Ošetřovatelství na počátku 20. století Bc. Petra Podrazilová, DiS. ÚZS TUL
[email protected]
Rakousko Uhersko
Oficiální název: V Říšské radě zastoupená království a země a Země svaté Štěpánské koruny uherské 1867 - 1918 Poslední RakouskoUherský císař: František Josef I
První světová válka
1914-1918
Příčinou - nevyřešené problémy a agresivní plány velmocí seskupených v Trojspolku (Rakousko-Uhersko, Německé císařství, Itálie) a Dohodě (Francie, Rusko, Velká Británie). Záminkou - atentát na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este, následníka trůnu, v bosenském Sarajevu 28.6.1914 (atentátník - srbský student G.Princip z teroristické skupiny Černá ruka). Srbsku bylo posláno na radu Německa nesplnitelné ultimátum. 28.7.1914 byla vyhlášena válka. Vypukl celoevropský konflikt. Itálie zůstala neutrální 1915 přešla na stranu dohody
1917 – vstup USA do války (ačkoliv od začátku války dodržovaly neutralitu, sympatie byly na straně Dohody, spíše zásobovali Británii, proto začali Němci svými ponorkami potápět i neutrální americké lodě). Únor 1917 – revoluce v Rusku, car padl, nastolena republika, která chtěla pokračovat ve válce. Ale v listopadu 1917 Lenin s bolševiky svrhl prozatímní ruskou vládu. 1918 Brestlitevský mír uzavřen (tj. mezi Ruskem a Německem) i za cenu obrovských ztrát (Bělorusko, Ukrajina, Kavkaz). V Rakousko-Uhersku se aktivizovala národní hnutí, monarchie se v říjnu 1918 rozpadla. Německo - vypukla revoluce, císař abdikoval a nová socialistická vláda uzavřela mír. 11.11. 1918 Válka skončila.
První republika Nezávislost Československa byla prohlášena 28. října 1918 pětičlenným Národním výborem v Praze 14. 11. 1918, kdy byl prezidentem zvolen Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937). Manželka – američanka – Charlotta Garrigue 5 dětí (dcera zemřela na 6.měsících) Alice Masaryková – význam v emancipačním hnutí Věnoval se politické, profesorské a literární práci.
Edvard Beneš
Český a československý politik, diplomat, prezident 1935-48 Jedním z vůdců prvního československého odboje a jeho představitel během druhé světové války Uznávaným účastníkem významných mezinárodních konferencí (například Janov 1922, Locarno 1925, Haag 1930, Lausanne 1932) Měl rozsáhlé mezinárodně politické znalosti a styky. Jeho doménou byla sice zahraniční politika, hrál však i významnou vnitropolitickou roli.
Druhá světová válka (1.9.1939 2.9.1945)
Rozpoutána fašistickými státy Německem, Itálií a Japonskem Září 1938 - Mnichovská konference - čtyři účastníci (Německo, Velká Británie, Francie a Itálie) donutili Československo, aby postoupilo své pohraniční oblasti Německu. Když v březnu roku 1939 Hitler okupoval zbytek Čech a Moravy, Británie a Francie odpověděly poskytnutím bezpečnostních záruk Polsku.
Protektorát Čechy a Morava část československého území od 15. března 1939 do 8.– 9. května 1945 ilegálně okupovaná nacistickým Německem. Vytvořen výnosem Adolfa Hitlera. 28. října 1939 – Praha - masové demonstrace proti
Tři králové – protinacistický odboj 1940- Gestapo zatklo pplk. Josefa Balabána., Josefa Mašína. 1941 – št. kpt. Václav Morávek 28. zaří 1941 – Reinhard Heydrich - vyhlásil stanné právo a rozpoutal vlnu represí. 27. květen 1941 – J. Gabčík a J. Kubiš provedli atentát na R. Heydricha Červen 1941 – němečtí vyhlazení Lidic a Ležáků leden 1942 – nacisté na konferenci v Berlíně rozhodli, že konečným řešením židovské otázky bude likvidace Židů Únor 1943 – kapitulace Němců v SSSR u Stalingradu Srpen 1943- Rudá armáda zahájila mohutnou útočnou operaci zvanou jako Bitva o Dněpr
Červen 1944 – Den D (vylodění spojenců v Normandii) Srpen – Varšavské povstání , Slovenské národní povstání proti německým okupantům Duben 1945 – Hitler – sebevražda v Berlíně 5. květen 1945 – Pražská ofenziva (povstání v Praze) 6. května 1945 – osvobozena Plzeň 6. – 7. května – jednotky SS – masakry pražských civilistů 8. květen – konec druhé světové války v Evropě 2. září – Oficiální konec druhé světové války podpisem kapitulace Japonska
Emancipace žen
Silné emancipační ženské a národnostního hnutí v českých zemích 1872 Ženský výrobní spolek český Zakladatelky: Eliška Krásnohorská a Karolína Světlá Hlavním posláním: výchova žen k určitému povolání – kurzy ručních prací, šití prádla a vyšívání Časopis Ženské listy – stati o studiu ošetřovatelek
První česká ošetřovatelská škola (1874 – 1881) Organizovaná odbornou výuku podle učebního plánu a osnov ve formě krátkých kurzů (každý kurz trval několik měsíců) K bezplatné výuce v kurzech se přihlásili lékaři, zpravidla učitelé na Lékařské fakultě UK Teorii doplňovala praktická část (na Karlově v chudobinci) Kurz zakončen zkouškou, absolventky obdržely diplom První absolventky školy pracovaly jako ošetřovatelky v domácnosti, pro nemocniční službu byly ošetřovatelky vychovávány přímo Proběhlo jen 5 kurzů a v roce 1881 činnost školy skončila
Význam první české ošetřovatelské školy Uskutečnění prvního organizovaného školení ošetřovatelek Projev aktivního zájmu lékařů o odbornou přípravu ošetřovatelek Význam školy při seznámení veřejnosti se zdravotnickou a ošetřovatelskou problematikou Konkrétní podpora emancipačního hnutí, prohloubení národnostního uvědomění a zlepšení sociálních poměrů žen
1882 podle jejich vzoru zřízena ošetřovatelská škola ve Vídni - prof. Theodor Billrot – napsal učebnici: Ošetřovatelství nemocných doma a v nemocnici
Vývoj ošetřovatelství u nás 1918 - 1938
Orientace na samostatnou práci sestry v primární péči, v terénu Zdravotní stav obyvatel po 1. svět. válce byl špatný (strádání, hlad, invalidita, infekce) Lidé, přicházejí do nemocnic, byli zanedbaní, špinaví, zavšivení, vyhladovělí Nedostatek lůžek, jen asi pro ¼ nemocných Síť zdravotnických zařízení je nerovnoměrná, kumulace ve velkých městech Stejné lékařské metody jako za dob Rakouska – Uherska, úroveň ošetřovatelské péče různá
Ošetřovatelský personál (1918 - 1939) 1.
2.
3.
Řádové sestry - minimum odbornou kvalifikaci, sestra představená – byla největší odbornice, nemohli zasahovat ani lékaři, náboženská motivace se kladně odrážela v péči o nemocné Diplomované sestry – ojediněle, hlavně ve velkých ústavech (chirurgické instrumentářky, na RTG pracovištích, v laboratořích, v ambulancích, vrchní sestry), pracovali podle postupů, které se naučily za války – ranní a večerní hygiena, zástěry, jídlo na podnosech s příborem pro ležící pacienty – narážely na zavedené postupy Nekvalifikovaný personál – nedbalá práce, často jen jako zdroj obživy
Pracovní podmínky pro ošetřovatelský personál pracovali za špatných podmínek a vykonávali i jiné práce – úklid bydlení často na pokojích pro nemocné, pracovní doba byla přizpůsobena řádovým sestrám, 24 či 36 hodinové směny pokud pracovní doba skončila do 18 hodin – povoleny vycházky do 21 hod, v některých zařízení možná volná jedna neděle v měsíci pro volno či vycházku musela být podána písemná žádost lékaři – tzv. propustky = pasírky obsahovala podpis schvalujícího, dobu odchodu a návratu, nedodržení trest +zákaz vycházek zákaz sňatku a pokud se vdaly, musely zaměstnání opustit (kořeny v celibátu řeholních sester a v udržení pracovní síly)
Uniforma sester
Česká zemská škola pro ošetřovaní nemocných 1914 vyšlo nařízení rakouského ministerstva vnitra č. 139 O ošetřování nemocných provozovaném z povolání nařízení legalizovalo zakládání ošetřovatelských škol, stanovilo organizační strukturu a obsahovou náplň: škola může být založena jen při nemocnici (zabezpečení praxe) Otevření škol se v důsledku válečných událostí oddálilo. 1916 České zemské státní ošetřovatelské školy pro ošetřování nemocných při Všeobecné nemocnici v Praze (otevřena i německá ošetřovatelská škola) Podmínky pro přijetí: rakouské státní občanství, absolvování měšťanské školy, 18-30let, dokonalé zdraví, trestní bezúhonnost, zájem o ošetřovatelství a doklad, že uchazečka nepečuje o nezletilé dítě a nevede vlastní domácnost. Přijímací zkoušky z počtů, českého jazyka a zkouška inteligence
Škola byla 2-letá, první rok teoretický, druhý praktická výuka (I. Interní klinice prof. Maixnera) Podmínkou studia i povinné bydlení v internátu (na pokoji 6-7studentek, přísný režim) Škola ukončena komisionální diplomovou zkouškou (odborné předměty a teorie oše. techniky). Po složení slibu absolventky získali diplom (titul „diplomovaná ošetřovatelka nemocných“) a odznak (špedlík s kahanem) s nápisem ,,diplomovaná ošetřovatelka nemocných“a na zadní straně bylo vyraženo unikátní číslo. 1918 byly povolány do Prahy zásluhou Alice Masarykové 3 americké sestry Miss M.G. Parsons, Miss A.M. Lentel a Miss B. Kacena – sestry amerického Červeného kříže – koncepci výuky a výchovy ošetřovatelství V nemocnicích vedle sebe pracovali 2 kategorie ošet. personálu: diplomované sestry a pomocné ošetřovatelky zacvičené na nemocničním oddělení Sociální postavení obou kategorii bylo velmi nízké
Ošetřovatelská škola ve správě Československého Červeného kříže
1920 přešla škola na 10 let pod správu ČSČK Ředitelkou Američanka Miss M.G. Pardone (3 roky) Školu řídilo kuratorium (členy profesoři pražské lékařské fakulty např. Karel Weigner, Ladislav Syllaba) Ustanoven Dámský výbor - pečoval o šíření zájmu o ošetřovatelství ve veřejnosti První českou ředitelkou 1923 diplomovaná sestra Sylva Macharová Žákyně vedeny školenými sestrami, výchova oddaných, vlídných sester pro nemocné a zručných, vzdělaných a odpovědných spolupracovnic lékařům Velký důraz i na sebevzdělání v jiných oborech – divadlo, koncerty 1924 Macharová publikuje v rubrice „Ošetřovatelská hlídky“ v časopise Zprávy ČSČK
Česká státní ošetřovatelská škola v Praze
1931 škola Ošetřovatelská škola ve správě Československého Červeného kříže převedena do stání správy Změna názvu Kuratorium rozpuštěno Dámský výbor zrušen Ředitelkou Emilie Ruth Tobolářová, a to i během protektorátu.
Vyšší sociální škola v Praze na Vinohradech
Alice Masaryková ,, Ženy v práci sociální“ definovala potřebnosti i náplň studia Podílela se na jejím otevření (1918) Nutný všeobecný základ (gymnázium, lyceum) 4-letá: oše. kurz s praxí v nemocnici, 2-letý sociologický kurz Uplatnění absolventek u městských úřadů, u okresních úřadů a u orgánů zemské samosprávy Vychováváni jak soc. pracovnice, tak sestry pro práci v terénu (poradny) 1936 zrušena – vzniká Masarykova státní škola zdravotní a sociální péče
Řádové školy
Vznikají zejména v pohraničí (německé) 1921 – německá roční rodinná škola sester sv. Kříže v Chebu, Chomutově, Varnsdorfu Česko-německá škola sv. Františka z Assi v Opavě (1925 - první výuka) Odborná škola pro ženská povolání Chudých školských sester de Notre Dame v HK (1940)
Františka Fejfarová (*1980)
Odborná učitelka dívčí pokračovací školy na Královských Vinohradech Angažovala se v ženském hnutí – ošetřovatelské povolání se jízdálo pro ženu posláním Spolek pro povznesení stavu ošetřovatelek nemocných - organizovala kurzy a získávala kliniky pro praxi žákyň V čele příprav a později první představenou (nosila sesterský odznak a stejnokroj) Ošetřovatelské školy v Praze (otevřena 1.6.1916). Potřeba vzdělaných a zkušených sester - Vídeň – získala ke spolupráci české diplomované sestry (Anna Marie Hupková, Gisela Bártová) Sestra – výtečná ošetřovatelka a průkopnice odborného ošetřovatelství - ,,ideální ošetřovatelka“ 1920 – odvolána (ředitelkou Božena Březinová)
Dipl. s. Emílie Ruth Tobolářová (1895 – 1973)
Pocházela z rodiny rakouského gymnaziálního profesora Pobytu ve Švýcarsku (16 let) – rozhodnutí dojed do USA a věnovat se ošetřovatelství - zastavila jí zpráva o vypuknutí války 1917 – začala studovat na České oš. škole v Praze 1920 – jmenována instruktorkou - školní sestrou a zástupkyní ředitelky (S. Macharové) ČČK – Paříž - sjezd ICN a odtud na 4 měsíce do oše. školy při Nemocnici sv. Tomáše v Londýně Po návratu pracovala u prof. Syllaby Inteligentní, zručná, ovládala několik jazyků(NJ, AJ,Fr, arabsky), přednášela na akcích Mezinárodní rady sester, vyjednala sestrám studijní pobyty
1924 odjela do Bagdádu, spolupracovala s Dr. Vlastou Kalálovou, založily nemocnic s 20 lůžky, Zvyšovali úroveň zdrav. péče Vychovávala 2 arménské sestry 1927 návrat do Čech
1931 – 1949 byla řiditelkou školy, pracovala ve Spolku diplomovaných sester
,,Chovejte se a pracujte vždy tak, aby nemocní na pobyt v nemocnici vzpomínali rádi a s úsměvem“
PhDr. Alice Masaryková (1879 – 1966)
byla politička, socioložka, sociální pracovnice – vystudovala filozofii, sociologii, historii na UK, v Berlíně, Lipsku a Chicagu 1915 – 1916 byla vězněna za účast v odboji Po vzniku ČSR – aktivní účast na politickém i veřejném životě 1919 založila Československy Červený kříž a 20 let byla jeho předsedkyní Velmi se angažovala v ošetřovatelském školství, její zásluhou přijely do Prahy 3 americké sestry, které pomáhali vybudovat prestiž ošetřovatelské školy (Marion Parson - představená, Lentel, Kačina – odborné asistentky
1919 založila prví Vyšší sociální školu Za války byla odsouzena k smrti, zachránili ji protesty amerických přátel Účastnila se předávání diplomům sjezdů ošetřovatelek až do roku 1948, kdy byla nucena odejít do ústraní Zemřela v Chicagu, její urna byla v roce 1994 převezena do vlasti a uložena do rodinné hrobky v Lánech Medaile Alice Masarykové - nejvyšší ocenění udělované od roku 2003 ČČK dlouholetým členům
Prof. Ladislav Syllaba (1868 – 1930)
velký zastánce vzdělaných sester přednosta I. interní kliniky, přednosta Spolku lékařů a redaktor Časopisu lékařů českých, zakladatel časopisu Praktický lékař významná úloha při založení školy pro diplomované ošetřovatelky, sám vyučoval bojoval za prosazení odborného ošetřovatelství (převládající názor - ošetřovatelkám stačí minimální kvalifikace) organizoval klinické a debatní dny na klinice pro personál, vyžadoval knižní studium dal přebudovat podkroví kliniky pro sestry – zlepšení sociální situace sester Dal vznik funkce sociální zdravotní sestry – zakládání odborných poraden – komplexní sociálně-zdravotní péče
Dipl. S. Sylva Macharová (1893 Dcera spisovatele J. S.1968) Machara
Vystudovala lyceum v HK – rozhodnutí být ošetřovatelkou nemocných Ošetřovatelská škola ve Vídni a po jejím absolvování v r. 1915 – jedna z prvních diplomovaných sester v Praze. Pracovala na chirurgické klinice prof. Kukuly – stala se instrumentářkou 1920 – medaile F. Nightingale Důstojnost povolání vyjadřovala vzornou péčí o sesterský stejnokroj 1923 – ředitelka České ošetřovatelské školy ◦ zasloužila se o její velký rozvoj, dbala na vysokou úroveň, školu rozšířila, vybudovala nové školní stanice v nemocnicích ◦ Rozvoj osobnosti sestry sebevzděláváním (konzert, výlety, divadlo,…) ◦ Inklinovala k němčině, odchovankyní Vidně (x
po odchodu ze školy se stáhla do ústraní (provdala a odstěhovala se, 2 syny) 1946 – návrat k lůžku - neurochirurgie ve střešovické Vojenské nemocnici, vedoucí RHB odd.
,, Ošetřovatelka musí být pro nemocného oddanou a vlídnou bytostí a pro lékaře zručnou, vzdělanou a odpovědnou spolupracovnicí.“
Dipl. s. Jarmila Roušarová (19001979) Ztratila rodiče v dětství – až v plnoletosti mohla opustit práci v obchodě a studovat (1922-1924).
Profesní dráha: Nemocnice
1.
◦ ◦ ◦
I. Interní klinika prof. Syllaby – vedla práci žákyň Infekční odd. Městské nemocnice na Bulovce Vypracovala pracovní náplň funkce sestry představené (hlavní) – první ve funkci v ČSR
ČSČK
2.
◦ ◦
1927 – začala pracovat ve Zdravotní stanici 1928 – vyslána na roční studia na Beford College v Lodýně – veřejné zdravotnictví
Veřejná komunitní péče
3. ◦
◦ ◦
1929 – Brno – vedoucí sestra Ošetřovatelské a zdravotní služby v rodinách (OZSR) Podílela se na budování terénní péče 1930 – 1/2r studium Vyšší škola sociální péče – referentka pro ošetřovatelství a lidovýchovu při moravskoslezské divizi ČSČK, rozšiřovala OZSR
Ošetřovatelské školství
4. ◦ ◦
◦ ◦
Připravovala otevření ošetřovatelských škol (Moravská Ostrava 1937, Brno 1939,..) Instruktorka Masarykovy státní školy zdravotní a sociální péče – vyučovala (ošetřovatelství, historii sociální a zdravotní péče), vedla školní knihovnu, budovala školní stanice 1946 – ředitelkou Ošetřovatelské školy v Praze - pomáhala jí po válce budovat Publikovala: odborné články, Pokyny k ošetřovatelské technice - učebnice (1947), Žena v modrobílém
5.
Aktivní členkou SDS – 1937 – předsedkyní
1950 – odvolána z pozice ředitelky – nezlomena, stále aktivní – pracovala jako řadová sestra v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí Celý život velmi aktivní, zapojila se do výzkumné práce a výsledky publikovala, udržovala mezinárodní kontakty, účastnila se odborných akcí 1960 – titul ,, Zasloužilá pracovnice ve zdravotnictví“
,, V co věříme, co si myslíme, co víme, má malý význam. Hlavní je to, co děláme.“
1921 – Spolek absolventek školy ošetřovatelské (SAŠO) Založen 9 absolventkami (z iniciativy amerických sester) Účinnější prosazování zlepšení pracovních podmínek a existenčních poměrů sester Spolupráce se sociálně zdravotním odborem ČSČK Počet členek se každoročně zvyšoval (záštita, zdroj informaci) Cíl – výchova a vzděláváni sester, boj za práva sester, propagace sesterského povolání Ústřední evidence všech dipl. sester, pořádání přednášek a kurzů, vystav – zdravotní výchova Návrh uniforem pro sestry na různých pracovních pozicích Pořádaní společenských večerů, sbírek na sesterský
1928 Spolek diplomovaných sester (SDS) změna názvu vývoj vzdělávání (kurikulární dokumenty) specializační vzdělávaní, prosadit vzdělané sestry do funkčních míst řešeni pasírek (písemná žádost o vycházky) styk se zahraničím, vysílaní nejschopnějších na studium do zahraničí, založen fond k úhradě stipendii, fond na vybudování sesterského domova, sesterské ubytovny v r. 1933 přijat do ICN na konferenci v Paříži ICN – snaha o zvýšení kvality oše. peče v členských zemích – studium poměrů v oše. v Československu – závěry v článku „Ošetřovatelství v Československu“
◦ – moderní oše. není uznáváno, malý počet dipl. sester, řádové sestry tradicí vybudované postaveni – některé ústavy jim dávají přednost – mají lepší disciplinu a vykonávají všechny práce, pracovní podmínky sester špatné, bydleni nedostatečné, v učebních osnovách chybí dějiny ose, etika, psychologie a případové práce, doporučeni centralizace vedeni, hospodárnost řízení vzdělanými odborníky a vývoj zákonodárství
1934 – založen fond F. N. – mezinárodní postgraduální kurzy pro sestry – 14 sester z ČSR absolvovalo 1937 – vlastní časopis Diplomovaná sestra (Marta Šindlerova) 1937 – účast 14 sester na mezinárodním kongresu Londýn významní členové SDS:
◦ čestní: A. Masarykova, prof. Syllaba, F. Fajfrová, Miss. Parsons, ◦ sestry: Marie Arzenbacherová, Anna Rypáčková, Rúth Tobolařová, Jarmila Roušarová
1935 – změna stanov SDS – vydání registračních legitimaci s fotografiemi – 1. registrace sester u nás SDS pořádal sjezdy SDS byl roku 1942 (někde se uvádí 41) zakázán, postupně obnoven po roce 1948 zánik a sloučení s ROH - zrušeno členství v ICN
Specializační vzdělávání
Potřeba odborně vzdělaných ošetřovatelek, nutnost jejich specializace Škola pro dětské sestry
◦ 1922 Praha Krč ◦ roční, následně zkrácena na ½ roku ◦ Až do roku 1945 – jediná
Porodní asistentky
◦ 1930 – rozhodnuto o zřízení ústavů pro vzdělávání v 10m školení ◦ Praha Krč, Ostrava-Zábřeh ◦ Absolventky jak v teréní péči, tak ústavní
Protektorát Čechy a Morava
Zabrané území – oslabení zdrav. institucí Krátkodobé kurzy pro pracovnice v uprchlických táborech (perotiepidem.) 1939 – 191 zdrav.zařízení zaměstnávající 30 ošetřovatelek Funkce: vedoucí sestra oše.služby v nemocnici – J. Roušarová (Bulovka) Předávali balíčky Židům v Terezíně a scháněli podporu pro rodinám věznů v koncentračních táborech České sestry na východní frontě – zdravotní poddůstojníci – ošetřování raněných, první pomoc České setry v Londýně – pracovali na vybudování stavovského života, usilovali o práva na výkon povolání a o udržení vědeckého a odborného života. 1939 – první kurz ČS sester (1940 spolupráce s
Vývoj 1945 1948 1945 Postupimská konference 1945 – 1946 - poválečný odsun Němců z Československa 1946 – první poválečné volby – 40% KSČ (Komunistická strana Československa) - spojení se Sovětským svazem – vítěz nad nacizmem Únor 1948 – členové vlády podali demisi na protest proti rostoucí zvůli komunistické strany a především jí ovládaných bezpečnostních složek. Prezident Beneš - vystaven silnému nátlaku KSČ, aby demisi ministrů přijal. Beneš nakonec komunistickému nátlaku podlehl a demisi ministrů přijal (kvůli špatnému zdravotnímu stavu a slabému odporu demokratických sil) Beneš umožnil Gottwaldovi rekonstruovat vládu o komunistům loajální ministry či o komunistické souputníky ze stran Národní fronty Řada dosavadních členů vlády volila raději cestu emigrace, jiní
Ošetřovatelství 1945 - 1948
Odsun německých lékařů a ošetřovatelek Sestry vykonávaly jak odpovědnější úkoly, tak i úklidové práce Návrat řádových bratří a sester (během okupace zákaz činnosti) Krátkodobé kurzy, ČSČK Otevřeno mnoho nových státních ošetřovatelských škol (R.Tobolářová na sjezdu SDS: 1916 – 12 žákyň, 1946 – 29 škol v ČSR) 1946 – Vyšší ošetřovatelská škola (Praha) 2 větve: sestry-učitelky a vrchní sestry studium možno až po absolvování 2-leté oše. školy a 3 letech praxe vyučovalo se jak teorii, tak praxi ukončení studia – diplomovaná zkouška
Ošetřovatelství po roce 1948
Negativní postoje proti církevním ošetřovatelským školám (zrušeny vzniklé z podmětu církve) 1948 – Zákon o základní úpravě jednotného školství (kompletně přejat ze Sovětského svazu) – ošetřovatelské školy sloučeny s rodinnými a sociálními školami – střední odborná (zdravotnická) škola. ◦ výuka byla 3-4 roky a do studia přijímáni žáci ve věku 14 – 15 let, ◦ učební plány -odborné + všeobecně vzdělávací předměty ◦ členily se na „větve ošetřovatelek, dětských sester, zdravotnických pracovnic, porodních asistentek, zdravotních a zubních laborantů ◦ Studium společný 2letý základ, od 3. ročníku studijní zaměření, končilo maturitou ◦ K náročnému povolání se začala připravovat sociálně nezralá mládež – musela se přizpůsobit organizace a kvalita studia – převážně biologicky orientovaný obsah studia a celkový nízký počet hodin odborné praxe
1950 Zákon o zdravotnických povoláních – definoval středního zdravotnického pracovníka a jeho povinnosti nutnost kvalifikovaných zdravotnických pracovníků – zdravotnická zařízení přijímala nekvalifikované pracovníky – 1951-1960 pro ně organizovány 2leté doškolovací kurzy 1951 snaha o urychlení přisunu absolventů do praxe - zkrácení studia na 3 roky – bez efektu (žáci přetížení učivem, v 17 letech - jen stěží ji mohly být svěřeny samostatné těžší úkoly a noční služby) 1954 prodlouženo na 4 roky – důraz na praktický výcvik 1956/1957 mimořádné formy studia při zaměstnání – večerní, dálkové, externí v průběhu 20 let se změnil také úřední název škol – sociálně zdravotní škola, vyšší zdravotnická škola, zdravotnická škola, střední zdravotnická škola stále se více vyžadovalo zvýšení odborné úrovně SZP – 1960 vznikl v Brně Institut pro další vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (i v Bratislavě) – dnes NCO NZO
Odborné společnosti sester
1948 SDS - sloučení pod Revolučním odborovým hnutím (ROH) - hájilo zájmy všech pracujících – sestry v mezinárodní izolaci (vyloučeny z ICN), nesměly založit vlastní profesní organizaci či zájmovou skupinu 1968 (tzv. období Pražského jara) vytvoření Společnosti sester, avšak díky sovětské okupaci se její činnost nemohla rozvinout 1973– vytvoření Československé společnosti sester - jedna z odborných společností sdružených v Českoslovanské lékařské společnosti (nemohla být úplně samostatnou), ale velmi aktivní 1983 znovu členem ICN, mezinárodní kontakty 1951 vlastní odborný časopis Zdravotnické pracovnice 1970 doplněn vědecko-výzkumnou přílohu Československé ošetřovatelství Po roce 1989 časopis zanikl – nahrazen Sestra 1990 vnik Česká asociace sester (ČAS) 2000 dochází ke spojení ČSS a ČAS
Současnost v ČR 1989 byla v České republice stále velká síť 4letých SZŠ, mnoho absolventů však již mělo možnost pokračovat ve studiu na Vyšších zdravotnických školách zpravidla v oboru stejného zaměření (popřípadě jiném) 1992 sestry možnost dalšího vzdělávání a zvyšování své kvalifikace na některých lékařských fakultách a později i na zdravotně sociálních fakultách v bakalářských i magisterských oborech 2007 absolvovali SZŠ poslední studenti oboru Všeobecná sestra SZŠ připravuje studenty maturitního oboru Zdravotnický asistent a Zdravotnické lyceum, případně zdravotní sestry v rámci studia na VOŠ (?)
Evropská dohoda o vzdělávání sester č. 59
Vzdělání sester zaznamenalo před vstupem do EU zásadní změny –nutnost naplnění směrnic EU umožněno uznání kvalifikace + umožněn volný pracovní pohyb po jednotlivých zemích EU Rada Evropy vypracovala v 60 letech 20. stol. Základní směrnice pro jednotnou kvalifikaci a vzdělání sester 1972 byla vyhlášena ve Štrasburku jako Evropská dohoda o vzdělávání sester č. 59, tento oficiální dokument Rady Evropy je platný dodnes postupně se k němu přihlásily nejen všechny členské země EU, ale i mezinárodní organizace – WHO, Mezinárodní rada sester, Mezinárodní úřadovna práce 1995 doplněn dokumentem Rady Evropy Role a vzdělávání sester, který podrobně rozpracovává jednotlivé direktivy včetně rámcového obsahu
Koncepce českého ošetřovatelství
1998 (vytvořené Radou pro rozvoj ošetřovatelství hlavní sestry MZ ČR v čele s doc. Martou Staňkovou), respektuje doporučení OSN, WHO, EU, doporučení Evropské komise, Mezinárodní organizace práce, Mezinárodní rady sester a Mezinárodní rady porodních asistentek. určuje další rozvoj a směr ošetřovatelství a porodní asistence v 21.století. Věstník Ministerstva zdravotnictví ČR částka 9, září 2004 -metodické opatření k zajištění jednotného postupu při poskytování ošetřovatelské péče
Doc.PhDr. Marta STAŇKOVÁ, CSc rozená Bašná
Patřila k tvůrcům a pracovitým lidem a významným způsobem ovlivnila pojetí českého ošetřovatelství a profesionální přípravu sester
Narodila se 12.2.1938 v Boskovicích Stala sestrou náhodou - chtěla být lékařkou.
r. 1953-1956 střední zdravotnická škola ve Svitavách Studovala lehce, s nadšením chodila na praxi, radovala se, že je tak blízko medicíně a že může studovat. Tak začala její příprava na sesterskou dráhu.
r. 1956 - 1959 chirurgické oddělení v nemocnici ve Svitavách Improvizace, různé zlepšováky ◦ Vznikl ileostomický pás ◦ Specielní konstrukce na odlehčení sádrového obvazu ◦ Souprava k aplikaci enterální tekuté výživy vyrobená z použitého infúzního setu a lahve atd. ◦ „I přes obrovský počet nezaplacených přesčasů, přes únavu z nočních směn, přes nepravidelný životní režim, ošetřování nemocných bylo krásné.“
r. 1959-1960 Specializační pedagogický seminář v Praze ◦ Poslána do jednoročního kurzu pro instruktorky do Specializačního pedagogického semináře (následníka Vyšší ošetřovatelské školy) v Praze. ◦ Po absolvování kurzu nastoupila do střední zdravotnické školy jako sestra instruktorka ◦ r.1960 - 1968 učitelka ošetřovatelství na Střední zdravotnické škole ve Svitavách a v Praze 8,
Bohatý aktivní kulturní život
V roce 1959-1960
se začali medici na III. interní klinice VFN učit nový obor „péče o nemocné“ a poprvé byli vyučováni sestrami a ne lékaři.
Jaroslava
Macková se stala první sestrou – učitelkou. K prvním patřily i Helena Chloubová (viz. POP), Alena Mellanová
Přijata a začala vysokoškolské studium r. 1960-1964 na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy obor péče o nemocné-psychologie Bylo to první vysokoškolské studium sester ve střední a kontinentální západní Evropě Dráhu vysokoškolského pedagoga zahájila na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze v roce 1968
Provdala se za Ing. Rostislava Staňka a měla dvě dcery, ale zároveň:
Byla ve skupině sester, které v roce 1971 založily Českou společnost sester, členka výboru až do roku 2000. Předsedkyně sekce interních oborů
r. 1973 a 1975 Mezinárodní kurz metodologie výuky ošetřovatelství organizovaný WHO/EURO v Manchesteru, Velká Britanie a v Lublinu, Polsko
r. 1981 Doktorát filozofie na Univerzitě Karlově a začala zastupovat Československo v mezinárodním ošetřovatelském výzkumu, organizovaném Světovou zdravotnickou organizací a r. 1985 se stala zástupcem Československé společnosti sester ve WENER
Byla dočasným poradcem WHO/EURO pro střednědobý program vývoje ošetřovatelství
r. 1988 CSc. v oboru pedagogika na FF UK v Praze
r. 1990 - jmenována docentem Karlovy univerzity
V letech 1990 – 1993 pracovala ve funkci ředitelky odboru školství a vědy Ministerstva zdravotnictví ČR, Praha Od r. 1991 jako členka skupiny WHO pracovala na přípravě učebních textů pro sestry východních států LEMON Od roku 1993 působila jako docentka, vysokoškolská učitelka v Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK, Praha r. 1997 – 2000 členka Rady pro rozvoj ošetřovatelství, poradního orgánu MZ ČR r. 1998 – 2000 - vedoucí realizačního týmu Projektu Leonardo da Vinci
Ve vstupu do Evropské unie spatřovala šanci na emancipaci ošetřovatelství u nás a v tomto duchu také pracovala. Vzdělání je jednoznačně zárukou emancipace sester, zkvalitnění péče o pacienta, partnerství a týmovost práce všech zdravotnických profesí
Autorka návrhu koncepce českého ošetřovatelství Při ČAS iniciovala práci na centrální registraci sester a od roku 2001 byla předsedkyní registrační komise ČAS Poprvé v historii byla v roce 2001 v České republice vyhlášena „Sestra roku“. Za celoživotní dílo v oboru ošetřovatelství se jí stala právě doc. Staňková. Získala čestné uznání České společnosti sester za záslužnou a obětavou práci Čestné členství v České lékařské společnosti J.E. Purkyně Čestnou medaili Univerzity Karlovy k 650. výročí založení. Pamětní list děkana 1. lékařské
Publikovala přes 160 odborných článků v domácích i zahraničních ošetřovatelských časopisech
Byla autorkou 4 ošetřovatelských učebnic a spoluautorkou 51 monografií, učebnic a skript
Působila v redakčních radách časopisů Zdravotnická pracovnice, Sestra, Onkologická péče a International Journal of Nursing Practice……
Dne 13. října 2003 ve věku 65 let podlehla zákeřné nemoci
prof. MUDr. Vladimír Pacovský, DrSc. (1928 -2011)
1952 promoval na Lékařské fakultě UK v Praze a nastoupil na III. interní kliniku VFN. 1969 jmenován profesorem vnitřního lékařství Členem ČSAV a v letech 1987–1989 . 1985 byl děkanem FVL UK. Významně se zasloužil: ◦ o vznik gerontologie a geriatrie jako samostatného oboru, ◦ o realizaci vysokoškolského studia ošetřovatelství u nás ◦ o vznik tzv. univerzit 3. věku. ◦ Prosazoval v podmínkách českého zdravotnictví koncepci diferencované péče od péče intenzivní,
Získal mnoho ocenění akademických i státních, českých i zahraničních. Profesor Vladimír Pacovský by především internistou. Publikoval 11 monografií a přes čtyři sta vědeckých prací Je autorem řady vysokoškolských učebnic (mj. moderní celostátní učebnice „Vnitřní lékařství pro lékařské fakulty“ ,,Ošetřování starých a chronicky nemocných“ Zzásadně ovlivnil rozvoj českého zdravotnictví a vysokého školství v posledním více než půlstoletí.
http://zdravi.e15.cz/rozhovory/predstavujeme/372711
HISTORIE ČESKÉHO OŠETŘOVATELSTVÍ V DATECH 1848 revoluční rok – Spolek Slovanek Výbor dam pro ženské vychování 1871 v Praze 427 spolků – jen 8 ženských Ženský výrobní spolek – iniciace Karoliny Světlé 1874 První česká ošetřovatelská 1916 Státní 2létá ošetřovatelská škola (1923 – ředitelkou Sylva Macharová). Vývoj názvu:
◦ 1916 -1920 Česká zemská škola pro ošetřovaní nemocných ◦ 1920 -1931 Ošetřovatelská Česká státní ošetřovatelská škola v Praze á škola ve správě Československého Červeného kříže ◦ 1931 Česká státní ošetřovatelská škola v Praze
1918 v Praze 1letá Vyšší sociální škola 1921 Spolek absolventek školy ošetřovatelské (SAŠO) 1928 přejmenování SAŠO na Spolek diplomovaných sester (SDS) 1933 SDS přijat do ICN 1937 SDS vydává odborný časopis DIPLOMOVANÁ
1946 Vyšší ošetřovatelská škola v Praze 1948 SDS sloučen s ROH → ztráta nároku na členství v ICN (vedoucí osobnosti sesazeny pro spolupráci s Masarykovou a Benešovou → nahradily je členky SČM a KSČ Dle nového školského zákona → sloučeny ošetřovatelské školy s rodinnými a sociálními (dle vzoru SSSR) →→ SZŠ 1951 odborový časopis Zdravotnická pracovnice → později ODBORNÝ 1960 Institut dalšího vzdělávání středních zdravotnických pracovníků (Brno a Bratislava) Pro sestry – odborné učitelky – 2oborové 5lété studium na FF UK ošetřovatelství a psychologie, později s pedagogikou (dálková forma, 1980 denní) –
1968 Česká společnost sester jako odborná společnost sdružena v České lékařské společnosti 1970 doplnění Zdravotnické pracovnice o vědecko-výzkumnou přílohu
Československé ošetřovatelství 1973 Česká společnost sester (dále jen ČSS) 1982 přijetí ČSS do ICN 1985 ČSS jako člen WENR (Pracovní skupina evropských sester pro výzkum (WENR – Workgroups of European Nurses Researches) 1989 zánik časopisu Zdravotnické pracovnice → SESTRA
Ošetřovatelství ve světe USA 1897 – konference Baltimore (Meryland) – počátky moderního ošetřovatelství 1836 Ošetřovatelství Society of Philadelphia 1850 učební škola pro zdravotní sestry otevřel NSP 1861-1865 občanská válka, sestry součástí americké armády 1872 - 73 formálních studijních programů ošetřovatelství 1899 – Mezinárodní rada sester (ICN) Velká Británie Viz. Florence Nightingale 1919 – Ošetřovatelský zákon – registrace sester
Děkuji za pozornost Slib sester: ,, My, slavnostně před Bohem a v přítomnosti tohoto shromáždění, slibujeme, že budeme vésti celý život mravný a vykonávat svoje povinnosti věrně. Zdržíme se všeho, co je zhoubné a špatné, nepoužijeme aniž vědomě podáme někomu zhoubný lék. Seč naše síly stačí, učiníme vše, abychom pozvedly úroveň našeho povolání, a ponecháme u sebe vše, co v důvěrnosti nám bude svěřeno, rovněž všechny podivné záležitosti, o kterých se dovíme během svého praktického života. Věrně se budeme snažit, abychom pomáhaly lékařům při jejich práci, a oddáme se těm, kteří naší péči budou svěřeni.“
F. Nightingale