EŠ k.ú. Eš
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST
Zpracovatel :
Pořizovatel :
Ing. arch. Milič Maryška Letohradská 3/369 170 00 Praha 7
Městský úřad Pacov Odbor výstavby Náměstí Svobody 1 395 01 Pacov
SEZNAM DOKUMENTACE strana
ÚVOD 1.
3
Identifikační údaje
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část a) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 1. Vyhodnocení souladu s politikou územního rozvoje 2. Vyhodnocení souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 3. Vyhodnocení koordinace využívání území se sousedními obcemi
4
b) Vyhodnocení splnění požadavků zadání 1. Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování 2. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území 3. Vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona 4. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů
11
c) Výčet záležitostí nadmístního významu
18
Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, s odůvodněním potřeby jejich vymezení
d) Vyhodnocení vlivu řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa
19
Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa
1. Zemědělský půdní fond 2. Pozemky určené k plnění funkce lesa
Grafická část Výkresy odůvodnění územního plánu :
D E F
KOORDINAČNÍ VÝKRES
1 : 5 000
VÝKRES ŠIRŠÍCH VZTAHŮ
1 : 50 000
VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU
1 : 5 000
2
ÚVOD Obec Eš má pro celé své správní území ( k.ú. Eš ) zpracovaný platný Územní plán obce ( dále ÚPO ) Eš. Územní plán obce Eš byl schválený usnesením Zastupitelstva obce Eš dne 19. prosince 2006 a jeho závazná část byla vydána obecně závaznou vyhláškou obce Eš č. 2/2006 rovněž dne 19. prosince 2006. O pořízení nového Územního plánu Eš rozhodlo zastupitelstvo obce. Územní plán Eš je zpracován podle zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění.
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název ÚPD : ( ÚPD - územně plánovací dokumentace )
EŠ - ÚZEMNÍ PLÁN
Druh ÚPD :
Územní plán ( ÚP ) Návrh k.ú. Eš
Stupeň ÚPD : Řešené správní území :
Pořizovatel : ( úřad územního plánování )
Městský úřad Pacov Odbor výstavby Náměstí Svobody 1 395 01 Pacov
Objednavatel : ( obec, která ÚP schvaluje a vydává )
Obec Eš IČ : 00511366 Eš 41 395 01 Pacov
Zpracovatel ÚP :
Ing. arch. Milič Maryška IČ : 16125703 Číslo autorizace : 00401 Letohradská 3 / 369 170 00 Praha 7
Číslo zakázky :
10 - 2012
Datum :
2013
3
ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU
a) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ 1. VYHODNOCENÍ SOULADU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE dle § 53 odst. 4, písmene a) stavebního zákona Územní plán Eš je zpracován v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008 ( dále PÚR ČR 2008 ), schválenou usnesením vlády České republiky č. 929 ze dne 20. července 2009. Politika územního rozvoje České republiky 2008 je nástroj územního plánování, který na celostátní úrovni koordinuje územně plánovací činnost krajů a obcí a poskytuje rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování uvedených ve stavebním zákoně. Politika územního rozvoje stanovuje priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, který spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Politika územního rozvoje vymezuje oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje ( rozvojové oblasti a rozvojové osy ). Na správní území řešené v Územním plánu Eš ( k.ú. Eš ) se vztahují některé z požadavků, uvedené v kapitole 2. „Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje“. Územní plán Eš navrženým řešením na tyto níže uvedené body reaguje : (14) „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území,
včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje.“ Návrh ÚP Eš je proveden s citlivým přístupem k vyváženému všestrannému rozvoji obce; za účelem zachování rázu urbanistické struktury, zohledňuje specifické podmínky daného území, včetně dopadu urbanistického řešení na krajinný ráz. Návrh řešení Územního plánu Eš respektuje především ochranné pásmo hradu Kámen a zájem zachování dochovaného venkovského charakteru zástavby na území obce Eš. (30) „Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních
vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.“ Návrh řešení ÚP Eš že vytváří předpoklady pro dodávku pitné vody a likvidaci odpadních vod a je koncipován tak, aby i do budoucna splňoval požadavky na vysokou kvalitu života. 4
Z kapitoly 3. „Rozvojové osy a oblasti“ a z kapitoly 4. „Specifické oblasti“ pro území obce Eš nevyplývají žádné specifické požadavky. Území obce Eš ( k.ú. Eš ) se nachází mimo v PÚR ČR 2008 stanovené rozvojové oblasti a rozvojové osy, nepatří mezi specifické oblasti. Proto se na návrh řešení ÚP Eš nevztahují žádné požadavky vyplývající z těchto vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os a specifických oblastí. Území obce Eš se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z limitujících ukazatelů. Z kapitoly 5. „Koridory a plochy dopravní infrastruktury“ pro území obce Eš nevyplývají žádné specifické požadavky. Z kapitoly 6 „Koridory technické infrastruktury a souvisejících rozvojových záměrů“pro území obce Eš vyplývá zejména požadavek, obsažený v bodu : (146) E7 „Koridor pro dvojité vedení 400 kV Kočín - Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje–Prosenice (V413) do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic. Dlouhodobá územní ochrana pro koridory, které umožní zabezpečení nárůstu výkonů zdrojů do přenosové soustavy ČR v horizontu 20 let.“ Návrh řešení ÚP Eš koridor energetiky E7, vymezený v PÚR ČR 2008 a dále upravený v Zásadách územního rozvoje ( ZÚR ) Kraje Vysočina ( E05a ) respektuje a upravuje do měřítka územního plánu. Šíře koridoru E05a pro umístění nadzemního ZVN 400 kV vedení byla v ÚP Eš upravena v souladu se ZÚR na 300 m. Na Územní plán Eš ( k.ú. Eš ) se nevztahují žádné další požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje 2008 České republiky.
2. VYHODNOCENÍ SOULADU S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM dle § 53 odst. 4, písmene a) stavebního zákona Dne 16. 09. 2008 byly Krajem Vysočina vydány Zásady územního rozvoje ( dále ZÚR ) Kraje Vysočina. Aktualizace č. 1 ZÚR Kraje Vysočina byly vydány dne 18. 9. 2012 a účinné ke dni 23. 10. 2012. Zásady územního rozvoje Kraje Vysočina stanovují zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání kraje, vymezují plochy a koridory nadmístního významu a stanovuje požadavky na jejich využití, zejména veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření, stanovují kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití. Územní plán Eš je zpracován v souladu se ZÚR Kraje Vysočina, uvedenými v kapitole 1. „Stanovení priorit územního plánování kraje vysočina pro zajištění udržitelného rozvoje území“. Návrh Územního plánu Eš a na jednotlivé body reaguje :: (01) „Pomocí nástrojů územního plánování vytvářet podmínky pro vyvážený rozvoj kraje
Vysočina založený na zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti obyvatel kraje. Vyváženost a udržitelnost rozvoje území kraje sledovat jako základní požadavek při zpracování územních studií, územních plánů obcí, regulačních plánů a při rozhodování o změnách ve využití území“ 5
Návrh ÚP Eš je proveden s citlivým přístupem k vyváženému všestrannému rozvoji obce; za účelem zajištění příznivého životního prostředí, stabilním hospodářském rozvoji a udržení sociální soudržnosti. V ÚP Eš jsou navrženy všechny potřebné sídlotvorné prvky, odpovídající velikosti a významu obce Eš. (02) Vytvářet podmínky pro realizaci mezinárodně a republikově významných záměrů
stanovených v Politice územního rozvoje z roku 2008 (dále jen „PÚR 2008“) a současně vymezených v ZÚR kraje Vysočina. V návrhu ÚP Eš je zapracován a upraven do měřítka územního plánu koridor energetiky E7, vymezený v PÚR ČR 2008 a dále upravený v Zásadách územního rozvoje ( ZÚR ) Kraje Vysočina jako koridor energetiky E05a. (06) Vytvářet podmínky pro péči o přírodní, kulturní a civilizační hodnoty na území kraje,
které vytvářejí image kraje a posilují vztah obyvatelstva kraje ke svému území. Přitom se soustředit zejména na: a) zachování a obnovu rozmanitosti kulturní krajiny a posílení její stability; b) minimalizaci záboru zemědělského půdního fondu a negativních zásahů do pozemků určených k plnění funkcí lesa; c) ochranu pozitivních znaků krajinného rázu; f) zachování a citlivé doplnění výrazu sídel, s cílem nenarušovat cenné městské i venkovské urbanistické struktury a omezit fragmentaci krajiny. Územní plán Eš vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel je přitom kromě zabezpečení stavebního rozvoje sídel na území obce brán na ochranu kulturního dědictví, na péči o životní prostředí a na ochranu přírody a krajiny. Rozvojové zastavitelné plochy jsou navrženy v přímé návaznosti na zastavěné území, aby co nejméně vybíhaly a zasahovaly do okolní krajiny. Cílem řešení ÚP Eš je ochrana stávajících výrazných přírodních a kulturních hodnot, harmonické zapojení rozvojových zastavitelných ploch do krajinného rázu. Obec Eš je součástí venkovského osídlení této části Českomoravské vrchoviny, oblasti s malým počtem a nízkou hustotou obyvatel a převahou přírodních porostů. Územní plán Eš se zasazuje především o zachování, obnovu a rozvoj současné urbanistické struktury, kompozičních, krajinářských a estetických hodnot a to bez radikálních zásahů do prostorového členění a popření některé vývojové etapy zástavby na území obce Eš. Zvláštní důraz je v Územním plánu Eš kladen na ochranu kulturního dědictví v okolí hradu Kámen a zachování kompaktního menšího venkovského sídla v krajině tvořeného charakteristickou venkovskou zástavbou. Z kapitoly 2. „Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os, vymezených v PÚR 2008 a vymezení rozvojových oblastí a rozvojových center krajského významu“ a kapitoly 3. „Vymezení specifické oblasti krajského významu“ pro území obce Eš nevyplývají žádné specifické požadavky. Území obce Eš ( k.ú. Eš ) se nachází podle ZÚR Kraje Vysočina mimo vymezené rozvojové oblasti ( OBk ) a rozvojové osy ( OSk ) krajského významu, nepatří mezi specifické oblasti ( SOBk ). Území obce Eš se nenachází v žádném omezení vyplývajícím z těchto limitujících ukazatelů.
6
Z kapitoly 4. „Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v politice územního rozvoje a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu“ pro území řešené v Územním plánu Eš vyplývají skutečnosti uvedené v následujících bodech : 4.1 Dopravní infrastruktura (79) ZÚR vymezují koridor silnice II/128 v šířce 80 m zahrnující:
a) koridor pro homogenizaci stávajícího tahu Koridor dopravní infrastruktury pro homogenizaci stávajícího tahu silnice II/128 ( DK07 ) je zapracován do ÚP Eš, upraven a zpřesněny do měřítka územního plánu s ohledem na prostorové členění a stávající konfiguraci zástavby sídla Eš. 4.2 Technická infrastruktura (97) ZÚR zpřesňují koridor republikového významu E7 koridor dvojitého vedení 400 kV
Kočín-Mírovka a zapojení vedení 400 kV Řeporyje - Prosenice do Mírovky, včetně souvisejících ploch pro rozšíření elektrických stanic, vymezené PÚR 2008, a to vymezením : b) koridoru v šířce 300 m pro umístění stavby nadzemní vedení ZVN 400 kV Mírovka - Kočín, s pěti dílčími rozšířeními na územích obcí Úsobí, Kamenice u Herálce, Dudín, Vyskytná a Dubovice. Koridor technické infrastruktury nadzemního vedení ZVN 400 kV Mírovka - Kočín ( E05a ) je zapracován do ÚP Eš, upraven a zpřesněn do měřítka územního plánu.
Z kapitoly 6. „Vymezení cílových charakteristik krajiny na území Kraje Vysočina“ pro území řešené v ÚP Eš vyplývají skutečnosti uvedené v následujících bodech : (125) ZÚR vymezují na území kraje tyto typy krajin charakterizované převažujícím nebo
určujícím cílovým využitím : c) krajina lesozemědělská harmonická d) krajina lesozemědělská ostatní Jižní část území obce Eš ( k.ú. Eš ) je v ZÚR Kraje Vysočina zařazena do typu krajiny lesozemědělské harmonické a severní část území obce Eš je v ZÚR Kraje Vysočina zařazena do typu krajiny lesozemědělské ostatní. Krajina lesozemědělská harmonická Územní plán Eš respektuje v ZÚR stanovené hlavní cílové využití krajiny lesozemědělské harmonické ( na větší jižní části území ), s využitím zejména pro zemědělství a lesní hospodářství, bydlení, základní veřejnou vybavenost a místní ekonomické aktivity, cestovní ruch a rekreaci a vytváří předpoklady pro jeho ochranu a další rozvoj. Většina území je součástí ochranného pásma hradu Kámen. Územní plán Eš vytváří v souladu se ZÚR Kraje Vysočina předpoklady zachovat v nejvyšší možné míře stávající typ využívání lesních a zemědělských pozemků, respektovat cenné architektonické a urbanistické znaky sídel a doplňovat je hmotově a tvarově vhodnými stavbami, zachovat harmonický vztah sídel a zemědělské krajiny, zejména podíl zahrad a trvalých travních porostů, rozvíjet cestovní ruch ve formách příznivých pro udržitelný rozvoj, nepřipouštět rozšiřování a intenzifikaci chatových lokalit a chránit luční porosty. 7
Krajina lesozemědělská ostatní Územní plán Eš respektuje v ZÚR stanovené hlavní cílové využití krajiny lesozemědělské ostatní ( v severní části k.ú. Eš ), krajiny přechodového typu mezi krajinou lesní a zemědělskou, v daném případě s využitím zejména pro lesní hospodářství. Pro dané území v k.ú. Eš platí zásady obsažené v bodech (136) a (137), zejména pak zásady bodu (137) odst. a) zachovat v nejvyšší možné míře stávající využívání lesních a zemědělských pozemků. 125a) ZÚR dále vymezují na území kraje tyto oblasti krajinného rázu jako unikátní
územní jednotky jedinečností a neopakovatelností krajiny e) CZ0610-OB005 Pelhřimovsko o) CZ0610-OB015 Pacovsko Jižní část území obce Eš ( k.ú. Eš ) patří do krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko a severní část patří do krajinného rázu CZ0610-OB015 Pacovsko. (146f) ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB005 Pelhřimovsko specifické
zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území : a) věnovat pozornost ochraně krajinného rázu při umísťování staveb a technických zařízení s výškou přesahující dvojnásobek obvyklé výšky lesního porostu do exponovaných průhledu b) zachovat prvky historického členění krajiny (146p) ZÚR stanovují pro oblast krajinného rázu CZ0610-OB015 Pacovsko tyto specifické
zásady pro činnost v území a rozhodování o změnách v území: a) neumisťovat výškové stavby v prostorech, ze kterých se budou vizuálně uplatňovat v území přírodního parku Polánka a ve vyvýšených prostorech, odkud se budou uplatňovat jako dominanta mnoha dalších oblastí, nebo budou v kontrastu se stávajícími dominantami kostelních věží nebo se budou uplatňovat v interiérech komponované krajiny; Územní plán Eš respektuje v ZÚR stanovené oblasti krajinného rázu jako unikátní územní jednotky jedinečností a neopakovatelností krajiny. Základem urbanistické koncepce je zachování a podpoření charakteru a struktury venkovského osídlení. Na řešení Územního plánu Eš se nevztahují žádné jiné zvláštní požadavky vyplývající ze ZÚR Kraje Vysočina a ani žádné požadavky vyplývající ze širších vztahů v území. Územní plán Eš respektuje záměry ZÚR Kraje Vysočina, t.j. nejsou v něm vytvořeny překážky, které by záměry ZÚR Kraje Vysočina znemožňovaly.
8
3. VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ SE SOUSEDNÍMI OBCEMI Zásobování pitnou vodou - vodovod Sídlo Eš je zásobeno pitnou vodou ze skupinového veřejného vodovodu Kámen, Eš, Brná, Věžná s prameništěm jihozápadně od obce Vintířov mimo území obce Eš. Vodovod je stávající a kapacitně vyhovuje pro současný stav a má i dostatečnou kapacitní rezervu pro napojení zástavby na vymezených rozvojových zastavitelných plochách. Ochranná pásma vodních zdrojů V Uzemním plánu Eš jsou respektována ochranná pásma vodních zdrojů sousední obce Důl ( PHO vyhlášeno ve východní části k.ú. Eš ). Ochranné pásmo hradu Kámen V Uzemním plánu Eš je respektováno vyhlášené ochranné pásmo hradu Kámen. Ochranné pásmo hradu Kámen zasahuje rovněž na území sousedních obcí Kámen, Věžná a Dobrá Voda u Pacova.
Koordinace vymezení místního územní systému ekologické stability ( ÚSES ) V návrhu Územního plánu Eš je vymezen místní územní systém ekologické stability ( ÚSES ). Podkladem vyvezení prvků ÚSES byl generel ÚSES, který byl zpracován v roce 1996 pro katastrální území Brtná, Dobrá Voda u Pacova, Eš, Kámen u Pacova, Moudrov, Nízká Lhota, Věžná, Vintířov, Vysoká Lhota a Zlátenka. Zpracovatelem Generelu ÚSES byl Ing. Vladimír Marek a dokumentaci ÚSES byl vysloven souhlas oponentní radou dne 23. 10. 1996 na referátu ŽP OkÚ Pelhřimov. Na podkladu tohoto generelu ÚSES jsou vymezeny prvky místního ÚSES v územních plánech sousedních obcí obce Eš. Návrh místního ÚSES ve správním území Eš ( k.ú. Eš ) tak navazuje na ÚSES sousedních obcí. V generelu ÚSES je obsaženo 37 prvků ( biocentra a biokoridory ). Z toho jsou 4 prvky ( č. 1 až 4 ) ve správního území Eš ( k.ú. Eš ). Číslování prvků ÚSES v Územním plánu Eš odpovídá číslování prvků ÚSES v generelu ÚSES a navazuje rovněž na číslování prvků ÚSES vymezených v územních plánech sousedních obcí ( Kámen, Věžná, apod. )
9
VYMEZENÍ PRVKŮ MÍSTNÍHO ÚSES Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ( Schéma generelu místního ÚSES, zpracovaného pro k.ú. Brtná, Dobrá Voda u Pacova, Eš, Kámen u Pacova, Moudrov, Nízká Lhota, Věžná, Vintířov, Vysoká Lhota a Zlátenka )
10
b) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ Územní plán Eš je zpracován v souladu se zadáním ÚP Eš a splňuje jeho požadavky. 1. VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vyhodnocení souladu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území dle § 53 odst. 4, písmene b) stavebního zákona Územní plán Eš je řešen v souladu s cíly územního plánování. Územní plán vytváří předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plán Eš stanovuje základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci sídla, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Územní plán Eš je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který bude koordinovat a usměrňovat rozvoj a obnovu obce, celého správního území, v předem promyšlených postupných krocích. Tím lze zamezit nekoncepčním rozhodnutím, která se mohou časem projevit jako zábrana harmonického rozvoje obce. Územní plán Eš vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Zvláštní zřetel kromě zabezpečení rozvoje sídel je přitom brán na péči o životní prostředí, ochranu přírody a vodních zdrojů. Územní plán Eš vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Územní plán Eš koordinuje veřejné i soukromé záměry změn v území, výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území a konkretizuje ochranu veřejných zájmů vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Konkrétně jsou v územním plánu vymezeny veřejně prospěšné stavby a opatření. V Územním plánu Eš jsou přiměřeně k velikosti a významu sídla navrženy plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury, veřejných prostranství, veřejné zeleně a ploch dopravní a technické infrastruktury. Zároveň strukturou navržených ploch vytváří Územní plán Eš prostor pro plné uplatnění soukromých záměrů v oblasti bydlení a podnikatelských aktivit. Územní plán Eš ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Cílem krajinného plánu je pak zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány.
11
2. VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch dle § 53 odst. 5, písmene f) stavebního zákona Využití zastavěného území Zastavěné území obce je využíváno, rozvoj bytové zástavby lze na vnitřních rezervách uskutečňovat prozatím ve velmi omezené míře. V obci nebyly nalezeny žádné nevyužívané areály vhodné pro výstavbu rodinných domů a ani objekty vhodné pro rekonstrukci na objekty bydlení. Požadavek na rozvoj obytné zástavby je proto zcela opodstatněný. Na vnitřních rezervách v zastavěném území lze vhodně realizovat podnikatelské aktivity v rámci ploch smíšených venkovských SV ( plocha přestavby P01 ). Pro rozvoj podnikání, výroby a skladování, lze dále vhodně využít nezastavěného prostoru v severozápadní části areálu zemědělské výroby, situovaném na západním okraji sídla Eš. Na vnitřních rezervách v zastavěném území lze rovněž vhodně realizovat rozvoj občanského vybavení ( plocha přestavby P03 ) v návaznosti na stávající zařízení. Vymezení zastavitelných ploch Rozsah navržených zastavitelných ploch odpovídá stávající velikosti obce Eš, jejímu významu a předpokládanému demografickému vývoji. Geografická poloha obce Eš v malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty v současné době vyvolávají a budou pravděpodobně vyvolávat i nadále trvalý zájem o bydlení v této obci a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit. V Územním plánu Eš je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, podnikání, občanského vybavení, výroby a skladování, dopravní a technické infrastruktury a veřejné i vyhrazené sídelní zeleně. Návrh zastavitelných ploch tak vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji sídla Eš. Těžištěm nové obytné zástavby je zastavitelná plocha Z01 na jihozápadním okraji sídla. Tato plocha navazující na zastavěné území je nejvýhodnější ze všech hledisek, zejména pak možnost dopravního napojení, napojení na inženýrské sítě. Tato plocha, stanovená pro rozvoj bydlení, je vymezena již ve stávající m Územním plánu obce Eš Lokalizace a stanovený způsob využití zastavitelných ploch respektuje především návaznost na stávající způsob využití ploch v zastavěném území. V návaznosti na severní část sídla Eš jsou vymezeny ploch smíšené obytné venkovské, kde se předpokládá rozvoj stávajících prosperujících rodinných farem. V návaznosti na jižní část sídla je pak navržená rozvojová plocha pro bydlení, která kompozičně doplňuje jihozápadní okraj sídla Eš. Převážná část navržených zastavitelných ploch je již vymezena ve stávajícím původním ÚPO Eš a byla do ÚP Eš přenesena ( vyplývá z §102 stavebního zákona ). Jedná téměř o všechny rozlohou větší plochy ( Z01, Z02, Z03, Z05, apod. ).
12
3. VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA vyhodnocení souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů dle § 53 odst. 4, písmene c) stavebního zákona Územní plán Eš je zpracován v souladu s požadavky stavebního zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ( stavební zákon ) v platném znění a v souladu s prováděcími předpisy, t.j. s vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti v platném znění a s vyhláškou 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění. 3.1 VYMEZENÍ PLOCH SÍDELNÍ ZELENĚ V Územním plánu Eš jsou vymezeny v zastavěném území a na zastavitelných plochách tři druhy ploch sídelní zeleně : PLOCHY SÍDELNÍ ZELENĚ v zastavěném území a zastavitelných plochách ZV PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ
zeleň na veřejných prostranstvích ZS PLOCHY ZELENĚ
zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady ZO PLOCHY ZELENĚ
zeleň ochranná a izolační Vymezením výše uvedených ploch sídelní zeleně ZS a ZO byly doplněny plochy rozdílným způsobem využití stanovené ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ( Hlava II - Plochy rozdílným způsobem využití ). Doplnění těchto druhů ploch zeleně bylo nezbytné mimo jiné pro vymezení systému sídelní zeleně podle přílohy č. 7, část I., odstavec 1, písmeno c) vyhlášky č.500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. 3.2 VYMEZENÍ PLOCH ZEMĚDĚLSKÝCH Plochy NZ - „Plochy zemědělské“ jsou vymezené v ÚP Eš mimo zastavěné území a zastavitelné plochy ve dvou různých kulturách ( barvách ) : • NZ - orná půda, • NZ - trvalý travní porost. Plochy NZ - „Plochy zemědělské“ jsou vyznačené v ÚP podle kultury za účelem informace charakteru ploch zemědělského půdního fondu ( ZPF ) v krajině, a to zejména s ohledem na ekologickou stabilitu, s ohledem na stávající retenční schopnost krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny a ochranu sídel před přívalovými dešťovými srážkami.
13
Podle ustanovení § 14, odst.2, vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území v platném znění zahrnují plochy zemědělské mimo jiné zejména pozemky zemědělského půdního fondu, který zde není dále členěn na kultury ZPF. Rovněž podle požadavků metodiky MINIS jsou všechny kultury ZPF zařazeny do jedné kategorie ploch zemědělských, označených značkou NZ - „Plochy zemědělské“ ( nezastavitelné ). Dvě různé kultury zemědělského půdního fondu jsou vyznačené v Územním plánu Eš zejména za účelem informace charakteru zemědělských ploch, tj. zejména za účelem informace o jejich kultuře. Případné změny kultury ZPF se pak realizují podle zákona 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu.
4. SOULAD S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ vyhodnocení souladu s požadavky zvláštních právních předpisů dle § 53 odst. 4, písmene c) stavebního zákona V územním plánu Eš jsou respektovány všechny limity využití území stanovené podle zvláštních předpisů. Graficky zobrazitelné limity využití území jsou graficky vyznačeny na výkresu : D KOORDINAČNÍ VÝKRES ( v měřítku 1 : 5 000 ). Na koordinačním výkresu D nejsou vyznačeny ( s ohledem na měřítko a přehlednost výkresu ) některé technické limity, například inženýrské sítě a ochranná pásma těchto sítí ( vodovody, kanalizace, elektrická NN vedení, sdělovací kabely, apod. ), které jsou vedeny v plochách veřejných prostranství ( hlavní funkce ) v zastavěném území.
4.1 OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT V Územním plánu Eš je předepsáno, že na území obce Eš ( k.ú. Eš ) musí být respektována ochrana kulturního dědictví. Doklad kulturního dědictví představují nejenom kulturní památky ale také dochované urbanistické struktury sídel a archeologické nálezy. Kulturní památky Na území obce Eš jsou evidovány státem chráněné nemovité kulturní památky ( chráněné ve smyslu zákona č. 20/1987 ), t.j. památky zanesené v ÚSKP ( Ústřední seznam kulturních památek ) a označené KP : Chalupa č.p. 20 - venkovská usedlost včetně chlévu a stáje rejstříkové číslo 51090/3-6221 Ve správním území obce Eš byly v minulosti evidovány památky místního významu, památky venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenné stavby a soubory staveb. Místní památky nejsou v koordinačním výkresu graficky vyznačeny , neboť nejsou vyhlášeny, ale jsou situovány v ochranném pásmu hradu Kámen, kde je jejich ochrana do jisté míry podchycena. 14
V obci Eš se jedná o památky místního významu : ∗ Kaplička sv. Magdalény - pseudogotická stavba z roku 1896 ∗ Čp. 1 - zachovalý ráz lidového stavitelství ∗ Čp. 3 - zachovalý ráz lidového stavitelství ∗ Čp. 6 - zachovalý ráz lidového stavitelství ∗ Čp. 8 - zachovalý ráz lidového stavitelství ∗ Čp. 11 - zděný statek „u Vlachů“ - selské stavení z 19. století ∗ Čp. 12 - zachovalý ráz lidového stavitelství ∗ Čp. 14 - zděný statek „u Zajíců“ - selské stavení z 19. století ∗ Čp. 18 - zachovalý ráz lidového stavitelství ∗ Čp. 24 - zachovalý ráz lidového stavitelství ∗ Čp. 25 - zachovalý ráz lidového stavitelství ∗ Čp. 39 - zachovalý ráz lidového stavitelství V Územním plánu Eš je předepsáno, že ochrana nemovitých kulturních památek, kulturních památek místního významu, památek venkovské lidové architektury nebo architektonicky cenných staveb a souborů staveb jako doklad kulturního dědictví bude dodržována. Veškerá činnost, která by mohla vést k poškození nemovitých kulturních památek a jejich bezprostředního okolí a také kulturních památek místního významu a jejich bezprostředního okolí je nepřípustná. Ochranné pásmo hradu Kámen V okolí hradu Kámen je vyhlášeno ochranné pásmo, které je v návrhu ÚP Eš zapracováno a respektováno. Ochranné pásmo hradu Kámen bylo vyhlášeno v rozhodnutí o vyhlášení ochranného pásma hradu Kámen, vydaném odborem výstavby a ÚP ONV v Pelhřimově ( č.j. VÚP/879/80 ) ze dne 7. 5. 1980 ). Pro všechny vlastníky ( správce, uživatele ) platí povinnost uvedená v § 14 odst. 2 památkového zákona č. 20/1987 Sb.. Hrad Kámen ( 604,0 m n. m. ) nad sousední obcí Kámen tvoří krajinnou dominantu Vysočiny mezi městy Pacovem, Černovicemi a Novou Cerekví a mezi kopci Strážištěm ( 744 m n. m. ) na severu a Svidníkem ( 740 m n. m. ) na jihozápadě. Ochrana dochované urbanistické struktury sídel V Územním plánu Eš je předepsáno, že mezi kulturní dědictví je třeba zahrnout i původní urbanistickou strukturu všech sídel na území obce Eš, kde se ve větší či menší míře původní historická urbanistická struktura dochovala. Ochrana musí být soustředěna zejména na dochovanou a vždy pro dané konkrétní místo charakteristickou půdorysnou strukturu, výškovou hladinu původní zástavby, měřítko a dochovaný historicky cenný architektonický výraz staveb. V sídle Eš se jedná zejména o zástavbu původních statků v historickém jádru obce okolo návsi. Zástavba sídla zahrnuje většinou původní zemědělské statky, kde musí být zachován především venkovský charakter, tj. veškeré nové stavby v území musí kontext původní venkovské zástavby respektovat. Jedná se zejména o půdorysnou strukturu a výškovou hladinu zástavby, ochranu staveb s dochovaným architektonickým výrazem a ochranu památek lidové architektury. 15
Ochrana archeologických nálezů Celé správní území obce Eš ( k.ú. Eš ) je v Územním plánu Eš posuzováno jako území s archeologickými nálezy. U všech zásahů do terénu je třeba provést archeologický průzkum a stavbu ohlásit příslušnému orgánu památkové péče.
4.2 OCHRANA PŘÍRODNÍCH HODNOT V Územním plánu Eš je předepsáno, že na území obce Eš musí být chráněna krajina, která bude dále rozvíjena. V území budou vytvářeny předpoklady zejména k posílení ekologické stability prostřednictvím konkrétního vymezení ÚSES ( územního systému ekologické stability ). Cílem je zajistit předpoklady pro obnovu přírodních zdrojů a založit v území strategii tzv. trvale udržitelného rozvoje, tedy takového rozvoje, který zajišťuje dostatečnou prosperitu ekonomickým aktivitám v území, ale současně s tím zabezpečuje trvalé obnovování těch zdrojů, které jsou pro vývoj využívány.V Územním plánu Eš jsou respektovány přírodní limity a danosti : OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY Na území obce Eš se nachází hodnotné přírodní lokality, které jsou v ÚP respektovány. Tyto cennější prvky mohou být na základě dalšího posouzení v budoucnu vyhlášeny. Vychází z průzkumu území zpracované společností EKO-PE s.r.o. Pelhřimov v roce 2007. OCHRANA VOD Celé správní území Eš ( k.ú. Eš ) spadá do povodí řeky Vltavy a do povodí vodárenského toku Želivka. Podél východní a severní hranice území obce Eš protéká Kejtovský potok , který se dále vlévá na území sousedních obcí do řeky Trnavy ( Želivky ). Pravý přítok Kejtovského potoka protéká přímo sídlem Eš a napájí kaskádu tří stejnojmenných rybníků Eš ( Horní Eš, Prostřední Eš a Dolní Eš ). Na území obce Eš je vyhlášeno záplavové území Q100 významného vodního toku Kejtovský potok. Návrh územního plánu záplavové území včetně stanovené aktivní zóny záplavového území respektuje, v tomto území není umístěna nová zástavba. Podél vodních toků je v Územním plánu Eš je respektováno volné nezastavitelné pásmo ( manipulační pruh ) z důvodů jejich správy a údržby, u významných vodních toků o šíři 10 m u ostatních drobných vodních toků v řešeném území o šíři 6 m ( podle § 49 a § 67zákona č. 254/2001 Sb. „vodní zákon“) Celé správní území obce Eš ( k.ú. Eš ) patří do zranitelných oblastí dle NV č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření v těchto oblastech. Celé správní území Eš se nachází v pásmu III. stupně hygienické ochrany ( PHO ) zdroje pitné vody vodní nádrže Švihov, Vodní dílo Želivka, která je zásobárnou vody celostátního významu. V P Eš je respektována ochrana vodárenské nádrže Švihov a všechna omezení z ní vyplývající.
16
OCHRANA LESA Ochranné pásmo lesa, pozemků PUPFL Ochranné pásmo lesa, pozemků PUPFL ( pozemky určené k plnění funkce lesa ) 50 m od hranice lesních pozemků OCHRANA NEROSTNÉHO BOHATSTVÍ Na území obce Eš není vyhlášeno žádné chráněné ložiskové území - CHLÚ a není evidováno žádné poddolované území z minulých těžeb.
4.3 TECHNICKÉ LIMITY V Územním plánu Eš jsou respektovány limity technické infrastruktury a limity dopravní infrastruktury. Dopravní infrastruktura Silnice Silnice II třídy ( II/128 ) ochranné pásmo 15 m od osy vozovky Koridor dopravní infrastruktury - silnice II/128 koridor DK07 o šíři 80 m ( zpřesněný ze ZÚR Kraje Vysočina ) Železnice Železnice - trať č. 224 Tábor - Horní Cerekev ochranné pásmo 60 m od osy tratě Technická infrastruktura ZVN 400 kV vzdušná elektrická vedení koridor energetiky E05a VN 22 kV vzdušná elektrická vedení - stav ochranné pásmo 7 (10) m od krajního vodiče Koridory energetiky hranice koridoru energetiky E05a VTL plyn - stav ochranná a bezpečnostní pásma Vodovod - stav ochranná pásma 2 m od osy potrubí PHO vodního zdroje - VZ hranice PHO - pásma hygienické ochrany I. a II. stupně Ochranné pásmo ČOV - OP ČOV návrh ochranného pásma ČOV 17
Sdělovací dálkové kabely - DK - stav ochranná pásma 1 m od osy kabelu Radioreléové spoje - RR - stav ochranná pásma Skládky odpadu - SKL Rekultivované skládky odpadu
c) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ( § 43 odst. 1 stavebního zákona ), s odůvodněním potřeby jejich vymezení
Územní plán Eš nevymezuje a neřeší žádné záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje ( ZÚR ) Kraje Vysočina ( § 43 odst. 1 stavebního zákona ).
18
d) VYHODNOCENÍ VLIVU ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkce lesa
1. ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu Eš na zemědělský půdní fond - ZPF Vyhodnocení předpokládaných záborů zemědělské půdy je provedeno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ( ZPF ) ve znění pozdějších platných předpisů a podle přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb.. Vyhodnocení kvality zemědělské půdy ( dle bonitovaných půdně ekologických jednotek - BPEJ ) Kvalita zemědělské půdy je charakterizována bonitovanou půdně ekologickou jednotkou BPEJ, ze které vychází zařazení zemědělské půdy do pěti tříd ochrany. Vyhodnocení kvality zemědělské půdy a její zařazení do tříd ochrany odpovídá Metodickému pokynu MŽP České republiky č.j. OOLP / 1097 / 96, ze dne 1. 10. 1996, k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu, dle zákona č. 334 / 1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona č. 10 / 1993 Sb. Kód BPEJ, bonitovaná půdně ekologická jednotka vyjadřuje soubor agronomicky významných činitelů, které jsou charakteristické pro jednotlivé typy zemědělské půdy. První číslice kódu BPEJ značí klimatický region. Druhá a třetí číslice vyjadřuje hlavní půdní jednotku ( dále HPJ ), čtvrtá je kód kombinace sklonitosti a expozice. Pátá číslice označuje kód kombinace skeletovitosti a hloubky půdního profilu. Vliv řešení návrhu ÚP Eš na zábory zemědělské půdy Celková výměra předpokládaných záborů zemědělské půdy vyvolaná vlivem řešení návrhu Územního plánu Eš činí celkem na celém území 3, 9100 ha. Na části zemědělské půdy je navržena změna kultury z orné půdy na trvalé zatravnění. Protože zemědělská půda bude nadále sloužit zemědělským účelům, nejsou uvedené plochy zahrnuty do bilance záborů. Struktura předpokládaným záborem dotčené zemědělské půdy (ha) : katastrální území
orná půda
travní porost
sady, zahrady
Celkem
Eš
1, 9000 ha
2, 0000 ha
0, 0100 ha
3, 9100 ha
19
PODÍL ROZVOJOVÝCH PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ -------------------------------------------------------------------------------------------------------------Plochy urbanizované - zastavitelné plochy a plochy přestavby BV Plochy bydlení - bydlení venkovské 0, 9500 ha SV Plochy smíšené obytné - smíšené venkovské obytné 1, 2800 ha OV Plochy občanského vybavení - veřejná infrastruktura 0, 0500 ha 0, 1700 ha TI Plochy technické infrastruktury - inženýrské sítě VZ Plochy výroby a skladování - zemědělská výroba 0, 1300 ha PV Plochy veřejných prostranství - komunikace, veřejné prostory 0, 2500 ha 0, 9700 ha ZS Plochy zeleně - zeleň soukromá a vyhrazená - sady a zahrady Plochy změn v krajině NL Plochy lesní - pozemky určené k plnění funkce lesa 0, 1100 ha -------------------------------------------------------------------------------------------------------------CELKEM 3, 9100 ha
Struktura předpokládaným záborem dotčené zemědělské půdy podle ochrany ZPF (ha) : k.ú.
I. třída
II. třída
III. třída
IV. třída
V. třída
CELKEM
Eš
2, 8000 ha
-
0, 7500 ha
0, 0100
0, 3500 ha
3, 9100 ha
Zdůvodnění navrhovaného řešení Rozsah navržených zastavitelných ploch odpovídá stávající velikosti obce Eš, jejímu významu a předpokládanému demografickému vývoji. Geografická poloha obce Eš v malebné části Českomoravské vrchoviny, výrazný vzrůst mobility obyvatel a zejména přírodní, kulturní a estetické hodnoty v současné době vyvolávají a budou pravděpodobně vyvolávat i nadále trvalý zájem o bydlení a rozvoj obslužné sféry v této obci a mohou vyvolat také zvýšený zájem o rozvoj podnikatelských aktivit.. Územní plán Eš vytváří předpoklady k zajištění udržitelného rozvoje území svým komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje obce. V Územním plánu Eš je navržen rozvoj všech sídlotvorných složek, zahrnující zejména rozvoj bydlení, podnikání ( plochy smíšené ), občanského vybavení, výroby, dopravní a technické infrastruktury a veřejné i vyhrazené sídelní zeleně. Návrh zastavitelných ploch tak vytváří předpoklady k přiměřenému komplexnímu rozvoji sídla Eš.
20
Lokalizace a stanovený způsob využití zastavitelných ploch respektuje především stávající způsob využití ploch v zastavěném území. V návaznosti na severní část sídla Eš jsou vymezeny plochy smíšené obytné venkovské, kde se předpokládá rozvoj stávajících prosperujících rodinných farem. V návaznosti na jižní část sídla Eš je pak navržená rozvojová plocha pro bydlení Z01, která kompozičně doplňuje jihozápadní okraj sídla Eš. Těžištěm nové obytné zástavby je zastavitelná plocha Z01 na jihozápadním okraji sídla, tj. plocha, která je vymezena již ve stávajícím platném Územním plánu obce Eš. Tato plocha navazující na zastavěné území je nejvýhodnější ze všech ostatních hledisek. Nejvýhodnější z hlediska prostorového urbanistického uspořádání kompaktního sídla Eš a zejména z hlediska možnosti dopravního napojení a napojení na inženýrské sítě. Části navržených zastavitelných ploch se dotýká zemědělské půdy s velmi dobrými produkčními schopnostmi, zařazená do I. třídy ochrany, neboť sídlo Eš, současně zastavěné území, obklopuje zejména na západní rovinaté straně zemědělská půda zařazená do I. třídy ochrany ZPF. Nižší třída ochrany ZPF ( III a IV. třída ) se v návaznosti na zastavěné území sídla Eš vyskytuje pouze na východní straně sídla, a to až za údolní nivou vodoteče, kde jsou plochy pro novou zástavbu nevhodné, neboť by bylo vzhledem ke konfiguraci terénu a stávající zástavby nemožné nebo značně obtížné zajistit vyhovující dopravní obsluhu. Převážná část navržených zastavitelných ploch je již vymezena ve stávajícím původním ÚPO Eš a je do Územního plánu Eš přenesena ( vyplývá z §102 stavebního zákona ). Jedná se téměř o všechny rozlohou větší plochy ( Z01, Z02, Z03, Z05, apod. ). V ÚP Eš je předepsáno, že nově založené prvky ÚSES ( biocentra a biokoridory ) musí být realizovány tak, aby byla zajištěna prostupnost pro obhospodařování zemědělské půdy a aby nevznikly pozemky obtížně přístupné nebo obtížně obhospodařovatelné. V ÚP Eš je dále předepsáno, že zastavitelné plochy a plochy zeleně a krajiny, kde je provedeno odvodnění ( meliorace ) zemědělské půdy mohou být realizovány za předpokladu zachování funkčnosti meliorační soustavy na navazujících pozemcích. Navrženými předpokládanými zábory zemědělské půdy nedochází k narušení organizace obdělávání zemědělské půdy a k porušení zemědělských účelových komunikací. Předpokládané zábory pozemků ZPF, hranice BPEJ s příslušnými kódy BPEJ, třídou ochrany zemědělské půdy a provedeným odvodněním jsou znázorněny na výkresu : F VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU ( v měřítku 1 : 5 000 )
Následující tabulky uvádějí jednotlivé lokality záboru zemědělské půdy :
21
23
24
2. POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení Územního plánu Eš na pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL Lesy ( pozemky určené k plnění funkce lesa - PUPFL ) pokrývající velkou část správního území obce Eš ( k.ú. Eš ). Celková rozloha lesních ploch ve správním území obce Eš je 164 ha. Pozemky určené k plnění funkce lesa ( PUPFL ) jsou graficky znázorněny na výkresu : F VÝKRES PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁBORŮ PŮDNÍHO FONDU ( v měřítku 1 : 5 000 ) V Územním plánu Eš nejsou vymezeny žádné předpokládané zábory stávajících lesních pozemků, t. j. pozemků určených k plnění funkce lesa ( dále PUPFL ). Na koordinačním výkresu odůvodnění Územního plánu Eš je vyznačeno 50 m ochranné pásmo ( OP ) lesa - PUPFL ( 50 m od hranice stávajících lesních pozemků ). U ploch, které jsou situovány v ochranném 50-ti metrovém pásmu lesa ( PUPFL ), se stanovuje v Územním plánu Eš podmíněně přípustné využití. S jakoukoliv stavbou musí být na těchto plochách udělen souhlas ( výjimka ) dle § 14 lesního zákona č. 289/1995 Sb., v platném znění. Nová zalesnění V Územním plánu Eš je navržena jedna konkrétní plocha změny využití ze zemědělské půdy na plochu lesní ( dále PUPFL ) o rozloze 0, 1100 ha. Pro ostatní nově založené zalesnění ZPF je v Územním plánu Eš stanoveno : Na všech plochách zemědělského půdního fondu ( ZPF ) lze podmíněně povolovat nová zalesnění, t.j. změnu využití ploch zemědělských ( NZ ) na plochy lesní ( NL ), tj. na pozemky určené pro plnění funkce lesa. Nová zalesnění trvalých travních porostů lze povolovat pouze mimo plochy s vyšším stupněm ekologické stability a druhové rozmanitosti a mimo plochy s výskytem zvláště chráněných druhů rostlin.
25
