ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

;Městský úřad Bučovice Odbor rozvoje , výstavby a ÚP Jiráskova 502 685 01 Bučovice

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

dražovice _________________________ - návrh -

Datum: březen 2008

II. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, 2. Údaje o splnění zadání, v případě zpracování konceptu též údaje o splnění pokynů pro zpracování návrhu, 3

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území. 3.1. Hlavní cíle řešení územního plánu 3.2. Vymezení řešeného území 3.3. Zdůvodnění z hlediska ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území 3.4. Demografický vývoj obce 3.5. Návrh urbanistické koncepce 3.6. Členění území obce na plochy s rozdílným způsobem využití 3.6.1. Plochy pro bydlení 3.6.2. Veřejná občanská vybavenost 3.6.3. Plochy výroby a skladování 3.6.4. Rekreace a cestovní ruch 3.7. Návrh koncepce dopravy 3.8. Návrh koncepce technického vybavení 3.8.1. Vodní hospodářství 3.8.2. Energetika 3.8.3. Spoje a zařízení spojů 3.9. Návrh územního systému ekologické stability 3.10 Návrh koncepce nakládání s odpady 3.11. Návrh požadavků civilní ochrany 3.12. Vyhodnocení důsledků řešení na životní prostředí

4

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno.

5

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.

-1-

II. ODŮVODNĚNÍ ŮZEMNÍHO PLÁNU

1. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ, VČETNĚ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ VYDANOU KRAJEM Postavení obce v systému osídlení Obec Dražovice má příznivou polohu ve struktuře osídlení. Je situována ve střední části pomyslného čtyřúhelníku měst Vyškov, Bučovice, Slavkov a Rousínov se silnou vazbou na jejich občanskou vybavenost. Z hlediska administrativně správního je třeba respektovat vazbu na Bučovice, sídlo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a okresní město Vyškov, centrum vyšší občanské vybavenosti a zdroj pracovních příležitostí. Obec má také dobrý dopravní přístup do 20 km vzdáleného krajského města Brna (přes Rousínov a dálnici D1). Širší dopravní vztahy Obec Dražovice, sídlo v jihozápadní části bývalého okresu Vyškov, leží na silnici III. třídy č. 0478, vedoucí z Komořan do Maref. Sousedí s k.ú. Lysovice, k.ú. Letonice, k.ú. Němčany, k.ú. Kroužek (součást města Rousínova), k.ú. Komořany a k.ú. Podbřežice. Dražovice je součástí mikroregionu Větrník. Katastrální území Dražovic je součástí území řešeného ÚP VÚC „Brněnské sídlení regionální aglomerace“ (schválen usnesením vlády ČSR č. 64 dne 13. 3. 1985), z tohoto dokumentu však pro ÚP obce neplynou žádné požadavky. V současně zpracované urbanistické prognóze Jihomoravského kraje je přes katastrální území obce Dražovice vedena trasa vysokorychlostní železniční tratě - VRT. Krajina kolem obce má zvlněný pahorkatinný charakter s nadmořskou výškou 257 - 384 m n.m., povrch katastru je většinou bezlesý, členěný pouze remízky a stromořadími. Zemědělská půda tvoří převážnou část katastru a je intenzivně obhospodařována, zcelené lány jsou postiženy vodní a větrnou erozí. Dříve byly součástí krajiny v okolí Dražovic rybníky a vodní plochy. Voda, stékající ze zvednutých okrajů mísovité prohlubně Dražovic zde zůstávala v prohlubeninách. Na takto zamokřených místech vznikaly vlhké louky nebo bažiny. Tato skutečnost je koncepcí řešení územního plánu respektována.

-2-

Vztah vůči schválenému a rozpracovanému ÚP VÚC (Zásadám územního rozvoje) Územní plán velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace (TERPLAN Praha, 1985), měl stanoveny závazné zásady řešení území k roku 2000. Z dosud platného ÚPN VÚC BSRA neplynou pro řešení územního plánu obce Dražovice žádné požadavky Vztah vůči dosud platné územně-plánovací dokumentaci pro celé území obce a dostupné územně plánovací podklady a) Na území obce byla dosud zpracována a schválena územně plánovací dokumentace v roce 1974. b) Obec Dražovice si pořídila v roce 1999 urbanistickou studii v rozsahu konceptu ÚPO, jejímž autorem je firma S projekt plus a.s. Zlín. Koordinace řešení se sousedními obcemi      

ÚSES: základním podkladem pro lokalizaci prvků ÚSES v řešeném území byl generel místního ÚSES k.ú. Dražovice a ÚTP NR–R ÚSES ČR. V řešeném území se nacházejí skladebné části místní a regionální úrovně územního systému ekologické stability. V ÚP bylo trasování dopracováno a je nutná koordinace v k.ú. sousedních obcí. Trasa VRT – dle nadřazené dokumentace, byla řešením ÚP Dražovice respektována. Rozšíření Skupinového vodovodu Vyškov – III. etapa. Trasa přívodného řadu B byla respektována s výjimkou krátkého úseku v jižní části k.ú. Dražovice. Vodní zdroj Dražovice, vrt HV102 – ve výhledu je možné napojení obce z výše uvedeného Skupinového vodovodu Vyškov, s dopadem na obec Letonice, která je zásobována ze zdroje HV102 Dražovice. Zásobování plynem – středotlaký přívod do obce beze změny. Trasa VVN – ve výhledu posoudit přeložení jižním směrem.

2. ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ, V PŘÍPADĚ ZPRACOVÁNÍ KONCEPTU TÉŽ ÚDAJE O SPLNĚNÍ POKYNŮ PRO ZPRACOVÁNÍ NÁVRHU 

nové plochy pro rozvoj obytného území obce byly navrženy v rozsahu nad požadovaný počet 60 – 80 RD s rezervou až 100 RD. Potenciál navržených ploch je cca 110 RD,



v obci byly navrhovány pouze plochy bydlení hospodářského, plochy bydlení čistého specifikovány nebyly,

-3-



byly vytvořeny předpoklady pro řešení protierozních opatření, návrh ploch pro případné zatravnění v západní a jižní části obce bude nutno dopracovat podrobnější dokumentací, zejména v komplexních pozemkových úpravách, v souladu s požadavky vlastníků pozemků a potřebami zemědělských subjektů na pozemcích hospodařících,



šířkové uspořádání stávající silnice III. třídy (doplnění o zastavovací či parkovací pruhy) bude nutno do doby jejího přeložení východně obce řešit podrobnějšími projekty,



absence chodníků kolem místních komunikací – řešit a doplnit podrobnějšími projekty. V ÚP byly vzhledem k použitému měřítku řešeny pouze samostatné trasy pro pěší, podél místních komunikací se předpokládají, ale nezobrazují,



bylo upuštěno od výstavby větrných elektráren v obci – investor nepodnikl žádné další kroky k realizaci záměru,



dle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášek č. 500 a 501 není součástí ÚP řešení zájmů civilní ochrany ve smyslu § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb. - neřešeno,



změnily se požadavky na rozsah a způsob zpracování ÚP, bylo upuštěno od řešení konceptu ÚP. Zadání územního plánu obce bylo schváleno zastupitelstvem obce 29.12.2006. Návrh územního plánu je zpracován již podle nového stavebního zákona .

Komentář k vybraným bodům zadání územního plánu (číslování podle vyhodnocení připomínek) I. VYHODNOCENÍ STANOVISEK A PŘIPOMÍNEK DO 1 Krajský úřad jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu,

-4-

-5-

-6-

-7-

Stanovisko pořizovatele:

2.

Bere na vědomí

Krajský úřad jihomoravského kraje, odbor životního prostředí

-8-

-9-

Stanovisko pořizovatele: 3.

Bere na vědomí

Ministerstvo životního prostředí

- 10 -

- 11 -

Stanovisko pořizovatele:

4.

Bere na vědomí

Čepro

- 12 -

- 13 -

Stanovisko pořizovatele: Bere na vědomí 5. Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje

- 14 -

- 15 -

Stanovisko pořizovatele: 6.

Bude respektováno.

JMP NET

- 16 -

- 17 -

Stanovisko pořizovatele:

7.

Bere na vědomí

MERO ČR , a.s

- 18 -

- 19 -

Stanovisko pořizovatele:

8.

Bere na vědomí

OBVODNÍ BÁŃSKÝ ÚŘAD V BRNĚ

- 20 -

- 21 -

Stanovisko pořizovatele:

9.

Bere na vědomí

POVODÍ MORAVY

- 22 -

- 23 -

Stanovisko pořizovatele:

10.

Bere na vědomí

RWE

- 24 -

- 25 -

Stanovisko pořizovatele:

11.

Bere na vědomí

STÁTNÍ PLAVEBNÍ SPRÁVA – POBOČKA PŘEROV

- 26 -

- 27 -

Stanovisko pořizovatele:

12.

Bere na vědomí

SPRÁVA ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTY

- 28 -

- 29 -

Stanovisko pořizovatele:

13.

Bere na vědomí

ÚŘAD PRO CIVILNÍ LETECTVÍ

- 30 -

- 31 -

Stanovisko pořizovatele:

Bere na vědomí.

II. VYJÁDŘENÍ ORGÁNŮ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ SOUSEDNÍCH ÚZEMNÍCH OBVODŮ Ke konceptu územního plánu obce Dražovice se nevyjádřila žádná sousední obec. III. VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK FYZICKÝCH A PRÁVNICKÝCH OSOB A OBČANŮ Nebyly uplatněny žádné připomínky. 3. KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ A VYBRANÉ VARIANTY, VČETNĚ VYHODNOCENÍ PŘEPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ TOHOTO ŘEŠENÍ, ZEJMÉNA VE VZTAHU K ROZBORU UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ. 3. 1. Hlavní cíle řešení územního plánu : Základními požadavky na řešení územního plánu byly stanoveny v hlavních cílech řešení v zadání územního plánu. Územní plán Dražovice je pořizován na základě rozhodnutí obce jako materiál koordinující rozvojové zájmy na integrovaném území v duchu trvale udržitelného rozvoje. Hlavní cíle řešení obsažené v zadání územního plánu jsou :        

zachovat a zvýraznit tradiční urbanistickou strukturu obce, respektovat urbanistické hodnoty obce; stanovit koncepci pro novou bytovou výstavbu včetně ploch pro občanskou vybavenost související s touto výstavbou; stanovit zásady řešení dopravy v obci, zejména řešení místních komunikací a parkování; stanovit koncepci technické vybavenosti, zejména zajistit ochranu vodních zdrojů a řešit odkanalizování a čištění odpadních vod; zvýšení rekreačního a turistického významu obce; zajistit zachování a ochranu přírodních hodnot krajiny celého řešeného území, zpracovat návrh místního územního systému ekologické stability; zkvalitnit životní prostředí v obci; stanovit regulační zásady výstavby v obci;

- 32 -

3. 2. Vymezení řešeného území Řešeným územím územního plánu obce Dražovice je katastrální území Dražovice o velikosti cca 642 ha. Skládá se ze zastavěné a nezastavěné části území. Zastavěné území, vymezené na základě předchozí fáze územně plánovací dokumentace, bylo aktualizováno podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.. Dle zákresu v návrhu ÚP má rozlohu cca 55,54 ha. Rozloha nezastavěného území činí cca 586,46 ha. Dle sčítání lidu, domů a bytů z 1. 3. 2001 měla obec ke dni sčítání 829 obyvatel. Sousedními územními obvody jsou obce a katastrální území: - obec Letonice (k. ú. Letonice) - obec Lysovice (k. ú. Lysovice) - obec Podbřežice (k. ú. Podbřežice) - obec Komořany(k. ú. Komořany) - město Rousínov (k. ú. Rousínov) - obec Němčany(k. ú. Němčany) 3. 3. Zdůvodnění z hlediska ochrany přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území Podklady:  ÚTP Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR (Bínová L., Culek M., 1996)  Generel lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Dražovice (Ekologické projektování Brno, 1996)  Biogeografické členění ČR (Culek a kol., 1997)  Biogeografické členění ČR II (Culek a kol., 2003)  Geobiocenologie II (Buček A., Lacina J., 1999)  Rukověť projektanta místního ÚSES (Löw J. a kol., 1995)  ÚP - průzkumy a rozbory (I. fáze zpracování), vlastní terénní průzkumy  Fotodokumentace Přírodní podmínky Klimatické poměry Celé řešené území náleží do teplé klimatické oblasti T 2 (Klimatické oblasti ČSR, Quitt, 1975). Tato klimatická oblast má dlouhé léto, teplé a suché. Přechodné období je velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Pro proudění vzduchu je charakteristický převládající severozápadní směr větru, v zimním období směr jihovýchodní.

- 33 -

Charakteristiky klimatické oblasti T 2 počet letních dnů v roce počet dnů s průměrnou teplotou 10 oC a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

50 - 60 / rok 160 - 170 / rok 100 - 110 / rok 30 - 40 / rok - 2 až - 3 oC 18 - 19 oC 8 - 9 oC 7 - 9 oC 90 - 100 / rok 350 - 400 mm 200 - 300 mm 40 - 50 / ročně 120 - 140 / ročně 40 - 50 / ročně

Charakteristiky proudění vzduchu v otevřených partiích v podstatě odpovídají globální cirkulaci, vyznačující se převládajícím severozápadním směrem větru, v zimním období též směrem jihovýchodním. Místní modifikace proudění vzduchu vlivem reliéfu není možno vzhledem k absenci sítě měřících stanic nikterak blíže posoudit. Pro údolní partie jsou typické lokální teplotní inverze. Geomorfologie Dle geomorfologického členění ČR (Demek a kol., 1987) patří území k následujícím geomorfologickým jednotkám: Největší část katastrálního území obce Dražovice zaujímá část geomorfologického okrsku Kučerovská pahorkatina. Jižní vyšší okraj řešeného území náleží již do okrsku Větrnická vrchovina. Oba geomorfologické okrsky přísluší do geomorfologického podcelku Bučovická pahorkatina v geomorfologickém celku Litenčická pahorkatina. Jedná se o nejzápadnější část geomorfologické subprovincie Středomoravské Karpaty a tedy i nejzápadnější výběžek Karpatského oblouku vůbec. Severozápadní část řešeného území se již dotýká okraje geomorfologického celku Vyškovská brána, podcelku Rousínovská brána. Toto území již náleží k Západním Vněkarpatským sníženinám. Pro zvlněný pahorkatinný reliéf jsou příznačné široce zaoblené rozvodní hřbety s plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými údolími. Území se celkově zvedá od severu z údolí Dražovického potoka (255 m n.m.) směrem k jihu a jihovýchodu do výšky 385 m n.m. na temeni hřbetu jižně od obce. Osu území tvoří údolí Dražovického potoka, probíhající zhruba ve směru S-J, ke kterému se vějířovitě sbíhají menší přítoky. Geologická stavba a reliéf Geologické podloží tvoří třetihorní sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše a karpatské předhlubně. Plošně převažují neogenní (miocén – spodní baden) mořské vápnité jíly, podřadně písky. Na jižním a jihovýchodním okraji řešeného území se vyskytují neogenní (miocén – spodní baden) - 34 -

mořské bazální a okrajové vápnité písky a štěrky. Na podložních horninách spočívá nesouvislý pokryv pleistocenních spraší a sprašových hlín. Údolí vodních toků vyplňují holocenní fluviální písčité až písčitojílovité hlíny a hlinité písky. V menších údolích jsou akumulace holocenních deluviofluviálních hlinitých písků a písčitých hlín. Severně od obce se v nivě na soutoku potoků vyskytuje ostrůvek slatinných zemin. Hydrologické poměry Řešené území k.ú. Dražovice leží převážně v povodí Dražovického potoka, který v obci pramení. Území přísluší hydrologicky do povodí řeky Svratky (Rakovce, dílčího povodí Litavy), hydrologické číslo povodí 4-15-03-074, plocha 12,791 km2. Do Dražovického potoka ústí v katastru obce bezejmenné přítoky, které mají přirozená koryta – dva pravobřežní a jeden levobřežní. V centru obce se nachází umělá okrasná nádrž plněná z vodovodní sítě, která nahradila původní přírodní nádrž na Dražovickém potoku. V tabulce jsou uvedena hydrologická data Dražovického potoka, zjištěná ČHMÚ, pobočka Brno. 1 2 5 10 20 50 100 3 N-leté q (m /s) 1,5 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 Podzemní voda je vázána na blízkost vodoteče. Puklinové vody zpevněných sedimentů a průlinové vody nezpevněných usazenin se dají předpokládat na úpatí tzv. „Kopce“ v návaznosti na vodní tok Rakovec. Podle regionalizace povrchových vod (V. Vlček 1971) se území vyznačuje málo příznivými hydrologickými charakteristikami. Patří do oblasti 1 -2 nejméně vodné se specifickým odtokem 0 – 3 l.s .km ), nejvodnější měsíce jsou únor a březen, retenční schopnost je velmi malá, odtok je silně rozkolísaný, koeficient odtoku je nízký. Podle regionalizace mělkých podzemních vod (H. Kříž 1971) náleží území do oblasti se sezónním doplňováním zásob, nejvyšší průměrné měsíční stavy hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů jsou v květnu a v červnu, nejnižší v září až listopadu, průměrný specifický odtok je menší než -1 -2 0,30 l.s .km . Pedologie Půdní pokryv v řešeném území se vytvořil v závislosti na místních geologických a klimatických podmínkách. Převážnou část katastrálního území pokrývají černozemě typické na spraších. Na jižním a jihovýchodním okraji území se vyskytují pararendziny typické na karbonátových píscích a slinitých jílech až slínech a jejich svahovinách. V nivách podél vodních toků jsou fluvizemě na nivních sedimentech. Flóra a fauna Botanické zhodnocení katastru Potenciální vegetaci v širším okolí řešeného území tvoří z větší části panonské dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum), místy (zejména na severních expozicích) jsou nahrazeny karpatskými (Carici pilosae-Carpinetum), velmi vzácně se vyskytují i přechodné typy s dominantním bukem, blížící se asociaci Carici pilosae-Fagetum. Časté je rovněž zastoupení teplomilných doubrav. Na mírných svazích v jižní části bioregionu je zastoupeno panonské Quercetum pubescenti-roboris ze svazu Aceri tatarici-Quercion, do severní části na obdobná stanoviště zasahuje i středoevropské Potentillo albae-Quercetum ze svazu Quercion petraeae. Na extrémnějších konvexních jižních svazích jsou typické šípákové - 35 -

doubravy (Quercion pubescenti-petraeae, především asociace Corno-Quercetum). Na zasolených půdách depresí byly snad v minulosti panonské halofilní lesostepi (Galatello-Quercetum). V údolích podle vodních toků jsou lužní lesy typu Pruno-Fraxinetum. Primární bezlesí je velmi vzácné, pravděpodobně je vázáno na stepní oka na nejprudších svazích (komplex fytocenóz svazu Festucion valesiaceae, Cirsio-Brachypodion pinnati, Geranion sanguinei a Prunion fruticosae. Přirozená lesní vegetace zaujímá jenom část plochy. Místy je vyvinuta náhradní travinobylinná vegetace. Její podstatnou součástí jsou rozmanité fytocenózy svazů Festucion valesiaceae a Cirsio-Brachypodion pinnati. Na fragmentech slanisk byl komplex slanomilných společenstev, dnes prakticky destruovaný. Nečetné vodní plochy a mokřady jsou bez význačnější vegetace. Ve skladbě flóry jsou zastoupeny četné teplomilné druhy, mezi nimi je přítomna celá řada mezních prvků. Jsou to druhy vyznívající z jihu až jihovýchodu, submediteránní, např. dub pýřitý (Quercus pubescens), třemdava bílá (Dictamnus albus) a koulenka vyšší (Globularia punctata), ponticko-jihosibiřské, např. pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), katrán tatarský (Crambe tataria) a kosatec nízký (Iris pumila) a dokonce orientálně-turánské, reprezentované např. bytelem rozprostřeným (Kochia prostrata). Na okraje, zejména do lesní flóry, pronikají druhy ze sousedních bioregionů, náležející flóře alpsko-karpatských podhůří, jako ostřice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka plná (Corydalis solida), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a oměj vlčí (Aconitum vulparia). Zřídka sem zasahují karpatské druhy, představované hvězdnatcem čemeřicovým (Hacquetia epipactis), velmi ojediněle i hercynské - vzácně se vyskytuje jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis). Zoologické zhodnocení katastru Fauna v širším okolí řešeného území je výraznou součástí panonské podprovincie, i když postrádá edafickou rozmanitost Mikulovského bioregionu (4.2). Charakteristický je bezprostřední vliv sousedství nejzápadnější karpatské výspy na jižní Moravě, Ždánického lesa. Nejvýznamnější jsou živočišná společenstva na spraších. Dosud tam přežívá kobylka sága, kobylka Poecilimon intermedius, častá je kudlanka nábožná, modrásek Polyommatus damon a srpice Bittacus hageni. V posledních letech probíhá na těchto stanovištích sukcese teplomilného hmyzu z evropského jihovýchodu - žluťásek tolicový, masařka balkánská. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, větší potoky do lipanového, na dolních tocích s přechody do parmového pásma. Většina toků je však znečištěna a prakticky bez ryb. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), vlha pestrá (Merops apiaster), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), ťuhýk menší (Lanius minor), ť. rudohlavý (L. senator), strnad zahradní (Emberiza hortulana). Obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina). Plazi: Ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: hlemýžď zahradní (Helix pomatia), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), vlahovka narudlá (Monachoides incarnata), keřnatka vrásčitá (Euomphalia strigella), sítovka blyštivá (Aegopinella minor), žitovka obilná (Granaria frumentum), skelnatka zemní (Oxychilus inopinatus), bezočka šídlovitá (Cecilioides apicula), suchomilka rýhovaná (Helicopsis striata), tmavoretka bělavá (Monacha carthusiana). Hmyz: kobylka sága (Saga pedo), kobylka Poecilimon intermedius, Platycleis vittata, saranče Omocestus petraeus, Euchorthyppus pulvinatus, Paracyptera microptera, kudlanka nábožná (Mantis religiosa), srpice komárovec Bittacus hageni, Bittacus italicus, zavíječ Synaphe connectalis, pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), žluťásek tolicový (Colias erate), žluťásek C. chrysotheme, modrásek Polyommatus damon, můry Lygephila ludicra, Phyllophila obliterata, Pyrrhia purpurina, Perigrapha L-cinctum, nesytky

- 36 -

Chamaesphecia crassicornis, Ch. colpiformis, Ch. astatiformis, drvopleň Parahypopta caestrum, pouzdrovníčci Coleophora squamella, C. oriolella, C. albostraminata, drobníčci Trifurcula josefklimeschi, Ectoedemia rufifrontella, vřetenušky Zygaena punctum, Z. laeta, makadlovka Vulcaniella extremella, píďalka Chlorissa etruscaria, kutilka Sceliphron destillatorius, masařka balkánská (Liopygia crassipalpis). Přehled biogeografických jednotek, aktuální stav krajiny Zastoupení biogeografických regionů a biochor Téměř celé řešené území náleží do Hustopečského bioregionu (4.3). Na východním okraji se řešené území dotýká hranice Ždánicko-litenčického bioregionu (3.1) a na severním okraji Prostějovského bioregionu (1.11). BIOCHORY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ 2RE Plošiny na spraších 2. v.s. 2PN Pahorkatiny na zahliněných píscích v suché oblasti 2. v.s. 2PB Pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2. v.s. 2BE Erodované plošiny na spraších 2. v.s. 3BE Erodované plošiny na spraších 3. v.s. V zájmovém území se vyskytují tyto skupiny typů geobiocénů (STG), představující mozaiku potenciálních společenstev: 2 BD 3: Fagi-querceta tiliae (lipové bukové doubravy) 2 BC (BD) 3 (-4): Fagi-querceta tiliae aceris (lipojavorové bukové doubravy) 2 BC 4-(5): Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně) 3 BD 3: Querci-fageta Tuliae (lipové dubové bučiny) 3 BC-BD (3)4: Tili-querceta roboris fagi (lipové doubravy s bukem) Ochrana přírody a krajiny Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou v řešeném území stanoveny tyto limity využití území: 1) Ochrana významných krajinných prvků a zvláště chráněných území ze zákona 114/92 Sb.. 2) Vymezený místní a regionální územní systém ekologické stability. Přírodní parky, území se zvýšenou ochranou krajinného rázu Katastrální území obce Dražovice má člověkem značně pozměněnou krajinu. Nenachází se zde přírodní park ani jiné území se zvýšenou ochranou krajinného rázu. Území soustavy NATURA 2000 Natura 2000 je dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska

- 37 -

ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39 zákona 114/92 S. ve znění pozdějších předpisů) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Na k.ú Dražovice nezasahuje žádná vyhlášená ani navržená ptačí oblast ani evropsky významná lokalita. Zvláště chráněná území V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území. Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků lesy, vodní toky, údolní nivy a rybníky. Problémem je nemožnost jednoznačné identifikace těchto obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků, neboť neexistuje jednoznačný legislativní výklad pojmů „les“, „vodní tok“, „rybník“, „údolní niva“. V katastrálním území Dražovice jsou vymezeny 2 ekologicky významné segmenty krajiny, které dosud nejsou registrovány jako VKP podle zákona č. 114/92 Sb.. Číslo Název EVSK 368 Újezdy 404 Letonické háje

Registrace evidováno evidováno

Rozloha 1,5 ha 32,0 ha

Předmětem ochrany v rámci registrovaných VKP a zvláště cenných částí VKP ze zákona jsou většinou různorodá ekologicky cenná společenstva. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce (§ 4 odst. 2 zákona). Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. Jako památné stromy v řešeném území je vyhlášena skupina 23 lip a dvou akátů u kostela v obci. Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody (podle odstavce 2 § 12 zákona č. 114/92 Sb.).

- 38 -

V území není vyhlášen žádný přírodní park, který by byl určen k ochraně krajinného rázu. Civilizační a kulturní hodnoty Návrh urbanistické koncepce řešení Řešení ÚP respektuje stávající urbanistickou strukturu v historickém jádru obce, tvořenou převážně venkovskou zástavbou se zemědělskými usedlostmi. Uvažuje i s postupnou humanizací návesních prostorů vč. doplnění ozelenění po vyloučení směrově komplikované trasy silnice III. třídy z centra. Její nový průběh navrhuje tak, aby byla využita stávající trasa komunikace k zemědělskému středisku a dále trasa komunikace, kterou bude nutno realizovat v souvislosti s navrhovanou zástavbou ve východní části obce. Nová zástavba je navržena v okrajových částech obce, kde navazuje na již realizovanou zástavbu spíše městského typu, převažují plochy čistého bydlení. Požadavky na situování ploch pro drobnou výrobu a drobné podnikání jsou řešeny ve východní části obce - ve vazbě na zemědělský areál, případně v plochách smíšených bydlení a drobné výroby, které vytvářejí přechod mezi zástavbou obce a plochami výroby. Jelikož je návrhovými plochami rozvoj obce prakticky vyčerpán, je ve výhledu zvažováno omezení limitujících prvků: vzhledem k uvažované realizaci vodovodu Vyškov – Slavkov bude např. možno využít vodní zdroje nadmístního významu, případně upravit trasu velmi vysokého napětí. Obec leží v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině, proto bylo třeba navrhnout doplnění územního systému ekologické stability a v územích výrazně ovlivněných geomorfologickými podmínkami s nebezpečím eroze řešit protierozní opatření. Perspektiva rozvoje může být spojena i s rekreačním využitím území a turistickým ruchem, i když krajina v okolí obce slouží zejména zemědělské výrobě. Stávající účelové komunikace je možno využít pro cykloturistiku, sloužit však budou zejména obyvatelům k bezpečnému propojení mezi obcemi. Základem urbanistické koncepce nového územního plánu obce je:  zastavovat novými rodinnými domy nejprve proluky v obci a plochy nadměrných zahrad bezprostředně navazujících na stávající zástavbu ve východní a západní části obce,  situovat plochy pro výrobní aktivity a pro drobné podnikání převážně mimo zástavbu ve vazbě na zemědělské středisko,  vytvořit předpoklad pro postupnou realizaci přeložky silnice III. třídy východně zástavby obce (zkvalitnit životní prostředí pro obyvatele ve středu obce); převedením tranzitní dopravy do navržené trasy se sníží intenzita a budou tak sníženy dopady na bezpečnost dopravy vyplývající z dopravních závad na trase silnice. Podél nové trasy bude vybudována umělá vodoteč – otevřený příkop jako ochrana obce před přívalovými dešti,  a podél nové trasy vybudovat umělou vodoteč – otevřený příkop jako ochranu obce před přívalovými dešti,  doplnit a zkvalitnit místní a účelové komunikace, pěší a cyklistické trasy, plochy pro dopravu v klidu,  doplnit chybějící infrastrukturu obce ve stávající i navrhované zástavbě, - 39 -

 

v krajině řešit prvotně protierozní opatření (suché i mokré poldry, průlehy, liniovou i plošnou krajinnou zeleň, rybníky), postupně realizovat územní systém ekologické stability. Zásady řešení rozvojových ploch pro jednotlivé funkční zóny:  územní plán obce je řešen na návrhový počet obyvatel cca 900 (z něj byly odvozeny potřeby ploch pro bydlení),  ve stávající zástavbě a v navržené zástavbě, která na ni přímo navazuje, bylo řešeno bydlení hospodářské (tj. venkovského typu),  plochy pro občanské vybavení včetně sportovní činnosti místního významu zůstávají v centru obce, doplňují se plochy pro sport a rekreaci v lokalitách u koupaliště a u pravostranného přítoku Dražovického potoka v severní části obce,  plochy smíšené bydlení a drobné výroby jsou navrženy jako přechodová zóna mezi plochami bydlení a plochami výroby. Obec Dražovice bude rozvíjena jako souvisle urbanizovaný celek. Novou výstavbu pro bydlení je možné situovat také do zahrad stávajících domů tam, kde to umožňují regulativy a je možné zajistit vlastní přístup z veřejné komunikace a napojení na sítě technické infrastruktury. Ve výhledu (na plochách s územní ochranou) jsou k zastavění pro bydlení určeny plochy navazující na zástavbu severně obce. Výhledový rozvoj jižně zástavby obce (východně od silnice III. třídy) je podmíněn realizací vodovodu Vyškov – Slavkov s přepojením obce na nadmístní vodní zdroje. Rozvoj západně od silnice III. třídy je podmíněn geologickým průzkumem vzhledem ke konfiguraci terénu a pramenné oblasti Dražovického potoka. Obecně je novou výstavbu v obci nutno navrhovat tak, aby se svým okolím vytvářela harmonický celek. Zástavba v původním obrysu obce je řadová se sedlovými střechami a se stavební čarou v několika případech těsně přimknutou k obslužné komunikaci. Stavební fond je tady již částečně morálně zastaralý a je třeba jej postupně obnovovat. Nadále je potřeba zabránit dalším radikálním úpravám a zásahům do historických stavení. Při údržbě a opravách je třeba postupovat citlivě a vyvarovat se používání nevhodných architektonických prvků a materiálů - ve stávajících plochách bydlení při dostavbách nebo rekonstrukcích objektů respektovat hmotovou strukturu zástavby, její výškovou hladinu, způsob zastřešení a sledovat půdorysnou osnovu stávající zástavby. Zástavba v obci by měla být maximálně dvoupodlažní s možností situování podkroví ve sklonité střeše. Z urbanistického hlediska je omezujícím faktorem hranice zastavitelného území obce. Bydlení Základní údaje o obyvatelstvu: Celkový počet obyvatel Dražovic v letech: 1900

1930

1950

1970

1980

1991

1994

2000

2001

2004

606

802

772

831

810

783

825

829

829

817

- 40 -

Od počátku devadesátých let minulého století se počet obyvatel mírně zvýšil. V posledních letech se přistěhovali obyvatelé z okolních obcí a měst. Blízkost Bučovic a Rousínova i dobrá dostupnost Vyškova a Brna, kam většina obyvatel dojíždí za prací, občanskou vybaveností a do škol, umožňuje spojit bydlení na venkově s výhodami života ve městě. I nadále je možno počítat s mírným nárůstem celkového počtu obyvatel (budou-li obcí vytvořeny vhodné podmínky pro výstavbu). Možný je také zájem o využití starších objektů v obci jako chalup. Návrhový počet obyvatel obce je územním plánem stanoven na cca 900 (bez přechodně ubytovaných osob. Přehled počtu domů a bytů dle sčítání v roce 2001 Domy úhrnem 286, z toho trvale obydlené celkem 251, neobydlené 35. Byty celkem 320, z toho trvale obydlené 285, neobydlené 35. Ze 35 trvale neobydlených bytů slouží 17 bytů k rekreaci (dle sčítání z r. 2001). Obložnost bytového fondu: průměrný počet obyv./byt r. 2001 – 2,9 průměrná obyt. plocha bytu r. 2001 – 56,1 m2 průměrná obyt. plocha/1 obyv. r. 2001 – 19,3 m2 Je pravděpodobná tendence snižování průměrné velikosti bytové domácnosti na cca 2,7 obyv./byt – při návrhovém počtu obyvatel 900 činí celková potřeba bytů cca 334. Je-li trvale obydlených bytů dle sčítání 285, bylo nutno navrhnout plochy pro výstavbu cca 50 bytů. Včetně potřeb realizace bytů náhradou za přestárlý bytový fond a byty špatné kvality (5 - 10% bytů) byla potřeba stanovena na cca 65 – 80 bytů (dle schváleného zadání 80 b.j.). Plochy, navržené v územním plánu obce pro bydlení umožňují výstavbu cca 110 RD (územní potenciál). Ne všechny plochy bude možno s ohledem na majetkoprávní vztahy využít. Funkční regulativy pro stávající i navrhovanou zástavbu jsou popsány v samostatné části této zprávy. V zásadě budou objekty max. dvoupodlažní, se sklonitou střechou, s možností využití podkroví. Ze strany obce je požadována převážně zástavba samostatně stojícími domy, hustší (ekonomičtější) formy zástavby se připouštějí. Zásady ochrany kulturních hodnot Ochrana památek V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek jsou zapsány tyto objekty: 1. č. rejstříku 12606 / 7-8568 - socha sv. Jana Nepomuckého, původně na návsi, přemístěna ke kostelu sv. Jana Křtitele. V současné době byla odvezena, je nahrazena kopií a proto je potřeba ochranu zrušit. Území archeologického zájmu Celé k.ú.

- 41 -

: Pravidla pro výstavbu v v obci Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Celé katastrální území obce je členěno na funkční plochy. Podmínky jejich využití jsou uvedeny v následující části průvodní zprávy. Přehled a charakteristika funkčních ploch řešeného území A. Funkční plochy – zastavěné a zastavitelné B. Funkční plochy – nezastavěné a nezastavitelné A. Funkční plochy – zastavěné a zastavitelné: Plochy bydlení B BH plochy bydlení hospodářského (venkovského typu) Plochy rekreace a sportu RS RS plochy rekreace – hřiště a sportoviště Plochy občanské vybavenosti O OV veřejná správa OS školství OD distribuce, stravování, služby Okc církev OH hřbitov Plochy smíšené obytné S SV plochy smíšené obytné – bydlení + drobná výroba Plochy výroby a zařízení technické infrastr uktury V, VI VS plochy smíšené zemědělské a lehké průmyslové výroby VV plochy drobné výroby VIk plochy technické infrastruktury – kanalizace VIv plochy technické infrastruktury – vodovody Plochy dopravy D plochy veřejných dopravních pásů (bez kódu) DP plochy pro dopravu – parkování B. Funkční plochy – nezastavěné a nezastavitelné - 42 -

Plochy sídelní zeleně ZS plochy sídelní zeleně Plochy krajinné zeleně ZK plochy zeleně krajinné Vodohospodářské plochy vodohospodářské plochy (bez kódu) Plochy ZPF a PUPFL PZo plochy zemědělsky využívané půdy – orná půda PZt plochy zemědělsky využívané půdy – trvalé travní porosty PZz plochy zemědělsky využívané půdy – zahrady a sady LV plochy lesa A. Zastavěné a zastavitelné území obce Plochy bydlení Slouží zejména pro bydlení a činnosti vázané k bytovému fondu, podíl ploch pro bydlení přesahuje 50% hrubých podlažních ploch celkového využití plochy. Plochy rekreace a sportu Slouží pro činnosti spojené s aktivní nebo pasivní regenerací lidského organismu. Plochy občanské vybavenosti Slouží k umístění zařízení občanského vybavení nekomerčního i komerčního charakteru místního i nadmístního významu.

- 43 -

Plochy smíšené obytné Slouží pro polyfunkční využití a to pro bydlení a drobnou výrobu či služby, které podstatně neruší bydlení. Využití jednotlivých parcel může být i monofunkční a lze zde situovat i komerční typy občanského vybavení (funkce OD - distribuce, stravování, služby). Plochy drobné výroby a zařízení a technické infrastruktury Slouží pro činnosti výroby a skladování, zpracování surovin prvovýroby, výrobních služeb a činnosti spojené se zřízením a provozováním zásobovacích sítí technické infrastruktury a likvidací odpadů vč. sběru a skládkování s monofunkčními a polyfunkčními objekty včetně ploch manipulačních, přístupových komunikací, vleček a spec. přepravních drah, parkovišť, chodníků, areálové zeleně. Plochy dopravy Umožňují veřejnou obsluhu funkčních ploch sídla (komunikace, pěší zóny a jiné veřejné prostory, cyklistické stezky, pojížděné chodníky, technické sítě) a slouží pro uliční zeleň. Jsou určeny k umístění staveb a zařízení, která slouží pro obsluhu území všemi druhy dopravy. B. Nezastavěné a nezastavitelné území obce Plochy sídelní zeleně Plochy určené pro záměrně vytvořenou a udržovanou okrasnou a rekreační zeleň převážně v zastavěných a zastavitelných územích sídel. Plochy krajinné zeleně Plochy určené především k zachování a rozvoji přírodních hodnot území převážně mimo zastavěná území sídel, bez primárního hospodářského využití – nelesní porosty dřevin, bylinná lada, skalní útvary (nejsou - li součástí jiných funkčních ploch), mokřady (nepřevažuje-li vodní složka) apod. Plochy lesa Plochy určené především k plnění funkce lesa ve smyslu lesního zákona. Zemědělský půdní fond Plochy určené k produkci zemědělských plodin. Vodohospodářské plochy Pro povrchový vodní útvar včetně ploch s ním bezprostředně funkčně souvisejících (plocha je vymezena jako teritorium vodního útvaru, které zahrnuje kromě vodního útvaru jeho okolí, např. mokřady). Stanovení regulativů využití funkčních ploch pro celé řešené území V územním plánu jsou stanoveny regulativy využití jednotlivých funkčních ploch v celém řešeném území. Plochy jsou popsány z hlediska přípustného, podmínečně přípustného a nepřípustného využití území. Zásady regulace území Řešené území je rozděleno na části území s různými podmínkami pro jejich využití a s různými předpoklady rozvoje. Základní členění vychází z dělení na území zastavěné a určené k zastavění (zastavitelné území) a na území nezastavitelné. Jednotlivé funkční plochy jsou vymezeny dle své převažující funkce v podrobnosti odpovídající smyslu územního plánu (koncepční dokument). Dále se člení na plochy:

- 44 -



s t a b i l i z o v a n é, tedy bez větších plánovaných zásahů (mají prvky funkční a prostorové regulace shodné se současným stavem)  n a v r h o v a n é, s prvky funkční a prostorové regulace (plochy s plánovanými urbanistickými změnami). Průběh hranic jednotlivých funkčních zón a jejich typů je možné zpřesňovat na základě podrobnější územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů nebo v územním řízení. Navrhované využití posuzuje a o jeho přípustnosti či nepřípustnosti rozhoduje stavební úřad v příslušném řízení podle stavebního zákona. Stavby v zastavitelných plochách mohou být v jednotlivých případech nepřípustné, jestliže: - kapacitou, polohou nebo účelem odporují charakteru předmětné lokality - mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí Návrh regulativů pro zastavěné a zastavitelné plochy: Plochy bydlení hospodářského (venkovského typu) BH Stabilizované plochy: Stávající obytné zástavba v obci. Navrhované plochy: Plochy pro bydlení v navržených lokalitách, v návaznosti na stávající plochy BH, dále proluky ve středu obce. Funkční regulace: Plochy slouží především bydlení venkovského typu, tzn. že území může být vybaveno drobnými stavbami pro omezený chov hospodářského zvířectva a užitkovou zahradou. Území může být doplněno drobnými stavbami pro dopravu (garáže obyvatel). Přípustné využití – bydlení v rodinných domech venkovského charakteru s užitkovou i okrasnou zahradou, doplňkové stavby ke stavbě hlavní (hospodářské zázemí), plochy veřejné zeleně, malá hřiště pro děti, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost. Podmínečně přípustné – nekapacitní ubytovací zařízení (se zajištěním parkování na vlastním pozemku), základní občanské vybavení (malé obchody, nerušící služby), malé neobtěžující dílny jako součást domu či jeho hospodářského zázemí. Nepřípustné – bytové domy, chov hospodářských zvířat většího rozsahu, stavby pro výrobu, skladování a motorismus, stavby pro velkoobchod a supermarkety, autokempinky, tábořiště, všechny druhy činností, které nesplňují podmínky hygienické ochrany a svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu prostředí. Nepřípustná je výstavba na plochách bydlení venkovského typu tam, kde není zajištěn příjezd k objektu a inženýrské sítě a zahrady domů jsou obráceny do krajiny. O nepřípustnosti rozhoduje stavební úřad. Plochy rekreace a sportu - hřiště a sportoviště RS Stabilizované plochy: Hřiště v centrální části obce, koupaliště. Navrhované plochy: Doplnění koupaliště o hřiště, hřiště u potoka v severní části obce. Funkční regulace:

- 45 -

Vyhrazené plochy areálů pro sport a rekreaci vč. pořádání kulturních akcí. Plochy mimo vlastní sportoviště jsou ozeleněny, zástavba zajišťuje pouze základní služby a sociální zařízení. Přípustné využití - sportovní zařízení, zeleň. Podmínečně přípustné – nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost. Nepřípustné - jakákoliv výstavba mimo výše uvedenou a všechny druhy činností, které omezují a narušují kulturně sportovní a relaxační funkci ploch.

- 46 -

Plochy občanského vybavení OV, OS, Okc, OH Stabilizované plochy: Nekomerční plochy občanské vybavenosti v centrální část obce - obecní úřad, základní a mateřská škola, církevní objekty, hřbitov). Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Plochy slouží k umístění nekomerčních zařízení občanského vybavení. Přípustné využití – OV veřejná správa a administrativa, kulturní a vzdělávací činnost, zařízení zdravotnictví a sociální péče, hasičský sbor, OS školství, kulturní a vzdělávací činnost, OKc kostel, fara apod., OH hřbitov. Podmínečně přípustné – OV a OS služební a pohotovostní byty, malá komerční zařízení typu občerstvení, nevýrobní služby, stravování a ubytování, školství, nezbytné stavby pro dopravu a technické vybavení. Nepřípustné – jsou zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (výroba, sklady a dopravní zařízení s negativními dopady na okolí apod.), včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských. OKc a OH jakékoliv jiné než současné využití Plochy smíšené obytné – bydlení + drobná výroba SV Stabilizované plochy: Malé plochy v zástavbě obce. Navrhované plochy: Východně obce mezi zástavbou a střediskem zemědělské výroby. Funkční regulace: Smíšené plochy SV jsou plochami polyfunkčními pro situování obytné zástavby a objektů drobné výroby a služeb, které podstatně neruší bydlení.

Přípustné využití – bydlení, nezávadné výrobní prostory, administrativa, stravování, nekapacitní sklady, nekapacitní chov hospodářských zvířat, zeleň a parkové úpravy prostranství, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost.

Podmínečně přípustné – malé obchody, některé výrobní služby (opravny spotřebního zboží). Nepřípustné – objekty a zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (výroba a sklady, hlučné a prašné provozovny, autoservisy, stavby pro velkoobchod a supermarkety, dopravní zařízení s negativním dopadem na okolní zástavbu - čerpací stanice PH a pod.) Plochy smíšené výrobní – zemědělská + lehká průmyslová výroba VS Stabilizované plochy: Areál střediska zemědělské výroby, východně obce.

- 47 -

Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Plochy pro zemědělskou rostlinnou i živočišnou výrobu a lehkou průmyslovou výrobu, která má negativní dopad na okolí. Výroba nesmí svými vlivy (zápach, hluk, prašnost) překročit stanovené pásmo hygienické ochrany. Přípustné využití – stavby a zařízení pro zemědělskou i lehkou průmyslovou či stavební výrobu, skladování, logistiku a navazující administrativu, čerpací stanice PH, plochy pro odstavování vozidel, sběrné středisko odpadu včetně manipulačních ploch a přístupových komunikací. Podmínečně přípustné – služební byt pro správce nebo majitele provozovny. Nepřípustné – bydlení, občanské vybavení, zařízení sportu a rekreace. Plochy pro výrobu – drobná výroba VV Stabilizované plochy: Nejsou. Navrhované plochy: Plochy přilehlé ke středisku zemědělské a lehké průmyslové výroby ze západní strany až po přeložku silnice III. třídy. Funkční regulace: Plochy pro drobnou výrobu, s dopadem nepřekračujícím svými vlivy oplocení vlastního výrobního areálu. Přípustné využití – stavby a zařízení pro drobnou podnikatelskou výrobu, výrobní služby, nekapacitní sklady, administrativa, plochy pro odstavování vozidel, přístupové komunikace. Podmínečně přípustné – služební byt pro správce nebo majitele provozovny. Nepřípustné – bydlení, občanské vybavení, zařízení sportu a rekreace, výroba s negativním dopadem na okolní plochy. Plochy technické infrastruktury (VI) Stabilizované plochy: Zařízení čistírny odpadních vod (VIk), plochy vodojemů, vodní zdroje (VIv). Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Plochy jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro technickou obsluhu území (plochy staveb a zařízení pro zásobování vodou a odvádění a likvidaci odpadních vod, případně pro jinou technickou vybavenost. Přípustné - jsou stavby a zařízení technické povahy a zařízení dopravy ve vazbě na objekty technického vybavení. Podmínečně přípustné - administrativa ve vazbě na objekty technického vybavení. Nepřípustné - pokud trvá veřejný zájem, není přípustné využití pro jiné účely.

- 48 -

Plochy veřejných dopravních pásů (bez označení) Stabilizované plochy: Nejsou ve výkresech vyznačeny kódem. Navrhované plochy: Plochy pro dopravu v nově navržených lokalitách. Funkční regulace: Plochy umožňující veřejnou obsluhu sídel (komunikace včetně těles náspů a zářezů). Přípustné – plochy pro vedení komunikací umožňujících veřejnou obsluhu sídla. Podmínečně přípustné - stavby a zařízení technického vybavení. Nepřípustné – pokud trvá veřejný zájem, není přípustné využití pro jiné účely. Plochy pro dopravu – parkování DP Stabilizované plochy: Auta zastavují a parkují dle možností na plochách komunikací a na soukromých pozemcích u jednotlivých nemovitostí. Navrhované plochy: Parkovací místa dle návrhu ÚP. Funkční regulace: Plochy jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro obsluhu území automobilovou dopravou. Stavby a zařízení pro automobilovou dopravu lze umístit ve všech plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouštějí nebo podmíněně připouštějí nebo slouží pro bezprostřední zásobování daného území. Při umisťování nových zařízení a ploch je třeba posoudit vhodnost z hlediska dopadů na okolí. Plochy je možno doplnit zelení. Přípustné - stavby a zařízení dopravní a technické povahy, drobné účelové stavby související s dopravní obsluhou sídla, zeleň. Podmínečně přípustné - stavby a zařízení technického vybavení. Nepřípustné – ostatní stavby. Pro umisťování odstavných a garážovacích ploch obecně platí: Přípustné jsou parkovací a odstavná stání a garáže osobních vozidel ve všech zastavitelných plochách. Kapacity jsou limitovány. Nepřípustné jsou kapacitní parkovací, odstavná stání a garáže v plochách pro bydlení. Návrh regulativů pro nezastavěné a nezastavitelné plochy Plochy sídelní zeleně (ZS) Stabilizované plochy: Veřejně přístupná zeleň v obci, zeleň doplněná drobnými dětskými hřišti. Navrhované plochy: Menší plochy podél potoků v severní části obce, dále u střediska smíšené výroby a u trasy VVN v jižní části obce.

- 49 -

Funkční regulace: Plochy sídelní veřejně přístupné zeleně jsou parkového a okrasného charakteru, plochy rekreační zeleně slouží jako esteticky upravená vegetace skýtající možnost pobytu a rekreace v přírodě blízkém prostředí. Může zahrnovat malá dětská hřiště či drobné stavby při zachováni primární funkce zeleně. Přípustné - udržovaná trvalá vegetace bez hospodářského významu, rekreační využití (bez stavební činnosti), zřizování pěších a cyklistických stezek, vegetační úpravy, menší hřiště, mobiliář. Podmíněně přípustné - vodní prvky a zpevněné plochy, drobné stavby rekreačního účelu – pavilony v zeleni, stavby drobného prodeje jako např. trafika. Nepřípustné – veškeré stavby mimo výše uvedených. Plochy krajinné zeleně (ZK) Stabilizované plochy: Porosty dřevin bez hospodářského významu mimo les, břehové a doprovodné porosty toků, plochy zeleně podél komunikací. Navrhované plochy: Severně zástavby obce jako součást ÚSES a kolem vodních nádrží, jihovýchodně zástavby obce jako přechodový prvek mezi zástavbou a krajinou a jako součást protierozních opatření, v severovýchodní části k.ú. v lokalitě Lysovický kopec. Funkční regulace: Plochy krajinné zeleně slouží pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území a jako protierozní opatření. Přípustná - výsadba domácích listnatých dřevin odpovídajících stanovišti, trvalé travní porosty bez primárního produkčního významu, zřizování pěších a cyklistických stezek. Podmíněně přípustná - výstavba objektů dopravní a technické obsluhy, vodní plochy nebo prvky. Nepřípustná - výstavba objektů včetně objektů individuální rekreace a veškerých staveb a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Přípustné jsou pouze objekty obsluhy území. Dále je nepřípustné zmenšování ploch přírodních zón ve prospěch zón produkčních, nepřípustné jsou činnosti, zařízení, stavby, které by ve volné krajině rušily její ráz. Plochy chráněné ochranným režimem (ÚSES) podléhají regulačním podmínkám příslušného ochranného režimu. Vodohospodářské plochy (HN) Stabilizované plochy: Dražovický potok s jedním pravostranným a dvěma levostrannými bezejmennými přítoky. Navrhované plochy: Menší vodní plochy pod obcí s využitím pro protierozní opatření nebo revitalizaci krajiny. Funkční regulace: Vodní toky a plochy jako součást protierozních opatření, doplňující ÚSES, bez hospodářského účelu. Přípustné – vodní plochy se stavbami nutného technického vybavení (tělesa hrází, výpustné objekty…)

- 50 -

Podmínečně přípustné - hospodářské využití, zeleň, drobný mobiliář. Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností. Zemědělský půdní fond - orná půda (Pzo) Stabilizované plochy: Stávající plochy orné půdy, tvořící většinu území katastru. Nestabilizované plochy: Plochy pro navrhovanou výstavbu, pro dopravu a technické vybavení, plochy pro doplnění územního systému ekologické stability, plochy určené ke změně kultury. Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Plochy pro pěstování zemědělských plodin nebo pro činnosti, které s hospodařením na orné půdě souvisejí. Přípustné - polní, zelinářské a květinářské kultury, školky ovocných a okrasných dřevin, lesní školky, stromořadí, remízy a meze pro ekologickou stabilizaci krajiny, stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice apod.), polní a pěší cesty, cyklistické stezky. Jsou možné změny kultur, pokud nedojde ke změně krajinného rázu nebo zhoršení stability území (eroze). Při pozemkových úpravách je třeba dořešit organizaci půdního fondu s ohledem na protierozní ochranu. Podmíněně přípustné - drobné stavby pro vykonávání zemědělské činnosti (např. skleníky a seníky), stavby pro skladování plodin, drobné stavby hospodářského zázemí v zahradách, liniové stavby technické infrastruktury. Nepřípustné – bydlení, rekreace, všechny jiné druhy staveb a činností. Zemědělský půdní fond - trvalé travní porosty (PZt) Stabilizované plochy: Stávající plochy trvalých travních porostů. Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Přípustné - stromořadí, remízy a meze pro ekologickou stabilizaci krajiny, stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice apod.), polní a pěší cesty, cyklistické stezky. Při pozemkových úpravách je třeba dořešit organizaci půdního fondu s ohledem na protierozní ochranu. Podmíněně přípustné - stavby pro skladování píce (seníky). Nepřípustné – bydlení, všechny jiné druhy staveb a činností mimo výše uvedených. Zemědělský půdní fond - zahrady a sady (PZz) Stabilizované plochy:

- 51 -

Stávající lokality zahrad a sadů bez zástavby. Navrhované plochy: Severozápadně střediska smíšené výroby. Funkční regulace: Plochy zemědělského půdního fondu drobné parcelace – zahrad a sadů, ve vazbě na sídlo. Je žádoucí zachování charakteru stávajících ploch. Přípustné - zahradnická a ovocnářská produkce, drobné zahradní stavby jako altánky, skleníky, pergoly, přístřešky, zahradní krby, bazény, zpevněné plochy, včelíny. Podmínečně přípustné - situování staveb a zařízení technického vybavení (liniová vedení apod.). Nepřípustné – bydlení, rekreace, všechny jiné druhy staveb a činností. Pozemky určené k plnění funkce lesa (LV) Stabilizované plochy: Lesní porosty v katastru obce. Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Jedná se o pozemky, které jsou trvale určeny k plnění funkce lesa v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů – lesní zákon. Přípustné - pěstování lesních dřevina a těžba dřeva, signální a stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního a podzemního vedení, stanice sloužící k monitorování ŽP. Nepřípustné - výstavba ostatních objektů a zmenšování ploch lesů. Nepřípustné jsou všechny objekty, které by mohly sloužit individuální rekreaci. Regulativy prostorové Ve stávajících plochách bydlení je při dostavbách nebo rekonstrukcích nutno respektovat charakter okolní zástavby (hmotovou strukturu, výškovou hladinu, způsob zastřešení) a sledovat půdorysnou osnovu zástavby – stavební čáru. Nová zástavba v rozvojových plochách bude řešena na základě podrobnější dokumentace s dodržením stanovené výškové hladiny maximálně 2 nadzemní podlaží + podkroví ve sklonité střeše. Zástavba bude řešena formou rodinných domů, bytové objekty se nepřipouštějí. Zastavěná plocha pozemku RD nepřekročí 30% jeho celkové rozlohy. Zástavbu na okrajích obytného území je doporučeno řešit jako otevřenou s velkým podílem obytné zeleně, vytvářející přechod obce do krajiny. Limity využití území Limity využití území vyplývají z právních předpisů a správních rozhodnutí. Podrobně byly popsány v I. fázi zpracování ÚP – Průzkumech a rozborech. Vztahují se na:  Chráněná území využitelných přírodních zdrojů  Chráněná území přírody a krajiny

- 52 -

      

Územní systém ekologické stability Ochranu zemědělského a lesního půdního fondu Ochranu památek a kulturních hodnot Ochranná pásma dopravních tras a zařízení, vodních toků, nadřazených tras inženýrských sítí a ploch technického vybavení Pásma hygienické ochrany Meliorace Záplavová území



Ochrana archeologických lokalit Celé řešené území je nutno považovat za území archeologického zájmu podle § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Při zásazích do terénu na takovém území může dojít k narušení archeologických nálezů a situací. Při veškerých zásazích do terénu je tedy nutno tento záměr oznámit Archeologickému ústavu AV ČR Brno a umožnit jemu nebo jiné oprávněné organizaci provedení záchranného archeologického výzkumu. Demografický vývoj obce Bydlení Základní údaje o obyvatelstvu: Celkový počet obyvatel Dražovic v letech: 1900

1930

1950

1970

1980

1991

1994

2000

2001

2004

606 802 772 831 810 783 825 829 829 817 Od počátku devadesátých let minulého století se počet obyvatel mírně zvýšil. V posledních letech se přistěhovali obyvatelé z okolních obcí a měst. Blízkost Bučovic a Rousínova i dobrá dostupnost Vyškova a Brna, kam většina obyvatel dojíždí za prací, občanskou vybaveností a do škol, umožňuje spojit bydlení na venkově s výhodami života ve městě. I nadále je možno počítat s mírným nárůstem celkového počtu obyvatel (budou-li obcí vytvořeny vhodné podmínky pro výstavbu). Možný je také zájem o využití starších objektů v obci jako chalup. Návrhový počet obyvatel obce je územním plánem stanoven na cca 900 (bez přechodně ubytovaných osob. Přehled počtu domů a bytů dle sčítání v roce 2001 Domy úhrnem 286, z toho trvale obydlené celkem 251, neobydlené 35. Byty celkem 320, z toho trvale obydlené 285, neobydlené 35. Ze 35 trvale neobydlených bytů slouží 17 bytů k rekreaci (dle sčítání z r. 2001). - 53 -

Obložnost bytového fondu: průměrný počet obyv./byt r. 2001 – 2,9 průměrná obyt. plocha bytu r. 2001 – 56,1 m2 průměrná obyt. plocha/1 obyv. r. 2001 – 19,3 m2 Je pravděpodobná tendence snižování průměrné velikosti bytové domácnosti na cca 2,7 obyv./byt – při návrhovém počtu obyvatel 900 činí celková potřeba bytů cca 334. Je-li trvale obydlených bytů dle sčítání 285, bylo nutno navrhnout plochy pro výstavbu cca 50 bytů. Včetně potřeb realizace bytů náhradou za přestárlý bytový fond a byty špatné kvality (5 - 10% bytů) byla potřeba stanovena na cca 65 – 80 bytů (dle schváleného zadání 80 b.j.). Plochy, navržené v územním plánu obce pro bydlení umožňují výstavbu cca 110 RD (územní potenciál). Ne všechny plochy bude možno s ohledem na majetkoprávní vztahy využít. Funkční regulativy pro stávající i navrhovanou zástavbu jsou popsány v samostatné části této zprávy. V zásadě budou objekty max. dvoupodlažní, se sklonitou střechou, s možností využití podkroví. Ze strany obce je požadována převážně zástavba samostatně stojícími domy, hustší (ekonomičtější) formy zástavby se připouštějí. 3. Stanovení koncepce řešení dopravy v obci, zejména řešení místních komunikací a parkování Koncepce technické infrastruktury a podmínky pro její umísťování Dopravní řešení V územním plánu jsou vymezeny dopravní trasy, které jsou předpokladem pro přiměřenou dopravní obsluhu obce. Dopravně závadný průtah zastavěnou částí obce navrhujeme postupně řešit budováním obchvatové trasy po východním okraji a po jejím dokončení pak komunikaci převést mezi silnice III. třídy. Vstupy místních komunikací do nových rozvojových území ze stávajících komunikací je třeba považovat za závazné. Letiště Do řešeného území zasahuje OP vzletového a přistávacího prostoru letiště Vyškov, zakreslené v dokumentaci ÚP. To má statut veřejného vnitrostátního letiště s travnatou vzletovou a přistávací plochou (VDP) o rozměrech 1240 x 60m. Na letišti operuje Aeroklub Vyškov, který zde poskytuje zázemí i jiným aktivitám, jako je modelářství a autosporty. 4. Stanovení koncepce technické vybavenosti, zajištění ochrany vodních zdrojů a řešení odkanalizování a čištění odpadních vod Zásobování vodou

- 54 -

Obec je v současné době zásobena vodou z vlastního zdroje, voda je čerpána do vodojemu 250 m3 (345,50 / 342,30 m n.m.) nad obcí. Zdroj vody, vodojem a rozvody jsou v majetku a správě Dobrovolného svazku obcí Vodovod Dražovice a Letonice. Odkanalizování V obci byla vybudována dešťová kanalizace, která byla zaústěna do potoka. Původní dešťová kanalizace nyní slouží jako jednotná kanalizace se zaústěním do sběrné stoky „A“ reprezentující zatrubněný Dražovický potok. V roce 1999 byl vybudován přivaděč – stoka „A“ ke kořenové čistírně odpadních vod a stoka „C“, která byla zaústěna do přivaděče. Přivaděč odvádí odpadní vody do čistírny, která je tvořena mechanickým stupněm, filtračními poli a biologickou nádrží. Mechanicko biologická kořenová ČOV je v provozu od roku 1999. Kanalizace a ČOV jsou v majetku a správě obce. ČOV je dimenzována na 850 EO a vyhoví i pro rozvoj obce (i když PRVK JmK s rozvojem nepočítá). Postupně jsou rušeny všechny žumpy a septiky. Zásobování elektrickou energií, spoje Jsou respektovány stávající trasy vedení a zařízení všech napěťových hladin včetně jejich ochranných pásem. Dálkové kabely Řešeným území neprochází dálkové kabely. Rozvody MTS V obci byla provedena komplexní rekonstrukce místní sítě a je napojena na digitální ústřednu v Komořanech. Kapacita nové digitální ústředny plně vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě. Obec požaduje uložení kabelů do země, tak jak bylo v minulosti Českým Telefonem přislíbeno. Radioreléové trasy V řešeném území se nachází RR zařízení. Jedná se o dva pozemní vykrývací vysílače v jižní části řešeného území, operátorů Eurotel a společnou stanici Vodafone a T- Mobile.

- 55 -

Zásobování plynem Dražovice byly plynofikovány v roce 1995. Navrhnout doplnění rozvodů pro rozvojové plochy. V rozvojových plochách je pak navrženo doplnění všech inženýrských sítí. Podrobněji je koncepce technické vybavenosti popsána v samostatných kapitolách textové části. 5. Zvýšení rekreačního a turistického významu obce

Obec Dražovice leží mimo oblasti cestovního ruchu. Jedná se o intenzivně zemědělsky využívanou krajinu, která nemá zvláštní rekreační hodnoty není z hlediska pobytové rekreace turisticky atraktivní. Zájmové území obce však leží v bezprostřední blízkosti (na rozhraní) rekreační oblasti č. 39 – Drahanská vysočina a č. 44 – Chřiby. Jedná se o oblast letní rekreace, zařazenou do IV. kategorie (oblasti s nižšími hodnotami pro cestovní ruch, vhodné pro rekreaci převážně místního významu. Přes obec neprochází žádná turistická trasa. Nejblíže prochází Letonicemi zelená značka v trase Ždánice - Bučovice - Letonice - Lutršték - Slavkov. V návrhu ÚP byly doplněny trasy místního významu (jde o námět k projednání) - krátkodobým cílem může být na př. koupaliště. Obcí nejsou vedeny ani žádné cyklotrasy. Nejblíže prochází cyklotrasy Rousínovem (jako spojnice Moravského Krasu a Ždánického lesa). Bučovicemi pak je vedena další trasa (spojnice mezi Mohylou míru v Praci a Ždánickým lesem). V návrhu ÚP je doporučeno doplnění značení účelových cest, spojujících obce, k případnému využití pro cyklisty. Nové cyklotrasy nejsou navrženy. Dle izochrony dostupnosti můžeme rekreaci rozdělit na:  Rekreaci každodenní – docházka 10 – 25 minut  Rekreaci krátkodobou – docházka 30 – 60minut  Dlouhodobou rekreaci Pro každodenní rekreaci slouží obyvatelům obce zejména zahrady za rodinnými domy, hřiště a veřejná a krajinná zeleň v blízkosti bydliště. Ke každodenní rekreaci slouží dále ty části katastrálního území, které jsou rychle dostupné – nivy potoků, okolí Hájku,… Územním plánem je

- 56 -

navrhována řada protierozních opatření, z nichž některé, zejména vodní nádrže na přítocích Dražovického potoka přispějí k rozšíření ploch, které lze pro tento druh rekreace využít. Pro krátkodobou rekreaci víkendovou slouží některá sportoviště a koupaliště. V obci jsou některé objekty využívané jako chalupy (dle sčítání v roce 2001 cca 17 objektů). Všechny rekreační objekty se nacházejí v zastavěném území obce. Chatové oblasti v obci nejsou a nejsou ani územním plánem navrhovány. Výstavba rekreačních objektů ve volné krajině je nežádoucí a nebude povolována. Pro dlouhodobou rekreaci nejsou v obci příznivé podmínky. Chybí zařízení nadmístního významu např. typu velké přírodní vodní plochy a na ni navazující krajinné zeleně. V obci se nevyskytují ani žádná ubytovací zařízení. Případná realizace malých ubytovacích kapacit spojených s agroturistikou je možná v plochách hospodářského bydlení a v plochách smíšených dle regulativů, stanovených územním plánem. Velký rozvoj cestovního ruchu se nepředpokládá. Rozvoj turistiky v Dražovicích a okolí je svázán s problematikou celého mikroregionu Větrník - vyžaduje řešení systému informací o všech krásách a pamětihodnostech v území jako celku. Předpokladem rozšíření turistické návštěvnosti je případná realizace cyklostezek v návaznosti na probíhající dálkové cyklotrasy, a také případné doplnění turistických tras, které by spojovaly zajímavá, turisticky atraktivní místa mikroregionu Větrník. Realizace objektů ubytování a stravování je pak věcí trhu. 6. Zajištění zachování a rozvíjení přírodních hodnot krajiny celého řešeného území, zpracování návrhu místního systému ekologické stability. Kromě návrhu ÚSES popsaného v samostatné kapitole je navrženo doplnění krajinné zeleně formou interakčních prvků, zejména podél komunikací, polních cest a vodních toků a také po obvodu zástavby. Dále je navržena izolační zeleň podél zemědělského areálu. V územní plánu jsou navrženy nové vodní plochy. 7. Zkvalitnění životního prostředí v obci. V územním plánu je navrženo základní členění obce na výrobní území a obytné území. areálem. Zemědělský areál má vyhlášeno ochranné pásmo.

Výrobní území je tvořeno stávajícím zemědělským

8. Stanovení regulačních zásad výstavby v obci V územním plánu jsou stanoveny regulativy všech funkčních ploch (ploch s rozdílným způsobem využití) a základní prostorové regulativy pro zastavitelné plochy. Koncepce občanského vybavení

- 57 -

Průmysl a stavebnictví, drobná výroba V řešeném území se nacházejí menší samostatné areály drobné výroby a skladů:  sklad Naturprodukt CZ spol. s r. o. – distribuce přírodních léčiv a kosmetiky  autoopravna  TOMAS holding, a.s. - Přeprava nadměrných nákladů, Stavební a inženýrská činnost, Doprava a mechanizace V areálu zemědělského střediska jsou mimo zemědělské výroby (Rotrekl – chov prasat) a skladů obilí (firma Rostěnice a.s.) situovány betonárna a stavební dvůr firmy Tomas holding a.s. a další drobná výroba a sklady (dřevovýroba Rotrekl, sklad rýže Ing. Kumar). Pro areál stále platí pásmo hygienické ochrany, vyhlášené územním rozhodnutím č.j. Výst. 2268/330/99 ze dne 27.10.1999 pro Rostěnice a.s. - středisko Dražovice. Další provozovny drobné výroby jsou umístěny v přímé vazbě na funkci bydlení. Jedná se o stolařství, malířství, zednictví, instalatérství. Plochy výroby budou doplněny v prostoru u zemědělského střediska, východně zástavby obce. Od zástavby budou separovány budoucí trasou silnice III. třídy, z níž budou obsluhovány a plochami smíšenými bydlení a drobné výroby, vytvářejícími přechod mezi zástavbou obce a výrobními plochami u zemědělského střediska. V zástavbě Dražovic nebudou plochy výroby situovány, drobné podnikatelské aktivity bez negativního dopadu na bydlení budou součástí ploch smíšených případně ploch hospodářského bydlení (venkovského typu).

Těžba nerostných surovin V k.ú. Dražovice se nenachází území se zvláštními podmínkami geologické stavby (poddolovaná území, sesuvy). Do území obce nezasahují ani se v něm nenacházejí žádná chráněná ložisková území, výhradní ložiska nerostů a jejich prognózní zdroje. Do jihozápadní části k.ú. zasahuje průzkumné území MND a.s.Hodonín.

Zemědělství, lesní hospodářství Zemědělství a zemědělské služby Přibližně 86% řešeného území (cca 552 ha) tvoří zemědělský půdní fond (ZPF). Využíván je s naprostou převahou jako orná půda (82,5%, cca 530 ha), převážně v podobě scelených, velkoplošně obhospodařovaných pozemků často ohrožených vodní a větrnou erozí. Z dalších způsobů využití území jsou nejvíce zastoupeny zahrady (necelých 18 ha) navazující na zastavěné území obce. Zemědělská půda na území obce je v držení soukromých vlastníků, obhospodařována je převážně firmou Rostěnice a.s. se střediskem v Rostěnicích - Zvonovicích. Středisko zemědělské výroby v Dražovicích je územně stabilizováno, postupně je více využíváno pro jiné výrobní aktivity. Živočišná výroba (Rotrekl – chov prasat) bude zachována včetně vyhlášeného pásma hygienické ochrany.

Lesní hospodářství Jako lesní půdní fond jsou chápány pozemky určené k plnění funkcí lesa dle § 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon). V řešeném území jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa především lesní pozemky dle evidence katastru nemovitostí. Zastoupení lesních pozemků je v území hluboko pod úrovní republikového průměru – dle údajů katastru nemovitostí činí cca 6,7% celkové rozlohy (necelých 43 ha). Lesy na katastrálním území obce jsou obhospodařovány Lesy České republiky.

Občanské vybavení, služby Zařízení školská a výchovná Základní škola a mateřská škola Dražovice, okres Vyškov, příspěvková organizace:

- 58 -

mateřská škola s kapacitou cca 60 dětí je umístěna v centru obce v novém objektu. K objektu MŠ byla v roce 2004 přistavěna tělocvična ZŠ o ploše 495 m². Kapacita školní jídelny umístěné v objektu MŠ - 100 hlavních jídel. Základní škola pro 1. – 4. ročník je umístěna v sousedství (počet tříd 2, s kapacitou 60 žáků), 5. – 9. ročník jezdí do školy do Bučovic a Vyškova. V objektu je též situována knihovna o ploše 80 m2. Základní umělecké školy: Bučovice, Rousínov Střední a střední odborné školy: Bučovice, Vyškov, Brno Závěr: Stav je vyhovující, ÚP nenavrhuje další plochy.

Zařízení kulturní a osvětová Pro konání kulturních akcí je možné využívat víceúčelový sál v objektu pohostinství U Krejčířů s kapacitou cca 150 míst, který se nachází v v centru obce. Činný je dětský taneční kroužek, taneční a pěvecký soubor „Kateřinka“, TJ Dražovice, ČČK, Myslivecké sdružení, Český svaz zahrádkářů, Sbor dobrovolných hasičů, dechová hudba LESANKA. Obecní knihovna je umístěna v budově základní školy. Závěr: Stav je dobrý, ÚP nenavrhuje další plochy.

Zařízení tělovýchovná a sportovní Tělocvična ZŠ, která slouží i pro veřejnost, byla přistavena k budově MŠ. V jihovýchodní části obce vedle koupaliště se nachází venkovní hřiště na kopanou s kabinami pro hráče, areál provozuje TJ Dražovice. V územním plánu je navržena výstavba tréninkového hřiště na sousedních pozemcích. Koupaliště (bazén 20 x 50m) v jihovýchodní části obce je postupně rekonstruováno. Kapacitní parkoviště je společné i pro sousední hřiště. Nové oplocené hřiště pro tenis a míčové hry se nachází v centru obce vedle potoka. Nové hřiště pro děti je v centru obce v rámci plochy veřejné zeleně, další dětské hřiště funguje za budovou mateřské školy. Tyto plochy jsou územním plánem respektovány, je navrženo pouze doplnění sportovně rekreačních zařízení v prostoru u pravobřežního přítoku Dražovického potoka, plocha je využívána i pro cvičení hasičského sboru.

Zařízení zdravotnické a sociální péče Jsou využívána zařízení zdravotnictví a sociální péče v Bučovicích.V ÚP beze změny.

Zařízení maloobchodní sítě, velkoobchod V obci jsou dvě prodejny smíšeného zboží – v severozápadní a v jihovýchodní části obce. Velkoobchodní zařízení se v obci nenacházejí. Územní plán stanovil regulativy pro situování zařízení obchodní sítě a služeb v zástavbě tak, aby byly zajištěny základní potřeby obyvatel a přechodně ubytovaných (prodejny potravin, základní služby). Dále bude situace ovlivňována trhem.

Ubytování, veřejné stravování V obci nefunguje žádné ubytovací zařízení. Je zde jedno pohostinství (U Krejčířů) s víceúčelovým sálem.

- 59 -

Územní plán stanovil regulativy pro situování těchto zařízení v zástavbě tak, aby jejich provoz nekolidoval s potřebami ploch pro bydlení. Dále bude situace ovlivňována trhem.

Nevýrobní služby, výrobní a opravárenské služby Služby jsou zajišťovány prostřednictvím soukromých podnikatelů, jsou situovány v zástavbě nebo jsou přímo součástí objektů bydlení jako vestavěná vybavenost. Rozvoj dalších služeb a jejich konkrétní situování závisí na soukromých podnikatelských aktivitách. Hřbitov je situován kolem kostela (plocha kolem kostela má výměru cca 2 382,5 m2). Územní plán stanovil regulativy pro situování nevýrobních a opravárenských služeb obecně - situace bude ovlivňována trhem.

Správa a řízení Veřejná administrativa je zastoupena obecním úřadem v centru obce, hasičská zbrojnice se nachází v sousedství. Podzemní požární nádrž je umístěna nedaleko centra obce. Dodávací pošta je v Rousínově. Sídlo Policie ČR je v Rousínově. Veřejná správa funguje v obci ve vyhovujících prostorách. Dostupnost úřadu na návsi ve středu obce poblíž autobusové zastávky je příznivá. V ÚP beze změny.

Vymezení zastavěného území Řešeným územím územního plánu obce Dražovice je katastrální území Dražovice o velikosti cca 642 ha. Skládá se ze zastavěné a nezastavěné části území. Zastavěné území, vymezené na základě předchozí fáze územně plánovací dokumentace, bylo aktualizováno podle stavebního zákona č. 183/2006 Sb.. Dle zákresu v návrhu ÚP má rozlohu cca 55,54 ha. Rozloha nezastavěného území činí cca 586,46 ha. Dle sčítání lidu, domů a bytů z 1. 3. 2001 měla obec ke dni sčítání 829 obyvatel.

Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Širší vztahy Obec Dražovice, sídlo v jihozápadní části bývalého okresu Vyškov, leží na silnici III. třídy č. 0478, vedoucí z Komořan do Maref. Sousedí s k.ú. Lysovice, k.ú. Letonice, k.ú. Němčany, k.ú. Kroužek (součást města Rousínova), k.ú. Komořany a k.ú. Podbřežice. Dražovice je součástí mikroregionu Větrník. Obec Dražovice má příznivou polohu ve struktuře osídlení. Je situována ve střední části pomyslného čtyřúhelníku měst Vyškov, Bučovice, Slavkov a Rousínov se silnou vazbou na jejich občanskou vybavenost. Z hlediska administrativně správního je třeba respektovat vazbu na Bučovice, sídlo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a okresní město Vyškov, centrum vyšší občanské vybavenosti a zdroj pracovních příležitostí. Obec má také dobrý dopravní přístup do 20 km vzdáleného krajského města Brna (přes Rousínov a dálnici D1). Katastrální území Dražovic je součástí území řešeného ÚP VÚC „Brněnské sídlení regionální aglomerace“ (schválen usnesením vlády ČSR č. 64 dne 13. 3. 1985), z tohoto dokumentu však pro ÚP obce neplynou žádné požadavky. V současně zpracované urbanistické prognóze Jihomoravského kraje je přes katastrální území obce Dražovice vedena trasa vysokorychlostní železniční tratě - VRT.

Krajina kolem obce má zvlněný pahorkatinný charakter s nadmořskou výškou 257 - 384 m n.m., povrch katastru je většinou bezlesý, členěný pouze remízky a stromořadími. Zemědělská půda tvoří převážnou část katastru a je intenzivně obhospodařována, zcelené lány jsou postiženy vodní a větrnou erozí. Dříve byly součástí krajiny v okolí Dražovic rybníky a vodní plochy. Voda, stékající ze zvednutých okrajů mísovité prohlubně Dražovic zde zůstávala v prohlubeninách. Na takto zamokřených místech vznikaly vlhké louky nebo bažiny. Tato skutečnost je koncepcí řešení územního plánu respektována.

- 60 -

Současný stav a jeho hodnoty Samotný sídelní útvar se vyvinul z návesního typu obce, jejíž podélnou osu určoval původně Dražovický potok pramenící nad návsí, nyní zatrubněný. Dominantou obce je farní kostel sv. Jana Křtitele s přilehlým hřbitovem v centrální části obce, který je patrný i z dálkových pohledů. Prostory v obci oživují další drobné sakrální stavby (kříž, boží muka). Příznivě působí centrální parkový prostor s výletištěm, vodní plochou a mobiliářem dětských hřišť. Veřejná zeleň je zastoupena poměrně výrazně, v obci jsou situovány udržované plochy parčíků s dětskými hřišti. Obec si jen zčásti uchovala svoji původní strukturu zástavby i její měřítko. Zástavba v obci je jedno - nebo dvoupodlažní, bytové domy se zde nevyskytují. Výškové poměry v obci nejsou výrazně narušeny dalšími solitéry, z měřítka se svým objemem vymykají pouze objekty v areálu zemědělského střediska východně od obce. Šikmé střechy starých stavení jsou v obci bohužel místy konfrontovány s rovným střechami rodinných domků. S původní venkovskou zástavbou kontrastují objekty městského typu s odlišnou architekturou, zejména na severním a jihovýchodním okraji obce. Pohledy na obec se otevírají především od koupaliště ze silnice III/0478, která dále klesá směrem do Letonic. Podrobný popis a rozbor současného stavu území byl součástí I. fáze zpracování ÚP - Průzkumů a rozborů.

Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch Základní požadavky na urbanistické řešení Návrh územního plánu obce je po obsahové stránce zpracován v souladu se stavebním zákonem č. 183/2006 Sb. a to pro celé její katastrální území v měřítku 1 : 5000, komplexní urbanistický návrh zastavěné části katastru je zobrazen v měřítku 1 : 2000. Nový územní plán obce vychází ze širších vztahů daného území, které jsou dokumentovány v měřítku 1 : 25 000.

Koncepce řešení rozvoje obce Dražovice vychází z požadavků: 

respektovat dochovanou strukturu původní vesnické zástavby a umístění obce v krajině,



odstranit nedostatky současného stavu při respektování urbanistických hodnot obce,



zajistit plochy pro rozvoj,



řešit nedostatky v dopravě a chybějící technickou vybavenost,



řešit krajinu a územní systém ekologické stability ve vazbě na osídlení.

Rozvoj obce je výrazně limitován: 

přírodními podmínkami území (členitý terén, na jihu vodní zdroje a pramenní oblast potoka),



technickými limity (na jihu trasa vzdušného vedení VVN a její ochranné pásmo, na severu ČOV a ochranné pásmo výhledové trasy vysokorychlostní tratě),



hygienickými limity (na východě PHO střediska zemědělské výroby).

Návrh urbanistické koncepce řešení Řešení ÚP respektuje stávající urbanistickou strukturu v historickém jádru obce, tvořenou převážně venkovskou zástavbou se zemědělskými usedlostmi. Uvažuje i s postupnou humanizací návesních prostorů vč. doplnění ozelenění po vyloučení směrově komplikované trasy silnice III. třídy z centra. Její nový průběh navrhuje tak, aby byla využita stávající trasa komunikace k zemědělskému středisku a dále trasa komunikace, kterou bude nutno realizovat v souvislosti s navrhovanou zástavbou ve východní části obce.

- 61 -

Nová zástavba je navržena v okrajových částech obce, kde navazuje na již realizovanou zástavbu spíše městského typu, převažují plochy čistého bydlení. Požadavky na situování ploch pro drobnou výrobu a drobné podnikání jsou řešeny ve východní části obce - ve vazbě na zemědělský areál, případně v plochách smíšených bydlení a drobné výroby, které vytvářejí přechod mezi zástavbou obce a plochami výroby. Jelikož je návrhovými plochami rozvoj obce prakticky vyčerpán, je ve výhledu zvažováno omezení limitujících prvků: vzhledem k uvažované realizaci vodovodu Vyškov – Slavkov bude např. možno využít vodní zdroje nadmístního významu, případně upravit trasu velmi vysokého napětí. Obec leží v intenzivně obhospodařované zemědělské krajině, proto bylo třeba navrhnout doplnění územního systému ekologické stability a v územích výrazně ovlivněných geomorfologickými podmínkami s nebezpečím eroze řešit protierozní opatření. Perspektiva rozvoje může být spojena i s rekreačním využitím území a turistickým ruchem, i když krajina v okolí obce slouží zejména zemědělské výrobě. Stávající účelové komunikace je možno využít pro cykloturistiku, sloužit však budou zejména obyvatelům k bezpečnému propojení mezi obcemi.

Základem urbanistické koncepce nového územního plánu obce je: 

zastavovat novými rodinnými domy nejprve proluky v obci a plochy nadměrných zahrad bezprostředně navazujících na stávající zástavbu ve východní a západní části obce,



situovat plochy pro výrobní aktivity a pro drobné podnikání převážně mimo zástavbu ve vazbě na zemědělské středisko,



vytvořit předpoklad pro postupnou realizaci přeložky silnice III. třídy východně zástavby obce (zkvalitnit životní prostředí pro obyvatele ve středu obce); převedením tranzitní dopravy do navržené trasy se sníží intenzita a budou tak sníženy dopady na bezpečnost dopravy vyplývající z dopravních závad na trase silnice. Podél nové trasy bude vybudována umělá vodoteč – otevřený příkop jako ochrana obce před přívalovými dešti,



a podél nové trasy vybudovat umělou vodoteč – otevřený příkop jako ochranu obce před přívalovými dešti,



doplnit a zkvalitnit místní a účelové komunikace, pěší a cyklistické trasy, plochy pro dopravu v klidu,



doplnit chybějící infrastrukturu obce ve stávající i navrhované zástavbě,



v krajině řešit prvotně protierozní opatření (suché i mokré poldry, průlehy, liniovou i plošnou krajinnou zeleň, rybníky),



postupně realizovat územní systém ekologické stability.

Zásady řešení rozvojových ploch pro jednotlivé funkční zóny: 

územní plán obce je řešen na návrhový počet obyvatel cca 900 (z něj byly odvozeny potřeby ploch pro bydlení),



ve stávající zástavbě a v navržené zástavbě, která na ni přímo navazuje, bylo řešeno bydlení hospodářské (tj. venkovského typu),



plochy pro občanské vybavení včetně sportovní činnosti místního významu zůstávají v centru obce, doplňují se plochy pro sport a rekreaci v lokalitách u koupaliště a u pravostranného přítoku Dražovického potoka v severní části obce,

 plochy smíšené bydlení a drobné výroby jsou navrženy jako přechodová zóna mezi plochami bydlení a plochami výroby. Obec Dražovice bude rozvíjena jako souvisle urbanizovaný celek. Novou výstavbu pro bydlení je možné situovat také do zahrad stávajících domů tam, kde to umožňují regulativy a je možné zajistit vlastní přístup z veřejné komunikace a napojení na sítě technické infrastruktury. Ve výhledu (na plochách s územní ochranou) jsou k zastavění pro bydlení určeny plochy navazující na zástavbu severně obce. Výhledový rozvoj jižně zástavby obce (východně od silnice III. třídy) je podmíněn realizací vodovodu Vyškov – Slavkov s přepojením obce na nadmístní vodní zdroje. Rozvoj západně od silnice III. třídy je podmíněn geologickým průzkumem vzhledem ke konfiguraci terénu a pramenné oblasti Dražovického potoka.

- 62 -

Obecně je novou výstavbu v obci nutno navrhovat tak, aby se svým okolím vytvářela harmonický celek. Zástavba v původním obrysu obce je řadová se sedlovými střechami a se stavební čarou v několika případech těsně přimknutou k obslužné komunikaci. Stavební fond je tady již částečně morálně zastaralý a je třeba jej postupně obnovovat. Nadále je potřeba zabránit dalším radikálním úpravám a zásahům do historických stavení. Při údržbě a opravách je třeba postupovat citlivě a vyvarovat se používání nevhodných architektonických prvků a materiálů - ve stávajících plochách bydlení při dostavbách nebo rekonstrukcích objektů respektovat hmotovou strukturu zástavby, její výškovou hladinu, způsob zastřešení a sledovat půdorysnou osnovu stávající zástavby. Zástavba v obci by měla být maximálně dvoupodlažní s možností situování podkroví ve sklonité střeše. Z urbanistického hlediska je omezujícím faktorem hranice zastavitelného území obce.

Bydlení Základní údaje o obyvatelstvu: Celkový počet obyvatel Dražovic v letech: 1900

1930

1950

1970

1980

1991

1994

2000

2001

2004

606

802

772

831

810

783

825

829

829

817

Od počátku devadesátých let minulého století se počet obyvatel mírně zvýšil. V posledních letech se přistěhovali obyvatelé z okolních obcí a měst. Blízkost Bučovic a Rousínova i dobrá dostupnost Vyškova a Brna, kam většina obyvatel dojíždí za prací, občanskou vybaveností a do škol, umožňuje spojit bydlení na venkově s výhodami života ve městě. I nadále je možno počítat s mírným nárůstem celkového počtu obyvatel (budou-li obcí vytvořeny vhodné podmínky pro výstavbu). Možný je také zájem o využití starších objektů v obci jako chalup.

Návrhový počet obyvatel obce je územním plánem stanoven na cca 900 (bez přechodně ubytovaných osob. Přehled počtu domů a bytů dle sčítání v roce 2001 Domy úhrnem 286, z toho trvale obydlené celkem 251, neobydlené 35. Byty celkem 320, z toho trvale obydlené 285, neobydlené 35. Ze 35 trvale neobydlených bytů slouží 17 bytů k rekreaci (dle sčítání z r. 2001). Obložnost bytového fondu: průměrný počet obyv./byt r. 2001 – 2,9 průměrná obyt. plocha bytu r. 2001 – 56,1 m2 průměrná obyt. plocha/1 obyv. r. 2001 – 19,3 m2 Je pravděpodobná tendence snižování průměrné velikosti bytové domácnosti na cca 2,7 obyv./byt – při návrhovém počtu obyvatel 900 činí celková potřeba bytů cca 334. Je-li trvale obydlených bytů dle sčítání 285, bylo nutno navrhnout plochy pro výstavbu cca 50 bytů. Včetně potřeb realizace bytů náhradou za přestárlý bytový fond a byty špatné kvality (5 - 10% bytů) byla potřeba stanovena na cca 65 – 80 bytů (dle schváleného zadání 80 b.j.). Plochy, navržené v územním plánu obce pro bydlení umožňují výstavbu cca 110 RD (územní potenciál). Ne všechny plochy bude možno s ohledem na majetkoprávní vztahy využít. Funkční regulativy pro stávající i navrhovanou zástavbu jsou popsány v samostatné části této zprávy. V zásadě budou objekty max. dvoupodlažní, se sklonitou střechou, s možností využití podkroví. Ze strany obce je požadována převážně zástavba samostatně stojícími domy, hustší (ekonomičtější) formy zástavby se připouštějí.

Výroba a skladové hospodářství Průmysl a stavebnictví, drobná výroba V řešeném území se nacházejí menší samostatné areály drobné výroby a skladů:

- 63 -

  

sklad Naturprodukt CZ spol. s r. o. – distribuce přírodních léčiv a kosmetiky autoopravna TOMAS holding, a.s. - Přeprava nadměrných nákladů, Stavební a inženýrská činnost, Doprava a mechanizace

V areálu zemědělského střediska jsou mimo zemědělské výroby (Rotrekl – chov prasat) a skladů obilí (firma Rostěnice a.s.) situovány betonárna a stavební dvůr firmy Tomas holding a.s. a další drobná výroba a sklady (dřevovýroba Rotrekl, sklad rýže Ing. Kumar). Pro areál stále platí pásmo hygienické ochrany, vyhlášené územním rozhodnutím č.j. Výst. 2268/330/99 ze dne 27.10.1999 pro Rostěnice a.s. - středisko Dražovice. Další provozovny drobné výroby jsou umístěny v přímé vazbě na funkci bydlení. Jedná se o stolařství, malířství, zednictví, instalatérství. Plochy výroby budou doplněny v prostoru u zemědělského střediska, východně zástavby obce. Od zástavby budou separovány budoucí trasou silnice III. třídy, z níž budou obsluhovány a plochami smíšenými bydlení a drobné výroby, vytvářejícími přechod mezi zástavbou obce a výrobními plochami u zemědělského střediska. V zástavbě Dražovic nebudou plochy výroby situovány, drobné podnikatelské aktivity bez negativního dopadu na bydlení budou součástí ploch smíšených případně ploch hospodářského bydlení (venkovského typu).

Těžba nerostných surovin V k.ú. Dražovice se nenachází území se zvláštními podmínkami geologické stavby (poddolovaná území, sesuvy). Do území obce nezasahují ani se v něm nenacházejí žádná chráněná ložisková území, výhradní ložiska nerostů a jejich prognózní zdroje. Do jihozápadní části k.ú. zasahuje průzkumné území MND a.s.Hodonín.

Zemědělství, lesní hospodářství Zemědělství a zemědělské služby Přibližně 86% řešeného území (cca 552 ha) tvoří zemědělský půdní fond (ZPF). Využíván je s naprostou převahou jako orná půda (82,5%, cca 530 ha), převážně v podobě scelených, velkoplošně obhospodařovaných pozemků často ohrožených vodní a větrnou erozí. Z dalších způsobů využití území jsou nejvíce zastoupeny zahrady (necelých 18 ha) navazující na zastavěné území obce. Zemědělská půda na území obce je v držení soukromých vlastníků, obhospodařována je převážně firmou Rostěnice a.s. se střediskem v Rostěnicích - Zvonovicích. Středisko zemědělské výroby v Dražovicích je územně stabilizováno, postupně je více využíváno pro jiné výrobní aktivity. Živočišná výroba (Rotrekl – chov prasat) bude zachována včetně vyhlášeného pásma hygienické ochrany.

Lesní hospodářství Jako lesní půdní fond jsou chápány pozemky určené k plnění funkcí lesa dle § 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon). V řešeném území jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa především lesní pozemky dle evidence katastru nemovitostí. Zastoupení lesních pozemků je v území hluboko pod úrovní republikového průměru – dle údajů katastru nemovitostí činí cca 6,7% celkové rozlohy (necelých 43 ha). Lesy na katastrálním území obce jsou obhospodařovány Lesy České republiky.

Občanské vybavení, služby Zařízení školská a výchovná Základní škola a mateřská škola Dražovice, okres Vyškov, příspěvková organizace: mateřská škola s kapacitou cca 60 dětí je umístěna v centru obce v novém objektu. K objektu MŠ byla v roce 2004 přistavěna tělocvična ZŠ o ploše 495 m².

- 64 -

Kapacita školní jídelny umístěné v objektu MŠ - 100 hlavních jídel. Základní škola pro 1. – 4. ročník je umístěna v sousedství (počet tříd 2, s kapacitou 60 žáků), 5. – 9. ročník jezdí do školy do Bučovic a Vyškova. V objektu je též situována knihovna o ploše 80 m2. Základní umělecké školy: Bučovice, Rousínov Střední a střední odborné školy: Bučovice, Vyškov, Brno Závěr: Stav je vyhovující, ÚP nenavrhuje další plochy.

Zařízení kulturní a osvětová Pro konání kulturních akcí je možné využívat víceúčelový sál v objektu pohostinství U Krejčířů s kapacitou cca 150 míst, který se nachází v v centru obce. Činný je dětský taneční kroužek, taneční a pěvecký soubor „Kateřinka“, TJ Dražovice, ČČK, Myslivecké sdružení, Český svaz zahrádkářů, Sbor dobrovolných hasičů, dechová hudba LESANKA. Obecní knihovna je umístěna v budově základní školy. Závěr: Stav je dobrý, ÚP nenavrhuje další plochy.

Zařízení tělovýchovná a sportovní Tělocvična ZŠ, která slouží i pro veřejnost, byla přistavena k budově MŠ. V jihovýchodní části obce vedle koupaliště se nachází venkovní hřiště na kopanou s kabinami pro hráče, areál provozuje TJ Dražovice. V územním plánu je navržena výstavba tréninkového hřiště na sousedních pozemcích. Koupaliště (bazén 20 x 50m) v jihovýchodní části obce je postupně rekonstruováno. Kapacitní parkoviště je společné i pro sousední hřiště. Nové oplocené hřiště pro tenis a míčové hry se nachází v centru obce vedle potoka. Nové hřiště pro děti je v centru obce v rámci plochy veřejné zeleně, další dětské hřiště funguje za budovou mateřské školy. Tyto plochy jsou územním plánem respektovány, je navrženo pouze doplnění sportovně rekreačních zařízení v prostoru u pravobřežního přítoku Dražovického potoka, plocha je využívána i pro cvičení hasičského sboru.

Zařízení zdravotnické a sociální péče Jsou využívána zařízení zdravotnictví a sociální péče v Bučovicích.V ÚP beze změny.

Zařízení maloobchodní sítě, velkoobchod V obci jsou dvě prodejny smíšeného zboží – v severozápadní a v jihovýchodní části obce. Velkoobchodní zařízení se v obci nenacházejí. Územní plán stanovil regulativy pro situování zařízení obchodní sítě a služeb v zástavbě tak, aby byly zajištěny základní potřeby obyvatel a přechodně ubytovaných (prodejny potravin, základní služby). Dále bude situace ovlivňována trhem.

Ubytování, veřejné stravování V obci nefunguje žádné ubytovací zařízení. Je zde jedno pohostinství (U Krejčířů) s víceúčelovým sálem. Územní plán stanovil regulativy pro situování těchto zařízení v zástavbě tak, aby jejich provoz nekolidoval s potřebami ploch pro bydlení. Dále bude situace ovlivňována trhem.

Nevýrobní služby, výrobní a opravárenské služby Služby jsou zajišťovány prostřednictvím soukromých podnikatelů, jsou situovány v zástavbě nebo jsou přímo součástí objektů bydlení jako vestavěná vybavenost.

- 65 -

Rozvoj dalších služeb a jejich konkrétní situování závisí na soukromých podnikatelských aktivitách. Hřbitov je situován kolem kostela (plocha kolem kostela má výměru cca 2 382,5 m2). Územní plán stanovil regulativy pro situování nevýrobních a opravárenských služeb obecně - situace bude ovlivňována trhem.

Správa a řízení Veřejná administrativa je zastoupena obecním úřadem v centru obce, hasičská zbrojnice se nachází v sousedství. Podzemní požární nádrž je umístěna nedaleko centra obce. Dodávací pošta je v Rousínově. Sídlo Policie ČR je v Rousínově. Veřejná správa funguje v obci ve vyhovujících prostorách. Dostupnost úřadu na návsi ve středu obce poblíž autobusové zastávky je příznivá. V ÚP beze změny.

Církevní stavby Na návsi se nachází farní kostel sv. Jana Křtitele s přilehlým hřbitovem. Beze změny.

Rekreace, cestovní ruch Obec Dražovice leží mimo oblasti cestovního ruchu. Jedná se o intenzivně zemědělsky využívanou krajinu, která nemá zvláštní rekreační hodnoty - není z hlediska pobytové rekreace turisticky atraktivní. Zájmové území obce však leží v bezprostřední blízkosti (na rozhraní) rekreační oblasti č. 39 – Drahanská vysočina a č. 44 – Chřiby. Jedná se o oblast letní rekreace, zařazenou do IV. kategorie (oblasti s nižšími hodnotami pro cestovní ruch, vhodné pro rekreaci převážně místního významu. Přes obec neprochází žádná turistická trasa. Nejblíže prochází Letonicemi zelená značka v trase Ždánice - Bučovice - Letonice - Lutršték - Slavkov. V návrhu ÚP byly doplněny trasy místního významu (jde o námět k projednání) - krátkodobým cílem může být na př. koupaliště. Obcí nejsou vedeny ani žádné cyklotrasy. Nejblíže prochází cyklotrasy Rousínovem (jako spojnice Moravského Krasu a Ždánického lesa). Bučovicemi pak je vedena další trasa (spojnice mezi Mohylou míru v Praci a Ždánickým lesem). V návrhu ÚP je doporučeno doplnění značení účelových cest, spojujících obce, k případnému využití pro cyklisty. Nové cyklotrasy nejsou navrženy. Dle izochrony dostupnosti můžeme rekreaci rozdělit na: 

Rekreaci každodenní – docházka 10 – 25 minut



Rekreaci krátkodobou – docházka 30 – 60minut

 Dlouhodobou rekreaci Pro každodenní rekreaci slouží obyvatelům obce zejména zahrady za rodinnými domy, hřiště a veřejná a krajinná zeleň v blízkosti bydliště. Ke každodenní rekreaci slouží dále ty části katastrálního území, které jsou rychle dostupné – nivy potoků, okolí Hájku,… Územním plánem je navrhována řada protierozních opatření, z nichž některé, zejména vodní nádrže na přítocích Dražovického potoka přispějí k rozšíření ploch, které lze pro tento druh rekreace využít. Pro krátkodobou rekreaci víkendovou slouží některá sportoviště a koupaliště. V obci jsou některé objekty využívané jako chalupy (dle sčítání v roce 2001 cca 17 objektů). Všechny rekreační objekty se nacházejí v zastavěném území obce. Chatové oblasti v obci nejsou a nejsou ani územním plánem navrhovány. Výstavba rekreačních objektů ve volné krajině je nežádoucí a nebude povolována.

- 66 -

Pro dlouhodobou rekreaci nejsou v obci příznivé podmínky. Chybí zařízení nadmístního významu např. typu velké přírodní vodní plochy a na ni navazující krajinné zeleně. V obci se nevyskytují ani žádná ubytovací zařízení. Případná realizace malých ubytovacích kapacit spojených s agroturistikou je možná v plochách hospodářského bydlení a v plochách smíšených dle regulativů, stanovených územním plánem. Velký rozvoj cestovního ruchu se nepředpokládá. Rozvoj turistiky v Dražovicích a okolí je svázán s problematikou celého mikroregionu Větrník - vyžaduje řešení systému informací o všech krásách a pamětihodnostech v území jako celku. Předpokladem rozšíření turistické návštěvnosti je případná realizace cyklostezek v návaznosti na probíhající dálkové cyklotrasy, a také případné doplnění turistických tras, které by spojovaly zajímavá, turisticky atraktivní místa mikroregionu Větrník. Realizace objektů ubytování a stravování je pak věcí trhu.

Zeleň v obci Zeleň v zastavěné části obce Veřejná zeleň je zastoupena poměrně výrazně, v obci jsou situovány udržované plochy parčíků s dětskými hřišti. Menší plochy jsou návrhem ÚP doplněny v severní části obce u křižovatky silnice III. třídy s navrhovanou místní komunikací a u hřiště a cvičiště pro hasiče, dále podél Dražovického potoka. Ve východní části obce pak podél komunikace u střediska smíšené výroby a v jižní části obce při trase VVN. Krajinná zeleň - tento druh zeleně v zástavbě obce má spíše přírodní charakter, často se jedná o doprovodnou zeleň vodních toků. Krajinná zeleň je návrhem ÚP výrazně doplněna jednak v severozápadní okrajové části obce u Dražovického potoka a čistírny odpadních vod a také v části jihovýchodní.

Stanovení zastavitelného území obce Hranice zastavitelného území obce byla stanovena s ohledem na limity a bariery v území tak, aby současně zastavěné území obce bylo rozšířeno o rozvojové lokality pro návrhové období územního plánu. Hranice zastavitelného území obce je znázorněna ve výkresové části dokumentace. Přehled nově vymezených zastavitelných ploch Označení Z1 Za Bránkami Z2 Za Bránkami Z3 Šéby Z4 Záhumenice Z5 Záhumenice Z6 Nad Štoproněm Z7 Nad Štoproněm Z8 Za Kostelem

Navržený způsob využití

Výměra v ha

Bydlení hospodářské, sídelní zeleň

0,8737

Bydlení hospodářské

0,5407

Bydlení hospodářské

0,8907

Bydlení hospodářské

0,7520

Bydlení hospodářské, sídelní zeleň, komunikace

2,2575

Bydlení hospodářské

0,6979

Bydlení hospodářské, sídelní zeleň, komunikace

2,4598

Bydlení hospodářské, komunikace

2,4027

- 67 -

Z9 v centru obce Z10 v centru obce Z11 v centru obce Z12 v centru obce Z13 Zákostelí Z14 Nad Štoproněm Z15 Za Bránkami Z16 Za Kostelem Z17 Za Kostelem Z18 Kameny Z19 Za Bránkami Z20 Za Bránkami Z21 Za Kostelem celkem

Bydlení hospodářské

0,0671

Bydlení hospodářské

0,1633

Bydlení hospodářské

0,2287

Bydlení hospodářské

0,1113

Bydlení hospodářské

0,4926

Bydlení hospodářské, komunikace

0,4916

Bydlení hospodářské

2,0888

Plochy smíšené obytné (bydlení  drobná výroba)

2,2322

Plochy drobné výroby

1,6972

Plochy rekreace a sportu – hřiště a sportoviště

0,5483

Plochy rekreace a sportu – hřiště a sportoviště

0,2279

Plocha parkování

0,0536

Komunikace, sídelní zeleň

1,3462 20,6238

Koncepce technické infrastruktury a podmínky pro její umísťování Dopravní řešení V územním plánu jsou vymezeny dopravní trasy, které jsou předpokladem pro přiměřenou dopravní obsluhu obce. Dopravně závadný průtah zastavěnou částí obce navrhujeme postupně řešit budováním obchvatové trasy po východním okraji a po jejím dokončení pak komunikaci převést mezi silnice III. třídy. Vstupy místních komunikací do nových rozvojových území ze stávajících komunikací je třeba považovat za závazné.

Letiště Do řešeného území zasahuje OP vzletového a přistávacího prostoru letiště Vyškov, zakreslené v dokumentaci ÚP.

- 68 -

To má statut veřejného vnitrostátního letiště s travnatou vzletovou a přistávací plochou (VDP) o rozměrech 1240 x 60m. Na letišti operuje Aeroklub Vyškov, který zde poskytuje zázemí i jiným aktivitám, jako je modelářství a autosporty.

- 69 -

Železnice Severovýchodně zájmového území obce, za tělesem dálnice D 1 a silnicí II/430 je vedeno těleso železniční tratě č. 300 Brno - Přerov - (Bohumín). Těleso tratě je územně stabilizováno. V současné době je však zpracovávána firmou SUDOP Brno spol. s.r.o. pro Správu železniční dopravní cesty, s.o. Stavební správa Olomouc studie proveditelnosti modernizace této železniční trati ve čtyřech variantách. Varianta 1 navrhuje rekonstrukci trati ve stávající ose, varianta 2 zdvoukolejnění ve stávající ose. Varianta 3 prověřuje modernizaci tratě pro rychlost 160 km/hod. a varianta 4 pro rychlost do 230 km/hod. Varianty 3 a 4 jsou řešeny jako dvoukolejné. Některé varianty si vyžádají územní zábory v katastrálním území sousedních obcí (Tučapy, Komořany), které však nelze v současné době specifikovat. Studie je zpracována pouze v ose v mapě 1: 10.000. Bez územního dopadu na Dražovice.

Pozemní komunikace Zásadní význam pro dopravní obslužnost území Rousínova a okolí má dálnice D 1 Praha - Brno - Vyškov - Vrchoslavice, jejíž těleso prochází severovýchodně obce. Pro obec nejbližší mimoúrovňová křižovatka na D1 je EXIT 216 Rousínov; na ni je připojena obec silnicí II/430 a přivaděčem z centra Rousínova. Hlavní pozemní komunikací v katastrální území obce je silnice III/0478 Komořany - Dražovice - Marefy. Silnice III/0478 severozápadně obce za tělesem D1 křižuje v Komořanech silnici II/430 Brno - Holubice - Rousínov. Dálniční a silniční síť jsou v území stabilizovány. Případné úpravy na silniční síti budou spočívat pouze v odstraňování dopravních závad, zlepšování technického stavu, budování opatření pro zvýšení bezpečnosti dopravy a řešení dopadu vysoké intenzity dopravy na hladinu hluku v obci. Úpravy na pozemních komunikacích jsou popsány v jednotlivých kapitolách.

Silnice Trasa silnice III/0478 je v průjezdním úseku obcí stabilizována v současné poloze objekty a stavebními pozemky. V průjezdním úseku je několik dopravních závad; jsou to jednak malé poloměry směrových oblouků a dále pak křižovatky s místními komunikacemi. Osy komunikací křižovatek jsou buď kříženy pod ostrým úhlem a nebo jsou v rozhledovém poli umístěné objekty. Odstranění těchto četných dopravních závad v průjezdním úseku obcí v souvislosti s poměrně značnou intenzitou dopravy není ve stabilizované zástavbě možné. Proto je navrženo postupné budování obchvatu obce po východním okraji zástavby. V první etapě bude sloužit nová komunikace k obsluze návrhových lokalit, pro jejichž dopravní obsluhu se bude komunikace budovat. Komunikace bude sledovat částečně současnou trasu účelovou. V poslední etapě bude vybudováno připojení na silnici III/0478 na severním a jižním okraji obce a komunikace bude převedena mezi silnice III. třídy č. 0478. Nynější průjezdní úsek této silnice bude převeden mezi místní komunikace. Převedením tranzitní dopravy mimo centrální část obce se zvýší bezpečnost obyvatel v lokalitách s občanskou vybaveností a čistým bydlením. Obchvatovou trasu navržené silnice III. třídy je třeba prověřit projektem na základě geodetického polohopisného a výškového zaměření. Na severovýchodním okraji v prostoru směrového oblouku u vjezdu do areálu bývalé zemědělské farmy je zúžený prostor vymezený pozemky s rodinnými domy. Tento kritický bod navržené trasy budoucí silnice je nutno pečlivě prověřit z hlediska dopadu na přilehlé pozemky a řešení křižovatek s místními a účelovými komunikacemi. Silnice bude upravována nebo nově budována mimo průjezdní úsek v kategorii S 7,5/60 a v zastavěném území pak ve funkční skupině B a typu MS2 11/9/50.

Místní komunikace Na silnici navazují místní komunikace, jejichž síť je poměrně hustá; obec vznikla obestavěním silnice a nezastavěná náves vznikla vysušením rybníka. Křižovatky se stávající silnicí jsou dopravními závadami a proto je navrženo postupné budování obchvatu, které v konečném důsledku zvýší bezpečnost a zklidní dopravu v centrální části obce. Nynější silnice v průjezdním úseku bude po dokončení obchvatu převedena mezi místní komunikace ve funkční třídě C a typu MO2 11/9/50. Místní komunikace budou upravovány ve funkční skupině C, jako obslužné, buď dvou, nebo jednopruhové. Návrhové prvky jsou určeny již existující stabilizovanou zástavbou. Funkční typy v jednotlivých ulicích jsou zřejmé z výkresu dopravy. Nová obytná výstavba je navrhována na západním, východním, severním i jižním okraji obce. Na západním okraji obce je navržená zástavba obsloužena již budovanou místní komunikací v trase komunikace účelové, ve funkční skupině C a typu MO2 11/7/30. Na severním a východním okraji bude navržená zástavba obsloužena komunikací funkční skupiny B a typu MS2 11/9/50, která bude rekonstruována částečně v trase stávající účelové. Komunikace bude po dokončení celého obchvatu převedena mezi silnice III. třídy.

- 70 -

Na východním okraji obce bude navržená zástavba rozsáhlá a budou do ní zahrnuty i záhumenní zahrady stávající zástavby. Pro jejich dopravní obsluhu bude vybudována místní komunikace v podskupině se smíšeným provozem D1, jako zklidněná obytná. Na jižním okraji bude navrhovaná lokalita výstavby dopravně obsloužena ze stávající silnice III. třídy, případně prodloužením stávající místní komunikace funkční skupiny C a typu MO2 7/5,5/30, nebo může být tato prodloužená komunikace převedena do podskupiny se smíšeným provozem D1.

Účelová doprava Pozemky v katastrálním území obce jsou obhospodařovány systémem stabilizovaných účelových komunikací; některé z nich jsou již z dřívější doby zpevněné. Pro pohyb zemědělských vozidel se využívá i silnice III. třídy. Některé trasy účelových komunikací slouží i k propojení obcí navzájem (Podbřežice, Lysovice) a ke kratšímu propojení do Rousínova. Již v době plného fungování zemědělského družstva bylo nutno vyvést zemědělskou dopravu z centrální části obce, kde ztěžovaly dopravu četné dopravní závady ve směrovém vedení silnice a křižovatky s místními komunikacemi. Proto byla zbudována účelová komunikace po severním okraji obce z farmy na silnici III/0478, s návazností na zpevněnou účelovou komunikaci do Lysovic a Podbřežic. Tato účelová komunikace je nyní základem pro vybudování silničního obchvatu obce. V zastavěném území obce, podél vodoteče bezejmenného potoka (pravobřežní přítok Dražovického potoka) je navržena účelová komunikace pro obsluhu tohoto toku. Rovněž je navržena úprava účelové komunikace podél levobřežního přítoku Dražovického potoka v souvislosti s návrhem vodní plochy a ploch krajinné zeleně biocentra LBC 02 v lokalitě Malé Strany. U sportovního areálu s koupalištěm je navržena účelová komunikace pro obsluhu vodojemu obce.

Obsluha území hromadnou dopravou osob Autobusová doprava Obec je dopravně obsloužena autobusovými linkami dopravní společnosti VYDOS, a.s.Vyškov, provozovna Slavkov nebo Bučovice. Přehled dopravního spojení obce: Číslo linky a název 729 602 Brno - Velešovice - Rousínov – Komořany - Podbřežice - Bučovice

prac. dny 45

sobota 13

neděle

celkem

13

58

Pro obec jsou zřízeny dvě zastávky: - Dražovice; zastávka je v centrální části obce, na návsi, po rekonstrukci s jednostrannou čekárnou ve směru na Rousínov, s nástupištěm a zastávkovými pruhy. - Dražovice, na kopci; zastávka je vybavena jednostrannou čekárnou ve směru na Rousínov. Nemá zřízeny zastávkové pruhy a nástupiště je pouze u čekárny. V souvislosti s uvedením obchvatu do provozu bude možno provést úpravu i této zastávky, která po dalším rozvoji výstavby na bude sloužit pro více cestujících. Dostavba zastávkového pruhu bude zásahem do vozovky nynější silnice. Dostupnost obytného území (docházková vzdálenost) v časové izochroně 7 min (cca 400 m) je zobrazena ve výkrese Dopravní řešení. Autobusová linka je součástí integrovaného dopravního systému jihomoravského kraje pod čísle 602. Obec je dostatečně obsloužena hromadnou dopravou v pracovní dny i soboty a neděle.

Železniční doprava Nejbližší vlaková zastávka pro Dražovice je v Komořanech na trati č. 300 Brno - Přerov - (Bohumín), vzdálená cca 5 km. Železniční trať je v úseku Brno - Rousínov - Vyškov součástí Integrovaného dopravního systému s označením R7. Provoz zajišťují České dráhy a.s. Denně zastavuje v Komořanech v obou směrech 7 spojů v pracovní dny, 3 spoje v sobotu a státní svátky a 1 spoj v neděli vždy jako osobní vlakové soupravy. Nejbližší rychlíková stanice je Vyškov. Vlaková doprava ve spolupráci s autobusovou zajišťuje dostatečnou obsluhu obyvatel hromadnou dopravou. Severně obce je držena územní rezerva pro vysokorychlostní trať. Trasa má ochranné pásmo v šíři 300 m.

- 71 -

Doprava v klidu V současné době jsou v obci zajištěny parkovací plochy v centrální části pouze pro některé objekty občanského vybavení. Bilance stavu a návrhu parkovacích ploch Občanské vybavení

návrh

stav míst

m2

obecní úřad, hasička

16

240

náves

12

150

restaurace

6

90

koupaliště

5

75

100

3000

výroba

7

80

obchod

10

150

kostel, hřbitov (na vozovce kom.)

3

40

sportovní areál

míst

m2

20

300

V areálu zemědělského družstva, pokud by došlo k jeho využití pro rozvoj další výroby a podnikání je možno zajistit parkování v rámci zpevněných ploch v areálu. Pro stávající dřevařskou výrobu je navrženo 20 parkovacích míst pro zákazníky a manipulaci materiálu. Garážování i parkování aut si zajišťuje každý majitel auta na svém pozemku, nebo ve svém objektu. Nepředpokládáme další požadavky na budování garáží a parkovišť; pro novou výstavbu je nutno počítat s garáží a parkováním ve vlastním domě, nebo na vlastním pozemku včetně výrobních areálů a objektů služeb.

- 72 -

Pěší doprava Podél stávající trasy silnice jsou vybudovány téměř v celém průjezdním úseku obcí minimálně jednostranné chodníky pro pěší, v centrální části pak oboustranné. Dobudování chodníků v celém průjezdním úseku bude možné po uvedení silničního obchvatu do provozu. Pak bude možno i na úkor šíře vozovky chodník vybudovat a tak dokončit projekt zvýšení bezpečnosti občanů v centrální části obce. U nově navržených komunikací i obchvatu silnice se předpokládá jednostranný chodník pro pěší, tak jak je to dnes na části stávajících místních komunikací.

Turistické a cyklistické trasy Obcí Dražovice neprochází žádná značená turistická nebo cyklistická trasa. Na východě prochází obcí Lysovice významná červená turistická značka v trase Ždánický les Bučovice - Lysovice - Hlubočany - Vyškov - Jedovnice - Moravský kras. Obcí Letonice pak prochází zelená značka v trase Ždánice - Bučovice - Letonice - Lutršték - Slavkov. Obcí nejsou vedeny ani žádné cyklotrasy. Nejblíže prochází cyklotrasa č. 5071, č. 507 Rousínovem, č. 5029 Vyškovem jako spojnice Moravského Krasu a Ždánického lesa. Bučovicemi pak je vedena trasa č. 5029 jako spojnice mezi Mohylou míru v Praci a Ždánickým lesem. Vzhledem k tomu, že obec leží na síti zpevněných účelových komunikací vedených výškově příhodným terénem je ji možno na tuto síť připojit. Doporučujeme doplnit značení účelových komunikací (místní cyklistické spojení) do obce Lysovice a pak dále do Lulče po silnici III. třídy nebo přes Čechyni, do Rousínova. Odtud je pak návaznost na cykloturistické systémy v Moravském krasu. Pro cyklistickou dopravu, která je jedním druhem dopravy a plní funkci přepravy osob, slouží mezi obcemi silnice III. třídy, místní komunikace a případně účelové komunikace jako propojení se sousední obcí. Nebyl vznesen požadavek obce k budování cyklostezek, četnost cyklistů je příliš malá na budování těchto nákladných staveb.

Doprovodná zařízení pro silniční dopravu V Dražovicích se nenachází žádné významné zařízení pro motoristy, je zde provozován pneuservis a autoopravna. Nejbližší čerpací stanice pohonných mot je na silnici II/430 na okraji Rousínova cca 5 km od obce. Další služby pro motoristy jsou situovány v Rousínově, Vyškově a Bučovicích.

Ochranná silniční pásma a negativní účinky hluku Ochranné pásmo silnic Na silnici III. třídy je mimo průjezdní úsek obcí silniční ochranné pásmo 15 m od osy silnice (zák. č. 13/1997 o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů). Rozhledová pole jsou ve výkresové části územního plánu vykreslena v zastavěném území obce pro rychlost 50 km/hod. na silnicích, t.j. 35 m a pro rychlost 30 km/hod. na místních komunikacích, tj. 20 m od středu křižovatky. Objekty umístěné v rozhledovém poli navrhujeme pokud je to možné z rozhledu buď odstranit nebo dopravní závadu řešit dopravním značením. Objekty umístěné v rozhledovém poli není možno dále stavebně rozšiřovat.

Hygienická hluková pásma silnic Výpočet viz Odůvodnění řešení územního plánu.

Výpočet byl proveden dle novely metodiky Pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005 a posouzen dle Nař. vlády č. 148/2006 dle přílohy č. 3. Situace byla posouzena i pro výhled r. 2020, pro odrazivý i pohltivý terén v průjezdním úseku obytnou zástavbou, dle zvláštního sčítání v květnu 2005.

Vodní hospodářství Vodní toky Současný stav Řešeným územím protéká Dražovický potok, který pramení v obci a patří do povodí řeky Svratky (Rakovce, Litavy) 4-15-03-074. Správcem je Zemědělská vodohospodářská správa s.p. (územní pracoviště Vyškov) včetně dvou pravobřežních a jednoho levobřežního přítoku v katastru obce, které mají přirozená koryta. Část úseku Dražovického potoka

- 73 -

je v obci zaklenuta (DN 1000 - 1200) a nemá dosud stanovenou ochranu na Q100 a vyhlášena záplavová území. Čistota toku se po vybudování čistírny odpadních vod postupně zlepšuje. V centru obce se nachází umělá okrasná nádrž plněná z vodovodní sítě, která nahradila původní přírodní nádrž na Dražovickém potoku. V katastru obce jsou dle podkladů ZVS meliorované pozemky (viz situace), které však na urbanizaci obce nemají vliv. Z ploch nad obcí dochází ke splavování zeminy.

V tabulce jsou uvedena hydrologická data Dražovického potoka, zjištěná ČHMÚ, pobočka Brno. 1 2 5 10 20 50 100 N-leté q (m3/s) 1,5 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 Obec má od V/2003 zpracován povodňový plán (ECenviconsult, spol. s r.o), v povodňovém plánu jsou také navržena protipovodňová opatření v jižní a východní části obce:  vybudování záchytného příkopu ve východní části obce se dvěma horskými vpustěmi, jejichž odtok je napojen na zatrubněný potok,  vybudování zatravněného pásu šířky cca 20 m ve východní části obce,  dokončení suchého poldru v jižní části obce,  vybudování horské vpusti při prameni Dražovického potoka. Jelikož nebyla grafická část dokumentace „Povodňový plán“ nalezena, nebylo ji možné do ÚP beze zbytku převzít. Obec má zpracovanou dokumentaci „Protierozní opatření Pod Újezdy“, Atelier FONTES, 2003, která řeší protierozní opatření v severovýchodní části obce. Tato opatření byla do územního plánu obce v zásadě převzata.

Navrhované řešení Na levobřežním přítoku Dražovického potoka (při ústí) je v návrhu uvažováno s výstavbou průtočné vodní nádrže v rámci revitalizace toku, která se může využít i jako protipovodňové opatření. Dále je na toku zvažována nádrž v prostoru navrhovaného biocentra LBC 02. Další nádrž (poldr) je navržena na pravobřežním přítoku Dražovického potoka při ústí. Postupně je třeba realizovat protipovodňová opatření uvedená ve výše uvedených dokumentech na vodních tocích (údržba toků včetně odstranění nánosů a nevhodných břehových porostů, realizace suchých případně „mokrých“ poldrů, záchytných příkopů nad zástavbou včetně lapačů splavenin či horských vpustí ap.) a ve způsobu hospodaření na polích (způsob orby, volby plodin ap. omezující erozi půdy a splachy do toků či kanalizace). Pro zajištění údržby toků a omezení škod je třeba dodržovat ochranné pásmo toků dle zákona 254/2001 Sb. (vodní zákon) v pozdějším znění a dle prováděcích vyhlášek, které sahá do vzdálenosti 6 m od břehu (paty hráze). Pro ochranné pásmo platí zákaz staveb (i drobných) s výjimkou liniových se souhlasem správce toku a vodohospodářského úřadu, totéž platí i pro vyhlášená záplavová území. Tam, kde nejsou vyhlášená, je třeba při opravách stávající zástavby výstavbu obdobně regulovat (zrušit podsklepení a místnosti pod úrovní komunikací).

- 74 -

Zásobování vodou Současný stav Obec má vybudován veřejný vodovod, s vlastním zdrojem (vrt HV102) v jihovýchodní části katastru obce – Zákostelí), který je společný i pro obec Letonice. Vydatnost zdroje je 5 l/s a kvalita zatím vyhovující. Z čerpací stanice u vrtu je voda čerpána do vodojemu 250 m3 (345,50 / 342,30 m n.m.) nad obcí. Zásobovací řad je DN 150, rozvody v obci pak v profilu DN 50 – 150 (převážně litina, novější PVC). Zdroj vody, vodojem a rozvody jsou v majetku a správě Dobrovolného svazku obcí Vodovod Dražovice a Letonice. Současná průměrná spotřeba pro 831 stálých a 14 občasných obyvatel včetně základní vybavenosti je 85,5 m 3/den (1 l/s - 31,2 tis m3/rok) a pro zemědělství 34 m3/den (0,4 l/s 14,6 tis. m3/rok). Kapacita zdroje je dostačující i pro obec Letonice. Velikost vodojemu, kapacita potrubí a talkové poměry jsou v souladu s požárními normami. Tlakové poměry jsou pro zástavbu na kótě 260 - 291 m n.m. rozděleny do dvou pásem pomocí redukčního ventilu a rozmezí je na kótě cca 302 m n.m (snížení o cca 0,2 MPa). Max. hydrostatický tlak je 0,65 MPa, minimální hydrodynamický tlak pak 0,51 MPa (resp. 0,4 MPa pod redukcí). Zdroj vody má vyhlášené PHO 1. stupně, které je kolem zdroje oplocené a PHO 2. stupně vnitřní vyhlášené rozhodnutím ONV Vyškov č.j. VOD/838/83-233/1 ze dne 17. 11. 1983 a které je společné i pro vodní zdroje Němčany (pro skupinový vodovod Slavkov). Koupaliště bude zásobeno přes bývalý vodojem obce (pod koupalištěm) napouštěný novým výtlačným řadem z nově vybudovaného vrtu HV 1002 (realizace 2006). Napouštění bazénu nebude ovlivňovat zásobení obce ani celkovou průměrnou spotřebu.

Navrhované řešení Zajistit druhý zdroj vody dle doporučení PRVK JmK napojením na skupinový vodovod Vyškov – III.etapa, větev střed, pokud nebude postačovat nový zdroj (vrt HV 1002 pro koupaliště). PRVK JmK neuvažuje s rozvojem obce, pokud by se realizovala navrhovaná zástavba (111 RD – 276 obyvatel+drobná výroba) zvýší se spotřeba pitné vody o Q p=276 obyv.x110 l/obyv/den= 30,4 m3/den (0,35 l/s). Novou zástavbu lze napojit po rozšíření stávajících vodovodů. Ochranné pásmo vodovodu do DN 500 je dle zákona 274/2001 Sb. 1,5 m od okraje potrubí. Pásmo PHO II bylo stanoveno dle platných dřívějších předpisů, je třeba přehodnotit podmínky hospodaření v tomto pásmu dle nových zákonů 254/2001 a 274/2001 Sb..

Odkanalizování Současný stav V obci byla vybudována koncem 60. a začátkem 70. let dešťová kanalizace, která však není zcela v souladu s normami (na lomech chybí šachty nebo jsou špatně dostupné, uložení je mělké, ap.). Kanalizace dlouho sloužila i pro nedovolené odvádění odpadních vod z domácností. Součástí tohoto systému je částečně i zaklenutý potok. Dimenze řadů v profilu DN 200–1200 je převážně dostatečná (zejména hlavní stoka), ale stavební stav starších stok (převážně beton) je špatný, navíc jsou řady zanášeny splachy ornice z polí. V současné době je odkanalizována celá obec a kanalizace má charakter jednotné kanalizační soustavy se zaústěním do sběrné stoky „A“ a odlehčovacími komorami do zatrubněného a otevřeného Dražovického potoka. V roce 1999 byl dobudován přivaděč – stoka „A“ ke kořenové čistírně odpadních vod a stoka „C“, která byla zaústěna do přivaděče. Přivaděč odvádí odpadní vody do čistírny, která je tvořena mechanickým stupněm, filtračními poli a biologickou nádrží. Mechanicko biologická ČOV je od roku 1999 v provozu a postupně jsou do ni sváděny splaškové vody z domácností a vybavenosti a rušeny žumpy na vyvážení či septiky. Kanalizace a ČOV je v majetku a správě obce. ČOV je dimenzována na 850 EO a vyhoví i pro rozvoj obce (i když PRVK JmK s rozvojem nepočítá).

Navrhované řešení Zajistit vybudování nových a údržbu všech stávajících záchytných příkopů (včetně lapačů splavenin na ochranu kanalizace) a výstavbu nových suchých nebo „mokrých“ poldrů v souladu s protipovodňovými opatřeními.

Dokončit přepojení všech odpadních vod z domácností a objektů na kanalizaci a zrušit stávající septiky (DČOV) či žumpy v souladu s celkovým projektem kanalizace. Pro navrhovanou zástavbu postačí prodloužit jednotnou kanalizaci, celkové množství nových splaškových vod (max. Q p=30,4 m3/den) nemá vliv na kapacitu ČOV a množství dešťových vod v krátkých úsecích neovlivní kapacitu stok a dešťové oddělovače. Ochranné pásmo kanalizace dle zákona 274/2001 Sb. v platném znění pro DN do 500 a 2,5m hloubky kanalizace je 1,5 m od okraje potrubí, pro větší profily a hloubky pak 2,5 m od okraje potrubí.

- 75 -

Energetika Zásobování plynem Současný stav Od roku 1995 je obec převážně (plošně) plynofikována dle schváleného generelu pro obce Dražovice a Letonice. Obce jsou napojeny na společnou přípojku VTL DN 80/40 z hlavního řadu Holubice - Nítkovice (DN 300/40) od obce Marefy. Regulační stanice VTL/STL 1200 (Kučerov) je situována jižně od obce Letonice. Přívod do Dražovic je plynovodem STL DN 110 od Letonic. Rozvody v obci jsou DN 63 - 90 a jednotlivé objekty mají přípojky ukončené HUP a domovním regulátorem včetně měření. Dle generelu je předpoklad napojení 263 domácností (cca 95 %) se spotřebou 554 m3/hod (789 tis. m3/rok), maloodběr 47 m3/hod (115 tis. m3/rok) a velkoodběr 60 m3/hod (155 tis. m3/rok). S využitím plynu se počítá na vaření, přípravu TUV a vytápění. Současná spotřeba je nižší s ohledem na ceny plynu a při vytápění objektů se opět domácnosti vrací k využívání pevných paliv, či s rekonstrukcí vytápění zatím vyčkávají.

Navrhované řešení Pro plánované rozšíření zástavby (111 RD+drobná výroba) se spotřeba plynu zvýší o 244 m3/hod pro RD a 26 m3/hod pro výrobu (maloodběr). Ochranné pásmo STL plynovodů dle zákona 458/2000 Sb. v platném znění je mimo zástavbu 4 m, v obci pak 1 m od okraje potrubí.

Zásobování elektrickou energií Současný stav Nadřazené sítě a zařízení VVN Síť VVN 400 kV: Řešeným územím neprochází vedení napěťové hladiny 400 kV. Rozvodny ZVN/VVN/VN se v území nevyskytují, rovněž zde nejsou vybudované žádné výrobny elektrické energie, které by pracovaly do nadřazených sítí. Síť VVN 220 kV: V řešeném území se nachází zařízení a vedení této napěťové hladiny. Jedná se o dvojité vedení VVN 251/252 Sokolnice – Prosenice, které prochází řešeným k.ú. ve směru jihozápad - severovýchod. Vedení je chráněno ochranným pásmem jehož šířka je 20 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 65 m. Vedení je součástí přenosové soustavy ČEPS a.s. a nemá pro řešené území bezprostředního významu. Síť VVN 110 kV: Řešeným územím neprochází vedení napěťové hladiny 110 kV. Sítě a zařízení VN 22 kV Území obce Dražovice je v současné době napájeno z venkovního vedení VN 798 s napěťovou hladinou 22 kV. Vedení je chráněno ochranným pásmem jehož šířka je 10 m na každou stranu od krajních vodičů. Celková šířka ochranného pásma je tedy 23 m a je vyznačeno v situaci. V ochranném pásmu je zakázáno provádět stavby a činnost ohrožující bezpečný provoz vedení. Vedení je součástí distribuční soustavy 22 kV. Dle sdělení E.ON je stav rozvodné soustavy 22 kV přenosově i mechanicky dobrý s dostatečnou rezervou, která pokryje požadavky na příkon. Vedení je na betonových, místy ocelových příhradových sloupech v dobrém mechanickém stavu, přenosově vyhovující. Výše uvedené rozvody VN spolu se sítí transformoven jsou dnes schopny krýt současnou potřebu. Kabelové vedení VN 22 kV se v řešeném území nevyskytuje. Výrobny elektrické energie V řešeném území nepracují výrobny elektrické energie. Transformovny 22/0,4 kV Seznam trafostanic 22/0,4 kV, označení dle výkresové dokumentace, v řešeném katastrálním území obce Dražovice je v následující tabulce: Druh

Výkon

- 76 -

Označení

Umístění, název, ozn. JME

majetek

Typ

Instalovaný kVA

Typový kVA

TR 1

Dražovice, Obec

DTS EON

BTS

250

250

TR 2 TR 3 TR 4 TR 5 TR 6

Dražovice, U ZD Dražovice, V chaloupkách Dražovice, Vodojem Dražovice, ZD Letonice, Radiomobil

DTS EON DTS EON Cizí, TR EON Cizí cizí

BTS BTS BTS PTS BTS

400 400 250 160 100

400 400 250 250 250

1560

1800

CELKEM

V tomto seznamu jsou uvedeny trafostanice distribuční (DTS). Dále pak odběratelské trafostanice (cizí). Tyto stanice slouží výhradně pro zajištění příkonu pro uvedené podniky, distribuční síť z nich napojena není, kromě TS Vodojem, ze které jsou vývody do distribuční sítě.

Ochranná pásma Jsou uvedena v kapitole 5.6 Ochranná pásma komunikací, vodních toků, nadřazených tahů sítí a ploch technického vybavení a zakreslena v grafické části dokumentace. V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno: 

zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky,



provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob.



provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

 provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno:  vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno:  vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: 

u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva.



u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m,



u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m,

 u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění. Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují a nedojde k ohrožení života, zdraví a bezpečnosti osob. Sítě a zařízení NN 3 × 400/230 V

- 77 -

Rozvody nízkého napětí 3x400/230V jsou částečně jako nadzemní na betonových stožárech a zemními kabely. Předmětné rozvody slouží pouze pro potřebu stávajícího odběru el. energie a jsou částečně dimenzovány na drobný nárůst zatížení v rámci rozvoje bytové výstavby. Stávající odběry v obci náleží převážně do kategorie A a B, (vytápění převážně plynem). Souhrnně lze konstatovat, že technický i mechanický stav rozvodné sítě je dobrý.

Veřejné osvětlení Stávající veřejné osvětlení obce všude sleduje trasy hlavních ulic. Vesměs se jedná o svítidla umístěná na stožárech vedení NN, v místech, kde je síť NN kabelová, jsou svítidla umístěna na samostatných stožárech.

Návrhové období V návrhovém období zůstanou převážně zachovány trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní. Síť 400 kV: V řešeném území se nepočítá s výstavbou nových zařízení a vedení této napěťové hladiny. Síť 220 kV: V řešeném území se nepočítá s výstavbou nových zařízení a vedení této napěťové hladiny. Stávající dvojité vedení VVN 251/252 Sokolnice – Prosenice (součást přenosové soustavy ČEPS a.s.), procházející řešeným k.ú. ve směru jihozápad – severovýchod jižní částí zástavby obce a zasahující ochranným pásmem o celkové šířce 65 m do zahrad stávající zástavby by bylo vhodné ve výhledu částečně přeložit jižním směrem. Vedení brání rozvoji obce. Síť 110 kV: V řešeném území se nepočítá s výstavbou nových zařízení a vedení této napěťové hladiny. Síť VN 22 kV: S rozšířením distribuční sítě 22 kV společnost E.ON v návrhovém období nepočítá Připojování nových odběratelů výrobní a nevýrobní sféry bude řešeno v souladu s platnou legislativou (zák.458/2000 Sb., vyhl. 51/2006 Sb., případně novou legislativou v platném znění).

Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období: Základním údajem pro návrh distribučního systému obce je stanovení soudobého maximálního zatížení. Distribuční systém je pak dimenzován tak, aby byl schopen přenést požadovaný výkon v době předpokládaného maxima odběru při dodržení všech aspektů hospodárnosti a bezpečnosti, spolehlivosti a kvality napětí, to vše při minimálních počátečních investicích a provozních nákladech.

Podíl bytového fondu: Z energetického hlediska se pro návrhové období uvažuje s dvojcestným zásobováním obytných domů a průmyslové sféry tj. elektřinou a plynem (topení, vaření, příprava TUV). Dle ČSN 34 10 60 jde tedy o stupeň elektrizace "A", kde se el. energie používá jen ke svícení a pro běžné el. spotřebiče. Vzhledem ke zvyšujícímu se životnímu standardu je nutno mezi takovéto spotřebiče řadit i některé spotřebiče sloužící pro přípravu pokrmů (fritézy, grily, mikrovlnné trouby aj.), které jsou energeticky náročnější. Dle směrnice JME a.s. č. 13/98 je uvažováno s výhledovou hodnotou zatížení na 1 b.j. v RD 2,1 kW, což je hodnota pro realizační období po roce 2010. Na nárůst odběru el. energie bude mít podstatný vliv tato navrhovaná výstavba: V celkovém součtu je v řešeném území navrženo k výstavbě 111 b.j. v rodinných domech. Potřebný příkon pro novou výstavbu bude cca 234 kW, na úrovni distribučních trafostanic.

Podíl občanské vybavenosti a drobného podnikání: Pro potřeby drobného podnikání je uvažováno s nárůstem cca 120 kW, odběr bude rozptýlen ve stávající zástavbě (kromě podílu bydlení započteného v předchozí bilanci).

Podíl výrobní sféry: S výrazným nárůstem stávajících odběrů se nepočítá. Pro potřeby drobné výroby je uvažováno s nárůstem cca 120 kW, na nově navržených plochách.

- 78 -

Celková výhledová hodnota potřebného současného příkonu: Bydlení 672 kW + 234 kW = 906 kW Nevýrobní sféra, služby a drobná výroba 130 kW + 240 kW = 370 kW Pro určení celkového soudobého zatížení všech odběratelských skupin je třeba počítat se vzájemnou soudobostí maxim. Předpokládáme, že maxima je dosahováno v síti VN ve večerní špičce, pak u sféry bydlení uvažujeme koeficient soudobosti 1,0, u občanské vybavenosti 0,8 a u výrobní sféry 0,2. Celkové soudobé zatížení řešeného území je stanoveno na 1052 kW. Z toho na úrovni distribučních trafostanic je třeba zajistit 1002 kW Tento příkon bude zajištěn následujícím počtem trafostanic: t = 1002/(400*0,95*0,8) = 3,3  4 trafostanice v dimenzi 400 kVA. Stávající počet distribučních trafostanic – 3 z toho 2 v dimenzi 400 kVA a 1 do 250 kVA. Z uvedeného plyne, že stávající počet distribučních trafostanic není schopen krýt požadavky na příkon.

Návrh rozvodné sítě: Nadřazené sítě Dle sdělení společností ČEPS a.s. a E.ON se neuvažuje s výstavbou zařízení napěťových hladin 400 kV, 220 kV a 110 kV, která by zasahovala do řešeného území a nejsou zde nároky na územní rezervy.

Distribuční síť Navržená zástavba bude napojena ze stávající sítě NN nebo v lokalitách severně a východně obce z nově přeloženého vedení a dvou nových distribučních trafostanic TRN z rozšířené sítě NN. Výrobní plochy jsou napojeny z nových odběratelských trafostanic TRNO, jejich umístění je zakresleno pouze orientačně, neboť nejsou známy výkonové požadavky a konkrétní využití ploch. Ochranné pásmo pro nová a přeložená venkovní vedení 22 kV je dáno zákonem č. 458/2000 Sb.. Veškeré úpravy stávající rozvodné sítě a budování nových rozvodů jsou plně v kompetenci vlastníka a provozovatele – společnost E.ON. Zde bude také projednána veškerá výstavba, která zasahuje do ochranných pásem el. zařízení v napěťové hladině 110 kV, 22 kV a menší, ostatní případy pak ČEPS a.s.. Výjimky z ustanovení zák.č. 458/2000 Sb. o ochranných pásmech a písemný souhlas s činností v ochranných pásmech uděluje příslušný provozovatel distribuční soustavy – EON.

Veřejné osvětlení Svítidla budou volena tak, aby jejich světelně – technické vlastnosti odpovídaly požadavkům na snižování a eliminaci tzv. světelného znečištění, to znamená použití takových typů, jejichž světelný tok je všechen vyzářen směrem dolů a nedochází k rozptylu světla na krytech a jeho vyzařování směrem nahoru. Pro nové lokality soustředěné výstavby bude veřejné osvětlení prováděno v návaznosti na navrhovanou distribuční síť NN - v částech, kde bude prováděna kabelová rozvodná síť NN bude použito samostatných osvětlovacích stožárů, v případě venkovní sítě bude využito těchto podpěr i pro osazení svítidel veřejného osvětlení. Ovládání naváže na stávající stav.

Veřejně prospěšné stavby Jako veřejně prospěšné stavby jsou stanoveny: 

Přeložky venkovního vedení VN a nové trafostanice



Rozšíření sítě NN v navržených lokalitách zástavby (není součástí výkresové dokumentace).

- 79 -

Spoje Současný stav Dálkové kabely Řešeným územím neprocházejí dálkové optické kabely.

Rozvody MTS Přívodními kabely je obec připojena na digitální ústřednu v Komořanech, na kterou bude obec i nadále připojena. Nová ústředna zajistí kapacitu pro pokrytí požadavků na zřízení telefonních stanic s dostatečnou rezervou. Kapacita nové digitální ústředny plně vyhovuje požadavkům na telefonní přípojky včetně rezervy v kapacitě.

Radioreléové trasy V řešeném území se nachází RR zařízení. Jedná se o dva pozemní vykrývací vysílače v jižní části řešeného území, operátorů Telefónica O2 a společnou stanici Vodafone a TMOBIL. Dle stanoviska Českých radiokomunikací se vzhledem k výšce paprsku nad terénem, která v rámci řešeného území činí min. 90 m, požadavek na jeho ochranu neuplatní v problematice plánování běžné zástavby v rámci ÚP Dražovice. Výjimku tvoří plánování staveb značné výšky jako např. větrné elektrárny, situované v blízkostech do cca 150 m průběhu RR paprsku.Takové případy musí být předem posouzeny (odsouhlaseny společností České radiokomunikace, a.s.). V k.ú. Dražovice se nenachází žádné podzemní vedení (zařízení sítě elektronických komunikací či objekt ve správě či majetku Českých radiokomunikací, a.s.).

Návrhové období Rozvody MTS S další výstavbou zařízení Telefónica O2 nepočítá. Rozšíření místní telekomunikační sítě bude prováděno v místech navrhované zástavby. Trasy kabelů ÚP neřeší, budou upřesněny v dalších stupních dokumentace. Obec požaduje uložení kabelů místní sítě pod zem, jak bylo v minulosti Českým Telecomem přislíbeno.

- 80 -

Radioreléové trasy Zřizování nových radioreléových spojů se nepředpokládá.

Veřejně prospěšné stavby Jako veřejně prospěšné stavby jsou stanoveny: Rozšíření místní telefonní sítě v lokalitách navržené zástavby (není součástí výkresů ÚP).

Koncepce uspořádání krajiny, ochrana přírody a krajiny, územní systém ekol. stability Podklady:  ÚTP Nadregionální a regionální územní systém ekologické stability ČR (Bínová L., Culek M., 1996)  Generel lokálního územního systému ekologické stability k.ú. Dražovice (Ekologické projektování Brno, 1996)  Biogeografické členění ČR (Culek a kol., 1997)  Biogeografické členění ČR II (Culek a kol., 2003)  Geobiocenologie II (Buček A., Lacina J., 1999)  Rukověť projektanta místního ÚSES (Löw J. a kol., 1995)  ÚP - průzkumy a rozbory (I. fáze zpracování), vlastní terénní průzkumy  Fotodokumentace

Přírodní podmínky Klimatické poměry Celé řešené území náleží do teplé klimatické oblasti T 2 (Klimatické oblasti ČSR, Quitt, 1975). Tato klimatická oblast má dlouhé léto, teplé a suché. Přechodné období je velmi krátké s teplým až mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá, suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Pro proudění vzduchu je charakteristický převládající severozápadní směr větru, v zimním období směr jihovýchodní.

Charakteristiky klimatické oblasti T 2 počet letních dnů v roce počet dnů s průměrnou teplotou 10 oC a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota v lednu průměrná teplota v červenci průměrná teplota v dubnu průměrná teplota v říjnu průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

50 - 60 / rok 160 - 170 / rok 100 - 110 / rok 30 - 40 / rok - 2 až - 3 oC 18 - 19 oC 8 - 9 oC 7 - 9 oC 90 - 100 / rok 350 - 400 mm 200 - 300 mm 40 - 50 / ročně 120 - 140 / ročně 40 - 50 / ročně

- 81 -

Charakteristiky proudění vzduchu v otevřených partiích v podstatě odpovídají globální cirkulaci, vyznačující se převládajícím severozápadním směrem větru, v zimním období též směrem jihovýchodním. Místní modifikace proudění vzduchu vlivem reliéfu není možno vzhledem k absenci sítě měřících stanic nikterak blíže posoudit. Pro údolní partie jsou typické lokální teplotní inverze.

Geomorfologie Dle geomorfologického členění ČR (Demek a kol., 1987) patří území k následujícím geomorfologickým jednotkám: Největší část katastrálního území obce Dražovice zaujímá část geomorfologického okrsku Kučerovská pahorkatina. Jižní vyšší okraj řešeného území náleží již do okrsku Větrnická vrchovina. Oba geomorfologické okrsky přísluší do geomorfologického podcelku Bučovická pahorkatina v geomorfologickém celku Litenčická pahorkatina. Jedná se o nejzápadnější část geomorfologické subprovincie Středomoravské Karpaty a tedy i nejzápadnější výběžek Karpatského oblouku vůbec. Severozápadní část řešeného území se již dotýká okraje geomorfologického celku Vyškovská brána, podcelku Rousínovská brána. Toto území již náleží k Západním Vněkarpatským sníženinám. Pro zvlněný pahorkatinný reliéf jsou příznačné široce zaoblené rozvodní hřbety s plošinami pobadenského zarovnaného povrchu a široce rozevřenými údolími. Území se celkově zvedá od severu z údolí Dražovického potoka (255 m n.m.) směrem k jihu a jihovýchodu do výšky 385 m n.m. na temeni hřbetu jižně od obce. Osu území tvoří údolí Dražovického potoka, probíhající zhruba ve směru S-J, ke kterému se vějířovitě sbíhají menší přítoky.

Geologická stavba a reliéf Geologické podloží tvoří třetihorní sedimenty ždánické jednotky vnějšího flyše a karpatské předhlubně. Plošně převažují neogenní (miocén – spodní baden) mořské vápnité jíly, podřadně písky. Na jižním a jihovýchodním okraji řešeného území se vyskytují neogenní (miocén – spodní baden) mořské bazální a okrajové vápnité písky a štěrky. Na podložních horninách spočívá nesouvislý pokryv pleistocenních spraší a sprašových hlín. Údolí vodních toků vyplňují holocenní fluviální písčité až písčitojílovité hlíny a hlinité písky. V menších údolích jsou akumulace holocenních deluviofluviálních hlinitých písků a písčitých hlín. Severně od obce se v nivě na soutoku potoků vyskytuje ostrůvek slatinných zemin.

Hydrologické poměry Řešené území k.ú. Dražovice leží převážně v povodí Dražovického potoka, který v obci pramení. Území přísluší hydrologicky do povodí řeky Svratky (Rakovce, dílčího povodí Litavy), hydrologické číslo povodí 4-15-03-074, plocha 12,791 km2. Do Dražovického potoka ústí v katastru obce bezejmenné přítoky, které mají přirozená koryta – dva pravobřežní a jeden levobřežní. V centru obce se nachází umělá okrasná nádrž plněná z vodovodní sítě, která nahradila původní přírodní nádrž na Dražovickém potoku. V tabulce jsou uvedena hydrologická data Dražovického potoka, zjištěná ČHMÚ, pobočka Brno. 1 2 5 10 20 50 100 N-leté q (m3/s) 1,5 2,0 3,0 4,0 5,0 6,0 7,0 Podzemní voda je vázána na blízkost vodoteče. Puklinové vody zpevněných sedimentů a průlinové vody nezpevněných usazenin se dají předpokládat na úpatí tzv. „Kopce“ v návaznosti na vodní tok Rakovec. Podle regionalizace povrchových vod (V. Vlček 1971) se území vyznačuje málo příznivými hydrologickými charakteristikami. Patří do oblasti nejméně vodné se specifickým 1 -2 odtokem 0 – 3 l.s .km ), nejvodnější měsíce jsou únor a březen, retenční schopnost je velmi malá, odtok je silně rozkolísaný, koeficient odtoku je nízký. Podle regionalizace mělkých podzemních vod (H. Kříž 1971) náleží území do oblasti se sezónním doplňováním zásob, nejvyšší průměrné měsíční stavy hladin podzemních vod a -1 -2 vydatnosti pramenů jsou v květnu a v červnu, nejnižší v září až listopadu, průměrný specifický odtok je menší než 0,30 l.s .km .

Pedologie Půdní pokryv v řešeném území se vytvořil v závislosti na místních geologických a klimatických podmínkách. Převážnou část katastrálního území pokrývají černozemě typické na spraších. Na jižním a jihovýchodním okraji území se vyskytují pararendziny typické na karbonátových píscích a slinitých jílech až slínech a jejich svahovinách. V nivách podél vodních toků jsou fluvizemě na nivních sedimentech.

- 82 -

Flóra a fauna Botanické zhodnocení katastru Potenciální vegetaci v širším okolí řešeného území tvoří z větší části panonské dubohabřiny (Primulo veris-Carpinetum), místy (zejména na severních expozicích) jsou nahrazeny karpatskými (Carici pilosae-Carpinetum), velmi vzácně se vyskytují i přechodné typy s dominantním bukem, blížící se asociaci Carici pilosae-Fagetum. Časté je rovněž zastoupení teplomilných doubrav. Na mírných svazích v jižní části bioregionu je zastoupeno panonské Quercetum pubescenti-roboris ze svazu Aceri tatarici-Quercion, do severní části na obdobná stanoviště zasahuje i středoevropské Potentillo albae-Quercetum ze svazu Quercion petraeae. Na extrémnějších konvexních jižních svazích jsou typické šípákové doubravy (Quercion pubescenti-petraeae, především asociace Corno-Quercetum). Na zasolených půdách depresí byly snad v minulosti panonské halofilní lesostepi (Galatello-Quercetum). V údolích podle vodních toků jsou lužní lesy typu Pruno-Fraxinetum. Primární bezlesí je velmi vzácné, pravděpodobně je vázáno na stepní oka na nejprudších svazích (komplex fytocenóz svazu Festucion valesiaceae, Cirsio-Brachypodion pinnati, Geranion sanguinei a Prunion fruticosae. Přirozená lesní vegetace zaujímá jenom část plochy. Místy je vyvinuta náhradní travinobylinná vegetace. Její podstatnou součástí jsou rozmanité fytocenózy svazů Festucion valesiaceae a Cirsio-Brachypodion pinnati. Na fragmentech slanisk byl komplex slanomilných společenstev, dnes prakticky destruovaný. Nečetné vodní plochy a mokřady jsou bez význačnější vegetace. Ve skladbě flóry jsou zastoupeny četné teplomilné druhy, mezi nimi je přítomna celá řada mezních prvků. Jsou to druhy vyznívající z jihu až jihovýchodu, submediteránní, např. dub pýřitý (Quercus pubescens), třemdava bílá (Dictamnus albus) a koulenka vyšší (Globularia punctata), ponticko-jihosibiřské, např. pelyněk pontický (Artemisia pontica), kozinec rakouský (Astragalus austriacus), katrán tatarský (Crambe tataria) a kosatec nízký (Iris pumila) a dokonce orientálně-turánské, reprezentované např. bytelem rozprostřeným (Kochia prostrata). Na okraje, zejména do lesní flóry, pronikají druhy ze sousedních bioregionů, náležející flóře alpsko-karpatských podhůří, jako ostřice chlupatá (Carex pilosa), dymnivka plná (Corydalis solida), zapalice žluťuchovitá (Isopyrum thalictroides) a oměj vlčí (Aconitum vulparia). Zřídka sem zasahují karpatské druhy, představované hvězdnatcem čemeřicovým (Hacquetia epipactis), velmi ojediněle i hercynské - vzácně se vyskytuje jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis).

Zoologické zhodnocení katastru Fauna v širším okolí řešeného území je výraznou součástí panonské podprovincie, i když postrádá edafickou rozmanitost Mikulovského bioregionu (4.2). Charakteristický je bezprostřední vliv sousedství nejzápadnější karpatské výspy na jižní Moravě, Ždánického lesa. Nejvýznamnější jsou živočišná společenstva na spraších. Dosud tam přežívá kobylka sága, kobylka Poecilimon intermedius, častá je kudlanka nábožná, modrásek Polyommatus damon a srpice Bittacus hageni. V posledních letech probíhá na těchto stanovištích sukcese teplomilného hmyzu z evropského jihovýchodu - žluťásek tolicový, masařka balkánská. Tekoucí vody patří do pásma pstruhového, větší potoky do lipanového, na dolních tocích s přechody do parmového pásma. Většina toků je však znečištěna a prakticky bez ryb. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor), myšice malooká (Apodemus microps), netopýr brvitý (Myotis emarginatus). Ptáci: zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), vlha pestrá (Merops apiaster), strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), břehule říční (Riparia riparia), moudivláček lužní (Remiz pendulinus), ťuhýk menší (Lanius minor), ť. rudohlavý (L. senator), strnad zahradní (Emberiza hortulana). Obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina). Plazi: Ještěrka zelená (Lacerta viridis). Měkkýši: hlemýžď zahradní (Helix pomatia), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis), vlahovka narudlá (Monachoides incarnata), keřnatka vrásčitá (Euomphalia strigella), sítovka blyštivá (Aegopinella minor), žitovka obilná (Granaria frumentum), skelnatka zemní (Oxychilus inopinatus), bezočka šídlovitá (Cecilioides apicula), suchomilka rýhovaná (Helicopsis striata), tmavoretka bělavá (Monacha carthusiana). Hmyz: kobylka sága (Saga pedo), kobylka Poecilimon intermedius, Platycleis vittata, saranče Omocestus petraeus, Euchorthyppus pulvinatus, Paracyptera microptera, kudlanka nábožná (Mantis religiosa), srpice komárovec Bittacus hageni, Bittacus italicus, zavíječ Synaphe connectalis, pestrokřídlec podražcový (Zerynthia polyxena), žluťásek tolicový (Colias erate), žluťásek C. chrysotheme, modrásek Polyommatus damon, můry Lygephila ludicra, Phyllophila obliterata, Pyrrhia purpurina, Perigrapha L-cinctum, nesytky Chamaesphecia crassicornis, Ch. colpiformis, Ch. astatiformis, drvopleň Parahypopta caestrum, pouzdrovníčci Coleophora squamella, C. oriolella, C. albostraminata, drobníčci Trifurcula josefklimeschi, Ectoedemia rufifrontella, vřetenušky Zygaena punctum, Z. laeta, makadlovka Vulcaniella extremella, píďalka Chlorissa etruscaria, kutilka Sceliphron destillatorius, masařka balkánská (Liopygia crassipalpis).

- 83 -

Přehled biogeografických jednotek, aktuální stav krajiny Zastoupení biogeografických regionů a biochor Téměř celé řešené území náleží do Hustopečského bioregionu (4.3). Na východním okraji se řešené území dotýká hranice Ždánicko-litenčického bioregionu (3.1) a na severním okraji Prostějovského bioregionu (1.11).

BIOCHORY V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ 2RE 2PN 2PB 2BE 3BE

Plošiny na spraších 2. v.s. Pahorkatiny na zahliněných píscích v suché oblasti 2. v.s. Pahorkatiny na slínech v suché oblasti 2. v.s. Erodované plošiny na spraších 2. v.s. Erodované plošiny na spraších 3. v.s.

V zájmovém území se vyskytují tyto skupiny typů geobiocénů (STG), představující mozaiku potenciálních společenstev: 2 BD 3: Fagi-querceta tiliae (lipové bukové doubravy) 2 BC (BD) 3 (-4): Fagi-querceta tiliae aceris (lipojavorové bukové doubravy) 2 BC 4-(5): Fraxini-alneta inferiora (jasanové olšiny nižšího stupně) 3 BD 3: Querci-fageta Tuliae (lipové dubové bučiny) 3 BC-BD (3)4: Tili-querceta roboris fagi (lipové doubravy s bukem)

Ochrana přírody a krajiny Z hlediska ochrany přírody a krajiny jsou v řešeném území stanoveny tyto limity využití území: 1) Ochrana významných krajinných prvků a zvláště chráněných území ze zákona 114/92 Sb.. 2) Vymezený místní a regionální územní systém ekologické stability.

Přírodní parky, území se zvýšenou ochranou krajinného rázu Katastrální území obce Dražovice má člověkem značně pozměněnou krajinu. Nenachází se zde přírodní park ani jiné území se zvýšenou ochranou krajinného rázu.

Území soustavy NATURA 2000 Natura 2000 je dle § 3 odst. (1) písm. p) zákona č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat přírodní stanoviště a stanoviště druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena ptačími oblastmi a evropsky významnými lokalitami, které požívají smluvní ochranu (§ 39 zákona 114/92 S. ve znění pozdějších předpisů) nebo jsou chráněny jako zvláště chráněné území (§ 14 zákona 114/92 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Na k.ú Dražovice nezasahuje žádná vyhlášená ani navržená ptačí oblast ani evropsky významná lokalita. Zvláště chráněná území V řešeném území se nenacházejí žádná zvláště chráněná území.

- 84 -

Významné krajinné prvky V rámci obecné ochrany přírody a krajiny dle zákona č. 114/1992 Sb. mají zvláštní postavení významné krajinné prvky - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotné části krajiny, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 3 písm. b). Významnými krajinnými prvky jsou obecně lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a dále jiné části krajiny, které příslušný orgán ochrany přírody zaregistruje podle § 6 zákona. V řešeném území se nacházejí z obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků lesy, vodní toky, údolní nivy a rybníky. Problémem je nemožnost jednoznačné identifikace těchto obecně vyjmenovaných významných krajinných prvků, neboť neexistuje jednoznačný legislativní výklad pojmů „les“, „vodní tok“, „rybník“, „údolní niva“. V katastrálním území Dražovice jsou vymezeny 2 ekologicky významné segmenty krajiny, které dosud nejsou registrovány jako VKP podle zákona č. 114/92 Sb.. Číslo 368 404

Název EVSK

Registrace

Újezdy

evidováno

1,5 ha

Letonické háje

evidováno

32,0 ha

Rozloha

Předmětem ochrany v rámci registrovaných VKP a zvláště cenných částí VKP ze zákona jsou většinou různorodá ekologicky cenná společenstva. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívat je lze pouze tak, aby nedošlo k ohrožení nebo narušení jejich ekostabilizující funkce (§ 4 odst. 2 zákona).

Památné stromy Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit dle § 46 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. za památné stromy. Jako památné stromy v řešeném území je vyhlášena skupina 23 lip a dvou akátů u kostela v obci.

Ochrana krajinného rázu Krajinný ráz je chráněn celoplošně, přičemž význam jeho ochrany stoupá souběžně s estetickou hodnotou jednotlivých partií krajiny. K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody (podle odstavce 2 § 12 zákona č. 114/92 Sb.). V území není vyhlášen žádný přírodní park, který by byl určen k ochraně krajinného rázu. Kostra ekologické stability, územní systém ekologické stability Kostrou ekologické stability nazýváme soubor v současné době v krajině existujících ekologicky významných segmentů krajiny. Ekologicky významný krajinný prvek je malé území se stejnorodými podmínkami, zahrnující obvykle jen jeden typ společenstva. Významnými krajinnými prvky jsou ze zákona č. 114/1992 Sb. všechny lesy, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Do kostry ekologické stability jsou v řešeném území zařazeny především lesní porosty a zapojené porosty dřevin rostoucí mimo les. Kostra ekologické stability - EVSK: 404 Letonické háje – přírodě blízká lesní společenstva s dominancí habru, příměsí břízy a dubu s pestrým bylinným patrem, 368 Újezdy – bylinná zarůstající lada s vrbami, lípou, růží šípkovou, smrkem, topolem a ovocnými dřevinami, I05 – lesík v nivě potoka severně od obce a navazující starý sad na svahu. Části kostry ekologické stability jsou chráněny statutem územního systému ekologické stability.

- 85 -

Územní systém ekologické stability je ucelená síť vzájemně propojených součástí, které vytvářejí alespoň minimální prostorové podmínky pro zachování biodiverzity krajiny. Vymezení systému ekologické stability zajišťuje uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny a vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Interakční prvky jsou ekologicky významné krajinné prvky a liniová společenstva, která vytváří podmínky pro fungování ekosystémů kulturní krajiny. Interakční prvky přispívají ke vzniku bohatší a rozmanitější sítě potravních vazeb v kulturní krajině. V zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, je územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) definován jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Rozlišuje se lokální (místní), regionální a nadregionální systém ekologické stability. Skladebnými částmi ÚSES jsou biocentra, biokoridory a interakční prvky. Základním podkladem pro lokalizaci prvků ÚSES v řešeném území byl generel místního ÚSES k.ú. Dražovice a ÚTP NR–R ÚSES ČR. V řešeném území se nacházejí skladebné části místní a regionální úrovně územního systému ekologické stability.

Návrh vymezení vyšších systémů Skladebné části vyšších úrovní ÚSES, regionální a nadregionální, se podle ÚTP z roku 1996 v řešeném území nevyskytují. Nově je v řešeném území navrženo regionální biocentrum v lesních porostech na jižním okraji katastrálního území s přesahem do k.ú. Letnice – RBC 01 Letonické háje. Z tohoto regionálního biocentra vychází nově navržené regionální biokoridory směrem k jihozápadu a k severu, mimo katastrální území Dražovice. Nově je v tomto regionálním biokoridoru vloženo lokální biocentrum LBC 04 Rybníček.

Místní ÚSES Místní ÚSES navazuje na skladebné části vyšších úrovní v řešeném území i v jeho okolí. Vlhké a mokré hydrické řady reprezentují biokoridory procházející po vodních tocích – po levostranném přítoku Dražovického potoka a po Dražovickém potoce (LBK 04, LBK 05). Severně od obce je v nivě navrženo LBC 02 Pod Dražovicemi. Na severním okraji katastrálního území prochází biokoridory reprezentující normální a vysýchavé hydrické řady (LBK 06, LBK 07). Zde je na výrazných svazích navrženo biocentrum LBC 03 Újezdy. 

Minimální velikost biocentra regionálního významu – lesní společenstvo 2. veg. st. – je 30 ha.



Maximální délka biokoridoru regionálního a nadregionálního významu – lesní společenstvo - je 700 m, přerušení bezlesím do 150 m.



Minimální šířka biokoridoru regionálního a nadregionálního významu – lesní společenstvo – je 40 m.



Minimální velikost biocentra lokálního významu – lesní společenstvo – je 3 ha, pokud jde o kruhový útvar. Všechny tvary musejí mít 1 ha pravého lesního prostředí v biocentru.



Maximální délka biokoridoru významu – lesní společenstvo - je 2 000 m.



Minimální šířka biokoridoru lokálního významu – lesní společenstvo – je 15 m.

Biocentra

Plocha v ha

Charakteristika stavu

RBC 1

32,0

Lesní porosty

LBC 2

5,1

Lesní porost v nivě, starý ovocný sad, bylinná společenstva, orná půda

- 86 -

LBC 3

3,8

Bylinná lada s náletem dřevin, orná půda

LBC 4

6,3

Údolní dno, rybník s břehovými porosty, orná půda, bylinné lemy podél polních cest

Biokoridory

Délka vm

Charakteristika stavu

RBK 01

350

Bylinný lem polní cesty se skupinkami dřevin, orná půda

RBK 02

450

Orná půda

RBK 03

500

Orná půda

LBK 04

1500

Údolní dno s upraveným vodním tokem, bylinná společenstva místy s dřevinami, lesní porost, orná půda

LBK 05

600

Upravený vodní tok s bylinnými břehovými společenstvy

LBK 06

600

Orná půda

LBK 07

1400

Bylinná společenstva s náletem dřevin, orná půda

Interakční prvky zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní méně stabilní až nestabilní krajinu. Vytvářejí existenční podmínky rostlinám a živočichům, kteří mohou působit stabilizačně v kulturní krajině. V interakčních prvcích nacházejí prostředí pro život opylovači kulturních rostlin a predátoři omezující hustotu populací škůdců. Interakčními prvky jsou například stávající ekotonová společenstva lesních okrajů, remízy, skupiny i solitery stromů, bylinné lemy podél cest, stromořadí, meze s bylinnými porosty a dřevinami apod. Jako velmi pozitivně působící plošný interakční prvek jsou travinobylinná společenstva, která ve formě lučních porostů by měla být uplatňována zejména v údolních nivách vodních toků. Nově navrhované interakční prvky je třeba řešit v souladu protierozní ochranou území.

Závaznost ÚSES Závazné je obecně umístění (lokalizace) skladebných prvků ÚSES, vyplývající z jejich funkce v systému. Směrné je vymezení (přesné hranice) skladebných prvků ÚSES. Pro funkční plochy začleněné do návrhu ÚSES (do biocenter či biokoridorů) platí následující regulace využití: Přípustné jsou - výsadby porostů geograficky původních dřevin (mimo plochy, kde jiné typy regulací výsadby dřevin neumožňují), změny dřevinné skladby lesních porostů ve prospěch geograficky původních dřevin, do doby realizace jednotlivých prvků ÚSES stávající využití, příp. jiné využití, které nenaruší nevratně přirozené podmínky stanoviště a nesníží aktuální ekologickou stabilitu území, signální a stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely. Podmíněně přípustné jsou - liniové stavby napříč biokoridory, stožáry nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního a podzemního vedení, stanice sloužící k monitorování ŽP. Nepřípustné – veškerá činnost v území, která je v rozporu s režimem územního systému ekologické stability. Výsadbu v místech střetů se sítěmi technické infrastruktury je nutno v dalších stupních přípravy ÚSES koordinovat s požadavky správců dotčených sítí. Obdobně výsadbu podél vodních toků je nutno provádět v souladu s požadavky správce toku.

- 87 -

V rámci návrhu komplexních pozemkových úprav může dojít ke korekci nebo upřesnění průběhu ÚSES s ohledem na nově vznikající vztahy k pozemkům. Tyto korekce či upřesnění bude možno provádět pouze tak, aby zůstala zachována funkčnost systému.

Životní prostředí, nakládání s odpady Životní prostředí v obci ovlivňuje řada faktorů.

Ovzduší Kvalitou ovzduší se rozumí jeho znečištění sledovanými škodlivinami. Pro jednotlivé škodliviny jsou stanoveny základní přípustné hodnoty - limity. Podle předpisů Ministerstva zdravotnictví jsou uváděny tyto přípustné hodnoty pro průměrné 24 hod. koncentrace: 

oxid siřičitý

150 g.m-3



polétavý prach

150 g.m-3



oxidy dusíku

100 g.m-3

Místními zdroji znečištění v obci jsou hlavně zemědělská výroba, doprava na silnici, procházející obcí, případně lokální zdroje vytápění. Ke znečištění dochází za příznivých klimatických podmínek též z nezakrytých skládek, půdní a větrnou erozí s polí a emisemi zemědělských postřiků a hnojiv (druhotná prašnost). Opatření pro nápravu stavu: 

snížit zátěž výfukovými plyny z motorových vozidel převedením silnice III. třídy východně obytné zástavby obce,



snížit sekundární prašnost zlepšením úklidu obce, údržbou vozovek a úpravou povrchů,



pro vytápění preferovat elektřinu, zemní plyn a alternativní zdroje,



stanovit podmínky pro provozovny výroby (omezení prašné výroby, omezení používání látek poškozujících ozónovou vrstvu),



vysadit izolační pásy zeleně podél komunikací a provozoven,



zajistit opatření ke snižování větrné eroze v rámci pozemkových úprav.

Voda Voda je základní složkou životního prostředí. V k.ú. obce je reprezentována tokem Dražovického potoka a jeho bezejmennými přítoky. Místní zdroje se na znečištění mohou podílet zemědělskou výrobou při obdělávání pozemků, umisťováním objektů této výroby do blízkosti vodních toků a ploch; dále přispívá ke znečištění vodních zdrojů doprava, splašky z domácnosti, průsaky škodlivin propustnými vrstvami půdy. Opatření ke zlepšení kvality vody: 

zabezpečit v krajině ekologické, rekreační a vodohospodářské funkce vodních toků a nádrží,



zvýšit vododržnost na území obce (realizace nových nádrží a protierozních opatření),



uplatnit opatření proti úniku škodlivých látek u nově budovaných zařízení,



odizolovat případné skládky a kontrolovat skládkování, odstranit černé skládky,

- 88 -



zajistit odstavné a parkovací plochy proti úniku ropných látek,



zabránit průsakům a splachům ze zemědělské výroby.

Půda a reliéf Půda je jednou z hlavních složek životního prostředí. Její ucelení do velkých ploch umožňuje působení větrné a vodní eroze. Používání těžké mechanizace a způsoby intenzivního hospodaření narušují půdní strukturu, zhoršují vodní režim, snižují přirozený organický podíl v půdě. Používáním chemických látek se zvyšuje podíl reziduí v půdě. Opatření ke zlepšení kvality půdy: 

rozčlenit souvislé lány na menší celky pomocí polních cest a mezí s vegetací,



zvýšit podíl trvalých travních porostů,



používat mechanizaci ve vhodných termínech a v nutné míře,



používat hnojiva a pesticidy ve vhodných termínech a v nutné míře, využívat prvky alternativního zemědělství.

Hluk Hluk je každý zvuk, který přichází člověku nevhod, je nežádoucí a ruší jeho pohodu. Hluk ve spojení s vibracemi patří ke zdravotně škodlivým faktorům. Nadměrná zátěž hlukem způsobuje stres, dlouhodobým působením jsou poškozovány orgány oběhové a nervové soustavy. Technický vývoj, úzké spolubydlení velkého počtu obyvatel a další vlivy vedou k tomu, že člověk je hlukem obtěžován a ohrožován stále více. Jedním z hlavních zdrojů hluku je silniční doprava, dále pak místně různé provozovny. Zdrojem hluku se stále častěji stává také bezohlednost jednotlivců (hlasitě používané spotřebiče, používání některých zařízení v nevhodnou dobu atd.). Dopravní hluk je nejvíce sledovaným faktorem. Je měřen hlavně na frekventovaných komunikacích. Hladina hluku pro provoz ve dne by neměla překročit hodnotu LAekv 55 dB/A/, požadovanou hygienickým předpisem. Pro noční provoz udává hygienická norma hodnotu L Aekv 5 dB/A/. Opatření ke snížení negativního působení hluku: 

vytvořit předpoklady pro přeložení silnice III. třídy na východní okraj obce, omezit průjezdové rychlosti vozidel v centru,



situovat provozovny výroby a výrobních služeb do okrajových částí východně obce,



kolem areálů výroby vysadit clony ochranné zeleně,



novou zástavbu řešit s ohledem na hlukovou situaci v okolí (izolace plášťů objektů, situování obytných místností u stěn odvrácených od zdrojů hluku).

Nakládání s odpady Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje povinnosti právnických a fyzických osob při nakládání s odpady a podmínky pro předcházení vzniku odpadů. Dále stanovuje mj. pravomoc obcí v oblasti nakládání s odpady. Nakládání s odpady v Dražovicích je upraveno obecně závaznou vyhláškou. Vyhláška stanoví podrobně, v přehledné formě a v souladu se zákonem systém nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území obce. Protierozní opatření, meliorace Protierozní opatření jsou navržena dle dosud zpracované dokumentace: Povodňový plán (ECenviconsult, spol. s r.o., V/2003), v něm jsou navržena protipovodňová opatření v jižní a východní části obce:

- 89 -

 vybudování záchytného příkopu ve východní části obce se dvěma horskými vpustěmi, jejichž odtok je napojen na zatrubněný potok,  vybudování zatravněného pásu šířky cca 20 m ve východní části obce,  dokončení suchého poldru v jižní části obce,  vybudování horské vpusti při prameni Dražovického potoka. Jelikož nebyla grafická část dokumentace „Povodňový plán“ nalezena, byla protipovodňová opatření zakreslena dle podkladu obce. Protierozní opatření Pod Újezdy (Atelier FONTES, 2003), která řeší protierozní opatření v severovýchodní části obce. Tato opatření byla do územního plánu obce v zásadě převzata. Dále bude na toku Dražovického potoka a jeho přítoků severně zástavby obce realizována soustava vodních ploch, poldrů a ploch krajinné zeleně (LBC 02), jejichž účelem bude zachycení přívalových vod a revitalizace krajiny. V západní a jižní části obce je terén nezastavěné části katastrálního území svažitý a erozní činnost vody silná. Zde bude nutno zpracovat podobnou dokumentaci, jako je dokumentace Protierozní opatření Pod Újezdy. Veškerá protierozní opatření by měla být dopracována v rámci komplexních pozemkových úprav. Odvodňované pozemky jsou zakresleny ve výkresové dokumentaci.

Záplavová území Dražovický potok nemá vyhlášeno záplavové území. Ve výkresové části dokumentace je zakresleno nevyhlášené záplavové území, které bylo převzato z povodňového plánu obce. Protože ovlivňuje vlastní zástavbu obce, byl jižně zástavby obce v lokalitě „Nad Štoproněm“ realizován suchý poldr. Vzhledem k tomu, že nedaleko poldru v lokalitě „Nad Štoproněm“ (která je pramenní oblastí Dražovického potoka) hodlá obec rozvíjet plochy pro bydlení, bude potřeba provést v lokalitě podrobný geologický průzkum a posoudit vhodnost zástavby s ohledem na terén i případné ohrožení zástavby záplavami nebo přívalovými dešti.

Podmínky pro funkční využití ploch, podmínky prostorového uspořádání Návrh členění území obce na funkční plochy a podmínky jejich využití Celé katastrální území obce je členěno na funkční plochy. Podmínky jejich využití jsou uvedeny v následující části průvodní zprávy.

Přehled a charakteristika funkčních ploch řešeného území A. B.

Funkční plochy – zastavěné a zastavitelné Funkční plochy – nezastavěné a nezastavitelné

A. Funkční plochy – zastavěné a zastavitelné: Plo c hy by d le n í B BH plochy bydlení hospodářského (venkovského typu) Plo c hy r e krea c e a spo r t u R S RS plochy rekreace – hřiště a sportoviště Plo c hy o bča ns ké v y ba v eno st i O OV veřejná správa OS školství OD distribuce, stravování, služby Okc církev

- 90 -

OH hřbitov Plo c hy s mí š e né o by t né S SV plochy smíšené obytné – bydlení + drobná výroba Plo c hy v ý ro by a za ří ze ní t ec hn ic ké i nfra str u k tury V, VI VS plochy smíšené zemědělské a lehké průmyslové výroby VV plochy drobné výroby VIk plochy technické infrastruktury – kanalizace VIv plochy technické infrastruktury – vodovody Plo c hy do p ra v y D plochy veřejných dopravních pásů (bez kódu) DP plochy pro dopravu – parkování B. Funkční plochy – nezastavěné a nezastavitelné Plo c hy sí de ln í z el en ě ZS plochy sídelní zeleně Plo c hy kra j in né ze le ně ZK plochy zeleně krajinné Vo do ho spo dá ř s ké plo c hy vodohospodářské plochy (bez kódu) Plo c hy ZPF a PU PF L PZo plochy zemědělsky využívané půdy – orná půda PZt plochy zemědělsky využívané půdy – trvalé travní porosty PZz plochy zemědělsky využívané půdy – zahrady a sady LV plochy lesa

A. Zastavěné a zastavitelné území obce Plochy bydlení Slouží zejména pro bydlení a činnosti vázané k bytovému fondu, podíl ploch pro bydlení přesahuje 50% hrubých podlažních ploch celkového využití plochy.

Plochy rekreace a sportu Slouží pro činnosti spojené s aktivní nebo pasivní regenerací lidského organismu.

Plochy občanské vybavenosti Slouží k umístění zařízení občanského vybavení nekomerčního i komerčního charakteru místního i nadmístního významu.

- 91 -

Plochy smíšené obytné Slouží pro polyfunkční využití a to pro bydlení a drobnou výrobu či služby, které podstatně neruší bydlení. Využití jednotlivých parcel může být i monofunkční a lze zde situovat i komerční typy občanského vybavení (funkce OD - distribuce, stravování, služby). Plochy drobné výroby a zařízení a technické infrastruktury Slouží pro činnosti výroby a skladování, zpracování surovin prvovýroby, výrobních služeb a činnosti spojené se zřízením a provozováním zásobovacích sítí technické infrastruktury a likvidací odpadů vč. sběru a skládkování s monofunkčními a polyfunkčními objekty včetně ploch manipulačních, přístupových komunikací, vleček a spec. přepravních drah, parkovišť, chodníků, areálové zeleně.

Plochy dopravy Umožňují veřejnou obsluhu funkčních ploch sídla (komunikace, pěší zóny a jiné veřejné prostory, cyklistické stezky, pojížděné chodníky, technické sítě) a slouží pro uliční zeleň. Jsou určeny k umístění staveb a zařízení, která slouží pro obsluhu území všemi druhy dopravy.

B. Nezastavěné a nezastavitelné území obce Plochy sídelní zeleně Plochy určené pro záměrně vytvořenou a udržovanou okrasnou a rekreační zeleň převážně v zastavěných a zastavitelných územích sídel.

Plochy krajinné zeleně Plochy určené především k zachování a rozvoji přírodních hodnot území převážně mimo zastavěná území sídel, bez primárního hospodářského využití – nelesní porosty dřevin, bylinná lada, skalní útvary (nejsou - li součástí jiných funkčních ploch), mokřady (nepřevažuje-li vodní složka) apod.

Plochy lesa Plochy určené především k plnění funkce lesa ve smyslu lesního zákona.

Zemědělský půdní fond Plochy určené k produkci zemědělských plodin.

Vodohospodářské plochy Pro povrchový vodní útvar včetně ploch s ním bezprostředně funkčně souvisejících (plocha je vymezena jako teritorium vodního útvaru, které zahrnuje kromě vodního útvaru jeho okolí, např. mokřady).

Stanovení regulativů využití funkčních ploch pro celé řešené území V územním plánu jsou stanoveny regulativy využití jednotlivých funkčních ploch v celém řešeném území. Plochy jsou popsány z hlediska přípustného, podmínečně přípustného a nepřípustného využití území. Zásady regulace území Řešené území je rozděleno na části území s různými podmínkami pro jejich využití a s různými předpoklady rozvoje. Základní členění vychází z dělení na území zastavěné a určené k zastavění (zastavitelné území) a na území nezastavitelné. Jednotlivé funkční plochy jsou vymezeny dle své převažující funkce v podrobnosti odpovídající smyslu územního plánu (koncepční dokument). Dále se člení na plochy: 

s t a b i l i z o v a n é, tedy bez větších plánovaných zásahů (mají prvky funkční a prostorové regulace shodné se současným stavem)

 n a v r h o v a n é, s prvky funkční a prostorové regulace (plochy s plánovanými urbanistickými změnami). Průběh hranic jednotlivých funkčních zón a jejich typů je možné zpřesňovat na základě podrobnější územně plánovací dokumentace, územně plánovacích podkladů nebo v územním řízení. Navrhované využití posuzuje a o jeho přípustnosti či nepřípustnosti rozhoduje stavební úřad v příslušném řízení podle stavebního zákona. Stavby v zastavitelných plochách mohou být v jednotlivých případech nepřípustné, jestliže: kapacitou, polohou nebo účelem odporují charakteru předmětné lokality

- 92 -

-

mohou být zdrojem narušení pohody a kvality prostředí

Návrh regulativů pro zastavěné a zastavitelné plochy: Plochy bydlení hospodářského (venkovského typu) BH Stabilizované plochy: Stávající obytné zástavba v obci. Navrhované plochy: Plochy pro bydlení v navržených lokalitách, v návaznosti na stávající plochy BH, dále proluky ve středu obce. Funkční regulace: Plochy slouží především bydlení venkovského typu, tzn. že území může být vybaveno drobnými stavbami pro omezený chov hospodářského zvířectva a užitkovou zahradou. Území může být doplněno drobnými stavbami pro dopravu (garáže obyvatel). Přípustné využití – bydlení v rodinných domech venkovského charakteru s užitkovou i okrasnou zahradou, doplňkové stavby ke stavbě hlavní (hospodářské zázemí), plochy veřejné zeleně, malá hřiště pro děti, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost. Podmínečně přípustné – nekapacitní ubytovací zařízení (se zajištěním parkování na vlastním pozemku), základní občanské vybavení (malé obchody, nerušící služby), malé neobtěžující dílny jako součást domu či jeho hospodářského zázemí. Nepřípustné – bytové domy, chov hospodářských zvířat většího rozsahu, stavby pro výrobu, skladování a motorismus, stavby pro velkoobchod a supermarkety, autokempinky, tábořiště, všechny druhy činností, které nesplňují podmínky hygienické ochrany a svými negativními vlivy přímo nebo nepřímo narušují pohodu prostředí. Nepřípustná je výstavba na plochách bydlení venkovského typu tam, kde není zajištěn příjezd k objektu a inženýrské sítě a zahrady domů jsou obráceny do krajiny. O nepřípustnosti rozhoduje stavební úřad.

Plochy rekreace a sportu - hřiště a sportoviště RS Stabilizované plochy: Hřiště v centrální části obce, koupaliště. Navrhované plochy: Doplnění koupaliště o hřiště, hřiště u potoka v severní části obce. Funkční regulace: Vyhrazené plochy areálů pro sport a rekreaci vč. pořádání kulturních akcí. Plochy mimo vlastní sportoviště jsou ozeleněny, zástavba zajišťuje pouze základní služby a sociální zařízení. Přípustné využití - sportovní zařízení, zeleň. Podmínečně přípustné – nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost. Nepřípustné - jakákoliv výstavba mimo výše uvedenou a všechny druhy činností, které omezují a narušují kulturně sportovní a relaxační funkci ploch.

- 93 -

Plochy občanského vybavení OV, OS, Okc, OH Stabilizované plochy: Nekomerční plochy občanské vybavenosti v centrální část obce - obecní úřad, základní a mateřská škola, církevní objekty, hřbitov). Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Plochy slouží k umístění nekomerčních zařízení občanského vybavení. Přípustné využití – OV veřejná správa a administrativa, kulturní a vzdělávací činnost, zařízení zdravotnictví a sociální péče, hasičský sbor, OS - školství, kulturní a vzdělávací činnost, OKc kostel, fara apod., OH hřbitov. Podmínečně přípustné – OV a OS služební a pohotovostní byty, malá komerční zařízení typu občerstvení, nevýrobní služby, stravování a ubytování, školství, nezbytné stavby pro dopravu a technické vybavení. Nepřípustné – jsou zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (výroba, sklady a dopravní zařízení s negativními dopady na okolí apod.), včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských. OKc a OH jakékoliv jiné než současné využití

Plochy smíšené obytné – bydlení + drobná výroba SV Stabilizované plochy: Malé plochy v zástavbě obce. Navrhované plochy: Východně obce mezi zástavbou a střediskem zemědělské výroby. Funkční regulace: Smíšené plochy SV jsou plochami polyfunkčními pro situování obytné zástavby a objektů drobné výroby a služeb, které podstatně neruší bydlení.

Přípustné využití – bydlení, nezávadné výrobní prostory, administrativa, stravování, nekapacitní sklady, nekapacitní chov hospodářských zvířat, zeleň a parkové úpravy prostranství, nezbytné stavby pro dopravu a technickou vybavenost.

Podmínečně přípustné – malé obchody, některé výrobní služby (opravny spotřebního zboží).

Nepřípustné – objekty a zařízení zhoršující kvalitu životního prostředí (výroba a sklady, hlučné a prašné provozovny, autoservisy, stavby pro velkoobchod a supermarkety, dopravní zařízení s negativním dopadem na okolní zástavbu - čerpací stanice PH a pod.)

Plochy smíšené výrobní – zemědělská + lehká průmyslová výroba VS Stabilizované plochy:

Areál střediska zemědělské výroby, východně obce. Navrhované plochy:

Nejsou. Funkční regulace:

Plochy pro zemědělskou rostlinnou i živočišnou výrobu a lehkou průmyslovou výrobu, která má negativní dopad na okolí. Výroba nesmí svými vlivy (zápach, hluk, prašnost) překročit stanovené pásmo hygienické ochrany.

- 94 -

Přípustné využití – stavby a zařízení pro zemědělskou i lehkou průmyslovou či stavební výrobu, skladování, logistiku a navazující administrativu, čerpací stanice PH, plochy pro odstavování vozidel, sběrné středisko odpadu včetně manipulačních ploch a přístupových komunikací. Podmínečně přípustné – služební byt pro správce nebo majitele provozovny. Nepřípustné – bydlení, občanské vybavení, zařízení sportu a rekreace.

Plochy pro výrobu – drobná výroba VV Stabilizované plochy:

Nejsou. Navrhované plochy:

Plochy přilehlé ke středisku zemědělské a lehké průmyslové výroby ze západní strany až po přeložku silnice III. třídy. Funkční regulace:

Plochy pro drobnou výrobu, s dopadem nepřekračujícím svými vlivy oplocení vlastního výrobního areálu. Přípustné využití – stavby a zařízení pro drobnou podnikatelskou výrobu, výrobní služby, nekapacitní sklady, administrativa, plochy pro odstavování vozidel, přístupové komunikace. Podmínečně přípustné – služební byt pro správce nebo majitele provozovny. Nepřípustné – bydlení, občanské vybavení, zařízení sportu a rekreace, výroba s negativním dopadem na okolní plochy.

Plochy technické infrastruktury (VI) Stabilizované plochy: Zařízení čistírny odpadních vod (VIk), plochy vodojemů, vodní zdroje (VIv). Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Plochy jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro technickou obsluhu území (plochy staveb a zařízení pro zásobování vodou a odvádění a likvidaci odpadních vod, případně pro jinou technickou vybavenost. Přípustné - jsou stavby a zařízení technické povahy a zařízení dopravy ve vazbě na objekty technického vybavení. Podmínečně přípustné - administrativa ve vazbě na objekty technického vybavení. Nepřípustné - pokud trvá veřejný zájem, není přípustné využití pro jiné účely.

Plochy veřejných dopravních pásů (bez označení) Stabilizované plochy: Nejsou ve výkresech vyznačeny kódem. Navrhované plochy: Plochy pro dopravu v nově navržených lokalitách. Funkční regulace: Plochy umožňující veřejnou obsluhu sídel (komunikace včetně těles náspů a zářezů). Přípustné – plochy pro vedení komunikací umožňujících veřejnou obsluhu sídla. Podmínečně přípustné - stavby a zařízení technického vybavení.

- 95 -

Nepřípustné – pokud trvá veřejný zájem, není přípustné využití pro jiné účely.

Plochy pro dopravu – parkování DP Stabilizované plochy: Auta zastavují a parkují dle možností na plochách komunikací a na soukromých pozemcích u jednotlivých nemovitostí. Navrhované plochy: Parkovací místa dle návrhu ÚP. Funkční regulace: Plochy jsou určeny k umístění staveb a zařízení, které slouží pro obsluhu území automobilovou dopravou. Stavby a zařízení pro automobilovou dopravu lze umístit ve všech plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouštějí nebo podmíněně připouštějí nebo slouží pro bezprostřední zásobování daného území. Při umisťování nových zařízení a ploch je třeba posoudit vhodnost z hlediska dopadů na okolí. Plochy je možno doplnit zelení. Přípustné - stavby a zařízení dopravní a technické povahy, drobné účelové stavby související s dopravní obsluhou sídla, zeleň. Podmínečně přípustné - stavby a zařízení technického vybavení. Nepřípustné – ostatní stavby. Pro umisťování odstavných a garážovacích ploch obecně platí: Přípustné jsou parkovací a odstavná stání a garáže osobních vozidel ve všech zastavitelných plochách. Kapacity jsou limitovány. Nepřípustné jsou kapacitní parkovací, odstavná stání a garáže v plochách pro bydlení.

Návrh regulativů pro nezastavěné a nezastavitelné plochy Plochy sídelní zeleně (ZS) Stabilizované plochy: Veřejně přístupná zeleň v obci, zeleň doplněná drobnými dětskými hřišti. Navrhované plochy: Menší plochy podél potoků v severní části obce, dále u střediska smíšené výroby a u trasy VVN v jižní části obce. Funkční regulace: Plochy sídelní veřejně přístupné zeleně jsou parkového a okrasného charakteru, plochy rekreační zeleně slouží jako esteticky upravená vegetace skýtající možnost pobytu a rekreace v přírodě blízkém prostředí. Může zahrnovat malá dětská hřiště či drobné stavby při zachováni primární funkce zeleně. Přípustné - udržovaná trvalá vegetace bez hospodářského významu, rekreační využití (bez stavební činnosti), zřizování pěších a cyklistických stezek, vegetační úpravy, menší hřiště, mobiliář. Podmíněně přípustné - vodní prvky a zpevněné plochy, drobné stavby rekreačního účelu – pavilony v zeleni, stavby drobného prodeje jako např. trafika. Nepřípustné – veškeré stavby mimo výše uvedených.

Plochy krajinné zeleně (ZK) Stabilizované plochy: Porosty dřevin bez hospodářského významu mimo les, břehové a doprovodné porosty toků, plochy zeleně podél komunikací. Navrhované plochy: Severně zástavby obce jako součást ÚSES a kolem vodních nádrží, jihovýchodně zástavby obce jako přechodový prvek mezi zástavbou a krajinou a jako součást protierozních opatření, v severovýchodní části k.ú. v lokalitě Lysovický kopec. Funkční regulace: Plochy krajinné zeleně slouží pro zachování a obnovu přírodních a krajinných hodnot území a jako protierozní opatření. Přípustná - výsadba domácích listnatých dřevin odpovídajících stanovišti, trvalé travní porosty bez primárního produkčního významu, zřizování pěších a cyklistických stezek.

- 96 -

Podmíněně přípustná - výstavba objektů dopravní a technické obsluhy, vodní plochy nebo prvky. Nepřípustná - výstavba objektů včetně objektů individuální rekreace a veškerých staveb a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně. Přípustné jsou pouze objekty obsluhy území. Dále je nepřípustné zmenšování ploch přírodních zón ve prospěch zón produkčních, nepřípustné jsou činnosti, zařízení, stavby, které by ve volné krajině rušily její ráz. Plochy chráněné ochranným režimem (ÚSES) podléhají regulačním podmínkám příslušného ochranného režimu.

Vodohospodářské plochy (HN) Stabilizované plochy: Dražovický potok s jedním pravostranným a dvěma levostrannými bezejmennými přítoky. Navrhované plochy: Menší vodní plochy pod obcí s využitím pro protierozní opatření nebo revitalizaci krajiny. Funkční regulace: Vodní toky a plochy jako součást protierozních opatření, doplňující ÚSES, bez hospodářského účelu. Přípustné – vodní plochy se stavbami nutného technického vybavení (tělesa hrází, výpustné objekty…) Podmínečně přípustné - hospodářské využití, zeleň, drobný mobiliář. Nepřípustné – všechny jiné druhy staveb a činností.

Zemědělský půdní fond - orná půda (Pzo) Stabilizované plochy: Stávající plochy orné půdy, tvořící většinu území katastru. Nestabilizované plochy: Plochy pro navrhovanou výstavbu, pro dopravu a technické vybavení, plochy pro doplnění územního systému ekologické stability, plochy určené ke změně kultury. Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Plochy pro pěstování zemědělských plodin nebo pro činnosti, které s hospodařením na orné půdě souvisejí. Přípustné - polní, zelinářské a květinářské kultury, školky ovocných a okrasných dřevin, lesní školky, stromořadí, remízy a meze pro ekologickou stabilizaci krajiny, stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice apod.), polní a pěší cesty, cyklistické stezky. Jsou možné změny kultur, pokud nedojde ke změně krajinného rázu nebo zhoršení stability území (eroze). Při pozemkových úpravách je třeba dořešit organizaci půdního fondu s ohledem na protierozní ochranu. Podmíněně přípustné - drobné stavby pro vykonávání zemědělské činnosti (např. skleníky a seníky), stavby pro skladování plodin, drobné stavby hospodářského zázemí v zahradách, liniové stavby technické infrastruktury. Nepřípustné – bydlení, rekreace, všechny jiné druhy staveb a činností.

Zemědělský půdní fond - trvalé travní porosty (PZt) Stabilizované plochy: Stávající plochy trvalých travních porostů. Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Přípustné - stromořadí, remízy a meze pro ekologickou stabilizaci krajiny, stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice apod.), polní a pěší cesty, cyklistické stezky. Při pozemkových úpravách je třeba dořešit organizaci půdního fondu s ohledem na protierozní ochranu.

- 97 -

Podmíněně přípustné - stavby pro skladování píce (seníky). Nepřípustné – bydlení, všechny jiné druhy staveb a činností mimo výše uvedených.

Zemědělský půdní fond - zahrady a sady (PZz) Stabilizované plochy: Stávající lokality zahrad a sadů bez zástavby. Navrhované plochy: Severozápadně střediska smíšené výroby. Funkční regulace: Plochy zemědělského půdního fondu drobné parcelace – zahrad a sadů, ve vazbě na sídlo. Je žádoucí zachování charakteru stávajících ploch. Přípustné - zahradnická a ovocnářská produkce, drobné zahradní stavby jako altánky, skleníky, pergoly, přístřešky, zahradní krby, bazény, zpevněné plochy, včelíny. Podmínečně přípustné - situování staveb a zařízení technického vybavení (liniová vedení apod.). Nepřípustné – bydlení, rekreace, všechny jiné druhy staveb a činností.

Pozemky určené k plnění funkce lesa (LV) Stabilizované plochy: Lesní porosty v katastru obce. Navrhované plochy: Nejsou. Funkční regulace: Jedná se o pozemky, které jsou trvale určeny k plnění funkce lesa v souladu se zákonem č. 289/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů – lesní zákon. Přípustné - pěstování lesních dřevina a těžba dřeva, signální a stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemního vedení, vstupní šachty podzemního vedení, přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního a podzemního vedení, stanice sloužící k monitorování ŽP. Nepřípustné - výstavba ostatních objektů a zmenšování ploch lesů. Nepřípustné jsou všechny objekty, které by mohly sloužit individuální rekreaci.

Regulativy prostorové Ve stávajících plochách bydlení je při dostavbách nebo rekonstrukcích nutno respektovat charakter okolní zástavby (hmotovou strukturu, výškovou hladinu, způsob zastřešení) a sledovat půdorysnou osnovu zástavby – stavební čáru. Nová zástavba v rozvojových plochách bude řešena na základě podrobnější dokumentace s dodržením stanovené výškové hladiny maximálně 2 nadzemní podlaží + podkroví ve sklonité střeše. Zástavba bude řešena formou rodinných domů, bytové objekty se nepřipouštějí. Zastavěná plocha pozemku RD nepřekročí 30% jeho celkové rozlohy. Zástavbu na okrajích obytného území je doporučeno řešit jako otevřenou s velkým podílem obytné zeleně, vytvářející přechod obce do krajiny.

Limity využití území Limity využití území vyplývají z právních předpisů a správních rozhodnutí. Podrobně byly popsány v I. fázi zpracování ÚP – Průzkumech a rozborech. Vztahují se na:  Chráněná území využitelných přírodních zdrojů  Chráněná území přírody a krajiny  Územní systém ekologické stability  Ochranu zemědělského a lesního půdního fondu  Ochranu památek a kulturních hodnot  Ochranná pásma dopravních tras a zařízení, vodních toků, nadřazených tras inženýrských sítí a ploch technického vybavení  Pásma hygienické ochrany  Meliorace

- 98 -



Záplavová území

Chráněná území využitelných přírodních zdrojů Vodní zdroje (zák. č. 130/1974 Sb. o vodách) Vrt HV102 v jihovýchodní části katastru obce – Zákostelí, vydatnost zdroje je 5 l/s. Zdroj vody má vyhlášené PHO 1. stupně, které je kolem zdroje oplocené a PHO 2. stupně vnitřní vyhlášené rozhodnutím ONV Vyškov č.j. VOD/838/83-233/1 dne 17. 11. 1983 a které je společné i pro vodní zdroje Němčany (pro skupinový vodovod Slavkov).

Ložiska a dobývací prostory nerostných surovin (zák. č.44/1988 Sb. horní zákon) Pouze průzkumné území Moravských naftových dolů a.s. Hodonín dle výkresové části dokumentace.

Chráněná území přírody a krajiny (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) Významné krajinné prvky Obecně lesy, vodní toky, údolní nivy.

Památné stromy Skupina 23 ks lip malolistých (Tilia cordata L.) a 2 ks trnovníku akátu (Robinia pseudoaccacia L.) na pozemku parc.č. 33/1 dle KN ve vlastnictví Římskokatolické farnosti Dražovice (vyhlášeny rozhodnutím č. 46/99 ze dne 21.5.1999 - RŽP Okresního úřadu Vyškov).

- 99 -

Územní systém ekologické stability (zák. č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) Vymezení vyšších systémů Regionální biokoridory RBK 01, RBK 02, RBK 03, regionální biocentrum RBC 01 Letonické háje. Na trase regionálního biokoridoru je vloženo lokální biocentrum LBC 04 Rybníček.

Místní ÚSES Lokální biocentra LBC 02 Pod Dražovicemi, LBC 03 Újezdy, lokální biokoridory LBK 04, LBK 05, LBK 06, LBK 07.

Ochrana zemědělského půdního fondu a pozemků určených k plnění funkcí lesa Dvě nejlepší BPEJ – I. a III. třídy ochrany. Pozemky určené k plnění funkce lesa mají ochranné pásmo 50 m od okraje lesa.

Ochrana památek a kulturních hodnot (zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči ve znění pozdějších předpisů) Památkově chráněné objekty V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek jsou zapsány tyto objekty: 2. č. rejstříku 12606 / 7-8568 - socha sv. Jana Nepomuckého, původně na návsi, přemístěna ke kostelu sv. Jana Křtitele. V současné době byla odvezena, je nahrazena kopií a proto je potřeba ochranu zrušit.

Území archeologického zájmu Celé k.ú.

Ochranná pásma dopravních tras a zařízení, vodních toků, nadřazených tras inženýrských sítí a ploch technického vybavení Ochranná pásma letišť OP vzletového a přistávacího prostoru letiště Vyškov.

Ochranná pásma komunikací Silnice III. třídy - 15 m od osy vozovky mimo průjezdní úsek obcí. Rozhledová pole úrovňových křižovatek silnic dle návrhové rychlosti (zakresleno ve výkresové části dokumentace). Územní rezerva pro vysokorychlostní trať – 300 m od osy na každou stranu.

Ochranná pásma vodních toků 

u drobných vodních toků nejvýše v šířce 6 m od břehové hrany

Ochranná pásma nadřazených tahů sítí a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do DN 500 včetně b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad DN 500 Podle ČSN 75 6101 je minimální vzdálenost stoky od kmene stromu

1,5 m 2,5 m 2,5 m

- 100 -

Zásobování plynem: podle zák. č. 458/2000 Sb. OP NTL a STL plynovodů a přípojek v zastavěném území OP u ostatních plynovodů a přípojek Zásobování elektrickou energií: Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče.

22 kV 110 kV 220 kV 400 kV

1m 4m

vedení vybudovaná do 31.12.1994 10 m 15 m 20 m 25 m

vedení budovaná po 1.1.1995 7m 12 m 15 m 20 m

Pro vedení budovaná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně • pro vodiče bez izolace • pro vodiče s izolací základní • pro závěsná kabelová vedení u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně u napětí nad 400 kV u závěsného kabelového vedení 110 kV u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence

7m 2m 1m 12 m 15 m 20 m 30 m 2m 1m

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně činí 1m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV pak 3m po obou stranách krajního kabelu.

Pásma hygienické ochrany Pásma hygienické ochrany - vyhlášená Zemědělské středisko Dražovice - pásmo hygienické ochrany složené ze dvou kružnic o poloměrech 150 m a 250 m od emisních středů bylo vyhlášeno územním rozhodnutím č.j. Výst. 2268/330/99 ze dne 27.10.1999. Pásma hygienické ochrany mimo vyhlášených, ostatní pásma Pietní ochranné pásmo hřbitova – 100m.

Meliorace Odvodněné pozemky podél potoků, od východní hranice katastru až po bývalý rybník v části Podsedky, dále u Dražovického hájku.

- 101 -

Záplavová území Dražovický potok - nemá vyhlášeno záplavové území, zakreslena hranice rozlivu dle dokumentace "Povodňový plán obce Dražovice" (ECenviconsult, s.r.o., Brno, V/2003).

Veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze práva k poz. a stavbám vyvlastnit Práva k pozemkům a stavbám, potřebná pro uskutečnění staveb nebo jiných veřejně prospěšných opatření lze odejmout nebo omezit, jsou-li vymezeny ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li o a) veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel, b) veřejně prospěšná opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků ÚSES a ochranu archeologického dědictví, c) stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu, d) asanaci (ozdravění) území.

Veřejně prospěšné stavby: I. Koridory dopravní infrastruktury VD01 - komunikace místní VD02 - komunikace účelové VD03 - komunikace pěší

II. Koridory technické infrastruktury: VT01 - koridory technické infrastruktury VT02 - objekty na kanalizaci VT03 - objekty na VN vedení - trafostanice

III. Veřejně prospěšná opatření: VR01 VR02 VR03 VU01

protipovodňové opatření (vodohospodářské plochy, p.č. 3218/1, 3201, 3204/2, 3216, 3220, 3228, 3238/1, 3229/1, 3254 k.ú. Dražovice) protipovodňové opatření (opatření ke zvyšování retenčních schopností) protierozní opatření (opatření ke zvyšování retenčních schopností) založení prvků územního systému ekologické stability

Návrh objektů k asanaci a na dožití: Asanace a stavby na dožití nejsou navrhovány. Veřejně prospěšné stavby a opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo nejsou navrhovány.

Plochy a koridory územních rezerv, jejich možné budoucí využití V územním plánu obce Dražovice jsou na žádost obce zakresleny rezervní plochy pro rozvoj bydlení. Jedná se o následující plochy:  plochy severně zastavěného území obce, podél stávající komunikace, která bude výhledově přeložkou silnice III. třídy - zde bude nutno respektovat hlukové pásmo budoucí silnice. Dále je nutno přeložit volné vedení VN tak, aby jeho ochranné pásmo zástavbu nelimitovalo,

- 102 -



naznačen je rozvoj zástavby jižním směrem, který je jihovýchodním směrem podmíněn realizací vodovodu Vyškov – Slavkov s využitím nadmístních vodních zdrojů (zrušení PHO místního vodního zdroje), a směrem západním je podmíněn podrobným geologickým posouzením staveniště, které se nachází v pramenné oblasti Dražovického potoka i v prostoru ohroženém přívalovými dešti. Na rezervních plochách je stabilizováno zemědělské využití. Jakékoli využití, jež by v budoucnu znemožnilo zastavění území, je nepřípustné. Zemědělské využití je zatím bez omezení s výjimkou investic do půdy za účelem jejího dlouhodobého zhodnocení.

Plochy a koridory, ve kterých je podmínkou pro rozhodování prověření územní studií Zpracování územní nebo urbanistické studie bude nutné pro lokality „na zelené louce“, kde je teprve v podrobnější dokumentaci možno upřesnit budoucí vedení obslužných komunikací a trasování inženýrských sítí (viz výkres základního členění území). Zároveň budou studie podkladem pro rozhodování o situování jednotlivých staveb.  US Za Kostelem  US Záhumenice  US Nad Štoproněm Na plochy v lokalitě Nad Štoproněm v jihozápadní části obce bude nutno v rámci studie zajistit také podrobné geologické posouzení lokality a stanovit podmínky pro zamezení ohrožení zástavby přívalovými dešti.

Etapizace I. etapa výstavby V I. etapě je navržena výstavba v ojedinělých prolukách v centru obce, případně v těch zahradách stávajících domů, které mají přístup z veřejné komunikace a je možné je snadno napojit na inženýrské sítě. Do této etapy spadá také lokalita na západě obce a to severně od pěší trasy, zajišťující propojení zástavby obce s krajinou. Ve východní části obce bude v I. etapě výstavby možno realizovat objekty lehké průmyslové výroby podél cesty u střediska zemědělské výroby. Ve II. etapě bude pokračovat výstavba rodinných domů na všech plochách, pro které je předepsáno zpracování podrobnější územní nebo urbanistické studie. Výhled viz kapitola A.9 Plochy a koridory územních rezerv.

- 103 -

ODŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Hlavní cíle řešení, mapové podklady Pro Dražovice byla v roce 1999 zpracována urbanistická studie obce, vyprojektovaná firmou S-projekt plus a.s. Zlín - jedná se pouze o územně plánovací podklad. Důvodem pořízení ÚP je potřeba platné aktualizované územně plánovací dokumentace, podle které by bylo možno řídit výstavbu v obci. Zároveň je potřeba v současné době územní plány digitalizovat dle požadované metodiky, aby se daly využít v geografickém informačním systému. Zastupitelstvo obce se proto rozhodlo situaci řešit a zpracování územního plánu obce zadalo na základě výběrového řízení firmě Atelier URBI, spol. s r.o., zastoupené Ing. arch. Janou Benešovou. Pořizovatelem územního plánu obce Dražovice je Městský úřad Bučovice - odbor rozvoje, výstavby a územního plánování. Územní plán obce (dále jen ÚP) je řešen v souladu se zákony: č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění) v platném znění a vyhláškami MMR: č. 500/2006 Sb. o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti a č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. ÚP je proveden digitálně, vzhledem k bezproblémovému převodu dokumentace do GIS je respektována „Metodika digitálního zpracování ÚPN obce pro GIS ve státní správě verze 2.1“, dle požadavků Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru ÚPSŘ. Hlavním cílem zpracování územního plánu obce Dražovice je navrhnout budoucí funkční uspořádání území a stanovit závazné regulativy pro rozvoj obce - vytvořit tak předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. I. fází práce na ÚP byly Průzkumy a rozbory, které byly dokončeny v květnu r. 2006. Na základě závěrů z P+R bylo sestaveno Zadání územního plánu obce, které bylo po projednání pořizovatelem dokumentace doplněno a schváleno zastupitelstvem obce dne 29. 12. 2006.

Mapové podklady  

Mapové podklady pro územní plán – digitalizovaná mapa evidence nemovitostí byla převzata z databáze mikroregionu Větrník a poté nahrazena přesnějším podkladem ze zdrojů JmK.

Jako podklad pro širší vztahy byly použity základní mapy ČR 1 : 25 000 ve formátu *.jpg,

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území Nadřazená územně plánovací dokumentace 

Územní plán velkého územního celku Brněnské sídelní regionální aglomerace (TERPLAN Praha, 1985), měl stanoveny závazné zásady řešení území k roku 2000. Z dosud platného ÚPN VÚC BSRA neplynou pro řešení územního plánu obce Dražovice žádné požadavky.

Koordinace řešení se sousedními obcemi      

ÚSES: základním podkladem pro lokalizaci prvků ÚSES v řešeném území byl generel místního ÚSES k.ú. Dražovice a ÚTP NR–R ÚSES ČR. V řešeném území se nacházejí skladebné části místní a regionální úrovně územního systému ekologické stability. V ÚP bylo trasování dopracováno a je nutná koordinace v k.ú. sousedních obcí. Trasa VRT – dle nadřazené dokumentace, byla řešením ÚP Dražovice respektována. Rozšíření Skupinového vodovodu Vyškov – III. etapa. Trasa přívodného řadu B byla respektována s výjimkou krátkého úseku v jižní části k.ú. Dražovice. Vodní zdroj Dražovice, vrt HV102 – ve výhledu je možné napojení obce z výše uvedeného Skupinového vodovodu Vyškov, s dopadem na obec Letonice, která je zásobována ze zdroje HV102 Dražovice. Zásobování plynem – středotlaký přívod do obce beze změny. Trasa VVN – ve výhledu posoudit přeložení jižním směrem.

- 104 -

Údaje o splnění zadání Zadání pro zpracování konceptu územního plánu obce bylo splněno s následujícími odchylkami: 

nové plochy pro rozvoj obytného území obce byly navrženy v rozsahu nad požadovaný počet 60 – 80 RD s rezervou až 100 RD. Potenciál navržených ploch je cca 110 RD,



v obci byly navrhovány pouze plochy bydlení hospodářského, plochy bydlení čistého specifikovány nebyly,



byly vytvořeny předpoklady pro řešení protierozních opatření, návrh ploch pro případné zatravnění v západní a jižní části obce bude nutno dopracovat podrobnější dokumentací, zejména v komplexních pozemkových úpravách, v souladu s požadavky vlastníků pozemků a potřebami zemědělských subjektů na pozemcích hospodařících,



šířkové uspořádání stávající silnice III. třídy (doplnění o zastavovací či parkovací pruhy) bude nutno do doby jejího přeložení východně obce řešit podrobnějšími projekty,



absence chodníků kolem místních komunikací – řešit a doplnit podrobnějšími projekty. V ÚP byly vzhledem k použitému měřítku řešeny pouze samostatné trasy pro pěší, podél místních komunikací se předpokládají, ale nezobrazují,



bylo upuštěno od výstavby větrných elektráren v obci – investor nepodnikl žádné další kroky k realizaci záměru,



dle zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášek č. 500 a 501 není součástí ÚP řešení zájmů civilní ochrany ve smyslu § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb. - neřešeno,



změnily se požadavky na rozsah a způsob zpracování ÚP, bylo upuštěno od řešení konceptu ÚP. V průběhu zpracování konceptu ÚPO proběhla pracovní jednání se zástupci obce, MěÚ Ivančice (pořizovatel dokumentace), případně dotčenými orgány státní správy. Závěry z těchto jednání byly do konceptu ÚPO zapracovány.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení Řešení bylo navrženo na základě projednaného a schváleného zadání ÚP obce, požadavky na řešení ze strany dotčených orgánů státní správy byly do řešení pokud možno zapracovány (návrh bude dále projednáván pořizovatelem dokumentace). Při tvorbě návrhu ÚP bylo posuzováno více koncepčních variant, pro návrh byla vybrána varianta plynoucí ze závěrů pracovních jednání.

Výsledky vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Vyhodnocování vlivů na udržitelný rozvoj území upravuje nový zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Cílem návrhu Územního plánu obce Dražovice bylo vytvořit podle § 18 stavebního zákona č. 183/2006 takové předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, které spočívají ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Udržitelný rozvoj území, který bude Územní plán obce Dražovice zajišťovat, bude uspokojovat potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. V území města Bučovice (obec s rozšířenou působností, pověřený obecní úřad) není ustavena Rada obcí pro udržitelný rozvoj území , která by vyhodnotila případné vlivy návrhu Územního plánu obce Dražovice na udržitelný rozvoj území a vydala k nim pořizovateli na základě výsledků projednání své stanovisko. Součástí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je dle § 19 stavebního zákona č. 183/2006 posouzení vlivů na životní prostředí, zpracované podle přílohy k tomuto zákonu a posouzení vlivu na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pokud orgán ochrany přírody svým stanoviskem takovýto vliv nevyloučil. Posouzení nebylo orgány ochrany přírody požadováno.

- 105 -

V návrhu ÚPO Dražovice byla navržena opatření v oblasti péče o životní prostředí a řešeno využití území tak, aby byla zajištěna ochrana přírodních, historických a kulturních hodnot v území a aby se životní podmínky v obci zlepšovaly. Bylo stanoveno, že drobné řemeslné provozovny a služby mohou v obci vznikat dle potřeb formou soukromého podnikání také v rámci obytného území, kde budou povolována zařízení, jejichž druh a rozsah nebude přímo či nepřímo negativně ovlivňovat životní prostředí. Pro jednotlivé škodliviny v ovzduší jsou stanoveny základní přípustné hodnoty - limity. Místními zdroji znečištění v obci jsou hlavně zemědělská výroba, doprava na silnici, procházející obcí, případně lokální zdroje vytápění. Ke znečištění dochází za příznivých klimatických podmínek též z nezakrytých skládek, půdní a větrnou erozí s polí a emisemi zemědělských postřiků a hnojiv (druhotná prašnost). Jako obecně platná opatření pro nápravu stavu bude nutné snižovat zátěž výfukovými plyny z motorových vozidel opatřeními v dopravě, snižovat sekundární prašnost zlepšením úklidu obce, údržbou vozovek, pro vytápění preferovat elektřinu, zemní plyn a alternativní zdroje, při výrobních činnostech omezovat používání látek poškozujících ozónovou vrstvu, vysazovat izolační pásy zeleně podél komunikací a provozoven, zajišťovat opatření ke snižování větrné eroze v rámci pozemkových úprav. Na znečištění vodních toků, reprezentovaných tokem Dražovického potoka a jeho přítoky, se může podílet zemědělská výroba nevhodným obděláváním pozemků či umisťováním objektů této výroby do blízkosti vodních toků a ploch. Dále přispívá ke znečištění vodních toků a zdrojů doprava, splašky z domácností, průsaky škodlivin propustnými vrstvami půdy. V rámci obecně platných opatření ke zlepšení kvality vody bude nutné zabezpečit v krajině ekologické, rekreační a vodohospodářské funkce vodních toků a nádrží, zvýšit vododržnost na území obce, prosazovat opatření proti úniku škodlivých látek u nově budovaných zařízení, odstranit případné černé skládky, zajistit odstavné a parkovací plochy proti úniku ropných látek, zabránit průsakům a splachům ze zemědělské výroby. Ucelení půdy do velkých ploch umožňuje působení větrné a vodní eroze. Používání těžké mechanizace a způsoby intenzivního hospodaření narušují půdní strukturu, zhoršují vodní režim, snižují přirozený organický podíl v půdě. Používáním chemických látek se zvyšuje podíl reziduí v půdě. Jako obecně platná opatření ke zlepšení kvality půdy bude uplatněno rozčlenění souvislých lánů na menší celky pomocí polních cest a mezí s vegetací, zvýšení podílu trvalých travních porostů, používání mechanizace ve vhodných termínech a v nutné míře, používání hnojiv a pesticidů ve vhodných termínech a v nutné míře, využívání prvků alternativního zemědělství. Nakládání s odpady v Dražovicích je upraveno obecně závaznou vyhláškou. Vyhláška stanoví podrobně, v přehledné formě a v souladu se zákonem systém nakládání s komunálním a stavebním odpadem na území obce.

- 106 -

Výpočet hlukových pásem silnic Silnice III/0478 Na silnici III. třídy č. 0478 Komořany-Dražovice-Marefy nebylo provedeno sčítání intenzity dopravy, neboť hodnoty se pohybují pod limitem 500vozidel/24 hodin. Proto bylo projektantem ÚP v rámci terénních průzkumů provedeno sčítání intenzity dopravy na této silnici a to v centrální části obce. Výsledky jsou shrnuty do následující tabulky: Čas měření

Těžká doprava

Osobní automobily

motocykly

730 - 830

4

52

0

Celkem vozidel 56

1200 - 1300

20

64

0

84

1530 - 1630

12

44

4

60

12

53

1

66

15

67

1

83

Průměr/hod ve dne 2007 Průměr/hod ve dne 2020

Z těchto nasčítaných údajů jsme provedli orientační výpočet průměrné hodinové intenzity dopravy a dále hladiny hluku a hlukového pásma pro návrhové období roku 2020 za pomocí koeficientů poskytnutých ŘSD Brno. Indexy přepočtu intenzity pro rok 2020 poskytnuté ŘSD Brno: těžká 1,22, osobní 1,27, motocykly 0,9, celkem 1,27. tab. Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 INAd

IOAd

ndNA=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

240

1088

15

68

18

45

INAn

IOAn

NnNA=In/8

NnOA = In/8

PNA %

v km/hod

23

132

3

16

18

45

tab. Faktory F 2020 F1 den

noc

F2

F3

1

1

- 107 -

I OAd voz/hod

I NAd voz/hod

I OAn voz/hod

I NAn voz/hod

68

15

3

1

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 - oboustranné obestavění Lx dB(A) den Y 55,7 50,0 50,0+5 55,0

Lx dB(A) noc U 1 6,7 11,7 6,7

Y 43,5 40,0 40,0+5 45,0

U 1 4,5 9,5 4,5

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 jednostranné obestavění Lx dB(A) den Y 55,7 50,0 50,0+2,3 55,0

Lx dB(A) noc U 1 6,7 9,0 4,0

Y 45,6 40,0 40,0+2,3 45,0

U 1 6,6 8,9 3,9

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006-oboustranné obestavění den LaeQ = 50 B(A) Ldvn dB(A) pásmo v m 50 110 55 37

noc LAeQ = 40 B(A) Ln dB(A) pásmo v m 40 70 45 22

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006-jednostranné obestavění den LaeQ = 50 B(A) Ldvn dB(A) pásmo v m 50 65 55 20

noc LAeQ = 40 B(A) Ln dB(A) pásmo v m 40 65 45 20

- 108 -

Výpočet je posouzen pro odrazivý terén v průjezdním úseku obce pro rok 2020. Je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Silnice je v současné době částečně oboustranně (od Komořan na náves) a jednostranně (z návsi ke koupališti) obestavěna.

Pro posouzení bylo dále použito korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru +5dB(A). Je posuzován hluk v okolí silnice III. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací (dle přílohy č. 3 k nařízení vlády). Ve výhledovém období r. 2020 je izofona pro přípustnou hladinu hluku 55 dB(A) ve dne 37 m (oboustranné obestavění) a 20 m (jednostranné obestavění) od osy silnice a v noci, kdy je přípustná hladina 45dB(A) 22 m (oboustranné obestavění) a 20 m (jednostranné obestavění) od osy silnice. Obchvat silnice III/0478 Pro návrhové období a tedy případnou realizaci obchvatové trasy silnice předpokládáme, že 80% těžké dopravy je tranzitní a 60% osobní dopravy rovněž. Předpokládané hodnoty sčítání pro návrhové období jsou shrnuty do následující tabulky: Stávající trasa Čas měření

Těžká doprava

Osobní automobily

motocykly

730 - 830

1

21

0

Celkem vozidel 22

1200 - 1300

4

26

0

30

1530 - 1630

10

18

4

28

5

21

1

27

6

28

1

35

Čas měření

Těžká doprava

Osobní automobily

motocykly

730 - 830

3

31

0

Celkem vozidel 34

1200 - 1300

16

38

0

54

1530 - 1630

2

26

4

32

7

33

1

41

9

42

1

52

Průměr/hod. ve dne 2007 Průměr/hod. ve dne 2020 Navržená trasa

Průměr/hod. ve dne 2007 Průměr/hod. ve dne 2020

- 109 -

tab. Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 - stávající trasa INAd

IOAd

ndNA=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

96

448

6

28

18

45

INAn

IOAn

NnNA=In/8

NnOA = In/8

PNA %

v km/hod

48

0

1

18

45

8

- 110 -

tab. Výpočet hladiny akustického tlaku - vstupní hodnoty r. 2020 - navržená trasa INAd

IOAd

ndNA=In/16

ndOA = In/16

PNA %

v km/hod

144

640

9

42

18

45

INAn

IOAn

NnNA=In/8

NnOA = In/8

PNA %

v km/hod

84

1

2

18

45

15

tab. Faktory F 2020- stávající trasa F1 den

noc

I OAd voz/hod

I NAd voz/hod

I OAn voz/hod

I NAn voz/hod

26

6

1

0

F2

F3

1

1

F2

F3

1

1

tab. Faktory F 2020- navržená trasa F1 den

noc

I OAd voz/hod

I NAd voz/hod

I OAn voz/hod

I NAn voz/hod

42

9

2

1

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 - oboustranné obestavění(stávající trasa) Lx dB(A) den Y 51,7 50,0 50,0+5 55,0

Lx dB(A) noc U 1 2,7 7,7 2,7

Y 31,8 40,0 40,0+5 45,0

U 1 0 0 0

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 jednostranné obestavění(stávající trasa)

- 111 -

Lx dB(A) den Y 51,7 50,0 50,0+2,3 55,0

Lx dB(A) noc U 1 2,7 5,0 0

Y 31,8 40,0 40,0+2,3 45,0

U 1 0 0 0

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 - oboustranné obestavění(navržená trasa) Lx dB(A) den Y 53,6 50,0 50,0+5 55,0

Lx dB(A) noc U 1 4,6 9,6 4,6

Y 43,3 40,0 40,0+5 45,0

U 1 4,3 9,3 4,3

tab. L x v zastavěné části obce pro rok 2020 jednostranné obestavění(navržená trasa) Lx dB(A) den Y 53,6 50,0 50,0+2,3 55,0

Lx dB(A) noc U 1 4,6 6,9 1,9

Y 43,3 40,0 40,0+2,3 45,0

U 1 4,3 6,6 1,6

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006-oboustranné obestavění(stávající trasa) den LaeQ = 50 B(A) Ldvn dB(A) pásmo v m 50 50 55 12

noc LAeQ = 40 B(A) Ln dB(A) pásmo v m 40 0 45 0

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006-jednostranné obestavění (stávající trasa)

- 112 -

den LaeQ = 50 B(A) Ldvn dB(A) pásmo v m 50 20 55 0

noc LAeQ = 40 B(A) Ln dB(A) pásmo v m 40 25 45 0

STÁVAJÍCÍ TRASA Výpočet je posouzen pro odrazivý terén v průjezdním úseku obce pro rok 2020; je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Silnice je v současné době částečně oboustranně (od Komořan na náves) a jednostranně (z návsi ke koupališti) obestavěna. Pro posouzení je dále použito korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru +5dB(A). Je posuzován hluk v okolí silnice III. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací (dle přílohy č. 3 k nařízení vlády). Ve výhledovém období 2020 je izofona pro přípustnou hladinu hluku 55 dB(A) ve dne 12 m (oboustranné obestavění) a 0 m (jednostranné obestavění) od osy silnice a noci, kdy je přípustná hladina 45dB(A) 0 m (oboustranné obestavění) a 0 m (jednostranné obestavění) od osy silnice. tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006-oboustranné obestavění(navržená trasa) den LaeQ = 50 B(A) Ldvn dB(A) pásmo v m 50 73 55 20

noc LAeQ = 40 B(A) Ln dB(A) pásmo v m 40 65 45 20

tab. Přípustné hladiny akustického tlaku dle novely nař. Vlády 148/2006-jednostranné obestavění (navržená trasa) den LaeQ = 50 B(A) Ldvn dB(A) pásmo v m 50 40 55 12

noc LAeQ = 40 B(A) Ln dB(A) pásmo v m 40 35 45 10

NAVRŽENÁ TRASA Výpočet je posouzen pro odrazivý terén v průjezdním úseku obce pro rok 2020; je proveden dle novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy MŽP 2005. Pro posouzení je dále použito korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a chráněném venkovním prostoru +5dB(A). Je posuzován hluk v okolí silnice III. třídy, která je v území hlavní pozemní komunikací (dle přílohy č. 3 k nařízení vlády). Ve výhledovém období 2020 je izofona pro přípustnou hladinu hluku 55 dB(A) ve dne 20 m (oboustranné obestavění) a 12 m (jednostranné obestavění) od osy silnice a noci, kdy je přípustná hladina 45dB(A) 20 m (oboustranné obestavění) a 10 m (jednostranné obestavění) od osy silnice.

- 113 -

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na ZPF a PUPFL Použitá metodika Vyhodnocení předpokládaných důsledků na zemědělský půdní fond bylo provedeno ve smyslu vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují podrobnosti ochrany půdního fondu ve znění zákona č. 10/1993 Sb., § 3 a přílohy 3 této vyhlášky a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších právních předpisů.

Agronomická kvalita půd - BPEJ Výchozím podkladem pro ochranu zemědělského půdního fondu při územně plánovací činnosti jsou bonitované půdně ekologické jednotky. Pětimístný kód půdně ekologických jednotek (dále jen BPEJ) definovaných vyhláškou Ministerstva zemědělství č. 327/1998 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů vyjadřuje: 1. místo klimatický region 2. a 3. místo hlavní půdní jednotka (HPJ) - je syntetická agronomická jednotka charakterizovaná půdním typem, subtypem, substrátem a zrnitostí včetně charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě 4. místo kód kombinace sklonitosti a expozice 5. místo kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdy Pomocí tohoto pětimístného kódu se přiřazuje jednotlivým BPEJ třída ochrany zemědělské půdy (I. – V.) dle Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy MŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona ČNR č. 110/1993 Sb. Podle klimatického regionu a hlavní půdní jednotky je stanovena základní sazba odvodů při záboru zemědělské půdy ve smyslu přílohy A zákona ČNR č. 334/1992 Sb.

Údaje o požadovaných plochách záboru ZPF Územní plán navrhuje v Dražovicích lokality záboru zemědělské půdy pro:       

bydlení, plochy smíšené bydlení a drobné výroby, výrobu, rekreaci a sport, dopravu, veřejnou sídelní a krajinnou zeleň, vodní plochy.

V obci jsou navrhovány plochy s potenciálem výstavby cca 110 RD, v zadání ÚP bylo požadováno cca 80 RD. Tento rozdíl je důsledkem skutečnosti, že ne všechny pozemky v jednotlivých lokalitách budou vzhledem k soukromému vlastnictví pozemků zastavěny. Vedeni snahou o co nejmenší narušení zemědělského využívání nezastavěných ploch, situovali autoři návrhu lokality záboru ZPF v maximální možné míře v bezprostřední návaznosti na současně zastavěné území obce. Nově navrhované lokality záboru ZPF jsou proto situovány i na půdách vyšších kvalit tak, aby byla zachována kompaktnost sídelního útvaru. V bilančním přehledu jsou uváděny celkové dotčené výměry ZPF. U lokalit určených pro bydlení v rodinných domech je však reálný zábor významně menší (tj. zábor pro jednotlivé domy, případně pro přístupové komunikace, zpevněné plochy apod.) a bude činit v průměru 30% z celkové výměry lokality. Zbývající části dotčených pozemků budou sloužit jako zahrady pro tyto domy. Územní plán navrhuje v Dražovicích ke změně funkčního využití celkem 23,28 ha pozemků náležejících zemědělskému půdnímu fondu, z toho 13,45 ha pro zeleň a 1,45 ha pro vodní plochy.

Struktura půdního fondu v území Stávající využití ploch na k.ú. Dražovice DRAŽOVICE

plocha (ha)

Výměra celkem Zemědělská půda celkem z toho orná půda vinice

641,9145 551,8533 529,6667 0,1182

- 114 -

zahrady ovocné sady louky pastviny Lesní pozemky Vodní toky a plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy

17,6918 7,1123 0,2791 4,0975 42,9692 3,0770 10,8566 33,1584

Z přehledu vyplývá, že zemědělská půda zabírá převážnou část výměry katastru a je z 96% zorněna.

Investice do půdy V katastru Dražovic nebyly budovány systémy pro zavlažování pozemků zemědělské půdy. Nachází se zde řada odvodněných ploch, viz kapitola Limity využití území - 5.8 Meliorace. Pokud by se do těchto pozemků zasahovalo (levobřežní přítok Dražovického potoka), je nutné systém odvodnění obnovit. Meliorované pozemky jsou znázorněny v grafické příloze 10 – Předpokládaný zábor ZPF a PUPFL v měřítku 1:5000. Rekultivované plochy se v řešeném území nevyskytují.

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby Zemědělská výroba je popsána v kapitolách A.3.4, A.3.5. Zemědělská půda na území obce je v držení soukromých vlastníků, obhospodařována je převážně firmou Rostěnice a.s. se střediskem v Rostěnicích - Zvonovicích.

Údaje o uspořádání zemědělského půdního fondu a pozemkové úpravy Zemědělská půda je využívána zejména jako orná půda, převážně v podobě scelených, velkoplošně obhospodařovaných pozemků často ohrožených vodní erozí. Z dalších způsobů využití území jsou nejvíce zastoupeny zahrady a ovocné sady, trvalé travní porosty (louky a pastviny) jsou zastoupeny málo a budou doplněny v rámci protierozních opatření. Pozemky obhospodařuje převážně firma Rostěnice a.s..

Opatření k zajištění ekologické stability Návrh regionálního a místního územního systému ekologické stability krajiny vychází z aktuálního stavu krajiny a přírodních podmínek území, podkladů a dokumentací ÚSES, které byly v řešeném území a sousedících katastrech již zpracovány. Na pozemky nezbytné k uskutečnění opatření, projektů a plánů tvorby systému ekologické stability podle § 4 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů se dle § 59 odst. 3 téhož zákona nevztahují některá ustanovení o ochraně zemědělského půdního fondu.

Zdůvodnění předpokládaného odnětí zemědělské půdy Lokality č. 01, 02, 03 Zábor ZPF při vjezdu do obce od severu, pro výstavbu RD - bydlení hospodářského typu, částečně v zastavěném území obce, avšak na plochách oddělených od souvislých pozemků ZPF v extravilánu komunikací. Celkem se jedná o 2,04 ha orné půdy a zahrad. Zástavba je situována převážně na pozemky BPEJ 3.01.00 a 3.01.10 - I. třídy ochrany, zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady.

Lokality č. 04, 05, 06 Zábor ZPF při západním a jihozápadním okraji obce, pro výstavbu RD - bydlení hospodářského typu, částečně v zastavěném území obce, avšak na plochách většinou oddělených od souvislých pozemků ZPF v extravilánu účelovou záhumenní komunikací. Celkem se jedná o 3,31 ha orné půdy a zahrad. Zástavba je situována převážně na pozemky BPEJ 3.01.10 - I. třídy ochrany, v malé míře 3.01.00 I. třídy ochrany a 3.08.50 IV. třídy ochrany. Zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady.

Lokalita č. 07 Zábor ZPF při jižním okraji obce u silnice III. třídy, pro výstavbu RD - bydlení hospodářského typu, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 2,02 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.01.10 - I. třídy ochrany a 3.08.50 IV. třídy ochrany. Zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady.

Lokalita č. 08 Zábor ZPF při východním okraji obce v nadměrných zahradách stávající zástavby Za Kostelem, pro výstavbu RD - bydlení hospodářského typu, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 1,64 ha orné půdy a zahrad

- 115 -

na pozemcích BPEJ 3.01.00 - I. třídy ochrany. Zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady.

Lokality č. 09, 10, 11, 12 Zábor ZPF v prolukách ve středu obce, pro výstavbu RD - bydlení hospodářského typu, v zastavěném území obce. Celkem se jedná o 0,57 ha stávajících zahrad převážně na pozemcích BPEJ 3.01.00 - I. třídy ochrany. Zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady.

Lokality č. 13, 14 Zábor ZPF při jižním okraji obce v návaznosti na stávající zástavbu, pro výstavbu RD - bydlení hospodářského typu, převážně v zastavěném území obce. Celkem se jedná o 0,94 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.01.10 a 3.01.00 - I. třídy ochrany a 3.08.50 IV. třídy ochrany. Zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady.

Lokalita č. 15 Zábor ZPF při vjezdu do obce od severu, pro výstavbu RD - bydlení hospodářského typu, mimo zastavěné území obce, u stávající silnice III. třídy a komunikace do střediska zemědělské výroby. Celkem se jedná o 2,09 ha orné půdy. Zástavba je situována převážně na pozemky BPEJ 3.01.10 - I. třídy ochrany, v menším množství na pozemky BPEJ 3.08.50 a 3.63 00 IV. třídy ochrany, zábor ZPF se předpokládá v rozsahu max. 30% celkové výše uvedené výměry. Zbývající plochy budou využity jako zahrady.

Lokality č. 16, 17 Zábor ZPF při východním okraji obce za nadměrnými zahradami stávající zástavby Za Kostelem, pro smíšené plochy bydlení a drobné výroby SV a pro plochy drobné výroby VV, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 3,93 ha orné půdy. Zástavba je situována převážně na pozemky BPEJ 3.01.00 a 3.01.10 - I. třídy ochrany. Plochy jsou navrženy v enklávě mezi zástavbou obce a střediskem zemědělské výroby, při výhledové trase silnice III. třídy.

Lokalita č. 18 Zábor ZPF u koupaliště, pro plochy rekreace a sportu RS, mimo zastavěné území obce. Celkem se jedná o 0,55 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.37.56 V. třídy ochrany. Plochy jsou určeny pro rozšíření sportovně rekreačního areálu o tréninkové hřiště.

Lokalita č. 19 Zábor ZPF u potoka (pravostranný přítok Dražovického potoka) v severní části obce, pro plochy rekreace a sportu RS, v zastavěném území obce. Celkem se jedná o 0,31 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.01.00 I. třídy ochrany, kultury ovocný sad a trvalé travní porosty. Plochy jsou určeny pro rozšíření sportovně rekreačního areálu, využívaného rovněž pro cvičení hasičů.

Lokalita č. 20 Zábor ZPF u Dražovického potoka v severní části obce, pro plochy dopravy a sídelní veřejné zeleně, v zastavěném území obce. Celkem se jedná o 0,11 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.01.10 a 3.63.00 I. a IV. třídy ochrany, kultury zahrada. Plochy jsou určeny pro parkoviště vozidel a revitalizaci toku.

Lokality č. 21 – 27,30 Zábor ZPF pro krajinnou zeleň v severní části obce kolem levostranného přítoku Dražovického potoka, kolem čistírny odpadních vod a podél komunikace ke středisku zemědělské výroby, mimo zastavěné území obce, částečně meliorované pozemky. Celkem se jedná o 6,87 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.01.00, 3.01.10, 3.08.10, 3.08.50, 3 63 00 I., III. a IV. třídy ochrany. Doplnění krajinné zeleně je navrženo ve vazbě na řešení protipovodňových a protierozních opatření, s cílem revitalizace krajiny, která je silně ohrožena vodní a větrnou erozí.

Lokality č. 28, 29 Zábor ZPF pro sídelní veřejnou zeleň v severní části obce kolem Dražovického potoka a jeho pravostranného přítoku, částečně mimo zastavěné území obce, částečně meliorované pozemky. Celkem se jedná o 0,21 ha orné půdy, zahrad a sadů na pozemcích BPEJ 3.01.10 a 3.63.00 I. a IV. třídy ochrany. Doplnění sídelní veřejné zeleně je navrženo ve vazbě na vodní toky s cílem zprůchodnění území, ohroženého záplavami.

Lokality č. 31 – 33 Zábor ZPF pro krajinnou zeleň v okrajových částech obce, kde tvoří přechod do krajiny a zároveň zabezpečuje zástavbu proti přívalovým srážkám. Jedná se o plochy mimo zastavěné území obce, celkem 2,27 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.01.00, 3.01.10 I. třídy ochrany. Doplnění krajinné zeleně je navrženo ve vazbě na řešení protipovodňových a protierozních opatření.

- 116 -

Lokality č. 34, 35 Zábor ZPF pro krajinnou zeleň mimo zastavěné území obce, u nádrže navržené na pravostranném přítoku Dražovického potoka a na Lysovském kopci. Součást protipovodňových a protierozních opatření a územního systému ekologické stability. Jedná se o celkem 2,92 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.01.10, 3.63.00, 3.20.51 a 3.41.77 I., IV. a V. třídy ochrany.

Lokality č. 36 – 39, 44 Zábor ZPF pro malé plochy sídelní veřejné zeleně v celé obci. Jedná se o plochy mimo zastavěné území obce, celkem 0,91 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.01.00, 3.01.10 I. třídy ochrany a 3.08.50 IV. třídy ochrany. Doplnění sídelní zeleně je navrženo s ohledem na situování nových ploch pro výstavbu a jejich vazby.

Lokality č. 40 – 42 Zábor ZPF pro vodní nádrže navržené na pravostranném a levostranném přítoku Dražovického potoka. Součást protipovodňových a protierozních opatření a územního systému ekologické stability. Jedná se o plochy mimo zastavěné území obce, částečně meliorované pozemky, celkem 1,45 ha orné půdy na pozemcích BPEJ 3.01.10, 3.08.10, 3.63.00 I., III. a IV. třídy ochrany.

- 117 -

ZÁBOR ZPF ZA ÚČELEM VÝSTAVBY (bydlení, sport a rekreace, výroba, doprava) Označ. Rozloha plochy v m2

BPEJ

Stupně přednosti v ochraně

Zainvestované pozemky

Kultura

Místopisný název

Účel záboru

Vztah k zastavěnému území (ZÚ)

01 BH

7000

3 01 10

I.

-

orná

Za Bránkami

plochy bydlení hospodářského

mimo ZÚ

02 BH

4111 68 341

3 01 00 3 01 10 3 63 00

I. I. IV.

-

orná, zahrada

Za Bránkami

plochy bydlení hospodářského

v ZÚ

03 BH

8849

3 01 00

I.

-

orná, zahrada

04 BH

7255

3 01 10

I.

-

orná

05 BH

195 18760

3 01 00 3 01 10

I. I.

-

orná, zahrada

Záhumenice

plochy bydlení hospodářského

v i mimo ZÚ

06 BH

322 1859 4716

3 01 00 3 01 10 3 08 50

I. I. IV.

-

orná, zahrada

Nad Štoproněm

plochy bydlení hospodářského

v ZÚ

07 BH

4292 15860

3 01 10 3 08 50

I. IV.

-

orná

Nad Štoproněm

plochy bydlení hospodářského

převážně mimo ZÚ

08 BH

16406

3 01 00

I.

-

orná, zahrada

Za Kostelem

09 BH

671

3 01 00

I.

-

zahrada

střed obce

10 BH

1633

3 01 00

I.

-

zahrada

střed obce

11 BH

924 1363

3 01 00 3 01 10

I. I.

-

zahrada

střed obce

plochy bydlení hospodářského

v ZÚ

12 BH

1113

3 01 00

I.

-

zahrada

střed obce

plochy bydlení hospodářského

v ZÚ

13 BH

66 4715 145

3 01 00 3 01 10 3 08 50

I. I. IV.

-

orná

Zákostelí

plochy bydlení hospodářského

v i mimo ZÚ

14 BH

449 3987

3 01 00 3 08 50

I. IV.

-

orná, zahrada

Nad Štoproněm

plochy bydlení hospodářského

v ZÚ

15 BH

16088 4404 394

3 01 10 3 08 50 3 63 00

I. IV. IV.

-

orná

Za Bránkami

plochy bydlení hospodářského

mimo ZÚ

16 SV

15139 7183

3 01 00 3 01 10

I. I.

-

orná

plochy smíšené Za Kostelem – bydlení  výroba

mimo ZÚ

17 VV

2124 14848

3 01 00 3 01 10

I. I.

-

orná

Za Kostelem

18 RS

5483

3 37 56

V.

-

orná

19 RS

3083

3 01 00

I.

-

20 DP,ZS

770 368

3 01 10 3 63 00

I. IV.

-

plochy bydlení hospodářského plochy bydlení Záhumenice hospodářského Šéby

plochy bydlení hospodářského plochy bydlení hospodářského plochy bydlení hospodářského

převážně v ZÚ mimo ZÚ

mimo ZÚ v ZÚ v ZÚ

plochy drobné výroby

mimo ZÚ

Kameny

plochy rekreace, sportu

mimo ZÚ

sad, trv. travní porosty

Za Bránkami

plochy rekreace, sportu

v ZÚ

zahrada

plochy dopravy Za Bránkami – parkování, veřejná zeleň

173 586

- 118 -

v ZÚ

ZÁBOR ZPF PRO ZELEŇ Označ. Rozloha plochy v m2

BPEJ

Stupně přednosti v ochraně

Zainvestované pozemky

Kultura

Místopisný název

Účel záboru

Vztah k zastavěnému území (ZÚ)

21 ZK

952 6312 8739

3 01 10 3 08 50 3 63 00

I. IV. IV.

-

orná

Malé strany

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

22 ZK

3162 13598

3 08 10 3 63 00

III. IV.

meliorace

orná

Kusy

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

23 ZK

167 1710

3 08 10 3 63 00

III. IV.

-

orná

Za Bránkami

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

24 ZK

4612 2298

3 08 10 3 63 00

III. IV.

-

orná

Za Boží mukou

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

25 ZK

13892 3476 4019

3 01 10 3 08 50 3 63 00

I. IV. IV.

-

orná

Za Bránkami

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

26 ZK

1732

3 01 10

I.

-

orná

Za Bránkami

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

27 ZK

237 2304 1460

3 01 00 3 01 10 3 63 00

I. I. IV.

meliorace

orná

Za Bránkami

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

28 ZS

813 372

3 01 10 3 63 00

I. IV.

-

orná

Za Bránkami

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

29 ZS

536 392

3 01 00 3 63 00

I. IV.

-

30 ZK

1437 3189

3 01 00 3 01 10

I. I.

-

orná

Šéby

plochy zeleně – krajinné

převážně mimo ZÚ

31 ZK

918 14852

3 01 00 3 01 10

I. I.

-

orná

Zákostelí

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

32 ZK

4590

3 01 10

I.

-

orná

Zákostelí

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

33 ZK

627 1701

3 01 00 3 01 10

I. I.

-

orná

Záhumenice

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

34 ZK

3343 2741

3 01 10 3 63 00

I. IV.

-

orná

Podbřežky

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

35 ZK

2460 20661

3 20 51 3 41 77

IV. V.

-

orná

Lysovský kopec

plochy zeleně – krajinné

mimo ZÚ

36 ZS

527

3 01 10

I.

-

orná

Za Bránkami

plochy zeleně – sídelní

mimo ZÚ

37 ZS

1292 2638

3 01 00 3 01 10

I. I.

-

orná

Za Kostelem

plochy zeleně – sídelní

mimo ZÚ

38 ZS

769 1381

3 01 10 3 08 50

I. IV.

-

orná

Nad Štoproněm

plochy zeleně – sídelní

mimo ZÚ

39 ZS

550

3 01 10

I.

-

orná

Záhumenice

44 ZS

1930

3 08 50

IV.

-

orná

orná, zahrada, plochy zeleně – Za Bránkami ovocný krajinné sad

136 389

- 119 -

plochy zeleně – sídelní plochy zeleně – Záhumenice sídelní

v ZÚ

mimo ZÚ mimo ZÚ

ZÁBOR ZPF PRO VODOHOSPODÁŘSKÉ PLOCHY Označ. Rozloha plochy v m2

BPEJ

Stupně přednosti v ochraně

Zainvestované pozemky

Kultura

40 HN

2016

3 63 00

IV.

meliorace

orná

41 HN

850 4255

3 08 10 3 63 00

III. IV.

-

orná

42 HN

2193 5194

3 01 10 3 63 00

I. IV.

-

orná

Místopisný název

Účel záboru

plochy vodohospodářské plochy Za Bránkami vodohospodářské plochy Podbřežky vodohospodářské Kusy

Vztah k zastavěnému území (ZÚ) mimo ZÚ mimo ZÚ mimo ZÚ

14 508

Celková plocha záboru ZPF činí 32,45 ha. Plocha bydlení hospodářského činí 12,60 ha. Redukovaná plocha činí 3,78 ha. Celková plocha záboru ZPF po redukci činí 23,63 ha.

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na PUPFL Vyhodnocení vychází ze Směrnice ministerstva zemědělství o postupu při ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa č. 31/2000 ze dne 15. 2. 2000.

Všeobecné údaje o lesích v řešeném území Jako lesní půdní fond jsou chápány pozemky určené k plnění funkcí lesa dle § 3 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb. (lesní zákon). V řešeném území jsou pozemky určenými k plnění funkcí lesa především lesní pozemky dle evidence katastru nemovitostí. Zastoupení lesních pozemků je zde výrazně pod úrovní republikového průměrů – dle údajů katastru nemovitostí činí necelých 7% celkové rozlohy katastru obce, absolutně se jedná o necelé 43 ha pozemků.

Navrhovaná opatření Nové plochy lesa nejsou navrhovány. Alternativně je možno pojmout jako plochy lesů některé stávající i navržené plochy krajinné zeleně (především v rámci biocenter).

Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa Navrhované řešení územního plánu obce Dražovice předpokládá níže uvedený zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa:

ZÁBOR PÚPFL PRO VODOHOSPODÁŘSKÉ PLOCHY Označ. Rozloha plochy v m2

41 HN

2616

BPEJ

Stupně přednosti v ochraně

Zainvestované pozemky

230

IV.

meliorace

Místopisný Kultura název

2 616

Celková plocha záboru PÚPFL činí 0,26 ha.

- 120 -

les

Kusy

Účel záboru

Vztah k zastavěném u území (ZÚ)

plochy vodohospodářs ké

mimo ZÚ