ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

RADOVESICE ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

POŘIZOVATEL: Městský úřad Lovosice, Stavební úřad, územní plán, památková péče

PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8 listopad 2011

Záznam o účinnosti: a) Správní orgán, který územní plán vydal:

b) Číslo jednací: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti územního plánu: c) Jméno a příjmení, funkce a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele:

otisk úředního razítka:

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RADOVESICE

2

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Územní plán Radovesice Řešené území: Administrativní území obce Radovesice zahrnující katastrální území Radovesice Pořizovatel: Městský úřad Lovosice, Stavební úřad, územní plán, památková péče Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/U18013/2007/Rac IČO: 14 938 634 DIČ: CZ380519032

Zpracovatelé jednotlivých částí textové a grafické dokumentace:

Ing. Stanislav Zeman

- odpovědný projektant

Ing. Petr Laube

- hlavní projektant, urbanistická koncepce

RNDr. Zdeněk Tomáš - celková redakce textové zprávy, demografie, odnětí ZPF

Ing. Jan Dřevíkovský

- Územní systém ekologické stability

Ing. Antonín Janovský - dopravní struktura

Ing. Ivo Zajíc

- technická vybavenost

Firma Dináto

- digitální zpracování


3

OBSAH: a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a.1. Širší vztahy a.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a.3. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR b) Údaje o splnění zadání územního plánu c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území c.1. Limity využití území c.2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby c.3. Doprava c.4. Občanské vybavení c.5. Technické vybavení c.6. Odpadové hospodářství c.7. Územní systém ekologické stability c.8. Ochrana obyvatelstva c.9. Geologie c.10. Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa e.1. Ochrana půdního fondu e.2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa f) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části


5 5 5 6 8

9 9 10 11 13 13 19 19 22 23 23

24 24 24 28 29

4

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a.1. Širší vztahy Využívání území obce Radovesice z hlediska širších územních vztahů jednotlivých sídel v regionu vychází z geografické polohy obce na jihovýchodním okraji správního obvodu obce s rozšířenou působností Lovosice, na levém břehu řeky Ohře, na křižovatce silnic II/246 a II/247. Obec Radovesice neplní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních. Nicméně nachází se zde většina zařízení základní občanské vybavenosti – základní škola pro 1. – 5. ročník, mateřská škola, kulturní sál, hostinec a obchod se smíšeným zbožím. Do základní školy druhého stupně dojíždějí místní děti do sousedních Libochovic, kde je zajištěna i lékařská péče pro občany Radovesic. Obec plní především funkci obytnou a rekreační, významnou ekonomickou funkcí obce je i zemědělská výroba. Řešené území je napojeno na regionální Územní systém ekologické stability (ÚSES) prostřednictvím nadregionálního biokoridoru (K182) spojujícího regionální biocentrum č.30 Šebín s nadregionálním biocentrem č.2 "Oharský luh" (které zasahuje do západní části řešeného území). Jižní částí řešeného území prochází VTL plynovod, který má v řešeném území pouze tranzitní charakter. Na západním okraji území obce se nachází vysokotlaký plynovod, ukončený regulační stanicí, která zásobuje plynem celé Radovesice. Z hlediska koordinace územního plánu s územně plánovacími dokumentacemi sousedních obcí je předložený návrh koordinován zejména s ohledem na návaznost jednotlivých prvků ÚSES. Dále je navržena trasa vysokotlakého plynovodu, vedoucího podél toku Rosovka od Libochovic a dále podél silnice II/246 do Žabovřesk nad Ohří (pro potřeby plynofikace Žabovřesk nad Ohří). Sousedními katastry jsou na severu k.ú. Chotěšov, na východě k.ú. Žabovřesky nad Ohří, na jihovýchodě k.ú. Kostelec nad Ohří, na jihu k.ú. Poloze, na západě k.ú. Libochovice a na severozápadě k.ú. Slatina.

a.2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Zásady územního rozvoje (ZÚR) Ústeckého kraje, byly vydány dne 7.9.2011. Do doby nabytí účinnosti ZÚR je nadřazenou územně plánovací dokumentací pro řešené území Územní plán velkého územního celku okresu Litoměřice, schválený usnesením vlády č.110 ze dne 7.2. 1996 a upravený od 1.1. 2007 podle ustanovení § 187 odst. 7 stavebního zákona.


5

Z této dokumentace, jakož i ze ZÚR, vyplývá pro územní plán Radovesice povinnost respektovat především nadregionální územní systém ekologické stability (nadregionální biokoridor spojující regionální biocentrum č.30 Šebín s nadregionálním biocentrem č.2 "Oharský luh" - označen jako K182 a dále nadregionálním biocentrem č.2 "Oharský luh", které zasahuje do západní části řešeného území), dále CHOPAV Severočeská křída, Přírodní park Dolní Poohří, EVL Ohře, záplavové území Ohře, VTL plynovod, ochranné pásmo zámku Libochovice a ložisko vápence. Zpracovaný územní plán Radovesice je s ÚP VÚC okresu Litoměřice i se ZÚR v souladu.

a.3. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Návrh územně plánovací dokumentace je v souladu s republikovými prioritami územního plánování. Územní plán vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území a stanoví podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území. Územní plán respektuje z hlediska „Politiky územního rozvoje ČR“ (PUR), která byla schválena usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009, zejména následující body: Bod č.14 – Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Územní plán respektuje v maximální možné míře přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území. Plochy změn využití území v rámci zastavitelných ploch byly vymezeny s ohledem na návaznost na zastavěné území sídla s respektováním jeho stávající urbanistické struktury. Ta vykazuje, zejména v centrální části obce, vysoké architektonicko urbanistické hodnoty (výrazný návesní prostor, zvonička). Přírodní prostředí krajiny v údolí Ohře respektuje územní plán tím, že zde nevymezuje žádné další rekreační plochy a stávající považuje za stabilizované, a to i pro případné rozšiřování a zvyšování stávajících objektů. Bod č.16 – Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, s cílem zajistit kvalitu života obyvatel a odpovídající hospodářský rozvoj území. Územní plán řeší komplexně celé řešené území se zohledněním principů udržitelného rozvoje území. Cíleně člení jednotlivé funkční plochy, aby nedocházelo k prolínání ploch bydlení s plochami výroby a skladování apod. Bod č.19 – Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu), hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Územní plán prověřil veškeré areály v území a stanovil v rámci regulativů funkčního využití a prostorového uspořádání podmínky jejich využití, s cílem


6

hospodárně využít zastavěné území sídla a zajistit především ochranu zemědělské a lesní půdy. Zároveň vymezuje v návaznosti na obytné a výrobní plochy dostatek ploch pro sídelní zeleň. Bod č.20 – Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Územní plán respektuje stávající přírodní prvky v krajině, zejména plochy ÚSES, do nichž není navrhována žádná výstavba. Za účelem ochrany zemědělského půdního fondu řeší ÚP kompaktnost a arondaci urbanistického půdorysu sídla bez „výběžků“ zastavitelného území do volné krajiny.

Bod č.21 – Vymezit a chránit ve spolupráci s dotčenými obcemi před zastavěním pozemky nezbytné pro vytvoření souvislých ploch veřejně přístupné zeleně (zelené pásy) v rozvojových oblastech a v rozvojových osách a ve specifických oblastech, na jejichž území je krajina negativně poznamenána lidskou činností, s využitím její přirozené obnovy; cílem je zachování souvislých pásů nezastavěného území v bezprostředním okolí velkých měst, způsobilých pro nenáročné formy krátkodobé rekreace a dále pro vznik a rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny. Tento bod je v územním plánu naplněn vymezením ploch sídelní zeleně u severního okraje a ve východní části sídla a podél železniční trati a výrobních areálů severně od Radovesic. Bod č.23 - Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně. Pro zkvalitnění dopravní dostupnosti řešeného území a ve vazbě na širší vztahy v území navrhuje územní plán přeložku silnice II/246 a dále dílčí úpravy v silniční síti celého řešeného území s ohledem na dostatečnou dopravní dostupnost celého zájmového území. Přeložka silnice II/246 vytváří plnohodnotný silniční obchvat obce, který bude sloužit všem sídlům od Budyně nad Ohří až po Koštice. Bod

č.24

– Vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os. Možnosti nové výstavby posuzovat vždy s ohledem na to, jaké ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RADOVESICE

7

vyvolá nároky na změny veřejné dopravní infrastruktury a veřejné dopravy. Vytvářet podmínky pro zvyšování bezpečnosti a plynulosti dopravy, ochrany a bezpečnosti obyvatelstva a zlepšování jeho ochrany před hlukem a emisemi, s ohledem na to vytvářet v území podmínky pro environmentálně šetrné formy dopravy (např. železniční, cyklistickou). Územní plán Radovesice navrhuje napojení rozvojových ploch pro bydlení na stávající kapacitní dopravní infrastrukturu sídla. Za účelem zlepšení obytného prostředí v centru obce je navržena přeložka již zmíněné silnice II/246 do nové trasy severně od sídla, až za železniční trať. č.25

Bod

– Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území i obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami (záplavy, sesuvy, eroze apod.), s cílem minimalizovat rozsah škod. Územní plán nenavrhuje do záplavového území Ohře žádné nové plochy bydlení. Při povodních bude nutno postupovat podle protipovodňového plánu.

Bod č.26 – Vymezovat plochy v záplavových územích a umísťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Jižní část sídla leží v záplavovém území řeky Ohře. Proto do tohoto prostoru navrhuje územní plán pouze plochu Z13 pro sport a tělovýchovu, kde nebudou žádné trvalé stavby. Bod č.30 - Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod, je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Tento bod je v územním plánu naplněn návrhem napojení severní části sídla na síť technické infrastruktury a na dostavbu kanalizačního systému obce. Rozvojové oblasti a osy vymezené v PÚR: -

Řešené území leží mimo rozvojové oblasti vymezené v PÚR, je však součástí Rozvojové osy OS2 (Praha-Ústí nad Labem-hranice ČR/Německo-Dresden), ovšem bez výrazné vazby na významnou dopravní cestu, tj. na dálnici D8 a železniční trať č.090.

Specifické oblasti: - Řešené území leží mimo specifické oblasti. Koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury vymezené v PÚR: - Řešeným územím neprochází žádný koridor dopravní ani technické infrastruktury.

b) Údaje o splnění zadání územního plánu Požadavky Zadání územního plánu jsou v předkládaném návrhu územního plánu Radovesice splněny. Pouze není navržena plocha pro výstavbu bioplynové stanice (v návaznosti na zemědělský areál), neboť na tuto stavbu bylo již vydáno stavební povolení, a proto je v grafické dokumentaci uvedena jako stav.


8

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Z demografického hlediska vytváří územní plán předpoklady pro stabilizaci a rozvoj sídla odpovídající jeho poloze v rozvojové ose OS2, na levém břehu Ohře, na křižovatce silnic II/246 a II/247. Při naplnění veškerých navrhovaných ploch pro budoucí výstavbu by konečný počet obyvatel Radovesic mohl činit až 650 obyvatel. Tímto počtem by obec přesto zaostávala (cca o 13 %) za svým populačním vrcholem z roku 1930 (748 obyvatel), ale převýšila by stav obyvatel při poválečném sčítání v roce 1950. (Teoretický výpočet budoucího počtu obyvatel vychází z předpokladu, že velikost pozemků pro nové obytné objekty bude činit cca 1 200 m2, a z očekávaného úbytku bytů ve výši 0,6 % ročně). S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit návrh územního plánu ve variantách. Rovněž s ohledem na důslednou funkční diferenciaci ploch nedochází k rozporu se zásadami udržitelného rozvoje.

c.1. Limity využití území Za účelem zajištění udržitelného rozvoje území respektuje územní plán také následující limity využití území: - ochranné pásmo železnice č.095 - 60 m, - ochranná pásma silnic II/246, II/247 a III/24612 - 15 m, - ochranná pásma venkovního elektrického vedení 22 kV - 10 m, - ochranná pásma trafostanic - 7 m, - ochranná pásma telekomunikačních kabelů - 1,5 m, - bezpečnostní pásmo VTL plynovodu - 15 m, - bezpečnostní pásmo VTL regulační stanice - 10 m, - ochranná pásma STL plynovodních řadů - 1 m, - ochranná pásma vodovodních řadů - 1,5 m, - ochranná pásma kanalizačních řadů - 1,5 m, - ochranné pásmo čistírny odpadních vod, - manipulační plocha podél Ohře - 10 m a podél drobných vodních toků - 6 m, - záplavové území Ohře (včetně aktivní zóny), - CHOPAV Severočeská křída, - výhradní ložisko vápence č.3065100 Radovesice, - vzdálenost 50 m od okraje lesa, - nadregionální biokoridor K20 „Ohře“ (osy nivní a vodní) a nadregionální biocentrum č.2 „Oharský luh“, - Evropsky významná lokalita Ohře (CZ 0424510), - Přírodní park Dolní Poohří, - vnitřní ochranné pásmo zámku Libochovice, - vnější ochranné pásmo hradu Hazmburk, - archeologická naleziště,


9

- nemovité kulturní památky: rejstř.č. 22448/5-2255 – zvonička rejstř.č. 11495/5-5789 – rozcestník sv. Jana Nepomuckého severovýchodně od sídla

c.2. Vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby Územní plán navrhuje 17 zastavitelných ploch, z nichž jsou 4 plochy smíšené obytné – vesnické, jedna plocha tělovýchovy a sportu, 4 plochy sídelní zeleně, 6 ploch dopravy a dvě plochy veřejných prostranství. Zdůvodnění zastavitelných ploch je uvedeno v následující tabulce: Označení plochy

Funkční využití plochy

Rozloha v ha

Z1/DS Z2/DS

Silniční doprava Silniční doprava

5,81 0,51

Z3

Cyklistická stezka

-

Z4/ZX

Sídelní zeleň

0,23

Z5/ZX

Sídelní zeleň

1,05

Z6/ZX

Sídelní zeleň

0,67

Z7/SO.3

Plocha smíšená obytná – vesnická

0,99

Z8/SO.3


1,10

Z9/DS

Silniční doprava

0,01

Z10/DS

Silniční doprava

0,01

Z11/SO.3


8,69

Z12/P/* Z13/OS

Veřejné prostranství Plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport

0,17 0,57

Zdůvodnění změny využití plochy - vytěsnění průjezdné dopravy z centra sídla - bezpečné napojení budoucí přeložky silnice II/246 na silnici II/247 prostřednictvím kruhové křižovatky - návrh cyklostezky nadmístního významu - zajištění prostupnosti řešeného území pro cyklisty - posílení turistického potenciálu řešeného území - výsadba doprovodné zeleně podél komunikace směřující k zemědělskému areálu - odclonění výrobních provozů za tratí od obytné části sídla - odclonění výrobních provozů za tratí od obytné části sídla - výsadba sídelní zeleně směrem k potoku Rosovka přispěje ke zlepšení obytného prostředí v severní části sídla - zkompaktnění a zarovnání urbanistického půdorysu severní části sídla - přímá návaznost na zastavěné území obce - lokalita bude zpřístupněna ze stávající silnice II/247 - kvalitní přírodní zázemí (údolí Rosovky) - orientační kapacita 4-8rodinných domů - sevření a zarovnání urbanistického půdorysu severní části sídla - přímá návaznost na zastavěné území obce - dobré dopravní napojení blízko křižovatky silnic II/246 a II/247 (kterou bude nutné upravit a zpřehlednit) - kvalitní přírodní zázemí (údolí Rosovky) - orientační kapacita 5-8 rodinných domů - záliv autobusové zastávky přispěje ke zvýšení bezpečnosti silničního provozu na stávající trase silnice II/246 - žádné nároky na zemědělský půdní fond - úprava křižovatky silnic II/246 a II/247 pomůže lepší přehlednosti a bezpečnosti silniční dopravy v celém prostoru křižovatky - vyplnění rozsáhlé proluky mezi dvěma výběžky stávající obytné zástavby v západním sektoru sídla - snadné napojení na vodovod a STL plynovod - východní část plochy Z11 bude zpřístupněna z komunikace procházející stávající zástavbou, západní část z nové místní komunikace, která povede v rámci veřejného prostranství ze silnice II/246 jihovýchodním směrem podél severního okraje stávající zástavby - nutnost zpracování územní studie - zpřístupnění obytných objektů v západní části plochy Z11 - rozšíření stávajícího hřiště jihozápadním směrem - sportovně rekreační zázemí obce


10

Označení plochy

Funkční využití plochy

Rozloha v ha

Z14/DS

Silniční doprava

0,44

Z16/DS Z19/SO.3

Silniční doprava Plocha smíšená obytná - vesnická

0,24 0,14

VP2 Z21/ZX

Veřejné prostranství Sídelní zeleň

0,04 0,14

Z22

Cyklistická stezka

-

Zdůvodnění změny využití plochy - narovnání silnice III/24612 v prostoru u rekreační lokality na pravém břehu Ohře - zvýšení bezpečnosti průjezdu silnicí kolem chatové osady - plocha Z14 leží na půdách nižší třídy ochrany - zlepšení směrových poměrů na silnici III/24612 - přímá návaznost na zastavěné území sídla - přístup do plochy Z19 bude z navržené místní komunikace vedoucí v rámci veřejného prostranství ze silnice II/246 jižním směrem - orientační kapacita 1 rodinný dům - zpřístupnění rodinného domu na rozvojové ploše Z19 - odclonění nové výstavby od provozu na silnici II/246 - výsadba sídelní zeleně přispěje ke kvalitnějšímu obytnému prostředí na ploše Z19 - návrh cyklostezky podél levého břehu Ohře - zajištění prostupnosti řešeného území pro cyklisty - posílení turistického potenciálu řešeného území

Územní plán nenavrhuje žádné plochy přestavby. V rámci ploch sídelní zeleně navrhuje územní plán čtyři plochy sídelní – specifické zeleně: podél komunikace směřující k zemědělskému areálu (Z4), při železnici naproti zemědělskému areálu a areálu bioplynové stanice (Z5), na severním okraji sídla (Z6) a severně od plochy Z19 směrem k silnici II/246 (Z21). Celková rozloha ploch vymezených pro sídelní zeleň činí 2,09 ha.

c.3. Doprava Silnice Územní plán navrhuje přeložit trasu silnice II/246 severně od železniční trati č.095, s křížením se silnicí II/247 prostřednictvím kruhové křižovatky. Tento návrh vychází z potřeby vytěsnit průjezdnou dopravu z centra obce a zvýšit tak kvalitu obytného prostředí v sídle. Návrh napřímení trasy silnice III/24612 u rekreační lokality na pravém břehu Ohře a zmírnění zatáčky na této silnici po cca 400 m za Ohří směrem na Kostelec nad Ohří je zdůvodněno stávajícími nevýhodnými směrovými poměry na silnici a snahou o zvýšení bezpečnosti silničního provozu v těchto úsecích. Úprava stávající křižovatky silnic II/246 a II/247 je navržena z důvodu zlepšení rozhledových poměrů na této silnici. Návrh územního plánu vychází ze současného stavu, kdy základní komunikační osu řešeného území představuje silnice II/246 (Mělník-Roudnice nad Labem-Budyně nad OhříLibochovice-Louny),

procházející

řešeným

územím

západo-východním

směrem,

po vybudování obchvatu obce se změní na silnici III. třídy. Na její trase nejsou evidovány dopravní závady. Ze silnice I/246 odbočuje severním směrem na Lovosice silnice II/247, která je z pohledu dopravního zatížení ještě významnějším tahem než silnice II/246. Mimo intravilán nejsou na trase silnice II/247 vykazovány žádné dopravní závady. Ze silnice II/246


11

směřuje na jih mezi stávající zástavbou silnice III. třídy č.24612, která se u Ohře stáčí na jihovýchod na Kostelec nad Ohří.

Místní komunikace Územní plán navrhuje v rámci ploch veřejných prostranství dvě místní komunikace, z nichž jedna (plocha Z12) zpřístupní obytné objekty v západní části rozvojové plochy Z11 a druhá (plocha Z20) napojí obytnou plochu Z19 na stávající trasu silnice II/246. Hlavním koridorem v rámci dopravní infrastruktury místních komunikací v Radovesicích zůstane i ve výhledu současný průtah silnice II/246, který bude do doby realizace obchvatu obce zatížen i tranzitní dopravou. Stávající místní komunikace vnitřní části obce mají šířku v rozmezí 3-5 m. Místní komunikace v jihozápadní části sídla má přímé napojení na silnici II/246 u hranice katastru s Libochovicemi a na silnici III/24612 před mostním objektem přes řeku Ohři. Objekt má šířku 6-7 m.

Železnice Územní plán nenavrhuje žádné úpravy na stávající jednokolejné neelektrifikované železniční trati ČD č.095 Vraňany-Libochovice, z důvodu vyhovujícího stavu železničního tělesa v úseku procházejícím katastrem obce. Úrovňový přejezd silnice II/247 přes trať je opatřen pouze výstražnými kříži. Vzhledem k optimálním rozhledovým poměrům není přejezd považován za dopravní závadu.

Komunikace pro pěší a cyklisty Návrh územního plánu sleduje dvě nové cyklostezky vedoucí od Budyně nad Ohří na Libochovice podél levého břehu Ohře a je odůvodněn skutečností, že v současné době žádné cyklostezky řešeným územím neprocházejí (cyklistický provoz probíhá většinou po místních komunikacích a silnicích, kde jsou event. vyznačeny turistické trasy). Pěší provoz probíhá převážně po chodnících, které jsou součástí místních komunikací v rámci veřejných prostranství.

Veřejná doprava Územní plán navrhuje na úseku veřejné autobusové dopravy pouze nový záliv u autobusové zastávky při silnici II/246 ve směru na Libochovice. Tento návrh je odůvodněn nedostatečně hlubokým zálivem u této zastávky. V současné době projíždí katastrálním územím obce v průběhu týdne autobusy na pěti linkách, z nichž nejvýznamnější jsou linky č.550090 (Litoměřice-Lovosice-Libochovice), s deseti pravidelnými spoji v každém směru, a linka č.550070 (Libochovice-Roudnice


12

nad Labem-Štětí, Hněvice), na níž staví ve směru do Štětí 7 autobusů a ve směru na Libochovice 8 spojů.

Plochy pro dopravu v klidu Územní plán nenavrhuje v obci žádné odstavné plochy, avšak formou regulativů připouští výstavbu parkovišť v rozvojových plochách bydlení s tím, že u každého rodinného domu by měly být 1 až 2 parkovací místa. Na území obce se nacházejí vyhrazená místa pro parkování nebo pro odstavení vozidel na návsi, u vepřína za tratí a u hřiště. Jinak jsou auta odstavována před jednotlivými obytnými objekty.

c.4. Občanské vybavení Územní plán navrhuje rozšíření stávajících ploch pro sport a tělovýchovu na jižním okraji sídla v těsné návaznosti na zastavěné území a dnešní sportovní areál fotbalového hřiště. Další plochy občanského vybavení nejsou navrženy, v rámci regulativů je přípustné budování drobných provozoven a občanské vybavenosti v navržených plochách smíšených obytných venkovského charakteru. Zbývající občanská vybavenost, která se na území obce nachází, odpovídá současným potřebám obyvatel obce. Navíc v těsném sousedství obce je město Libochovice, které potřeby občanů na občanskou vybavenost obce plně uspokojuje. Vzhledem k tomu územní plán žádnou další výstavbu zařízení občanské vybavenosti nenavrhuje.

c.5. Technické vybavení Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Územní plán nenavrhuje žádné nové vodní plochy ani žádné úpravy vodních toků. Podél vodotečí ponechává územní plán volný manipulační pruh, pro umožnění přístupu správci toku. Z krajinářských a protierozních důvodů jsou plně respektovány stávající břehové porosty podél řeky Ohře. Aby se zabránilo přímému splachu nečistot do malých vodotečí, navrhuje územní plán obnovit břehové porosty u všech vodotečí, otevřených melioračních odpadů a podél polních cest. Návrh ÚP vychází ze skutečností, že řešené území patří do povodí Ohře, číslo hydrologického pořadí 1-13-04-042, resp. 1-13-04-041 (západní okraj obce). Tok řeky Ohře je zařazen do evropsky významné lokality, kód lokality C2 0423510. Řeka Ohře protéká katastrálním územím obce západo-východním směrem. Průměrný roční průtok Ohře v řešeném území se udává 37,3 m3/s, při 5leté vodě 461 m3/s a při 100leté vodě 1 208 m3/s. Na Libochovickém jezu u pravého břehu začíná Malá Ohře (číslo hydrologického pořadí


13

1-13-04-049) vybudovaná jako umělý kanál původně pro přívod vody pro pilu a mlýn v Budyni nad Ohří. Malá Ohře tvoří jižní hranici katastru Radovesic daleko od zástavby obce. Na východním okraji sídla se do Ohře zleva vlévá potok Rosovka (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-047) přitékající do řešeného území od obce Klapý. Povodí Rosovky je charakterizováno malým specifickým odtokem 2,5-3 l/s a značným rozdílem mezi minimálními a povodňovými průtoky. Vodní plochy se v řešeném území nenacházejí. Fakultativní součástí hydrografické sítě jsou i vesměs přehloubené odvodňovací příkopy sloužící k odvodu přívalových vod z orné půdy v terénních depresích. Přes omezený hydrologický význam představují tyto převážně umělé recipienty v krajině fixní linie využitelné pro trasování biokoridorů, resp. interakčních prvků. Ohře má na katastru obce značně rozsáhlé záplavové území při stoleté povodni. Povodněmi je ohrožována chatová zástavba na obou březích Ohře, fotbalové hřiště a čistírna odpadních vod. Vlastní obytná zástavba je vesměs nad hladinou stoleté povodně. Technicky se nedá kapacita koryta bez značných nákladů a negativních dopadů do přírodních poměrů zvýšit. Z tohoto důvodu je třeba respektovat v koncepčních návrzích rozsah inundace a stavby zde připouštět pouze výjimečně v nezbytných případech. Nové pozemkové úpravy v území musejí být prováděny tak, aby pozemky s ochranou pod hranicí pětileté povodně byly převážně obhospodařovány jako louky nebo by byly chráněny inundačními hrázemi. Hranice záplavového území Q100, aktivní zóny záplavového území Ohře a území zvláštní povodně pod vodním dílem jsou vyznačeny v koordinačním výkrese. Zásobování vodou Z důvodu zajištění pitné vody pro severní část sídla (včetně rozvojových ploch Z7 a Z8) navrhuje územní plán nový vodovodní řad VST11. Ostatní návrhové plochy budou napojeny ze stávajících řadů. Z důvodu napojení severní části sídla na kanalizační systém obce je navržena částečná přeložka vodovodního řadu VST9 v trase silnice II/246. Tento návrh vychází ze současné situace obce v zásobení vodou, která je vyhovující a nebude se v budoucnu měnit. V současné době jsou Radovesice zásobeny pitnou vodou prostřednictvím skupinového vodovodu Libochovice - Mšené-lázně – Budyně nad Ohří. Hlavním zdrojem celé skupiny je úpravna vody Brníkov (33 l/s), z níž jsou vedeny tři hlavní větve směrem do Mšena, do Budyně a do Libochovic. Přes Radovesice je voda dále vedena do Žabovřesk nad Ohří a do Břežan nad Ohří. Obec je pod tlakem vodojemu Hazmburk 2x400 m3 (211,30/207,14). Kapacita zdroje i vodovodu postačuje i pro pokrytí potřeb rozvojových záměrů obce. Pro zajištění nouzového zásobování pitnou vodou jsou vytipovány podzemní zdroje Vlastislav, Kaple a Velké Žernoseky. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno


14

dopravou pitné vody v množství maximálně 15 l/den na obyvatele cisternami v rámci závodu Severočeské vodovody a kanalizace, a.s. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika.

Výpočet potřeby vody: Počet obyvatel obce činí v současné době cca 450. Pro výpočet současné potřeby vody se předpokládá: a) 100 % bytů s průměrnou potřebou 130 l/os./den b) Občanská a technická vybavenost u obcí do 1 000 obyvatel - průměrná potřeba 20 l/os./den. S ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy se v budoucnu uvažuje s potřebou vody na 1 obyvatele v bytech s obvyklým technickým standardem 130 l/os/den; v bytech s nadprůměrným standardem cca 150 l/os/den (jedná se o mírný nadstandard s cílem počítat s určitou rezervou – dnešní spotřeba v důsledku úsporných opatření klesá až k 120 l/os/den). Současný stav 1. Obyvatelstvo - bytový fond Průměrná denní potřeba vody Qp = 450 x 130 = 58,50 m3/d = 2,44 m3/h = 0,68 l/s 2. Občanská vybavenost 450 obyvatel po 20 l/os 9,00 m3/d Základní škola 30 žáků po 25 l 0,75 m3/d Mateřská škola 20 dětí po 60 l 1,20 m3/d Hospoda 50 míst u stolu po 50 l 2,50 m3/d 1 výčepní stolice, 2 směny 2,00 m3/d Sportovní plochy 30 sportovců po 60 l 1,80 m3/d kropení ploch 2,40 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 19,65 m3/d 3. Zemědělská výroba 2 400 prasat na výkrm po 10 l 24,00 m3/d 1 800 selat po 6 l 10,80 m3/d 500 prasnic po 20 l 10,00 m3/d Sociální zařízení 80 pracovníků po 120 l 9,60 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zemědělská výroba celkem 54,40 m3/d


15

Průměrná denní potřeba vody celkem = 132,55 m3/d = 5,52 m3/d = 1,53 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x 132,55 = 198,83 m3/d = 8,28 m3/d = 2,30 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 x 8,28 = 14,91 m3/h = 4,14 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů):V = 60 % x Qm = 119 m3. Návrh: A. Obytné pásmo 450 obyvatel po 130 l 58,50 m3/d 200 obyvatel po 150 l 30,00 m3/d ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obytné pásmo celkem 88,50 m3/d B.Občanská vybavenost 650 obyvatel po 20 l/os 13,00 m3/d Základní škola 45 žáků po 25 l 1,13 m3/d Mateřská škola 30 dětí po 60 l 1,80 m3/d Hospoda 50 míst u stolu po 50 l 2,50 m3/d 1 výčepní stolice, 2 směny 2,00 m3/d Sportovní plochy 50 sportovců po 60 l 3,00 m3/d kropení ploch 3,20 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 26,63 m3/d C. Zemědělská výroba 2 400 prasat na výkrm po 10 l 24,00 m3/d 1 800 selat po 6 l 10,80 m3/d 500 prasnic po 20 l 10,00 m3/d Sociální zařízení 80 pracovníků po 120 l 9,60 m3/d -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Zemědělská výroba celkem 54,40 m3/d Průměrná denní potřeba vody pro obec Radovesice celkem

169,53 m 3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp = 169,53 m3/d = 7,06 m3/h = 1,96 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 Qp = 254,30 m3/d = 10,60 m3/h = 2,94 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 Qm = 19,07 m3/h = 5,30 l/s Potřebný objem vodojemu - minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 254,30 x 0,60 = 153 + 25 = 178 m3. Odkanalizování a čištění odpadních vod Územní plán navrhuje v obci dostavbu stávající kanalizační sítě, přičemž odpadní vody budou odvedeny přes čerpací stanici navrženou u silnice II/246 (v severovýchodní části zástavby) do stávající kanalizační soustavy Radovesic. V souladu s plánem rozvoje jižní části


16

obce je navržena přestavba stávající ČOV na čerpací stanici, odkud budou odpadní vody odváděny k likvidaci na centrální ČOV Libochovice. Nové kanalizační řady budou vybudovány pro odkanalizování stávající i nové zástavby v severní části Radovesic (VST3 – VST5), pro napojení západního okraje stávající zástavby sídla a rozvojové plochy Z11 řady VST6 a VST8. Srážkové vody budou zasakovány v místě jejich vzniku plošným vsakováním, vsakováním prostřednictvím stávajících struh, vsakovacích jímek a odvodňovacích příkopů, svedených do místních vodotečí. Návrh územního plánu vychází ze současného stavu. V současné době mají Radovesice

nesoustavnou

jednotnou

kanalizaci

budovanou

postupně

na

návsi,

na severovýchodě sídla, v jižní části Radovesic a v nové zástavbě za návsí. Odpadní vody z návsi, ze západního a z jihozápadního sektoru sídla jsou svedeny do čistírny odpadních vod umístěné u hřiště na levém břehu Ohře. Stoka ze severovýchodní části obce je svedena přímo do potoka Rosovky, dodatečně do ní byly odvedeny i čištěné odpadní vody z masného závodu ZEPOS, a.s. (závod má vlastní MČOV). Čistírna je situována v záplavě zhruba jednoleté povodně, z tohoto důvodu byl v minulosti provoz často přerušován. Výpočet množství odpadních vod Množství splaškových vod je dáno spotřebou vody, která je vypočtena výše. Výpočet je proveden dle ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Průměrný odtok splaškových odpadních vod Qs = Qp x 0,9: NÁVRH: 1,96 x 0,9 = 1,76 l/s s Tato hodnota je ovšem pouze statistická, neboť převládá odtok nerovnoměrný v průběhu 24 hod. Nerovnoměrnost odtoku splaškových vod se vyjadřuje součiniteli hodinové nerovnoměrnosti odtoku v závislosti na počtu připojených obyvatel na danou kanalizační síť. Příslušným součinitelem kh se vyjadřují maximální odtoky jako násobek průměrné odtokové hodnoty Qs a koeficientu kh : Qsmax.= Qs x kh Výhledovému počtu obyvatel Radovesic (650 obyvatel) odpovídá hodnota k h 5,2. Jelikož však obsahuje součinitel 100% rezervu (tj. plnění stok pouze 50 %), vychází maximální odtok splaškových odpadních vod ze Radovesic takto: NÁVRH: 2,6 x QS = 2,6 x 1,76 = 4,58 l/s Obdobně byl stanoven i minimální průtok (jeho stanovení ověřuje průtokové charakteristiky v potrubí a následná opatření zabraňují usazování nečistot v potrubí) jako průměrný noční průtok: Qsmin. = Qs x 0,67: NÁVRH: 0,67 x 1,76 = 1,18 l/s ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RADOVESICE

17

Elektrická energie Územní plán nenavrhuje žádné nové trafostanice ani žádné přeložky elektrického vedení, rozvojové lokality budou zásobeny elektrickou energií ze stávajících trafostanic. I nadále bude obec zásobena z rozvodny Litoměřice prostřednictvím venkovního vedení 22 kV, které rozvádí elektrickou energii do pěti trafostanic, z toho tři transformační stanice („Obec“, „U Filipa“ a „Strž“), situované u silnice II/246 na severu sídla, na jihozápadním a jihovýchodním okraji stávající zástavby, distribuují elektrickou energii pro obec a dvě trafostanice („Výkrmna“ a „JZD“) byly zřízeny výhradně pro potřeby podniku ZEPOS, a.s. a vepřína za tratí. Přehled jednotlivých trafostanic podává následující tabulka: Číslo

Název

Výkon v kVA

Typ

07480001 07480002 07480003 07480501 07480502

Obec U Filipa Strž Výkrmna JZD

400 250 250 160 2 x 160

věžová příhradová jednosloupová příhradová jednosloupová příhradová jednosloupová příhradová jednosloupová

Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie V budoucnu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie: Návrh celkem ...........247 kW Výpočet vychází z následujících předpokladů: a)

stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Radovesic pro celkový počet 73 rodinných domů a1) stupeň elektrizace "B" (tj. základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody + elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Radovesic pro 18 rodinných domů a) = Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 73 x 0,3 = 120 kW a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 18 x 0,3 = 97 kW Dále se předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto zařízení: hřiště – 30 kW

Plyn Územní plán navrhuje pouze doplnění STL plynovodní sítě obce o nový plynovodní řad VST10 napojující rozvojové plochy Z7 a Z8 na severním okraji sídla. Tento návrh je zdůvodněn současnou situací, kdy jsou Radovesice plně plynofikovány. Z vysokotlakého plynovodu DN 100 je vyvedena do západní části obce přípojka DN 80 k VTL regulační stanici.


18

Výpočet spotřeby zemního plynu Kategorie obyvatelstvo Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva vychází z těchto předpokladů: - rodinné domy stávající: 161 b.j. - rodinné domy navržené: 91 rodinných domů = cca 100 b.j. - bytové jednotky v bytových domech stávající 5 b.j. Za předpokladu plynofikace 80 % stávajících (v případě Radovesic 129 bytů v rodinných domech a 4 byty v bytových domech) a 90 % budoucích obytných objektů (90 bytů v rodinných domech), lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstvo :

Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – návrh: 3

3

- vaření jídel 223 b.j x 120 m = 26 760 m /rok 3 3 - příprava teplé užitkové vody 223 b.j x 600 m = 133 800 m /rok 3 3 - vytápění bytů - etážové 4 b.j x 1 800 m = 7 200 m /rok 3 3 - vytápění bytů v rodinných domech 219 b.j x 3 000 m = 657 000 m /rok -----------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 824 760 m /rok Spoje Územní plán nenavrhuje rozšíření místní telekomunikační sítě, která je plně kabelizována a umožňuje plné uspokojení žadatelů o pevnou telefonní linku. Obec je napojena na automatickou telefonní ústřednu, která se nachází v Libochovicích. Podél severní hranice zastavěného území obce probíhá trasa dálkového optického kabelu, která pokračuje dále k Rosovce, sleduje její tok až k Ohři, poté se vrací zpět na západ, překračuje Ohři v západní části rekreační lokality a potom směřuje na jihovýchod podél silnice III/24612 mimo řešené území.

c.6. Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje žádné změny v koncepci odpadového hospodářství, kterou považuje za vyhovující. V současné době je likvidace komunálního odpadu z obce Radovesice prováděna odvozem na skládku do Úpohlav. Obec je vybavena kontejnerem na ostatní odpad. Nebezpečný odpad je ukládán na skládce Vrbičany.

c.7. Územní systém ekologické stability Řešené území leží na rozhraní bioregionů Řípského (1.2) a Polabského (1.7). V rámci tohoto bioregionu je na území obce vymezena biochora plošin a plochých pahorkatin na mezozoických až kvarterních sedimentech (1.2-1), kde jsou zastoupeny STG 1BD3


19

(doubravy s ptačím zobem), 1BC4 (habrojilmové jaseniny), 1B3 (typické doubravy), 1AB2 (zakrslé doubravy) a 1BD2 (zakrslé doubravy s ptačím zobem). V rámci Polabského bioregionu se v řešeném území uplatňuje biochora Oharské nivy s STG tvrdého luhu. Byly zde rozlišeny následující STG: 1B5b (olšiny), 1BC4 (habrojilmové jasaniny), 1BC-C4 (jasanové olšiny), 1BD4 (lipové doubravy), 1BC3 (babykové doubravy) a 1B3 (typické doubravy). V roce 1999 zpracovala firma M. Rothbauer z Ústí nad Labem na objednávku referátu životního prostředí Okresního úřadu Litoměřice pro obec Radovesice generel lokálního Územního systému ekologické stability (ÚSES). Regionální a nadregionální ÚSES je převzat z ÚPVÚC okresu Litoměřice. Na katastrálním území obce Radovesice se nachází soustava jednoho nadregionálního biocentra, jednoho nadregionálního biokoridoru, jednoho lokálního biocentra a čtyř lokálních biokoridorů. Rozsahem zdaleka nejvýznamnějším stabilizujícím prvkem na území obce je niva řeky Ohře s břehovými porosty a s přilehlými pozemky. Podél této řeky, protékající obcí západo-východním směrem, bylo vymezeno na ploše o celkové rozloze cca 1 000 ha nadregionální biocentrum č.2 (Oharský luh), které spojuje s dalším nadregionálním biocentrem č.30 Šebín (mimo řešené území) biokoridor nadregionálního významu označený v grafické části dokumentace jako K182, vymezený v korytě řeky Ohře. Navržený lokální biokoridor LBK a „Rosovka“ sleduje tok potoka Rosovky od soutoku s Ohří až daleko za katastr obce (na k.ú. Podsedice). Severozápadně od areálu vepřína, na extenzivní pastvině s náletovými keři kolem terénního ostrohu, bylo navrženo lokální biocentrum LBC 13 (Do vrchu), které je spojeno nejen s nedaleko probíhajícím lokálním biokoridorem a, ale prostřednictvím navrženého lokálního biokoridoru LBK h směrem na jihovýchod s LBC 14 „Skaličky“ (na k.ú. Žabovřesky nad Ohří) a prostřednictvím částečně navrženého, částečně funkčního lokálního biokoridoru LBK g směrem na severovýchod s LBC 15 „Hájek“ (na k.ú. Chotěšov). V případě lokálního biocentra LBC 13 a lokálních biokoridorů LBK h a LBK g, které procházejí výhradním ložiskem jílovitých vápenců, budou tyto prvky ÚSES po dobu těžby ložiska nefunkční a jejich funkčnost bude obnovena těžební organizací v rámci provedení asanace a rekultivace těžbou dotčeného území. Řešeným územím prochází evropsky významná lokalita CZ 0423510 – Ohře.

Podrobně jsou jednotlivé prvky Územního systému ekologické stability popsány v následující tabulce.


20

NADREGIONÁLNÍ BIOCENTRA Označení

Název

2

Oharský luh

Geobiocenologická typizace 1BC4, 1BD4, 2B3, 2AB3, 2BC3, 2AB5

Rozloha

Charakteristika ekotopu a bioty

195,90 ha NRBC unikátní; stávající zbytky lužních lesů v nivě Ohře i intenzivně obdělávané lokality orné půdy včetně chmelnic, zahrnuje i přírodní rezervaci Myslivna východně od Poplze. Převážnou část plochy zvláště chráněného území tvoří vedle čistých olšin s různým stupněm podmáčení i olšové jasaniny, jilmové jasaniny, obtížně přístupné bažiny a tůně s trvalou vodou. V okrajových partiích jsou porosty s mohutnými duby a buky, z nichž některé jsou památkově chráněnými stromy. Bezprostředně na přírodní rezervaci navazují příkré svahy říční terasy na jižním okraji vymezeného biocentra s porostem charakteru bukové doubravy

Navrhovaná opatření na území vlastní přírodní rezervace plně respektovat přijatý ochranný režim, na zbývajících částech nadregionálního biocentra zasahujících do řešeného území podřídit veškerou činnost prioritnímu ekostabilizačnímu poslání dochovaných lužních společenstev. Postupné omezování stávající intenzivní zemědělské činnosti na plochách orné půdy zahrnutých do biocentra v závislosti na předpokládaném vytváření právního rámce pro realizaci ÚSES

NADREGIONÁLNÍ BIOKORIDORY Označení

Název

K182

Ohře mezi RBC 30 Šebín a NRBC 2 Oharský luh

Geobiocenologická typizace 1BC4

Rozloha


5 km, NRBK vodní a nivní; koryto Ohře 60-140 m (vodní), 30-100 m (nivní)

Navrhovaná opatření při zemědělské a jiné činnosti plně respektovat dochované břehové porosty. V rámci vymezené osy provést dosadbu a rekonstrukci vegetačního doprovodu řeky druhy tvrdého i měkkého luhu v závislosti na odstupu od říčního koryta (u vody - vrba bílá, vrba křehká, olše lepkavá, topol černý, topol bílý, v odstupu – dub letní, jilm habrolistý, jasan ztepilý, javor mléč, javor klen, javor babyka, lípa srdčitá a habr obecný)

LOKÁLNÍ BIOCENTRA Označení

Název

Geobiocenologická typizace

Rozloha


Navrhovaná opatření

13

Do vrchu

1AB2

4,60 ha

LBC navržené k založení; využívá terénního ostrohu severně od Radovesic, jehož jižní, jihovýchodní a severní úbočí pokrývá extenzivní pastvina s náletovými keři. Prostřední část vymezené plochy je orná půda, přičemž ploché temeno ostrohu zahrnuté do biocentra nebylo v době terénního průzkumu (1998-1999) obděláváno

na vymezené ploše založit a dopěstovat porost tvořený dubem zimním, habrem obecným, lípou srdčitou, jeřáby mřekem a mukem, z keřů: ptačí zob, trnka, hloh jednosemenný, řešetlák počistivý a svída krvavá


21

LOKÁLNÍ BIOKORIDORY Označení

Název

a

Rosovka

g

h

Geobiocenologická typizace

Délka/ šířka


Navrhovaná opatření

1BC4, 1BC3

2 300 m + 1 000 m+ 2 200 m + 1 900 m+ 2 000 m / 15 m

LBK navržený k založení; prochází v délce téměř 10 km podél koryta potoku Rosovka, který se na východním okraji Radovesic vlévá do Ohře. Biokoridor zajistí napojení na nadregionální biokoridor Ohře (K182) na jihovýchodě a propojení na lokální biocentrum Podhrázský rybník na k.ú. Podsedice. V posledních letech bylo koryto Rosovky osázeno doprovodnými dřevinami s různou úspěšností ujmutí v jednotlivých úsecích

paralelně s korytem Rosovky vytvořit lokální biokoridor komponovaný z dřevinných i bylinných břehových porostů tak, že výsadba dřevin se bude, z důvodu údržby koryta, nepravidelně střídat v různě dlouhých úsecích na levém a pravém břehu. V jednostranných úsecích bez stromové a keřové vegetace bude udržován trvalý drn do vzdálenosti minimálně 7 m od horní hrany koryta. Celková šířka biokoridoru by neměla klesnout pod 15 m. Doporučený sortiment dřevin k výběru pro doplnění a rozšíření stávajících výsadeb je následující: jasan ztepilý, dub letní i zimní, jilm habrolistý, habr obecný, javor mléč, javor babyka, vrba bílá, vrba jíva, topol černý, olše lepkavá, krušina obecná, kalina obecná, brslen evropský, svída krvavá. Výběr druhů pro výsadbu by měl vždy vycházet z detailního posouzení stanovištních podmínek konkrétního úseku

Propojení LBC 13 a 15 s napojením na LBK a

1AB2, 1BD3, 1BC4

150 m + 1 200 m 15-80 m

LBK z části navržený k založení, z části vymezený, ve svém krátkém jižním úseku je kontrastní, neboť propojuje LBC č.13, charakterizované druhou, tj. omezenou hydrickou řadou, k LBK a vedeným ve 4. řadě – zamokřené. Úsek biokoridoru mezi LBC 13 a LBC 15 je navržen od LBC 13 po stávající keři porostlé mezi v lokalitě „U pěšinky“ k bývalému zemníku, dnes již plně zarostlému vegetací v druhotné sukcesi. Odtud je trasován z části po dochovaných protierozních mezích a z části přes hon orné půdy směrem k LBC 15

v úseku biokoridoru napojujícím LBC 13 na LBK a použít k založení porostu druhy s velkou tolerancí k stanovištním podmínkám, např. jasan ztepilý, topol osika, hloh obecný, svída krvavá. Ve vymezeném úseku přecházejícím návrší „Spravedlivá“ včetně protierozních mezí provést doplnění stromového a keřového patra dubem zimním, břízou, osikou, lípou srdčitou, borovicí lesní, hlohem obecným, svídou krvavou a trnkou obecnou. V úseku navrženém napříč polní tratě „U Hájku“ použít typické druhy doubravy s ptačím zobem, jak jsou opakovaně uvedeny na jiných místech

Propojení LBC 13 a 14 a NRBK K182

1BD3, 1B3, 1BC4

2 000 m + 1 500 m 15-50 m

LBK převážně navržený k založení, z části vymezený, funkční; z LBC 13 vede souběžně s polní cestou k silnici Radovesice-Chotěšov, překračuje ji a v délce 350 m sleduje stávající mez, od níž pokračuje napříč polní tratě k LBC 14. Odtud je vymezen po dochovaných, převážně keři porostlých protierozních mezích, jižním směrem k železniční trati, kterou sleduje k místu dotyku s výběžkem lužního lesa podél někdejšího slepého ramene Ohře

v navrženém úseku mezi LBC 13 a LBC 14 založit lesní pás v minimální šířce 15 m v druhovém složení s převahou dubu zimního, s příměsí lípy srdčité, habru obecného, javoru mléče a jeřábu břeku. Stejné druhy použít v navrženém úseku sledujícím železniční trať východně od Žabovřesk, uvedenými stromovými druhy doplnit i stávající keřové porosty protierozních mezí, na nichž je biokoridor vymezen jižně od Skaliček

c.8. Ochrana obyvatelstva Protipožární ochrana obyvatelstva Pro požární ochranu bude voda rozvedena v uličních systémech do hydrantů navržených v projektech pro územní a stavební řízení. Přitom musí připojení objektů


22

na pozemní komunikace splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky.

Obecná ochrana obyvatelstva V rámci územního plánu je navržena pro ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události budova obecního úřadu. Stejný objekt by mohl být využit i pro skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Pro zabezpečení evakuace obyvatelstva a jeho ubytování jsou určeny prostor návsi a budova školy. V hranici záplavového území Q100 jsou ohroženy pouze rekreační domky – chaty, které jsou však i při největších záplavách ohroženy pouze minimálně. Proto územní plán protipovodňová opatření nenavrhuje. Pro záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace vzniklých při mimořádné události navrhuje územní plán využití prostoru zemědělského areálu, kde bude vyčleněna jedna místnost pro uskladnění nebezpečných látek. Nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou a elektrickou energií bude zabezpečeno z Libochovic. Pro řešení bezodkladných pohřebních služeb jsou navrženy plochy na hřbitově v Libochovicích.

c.9. Geologie Do severní a severovýchodní části řešeného území zasahuje výhradní ložisko vápence č.3065100 Radovesice.

c.10. Vyhodnocení předpokládaných důsledků řešení ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Návrh územního plánu Radovesice vytváří předpoklady pro vyváženost vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Vlivem návrhu ÚP nedojde k narušení žádné složky životního prostředí. Podzemní ani povrchové vody nebudou znečišťovány – územní plán navrhuje odkanalizování celého sídla kanalizační sítí zakončenou na ČOV. Obec Radovesice je plynofikovaná a nezatěžuje životní prostředí emisemi ze spalování tuhých paliv. Návrh územního plánu zohledňuje jak veřejné, tak soukromé zájmy na rozvoji území, chrání přírodní, kulturní, urbanistické a architektonické hodnoty území. Zastavitelné plochy jsou vymezeny s ohledem na maximální rozvoj území a míru využití zastavěného území. Jsou stanoveny urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny s cílem, aby nebyly narušeny hodnoty a krajinný ráz území. V návrhu nových rozvojových ploch pro smíšené bydlení je kladen


23

důraz na doprovodnou a ochrannou zeleň a podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Plochy smíšeného bydlení vytvářejí podmínky a možnosti drobného podnikání a nerušící výroby a služeb a tak i zlepšení zaměstnanosti obyvatel obce. V obci nejsou navrhovány další výrobní plochy s negativním vlivem na životní prostředí. Navíc ÚP plně respektuje plochy stávající výroby a skladování zajišťující plnohodnotný hospodářský rozvoj obce, přičemž v bezprostřední návaznosti na obec jsou výrobní aktivity města Libochovice. Také společenský život obyvatel je tradičně na velmi dobré kulturně společenské úrovni. Nová výstavba by se měla přirozeně integrovat nejenom do architektonickourbanistického prostředí obce, ale i její obyvatelé mají veškeré předpoklady pro vysoký standard bydlení zajištěný nejen úplnou technickou infrastrukturou, ale i hodnotným krajinným a celkově životním prostředím. Tyto skutečnosti eliminují jakékoliv projevy nespokojenosti a nesnášenlivosti mezi starousedlíky a nově přistěhovanými.

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, jelikož (dle § 50, odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Územní plán nenavrhuje žádné plochy, které by vyžadovaly vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí.

e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa e.1. Ochrana půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem jsou na správním území obce Radovesice navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 23,37 ha (bez navržených cyklostezek). Z tohoto rozsahu je 1,10 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě, v případě navržené chmelnice na ploše Z17 (rozloha 1,02 ha) se bude jednat pouze o změnu kultury, u přistávací dráhy na ploše Z18 o výměře 1,00 ha bude ponecháno stávající využití pozemku (orná půda) a v důsledku realizace plochy


24

pro tělovýchovu a sport Z13 na jižním okraji sídla dojde k záboru 0,57 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce se předpokládá odnětí 19,68 ha zemědělské půdy – vše mimo zastavěné území. Z tohoto rozsahu připadá 19,32 ha, tj. 98,2 %, na ornou půdu a 0,36 ha (1,8 %) na trvalé travní porosty. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí v Radovesicích nejvíce plochy smíšené obytné - vesnické (55,5 %) a dopravní stavby (30,4 %), zbytek připadá na sídelní zeleň (10,6 %), krajinnou zeleň (2,2 %) a na veřejná prostranství (1,3 %).

Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. V řešeném území byl vybudován meliorační kanál podél potoka Rosovka, ovšem nezasahuje do něj žádná z rozvojových ploch.

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. V Radovesicích

nedojde

plánovanou

výstavbou

k

narušení

žádných

objektů

zemědělské prvovýroby. Severně od sídla se v současné době nachází jeden zemědělský areál, jehož rozsah však není územním plánem omezován, a to jak z hlediska plochy, tak i z hlediska výrobního zaměření.

Údaje o významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav. Pro obec Radovesice nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit.

Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. Územní plán je řešen pro celé správní území obce Radovesice. Grafická část je zpracována na podkladu katastrální mapy, která zobrazuje jednotlivá katastrální území.

Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Územní plán obce Radovesice byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu převážně do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které na stávající zástavbu sídla bezprostředně navazují. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření


25

samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy, mezi stávajícím zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys obce do jednoho komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejího nepravidelně uspořádaného obvodu. Zdůvodnění návrhu jednotlivých ploch viz kapitola c. odůvodnění.

Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí aktualizovaných k 9.10.2009. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace. Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Na správním území obce Radovesice se nachází celkem 6 BPEJ dotčených plánovanou výstavbou. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Obec Radovesice leží v klimatickém regionu č.1 (teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou 8-9 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 500 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinulo 5 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem. HPJ 05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období. HPJ 06 Černozemě pelické a černozemě černické pelické na velmi těžkých substrátech (jílech, slínech, karpatském flyši a tercierních sedimentech), těžké až velmi těžké s vylehčeným orničním horizontem, ojediněle štěrkovité, s tendencí povrchového převlhčení v profilu.


26

HPJ 55 Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné. HPJ 56 Fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé. Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb. Celkový rozsah ploch 5,81

Z toho zábor ZPF 5,13

0,51 0,23 1,05 0,67 0,99 1,10 0,01 0,01

0,40 0,23 1,05 0,67 0,99 1,10 -

8,69 0,17 0,57 0,44 0,24

8,69 0,17 0,33 0,12

Z19/SO.3 Z20/P* Z21/ZX Zastavitelné plochy celkem Z15/K Z17/Z Z18/Z

0,14 0,08 0,14 20,85

0,14 0,08 0,14 19,24

0,50 1,02 1,00

0,44 -

Nezastavitelné plochy celkem Obec Radovesice celkem

2,52

0,44

23,37

19,68

Označení plochy

Čísla parcel KN

Z1/DS

Z2/DS Z4/ZX Z5/ZX Z6/ZX Z7/SO.3 Z8/SO.3 Z9/DS Z10/DS Z11/SO.3 Z12/P* Z13/OS Z14/DS Z16/DS

BPEJ 2,75 ha 1.06.00 1,22 ha 1.01.00 1,16 ha 1.06.10 1.06.10 1.01.00 1.01.00 1.01.00 1.01.00 1.01.00 neplodná půda neplodná půda

Umístění Třída ochrany v ZÚ II. I. III. III. I. I. I. I. I.

-

Umístění Inv. do mimo půdy ZÚ 5,13 -

-

0,40 0,23 1,05 0,67 0,99 1,10

-

1.01.00 I. 8,69 1.01.00 I. 0,17 odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa 1.55.00 IV. 0,33 0,10 ha 1.06.00 II. 0,12 0,02 ha 1.56.00 I. 1.05.01 II. 0,14 1.05.01 II. 0,08 1.05.01 II. 0,14 19,24

-

1.55.00 IV. změna kultury ponecháno stávající využití (orná půda)

-

0,44

-

-

0,44

-

-

19,68

-

POZN: s ohledem na povinnost zpracovat územní plán nad aktuální katastrální mapou budou parcelní čísla pozemků dotčených návrhem ploch doplněna až před veřejným projednáním.

v zastavěném území

Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území

celkem

Plochy smíšené obytné - vesnické Veřejná prostranství Plochy sídelní zeleně – zeleň ostatní a specifická Krajinná zeleň Doprava

-

10,92 0,25 2,09 0,44 5,98

10,92 0,25 2,09 0,44 5,98

Celkem

-

19,68

19,68

Využití plochy


27



celkem

Orná půda Zahrady Trvalé travní porosty

-

19,32 0,36 -

19,32 0,36 -

Celkem

-

19,68

19,68

Kultura

Zábory


Třída ochrany


I. II. III. IV. V.

-

14,14 3,21 1,56 0,77 -

14,14 3,21 1,56 0,77 -

Celkem

-

19,68

19,68

zemědělského

půdního

fondu

v

řešeném

celkem

území

dojde

k ovlivnění

hydrologických poměrů v povodí řeky Ohře (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-042, v západní části sídla 1-13-04-041) a potoka Rosovky (číslo hydrologického pořadí 1-13-04-047) .

e.2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem 19,1 ha lesních pozemků. Lesnatost území je nízká, lesy pokrývají lesy jen 3,7 % celkové rozlohy a nacházejí se pouze podél Ohře a na jižním okraji řešeného území. Z hlediska majetkoprávních vztahů jsou lesní porosty pod správou Lesů ČR Hradec Králové, lesní správa Litoměřice se sídlem ve Velemíně. Kromě pozemků určených k plnění funkce lesa jsou zde do této kategorie zařazeny i okrasné a lesní školky Poplze ležící na katastru Radovesic, o rozloze 7,25 ha (jedná se o provozní plochu školky). Podle Lesního hospodářského plánu spadá většina lesů v obci do kategorie 10 – hospodářský les, s pásmem ohrožení D. Převažují zde topoly ve stáří do 50 let, po jejich vytěžení je naplánována výsadba lípy a jasanu. Les v nadregionálním biocentru „Oharský luh“ má charakter lesa zvláštního určení, se samostatnou bažantnicí. Průměrné stáří lesa je 40 let, s největším zastoupením jasanu, olše, topolu a vrby. Lesy jsou v pásmu ohrožení B.

Navrhovaná opatření Na území obce nenavrhuje územní plán žádnou výsadbu lesa. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU RADOVESICE

28

Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením budou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa v rozsahu 0,57 ha, a sice v důsledku rozšíření sportovního areálu na jihu sídla jihozápadním směrem. Jedná se o smíšený lesní porost, různorodého stáří plnící funkci hospodářského lesa. Odlesněním nedojde k narušení funkce, kterou les v daném území plní.

f) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 29 stran. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 3 výkresy: 8. 9. 10.

Koordinační výkres – 1 : 5 000 Širší vztahy – 1 :50 000 Předpokládané zábory půdního fondu – 1 : 5 000


29

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents