochu. Vykáceli všechny olše, jimiž byla hráz kolem rybníka osázena, a vybagrovali nádrž, aby ji zvětšili a prohloubili. Místní komunál spolu s četnými dobrovolníky v akci Z vybudoval novou hráz s kamenným obložením. Na betonovém tělese nově upravené výpusti bylo upevněno prkno pro skoky do vody. Celý areál se přizpůsobil rekreačnímu využití. I zadní část rybníka se upravila tak, aby mohla být využívána větší plocha. Pokračování na str. 12

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 3. číslo, 2016 11

Dokončení ze str. 11

V roce 1965 se práce na rekonstrukci vodní nádrže „U Kolářů“ zastavily, jelikož vojenské jednotky, jež se podílely na výstavbě, byly odvolány. Rybník byl před dokončením. V listopadu roku 1967 pak byla vodní nádrž „U Kolářů“ dokončena nákladem 412 tisíc korun. Součástí koupaliště býval též dětský kolotoč a skluzavka. Prkno pro skoky do vody muselo být po několika úrazech, z nichž jeden byl smrtelný, odstraněno. Na jižní straně, kde se dnes nachází výletní restaurace „Kačák“, byly v roce 1961 postaveny převlékací kabiny. O ně ovšem nebyl velký zájem, a tak brzo začaly chátrat. O provoz se staral OPBH z Berouna. Ten také postavil na louce nad rybníkem v roce 1970 tři dřevěné chatičky. Využíval celý objekt jako svoje rekreační středisko. Po požáru hotelu „Pošta“ v roce 1978 byl najednou v Tisé nedostatek restauračních zařízení. Proto došlo na místě původních nepotřebných kabin k úpravě restaurace. Dne 2. července 1979 byla uvedena do provozu pod vedením místní Jednoty. Po Jednotě provozoval hospodu pan Jaroslav Winter a po něm jeho manželka. Od 5. ledna 1980 do 5. července 1982 měl restauraci v pronájmu pan Vodička. V roce 1971 se ve vodní nádrži utopil desetiletý chlapec. Byl vyprovokován ostatními dětmi, které věděly o jeho strachu z vody, a do vody vstoupil. Po chvíli úpěnlivě volal o pomoc. Všichni kolem se domnívali, že jde jenom o legraci a pomoc mu neposkytli. Příhoda měla tragický konec.

V červenci roku 1987 došlo k velké povodni. Ve středu 1. 7. po 13. hodině se letní déšť změnil na dlouhotrvající průtrž mračen. Země nestačila vodu vsát a ta se valila ze svahů a luk do nerozumně vybudovaných melioračních kanálů, které svedly všechnu vodu do Tiského potoka, jenž se změnil v dravou řeku. Rybník uprostřed obce začal přetékat, hráze se částečně poškodily a voda se valila údolím. Neudržovaná hráz rybníka s názvem „Zelenka“, který se nacházel na místě dnešní čističky, se protrhla a voda hrnoucí před sebou množství balvanů ničila vše, co jí stálo v cestě. Jeden z balvanů prorazil potrubí vodovodu vedoucího do Ústí a jeho voda ještě umocnila silný proud po celý další den. Pro zmírnění vodní smrště počali hasiči odčerpávat vodu z horního rybníka, protože hrozilo úplné protržení hráze. Obyvatelé domů pod ní včetně dětského domova se připravovali na evakuaci. Ale až na velké množství bahna z luk, jež voda zanechala ve staveních, jimiž protekla, nedošlo v Tisé k větším škodám. Jenom ve skalách strhla kamenné schody. Místo nich bylo následně nainstalováno kovové schodiště. Hůře ovšem dopadli obyvatelé Libouchce, kde velká voda způsobila nemalé škody na silnici, na domech a na celém řečišti Liboucheckého potoka. Vzniklé škody se opravovaly po několik let. Na jaře 1996 se započalo s čištěním rybníka. Protože práce začaly v době, kdy se ve vodě pohybovali pulci, byla vytvořena

umělá laguna a pulci tam byli přestěhováni. Vyčištění dna od bahna a od předmětů, které tam naházeli během let nezodpovědní občané, dalo dost práce. Pláž vysypána čistým pískem a rozšířena lákala návštěvníky. Na levé straně byl břeh zpevněn dřevěnými pilotami. V době, kdy se už vyčištěný rybník začal napouštět, přitekly z domu č. 62 fekálie a muselo se znova odsávat. Práce se dokončovaly až na podzim. Restaurace „Kačák“ prošla během let několika přestavbami. Od obyčejné dřevěné boudy až po restauraci s kuchyní a terasou. Kolem roku 2009 změnil tehdejší majitel podobu objektu ve stylizovaný mexický ranč se zděným, žlutě natřeným ohrazením. Na zadní straně objektu za parkovištěm je dvůr s podiem pro hudební produkce a posezení na dřevěných lavicích u stolů. V nynější době nový majitel hodlá vybudovat z „Kačáku“ místo pro setkání turistů, horolezců a cyklistů. Již teď hojně navštěvované večery s hudbou různých žánrů přispívají k popularizaci restaurace. Plánované postavení kryté terasy toto místo jistě ještě zpříjemní, neboť večerní posezení s pohledem na vodní plochu rybníka, jehož vody čeří divoké kachny, kdy mohutný masiv skalních stěn nad obcí ozařuje zapadající slunce, patří k velkým zážitkům při návštěvě Kačáku. Podle zápisů v obecní kronice a vzpomínek pamětníků zaznamenal Gerhard Tschunko.

Kačák přežil únik vody, rybník se znovu plní Tisá – Celá „patálie“ s rybníkem začala již na čarodějnice, kdy začala klesat hladina. „Nejdříve byla v podezření uhnilá prkna stavidla, ale při další prohlídce jsme zjistili, že voda uniká otvorem v šachtě stavidla,“ vysvětlil starosta Jiří Jandásek Ústeckému deníku. V neděli 1. května již byla situace s únikem vody tak kritická, že začala ohrožovat živočichy žijící v Kačáku, zejména tedy říční škeble. O jejich záchranu se postarala asi dvacítka dobrovolníků, kteří škeble vysbírali z bláta na obnažených březích a přesunuli je do hluboké vody. Po návštěvě odborné firmy se ukázalo, že voda si našla cestu ven netěsnostmi mezi stavidlem a stavidlovou šachtou, které vznikly nejspíše již při stavbě šachty po bleskové povodni v roce 1987. K nápravě situace byla použita dubová prkna, která pod vodou vydrží prakticky navždy. „Na místo jsme dostali bagr, který vyčistil strouhy i přepadový odtok a břeh hráze. Škeble jsme zachránili, za to chci lidem moc poděkovat, udělali kus práce,“ řekl místostarosta Jan

Povejšil. Vyčištěné přítoky zvýšily nátok, takže v současné době se hladina rychle blíží původní úrovni. „Velmi děkuji všem

občanům, kteří se podíleli na záchraně škeblí při havárii rybníka,“ doplnil pan starosta k celé záchranné akci. Petr Bureš

Dobrovolníci zachránili velkou část populace škeblí.


Foto: Radim Hýbner

Jaký chceme Kačák? 5. června 2016 – Výbor pro rozvoj obce Tisá (Tomáš Kratochvíl, Jaromír Kolda, Václav Fuchs) Na společném jednání obecních zastupitelů a zástupců Výboru pro rozvoj obce na začátku května byl diskutován návrh opatření pro rozvoj Mlýnského rybníka, všem známého jako „Kačák“. Schůzka se, ač neplánovaně, uskutečnila den po protržení hráze, o to více je toto téma aktuální. Níže vám přinášíme prezentovaný materiál včetně navržených opatření. Cílem tohoto příspěvku je otevřít diskusi nad budoucností této atraktivní lokality. Plovárny v Tisé a jejím blízkém okolí měly dlouhou tradici. Níže historické fotografie ukazují bývalou Plovárnu „Gondelteich“ (dnešní „nádrž“ před hospodou Pod Císařem v Ostrově) a bývalou plovárnu „Ziegelteich“ (Cihlářský rybník). Bohužel se v čase „něco“ pokazilo. O současném stavu nádrže pod Císařem i znečištěné vodě na Cihláku víme všichni. Níže je aktuální snímek nádrže pod Císařem v Ostrově.

Gondolteich (rybník v Ostrově pod Císařem) dříve

Kačák dnes Rozvojový program obce Tisá schválený obecním zastupitelstvem v roce 2014 počítá s vyčištěním rybníků a vodotečí na území Tisé, a to ve 3 lokalitách: Ostrovská kaskáda, Cihlářský rybník a Mlýnský rybník (Kačák). Obnova horní části ostrovské kaskády je podmíněna poměrně vysokými finančními prostředky a spoluprací s CHKO a povodím Ohře. Možné využití Cihlářského rybníka je omezené jeho polohou (rybník je ve volné přírodě, vojenský prostor je v těsné blízkosti), ale i současným stavem (případná obnova by si vyžádala značné finanční prostředky). Zbývá Kačák. Máme nádherné přírodní koupaliště takřka za rohem, navíc na pěkném místě pod skalami, se službami pro místní i přespolní (obchod, restaurace, ubytování) v dosahu. Rybník je dle posouzení odborné firmy, která opravila hráz v květnu, v poměrně dobrém technickém stavu. V blízké době je však na některých místech nutné vyřešit rozestupující kameny nejspíše v důsledku mrazu. Výrazné investice na rozdíl od Ostrovské kaskády či Cihlářského rybníka nejsou nutné. „Jenom“ by rybník mohl být trochu čistší s menším množstvím bahna na dně. Rybník by mohl mít lepší přístup do vody tak, aby se v něm mohli koupat i menší děti. Kamínková pláž vysypaná přes cca měsícem a svedení přítoku z přilehlého potoka jsou v tomto ohledu rozhodně kroky správným směrem, ale možná by nebylo na škodu i mít si kde sednout, kde odhodit odpadky, kam si opřít kolo, mít možnost nezakopávat o psí exkre-

menty, obejít rybník suchou nohou nebo mít více prostoru, kde si lehnout či udělat piknik během teplých letních měsíců. Je zřejmé, že Tisá si nikdy nebude moci dovolit vybudování nového moderního koupaliště, které můžeme navštívit v okolí. Případná výstavba, ale i provoz by byly finančně velmi náročné. Krátké léto v Tisé nemůže nikdy zajistit návratnost takové investice. Existuje tedy vůbec nějaká cesta pro ekonomicky únosné, ale i zdravé a hygienicky nezávadné koupání? Existuje. Říká se jim „koupací biotopy“ nebo „biotopová koupaliště“. Zatímco v Německu nebo v Rakousku už mají biotopová koupaliště dlouho, v Česku teprve nyní objevujeme jejich kouzlo. Od roku 2009 vzniklo v Česku cca 18 biotopových koupališť. Velká část z nich vznikla v malých městech nebo obcích (například Modrá na Slovácku, Šiklův mlýn u Zvole nad Pernštejnem nebo Prostřední Bečva na Vsetínsku) jako protiváha klasických venkovních bazénů nebo akvaparků ve městech. Na jakém principu biotopové koupaliště funguje? Jedná se o vyvážený přírodní systém, který využívá biologické funkce rostlin. Čisté vody je docíleno na principu cirkulace a filtrace podobně jako v malém zahradním jezírku nebo akváriu pro rybičky. Biotopové koupaliště se zpravidla skládá z 5 částí: 1. Vlastní koupací vodní plocha, cca 60 % celkové plochy (zbylých 40 % je pro čištění). Pokračování na str. 14

Rybník v Ostrově dnes

Plovárna na Cihlářském rybníku dříve

Biotopové koupaliště v Kovalovicích u Brna ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 3. číslo, 2016 13

Biotopové koupaliště Bantice na Znojemsku Dokončení ze str. 13

2. Filtrační zóna, která slouží k biologickému čistění vody. 3. Břehová zóna, která má především okrasnou funkci a je v ní uloženo podvodní sání. 4. Provozní objekt s čerpadly a filtry. 5. Cirkulace vody. Vlastní cirkulace vody je založena na dvou na sobě nezávislých okruzích. První okruh bere vodu z podvodních sání uložených pod štěrkem v břehové zóně a v brouzdališti. Voda se vyčistí ve filtrační zóně a jde zpět do koupaliště. Druhý okruh saje vodu z hladiny a podvodního sání uloženého pod štěrkem v břehové zóně. Voda se vyčistí ve filtrační zóně a vrací se zpět do koupací plochy chrličem a pramenným kamenem. Většina biotopových koupališť byla postavena na zelené louce. My nové koupaliště stavět nepotřebujeme, Kačák již existuje! Investiční náročnost srovnatelných ploch je cca 5 až 15 mil. Kč podle toho, zda se využívá stávající vodní plocha nebo se buduje plocha nová. V obou případech se takový projekt neobejde bez dotací. Dobrým příkladem pro Tisou může být „Koupací přírodní biotop“ v areálu obce Prostřední Bečva. Tato obec má cca 1700 obyvatel, tzn. je o trochu větší než Tisá. Nachází se v turistické oblasti cca 430 m.n.m. Výše dotace poskytnuté v rámci ROP (Rozvojového Operačního Programu) Střední Morava byla 5 mil. Kč. Z této dotace se vybudoval koupací přírodní bio-

Škola a Google Určitě to znáte. Všichni kolem na svých počítačích a mobilech neustále něco „googlují“. A škola nemůže zůstat pozadu. Prostřednictvím společnosti IDV (Institut pro další vzdě-

Plánek Kačáku s navrženými změnami top, přístavba budovy zázemí, oplocení, zpevněné plochy kolem biotopu, vnitřní vybavení areálu, areálové vedení, nezpevněné plochy a vegetační úpravy. Co jako výbor pro rozvoj obce navrhujeme? Zpřístupnit Kačák širšímu okruhu veřejnosti (jak místním, tak přespolním), zejména rodinám s malými dětmi, ale i seniorům a mladým lidem, a to formou drobných investic (viz níže). Není třeba jít ihned do finančně náročného projektu vázaného na dotaci (viz zmíněné biotopové koupaliště). Myslíme si však, že rybník je třeba vyčistit a hlavně najít recept na to, jak čistou vodu v rybníku udržet. Je jasné, že hráz je třeba udržovat v dobrém technickém stavu. V neposlední řadě je nezbytné vyřešit majetkové poměry (zejména oblast přítoku).

specifikovat, náklady nejsou vyčíslené e) Vyčistit a upravit koryto přítoku a vysadit vhodné rostliny za účelem biologické filtrace – nutné specifikovat, náklady nejsou vyčíslené f ) Umístit skákací prkno na stavědlo rybníka – nutné specifikovat, náklady nejsou vyčíslené g) Umístit stojan pro jízdní kola, odpadkový koš nebo popelnici, koš s pytlíky na odklizení psích exkrementů – náklady nejsou vyčíslené 3. Specifikovat potřeby Sboru dobrovolných hasičů (rybník má status požární nádrže, hasiči musí mít zachovaný přístup k rybníku pro čerpání požární vody) 4. Zjistit zájem veřejnosti o koupání v Tisé / vyčištění rybníka 5. Poptat studii na biologické čištění rybníka, alternativně se nabízí spolupráce s Přírodovědeckou fakultou UJEP. Na základě této studie rozhodnout o projektu biotopu 6. Opravit hráz za účelem zastavení eroze / vzniku dalších prasklin. Vypracovat odborný technický posudek na stav hráze.

Pro rok 2016 navrhujeme realizaci následujících opatření. 1. Jednat s vlastníky přilehlých pozemků, které nejsou v majetku obce 2. Realizovat drobné investice z rozpočtu obce během letních měsíců: a) Postavit 4–6 dřevěných laviček ukotvených do země na hrázi rybníka, investice cca 20–30 000 Kč b) Postavit dřevěný chodník přes oblast přítoku (délka 30 m, šířka 1 m), investice cca 55 000 Kč c) Postavit molo se schůdky do vody v oblasti pod restaurací Kačák (šířka 5 m, délka 25 m), investice cca 140 000 Kč d) Obnovit písečnou pláž, zvážit postavení skluzavky pro malé děti – nutné

Pevně věříme, že finanční výbor a zastupitelstvo obce většinu z těchto opatření na svém červnovém zasedání podpoří. Dle zjištěného zájmu veřejnosti, odborného technického posudku hráze rybníka a studie na biologické čištění rybníka by na konci roku 2016 obecní zastupitelstvo mělo rozhodnout o přípravě a realizaci projektu biotopového koupaliště.

lávání) jsme se zapojili do projektu na rozvoj internetu v malých školách dotovaného nadací ČEZ. Bylo nám vytvořeno cloudové prostředí, díky kterému získáme profesionální e-mail, online úložiště, sdílené kalendáře, videokonference a další možnosti. Pomocí těchto nástrojů by se měla zdo-

konalit a rozšířit počítačová komunikace mezi pracovníky školy i žáky. V rámci projektu budeme proškoleni, a pak už bude záležet na naší šikovnosti, jak tuto moderní techniku využijeme. Věřím, že to zvládneme. Mgr. Václav Zibner ředitel školy


Školní rok v Mateřské školce Už se nám blíží letní prázdniny a dovolené. Všichni se už těšíme na sluníčko, koupání a my dospěláci na odpočinek. Je za námi pomalu další školní rok plný učení, hraní a zážitků. Děti se u nás v mateřské škole naučily mnoho nového, staly se rozumnějšími a staršími. V září nastupuje do ZŠ 13 dětí a k nám do školky přijdou další nové děti, které si s námi budou hrát a učit se novým

věcem. Letošní rok proběhl v rámci školního programu, který se jmenuje „Putujeme se skřítkem Tisáčkem, poznáváme naši zem“. Každý měsíc v roce byl zaměřen na nějaký tématický projekt. Děti se i letos zúčastnily různých soutěží, akcí a výletů. Předškoláci měli plavecký výcvik v Děčíně, probíhal kroužek angličtiny, němčiny, keramiky a jóga. Ještě nás čeká celodenní výlet do ZOO v Chomutově. Hledání pokladu,

rozloučení s předškoláky na Turistické chatě v Tisé a spaní se skřítky v mateřské škole. Letní prázdniny u nás začínají 5. 7. 2016, MŠ je opět v provozu od 15. 8. 2016. Na závěr chci popřát všem krásné prázdniny, hodně sluníčka, pohody, načerpání nových sil a těšíme se na další školní rok. Kubašková Dana ved. uč. MŠ

Nabídka pracovní príležitosti Hledáme uchazeče nebo uchazečku na pozici:

www.ceskaposta.cz

ZPRAVODAJ OBCE TISÁ, 22. ročník, 3. číslo, 2016 15

Fotbalový turnaj, beseda se sportovcem V pátek 27. 5. 2016 se žáci naší školy zúčastnili fotbalového turnaje v Libouchci. Mladší žáky doprovázel jejich trenér GREGY, dva týmy z druhého stupně doprovázel fotbalový trenér ČENDA. Ti pro žáky zajistili fotbalové dresy, takže hoši vypadali jako profesionálové. Mladší žáci obsadili krásné 2. místo, o pořadí 1. a 2. místa rozhodla penalta. Jako nejlepší střelec turnaje mezi mladšími žáky byl vyhodnocen Jakub Včela, který nastřílel neuvěřitelných devatenáct gólů. Starší žáci obsadili 3. a 4. místo a bojovali do úplného vyčerpání. Míra solidarity, soudržnosti, nasazení byla obrovská. Matěj Bárta

Beseda se sportovcem

Tento sportovec vyrůstal v problémovém prostředí. Díky své pevné vůli a touze po splnění svých snů je nyní úspěšným sportovcem. Svůj volný čas věnuje dětem, se kterými se život nemazlí, sám se rozhodl o některé tyto děti pečovat. Beseduje s dětmi v dětských domovech a ve školách. Setkání s touto osobností bylo pro žáky nevšedním zážitkem. M. N.

byl vyhodnocen jako nejlepší brankář pro jeho neskutečnou obětavost a akrobatické zákroky, které předváděl. Celý turnaj provázela velmi přátelská a sportovní atmosféra a kluci si to náramně užili. Ještě po víkendu turnaj rozebírali a hodnotili. Děkujeme panu Budkovi za pozvání a radost, které nám turnaj přinesl. Ti žáci, kteří se neúčastnili turnaje, zatím besedovali s reprezentantem ČR v terénním triatlonu Tomášem Slavatou.

Muzeum Civilní obrany Výuka civilní obrany se po mnoha letech vrátila do škol. V tomto školním roce jsme proto se všemi žáky navštívili Ústecké podzemí – Muzeum Civilní obrany.

Žáci si na několika stanovištích vyzkoušeli hod granátem na cíl, první pomoc, střelbu ze vzduchovky, dověděli se informace o vývoji, druzích a použití plynových

Zpravodaj obce Tisá, periodický tisk územního samosprávného celku • Vydává obec Tisá • sídlo: Tisá 205, 403 36 Tisá IČ: 00267082 • Vychází jedenkrát za dva měsíce • Uzávěrka dalšího čísla je 5. 8. 2016 • Nevyžádané příspěvky se nevracejí Náklad tohoto vydání je 500 ks • Pro občany obce výtisk zdarma • Redakce: [email protected] Tisk: Jiří Bartoš – SLON, spol. s r.o., www.tiskslon.cz Tento zpravodaj je zaregistrován na Ministerstvu kultury v Praze – evidenční číslo: MK ČR E 10434

masek. Někteří si je i vyzkoušeli. Prošli jsme si soustavu chodeb muzea, které je vybudované v bývalém protileteckém krytu z roku 1942.

Projekt byl podpořen Ústeckou komunitní nadací z výnosu nadačního investičního fondu a z prostedků společnsti Air Products spol. s.r.o.

Ohlédnutí za třetí dětskou konferencí Semafor

Recommend Documents