ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Chodovlice ÚZEMNÍ PLÁN ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Pro veřejné projednání dle § 52 stavebního zákona č.183/2006 Sb., v platném znění

POŘIZOVATEL: Městský úřad Lovosice – Odbor stavebního řádu a územního plánování

PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6 červenec 2015

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Chodovlice územní plán Řešené území:

k.ú. Chodovlice 652245

Pořizovatel:

Městský úřad Lovosice, Odbor stavebního úřadu a územního plánování

Projektant:

AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Ţivnostenský rejstřík: ŢO/U18013/2007Rac IČO: 14938634 DIČ: CZ380519032

Digitální zpracování Ing. Miroslav Fiala Přecechtělova 2495/26 Praha 5,155 00 IČO:72211261 Spolupracovali: Ing. Miroslav Fiala

- urbanistická koncepce

Ing. Jan Dřevíkovský

- Územní systém ekologické stability

Ing. Antonín Janovský

- dopravní řešení

Ing. Ivo Zajíc

- technická vybavenost

ZÁZNAM O ÚČINNOSTI Označení správního orgánu, který územní plán vydal:

Zastupitelstvo obce Chodovlice

Datum nabytí účinnosti: Jméno a příjmení, funkce a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele:

Otisk úředního razítka:

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHODOVLICE

2

Obsah: A. B. B.1 B.2 C.

D. E.

F.

G. H.

I. I.1 I.2 I.3 I.4 I.5 I.6 I.7 J. K. L. M. N. N.1 N.2 O. P. Q.

Postup při pořízení územního plánu ..........................................................................................4 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje ČR a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ....................................................................4 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ...........................................................4 Soulad s politikou územního rozvoje ČR .....................................................................................16 Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území .......................................................20 Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů ......................................................................................................................................26 Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů - soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ......................................................................................................26 Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace a výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí .........................................................................................................................26 Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 ......................................................................26 Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst.5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly dle §53 odst. 5, písm. d) stavebního zákona ..................................................................................................26 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty ........................................27 Limity vyuţití území ......................................................................................................................28 Zdůvodnění vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby, systému sídelní zeleně a dalších navrţených ploch .............................................................................................................29 Doprava ........................................................................................................................................32 Občanské vybavení ......................................................................................................................33 Technické vybavení......................................................................................................................34 Odpadové hospodářství ...............................................................................................................37 Územní systém ekologické stability a ochrana přírody ................................................................37 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ..................................................................................................................40 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ....................40 Vyhodnocení splnění požadavků zadání .................................................................................41 Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje .........................................................................................................................................42 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ..........................................................................42 Zemědělský půdní fond ................................................................................................................42 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) .......................................................................................................46 Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ........................Chyba! Záloţka není definována. Vyhodnocení připomínek .........................................................Chyba! Záloţka není definována. Údaje o počtu listů a počtu výkresů grafické části odůvodněníChyba! Záloţka není definována.


3

A.

Postup při pořízení územního plánu Zastupitelstvo obce svým usnesením č.13/5/2011 ze dne 8.6.2011 rozhodlo pořídit územní plán a schválilo pořizovatele územního plánu - Městský úřad Lovosice - Odbor stavebního úřadu a územního plánování. Současně určilo starostu obce Zbyňka Hnáta jako „pověřeného zastupitele“ ke spolupráci při pořizování územního plánu. Ţádost o pořízení územního plánu obec podala na MěÚ Lovosice dne 18.9.2013. Zpracovatelem územního plánu obec vybrala AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, který v průběhu roku 2014 vyhotovil doplňující „Průzkumy a rozbory“, jako jeden z podkladů pro zadání územního plánu. Zadání Územního plánu Chodovlice bylo schváleno na 21. zasedání Zastupitelstva ob-

ce Chodovlice, konaného dne 20.6.2014 usnesením č.4/21/2014. B.

Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s politikou územního rozvoje ČR a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

B.1

Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Pro řešené území jsou závazné „Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje“ (ZÚR

ÚK), které byly vydány dne 5.11.2011 na základě usnesení zastupitelstva Ústeckého kraje č.23/25Z/2011 ze dne 7.9.2011. Dne 20.10.2011 nabyly ZÚR ÚK účinnosti. V následujícím vyhodnocení jsou uvedeny pouze poţadavky vyplývající ze Zásad územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK), které souvisí alespoň okrajově s návrhem územního plánu. Ostatní priority obsaţené v ZÚR ÚK, které se k navrhovanému řešení nevztahují, nejsou v následujícím textu uváděny. Priority jsou uváděny v doslovném znění typem písma kurzíva s označením čísla příslušného bodu.: Ze ZÚR ÚK vyplývají pro řešené území tyto povinnosti: 1. Stanovení priorit územního plánování Ústeckého kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území Základní priority (1) Vytvářet nástroji územního plánování na území kraje předpoklady pro vyvážený vztah mezi třemi pilíři udržitelného rozvoje: požadovaný směr hospodářského rozvoje, úroveň životního prostředí srovnatelná s jinými částmi ČR a standardy EU a zlepšení parametrů sociální soudržnosti obyvatel kraje. Územní plán Chodovlice vytváří podmínky pro vyváţený rozvoj Ústeckého kraje při respektování příznivého ţivotního prostředí nejen na území obce Chodovlice, které se nacházejí v sousedství CHKO České středohoří. Tato skutečnost předurčuje nejen urbanistickou koncepci rozvoje obce, ale i uspořádání ploch mimo zastavěné území. V územním plánu Chodovlice jsou vytvořeny územní předpoklady pro řešení problematiky stabilizace obyvatelstva formou vymezení sedmi ploch bydlení – individuálních ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHODOVLICE

4

v rodinných domech – vesnických (BV) o celkové kapacitě cca 15 rodinných domů (RD). Dále jsou vymezeny dvě plochy smíšené obytné – vesnické o celkové kapacitě 6 RD. V případě vyuţití všech těchto ploch bydlení, je vymezena na jihovýchodním okraji obce ještě rezervní plocha pro bydlení (R1). Druhý - ekonomický pilíř je v řešeném území stabilizován respektováním stávající plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní sluţby a je podpořen návrhem na rozšíření této plochy směrem na jih od stávající. Třetí pilíř sledující úroveň ţivotního prostředí spočívá zejména v zachování a v posílení stability krajiny vyplývající z polohy obce nacházející se v blízkosti CHKO České středohoří, a dále respektováním chráněných prvků krajiny, zejména územního systému ekologické stability - regionální biokoridor RBK 618. Ten tvoří základní kostru ekologické stability území a je v souladu s okolními sídly regionu. (2) Stanovovat a dodržovat limity rozvoje pro všechny činnosti, které by mohly přesahovat meze únosnosti území (tj. podmínky udržitelného rozvoje), způsobovat jeho poškození a nebo bránit rozvoji jiných žádoucích forem využití území. Limity rozvoje jsou popsány v první části kapitoly i) „Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty“. Návrhy územního plánu tyto limity v návrhu ÚP zohledňují a nikterak nebrání přirozenému rozvoji obce ani jejího okolí. Životní prostředí (3) Dosáhnout zásadního ozdravění a markantně viditelného zlepšení životního prostředí, a to jak ve volné krajině, tak uvnitř sídel; jako nutné podmínky pro dosažení všech ostatních cílů zajištění udržitelného rozvoje území (zejména transformace ekonomické struktury, stabilita osídlení, rehabilitace tradičního lázeňství, rozvoj cestovního ruchu a další). Návrh územního plánu stanovuje podmínky pro změnu vyuţití všech ploch tak, aby byla zachována kvalita ţivotního prostředí v řešeném území a podporuje stabilitu ţivotního prostředí vymezením plochy regionálního prvku územního systému ekologické stability. Územní plán podporuje cestovní ruch vymezením ploch smíšených obytných – komerčních, které mají jako jednu z funkcí např. agroturistické farmy. (5) Nástroji územního plánování chránit nezastupitelné přírodní hodnoty zvláště chráněných území (NP, CHKO, MZCHÚ), soustavy chráněných území NATURA 2000 (EVL a PO), obecně chráněných území (PPk, VKP, ÚSES). Územní plán respektuje polohu obce nedaleko CHKO České středohoří a vymezuje plochu pro regionální ÚSES (RBK 618).


5

Hospodářský rozvoj (8) Vytvářet územně plánovací podmínky pro transformaci ekonomické struktury, charakterizované větší odvětvovou rozmanitostí a zvýšeným podílem progresivních výrob a služeb odpovídající současným ekonomickým a technologickým trendům. Územní plán vymezuje plochy výroby a skladování a to formou drobné výroby a výrobních sluţeb tak, aby bylo moţné tyto plochy vyuţívat pro různé formy výroby a byla moţná bezproblémová změna výroby dle poţadavku a potřeb trhu a stavu zaměstnanosti a byla zajištěna rozmanitost a flexibilita ekonomické základny obce a nedocházelo k orientaci pouze na jednu formu výroby a skladování (např. velkoobjemové sklady bez moţnosti drobné výroby), jako je tomu v okolních sídlech, zejména městech Lovosice, Litoměřice, Libochovice a další. (12) Využít pro rozvojové záměry územní rezervy ve stávajících průmyslových zónách a kriticky posuzovat a usměrňovat další rozvojové záměry ekonomických aktivit na volných plochách mimo již zastavěná území. Územní plán navrhuje rozšíření plochy výroby a skladování v minimální míře v návaznosti na stávající areál a to z důvodu, aby byla vyuţita současná a návrhová plocha jako komplex a tím bylo dosaţeno maximálního vyuţití stávajících, objektů, zařízení a ploch v rámci jiţ existující výroby. (14) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území, minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd, podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru, přípravu a realizaci ÚSES, zamezit zbytečné fragmentaci zemědělských území, obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území, vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro energetické účely aj. Územní plán navrhuje plochy bezprostředně navazující na zastavěné území a v maximální moţné míře vyuţívá proluky v zastavěném území, a vyuţívá rozsáhlých ploch hospodářských dvorců, která navrhuje ÚP k vyuţití pro plochy smíšeného bydlení. V neposlední řadě navrhuje územní plán plochy přestavby zemědělských areálů v centru obce a to formou ploch obytných smíšených - komerčních s širokým spektrem vyuţití.. Hlavním cílem koncepce uspořádání krajiny je naplňovat poţadavky formulované v této prioritě zejména prostřednictvím ochrany přírody a respektování prvků ÚSES. Územní plán nenavrhuje ţádné plochy, které by způsobily fragmentaci zemědělských území. Územní plán zachovává celistvost jednotlivých zemědělských ploch (zejména orné půdy a sadů). Rozvojové oblasti a osy, specifické oblasti (15) Ve vymezených rozvojových oblastech využívat předpoklady pro progresivní vývoj území, zajišťovat územně plánovací přípravu pro odpovídající technickou, dopravní infrastrukturu (s důrazem na rozšiřování sítě hromadné dopravy) a občanskou vybaveností. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHODOVLICE

6

Územní rozvoj hospodářských a sociálních funkcí provázat s ochranou krajinných, přírodních a kulturních hodnot. Využívat rozvojových vlastností těchto území ve prospěch okolních navazujících území. Řešené území sousedí s rozvojovou oblastí NOB1. Na územní plán nemá tato oblast bezprostřední význam. Je ovšem předpoklad, ţe obec se stane svými plochami bydlení zázemím právě pro tuto rozvojovou oblast NOB1. Zde bude díky této rozvojové oblasti, jejíţ osou je dálnice D8, vznikat potřeba nových pracovních míst ve větších sídlech a potřeba ploch bydlení v sídlech bezprostředně navazujících na tuto rozvojovou osu OS2 a na sídla Lovosice a Litoměřice. Vzhledem k dobrému dopravnímu spojení má obec Chodovlice ty nejlepší předpoklady pro rozvoj sídla zejména v rámci kvalitního venkovského bydlení. Zároveň budou sídla v okolí Chodovlic svou komplexní vybaveností doplňovat v obci její minimální občanskou vybavenost, zejména lékařskou péčí, školní výukou, kulturou apod. Dopravní a technická infrastruktura (27) Zajistit cestou modernizace a v nezbytném rozsahu i dostavbou přenosové energetické soustavy a produktovodů spolehlivost a dostatečnou kapacitu energetických dodávek v rámci kraje, zprostředkovaně i v rámci ČR. Řešeným územím prochází venkovní vedení elektrické energie VVN 400kV, které má v řešeném území tranzitní charakter a je územním plánem respektováno. Vzhledem k intenzifikaci tohoto vedení navrhuje územní plán koridor vymezený v ZÚR jako ER6 400 kV pro zdvojení stávajícího vedení. (31) Územně plánovacími nástroji vytvářet předpoklady pro modernizaci stávajících systémů odvádění a čištění odpadních vod a pro dořešení této problematiky v menších sídlech (do 2000 EO) ve venkovském prostoru. Územní plán navrhuje likvidaci odpadních vod prostřednictvím navrhované ČOV na sever od obce, (včetně vybudování oddílné kanalizace). Zároveň by mělo dojít k postupnému napojení všech objektů (a to nejen návrhových, ale hlavně stávajících) na kanalizaci. Obec by bylo moţné napojit na stávající ČOV v sousední obci Třebenice, ale vybudování samostatné ČOV se jeví výhodnější. Sídelní soustava a rekreace (37) Podporovat významné projekty cestovního ruchu, rekreace a lázeňství v souladu s možnostmi a limity konkrétních území, podporovat rozvoj těchto zařízení v málo využívaných vhodných lokalitách. Územní plán navrhuje pro rozvoj rekreace, cestovního ruchu a lázeňství dvě plochy smíšené obytné - komerční, kde je umoţněno krátkodobé ubytování, lázeňské a welness pobyty, relaxační masáţe a další sluţby, podporující cestovní ruch v obci ob-


7

klopenou z velké části sady. Díky tomu se tato obec stává zajímavou pro rekreaci a bydlení více neţ ostatní obce regionu. Sociální soudržnost obyvatel (41) Podporovat péči o typické či výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují sociální soudržnost obyvatel kraje a prestiž kraje. Koncepce rozvoje krajiny a sídelní zeleně vyuţívá všech daných moţností pro zachování i vymezení ochrany současných přírodních hodnot, které území obce poskytuje. Územní plán respektuje postavení sídla v hierarchii sídel kraje nedaleko CHKO České středohoří. Civilizační hodnoty odpovídají jeho významu. Rozvoj dopravní a technické infrastruktury je omezen na plnění potřeb nově navrhovaných ploch, které svým rozsahem a charakterem zajišťují stabilitu a přiměřený rozvoj řešeného území. (42) Věnovat pozornost důsledkům změn věkové struktury obyvatel kraje, které se promítnou do měnících se nároků na technickou a dopravní infrastrukturu, občanskou vybavenost nadmístního významu. Územní plán neumisťuje plochy pro bydlení pouze na jednu nebo na dvě lokality, ale díky vyuţívání proluk a ploch velkých zahrad, (do kterých navrhuje nové plochy pro bydlení) umoţňuje přirozené začlenění nových ploch do sídla s klasickou vesnickou zástavbou a tím vytváří podmínky pro kvalitní bydlení nejen na okraji obce, ale přímo v jejím historickém centru. Vzhledem k malé vzdálenosti okolních obcí s bohatou občanskou vybaveností je obec předurčena pro kvalitní bydlení s dostupnou vybaveností v okolních sídlech Třebenice, Libochovice či nedalekých městech Litoměřice a Lovosice. (43) Při stanovování územních rozvojových koncepcí dbát na dostatečnou míru spolupráce s obyvateli a dalšími uživateli území, touto cestou dosahovat vyšší míry vyváženosti řešení mezi hospodářským rozvojem, ochranou přírody a hledisky ovlivňujícími sociální soudržnost obyvatel. Územní plán vychází z poţadavků obce a jejich obyvatel. Územní plán vytváří předpoklady nejen pro kvalitní bydlení, ale díky plochám výroby vytváří i podmínky pro rozvoj drobné řemeslné výroby a návrhem ploch smíšených komerčních v centru obce vytváří předpoklady také pro rozvoj cestovního ruchu. Díky decentralizaci ploch bydlení na více lokalitách vytváří ÚP podmínky pro přirozené začlenění nových obyvatel mezi stávající obyvatele obce. V průběhu zpracovávání územního plánu budou jednotlivé návrhy průběţně konzultovány s obyvateli, s vlastníky pozemků a s institucemi, (v souladu se zákonem 183/2006 Sb., v platném znění).


8

Ochrana území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (45) Územně plánovacími nástroji realizovat opatření pro minimalizaci rozsahu možných materiálních škod a ohrožení obyvatel z působení přírodních sil v území a havarijních situací vyplývajících z provozu dopravní a technické infrastruktury a průmyslové výroby. Územní plán respektuje stanovené poddolované a sesuvné území a nenavrhuje do něj ţádnou zastavitelnou plochu. Pokrytí území kraje územními plány (47) Zajišťovat pokrytí území kraje platnou územně plánovací dokumentací obcí, zejména v rozvojových oblastech a osách a ve specifických oblastech, v souladu s územními limity a rozvojovými potřebami těchto území. Územní plán naplňuje tento bod tím, ţe územní plán je zpracován a je v souladu s poţadavky na rozvoj oblasti sousedící s rozvojovou oblastí NOB1. Územní plán respektuje územní limity a svými návrhy naplňuje rozvojové potřeby tohoto území dané v ZÚR Ústeckého kraje. 2. Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v PÚR 2008 a vymezení oblastí se zvýšenými požadavky na změny v území které svými významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a osy) Řešené území leţí mimo rozvojové oblasti, specifické oblasti, nenachází se ani v rozvojové ose vymezené v ZÚR ÚK.

ORP Lovosice patří do rozvojové osy OS2,

ovšem řešené území Chodovlice se nachází mimo ní a nemá na obec praktický ţádný vliv. Řešené území sousedí svojí severovýchodní částí s Rozvojovou oblastí nadmístního významu NOB1. Ta však nemá rovněţ na řešené území ţádný přímý vliv. 3. Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR 2008 a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu Správní území obce Chodovlice leţí mimo specifické oblasti vymezené v PÚR ČR i mimo specifické oblasti nadmístního významu vymezené v ZÚR ČR.

4. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR 2008 a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, ÚSES a územních rezerv

4.1. Plochy a koridory dopravní infrastruktury vymezené v PÚR 2008 Ţádný z koridorů silniční, ţelezniční, vodní a letecké dopravy vymezených v Politice územního rozvoje ČR (PÚR ČR) a zpřesněných v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) správním územím obce Chodovlice neprochází


9

4.2. Plochy a koridory dopravní infrastruktury nadmístního významu Ţádná z ploch a koridorů dopravní infrastruktury nadmístního významu vymezeného v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) správním územím obce Chodovlice neprochází.

4.3. Plochy a koridory technické infrastruktury vymezené v PÚR 2008 4.3.1. ELEKTROENERGETIKA ZÚR ÚK zpřesňují koridor E10 (PÚR) pro vedení 400 kV Výškov - Chotějovice - Babylon a Výškov - Řeporyje a dále zdvojení stávajících vedení 400 kV v trasách V 450 Výškov Babylon, V 410 Výškov - Čechy střed a V 451 Babylon - Bezděčín, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Koridor a plochy E10 jsou podchyceny v PÚR 2008. ZÚR ÚK zpřesňují koridor a plochy E10 jako: územní ochranu koridoru pro zdvojení stávajícího vedení 400 kV TR Výškov - TR Babylon. Koridor je sledován jako územní rezerva ER6. Šířka koridoru v souběhu se stávajícím vedením je stanovena 400 m. Pro tento koridor jsou stanoveny úkoly: (1) Respektovat územní rezervu jednotlivých koridoru ER3, ER4, ER5 a ER6 v ÚPD dotčených obcí, případně na základe podrobnějších podkladů, se souhlasem dotčených orgánů, zpřesnit a vymezit jednotlivé koridory jako návrh v ÚPD dotčených obcí a zajistit jejich územní koordinaci. Při zpřesnění vymezení koridoru v ÚPD dotčených obcí respektovat zájmy ochrany přírody a krajiny. Územní plán přebírá a respektuje územní rezervu koridoru ER6. V rámci územního plánu je plocha koridoru navrţena a upřesněna vzhledem k tomu, ţe se jedná o zdvojení stávajícího vedení 400 kV. (2) V součinnosti s dotčenými orgány spolupracovat na zpřesnění koridorů ER3, ER4, ER5, ER6. Územní plán zpřesňuje šířku koridoru ER6 vzhledem k tomu, ţe se jedná o zdvojení stávajícího vedení 400 kV na šířku koridoru 70m.

4.4. Plochy a koridory technické infrastruktury nadmístního významu Přes řešené území prochází jiţním okrajem jeden koridor technické infrastruktury nadmístního významu, vymezený v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK). Jedná se o koridor územní rezervy elektrického vedení 400 kV (ER6). Tento koridor územní plán respektuje a upřesňuje ho.

4.5. Plochy pro výrobu nadmístního významu Ţádný z ploch a koridorů pro výrobu nadmístního významu ZÚR ÚK nevymezují.


10

4.6. Plochy pro těžbu nerostných surovin nadmístního významu ZÚR ÚK nevymezují nové plochy pro otevírku těţby nerostných surovin nadmístního významu.

4.7. Plochy a koridory územního systému ekologické stability ZÚR ÚK vymezuje v řešeném území obce Chodovlice plochu regionálního koridoru ÚSES: regionální biokoridor RBK 618 „Velká Kozí Horka - Hazmburk" – k zaloţení; Prvky regionálního ÚSES (týkající se území obce Chodovlice), jsou územním plánem respektovány a upřesněny na podkladu katastrální mapy. Koncepce územního plánu je v souladu se ZÚR Ústeckého kraje. Pro územní plánování a vyuţívání ploch a koridorů pro biocentra a biokoridory nadregionálního a regionálního ÚSES se stanovují v ZÚR Ústeckého kraje následující úkoly: (1) V ÚPD obcí zpřesňovat vymezení skladebných částí (biocenter, biokoridorů) nadregionálního a regionálního ÚSES. K tomu využívat zejména oborové podklady ochrany přírody (Plány ÚSES, Projekty ÚSES, mapování biotopů aj.), lesní plány (Oblastní plány rozvoje lesů, Lesní hospodářské osnovy), plány pozemkových úprav (Komplexní pozemkové úpravy), vodohospodářské plány, Katastr nemovitostí, ortofotomapy, vlastní terénní průzkum aj. Územní plán přebírá ze ZÚR Ústeckého kraje a zpřesňuje vymezení regionálního biokoridoru RBK 618 „Velká Kozí Horka - Hazmburk“, procházejícího jiţně od obce cca západovýchodním směrem. Tento biokoridor je jedním z prvků regionálního ÚSES, spojujícího RBC 012 „Velká Kozí Horka“ s RBC 1291 „Hazmburk“. (3) Zejména je nutno chránit plochy biokoridorů před zástavbou či změnami ve využití území, které by v budoucnosti znemožnily souvislé propojení biokoridorem v šíři dle metodik ÚSES, ačkoli v současnosti územní předpoklady pro souvislé propojení existují. Vzhledem k vymezení trasy regionálního biokoridoru RBK 618 - dostatečně vzdáleného od zastavěného území i navrhovaných zastavitelných ploch není ohroţena funkčnost tohoto nadmístního prvku ÚSES. Regionální biokoridor je navíc umístěn tak, aby bylo umoţněno v případě potřeby jeho rozšíření. Tento prvek ÚSES je navíc chráněn i podmínkami vyuţití území, které neumoţňují v této ploše RBK umisťovat jakoukoli výstavbu (4) Stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti, bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině.


11

Podmínka je zapracována ve výrokové části územního plánu. (5) Vymezení v grafické části ZÚR Ústeckého kraje je v případě biokoridorů nadregionálních i regionálních provedeno „osou“, která určuje směr propojení, a oboustranným pásem podél této osy o šířce 200 m na každou stranu od „osy“. V rámci tohoto pásu je při zpracování ÚPD obcí možno provádět zpřesnění biokoridoru, aniž by docházelo k odchylce od ÚPD kraje. Zpracovatel ÚPD v úrovni obce na základě větší podrobnosti znalostí a většího měřítka zpracování grafické části upřesní trasu biokoridoru v souladu s právními předpisy na úseku ochrany přírody a krajiny (zejména vyhláška č.395/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a metodikami pro vymezování ÚSES. Dodržení 40m minimální šířky, která je stejná pro biokoridor regionální i nadregionální (v některých případech může být 50m – viz metodika), stanovené trasy a principy projektování ÚSES jsou pro zpracovatele ÚPD obcí závazné. Trasa regionálního biokoridoru RBK618 je zpřesněna a vymezena v souladu s vyhláškou č.395/1992 Sb., a dle metodiky pro vymezování ÚSES. (7) Při zpřesňování vymezení skladebných částí ÚSES regionální a nadregionální úrovně významnosti a při vymezování skladebných částí lokální úrovně významnosti v územních plánech a regulačních plánech preferovat řešení, které bude minimalizovat střety se zájmy na ochraně ložisek nerostných surovin. Akceptovat charakter částí ÚSES a podporovat jeho funkce v cílovém stavu, a to jak při samotné těžbě, tak i při ukončování těžby a rekultivaci těžbou dotčeného území ve prospěch ÚSES. Jednotlivé prvky ÚSES - regionální biokoridor RBK 618 je zpřesněna a vymezen tak, aby se v severozápadní části řešeného území co nejméně dostával do střetu s CHLÚ Podsedlice a přitom si zachoval při minimální šíři svoji funkčnost. (8) Skladebné části ÚSES prioritně stanovovat mimo plochy zjištěných a předpokládaných ložisek nerostu vzhledem k jejich nepřemístitelnosti. Tam, kde to nebude výjimečně možné, respektovat při vymezování částí ÚSES na ložiscích stanovené DP, mimo DP pak např. dočasným stanovením části ÚSES a jeho finálním vytvořením až po skončení těžby, stanovením podmínek rekultivace. Územní pán vymezuje regionální biokoridor RBK 618, který v západní části zasahuje okrajově do CHLÚ Podsedlice. Trasa biokoridoru je převzata z nadřazené dokumentace ZÚR ÚK a je zpřesněna tak, aby zasahovala do CHLÚ co nejméně. (9) Pokrytí vymezených biocenter a biokoridoru do ložisek nerostných surovin se vzájemně nevylučuje, protože skladebné části ÚSES nejsou překážkou využívání ložisek nerostu takovým způsobem, který zajistí vzájemnou koexistenci těžby ložisek nerostu a funkce ÚSES při probíhající těžbě, nebo zajistí budoucí obnovu dočasně omezené funkce ÚSES. Střety mezi ložisky nerostných zdrojů a stávajícím ÚSES řešit v rámci zohlednění vzájemných potřeb využití území a zákonitostí, a to jak pro ÚSES, tak i pro těžbu, při kvalifikovaném zpracování postupu rekultivace území po ukončení těžby v rámci povolení hornické činnosti nebo plánu dobývaní. Plochy po těžbě nerostných surovin v území ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHODOVLICE

12

určeném pro vybudování ÚSES rekultivovat prioritně v souladu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Podmínka je zapracována ve výrokové části územního plánu. 5. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje 5.1. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot území kraje Z přírodních hodnot nadmístního významu se na území obce Chodovlice nachází pouze regionální koridor (RBK 618) územního systému ekologické stability. Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje přírodních hodnot se stanovují pro územní plánování následující úkoly: (5) Hospodárně využívat nerostné suroviny se zřetelem na reálně disponibilní zásoby, kvalitativní charakteristiky, životnosti zásob stávajících ložisek pro nezbytnou potřebu, v souladu s principy udržitelného rozvoje území kraje. Územní plán zpřesňuje prvky regionálního ÚSES a na západní straně se okrajově dotýká CHLÚ Podsedlice. Územní plán nenavrhuje plochy těţby, neboť musí být prokázány reálné zásoby, kvalitativní charakteristiky a nezbytná potřeba vyuţití nerostných surovin. Pokud se potřeba těţby prokáţe, bude řešené území těţbou zasaţeno pouze okrajově a po ukončení těţby musí dojít na základě vymezených prvků ÚSES a speciálních projektů k rekultivaci území a k realizaci dotčených prvků ÚSES v konečné navrhované podobě. (10) Skladebné části regionálního a nadregionálního ÚSES chránit před zásahy, které by znamenaly snížení úrovně jejich ekologické stability, upřesňovat vymezení skladebných částí ÚSES v ÚPD obcí, postupně přistupovat ke zpracování projektů ÚSES a k jejich realizaci, zejména v místech, kde je provázanost systému narušena. Územní plán zpřesňuje a vymezuje prvky regionálního ÚSES na podkladu katastrální mapy. Jednotlivé prvky tohoto systému jsou prostřednictvím stanovení podmínek vyuţití chráněny tak, aby nedocházelo k vyuţití těchto ploch k jinému účelu, neţ pro potřeby jednotlivých prvků ÚSES. (11) Zaměřit pozornost na podmínky využívání zemědělských území - zachování jedinečnosti kulturní krajiny; minimalizovat zábory zejména nejkvalitnějších zemědělských půd; podporovat ozdravná opatření - ochrana proti erozním účinkům vody, větru a příprava na realizaci ÚSES, zvýšení prostupnosti zemědělské krajiny, zamezení její zbytečné fragmentace; obnovit péči o dlouhodobě nevyužívaná území; vymezovat území vhodná pro pěstování biomasy a rychle rostoucích dřevin pro technické a energetické účely nevymezovat však tento způsob využití území ve zvláště chráněných velkoplošných územích (NP, CHKO).


13

Územní plán zachovává jedinečnost kulturní krajiny (zejména ovocné sady a orná půda) a podporuje její další rozvoj. Územní plán nenavrhuje do volné krajiny ţádné návrhové plochy. Rozvojové plochy navrhuje především do proluk, nebo bezprostředně v návaznosti na zastavěné území obce. Územní plán ponechává funkční vyuţití ploch ve volné krajině ve stejné podobě jako nyní. Plochy pro pěstování biomasy pro energetické účely nejsou územním plánem navrhovány. 5.2. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje civilizačních hodnot území kraje Civilizační hodnotou řešeného území Chodovlic je povaţován zejména celostátní a nadnárodní význam energetické soustavy - přenosových zařízení VVN. Pro upřesnění územních podmínek ochrany a rozvoje civilizačních hodnot se stanovují pro územní plánování následující úkoly: (12) Respektovat rozsah rozvojových oblastí, os a specifických oblastí kraje vymezených v ZÚR ÚK. Ostatní části kraje pokládat za stabilizované s přirozenou mírou rozvoje. Přestoţe ORP Lovosice (kam spadá obec Chodovlice), patří svoji cca polovinou do rozvojové osy republikového významu OS2 a také do rozvojové oblasti nadmístního významu NOB1, obec Chodovlice se nenachází ani v jedné z nich. Pouze svou severovýchodní částí sousedí s výše uvedenou oblastní NOB1 (17) Podporovat a upřednostňovat revitalizaci nedostatečně využitých nebo zanedbaných areálu a ploch průmyslového, zemědělského, vojenského či jiného původu typu brownfield, před zakládáním nových průmyslových ploch ve volné krajině. Územní plán preferuje vyuţití původních zemědělských areálů, respektive nevyuţívaných hospodářských budov, kam navrhuje rozvojové plochy smíšené obytné – komerční a vyuţívá proluku, kde vymezuje minimální plochu pro výrobu a skladování. Vyuţívá tak hlavně zastavěné území (plochy přestavby), či plochy v bezprostřední návaznosti na zastavěné území. (20) Kriticky posuzovat a zohledňovat záměry na doplnění energetických přenosových vedení pro zajištění vyšší míry spolehlivosti a bezpečnosti dodávek na území kraje a zvýšení přenosové kapacity soustavy ve vztahu k ČR i k sousedícím státům (VVN, VVTL). Územní plán přebírá ze ZÚR ÚK koridor ER6 venkovního vedení elektrické energie 400 kV. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o koridor pro zdvojení stávajícího vedení, zpřesňuje územní plán tento koridor na šíři 70m, aby byl co nejméně dotčen krajinný ráz tímto koridorem. 6. Vymezení cílových charakteristik krajiny V ZÚR ÚK je řešené území zařazeno do krajinného celku č.13 – Severočeské níţiny a pánve.


14

Charakteristika stavu krajiny: krajina níţin, širokých niv velkých vodních toku (Labe, Ohře) a severočeských pánví, lokálně s kuţely (kupami) třetihorních vulkanitu, převáţně intenzivně zemědělsky vyuţívaná, se strukturou menších a středních sídel, často vysokých urbanistických a architektonických hodnot. Cílové charakteristiky krajiny: - krajina lokálně s vysokými přírodními, krajinnými a estetickými hodnotami (nivy řek, vulkanity), krajina venkovská i městská, krajina s optimálními půdními a klimatickými podmínkami pro zemědělství, krajina obnovených tradičních a dále rozvíjených krajinných hodnot. Pro vymezení cílových charakteristik krajiny se stanovují pro územní plánování následující úkoly: a) respektovat zemědělství jako určující krajinný znak krajinného celku, lokálně s typickým tradičním zaměřením (chmelařství, vinařství, ovocnářství, zelinářství) Územní plán respektuje zemědělství jako určující krajinnou hodnotu a zachovává plochy ovocných sadů a orné půdy v současné rozloze. Do těchto ploch územní plán navrhuje rozvojové plochy pouze nezbytně a v minimální míře. b) uvážlivě rozvíjet výrobní funkce tak, aby nedocházelo k negativním změnám přírodního a krajinného prostředí Územní plán navrhuje plochy pro výrobu pouze v míře, která je minimální a je vyuţitelná v současné době a pouze doplňuje stávající areál výroby. 7. Vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit 7.1. Vymezení ploch a koridoru veřejně prospěšných staveb Ţádná z ploch a koridorů VPS (s moţností vyvlastnění) vymezených v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) správním územím obce Chodovlice neprochází. 7.2. Vymezení ploch a koridoru veřejně prospěšných opatření ZÚR ÚK vymezuje na území obce Chodovlice veřejně prospěšné opatření: Regionální biokoridor RBK 618 Velká Horka – Hazmburk. Územní plán tento skladebný prvek respektuje a v rámci územního plánu jej zpřesňuje. Kategorie

Kód

Název - popis

ORP

RBK

618

Velká Kozí Horka - Hazmburk

Lovosice


15

7.3. Vymezení staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu ZÚR ÚK nevymezují ţádné stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu. 7.4. Vymezení asanačních území nadmístního významu Ţádné asanační území nadmístního významu vymezené v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje (ZÚR ÚK) se ve správním území obce Chodovlice nenachází. 8. Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obce a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury V této kapitole stanovují ZÚR ÚK na území obce Chodovlice poţadavky na koordinaci územně plánovací činnosti. a) požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření (kromě ÚSES), návrhů, asanací a územních rezerv ORP

Obec

Poţadavek koordinace

Lovosice

Chodovlice

ER6

b) požadavky na koordinaci koridorů a ploch v ZÚR ÚK vymezených nadregionálních a regionálních skladebných částí ÚSES (funkční části; části k založení – veřejně prospěšná opatření ORP

Obec

Poţadavek koordinace

Lovosice

Chodovlice

RBK/618/k zaloţení

Územní plán respektuje regionální biokoridor RBK 618 Velká Horka – Hazmburk a koridor ER6 venkovního vedení VVN 400kV a v rámci územního plánu je zpřesňuje. Závěr: Ostatní kapitoly ZÚR ÚK nekladou na územní plán Chodovlice žádné požadavky. Zpracovaný územní plán Chodovlice je proto se „Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje“, v souladu. B.2

Soulad s politikou územního rozvoje ČR Návrh územně plánovací dokumentace je v souladu s republikovými prioritami územní-

ho plánování, které plně respektuje. Územní plán vytváří předpoklady pro udrţitelný rozvoj území a stanoví podmínky pro hospodárné vyuţívání zastavěného území. Územní plán respektuje z hlediska „Politiky územního rozvoje ČR“ (která byla schválena usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009) zejména následující body, které mají relativně nejbliţší vztah k obci Chodovlice. Republikové priority územního plánování pro zajištění udrţitelného rozvoje území jsou shrnuty do následujících bodů, které se týkají ÚP Chodovlice:


16

Bod č.14 - Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Územní plán Chodovlice v maximální moţné míře respektuje přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území (včetně ochrany nemovitých kulturních památek). Územní plán chrání stávající krajinotvornou zeleň, zejména tu, která plní protierozní funkci a funkci ochrany krajinného rázu, zejména břehových porostů podél toku Modly. Civilizační hodnoty chrání ÚP respektováním architektonicko urbanistického půdorysu obce, zejména jeho upraveného centra. Obec zachovává a chrání nemovitou kulturní památku Lucký mlýn tím, ţe do jejího okolí nenavrhuje ţádnou výstavbu a zachovává jeho charakter a výtvarný ráz i charakter okolního prostředí. ÚP zachovává architektonicko urbanistický výraz sídla a preferuje zejména obnovu starších zemědělských usedlostí a staveb z období tzv. socialistické zemědělské velkovýroby. ÚP zachovává stávající urbanistickou strukturu obce a pouze v omezené míře navrhuje nezbytné plochy pro rozvoj bydlení, které doplňují stávající zástavbu a rozšiřují pouze v omezeném rozsahu urbanistický půdorys obce. Pouze pro případ většího zájmu o výraznější rozvoj obce vymezuje ÚP plochu Územní rezervy R1 pro bydlení. ÚP však nenavrhuje ţádné opatření, které by znamenalo narušení jedinečné krajiny na území obce, které musí být zachováno i s ohledem na návaznost na Chráněnou krajinnou oblast České středohoří. Plochy změn vyuţití území byly vymezeny s ohledem na návaznost na zastavěné území a s respektováním jejich stávající urbanistické struktury. Bod č. 15 - Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Analyzovat hlavní mechanizmy, jimiž k segregaci dochází, zvažovat existující a potenciální důsledky a navrhovat při územně plánovací činnosti řešení, vhodná pro prevenci nežádoucí míry segregace nebo snížení její úrovně. Plochy vymezené územním plánem pro bydlení jsou v rámci obce zastoupeny rovnoměrně po obvodu obce. Zároveň jsou vyuţity proluky a nezastavěné zahrady uvnitř obce z toho důvodu, aby nedocházelo k výstavbě rodinných domů pouze v jedné nebo ve dvou lokalitách a nevytvářely se tak podmínky pro segregaci nových obyvatel oproti stávajícím. Návrhem výstavby v mnoha malých lokalitách je podpořeno postupné přirozené souţití nových obyvatel se stávajícími.


17

Bod č.16 - Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Územní plán plně respektuje geografickou polohu řešeného území, které se nachází západně od rozvojové osy OS2 a nedaleko města Lovosice. Z této polohy vyplývají i návrhy na zvyšování úrovně bydlení prostřednictvím individuálních rodinných domů v kvalitním krajinném prostředí. Komerční aktivity jsou zaměřené nejen na cestovní ruch, ale i na další sluţby drobných komerčních sluţeb či drobné řemeslné výroby. Navíc je kvalita bydlení podpořena návrhem ploch občanského vybavení – tělovýchova a sport na západním okraji obce. Územní plán řeší komplexně celé území se zohledněním principů udrţitelného rozvoje území. Bod č.20 - Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Územní plán respektuje polohu obce nedaleko CHKO České středohoří a zohledňuje nadmístní navrhované prvky ÚSES. Územní plán nenavrhuje ţádné rozvojové záměry, které by negativně ovlivňovaly charakter krajiny. Územní plán

řeší

nové

rozvojové

plochy

v rámci

zastavitelných

ploch,

event.

v bezprostřední návaznosti na zastavěné území. Okolní volnou krajinu ponechává pro intenzivní zemědělskou výrobu. Řešením územního plánu nedochází ke střetu zastavitelných ploch s prvky územního systému ekologické stability a loţisky nerostných surovin. Bod č.22 - Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního

ruchu

(např.

cykloturistika,

agroturistika,


poznávací

turistika), 18

při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu, turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Územní plán vytváří podmínky pro podporu cestovního ruchu vymezením ploch smíšených obytných – komerčních SK1 a SK2 v centru obce. Ty můţou v rámci regulativ slouţit pro krátkodobé ubytování, cyklopůjčovnu, lázeňské, rekreační a welness pobyty, relaxační masáţe a další sluţby, podporující cestovní ruch v obci obklopenou z velké části sady. Pro doplnění sportovního vyţití místních obyvatel je územním plánem navrţena na západním okraji obce plocha občanského vybavení – tělovýchova a sport OS1. Bod č.23 - Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Územní plán v rámci zkvalitnění technické infrastruktury navrhuje v severní části obce plochu technické infrastruktury – inţenýrské sítě pro umístění nové ČOV. Zároveň navrhuje vybudování kanalizačního systému pro celou obec. Dále ÚP vymezuje plochu technické infrastruktury – plochu pro nakládání s odpady, která bude slouţit jako sběrný dvůr a podpoří tak ochranu přírody před černými skládkami ve volné přírodě. Bod

č.25

–

Vytvářet

podmínky

pro

preventivní

ochranu

území

a

obyvatelstva

před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.), s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. Územní plán do poddolovaných ploch a sesuvných území neumisťuje ţádné návrhové plochy. Bod č.30 – Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Územní plán navrhuje výstavbu nové ČOV na severním kraji obce, která bude připravena svoji kapacitou pro budoucí rozvoj obce, který nyní úp navrhuje (včetně plochy rezervy R1). Rozvojové oblasti a rozvojové osy Řešené území leţí mimo rozvojové oblasti vymezené v PÚR.


19

Část správního území ORP Lovosice spadá do rozvojové osy OS2 (Praha -Ústí nad Labem-hranice ČR/Německo-Dresden), ovšem samotná obec Chodovlice leţí mimo tuto rozvojovou osu, která byla v rámci ZÚR ÚK zpřesněna. Specifické oblasti: Řešené území leţí mimo specifické oblasti stanovené PÚR ČR. Koridory a plochy dopravní infrastruktury: Řešené území leţí mimo koridory a plochy dopravní infrastruktury stanovené PÚR ČR. Koridory a plochy technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů: V rámci koridorů technické infrastruktury je veden jiţním okrajem řešeného území koridor zdvojení stávajícího vedení VVN 400 kV, vymezený v PÚR ČR jako koridor E10. Ten je návrhem územního plánu respektován a upřesněn. C.

Vyhodnocení souladu návrhu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Vyhodnocení souladu s cíly územního plánování §18 odst. 1stavebního zákona - Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Chodovlice byl navrţen s cílem zajistit udržitelný rozvoj řešeného území. Vzhledem k tomu ţádným způsobem negativně neovlivňuje zabezpečení trvalého souladu všech hodnot území – přírodních, civilizačních a kulturních, čímţ umoţňuje naplňování principů udrţitelného rozvoje. Zejména jsou respektovány poţadavky na účinnou ochranu ţivotního prostředí a jeho hlavních sloţek – půdy, vody a ovzduší, včetně vymezených prvků územního systému ekologické stability. Návrh územního plánu vytváří podmínky pro zajištění stabilizace a posílení všech tří pilířů udrţitelného rozvoje formou návrhu ploch pro bydlení, výrobu a skladování a dále respektování přírodních ploch v krajině (včetně návrhu ÚSES), které zajistí stabilizaci přírodních podmínek v zemědělsky obhospodařované krajině. Územní plán Chodovlice vytváří předpoklady pro výstavbu a to návrhem zastavitelných ploch a formulováním regulativů i pro území zastavěné. Těţištěm nové výstavby bude výstavba na plochách bydlení a plochách smíšených obytných. Zejména v rámci občanské vybavenosti bude důleţitá výstavba areálu pro tělovýchovu a sport. V rámci zajištění udrţitelného rozvoje území navrhuje ÚP zajistit především ochranu hodnotného kvalitního ţivotního prostředí tvořeného ovocnými sady v severní části řešeného


20

území, a nedalekou Chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Území obce vykazuje vysoký podíl ovocných sadů. Zbývající krajina je intenzivně vyuţívaná pro zemědělské účely formou orné půdy. Hospodářsky je obec závislá na vyjíţďce za prací zejména do Lovosic a do Litoměřic, přestoţe v obci je určitý omezený počet pracovních příleţitostí, který by se však časem měl zvýšit v souvislosti s navrţeným rozvojem obce – návrh plochy výroby a skladování – drobná výroba a výrobní sluţby. Ta rozšíří stávající plochu výroby a skladování a zvýší hospodářský potenciál obce. Územní plán navrhuje k ploše přestavby plochy bývalých zemědělských areálů a tyto navrhuje k vyuţití na plochy smíšené obytné – komerční, které budou slouţit pro drobné podnikatelské aktivity. Podmínky sociální soudrţnosti se v územním plánu vylepšují návrhem zastavitelných ploch zejména pro bydlení – a to v různých lokalitách, které vyuţívají buď přímou návaznost na zastavěné území, či proluk uvnitř sídla. Vzhledem k decentralizaci ploch nové výstavby a odpovídajícímu návrhu ploch vzhledem k velikosti obce dojde k postupnému začlenění nových obyvatel mezi stávající. §18 odst. 2 stavebního zákona - Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Vliv územního plánu na vyváţenost vztahu podmínek pro příznivé ţivotní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudrţnost společenství obyvatel je v řešeném území částečně omezený. Vzhledem k charakteru řešeného území lze na základě návrhu územního plánu očekávat lokální mírné zlepšení sociálního pilíře. Zbylé dva pilíře ţivotního prostředí a pilíře sociální soudrţnosti budou vţdy převyšovat hospodářský potenciál. Územní plán Chodovlice navrhuje rozvoj řešeného území tak, aby byl zajištěn rozvoj v dlouhodobém časovém horizontu obce. Zároveň územní plán zohledňuje současné moţnosti obce, které jsou dané polohou obce v regionu - v blízkosti měst Lovosice a Litoměřice, které disponují velkým ekonomickým, hospodářským a kulturním potenciálem. Z toho vyplývá, ţe obec Chodovlice bude plnit vţdy funkci obytného sídla, neţ hospodářského či plně zaměřeného na zemědělství, či průmysl. §18 odst. 3 stavebního zákona - Orgány územního plánování postupem podle tohoto zákona koordinují veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizují ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Územní plán byl zpracován v souladu s poţadavky uvedenými v zadání územního plánu. V návrhu územního plánu byly tyto poţadavky respektovány a došlo ke koordinaci veřej-


21

ných i soukromých zájmů v území. Byly v maximální moţné míře respektovány i limity v území. §18 odst. 4 stavebního zákona - Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území. Územním plánem nebudou dotčeny stávající hodnoty území obce. Územní plán navrhuje zastavitelné plochy v návaznosti na zastavěné území sídla. Územní plán vytváří předpoklady pro posílení hlavní funkce v území, kterou je bydlení a současně nenarušuje podmínky udrţitelného rozvoje. Tento rozvoj je navrţen přiměřeně velikosti sídla s relativně minimálním rozsahem zastavitelných ploch s cílem vytvořit obec s kompaktním, arondovaným urbanistickým půdorysem, který se přirozeně začlení do přírodních a krajinných hodnot území obce nedaleko CHKO České středohoří. Zastavitelné plochy a podmínky jejich vyuţití jsou stanoveny tak, aby byl zachován charakter stávající zástavby. Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a udrţitelný rozvoj území. Respektuje principy rozvoje sídelní struktury a zachovává akceptovatelným způsobem krajinný ráz včetně prostupnosti území, přijatelnou intenzitu vyuţití území, vazbu na sociální infrastrukturu a vazbu na dopravní systémy. Územní plán negativně neovlivňuje ani urbanistické a architektonické hodnoty území. Respektuje trasy a další ochranná pásma technického vybavení, která se v řešeném území vyskytují. §18 odst. 5 stavebního zákona - V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. Územní plán bere v úvahu ustanovení § 18, odstavce 5 a ţádnou ze specifikovaných staveb a zařízení výslovně nevylučuje.


22

§18 odst. 6 stavebního zákona - Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání. Územní plán Chodovlice stanovil podmínky vyuţití území tak, ţe v rámci všech ploch s rozdílným způsobem vyuţití území je umoţněno realizovat nezbytnou dopravní a technickou infrastrukturu a to jak v zastavěném, tak nezastavěném území. Vyhodnocení souladu s úkoly územního plánování §19 odst. 1 stavebního zákona Úkolem územního plánování je zejména: a) zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty, Územní plán prověřil a zohlednil přírodní, kulturní a civilizační hodnoty řešeného území. Jako hlavní podklad pro tvorbu územního plánu byly pouţity Územně analytické podklady ORP Lovosice, dále terénní průzkumy projektanta a jako doplňující (např. ÚSES, inţenýrské sítě apod.) byly pouţity materiály, poskytnuté jednotlivými dotčenými orgány a organizacemi. Graficky vyjádřitelné hodnoty (které jsou často i limitem vyuţití území) jsou znázorněny v koordinačním výkrese a v textové části odůvodnění je proveden jejich výčet v kapitole i) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty. b) stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území, Územní plán stanovil koncepci rozvoje řešeného území ve výrokové části v kapitole B. a C. Koncepce rozvoje byla navrţena tak, aby zohledňovala současný stav území, jeho potenciál a moţnosti dalšího rozvoje sídla a nejbliţšího okolí. Územní plán rozsahem návrhových plocha (zejména pro bydlení) vychází také z demografického vývoje obyvatelstva a také z polohy nedalekých měst Lovosice a Litoměřice. Rozvoj obce je navrţen tak, aby plnila funkci obytnou se základním vybavením občanské vybavenosti, výrobní sféry a ploch pro sport a rekreaci. c) prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání, Rozvoj obce a vymezení zastavitelných ploch vychází z polohy obce nedaleko měst Lovosice a Litoměřice. Návrh zastavitelných ploch vychází ze současného stavu obce a jejího vývoje. Při tomto návrhu byly zohledněny stávající moţnosti pro rozvoj obce a to zejména dopravní napojení a stávající veřejná infrastruktura. Územní plán proto stanovuje, ţe v rámci podmínek vyuţití území je nová veřejná infrastruktura přípustná na uvedených plochách s rozdílným způsobem vyuţití (viz kapitola F. výrokové časti textové zprávy).


23

d) stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb, Územní plán navrhuje plochy s rozdílným způsobem vyuţití území tak, aby nebyla ovlivněna stávající urbanistická struktura obce. Územní plán stanovuje vyuţití zastavitelných ploch za podmínek, které povoluje stavební zákon. V rámci těchto podmínek je stanoveno hlavní, přípustné, podmíněn přípustné a nepřípustné vyuţití území. Neméně důleţité je stanovení podmínek prostorového uspořádání, které je důleţité pro budoucí vzhled a charakter obce. e) stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území, Územní plán navrhuje podmínky vyuţití jednotlivých zastavitelných ploch v souladu s moţnostmi, které mu povoluje stavební zákon. Stávající charakter zástavby je popsán v kapitole c) výrokové části územního plánu a bude slouţit jako podklad pro rozhodování v území příslušnému stavebnímu úřadu. Cílem toho řešení je zajištění návaznosti nově vymezených ploch na stávající zastavěné plochy se snahou o jejich maximální moţné začlenění do stávající urbanistické struktury obce. f) stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci), Územní plán etapizaci nenavrhuje. g) vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem, Územní plán nenavrhuje ţádné plochy na poddolované či sesuvné území. Protipovodňová opatření nejsou navrţena. Územní plán zachovává podél vodotečí volny, nezastavitelný pruh pro umoţnění přístupu k vodnímu toku. h) vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn, Územní plán stanovuje podmínky vyuţití ploch tak, aby bylo moţné efektivně vyuţít většinu ploch (zejména v zastavěném a zastavitelném území) s ohledem na změny ve společnosti a to jak sociální tak hospodářské. V tomto směru jsou regulativy ploch s rozdíl-

ným způsobem vyuţití, do nichţ jsou zařazeny pozemky v zastavěném i nezastavěném území, natolik flexibilní, ţe umoţňují jejich všestranné a různorodé vyuţití (např. včetně různých druhů komerčních aktivit). To se týká zejména umoţnění podnikatelských aktivit v rámci ploch bydlení, ploch smíšených obytných – komerčních, ale i stanovení podmínek vyuţití pro plochy výroby a skladování. i) stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení, Územní plán stanovuje podmínky vyuţití území s ohledem na charakter stávající zástavby a vyuţití řešeného území a to zejména u ploch bydlení a ploch smíšených obytných. Jako jeden z hlavních cílů si územní plán stanovuje zachovat stávající charakter sídla, které plní převáţně funkci obytnou, doplněnou funkcí výrobní.


24

j) prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území, Územní plán navrhuje všechny plochy v zastavěném území, či v bezprostřední návaznosti na toto území. Plochy jsou navrţeny a situovány tak, aby v nejvyšší moţné míře vyuţívaly stávající (i budoucí) veřejnou infrastrukturu. k) vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany, V řešeném území se nenachází plochy a objekty pro ochranu a bezpečnost státu a pro civilní ochranu. l) určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území, V řešeném území nebylo nutné řešit asanační ani rekultivační zásahy do území. m) vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů 4), 12) před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, Územní plán respektuje stávající limity v území, které vytváří předpoklady pro ochranu jednotlivých prvků území, dle zvláštních právních předpisů. Ty jsou také zakresleny v koordinačním výkrese. Jejich výčet je rovněţ uveden v odůvodnění územního plánu. Vzhledem k charakteru navrhovaného rozvoje obce pouze formou ploch bydlení, ploch smíšených obytných a v minimální míře ploch výroby a skladování se nepředpokládá negativní vliv těchto záměrů na území. Vzhledem k tomu nejsou navrhována ani ţádná kompenzační opatření. n) regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů, Vyuţití přírodních zdrojů se v řešeném území (s ohledem na blízkost CHKO České středohoří) nepředpokládá (jedná se zejména o vyuţití větrné, solární energie či nerostných surovin). Pro celé území jsou nepřípustné větrné elektrárny a solární a fotovoltaické elektrárny rozsahu větším neţ 1 000 m2. o) uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče. Při zpracování územního plánu byly uplatněny aktuální poznatky z výše uvedených oborů, které byly aplikovány při návrhu urbanistické koncepce a při stanovení podmínek pro vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití. §19 odst. 2 stavebního zákona - Úkolem územního plánování je také posouzení vlivů politiky územního rozvoje, zásad územního rozvoje nebo územního plánu na udržitelný rozvoj území (§ 18 odst. 1). Pro účely tohoto posouzení se zpracovává vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Jeho součástí je také vyhodnocení vlivů na životní prostředí s náležitostmi stanovenými v příloze k tomuto zákonu, včetně posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast.


25

V textové části odůvodnění územního plánu (kapitola B.) je zpracováno podrobné vyhodnocení souladu územního plánu s Politikou územního rozvoje ČR a Zásadami územního rozvoje Ústeckého kraje. Územní plán je v souladu s cíli a úkoly územního plánování. D.

Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů Územní plán je řešen v souladu s poţadavky zákona č. 183/2006 Sb., o územním

plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Rovněţ respektuje § 102 stavebního zákona č.183/2006 Sb.. Územní plán chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty řešeného území. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné vyuţívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území. E.

Vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů - soulad se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Tento odstavec bude doplněn před zahájením řízení o územním plánu.

F.

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace a výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí Vyhodnocení vlivů na udrţitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu,

jelikoţ (dle § 50, odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) zadání neobsahovalo poţadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje ţádné plochy, které by vyţadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na ţivotní prostředí. G.

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 Tento odstavec bude doplněn pořizovatelem před zahájením řízení o územním plánu.

H.

Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst.5 zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly dle §53 odst. 5, písm. d) stavebního zákona Tento odstavec bude doplněn pořizovatelem před zahájením řízení o územním plánu.


26

I.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení včetně vybrané varianty Územní plán nově vymezil (dle poţadavku zadání) zastavěné území obce Chodovlice.

Plochy s rozdílným způsobem vyuţití (stávající i navrhované) jsou rozděleny dle § 4-19 vyhlášky č.501/2006 Sb. Vzhledem k převáţně obytné funkci Chodovlic a její poloze v zázemí města Lovosice vymezuje územní plán nejvíce rozvojových ploch pro bydlení, konkrétně plochy bydlení – individuální v rodinných domech – vesnické (BV), dále ploch smíšených obytných - vesnických (SV) a ploch smíšených obytných - komerčních (SK), obě s moţností podnikatelských aktivit. S ohledem na polohu obce nedaleko CHKO České středohoří a současný charakter zástavby, navrhuje územní plán umísťovat téměř výhradně individuální rodinné domy s jedním nadzemním obytným podlaţím a obytným podkrovím, bez připuštění řadových a bytových domů. Územní plán sleduje cíl přispět k většímu sevření, zkompaktnění a arondaci sídla. Za tím účelem

jsou

rozvojové

plochy

vymezeny

buď

uvnitř

zastavěného

území,

nebo

v bezprostřední návaznosti na zastavěné území tak, ţe zarovnávají urbanistický půdorys obce do jednotného, uceleného a kompaktního tvaru. Pro nové stavby jsou vytvořeny takové prostorové regulativy, aby svou výškou a hmotovou kompozicí nenarušovaly stávající strukturu venkovské zástavby Chodovlic. Pro pokrytí rozvojových záměrů obce vymezuje územní plán i plochu občanského vybavení – tělovýchovy a sportu na západním okraji obce, zaměřené na aktivní trávení volného času. Územní plán také navrhuje rozšíření stávající plochy výroby směrem na jih k zastavěnému území. Tento rozvoj je navrţen v takové míře, která umoţní vznik několika pracovních míst, ovšem nepřekračuje svým významem a rozsahem hranice Chodovlic. Ty i nadále zůstanou sídlem určeným pro bydlení a stanou se spolu s dalšími obcemi zázemím pro klidné a kvalitní bydlení v okolí sídel Litoměřice a Lovosice. Rozvoj obce Chodovlice je podpořen i dobrým dopravním spojením s městy Lovosice a Litoměřice a to díky silnici II/237 která obcí přímo prochází a napojuje se na silnici I. třídy I/15. Díky této silnici I. třídy má obec i dobré dopravní napojení na blízkou dálnici D8 (Praha – Dráţďany). Všechny dosud nezpřístupněné rozvojové plochy budou napojeny prostřednictvím nových místních komunikací vymezených v rámci ploch veřejných prostranství. Územní plán navrhuje rozlohu stavebních pozemků pro výstavbu rodinných domů na plochách bydlení – individuální v rodinných domech - vesnické v zastavěném území min. 600 m2, na ploše BV1 min. 600 m2, na ploše BV2 min. 420 m2, na ploše BV3 min. 600 m2, na ostatních plochách mimo zastavěné území min. 700 m2, dále na plochách smíšených obytných – vesnických za předpokladu min. rozlohy stavebního pozemku 700 m2 v zastavěném území a na plochách SV1 a SV2 min rozloha stavebního pozemku 750 m2


27

činí kapacita rozvojových ploch navržených územním plánem cca 24 rodinných domů v rámci návrhu a cca 7 rodinných domů v rámci územní rezervy R1. Z demografického hlediska tak vytváří územní plán předpoklady pro výrazný rozvoj tohoto venkovského obytného satelitu města Lovosice. Pokud by se naplnily plochy vymezené územním plánem pro novou bytovou výstavbu, mohly by Chodovlice zvýšit počet obyvatel ze současných cca 150 na cca 230 obyvatel v rámci návrhu a na ca 250 obyvatel v rámci územních rezerv, tj. o cca dvě třetiny současného stavu (tento teoretický výpočet cílového počtu obyvatel vychází z předpokládaného počtu tří obyvatele na jeden nový rodinný dům a z očekávaného úbytku bytů ve výši 0,6 % ročně). Územní plán povaţuje, přesto ţe vymezuje nové plochy pro bydlení, stále přírodní hodnoty obce Chodovlice za základní předpoklad jejich celkového komplexního rozvoje. Významné přírodní hodnoty jsou v řešeném území dané polohou katastru obce nedaleko Chráněné krajinné oblasti (CHKO) České středohoří. Navíc je obec obklopena ze severní strany ovocnými sady a územím prochází významný prvek regionálního územního systému ekologické stability (regionální biokoridor RBK 618). Umísťování lokálních prvků územního systému ekologické stability vychází z generelu ÚSES, který povaţuje Územní plán za dobře zpracovaný (respektuje veškeré přírodní hodnoty, které se na území obce nacházejí a slučuje je do komplexního krajinotvorného systému). Výhodou urbanistické koncepce je skutečnost, ţe územní plán navrhuje relativně minimální rozvoj obce a vyuţívá přitom především plochy uvnitř sídla, nebo v bezprostřední návaznosti na zastavěné území. Výsledkem je tak výrazně omezené narušení krajinného rázu v širším okolí sídla. Ve volné krajině nenavrhuje územní plán ţádnou novou výstavbu. V regulativech změn vyuţití ploch připouští ÚP pouze stavby nutné k zemědělskému a lesnímu obhospodařování a k realizaci vodohospodářských a protierozních zařízení a sítí technické a dopravní infrastruktury. Územní plán nebylo s ohledem na jednoznačné řešení navrhovat ve variantách. I.1

Limity využití území Územní plán respektuje v rámci navrţeného řešení následující limity vyuţití území: -

regionální ÚSES ze ZÚR ÚK (RBK 618) vzdálenost 50m od okraje lesa, území s archeologickými nálezy, významné krajinné prvky dané zákonem č.114/1992Sb., v platném znění, sesuvná území, ochranné pásmo vodovodu, ochranné pásmo kanalizace, ochranné pásmo nadzemního vedení elektrické energie VVN 400 kV, ochranné pásmo nadzemního vedení elektrické energie VN 22 kV, ochranné pásmo trafostanic, ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHODOVLICE

28

- ochranná pásma silnic II. a III. třídy (II/237 a III/23750 a III/23751), - chráněné loţiskové území CHLÚ 7228900000 Podsedlice, - poddolované území č.1827 Chodovlice, - meliorace, - etické pásmo hřbitova, - nemovité kulturní památky (č. rejstříku 102906 - vodní mlýn zv. Lucký) podrobněji: - areál mlýna čp. 45 tzv. Lucký mlýn……. č. rejstříkové 102 906 - mlýn čp. 45 ……………………………... č. rejstříkové 102 906/1 - výměnek …………………….…………... č. rejstříkové 102 906/2 - sýpka …….………………….…………... č. rejstříkové 102 906/3 - kravín …..…..……………….…………... č. rejstříkové 102 906/4 - volský chlév …..…………….…………... č. rejstříkové 102 906/5 - maštal s chlívky …………….…………... č. rejstříkové 102 906/6 - bývalý kurník s chlívky …………….…... č. rejstříkové 102 906/7 - malá stodola …….………….………….. č. rejstříkové 102 906/8 - sušárna ovoce ……………….…………. č. rejstříkové 102 906/9 - velká stodola ………………………..….. č. rejstříkové 102 906/10 - dvůr …………………….………………... č. rejstříkové 102 906/11 - brána s ohradní zdí …….………….….. č. rejstříkové 102 906/12 - náhon s vantroky a lednicí …………….. č. rejstříkové 102 906/13 - krucifix ………….…………………..….... č. rejstříkové 102 906/14

I.2

Zdůvodnění vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby, systému sídelní zeleně a dalších navržených ploch Územní plán navrhuje 19 zastavitelných ploch, z nich se jedná o 7 ploch bydlení – indi-

viduální v rodinných domech – vesnické (BV), dvě plochy smíšené obytné – vesnické (SV), dvě plochy smíšené obytné – komerční (SK), jedna plocha bude vyuţita občanské vybavení – tělovýchova a sport (OS), dále jedna plocha pro výrobu a skladování – drobná výroba a výrobní sluţby (VD), jedna plocha technické infrastruktury – inţenýrské sítě (TI) a jedna plocha technické infrastruktury – plocha pro nakládání s odpady (TO.1), tři plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch a jedna plocha zeleně - zeleň areálů. Z toho jsou obě výše uvedené plochy smíšené obytné – komerční (SK) navrţeny jako plochy přestavby. Zdůvodnění vymezení a vyuţití jednotlivých zastavitelných ploch uvádí následující tabulka:

Označení plochy

Rozloha v ha

Zdůvodnění změny využití plochy

k.ú. Chodovlice BV1 Plocha bydlení – individuální v rodinných

0,0625

- plocha je navrţena v místě proluky mezi stávající obytnou plochou na severozápadním okraji řešeného území a stávajícími ovocnými sady, - plocha je jiţ vymezena ve stejné velikosti jako okolní parcely zastavěné RD, - plocha je přístupná ze stávající místní komunikace - plocha je snadno napojitelná na stávající technickou infrastrukturu,


29

Označení plochy

Rozloha v ha

domech vesnické

BV2 Plocha bydlení – individuální v rodinných domech vesnické BV3 Plocha bydlení – individuální v rodinných domech vesnické BV4 Plocha bydlení – individuální v rodinných domech vesnické BV5 Plocha bydlení – individuální v rodinných domech vesnické BV6 Plocha bydlení – individuální v rodinných domech vesnické BV7 Plocha bydlení – individuální v rodinných domech vesnické SV1 Plocha smíšená obytná – vesnická

Zdůvodnění změny využití plochy - plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF, - plocha vyplní okraj zastavěného území a navazuje na současnou zástavbu RD - plocha v současné době slouţí jako zahrada k RD

0,0431 - plocha je navrţena v prostoru zahrady mezi současnou zástavou RD v zastavěném území, - plocha je přístupná ze stávající místní komunikace - plocha je snadno napojitelná na stávající technickou infrastrukturu, - plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF, 0,1856

0,3016

- plocha vyplňuje proluku zástavby v zastavěném území mezi současnou kompaktní zástavbou jádrového území obce a 2 samostatnými rodinnými domy - plocha je přístupná ze stávající místní komunikace - plocha je snadno napojitelná na stávající technickou infrastrukturu, - plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF, - plocha je umístěna v zastavěném území - plocha je navrţena v místech současných rozsáhlých zahrad na východním okraji obce - plocha je navrţena v zastavěném území - plocha je snadno napojitelná na stávající dopravní a technickou infrastrukturu po vybudování místní komunikace napojené na silnici II/237 Klapý, - převáţná část plochy leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF, zbývající na půdě s I. třídou ochrany

0,1626 - plocha navazuje na zastavěné území, - plocha je snadno napojitelná na stávající dopravní a technickou infrastrukturu po vybudování místní komunikace napojené na silnici II/237, - plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF,

0,1844 - plocha navazuje na zastavěné území, - plocha je snadno napojitelná na stávající dopravní a technickou infrastrukturu po vybudování místní komunikace napojené na silnici II/237 Klapý, - plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF,

0,2020

0,4883

SV2 Plocha smíšená obytná – vesnická

0,1594

VD1 Plochy výroby a skladování –

0,2095

- plocha vyplňuje proluku zástavby v zastavěném území mezi současnou kompaktní zástavbou jádrového území obce a samostatným rodinným domem na jihovýchodě obce - plocha se nachází v zastavěném území - plocha je přístupná ze stávající místní komunikace - plocha je snadno napojitelná na stávající technickou infrastrukturu, - plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF, - plocha je navrţena v místech současných rozsáhlých zahrad na západním okraji obce - plocha se nachází v zastavěném území - plocha je přístupná ze stávající místní komunikace - plocha je snadno napojitelná na stávající technickou infrastrukturu, - plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF, - plocha je navrţena v místě současné zahrady - proluky na jihozápadním okraji obce - plocha se nachází v zastavěném území - plocha je přístupná ze stávající místní komunikace - plocha je snadno napojitelná na stávající dopravní a technickou infrastrukturu po vybudování místní komunikace napojené na silnici II/237 Klapý, - plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF, - plocha je navrţena v místě proluky mezi stávající plochou výroby (kterou rozšiřuje) a stávající plochou bydlení na západní okraji obce - plocha je přístupná ze stávající místní komunikace a stávajícího areálu výroby - plocha je snadno napojitelná na stávající technickou infrastrukturu, - z jihu je odcloněna navrţenou plochou zeleně areálů ZA1,


30

Označení plochy drobná výroba a výrobní sluţby TI1 Plocha technické infrastruktury – inţenýrské sítě TO1 Plocha technické infrastruktury – plocha pro nakládání s odpady ZA1 Plocha zeleně – zeleň areálů OS1 Plocha občanského vybavení – tělovýchova a sport

Rozloha v ha

Zdůvodnění změny využití plochy - plocha navazuje na zastavěné území,

0,1066

- plocha je navrţena pro vybudování chybějící čistírny odpadních vod - na okraji obce - plocha je snadno napojitelná na stávající dopravní a technickou infrastrukturu po vybudování místní komunikace napojené na silnici II/237 Klapý, - čov je umístěna blízko vodoteče - plocha je situována do nejniţšího spádového místa blízko obce,

0,1301 0,1033

plocha je navrţena pro vybudování chybějícího sběrného dvora plocha je snadno napojitelná na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, plocha je situována do nejniţšího spádového místa blízko obce, plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF,

- plocha bude slouţit k jako izolační zeleň mezi stávající plochou bydlení a navrhovanou plochou výroby VD1 na západním okraji obce - plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF,

0,9215 -

plocha navazuje na zastavěné území plocha je snadno napojitelná na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, doplňuje chybějící plochu pro sport a rekreaci v obci plocha leţí na půdách se 3. třídou ochrany ZPF,

Územní plán navrhuje dále dvě plochy přestavby: Označení plochy

Rozloha v ha

Zdůvodnění změny využití plochy

k.ú. Chodovlice SK1 Plocha smíšené obytné - komerční

0,4840

SK2 Plocha smíšené obytné - komerční

0,1998

- plocha je navrţena v místě bývalého zemědělského areálu v centru obce, - plocha je snadno napojitelná na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, - plocha zhodnocuje zastavěný prostor přímo v jádrovém území obce – přímo na návsi. - plocha umoţní rozvoj turistického ruchu svým zaměřením a vyuţitím - plocha je navrţena v místě bývalého zemědělského areálu v centru obce, - plocha je snadno napojitelná na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, - plocha zhodnocuje zastavěný prostor přímo v jádrovém území obce – přímo na návsi. - plocha umoţní rozvoj turistického ruchu svým zaměřením a vyuţitím

V návrhu ÚP Chodovlice byly vymezeny plochy, které se liší od ploch s jiným způsobem vyuţití (dle §4 aţ19 vyhl. č.501/2006 Sb., o obecných poţadavcích na vyuţívání území). Na základě §3, odst. 4 této vyhlášky, byly s ohledem na specifické podmínky a charakter území byly vymezeny další plochy s rozdílným způsobem vyuţití území. „Plochy zeleně“ – zeleň areálů (ZA), – přírodního charakteru (ZP) – zeleň nezastavitelných soukromých zahrad (ZN) Tyto plochy byly vymezeny nad rámec ploch uvedených v §4 -19 Vyhlášky 501/200 Sb., a to z důvodu, že vymezení těchto ploch bylo nezbytné pro vymezení systému sídelní


31

zeleně podle přílohy č.7, část I., odst.1, písm.c. vyhlášky č.500/2006 Sb., dále z důvodu, že v krajině plní každá plocha svoji specifickou funkci, např. přechod zastavěného území a volné krajiny, funkce ochranná – protierozní, funkce rekultivovaných ploch apod. Tyto výše uvedené plochy nejsou uvedeny v plochách uvedených ve Vyhlášce 501/2006 Sb. (např. v rámci ploch lesních, ploch přírodních či ploch smíšených nezastavěného území) I.3

Doprava i.3.1

Silnice

Řešeným územím prochází několik silnic. Nejdůleţitější z nich je silnice II/237 v severojiţním směru. Z této jsou na jiţním okraji obce napojeny další dvě silnice III. třídy (silnice III/23751 směrem na Lkáň a III/23750 směrem na Sedlec). Silnice II/237 je hlavní komunikační osou řešeného území. Dopravně obsluhuje celé obytné území sídla, hlavně prostřednictvím místních komunikací napojených na tuto silnici. Silnice vede z města Rakovníka do obce Třebenice, kde se napojuje na silnici I/15. Stávající silniční síť je v řešeném území stabilizovaná. Územní plán proto nenavrhuje ţádné další nové silnice ani ţádné směrové event. šířkové úpravy stávajících silnic. i.3.2

Místní komunikace

Místní komunikace se nacházejí téměř výhradně v zastavěném území Chodovlic. Pouze vyjímečně slouţí k dopravní obsluze odlehlých míst, např. hřbitova, Luckého mlýna, apod. V grafické části územního plánu jsou místní komunikace zakresleny jako součást stávajících veřejných prostranství. Územní plán ţádné nové místní a účelové komunikace nenavrhuje a to z toho důvodu, ţe navrţené plochy jsou přístupné buď ze stávajících komunikací, nebo z navrhovaných „ploch veřejného prostranství – s převahou zpevněných ploch“. V rámci těchto ploch je přípustné umisťovat místní a účelové komunikace. V případě potřeby lze nové místní a účelové komunikace budovat jako součást ploch s rozdílným způsobem využití. Minimální šířka nových veřejných prostranství, (jejíţ součástí budou místní komunikace, zpřístupňující novou bytovou výstavbu) činí 8 m. i.3.3

Ţeleznice

Řešeným územím ţádná ţelezniční trať neprobíhá. Nejbliţší ţelezniční zastávka (na trati č.114 Číţkovice - Louny) se nachází cca 3 km východně od obce v Číţkovicích. Ţelezniční trať č. 113 Číţkovice – Obrnice je v současné době zrušena. i.3.4

Komunikace pro pěší a cyklisty

Nové cyklostezky nejsou navrhovány. Cyklistická doprava bude i nadále vyuţívat vedle stávajících silnic II. a III. třídy a málo frekventovaných místních komunikací.


32

Další nové cesty pro pěší a cyklisty jsou přípustné v rámci podmínek vyuţití území jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. i.3.5

Plochy pro dopravu v klidu

Územní plán nenavrhuje nová parkoviště. V rámci podmínek vyuţití ploch s rozdílným způsobem vyuţití se však připouští budování parkovišť v rámci podmínek vyuţití území jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. i.3.6

Veřejná doprava

Územní plán nenavrhuje v organizaci veřejné autobusové dopravy ţádné změny. Autobusové spojení Chodovlic s okolními sídly je vcelku odpovídá potřebám obyvatel. Poněkud horší je dostupnost obce veřejnou dopravou během víkendu. i.3.7

Vodní doprava

V území se nenachází ţádní vodní tok, vyuţívaný k vodní dopravě, proto územní plán ţádné vyuţívání vodní dopravy nenavrhuje. I.4

Občanské vybavení Územní plán navrhuje v rámci občanského vybavení pouze jednu novou „plochu ob-

čanské vybavenosti – tělovýchovy a sportu (OS1)“ na západním okraji obce. Ta je navrţena z důvodu absence jakékoli plochy pro sport, event. pro aktivní trávení volného času. Současná vybavenost Chodovlic jednotlivými zařízeními občanské vybavenosti je zastoupena pouze Obecním úřadem, kulturně společenským objektem a obchodem se smíšeným zboţím. Vzhledem k velikosti obce a dostatečnému zastoupení občanské vybavenosti v okolních sídlech nenavrhuje územní plán na území obce další plochy pro občanskou vybavenost. Drobné sluţby v rámci občanské vybavenosti jsou přípustné i na plochách bydlení individuálního v rodinných domech – vesnických a v plochách smíšených obytných - vesnických, jako související občanská vybavenost kterou je moţné dle potřeby realizovat nad rámec návrhu územního plánu (jako optimální se jeví případná obnova stávajících areálů bývalých velkostatků na agroturistické farmy, event. na sociálně zdravotnické zařízení). Tyto návrhy jsou však závislé na mnoha skutečnostech (vhodný investor apod.), které nemůţe územní plán nějak výrazně ovlivnit. Můţe jen pro tato zařízení vymezit vhodné plochy – coţ také činí v rámci ploch přestavby (viz hlavní výkres).. Do ploch občanského vybavení – veřejné vybavenosti je v Chodovlicích zařazena také autobusová zastávka a kaplička v centru obce (v návesním prostoru).


33

I.5

Technické vybavení i.5.1

Odtokové poměry, vodní toky a nádrţe

Územní plán úpravy vodních toků na území obce nenavrhuje. Hlavním recipientem řešeného území je vodní tok Modla, která odvádí vodu z centrální a ze severní části řešeného území. Jiţní část řešeného území je odvodňována Podsedlickým potokem, který ústí zleva do Rosovky severně od Libochovic. Posledním tokem, který odvádí vodu z jihozápadní části řešeného území je Voračovka, která ústí taktéţ jako levostranný přítok do Rosovky nedaleko Klapého. Řešené území patří do povodí Labe (čísla hydrologického pořadí 1-13-05-004, 1-1304-046 a 1-13-04-044). Záplavové území nebylo v řešeném území stanoveno. V řešeném území se nachází několik menších bezvýznamných vodních ploch. i.5.2

Zásobování vodou

Územní plán navrhuje napojení rozvojových ploch (včetně nových vodovodních řadů V1 a V2 zásobujících plochy BV1, BV4, BV5, BV6, BV7, SV2 a TI1) na stávající vodovodní síť. Obecní vodovod bude slouţit zároveň jako zdroj poţární vody. Obec Chodovlice je zásobována pitnou vodou z oblastního vodovodu Ţernoseky skupinovým vodovodem Lovosice (OZ-SK-LT.015.12). Provozní části Třebenice, která náleţí do vodovodního tlakového pásma vodojemu Třebenice 2x 250 m3 (279,65/276,85) se zdrojem vody z ÚV Vlastislav a z vývěru Pod kaplí. Dle vyhlášky č.376/2000 Sb. jsou zdroje pro ÚV Vlastislav nekvalitní (v parametrech objemové aktivity alfa). Proto zde bude doplněna odradonovací stanice. Do obce Chodovlice vede zásobovací řad DN 100 z rozvodné sítě v Třebenicích. Zásobní síť, pokrývá celé zastavěné území obce s napojením 100% obyvatel. Vodovod je v majetku SVS a.s., provozovatelem Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Systém zásobení Chodovlic není nutné v budoucnu měnit. Výpočet potřeby vody: Současný počet obyvatel obce činí cca 150. Pro výpočet současné potřeby vody se předpokládá: a) 100 % bytů s průměrnou potřebou 120 l/os./den b) Občanská a technická vybavenost u obcí do 1 000 obyvatel - průměrná potřeba 20 l/os./den.


34

S ohledem na převaţující zástavbu rodinnými domy se uvaţuje s budoucí potřebou vody na 1 obyvatele (v bytech s obvyklým technickým standardem) 120 l/os/den; v bytech s nadprůměrným standardem cca 150 l/os/den. Současný stav 1.

Obyvatelstvo - bytový fond Průměrná denní potřeba vody Qp = 150 x 120 = 18,00 m3/d = 0,75 m3/h = 0,208 l/s

2.

Občanská vybavenost 150 obyvatel po 20 l/os

3,00 m3/d

3.

Místní drobné aktivity (odhad)

2,00 m3/d

4.

Průmyslová výroba 10 pracovníků po 120 l (odhad)

1,20 m3/d

Průměrná denní spotřeba vody v Chodovlicích činí celkem = 24,2 m3/d = 1,01 m3/h = 0,28 l/s Maximální denní spotřeba vody Qm = 1,5 x 24,2 = 36,3 m3/d = 1,51 m3/h = 0,42 l/s Maximální hodinová spotřeba vody Qh = 1,8 x 1,51 = 2,718 m3/h = 0,76 l/s Návrh: 1.

Obyvatelstvo - bytový fond

50 obyvatel á 120 l 6,0 m3/d 30 obyvatel á 150 l 4,5 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obyvatelstvo celkem 10,5 m3/d 2.

Občanská vybavenost

80 obyvatel po 20 l/os 1,60 m3/d Hřiště 20 sportovců po 60 l 1,20 m3/d ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 2,80 m3/d 3.

Místní drobné aktivity (odhad)

4.

Průmyslová výroba 5 pracovníků po 120 l (odhad)

2,00 m3/d

0,60 m3/d

Průměrná plánovaná denní potřeba vody pro obec Chodovlice celkem 15,90 m3/d = 0,18 l/s Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 15,90 m3/d = 0,66 m3/h = 0,183 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 23,85/ m3/d = 0,994 m3/h = 0,28 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 1,79 m3/h = 0,50 l/s


35

i.5.3

Odkanalizování a čištění odpadních vod

Návrh územního plánu vychází ze současné velmi špatné situace v odvádění a v likvidaci odpadních vod. V obci Chodovlice není v současnosti vybudovaný systém veřejné kanalizace. Splaškové vody jsou zachycovány v septicích (47 %), přepady ze septiků odtékají do dešťové kanalizace. Přitom z bezodtokových jímek (53 %) se vyváţejí odpadní vody na zemědělsky vyuţívané pozemky, které jsou tímto znehodnocovány, zejména nadbytkem dusičnanů. Návrh územního plánu na vybudování nové kanalizační sítě v Chodovlicích je navrţen tak, aby pokryl celé zastavěné území obce (včetně rozvojových ploch). Návrh ÚP lokalizuje vybudování nové čistírny odpadních vod severně od sídla u vodoteče říčky Modly, která bude plnit i funkci recipientu. Územní plán navrhuje, na základě poţadavku Zadání a vedení obce Chodovlice likvidaci odpadních vod nejen formou vybudování nové čistírny odpadních vod ale i nového kanalizačního systému pro všechny objekty obce, včetně objektů na územním plánem navrţených plochách. V obci byla dešťová kanalizace budovaná ve dvou etapách. První v letech 1968 - 1969 a druhá v roce 1973 z betonových trub DN 300 – 600 mm. Stoky mají dostatečné spády a jsou v dobrém technickém stavu. Vyústěny jsou na dvou místech: a) přímo do říčky Modly, b) do strouhy vedoucí do Modly. Kanalizace je v majetku obce Chodovlice. i.5.4

Zásobování obce elektrickou energií

Územní plán konkrétní lokalizaci ţádných nových trafostanic nenavrhuje, pouze připouští výstavbu trafostanic jako přípustnou technickou infrastrukturu v regulativech pro jednotlivé funkční plochy navrţené k zástavbě. Elektrická energie bude do Chodovlic dopravována i nadále prostřednictvím venkovního vedení 22 kV.. V řešeném území se nachází celkem 2 elektrické stanice (obě na severním okraji obce).

První je situována poblíţ stávající plochy výroby a druhá na hranici obce se

sousedními Třebenicemi, vedle silnice II/237. Pro budoucí rozvojové plochy je moţné kapacitu stávajících trafostanic navýšit, či vybudovat další v rámci nezbytné technické infrastruktury. Jiţně od obce prochází nadzemní vedení VVN o napěťové hladině 400 kV, které má (ve vztahu k řešenému území) tranzitní charakter. V rámci širších územních vztahů je zásadní ta skutečnost, ţe územní plán přebírá ze ZÚR ÚK koridor pro zdvojení stávajícího vedení 400 kV. Tuto skutečnost ÚP respektuje (jako trasu velmi vysokého napětí v rámci přenosové soustavy VVN 400 kV, propojující koridorem TR Vyškov -TR Babylon) a vymezuje pro toto vedení koridor o šířce 70m. Tento koridor je


36

označen v grafické dokumentaci jako ER6 – koridor zdvojení stávajícího vedení 400 kV (TR Výškov – TR Babylon). i.5.5

Plyn

Obec není v současné době plynem zásobována a územní plán plynofikaci obce nenavrhuje. V případě potřeby lze nové plynovodní řady budovat v rámci podmínek vyuţití pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem vyuţití. i.5.6

Spoje

Obec je napojena na telefonní ústřednu v obci Třebenice. Územní plán konkrétní spojové sítě nenavrhuje. V případě potřeby lze nové telekomunikační vedení a zařízení budovat v rámci podmínek vyuţití pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem vyuţití - nezbytná technická a dopravní infrastruktura. I.6

Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje zásadní změny v současném způsobu likvidace odpadů.

Pouze v jihozápadní části sídla vymezuje plochu pro sběrný dvůr (plocha TO.1). Plocha by měla slouţit také k ukládání výrobků zpětného odběru a vybraných odpadů z kategorie nebezpečné (např. baterie, zářivky, obaly od barev apod.). V současné době je problematika likvidace odpadů řešena ukládáním komunálních odpadů na skládku TKO Číţkovice, svoz TKO zajišťuje firma BEC odpady s.r.o. - Lovosice. Tříděný odpad je shromaţďován do zvláštních sběrných nádob. I.7

Územní systém ekologické stability a ochrana přírody Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajiště-

ní biodiverzity a biologické rozmanitosti. Ta je definována jako variabilita všech ţijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost jak v rámci druhů, tak i mezi druhy a zajišťuje rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Chodovlice poskytuje koeficient ekologické stability Kes (tj. podíl výměry ploch relativně stabilních k výměře ploch relativně nestabilních - Míchal 1985). Koeficient ekologické stability Kes je v zájmovém území 0,188. Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy, 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně vyuţívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být soustavně nahrazovány technickými zásahy


37

0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně vyuţívané, zejména zemědělskou výrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyţaduje vysoké vklady dodatkové energie, 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyváţená krajina, v níţ jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i niţší potřeba energomateriálových vkladů, Kes > 3,00: stabilní krajina s převahou přírodních a přírodě blízkých struktur. Z uvedeného vyplývá, ţe na území obce Chodovlice se jedná o území nadprůměrně vyuţívané, se zřetelným narušením přírodních struktur. Základní ekologické funkce musí být proto soustavně nahrazovány technickými zásahy. Podstatou Územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který uţ nelze dále sniţovat bez ohroţení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, ţe vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této struktury je pouze jedním z kroků k trvale udrţitelnému vyuţívání krajinného prostoru, protoţe existence takovéto struktury v území nemůţe ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; coţ je pouze jedna z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 460/2004 Sb., o ochraně přírody a krajiny, územní systém ekologické stability definuje jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udrţují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s vodohospodářskými orgány, orgány ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, přičemţ jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí nejen vlastníci pozemků, ale i obec a potaţmo stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů vyuţití území (viz §2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z předpokladů „zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Zpracování návrhu ÚSES vycházelo z metodiky MŢP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na uţívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR" a z učebnice „Metodické postupy projektování lokálního


38

ÚSES“ Petr Maděra, Eliška Zimová (eds.), Ústav lesnické botaniky, dendrologie a typologie LDF MZLU v Brně a Löw a spol., Brno. Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly pouţity údaje z generelu ÚSES, ÚAP a ZÚR Ústeckého kraje. Prvky nadregionálního a regionálního ÚSES byly převzaty ze ZÚR Ústeckého kraje a upřesněny a vymezeny dle skutečného stavu ploch v území v souladu s poţadavky vyplývajícími z uvedených metodik. Předkládaný plán „Územního systému ekologické stability“, je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. V následující tabulkové části jsou popsány prvky ÚSES (biocentra a biokoridory) v řešeném území. REGIONÁLNÍ BIOKORIDORY: Název

Velká Kozí Horka – Hazmburk

Pořadové číslo

Rozloha (katastr. území Chodovlice)

RBK 618

7,2 ha

Navrhovaná opatření

Vytvoření rozvolněného, převáţně lesního porostu o minimální šířce 40m s vyuţitím stávajících náletových dřevin, ponechání doţívajících kmenných tvarů ovocných dřevin a dosadba druhy doubravy s ptačím zobem.

LOKÁLNÍ BIOCENTRA: Rozloha

Název

Pořadové číslo

U Luckého mlýna

LBC 8

8,7 ha

Na částech biocentra tvořených dnes ornou půdou a z části osázenými loukami vytvořit lesní porost charakteru doubravy. Kompaktní keřové porosty ponechat samovolné sukcese

LBC 9

3,4 ha

Zaloţení biocentra lesního typu. Vzhledem k bezprostřední vazbě na intravilán obce zváţit moţnou lesoparkovou organizaci porostů

Na stráni

LBC 10

0,29 ha

Na vymezené ploše postupně s doţíváním ovocných výsadeb zaloţit listnatý remíz s malými světlinami.

Hulán

LBC 25

0,85 ha

Na převáţně svaţité části biocentra zaloţit lesní porost se stromovým a keřovým patrem

U chodovlického hřbitova

(katastr. území Chodovlice)


LOKÁLNÍ BIOKORIDORY: Rozloha

Název

Pořadové číslo

Voračovka

LBK b

1,34 ha

V trase navrţeného biokoridoru, z důvodu údrţby koryta střídavě po obou stranách potoka, realizovat břehový porost stromového a keřového patra.

LBC g

1,42 ha

Běţná údrţba s dílčí dosadbou břehových porostů původními druhy

LBC k

0,84 ha

Na vymezené ploše vytvořit lesní pás se stromovým a keřovým patrem. Dochované zbytky výsadeb břehového porostu z předchozích let respektovat.

(katastr. území Chodovlice)


Modla – propojení biocenter č. 6-7-8 Propojení lokálních biocenter č.13-24-25


39

J.

Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Navrţené zastavitelné plochy bydlení, navrţené v ÚP Chodovlice bezprostředně

navazují na zastavěné území obce. Z hlediska dopravní infrastruktury je pro obec příznivé dopravní napojení na dálnici D8 (Praha – Dráţďany) a na silnici I. třídy vedoucí do regionálních center Ústí nad Labem, Litoměřice, Louny a do Lovosic, které jsou vzdáleny pouze několik málo kilometrů. Hodnotná geografická poloha obce a vhodné dopravní napojení vytváří pro obec příznivé předpoklady pro její další rozvoj, zejména v rámci ploch pro bydlení. Význam dopravní infrastruktury na území obce je zřejmý i z nadřazené územně plánovacích dokumentace (PÚR ČR 2008 a ZÚR UK). Také příznivý dosavadní demografický vývoj obce potvrzuje vhodnost relativně většího navrţeného demografického rozvoje obce. V roce 2001 měla obec 134 obyvatel, v roce 2011 jiţ 144 obyvatel a k 31.12.2013 byl počet obyvatel 158. Odborný odhad potřeby vymezení nových zastavitelných ploch pro bydlení v rodinných domech: Poţadavky vyplývající z demografického vývoje Poţadavky vyplývající z nechtěného souţití

13 RD 3 RD

Poţadavky vyplývající z polohy obce nedaleko rozvojové osy OS2 a rozvojové oblastin NOb2 Celkem

4 RD 20 RD

Rezerva 20%

4 RD

Potřeba nových bytových jednotek celkem

24 RD

Územní plán vymezuje zastavitelné plochy v rámci ploch bydlení a ploch smíšených obytných v rozsahu 24 RD, (coţ odpovídá výše uvedenému odhadu potřeby vymezení nových ploch). K.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Koordinace vyuţívání území obce Chodovlice z hlediska širších vztahů v území

vychází z geografické polohy obce v hodnotném přírodním a historicky osídleném území nedaleko města Lovosice, nedaleko CHKO České středohoří. Obec Chodovlice nezaujímá v rámci širšího zájmového území, ţádné výraznější postavení. Jako malá obec klasického venkovského charakteru nemá prakticky ţádnou vlastní nadmístní občanskou vybavenost, která by mohla být vyuţívána sousedními sídly. Naopak Chodovlice jsou na všech zařízeních občanské vybavenosti závisle na okolních sídlech. Z hlediska současného i navrţeného vyuţití ploch plní obec především funkci obytnou a rekreační.


40

Řešené území je napojeno na regionální Územní systém ekologické stability (ÚSES) prostřednictvím regionálního biokoridoru RBK 618 "Velká Kozí Horka - Hazmburk“. Z nadřazených sítí technické infrastruktury prochází řešeným územím venkovní vedení velmi vysokého napětí elektrické energie VVN 400kV. Z důvodu vymezení zdvojení tohoto stávajícího vedení v ZÚR ÚK, navrhuje územní plán koridor "ER6 - koridor zdvojení venkovního vedení 400 kV. Z hlediska koordinace územního plánu (ÚP) s územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí je návrh ÚP koordinován, zejména s ohledem na návaznost jednotlivých prvků ÚSES. L.

Vyhodnocení splnění požadavků zadání Poţadavky Zadání územního plánu jsou, aţ na následující body, v předkládaném

návrhu územního plánu Chodovlice splněny. Jedná se o tyto body: - prověřit možnost rozvoje ploch pro bydlení doplněné o nezbytnou občanskou vybavenost, rekreaci a plochy odpočinku a sportu. Poţadavek není respektován pouze v bodě občanské vybavenosti, která není nově navrţena. Obec má pouze nezbytnou občanskou vybavenost, chybějící občanská vybavenost se nachází v okolních obcích. - Dále bude prověřen rozvoj turistiky a případné napojení na stávající cyklostezky atd. při respektování stávajícího intenzivního zemědělského využití území. Poţadavek není respektován v bodě, kdy nejsou konkrétně vymezeny plochy pro cyklostezky. V případě potřeby lze cyklostezky budovat jako součást vybraných ploch s rozdílným způsobem vyuţití. - Dopravní a technickou infrastrukturu musí územní plán řešit případnými úpravami průjezdné silnice II/237 a zejména vhodnou strukturou místních komunikací, které jsou většinou velmi úzké. Územní plán úpravy silnice II/237 neřeší, neboť parametry silnice v obci jsou vyhovující. Územní plán umoţňuje budovat úpravy technické a dopravní infrastruktury (rozšíření, budování chodníků, úpravu směrových a šířkových poměrů) jako součást vybraných ploch s rozdílným

způsobem vyuţití (nezbytná technická a dopravní

infrastruktura). - řešit okolí nově opraveného kulturního domu zejména s ohledem na parkování a dle rozšíření prodeje základních potravin Požadavek není respektován v bodě vymezení parkování pro plochu opraveného kulturního domu, kdy nejsou konkrétně vymezeny plochy pro parkování. Parkování v centru obce a jednotlivé upořádání parkovacích míst budou řešit následné studie a dopravní ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU CHODOVLICE

41

generely. V případě potřeby lze parkoviště budovat jako součást vybraných ploch s rozdílným způsobem vyuţití, event. jako nezbytnou dopravní infrastrukturu. - upřesňovat ZÚR ÚK a vytvářet územní podmínky pro řešení protipovodňové ochrany v ohrožených území (vč. sevřeného údolí Labe) Územní plán neřeší konkrétně v tomto bodě protipovodňovou ochranu, neboť není stanoveno záplavové území. Územní plán ponechává podél vodotečí nezastavěný pás pro volný přístup k vodním tokům, Budování protipovodňové opatření a staveb je přípustné v rámci vybraných ploch s rozdílným způsobem vyuţití území. M.

Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje Územní plán nevymezuje ţádné plochy ani koridory nadmístního významu, které

nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Ústeckého kraje. N.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa

N.1

Zemědělský půdní fond Územní plán obce Chodovlice předpokládá rozvoj sídla téţ na pozemcích vedených

jako zemědělská půda. Na vývoj půd v zájmovém území měl hlavní vliv reliéf terénu, půdotvorný substrát a klimatické poměry. Půdy v zájmovém území jsou popsány bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (dále BPEJ). Vlastnosti BPEJ jsou vyjádřeny pětimístným číselným kódem. První číslo v kódu BPEJ charakterizuje klimatický region, druhé dvojčíslí charakterizuje hlavní půdní jednotky a poslední dvojčíslí charakterizuje kombinaci sklonitosti a expozice, přičemţ poslední číslo charakterizuje skeletovitost a hloubku půdy. Rozvojem obce plánovaným v rámci návrhu ÚPD jsou postiţeny půdy těchto BPEJ: 1.61.00, 1.07.50, 1.07.10 Jedná se o půdy následujících charakteristik: Charakteristika klimatického regionu 1 – klimatický region T1 – teplý,suchý Charakteristiky hlavních půdních jednotek: 07 - Smonice modální a smonice modální karbonátové, černozemě pelické a černozemě černické pelické, vţdy na velmi těţkých substrátech, celoprofilově velmi těţké, bezskeletovité, často povrchově periodicky převlhčované.


42

61 - Černice pelické i černice pelické karbonátové na nivních uloţeninách, sprašových hlínách, spraších, jílech i slínech, těţké i velmi těţké, bez skeletu, sklon k převlhčení. Charakteristiky sklonitosti a expozice (čtvrté číslo kódu BPEJ): 0 – úplná rovina (0-1º) se všesměrnou expozicí 1 – mírný sklon (3-7º) se všesměrnou expozicí 5 – střední sklon (7-12º) se severní (severozápadní aţ severovýchodní) expozicí Charakteristiky skeletovitosti a hloubky půdy (pátá číslice kódu BPEJ) 0 – bezskeletovitá, s příměsí, hluboká Půdy jsou podle BPEJ dle vyhlášky MŢP č. 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany, rozděleny do pěti tříd ochrany zemědělské půdy. Vyhodnocení záboru ZPF je zpracováno dle společného metodického doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŢP „Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond v územním plánu“ vydaného Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Ministerstvem ţivotního prostředí ČR a Ústavem územního rozvoje 2011. Návrh územního plánu předpokládá nové rozdílné vyuţití vybraných lokalit určených podle poţadavků na Plochy bydlení - individuální v rodinných domech - vesnické (BV), Plochy smíšené obytné - vesnické (SV), Plochy technické infrastruktury – inţenýrské sítě (TI.1), Plochy veřejných prostranství – s převahou zpevněných ploch (PV), Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport (OS). Celkový hodnocený zábor zemědělských půd vyvolaný rozvojem obce činí 1,8881 ha. Pozemky uvaţované k rozvoji obce dle návrhu územního plánu jsou tvořeny z 86,81 % půdami III. třídy ochrany a pouze z 13,19 % půdami I. třídy ochrany. V severní, severovýchodní a v jiţní části správního území obce byly provedeny meliorace na rozloze cca 26 ha. Z tohoto rozsahu ovšem spadá jen velmi malá část (cca 0,13 ha) do rozvojových ploch. Konkrétně se jedná o plochu veřejného prostranství – s převahou zpevněných ploch (PV2) a část plochy technické infrastruktury – inţenýrské sítě (TI1). Při navrhovaném rozvoji obce zábory zemědělské půdy neovlivní významně hydrologické a odtokové poměry v území. Kromě zpevněných ploch se předpokládá zasakování dešťových sráţek v místě. Navrhované funkční vyuţití území nezvyšuje erozní ohroţení půd. Při zpracování územního plánu byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŢP č.13/1994 Sb. ve znění pozdějších úprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Urbanistický návrh respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a


43

dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu. Nově navrhované rozvojové plochy neovlivňují významně organizaci zemědělského půdního fondu. Zábory ZPF jsou vyznačeny v grafické části. V následujících tabulkách jsou rozděleny zábory ZPF podle jednotlivých nově navrţených ploch s rozdílným vyuţitím.


44

Tab. 5 – Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond

číslo lokality

Způsob využití plochy

Celkový zábor ZPF [ha]

Zábor ZPF podle jednotlivých kultur [ha] orná půda

chmelnice

vinice

zahrady

ovocné sady

Zábor ZPF podle tříd ochrany [ha] trvalé travní porosty

I.

II.

III.

IV.

V.

Investice do půdy

%

Katastrální území: Chodovlice Plochy bydlení - individuální v rodinných domech - vesnické Plochy bydlení - individuální v rodinných domech BV4 - vesnické Plochy bydlení - individuální v rodinných domech BV5 - vesnické Plochy bydlení - individuální v rodinných domech BV6 - vesnické Plochy bydlení - individuální v rodinných domech BV7 - vesnické Plochy bydlení - individuální v rodinných domech vesnické - celkem BV2

0,0406

0,0406

0,2988

0,2988

0,1649

0,1221

0,1849

0,1849

0,0428

0,2088 0,8980

0,0791

0,2031 0,3070

0,0000

0,0000

0,5425

0,0057 0,0428

0,0057

0,0791

0,0000

0,0406

2,15

0,2197

15,83

0,1649

8,73

0,1849

9,79

0,2088

11,06

0,8189

0,0000

0,0000

0,0000

47,56

SV1

Plochy smíšené obytné - vesnické

0,4883

0,4883

0,4883

25,86

SV2

Plochy smíšené obytné - vesnické

0,1594

0,1594

0,1594

8,44

Plochy smíšené obytné - vesnické celkem

0,6477

0,0000

TI1 Plochy technické infrastruktury – inţenýrské sítě Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě - celkem Plochy veřejných prostranství – s převahou zpevPV1 něných ploch Plochy veřejných prostranství – s převahou zpevPV2 něných ploch Plochy veřejných prostranství – s převahou zpevPV3 něných ploch Plochy veřejných prostranství - s převahou zpevněných ploch - celkem

0,1066

0,1066

0,1066

0,1066

OS1

Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport

0,0000

0,0000

0,6477

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0455 0,0442

0,0319

0,0319

0,1325

0,0761

0,0000

0,0000

0,6477

0,0000

0,0000

0,1066

0,0564 0,0442

0,0000

0,0000

0,1066

0,0109

0,0191

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

34,30

0,0920

5,65

0,0920

5,65

0,0373

2,99

0,0442

0,0420 0,0319

0,0000

0,0000

0,0455

0,0000

0,1033

0,0109

0,0633

0,0000

0,1033

0,0692

2,34 1,69

0,0000

0,0000

0,0420

0,1033

7,02 5,47

Plochy občanského vybavení - tělovýchova a sport

0,1033

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,0000

0,1033

0,0000

0,0000

0,1033

0,0000

0,0000

0,0000

5,47

ZÁBOR ZPF CELKEM

1,8881

0,4897

0,0000

0,0000

1,2357

0,0428

0,1199

0,2490

0,0000

1,6391

0,0000

0,0000

0,0420

100,00

100

25,94

0,00

0,00

65,45

2,27

6,35

13,19

0,00

88,81

0,00

0,00

%


45

N.2

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Navrhovaným řešením územního plánu nejsou dotčeny pozemky určené k plnění

funkce lesa. O.

Postup při pořizování územního plánu Zastupitelstvo obce Chodovlice na svém řádném zasedání dne 08. 06. 2011 rozhodlo o

pořízení ÚP Chodovlice svým usnesením č. 13/5/2011.

Na základě rozhodnutí

zastupitelstva bylo vypracováno zadání ÚP Chodovlice, které bylo schváleno na jednání zastupitelstva dne 20. 06. 2014 usnesením č. 4/21/2014. Na základě zadání byl zpracován návrh ÚP Chodovlice. Návrh pro společné jednání dle § 50 stavebního zákona byl obeznámen dotčeným orgánům a sousedním obcím 08. 12. 2014 a dotčené organy a sousední obce vyznány k uplatnění svých stanovisek a připomínek. Současně byla seznámena veřejnost s návrhem ÚP Chodovlice veřejnou vyhláškou vyvěšenou dne 10.12.2014, aby mohla uplatnit u pořizovatele písemné připomínky. Při projednání návrhu nebyly uplatněny připomínky ani námitky. Pořizovatel zaslal dne 01. 06. 2015 ţádost na Krajský úřad Ústeckého kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu o stanovisko v souladu s ustanovením § 50 odst. 7 stavebního zákona. Pořizovatel v zákonné lhůtě neobdrţel stanovisko nadřízeného orgánu. Na základě těchto skutečností a ustanovení § 50 odst. 7 stavebního zákona, ţe pokud nezašle krajský úřad stanovisko do 30ti dnů od podání ţádosti, je moţné územní plán vydat i bez jeho stanoviska, se pořizovatel rozhodl vypsat veřejné projednání návrhu ÚP Chodovlice. Námitky a připomínky podané k Návrhu ÚP Chodovlice jsou řešeny v kapitole P. a Q. P.

Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Tento odstavec doplní pořizovatel před vydáním územního plánu.

Q.

Vyhodnocení připomínek Tento odstavec doplní pořizovatel před vydáním územního plánu.


46

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents