ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

KOLEŠOV ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

POŘIZOVATEL: Obecní úřad Kolešov PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6 Šumberova 8

PDF vytvořeno zkušební verzí pdfFactory www.fineprint.cz

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Kolešov územní plán Dobrý Řešené území: Administrativní území obce Kolešov zahrnující katastrální území Kolešov Pořizovatel: Obecní úřad Kolešov Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 projektant: Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/011801/92 Zák IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032 Zpracovatelé jednotlivých částí textové a grafické dokumentace: Ing. Stanislav Zeman

- odpovědný projektant

Ing. Lenka Nováková

- hlavní projektant, urbanistické řešení

RNDr. Zdeněk Tomáš - celková redakce textové části, demografie, odnětí ZPF Ing. Jan Majer

- Územní systém ekologické stability

Ing. Antonín Janovský - dopravní struktura Ing. Ivo Zajíc

- technická vybavenost

Firma Dináto

- digitální zpracování

Záznam o účinnosti územního plánu: Označení správního orgánu, který změnu vydal: Číslo jednací: Datum vydání: Datum nabytí účinnosti: Jméno a příjmení, funkce a podpis oprávněné úřední osoby pořizovatele, otisk úředního razítka:

Zastupitelstvo obce Kolešov 41/10 6.5.2010 24.5.2010

Jaroslava Kučerová starostka obce

KOLEŠOV - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU


2

OBSAH: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Širší územní vztahy - Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem b) Údaje o splnění Zadání územního plánu c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území - Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby s ploch sídelní zeleně - Limity využití území - Doprava - Občanské vybavení - Technické vybavení - Odpadové hospodářství - Ochrana přírody a Územní systém ekologické stability d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí B. Vyhodnocení územního plánu na území Natura 2000 C., D. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj – shrnutí e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa - Ochrana půdního fondu - Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa



4 4 4 4 5

5 5 6 7 9 10 15 15

20 20 20

20 21 21 21 21 27

3

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem - Širší územní vztahy Návrh koordinace využívání území vychází ze širších územních vztahů, které jsou dané izolovanou geografickou polohou obce, poměrně daleko od větších středisek osídlení. Kolešov se nachází na severozápadním okraji správního obvodu obce s rozšířenou působností, kterou je město Rakovník, u křižovatky silnic I. třídy č.6 a č.27. Od centra správního obvodu Rakovníka, který zajišťuje pro spádové obce veškeré služby nadmístního významu (v rámci vyšší občanské vybavenosti), je obec vzdálena cca 17 km severozápadním směrem. Obec neplní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních, popř. spádových. Díky své poloze v hodnotném přírodním prostředí na okraji přírodního parku Jesenicko, v údolí Očihoveckého, Kolešovského a Lučanského potoka, plní obec vedle obytné funkce také funkci rekreační. Do školy dojíždějí místní děti do Kolešovic a do Jesenice. Celková rozloha řešeného území činí 515 ha a žije zde přibližně 115 obyvatel v cca 35 obytných objektech. Výhodná dopravní poloha obce při silnici I/6 (budoucí rychlostní komunikaci R6) a při silnici I/27 umožňuje místním obyvatelům dobré spojení nejen s centrem správního obvodu, městem Rakovníkem, ale také s hlavním městem Prahou i s celým regionem středních, západních i severních Čech. Díky poloze ve velice hodnotném krajinném přírodním prostředí by obec mohla poskytovat kromě velice kvalitního bydlení i rekreační vyžití v rámci obytných objektů pro tzv. druhé bydlení. Řešené území je napojeno na nadregionální a regionální Územní systém ekologické stability prostřednictvím nadregionálního biokoridoru, jehož osa prochází západním a severozápadním okrajem řešeného území. Téměř celý katastr obce (kromě východního a jihovýchodního okraje) leží v ochranné zóně tohoto nadregionálního biokoridoru. Z nadřazené

sítě

technické

infrastruktury

prochází

řešeným

územím

pouze

radioreléová trasa, a to jižně od sídla v západo-východním směru.

- Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Územní plán je v souladu s územně plánovací dokumentací okolních obcí a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, tj. s Územním plánem velkého územního celku Rakovnicko (ÚPVÚC) , schváleným dne 18.12. 2006.



4

b) Údaje o splnění Zadání územního plánu Požadavky Zadání územního plánu byly v předkládaném návrhu územního plánu splněny beze zbytku vyjma požadovaného regulačního plánu pro lokalitu BV1. Zde je navrhována pouze územní studie (po dohodě mezi projektantem a určeným zastupitelem obce a pořizovatelem). V rámci územní studie je možné prověřit kapacitu a realizovatelnost řešené plochy hlukovou studií a posoudit krajinný ráz, což není v rámci regulačního plánu možné.

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Územní plán Kolešov je zpracován podle zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), a v souladu s vyhláškami č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Přijaté

řešení vychází

z územně

technických

dispozic území

obce

Kolešov.

Předpoklady pro budoucí rozvoj obce jsou dány především skutečností, že obec leží na hranicích Přírodního parku Jesenicko. Vzhledem k poloze obce v relativně málo urbanizovaném prostoru na rozhraní Středočeského a Ústeckého kraje vymezuje územní plán pouze omezené množství ploch pro další územní rozvoj obce, který zajistí přiměřený rozvoj sídla. Vymezené plochy bezprostředně navazují na stávající zástavbu především na severu Kolešova. Pro zajištění dostatečného množství pracovních příležitostí pro nové obyvatele vymezuje územní plán i tři rozvojové plochy pro podnikatelské aktivity. S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit návrh územního plánu ve variantách.

- Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a ploch sídelní zeleně Územní plán vymezuje následující plochy: Označení plochy

Rozloha v ha

BV1

3,49

BV2

1,08

Odůvodnění a podmínky využití plochy - kapacita 25-30 individuálních rodinných domů - plocha BV1 je vymezena za navrženou trasou silnice III. třídy, přičemž její východní hranici tvoří lokální biokoridor LBK 19 - vhodná expozice pozemků pro výstavbu - nutno zpracovat územní studii před realizací výstavby rodinných domů - kapacita 5-8 individuálních rodinných domů - plocha BV2 rozšiřuje stávající zástavbu sídla severním směrem, až k budoucí trase silnice III. třídy



5

Označení plochy

Rozloha v ha

BV3

0,44

SM1

VZ1

Odůvodnění a podmínky využití plochy - kapacita 4 individuální rodinné domy - lokalita přispěje ke zkompaktnění urbanistického půdorysu obce v její jižní části, když je vymezena podél západní hrany silnice III/00610, naproti stávající zástavbě - severní část plochy BV3 spadá do ochranného pásma radioreléové trasy - východním okrajem plochy BV3 probíhá spojový kabel - blízkost (cca 350 m) budoucí rychlostní komunikace R6 - rekonstrukcí stávajícího nefunkčního objektu a dostavbou parkoviště dojde k ucelení návesního prostoru, bez zásadních estetických závad -nově vzniklé prostranství mezi stávající komunikací III. třídy a nově vybudovanou -přesun božích muk, které jsou v současné době v prostoru plánované silnice III. třídy -odclonění lokality od převládajících západních větrů -rekreační zázemí pro plochu BV1

VZ2 VZ3 VS1

0,13

VS2

0,57

VS3

2,57

S1

0,11

-estetické odclonění stávajícího areálu od zastavěného území - lokalita přispěje k zarovnání stávajícího výrobního areálu do obdélníkového tvaru - lokalita přispěje k zarovnání stávajícího výrobního areálu do obdélníkového tvaru - výrobní objekty budou odebírat elektrickou energii ze stávající trafostanice umístěné na jihozápadním okraji plochy VS2 - v ochranném pásmu silnice III/ třídy, která povede podél jižního okraje lokality, nebudou realizovány žádné stavby - dobré dopravní napojení prostřednictvím silnice I/27, při jejíž východní hraně je plocha VS3 vymezena - strategické a účelné umístění obalovny vzhledem k realizaci komunikace R6 - po ukončení provozu bude celá plocha rekultivována zpět na ornou půdu - nedostatek sportovních ploch v obci - rozšíření areálu stávajícího hřiště severním směrem, přičemž zároveň bude využita proluka v tomto prostoru

V rámci územního plánu jsou navrhovány dvě plochy přestavby, a to plocha pro čistírnu odpadních vod a plocha smíšená obytná v centru obce SM1. V rámci regulativů je v zastavěném území a na zastavitelných plochách rovněž přípustná veřejná a izolační zeleň. Realizace výstavby na ploše BV1 je podmíněna zpracováním územní studie.

- Limity využití území Řešení územního plánu vychází z následujících limitů využití území: 1. ochranné pásmo silnic I/6 a I/27 (50 m), 2. ochranné pásmo silnic III/00610 a III/00611 (15 m), 3. ochranné pásmo elektrorozvodů VN 22 kV (10 m), 4. ochranné pásmo trafostanic (7 m), 5. ochranné pásmo telekomunikačních kabelů (1,5 m), KOLEŠOV - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU


6

6. ochranné pásmo radioreléové trasy (30 m), 7. etické pásmo hřbitova (100 m), 8. Přírodní park Jesenicko, 9. ochranné pásmo lesa (50 m), 10. manipulační plocha podél vodních toků (6 m), 11. Historicky cenné stavby: návesní kaple, tvrziště v sousedství kaple, objekty lidové architektury - hrázděné stavby. Kolešovem protékají Očihovecký, Kolešovský a Lučanský potok, podél nichž nebylo stanoveno záplavové území.

- Doprava Silnice Územní plán navrhuje na základě již zpracované dokumentace rychlostní komunikaci R6, procházející jižní částí řešeného území. Nově je řešena i křižovatka budoucí rychlostní komunikace R6 se silnicí I/27 na jihozápadě katastru obce. Územní plán dále navrhuje rozšíření stávající místní komunikace napojující Kolešov na silnici I/27 na parametry odpovídající silnici III. třídy. Z této silnice povede další nová silnice III. třídy jižním směrem až ke křižovatce rychlostní komunikace R6 se silnicí III/00611, nacházející se již mimo řešené území. Poslední navržená silnice III. třídy bude na severním okraji sídla odbočovat ze stávající trasy silnice III/00610 východním směrem na k.ú. Hořovičky. Plochy stávajících komunikací, které nebudou součástí nově vzniklých ploch komunikací, budou rekultivovány na plochy doprovodné zeleně podél komunikací, vyjma části místní komunikace III/00610, která bude upravena na chodník k místnímu hřbitovu. Návrh dopravního řešení na rozšíření stávající silnice I/6 na kategorii rychlostní komunikace R6 (včetně navazujících silnic III. třídy) lze odůvodnit skutečností, že v současné době probíhají řešeným územím dva významné dopravní tahy: v západo-východním směru silnice I/6 (Praha-Karlovy Vary) a v severo-jižním směru silnice I/27 (Most-Plzeň). Silnice I/6 je navíc součástí mezinárodního tahu E48. Obě tyto silnice jsou vedeny mimo zastavěné území obce. Vlastním sídlem prochází v severo-jižním směru silnice III. třídy č.00610, která vychází jižně od Kolešova ze silnice I/6 a na severozápadním okraji řešeného území se napojuje na silnici I/27. Vedení silnice III/00610 a její šířkové uspořádání v podstatě odpovídá jejímu nižšímu dopravnímu významu a jejímu dopravnímu zatížení. Jen okrajově zasahují do řešeného území silnice III/00611 a III/2244, které zajišťují dopravní napojení okolních sídel Bukov a Březnice a ústí na silnici I/27 na jihozápadním a na západním okraji území obce.



7

Místní komunikace Současný stav místních komunikací v obci Kolešov vyžaduje rozšíření a povrchové úpravy některých místních komunikací, bez výrazných a v územním plánu registrovaných rozšíření, s většími nároky na plochy, které lze vyjádřit v měřítku 1:5 000. V návaznosti na vybudování rychlostní komunikace R6 územní plán navrhuje přeložku komunikace III/0272. Stávající komunikace III/0272 bude převedena do kategorie místní komunikace. Nové místní komunikace musí být navrhovány v rámci veřejného prostranství, které musí mít šíři minimálně 8 metrů.

Železnice Řešeným územím neprobíhá žádná železniční trať. Nejbližší železniční zastávka (na trati č.161 Rakovník-Bečov nad Teplou) se nachází cca 5 km jižně od obce v Kozobodech u Jesenice.

Veřejná doprava Autobusové spojení Kolešova zajišťuje 6 společností na 7 linkách: ANEXIA, s.r.o. Rakovník (dvě linky), ČSAD autobusy Plzeň, ČSAD Česká Lípa, Dopravní podnik Ústeckého kraje, Autobusová doprava Podbořany a Autobusy KAVKA Most. Vzhledem k velikosti obce je autobusové spojení Kolešova velmi dobré, což je způsobeno polohou obce na křižovatce dvou silnic I. třídy. Spojení Kolešova s obcemi v rakovnickém okrese je zabezpečeno prostřednictvím firmy ANEXIA, s.r.o. Rakovník, přičemž v případě obou linek (č.310500 Rakovník-Kolešov a č.310600 Rakovník-Hořesedly-Hořovičky-Kolešov) je Kolešov cílovou obcí. Z dálkových autobusových linek stavějí na rozcestí u Kolešova zdaleka nejčastěji autobusy na lince č.520001 (Klášterec nad Ohří-Kadaň-Podbořany-Praha), s pěti spoji ve směru do Prahy a se čtyřmi spoji v opačném směru. Zbývající linky mají pro místní obyvatele spíše okrajový význam, ať již se jedná o linky č.440801 (Plzeň-Žatec-Most-Teplice-Ústí nad Labem) a č.570672 (Most-Žatec-Podbořany-Kralovice-Plzeň), linku č.460840 (Kralovice-JesenicePodbořany), nebo o linku č.562772 (Most-Žatec-Podbořany-Kralovice-Plzeň). V obci jsou dvě autobusové zastávky – v centru Kolešova a na křižovatce silnic I/6 a I/27. Územní plán nenavrhuje v organizaci veřejné autobusové dopravy žádné změny, pouze vymezuje zónu 5minutové a 8minutové dostupnosti k autobusovým zastávkám.



8

Komunikace pro pěší a cyklisty V souvislosti s novým uspořádáním silniční sítě severně od Kolešova, kdy silnice III/00610 odbočí ze své stávající trasy východním směrem na Hořovičky a na tuto novou silnici se napojí stávající komunikace procházející sídlem, bude využit úsek současné trasy silnice III/00610 vedoucí ke hřbitovu jako pěší cesta. Cyklistické trasy (kromě cca 170m úseku severně od sídla, spojujícího silnici III/00610 s polní cestou vedoucí z Kolešova severním směrem do Běsna) se v řešeném území nevyskytují a ani nejsou navrhovány, jelikož je pro tyto účely využíváno minimálně dopravně zatížených silnic III. třídy a účelových či místních komunikací a tento stav je vyhovující.

Plochy pro dopravu v klidu Územní plán navrhuje nové parkoviště – u hřbitova na severozápadním okraji sídla a parkoviště v centru obce, pro potřeby navrhované plochy SO1. V rámci regulativů navrhuje územní plán vyhradit na každé parcele nového rodinného domu dvě místa pro parkování vozidel. Nároky na odstavování vozidel jsou vzhledem k typu zástavby zásadně uspokojovány v rámci vlastních ploch či objektů. Parkovací možnosti jsou v omezené míře soustředěny v centru obce a při objektech občanské vybavenosti při silnici R6. Pro ostatní potřeby krátkodobého parkování jsou využívány přímo obslužné místní komunikace.

Ostatní doprava Na území obce se v současné době nenachází žádné letiště ani plocha vhodná pro jeho realizaci. Rovněž jiná doprava (vodní a pod.) se na území obce nevyskytuje. Řešené území se nachází v ochranném pásmu letiště Žatec Macerka.

- Občanské vybavení Vybavenost obce Kolešov jednotlivými zařízeními občanské vybavenosti je na úrovni bohatě vyhovující potřebám této malé obce a současný stav nevyžaduje výstavbu žádných nových zařízení. V současné době je jak školní výuka, tak předškolní výchova zajištěna v Kolešovicích, popř. v Jesenici. Základní zdravotnické služby jsou poskytovány prostřednictvím praktického lékaře přímo v Kolešově, kde je i kulturní dům. Jedinou sportovní plochou je hřiště na jihovýchodě sídla. Obchodní síť je zastoupena jedním obchodem se smíšeným zbožím. Stravování je zajištěno jednak v místním hostinci, jednak v motorestu při silnici I/6



9

v jihozápadní části řešeného území. Ubytování je v obci zajištěno v hotelu situovaném rovněž u silnice I/6.

- Technické vybavení Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Hydrologicky

patří

převážná

část

katastrálního

území

do

povodí

Ohře.

Nejvýznamnějším vodním tokem, protékajícím jihovýchodní částí řešeného území, je Očihovecký potok (číslo hydrologického pořadí 1-13-03-072, v severní části 1-13-03-074), který teče severovýchodním směrem, na severním okraji k.ú. Hořovičky se stáčí na severozápad, protéká sídly Vrbice a Běsno a u Očihova se vlévá do Blšanky. Na území obce přibírá Očihovecký potok několik levostranných přítoků – Hořovický potok, Kolešovský potok (odvodňující vlastní sídlo Kolešov) a Lučanský potok. Západní okraj katastru obce spadá již do povodí Březnice (číslo hydrologického pořadí 1-13-03-069), která ovšem již řešeným územím neprotéká. Na tocích, které byly upraveny po melioracích, nehrozí nebezpečí rozsáhlého vyhřezování vody při povodních a k ohrožení zastavěného území. V řešeném území jsou pouze malé vodní nádrže v zastavěném území Kolešova a na Hořovickém potoce, jižně od silnice I/6. Podíl vodních ploch vzhledem k malým srážkám není postačující. V katastrálním území Kolešov však nejsou vhodné přírodní poměry pro výstavbu nových rybníků. Z důvodu ochrany vodních poměrů je nutné na pozemcích přiléhajících k vodním tokům nebo k jiným vodním útvarům zachovávat břehové porosty. Tam, kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba dodržovat ochranný pás nezorněné půdy o šířce nejméně 1 m od břehové čáry vodního toku a jiných vodních útvarů. Zásobování pitnou vodou Důvodem návrhu územního plánu na napojení Kolešova na stávající vodovod Hořovičky-Děkov je skutečnost, že obec Kolešov není v současné době zásobena pitnou vodou z vodovodu. Obyvatelé jsou zásobeni ze soukromých studní, jejichž kvalita je nevyhovující. Voda obsahuje železo, mangan, dusičnany a je bakteriologicky znečištěna. Samostatný vodárenský zdroj zásobuje pitnou vodou areál Zemědělského družstva vlastníků. Vydatnost zdroje kolísá od 0,2 do 0,5 l/s. Kvalita pitné vody vyhovuje pro vodárenské účely. Pro dodávku vody do areálu je u zdroje hydroforová stanice. Samostatné zdroje (studny) zásobují pitnou vodou objekty čerpacích stanic pohonných hmot a hotelu u silnice I/6.



10

Výpočet potřeby vody: Počet obyvatel v současnosti činí 114 obyvatel. Pro výpočet současné potřeby vody se předpokládá: a) 100 % bytů s průměrnou potřebou 150 l/os./den b) Občanská a technická vybavenost u obcí do 1 000 obyvatel - průměrná potřeba 20 l/os./den. S ohledem na převažující zástavbu rodinnými domy se v budoucnu uvažuje s potřebou vody na 1 obyvatele (dle čl.IV A.26) v bytech s obvyklým technickým standardem 150 l/os/den; v bytech s nadprůměrným standardem cca 200 l/os/den. Tato bilance vychází z předpokladů vyšší spotřeby vody, než je skutečná spotřeba v současné době, kdy dochází v důsledku zvyšování ceny vody k úsporám její spotřeby. Územní plán pracuje s určitými rezervami, které se opírají o předpoklad, že bude docházet k trvalé modernizaci a zvyšování standardu bydlení a požadavků na hygienu (sauny, bazény, zvýšené nároky na mytí nádobí a praní ve službách apod.).

Současný stav 1. Obyvatelstvo - bytový fond Průměrná denní potřeba vody Qp = 114 x 140 = 15,96 m3/d = 0,67 m3/h = 0,18 l/s 2. Občanská vybavenost 114 obyvatel po 20 l/os 2,28 m3/d Stravovací zařízení 80 míst u stolu po 50 l 4,00 m3/d 2 výčepní stolice, 2 směny 4,00 m3/d Hotel 40 lůžek po 150 l 6,00 m3/d ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 16,28 m3/d Do výpočtu potřeby vody není zahrnuta potřeba pro zemědělský areál, který má samostatný zdroj vody.

Průměrná denní potřeba vody pro obec Kolešov celkem

32,24 m3/d

Průměrná denní potřeba vody celkem = 32,24 m3/d = 1,34 m3/d = 0,37 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x 32,24 = 48,36 m3/d = 2,02 m3/d = 0,56 l/s Maximální hodinová potřeba vody Qh = 1,8 x 2,02 = 3,63 m3/h = 1,01 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): V = 60 % x Qm = 29 m3.



11

Návrh: 1. Obyvatelstvo - bytový fond 140 obyvatel po 150 l 21,00 m3/d 60 obyvatel po 200 l 12,00 m3/d --------------------------------------------------------------------------------------------------------------Obyvatelstvo celkem 33,00 m3/d 2. Občanská vybavenost 200 obyvatel po 20 l/os 4,00 m3/d Stravovací zařízení 80 míst u stolu po 50 l 4,00 m3/d 2 výčepní stolice, 2 směny 4,00 m3/d Hotel 40 lůžek po 150 l 6,00 m3/d ------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Občanská vybavenost celkem 18,00 m3/d 3. Průmyslová výroba 3,60 m3/d

30 zaměstnanců po 120 l

Do výpočtu potřeby vody není zahrnuta potřeba pro zemědělský areál, který má samostatný zdroj vody.

Průměrná denní potřeba vody pro obec Kolešov celkem

54,60 m3/d

Průměrná denní potřeba vody Qp celkem: 54,60 m3/d = 2,28 m3/h = 0,63 l/s Maximální denní potřeba vody Qm = 1,5 x Qp = 81,90 m3/d = 3,41 m3/h = 0,95 l/s Maximální hodinová potřeba Qh = 1,8 x Qm = 6,14 m3/h = 1,71 l/s Potřebná akumulace (maximální vydatnost zdrojů): minimálně 60 % hodnoty Qm, zvětšený o požární zásobu, tj. 81,90 x 0,60 = 49 + 8 = 57 m3. Odkanalizování a čištění odpadních vod Územní plán navrhuje v obci oddílnou kanalizaci svedenou do nové čistírny odpadních vod na východním okraji sídla, na pravém břehu Kolešovického potoka. Toto řešení vychází ze současné situace v odvádění a likvidaci odpadních vod. V obci je vybudována zatím jen dešťová kanalizace, která odvádí dešťové vody do rybníka na východním okraji sídla. Vyvážení obsahů splaškových jímek zajišťuje Zemědělské družstvo vlastníků na své pozemky. U hotelu jsou odpadní vody čištěny v samostatné čistírně odpadních vod.



12

Výpočet množství odpadních vod Množství splaškových vod je dáno spotřebou vody, která je vypočtena výše. Výpočet je proveden dle ČSN 73 6701 Stokové sítě a kanalizační přípojky. Průměrný odtok splaškových odpadních vod Qs = Qp x 0,9: NÁVRH: 0,63 x 0,9 = 0,57 l/s Tato hodnota je ovšem pouze statistická, neboť převládá odtok nerovnoměrný v průběhu 24 hod. Nerovnoměrnost odtoku splaškových vod se vyjadřuje součiniteli hodinové nerovnoměrnosti odtoku v závislosti na počtu připojených obyvatel na danou kanalizační síť. Příslušným součinitelem kh se vyjadřují maximální odtoky jako násobek průměrné odtokové hodnoty Qs a koeficientu kh : Qsmax.= Qs x kh Výhledovému počtu obyvatel Kolešova (200 obyvatel) odpovídá hodnota kh 5,2. Jelikož však obsahuje součinitel 100% rezervu (tj. plnění stok pouze 50 %), vychází maximální odtok splaškových odpadních vod z Kolešova takto: NÁVRH : 2,6 x QS = 2,6 x 0,57 = 1,48 l/s Obdobně byl stanoven i minimální průtok (jeho stanovení ověřuje průtokové charakteristiky v potrubí a následná opatření zabraňují usazování nečistot v potrubí) jako průměrný noční průtok: Qsmin. = Qs x 0,67: NÁVRH = 0,57 x 0,67 = 0,38 l/s

Elektrická energie V rámci plochy BV1 bude nutné vybudovat novou trafostanici, která bude napojena z vedení 22kV, které prochází severně od této nově vymezené plochy. Vzhledem k tomu, že podmínka pro realizaci výstavby na ploše BV1 je územní studie, bude poloha trafostanice upřesněna až v této následné dokumentaci. V současné době je a i nadále bude elektrická energie je do obce přiváděna z rozvodny Lišany prostřednictvím venkovního vedení 22 kV, které rozvádí elektrickou energii do tří trafostanic. U rybníka ve východní části sídla byla vybudována zděná trafostanice „Obec“ o výkonu 250 kVA. Potřebám zemědělského areálu západně od Kolešova slouží příhradová trafostanice „Česačky“. U motorestu při silnici I/6 v jihozápadní části řešeného území byla zřízena třetí transformační stanice „Jesena“. Přehled trafostanic podává následující tabulka: Číslo

Název

Výkon v kVA

Typ

1 2 3

Obec Česačky Jesena

250 250 250

zděná příhradová příhradová



13

Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie V budoucnu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie:

Návrh celkem ...........376 kW Výpočet vychází z následujících předpokladů: a)

stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Kolešova pro celkový počet 32 rodinných domů

a1)

stupeň elektrizace "B" (tj. základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody + elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Kolešova pro 8 rodinných domů

a) = Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 32 x 0,3 = 53 kW a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 8 x 0,3 = 43 kW Dále se předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto zařízení: hřiště - 30 kW výroba, sklady, služby - 250 kW

Plyn V současné době není plyn do Kolešova zaveden a ani v nejbližší budoucnosti se s plynofikací obce nepočítá.

Spoje Řešené území spadá do uzlového telefonního obvodu UTO Rakovník, MTO Hořovičky, kde je osazena digitální ústředna v objektu pošty. Napojení obce je provedeno traťovým kabelovým vedením do Kolešova, kde je osazen ÚR. Odtud je vyvedeno venkovní vedení k jednotlivým účastníkům. Napříč řešeným územím probíhá jižně od sídla ve směru jihozápad-severovýchod radioreléová trasa, s ochranným pásmem 30 m na každou stranu. Dle zpracovaného strategického plánu rozvoje telekomunikací se nepředpokládá výstavba dalších telekomunikačních tras.

Zásobování teplem Na plochách pro bydlení budou preferovány při vytápění objektů ekologické (nízkoemisní) způsoby vytápění.



14

- Odpadové hospodářství Tuhé komunální odpady jsou v Kolešově shromažďovány v kontejnerech a vyvážejí se na skládku mimo území obce. V řešeném území byly zrušeny dřívější skládky tuhých komunálních odpadů a rekultivace byla provedena dle pokynů orgánů státní správy. Odstraňování tzv. divokých skládek provádí obec po dohodě s orgány státní správy. Územní plán nenavrhuje žádné změny v koncepci likvidace odpadů. U obecního úřadu jsou umístěny kontejnery pro separovaný odpad. Objemný, nebezpečný odpad a odpad ze zahrad ji likvidován odvozem ve velkoobjemových kontejnerech minimálně dvakrát ročně, specializovanou firmou, která zajišťuje i odvoz komunálního odpadu.

- Ochrana přírody a Územní systém ekologické stability Do jižní části katastrálního území Kolešov zasahuje „Přírodní park Jesenicko“, který byl vyhlášen závaznou vyhláškou č.9 ze dne 1.9.1994. Hranice parku je vymezena po severním okraji panského lesa, dále pak po severním okraji Liščího vrchu a Lovičského lesa, u kóty 421, hranice sleduje potok ústící do rybníka Čížkov. Severozápadně od obce Kolešov na hranici s katastrálním územím Vrbice se nachází VKP Babí doly. Významný krajinný prvek tvoří výrazná údolnice s pestrou dřevinnou skladbou: jíva, vrby, jasan ztepilý, bříza bělokorá, dub letní, javor mléč, hloh, růže šípková, trnka a bez černý, v bylinném patře se vyskytují brslen evropský, kakost luční, hrachor luční, přeslička rolní atd. Jedná se o cennou krajinotvornou enklávu v okolní intenzivně zemědělsky využívané krajině. V řešeném území se nenacházejí žádná maloplošná zvláště chráněná území ani žádné památné stromy. Řešené území náleží do Rakovnického sosiekoregionu (s republikovým kódem II-13), biochor II-13/1 (Kotlin a brázd pahorkatinného typu) a II-13/2 (Mírně teplých pahorkatin). Specifickým problémem ochrany životního prostředí je tvorba Územního systému ekologické stability (ÚSES). Ten představuje podle § 3 písmene a) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Pro obec Kolešov byl zpracován v roce 1993 firmou LARECO Praha (zodpovědný projektant Ing. Petr Sklenička) Generel lokálního územního systému ekologické stability. V rámci nadregionálního ÚSES prochází řešeným územím osa nadregionálního biokoridoru NRBK 53. Téměř celé území obce (kromě jeho jihovýchodní části) se nachází



15

v ochranné zóně tohoto nadregionálního biokoridoru. Regionální ÚSES v Kolešově není zastoupen. Na správním území obce Kolešov byla v rámci lokálního ÚSES vymezena, popř. navržena soustava čtyř lokálních biocenter, 5 biokoridorů a 5 interakčních prvků, které jsou rozmístěny prakticky na celém správním území obce. Rozsahem nejvýznamnějším stabilizujícím prvkem na území obce je tok Očihoveckého potoka, podél něhož je v jihovýchodní části obce vymezen funkční lokální biokoridor LBK 13, na němž se nachází při hranicích s k.ú. Hořovičky funkční lokální biocentrum LBC 5 („Očihovecký potok – olšiny“). Podél levostranného přítoku Očihoveckého potoka byl navržen

lokální

biokoridor

LBK

14,

který

dále

pokračuje

jihozápadním

směrem

přes jihozápadní část řešeného území, aby se na hranicích s k.ú.Bilenec napojil na regionální biocentrum RBC 1502 („Vlčí hora“). Do LBK 14 je včleněno v prostoru jižně od silnice I/6 funkční lokální biocentrum LBC 4 („U motorestu“). Na severním okraji lesa jihovýchodně od Bukova vychází z LBK 13 východním směrem lokální biokoridor LBK 16, jehož funkční úsek prochází jihovýchodním okrajem k.ú. Kolešov. Na k.ú. Vrbice byl částečně vymezen, částečně navržen podél levostranného přítoku Očihoveckého potoka lokální biokoridor LBK 20, který je v severovýchodní části řešeného území ukončen funkčním lokálním biocentrem LBC 9 („Babí doly“). Z LBC 9 vychází podél polní cesty jižním směrem navržený lokální biokoridor LBK 19, který se za navrženým LBC 8 („U Kolešova“), situovaném východně od sídla, stáčí na východ, aby se severně od Hořoviček napojil na LBK 13. Kostru ekologické stability na území obce Kolešov doplňuje soustava 5 interakčních prvků. Kolem louky severozápadně od Bukova je vymezen interakční prvek IP 26. Podél vodoteče a meze jižně od Kolešova probíhá v západo-východním směru interakční prvek IP 41. Další dva interakční prvky (IP 42 a IP 43) jsou situovány na orné půdě západně a severozápadně od tohoto sídla. Poslední interakční prvek na území obce (IP 44) je protažen v západo-východním směru v prostoru západně od lokálního biocentra LBC 9. Podrobně jsou jednotlivé prvky Územního systému ekologické stability popsány v následující tabulce:



16

NÁVRH ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY BIOCENTRA Stupeň ekologické stability

Rozloha v ha

Charakteristika ekotopu a bioty

Návrh opatření

lokální biocentrum funkční

3

3,0

Lesní společenstva jižně od Karlovarské silnice, střední část porosty jehličnanů na značně členitém terénu (rokle). Aktuální dřevinná skladba: smrk 60 %, borovice 20 %, bříza 10 %, dub 10 % (jasan, modřín); středně hustý, místně velmi hustý podrost převážně buku, jeřábu, ostružiníku maliníku; převážně středně sukcesně vyspělý porost, s výjimkou středních partií, kde jsou po těžbě iniciační stadia porostu břízy.

Pozitivní výběr dřevin přirozené dřevinné skladby a jejich podpora na úkor dominantních dřevin v aktuální skladbě – prořezávky a výchovné těžby.

5


4, 5

4,8

Vyloučit veškeré úpravy vodního režimu půdy – zejména odvodnění lokality. Zabránit splachům ornice a hnojiv z okolních pozemků – protierozní opatření. V porostech pouze asanační zásahy, údržba břehových porostů a průtočnosti koryta toku.

8

lokální biocentrum navržené

-

3,0

Společenstva olšin v nivě Očihoveckého potoka ostrůvkovitě rozmístěné na podmáčených loukách se společenstvy ostřic, místy rákosin. Podél potoka s převážně přirozeným charakterem koryta husté břehové porosty tvořené olší, jasanem, topolem, jívou, břízou, hlohem, bukem, růží šípkovou, lípou, ostružiníkem. V biocentru jsou zahrnuty rovněž neobdělávané zamokřené louky na severozápadě lokality. Heterogenicky, botanicky a ornitologicky významná lokalita. Lokální biocentrum navržené na východním okraji Kolešova, na orné půdě, ve výrazné údolnici. Lokalita zamokřená vysokou hladinou podzemní vody je navíc vystavena erozním procesům, proto bude navržené biocentrum sloužit zároveň jako protierozní opatření.

Název

Označení

Prvek ÚSES

U motorestu

4

Očihovecký potok - olšiny

U Kolešova



Založení květnatých vlhkomilných lučních společenstev spolu se skupinovou a individuální (rozptýlenou) výsadbou přirozených dřevin (vrba bílá, jíva, olše lepkavá, jasan ztepilý, líska, růže šípková.

17

BIOCENTRA Název

Označení

Prvek ÚSES

Babí doly

9


Stupeň ekologické stability 4

Rozloha v ha


Návrh opatření

2,9

Pestrá mozaika jehličnatých a listnatých dřevinných společenstev. V porostech jehličnanů výrazně dominuje smrk, proti tomu listnaté porosty vykazují značnou druhovou rozmanitost v dřevinné skladbě – bříza, topol, vrba, dub, javor, lípa, jeřáb, růže šípková, hloh, buk, ostřice. Středně husté bylinné patro s vlhkomilnými druhy. Porosty jsou situovány ve výrazné údolnici – pramenné části levostranného přítoku Očihoveckého potoka. Do severně a jižně exponovaných svahů vybíhají enklávy ekotonních společenstev do orné půdy.

Zabránit splachům ornice a hnojiv z okolních pozemků. Podpora přirozených dřevin (dub, javor, jasan) v jehličnatých porostech na úkor zde dominantního smrku v pěstebních zásazích. Asanační těžby ve starších porostech (podle potřeby).

BIOKORIDORY Označení

Propojuje

Prvek ÚSES

Kultura

Délka v m


LBK 13-

LBC2-LBC5

lokální biokoridor funkční

3 800

niva Očihoveckého potoka, převážně přirozený tok s břehovými porosty

LBK 14

RBC1502LBC4-LBK13

lokální biokoridor navržený

2 300

niva Očihoveckého potoka – návrh na rozšíření břehových porostů. Západně od LBC 4 – lesní společenstva

LBK16

LBK13-LBC7

lokální biokoridor částečně funkční

3 500

východní a západní část prochází lesními společenstvy, střední část – návrh rozšíření dřevinného porostu cesty

LBK19

LBC9-LBC8LBK13

lokální biokoridor navržený

ostatní plocha, louka, les, orná půda louka, les, orná půda, ostatní plocha les, ostatní plocha, orná půda orná půda, ostatní plocha

2 500

LBK20

LBC9-LBK21

lokální biokoridor částečně funkční

ostatní plocha, orná půda, pastviny

1 500

niva přítoku Očihoveckého potoka – návrh na doplnění břehových porostů. Severní část – založení nového biokoridoru niva přítoku Očihoveckého potoka s doprovodnými a břehovými porosty převážně v přirozené skladbě a vlhkomilná luční společenstva



18

INTERAKČNÍ PRVKY Označení

Rozloha v ha Stupeň délka/šířka v m ekologické stability

Charakteristika

Navrhovaná opatření

26

300/5

3

doprovodný porost v údolnici – vrba bílá, jíva, růže doplnění porostu šípková, bez černý

41

700/5-10

4

dřevinný liniový porost v údolnici jižně od Kolešova. Ve doplnění a údržba porostu skladbě dominují jíva, vrba bílá, jasan ztepilý, bříza bělokorá, dub letní, ovocné stromy, trnka obecná, růže šípková, hloh obecný, bez černý

42

3,04

-

pole

výsev vhodné travino-bylinné výsadba větrolamu

směsi

a

43a

1,68

-

pole

výsev vhodné travino-bylinné výsadba skupin dřevin

směsi

a

43b

0,55

-

dřevinné porosty s rozmanitou dřevinou skladbou

výchovné prořezávky v dřevinném porostu s redukci nepřirozených dřevin, asanační zásahy u starších jedinců

44

700/10-15

4

dřevinné porosty ve výrazné údolnici s rozmanitou výchovné prořezávky v dřevinném porosdřevinnou skladbou – jíva, vrba bílá, bříza bělokorá, dub tu s redukci nepřirozených dřevin, asaletní, smrk, jeřáb ptačí, javor mléč, růže šípková, trnka nační zásahy u starších jedinců obecná, líska



19

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno A. Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí K návrhu územního plánu pro obec Kolešov byla zpracována samostatná dokumentace „Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí“, v souladu s přílohou k zákonu č.183/2006Sb. Dokumentaci zpracoval Ing. Daniel Budák Ph.D. (Get s.r.o.) držitel autorizace ke zpracování dokumentace a posudku rozhodnutím MŽP ČR č.j. 85191/ENV/08.

B. Vyhodnocení územního plánu na území Natura 2000 Orgán ochrany přírody neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na území Natura 2000.

C., D. Vyhodnocení vlivů územního plánu na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, předpokládané vlivy na výsledky analýzy silných stránek, slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území Pro obec Kolešov byly k 31.12.2008 zpracovány Územně analytické podklady dle Vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Ze 119 sledovaných jevů se řešeného území týká cca jejich ¼, která má konkrétní vliv na další rozvoj území. Ten je ovlivněn cca 15 silnými stránkami zajišťujícími trvale udržitelný rozvoj a cca 16 slabými stránkami, které tento rozvoj omezují. Patří mezi ně především neexistence vodovodu a kanalizace. Podrobně jsou silné a slabé stránky popsány v tabulce „SWOT ANALÝZA“. Omezení negativního vlivu slabých stránek udržitelného rozvoje území lze docílit využitím příležitostí, které území obce a širšího zájmového území umožňuje. Územní plán navrhuje výstavbu ČOV a vodovodu, neboť kvalitní veřejná infrastruktura je předpokladem pro další plnohodnotný rozvoj obce. Zároveň výstavba rychlostní komunikace R6 zkvalitní dopravní napojení obce na města Rakovník, Jesenici, ale i Prahu, což vzhledem k omezeným pracovním možnostem místních obyvatel, zvýší počet zaměstnaných v obci. Příležitostí obce pro další rozvoj je využití ploch vymezených územním plánem pro bydlení, včetně rekreačního, a výstavba cyklostezky pro rozvoj cestovního ruchu.



20

E. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování Přínos územního plánu obce Kolešov k naplnění priorit územního plánování spočívá především ve vymezení ploch pro bydlení venkovského charakteru na velmi atraktivních plochách z hlediska kvalit bydlení – příznivá expozice, krajinné prostředí a relativně klidné prostředí po obvodu sídla, především na jeho severním okraji, kde je bezprostřední kontakt s hodnotnou přírodou a nehrozí zde nebezpečí vlivu provozu z komunikace R6. Dalším přínosem je vymezení četné ochranné a izolační zeleně po obvodu výrobních areálů a respektování sídelní zeleně v centru obce.

F. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj – shrnutí Územní plán svým celkovým řešením urbanistické koncepce zkompaktňuje a aronduje urbanistický půdorys sídla, čímž omezuje negativní vliv na okolí, zejména relativně kvalitní zemědělský půdní fond, a omezuje negativní důsledky komunikace R6 na minimum.

e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa - Ochrana půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem je na současném správním území obce Kolešov navrženo 24 rozvojových ploch a také dopravní stavby. Celková rozloha rozvojových ploch činí 37,11 ha. Z tohoto rozsahu je 6,97 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě a v důsledku realizace rychlostní komunikace R6, nových tras silnic I/6 a I/27 a výsadby doprovodné zeleně DZ10 dojde k odnětí 1,47 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. Na nezastavitelných plochách bude zabráno při výsadbě doprovodné zeleně podél komunikací a při výsadbě lesa celkem 8,21 ha zemědělského půdního fondu. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce Kolešov se předpokládá odnětí 28,67 ha zemědělské půdy (na plochách BV1-BV3, VS1-VS3, S1, T1, VZ1-VZ3, DZ1-DZ10, L1, L2 a v důsledku realizace dopravních staveb) – 0,12 ha v zastavěném území a 28,55 ha mimo zastavěné území obce. Z tohoto rozsahu připadá 28,40 ha, tj. 99,1 %, na ornou půdu, 0,23 ha (0,8 %) na zahrady a 0,04 ha (0,1 %) na trvalé travní porosty. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílí v Kolešově nejvíce doprava (29,4 %), zbytek připadá na bytovou výstavbu (17,3 %), doprovodnou zeleň podél komunikací (14,6 %), výsadbu lesa (14,0 %), veřejnou zeleň



21

(11,9 %) výrobu a skladování, včetně obalovny živičných směsí (11,4 %), a na sport (1,0 %) a na technickou infrastrukturu (0,4 %).

Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. Na odnímaných plochách nebyly vybudovány na správním území obce Kolešov žádné meliorační stavby.

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. V Kolešově nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské prvovýroby. Na jihovýchodním okraji sídla se nachází zemědělský areál, jehož rozsah však není územním plánem omezován, a to jak z hlediska plochy, tak i z hlediska výrobního zaměření. Údaje o významných skutečnostech vyplývajících ze schválených návrhů pozemkových úprav. Pro obec Kolešov nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit.

Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. V územním plánu jsou v grafické dokumentaci znázorněny hranice ploch stavebních obvodů navržených k odnětí v rámci správního území obce. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Územní plán obce Kolešov byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současný urbanistický půdorys obce do jednoho komplexně uceleného útvaru bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejího nepravidelně uspořádaného obvodu.



22

Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace.

Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Na správním území obce Kolešov se nachází celkem 8 BPEJ dotčených plánovanou výstavbou. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Obec Kolešov leží v klimatickém regionu č.4 (mírně teplý, suchý, s průměrnou roční teplotou 7-8,5 OC a s průměrným ročním úhrnem srážek 450-550 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinuly tři z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 20 - Pelozemě modální, vyluhované a melanické, regozemě pelické, kambizemě pelické i pararendziny pelické, vždy na velmi těžkých substrátech, jílech, slínech, flyši, tercierních sedimentech a podobně, půdy s malou vodopropustností, převážně bez skeletu, ale i středně skeletovité, často i slabě oglejené. HPJ 30 - Kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší. HPJ 33 - Kambizemě modální eubazické až mezobazické a kambizemě modální rubifikované na těžších zvětralinách permokarbonu, těžké i středně těžké, někdy i středně skeletovité, s příznivými vláhovými poměry.

Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.



23

PŘEHLED PLOCH NAVRŽENÝCH K ODNĚTÍ ZPF (DLE PŘÍLOHY Č.5 K VYHLÁŠCE Č.13/1994 SB.) Celkový rozsah požadovaných ploch v ha

Z toho zábor ZPF v ha

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

Název plochy

Návrh využití ploch

BV1

Bydlení v rodinných domech

3,49

3,46

orná půda

95 % 4.33.01 5 % 4.33.11

II. II.

3,46

-

BV2


1,08

1,07

orná půda

92 % 4.33.11 8 % 4.33.01

II. II.

1,07

-

BV3


0,44

0,43

orná půda

4.33.11

II.

0,43

-

SM1

Bydlení smíšené

0,04

-

VS1

Výroba a sklady

0,13

0,13

orná půda

4.33.01

II.

0,13

-

VS2

Výroba a sklady

0,57

0,57

orná půda

65 % 4.33.01 35 % 4.33.11

II. II.

0,57

-

VS3

Obalovna živičných směsí

2,57

2,57

orná půda

50 % 4.30.11 50 % 4.33.11

IV. II.

2,57

-

S1

Sport a tělovýchova

0,27

0,27

orná půda

4.33.11

II.

0,27

-

T1

Čistírna odpadních vod

0,12

0,12

zahrada

4.33.11

II.

-

-

VZ1

Veřejná zeleň

0,13

0,13

orná půda

4.33.01

II.

0,13

-

VZ2

Veřejná zeleň

3,00

3,00

orná půda

50 % 4.33.01 50 % 4.33.11

II. II.

3,00

-

VZ3

Veřejná zeleň

0,28

0,28

orná půda

83 % 4.33.01 17 % 4.33.11

II. II.

0,28

-

D1

Rychlostní komunikace R6

2,76

1,89

orná půda, zahrada

90 % 4.33.01 8 % 4.33.11 2 % 4.33.41

II. II. III.

1,89

-

D2

Silnice I/6

1,27

1,13


55 % 4.33.01 42 % 4.33.11 3 % 4.33.41

II. II. III.

1,13

-

neplodná půda



24

Celkový rozsah požadovaných ploch v ha




Třída ochrany



Název plochy


D3

Napojení silnice III/00610 na R6

0,08

-

D4

Napojení areálu Jeseny na R6

0,04

0,01

orná půda

60 % 4.33.01 40 % 4.33.14

II. IV.

0,01

-

D5


3,98

1,39

orná půda, louka

4.33.01

II.

1,39

-

D6

Silnice I/6

1,25

0,53

orná půda

50 % 4.33.11 35 % 4.33.01 15 % 4.33.41

II. II. III.

0,53

-

D7

Napojení silnice I/6 na rychlostní komunikaci R6

0,07

-

D8

Silnice I/27

1,87

0,86

orná půda

50 % 4.33.11 50 % 4.33.01

II. II.

0,86

-

D9

Napojení stávající na budoucí silnici I/27

0,02

0,01

orná půda

4.33.11

II.

0,01

-

D10

Napojení na R6

0,58

0,21

orná půda

4.33.01

II.

0,21

-

D11

Napojení na R6

0,08

0,08

orná půda

4.33.01

II.

0,08

-

D12

Prodloužení silnice III/00611 severním směrem

0,99

0,82

orná půda

40 % 4.33.01 35 % 4.33.11 25 % 4.33.04

II. II. III.

0,82

-

D13

Nová silnice III. třídy

1,32

0,28

orná půda

70 % 4.33.01 30 % 4.33.11

II. II.

0,28

-

D14

Nová trasa silnice III/00610

1,29

1,02


45 % 4.20.11 40 % 4.33.01 15 % 4.33.11

III. II. II.

1,02

-

D15

Napojení stávající na budoucí silnici III/00610

0,08

0,03

orná půda

95 % 4.33.01 5 % 4.33.11

II, II.

0,03

-

neplodná půda

odnětí 0,01 ha pozemků určených k plnění funkce lesa, zbytek neplodná půda



25




Třída ochrany



Název plochy


Celkový rozsah požadovaných ploch v ha

D16

Polní cesta

0,14

0,05

zahrada

4.33.01

II.

0,05

-

D17

Parkoviště

0,12

0,12

orná půda

50 % 4.33.01 50 % 4.33.04

II. III.

0,12

-

D18

Parkoviště

0,02

-

neplodná půda

D19

Parkoviště

0,05

-

neplodná půda

28,13

20,46

20,34

-

Zastavitelné plochy celkem DZ1

Doprovodná zeleň

0,58

0,46

orná půda

75 % 4.33.01 25 % 4.33.11

II. II.

0,46

-

DZ2

Doprovodná zeleň

0,09

0,09


80 % 4.33.11 20 % 4.33.41

II. III.

0,09

-

DZ3

Doprovodná zeleň

0,58

0,58

orná půda

4.33.01

II.

0,58

-

DZ4

Doprovodná zeleň

0,57

0,57

orná půda

4.33.01

II.

0,57

-

DZ5

Doprovodná zeleň

0,07

0,01

orná půda

4.33.01

II.

0,01

-

DZ6

Doprovodná zeleň

0,51

0,51

orná půda

4.33.11

II.

0,51

-

DZ7

Doprovodná zeleň

0,46

0,46

orná půda

4.33.11

II.

0,46

-

DZ8

Doprovodná zeleň

0,13

0,13

orná půda

4.33.01

II.

0,13

-

DZ9

Doprovodná zeleň

1,35

1,35

orná půda

4.33.11

II.

1,35

-

DZ10

Doprovodná zeleň

0,50

0,03

orná půda

4.33.11

II.

0,03

-

L1

Les

0,24

0,12

orná půda

4.33.01

II.

0,12

-

L2

Les

3,90

3,90

orná půda

4.30.01

III.

3,90

-

Nezastavitelné plochy celkem

8,98

8,21

8,21

-

Obec celkem

37,11

28,67

28,55

-



26

- Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem 50,3 ha lesních pozemků. Lesnatost území je nízká, lesy pokrývají jen 10,5 % celkové rozlohy a rozkládají se pouze na jihovýchodním a na jihozápadním okraji řešeného území. Podle Lesního hospodářského plánu spadají prakticky veškeré lesy v obci do kategorie 10 – hospodářský les. V druhovém složení výrazně převažuje smrk, dále se zde ve větší míře vyskytují porosty borovice, břízy a dubu.

Navrhovaná opatření Územní plán navrhuje na jihozápadním okraji řešeného území a severně od silnice I/6, v návaznosti na stávající lesní komplexy, výsadbu lesa o celkové rozloze 4,14 ha. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje.

Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhovaným řešením dojde celkem k odnětí 1,00 ha lesa, a to v důsledku realizace ploch uvedených v následující tabulce. Název odnímané plochy


Celkový rozsah ploch v ha

Z toho plocha náležející do 1) PUPFL v ha

D5


3,98

0,46

D6 D8

Silnice I/6 Silnice I/27

1,25 1,87

0,48 0,06

DZ10

Doprovodná zeleň

0,50

0,47

7,60

1,47

Celkem 1)

Pozemky určené k plnění funkce lesa.



27

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents