ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

STRANČICE ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

POŘIZOVATEL: Obecní úřad Strančice PROJEKTANT: AUA - Agrourbanistický ateliér, Šumberova 8, Praha 6

Září 2011

STRANČICE - ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

1

Název územně plánovací dokumentace - ÚPD: Strančice - územní plán Řešené území: Administrativní území obce Strančice zahrnující katastrální území Strančice, k.ú. Otice, k.ú. Předboř (včetně sídel Kašovice a Sklenka), k.ú. Svojšovice a k.ú. Všechromy Pořizovatel: Obecní úřad Strančice Projektant: AUA - Agrourbanistický ateliér Praha 6, Šumberova 8 Ing. Stanislav Zeman autorizovaný urbanista číslo autorizace: ČKA 02 220 Živnostenský rejstřík č.ŽO/U1801/2007/Rac IČO: 14 938 634 DIČ: 006-380519/032

Zpracovatelé jednotlivých částí textové a grafické dokumentace: Ing. Stanislav Zeman - odpovědný projektant Ing. Martina Staňková - hlavní projektant, urbanistická koncepce RNDr. Zdeněk Tomáš - celková redakce textové části, demografie, odnětí ZPF Ing. Jan Dřevíkovský - Územní systém ekologické stability Ing. Antonín Janovský - dopravní řešení Ing. Miroslav Fiala - technická vybavenost Firma Dináto - digitální zpracování


2

OBSAH: ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1. Širší vztahy 2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 3. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR b) Údaje o splnění zadání územního plánu c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 1. Limity využití území 2. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně 3. Doprava 4. Občanské vybavení 5. Technické vybavení 6. Odpadové hospodářství 7. Územní systém ekologické stability 8. Významné krajinné prvky (VKP) d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 1. Ochrana půdního fondu 2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa f) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části


4 4 4 4 5 7

7 8 8 14 16 17 49 49 59

67 72 72 88 88

3

a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1. Širší vztahy Koordinace využívání území obce Strančice z hlediska širších vztahů jednotlivých sídel v území vychází z geografické polohy obce v jihovýchodní části okresu Praha-východ, jižně od Říčan, které jsou vzdáleny cca 5 km. Dle Politiky územního rozvoje České republiky leží území obce na celostátně významné rozvojové ose OS5. V rámci této rozvojové osy procházejí obcí celostátně i celoevropsky významné koridory – dálnice D1, pražský silniční okruh a koridor konvenční železnice C-E61 Praha-Benešov-České Budějovice-hranice ČR, zájmové území obce kontaktují i trasa vysokorychlostní železnice VR1, koridor ropovodu DV1 a produktovou DV4 a rozvojová osa OS4 ve směru na Hradec Králové a dále do Polska a také trasy elektrických vedení VVN 400 kV a VVN 200 kV. Obec Strančice neplní v rámci struktury osídlení v širším zájmovém území žádné významné funkce, které by měly charakter funkcí nadmístních. Nicméně je zde převážná většina zařízení základní občanské vybavenosti (základní škola, mateřská škola, ordinace lékařů, hotel, obchody, restaurace). Obec plní především funkci obytnou a rekreační v rámci objektů pro tzv. druhé – rekreační bydlení – chalupaření, významná je i funkce výrobní, která je soustředěna podél železnice a dálnice D1. Řešeným územím neprochází žádný z prvků regionálního či nadregionálního Územního systému ekologické stability. Z nadřazené sítě technické infrastruktury prochází řešeným územím VTL plynovod, vedení elektrické energie VVN 110 kV, radioreléová trasa, dálkový spojový kabel a skupinový vodovod. Sousedními katastry jsou na východě k.ú. Mnichovice, na severovýchodě k.ú. Všestary a k.ú. Světice, na severu k.ú. Říčany, na severozápadě k.ú. Voděrádky a k.ú. Jažlovice, na západě k.ú. Chomutovice a na jihu k.ú. Petříkov a k.ú. Kunice.

2. Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Řešené území bylo předmětem řešení územního plánu velkého územního celku (VÚC) Pražský region. Z tohoto VÚC vyplývá pro územní plán nutnost respektovat trasu vysokorychlostní železnice a silnice č.101, která je součástí pražského městského okruhu, dále trasu přeložky silnice II/107 a trasu přeložky silnice III/1014 v k.ú.Otice. Zpracovaný územní plán Strančice je s ÚP VÚC Pražský region v souladu.


4

3. Soulad s Politikou územního rozvoje ČR Návrh územního plánu vychází z požadavků Politiky územního rozvoje ČR a je s ní v souladu. Z hlediska Politiky územního rozvoje ČR, která byla schválena usnesením vlády ČR č.929 ze dne 20.7.2009, vyplývá pro zpracování ÚP Strančice z jednotlivých bodů části 2 republikových priorit, zejména úkoly obsažené v bodech č.14, 19, 25 a 28: Bod č.14 – V tomto bodě je prioritou PÚR ochrana a rozvoj přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, s cílem zachovat strukturu území, osídlení a krajiny jako předpoklad rozvoje ekonomického a sociálního potenciálu území, včetně cestovního ruchu. Specifický důraz je v bodě 14 kladen na ochranu zemědělské krajiny. V územním plánu Strančice je tento bod naplněn respektováním nemovitých kulturních památek – kaple sv. Anny a synagogy čp. 33 ve Strančicích, kostelu sv. Mikuláše v Oticích a zvoničky při čp. 14 v Kašovicích – do jejichž okolí nejsou umísťovány žádné nové plochy, které by architektonicko-urbanistické hodnoty příslušných sídel narušovaly. Ochrana zemědělské krajiny je zajištěná tím, že územní plán nevytváří žádné odloučené plochy nové bytové výstavby, veškeré rozvojové plochy bydlení bezprostředně

navazují

na

stávající

zástavbu

obce.

Zároveň

jsou

respektovány přírodní hodnoty tím, že do prvků územního systému ekologické stability není navrhována žádná výstavba. Bod č.19: -

V tomto bodě se v územním plánu ukládá vytvářet předpoklady pro polyfunkční

využívání

opuštěných

areálů

(tzv.

brownfields

průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Navíc zdůrazňuje hospodárné využívání zastavěného území (zejména formou přestaveb, revitalizací a asanací území), přičemž zároveň zdůrazňuje nutnost ochrany zemědělského půdního fondu, lesní půdy a veřejné zeleně. Územní plán tento bod respektuje návrhem přestavby zemědělského areálu na severozápadním okraji Předboře s opuštěnými zemědělskými objekty na zařízení občanské vybavenosti (P/OV1). Dále ÚP navrhuje ve středním sektoru Strančic při železniční trati přestavbu výrobního areálu na plochy smíšené výrobní (St/VS1) a další plochy přestavby, kde jsou vymezeny plochy pro občanskou vybavenost (St/OV2, St/OV3) a plochy dopravní infrastruktury (St/DS1, St/DS2).


5

Dále je zajištěno hospodárné využití zejména ploch bydlení, kde je přípustná velikost stavebních pozemků snížena na 800 m2 . Dále byly zrušeny vybrané navrhované plochy v ÚPD i za cenu, že byly vyloučeny nejen požadované plochy občanů a vedení obce. V této souvislosti je však nutno zdůraznit, že s ohledem na Zadání ÚP, kde bylo výslovně požadováno převzetí a využití všech ploch navržených v původním územním plánu, nebylo toto možné provést s ohledem na již probíhající

územně

plánovací

přípravu

výstavby

na

těchto

plochách

a výraznější redukci ploch nad přijatelnou míru schválenou zastupitelstvem obce a také s ohledem na skutečnost, že se řešené území v rozvojové ose OS5 vymezené v PÚR. Navíc nové plochy

nachází

bydlení jsou

napojeny nejen na dálnici D1, ale i na pražský sběrný okruh a na pražskou integrovanou příměstskou dopravu. S ohledem na tyto

investice vložené

do dopravní a technické infrastruktury řešeného území, nelze zde vynaložené prostředky nechat bez odpovídajícího zhodnocení. Bod č.25 –

Tento bod ukládá, aby byly v ÚPD vytvořeny podmínky pro ochranu území před přírodními katastrofami (záplavy, sesuvy, eroze apod.) prostřednictvím retence a akumulace vod. Tento bod řeší územní plán návrhem na úpravu stávajícího koryta Pitkovického potoka a rekonstrukci jeho propustků a zvětšení jejich průtočných profilů v k.ú. Svojšovice a Otice, dále ponechává podél koryt vodních toků nezastavitelný pás.

Bod č.28 –

V tomto bodě je kladen důraz na zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných

dlouhodobých

souvislostech,

včetně nároků

na veřejnou infrastrukturu. Požadavky bodu 28 zohledňuje územní plán zajištěním kvalit života v navrhovaných plochách bydlení vhodnou dopravní obsluhou, zajištěním veškeré technické infrastruktury a zároveň respektováním dlouhodobých souvislostí tak, aby jednotlivé navrhované plochy byly naplňovány komplexně v rámci daných etap výstavby. V této souvislosti ÚP zdůrazňuje, že v území nelze řešit výstavbu pouze prostřednictvím náhodně vybraných dílčích částí ploch bydlení, ale pouze v rámci komplexního, zastavění celé lokality s tím, že příslušné plochy musejí být nejprve vybaveny dopravní a technickou infrastrukturou výhradně na základě Územní studie. Výstavba na plochách


6

musí začít v místě, kde lokalita bezprostředně navazuje na zastavěné území obce. Dále

budou

posíleny

plochy

občanského

vybavení

–

školství,

zdravotnictví, kultura, obchod, služby apod., a to v rámci závazných regulativů pro využití stávajících ploch vymezených pro funkční využití u ploch občanského vybavení. U nových ploch, kde do doby zpracování navržených územních studií nebudou plochy občanského vybavení konkrétně lokalizovány, bude ve všech regulativech určujících hlavní, přípustné a podmíněně přípustné využití ploch „Občanské vybavenosti“, „Ploch bydlení v rodinných domech – příměstské (BI)“ a „Ploch bydlení venkovského charakteru – rodinné domy (BV)“ stanoveno vymezení občanské vybavenosti jako nedílné součásti urbanistického řešení příslušné funkční plochy (viz Návrh územního plánu obce Strančice, kapitola f).

b) Údaje o splnění zadání územního plánu Požadavky zadání územního plánu jsou v předkládaném návrhu územního plánu Strančice splněny beze zbytku.

c) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení a vybrané varianty, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území Z demografického hlediska vytváří územní plán předpoklady pro stabilizaci a přiměřený rozvoj jednotlivých sídel. Pokud by se naplnily plochy vymezené územním plánem pro novou bytovou výstavbu, mohly by Strančice zvýšit počet obyvatel ze současných cca 1 986 (stav k 31.12. 2010) na 3 700 obyvatel (Tento teoretický výpočet cílového počtu obyvatel vychází z předpokladu, že velikost stavebních pozemků pro nové obytné objekty bude činit cca 1 200 m2, a z očekávaného úbytku bytů ve výši 0,6 % ročně). V grafické dokumentaci územního plánu je vedena lokalita „Cečerávka“ jako „stav“ z důvodu vydání územních rozhodnutí. Nicméně do územního plánu je připočítán nárůst počtu obyvatel na této ploše o rozloze 16,2 ha, což představuje 473 obyvatel. S ohledem na bezproblémovou lokalizaci nových ploch a bezproblémové řešení technické a dopravní infrastruktury nebylo nutné řešit návrh územního plánu ve variantách.


7

1. Limity využití území Za účelem zajištění udržitelného rozvoje území respektuje územní plán následující limity využití území: - ochranné pásmo železnice č.221 v rozsahu 60 m, - ochranné pásmo dálnice D1 v rozsahu 100 m, - ochranná pásma silnic II/107, III/1014, III/1015, III/1016, III/00323, III/00324 a III/00325 v rozsahu 15 m, - ochranné pásmo venkovního elektrického vedení VVN 110 kV v rozsahu 15 m, - ochranná pásma venkovního elektrického vedení 22 kV v rozsahu 10 m, - ochranná pásma kabelového elektrického vedení 22 kV v rozsahu 1 m, - ochranná pásma trafostanic v rozsahu 7 m, - bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 700 v rozsahu 200 m, - bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 500 v rozsahu 50 m, - bezpečnostní pásmo regulační stanice (10 m), - ochranná pásma STL plynovodů v rozsahu 1 m, - ochranná pásma telekomunikačních kabelů v rozsahu 1,5 m, - ochranné pásmo radioreléové trasy, - PHO vodních zdrojů II. stupně, - ochranná pásma vodovodních řadů v rozsahu 1,5 m, - manipulační plocha podél drobných vodních toků v rozsahu 6 m, - ochranná pásma kanalizačních řadů v rozsahu 1,5 m, - záplavové území Pitkovického, Kašovického, Strančického a Jažlovického potoka, - vzdálenost 50 m od okraje lesa, - ochranné pásmo hřbitova (100 m), - nemovité kulturní památky: Strančice rejstř.č. 102574 – kaple sv. Anny rejstř.č. 37737/2-2793 – synagoga čp. 33 Otice rejstř.č. 14713/2-2168 – kostel sv. Mikuláše Kašovice rejstř.č. 27476/2-2147 – zvonička při čp. 14

2. Vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Územní plán navrhuje na území obce 82 zastavitelných ploch (9 v Oticích, 7 ve Svojšovicích, 30 ve Strančicích, 23 ve Všechromech, 5 v Kašovicích, 7 v Předboři a 1 ve Sklence). Z tohoto počtu se jedná o 16 ploch bydlení venkovského charakteru v rodinných domech, 14 ploch bydlení příměstského charakteru v rodinných domech, 9 smíšených ploch obytných, 9 ploch bude využito pro výrobu a sklady, 9 ploch pro zemědělskou výrobu, jedna plocha pro kompostárnu, jedna plocha pro hřbitov, 8 ploch pro občanskou vybavenost, 6 ploch pro rekreaci, 7 ploch pro technickou infrastrukturu a dvě plochy pro dopravu.


8

Zdůvodnění 50 největších zastavitelných ploch je uvedeno v následující tabulce:

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

O/BV1

Otice

11,28

Sv/BV1

Svojšovice

8,30

Sv/BV5

Svojšovice

0,52

St/BI1

Strančice

1,49

St/BI2

Strančice

0,84

St/BI3

Strančice

1,82

St/BI4

Strančice

2,96

St/BI6

Strančice

0,58

St/BI9

Strančice

4,30

St/BI16

Strančice

2,80

Zdůvodnění změny využití plochy - využitelnost plochy pro 90-95 rodinných domů - rozšíření zastavěného území sídla až k hranicím obce - vyplnění prostoru mezi dvěma trasami elektrického vedení VVN pro bytovou výstavbu - možnost odkanalizování této obytné zóny do ČOV navržené na jejím severním okraji - využitelnost plochy pro 65-70 rodinných domů - propojení zastavěného území Svojšovic s odloučenou zástavbou za silnicí II/107 severovýchodně od sídla - téměř polovina této obytné zóny leží na půdách nižší třídy ochrany - kvalitní přírodní zázemí v podobě lesa jižně od plochy Sv/BV1 - dobré dopravní napojení - využitelnost plochy pro 4-5 rodinných domů - lokalita přispěje ke zkompaktnění jižní části zástavby východně od silnice II/107 - využitelnost plochy pro 10-13 rodinných domů - rozšíření dnes odloučené zástavby severozápadně od sídla severozápadním směrem - snadné napojení na inženýrské sítě - využitelnost plochy pro 6-8 rodinných domů - propojení dvou odloučených usedlostí severozápadně od sídla - snadné napojení na inženýrské sítě - využitelnost plochy pro 14-16 rodinných domů - lokalita přispěje ke zkompaktnění urbanistického půdorysu severní části sídla - snadné napojení na inženýrské sítě - výhodná expozice pozemků pro výstavbu - využitelnost plochy pro 20-25 rodinných domů - zarovnání urbanistického půdorysu západního okraje obytné části Strančic - snadné napojení na inženýrské sítě - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - kvalitní přírodní zázemí (blízký les „Na Březovkách“) - využitelnost plochy pro 4-5 rodinných domů - rozšíření západního okraje obytné části Strančic až k železniční vlečce - elektrickou energii budou rodinné domy odebírat z trafostanice umístěné u jižního okraje lokality - využitelnost plochy pro 33 - 36 rodinných domů - plocha St/BI9 značně přispěje k propojení obytné a smíšené obytné zóny (od níž bude oddělena pásem veřejné zeleně) v severní části Strančic - snadné napojení na inženýrské sítě - kvalitní přírodní zázemí (blízký lesík) - využitelnost plochy pro 22-25 rodinných domů - přímá návaznost na východní okraj zastavěného území sídla - kvalitní přírodní zázemí (nedaleký lesní komplex „Na Vráži“) - snadné napojení na inženýrské sítě - lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím nové místní komunikace ze severu, další nová komunikace povede severní částí plochy St/BI16


9

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

V/BV5

Všechromy

0,87

-

V/BV9

Všechromy

1,49

V/BV10

Všechromy

0,74

-

K/BV1

Kašovice

4,12

Zdůvodnění změny využití plochy

-

K/BV2

Kašovice

3,39

K/BV3

Kašovice

0,56

P/BV1

Předboř

1,20

-

P/BV3

Předboř

0,50

P/BV4

Předboř

2,10

-

O/SV1

Otice

0,54

-

využitelnost plochy pro 7-8 rodinných domů vyplnění proluky ve stávající zástavbě většina lokality leží na půdách nižší třídy ochrany snadné napojení na plynovod mezi plochou V/BV5 a železniční vlečkou bude vysázena veřejná zeleň využitelnost plochy pro 12-14 rodinných domů rozšíření stávající zástavby sídla severozápadním směrem kvalitní přírodní zázemí (sousední les) snadné napojení na plynovod dobré dopravní napojení využitelnost plochy pro 4-7 rodinných domů přímá návaznost na severovýchodní okraj zastavěného území sídla dobré dopravní napojení využitelnost plochy pro 32-35 rodinných domů výrazné prodloužení zastavěného území sídla jižním směrem lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím sítě nových místních komunikací, které budou zokruhovány podél východního okraje plochy K/BV1 bude vysázena veřejná zeleň využitelnost plochy pro 26-30 rodinných domů výrazné prodloužení zastavěného území sídla jižním směrem lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany lokalita bude zpřístupněna prostřednictvím sítě nových místních komunikací, které budou zokruhovány kvalitní přírodní zázemí (blízký les „Za bažantnicí“) využitelnost plochy pro 4-5 rodinných domů přímá návaznost na západní okraj zastavěného území sídla lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany dobré dopravní napojení kvalitní přírodní zázemí (les, Kašovický potok, rybník) snadné napojení na plynovod využitelnost plochy pro 9-10 rodinných domů zarovnání urbanistického půdorysu východní části sídla využití prostoru sevřeného stávající zástavbou, místní komunikací a silnicí III/00323 pro bytovou výstavbu lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany dobré dopravní napojení využitelnost plochy pro 4-5 rodinných domů zarovnání urbanistického půdorysu severovýchodní části sídla lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany dobré dopravní napojení relativně snadné odkanalizování lokality do ČOV navržené na severním okraji sídla využitelnost plochy pro 16-18 rodinných domů zkompaktnění jihozápadní části zástavby Předboře většina lokality leží na půdách nižší třídy ochrany v trase elektrického vedení VN 22 kV probíhajícího severozápadní částí plochy P/BV4 bude vysázena veřejná zeleň využitelnost plochy pro 3-4 rodinné domy lokalita přispěje k sevření a ke zkompaktnění urbanistického půdorysu sídla většina plochy O/SV1 leží na půdách nižší třídy ochrany výhodná expozice pozemků pro výstavbu dobré dopravní napojení


10

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

St/SV1

Strančice

0,79

- využitelnost plochy pro 5-6 rodinných domů - rozšíření zastavěného území Strančic dále severozápadním směrem - snadné napojení na plynovod

St/SV2

Strančice

1,17

St/SV3

Strančice

1,83

Sk/SV1

Sklenka

0,81

St/RN1

Strančice

5,24

St/RN2

Strančice

2,71

St/RN3

Strančice

3,75

V/RN1

Všechromy

0,77

St/OV5

Strančice

0,80

V/OV1

Všechromy

2,06

V/OV2

Všechromy

1,62

V/OV3

Všechromy

0,77

- využitelnost plochy pro 7-10 rodinných domů - rozšíření zastavěného území Strančic dále severozápadním směrem - snadné napojení na plynovod - využitelnost plochy pro 12-15 rodinných domů - snadné napojení na inženýrské sítě - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - dobré dopravní napojení (od provozu na silnici III/1016 probíhající podél východního okraje plochy St/SV1 bude lokalita odcloněna pásem veřejné zeleně) - rekreační zázemí (lokalita leží naproti hřišti a lesu „Na Březovkách, jihovýchodně od plochy St/SV3 je navržen rozsáhlý areál rekreačních luk) - využitelnost plochy pro 5-6 rodinných domů - přímá návaznost na severní okraj zastavěného území sídla - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - rekreační zázemí (rybník Brodák, severně od plochy Sk/SV1 se nachází rekreační lokalita) - využití kvalitního přírodního prostředí v údolí Strančického potoka pro rekreaci - převážná část lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - dobré dopravní napojení - využití kvalitního přírodního prostředí v lokalitě „V Čečeravce“ pro rekreaci - podél západního, jižního a jihovýchodního okraje lokality bude vysázena doprovodná liniová zeleň - využití kvalitního přírodního prostředí v zalesněné jihovýchodní části řešeného území pro rekreaci - podél jihozápadního a jižního okraje lokality bude vysázena doprovodná liniová zeleň - využití kvalitního přírodního prostředí v zázemí dvou rybníků severně od Všechrom pro rekreaci - možnost snadného odkanalizování do budoucí ČOV navržené u západního okraje lokality - plocha St/OV5 představuje zázemí (obchod, restaurace) rekreačních ploch St/RN1 a St/RN2 - lokalita bude zpřístupněna ze stávající místní komunikace probíhající podél jejího jižního okraje - od blízkého lesa bude lokalita oddělena pásem zeleně - poloha při dálnici D1 bude využita pro areál komerční občanské vybavenosti - návaznost na stávající zařízení občanské vybavenosti - využití polohy při dálnici D1 pro výstavbu areálu komerční občanské vybavenosti - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - u odpočívky při dálnici D1 bude vybudován areál komerční občanské vybavenosti - lokalita leží na neplodné půdě

Zdůvodnění změny využití plochy


11

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

Sv/VD1

Svojšovice

2,08

V/VD2

Všechromy

3,94

V/VD3

Všechromy

2,01

V/VD4

Všechromy

1,80

V/VD5

Všechromy

2,01

V/VD6

Všechromy

1,24

V/VD7

Všechromy

0,59

K/VD1

Kašovice

1,24

O/VZ1

Otice

1,39

O/VZ2 + O/VZ3

Otice

1,33 + 4,32

V/VZ1

Všechromy

1,74

V/VZ3

Všechromy

1,00

P/VZ1

Předboř

1,03

Zdůvodnění změny využití plochy - rozšíření ekonomické zóny v prostoru mezi Strančicemi a Svojšovicemi severozápadním směrem - dobré dopravní napojení (lokalita leží při silnici III/1014 a budoucí přeložce silnice II/107) - od obytné zástavby jihozápadně od lokality bude plocha Sv/VD1 odcloněna liniovou doprovodnou zelení - prostor sevřený dálnicí D1 a silnicí II/107 jihovýchodně od Všechrom bude využit pro vybudování areálu výroby a skladů - dobré dopravní napojení (dálnice D1, silnice II/107, železniční vlečka) - kolem plochy V/VD2 bude vysázena doprovodná liniová zeleň - poloha při dálnici D1 bude využita pro areál výroby a skladů - dobré dopravní napojení (dálnice D1, silnice II/107, železniční vlečka) - přímá návaznost na zastavěné území sídla - rozšíření rozsáhlého areálu výroby a skladů za dálnicí D1 jižně od sídla Všechromy severozápadním směrem - v zázemí plochy V/VD4 bude zřízeno kapacitní parkoviště - snadné napojení na plynovod - rozšíření areálu výroby a skladů jihovýchodně od Kašovic východním směrem - dobré dopravní napojení (lokalita leží při silnici II/107) - snadné napojení na plynovod - rozšíření areálu výroby a skladů jihovýchodně od Kašovic severozápadním směrem - přímé napojení na železniční vlečku - rozšíření výrobního areálu na západním okraji Všechrom jihozápadním směrem - větší část lokality leží na neplodné půdě - rozšíření areálu výroby a skladů jihovýchodně od Kašovic jižním směrem - dobré dopravní napojení (lokalita leží mezi silnicí II/107 a železniční vlečkou) - snadné napojení na plynovod - posílení ekonomické základny sídla - lokalita bude zpřístupněna ze silnice III/00325, od níž bude jinak odcloněna doprovodnou liniovou zelení - výrazné rozšíření zemědělského areálu jihozápadním směrem, až k Pitkovickému potoku a k ochrannému pásmu vedení elektrické energie VVN 110 kV - přímá návaznost na zastavěné území sídla - využití prostoru mezi výrobním areálem na západním okraji sídla a dálnicí D1 pro zemědělskou výrobu - převážná část lokality leží na půdách nižší třídy ochrany - podél jihovýchodního a jihozápadního okraje plochy V/VZ1 bude vysázena doprovodná liniová zeleň - snadné napojení na plynovod - rozšíření objektu občanské vybavenosti při silnici III/1015 mezi sídly Strančice a Všechromy na úroveň zemědělské farmy - lokalita bude zpřístupněna ze silnice III/1015 probíhající kolem jejího severního okraje - posílení ekonomické základny sídla - převážná většina plochy P/VZ1 leží na půdách nižší třídy ochrany


12

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

P/VZ2

Předboř

0,99

V/X1

Všechromy

1,76

Zdůvodnění změny využití plochy - dnes nevyužitý prostor při křižovatce dvou místních komunikací u severozápadního okraje sídla je navržen pro zemědělskou výrobu - lokalita leží na neplodné půdě - návaznost na zastavěné území sídla - v návaznosti na plochy V/VD4 a K/VD1 jihovýchodně od Všechrom je navržena kompostárna - dobré dopravní napojení (lokalita leží při silnici II/107) - snadné napojení na plynovod

Územní plán dále navrhuje 18 ploch přestavby (3 v Oticích, 2 ve Svojšovicích, 10 ve Strančicích, 2 v Předboři a 1 ve Sklence) – 5 ploch bydlení venkovského charakteru v rodinných domech, 3 plochy bydlení příměstského charakteru v rodinných domech, 3 plochy smíšené obytné, 1 plocha smíšená výrobní, 3 plochy budou využity pro občanskou vybavenost, 2 plochy pro dopravní infrastrukturu a 1 plocha pro hřbitov. Zdůvodnění 8 nejrozsáhlejších ploch přestavby uvádí tabulka:

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

O/BV4

Otice

2,91

O/BV5

Otice

1,46

Sv/BV2

Svojšovice

2,80

Sv/BV4

Svojšovice

0,58

P/BV2

Předboř

0,64

P/OV1

Předboř

0,77

St/DS1

Strančice

1,04

Zdůvodnění změny využití plochy - využitelnost plochy pro 20-25 rodinných domů - přestavba zastavěného území využitého dnes z větší části pro rekreaci - žádné nároky na zemědělský půdní fond - využitelnost plochy pro 11-13 rodinných domů - přestavba zastavěného území využitého dnes z větší části pro rekreaci - žádné nároky na zemědělský půdní fond - využitelnost plochy pro 20-25 rodinných domů - přestavba zastavěného území využitého dnes z větší části pro rekreaci - žádné nároky na zemědělský půdní fond - využitelnost plochy pro 4-5 rodinných domů - přestavba zastavěného území využitého dnes z větší části pro rekreaci - žádné nároky na zemědělský půdní fond - využitelnost plochy pro 5-6 rodinných domů - využití rekreační lokality na východním okraji sídla pro bytovou výstavbu - zarovnání urbanistického půdorysu východní části sídla až po silnici III/00323 - dobré dopravní napojení - lokalita leží na půdách nižší třídy ochrany - využití části obytného území v severozápadním sektoru Předboře pro zařízení občanské vybavenosti - lokalita leží na neplodné půdě - u železnice východně od centra Strančic je navržen dopravní terminál (parkovací a odstavné plochy, obratiště, garáže a zařízení pro hromadné dopravy osob) - lokalita leží na neplodné půdě - snadné napojení na inženýrské sítě


13

Plocha

Sídlo

Rozloha v ha

St/VS1

Strančice

2,06

Zdůvodnění změny využití plochy - u železnice severně od centra Strančic je navržena přestavba stávajícího výrobního areálu na plochy smíšené výrobní (občanská vybavenost, nerušící výrobní plochy, provozovny obchodů, služeb, servisů a řemeslnické dílny) - dobré dopravní napojení v návaznosti na železnici - snadné napojení na inženýrské sítě

Územní plán navrhuje 14 ploch sídelní zeleně charakteru veřejné zeleně, liniové a doprovodné zeleně (3 ve Svojšovicích, 5 ve Strančicích, 4 ve Všechromech, jednu v Kašovicích a jednu v Předboři) o celkovém rozsahu 7,50 ha.

3. Doprava Silnice Územní plán navrhuje (dle návrhu ÚP VÚC Pražský region) přeložku trasy silnice II/107 východním směrem z toho důvodu, aby se omezila průjezdná doprava přes sídla Všechromy a Svojšovice. Územní plán rovněž přebírá návrh ÚP VÚC Pražský region v rámci řešení přeložky silnice III/1014 západním směrem v prostoru severovýchodně od Otic. Základní dopravní kostrou řešeného území bude i nadále dálnice D1, procházející obcí ve směru severozápad-jihovýchod. V severo-jižním směru protíná správní území obce silnice II. třídy č.107 (Týnec nad Sázavou-Říčany). Řešeným územím dále prochází 6 silnic III. třídy. Silnice III/1014 přichází do Strančic z východu od Mnichovic a dále vede do Svojšovic, kde se napojuje na silnici II/107. Strančicemi prochází i silnice III/1015, která na sever směřuje do Všestar a na západ k silnici II/107, na niž ústí severně od Všechrom. Jihozápadně od Strančic odbočuje ze silnice III/1015 jižním směrem na Kunice silnice III/1016. V severozápadní části řešeného území vychází ze silnice II/107 na západ přes Otice až do Jažlovic další silnice III. třídy č.III/00325. Otice a Všechromy spojuje přímo silnice III/00324. Dopravní obsluhu části jihozápadně od dálnice zajišťuje především silnice III/00323, vycházející jižně od Všechrom ze silnice II/107 západním směrem na Kašovice a Předboř, kde se stáčí na severovýchod na Sklenku a dále mimo řešené území. Územní plán vychází ze skutečnosti, že v červenci 2011 byla podél silnice III/1015 (v rámci obce Strančice tzv.Revoluční ulice) vypracovaná hluková studie. Z této studie vyplývá, že podél Revoluční ulice je v současné době kritická situace, která negativně ovlivňuje kvalitu bydlení podél této silnice v centrální části obce. Tato situace vyžaduje realizaci protihlukových opatření, jejichž finanční nároky budou značně převyšovat možnosti obce. A to zejména poté, co tato silnice bude sloužit i pro dopravní obsluhu navazujících sídel.


14

Místní komunikace Územní plán navrhuje nové místní komunikaci s cílem zabezpečit dopravní napojení budoucích čistíren odpadních vod pro sídla Otice, Svojšovice, Strančice, Kašovice a Předboř, dále propojení ploch V/BV10 a V/RN1 ve Všechromech a zpřístupnění plochy výroby a skladů V/VD6 a rodinných domů v plochách bydlení Sv/BV1, St/BI16, K/BV1 a K/BV2. Poslední navržená místní komunikace probíhá podél dálnice D1 na jižním okraji řešeného území a představuje prodloužení stávající komunikace až na východní okraj výrobního areálu. Ostatní plochy navržené územním plánem jsou přístupné ze stávajících silnic a místních komunikací. V současné době je síť místních komunikací přímo vázána na strukturu silničních tras, které procházejí jednotlivými sídly. Místní komunikace náleží do třídy C – obslužné, umožňující přímé vstupy do jednotlivých části území a k objektům.

Železnice Územní plán navrhuje přeložku železniční trati č.221 západním směrem tak, aby železnice výhledově procházela řešeným územím v severo-jižním směru v prostoru mezi Oticemi a Svojšovicemi a východně od sídla Všechromy. V současné době prochází východní částí obce železniční trať č.221 (Praha-BenešovČeské Budějovice-Rakousko) se zastávkou přímo ve Strančicích. Trasa železnice vede ze Strančic do Svojšovic, kde se stáčí na sever a pokračuje dále mimo řešené území.

Veřejná doprava Územní plán nenavrhuje na úseku veřejné autobusové dopravy žádné zásadní změny, s výjimkou navrženého dopravního terminálu u železnice východně od centra Strančic. Nový terminál by měl výrazně zrychlit odbavování cestujících ze Strančic. Správním územím obce projíždí v současné době v průběhu týdne autobusy na 5 linkách, z nichž mají větší význam 4 linky. Na lince č.282461 (Strančice, železniční staniceVelké Popovice-Karlovice, kulturní dům) vyjíždí ze Strančic 32 autobusů. Na lince č.282494 (Říčany, Wolkerova-Tehov-Všestary-Zvánovice) vyjíždí z obce ve směru na Zvánovice pravidelně 11 spojů, v opačném směru staví ve Strančicích o tři autobusy méně. Na lince č.282469

(Strančice,

železniční

stanice-Strančice,

Otice-Říčany,

Wolkerova)

vyjíždí

ze Strančic 13 autobusů. Pouze o jeden autobus méně vyráží pravidelně ze Strančic na lince č.282490 (Strančice-Ondřejov-Stříbrná Skalice). Zbývající linka č.282462 (Strančice, železniční stanice-Kunice, Všešímy) má pro místní obyvatele vzhledem k nízké četnosti autobusových spojů pouze lokální, okrajový význam.


15

Pro účely autobusové dopravy bylo na území obce vybudováno 7 autobusových zastávek, z nichž dvě se nacházejí ve Svojšovicích a po jedné ve Strančicích, Všechromech, Oticích, Kašovicích, Předboři a ve Sklence. Jejich stav je po úpravách dobrý, nejsou však upraveny "zálivy" pro zajíždění autobusů do zastávek mimo vozovku. Proto územní plán navrhuje úpravu zálivů těchto autobusových zastávek. Poměrně často je obyvateli Strančic využívána železniční doprava. Na trati č.221 (Praha-Benešov-České Budějovice) staví v obci 24 vlaků ve směru na Prahu a 25 spojů ve směru na Benešov.

Komunikace pro pěší a cyklisty Územní plán navrhuje čtyři nové cyklostezky (od Otic ze silnice III/00324 jihovýchodním směrem, údolím Pitkovického potoka a podél železniční trati až k výrobní zóně na západním okraji Strančic, od výrobního areálu na západním okraji Strančic západním směrem k silnici II/107, v souběhu se silnicí II/107 z východního okraje Svojšovic na sever mimo řešené území a podél silnice III/1014 mezi sídly Všechromy a Strančice) z toho důvodu, aby se zohlednily výhodné podmínky obce pro cykloturistiku. Ve Strančicích jsou navíc vymezeny tři cesty pro pěší. Již v současné době ovšem procházejí správním územím obce dvě cyklostezky. Trasa č.0020 vede z Mirošovic přes Mnichovice do Strančic, odkud vede severozápadním směrem na Svojšovice, Otice a dále na Říčany. Trasa č.0029 vede od Velkých Popovic, přes Kunice do Strančic, kde se napojuje na trasu č. 0020.

Plochy pro dopravu v klidu Územní plán navrhuje nové parkovací a odstavné plochy v rámci ploch V/DS1, St/DS1, St/DS2 a O/DS1. Parkoviště pro návštěvníky obce se dnes nachází v centru Strančic. Menší odstavná stání jsou před objekty občanského vybavení, další parkovací stání jsou v rámci areálů výroby a služeb. V ostatních sídlech (Všechromy, Svojšovice, Otice, Předboř, Kašovice, Sklenka) vymezená parkovací stání chybí, k parkování se využívají veřejná prostranství. U nově budovaných komerčních zón (Všechromy) jsou parkovací a odstavná stání řešena v rámci areálu.

4. Občanské vybavení Územní plán vymezuje na území obce 13 ploch občanské vybavenosti jednak z důvodu pokrytí rozvojových záměrů obce (plochy St/OV1-St/OV3 severovýchodně od centra Strančic, St/OV4 a St/OV5 na východním a na jihozápadním okraji tohoto sídla a P/OV1 v severozápadním sektoru sídla Předboř, plochy V/OV4 a V/OV5 v severní části sídla


16

Všechromy), jednak pro potřeby motoristů projíždějících po dálnici D1 (plochy V/OV1-V/OV3 na severozápadním okraji k.ú. Všechromy). Další stravovací a ubytovací zařízení mohou být budována v rámci ploch smíšených obytných, navržených východně od centra Otic (O/SV1), v severozápadním (St/SV1 a St/SV2) a v jihozápadním sektoru Strančic (St/SV3-St/SV7), u železniční trati ve východní části tohoto sídla (St/SV8, St/SV9) a na severozápadním okraji Sklenky (Sk/SV1). V současné době disponují Strančice prakticky všemi zařízeními základní občanské vybavenosti (základní škola, mateřská škola, ordinace lékařů, obchody, restaurace, sportovní plochy), regionální význam má navíc Dětský domov Strančice pro zdravotně postižené děti a pro děti do 6 let. V obci chybí pouze kulturní zařízení.

5. Technické vybavení Odtokové poměry, vodní toky a nádrže Řešené území náleží do povodí Vltavy. Ve východním cípu území prochází rozvodnice povodí Vltavy a Sázavy. Západní část řešeného území je odvodňována Pitkovickým potokem (číslo hydrologického pořadí 1-12-01-019), protékajícím sídly Otice a Svojšovice. Pitkovický potok je ve správě ZVHS. Do Pitkovického potoka se vlévají Kašovický a Vinný potok. Pitkovický potok je od soutoku s Kašovickým potokem zařazen mezi kaprové vody. Kašovický potok pramení mimo správní území Strančic. V obci Kašovice je poblíž potoka koupaliště, které je propojeno s potokem. Koupaliště zůstane zachováno. Kašovický potok je ve správě ZVHS. Za dálnicí na hranici k.ú. Všechromy a Otice je vybudována retenční nádrž. Tuto nádrž spravuje ZD Světice. Pro zajištění provedení větších průtoků je nutná údržba upraveného koryta a čištění přírodního koryta. Dále je nutno udržovat propustek pod silnicí Kašovice-Předboř. Vinný potok vytéká z rybníka, který je v severní části katastru Všechrom. Rybník je ve správě ZEA Světice. Napájen je bezejmennou vodotečí, pro kterou je katastrální území Všechrom pramennou oblastí. Vodoteč napájí rybníček uprostřed Všechrom. Z rybníčku je potok veden v přirozeném korytě až k rybníku na severním okraji sídla. V obci bude koryto upraveno, mimo vlastní sídlo bude ponecháno v přírodním stavu. Vinný potok je ve správě ZVHS. V oblasti "Na čihadle" je malá retenční nádrž, která zadržuje vody z přívalových dešťů. Vinný potok se vlévá do Pitkovického potoka na hranici katastru Otic a Svojšovic. Ze Strančic je voda hydrologického

pořadí

odváděna

1-09-03-124),

prostřednictvím který

teče

Strančického potoka

ze sídla

jihovýchodním

(číslo

směrem

na Mnichovice. Stávající koupaliště bude zvětšeno a bude využíváno v rámci rekreačních a sportovních ploch. Strančický potok je ve správě ZVHS. Rybníky "Čečeravka" a Pivovarský" slouží jako okrasné a stabilizující prvky obce.


17

K.ú. Předboř je pramenným územím pro malé prameny a občasné vodoteče. Tyto vodoteče jsou stahovány do soustavy malých rybníčků a nádrží na katastru Předboře. Rybník "Velký", "Bezejmenný" a "Brodák" ve Sklence jsou ve správě Státního rybářství Benešov. Využití rybníků nebude měněno. Potok mezi Předboří a "Velkým rybníkem" spravuje ZVHS. Potok je veden v upraveném korytě. Z "Velkého rybníka" vytéká potok již pod názvem "Jažlovický". Pro zajištění užitkové vody pro zemědělskou výrobu a do Sklenky je možno využívat "Velký" i "Bezejmenný" rybník pouze po dohodě se Státním rybářstvím Benešov. Rybník "Brodák" může být využíván i jako rekreační bez větších úprav.

Zásobování vodou Zajištění zásobování vodou je možné realizovat napojením na Vodárenskou soustavu Střední Čechy (VSSČ). Řešení Strančic je zahrnuto do koncepce řešení zásobování vodou celé oblasti Říčanska dle „Programu rozvoje vodovodů a kanalizace okresu Praha – východ“. Zásobování vodou je v současné době řešeno pouze v obci Strančice, v ostatních obcích je veškerá potřeba pitné vody kryta z lokálních zdrojů. Podzemní voda z lokálních zdrojů v řešené oblasti nevyhovuje ukazatelům ČSN 75 7111 – Pitná voda. Ukazatelé jsou překročeny především zvýšenými hodnotami Fe, Mn, NO3, NO2, PO3 a bakteriálním znečištěním. Chemická skladba vody je ovlivněna jednak geologickými poměry a hlavně intenzivním zemědělským využíváním oblasti. Stávající zdroje nelze využívat k hromadnému zásobování obyvatelstva pitnou vodou vzhledem k jejich nedostatečné kapacitě a kvalitě. Napojení řešeného území na VSSČ zajistí v oblasti dostatek pitné vody v požadované kvalitě. Lokální zdroje, které v současnosti zajišťují krytí potřeby pitné vody, mohou být využívány pro zalévání a ve výrobním areálu pro krytí potřeby vody užitkové a technologické.

STRANČICE Stávající stav: Zdrojem vody pro vodovod Strančice je převzatá voda z Pražských vodovodů a kanalizací, a.s. – upravená voda z VÚ Želivka. Do systému je dodávána štolovým přivaděčem s odběrným místem v Brtnici u Velkých Popovic. Vlastní odběrné místo tvoří 45 m hluboká šachta, která je propojena krátkým potrubím DN 400 se štolovým přivaděčem a čerpací stanice na povrchu. V budově ČS je umístěna čerpací technika pro zásobování systému REGION JIH a dalších napojených odběratelů. Z tohoto místa je vybudován výtlačný řad do vodojemu Bartošky (2 x 500 m3, 482,50 – 487,00 m. n m.) a z něho je pak voda pouštěna gravitačně přiváděcím řadem přes obec Kunice do obce Strančice. Zde zásobuje vodou horní tlakové pásmo. Pro dolní tlakové pásmo je v obci vybudován vodojem (2 x 100 m3). Zásobování vodou v obci je prováděno gravitačně z obou vodojemů.


18

Vodovodní síť je rozvedena po celé obci a je zokruhována. Hlavní řady tvořící páteřní rozvod zokruhované sítě mají profil DN 200. Podružné větve mají profily DN 150, 100, 80. Vodovodní síť 2x kříží železniční trať č.221. Vodovodní řady jsou uloženy v krajnici vozovek nebo v chodnících. Orientační délka vodovodní sítě ve Strančicích je cca 10 522 m.

Návrh: Návrh předpokládá s napojením nových rozvojových ploch na stávající vodovodní síť města. Napojení rozvojových ploch dle návrhu územního plánu bude provedeno na stávající vodovodní řady procházející kolem těchto rozvojových ploch. V rozvojových plochách budou položeny nové vodovodní řady v dimenzích DN 80 – 100. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Celková délka nových vodovodních řadů bude cca 2 700 m.

VŠECHROMY Stávající stav: Místní část Všechromy je zásobována vodou z domovních studní, kde množství vody je dostatečné, ale kvalita vody z důvodu vyššího obsahu železa, manganu, dusičnanů a bakteriologického znečištění nevyhovuje platným předpisům pro pitnou vodu. Stávající komerční zóna je taktéž zásobována z vlastních studní a částečně také přímo z přivaděče z VDJ Bartošky do Strančic.

Návrh: Přivaděč pitné vody bude přiveden z obce Strančice podél dálnice D1. Napojení přivaděče pro Všechromy bude provedeno na hlavní přivaděč PE 160 z vodojemu Bartošky do Strančic. Za napojením bude osazena vodoměrná šachta. Profil přivaděče bude DN 150, jeho délka je cca 1 370 m. Přivaděč musí zajistit průtok Qmax/h, pro Všechromy, Kašovice a Předboř, tj. 7,9 l/s. Pitnou vodou se bude zásobovat veškerá bytová zástavba, dále bude vodovod přiveden ke komerčním a výrobním plochám, které se nacházejí v prostoru podél dálnice D1. V obci Všechromy bude vybudována větevná vodovodní síť. Hlavní páteřní řad v obci bude mít profil DN 100, vedlejší větve DN 80. Vodovodní řady budou uloženy v chodnících nebo krajnicích komunikací. Hlavní řad bude dále pokračovat jako přívodní řad do Kašovic a Předboře v profilu DN 100. Vodovodní řady budou dvakrát křížit železniční vlečku Strančice – Velké Popovice. V místě odbočení vodovodního řadu na komunikaci do Kašovic kříží vodovod plynovod VVTL DN 700 a VTL DN 500. Délka vodovodních řadů v obci bude cca 6 000 m. Napojení rozvojových ploch dle návrhu územního plánu bude provedeno na navržené vodovodní řady procházející kolem těchto rozvojových ploch. V rozvojových plochách budou


19

položeny nové vodovodní řady v dimenzích DN 80 – 100. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Jako provizorní řešení do doby výstavby veřejné vodovodní sítě lze u individuální výstavby samostatných rodinných domů v zastavitelné ploše ve stávající zástavbě (např. v prolukách) povolit vybudování individuálního zásobování pitnou vodou z nových domovních studní a podporovat výstavbu studní zásobujících najednou více rodinných domů. Výstavbu v návrhových plochách V/VD2 a V/VD3 je z důvodu rozsáhlosti návrhu a omezených zdrojů podzemních vod nutno podmínit výstavbou veřejných vodovodních řadů. Výstavba v návrhových plochách V/BV9 a V/BV10 bude z hlediska zásobování pitnou vodou možná pouze v případě, že na základě provedeného hydrogeologického posudku při parcelaci ploch bude prokázána možnost individuálního zásobování z lokálních zdrojů pro celou lokalitu včetně posouzení neovlivnění stávajících studní a studní navzájem. V opačném případě je nutno výstavbu v těchto lokalitách vázat na výstavbu veřejných vodovodních řadů. Výstavba v návrhových plochách V/OV1, V/OV2 a V/OV3 bude z hlediska zásobování pitnou vodou možná pouze v případě, že na základě provedeného hydrogeologického posudku bude prokázána možnost individuálního zásobování z centrálního zdroje pro celou lokalitu. V opačném případě je nutno výstavbu v těchto lokalitách vázat na výstavbu veřejných vodovodních řadů.

KAŠOVICE Stávající stav: Místní část Kašovice je zásobována vodou z domovních studní, kde množství vody je dostatečné, ale kvalita vody z důvodu vyššího obsahu železa, manganu, dusičnanů a bakteriologického znečištění nevyhovuje platným předpisům pro pitnou vodu.

Návrh: Přivaděč pitné vody od Všechrom bude mít profil DN 100, bude veden podél příjezdové komunikace Všechromy – Kašovice. Délka přivaděče je cca 400 m. V obci bude vybudována větevná vodovodní síť o celkové délce cca 1 300 m. Hlavní řady budou mít profil DN 100 a DN 80. Vodovodní řady budou uloženy v chodnících nebo krajnicích komunikací. Hlavní řad DN 100 vedoucí podél komunikace středem obce bude veden dále jako přívodní řad pitné vody do Předboře. Napojení rozvojových ploch dle návrhu územního plánu bude provedeno na navržené vodovodní řady procházející kolem těchto rozvojových ploch. V rozvojových plochách budou položeny nové vodovodní řady v dimenzích DN 80 – 100. Podrobně budou trasy a dimenze


20

řešeny v rámci studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Jako provizorní řešení do doby výstavby veřejné vodovodní sítě lze u individuální výstavby samostatných rodinných domů v zastavitelné ploše ve stávající zástavbě (např.v prolukách) povolit vybudování individuálního zásobování pitnou vodou z nových domovních studní. Výstavbu v návrhových plochách K/BV1 a K/BV2 je z důvodu rozsáhlosti návrhu a omezených zdrojů podzemních vod nutno podmínit výstavbou veřejných vodovodních řadů.

PŘEDBOŘ Stávající stav: Místní část Předboř je zásobována vodou z domovních studní, kde množství vody je dostatečné, ale kvalita vody z důvodu vyššího obsahu železa, manganu, dusičnanů a bakteriologického znečištění nevyhovuje platným předpisům pro pitnou vodu.

Návrh: Přivaděč pitné vody do Předboře povede z Kašovic podél příjezdové komunikace Předboř – Kašovice. Délka přivaděče bude cca 650 m, profil DN 100. V obci bude vybudována vodovodní síť, která bude částečně zokruhována. Hlavní řady budou mít profil DN 80 a DN 100. Na vodovodní síť budou napojeny veškeré obytné budovy. K zemědělskému areálu se živočišnou výrobou bude přivedena přípojka DN 50. Celková délka vodovodní sítě bude cca 3 200 m. Předboř je koncovým odběrným místem na přivaděči Strančice – Všechromy – Kašovice – Předboř. V případě, že tlakové ztráty na přivaděči budou tak velké, že gravitační přívod nezaručí dostatečný tlak v síti v Předboři, bude nutno před obcí vybudovat posilovací AT stanici. Napojení rozvojových ploch dle návrhu územního plánu bude provedeno na navržené vodovodní řady procházející kolem těchto rozvojových ploch. V rozvojových plochách budou položeny nové vodovodní řady v dimenzích DN 80 – 100. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Jako provizorní řešení do doby výstavby veřejné vodovodní sítě lze u individuální výstavby samostatných rodinných domů (např. v prolukách) povolit vybudování individuálního zásobování pitnou vodou z nových domovních studní. U větších zástaveb lokalit rodinnými domy (od cca 10 rodinných domů) bude nutno před vlastní parcelací v těchto lokalitách a povolením

individuálního

zásobování

pitnou

vodou

z domovních


studní

provést

21

hydrogeologické posouzení lokality hodnotící možné ovlivnění množství a stavu zásob podzemních vod v lokalitě.

SKLENKA Stávající stav: Místní část Sklenka je zásobována vodou z domovních studní, kde množství vody je dostatečné, ale kvalita vody z důvodu vyššího obsahu železa, manganu, dusičnanů a bakteriologického znečištění nevyhovuje platným předpisům pro pitnou vodu.

Návrh: S napojením obce na vodovodní řad se neuvažuje, protože v obci se předpokládá minimální nárůst obyvatelstva a téměř žádné průmyslové nebo komerční využití. Zásobování obyvatel pitnou vodou bude nadále z lokálních zdrojů.

SVOJŠOVICE Stávající stav: Místní část Svojšovice je zásobována vodou z domovních studní, kde množství vody je dostatečné, ale kvalita vody z důvodu vyššího obsahu železa, manganu, dusičnanů a bakteriologického znečištění nevyhovuje platným předpisům pro pitnou vodu.

Návrh: Sídla Svojšovice a Otice budou napojena na systém VSSČ samostatným přívodním gravitačním řadem DN 100 ze Strančic. Přívodní řad DN 100 povede podél příjezdové komunikace Strančice – Svojšovice. Jeho délka je cca 850 m. Ve Svojšovicích bude vybudována vodovodní síť, která bude částečně zokruhována. Hlavní řady budou mít profil DN 80 a DN 100. Přívodní řad do Otic bude navazovat na hlavní řad, který vede středem Svojšovic a dále po nezpevněné cestě propustkem pod tratí č. 221. Celková délka vodovodní sítě bude cca 5 200 m. Pro napojení sídel Svojšovice a Otice na VDJ ve Stránčicích bude nutno objem tohoto vodojemu zvětšit. Napojení rozvojových ploch dle návrhu územního plánu bude provedeno na navržené vodovodní řady procházející kolem těchto rozvojových ploch. V rozvojových plochách budou položeny nové vodovodní řady v dimenzích DN 80 – 100. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Jako provizorní řešení do doby výstavby veřejné vodovodní sítě lze u individuální výstavby samostatných rodinných domů v zastavitelné ploše ve stávající zástavbě


22

(např.v prolukách) povolit vybudování individuálního zásobování pitnou vodou z nových domovních studní. Výstavbu v návrhové ploše Sv/BV1 je z důvodu rozsáhlosti návrhu a omezených zdrojů podzemních vod nutno podmínit výstavbou veřejných vodovodních řadů.

OTICE Stávající stav: Místní část Otice je zásobována vodou z domovních studní, kde množství vody je dostatečné, ale kvalita vody z důvodu vyššího obsahu železa, manganu, dusičnanů a bakteriologického znečištění nevyhovuje platným předpisům pro pitnou vodu.

Návrh: Přívodní řad ze Svojšovic bude gravitační, jeho délka je cca 550 m. Řad bude veden podél komunikace ze Svojšovic. Profil řadu je DN 100. Z důvodu vysokého tlaku v síti bude nutno před sídlem vybudovat šachtu s redukčním ventilem pro snížení tlaku v síti. V sídle bude vybudována větevná vodovodní síť. Napojeny budou veškeré obytné objekty, stávající sadařství a skladový areál. Hlavní řady budou mít profil DN 80 a DN 100. Otice jsou koncovým odběrným místem na přivaděči Strančice – Svojšovice – Otice. Celková délka vodovodní sítě bude cca 2 550 m. Napojení rozvojových ploch dle návrhu územního plánu bude provedeno na navržené vodovodní řady procházející kolem těchto rozvojových ploch. V rozvojových plochách budou položeny nové vodovodní řady v dimenzích DN 80 – 100. Podrobně budou trasy a dimenze řešeny v rámci studií a navazujících stupňů projektové dokumentace vždy na konkrétní rozvojovou plochu. Rozvojová plocha přestavby s označením O/BV4 severovýchodně od Otic nebude na vodovodní síť v Oticích napojena. Její napojení bude možno po projednání na přilehlý vodovodní síť obce Světice. Jako provizorní řešení do doby výstavby veřejné vodovodní sítě lze u individuální výstavby samostatných rodinných domů v zastavitelné ploše ve stávající zástavbě (např. v prolukách) povolit vybudování individuálního zásobování pitnou vodou z nových domovních studní. Výstavbu v návrhové ploše O/BV1 je z důvodu rozsáhlosti návrhu a omezených zdrojů podzemních vod nutno podmínit výstavbou veřejných vodovodních řadů.


23


24


25


26


27


28


29

Odkanalizování a čištění odpadních vod Ze všech sídel správního území obce Strančice mají vybudovanou kanalizaci a ČOV pouze Strančice. V ostatních sídlech jsou u jednotlivých nemovitostí žumpy, které se vyvážejí na ČOV Říčany. Dešťová kanalizace v sídlech řešena není. Vzhledem k uvažovanému rozvoji celého správního území – nárůstu obyvatelstva, bude potřeba v těchto sídlech (mimo Sklenku) vyřešit odvádění a čištění splaškových vod. STRANČICE Stávající stav: Kanalizace ve Strančicích je jednotná a je vybudována téměř v celé oblasti stávající zástavby. Před přítokem na ČOV je na přivaděči DN 1 000 dešťový oddělovač. Na kanalizaci je napojeno cca 1.600 EO, což činí cca 76% projektované kapacity. Původní ČOV byla v roce 2007 - 2008 rekonstruována a má kapacitu 2 100 EO. Z čistírny odtéká voda do rybníka „Dolejšák“, který slouží jako stabilizační nádrž. Celková délka stávající kanalizační sítě je cca 10 425 m. Současným problémem stávající čistírny je její hydraulické přetěžování v době dešťů, kdy na čistírnu natéká značné množství dešťových vod přivedených jednotnou kanalizací. Návrh: Nová kanalizační síť v obci bude řešena jako oddílná. Stávající kanalizační síť bude ponechána jako dešťová. Bude odvádět vody dešťové, povrchové a podzemní rovnou do rybníka „Dolejšák“, který bude sloužit jako dešťová retenční nádrž. V celé obci bude potřeba vybudovat novou splaškovou kanalizační síť. Na tuto síť budou přepojeny jednotlivé stávající nemovitosti, které jsou v dnešní době napojeny na jednotnou kanalizaci. Tímto dojde postupně k uvolňování hydraulické kapacity ČOV. Tato uvolněná kapacita může být využita pro napojování nových lokalit dle návrhu územního plánu. Nová kanalizace v návrhových plochách bude důsledně budována jako oddílná. Objekty v nové zástavbě budou napojeny na novou splaškovou kanalizaci. Splašková kanalizace bude provedena z trub DN 300, které kapacitně vyhoví po celé délce sítě. Jako materiál lze použít trouby kameninové nebo PVC. Převážnou většinu kanalizační sítě lze provést gravitačně. Dvě přečerpávací stanice budou v severozápadní části obce, odkud bude výtlačné potrubí napojeno do nejbližší šachty gravitačního řadu. Pro území v severozápadní části katastru bude nutno provést druhou přečerpávací stanici. Z této stanice se budou splaškové vody přečerpávat na vzdálenost cca 350 m do vrcholové šachty gravitačního řadu. Celková délka nové splaškové kanalizace je cca 14 km. Stávající ČOV Strančice má projektovanou kapacitu 2 100 EO. V současné době je na ní napojeno cca 1 600 EO. Z uvedeného vyplývá její kapacita cca 500 EO.


30

Dle upřesněného počtu obyvatel (únor 2011) v rozvojových plochách bude na ČOV ve výhledu napojeno cca 473 EO (lokalita Čečerávka) + cca 603 EO (ostatní rozvojové plochy), tzn. 1 076 EO. Na základě výše uvedených hodnot je zřejmé, že kapacita stávající ČOV nebude pro další rozvoj dostačující a bude nutné provedení její intenzifikace o cca 600 – 700 EO, tzn. na celkový počet cca 2 700 – 2 800 EO. Vzhledem k tomu, že její prostorové rozšíření není ve stávající lokalitě možné, bude nutno hledat jiné možnosti řešení. Nejpravděpodobnější možností by mohla být její intenzifikace ve stávajícím objektu, kdy by byla upravena technologie způsobu čištění bez nutnosti prostorového rozšíření (jedná se např. o membránové technologie nebo technologie s bionosiči ve formě plovoucích „vloček“ – tyto možnosti by bylo nutno prověřit podrobnějším průzkumem stávajícího stavu ČOV včetně provedení nutných výpočtů. Dešťové vody z komunikací a veřejných ploch budou odváděny do stávající dešťové kanalizace. Doporučuje se co nejvíce využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně. V návrhu územního plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím. Řešení bude navrženo v souladu s hydrogeologickým posouzením reálné možnosti vsaku v každé lokalitě. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod. Plochy komerčních zón budou odvodňovány příkopy, nebo mělkou trubní kanalizací do retenčních objektů (povrchových nebo podzemních). Regulovaný odtok z těchto retenčních objektů povolený správci toku bude zaústěn do vodoteče. V komerčních zónách se doporučuje provést co nejvíce zelených ploch, aby se zmenšilo odtokové množství dešťových vod. VŠECHROMY Stávající stav: Místní část Všechromy nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci a odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na ČOV Říčany. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Recipientem je Všechromský potok (identifikátor toku 10116689, ČHP 1-12-01-019) ústící do rybníka. Návrh: Splaškové odpadní vody – v sídle bude realizována samostatná kanalizační síť odvádějící splaškové odpadní vody na nově navrhovanou ČOV. Nová kanalizační síť v sídle


31

bude řešena jako oddílná. Průtok splaškových vod stokovou sítí až na ČOV bude gravitační, místně je v místech s nevyhovující konfigurací terénu možné umístění i tlakové kanalizace. Situování hlavní stoky „A“ je ve spodní části ovlivněno navrhovaným umístěním ČOV. Stoka prochází od ČOV přes pole a dále údolnicí místní vodoteče do intravilánu sídla v prostoru obecního rybníka. Sídlem prochází podél stávající zástavby a navrhované komerční zóny k dálnici. Podchod dálnice je navržen v místě stávajícího podjezdu cesty, která spojuje Všechromy s Kašovicemi. Koncový úsek stoky „A“ je situován podél dálnice do nejnižších míst komerčních ploch. Hlavní stoka „A“ tvoří páteř navrhované stokové sítě, na kterou se napojí ostatní gravitační stoky. Stokový systém bude založen jako gravitační s dimenzí stok DN 300. Celková délka kanalizace bude cca 6 000 m. Areál ČOV je navržen při silnici Všechromy – Otice na plochách p.č. 361 a p.č. 358. Pro odtok vyčištěných vod z ČOV lze využít Všechromský potok. Z důvodu malé vodnosti vodoteče bude nutno pravděpodobně ČOV doplnit dalším stupněm čištění pro zajištění vyšší účinnosti čištění s důrazem na likvidaci dusíku a fosforu. Plánovaná ČOV bude mít kapacitu pro min. 420 EO. Pro Všechromy byl zpracován Generel splaškové kanalizace a ČOV. Generel zpracoval Ing. F. Chramosta v 10/1996. Do doby vybudování centrální ČOV a splaškové kanalizace v obci lze jako provizorní řešení v zastavitelných plochách ve stávající zástavbě (např. v prolukách) a v menších navrhovaných lokalitách (s počtem rodinných domů do 10) povolit individuální likvidaci odpadních vod z jednotlivých rodinných domů pomocí domovních čistíren odpadních vod (DČOV) s odtokem vyčištěných odpadních vod do vodoteče, likvidaci vyčištěných vod zasakováním nebo zálivkou vlastního pozemku. Řešení s likvidací zasakováním nebo zálivkou bude nutno vždy doložit hydrogeologickým posouzením ovlivnění podzemních vod. Povolení DČOV bude vždy pouze jako stavba dočasná do doby výstavby veřejné splaškové kanalizace. Při umísťování DČOV na pozemku je nutno přihlédnout kromě jiného také na možnost budoucího přepojení na veřejnou splaškovou kanalizaci. Návrhové plochy V/BV9 a V/BV10 je vzhledem k jejich rozsahu nutno podmínit výstavbou centrální ČOV pro celé sídlo. Dešťové vody budou v navrhovaných lokalitách řešeny na základě hydrogeologického posudku, který bude nutno vypracovat ještě před vlastní parcelací. Dešťové vody z nových komunikací nelze zaúsťovat do stávajících silničních příkopů. V návrhu územního plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím. Řešení bude navrženo v souladu s hydrogeologickým posouzením reálné možnosti vsaku. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu


32

likvidace dešťových vod. Plochy komerčních zón budou odvodňovány příkopy, nebo mělkou trubní kanalizací do retenčních objektů (povrchových nebo podzemních). Regulovaný odtok z těchto retenčních objektů povolený správci toku bude zaústěn do vodoteče. V komerčních zónách se doporučuje provést co nejvíce zelených ploch, aby se zmenšilo odtokové množství dešťových vod.

KAŠOVICE Stávající stav: Místní část Kašovice nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci a odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na ČOV Říčany. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Recipientem je Kašovický potok (identifikátor toku 10105366, ČHP 1-12-01-019). Návrh: Splaškové odpadní vody – v sídle bude vybudována samostatná splašková kanalizace odvádějící veškeré splaškové vody na nově navrhovanou ČOV. Nová kanalizační síť v sídle bude řešena jako oddílná. Splašková kanalizace bude provedena jako gravitační kanalizační síť, místně je v místech s nevyhovující konfigurací terénu možné umístění i tlakové kanalizace. Profily hlavních větví budou DN 300 provedené buď z kameninových trub nebo z PVC. Celková délka kanalizace bude cca 1 500 m. Přivaděč na ČOV bude křížit Kašovický potok. Umístění ČOV vyplývá z konfigurace terénu a zástavby v obci. Umístění se předpokládá na pozemku č.parc.168/17. ČOV bude mít kapacitu pro min. 360 EO. Do doby vybudování centrální ČOV a splaškové kanalizace v obci lze jako provizorní řešení v zastavitelných plochách ve stávající zástavbě (např. v prolukách) a v menších navrhovaných lokalitách (s počtem rodinných domů do 10) povolit individuální likvidaci odpadních vod z jednotlivých rodinných domů pomocí domovních čistíren odpadních vod (DČOV) s odtokem vyčištěných odpadních vod do vodoteče, likvidaci vyčištěných vod zasakováním nebo zálivkou vlastního pozemku. Řešení s likvidací zasakováním nebo zálivkou bude nutno vždy doložit hydrogeologickým posouzením ovlivnění podzemních vod. Povolení DČOV bude vždy pouze jako stavba dočasná do doby výstavby veřejné splaškové kanalizace. Při umísťování DČOV na pozemku je nutno přihlédnout kromě jiného také na možnost budoucího přepojení na veřejnou splaškovou kanalizaci. Návrhové plochy K/BV1 a K/BV2 je vzhledem k jejich rozsahu nutno podmínit výstavbou centrální ČOV pro celé sídlo. Dešťové vody budou v navrhovaných lokalitách řešeny na základě hydrogeologického posudku, který bude nutno vypracovat ještě před vlastní parcelací. Dešťové vody z nových komunikací nelze zaúsťovat do stávajících silničních příkopů. V návrhu územního plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného


33

domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím. Řešení bude navrženo v souladu s hydrogeologickým posouzením reálné možnosti vsaku. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod. Dešťové vody z návrhových ploch K/BV1 a K/BV2 bude nutno zadržet v centrální retenci s regulovaným odtokem dešťovou kanalizací do vodního toku. PŘEDBOŘ Stávající stav: Místní část Předboř nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci a odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na ČOV Říčany. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Recipientem je Jažlovický potok (identifikátor toku 10106164, ČHP 1-12-01-019). Návrh: Splaškové odpadní vody – v sídle bude vybudována samostatná splašková kanalizace odvádějící veškeré splaškové vody na nově navrhovanou ČOV. Nová kanalizační síť v sídle bude řešena jako oddílná. Splašková kanalizace bude provedena jako gravitační kanalizační síť, místně je v místech s nevyhovující konfigurací terénu možné umístění i tlakové kanalizace. Celková délka je cca 2 600 m. Profily hlavních větví budou DN 300 – provedené buď z kameninových trub nebo z PVC. Umístění ČOV vyplývá ze spádových poměrů území. ČOV bude umístěna na pozemku č.parc.133/11. Z důvodu malé vodnosti vodoteče bude nutno pravděpodobně ČOV doplnit dalším stupněm čištění pro zajištění vyšší účinnosti čištění s důrazem na likvidaci dusíku a fosforu. ČOV bude mít kapacitu pro min. 230 EO. Do doby vybudování centrální ČOV a splaškové kanalizace v sídle lze jako provizorní řešení v zastavitelných plochách ve stávající zástavbě (např. v prolukách) a v menších navrhovaných lokalitách (s počtem rodinných domů do 10) povolit individuální likvidaci odpadních vod z jednotlivých rodinných domů pomocí domovních čistíren odpadních vod (DČOV) s odtokem vyčištěných odpadních vod do vodoteče, likvidaci vyčištěných vod zasakováním nebo zálivkou vlastního pozemku. Řešení s likvidací zasakováním nebo zálivkou bude nutno vždy doložit hydrogeologickým posouzením ovlivnění podzemních vod využívaných pro individuální zásobování pitnou vodou. Povolení DČOV bude vždy pouze jako stavba dočasná do doby výstavby veřejné splaškové kanalizace. Při umísťování DČOV na pozemku je nutno přihlédnout kromě jiného také na možnost budoucího přepojení na veřejnou splaškovou kanalizaci.


34

Dešťová kanalizace ve stávající zástavbě budována nebude. Odvedení dešťových vod ze stávajících komunikací bude řešeno pomocí otevřených příkopů, které budou svádět dešťové vody do místní vodoteče – Jažlovického potoka a rybníků. Doporučuje se co nejvíce využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně. V sídle je soustava malých rybníků a nádrží. Rybníky jsou většinou neudržované a nefunkční. Rybníky budou vyčištěny a znovu bude obnovena jejich funkce. Dva rybníky v severní části budou sloužit jako retenční – pro zvýšení průtoků v místní vodoteči, do které bude zaústěn odpad z ČOV. Dešťové vody z nových komunikací nelze zaúsťovat do stávajících silničních příkopů. V návrhu územního plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím (např. rozstřikem na vlastním pozemku). Řešení bude navrženo v souladu s hydrogeologickým posouzením reálné možnosti vsaku. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod. Odvedení dešťových vod z rozvojové plochy P/BV4 bude řešeno dešťovou kanalizací do stávajícího rybníka, který bude nutno zrekonstruovat včetně odtokového potrubí až do vodoteče. SVOJŠOVICE Stávající stav: Místní část Svojšovice nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci a odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na ČOV Říčany. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Recipientem je Pitkovický potok (identifikátor toku 10100546, ČHP 1-12-01-019). Návrh: Splaškové odpadní vody - v sídle bude vybudována samostatná splašková kanalizace odvádějící veškeré splaškové vody na nově navrhovanou ČOV. Nová kanalizační síť v sídle bude řešena jako oddílná. Splašková kanalizace bude provedena jako gravitační kanalizační síť, místně je v místech s nevyhovující konfigurací terénu možné umístění i tlakové kanalizace. Celková délka je cca 4 850 m. Profily hlavních větví budou DN 300 – provedené buď z kameninových trub nebo z PVC. Splašková kanalizace bude křížit vodoteč v místě propustku uprostřed sídla. Umístění ČOV vyplývá ze spádových poměrů území. ČOV bude umístěna na pozemku č.parc.557/3. Z důvodu malé vodnosti vodoteče bude nutno pravděpodobně ČOV doplnit dalším stupněm čištění pro zajištění vyšší účinnosti čištění s důrazem na likvidaci dusíku a fosforu. ČOV bude mít kapacitu pro min. 610 EO.


35

Do doby vybudování centrální ČOV a splaškové kanalizace v sídle lze jako provizorní řešení v zastavitelných plochách ve stávající zástavbě (např. v prolukách) a v menších navrhovaných lokalitách (s počtem rodinných domů do 10) povolit individuální likvidaci odpadních vod z jednotlivých rodinných domů pomocí domovních čistíren odpadních vod (DČOV) s odtokem vyčištěných odpadních vod do vodoteče, likvidaci vyčištěných vod zasakováním nebo zálivkou vlastního pozemku. Řešení s likvidací zasakováním nebo zálivkou bude nutno vždy doložit hydrogeologickým posouzením ovlivnění podzemních vod. Povolení DČOV bude vždy pouze jako stavba dočasná do doby výstavby veřejné splaškové kanalizace. Při umísťování DČOV na pozemku je nutno přihlédnout kromě jiného také na možnost budoucího přepojení na veřejnou splaškovou kanalizaci. Návrhovou plochu Sv/BV1 je vzhledem k jejímu rozsahu nutno podmínit výstavbou centrální ČOV pro celé sídlo. Dešťové odpadní vody budou sváděny do vodoteče – Pitkovického potoka pouze ze stávajících komunikací. Doporučuje se co nejvíce využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně. Vzhledem k tomu, že již za současného stavu má obec problémy s častými záplavami, bude nutno v rámci výstavby v obci provést i úpravu stávajícího koryta potoka a hlavně jeho propustků. Nejslabším místem pro převedení velkých průtoků je propustek uprostřed sídla. Propustek musí být rekonstruován a zvětšen jeho průtočný profil. Stejně musí být upraven propustek v jižní části sídla. Trasa potoka ve středu obce v délce cca 220 m musí být vyčištěna a upravena. Je nutná běžná údržba a čištění koryta. Rekonstrukci propustku uprostřed sídla lze časově spojit s položením splaškové stoky, která zde kříží potok. Dešťové vody z nových komunikací nelze zaúsťovat do stávajících silničních příkopů. V návrhu územního plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím (např. s retencí rozstřikem na vlastním pozemku). Řešení bude navrženo v souladu s hydrogeologickým posouzením reálné možnosti vsaku. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod. Plochy komerčních zón budou odvodňovány příkopy, nebo mělkou trubní kanalizací do retenčních objektů (povrchových nebo podzemních). Regulovaný odtok z těchto retenčních objektů povolený správci toku bude zaústěn do vodoteče. V komerčních zónách se doporučuje provést co nejvíce zelených ploch, aby se zmenšilo odtokové množství dešťových vod. Dešťové vody z návrhové plochy Sv/BV1 bude nutno zadržet v centrální retenci s regulovaným odtokem dešťovou kanalizací do vodního toku.


36

OTICE Stávající stav: Místní část Otice nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci a odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na ČOV Říčany. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Recipientem je Pitkovický potok (identifikátor toku 10100546, ČHP 1-12-01-019). Návrh: Splaškové odpadní vody - v sídle bude vybudována samostatná splašková kanalizace odvádějící veškeré splaškové vody na nově navrhovanou ČOV. Nová kanalizační síť v sídle bude řešena jako oddílná. Konfigurace terénu umožňuje provést celou síť jako gravitační, místně je v místech s nevyhovující konfigurací terénu možné umístění i tlakové kanalizace. Celková délka splaškové kanalizace je cca 2 850 m. Kanalizace bude provedena z kameninových trub nebo z PVC DN 300. Umístění ČOV vyplývá ze spádových poměrů terénu. ČOV bude umístěna na pozemku č.parc.196. ČOV bude mít kapacitu pro min. 275 EO. V návrhu je také uvažováno s umístěním druhé ČOV, která by sloužila pouze nově navrhované zástavbě – plocha O/BV1. Tato ČOV bude umístěna na pozemku č.parc.162/1 a bude mít kapacitu pro min. 350 EO. Do doby vybudování centrální ČOV a splaškové kanalizace v sídle lze jako provizorní řešení v zastavitelných plochách ve stávající zástavbě (např. v prolukách) a v menších navrhovaných lokalitách (s počtem rodinných domů do 10) povolit individuální likvidaci odpadních vod z jednotlivých rodinných domů pomocí domovních čistíren odpadních vod (DČOV) s odtokem vyčištěných odpadních vod do vodoteče, likvidaci vyčištěných vod zasakováním nebo zálivkou vlastního pozemku. Řešení s likvidací zasakováním nebo zálivkou bude nutno vždy doložit hydrogeologickým posouzením ovlivnění podzemních vod. Povolení DČOV bude vždy pouze jako stavba dočasná do doby výstavby veřejné splaškové kanalizace. Při umísťování DČOV na pozemku je nutno přihlédnout kromě jiného také na možnost budoucího přepojení na veřejnou splaškovou kanalizaci. Návrhovou plochu O/BV1 je vzhledem k jejímu rozsahu nutno podmínit výstavbou centrální ČOV. Dešťová

kanalizace

v obci

budována

nebude.

Odvedení

dešťových

vod

ze stávajících komunikací bude řešeno pomocí otevřených příkopů, které budou svádět dešťové vody do místní vodoteče – Pitkovického potoka. Doporučuje se co nejvíce využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně. Vzhledem k tomu, že již za současného stavu má sídlo problémy s častými záplavami, bude nutno v rámci výstavby v sídle provést i úpravu stávajícího koryta potoka a propustku pod komunikací. Propustek musí být rekonstruován, aby převedl průtok Q100=12 m3/s. Rekonstrukci propustku lze časově spojit s položením nové splaškové stoky, která kříží potok. Dále musí být upraveno a vyčištěno koryto potoka


37

ve vzdálenosti min. 140 m pod propustkem a 160 m nad propustkem. Je nutná běžná údržba a čištění koryta. Dešťové vody z nových komunikací nelze zaúsťovat do stávajících silničních příkopů. V návrhu územního plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím (např. retencí a rozstřikem na vlastním pozemku). Řešení bude navrženo v souladu s hydrogeologickým posouzením reálné možnosti vsaku. U nových hromadných zástaveb ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod. Dešťové vody z návrhové plochy O/BV1 bude nutno zadržet v centrální retenci s regulovaným odtokem dešťovou kanalizací do vodního toku. SKLENKA Stávající stav: Místní část Sklenka nemá vybudovanou splaškovou kanalizaci a odpadní vody jsou zachycovány v bezodtokových jímkách a vyváženy na ČOV Říčany. Dešťové vody jsou odváděny systémem příkopů, struh a propustků do místní vodoteče. Recipientem je Jažlovický potok (identifikátor toku 10106164, ČHP 1-12-01-019). Návrh: Splaškové odpadní vody – v sídle se neuvažuje s výstavbou kanalizace ani ČOV. V osadě se nepředpokládá žádný rozvoj ani nárůst obyvatelstva. Likvidace splaškových vod se předpokládá odvozem obsahu jednotlivých žump na ČOV Říčany. V sídle lze také kromě žump povolit individuální likvidaci odpadních vod z jednotlivých rodinných domů pomocí domovních čistíren odpadních vod (DČOV) s odtokem vyčištěných odpadních vod do vodoteče, likvidaci vyčištěných vod zasakováním nebo zálivkou vlastního pozemku. Řešení s likvidací zasakováním nebo zálivkou bude nutno vždy doložit hydrogeologickým posouzením ovlivnění podzemních vod. Dešťová kanalizace v sídle budována nebude. Odvedení dešťových vod z komunikací bude řešeno pomocí otevřených příkopů, které budou svádět dešťové vody do místní vodoteče – Jažlovického potoka. Doporučuje se co nejvíce využívat vsakování dešťové vody do veřejné zeleně. V návrhu územního plánu není uvažováno s odváděním dešťových vod ze střech rodinných domů. U každého rodinného domu je nutno uvažovat se vsakováním dešťových vod na vlastním pozemku, případně uvažovat s jejím dalším využitím (např. rozstřikem

na

vlastním

pozemku).

Řešení

bude

navrženo

v souladu

s hydrogeologickým posouzením reálné možnosti vsaku. U nových hromadných zástaveb


38

ploch rodinnými domy (od počtu 10 rodinných domů) bude nutno vždy doložit hydrogeologické posouzení a studii celé lokality z hlediska ovlivnění odtokových poměrů v řešeném území a z hlediska způsobu likvidace dešťových vod.


39


40


41


42


43


44


45

Elektrická energie Územní plán navrhuje pro pokrytí rozvojových záměrů obce 40 nových transformačních stanic – 10 ve Všechromech (čtyř pro potřeby budoucích areálů výroby a skladů, dvou pro zemědělské areály, dvou pro zařízení komerční občanské vybavenosti při dálnici D1 a dvou pro potřeby nové bytové výstavby), 9 v Oticích (dvou pro potřeby nových zemědělských areálů, 5 pro zajištění elektrické energie pro bytovou výstavbu a dvě trafostanice budou zřízeny u čistíren odpadních vod), 7 ve Strančicích (6 pro potřeby nové bytové výstavby a jedné v budoucím rekreačním areálu), 5 v Předboři (po dvou trafostanicích bude vybudováno u nových ploch bydlení a v budoucích zemědělských areálech a jedna trafostanice u čistírny odpadních vod), 4 ve Svojšovicích (dvou pro pokrytí potřeby nové bytové výstavby a po jedné trafostanici je navrženo v budoucím areálu výroby a skladů a u nové čistírny odpadních vod), 4 v Kašovicích (tři trafostanice budou realizovány v rozvojových plochách bydlení a jedna u čistírny odpadních vod) a jedné ve Sklence (pro potřeby nové bytové výstavby). Přehled stávajících trafostanic podává následující tabulka: Provedení

Počet jednotek kVA

U hřiště Obec U lesa Oseva

Sloupová Mřížová Mřížová Sloupová

Strančice Strančice Strančice Strančice Strančice Strančice Strančice Svojšovice Svojšovice Všechromy Všechromy

Sever Kojenecký ústav ČOV Měnírna ACHP Náves Silo Svojšovice Chaty Všechromy Pila

Sloupová Mřížová Mřížová Mřížová Mřížová Kabelová Zděná Mřížová Mřížová Mřížová Mřížová

1x630 1x630 2x400 1x630 pro Osevu, 1x250 pro obec 1x400 1x400 1x400 1x160 1x160 1x630 2x630 1x100 1x160 1x250 1x160

Všechromy

VOG

Mřížová

1x250

Všechromy Otice Kašovice Předboř Sklenka

Stetson

Mřížová Mřížová Mřížová Mřížová Mřížová

1x400 1x250 1x100 1x250 1x100

Sídlo Strančice Strančice Strančice Strančice

Název

Otice Kašovice Předboř Sklenka

Poznámka Není rezerva výkonu Není rezerva výkonu Rezerva výkonu jen pro nejbližší okolí Pro obec není rezerva výkonu Rezerva výkonu jen pro nejbližší okolí Rezerva výkonu jen pro nejbližší okolí Není rezerva výkonu Slouží pro objekt u měnírny Slouží pro ACHP Rezerva výkonu jen pro nejbližší okolí Slouží pro ZZN (silo) Není rezerva výkonu Není rezerva výkonu Není rezerva výkonu Slouží pro pilu, nemá rezervu výkonu pro rozšíření provozu Slouží pouze pro VOG, nemá rezervu výkonu pro rozšíření provozu Slouží pouze pro hotel Není rezerva výkonu Není rezerva výkonu Není rezerva výkonu Není rezerva výkonu

I nadále bude správní území obce Strančice zásobeno elektrickou energií z rozvodny Strančice. Rozvodna je napájena z nadřazené soustavy linek 110 kV procházejících přibližně severojižním směrem přes zájmovou oblast. Trasa linek je situována přibližně mezi sídly Otice a Jažlovice. Dále odbočuje severně nad sídlem Všechromy směrem do rozvodny Strančice. Od odbočení pokračuje jižním směrem přes dálnici D1 a dále přes Všechromy


46

a Kašovice mimo řešené území. Stávající stav sítě 22 kV je dobrý a po částečné rekonstrukci. Lze předpokládat, že současná síť 22 KV je použitelná jako koncepční základ napájení, avšak je nutné počítat s budoucími nutnými úpravami (přeložkami, posílením, kabelizací) a dalším potřebným rozšířením. Dále je nutné počítat i s kabelovým posílením napájení z rozvodny Strančice pro vlastní oblast Strančic a posílení linek ze Strančic okolo Všechrom až za dálnici.

Výpočet nárůstu spotřeby elektrické energie V budoucnu se předpokládá následující nárůst spotřeby elektrické energie: Návrh celkem ...........4 393 kW (z toho 909 kW pro Strančice, 1 734 kW pro Všechromy, 697 kW pro Otice, 416 kW pro Svojšovice, 338 kW pro Předboř, 283 kW pro Kašovice, a 16 kW pro Sklenku) Výpočet vychází z následujících předpokladů: a)

stupeň elektrizace "A" (ČSN 332130) - základní stupeň se počítá pro 80 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Strančic pro celkový počet 439 rodinných domů

a1)

stupeň elektrizace "B" (tj. základní stupeň + elektrické vaření + ohřev teplé vody + elektrické topení) - počítá se pro 20 % z celkového počtu nových rodinných domů, tj. v případě Strančic pro 110 rodinných domů

a) = Pb1 = 5,5 x nb x 0,3 = 5,5 x 439 x 0,3 = 724 kW a1) = Pb2 = 18 x nb x 0,3 = 18 x 110 x 0,3 = 594 kW Dále se předpokládá nárůst spotřeby elektrické energie v důsledku realizace těchto zařízení: výroba a sklady – 1 350 kW zařízení občanské vybavenosti – 800 kW zemědělské areály - 600 kW kompostárna - 150 kW čistírny odpadních vod - 175 kW

Plyn Z důvodu zajištění zásobování plynem i pro nově vymezené plochy navrhuje územní plán nové STL plynovodní řady k rozvojovým plochám St/BI4-St/BI9, St/BI13 a St/BIV14 ve Strančicích, V/VB5, V/BV9, V/BV10, V/OV1, V/VD2, V/VD3 a V/VZ2 ve Všechromech, Sv/BV1, Sv/BV2, Sv/BV4 a Sv/BV6 ve Svojšovicích a K/BV1 a K/BV2 v Kašovicích. Ostatní plochy budou zásobeny ze stávajících řadů. Otice budou zásobeny zemním plynem prostřednictvím přípojky z vysokotlakého plynovodu DN 500 Praha-Tábor k budoucí regulační stanici navržené západně od sídla.


47

V současné době jsou zásobeny zemním plynem (přípojkou z vysokotlakého plynovodu DN 500 Praha-Tábor) sídla Strančice, Svojšovice, Všechromy a Kašovice.

Výpočet spotřeby zemního plynu Kategorie obyvatelstvo Výpočet odběrů zemního plynu v kategorii obyvatelstva (bez Předboře a Sklenky, kde se plynofikace neuvažuje) vychází z těchto předpokladů: - rodinné domy stávající: 446 b.j. - rodinné domy navrhované: 604 b.j. - bytové jednotky v bytových domech stávající 52 b.j. Za předpokladu plynofikace 90 % stávajících (v případě Strančic 401 bytu v rodinných domech a 47 bytů v bytových domech) a 90 % budoucích obytných objektů (544 bytů v rodinných domech), lze předpokládat následující spotřebu plynu v kategorii obyvatelstva:

Odběr zemního plynu za rok v kategorii obyvatelstva – návrh: 3

3

- vaření jídel 992 b.j x 120 m = 119 040 m /rok 3 3 - příprava teplé užitkové vody 992 b.j x 600 m = 595 200 m /rok 3 3 - vytápění bytů - etážové 47 b.j x 1 800 m = 84 600 m /rok 3 3 - vytápění bytů v rodinných domech 945 b.j x 3 000 m = 2 835 000 m /rok ----------------------------------------------------------------------------------------------------3 - součet = 3 633 840 m /rok (z toho 1 881 570 m3 pro Strančice, 596 920 m3 pro Otice, 493 360 m3 pro Svojšovice, 395 360 m3 pro Kašovice, a 266 630 m3 pro Všechromy) Spoje Telefonizace obce je na uspokojivé úrovni, a proto územní plán rozšíření MTS nenavrhuje. V řešeném území jsou provozovány tyto telekomunikační systémy: Telefonica O2 (klasický drátový systém s přenosem po kabelech, ústřednami), bezdrátové telefony operátorů Telefonica O2 , T – mobile, Vodafone. Všechna sídla správního území obce Strančice jsou plošně telefonizována. Telefonní ústředny se nacházejí v obcích Strančice (na kterou jsou napojeny Strančice a Všechromy), Světice (na kterou jsou napojeny Svojšovice), Dobřejovice (na kterou jsou napojena sídla Otice, Předboř a Sklenka) a Velké Popovice (na kterou jsou napojeny Kašovice). S místními sítěmi se předpokládá další rozvoj dálkových kabelů a uzlů s možností poskytování datových služeb apod.


48

6. Odpadové hospodářství Územní plán nenavrhuje žádné změny v současném způsobu likvidace tuhých komunálních odpadů z toho důvodu, že současný systém je vyhovující. Územní plán navrhuje vybudování kompostárny na ploše V/X1, jihovýchodně od sídla Všechromy, kam bude svážen bioodpad z řešeného území.

7. Územní systém ekologické stability Hlavním cílem vytváření územních systémů ekologické stability krajiny je trvalé zajištění biodiverzity, biologické rozmanitosti, která je definována jako variabilita všech žijících organismů a jejich společenstev a zahrnuje rozmanitost v rámci druhů, mezi druhy a rozmanitost ekosystémů. Určitou představu o zastoupení přírodních prvků na území obce Strančice poskytuje koeficient ekologické stability Kes tj. podíl výměry ploch relativně stabilních ku výměře ploch relativně nestabilních (Míchal 1985). Koeficient ekologické stability Kes v zájmovém území činí na k.ú. Strančice 0,557, na k.ú. Otice u Svojšic 0,543, na k.ú. Předboř u Prahy 0,244, na k.ú. Svojšice 0,328 a na k.ú. Všechromy 0,153. Klasifikace koeficientů Kes (Lipský, 1999): Kes < 0.10: území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy 0.10 < Kes < 0.30: území nadprůměrně využívané, se zřetelným narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musejí být soustavně nahrazovány technickými zásahy 0.30 < Kes < 1.00: území intenzivně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie 1.00 < Kes < 3.00: vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je i nižší potřeba energomateriálových vkladů (podle Novákové, 1987). Z výše uvedeného vyplývá, že na území obce Strančice převládá intenzivně využívané území zejména zemědělskou velkovýrobou, kde oslabení autoregulačních pochodů v agroekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie a část je tvoří území s maximálním narušením přírodních struktur, základní ekologické funkce musí být intenzívně a trvale nahrazovány technickými zásahy. Podstatou územních systémů ekologické stability je vymezení sítě přírodě blízkých ploch v minimálním územním rozsahu, který už nelze dále snižovat bez ohrožení ekologické stability a biologické rozmanitosti území. Je však zřejmé, že vymezení, ochrana a případné doplňování chybějících částí této sítě je pouze jedním z kroků k trvale udržitelnému využívání


49

krajinného prostoru, protože existence takovéto struktury v území nemůže ekologickou stabilitu ani biodiverzitu zajistit sama o sobě; je pouze jednou z nutných podmínek pro její zajištění. Zákon č. 114/1991 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů definuje územní systém ekologické stability jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Vymezení a hodnocení ÚSES patří podle tohoto zákona mezi základní povinnosti při obecné ochraně přírody a provádějí ho orgány územního plánování a ochrany přírody ve spolupráci s orgány vodohospodářskými, ochrany zemědělského půdního fondu a státní správy lesního hospodářství. Ochrana systému ekologické stability je povinností všech vlastníků a nájemců pozemků tvořících jeho základ, jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát. Z hlediska územního plánování představují ÚSES jeden z limitů využití území (§ 2 stavebního zákona), který je třeba při řešení územního plánu respektovat jako jeden z „předpokladů zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území“. Koncepce ÚSES byla od počátku vytvářena tak, aby vznikl ucelený soubor ekologických podkladů o prostorových nárocích bioty v krajině, který by byl využitelný v územním plánování při harmonizaci různých požadavků na využití území. Tvorba ÚSES doplňuje územně plánovací dokumentaci o důležitý ekologický aspekt, jehož absence značně omezovala naplnění hlavního cíle územního a krajinného plánování - prostorovou optimalizaci funkčního využití krajiny. Skladebné součásti ÚSES (biocentra, biokoridory, příp. interakční prvky) jsou vymezovány na základě rozmanitosti potenciálních ekosystémů v krajině a jejich prostorových vztahů, aktuálního stavu ekosystémů, prostorových parametrů a společenských limitů a záměrů. Územní plánování má klíčový význam pro naplnění kritéria společenských limitů a záměrů. Teprve po konfrontaci s dalšími zájmy na využití krajiny lze vymezení ÚSES definitivně považovat za jednoznačné. Až po zapracování do územně plánovací dokumentace se z odvětvových generelů mohou stát obecně závazné plány ÚSES, které jsou jednak základem pro účinnou ochranu funkčních prvků ÚSES a současně základem pro uchování územní rezervy pro chybějící části ÚSES. Zpracování Plánu SES vycházelo z metodiky MŽP ČR "Rukověť projektanta místního územního systému ekologické stability - metodika pro zpracování dokumentace", Jiří Löw a spolupracovníci a z metodiky Ministerstva pro místní rozvoj a Ústavu územního rozvoje Brno "Metodika zapracování ÚSES do územních plánů obcí, Návod na užívání ÚTP regionálních a nadregionálních ÚSES ČR".


50

Jako podklady pro zpracování plánu ÚSES byly použity údaje z ÚAP, a plán ÚSES dle ÚP obce Strančice CHS Praha s.r.o. 2003. Při realizaci lokálního SES bude nutné brát v úvahu současný stav krajiny a časové parametry vzhledem k cílovému stavu SES. Prvky SES je vhodné budovat postupně za pomoci přirozené sukcese. Člověk sám přirozený porost nevytvoří. Na základě empirických poznatků jsou potřebná tato časová rozpětí pro regeneraci narušených nebo vznik nových typů ekosystémů. 1 - 4 roky 8 - 15 let 10 - 15 let desetiletí staletí tisíciletí

- společenstva jednoletých plevelů a jejich fauna - vegetace eutrofních stojatých vod - vegetace mezí a větrolamů bez specializovaných druhů - xerothermní nebo hydrofilní nelesní společenstva, a to často jen s neúplnou druhovou garniturou - vznik vyspělých karbonátových profilů v půdě, vznik lesní geobiocenózy včetně specializovaných lesních druhů vyšších rostlin - vznik vyspělých humusových profilů vývojově zralých půd reprodukce zaniklého klimaxového společenstva s druhově nasycenými společenstvy v dané krajině

Předkládaný plán místního územního systému ekologické stability je dalším krokem, který směřuje k aktivnímu přístupu při zabezpečování ekologické stability krajiny. Vymezení ÚSES dává pouze předpoklad k vymezení biocenter a biokoridorů (stabilních ploch), které by měly být základem pro rozvíjení ostatních nutných prvků zvyšujících odolnost krajiny k antropickým tlakům. Dalšími nutnými předpoklady k větší stabilitě krajiny jsou ekologičtější způsoby hospodaření jak v lese, tak i na zemědělské půdě, zajištění čistoty ovzduší, vod atd. V rámci ÚP obce Strančice byl v zájmovém území vymezen lokální ÚSES. Vzhledem k tomu, že došlo v době od zpracování plánu ÚSES (ÚP obce Strančice 2003) v území ke změnám, byla lokalizace některých prvků ÚSES upravena a bylo vymezeno jedno nové lokální biocentrum. Z těchto důvodů byly všechny prvky ÚSES nově přečíslovány. Nejvýznamnější změna lokalizace prvků ÚSES se týká trasy lokálního biokoridoru LBK 7 dle plánu ÚSES (ÚP obce Strančice z r. 2003). Trasa tohoto biokoridoru procházela z části při okraji sídla Všechromy v území intenzivně využívaném a byla v kolizi s existujícími, plánovanými i výhledovými dopravními trasami. Nově navržený lokální biokoridor LBK 6 je vymezen v území, kde se nepředpokládá významnější stavební rozvoj a kde ani v budoucnosti by biokoridor neměl významně kolidovat s rozvojem obce či dopravní infrastruktury. Další významnou změnou oproti původnímu plánu ÚSES je zmenšení plochy původního lokálního biocentra LBC 1 v údolí Kašovického potoka a vymezení nového lokálního biocentra v nivě Pitkovického potoka a na přilehlých svazích. V novém návrhu plánu ÚSES jsou částečně opraveny trasy některých biokoridorů tak, aby lépe odpovídaly současnému stavu a využití území. Úprava lokalizace některých prvků ÚSES zohledňuje též maximální a minimální doporučené rozměry prvků ÚSES. Pro umístění a vymezení biocenter


51

a biokoridorů jsou využity stávající ekologicky stabilnější části zdejší krajiny, jako jsou lesy, rybníky, vodní toky, louky a existující porosty dřevin. V území je vymezeno šest lokálních biocenter. LBC 1 se nachází na ploše lesního porostu při okraji řešeného území severozápadně od sídla Skalka v ploše a rozsahu původního LBC 2. Lokální biocentrum LBC 2 je vymezeno na části plochy původního LBC 1. Toto lokální biocentrum bylo prostorově upraveno tak, aby zahrnovalo nejhodnotnější plochy z hlediska ekologické stability a nekolidovalo se současným a výhledovým stavem a využitím území a s ohledem na skutečnost, že v blízkosti bylo vymezeno nové lokální biocentrum LBC 6 v údolí Pitkovického potoka. Lokální biocentrum LBC 3 je vymezeno v souladu s původním plánem ÚSES. Také lokální biocentra LBC 4 a LBC 5 jsou vymezena v plochách a rozsahu původního plánu ÚSES. Pouze u LBC 5 došlo k menším úpravám hranice v souladu se současným stavem území a plánovaným využitím území.

Biocentra jsou

propojena spolu a s prvky ÚSES na sousedních katastrálních územích biokoridory. Trasy biokoridorů byly vymezeny v trasách podle plánu ÚSES se snahou využít, pokud to je možné, stávající ekologicky stabilnější prvky v území, především drobné vodní toky. Prvky ÚSES jsou lokalizovány se snahou o bezkolizní průběh s nadějí na plnou funkčnost v budoucnosti. Významnou součástí ÚSES jsou interakční prvky, které zprostředkovávají příznivé působení biocenter a biokoridorů na okolní ekologicky méně stabilní krajinu. Pro vymezení interakčních prvků byly využity plochy s vyšším stupněm ekologické stability v plochách zemědělské půdy, často drobné vodní toky (VKP), remízky a lesní lemy. Na pozemcích, které jsou zahrnuty do územního systému ekologické stability, nesmí dojít ke snížení současného stupně ekologické stability. Na biocentrech, jejichž součástí jsou vlhké louky (LBC 2 a LBC 6) v nivách potoků, bude vhodné z důvodů biodiverzity zachovat tyto vlhké louky, a to nejlépe pomocí pastvy či extenzivního kosení. Cílovým stavem ostatních prvků ÚSES jsou přirozená společenstva, což v daném území jsou převážně lesní porosty – olšové jasaniny, černýšové dubohabřiny a bikové nebo jedlové doubravy. Na plochách vymezených pro ÚSES nemohou být prováděny, žádné aktivity snižující ekologickou stabilitu ploch (např. výstavba, odvodnění, úpravy toků, intenzifikace obhospodařování, odlesňování apod.). Revitalizace vodních toků je žádoucí. V grafické části dokumentace územního plánu jsou zakresleny plochy lokálního ÚSES a interakční prvky.


52

V tabulkové části jsou popsány prvky ÚSES (biocentra, biokoridory a interakční prvky) v řešeném území. V tabulkách je uvedeno pořadové číslo prvku v řešeném území, jeho název a základní charakteristiky, jako geobiocenologická typizace (STG), výměra či základní rozměry prvku, a charakteristika ekotopu a bioty. V kolonce Kostra ekologické stability je uvedeno, zda je součástí prvku VKP, a v závorce je uvedeno číslo a ekorajón dle evidence významných krajinných prvků (Bratka J. a kol. 2004). V tabulce je též uvedeno stručné doporučení opatření zajištění funkčnosti prvků (biokoridorů a biocenter). Pořadové číslo: LBC 1 Název: V Borovém Kostra ekologické stability:VKP les (L 15, ER 8) Prvek ÚSES: lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG) 2 AB 3 Katastrální území: Předboř Rozloha: 9,15 ha Charakteristika ekotopu a bioty: les, lesní typ 2I1 uléhavá kyselá buková doubrava s bikou chlup., 2I4 uléhavá kyselá buková doubrava černýšová; smrk ztepilý, borovice lesní, bříza bílá, dub letní, dub zimní, habr obecný, javor klen, modřín opadavý, topol osika, třešeň ptačí Opatření: zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou dub – 70 %, buk – 30 %, borovice, bříza, (jíva) Kultura: les Pořadové číslo: LBC 2 Název: Kašovický potok Kostra ekologické stability:VKP les, vodní tok, Prvek ÚSES:lokální biocentrum, částečně funkční rybník (40, ER 8) Geobiocenologická typizace (STG): 2 AB 4, 2 BC 5, 2 D 2 Katastrální území: Otice Rozloha: 4,61 ha Charakteristika ekotopu a bioty: pastvina, louka, les, vodní tok, rybník, břehové porosty Opatření: zachovat současné pestré využití pozemků: trvalé travní porosty, vodní plochy, les. Na loukách a pastvinách pasení zvířat (ovce, kozy i jiné), vždy však v přiměřeném množství. V rybníce nepřekračovat únosnost rybničního ekosystému, umožnit rozvoj makrofyt (ponořených a vzplývavých rostlin). Dle potřeby provádět odbahnění. V lesních porostech hospodařit v režimu lesů ochranných. Ponechávat doupné stromy. Na lesních plochách cílové společenstvo STG 2 BC 5: olše – 70 %, jasan – 30 %, smrk, (topol, osika), STG 2 D 2: dub – 70 %, buk – 20 %, habr – 10 % Přijatelné využití: objekty a zařízení pro chov ovcí či koz – přístřešek, krmiště, sklad krmiva atd. pouze odstranitelné lehké stavby. Kultura: les, trvalé travní porosty, vodní plochy


53

Pořadové číslo: LBC 3 Název: Za bažantnicí Kostra ekologické stability: VKP Les (L 16, ER 8) Prvek ÚSES: lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 AB 3, 3 BD 3, 3 B 4 Katastrální území: Předboř Rozloha: 13,75 ha Charakteristika ekotopu a bioty: les, lesní typy 3H1 hlinitá dubová bučina šťavelová, 3I1 uléhavá kyselá dubová bučina s bikou chlupatou; borovice lesní, bříza bílá, dub letní, dub zimní, habr obecný, jeřáb obecný, modřín opadavý, ostružiník, růže, smrk ztepilý - domin., topol osika, třešeň ptačí, kopřiva dvoudomá, třtina křovištní Opatření: zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou LT 3H: buk – 60 %, dub – 30 %, habr – 10 %, jedle, LT 3I: buk – 60 %, dub – 30 %, jedle – 10 %, (borovice) Kultura: les Pořadové číslo: LBC 4 Název: Na Březovkách Kostra ekologické stability:VKP Les (L 22, ER 8) Prvek ÚSES: lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 AB 3 Katastrální území: Strančice Rozloha: 4,89 ha Charakteristika ekotopu a bioty: les, lesní typy 3K3 kyselá dubová bučina biková na suchých svazích, 3I1 uléhavá kyselá dubová bučina s bikou chlupatou; dub červený, bříza bradavičnatá, jeřáb ptačí, smrk ztepilý, třešeň obecná, vrba jíva bika bělavá, jestřábník lesní, kerblík lesní, kopřiva dvoudomá, lipnice hajní, šťavel kyselý, třezalka tečkovaná, třtina křovištní, vratič obecný, vrbka úzkolistá, zvonek okrouhlolistý Opatření: zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními výhledově zajistit přirozenou druhovou skladbu, cílové společenstvo les s druhovou skladbou LT 3K: buk – 60 %, dub – 30 %, jedle – 10 %, borovice, (lípa), LT 3I: buk – 60 %, dub – 30 %, jedle – 10 %, (borovice) Kultura: les Pořadové číslo: LBC 5 Název: U sv. Anny Kostra ekologické stability:VKP Les (L 19, ER 8) Prvek ÚSES: lokální biocentrum, funkční Geobiocenologická typizace (STG): 3 BD 3, 3 B 3 Katastrální území: Strančice Rozloha: 4,89 ha Charakteristika ekotopu a bioty: les, lesní typy 3H1 hlinitá dubová bučina šťavelová, 3S2 svěží dubová bučina se svízelem drsným na mírných svazích; dub letní, smrk ztepilý, borovice lesní, bříza bradavičnatá, zlatice, dub zimní, habr obecný, javor babyka, javor klen, javor mléč, lípa velkolistá, modřín opadavý, slivoň, třešeň ptačí, bez černý Opatření: zachovat lesní porost, pěstebními opatřeními tlumit smrk a modřín Kultura: les


54

Pořadové číslo: LBC 6 Název: Pitkovický potok Kostra ekologické stability:VKP les, vodní tok, Prvek ÚSES:lokální biocentrum, částečně funkční niva (33, ER 8) Geobiocenologická typizace (STG): 2 B (4) 5, 2 AB 3 Katastrální území: Otice Rozloha: 5,72 ha Charakteristika ekotopu a bioty: menší lesíky, vlhké neobhospodařované louky a pastviny, břehové porosty, doprovodná zeleň polní cesty s duby a jinými dřevinami. Opatření: zachovat současné pestré využití pozemků: trvalé travní porosty, vodní plochy, les. Údržba luk kosením či pastvou zvířat (ovce, kozy i jiné), vždy však v přiměřeném množství, umožnit rozvoj makrofyt (ponořených a vzplývavých rostlin), v lesních porostech hospodařit v režimu lesů ochranných. Ponechávat doupné stromy. Na lesních plochách cílové společenstvo LT 3K: buk – 60 %, dub – 30 %, jedle – 10 %, borovice, (lípa) Kultura: les, trvalé travní porosty, vodní plochy Pořadové číslo: Název: Kostra ekologické stability:VKP (65, ER 8)

LBK 1 (část mimo řešené území) V Dolnici Prvek ÚSES: lokální biokoridor, nefunkční, k doplnění Geobiocenologická typizace (STG): na řešeném území 3 AB 3 Katastrální území: Předboř Rozloha: délka 205 m (na řeš. úz.), šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty:na řešeném území orná půda, mez s křovinami Opatření: převést ornou půdu na trvalé travní porosty, založit porosty dřevin přirozené druhové skladby, cílové společenstvo les s druhovou skladbou buk – 60 %, dub – 30 %, lípa, jedle, habr Kultura: orná půda, trvalé travní porosty (na řešeném území) Pořadové číslo: LBK 2 Název: Kostra ekologické stability:část VKP (39, 47, ER 8) Prvek ÚSES: lokální biokoridor, jen částečně funkční, k doplnění Geobiocenologická typizace STG): na řešeném území 3 AB 3, 3 B 4-5 Katastrální území: Předboř, Otice Rozloha: délka 2 100 m, šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: orná půda, louky, drobné vodní toky s nevyvinutými břehovými porosty, na části Kašovický potok s břehovými porosty, drobné lesíky, louky, mez s křovinami Opatření: převést ornou půdu na trvalé travní porosty, založit porosty dřevin přirozené druhové skladby, cílové společenstvo les s druhovou skladbou buk, dub, lípa, jedle, habr, olše, vrba, jasan Kultura: orná půda, trvalé travní porosty Pořadové číslo: Název: Kostra ekologické stability:

LBK 3 (část mimo řešené území)

Prvek ÚSES: lokální biokoridor, částečně funkční, k doplnění Geobiocenologická typizace STG): na řešeném území 3 AB 3 Katastrální území: Předboř Rozloha: délka 379 m (na řešeném území), šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty:na řešeném území louky, staré ovocné dřeviny, v bylinném patru s převahou trav mírně sušších stanovišť s kostřavou ovčí a s nitrofilními bylinami - kopřiva, srha, pelyněk černobýl Opatření:zachování trvalé travní porosty, založit porosty dřevin přirozené druhové skladby, cílové společenstvo les s druhovou skladbou buk – 60 %, dub – 30 %, lípa, jedle, habr Kultura: trvalé travní porosty (na řešeném území)


55

Pořadové číslo: LBK 4 Název: Kostra ekologické stability: VKP vodní tok, niva Prvek ÚSES: lokální biokoridor, funkční (40, ER 8) Geobiocenologická typizace (STG): 3 AB 3-4 Katastrální území: Otice Rozloha: délka 413 m, šířka min. 19 m Charakteristika ekotopu a bioty: louky a pastviny, drobné vodní toky s břehovými porosty, drobné lesíky; bez černý, borovice černá, borovice lesní, bříza bílá, dub zimní, dub letní, javor klen, olše lepkavá, smrk ztepilý, topol černý, třešeň ptačí, vrba bílá, vrba jíva, vrba Opatření: zachovat současný stav, údržba luk kosením a pastvou Kultura: trvalé travní porosty, vodní plochy Pořadové číslo: LBK 5 (část mimo řešené území) Název: Kostra ekologické stability: část VKP údolní niva, Prvek ÚSES: lokální biokoridor, funkční, část vodní tok, rybníky, lesy (L 6, ER 8) nefunkční k doplnění Geobiocenologická typizace (STG): na řešeném území 3 AB 3-4 Katastrální území: Otice, Voděrádky Rozloha: délka 1 120 m na řešeném území, šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: údolní niva s vodním tokem a břehovými porosty, rybníky, lesní remízy, louky v údolí Pitkovického potoka, východně od Otic orná půda; bez černý, brslen evropský, dub letní, javor mléč, javor klen, líska obecná, olše lepkavá, topol, vrba bílá, vrba jíva, chmel otáčivý, kopřiva dvoudomá, posed bílý, srha říznačka Opatření: ornou půdu převést na trvalé travní porosty, výsadba původních druhů dřevin, severně od Otic zachovat současný stav, údržba luk kosením a pastvou, v lesích hospodaření v režimu lesů ochranných, s upřednostněním autochtonních druhů dřevin a obnovou přírodě blízkých společenstev dřevin a bylin. Kultura: louka, les, vodní tok, rybník, orná půda Pořadové číslo: Název: Kostra ekologické stability:

LBK 6

Prvek ÚSES: lokální biokoridor, převážně nefunkční, k doplnění Geobiocenologická typizace (STG): 3 AB 3-4, 3 B (4) 5 Katastrální území: Svojšice, Všechromy, Strančice Rozloha: délka 2 041 m, šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: převážně orná půda, část neobhospodařované louky, lada, občasný drobný vodní tok, porosty náletových dřevin; olše lepkavá, topol šedý, javor mléč, javor klen, líska obecná, třešeň ptačí, topol osika, vrba bílá, vrba jíva, vrba, růže, kopřiva dvoudomá, chrastice rákosovitá, rákos obecný, lopuch větší, pýr plazivý Opatření: ornou půdu převést na trvalé travní porosty, výsadba původních druhů dřevin, funkční část (původně louky) ponechat sukcesi Kultura: orná půda, louka


56

Pořadové číslo: LBK 7 (část mimo řešené území) Název: Kostra ekologické stability: část VKP les, louka, Prvek ÚSES: lokální biokoridor, částečně funkční vodní tok (L 1, L 2, ER 8) k doplnění Geobiocenologická typizace (STG): na řešeném území 2 B 4, 3 B 3 Katastrální území: Svojšovice, Všestary Rozloha: délka 722 m na řešeném území šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: les, louky, vodní tok, orná půda, extenzivní sad; bez černý, dub letní, hloh, habr obecný, jírovec maďal, lípa srdčitá, líska obecná, trnovník akát, třešeň domácí, vrba, vrba bílá Opatření: ornou půdu převést na trvalé travní porosty, výsadba původních druhů dřevin, údržba luk kosením a pastvou, v lesích hospodaření v režimu lesů ochranných, s upřednostněním autochtonních druhů dřevin a obnovou přírodě blízkých společenstev dřevin a bylin. Kultura: louka, les, vodní tok, orná půda, sad Pořadové číslo: Název: Kostra ekologické stability:

LBK 8 (část mimo řešené území)

Prvek ÚSES: lokální biokoridor, nefunkční k doplnění Geobiocenologická typizace (STG): na řešeném území 3 AB 3 Katastrální území: Všechromy, Strančice, Kunice Rozloha: délka 1 400 m na řešeném území, šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: orná půda, polní cesty s doprovodnou zelení; bez černý, jasan ztepilý, javor babyka, javor klen, lípa srdčitá, líska obecná, třešeň domácí, růže, kopřiva dvoudomá Opatření: ornou půdu převést na trvalé travní porosty, výsadba původních druhů dřevin, cílové společenstvo les s druhovou skladbou buk – 60 %, dub – 30 %, lípa, jedle, habr Kultura: orná půda, ostatní plochy Pořadové číslo: LBK 9 (část mimo řešené území) Název: Kostra ekologické stability: část VKP les, (L 19, Prvek ÚSES: lokální biokoridor, na řešeném ER 8) území funkční, část nefunkční k doplnění Geobiocenologická typizace (STG): na řešeném území 3 AB 3, 3 B 4 Katastrální území: Strančice, Mnichovice Rozloha: délka 861 m na řešeném území, šířka min. 15 m Charakteristika ekotopu a bioty: les, orná půda; dub letní, dub zimní, smrk ztepilý, borovice lesní, bříza bradavičnatá, zlatice, habr obecný, javor babyka, javor klen, javor mléč, lípa velkolistá, modřín opadavý Opatření: ornou půdu převést na trvalé travní porosty, výsadba původních druhů dřevin, v lesích hospodaření v režimu lesů ochranných, s upřednostněním autochtonních druhů dřevin a obnovou přírodě blízkých společenstev dřevin a bylin. Kultura: les, orná půda Pořadové číslo: IP 1 Kostra ekologické stability: Prvek ÚSES: interakční prvek Katastrální území: Předboř Charakteristika: polní cesta s liniovou doprovodnou zelení Opatření: ochrana, doplnit výsadbu keřů


57

Pořadové číslo: IP 2 Kostra ekologické stability:část VKP (39, 61, ER 8) Prvek ÚSES:interakční prvek Katastrální území: Předboř Charakteristika: polní cesty s liniovou doprovodnou zelení (topol, hloh, bez, šípek aj.), drobný vodní tok s doprovodnou zelení, rybník; olše lepkavá, topol šedý, kopřiva dvoudomá, chrastice rákosovitá domin., rákos obecný Opatření: ochrana, provádět přiměřenou údržbu stromů, provádět dosadby autochtonními druhy dřevin, včetně planých ovocných stromů, krajových odrůd atd. Pořadové číslo: Kostra ekologické stability: VKP les (L15, ER 8) Katastrální území: Charakteristika: okraj lesa Opatření: ochrana

IP 3 Prvek ÚSES: interakční prvek Předboř

Pořadové číslo: IP4 Kostra ekologické stability: VKP (66, ER 8) Prvek ÚSES: interakční prvek Katastrální území: Předboř Charakteristika: polní cesty s ovocnými stromy a křovinami, lesní remíz Opatření: ochrana, provádět přiměřenou údržbu stromů, provádět dosadby autochtonními druhy dřevin. Pořadové číslo: IP 5 Kostra ekologické stability: VKP (67, ER 8) Prvek ÚSES: interakční prvek Katastrální území: Předboř Charakteristika: polní cesta s liniovou doprovodnou zelení; bez černý, hloh, hrušeň, jabloň, jeřáb obecný, ostružiník, růže, třešeň, slivoň Opatření: ochrana, provádět přiměřenou údržbu stromů, provádět dosadby autochtonními druhy dřevin, včetně planých ovocných stromů, krajových odrůd atd. Pořadové číslo: Kostra ekologické stability: VKP les (L16, ER 8) Katastrální území: Charakteristika: okraj lesa Opatření: ochrana

IP 6 Prvek ÚSES: interakční prvek Předboř

Pořadové číslo: IP 7 Kostra ekologické stability: VKP (37, 41, 49, 51, Prvek ÚSES: interakční prvek ER 8) Katastrální území: Otice, Svojšovice, Všechromy Charakteristika: vodní tok, břehové porosty, lesní remízy a zanikající louky, rybníky; bez černý, borovice lesní, bříza bílá, dub zimní, dub letní, hloh, javor klen, javor mléč, olše lepkavá, topol černý, třešeň ptačí, vrba bílá, vrba jíva, vrba Opatření: ochrana, provádět přiměřenou údržbu stromů

Pořadové číslo: IP 8 Kostra ekologické stability: VKP les (27, ER 8) Prvek ÚSES: interakční prvek Katastrální území: Otice Charakteristika: izolovaný polní háj s modřínem, dubem, olší, vrbou, s mírným sklonem k jihu. V centru zaniklá drobná těžebna kamene, periodická vodoteč, několik větších, dominantních dubů letních. Opatření: ochrana, provádět přiměřenou údržbu stromů


58

Pořadové číslo: IP 9 Kostra ekologické stability: Prvek ÚSES:interakční prvek Katastrální území: Všechromy Charakteristika: liniová zeleň podél železniční vlečky; bez černý, borovice lesní, bříza bílá, dub letní, dub letní slavonský, jasan ztepilý, jeřáb obecný, líska obecná, ostružiník, růže, kopřiva dvoudomá, třezalka tečkovaná Opatření: ochrana

8. Významné krajinné prvky (VKP) V územně plánovací dokumentaci jsou též zakresleny VKP nacházející se na území obce Strančice. Na území obce se nacházejí VKP ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, který definuje významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. V řešeném území nejsou žádné orgánem ochrany registrované VKP podle § 6 zákona č. 114/1992 Sb. Na území obce Strančice byla pro potřeby orgánů ochrany přírody provedena evidence VKP (Bratka J., Pokorný J., Lešner J., Bratková J. 2004) Účelem evidence VKP bylo dokumentovat jejich základní charakteristiky a specifické vlastnosti a hodnoty v území obce Strančice. Evidované VKP byly zakresleny do grafické části územního plánu obce Strančice. Dále jsou uvedeny základní údaje z evidence VKP. Pokud byl VKP či jeho část registrována vyhláškou OÚ Praha-východ č. j.: 6/ŽP/94, jsou registrované parcely v tabulkách VKP uvedeny. Registrované VKP jsou upraveny podle současného stavu území a současných parcelních čísel. VKP dle evidence VKP (Bratka J., Pokorný J., Roub T., Bratková J. 2004), číslování VKP kromě k.ú. Strančice je podle původní evidence VKP (Schreiber, 1994).

k.ú. Otice (ER 8) 27. VKP-Z Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.

28. VKP-Z/R Katastr Kultura Parcely Registrované parcely dle vyhl. č.j.: 6/ŽP/94 N.v., expoz.

LES

„U struh“

Otice Les L – 220/2 354 – 368 m.n.m., exp. JZ

LES+LOU+RO

„U holého vrchu“

Otice Les, ostatní 294/1, 305 L – 291/1, 301 294/1, 305

366 – 397 m.n.m., exp. přev. Z


59

32. VKP-Z Katastr Kultura Parcely

Registrované parcely dle vyhl. č.j.: 6/ŽP/94 N.v., expoz.

ÚN+LES+LOU+RYB

Otice Les, rybník, vodní tok, louka, role, pastvina, 64/1, 66/1, 66/2, 80, 90/3, 92/1, 92/2, 92/3, 94, 101/1, 102, 104/2, 104/3, 104/5, 106/1, 598 L – 64/2, 66/3, 78/2, 93, 100/2, 100/4, 100/8 V – 106/2 64/1, 80, 90/3, 92/1, 92/2, 94, 101/1, 101/2, 102, 104/2, 104/3, 104/5, 106/1, 598 370 – 402 m.n.m., exp. SV

33. VKP-Z/R LES+LOU+VOD Katastr Kultura Parcely


„Kašovický potok“

„Pitkovický potok“

Otice Les, louka, vodní tok, 310, 322/3, 326/1, 329, 332, 334 L –307/2, 308, 310, 333 V – 645/1 (část), 648 326/1, 329, 332

368 – 398 m.n.m., exp. SZ

37. VKP-ZLES+LOU+VOD „Vinný potok“ Katastr Kultura Parcely


L 1. VKP-Z Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.

Otice Les, louka, vodní tok, pastvina 343, 346, 347, 354, 356/2, 622/1, L – 356/1, 359, 362/1, 400, 401 V – 649 343, 346, 354

372 - 382 mnm, exp. S

LES „Mezi potoky“ Otice Les L – 73 348 – 358 mnm, exp. S


60

k.ú. Předboř (ER 8) 11. VKP-Z

ÚN+VOD+RYB+LOU+LAD+LES

Katastr Kultura Parcely


32. VKP-Z/E Katastr Kultura Parcely


38. VKP-R Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.



„Pitkovický potok“

Předboř Rybník, louka, les, ostatní 64 (část), 90, 94/1, 94/2, 99/1, 100/2, 110/2, 110/4, 111/3, 115/3 (část), 136/1 (část), 136/15, 136/14 (část), 139/3, 140/6 L – 114, 139/1 V – 66, 93, 95/1, 95/2, 95/3, 113, 136/2 64 část, 90, 94/1, 94/2, 95/1, 95/2, 95/3, 103/1, 110/2, 110/4, 111/1 část, 111/3, 115/3 část, 136/2, 136/14 část, 136/15, 139/3 396 – 457 m n. m., exp. SV

REM+LOU

„Kašovický potok“

Předboř Vodní tok, rybník, les, louka, role 144/1, 144/2, 168/4, 168/15, 182/1, 184, 194/1, 194/2, 194/22, 194/23, 194/24, 194/25, 194/26, 194/27, 194/28, 194/29, 280/1, 280/4, 280/5, 282/1, 282/2, 298, 299/1, 299/2, 299/4, 299/6, 299/14, 200/1, 200/2, 200/3 L – 300/1, 300/2, 302/1 V – 168/15, 168/19, 194/3, 194/16, 194/18, 194/19,194/20, 280/2, 297/1, 299/5, 299/15, 299/16, 299/17, 299/18, 299/19, 299/20, 299/21, 299/22, 299/23, 299/24, 318/1, 318/5, 318/6 144/1, 144/2, 280/1, 280/2, 280/4, 280/5, 282/1, 282/2, 299/2 část, 299/4 část, 299/6 408 – 436 m.n.m., exp. SV a SZ

AL+REM

„Všechromská cesta “

Předboř Ostatní 322, 338/2, 338/5 438 – 422 m.n.m., exp. SV

AL+REM

„ Pod mokrým“

Předboř Ostatní 305 424 – 441 m.n.m., exp. SZ

REM

„V Dolnici“

Předboř Ostatní 310 419,5 - 424 m.n.m., exp. Z


61

66. VKP-R/Z

AL+REM+LES


Předboř Ostatní, les 53/14, 53/31, 306, 307, 334, 335 L – 54 459 – 468 m.n.m., exp. SV

N.v., expoz.

67. VKP-R

AL+REM

Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.


„K Radimovicům“

Předboř Les L - 210 478 – 484,2 m.n.m. , exp. S

REM

Katastr Kultura Parcely Registrované parcely dle vyhl. č.j.: 6/ŽP/94 N.v., expoz.

„ Za bažantnicí II. “

Předboř Ostatní, role 238/1(část), 238/6 (část), 242/1, 330 (část) 238/6 část, 242/1, 330 část

460 – 462 m.n.m. , exp. rovinná

L 1. VKP-Z LES+REM Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.

L 2. VKP-Z LES Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.

„ V lipce “

Předboř Ostatní 337 450 – 458 m.n.m., exp. S

104. VKP-Z LES

107. VKP-R

„U sv. Jana“

„Borový“

Předboř Les L – 76, 89, 400 – 425 m.n.m. , exp. SV

„ Za bažantnicí I. “ Předboř Ostatní, les 332/1 L – 201/3, 201/4, 201/5, 201/6, 201/7, 202, 221, 226/2, 237/1 436 – 466 m.n.m. , exp. SV


62

L 3. VKP-Z LES

„ Na mokrém “


Předboř Les L – 71 492 – 498 m.n.m. , exp. S


„ Za teletníkem “ Předboř Les L – 62 452 – 456,5 m.n.m. , exp. S

k.ú. Strančice (ER 6) * - v závorce za názvem VKP původní číslo dle starší evidence VKP (Schreiber, 1994)

154. VKP-Z LOU+VOD Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.

„V obci “ (54)*

Strančice Rybník,louka, vodní tok 193/4, 195, 199/2 V – 199/1 402 – 407 m.n.m., mír. exp. V

k.ú. Strančice (ER 8) 108. VKP-Z RYB+LOU Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.

L 19. VKP-Z Katastr Kultura Parcely

N.v., expoz.


„Koupaliště“

Strančice Rybník, role, ostatní 126/2 (část), 126/5, 126/22, 130/1 V – 129, 137 420 – 440 m.n.m., exp. JZ

LES

„U sv. Anny“ (L 1)*

Strančice Les L – 172/2, 172/7, 175/5, 175/6, 192/1, 191/2, 192/24, 192/25, 192/26, 192/29, 193/1, 193/2, 193/6, 193/9, 193/11, 193/13, 193/20, 194/1, 200, 235/2 405 – 470 m.n.m., exp. přev. SV

LES

„ Na Vráži “ (L 2)*

Strančice Les L – 140/1, 140/3, 452 – 460 m.n.m., exp. Z


63



LES

Strančice Les L - 126/3 434 – 440 m.n.m., exp. S

LES „ Na Březovkách “ (L 4)* Strančice Les L – 122/119, 123/1, 123/2, 123/3 434 - 452 mnm, exp. J


„U Čečeravky“ (L 3)*

„Ku trati“ (L 5)*

Strančice Les L - 61/23 428 – 432 m.n.m., exp. JZ

k.ú. Svojšovice (ER 8) VKP

REM+LOU+RO Registrovaná plocha VKP bez čísla


Svojšovice Orná půda 504/1 část


504/1 část

33. VKP-Z Katastr Kultura Parcely


34. VKP-Z Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.

382 – 393 m.n.m, exp. přev. J

LES+LOU+VOD „Vedle Klepačin “ Svojšovice Les, louka, vodní tok 413, 554, 622/2, 622/4 L – 553 V – 645/3 413, 554

382 – 393 m.n.m, exp. přev. J

LES „ Podle dráhy a Klepačin “ Svojšovice Les L – 425/2 395 – 397 m.n.m, exp. J


64

35. VKP-R Katastr Kultura Parcely Registrované parcely dle vyhl. č.j.: 6/ŽP/94 N.v., expoz.

37. VKP-Z Katastr Kultura Parcely Registrované parcely dle vyhl. č.j.: 6/ŽP/94 N.v., expoz.

45. VKP-Z Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.


L 2. VKP-Z Katastr Kultura Parcely

N.v., expoz.

REM

„U dráhy“

Svojšovice Ostatní 432/2, 432/3 432/2, 432/3

398 – 402 m.n.m., exp. JZ

LES+LOU+REM

„ V Klepačinách “

Svojšovice Les, pastvina, role 347, 404, 409/1 L – 402, 406, 409/2 347, 404, 409/1

382 – 412 m.n.m., exp. přev. S až SZ

LES „ Pod Chaloupkama “ Svojšovice Les L – 459/7 402 – 407 m.n.m, exp. Z

LES

„ Nad chaloupkama “

Svojšovice Les, ostatní, pastvina 537, 545 L – 451/2, 452, 544 391 – 403 m.n.m., exp. přev. Z

LES

„ Ke Stránčicům “

Svojšovice Les, vodní tok, ostatní, louka 440, 443/2, 444/1, 449/1, 451/1, 458/2, 467/3, 467/8, 567/2 L – 442/1, 443/1, 457 V – 645/2 390 – 402 m.n.m., exp. přev. Z


65

k.ú. Všechromy (ER 8) 32. VKP-Z LOU+LAD+REM Katastr Kultura Parcely Registrované parcely dle vyhl. č.j.: 6/ŽP/94 N.v., expoz.

36. VKP- R Katastr Kultura Parcely Registrované parcely dle vyhl. č.j.: 6/ŽP/94 N.v., expoz.

„ Kašovický potok před dálnicí “

Všechromy Ostatní, louka, vodní tok, role 267/2, 267/13, 267/14, 267/15, 267/16, 267/17, 276/1, 276/2, 479/3 V – 267/3, 267/4, 267/5, 267/6, 267/7, 267/8, 267/9 267/2, 267/15, 267/16, 276/1, 276/2, 279/3

404 - 418 m n. m., exp. SZ, S

REM „ U vlečky “ Všechromy Ostatní, role 84, 85/6 (část) 84

430 - 431 m n. m., exp. - - -

37. VKP-Z ÚN+RYB+VOD+LES+RO Katastr Kultura Parcely


38. VKP- R Katastr Kultura Parcely N.v., expoz.

„ Tři rybníky “

Všechromy Vodní tok, rybník, louka, les, role 357/2, 357/3, 357/4, 357/7 (část), 357/8, 357/9, 357/10, 363/2, 363/10, 363/11, 363/13, 363/25, 382, 383, 384, 385, 387, 392/10, 392/11, 392/12, 392/13 L –357/2, 363/1, 368, 381/2, 388/2 V – 28, 363/3, 363/4, 363/5, 363/6, 363/7, 363/12, 363/14, 363/15, 363/16, 363/17, 363/18, 363/19, 363/20, 363/21, 363/22, 364, 366, 370 363/2, 363/10, 363/11, 363/13, 381/2, 382, 384, 387

392 - 421 m n. m., exp. přev. S

AL+REM

„ Úvoz pod dálnicí “

Všechromy Ostatní 455/2, 485/1, 485/2 431 – 434 m n. m., exp. SZ


66

41. VKP-Z

LES+ VOD+RYB+LOU „ Na čihadle“



Všechromy Louka, les, rybník, ostatní 320/2, 320/4, 320/5, 320/6, 327/2, 327/3, 327/4, 327/5, 327/6, 327/8, 327/9, 339, 363/2 L –320/1, 320/3, 321, 328, 336/1, 336/2, 340/2 V – 327/1, 340/1 327/2, 327/3

404 - 434 m n. m., exp. přev. SV

42. VKP- R LAD+REM „ Židovský hřbitov “ Katastr Kultura Parcely Registrované parcely dle vyhl. č.j.: 6/ŽP/94 N.v., expoz.

Všechromy Ostatní 123/1 123/1

439 - 441 m n. m., exp. Z

d) Informace o výsledcích vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území spolu s informací, zda a jak bylo respektováno stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí, popř. zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho část nebylo respektováno Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, jelikož (dle § 50, odst. 1 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) zadání neobsahovalo požadavek na jeho zpracování. Současně s návrhem územního plánu obce Strančice bylo vypracováno vyhodnocení vlivu územního plánu obce Strančice z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) dle zákona č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA KE KONCEPCI VYPLÝVAJÍCÍ Z DOKUMENTACE SEA V rámci předloženého vyhodnocení byl posouzen vliv realizace územního plánu dle návrhu územního plánu na životní prostředí a udržitelný rozvoj (environmentální pilíř). Vyhodnocení identifikovalo negativní a pozitivní vlivy územního plánu na životní prostředí. Vyhodnocen byl i dopad nulové varianty, představované vývojem stavu životního prostředí ovlivněným

rozvojem obce

dle platného územního

plánu.

Hlavními

rozdíly mezi

posuzovanými variantami spočívají v rozsahu vymezených zastavitelných ploch vně zastavěného území, v rozsahu ploch zeleně.


67

Porovnání variant bylo provedeno v souladu s požadavkem Středočeského kraje vyjádřeným v koordinovaném stanovisku k návrhu Zadání: Z provedeného hodnocení vyplývá preference varianty návrhu územního plánu. Tento závěr vyplývá především ze změn v rozsahu a lokalizaci rozvojových ploch, jež se projevuje zejména ve vyhodnocení vlivů na půdu a vody. Přestože byl identifikován potenciální negativní vliv realizace územního plánu na některé složky životního prostředí, konkrétně na půdy (zábor půdy) a vody (změny v povrchovém odtoku), lze za předpokladu splnění podmínek (opatření) navržených ve vyhodnocení považovat návrh územního plánu za proveditelný. Hlavním zdrojem znečištění ovzduší v řešené oblasti je automobilová doprava, zejména na dálnici D1. Nejvíce problematickou znečišťující látkou jsou suspendované částice PM10, u nichž je nutno předpokládat překročení imisního limitu pro roční koncentrace v části Všechrom blízko dálnice. V případě hluku jsou zdrojem nejen silnice (zejména dálnice D1, v menší míře silnice II/107), ale také železniční trať č. 221. Velmi významným potenciálním novým zdrojem hluku je plánovaná vysokorychlostní železniční trať, jejíž koridor prochází středem řešeného území. V okolí těchto zdrojů dochází (či bude docházet) k překračování platných limitů pro hluk ze silniční a železniční dopravy. Samostatným problémem je zatížení nových obytných ploch hlukem ze silnic a zejména železnic. Zadání územního plánu respektuje vlivy dálnice D1. V případě silnice II/107 jsou zasažena okrajová pásma obytných ploch – tato skutečnost bude pravděpodobně technicky řešitelná bez větších obtíží. Výraznější střet lze zaznamenat v případě hluku z železnic. U stávající tratě č. 221 řeší zadání územního plánu tento problém požadavkem na zpracování zastavovací plán s hodnocením hlukové zátěže. Obdobně však bude nutno přistoupit i ke koridoru nové vysokorychlostní železnice, kde rovněž dochází ke střetu s obytnou funkcí. Tento problém bude nutno řešit buď omezením rozvoje v tomto koridoru, nebo zajištěním příslušných protihlukových opatření v rámci výstavby tratě. S vědomím, že hodnocení pracuje s nejistotami v oblasti vstupů a výstupů, můžeme konstatovat, že realizace územního plánu Strančice dle návrhu nemá pravděpodobně významný negativní vliv na udržitelný rozvoj – environmentální pilíř. Tento závěr vyplývá z odpovědí na otázky formulované v Úvodu: Realizace územního plánu pravděpodobně nemá významný vliv na uspokojení základních životních potřeb současných a budoucích generací. Realizace územního plánu nemá významný vliv na rozmanitost přírody, to znamená, že nedojde ke snížení rozmanitosti přírody. Realizace územního plánu nemá významný vliv na přirozené funkce ekosystémů a tyto funkce budou zachovány. Tento závěr vychází také z předpokladu, že k obdobnému rozvoji nedochází na území všech obcí současně, ale je soustředěn právě do rozvojových oblastí vymezených Politikou územního rozvoje České republiky.


68

VŠEOBECNÉ PODMÍNKY A PODMÍNKY PRO JEDNOTLIVÉ FUNKČNÍ PLOCHY UVEDENÉ V DOKUMENTACI SEA

A - ZASTAVĚNÉ ÚZEMÍ A ZASTAVITELNÉ PLOCHY Pro všechny funkční typy ploch: Ø Dopravní napojení nových ploch pro bydlení a smíšených území tak, aby hlavní příjezd k těmto plochám nebyl přes centrum obce, obsluha těchto ploch však také musí být umožněna více komunikacemi tak, aby došlo k rozptýlení dopravního proudu. Ø Rozvoj nových ploch v sídlech Otice, Svojšovice, Všechromy, Kašovice a Předboř (vždy celé plochy, nikoli jednotlivých staveb) podmínit zajištěnou kapacitou ČOV a realizací kanalizace. Ø U všech rozvojových ploch dodržovat regulativy stanovené územním plánem, včetně procentuálního zastoupení zeleně. Ø Územní plán by měl respektovat v povodňovém plánu obce vymezené záplavové území Q10 a do těchto území nenavrhovat nové zastavitelné plochy. Ø Ostatní dešťové vody (např. ze střech) likvidovat v místě, a to například zasakovacími studnami nebo nádržemi využitelnými na zálivku zelených ploch a zahrad. Ø Důraz je třeba klást na dodržení minimálního koeficientu zeleně a v případě nutnosti ho u problematických ploch navýšit. V rámci plochy zeleně mohou být vybudovány suché poldry pro zajištění rovnoměrného odtoku nebo vsakování přívalových srážek. Ø Minimalizace odvodů vod do dešťové kanalizace. Ø Zvýšení retenční kapacity v údolí Pitkovického potoka pomocí nového poldru. Ø Pro plochy O/BV1, St/BI16, St/TI1, V/OV2 a V/OV3 v rámci projektové přípravy provést biologický průzkum lokality. Ø Jakékoliv zásahy do území včetně kácení zeleně provádět mimo hnízdní dobu. Ø Směrem do volné krajiny situovat nezastavěné části pozemků – zahrady. Ø Rozvojové plochy ohraničit pokud možno liniovou zelení, nejlépe o šíři alespoň 10 m. Plochu vhodně rozčlenit, aby netvořila kompaktní celek. Zařadit významné plochy veřejné zeleně.


69

Pro plochy bydlení: Ø Na plochách podél dálnice D1 a silnice II/107 v místech kontaktu s obytnou zástavbou je nezbytné v maximální míře realizovat výsadby izolační zeleně s protiprašnou funkcí. Ø U obytných ploch nejblíže dálnici D1 (zejména plocha V/BV6, V/BV7, V/BV8 v k.ú. Všechromy) je nutno uvážit změnu funkce v případě, že by realizace ploch výroby a skladů nezajistila dostatečné hlukové odstínění od dálnice. Ø U všech ploch pro bydlení, u nichž bylo zjištěno riziko překračování hlukových limitů 60 dB ve dne a 50 dB v noci, je nutno doložit splnění limitů v chráněných venkovních prostorách a v chráněných prostorech staveb. Jedná se o následující plochy: k.ú. Otice: O/BV4, O/BV5, O/BV3, k.ú. Všechromy: V/BV2, V/BV4 a V/BV5, k.ú. Svojšovice: Sv/BV2, Sv/BV4 a Sv/BV6, k.ú. Strančice: St/BI9, St/BI4, St/SV8, St/SV9. Převážnými zdroji hluku zde jsou: plánovaná vysokorychlostní železniční trať, stávající železniční trať č. 221 a silnice II/107. V těchto případech je tedy nutno buď zajistit realizaci příslušných protihlukových opatření u stávajících zdrojů hluku, popřípadě (u nových zdrojů – VRT) závazek realizace těchto opatření, nebo posunout hranici chráněných prostorů a staveb do větší vzdálenosti od zdroje hluku (ovšem na základě podrobnější akustické studie). Ø Kapacitní plochy plánované obytné výstavby je nutno napojit na veřejnou hromadnou dopravu osob tak, aby byla minimalizována potřeba obyvatel využívat individuální automobilovou dopravu. To zahrnuje zejména optimalizaci linek autobusové dopravy, vymezení ploch pro zastávky v dostupné vzdálenosti od jednotlivých obytných ploch a napojení těchto zastávek pěšími komunikacemi (chodníky). Ø Pro plochu O/BV1 na k.ú. Otice vypracovat územní studii ověřující možnosti zástavby a využití a stanovující regulativy pro výstavbu objektů a využití ploch na těchto plochách a posouzení zásahu do krajinného rázu ve smyslu §12 zákona č.114/1992 Sb. Pro smíšené obytné: Ø Stanovení maximální zastavěnosti pozemku. Ø Zasakování srážkových vod. Ø Minimalizace odvodů vod do dešťové kanalizace.


70

Pro plochy rekreace Ø Stanovení maximální zastavěnosti pozemku.

Pro plochy výroby a skladování: Ø Dopravní napojení nových ploch výroby a skladování tak, aby příjezd k těmto plochám eliminoval přístup přes obytnou zástavbu obce. Ø Podmínkou realizace kompostárny (Všechromy – plocha V/X1) je vyloučení obtěžování obyvatel zápachem. Stejná podmínka platí i při případnou realizaci intenzivních provozů na plochách pro zemědělskou výrobu. Ø Stanovení maximální zastavěnosti pozemku. Ø Zasakování srážkových vod. Ø Minimalizace odvodů vod do dešťové kanalizace. Ø Zajistit pohledové odclonění ploch ze směru od obce vzrostlou zelení.

Pro plochy veřejných prostranství Ø Realizovat plochy zeleně v rozsahu dle návrhu ÚP.

Pro plochy dopravní infrastruktury Ø Pro výstavbu a rekonstrukci komunikací platí, že je nutno (především v uzavřených obytných zónách) snížit rozsah zpevněných ploch a volit vhodné povrchy zabezpečující jak provoz, tak i částečné zasáknutí a zdržení (retenci) (např. dlažbu). Ø Při rozšiřování komunikací nahradit případně kácené aleje výsadbou nových alejí vhodných dřevin nejlépe původních přirozených druhů.

B - ÚZEMÍ NEZASTAVĚNÉ Pro plochy smíšené nezastavěného území: Ø Pro všechny výsadby veřejné i krajinné zeleně používat výhradně původní přirozené druhy rostlin. Ø Založit porosty krajinné zeleně na územním plánem vymezených plochách. Ø Založit, případně doplnit a chránit vymezené prvky územního systému ekologické stability.


71

Ø Nedovolit v žádném případě aktivity snižující ekologickou stabilitu na vymezených plochách ÚSES.

Doporučení (nezahrnutá do opatření/podmínek): Ø Koncepční řešení rozvoje z hlediska retenční kapacity území na úrovni celého povodí.

Stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo v návrhu územního plánu respektováno (viz příslušné kapitoly Návrhu a Odůvodnění územního plánu Strančice).

e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 1. Ochrana půdního fondu Údaje o celkovém rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, údaje o druhu pozemku dotčené půdy Celkem jsou na správním území obce Strančice navrženy rozvojové plochy o celkové rozloze 164,83 ha. Z tohoto rozsahu je 19,20 ha ploch lokalizováno na neplodné půdě a v důsledku výstavby zařízení občanské vybavenosti na ploše St/OV4 dojde k odnětí 0,31 ha pozemků určených k plnění funkce lesa. Z celkové plochy rozvojových záměrů na území obce se předpokládá odnětí 145,32 ha zemědělské půdy (24,66 ha v Oticích, 19,69 ha ve Svojšovicích, 47,69 ha ve Strančicích, 32,85 ha ve Všechromech, 12,04 ha v Kašovicích, 6,87 ha v Předboři a 1,52 ha ve Sklence) – 1,31 ha v zastavěném území a 144,01 ha mimo zastavěné území. Z tohoto rozsahu připadá 117,89 ha, tj. 81,1 %, na ornou půdu, 15,22 ha (10,5 %) na trvalé travní porosty a 12,21 ha (8,4 %) na zahrady. Požadavky týkající se trvalého odnětí ZPF v návrhu jsou obsaženy v závěrečné tabulce této kapitoly. Z hlediska funkčního využití se na záborech zemědělského půdního fondu podílejí ve Strančicích zdaleka nejvíce plochy bydlení v rodinných domech (36,9 %), zbytek připadá na výrobu a sklady (9,9 %), liniovou a doprovodnou zeleň (9,7 %), rekreaci (9,0 %), zemědělskou výrobu (7,8 %), veřejnou zeleň (5,0 %), lesní plochy (4,8 %), plochy smíšené obytné (3,9 %), zahrady mimo zastavěné území (3,7 %), občanskou vybavenost (3,3 %), dopravu (2,8 %), kompostárnu (1,2 %), plochy smíšené nezastavěného území – přírodní (0,9 %), technickou infrastrukturu (0,6 %), krajinnou zeleň (0,3 %) a na hřbitovy (0,2 %).


72

Údaje o skutečných investicích vložených do půdy. Na celém řešeném území byly provedeny rozsáhlé meliorace o celkové výměře cca 580 ha. Z celkové rozlohy odnímaných pozemků zemědělského půdního fondu v důsledku rozvojových záměrů (145,32 ha) spadá 88,22 ha ploch (14,83 ha v Oticích, 11,98 ha ve Svojšovicích, 37,71 ha ve Strančicích, 10,19 ha ve Všechromech, 10,54 ha v Kašovicích, 2,72 ha v Předboři a 0,25 ha ve Sklence) do území s provedenými melioracemi.

Údaje o areálech a objektech staveb zemědělské prvovýroby. Ve Strančicích nedojde plánovanou výstavbou k narušení žádných objektů zemědělské prvovýroby. V Oticích a v Předboři se nacházejí dva zemědělské areály, jejichž rozsah však není územním plánem omezován, a to jak z hlediska plochy, tak z hlediska výrobního zaměření. Naopak dojde k podstatnému rozšíření ploch pro zemědělskou výrobu.

Údaje o významných pozemkových úprav.

skutečnostech

vyplývajících

ze schválených

návrhů

Pro řešené území nebyly dosud zpracovány "Pozemkové úpravy". Avšak s ohledem na skutečnost, že územní plán bude do doby zahájení prací na Pozemkových úpravách schválen, lze předpokládat, že bude možno projekt Pozemkových úprav budoucímu uspořádání obce přizpůsobit.

Znázornění průběhu hranic územních obvodů obcí a katastrálních území. Územní plán je řešen pro celé správní území obce Strančice. Grafická část je zpracována na podkladu katastrální mapy, která zobrazuje jednotlivá katastrální území. Zdůvodnění, proč je navrhované řešení ve srovnání s jiným možným řešením nejvhodnější z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu Územní plán Strančice byl řešen s cílem soustředit budoucí plochy pro výstavbu především do proluk ve stávající zástavbě nebo na plochy, které bezprostředně navazují na stávající zástavbu obce. Díky tomuto řešení nedochází k vytváření samostatných obytných souborů na plochách, které by narušovaly celistvost zemědělských půd uprostřed souvislých zemědělských honů a vytvářely tak těžko obdělávatelné enklávy mezi zastavěným územím a nově navrhovanými plochami budoucí výstavby. Další výhodou urbanistického řešení územního plánu je skutečnost, že prostřednictvím nové výstavby zkompaktňuje a aronduje současné urbanistické půdorysy sídel do komplexně ucelených útvarů bez obtížně přístupných a těžko obdělávatelných ploch, které by byly uvnitř plánované zástavby, eventuálně podél jejich nepravidelně uspořádaného obvodu. Zdůvodnění návrhu jednotlivých ploch viz kapitola c. Odůvodnění.


73

Znázornění průběhu hranic zastavěného území obce a hranic pozemkové držby, tras základních zemědělských účelových komunikací V rámci grafické dokumentace územního plánu věnované problematice ochrany ZPF je uvedena hranice zastavěného území obce zahrnující stávající zastavěné plochy a území obce zastavěné k 1.září 1966 podle zákresů v mapách evidence nemovitostí, jak to ukládá § 12 v odstavci 1, vyhlášky č.13/1994 Sb. Dále jsou v grafické dokumentaci uvedeny zemědělské komunikace.

Údaje o zařazení pozemků zemědělské půdy do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) Na správním území obce Strančice se nachází celkem 14 BPEJ dotčených plánovanou výstavbou. Prvá číslice pětimístného kódu BPEJ značí příslušnost ke klimatickému regionu v rámci České republiky (od 0 do 9, t.j. od nejteplejšího a nejsuššího po nejchladnější a nejvlhčí klimatický region). Obec Strančice leží v klimatickém regionu č.5 (mírně teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou 7-8 oC a s průměrným ročním úhrnem srážek 550-650, resp. 700 mm). V rámci tohoto klimatického regionu se zde vyvinulo 6 z celkového počtu 78 hlavních půdních jednotek, které budou dotčeny plánovanou výstavbou: HPJ 26 Kambizemě modální a vyluhované, eubazické až mezobazické, vyjímečně i kambizemě pelické na opukách a tvrdých slínovcích, středně těžkém flyši, permokarbonu, středně těžké, až středně skeletovité, půdy s dobrou vodní kapacitou. HPJ 38 Kambizemě litické, kambizemě modální, kambizemě rankerové a rankery modální na pevných substrátech bez rozlišení, v podorničí od 30 cm silně skeletovité nebo s pevnou horninou, slabě až středně skeletovité, v ornici středně těžké lehčí až těžké, vzhledem k zrnitostnímu složení s lepší vododržností. HPJ 48 Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. HPJ 58 Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé. HPJ 66 Stagnogleje modální i histické na píscích, jílech, slínech a nivních uloženinách, lehké až velmi těžké, s vyšším obsahem organických látek, velmi nepříznivý vodní režim, nevhodné pro jeho úpravu. HPJ 68 Gleje modální i modální zrašelinělé, gleje histické, černice glejové zrašelinělé na nivních uloženinách v okolí menších vodních toků, půdy úzkých depresí včetně svahů, obtížně vymezitelné, středně těžké až velmi těžké, nepříznivý vodní režim. Konkrétní odnětí ZPF uvádí tabulka na následujících stranách, kde jsou zohledněny zásadní požadavky na řešení důsledků odnětí ZPF dle Přílohy č.3 k vyhlášce č.13/1994 Sb.


74

Souhrnná přehledná tabulka odnětí ZPF PŘEHLED PLOCH NAVRŽENÝCH K ODNĚTÍ ZPF (DLE PŘÍLOHY Č.5 K VYHLÁŠCE Č.13/1994 SB.) Označení plochy OTICE O/BV1

O/BV3 O/BV4 O/BV5 O/SV1

O/VZ1 O/VZ2 O/VZ3 O/OH1 O/TI1 O/TI2 O/DS1 O/DS2

O/DS3 O/DS4

Využití plochy

Čísla parcel KN

Celkový rozsah ploch v ha

Z toho Druh pozemku zábor ZPF (kultura v ha dotčené půdy)

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha)

Umístění mimo zastavěné území (ZPF v ha)

Investice do půdy (v ha)

II. IV. II. II.

-

11,28

10,91

-

0,25

0,22

V. II. III. II. II. II.

0,03

0,51

-

-

1,39

-

-

1,33

0,43

Zařazení odnímaného ZPF do BPEJ

Třída ochrany

7,57 ha 5.26.11 2,60 ha 5.48.11 1,11 ha 5.26.01 5.26.01

Plocha bydlení venkovského charakteru

11,28

11,28

orná půda

Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha smíšená obytná

0,25

0,25

orná půda

2,91

-

přestavba

1,46

-

přestavba

0,54

0,54

louka, zahrada

Plocha zemědělské výroby Plocha zemědělské výroby Plocha zemědělské výroby Hřbitov Čistírna odpadních vod Čistírna odpadních vod

1,39

1,39

orná půda

1,33

1,33

orná půda

0,44 ha 5.68.11 0,09 ha 5.26.01 0,01 ha 5.26.14 0,86 ha 5.26.01 0,53 ha 5.26.11 5.26.11

4,32

4,32

orná půda

5.26.11

II.

-

4,32

-

0,15 0,04 0,07

0,15 0,04 0,07

zahrada orná půda louka

II. II. x

-

0,15 0,04 0,07

0,01 0,01

Plocha dopravní infrastruktury - silniční Místní komunikace

0,21

0,21

orná půda

5.26.01 5.26.11 neevidovaná BPEJ 5.26.11

II.

-

0,21

0,02

0,09

0,08

louka

0,04 ha 5.58.00 0,04 ha neevid. BPEJ

I. x

-

0,08

0,08

Cyklostezka, stezka pro pěší Cyklostezka, stezka pro pěší

0,13

-

0,05

0,05

5.26.01

II.

-

0,05

0,03

neplodná půda orná půda


75

Označení plochy

Využití plochy

OTICE – POKRAČOVÁNÍ Zastavitelné plochy celkem Lesopark O/NL1 Zahrady O/ZS1 Liniová, doprovodná O/ZL1 zeleň Liniová, doprovodná O/ZL2 zeleň Liniová, doprovodná O/ZL3 zeleň Liniová, doprovodná O/ZL4 zeleň Plocha smíšená O/NS.p1 nezastavěného území přírodní Nezastavitelné plochy celkem Otice celkem SVOJŠOVICE Sv/BV1

Sv/BV2 Sv/BV4 Sv/BV5 Sv/BV6 Sv/BV7

Čísla parcel KN


Z toho zábor ZPF v ha

Druh pozemku (kultura dotčené půdy)

24,22

19,71

0,31 0,13 2,47

0,31 0,13 2,47

orná půda orná půda orná půda

0,28

0,28

orná půda

0,28

0,28

0,18


Třída ochrany


Umístění Investice mimo zastado půdy věné území (v ha) (ZPF v ha)

0,03

19,68

11,71

III. II. II. I. II. II. II.

-

0,31 0,13 2,47

0,13 0,13 2,47

-

0,28

-

orná půda

5.26.14 5.26.11 2,33 ha 5.26.11 0,14 ha 5.58.00 0,19 ha 5.26.11 0,09 ha 5.26.01 5.26.01

-

0,28

0,26

0,18

orná půda

5.26.01

II.

--

0,18

0,12

1,32

1,30

louka

1,28 ha 5.26.14 0,02 ha 5.26.01

III. II.

-

1,30

0,01

4,97

4,95

-

4,95

3,12

29,19

24,66

0,03

24,63

14,83


8,37

8,25

Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru

2,80

-

Přestavba

0,58

-

Přestavba

0,52

0,52

0,12 0,25

orná půda, louka

3,32 ha 5.26.14 3,18 ha 5.38.16 1,32 ha 5.26.01 0,43 ha 5.48.11

III. V. II. IV.

-

8,25

7,48

orná půda

5.26.01

II.

-

0,52

0,52

0,12

louka

5.26.01

II.

-

0,12

0,10

0,24

zahrada, orná půda

0,23 ha 5.26.04 0,01 ha 5.68.11

III. V.

-

0,24

-


76





Třída ochrany


0,49

0,49

louka

5.68.11

V.

-

0,49

-

2,08

2,08

orná půda

2,08

-

0,32 0,24

0,32 0,24

louka orná půda

III. II. V. II. IV.

-

Čistírna odpadních vod Cyklostezka, stezka pro pěší Místní komunikace Cyklostezka, stezka pro pěší Cyklostezka, stezka pro pěší Veřejná zeleň Veřejná zeleň

1,85 ha 5.26.04 0,23 ha 5.26.01 5.68.11 0,22 ha 5.26.01 0,02 ha 5.48.11

-

0,32 0,24

0,13

0,03 0,25

0,16


0,12 ha 5.26.04 0,04 ha 5.26.11

III. II.

-

0,16

0,12

0,44

-

neplodná půda

0,26 0,49

0,26 0,49

orná půda orná půda

0,26 0,49

-

Veřejná zeleň

2,06 19,30

2,06 15,23

orná půda

III. III. II. II.

-

Sv/ZV3 Zastavitelné plochy celkem Sv/NL1

5.26.04 0,45 ha 5.26.04 0,04 ha 5.26.01 5.26.01

-

2,06 15,23

1,60 9,95

Lesopark

1,85

1,85

orná půda

1,85

-

Zahrady

0,57

0,54

orná půda

-

0,54

0,17

Sv/ZL1

Liniová, doprovodná zeleň

0,81

0,81

orná půda

-

0,81

0,61

Sv/ZL2

Liniová, doprovodná zeleň Liniová, doprovodná zeleň

0,85

0,85

orná půda

-

0,85

0,85

0,41

0,41

orná půda

III. IV. II. III. V. IV. II. IV. V. II. III. II.

-

Sv/ZS1

1,81 ha 5.26.04 0,03 ha 5.48.11 0,01 ha 5.26.01 0,23 ha 5.26.14 0,22 ha 5.38.16 0,09 ha 5.48.11 0,73 ha 5.26.01 0,06 ha 5.48.11 0,02 ha 5.38.16 0,68 ha 5.26.01 0,17 ha 5.26.14 5.26.01

-

0,41

0,40

4,49

4,46

-

4,46

2,03

Označení plochy

Využití plochy

SVOJŠOVICE – POKRAČOVÁNÍ Sv/RN1 Pobytová a rekreační louka Sv/VD1 Výroba a sklady Sv/TI1 Sv/DS1 Sv/DS2 Sv/DS3 Sv/DS4 Sv/ZV1 Sv/ZV2

Sv/ZL3 Nezastavitelné plochy celkem

Čísla parcel KN



77

Označení plochy SVOJŠOVICE Svojšovice celkem STRANČICE St/BI1 St/BI2 St/BI3 St/BI4 St/BI5 St/BI6 St/BI7 St/BI8 St/BI9 St/BI10 St/BI11 St/BI12 St/BI13 St/BI14 St/BI15

Využití plochy

Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru

Čísla parcel KN



23,79

19,69

1,49

1,49

0,84



Třída ochrany



-

19,69

11,98

5.26.14

III.

-

1,49

0,63

0,84

orná půda, zahrada orná půda

5.26.14

III.

-

0,84

0,84

1,82

1,82

orná půda

1,82

1,57

2,96

-

2,96

2,73

0,06

0,06

orná půda, zahrada zahrada

II. III. V.

-

2,96

1,11 ha 5.26.01 0,71 ha 5.26.14 5.48.14 5.48.14

V.

0,06

-

0,04

0,58

0,28

orná půda

5.26.01

II.

-

0,28

0,01

0,17

0,14

zahrada

-

0,03

0,17

-

0,17

-

4,27

4,27

orná půda, zahrada orná půda

II. III. IV.

0,14

0,17

0,07 ha 5.26.01 0,07 ha 5.26.14 5.48.11

4,27

3,99

0,13

zahrada

0,13

-

-

0,12

0,12

louka

III. V. V. V. III.

-

0,13

3,81 ha 5.26.14 0,46 ha 5.48.14 0,08 ha 5.26.44 0,05 ha 5.68.11 5.26.14

-

0,12

-

0,10

0,10

zahrada

5.26.14

III.

-

0,10

-

0,38

0,38

zahrada

5.26.14

III.

-

0,38

-

0,15

0,15

zahrada

5.26.14

III.

-

0,15

-

0,18

0,18

zahrada

0,17 ha 5.26.14 0,01 ha 5.38.16

III. V.

-

0,18

-


78

Označení plochy

Využití plochy

STRANČICE - POKRAČOVÁNÍ Plocha bydlení St/BI16 venkovského charakteru Plocha bydlení St/BI17 venkovského charakteru Plocha smíšená obytná St/SV1

Čísla parcel KN





Třída ochrany

3,00

3,00

0,31

0,31

1,83 ha 5.26.14 1,17 ha 5.38.16 5.38.16

III. V. V.

0,79

0,79

orná půda, zahrada orná půda, zahrada orná půda orná půda

0,56 ha 5.26.14 0,23 ha 5.48.14 0,75 ha 5.26.14 0,38 ha 5.48.14 5.48.11 5.48.11 5.48.11 5.48.11 5.48.11 5.26.14

III. V. III. V. IV. IV. IV. IV. IV. III.

5,12 ha 5.48.11 0,11 ha 5.26.14 2,30 ha 5.26.14 0,41 ha 5.48.11 2,73 ha 5.26.14 0,62 ha 5.38.16 0,40 ha 5.48.11

IV. III. III. IV. III. V. IV.

St/SV2

Plocha smíšená obytná

1,17

1,13

St/SV3 St/SV4 St/SV5 St/SV6 St/SV7 St/SV8 St/SV9 St/RN1

Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Plocha smíšená obytná Pobytová a rekreační louka Pobytová a rekreační louka Pobytová a rekreační louka

1,83 0,13 0,12 0,11 0,12 0,10 0,20 5,23

1,83 0,13 0,12 0,11 0,12 0,10 5,23

2,71

2,71

orná půda

3,75

3,75

orná půda

St/OV1 St/OV2 St/OV3 St/OV4 St/OV5

Občanská vybavenost Občanská vybavenost Občanská vybavenost Občanská vybavenost Občanská vybavenost

0,06 0,27 0,44 0,38 0,80

0,80

St/OH1 St/VD1 St/VS1 St/TI1

Hřbitov Výroba a sklady Plocha smíšená výrobní Čistírna odpadních vod

0,12 0,16 2,06 0,35

0,12 -

St/RN2 St/RN3

orná půda orná půda orná půda orná půda orná půda zahrada neplodná půda orná půda

Umístění v zastavěném území (ZPF v ha) -

3,00

2,35

-

0,31

-

-

0,79

0,75

-

1,13

1,04

0,11 0,10

1,83 0,13 0,12 0,12 -

1,79 0,13 0,12 0,10 0,12 -

-

5,23

4,96

-

2,71

2,42

-

3,75

3,45

0,80

0,74

0,12

0,10

neplodná půda neplodná půda neplodná půda odnětí 0,31 ha pozemků určených k plnění funkce lesa orná půda 0,78 ha 5.26.14 III. IV. 0,02 ha 5.48.11 orná půda 5.26.14 III. neplodná půda neplodná půda neplodná půda



79




1,04

-

neplodná půda

0,11

-

neplodná půda

0,02 0,02

0,02


0,04

0,04

0,05

-

orná půda, louka neplodná půda

0,10

0,09

orná půda

0,08

0,05

orná půda

St/ZV1

Cyklostezka, stezka pro pěší Veřejná zeleň

0,50

0,50

orná půda

St/ZV2

Veřejná zeleň

0,49

0,42

orná půda

St/ZV3 St/ZV4 St/ZV5

Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň

0,04 0,15 0,38

0,04 0,15 0,38

orná půda orná půda orná půda

40,65

35,03

Označení plochy

Využití plochy

STRANČICE - POKRAČOVÁNÍ St/DS1 Plocha dopravní infrastruktury - silniční St/DS2 Plocha dopravní infrastruktury - silniční St/DS3 Místní komunikace Cyklostezka, St/DS4 stezka pro pěší Cyklostezka, St/DS5 stezka pro pěší Cyklostezka, St/DS7 stezka pro pěší Místní komunikace St/DS8 St/DS9

Čísla parcel KN

Zastavitelné plochy celkem St/NL1

Lesopark

0,84

0,14

zahrada

St/NL2

Lesopark

0,56

0,56

orná půda

St/NL3

Lesopark

1,70

1,70

orná půda


Třída ochrany


5.26.14

III.

-

0,02

0,02

0,02 ha 5.26.14 0,02 ha 5.48.11

III. IV.

-

0,04

-

0,07 ha 5.48.11 0,02 ha 5.26.01 5.26.14

IV. II. III.

-

0,09

0,09

-

0,05

0,04

0,33 ha 5.26.14 0,14 ha 5.48.14 0,03 ha 5.48.11 0,33 ha 5.26.14 0,09 ha 5.48.14 5.48.11 5.48.11 0,34 ha 5.26.14 0,04 ha 5.48.11

III. V. IV. III. V. IV. IV. III. IV.

-

0,50

0,45

-

0,42

0,42

-

0,04 0,15 0,38

0,04 0,14 0,21

0,54

34,49

29,32

0,14

-

-

-

0,56

0,34

-

1,70

1,00

0,11 ha 5.26.01 0,03 ha 5.26.14 0,32 ha 5.48.11 0,24 ha 5.26.14 0,89 ha 5.26.14 0,71 ha 5.38.16 0,10 ha 5.48.11


II. III. IV. III. III. V. IV.


80







Třída ochrany

STRANČICE – POKRAČOVÁNÍ Lesopark St/NL4

2,35

2,35

orná půda

2,35

2,25

Zahrady Zahrady Zahrady Zahrady Zahrady

1,21 0,03 0,27 0,01 0,03

1,21 0,03 0,27 0,01 0,03

orná půda zahrada orná půda orná půda orná půda

-

1,21 0,03 0,27 0,01 0,03

1,03 0,03 -

St/ZS7

Zahrady

0,45

0,45

-

0,45

0,19

St/ZS8

Zahrady

0,07

0,07

5.38.16

V.

-

0,07

-

St/ZL1

Liniová, doprovodná zeleň Liniová, doprovodná zeleň Liniová, doprovodná zeleň Liniová, doprovodná zeleň

0,20

0,20

5.48.14

V.

-

0,20

0,15

0,04

0,04

orná půda, zahrada orná půda, zahrada orná půda, zahrada louka

V. III. III. V. IV. III. V. III. III.

-

St/ZS1 St/ZS2 St/ZS3 St/ZS5 St/ZS6

1,39 ha 5.38.16 0,96 ha 5.26.14 5.26.14 5.48.14 5.48.11 5.26.14 0,02 ha 5.38.16 0,01 ha 5.26.14 5.26.14

5.48.14

V.

-

0,04

-

0,87

0,84

orná půda

0,84

0,83

3,71

orná půda

-

3,71

1,75

St/ZL5

Liniová, doprovodná zeleň

0,52

0,52

orná půda

-

0,52

0,38

St/ZL6

Liniová, doprovodná zeleň Krajinná zeleň

0,34

0,24

orná půda

IV. III. III. II. IV. III. IV. III. II. III.

-

3,71

0,71 ha 5.48.11 0,13 ha 5.26.14 2,05 ha 5.26.14 0,92 ha 5.26.01 0,54 ha 5.48.11 0,20 ha 5.26.04 0,41 ha 5.48.11 0,07 ha 5.26.14 0,04 ha 5.26.01 5.26.14

-

0,24

0,21

0,29 13,49

0,29 12,66

orná půda

5.26.01

II.

0,14

0,29 12,52

0,23 8,39

54,14

47,69

0,68

47,01

37,71

Označení plochy

St/ZL2 St/ZL3 St/ZL4

St/ZK1 Nezastavitelné plochy celkem Strančice celkem

Využití plochy

Čísla parcel KN


81





Třída ochrany


Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru

0,40

0,40

orná půda

5.26.01

II.

-

0,40

0,32

0,87

0,87

IV. II. III.

0,87

-

1,47

0,52 ha 5.48.11 0,35 ha 5.26.01 5.26.14

-

1,49

-

1,47

0,66

0,74

0,74

zahrada, orná půda zahrada, louka orná půda

0,74

0,56

0,77

0,77

orná půda

-

0,77

0,52

0,08

0,08

orná půda

III. IV. II. II. IV. II.

-

-

0,08

0,08

V/OV1

Pobytová a rekreační louka Pobytová a rekreační louka Občanská vybavenost

0,50 ha 5.26.14 0,20 ha 5.48.11 0,04 ha 5.26.11 0,42 ha 5.26.11 0,35 ha 5.26.51 5.26.11

2,06

2,06

orná půda

2,06

-

Občanská vybavenost Občanská vybavenost Občanská vybavenost Občanská vybavenost Výroba a sklady

1,62 0,77 0,13 0,23 3,94

1,62 0,13 0,23 3,94

II. III. V.

-

V/OV2 V/OV3 V/OV4 V/OV5 V/VD2

1,58 ha 5.26.11 0,48 ha 5.26.14 5.38.16

-

1,62

-

0,13 0,23 3,94

0,08 1,42

Výroba a sklady

2,01

1,75

-

1,75

-

V/VD4 V/VD5

Výroba a sklady Výroba a sklady

1,80 2,01

1,80 2,01

-

1,80 2,01

1,43 2,01

V/VD6 V/VD7

Výroba a sklady Výroba a sklady

1,24 0,59

1,24 0,27

louka, zahrada orná půda orná půda, zahrada orná půda louka

-

1,24 0,27

0,02 -

V/VZ1

Plocha zemědělské výroby Plocha zemědělské výroby

1,74

1,69

louka

-

1,69

-

0,39

0,39

orná půda

II. II. II. V. II. IV. II. II. V. II. IV. III. IV. III. IV. II.

-

V/VD3

5.26.01 5.26.01 3,90 ha 5.26.01 0,04 ha 5.48.14 1,08 ha 5.26.01 0,67 ha 5.48.11 5.26.01 2,00 ha 5.26.01 0,01 ha 5.66.01 5.26.01 0,15 ha 5.48.11 0,12 ha 5.26.14 1,48 ha 5.48.11 0,21 ha 5.26.14 0,26 ha 5.48.11 0,13 ha 5.26.01

-

0,39

0,35

Označení plochy VŠECHROMY V/BV4 V/BV5 V/BV9 V/BV10

V/RN1 V/RN2

V/VZ2

Využití plochy

Čísla parcel KN

orná půda neplodná půda orná půda orná půda louka



82







Třída ochrany

1,00

1,00

orná půda

1,00

0,78

1,76 0,17


-

1,76 0,17

0,05 -

Plocha dopravní infrastruktury - silniční Přeložka silnic II. a III. třídy Cyklostezka, stezka pro pěší Cyklostezka, stezka pro pěší

0,72

0,72

orná půda

-

0,72

-

1,95

1,19

orná půda

-

1,19

0,47

0,24

0,17

orná půda

II. IV. II. IV. II. III. II. II. IV. II.

-

1,76 0,17

0,61 ha 5.26.01 0,39 ha 5.48.11 5.26.01 0,14 ha 5.26.51 0,03 ha 5.26.11 0,44 ha 5.26.04 0,28 ha 5.26.01 1,18 ha 5.26.01 0,01 ha 5.48.11 5.26.01

-

0,17

0,15

0,20

0,20

orná půda, louka

0,20

0,04

Místní komunikace Místní komunikace

0,26 0,27

0,26 0,26


-

0,26 0,26

0,12 -

V/DS7

Místní komunikace

0,17

0,16

orná půda, zahrada

-

0,16

0,14

V/ZV1 V/ZV2 V/ZV3 V/ZV4

Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň Veřejná zeleň

1,02 0,16 0,08 1,17

1,02 0,07 0,08 1,17

louka orná půda louka louka

II. V. III. III. III. II. II. IV. III. IV. II. II. II. III.

-

V/DS5 V/DS6

0,11 ha 5.26.01 0,07 ha 5.68.11 0,02 ha 5.26.14 5.26.04 0,16 ha 5.26.04 0,10 ha 5.26.01 0,10 ha 5.26.11 0,04 ha 5.48.11 0,02 ha 5.26.14 5.48.11 5.26.01 5.26.01 0,77 ha 5.26.01 0,40 ha 5.26.04

-

1,02 0,07 0,08 1,17

0,07 0,46

32,05

29,69

-

29,69

9,73

Zahrady

0,57

0,57

Liniová, doprovodná zeleň Liniová, doprovodná zeleň Krajinná zeleň

0,81

0,81

louka, zahrada orná půda

1,58

1,58

orná půda

0,20

0,20

orná půda

Označení plochy

Využití plochy

VŠECHROMY – POKRAČOVÁNÍ V/VZ3 Plocha zemědělské výroby V/X1 Kompostárna V/TI1 Čistírna odpadních vod V/DS1 V/DS2 V/DS3 V/DS4

Zastavitelné plochy celkem V/ZS1 V/ZL1 V/ZL2 V/ZK1

Čísla parcel KN

5.26.14

III.

-

0,57

0,22

0,68 ha 5.26.01 0,13 ha 5.26.04 1,50 ha 5.26.04 0,08 ha 5.26.01 5.26.14

II. III. III. II. III.

-

0,81

0,12

-

1,58

-

0,20

0,12


83

3,16

3,16

-

3,16

0,46

35,21

32,85

-

32,85

10,19

4,44

4,39

3,58

3,58

0,56

0,56

K/VD1 K/TI1

Plocha bydlení venkovského charakteru Plocha bydlení venkovského charakteru Výroba a sklady Čistírna odpadních vod

1,24 0,15

1,24 0,15

K/DS1

Místní komunikace

0,15

0,14

K/ZV1

Veřejná zeleň

0,52

0,51

10,64

10,57

1,47

1,47

1,47

Využití plochy

VŠECHROMY – POKRAČOVÁNÍ Nezastavitelné plochy celkem Všechromy celkem KAŠOVICE Plocha bydlení K/BV1 venkovského charakteru K/BV2 K/BV3

Zastavitelné plochy celkem K/ZS1

Zahrady

Nezastavitelné plochy celkem Kašovice celkem PŘEDBOŘ P/BV1





Čísla parcel KN




Označení plochy

Třída ochrany

orná půda, zahrada, louka orná půda, zahrada louka

2,45 ha 5.66.01 1,94 ha 5.48.11

V. IV.

-

4,39

3,31

5.48.11

IV.

-

3,58

3,43

5.68.11

V.

-

0,56

0,56

orná půda louka, orná půda orná půda

5.26.01 5.68.11

II. V.

-

1,24 0,15

1,22 0,15

0,07 ha 5.26.01 0,06 ha 5.48.11 0,01 ha 5.68.11 0,35 ha 5,48,11 0,15 ha 5.66.01 0,01 ha 5.26.01

II. IV. V. IV. V. II.

-

0,14

0,13

-

0,51

0,46

-

10,57

9,26

-

1,47

1,28

1,47

-

1,47

1,28

12,11

12,04

-

12,04

10,54

1,20

1,20

-

1,20

-

orná půda, louka

orná půda, zahrada

zahrada, louka

5.48.11

5.48.11


IV.

IV.

84

Označení plochy

Využití plochy

PŘEDBOŘ – POKRAČOVÁNÍ P/BV2 Plocha bydlení venkovského charakteru P/BV3 Plocha bydlení venkovského charakteru P/BV4 Plocha bydlení venkovského charakteru P/VZ1 Plocha zemědělské výroby P/VZ2 Plocha zemědělské výroby Plocha zemědělské P/VZ3 výroby Občanská vybavenost P/OV1 P/TI1 Čistírna odpadních vod P/DS1 Místní komunikace P/ZV1 Veřejná zeleň Zastavitelné plochy celkem P/ZS1 Zahrady a sady P/ZL1 Liniová, doprovodná zeleň Nezastavitelné plochy celkem Předboř celkem SKLENKA Plocha bydlení Sk/BV2 venkovského charakteru Sk/SV1 Plocha smíšená obytná Zastavitelné plochy celkem Sk/ZS1 Zahrady Sk/ZS2 Zahrady

Čísla parcel KN





Třída ochrany



0,64

0,60

zahrada

5.48.11

IV.

0,60

-

0,14

0,50

0,50

orná půda

5.48.11

IV.

-

0,50

0,50

2,10

2,10

zahrada

2,10

-

1,03

orná půda

IV. III. IV. III.

-

1,03

1,55 ha 5.48.11 0,55 ha 5.26.14 0,78 ha 5.48.11 0,25 ha 5.26.04

-

1,03

1,03

0,99

-

0,19

0,19

5.26.14

III.

-

0,19

-

0,77 0,10 0,06 0,19 7,77

0,10 0,06 0,18 5,96

neplodná půda orná půda orná půda zahrada

5.48.11 5.48.11 5.26.14

IV. IV. III.

0,60

0,10 0,06 0,18 5,36

0,10 0,04 1,81

0,18 0,91

0,91


0,60 ha 5.48.11 0,31 ha 5.26.04

IV. III.

-

0,91

0,91

1,09

0,91

-

0,91

0,91

8,86

6,87

0,60

6,27

2,72

0,19

0,18

zahrada

5.48.11

IV.

-

0,18

0,01

0,81 1,00

0,81 0,99

orná půda

5.48.11

IV.

-

0,81 0,99

0,01

0,29 0,24

0,29 0,24


5.48.11 5.48.11

IV. IV.

-

0,29 0,24

0,24

neplodná půda louka


85

Označení plochy

Využití plochy

SKLENKA – POKRAČOVÁNÍ Zastavitelné plochy celkem Sklenka celkem Obec Strančice celkem

Čísla parcel KN







0,53

0,53

-

0,53

0,24

1,53

1,52

-

1,52

0,25

164,83

145,32

144,01

88,22


Třída ochrany

1,31

86

v zastavěném území

Využití plochy Plochy bydlení (rodinné domy) Plochy smíšené obytné Plochy rekreace (pobytové a rekreační louky) Občanská vybavenost Hřbitovy Výroba a sklady Plochy zemědělské výroby Plochy technické infrastruktury (čistírny odpadních vod) Kompostárna Veřejná zeleň Zahrady Les, lesopark Liniová, doprovodná zeleň Krajinná zeleň Plochy smíšené nezastavěného území - přírodní Plochy dopravní infrastruktury Celkem

0,93 0,24 0,14 -

Zábor ZPF v ha mimo zastavěné území

53,65 5,68 13,03 4,84 0,27 14,33 11,34 0,85 1,76 7,33 5,31 6,91 14,13 0,49 1,30

-

52,72 5,44 13,03 4,84 0,27 14,33 11,34 0,85 1,76 7,33 5,31 6,77 14,13 0,49 1,30 4,10

1,31

144,01

145,32



celkem

Orná půda Trvalé travní porosty Zahrady

0,11 1,20

117,78 15,22 11,01

117,89 15,22 12,21

Celkem

1,31

144,01

145,32

Kultura

celkem

Třída ochrany



celkem

I. II. III. IV. V.

0,21 0,20 0,71 0,19

0,18 49,46 42,50 33,19 18,57

0,18 49,67 42,70 33,90 18,76

Celkem

1,31

143,90

145,21


4,10

87

Zábory zemědělského půdního fondu v k.ú. Otice a Svojšovice dojde k ovlivnění hydrologických

poměrů

v povodí

Pitkovického

potoka

(číslo

hydrologického

pořadí

1-12-01-019), zábory ZPF v k.ú. Všechromy v povodí Vinného potoka, zábory ZPF v k.ú. Přeboř v povodí Kašovického a Jažlovického potoka a zábory ZPF v k.ú. Strančice ovlivní hydrologické poměry v povodí Strančického potoka (číslo hydrologického pořadí 1-09-03-124).

2. Ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa Všeobecné údaje o lesích v řešeném území V řešeném území se nachází celkem 101 ha lesních pozemků. Lesnatost území je nízká, lesy pokrývají jen 8,7 % celkové rozlohy a nacházejí se především ve východní a v jihozápadní části řešeného území. Podle Lesního hospodářského plánu spadají prakticky veškeré lesy v obci do kategorie 10 – hospodářský les. V druhovém složení jsou v rámci smíšeného lesa nejvíce zastoupeny smrk, borovice, dub, bříza, vrba a habr.

Navrhovaná opatření Na území obce navrhuje územní plán východně od Otic, u východního okraje Svojšovic a severovýchodně od centra a v jižním sektoru Strančic výsadbu lesa formou lesoparku o celkové výměře 7,00 ha. V řešeném území se nepředpokládají žádné lesnické rekultivace. Chatová zástavba se na lesních pozemcích nevyskytuje.

Vyhodnocení požadavků na zábory pozemků určených k plnění funkcí lesa V důsledku navržené výstavby zařízení občanské vybavenosti na ploše St/OV4 budou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa v rozsahu 0,31 ha.

f) Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 88 stran. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 3 výkresy: 7.

Koordinační výkres – 1 : 5 000

8.

Širší vztahy – 1 : 50 000

9.

Předpokládané zábory půdního fondu – 1 : 10 000


88

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents