ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Územní plán města Kuřimi – koncept VARIANTA 2

II.

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TEXTOVÁ ČÁST

KNESL + KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15 602 00 Brno Únor 2009

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA KUŘIMI – KONCEPT, VARIANTA 2

ČÁST II. – ODŮVODNĚNÍ


objednatel:

Město Kuřim Jungmannova 968, 664 34 Kuřim

pořizovatel:

Městský úřad Kuřim Odbor investiční a regionálního rozvoje Jungmannova 968, 664 34 Kuřim Ing. Jana Lekešová

schvalující orgán:

Zastupitelstvo města Kuřimi

nadřízený orgán územního plánování:

Krajský úřad Jihomoravského kraje

zpracovatel:

KNESL + KYNČL s.r.o. Šumavská 416/15, Brno

garant projektu:

Doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, PhD.

urbanistická koncepce:

Ing. arch. Jiří Knesl Doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, PhD. Ing. arch. Jan Špirit

spolupráce:

Bc. Jaroslava Stružková Jonáš Ferenc Kryštof Ferenc

technická infrastruktura:

demografie:

– doprava:

Ing. Jan Říha

– vodní hospodářství:

Ing. Vítězslav Vaněk

– plynofikace:

Ing. Vítězslav Vaněk

– elektrifikace:

Dušan Kubíček RNDr. Petr Daněk, Ph.D. a kol. Centrum pro regionální rozvoj, Masarykova univerzita Brno

ÚSES, krajina, ZPF:

RNDr. Ing. Milan Kynčl, Doc. Ing. arch. Jakub Kynčl, PhD.

datum:

únor 2009

1



OBSAH DOKUMENTACE: I. Územní plán města Kuřimi Textová část Výkresová část 01 Výkres základního členění území

1 : 5 000

02 Hlavní výkres

1 : 5 000

03 Výkres dopravy

1 : 5 000

04 Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací

1 : 5 000

II. Odůvodnění územního plánu města Kuřimi Textová část Výkresová část 05 Koordinační výkres 06 Výkres širších vztahů 07 Výkres předpokládaných záborů půdního zemědělského fondu

1 : 5 000 1 : 50 000 1 : 5 000

Datový nosič CD I.

Územní plán města Kuřimi

II.

Odůvodnění územního plánu města Kuřimi

(textové části ve formátech DOC a PDF, výkresové části ve formátech DGN a PDF)

2



OBSAH:

1.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ 1.1. Soulad s politikou územního rozvoje a územně plánovací dkomentací vydanou krajem 1.2. Širší vztahy

5 5 5

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ 3.1. Hlavní cíle řešení 3.2. Rozvojové předpoklady území 3.3. Demografický potenciál 3.4. Domovní a bytový fond 3.5. Ekonomický potenciál 3.6. Strategický plán

7 7 7 7 7 8 8 9

1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.2.4.

2. 3.

5 5 6 6

3.6.1. 3.6.2.

Vize města Kuřimi v roce 2020 Rozvojové záměry Strategického plánu

3.7.

Dopravní řešení

10

3.8.

Technická infrastruktura

17

3.9.

Občanské vybavení

24

3.10.

Koncepce uspořádání krajiny

27

3.7.1. 3.7.2. 3.7.3. 3.7.4. 3.7.5. 3.8.1. 3.8.2. 3.8.3. 3.8.4. 3.8.5. 3.8.6. 3.8.7. 3.8.8. 3.9.1. 3.9.2. 3.9.3. 3.9.4. 3.9.5. 3.9.6. 3.9.7. 3.9.8. 3.9.9. 3.9.10. 3.9.11. 3.9.12. 3.10.1. 3.10.2. 3.10.3. 3.10.4. 3.10.5. 3.10.6. 3.10.7. 3.10.8. 3.10.9.

4.

Vymezení řešeného území Postavení města v systému osídlení Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů

Širší dopravně urbanistické vztahy Silniční doprava Železniční doprava Systémy hromadné dopravy Pěší a cyklistické trasy Vodní hospodářství – vodní toky Vodní hospodářství – zásobování vodou Vodní hospodářství – odkanalizování Energetika – zásobování elektrickou energií Energetika – zásobování plynem Energetika – zásobování teplem Spoje a radiokomunikace Hospodaření s odpady Vzdělání a výchova Sociální služby Zdravotnictví Kultura Veřejná správa Ochrana obyvatelstva Veřejná pohřebiště Tělovýchova a sport Obchod, pohostinství a služby Ubytování Rekreace a turistický ruch Veřejná prostranství Uspořádání krajiny ÚSES Území ochrany přírody Významné krajinné prvky Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ) Biochory Zdroje nerostných surovin Významné vyhlídkové body

3.11. Plochy s rozdílným způsobem využití INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ 4.1. Zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území 4.1.1. 4.1.2. 4.1.3.

Horninové prostředí, geologie Vodní režim Hygiena životního prostředí

9 9

10 11 15 16 17

17 18 20 21 22 22 23 23 24 24 24 25 25 25 26 26 26 26 27 27

27 28 29 29 29 30 32 32 32

32 33 33 33 33 34

3


4.1.4. 4.1.5. 4.1.6. 4.1.7. 4.1.8. 4.1.9. 4.1.10.

Ochrana přírody a krajiny Zemědělský půdní fond (ZPF), Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Dopravní a technická infrastruktura Sociodemografické podmínky Bydlení Rekreace, sport Hospodářské podmínky

34 35 35 36 36 37 37

4.2.

Vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel

38

4.2.1. 4.2.2. 4.2.3.

5.

6.


Územní podmínky pro příznivé životní prostředí Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Územní podmínky pro hospodářský rozvoj

VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 5.1. Zábor půdního fondu pro návrhové plochy nad rámec platného ÚPN SÚ včetně změn 5.2. Nevyužitý zábor z platného ÚPN SÚ – navrácení do půdního fondu 5.3. Návrh ZPF a PUPFL na dnes zastavěných plochách 5.4. Celkové vyhodnocení záboru půdního fondu PŘÍLOHY 6.1. Prognóza demografického vývoje města Kuřimi

38 38 39

40 40 41 42 42 42 42

4



1.

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ

1.1.

SOULAD S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DKOMENTACÍ VYDANOU KRAJEM

Město Kuřim patří do rozvojové oblasti OB3 Brno vymezené Politikou územního rozvoje České republiky. Toto území je ovlivněné rozvojovou dynamikou krajského města Brna. Jedná se o velmi silnou koncentraci obyvatelstva a ekonomických činností, které mají z velké části i mezinárodní význam; rozvojově podporujícím faktorem je dobrá dostupnost jak dálnicemi a rychlostními silnicemi, tak I. tranzitním železničním koridorem; sílící mezinárodní kooperační svazky napojují oblast zejména na prostor Vídně a Bratislavy. Úkoly pro územní plánování jsou: a) vytvořit územní podmínky pro řešení dopravní (zejména silniční) sítě jižně od dálnice D1 v souvislosti s rozvojem komerční zóny Brno-jih, b) vytvořit územní podmínky pro rozvoj rekreačního potenciálu okolí Brna. Územní plán města Kuřimi je v souladu s územním plánem VÚC Brněnské aglomerace (schválen 1985, změna č. 2, 2000). V současné době se zpracovávají Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. V zadání ZÚR Jihomoravského kraje je požadováno řešení územních souvislostí definitivního koridoru R 43 Brno – Svitavy. S tímto koridorem úzce souvisí také řešení spojnice mezi stávající I/43 a plánovanou trasou R 43, která je plánovaná na území města Kuřimi. Koncept územního plánu Kuřimi přináší dvě varianty dopravního řešení, které bude třeba zvážit a zkoordinovat je s návrhem aktuálně vznikajících Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje. 1.2.

ŠIRŠÍ VZTAHY

1.2.1.

Vymezení řešeného území

Předmětem řešení územního plánu je správní území Města Kuřimi, tj. katastrální území Kuřim. Celková plocha území je 1 737 ha, nachází se v průměrné nadmořské výšce 286 m n. m. Město leží v Jihomoravském kraji, v bývalém okrese Brnovenkov a plní funkce obce s rozšířenou působností. Řešené území navazuje na katastrální území Malhostovice, Lipůvka, Svinošice, Lelekovice, Česká, Jinačovice, Moravské Knínice a Čebín. Územní charakteristika obce v letech 2001 až 2006 (stav k 31. 12.) Počet obyvatel Celková výměra (ha) z toho (v ha) zemědělská půda z toho: orná půda zahrady sady louky lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

2001 9 004 1 737,17 948,59 850,03 69,68 13,08 15,80 480,60 16,41 80,74 210,83

2002 9 118 1 737,16 943,16 844,25 69,72 13,02 16,18 480,60 16,55 82,60 214,25

2003 9 283 1 737,16 940,86 842,12 70,09 12,48 16,18 479,51 16,55 83,16 217,08

2004 9 552 1 737,16 936,39 837,72 70,06 12,40 16,21 479,51 16,55 86,08 218,64

2005 9 764 1 737,32 934,03

2006 9 941 1 737,33 835,57 69,96 12,40 16,10

479,50 16,40 86,70 220,69

2007 10 285 1 737 930 832 69 12 17 480 16 90 221

Zdroj: Veřejná databáze ČSÚ (http://vdb.czso.cz)

1.2.2.

Postavení města v systému osídlení

Město Kuřim leží asi 13 km severně od města Brna, území města je součástí zájmového území města Brna, které tvoří jádro Brněnské sídelní aglomerace. Poloha Kuřimi je výhodná jednak blízkostí města Brna (místo s množstvím pracovních příležitostí a centrum vyšší občanské vybavenosti) a dále také vedením evropsky významných komunikací – silnice I/43 a železniční tratě č. 250. Velmi blízko probíhá také dálnice D1, exit Ostrovačice je vzdálen pouze 18 km. Díky dobré dopravní dostupnosti, široké nabídce pracovních příležitostí, možnostem bydlení a také kvalitnímu přírodnímu prostředí je Kuřim největším městem okresu Brno-venkov a také jeho nevýznamnějším průmyslovým centrem. Kuřim leží v kotlině obklopené Kuřimskou horou, Zborovem, Zlobicí a Babím lomem. Územím protéká významný vodní tok Kuřimka se svými přítoky, který se u Chudčic vlévá do řeky Svratky. Obytná část města přímo navazuje na zalesněné vrcholy Kuřimské hory, Záruby, Horky a Zadního mezihoří.. Součástí města je část Podlesí ležící na východě území pod lesním masivem Babího lomu. Na jihu katastrálního území se nachází rozsáhlý golfový areál Kaskáda (cca 87 ha). Kuřim plní funkce obce s rozšířenou působností (ORP) pro obce Hvozdec, Veverská Bítýška, Chudčice, Čebín, Moravské Knínice, Jinačovice, Rozdrojovice, Česká a Lelekovice.

5



Město Kuřim je členem Mikroregionu Kuřimka, který byl ustaven v roce 2005. Kromě Kuřimi je tvořen obcemi Moravské Knínice, Chudčice a Veverská Bítýška. Účelem vzniku mikroregionu je koordinace v územním plánování, provádění společných investičních akcí, společný postup v péči o uchování ekologické stability území a v cestovním ruchu a propagace svazku a jeho zájmového území. V roce 2005 měl mikroregion cca 14 000 obyvatel, zabíral plochu cca 47,5 km2 a vynikal v rámci okresu Brnovenkov nadprůměrnou hustotou počtu obyvatel na km2 (cca 293 ob/km2). Mikroregion Kuřimka sousedí s mikroregiony Bílý potok (Svatoslav, Braníškov, Maršov, Lažánky), Čebínka (Sentice, Čebín, Malhostovice, Hradčany, Drásov, Všechovice, Skalička), Ponávka (Česká, Lelekovice, Vranov), Domašovsko (Domašov, Javůrek, Říčky, Litostrov) a Panství hradu Veveří (Hvozdec, Veverské Knínice, Ostrovačice, Rozdrojovice, aj.). 1.2.3.

Širší dopravní vztahy, širší vztahy technické infrastruktury

Východní částí katastru probíhá mimo zastavěné území silnice I. třídy I/43, která je důležitou severojižní tepnou v trase Brno – Svitavy – Lanškroun – Králíky – polské hranice. Komunikace je významná i pro mezinárodní dopravu, je součástí základní sítě evropských komunikací (pod označením E 461). V trase Brno – Česká je rozšířena do podoby rychlostní komunikace (R 43). Zastavěným územím probíhá severojižním směrem silnice II. třídy II/385 Česká – Tišnov – Nové Město na Moravě, která se v České připojuje na rychlostní silnici R 43 do Brna. Východo-západním směrem prochází přes Kuřim silnice II. třídy II/386 Lipůvka – Kuřim – Veverská Bítýška – Ostrovačice, která spojuje silnici I/43 s dálnicí D1. Silnice II/385 a II/386 se kříží v centru města na náměstí 1. května, od náměstí 1. května až po ulici Zámeckou mají společný peážní úsek. Z Kuřimi na jih do Brna vede také silnice III. třídy III/3846 Kuřim – Jinačovice – Bystr.

• • • •

• • •

Katastrálním územím města Kuřimi prochází následující silnice: I/43 Brno – Svitavy – Králíky – státní hranice (ve výhledu S 26,5 / 100, nebo ve variantě 11,5 / 90), II/385 Nové Město na Moravě – Tišnov – Česká (ve výhledu S 7,5 / 60), II/386 Lipůvka – Kuřim –Veverská Bítýška – Ostrovačice (ve výhledu S 9,5 / 70), III/3846 Bystrc – Jinačovice – Kuřim (ve výhledu S 7,5 / 60 / 50), Ve výhledu jsou na katastrálním území města sledovány nové trasy: R 43 Brno – Moravská Třebová (24,5 / 100), Varianta II/386 „severní tangenta“(S11,5 / 90), jako spojnice mezi navrhovanou R 43 a stávající a výhledovou I/43 (upravenou v kategorii S24,5 / 100), Varianta „jižní tunelová spojka“, je řešení přeložky silnice II/385 a zároveň spojky mezi stávající I/43 a plánovanou R 43 jako čtyřpruhové směrově dělené komunikace vedené jižním obchvatem města Kuřimi s tunelovou částí pod masivem K uřimské hory v kategorii S 24,5/80.

Na západě řešeného území se nachází vodní zdroj pro obce Rozdrojovice a Jinačovice. Územím města procházejí II. Březovský vodovod (DN 1000) a Vírský oblastní vodovod (DN 1400), které zásobují Brno a další obce pitnou vodou. Březovský vodovod prochází středem zastavěného území města a je z něj zásobován také vodovodní systém Kuřimi, Vírský vodovod probíhá po západním okraji území. Odpadní vody z Kuřimi jsou čerpány do obce Česká a odchází do kanalizačního systému města Brna s centrální čistírnou odpadních vod v Modřicích. Do čerpací stanice Kuřim je přivedena i tlaková kanalizace z Moravských Knínic. Do kuřimské kanalizační sítě je od severovýchodu napojena také kanalizace z Lipůvky. 1.2.4.

Širší vztahy ÚSES a dalších přírodních systémů

Územím prochází nadregionální biokoridor Podkomorské lesy – Josefovské údolí propojující Kuřimskou horu s Šibernou, Březinou a Babím lomem. Ve variantách konceptu územního plánu je jeho vedení v prostoru Kuřimská hora – Babí lom upřesněno v závislosti na dopravním řešení. Regionální biokoridor prochází severně od řešeného území ve směru Kuňky – Čebínský kopec – Převych – Zlobice. Řešeným územím prochází pouze v délce cca 100 m, přechází z k.ú. Moravské Knínice (resp. k.ú. Čebín v závislosti na dopravním řešení) do k.ú. Malhostovice. Lokální biokoridory přechází z řešeného území k.ú. Kuřim do okolních katastrálních území v těchto místech: – biokoridor procházející z LBC Pod Kuřimskou horou přes golfový areál a dále na západ k lesnímu masivu v k.ú. Moravské Knínice, – biokoridor procházející podél Kuřimky západně od čerpací stanice odpadních vod, který směřuje do k.ú. Moravské Knínice, – biokoridor z LBC Cimperk procházející na sever k masivu Zlobice (k.ú. Malhostovice), – biokoridor z LBC Cimperk procházející na severovýchod k masivu Zlobice (k.ú. Malhostovice), – biokoridor mezi masivem Zlobice (k.ú. Malhostovice) a masivem Babího lomu (k.ú. Svinošice) na severovýchodním okraji území, – biokoridor procházející přes k.ú. Kuřim pouze cca 100 m ve východní části nad Podlesím, prochází mezi k.ú. Svinošice a k.ú. Lelekovice, – biokoridor z LBC Opálenka procházející na sever do k.ú. Lelekovice. 6



Do řešeného území částečně zasahuje přírodní památka a evropsky významná lokalita Zlobice, která leží převážně v k.ú. Malhostovice. Lokalita je chráněna především pro výskyt lýkovce vonného (Daphne cneorum L.).

2.

ÚDAJE O SPLNĚNÍ ZADÁNÍ

Navržené řešení územního plánu splňuje schválené Zadání územního plánu Kuřim, schválené dne 30. 9. 2008 Zastupitelstvem města Kuřimi. Koncept územního plánu je zpracován ve dvou variantách, jedna řeší rozvoj města v zásadě pouze v rozsahu navrženém ve stávajícím platném územním plánu včetně severního obchvatu města, druhá varianta počítá s využitím jižního obchvatu města s tunelem po Horou omezuje rozvoj města v severní části za závodem TOS v lokalitách pod masivem Zlobice a naopak situuje rozvojové plochy spíše do jižní části území.

3.

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ ŘEŠENÍ

3.1.

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ

Hlavním cílem územního plánu města, potažmo územního plánování jako takového, je harmonický rozvoj území. Cestou k dosažení tohoto cíle je vzájemná koordinace jeho jednotlivých složek při současném respektování optimální prostorové organizace území a jeho kulturně historických hodnot. Cílem řešení nového územního plánu města Kuřimi je zajistit soulad nových rozsáhlých rozvojových záměrů s aktuálním stavem území a také mezi sebou navzájem. Samotný územní plán je nástrojem samosprávy obce a má jí být pomocníkem při rozhodování v konkrétních příkladech, ať už se jedná o strategické kroky rozvoje či drobnou dennodenní operativu. Územní plán je řešen digitálně v prostředí MicrostationV8 nad digitálním polohopisem – katastrální mapou. Papírové výtisky jsou vyhotoveny v měřítku 1:5000. Digitální zpracování územního plánu se snaží dodržet metodiku Jihomoravského kraje pro zpracování územních plánů, která ale již není aktuální (pochází z roku 2003) a tedy nereaguje na změny, které od této doby proběhly ve stavebním řádu. Proto je grafika i datová struktura v některých případech upravena. 3.2.

ROZVOJOVÉ PŘEDPOKLADY ÚZEMÍ

Blízkost města Brna, dobrá dopravní dostupnost (I/43, II/385, II/386 – D1) a také průmyslová tradice města Kuřimi jsou aspekty, které způsobují stálý zájem investorů o rozvojové plochy pro podnikání a pro bydlení. Tyto tendence se zřejmě ještě zvýší výstavbou plánované rychlostní komunikace R 43 Brno – Svitavy, která zlepší napojení města na dálnici D1. Hospodářský rozvoj města a zvyšování počtu obyvatel s sebou přináší také tlak na zvyšování úrovně veřejného vybavení a služeb ve městě (sport a rekreace, trávení volného času, zdravotnictví, sociální služby, obchod,…). 3.3.

DEMOGRAFICKÝ POTENCIÁL Retrospektivní vývoj obyvatelstva k 31. 12. 2006 (zdroj: ČSÚ 2007):

1793 821

1869 1403

1900 1610

1930 2844

1950 4131

1961 5944

1970 7076

1980 7695

1991 8621

2001 8930

2003 9118

2005 9764

2006 9941

2007 10285

Populační vývoj města Kuřimi v moderní době byl značně nevyrovnaný. V průběhu posledních sta let se Kuřim proměnila z venkovské a převážně zemědělské obce na moderní průmyslové město. Rozhodujícím předpokladem této transformace byla poloha obce, a to jak z hlediska dopravních sítí, tak vzhledem k blízkosti města Brna. Tato poloha ovlivnila i rozhodnutí lokalizovat do Kuřimi významné průmyslové závody (především ve 30. a 40. letech 20. století) a přítomnost těchto podniků se stala dalším specifickým faktorem populačního růstu i socioekonomického rozvoje. Populační růst města v posledních 100 letech výrazně předstihuje rozvoj většiny našich měst, dnes je Kuřim jedním z nejrychleji rostoucích měst v ČR. V dnešní době má Kuřim již před 10 000 obyvatel, (odhaduje se až 11 000), údaje nejsou přesné, protože mnozí z přistěhovalců dosud nemají v Kuřimi nahlášeno trvalé bydliště. Nárůst počtu obyvatel výrazně ovlivňuje migrace (saldo migrace v roce 2001 – 84 osob, v roce 2002 – 89 osob, v roce 2003 – 146 osob, v roce 2004 – 236 osob, v roce 2006 – 102). Většinu přistěhovaných tvoří mladí ve věku 20–35 let, kteří zakládají rodiny. Z celkového počtu obyvatel 9941 bylo v roce 2006 16% mladších 15 let a 14% starších 65 let. Průměrný věk obyvatel byl v letech 2002 až 2004 vyrovnaný, činil 38,9 let (v roce 1991 to bylo 35,4 let, v roce 2001 38,5 let). Kuřim se v kontextu ČR chová jako „netypické“ město, pro jehož populační vývoj není rozhodující jeho vlastní středisková funkce, ale poloha v blízkosti Brna, v jeho suburbánní zóně. Současně, díky výhodné dopravní poloze, se Kuřim stala atraktivní i pro komerční (především výrobní) suburbanizaci. V důsledku polohově podmíněných faktorů se Kuřim stala jedním z mála měst v ČR, jejichž počet obyvatel se od konce 90. let zvyšuje, a v první dekádě 21. století patří k nejrychleji 7



rostoucím městům ČR. V období od posledního censu (2001) do počátku roku 2008 se počet obyvatel zvyšoval průměrně o 2% ročně, tedy podobným tempem jako naposledy v 60. letech. Na západním okraji města vyrostla nová městská čtvrť Díly za sv. Janem, v níž převažují rodinné domy nad bytovými domy. Mezi jejími obyvateli tvoří největší podíl lidé, jejichž předchozí bydliště bylo v Brně. Od počátku roku 2001 do konce roku 2007 se počet obyvatel města zvýšil o 1,4 tis., což bylo více než v kterémkoliv předchozím intercenzálním období s výjimkou 50. let. Kuřim se stala největším městem v okrese a v roce 2007 počet trvale bydlících obyvatel překročil 10 tisíc obyvatel. Podrobné zhodnocení demografického vývoje a nastínění možných variant budoucího vývoje se nachází v příloze Prognóza demografického vývoje města Kuřimi v části Odůvodnění. 3.4.

DOMOVNÍ A BYTOVÝ FOND

Bytový fond podle sčítání v roce 2001 tvořilo 3514 bytů v 1188 domech. Neobydleno bylo 94 domů a 290 bytů. Z počtu bytů bylo v rodinných domech 1065 bytů (cca třetina), v bytových domech 2146 bytů. Na jeden byt připadaly podle sčítáni průměrně 2,73 osoby (rodinné domy 2,77 osoby, bytové domy 2,71 osoby). Průměrná plocha bytu v rodinném domě byla 92,05 m2, v bytovém domě 60,81 m2, průměrně tedy 45,18 m2. V rodinném domě tak připadalo na jednu osobu 20,83 m2 obytné plochy, v domě bytovém pouze 14,27 m2, průměrně 16,46 m2. Velikostní standard bytů je v Kuřimi ve srovnání s ČR nebo Jihomoravským krajem podprůměrný, což je důsledek především vysokého podílu bytů v bytových domech. Průměrná obytná plocha bytu v ČR je 49,5 m2, v Jihomoravském kraji dokonce 51,8 m2, na jednu osobu připadá v ČR 18,6 m2 obytné plochy (o 2,1 m2 více než v Kuřimi). Bytová výstavba mezi léty 1997 a 2002 byla v Kuřimi ve srovnání s městy mezi 5 a 15 tisíci obyvateli v ČR nejintentzivnější, dokončeno bylo 331 bytů. Z toho v lokalitě Díly za sv. Janem 92 bytů. V letech 2003 a 2004 bylo ve městě dokončeno cca 300 bytů, z toho v lokalitě Díly za sv. Janem 225 bytů. Přehled počtu dokončených bytů v minulých letech (zdroje: Stavební úřad MěÚ Kuřim, ČSÚ): 1998 66

3.5.

1999 49

2000 31

2001 41

2002 94

2003 130

2004 170

2005 80

2006 131

2007 241

2008 58

EKONOMICKÝ POTENCIÁL

Podle sčítání z roku 2001 bylo z celkového počtu 8930 obyvatel ekonomicky aktivních 4579 (tj. 51%), přes 40% z nich jsou zaměstnanci v průmyslu. Za zaměstnáním mimo Kuřim vyjíždělo denně cca 1740 obyvatel. Do města příjíždělo za prací mezi léty 1991 a 2001 přibližně 3500 osob, celkem zde bylo přibližně 6000 pracovních míst. Z obcí v okresu Brno-venkov má Kuřim nejvyšší podíl dojíždějících na 1000 obsazených pracovních míst (tři z pěti zaměstnanců dojíždí). Průmyslová výroba je z velké části soustředěna na severu Kuřimi (Průmyslová zóna SEVER), jádro tvoří areál podniku TOS Kuřim (dnes TOS Kuřim-OS, Slévárna Kuřim, Kuličkové šrouby Kuřim, Strojírny Brno, GOOS, Liko BB, FERSTO stolařství, SEDMA systém), navazují areály firem PREFA Brno, Walter–Körber Schleifring, Logistické centrum Investa International, KAMPOS, Čokoládovny FIKAR a další. V části na jih od silnice II/386 sídlí firmy TYCO Electronics a DruckChemie. V prostoru mezi silnicí II/386 a hrází poldru je průmyslová zóna doplněna provozy firem Gromathic, ELQA, AGROAD, Likov Lipůvka, S&K Label, Elektrobock CZ, aj. Druhá menší průmyslová zóna (JIH) se nachází na jihu u výjezdu po silnici II/385 na Čebín v bývalém zemědělském areálu státního statku („nový statek“). Hlavní část tvoří areál živočišné výroby firmy Herbastar (chov krůtích brojlerů) a další zemědělské firmy Agrostyl. Dále zde sídlí firmy Gromathic, Promacom, Dřevotrading, Maferro, Preciselekt a ZZN Pelhřimov, naproti přes silnici pak fima A-okna. U silnice II/386 do Moravských Knínic stojí provozovny firem Dahlhausen CZ a MCAE. V lokalitě Červený vrch nad silnicí I/43 je umístěna obalovna firmy Silnice Brno. Mezi významné zaměstnavatele patří také společnost Lesy města Brna, která má v Kuřimi své sídlo. Mezi obory podnikání firem je zastoupena hlavně elektrotechnická výroba, strojírenská výroba (obráběcí stroje, kuličkové šrouby, turbíny, jízdní kola, kovový nábytek, síta, aj.), výroba plastových oken, dřevovýroba (nábytek, obaly), stavební výroba (betonové prefabrikáty), chemická výroba (chemie pro tiskařský průmysl) a zdravotnická výroba. Množství firem a pestrost oborů, kterým se věnují, přispívá ke stabilitě zaměstnanosti a vysokému stavu dojížďky za prací do města. Největším zaměstnavatelem regionu je firma TYCO Electronics Czech (dříve AMP) zabývající se elektrotechnickou výrobou, která ve svém novém podniku začala fungovat v roce 1997. V roce 2005 zaměstnávala cca 1700 osob. Dalším významným zaměstnavatelem je bývalá firma TOS Kuřim, dnes rozdělená na tři samostatné části – TOS Kuřim–OS (obráběcí stroje), Slévárna Kuřim a Kuličkové šrouby Kuřim, všechny tři patřící společnosti ALTA. Dohromady mají přes 1000 zaměstnanců. Zdroje: • •

Město Kuřim, Petr Daněk, Strategický plán rozvoje města Kuřimi, 2006 (www.kurim.cz) Český statistický úřad, www.czso.cz

8


3.6.


STRATEGICKÝ PLÁN

Strategický plán rozvoje města Kuřimi byl schválen zastupitelstvem města dne 18. 4. 2006. Jsou zde popsány příznivé podmínky pro rozvoj města, které vyplývají především z jeho výhodné polohy v brněnské aglomeraci a také na významných komunikacích mezinárodního významu. Město díky tomu potenciálně atraktivní lokalitou pro investice do bydlení, výroby i služeb. Rozvoj města musí vycházet z přijaté a sdílené strategie. Vždy by měl přinášet zvyšování kvality života jeho obyvatel a respektovat zájmy životního prostředí. Zřetel by měl být brán na rozvoj spádového území kuřimského regionu. Důležitá je podpora partnerství veřejné sféry, podnikatelské sféry a neziskového sektoru a také principů občanské společnosti. 3.6.1.

Vize města Kuřimi v roce 2020

„Město Kuřim je dobře dostupným hospodářským, obslužným, správním a kulturním střediskem v prosperující brněnské aglomeraci. Proporcionálně se podílí na všech funkcích aglomerace – výrobní, obslužné, obytné i rekreační. S Brnem a dalšími středisky v okolí je propojeno intenzivními obousměrnými vztahy. Ve městě žije více než 10 tis. obyvatel a Kuřim zůstává i nadále atraktivní pro bydlení, avšak populační růst je přiměřený tempu růstu kvality života ve městě. Nabízí dostatek pracovních příležitostí obyvatelům Kuřimi i jiných míst, přičemž se zvýšil podíl pracovních míst vyžadujících vysoce kvalifikované pracovníky. Školy ve městě spolupracují s místními podniky při přípravě struktury vzdělávacích programů. Město leží v harmonické kulturní krajině, která je z města dobře přístupná a je využívána k rekreaci obyvatel i návštěvníků města. Zatížení krajiny a přírody aktivitami města včetně dopravních vazeb je jedním z klíčových kritérií rozvoje města a město a věnuje pozornost jeho snižování. Je zdravým a bezpečným městem. Jeho obyvatelé mají dostatek dostupných možností péče o zdraví, sociální komunikaci a zvyšování kvality života ve městě. Vztah obyvatel k městu se projevuje mj. činností mnoha zájmových organizací a pořádáním kulturních, společenských a sportovních akcí, atraktivních i pro návštěvníky. Základem místního společenství je komunikující a efektivní místní veřejná správa, která podporuje aktivity obyvatel a občanských sdružení. Místní správa respektuje principy trvale udržitelného rozvoje. Město iniciuje a aktivně se podílí na přípravě a realizaci projektů na úrovni aglomerace, kraje i ČR a rozvíjí zahraniční partnerské vztahy, především však spolupracuje s obcemi svého spádového území.“ 3.6.2. A:

Rozvojové záměry Strategického plánu Infrastruktura

A.1 Snížit dopravní zatížení města – odvést tranzitní dopravu mimo město, minimalizovat negativní dopady cílové dopravy, zvýšit podíl cest realizovaných nemotorovými dopravními prostředky a podporovat spolujízdu. Do značné míry klíčovým faktorem pro další celkový rozvoj města bude způsob jeho napojení na připravovanou rychlostní komunikaci R 43. A.2 Zlepšit dopravní obslužnost – zvýšit atraktivitu veřejné dopravy, zvýšit počet osob, které ji využívají, zlepšit návaznost spojů, zlepšit stav zastávek a železniční stanice, rozšířit nabídku služeb v dopravním uzlu (železniční stanice Kuřim), zlepšit obslužnost především jižní části města. Město podporuje realizaci severojižního diametru příměstské kolejové dopravy na území brněnské aglomerace. A.3 Posílit územní integritu města – zvýšit stupeň propojení severní a jižní části města zprůchodněním tělesa železniční trati, zachovat propojení s části Podlesí, zlepšit propojení obytných lokalit se zastávkami veřejné dopravy a občanskou vybaveností a zvýšení podílu ploch veřejné zeleně a jejich zkvalitnění. B:

Životní prostředí, zdraví

B.1 Snížit zatížení životního prostředí aktivitami subjektů ve městě – snížit zatížení životního prostředí ekonomickými aktivitami, podporovat zavádění moderních technologií snižujících energetickou náročnost a omezujících emise a další externality, lokální znečištění hlukem řešit výstavbou protihlukové bariéry, zvyšovat podíl recyklovaného odpadu, zlepšit odtokové poměry s využitím environmentálně citlivých opatření (revitalizace toků). B.2 Zlepšit přístupnost a environmentální i estetickou hodnotu příměstské i městské krajiny – zlepšit přístupnost a prostupnost krajiny pro obyvatele (stezky) i živočichy a rostliny (biokoridory), tím zvýšit její environmentální i kulturní a rekreační význam, prosazovat environmentálně citlivé postupy péče o krajinu, zvláštní pozornost věnovat přípravě stavby R 43, jejíž varianty budou posuzovány z hlediska zachování co největší přístupnosti krajiny, prosazovat realizaci technických opatření (mosty, tunely aj.), jimiž bude bariérový efekt velké dopravní stavby pro město i krajinu minimalizován, zlepšit vzhled veřejných prostranství, jejich úpravy plánovat s participací místní veřejnosti. B.3 Podpořit zájem občanů o sport a zachování zdraví – zlepšovat stav sportovních zařízení a rozšiřovat nabídku možností pro aktivní odpočinek. Podporovat sdružení a osoby organizující ve městě pravidelné sportovní a rekreační aktivity. C:

Lidské zdroje a podnikání

C.1 Zvýšit kvalitu vzdělání a uplatnitelnost absolventů kuřimských škol – zvýšit kvalitu vzdělání poskytovaného na kuřimských školách a zvýšit uplatnitelnost absolventů SOŠ a SOU na trhu práce, zlepšovat stav školních budov a materiální

9



vybavení pro výuku na všech stupních vzdělávání, uspokojit poptávku po dalším vzdělávání dospělých, propagovat nabídku studijních a učebních oborů a programů dalšího vzdělávání, zvýšit nabídku příležitostí vzdělání a volnočasových aktivit. C.2 Vytvořit podmínky pro další rozvoj podnikání a koordinovat jej s potřebami města – posílit spolupráci místních podnikatelských subjektů s místní veřejnou správou s cílem zlepšení informovanosti, předcházení nežádoucích trendů a zvýšení využití externích finančních zdrojů. C.3 Zvýšit atraktivitu města pro návštěvníky a obyvatele – zvýšit atraktivitu i návštěvnost města propagací existující nabídky a pořádaných akcí, cílovou oblastí propagace by měla být především brněnská aglomerace, (součástí nabídky mohou pěší a cykloturistické výlety v okolí města), zlepšit základní turistickou infrastrukturu (ubytování, stravování), mimo jiné s ohledem na poptávku ze strany místních podnikatelů, rozšířit síť značených cyklotras a postupně je převádět na cyklostezky, vybavit. turistické a cykloturistické trasy drobnou infrastrukturou (lavičky, mapy, stojany na kola, odpadkové koše apod.). C.4 Zkvalitnit systém sociálních služeb – rozšířit nabídku sociálních služeb, při plánování sociálních služeb využívat metody komunitního plánování, odstranit bariéry v přístupu veřejných budov, veřejné dopravy a služeb. D:

Řízení rozvoje

D.1 Zvýšit efektivitu a otevřenost místní veřejné správy – zvýšit stupeň participace veřejnosti na řízení města, k tomu využít aktivity projektu Zdravé město Kuřim a místní Agendy 21, místní kulturu podporovat z Fondu na podporu kulturní a spolkové činnosti, zkvalitnit informovanost obyvatel a posílit nástroje pro konzultaci strategických rozhodnutí s veřejností, územní rozvoj města usměrňovat prostřednictvím efektivního využívání nástrojů územního plánování, včetně přípravy regulačních plánů pro rozvojové lokality a vytvoření nového územního plánu. D.2 Posílit vazby města s obcemi spádového území a s vyššími samosprávnými institucemi – zvýšit aktivitu města jako iniciátora řešení problémů a návrhů rozvojových opatření v jeho spádovém území (např. koordinace změn IDS, zlepšení čistoty a revitalizace toku Kuřimky, optimalizace napojení regionu na R 43, výstavba cyklotras a cyklostezek aj.), zvýšit participaci města na přijímání strategických rozhodnutí na úrovni Jihomoravského kraje. D.3 Zvýšit podíl příjmů z externích zdrojů – posílit roli strategického a střednědobého plánování, soustředění pozornosti na řešení prioritních problémů a dosažení hlavních cílů a sníží závislost na okamžitých prioritách české a evropské regionální politiky, financování rozvojových aktivit harmonizovat pravidelnou aktualizací rozpočtového výhledu, zvýšení externích příjmů bude dosaženo také vytvořením zásobníku připravených projektů, přípravu a realizaci projektů zajišťovat prostřednictvím externích profesionálních zpracovatelů. 3.7.

DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ

3.7.1.

Širší dopravně urbanistické vztahy

Z hlediska širších dopravních vztahů se dopady řešení dopravy v Kuřimi týkají nejméně celé severní části Jihomoravského kraje, minimálně však všech obcí ležících ve správním obvodu Kuřim jako obce s rozšířenou působností. Správní obvod obce s rozšířenou působností ( SO ORP ) Kuřim zastřešuje celkem 10 obcí a zahrnuje Čebín, Česká, Hvozdec, Chudčice, Jinačovice, Kuřim, Lelekovice, Moravské Knínice, Rozdrojovice a Veverská Bítýška. Toto území má rozlohu 7 350 ha, žije v něm cca 20 500 obyvatel, z toho polovina mimo město Kuřim, ve vesměs menších obcích postrádajících mnohdy i základní občanskou vybavenost. Prakticky to znamená, že město Kuřim jako obec s rozšířenou působností by měla být schopna zajistit i pro tyto obce chybějící funkce a proto příměstský i městský dopravní systém v Kuřimi musí být dimenzován i na dopravu z těchto obcí za vybaveností. Vyjížďku z obcí ležících na území SO ORP Kuřim je třeba řešit diferencovaně jako: • pravidelnou vyjížďku za prací (průběžně se mění, ale zjišťuje se jen každých 10 let), • pravidelnou vyjížďku do škol (v obcích bez škol musí vyjíždět všech 100% dětí), • nepravidelnou vyjížďku vázanou (na úřad, k lékaři, na nákup, do provozoven služeb), • nepravidelnou vyjížďkou příležitostnou (za kulturou, za sportem a rekreací). Každá z těchto doprav má poněkud jiné složení cestujících, lišících se motivaci, nároky, různými okruhy zdrojů i cílů dopravy a z toho plynoucími odlišnými požadavky na objem přepravy i na časovou polohu jednotlivých spojů, prostě na celkové řešení osobní dopravy. Základní charakteristika obcí Kuřimska Kód obce 582913 582921 583090

Název obce Čebín Česká Hvozdec

Výměra katastru obec obec obec

717 ha 199 ha 359 ha

Počet obyvatel 2001 1 632 690 216

2007 1 697 740 241

Index „mládí“ změna 8,1% 13,0% 17,6%

2001 1,18 1,14 1,09

2007 1,12 1,11 0,76

změna -4,9% -3,4% -30,0%

10


583111 583171 583251 583286 583430 583791 584118

Chudčice Jinačovice Kuřim Lelekovice Moravské Knínice Rozdrojovice Veverská Bítýška

obec obec město obec obec obec obec

Celkem 583251

Kuřim Ostatní obce

město

410 594 1 737 729 1 305 283 1 017


ha ha ha ha ha ha ha

671 558 9 283 1 476 775 656 824

767 582 10 285 1 638 829 772 2 888

16,7% 11,5% 15,2% 20,3% 8,7% 35,4% 3,5%

1,18 0,85 1,16 1,08 0,89 1,09 1,39

1,05 1,06 1,18 1,00 0,78 1,13 1,09

-11,1% 25,0% 1,5% -7,2% -11,8% 3,1% -21,3%

7 350 ha

16 781

20 439

13,4%

1,16

1,11

-4,3%

1 737 ha 5 613 ha

9 283 7 498

10 285 10 154

15,2% 11,7%

1,16 1,16

1,18 1,04

1,5% -9,9%

V oblasti Kuřimi je relativně příznivý demografický vývoj, ve všech obcích došlo ve sledovaném období k nárůstu počtu obyvatel. Ve třech z nich dokonce vzrostl i poměr počtu dětí k počtu důchodců a tento fakt lze z hlediska rozvoje obce hodnotit jako velmi pozitivní. Výchozí podklady pro zpracování územního plánu: • • • • • • • • • • • • •

3.7.2.

Politika územního rozvoje ČR, Strategie rozvoje Jihomoravského kraje (prioritní urbanizační osy), Program rozvoje Jihomoravského kraje, Územní plán VÚC BSRA, Strategický plán města Kuřim zpracovaný v roce 2006, Územně analytické podklady pro území města Kuřim (Knesl + Kynčl s.r.o., 2007), Územně analytické podklady SO Kuřim (Urbanistické středisko, spol. s r.o., 2008). Generel dopravy Jihomoravského kraje, Generel krajských silnic Jihomoravského kraje, „Přeložka silnice I/43 v úseku Česká – Kuřim“ ( studie záměru, HBH projekt, s.r.o.), „Rychlostní silnice R43 v úseku Kuřim – Svitávka“ ( dokumentace o posuzování vlivů na ŽP, HBH projekt, s.r.o. Brno ), „Rychlostní silnice R43 v úseku Moravské Knínice – Malhostovice“ ( vyhledávací studie, HBH projekt, s.r.o. Brno), „Rychlostní komunikace R43 v úseku dálnice D1 – Kuřim“ včetně doplňků ( dokumentace o posuzování vlivů na ŽP, Ekologické inženýrství, Trstěnice u Litomyšle). Silniční doprava Pozemní komunikace se podle stávající legislativy dělí na tyto kategorie:

• • • •

dálnice, které jsou v majetku ČR, silnice I. třídy, které jsou v majetku ČR a silnice II. nebo III., které jsou v majetku krajů, místní komunikace I., II., III. a IV. třídy, které jsou v majetku jednotlivých obcí, účelové komunikace, které jsou majetkem právnických nebo fyzických osob.

• • • •

Katastrálním územím města Kuřimi prochází následující silnice: I/43 Brno – Svitavy – Králíky – státní hranice (ve výhledu S 26,5 / 100, nebo ve variantě 11,5 / 90), II/385 Nové Město na Moravě – Tišnov – Česká (ve výhledu S 7,5 / 60), II/386 Lipůvka – Kuřim –Veverská Bítýška – Ostrovačice (ve výhledu S 9,5 / 70), III/3846 Bystrc – Jinačovice – Kuřim (ve výhledu S 7,5 / 60 / 50),

• • •

Ve výhledu jsou na katastrálním území města sledovány nové trasy: R 43 Brno – Moravská Třebová (24,5 / 100), Varianta II/386 „severní tangenta“(S11,5 / 90), jako spojnice mezi navrhovanou R 43 a stávající a výhledovou I/43 (upravenou v kategorii S 24,5 / 100), Varianta „jižní tunelová spojka“, je řešení přeložky silnice II/385 a zároveň spojky mezi stávající I/43 a plánovanou R 43 jako čtyřpruhové směrově dělené komunikace vedené jižním obchvatem města Kuřimi s tunelovou částí ( 2 x T 7,5 / 80 případně 2 x T 9,0 / 90 ) pod masivem K uřimské hory v kategorii S 24,5/80.

Východní částí katastru probíhá mimo zastavěné území silnice I. třídy I/43, která je důležitou severojižní tepnou v trase Brno – Svitavy – Lanškroun – Králíky – polské hranice. Komunikace je významná i pro mezinárodní dopravu, je součástí základní sítě evropských komunikací (pod označením E 461). V trase Brno – Česká je rozšířena do podoby rychlostní 11



komunikace (R 43). Zastavěným územím probíhá severojižním směrem silnice II. třídy II/385 Česká – Tišnov – Nové Město na Moravě, která se v České připojuje na rychlostní silnici R 43 do Brna. Východo-západním směrem prochází přes Kuřim silnice II. třídy II/386 Lipůvka – Kuřim – Veverská Bítýška – Ostrovačice, která spojuje silnici I/43 s dálnicí D1. Silnice II/385 a II/386 se kříží v centru města na náměstí 1. května, od náměstí 1. května až po ulici Zámeckou mají společný peážní úsek. Z Kuřimi na jih do Brna vede také silnice III. třídy III/3846 Kuřim – Jinačovice – Bystr. Silniční komunikace jsou v majetku státu a Jihomoravského kraje, spravuje je Ředitelství silnic a dálnic ČR a Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje. Místní komunikace jsou ve správě Města Kuřimi. Hrozby a rizika (pro variantu sever – severní tangenta) •

• • •

Výstavba plánované rychlostní komunikace včetně severní tangenty a rozšíření silnice I/43 na čtyřpruhovou způsobí díky nárůstu dopravního zatížení zvýšení hladiny hluku a znečištění ovzduší v západní části k.ú. Kuřim. To s sebou přináší rizika nízké kvality bydlení v lokalitě, resp. vyšší finanční náročnost doprovodných staveb pro snížení negativních dopadů z dopravy. Severní část plánované přeložky silnice II/385 (severní obchvat Kuřimi) může negativním způsobem zasáhnout do rozvoje rekreační oblasti kolem Kuřimského vrchu. Trasy navrhovaných silnic R 43, I/43 a severní tangenty včetně křižovatek a nápojných bodů nejsou dosud dořešeny a schváleny. Z hlediska železniční dopravy je problémem nejistá situace v umístění vysokorychlostní železniční tratě Brno-Praha (přes Kuřim prochází severní varianta trasy). Hrozby a rizika (pro variantu jih – jižní obchvat pod Horou)

• • •

Výstavba plánované části jižního obchvatu může vytvořit bariérový efekt mezi současným rozvíjejícím se územím obytné oblasti Dílů za sv. Janem a případnými jižními rozvojovými plochami. Díky nárůstu dopravního zatížení může dojít k mírnému zvýšení hladiny hluku a vibrací, které je však možno snadno eliminovat pomocí drobných stavebních opatření (např. přírodní val - jako pohlcovač hluku, protihluková stěna apod.) Z hlediska železniční dopravy je problémem nejistá situace v umístění vysokorychlostní železniční tratě Brno-Praha (přes Kuřim prochází severní varianta trasy). Přehled hlavních technických parametrů obou variant

Severní obchvat Délka úseku úpravy silnice I/43 Plocha vozovek I/43 Počet mimoúrovňových křižovatek délka ramp MÚK Česká plocha délka ramp MÚK Podlesí plocha délka ramp MÚK Kuřim-východ plocha délka ramp MÚK TOS plocha délka ramp MÚK Malhostovice plocha Celková délka křižovatkových ramp Celková plocha ramp Počet přeložek komunikací Silnice II. třídy (včetně severního Délka přeložek obchvatu) komunikací: Silnice III. třídy Místní komunikace Celková délka přeložek komunikací Počet tunelů (ekodukt) Délka tunelů Počet mostů Plocha mostů Protihlukové stěny Trvalý zábor

Jižní obchvat m 5 100 m2 105 846 ks 5 m 577 m2 4 679 m 1313 m2 12473 m 4 297 m2 40 821 m 1 138 m2 10 811 m 7390 m2 74627 m 13 241 m2 124 986 ks 24 m

4 293

m 2 438 m 3 867 m 10 598 ks 0(2) m 0 ks 30 m2 28 822 m 5 000 m2 884 000

Délka úseku obchvatu Plocha vozovek (bez tunelu) Počet mimoúrovňových křižovatek délka ramp MÚK Česká plocha délka ramp MÚK Kuřim plocha délka ramp MÚK Čebín plocha

m m2 ks m m2 m m2 m m2

3 700 46 479 3 1 136 10 792 2598 24681 1 226 11 647

Celková délka křižovatkových ramp Celková plocha ramp Počet přeložek komunikací Silnice II. třídy (mimo jižního Délka přeložek obchvatu) komunikací: Silnice III. třídy Místní komunikace Celková délka přeložek komunikací Počet tunelů (ekodukt) Délka tunelů Počet mostů Plocha mostů Protihlukové stěny Trvalý zábor

m m2 ks

4 958 47 101 12

m

2 641

m 2 476 m 1 584 m 6 701 ks 1(0) m 1 232 ks 8 m2 15 820 m 600 m2 386 000

12



Intenzita automobilového provozu na silnicích v Kuřimi Celostátní sčítání

R R R S MK MK MK S S MK MK

Intenzita provozu v roce 2000

Intenzita provozu v roce 2005

Číslo silnice

Číslo profilu

vozidel za 24 hodin

vozidel za 24 hodin

I / 43 I / 43 I / 43 II / 385 II / 385 II / 385 II / 385 II / 385 II / 386 II / 386 II / 386

6-0340 6-0350 6-0359 6-2390 6- 2391 6- 2392 6- 2393 6-5687 6-1700 6-1701 6-4681

26 989 16 467 18 213 7 205 13 141 14 519 10 081 11 040 4 798 7 259 3 288

28 978 20 737 19 118 18 753 11 995 13 890 14 820 13 393 5 806 8 633 5 434

z toho těžkých (počet) 6 883 3 883 4 137 2 565 1 458 2 281 2 836 2 175 1 201 1 416 1 518

z toho těžkých (podíl) 24% 19% 22% 14% 12% 16% 19% 16% 21% 16% 28%

Poměrně značná intenzita automobilového provozu až skoro na hranici kapacity (až 28 978 voz/den) a vysoký podíl těžké dopravy (až 24%) na stávající silnici I/43 na východní straně oblasti města a zejména na silnici II/385 (také kolem 20%) vedoucí přes jižní část zastavěného území vyžadují v blízké budoucnosti přijmout radikální opatření. Nezbytné je zvýšit kapacitu komunikací v severojižním směru, to prakticky znamená zvýšit kapacitu stávající silnice I/43 na východní straně zástavby, nebo vybudovat novou severojižní komunikaci (R 43 Brno – Moravská Třebová) na západní straně od zastavěného území. V návrhu územního plánu je zakreslena varianta R 43 bystrcká (D), která počítá s využitím koridoru tzv. „německé dálnice“. Zásadní význam má pro dopravní obsluhu a životní prostředí v Kuřimi vybudování již zmiňované nové komunikace, která by převzala část automobilové dopravy ze stávajícího průtahu silnice II/385 městem. V podstatě se jedná o vybudování nové komunikace spojující navrhovanou R 43 Brno – Moravská Třebová a stávající I/43. V konceptu jsou prověřovány dvě varianty vedení této spojnice. Ve variantě 1 je uvažováno se severním obchvatem města přeložkou silnice II/386 (podle platného ÚPN SÚ), ve variantě 2 je navržena jižní spojka – prodloužení čtyřpruhové svitavské radiály I/43 z České k uvažované trase R 43 z Bystrce. Nejdůležitější částí tohoto spojení je tunel pod Kuřimskou Horou. V obou variantách se po realizaci obchvatu města počítá s přesunutím silnice II/386 do kategorie silnice III. třídy. V Kuřimi se nachází tři čerpací stanice pohonných hmot – AB OIL, s.r.o. (Brněnská, u silnice II/385 u supermarketu Lidl), HUNSGAS s.r.o. (Brněnská, poblíž silnice II/385, také LPG), Tomáš Pelikán (Tišnovská, průmyslová zóna Jih). V územním plánu je navržena další čerpací stanice pohonných hmot na okraji zastavěného území u silnice II/385 při výjezdu na Čebín. Silniční síť Dle koncepce rozvoje výstavby dálnic a rychlostních silnic ČR je nutno propojit paralelně vedené tahy dálnice D1 Praha – Brno a rychlostní silnice R 35 Hradec Králové – Olomouc důležitou dopravní příčkou, vedenou v severojižním směru od křižovatky s dálnicí D1 u Brna v trase přes Kuřim, Černou Horu, Sebranice, Jevíčko a Městečko Trnávku s připojením na výhledovou trasu rychlostní silnice R 35 východně od Starého Města u Moravské Třebové. Tato komunikace je vedena jako rychlostní silnice s označením R 43. Řešení přeložky silnice II/385 jako čtyřpruhové směrově dělené komunikace vedené jižním obchvatem města Kuřimi s tunelovou částí pod masivem Kuřimské hory odpovídá požadavkům ČSN 73 6101 pro návrhovou kategorii S 24,5/80, je podmíněno především morfologií terénu a stávající zástavbou, zejména obytnou. Trasa jižního obchvatu Kuřimi navazuje na stávající dokončený úsek čtyřpruhové komunikace za obcí Česká, ve kterém je situována MÚK Česká. Obchází vrch Šiberná a pokračuje v přímé, ve které překračuje mostním objektem údolí Mozovského potoka cca 125 m za koncem plánované obytné zástavby části Kuřimi – Dílů za sv. Janem až k východnímu portálu tunelu. Tunelová část prochází pod zalesněným masivem Kuřimské hory a končí částečným zásahem do plochy, územním plánem určené jako plochy pro sportovní a rekreační zařízení, které jsou součástí golfového hřiště Kaskáda. Do tohoto území částečně zasahuje i přeložka silnice III/3846. Dvoupruhový jednosměrný tunel pro každý směr je navržen na směrově rozdělené komunikaci jižního obchvatu Kuřimi. Svojí délkou přes 1200 m (1214 m levá tunelová trouba a 1249 m pravá tunelová trouba) odpovídá dlouhým tunelům. Je uvažováno s šířkovou kategorií T7,5. (Alternativně může být uvažováno s kategorií T9,0). Řešený návrh „jižní tunelové spojky“ je dopravním řešením, které v maximální míře odvede tranzitní dopravu směrem na sever Brna a to jak z R 43 tak i ve směru od Tišnova převážně mimo zastavěné území města Kuřimi a přitom umožní optimální dopravní obsluhu území. Podmínkou samozřejmě je, že obchvat s tunelem bude pro Kuřim přínosem, pokud se zprovozní nejpozději do realizace R 43. Předkládané řešení je navíc vázáno především na bystrckou variantu vedení R 43.

13



Popis mimoúrovňových křižovatek (MÚK) na jižním obchvatu Mimoúrovňová křižovatka Česká v km 1,0 je navržena jako křižovatka tvaru „osmička“, umožňující sjezd a nájezd na jižní obchvat Kuřimi, napojení obce Česká přeložkou silnice III/6401 a napojení na město Kuřim přeložkou stávající silnice II/385 vedenou nadjezdem nad trasou jižního obchvatu Kuřimi tak, že bude zachováno propojení silnic III. třídy mezi Kuřimí a obcí Česká. Dále je zde prostřednictvím malé okružní křižovatky připojena další místní komunikace, která pokračuje novým přemostěním přes trať ČD a po cca 500 metrech se připojuje stykovou křižovatkou na stávající silnici I/43 ve směru od Lipůvky. Původní úrovňové připojení silnice III/6401 za obcí Česká na čtyřpruhovou komunikaci ve směru na Brno bude zrušeno. Stávájící rozštěpová křižovatka zústane funkční s tím, že připojení silnice I/43 bude zachováno beze změn, nově bude připojen pouze směr od tunelu Kuřim na Brno a to vpravo dvěma jízdními pruhy na průběžný jízdní pruh silnice I/43 ve směru od Lipůvky. Pravý pruh tohoto připojení vymizí v prostoru stávajícího nadjezdu silnice III/37917 ve směru na Lelekovice. Mezi přípojením zrychlovacího pruhu stávající MÚK Lelekovice a odpojením direktní větve ve směru na jižní obchvat Kuřimi bude dobudován přídatný jízdní pruh tohoto průpletového úseku. Mimoúrovňová křižovatka Kuřim v km 3,6 je navržena jako útvarová křižovatka složená z deltovité křižovatky s přeložkou silnice III/3864, na kterou navazuje vlastní připojení jižního obchvatu Kuřimi k rychlostní silnici R 43 pomocí dvou jednosměrných větví rozštěpové křižovatky. Jedna větev se odpojuje od hlavní trasy obchvatu a připojuje se na R 43 ve směru na Moravskou Třebovou. Druhá větev, která umožňuje odpojení z R 43 ve směru na Brno překonává mostem rychlostní silnici R 43. Poté se tato větev připojuje na hlavní trasu jižního obchvatu. Deltovitá křižovatka řeší připojení jižního obchvatu Kuřimi na přeložku silnice III/3846 směrem na západní okraj zástavby Kuřimi, Moravské Knínice a Jinačovice. Součástí budované křižovatky bude i připojení na R 43 ve směru na Brno a přeložka stávající silnice II/386 mezi Moravskými Knínicemi a Kuřimí, vedená nadjezdem nad R 43 zhruba ve stávající trase. Poslední mimoúrovňová křižovatka Čebín v km 17,0 rychlostní silnice R 43 je řešena přímo v trase rychlostní silnice R 43, avšak souvisí s jižním obchvatem Kuřimi. Tato křižovatka připojuje překládanou silnici II/385 Čebín – Kuřim křižovatkou typu „osmička“ s větvemi v jihozápadním a severovýchodním kvadrantu na R 43. Do křižovatky je rovněž připojena přeložka silnice III/3861 směrem Moravské Knínice, vedená nadjezdem nad R 43. Varianta jižního obchvatu Kuřimi má oproti dosud sledované a v ÚP města Kuřimi zakotvené variantě severního obchvatu výhodu především v menším rozsahu přeložek komunikací a ostatních sítí a ve vyšší dopravní výkonnosti a menší zátěži životního prostředí. Nevýhodu lze spatřovat především v nutnosti vybudování poměrně rozsáhlého tunelového objektu, který bude finančně náročný jak ve fázi výstavby tak i ve fázi provozu. Místní komunikace Pro obsluhu rozvojových ploch bydlení a výroby jsou navrženy nové místní komunikace, které se napojují na stávající komunikační síť. Navržená páteřní místní komunikace obsluhující novou obytnou lokalitu Záhoří propojuje ulici Blanenskou (z navržené okružní křižovatky) a stávající silnici I/43, kde navazuje na místní komunikaci z Podlesí. Na ni je připojena také prodloužená ulice Hybešova z Kolébky. Ve čtvrti Díly za sv. Jánem je navrženo doplnění uliční sítě o okružní páteřní komunikaci, která by pomohla vyřešit problematickou dopravní obsluhu této lokality. Zároveň je zde navržena nová místní komunikace pro obsluhu rozvojových ploch smíšené výroby, která propojuje ulici Dlouhá (za supermarketem Lidl) a navrženou okružní křižovatku na silnici II/385, ze které je napojen jižní obchvat města. Z ní je výhledově sledována trasa další místní komunikace která by obsluhovala další rezervní plochy smíšené výroby a také novou obytnou čtvrť v lokalitě Mouze k Hoře (územní rezerva) a pokračovala dále do k.ú. Česká. Zároveň by byla v jižní části napojena na páteřní ulici ve čtvrti Díly za sv. Jánem, odlehčila by tak dopravní zatížení v této obytné lokalitě a zlepšila její napojení na silniční systém. Pro obsluhu plochy smíšené výroby v lokalitě Ohlus je navržena místní komunikace spojující navrženou kruhovou křižovatku na silnici II/385 a stávající trasu silnice I/43, která přechází po mostě nad železniční tratí. Ve výhledu je prodloužena až za I/43 pro obsluhu rezervních ploch smíšené výroby. Rozvojové plochy u hřbitova jsou dopravně napojeny navrženými místními komunikacemi, které propojují silnici II/385 v ulici Tišnovské s ulicí Luční. Napojení na ulici Tišnovskou je v prostoru navrhované okružní křižovatky II/385 a II/386. K úpravě je navržena také křižovatka obsluhující hřbitov a průmyslovou zónu Jih, napojení je odsunuto dále od křižovatky II/385 a II/386. Účelové komunikace Rozvoj sítě účelových komunikací v krajině bude podřízen požadavkům zemědělské výroby a využívání lesa. Síť bude doplněna a komunikace zpevněny také za účelem vedení cyklistických tras do okolních obcí. V prostoru západního portálu tunelu jižního obchvatu města je navržena přeložka dvou účelových komunikací sloužících pro obsluhu lesního komplexu Kuřimské Hory. Odstavování a parkování osobních automobilů Problematika odstavování a parkování osobních automobilů ve velkých a středně velkých městech již dávno není jen problémem dopravním, ale čím dál více se stává problémem územním a jako takový se musí stát součástí komplexního urbanistického řešení. V následující přehledné tabulce je provedena globální odhad potřeby odstavných a parkovacích stání pro osobní automobily na území města Kuřim. Odhad potřebného počtu odstavných a parkovacích nároků byl proveden podle

14



předpokládaného počtu obyvatel a pro automobilizaci 500 osobních automobilů / 1000 obyvatel, která se ve výhledu považuje za reálnou (současný stav je cca 400 osobních automobilů / 1000 obyvatel) Orientační odhad potřeby stání v Kuřimi – výhled Odstavování a parkování osobních automobilů – sledovaný údaj Předpokládaný počet obyvatel Počet vozidel ( 500 voz./ 1 000 obyv.) Potřeba odst. stání pro Kuřim (100% ) Parkovacích stání pro Kuřim (cca 25% ) Park. stání pro ostatní obce ( cca 15% ) Orientační potřeba stání celkem

Pro samotné město Kuřim 15 000 obyv. 7 500 voz. 7 500 stání 1 850 stání 0 9 350 stání

Pro ostatní obce SO ORP 10 000 obyv. 5 000 voz. 0 0 750 stání 750 stání

Pro SO ORP Kuřim 25 000 obyv. 12 500 voz. 7 500 stání 1 850 stání 750 stání 10 100 stání

Jednoznačný a logický požadavek, že každý zakoupený automobil se musí alespoň někde odložit, znamená zajistit pro Kuřim ve výhledu cca 7 500 odstavných stání. Tendence lidí vlastnících osobní automobily je s nimi také jezdit a to vyvolá potřebu zajistit v Kuřimi dalších cca 2 500 parkovacích stání, celkem tedy cca 10 000 stání pro osobní automobily. Územní nároky při realizaci potřebných přibližně 10 000 odstavných a parkovacích stání budou závislé na způsobu stavebně technického řešení těchto stání. V každém případě však bude pro odstavná a parkovací stání v Kuřimi zapotřebí nejméně 20 až 30 ha ploch. Orientačně jsou nároky na plochy pro cca 10 000 osobních automobilů, podle způsobu stavebně technického řešení těchto stání teoreticky následující: • cca 45 ha – v jednotlivých garážích, řazení dle konkrétní situace, až cca 45 m 2/ stání, • cca 40 ha – v řadových garážích, při 1 řadě, 40 m 2/ stání, nebo • cca 30 ha – v řadových garážích, při 2 a více řadách, 30 m 2/ stání, nebo • cca 30 ha – podlažní plochy v garážích integrovaných objektů, cca 30 m 2/ stání, nebo • cca 25 ha – podlažní plochy v HG, řazení kolmé, ve 2 a více řadách, 25 m 2/ stání, • cca 25 ha – na parkovacích plochách, řazení kolmé, v 1 řadě, 25 m 2/ stání, nebo • cca 20 ha – na parkovacích plochách, řazení kolmé, ve 2 a více řadách, 20 m 2/ stání, • cca 10 ha – zastavěná plocha při 25 objektech HG IV / 400 stání, 4 000 m 2/ objekt, • cca 66 km – podél komunikací, při jednostranném podélném řazení, 15 st./ 100 bm, • cca 33 km – podél komunikací, při oboustranném podélném řazení, 30 st./ 100 bm, • cca 33 km – podél komunikací, při jednostranném kolmém řazení, 30 st./ 100 bm, Stejně jako ve všech městech je i v Kuřimi značným problémem pokrytí nejen výhledových, ale již i současných nároků na odstavování a parkování osobních automobilů. 3.7.3.

Železniční doprava

Železniční doprava je významnou součástí dopravní soustavy České republiky, podle významu, účelu a technických podmínek se dráhy člení do jednotlivých kategorií: • • •

dráha celostátní, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě, dráha regionální, tj. dráha místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěna do celostátní nebo jiné regionální dráhy, vlečka, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele, a je zaústěna do celostátní dráhy, jiné regionální dráhy nebo do jiné vlečky. Přehled železničních zastávek na území ORP Kuřim

Železniční trať číslo 250 250 250

staničení km 18 km 21 km 27

Železniční dopravna druh zastávka stanice zastávka

název Česká Kuřim Čebín

Poloha dopravny vzhledem k obci

Zastavující vlaky

na okraji zástavby obce Česká a na okraji zástavby obce Lelekovice v centru zástavby města Kuřim na okraji zástavby obce Čebín

O O, Sp, R, N O

Přes město Kuřim prochází celostátní dvojkolejná elektrifikovaná trať č. 250 (Praha) Havlíčkův Brod – Křižanov – Brno – Břeclav – Kúty s rychlíkovým provozem. Byla vybudována v roce 1953. Na území města kopíruje trasu původní železnice Brno – Kuřim – Tišnov, která byla v provozu od roku 1885. Od její trasy se odchyluje až na západním okraji města. Trať je zařazena do evropského železničního systému. Stanice Kuřim má pět dopravních kolejí a čtyři koleje manipulační.

15



Z nádraží je vyvedena vlečka do průmyslové zóny Sever, která je ve správě firem Slévárna Kuřim a.s. a KAMPOS s.r.o. Její využití dnes klesá, doprava po železnici je nahrazována silniční kamionovou dopravou. Přesto je možné vlečku díky její poloze využít nejen pro plánovaný rozvoj nákladní dopravy (v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny), ale také k osobní přepravě v rámci IDS JMK. Železniční stanice Kuřim leží v centrální poloze, uvnitř stávající zástavby, má pět dopravních kolejí a čtyři koleje manipulační včetně vlečkové předávací, nástupiště jsou ironizována a spolu s autobusovými zastávkami slouží železniční nádraží jako přestupní uzel integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. V letech 1911–1936 fungovala železniční trať Kuřim – Veverská Bítýška (v délce 8,4 km), dnes v části její trasy (mimo k.ú. Kuřim) probíhá cyklostezka č. 5231. Územní plán navrhuje zřídit dvě nové zastávky příměstské železnice, které by výrazně zmenšily docházkové vzdálenosti z významných obytných zón a umožnily tak lepší využití železniční dopravy pro dojíždění do Brna. První ze zastávek (Kuřim východ) je navržena na stávající dvojkolejné trati č. 250 Brno – Havlíčkův Brod poblíž ulice Hybešova. Druhá zastávka (Kuřim sever) je navržena na stávající železniční vlečce vedoucí ze stanice Kuřim do průmyslové zóny Sever v prostoru poblíž městského stadionu. Přes jižní část území probíhá od Řeckovic k severozápadu výhledový koridor vysokorychlostní železniční tratě VR 1 Dresden – Praha – Brno – Wien, Bratislava. Jedná se o severní variantu spojení Praha – Brno, jižní varianta prochází podél dálnice D1. O výběru mezi jižní a severní variantou dosud nebylo rozhodnuto, chráněny jsou oba koridory. 3.7.4.

Systémy hromadné dopravy

Území města je obsluhováno integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje, který zajišťuje návaznost vlakových a autobusových spojů, pravidelné intervaly mezi spoji a jednotný tarif. Kuřim leží v zóně 310, která přímo navazuje na brněnskou zónu 101. Kuřimské vlaková stanice s autobusovým nádražím slouží jako přestupní uzel. Město obsluhuje vlaková linka S3 a dále tyto autobusové linky (většinou zajišťované firmou ČSAD Tišnov): 71 (Kuřim – Česká – Brno, Královo Pole), 152 (Blansko – Lipůvka – Kuřim), 162 (Boskovice – Černá Hora – Kuřim), 301 (Bystré u Poličky – Olešnice – Kunštát – Lysice – Černá Hora – Lipůvka – Brno, Královo Pole, nádraží), 302 (Kuřim – Rozdrojovice – Jinačovice – Brno, Bystrc), 310 (Vranov – Lelekovice – Kuřim, žel. st. – Kuřim, Podlesí), 311 (Kuřim – Drásov – Tišnov), 312 (Kuřim – Veverská Bítýška – Tišnov) 313 (Lysice – Býkovice – Brťov – Jeneč – Lipůvka – Kuřim) Na území města je kromě zastávky „Kuřim železniční stanice“ dalších čtrnáct autobusových zastávek zajišťujících plošnou dopravní obsluhu území města Kuřimi. Na katastrálním území města leží také autobusová zastávka Jinačovice, golfové hřiště. Autobusové zastávky IDS JMK na území města Kuřimi Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16

Název autobusové zastávky

Zastavující autobusové linky

Kuřim, Díly pod sv. Jánem Kuřim, fara Kuřim, kulturní dům Kuřim, Podlesí, Pramen Kuřim, Podlesí, rozcestí Kuřim, poliklinika Kuřim, Prefa Kuřim, Prefa, rozcestí Kuřim, rozcestí 2.0 Kuřim, sokolovna Kuřim, škola Jungmannova Kuřim, závod TOS Kuřim, TYCO Electronics Kuřim, zámek Kuřim, železniční stanice Jinačovice, golfové hřiště

71, 310 310 152, 162, 302, 310, 311, 312, 313 310 301 152, 162, 302, 310, 311, 312, 313 302, 310, 311, 312 152, 162, 301, 310, 313 301 71, 310 310 152, 162, 301, 302, 310, 311, 312, 313 152, 162, 301, 302, 310, 311, 312, 313 302, 311, 312 71, 152, 162, 302, 310, 311, 312, 313 302

16



Linky IDS JMK v obcích správního obvodu ORP Kuřim Poř. číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Název obce Čebín Česká Hvozdec Chudčice Jinačovice Kuřim Lelekovice Moravské Knínice Rozdrojovice Veverská Bítýška

zast. Čebín zast. Česká

Zastavující vlakové linky S3 S1, S3

stanice Kuřim zast. Česká

S1, S3, R3 S1, S3

Název dopravny

Čísla v obci zastavujících autobusových linek 320, 321, 330 41, 71, 310 153, 303 153, 312 302 71, 152, 162, 301, 302, 310, 311, 312, 313 41, 310 312 302 153, 303, 312

Územní plán navrhuje zřídit dvě nové zastávky příměstské železnice, které by výrazně zmenšily docházkové vzdálenosti z významných obytných zón a umožnily tak lepší využití železniční dopravy pro dojíždění do Brna. První ze zastávek (Kuřim východ) je navržena na stávající dvojkolejné trati č. 250 Brno – Havlíčkův Brod poblíž ulice Hybešova. Měla by obsloužit část Díly za sv. Jánem a Záhoří a zbytek zástavby na východě města. Druhá zastávka (Kuřim sever) je navržena na stávající železniční vlečce vedoucí ze stanice Kuřim do průmyslové zóny Sever v prostoru poblíž městského stadionu. Zlepšila by obsluhu čtvrti kolem Legionářské ulice a také průmyslové zóny Sever. Ve vazbě na nové rozvojové plochy bydlení jsou také navrženy nové zastávky autobusů v lokalitě Záhoří a Díly za sv. Jánem. V případě dostavby rozvojových území v lokalitě Záhoří je nutné uvažovat i se zřízením vlastní kuřimské městské hromadné dopravy (minimálně dvou linek obsluhující celé území Kuřimi a přilehlých menších obcí). 3.7.5.

Pěší a cyklistické trasy

Všechny hlavní komunikace (silnice i místní) jsou v intravilánu doplněny chodníky pro pěší. V části Podlesí slouží pro bezpečné přecházení silnice I/43 podchod. Samostatná pěší stezka (společně s cyklostezkou) vede podél Kuřimky od ZŠ Komenského k ulici Máchova. Územím města prochází několik turistických značených tras, jejich východiskem je železniční stanice. Červená značka – Rozdrojovice – Jinačovice – Česká Červená značka – Kuřim – Zlobice – Lipůvka – Blansko Modrá značka – Senařov – Moravské Knínice – Kuřim – Babí lom – Šebrov-Kateřina – Blansko Žlutá značka – Královo Pole – Velká Baba – Kuřim Síť cyklotras je vedena v převážné míře po silnicích II. a III. třídy a po účelových komunikacích. Jednou z výjimek je cyklotrasa č. 5231, která přichází do Kuřimi od Mokré Hory a pokračuje do Veverské Bítýšky a částečnš probíhá v trase zrušené železnice. (Mokrá Hora – Česká – Lelekovice – Podlesí – Kuřim – Moravské Knínice – Chudčice – Veverská Bítýška). V současnosti je snaha řešit ve městě cyklistickou dopravu i pro účelové využití (tzn. k dojížďce do škol a za prací). V západní části řešeného území se také uvažuje s trasou páteřní hipostezky. V rozvojových lokalitách bydlení by mělo být zajištěno propojení místních komunikací s okolní krajinou pěšími spojkami přes plochy zástavby. V návaznosti na stávající značenou cyklotrasu č. 5231 jsou po stávajících účelových cestách navrženy další cyklotrasy propojující Kuřim s okolními obcemi vyhýbající se pokud možno hlavním silničním tahům. Navrženo je propojení s Lelekovicemi, Českou, Ivanovicemi, Jinačovicemi, Čebínem, Malhostovicemi a Lipůvkou. 3.8.

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

3.8.1.

Vodní hospodářství – vodní toky

Území města patří do povodí Svratky. Severní část za Cimperkem je odvodňována Čebínským potokem – levostranným přítokem Lubě. Střední největší část odvodňuje Kuřimka se svými přítoky a jižní malou část území odvodňuje Drážní potok vlévající se zprava do Ponávky. V ulici Jánská pod masivem Kuřimské hory se nachází přírodní pramen vody s kaplí sv. Jana, dnes už voda není pitná ani po převaření. Vodní toky v území zabírají plochu 16,4 ha, což je necelé jedno procento rozlohy katastrálního území. Kuřimka je z vodohospodářského hlediska významný tok, pramení v nadmořské výšce 450 m n.m. jižně od Šebrova, do Svratky se vlévá z levé strany v nadmořské výšce 255 m n.m. východně od Veverské Bítýšky. Délka jejího toku je 15,6 km, celková plocha povodí je 49 km2 a průměrný průtok u ústí je 0,08 m3/s (Vlček a kol., 1984). Do řešeného území přitéká od severovýchodu podél silnice I/43. Na území Kuřimi se do ní postupně vlévají tyto další místní vodní toky: Lipůvka (zprava), Bělečský potok (zleva), Podlesní 17



potok (zleva), Mozovská potok (zleva), Luční potok (zprava) a bezejmenný potok protékající golfovým areálem (zleva). Na Lučním potoku je od roku 1967 vybudován rybník Srpek (2,1 ha), který dříve sloužil jako přírodní koupaliště. Dnes je jeho stav neuspokojivý, vyžaduje rekonstrukci a vyčištění. Z důvodů nízké kapacity vodních toků a nízké retenční schopnosti území je odtok z území silně rozkolísaný, závislý na srážkách a tání sněhové pokrývky. Protože tok Kuřimky nelze jednoduše upravit na průtok velkých vod, byl v lokalitě Pod Toskou vybudován suchý poldr pro zachycení a zmírnění povodní na úrovni Q100. Další menší záchytná nádrž je vybudována pod lokalitou Díly za sv. Janem u Mozovského potoka. Retenční prostor funguje také v lokalitě Rejmarka pod Podlesím, hráz zde tvoří těleso silnice I/43. Kuřimka je od ústí do Svratky po pravostranný přítok Lipůvka ve správě Povodí Moravy, její zbývající část a všechny ostatní méně významné toky jsou ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, pobočka Brno. Vodní toky mají na pozemcích sousedících s korytem stanoven oprávněný prostor pro výkon správy, v šířce 6 m od břehové hrany na obě strany. Navržená zástavba ovlivní průtoky v Kuřimce, Lučním, Bělečském, Podlesním a Mozovském potoce, které patří do povodí řeky Svratky 4-15-01-142 a částečně v Drážním potoku, který patří do povodí Ponávky 4-15-1-154. Zástavbou se zvýší koeficient odtoku z těchto ploch, kde jsou dnes pole nebo louky a zahrady. Jedním z regulačních prvků (podmínek zástavby) musí být proto povinnost redukovat odtoky srážkových vod přímo u jednotlivých objektů (dešťové zdrže) nebo vybudovat (zvětšit) suché poldry na potocích. Tuto povinnost ukládá vyhláška č. 501/2006 Sb. zejména §20, §21. Na Kuřimce v rámci průmyslové zóny je ochranná hráz poldru s max. hladinou při Q100 309,74 m n.m. a zátopová plocha včetně přeložky toku je nově navrhovanou zástavbou respektována. Možné zvýšení hladiny o cca 2 cm (zvětšení objemu poldru o cca 3500 m3) bude potřebné pro vyrovnání dalších zvýšených odtoků z řešeného území Záhoří a Podlesí nad rámec původních výpočtů. To by prakticky nemělo mít vliv na současné předpoklady velikosti záplavy a výšky hráze a tím i na průtoky městem. Luční potok ústící do Kuřimky v zástavbě, včetně rybníku Srpek, je regulovaný (a částečně zakrytý) v dolní části a bude ovlivněn zástavbou ploch u Tyca zejména n022, n042 minimálně. V podrobnější studii je třeba prověřit všechny funkce rybníku zejména s ohledem na regulaci odtoků z povodí. Bělečský potok (regulovaný v dolní části) bude ovlivněn zástavbou ploch u Tyca (n050, n051, n053, n054 a n055) minimálně a odtok je regulován poldrem společně s Kuřimkou . Stávající regulovaný Podlesní potok, který je zaústěn do Kuřimky v místě poldru, bude dotčen novou výstavbou lokality Záhoří a bude nutné ho buď zatrubnit (je málo vodný), nebo se pokusit ho využít jako vodní prvek (ve vnitroblocích) – upřesnit v technickém řešení s křížením inženýrských sítí a ulic. Mozovský potok, který se vlévá do Kuřimky ve stávající zástavbě je již částečně zaklenut. Je málo vodný a bude ovlivněn zejména ve výhledu novou zástavbou (plochy r010, r012, r014, r015). Zvýšené průtoky z celé jižní části města by mohl snížit suchý poldr umístěný na rozhraní lokality Díly a U Silnice o objemu cca 1000 m3 (prověřit podrobnější studií). Jižní část území (plochy n057, n140, r011) má spád k Drážnímu potoku, který ústí v České do Ponávky. Potok je neupravený a málo vodný. Zvýšený průtok o cca 430 l/s by neměl mít vliv na úpravy tohoto toku, který je ale více zatížen plánovanou výstavbou v České. Vzhledem k tomu, že toky slouží současně i k odvodnění zástavby, je jejich úprava a posuzování součástí nového generelu kanalizace. Ten nyní zpracovává Hydroprojekt Brno ve spolupráci s Povodím Moravy, které je správcem těchto toků. Ochranné pásmo volných toků dle zákona 254/2001 Sb. v platném znění je novou zástavbou respektováno, ale jeho dodržování ve stávající zástavbě města je problematické a údržba toků je proto velmi obtížná. Převážná část nově navržené zástavby (4-15-01-142) leží v PHO II b zdroje pitné vody úpravny pitné vody v BrněPisárkách. Do návrhu územního plánu bylo zahrnuto také rozmístění poldrů (schopnost zadržení přívalových vod), částečně také podle podkladů zpracovaných předběžně v rámci generelu odkanalizování města Povodím Moravy. V průběhu dokončování generelu odkanalizování bude třeba tyto retenční plochy zkoordinovat a upravit protipovodňové plány města zpracované dle zákona o vodách č. 254/01 Sb. v platném znění (včetně prověření kapacity propustků a zaklenutí). 3.8.2.

Vodní hospodářství – zásobování vodou

Město Kuřim je zásobováno pitnou vodou z II. březovského vodovodu (DN 1000) přicházejícího z vodojemu Čebín, kde se kvůli snížení tvrdosti míchá voda z podzemního zdroje Březová nad Svitavou a z úpravny vody Švařec (Vírská přehrada). Vodovod DN 1000 prochází zastavěným územím města (ulicemi Úvoz, Zahradní, U Potoka, Brněnská a mezi rodinnými domy v lokalitě Díly za sv. Janem) od severozápadu k jihovýchodu a pokračuje přes k.ú. Česká dále do Brna do vodojemů na Palackého vrchu. Z II. březovského vodovodu je ve středu Kuřimi vyvedena odbočka DN 500 do čerpací stanice a vodojemu prvního tlakového pásma Kuřim I v sedle mezi Zárubou a Horkou (2x1500 m3, 339,00/334,00 m n. m.) a odsud dále DN 400 do vodojemu druhého tlakového pásma Kuřim II na Zárubě (2x1250 m3, 381,14/376,00 m n. m.). Systém je součástí tzv. skupinového vodovodu Kuřim–Lelekovice–Česká, jehož hlavní zásobovací řad DN 350 je veden podél silnice od České. Hlavní zásobovací řady ve městě jsou o profilech DN 400 až DN 150, na ně navazují vedlejší větve o profilech DN 100 až DN 80. Síť je částečně zaokruhovaná. Část zástavby Kuřimi v severní části (pod stadionem) je zásobena z 2. tlakového pásma přes redukční stanici. 18



V lokalitě Podlesí se v blízkosti silnice I/43 nachází původní dnes již nevyužívaný vodní zdroj (vrt). Dnes je Podlesí napojeno řadem DN 100 na vodojem druhého tlakového pásma. Voda přichází do akumulační nádrže poblíž starého zdroje a odsud je přes posilovací stanici Podlesí II (pásmo 4.1.2.1) čerpána do vodojemu 100 m3 ležícího nad Podlesím v k.ú. Lelekovice (vodojem Podlesí I, pásmo 4.1.2, 385,65/383,05 m n. m.). Původní vodní zdroj je ponechán jako rezerva. Pro zásobování nové zástavby Podlesí nad kótou cca 365 m n. m. je vybudována posilovací tlaková stanice ATS. Přes tlakovou stanici ATS je řešeno i zásobování části zástavby v Lokalitě Díly za sv. Janem nad kótou cca 310 m n. m. Na západě území města leží vodní zdroj zásobující obce Jinačovice a Rozdrojovice, po okraji území prochází potrubí Vírského oblastního vodovodu (VOV) DN 1400 z vodojemu Čebín do vodojemu Brno – Bosonohy. Průmyslová zóna Sever je zásobována užitkovou vodou ze tří vodojemů umístěných pod Zlobicí v k.ú. Malhostovice, sem je voda čerpána z úpravny vody Hradčany (zdrojem jsou vrty v nivě řeky Svratky). Tato zásobovací soustava je v majetku firmy Kuličkové šrouby Kuřim a.s., která dodává užitkovou vodu dalším odběratelům v průmyslové zóně Sever. Průmyslová zóna Jih je zásobována užitkovou vodou z věžového vodojemu, do něj je čerpána voda z vrtů nacházejících se v severozápadní části města v lokalitách U hrušky a U trní. Další vodní zdroj je evidován na jihovýchodním okraji území v prostoru bývalého zemědělského areálu. Voda z něj byla čerpána do vodojemu na Březině v k.ú. Lelekovice a byla zpět využívána v tomto areálu. Zemědělský areál je dnes zrušen, stav vodovodní soustavy je neznámý. Pro stávající zástavbu jsou tlakové poměry ve vodovodní síti vyhovující (včetně využití jako požární vody). Pro novou rozsáhlejší zástavbu bude nutné navrhnout úpravu a doplnění stávající vodovodní sítě (rozšíření vodojemů, nový vodojem, ATS stanice, atd.). Provozovatelem městské vodovodní sítě jsou Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Brno. Ve variantách 1 a 2 jsou sice rozdíly ve spotřebě vody, ale vše je potřeba posuzovat s ohledem na dlouhodobý výhled, tedy dle rozsáhlejší varianty 2. Dle PRVK JmK je ve městě uvažováno jen s malým nárustem spotřeby vody oproti současnému stavu. Návrh zástavby zvyšuje ale počet obyvatel až o více jak 100 % (10 826 + vybavenost, administrativa, komerce, výroba), což má podstatný vliv na stávající vodárenskou soustavu ve městě. Hlavním zdrojem je nyní II. březovský vodovod DN 1000, který prochází zástavbou a bude zejména výhledovou zástavbou dotčen. Řad DN 1400 (Vírský oblastní vodovod – VOV) v západní části katastru zástavbou dotčen není. Je nutné upravit PRVK JmK a generel zásobení vodou města, neboť takový nárust obyvatel bude pravděpodobně jinde znamenat úbytek (celkový počet obyvatel v regionu příliš neporoste) a může ovlivnit i dimenze některých stávajících řadů. Zástavba lokality Záhoří může ovlivnit i současný přívod DN 100 do Podlesí a vyloučit čerpání napojením na řady vyššího pásma v zástavbě. Dle vodohospodářských map je v katastru města několik zdrojů vody, z nichž pouze v jihozápadní části je tento zdroj veřejný (slouží k zásobení obce Jinačovice). Ochranné pásmo tohoto zdroje je zakresleno a respektováno. Ostatní zdroje nejsou v PRVK JmK uváděny, nejsou centrálně sledovány a nemají vyhlášené PHO. Jejich využití je nutné prověřit podrobnějšími studiemi (vydatnost, kvalita). Jedná se zejména o zdroje na severozápadě katastru v části Nivky, zdroj pro bývalý státní statek a zdroj na jihovýchodě území (u ploch n140, r011). Dále je třeba prověřit zdroj a rozvody užitkové vody pro TOS Kuřim včetně vodojemu na kótě 370 m.n.m., který by mohl být využit pro zásobení plochy n142. Řad zásobující vodojem nad TOS přichází z úpravny vody v Hradčanech. Spotřeba pitné vody ve variantě V2 se zvýší pro navrženou zástavbu včetně výhledových ploch r004, r001, r012, r014, r015, r010, r011, r009, r008, r005, orientačně až o Qp= 1.940 m3/den t.j. 22,42 l/s, Qm=1,4 x 22,42 = 31,39 l/s, Qmh= 2,1 x 31,39 = 65,92 l/s (specifická spotřeba 120 l/os/d + vybavenost a výroba). Z 1. tlakového pásma budou přímo (rozšířením stávajících řadů) zásobeny návrhové plochy n049, n030, n042, n022, n037, n058, n063, n012, n163, n164, n165 , n024, n056, n023, n048, n062, n002, n158, n159, n025, n026, n043, n044, n006, n010, n011, n045, n027, n059, n003 a dále r009, r008 (Qp= 193 m3/den), přes ATS Díly plocha n019 a dále r012, r014, r015, r010 (Qp= 425 m3/den), z pásma 4.1.2 plochy n013 a n014 (Qp= 10 m3/den) resp.přes AT stanici Podlesí II plocha r004 (Qp = 105 m3/den) a z přívodu DN 300 do České plocha n057, n140 a dále r011 (Qp= 62 m3/den). Ze druhého pásma budou přímo zásobeny (převážně novým rozvodem z vodojemu) plochy n050, n051, n053, n054, n055, n005, n016, n033, n034, n052, n004, n015, n032, n035, n039, n031, n007, n036, n046, n028, n038, n041, n060, n064, n061 a dále plocha r005 (Qp= 981 m3/den). Alternativy jsou možné u ploch n142, r011, n140 pokud bude možné využít jiné zdroje. Zástavba vyžaduje rozšířit vodojemy 2. pásma o cca 1000 m3 (včetně případné rezervy pro Podlesí) případně úpravy v přívodu (čerpání) do těchto horních vodojemů. Ochranné pásmo II. březovského vodovodu je 6,0 m, ochranné pásmo Vírského oblastního vodovodu je 3,0 m od líce potrubí. Ochranné pásmo ostatních řadů je pak dle zákona 274/2001 Sb. 1,5 od okraje do profilu DN 500, pro větší profily pak 2,5 m od okraje potrubí. Přehled požadavků pro jednotlivé návrhové plochy (pro zásobování pitnou vodou, odkanalizování a zásobování zemním plynem). ID plochy n142 n050, n051, n053, n054 n005, n016

Potřeba pitné vody Qp (m3/den)

Kanalizace

41 44 300

oddílná oddílná oddílná

Potřeba zemního plynu (m3/hod) 110 770 1500

19


ID plochy n033, n034 n052 n004, n015, n017 n032, n035 n039 n049 n030 n042 n022 n037 n058 n057 n141 n063 n012, n163, n164, n165 n019 n024 n056 n023 n048 n062 n002 n158, n159 n025, n026 n043, n044 n006, n010, n011 n045 n027, n059 n140 n008, n009, n018 n003 n031 n007 n036 n046 n028 n038 n041 n060 n064 n061 n014 r005 r004 r001 r012 r014 r015 r010 r011 r009 r008

3.8.3.


Potřeba pitné vody Qp (m3/den)

Kanalizace

15 35 360 18 5 8 2 48 3 4 35 10 24 36 10 15 2 1 5 4 1 36 14 20 4 4 4 6 6 1 1 1 7 2 1 1 12 3 12 10 34 105 110 304 48 7 36 23 9 6

oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná jednotná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná jednotná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná jednotná jednotná jednotná jednotná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná oddílná

Potřeba zemního plynu (m3/hod) 25 150 1800 30 5 34 18 240 5 70 145 40 120 180 40 8 10 7 22 18 10 26 102 21 33 20 30 30 12 33 22 82 10 45 48 140 540 450 1520 210 5 150 97 45 30

Vodní hospodářství – odkanalizování

Město Kuřim je odkanalizováno převážně jednotnou stokovou sítí, oddílná kanalizační síť byla dříve vybudována pouze v průmyslové zóně Sever a v části mezi ulicemi Brněnská a Tyršova. V nové zástavbě je všude budována oddílná kanalizace (obytné lokality Díly za sv. Janem, Za Podlesím, Kolébka, areály průmyslové výroby pod poldrem). Odpadní vody jsou odváděny do čerpací stanice (bývalé čistírny odpadních vod) na západním okraji města u toku Kuřimky. Odsud jsou přečerpávány dvěma souběžnými výtlačnými řady (DN 300, DN 400) podél Kuřimky a dále podél silnice II/385 až na hranici povodí Kuřimka – Ponávka a odsud gravitačně odtékají do České a dále přes Brno až do čistírny odpadních 20



vod v Modřicích. Do čerpací stanice Kuřim je přivedena i tlaková kanalizace z Moravských Knínic. Do kuřimské kanalizační sítě je od severovýchodu napojena také kanalizace z Lipůvky. Stoková síť je vybudována v profilech DN 300 až DN 1200, na kmenové kanalizační stoce je zbudováno několik odlehčovacích komor do vodotečí. V současné době probíhá hydraulické posouzení celé kanalizační sítě, následovat bude zpracování generelu kanalizace. Provozovatelem městské stokové sítě jsou Brněnské vodárny a kanalizace, a.s. Brno. Ve variantách 1 a 2 jsou sice rozdíly v rozsahu zejména výhledových ploch, ale vše je potřeba posuzovat s ohledem na dlouhodobý výhled, tedy dle rozsáhlejší varianty 2. V současné době je ve městě převážně jednotná kanalizace a na ni se napojí jen menší plochy v dostavbě (prolukách). V nových lokalitách bude budována převážně oddílná kanalizace a vodní toky v zástavbě se stanou do určité míry součástí tohoto systému. Splaškové vody jsou nyní přečerpávány do kanalizace města Brna (přes Českou) a dle PRVK JmK se toto množství jen mírně zvyšuje. Nárůst obyvatelstva včetně vybavení, komerce apod. o více jak 100 % tento předpoklad podstatně ovlivní (viz spotřeba vody). Zvýšený odtok splaškových vod oproti současnému stavu až o Qp = 22,4 l/s vyžaduje podrobnější studii všech dopadů na celý kanalizační systém. Toto posouzení (generel) nemůže být součástí tohoto konceptu ÚP, závěry z projednání generelu budou v návrhu ÚP zohledněny a budou limitujícím prvkem v rozvoji města (které je zatím maximalistické). Srážkové vody z nových lokalit budou vyžadovat opatření na snížení odtoků pokud možno až na hodnoty současného stavu, kdy jsou zde pole, louky a zahrady. Stávající územní plán, dimenze stávajících řadů včetně kapacity toků s takovým nárustem zpevněných ploch nepočítal. Hlavní návrhové plochy jsou na okraji této soustavy, a proto se úpravy dešťové kanalizace musí koordinovat s úpravami toků, návrhy poldrů či zdrží. Koeficient odtoku (0,2-0,25) z každé lokality musí být závazným regulačním prvkem pro celou zástavbu (včetně komunikací a všech veřejných ploch) tj. zajistit vsakování a zdržení v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., zejména § 20, §21. Pro další snížení odtoků až na dnešní úroveň (koeficient 0,1-0,15) jsou nutné poldry a úpravy na tocích (viz kapitola vodní toky). Odkanalizování ploch n158 a n159 (golf) bude upřesněno až dle skutečného využití (hřiště nebo objekty) v alternativě přečerpáváním do prostoru bývalé ČOV. V současné době zpracovává Hydroprojekt Brno ve spolupráci s Povodím Moravy a společností Aquaprocon Praha nový generel kanalizace, a to dle podkladů, které jsou již v souladu s konceptem ÚP (varianta V2). Zatím je zpracován jen předběžný koncept možností napojení nových lokalit na kanalizaci dle původní územní studie z roku 2007 (atelier KNESL+KYNČL), který bude upřesněn dle nového konceptu, případně stanovisek organizací. Rozhodující bude posouzení stávající stokové sítě (jak z hlediska kapacity, tak životnosti materiálu), tj. rozsahu souvisejících investic (rekonstrukcí) a zejména přenosových možností výtlaku (čerpání) do kanalizace města Brna. Řadu úseků kanalizace neprovozuje BVK, a proto bude nutné dohodnout, za jakých podmínek bude možné napojení některých ploch. Ochranné pásmo kanalizace dle zákona 274/2001 Sb. v platném znění je pro řady do DN 500 a hloubky 2,5 m 1,5 m od okraje potrubí, pro větší profily a hloubky pak 2,5 m. 3.8.4.

Energetika – zásobování elektrickou energií

Město Kuřim je zásobováno z nadřazené elektrické soustavy VVN přes transformovnu 400/110/22 kV Čebín. Přes jižní část území města prochází v souběhu dvě vedení VVN 110 kV (číslo 523 a 524). Přímé zásobování Kuřimí elektřinou zajišťují vedení VN 22 kV č. 366, č. 67 (odbočka Kuřim) a č. 57, průmyslová zóna Sever je napojena na vedení VN 22 kV č. 367, č. 368 a č. 126. Vedení v okrajových částech jsou provedena jako vzdušná, v zastavěné části města a v části průmyslové zóny Sever jsou vedení VN provedena jako podzemní kabelová. Hlavní část města obsluhuje vedení č. 366, které přichází ze severozápadu od Čebína, obchází Kuřim ze severu a východu, prochází přes jižní část zastavěného území (Kolébka) a pokračuje dále k České. Z vedení č. 67 je zásobována západní část města (starý statek) a napojeno je také na vstupní rozvodnu kabelových vedení obsluhujících centrum města. Z vedení č. 57 je zásobována čerpací stanice odpadních vod, vodárenský objekt a kabelovým vedením i golfové hřiště. Vedení č. 67 a č. 57 jsou propojeny s vedením č. 366 a slouží jako jeho záloha. Vstupní rozvodna kabelových vedení VN pro obsluhu středu města se nachází poblíž hasičské zbrojnice na ulici Zahradní, je připojena na vzdušné vedení č. 366 a č. 67. Odsud jsou napojeny trafostanice obsluhující převážně lokality bytové výstavby z 80. let 20. století (panelové domy). Areál TOS má pro svou kabelovou síť VN vlastní rozvodnu. Areál firmy TYCO Electronics Czech je obsluhován kabelovým vedením VN, které propojuje vzdušná vedení č. 126 a č. 366. Z distribučních trafostanic vychází rozvody NN pro přímou obsluhu jednotlivých odběratelů. Stávající vzdušná vedení NN jsou postupně kabelizována, nová jsou již budována jako podzemní kabely. Provozovatelem elektrické sítě je E.ON, Česká republika, a.s. Energetická síť ve městě Kuřimi je v současné době napájena linkami vysokého napětí 22 kV č. 126, 57, 366, 367, 368 ve správě firmy E ON Česká republika. Koncepce jejího rozvoje je součástí celkové koncepce napájení regionu z rozvodny 400kV Čebín. Kapacita sítí je dostatečná pro stávající stav provozu města Kuřimi. Součástí budoucích investic jsou drobné úpravy vedení vedoucí k posílení kapacity vedení č. 366 (především propojení vedení VN č. 366 a č. 368) a dále pak pouze vybudování nových propojení VN do lokalit průmyslové zóny Ohlus, bytové výstavby v Záhoří (včetně přeložky VN č. 366) a 21



rozšíření sítě VN v lokalitě Díly za sv. Jánem. Tyto úpravy povedou ke zkvalitnění sítě s výhledem rozvoje na cca 20 let. Předpokládané zvýšení kapacity připojení ve výhledu 20 let je do 10 MVA. Další úpravy vedení VN se budou týkat nutných přeložek a případného rozšíření vedení kvůli řešení nadmístní silniční sítě (přeložky vedení, která kříží navrhovaný severní či jižní obchvat města, vedení VN pro obsluhu tunelu z obou stran, atd.). Na území města Kuřimi je v současné době 49 trafostanic. Předpokládané zvýšení kapacity by mělo pokrýt 7 – 10 nově vybudovaných trafostanic v již zmíněných lokalitách. Ostatní požadavky na připojení menších kapacit je možnost zabezpečit ze stávajících sítí bez větších úprav. 3.8.5.

Energetika – zásobování plynem

Město Kuřim je zásobováno zemním plynem z podzemních zásobníků plynu v Dolních Dunajovicích a Hruškách odkud plyn proudí vysokotlakým plynovodem (VTL) v trase Velké Němčice – Šebetov (DN 300 PN 40). Ten na území města probíhá v od jihu k severu podél silnice I/43. Řad je dostatečně kapacitní a v prostoru pod Podlesím je opatřen SKAO (stanicí katodové ochrany). Z něj se odpojuje odbočka DN 300 PN 40 vedoucí podél silnice II/386 pro zásobování Kuřimi. Od regulační stanice Bezručova pokračuje dále ulicí U Stadionu jako DN 200, za železniční vlečkou se rozdvojuje. Jedna větev (DN 150 PN 25) zásobuje regulační stanici Luční, druhá větev pokračuje dále do Tišnova (DN 150 PN 25). Z VTL řadu jsou přípojky k regulačním stanicím RS VTL/STL, resp. VTL/STL/NTL, z nichž tři jsou veřejné (Podlesí – 1200 m3/hod, Bezručova – 3000 m3/hod a Luční 3000 m3/hod). Další RS VTL/STL jsou průmyslové pro TOS, Prefu, věznici a pro obalovnu. Doplňující sítí jsou rozvody STL zejména v novější stávající zástavbě (ke kotelnám) v profilech DN 80–300 (0,1), které jsou dostatečně kapacitní a úpravou tlaku na 0,3, lze jejich kapacitu ještě zvýšit. Ve starší zástavbě jsou rozvody převážně NTL v profilech DN 80–150. Rozvody jsou buď přímo z RS VTL/STL/NTL (Podlesí, Bezručova) nebo od RS STL/NTL (Nerudova, Láznisko). V řadech není velká rezerva. Plynovodní síť provozuje RWE Jihomoravská plynárenská, a.s. Stávající zástavba je zcela plynofikována a zemní plyn je využit jak na vaření, tak na přípravu TUV i na vytápění. Ve městě není CZT, kotelny u bytových domů a větších podniků či objektů mají za zdroj plyn a starší kotelny u státního statku a ČSD na koks jsou mimo provoz nebo upraveny na plyn. Rozvody tepla mezi objekty pro navrhovanou zástavbu nebudou využívány. Využití ostatních druhů energií zejména pro vytápění je u stávající zástavby soustředěno především na tuhá paliva a tekutá (koks, uhlí, LTO). Alternativní zdroje (solární, biopaliva, tepelná čerpadla) jsou použita jen ojediněle. Vzhledem k tomu, že ceny energií se neustále mění, mění se i způsob vytápění a použité zdroje. V nově navrhované zástavbě s ohledem na nové normy a požadované úspory energií bude hlavním zdrojem opět zemní plyn, ale podíl alternativních zdrojů vzroste (zejména solární, tepelná čerpadla) hlavně pro přípravu TUV a klimatizaci. S ohledem na podstatné změny v rozsahu spotřeby energií bude nutné zpracovat nový energetický generel (všech medií) dle konceptu územního plánu. V konceptu jsou uvedeny jen orientační spotřeby plynu pro nové plochy (zvýšení oproti současnému stavu, který je průměrně 3000 m3/hod). Hlavním zdrojem zemního plynu pro město je stávající řad VTL 300/40 položený podél silnice na Svitavy a DN 300/40 pod TOS, který je pak dále ve směru na Tišnov v profilu DN 150. Řad je dostatečně kapacitní a v prostoru pod Podlesím je opatřen SKAO (stanicí katodové ochrany). Trasa řadu, včetně ochranného pásma je respektována, SKAO bude nutné přeložit zejména ve variantě V1, kde se předpokládá rozšíření silnice a úpravy křížení. Pro návrh zástavby Záhoří je navržena nová RS VTL/STL s krátkým připojením na stávající plynovod VTL 300/40 MPa položený podél silnice. Rozvody ve většině nově navržené zástavby budou STL. Pro první etapu výstavby je navrženo napojení na STL řad z ulice Blanenské. •

• • •

zástavby. 3.8.6.

Zvýšení potřeby plynu bude orientačně: z rozšířené sítě STL (plochy n142, n050, n051, n053, n054, n055, n049, n042, n022, n037, n058, n141, n012, n163, n164, n165, n019, r012, r014, n024, n056, n023, n048, n025, n026, n043, n044, n006, n010, n011, n045, n027, n059, n003, n028, n060, n064, n061, n062) v množství 3.770 m3/hod a výhledově (plochy r001, r015, r010) v množství 627 m3/hod z rozšířené sítě STL od České (plochy n057, n140, r011) v množství 210 m3/hod. z rozšířené sítě NTL ve městě (plochy n002, n007, n008, r008, r009) v množství 135 m3/hod z nové RS VTL/STL (plochy n005, n016, n033, n034, n052, n004, n015, n032, n035, n039, n046, r005) v množství 3685 m3/hod Podíl alternativních zdrojů pro vytápění a přípravu TUV zejména u RD bude řešen až v podrobnějších návrzích

Energetika – zásobování teplem

V podniku Kuličkové šrouby Kuřim se nachází plynová výtopna, která zásobuje teplem celý areál bývalé TOS Kuřim. Rozvody tepla fungují pouze v rámci průmyslové zóny, obytná zástavba není teplem z centrálního zdroje zásobována. 22


3.8.7.


Spoje a radiokomunikace

V budově na náměstí 1. května funguje digitální telefonní ústředna napojená dálkovým optickým kabelem (DOK) na telefonní ústřednu Brno-Královo Pole. Trasa optického kabelu vede od Bystrce přes Rozdrojovice a Jinačovice podél silnice III/3846 do Kuřimi. Kuřim je dále napojena optickými kabely na Tišnov (podél II/385) a také na trasu vedoucí podél I/43 z Brna přes Jehnice a Lelekovice do Blanska. Na kuřimskou telefonní ústřednu je napojena i obec Moravské Knínice. Z vedení optických kabelů podél silnice II/386 je odbočka do areálu firmy TYCO Electronics Czech. Dálkové metalické kabely (DMK) směřují do Kuřimi ve třech trasách – jedna od Jinačovic podél optického kabelu, dvě od Moravských Knínic (přes pole a podél silnice II/386). Všechny tři směřují do digitální ústředny na náměstí 1. května. Místní telefonní síť je na celém území města provedena jako kabelová v souběhu s rozvody kabelové televize. V roce 2005 byl vybudován informační varovný a výstražný systém využívaný také pro místní rozhlas, pro přenos signálu byla využita síť kabelové televize. Na svahu Kuřimské Hory na kótě 360 m n. m. se nachází televizní převaděč pro programy ČT1 a TV NOVA. Stožár má výšku 35 m, je nutné respektovat jeho ochranné pásmo o poloměru 30 m. Na území města se nachází několik základnových stanic mobilních operátorů – stožár za obalovnou v lokalitě Červený vrch, stožár na vrcholu Záruby, na střeše bytového domu v ulici Popkova a na střeše bytového domu v ulici Nádražní. Od podniku Walter probíhá radioreléová trasa na Červený vrch a odsud na jih k brněnské centrále Českých radiokomunikací. Televizní převaděč je radioreléovou trasou propojen s vysílačem Brno – Hády. Nad západní částí řešeného území prochází páteřní radioreléová trasa od budovy Českých radiokomunikací v Brně k vysílači Sýkoř v k.ú. Synalov. V Kuřimi a okolí je dobrý příjem signálu všech mobilních operátorů. Severovýchodním cípem řešeného území prochází radioreléový paprsek Armády ČR. Velkou část území zasahuje chráněný koridor radioreléových spojů AČR, zástavba v tomto území musí být konzultována s VUSS Brno. Celé správní území města se nachází v ochranném pásmu radiolokačního zařízení, případná výstavba větrných elektráren může být omezena a musí být nutně předem projednána s VUSS Brno. V návrhu územního plánu jsou stávající spojová vedení a zařízení na nich respektována. 3.8.8.

Hospodaření s odpady

Město Kuřim je ve smyslu zákona o odpadech původcem komunálních odpadů vznikajících na jeho území, které mají původ v činnosti fyzických osob, na něž se nevztahují povinnosti původce odpadů. Dále je původcem odpadů vznikajících při zajišťování řádného chodu města jakožto sídelního útvaru (uliční smetky, složky stavebních odpadů). Od roku 2005 má Kuřim zpracován Plán hospodaření s odpady (zpracovatel TOP-ENVI Tech Brno s.r.o.). Svoz komunálního odpadu z Kuřimi zajišťuje firma SITA a.s., provozovna Blansko. Město Kuřim včetně části Podlesí tvoří jednu samostatnou svozovou oblast. Odpady lze odložit také ve Sběrném středisku odpadů Kuřim na ulici Havlíčkova, které provozuje město prostřednictvím Centra technických služeb. Slouží jak pro uložení velkoobjemového odpadu, tak pro tříděný odpad (papír, pneumatiky, beton, cihly, sklo, železo, ocel, plasty, biologický odpad, směsný komunální odpad) a uložení nebezpečného odpadu (olověné akumulátory, zářivky, ledničky, elektrické spotřebiče). Ve městě je také dalších 29 stanovišť kontejnerů na separovaný odpad, třídí se sklo (bílé a barevné), papír a plasty (PET láhve). Sběr PET lahví probíhá také v základních a mateřských školách a na městském úřadě. Svoz separovaného odpadu zajišťuje také firma SITA a.s. Výkupem a zpracováním kovového odpadu se zabývá firma SD Kovošrot na ulici U Stadionu. V roce 2004 bylo ve městě vyprodukováno cca 2100 t komunálního odpadu (v roce 2003 cca 1600 t), 97% tohoto množství bylo uloženo na skládku a 3% spálena. V roce 2010 se očekává cca 3900 t komunálního odpadu (70% skládka, 30% spálení). Všechny odpady jsou předávány příslušným oprávněným firmám k likvidaci nebo recyklaci, město nemá vlastní skládku. Na území města se nachází dvě rekultivované skládky. Původní městská skládka komunálního odpadu Cihelna nad lokalitou Kolébka (p.č. 3117), která byla uzavřena v roce 1990 a rekultivace byla dokončena v roce 1995. Její obsah se odhaduje na 62 000 t (150 000 m3). Pro kontrolu skládky jsou zřízeny tři indikační vrty (jeden shora a dva pod skládkou). Druhá skládka vznikla neřízeně v bývalém lomu pod Zborovem (p.č. 3653), ukládána sem byla převážně stavební suť. Uzavřena byla v roce 1989 a zrekultivována v roce 1992. Průmyslové podniky na území města si likvidaci svého odpadu zajišťují samy smluvně s oprávněnými osobami. V lokalitě Pod Toskou (mezi Slévárnou a firmou DC) se nachází již nepoužívané kalové pole Slévárny TOS, kaly pocházely z odjádrování odlitků vodním tryskačem. Dosud nebyla zpracována analýza jeho obsahu, není tedy jasný jeho vliv na životní prostředí. Územní plán navrhuje přemístění sběrného dvora z ulice Pod Vinohrady, kde je navržena plocha sportu a tělovýchovy a také přemístění střediska technických služeb města z ulice Svatopluka Čecha. Obě zařízení by měla být nově umístěna v areálu u hřbitova. Územní plán navrhuje zrušit plochu, na které existuje kovošrot (plocha železniční vlečky závodu TOS) a nahradit ji plochou občanské vybavenosti.

23


3.9.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ

3.9.1.

Vzdělání a výchova


Mateřská škola funguje od roku 2002 jako jeden subjekt, který zastřešuje pět mateřských škol (MŠ Zborovská, MŠ Jungmannova, MŠ Brněnská, MŠ Komenského, MŠ Kpt. Jaroše – Podlesí). Jídelna je součástí školky v ulici Komenského, její kapacita je 180 strávníků. Všechny školky kromě Kpt. Jaroše jsou trojtřídní, jejich celková kapacita je 349 žáků (MŠ Zborovská 88, MŠ Jungmannova 69, MŠ Komenského 75, MŠ Kpt. Jaroše 15, MŠ Brněnská 84). Počet žádostí převyšuje kapacitu stávajících budov, v letošním roce (2007) nebylo umístěno 45 dětí. Základní školství je v Kuřimi zastoupeno dvěma školami. ZŠ Jungmannova navštěvovalo v roce 2005 394 žáků v 17 třídách. Kapacita školy je 500 žáků. Základní školu Tyršova (4. – 9. třída, jídelna, kuchyně), pod kterou spadá i nejstarší škola ve městě na ulici Komenského (1. – 3. třída, školní družina, jídelna-výdejna), navštěvovalo v roce 2005 445 žáků v 18 třídách. Kapacita školy je 675 žáků. V obou školách se v posledních letech otvírají dvě třídy pro žáky prvního ročníku (tj. cca 50–60 žáků v každé škole). Základní umělecká škola funguje v Kuřimi již od roku 1949, od školního roku 2001/2002 sídlí v nové budově na ulici Zahradní. Vyučuje se v oboru hudebním, tanečním, výtvarném a literárně dramatickém. Ve školním roce 2004/2005 navštěvovalo školu téměř 700 žáků. Soukromá střední odborná škola a střední odborné učiliště sídlí v budově zámku. Do roku 1991 byla škola státní jako součást podniku TOS Kuřim, v letech 1991–1993 patřila stále pod TOS Kuřim, už ale jako škola soukromá. Od roku 1998 je škola soukromou společností, Město Kuřim v ní má částečný podíl. Škola funguje v prostorách zámku již od roku 1951 (odborné učiliště), od roku 1986 je zde možné složit i maturitu. Těžiště výuky leží v oborech strojírenského a elektrotechnického zaměření. V roce 2005 navštěvovalo střední odborné učiliště 229 žáků, střední odbornou školu 280 žáků a nástavbové studium při zaměstnání 65 žáků. Ve školním roce dojíždělo do školy 29 % studentů z Brna a 31 % z Tišnova a severního okolí. Přímo z Kuřimi bylo pouze necelých 19 % studentů. Zájem o absolventy školy je ze strany místních zaměstnavatelů značný. Do budoucna se uvažuje s rekonstrukcí a rozšířením mateřské školy v Podlesí (Kpt. Jaroše) a také s rekonstrukcí bývalé MŠ Otevřená (v sousedství ZŠ Jungmannova a DDM). V nově navržené obytné lokalitě Záhoří jsou navrhovány plochy pro umístění dvou nových mateřských škol. V nejbližší době se počítá s dostavbou a rozšíření ZŠ Komenského. V lokalitě Záhoří je navržena také plocha pro umístění dvou nových základních škol a jedné střední školy (např. gymnázia). To by rozšířilo nabídku vzdělávacích institucí v rozrůstajícím se městě a jeho okolí. V jiném případě je možné ho umístit například do areálu starého dvora u Tišnovské ulice. 3.9.2.

Sociální služby

Péči o starší občany zajišťuje v Kuřimi Centrum sociálních služeb. Sídlem organizace je Domov s pečovatelskou službou na ulici Zahradní. Jedná se o desetipodlažní objekt dokončený v roce 1993 s kapacitou 64 míst (5 manželských a 54 jednolůžkových garsonek). Je určen pro občany, kteří nepotřebují komplexní péči. Stravování je umožněno i seniorům, kteří zde nebydlí. Centrum denních služeb se nachází na ulici Jungmannova, zajišťuje terénní i ambulantní pečovatelskou službu. V roce 2004 využívalo pečovatelskou službu 156 občanů. Pro maminky s dětmi jsou čtyři dny v týdnu pořádány aktivity na Domě dětí a mládeže a v sokolovně. Jedná se o cvičení, výtvarné činnosti, klub maminek, atd. Průměrný věk občanů města Kuřími je sice podprůměrný díky výraznému přílivu mladých obyvatel, přesto je třeba do budoucna počítat s rozšířením kapacity sociálních služeb pro starší občany. To se týká především výstavby dalších zařízení pro ubytování seniorů s pečovatelskou službou. Tato zařízení je možné situovat v plochách občanského vybavení, v plochách smíšených obytných nebo také v plochách bydlení. 3.9.3.

Zdravotnictví

Nejdůležitějším zdravotnickým zařízením ve městě je poliklinika u areálu TOS Kuřim, která patří společnosti Medex K. Dnes zde ordinují dva praktiční lékaři pro dospělé, dva praktičtí lékaři pro děti a dorost, dále je tu interní ambulance, interní a diabetologická ambulance, RTG a SONO, plicní ambulance, psychiatrická ambulance, ortopedická ambulance, neurologická ambulance, chirurgická ambulance, rehabilitace, ušní-nosní-krční, gynekologie, kožní ambulance, oční ambulance, čtyři praktičtí zubní lékaři, zubní laboratoře, biochemická laboratoř, lékařská pohotovostní služba, lékárna a veterinární ošetřovna. Další praktický lékař ordinuje v Centru sociálních služeb, dva praktičtí lékaři mají ordinace ve městě (ulice Legionářská a Nerudova). Ve městě jsou dále dvě lékárny. Na ulici Zahradní se nachází dvě veterinární kliniky. Centrum zdravotní péče je ponecháno v areálu polikliniky, do budoucna je možné zde uvažovat také se zřízením pobočky rychlé záchranné služby. Další významnější zdravotnická zařízení je možné zřizovat v plochách občanské vybavenosti nebo smíšených obytných plochách.

24


3.9.4.


Kultura

Sídlem Společenského centra Kuřim je kulturní dům stojící v čele náměstí Osvobození. Ve velkém sále pro cca 300 osob se konají pravidelně jedna až dvě akce za měsíc (mimo plesů). V části Podlesí se nachází menší kulturní sál (ve společné budově s mateřskou školkou a pohostinstvím). Na zámeckém nádvoří se od roku 2000 každoročně pořádá letní festival Kuřimské zámecké kulturní léto, sestávající z koncertů, filmových projekcí a dalších akcí. Kapacita nádvoří je asi 400 sedících diváků. V nové budově Základní umělecké školy na Zahradní ulici uvedené do provozu v roce 2001 se nachází komorní koncertní sál, konají se tu pravidelné koncerty pořádané Spolkem přátel hudby (cca jednou za měsíc) a také další akce. Soukromá prodejní galerie moderního umění ad astra sídlí v budově zámku, každoročně pořádá také dva půlroční vzdělávací kurzy (současné umění a přípravný kurz pro studium architektury). Nově rekonstruovaná Městská knihovna se nachází na ulici Popkově. V roce 2004 měla 1340 registrovaných čtenářů. Ročně ji navštíví cca 17,5 tisíce čtenářů, kteří si vypůjčí 67,5 tisíce knih, 10 tisíc časopisů a cca 650 CD. Je zde veřejné připojení k internetu, ročně se tu pořádá cca 60 knihovnických lekcí, besed a dalších akcí. Dům dětí a mládeže má ve městě dvě budovy (ulice Jungmannova a Dělnický dům na křižovatce ulic Legionářské a Havlíčkovy. Pořádány jsou kroužky tvořivé, pohybové a ostatní, nabídka počítá také s kroužky pro předškoláky a dospělé. Každoročně jsou pořádány příměstské tábory a další akce (výstavy, zábavy pro děti,…). Farní římskokatolický kostel sv. Máří Magdaleny stojí vedle zámku na ulici Křížkovského. Bohoslužby probíhají každý den, v neděli se konají dvě. Na faře se organizují další pravidelné akce (setkání dětí každé úterý, setkání mládeže každé pondělí, zpívání dětí každou neděli, Biblické hodiny jednou za čtrnáct dnů). Modlitebna československé církve husitské se nachází na ulici Farského, bohoslužby se konají každou neděli, kromě toho jsou pořádány Biblické hodiny pro důchodce a pro střední generaci a také setkání mládeže. Přednáškový sál Sboru badatelů bible je od roku 2004 v ulici Jelínkových. Ve městě také aktivně působí několik spolků (Junák, Sportovní klub, Sbor dobrovolných hasičů, Sokol, Orel, Základní organizace včelařů). Každoročně jsou pořádány Hasičské hody a Medový den (od roku 2005). Ve městě je nutné uvažovat se zlepšením a rozšířením nabídky kulturních zařízení tak, aby odpovídala vzrůstajícím nárokům přibývajících obyvatel města. Je navržena plocha pro umístění venkovního amfiteátru poblíž ZŠ Komenského, připravuje se rekonstrukce kulturního domu, vhodné by bylo zřízení kina. Kulturní a zábavní zařízení je možné situovat kromě ploch občanského vybavení také do ploch smíšených výrobních. 3.9.5.

Veřejná správa

Městský úřad Kuřim se nachází na ulici Jungmannova, naproti vyústění ulice Na Královkách. V budově pracuje také Živnostenský úřad. Územní plán navrhuje přemístění budovy městského úřadu do vhodnější polohy, například do centra nové obytné čtvrti Záhoří. 3.9.6.

Ochrana obyvatelstva

Na křížení ulic Jungmannova a Svatopluka Čecha funguje služebna Policice ČR, stávající hasičská zbrojnice stojí na ulici Zahradní. Na území města Kuřimi se nachází 7 stálých úkrytů civilní obrany vedených v evidenci Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje. Evidenční číslo 7030001 7030002 7030003 7030010 7030011 7030012 7030013 •

Kapacita 280 140 150 150 90 90 60

Třída odolnosti 3 3 3 STNÚ * STNÚ * STNÚ * STNÚ *

Adresa Kuřim, Blanenská 257 Kuřim, Blanenská 257 Kuřim, Blanenská 257 Kuřim, Bezručova čtvrť 840 Kuřim, Na Královkách 894 Kuřim, Jungmannova 867 Kuřim, Na Královkách 882

STNÚ – stálý tlakově neodolný úkryt

Územní plán navrhuje umístění nového většího areálu pro hasičský sbor v lokalitě u hřbitova. Tento požadavek je vázán především na potřebu profesionální hasičské jednotky, která je podmínkou provozování tunelu pod Horou v případě jižní varianty obchvatu města. Uvažováno je také přemístění stávající služebny Policie ČR z ulice Svatopluka Čecha například do navržených ploch občanského vybavení u nádraží.

25


3.9.7.


Veřejná pohřebiště Hřbitov se nachází u ulice Tišnovské, byl sem přemístěn v roce 1833 od kostela sv. Máří Magdaleny.

Územní plán navrhuje rozšíření městského hřbitova severně od stávajícího areálu. Hřbitov bude rozšiřován ve třech etapách, v nejbližší době budou realizovány první dvě etapy (rozšíření hřbitova podél ulice Tišnovské a výstavby smuteční síně), další rozšíření plochy hřbitova do části u železniční dráhy (třetí etapa) je uvažováno výhledově. 3.9.8.

Tělovýchova a sport

Ve městě se nachází dvě hlavní sportovní centra – na severu je to sportovní areál v ulici U Stadionu, který zahrnuje atletický stadion se 400 m běžeckým oválem, fotbalové hřiště, házenkářské hřiště s umělým povrchem (s možností překrytí nafukovací halou). Součástí plaveckého areálu jsou dva kurty na plážový volejbal, venkovní koupaliště (50 m bazén s tobogánem) a krytý bazén (25 m bazén, dětský bazén s posuvným dnem) s dalšími službami. Plavecký areál v roce 2005 navštívilo 99 163 lidí, z toho na letní koupaliště zavítalo od června do září 16 450 lidí. Druhý sportovní areál se nachází na jihu u sokolovny a ZŠ Tyršova. V sokolovně je tělocvična, horolezecké stěna a fitness centrum, v budově ZŠ se nachází dvě menší tělocvičny. Venkovní hřiště nabízí dva tenisové kurty, kurt na volejbal či nohejbal, multifunkční hřiště s umělou trávou, volejbalový kurt s tribunou, běžeckou dráhu, atd. Další sportovní hřiště se nachází v areálech základních škol na ulici Jungmannově (asfaltové hřiště na házenou, kopanou a košíkovou, běžecká dráha 60 m, dopravní hřiště, školní tělocvična) a Komenského (asfaltové hřiště pro míčové hry, košíkovou a skateboarding, dětské hřiště) a také v areálu tělocvičné jednoty Orel za farou (multifunkční hřiště s umělou trávou). Další sportovní možnosti nabízí Dům dětí a mládeže na ulici Jungmannova (asfaltové hřiště na tenis, cvičná zeď, sál se zrcadly) a Dělnický dům na ulic Legionářská (sál pro stolní tenis, aerobic, apod.). V jihozápadní částí katastrálního území Kuřimi se na ploše cca 87 ha rozkládá areál 27 jamkového golfového hřiště Kaskáda se zázemím, hotelem a restaurací. Areál by měl být dále doplněn o tenisové kurty, tenisovou halu, kongresové centrum, relaxační centrum, jezdecký klub, petanque, půjčovnu kol, lanové centrum, dětské hřiště a uměle zasněžovanou dráhu pro běh na lyžích. Ve čtvrti Podlesí je k dispozici antukový kurt na tenis a štěrkové hřiště na kopanou, v zimě funguje jako kluziště. V lokalitě Zadní Mezihoří funguje od roku 1977 sportovní střelnice. Kynologický klub funguje v lokalitě severně od Záruby u Kuřimky, je součástí Moravskoslezského kynologického svazu – základní organizace č. 10301 – Kynologický klub Kuřim. Územní plán navrhuje plochy sportu a tělovýchovy v návaznosti na stávající i rozvojové plochy bydlení, převážně v lokalitě Záhoří. Další menší plocha je navržena mezi ulicemi Pod Vinohrady a Mánesova na místě sběrného dvora a soukromé firmy. K rozšíření je navržen i městský stadion, plánuje se zde výstavby hotelu. Výrazně rekonstruován má být plavecký stadion, má se z něj stát wellness centrum. Podél páteřní místní komunikace do Záhoří je vymezena plocha pro rozšíření areálu kynologického klubu, který bude její výstavbou částečně dotčen. Další menší sportoviště je možné zřizovat na plochách veřejných prostranství, sídelní zeleně a krajinné zeleně rekreační. 3.9.9.

Obchod, pohostinství a služby

Ve městě se nachází tři velkoplošné prodejny – AHOLD Czech republic, a.s. (prodejna Albert, náměstí 1. května 18), Lidl Česká republika v.o.s. (prodejna Tyršova 1731), PLUS – DISCOUNT s.r.o. (prodejna Tyršova 1730). Nabídku doplňují další menší prodejny potravin, smíšeného zboží, drogerie, barev a laků, elektrospotřebičů, textilu, nábytku, papírnictví, knih, atd. především kolem ulic Legionářská, Tyršova a Jungmannova. Ve městě jsou dva autosalony se servisem (FORD Rašino – Brněnská, ŠKODA – Tyršova). Na ulici Tyršova se nachází čerpací stanice pohonných hmot, na ulici Brněnské je čerpací stanice autoplynu (LPG). Ve městě jsou dvě banky (Česká spořitelna – Legionářská, Komerční banka – Legionářská) a tři bankomaty (ČS, KB, ČSOB – Legionářská). Dostupná je i odpovídající nabídka drobných služeb (kadeřnictví, opravny, atd). Stravovat se je možné v cca deseti restauracích, v dalších osmi pohostinských zařízeních se nevaří, ubytování je dostupné pouze v hotelu Kaskáda v golfovém areálu a ve dvou penzionech (U Mertů – Tišnovská, U Mostu – Legionářská) nebo v hotelové ubytovně v areálu TOS. Plocha pro maloobchodní centrum, které doplní nabídku supermarketů, je navržena poblíž městského stadionu u ulice Blanenské, plochy pro parkování vozidel zde budou sloužit jak pro zákazníky, tak pro návštěvníky stadionu a wellness. Další obchodní a stravovací zařízení je možné zřizovat v plochách bydlení smíšeného, občanské vybavenosti, smíšených plochách obytných a také ve smíšených výrobních plochách (s výjimkou prodeje potravin). 3.9.10.

Ubytování

Ubytování není v Kuřimi na vyhovující úrovni, k dispozici je pouze hotel Kaskáda v golfovém areálu a dva penziony (U Mertů, U Mostu). V areálu podniku TOS Kuřim funguje hotelová ubytovna sloužící však hlavně dojíždějícím zaměstnancům.

26



Poptávka je jak po ubytování vyššího standardu (ze strany managementu firem) tak po levnějším turistickém ubytování. Nejbližší hotely se nachází v Lelekovicích, Svinošicích, Rozdrojovicích, Vranově a dále v Tišnově a Brně. Město počítá s výstavbou hotelu v návaznosti na areál stadionu (a také v sousedství průmyslové zóny Sever). Další ubytovací zařízení je možné zřizovat v plochách bydlení, smíšených plochách obytných, atd. 3.9.11.

Rekreace a turistický ruch

Území města je z 27% tvořeno lesy, hlavní část tvoří masiv Kuřimské hory dále doplněný menšími zalesněnými vrcholy Zborova, Záruby, Horky, Zadního mezihoří, Opálenky a Šiberné. Na okraje katastrálního území, navazují další mohutné lesní komplexy na jihu (Velká Baba), na severu (Zlobice) i na východě (Babí lom). Ty jsou společně s blízkou brněnskou přehradou součástí rekreačního zázemí města Brna, slouží ke každodenní i víkendové turistice. Územím města prochází několik značených pěších turistických tras: Červená značka – Rozdrojovice – Jinačovice – Česká Červená značka – Kuřim – Zlobice – Lipůvka – Blansko Modrá značka – Senařov – Moravské Knínice – Kuřim – Babí lom – Šebrov-Kateřina – Blansko Žlutá značka – Královo Pole – Velká Baba – Kuřim Od Mokré Hory přichází do Kuřimi značena cyklotrasa č. 5231, která pokračuje do Veverské Bítýšky (Mokrá Hora – Česká – Lelekovice – Podlesí – Kuřim – Moravské Knínice – Chudčice – Veverská Bítýška). Kolem kopců Záruba a Horka prochází městská vycházková trasa doplněná vyřezávanými informačními tabulemi. K rekreaci občanů města slouží zahrádkářské kolonie s víkendovými chatkami, největší jsou v lokalitě Zadní Mezihoří a Pod Slavičkou, další jsou pak u lesa v Dílech za sv. Janem, pod Zborovem a pod Horkou, jednotlivé chaty stojí pod Zlobicí. Zahrádky bez chatek se nachází podél Kuřimky (pod Zárubou), za stadionem, u plaveckého areálu (ul. Blanenská), na sídlišti (ul. Jungmannova), pod střelnicí (ulice Tyršova) a také ve dříve jmenovaných lokalitách s chatami. Pro rozšíření možností rekreace na území města jsou navrhovány rozsáhlé plochy zeleně, a to jak zeleně sídelní (lesopark Horka a Záruba), Záhoří, atd., tak zeleně krajinné rekreační (Srpek, Díky za sv. Jánem – Koblas). V těchto plochách je počítáno s realizací odpočinkové zeleně, sportovišť, atd. a případně také s výstavbou drobných staveb jako zázemí pro zmiňovaná sportoviště. Plocha sídelní zeleně v Záhoří zůstane bez výstavby a pouze s minimální výsadbou z důvodu záplavového území poldru na Kuřimce. Plochy chatových osad územní plán nerozšiřuje, navrhuje pouze plochy zahrádkářských osad bez možnosti výstavby rekreačních objektů. Ty jsou umístěny v lokalitách Zadní mezihoří a Cimperk. 3.9.12.

Veřejná prostranství

Stávající veřejná prostranství umožňují obsluhu přilehlých funkčních ploch, zahrnují plochy místních komunikací, parkovišť, náměstí a drobné sídelní zeleně. Navrhovány jsou pouze důležité plochy veřejných prostranství pro vedení důležitých místních komunikací. Podrobnější návrh veřejných prostranství v jednotlivých lokalitách musí být zpracován v dalších projekčních stupních (DÚR). 3.10.

KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY

3.10.1.

Uspořádání krajiny

Území města Kuřimi se nachází v severní části geomorfologické oblasti Bobravská vrchovina, částečně sem od východu zasahuje Drahanská vrchovina. Oblast je součástí pahorkatiny až členité vrchoviny v předhůří Českomoravské vrchoviny. Krajina je členitá, zemědělsky využívané sníženiny se střídají s výraznými zalesněnými vrcholy (Kuřimská hora 435 m n.m., Opálenka 405 m n.m., Zborov-Cimperk 397 m n.m., Horka 383 m n.m., Záruba 381 m n.m., Zadní Mezihoří 380 m n.m., Šiberna 359 m n.m.,). V severovýchodní a severozápadní části na řešené území navazují další zalesněné masivy Babího lomu (562 m n.m.) a Zlobice (419 m n.m.). Nejvyšší místo řešeného území je na vrcholu Kuřimské Hory (435 m n. m.), nejníže leží místo, kde Kuřimka opouští řešené území (cca 272 m n. m.). Město Kuřim je vklíněno mezi zalesněné vrcholy Kuřimské Hory, Záruby a Horky, ze západu je ohraničeno tokem Lučního potoka. Na sever z něj vybíhá průmyslová zóna, která se táhne až k silnici I/43. Část Podlesí je umístěna v údolí pod Babím lomem a Opálenkou. Zastavěné plochy s plochami ostatního využití (komunikace,…) tvoří 17% plochy území. Více než 50% území tvoří zemědělsky využívaná půda, lesy zabírají více než čtvrtinu území města, z čehož největší část tvoří masiv přírodního parku Baba na jihu území (vrcholy Kuřimská hora, Sychrov). Na území města se nachází maloplošné chráněné území – přírodní památka Šiberná (16,4 ha), malou částí sem zasahuje i přírodní památka Zlobice. Lesní masiv Kuřimské hory je vyhlášen přírodním parkem s názvem Baba (celkem 854 ha, z toho v k.ú. Kuřim 357 ha). V k.ú. Kuřim se nachází dále 3 registrované a 14 evidovaných významných krajinných prvků.

27



Vodní plochy jsou zastoupeny rybníkem Srpek, vodními nádržemi v areálu golfového hřiště a potoky odvodňujícími území – hlavní tok Kuřimka a jeho přítoky Lipůvka, Bělečský potok, Podlesní potok, Mozovský potok, Luční potok a bezejmenný potok odvodňující údolí s golfovým areálem. Rozvoj města Kuřimi bude mít za následek úbytek zemědělsky využívané půdy. Zástavbou zůstane nedotčena pouze severozápadní část území pod Zlobicí, která je tradičním prosorem pro rekreaci obyvatel. Úbytek zemědělských ploch je nutné nahradit zvýšenou péčí o zbytek nezastavěného území, především o přírodě blízké plochy krajinné zeleně, lesů a vodních ploch. Vhodné je také rozšíření těchto přírodních ploch ve vhodných lokalitách (terénní úžlabí, pásy podél cest a silnic, atd.) a jejich lepší využití pro případnou rekreaci přibývajících obyvatel města. Zvláště pro tento účel jsou navrženy lesoparky na jihu území u čtvrti Díly za sv. Jánem a u rybníku Srpek, které budou doplněny menšími zařízeními pro sport a rekreaci, stezkami pro pěší, cyklisty i pro jízdu na koni. Stejným způsobem by měly být upraveny také zalesněné vrcholy Záruby a Horky, které se ocitnout uprostřed města a budou sloužit jako místa každodenní rekreace obyvatel. Další plochy sídelní zeleně jsou navrženy za Zborovem, u statku a v lokalitě Mouze k Hoře. Návrh územního plánu také počítá s rozšířením zalesněných ploch. Navrženo je zrušení obalovny na Červeném vrchu a zalesnění celé lokality od Opálenky až k silnici I/43. V souvislosti s trasováním jižního obchvatu v blízkosti přírodní památky Šiberná je navíc navrhováno rozšíření stávajících lesních ploch až ke komunikaci. Jako územní rezerva je navržena celá plocha pod Zlobicí k realizaci rekreačního parku (zeleň krajinná rekreační). Není ale uvažováno s jejím intenzivním využitím pro rekreaci, měla by být pouze doplněna o stezky, menší plochy zeleně, rekreační louky, sportoviště, atd., části této plochy budou dále využívány pro zemědělské účely. Podobný přírodní park je jako územní rezerva uvažován také v prostoru Mouze k Hoře ve vazbě na výhledovou obytnou čtvrť města. 3.10.2.

ÚSES

Ekologická stabilita území je obecně dána řadou faktorů: poměrem ploch hospodářsky využívaných versus ploch nevyužívaných, respektive přírodě blízkých, intenzitou a nebo extenzitou hospodářského využívání, prostorovým rozložením přírodě blízkých ploch a stavem bioty na těchto plochách, stupněm erozního ohrožení zemědělsky intenzivně využívaného území atd. Základními stavebními kameny ekologické stability území jsou plochy přírodě blízké, což jsou za zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny především maloplošná chráněná území (národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky) a významné krajinné prvky a dále jsou to později vymezená území tzv. Natury 2000. Snahou ochrany přírody je vzájemným propojením těchto ekologicky stabilních segmentů krajiny vytvořit souvislou síť, tzv. územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES), a to jednak ÚSES na úrovni lokální, jednak na úrovni regionální, respektive nadregionální. Podkladem pro ÚSES byla data shromážděná v územně analytických podkladech ORP Kuřim (Urbanistické středisko Brno, 2008). Jejich zdrojem je Okresní generel ÚSES zpracovaný v roce 2002 firmou AGERIS. Všechny části ÚSES jsou zachyceny v hlavním a koordinačním výkrese. Biokoridory, které procházejí zalesněným územím, jsou znázorněny pouze jednou linií (osou). Navržené biokoridory jsou zakresleny plochou – koridorem v šířce minimálně 15 m (lokální biokoridor), respektive 40 m (regionální a nadregionální biokoridor). Nadregionální ÚSES Územím prochází nadregionální biokoridor Podkomorské lesy – Josefovské údolí propojující Kuřimskou horu s Šibernou, Březinou a Babím lomem. Ve variantách konceptu územního plánu je jeho vedení v prostoru Kuřimská hora – Babí lom upřesněno v závislosti na dopravním řešení. Ve variantě 2 vychází nadregionální biokoridor z Kuřimské hory až nad portálem tunelu navržené rychlostní komunikace, prochází po hranici zastavitelného území mezi zástavbou čtvrti Díly za sv. Jánem a koridorem rychlostní komunikace. Podél ní prochází dále, stáčí se kolem připojovací komunikace a přichází k silnici II/385. Odsud je jeho průběh shodný s variantou 1 – přechází po mostě přes trať, prochází přes Zadní mezihoří, kříží po mostě stávající silnici I/43 a přes nově zalesněnou část Červeného vrchu směřuje k Opálence a dále k Babímu lomu. Biocentrum Šiberná je v tomto případě na nadregionální biokoridor připojeno krátkým lokálním biokoridorem, který prochází pod mostním objektem navrhované rychlostní silnice. Zalesněni Šiberné je v této variantě rozšířeno k severu až k terénním úpravám pro rychlostní silnici Regionální ÚSES Regionální biokoridor prochází severně od řešeného území ve směru Kuňky – Čebínský kopec – Převych – Zlobice. Řešeným územím prochází pouze v délce cca 100 m. Jeho vedení se v obou variantách liší. Vedení severní tangenty počítá s vybudováním přechodu přes silnici pro tento biokoridor jižněji, než je uvažováno v generelu. Ve variantě 2 je dodržena trasa z generelu, která ale může být v souvislosti s výstavbou R 43 na k.ú. Moravské Knínice také upravena. Místní ÚSES V území leží několik funkčních lokálních biocenter, ve všech případech se jedná o části lesních ploch. Jsou to: LBC Cimperk, LBC Za sv. Janem, LBC Pod Kuřimskou horou, LBC Koblas, LBC Numerky, LBC U brány, LBC U Marušky, LBC Ve žlíbkách, LBC Pod chocholem, LBC Šiberná a LBC Opálenka. Část lokálních biokoridorů podle generelu ÚSES zatím není 28



realizována, v návrhu bylo jejich trasování upřesněno. Funkční biokoridory prochází pouze v lesním masivu Kuřimské hory a také podél vodního toku přes golfové hřiště směrem ke Kuřimce. Navržené biokoridory spojují: LBC Pod Kuřimskou horou s lesním masivem na západě v k.ú. Moravské Knínice – prochází přes golfové hřiště, LBC Opálenka na sever s lesním masivem v k.ú. Lelekovice, LBC Cimperk na sever a na severovýchod se Zlobicí , Zlobici na sever s Čebínkou a na východ s Maňovou a Babím lomem. Řešení lokálních biokoridorů spojujících Cimperk a Zlobici se ve variantách liší. Ve variantě 2 prochází biokoridor přímo nejkratší vzdáleností sedlem mezi Zlobicí a Cimperkem, ve variantě 1 je vedení biokoridoru na sever upraveno – neprochází sedlem, ale sestupuje dolů k bývalé trase železnice, kde se připojuje k regionálnímu biokoridoru, se kterým pak společně přechází přeložku silnice II/386 po přechodu. 3.10.3.

Území ochrany přírody

V řešeném území se podle Ústředního seznamu ochrany přírody (ÚSOP) nachází dvě Zvláště chráněné území přírody (§14). Jedná se o přírodní památku Šiberná na jihovýchodě území a o malou část přírodní památky Zlobice, která sem zasahuje z k.ú. Malhostovice. Zlobice je také od roku 2004 registrována jako Evropsky významná lokalita (§45a). Žádná další chráněná přírodní území – Smluvně chráněné území (§39), Ptačí lokalita (§45e) ani Památný strom (§46) podle Zákona č. 114/1992 Sb., O ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších změn – se zde nevyskytují. Území ochrany přírody jsou zakresleny ve výkresech Hodnot území a Limitů využití území. Přírodní památka Šiberná zasahuje tyto parcely katastru nemovitostí: 3531, 3532, 3533, 3534, 3535, 3536 o celkové rozloze 16,39 ha. Vyhlášena byla 22. 11. 1990 rozhodnutím tehdejšího Okresního národního výboru Brno-venkov. Jedná se o lesní komplex bukové doubravy s bohatým podrostem. Je v majetku Města Kuřimi. Její kód je 1440. Přírodní památka a evropsky významná lokalita Zlobice zasahuje v řešeném území na tyto parcely: 3708, 3709, 3728 o celkové ploše 0,8 ha. Celá PP Zlobice zabírá plochu 52,61 ha, převážně v k.ú. Malhostovice. Lokalita je chráněna především pro výskyt lýkovce vonného (Daphne cneorum L.). Jako chráněné území byla Zlobice vyhlášena dne 22. 12. 1984 rozhodnutím tehdejšího ONV Brno-venkov. Její kód je 883. Obě přírodní památky nemají vyhlášeno speciální ochranné pásmo, ochranným pásmem je v tomto případě podle § 37 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb. (O ochraně přírody a krajiny) území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Na území města zasahuje od jihozápadu přírodní park Baba tvořený lesním masivem Kuřimské hory. Jeho celková rozloha je 854 ha, z toho v k.ú. Kuřim 357 ha. Územní plán navrhuje zalesnění prostoru mezi přírodní památkou Šiberná a jižním obchvatem města. Navržená plocha lesa částečně odcloní chráněné území Šiberné od navrhované rychlostní komunikace. 3.10.4.

Významné krajinné prvky

Ve smyslu zákona č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jsou chráněny i významné krajinné prvky (VKP). V k.ú. Kuřim je jich celkem sedmnáct (3 registrované, 14 evidovaných), vyhlásil je Referát životního prostředí tehdejšího Okresního úřadu Brno-venkov. Jejich charakteristika i s odůvodnění registrace jsou uvedeny v příloze k čj. ŽP 6845/2000-Hk ze dne 4. 8. 2000, která je k nahlédnutí na Odboru životního prostředí Městského úřadu Kuřim. Poloha včetně plošného vymezení registrovaných a evidovaných významných krajinných prvků je zaznamenána ve výkresech Hodnot území a Limitů využití území. Jedná se o tyto významné krajinné prvky: č. VKP 3 14 17

Registrovaný VKP Podlesí Kotouloska Na bahnách

č. VKP 1 2 4 5 6 7 8

Evidovaný VKP Kuřimský vrch Záruba Opálenka Horka Pod Kuřimskou horou Za Sv.Jánem Mozy (dvě části)

č. VKP 9 10 11 12 13 15 16

Evidovaný VKP Koblas Numerky U Kašparovy numerky Mňáčkovo boří Ve Žlíbkách Nad Prefou Srpek

Za významné krajinné prvky ze zákona se prohlašují veškeré lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Tyto jsou v grafické dokumentaci znázorněny funkčními plochami (plochy lesa, vodní plochy). 3.10.5.

Zemědělský půdní fond (ZPF) a pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL) Druhy pozemků v roce 2006:

druh pozemku orná půda chmelnice vinice zahrady sady trvalý travní porost

výměra v ha 833,42 0,00 0,00 69,80 11,93 16,89

% zemědělské půdy 89,42 0,00 0,00 7,49 1,28 1,81

% celkové výměry 47,97 0,00 0,00 4,02 0,69 0,97

29


zemědělská půda celkem lesy vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy celková výměra


932,04 479,89 16,40 88,82 220,57 1737,33

100,00 -

53,65 27,62 0,94 5,11 12,70 100,00


Druhy pozemků v letech 2001 až 2006: Celková výměra (ha) z toho (v ha) zemědělská půda z toho: orná půda zahrady sady louky lesní půda vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy

2001 1 737,17 948,59 850,03 69,68 13,08 15,80 480,60 16,41 80,74 210,83

2002 1 737,16 943,16 844,25 69,72 13,02 16,18 480,60 16,55 82,60 214,25

2003 1 737,16 940,86 842,12 70,09 12,48 16,18 479,51 16,55 83,16 217,08

2004 1 737,16 936,39 837,72 70,06 12,40 16,21 479,51 16,55 86,08 218,64

2005 1 737,32 934,03 835,57 69,96 12,40 16,10 479,50 16,40 86,70 220,69

2006 1 737,33 932,04 833,42 69,80 11,93 16,89 479,50 16,40 88,82 220,57


Řešené území má rozlohu 1737 ha. Zemědělská půda se rozkládá na ploše asi 932 ha, z toho 833 ha je orná půda. Zemědělskou půdu obhospodařuje firma Agrostyl s.r.o. se sídlem v Kuřimi v areálu statku (průmyslová zóna Jih), v menší míře i soukromí zemědělci. Zemědělská půda není vystavena velké vodní erozi, obhospodařované pozemky jsou rozděleny sítí cest a vodních toků. Části obdělávaných polí (přirozené svodnice, údolí kolem vodotečí,…) mají v minulosti vybudován odvodňovací drenážní systém, jeho současný stav je ale nejasný. Odvodněné pozemky jsou podle podkladů získaných od Zemědělské vodohospodářské správy zakresleny ve výkresu Hodnot území. Lesní pozemky pokrývají plochu 480 ha, z toho 172 ha obhospodařuje Město Kuřim. Největším vlastníkem jsou ale Lesy Města Brna, další menší část vlastní Lesy České republiky. Malé procento lesních pozemků je ve vlastnictví soukromých osob. Malé části lesních ploch jsou zařazeny do skupiny ochranných lesů (lesy na nepříznivých stanovištích), ostatní lesy jsou hospodářské. Plocha přírodního parku Baba v majetku Lesů Města Brna byla rozhodnutím Územního odboru Ministerstva zemědělství v Brně ze dne 18. 12. 2000 vyhlášena lesem příměstským a rekreačním. Územní plán navrhuje k zalesnění plochu dnešní obalovny na Červeném vrchu a její okolí od Opálenky až k silnici I/43. Další plocha lesa je navržena ve variantě 2 mezi územím přírodní památky Šiberna a navrženým jižním obchvatem města. Převedení ploch do ZPF navrhuje územní plán v místech přeložek silnic – ve variantě 1 jsou to části silnici II/386 a III/3846, ve variantě 2 jsou to části silnic II/385 a III/3846. 3.10.6.

Bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ)

Bonitované půdně ekologické jednotky vyjadřují produkčně-ekologickou hodnotu jednotlivých půdních typů a byly vymezeny a zmapovány na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let minulého století jako náhrada tehdy již zastaralých bonitních tříd. Průběh hranic jednotlivých BPEJ a jejich kódové označení je zaznamenáno v mapách 1:5000. Základní kód BPEJ je pětimístný, přičemž: • první pozice (*....) definuje klimatický region: 0 = velmi teplý suchý 1 = teplý suchý 2 = teplý mírně suchý 3 = teplý mírně vlhký 4 = mírně teplý suchý 5 = mírně teplý mírně vlhký 6 = mírně teplý (až teplý) 7 = mírně teplý vlhký 8 = mírně chladný vlhký. • druhá a třetí pozice (.**..) definuje hlavní půdní jednotku (těch je v ČR 78, označení 01 – 78). Hlavní půdní jednotky (HPJ) zjednodušeným způsoben definují půdní typ, druh a vodní režim. • čtvrtá pozice (...*.) podává informaci o sklonitosti a expozici daného konkrétního pozemku. Jde o kategorie sklonitosti a expozice, respektive jejich kombinaci, vyjádřenou číselným kódem 0 – 9. • pátá pozice (....*) obdobným způsobem, tj. číselným kódem v rozpětí 0 – 9, definuje kategorii skeletovitosti a kategorii hloubky půdy, respektive jejich kombinaci. 30



Klimatické regiony ČR Celé katastrální území Kuřim se rozkládá pouze v jediném klimatickém regionu, a to v regionu: 3 ** ** = T 3 : teplý, mírně vlhký, s průměrnou roční teplotou (7)8–9°C, s průměrným ročním úhrnem srážek 550–650 (700) mm, s roční sumou teplot nad 10°C 2.500–2.800, se středně vysokou pravděpodobností suchých vegetačních období (10– 20), se střední vláhovou jistotou (4–7). Hlavní půdní jednotky ČR HPJ mají v katastru následující zástupce: * 02 ** * 06 ** * 08 ** * 10 ** * 14 ** * 29 ** * 37 ** * 38 ** * * * * *

41 ** 56 ** 57 ** 60 ** 62 **

Černozemě degradované na spraši; středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem. Černozemě typické, karbonátové a lužní na slínitých a jílovitých substrátech; těžké půdy, avšak s lehčí ornicí a těžkou spodinou, občasně převlhčené. Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, středně těžké. Hnědozemě (typické, černozemní), včetně slabě oglejených forem na spraši; středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem. Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách; středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry příznivé. Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách; středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry. Mělké hnědé půdy na všech horninách; lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina; výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí). Mělké hnědé půdy na všech horninách; středně těžké až těžší, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce kolem 30 cm kamenité nebo pevná hornina; středně výsušné. Svažité půdy (nad 12o) na všech horninách; Nivní půdy na nivních uloženinách; středně těžké, s příznivými vláhovými poměry. Nivní půdy na nivních uloženinách; těžké až velmi těžké, vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení. Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši; středně těžké, vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení. Lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši; středně těžké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 – 1 m.

V k.ú. Kuřim se v důsledku kombinace podmínek klimatických (klimatický region T3), pedogenetických (výše uvedené HPJ) a pedofyzikálních vyskytují následující bonitované půdně ekologické jednotky: BPEJ 3.02.00 3.02.10 3.06.10 3.08.10 3.08.40 3.08.50 3.10.00 3.10.10 3.14.10 3.29.11 3.29.51 3.37.56 3.38.16 3.41.67 3.41.77 3.56.00 3.57.00 3.60.00 3.62.00 23 – les 29 – ostatní I. třída celkem II. třída celkem III. třída celkem IV. třída celkem V. třída celkem

v k.ú. celkem ha 319,78 29,28 0,03 199,94 83,80 63,43 154,52 222,62 0,09 41,85 4,20 2,21 17,90 16,32 2,00 3,76 8,19 41,11 51,45 472,74 2,11 519,18 311,53 200,06 193,29 38,43

tj. % z k.ú. 18,407 1,685 0,002 11,509 4,824 3,651 8,894 12,814 0,005 2,409 0,242 0,127 1,030 0,939 0,115 0,217 0,471 2,366 2,962 27,211 0,121 29,883 17,932 11,515 11,126 2,212

třída ochrany ZPF I. II. III. III. IV. IV. I. II. III. IV. IV. V. V. V. V. I. II. I. II. I. II. III. IV. V.

Třídy ochrany zemědělských půd jsou popsány v kapitole Limity využití území. 31



Hranice BPEJ získané od jejich poskytovatele – Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd, Praha (VÚMOP) často nesouhlasí se stavem území. Hranice ZPF a PUPFL nekopírují hranice parcel v katastrální mapě, v některým místech dochází k významným překryvům BPEJ se současnými plochami lesa (podle katastru nemovitostí – KN), například v prostoru Záruby, Horky a Zadního mezihoří. Podle KN se zemědělský půdní fond naopak nachází v místech, kde je podle podkladů VÚMOP evidována nezemědělská plocha (například plocha typu 29 u Podlesí). 3.10.7.

Biochory

Biochora je vyšší typologická (opakovatelná) jednotka členění krajiny bioregionů. Má heterogenní ráz a vyznačuje se svébytným zastoupením, uspořádáním, kontrastností a složitostí kombinace skupin typů geobiocénů. Tyto vlastnosti jsou podmíněny kombinací vegetačního stupně, substrátu a reliéfu. Biochora tedy vychází z potenciálních podmínek krajinné sféry, zpravidla se však vyznačuje i svébytným zastoupením aktuálních biocenóz. Velikost jednoho segmentu biochory je zpravidla v intervalu 0,5-102 km2. Biochora představuje z hlediska hodnocení krajinného rázu základní jednotku. Území města Kuřimi se nachází v hercynské podprovincii v Brněnském bioregionu (1.24) v mírně teplé klimatické oblasti (MT11). Vyskytují se zde tyto biochory: • • • • • • •

2BE 2RE 2PJ 2PP 3BE 3SP 3VP

– Erodované plošiny na spraších 2. vegetačního stupně – Plošiny na spraších 2. vegetačního stupně – Pahorkatiny na bazickém krystaliniku 2. vegetačního stupně – Pahorkatiny na neutrálních plutonitech 2. vegetačního stupně – Erodované plošiny na spraších 3. vegetačního stupně – Svahy na neutrálních plutonitech 3. vegetačního stupně – Vrchoviny na neutrálních plutonitech 3. vegetačního stupně

Zdroje: • Martin Culek a kolektiv, Biogeografické členění ČR II. díl, 2003 • Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (www.aopk.cz) 3.10.8.

Zdroje nerostných surovin

Do severní části řešeného území zasahuje z k.ú. Malhostovice ložisko nerostných surovin – nebilancovaná plocha Kuřim – Zlobica (celková plocha 7,4 ha, z toho v k.ú. Kuřim 437 m2). Žádná další ložisková území ani zdroje nerostných surovin se v řešeném území nevyskytují. Výpis z databáze ČGS Geofond: Identif. číslo

Subregistr

Číslo ložiska

Název

Těžba

Organizace

Surovina

Nerost

512400000

N

5124000

Kuřim-Zlobice

dřívější povrchová

neuvedena

stavební kámen

granodiorit, křemenný diorit

3.10.9.

Významné vyhlídkové body

Území města je obklopeno vysokými vrcholy, všechny jsou ale zalesněny, takže výhledy do údolí se otevírají až na dolním okraji lesa. Nejlepší výhledy jsou ze sedla mezi Kuřimskou horou a Šibernou (na Kuřim i na Českou), z Opálenky od vysílače za obalovnou, od zahrádkářské osady u Podlesí, ze sedla mezi Horkou a Zadním mezihořím, ze sedla mezi Zárubou a Horkou, ze sedla mezi Zlobicí a Zborovem a z celé hrany lesa pod Zlobicí nad průmyslovou zónou Sever. 3.11.

PLOCHY S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ

Územní plán navrhuje také plochy s jiným způsobem využití než je uvedeno ve Vyhlášce č. 501/2006 o obecných požadavcích na využívání území. Jedná se o tyto funkční plochy: • Plochy zeleně rozdělené do dvou hlavních skupin – zeleň sídelní (zastavitelná) a zeleň krajinná (nezastavitelná). Plochy zeleně jsou v územním plánu vymezeny proto, aby mohl být vymezen systém sídelní zeleně a mohly být definovány podmínky pro každodenní rekreaci obyvatel města. • Plochy veřejných dopravních pásů – vymezení ploch dopravních koridorů převážně mimo zastavěné území města je převzato z původní Jihomoravské metodiky pro zpracování územních plánů, jejich definice se v podstatě kryje s plochami dopravní infrastruktury, vymezené ve Vyhlášce. Kromě hlavní silniční sítě jsou do skupiny těchto ploch vloženy všechny komunikace včetně místních a účelových cest mimo zastavěné území města. 32


4.


INFORMACE O VÝSLEDCÍCH VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Návrh územního plánu města Kuřimi vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek – půdy, vody a ovzduší. Krajský úřad vydal koordinované stanovisko k návrhu zadání územního plánu – č.j. JMK 105012/208. Zpracování vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj nebylo v procesu projednávání zadání územního plánu požadováno. 4.1.

ZJIŠTĚNÍ A VYHODNOCENÍ UDRŽITELNÉHO ROZVOJE ÚZEMÍ

Analýza SWOT: silné stránky (S – Strengths), slabé stránky (W – Weaknesses), příležitosti (O – Opportunities), hrozby (T – Threats). 4.1.1.

Horninové prostředí, geologie

S:

Stabilní podloží, členitý terén se střídáním plochých údolí a vysokých zalesněných vrcholů.

W:

Bodové sesuvné území v zářezu silnice I/43 u Červeného vrchu.

O: T: 4.1.2.

S:

W:

O:

T:

Do řešeného území zasahuje nebilancované ložisko stavebního kamene Zlobica, které leží převážně na k.ú. Malhostovice. Vodní režim V území existuje několik suchých nádrží pro zachycení přívalových dešťových vod – jedná se především o poldr v lokalitě Pod Toskou a dále o menší retenční nádrže v částech Díly za sv. Jánem a Podlesí. Vodní plochy (rybník Srpek, vodní nádrže v areálu golfového hřiště) a mokřady (nad Srpkem, Rejmarka u Podlesí) zadržují vodu v území. Na území města se nachází několik vodních zdrojů, pro zásobování obyvatel pitnou vodou se využívá pouze jeden na západě území – slouží pro obce Jinačovice a Rozdrojovice. Ostatní slouží pro zásobování užitkovou vodou. Málo kapacitní koryto Kuřimky, Lučního potoka a zatrubnění Mozovského potoka způsobují problémy při velkých deštích. Rybník Srpek je zanesený. Chybí koordinace odtoku z retenčních nádrží. Vyhlášené záplavové pásmo stoleté vody zasahuje také část zastavěného území kolem Mozovského potoka, Kuřimky a Lučního potoka. Zpracování generelu odvodnění města Kuřimi, který bude obsahovat i posouzení a návrh úprav vodních toků a řešení likvidace dešťových vod a ochrany zástavby před povodněmi. Regulovat odtoky srážkových vod z nové zástavby závaznými předpisy (likvidace vod na vlastním pozemku – vodní zdrže, vsakování) tak, aby nebyly zvýšeny průtoky ve stávajících málo kapacitních vodotečích a nedocházelo k záplavám. Výstavba dalších retenčních nádrží v souvislosti s novou zástavbou. Revitalizace rybníku Srpek. Nárůst zastavěných a zpevněných ploch může při neregulaci odtoku z nich (likvidace vod na vlastním pozemku – vodní zdrže, vsakování) znamenat zvýšení množství rychle odtékajících dešťových vod a záplavy zástavby přilehlé k vodním tokům. Možné ovlivnění vodního zdroje pro Jinačovice a Rozdrojovice při výstavbě silnice R 43.

33


4.1.3. S:

W:

Hygiena životního prostředí

O:

T:

4.1.4.

S:

W:

O:

T:


Provedena rekultivace obou starých skládek (Zborov, Nad Kolébkou). Celé město je plynofikováno. Funguje systém sběru a třídění odpadů včetně nebezpečných. Město leží v kvalitním přírodním prostředí. Ve městě je velký znečišťovatel ovzduší – Slévárna Kuřim. Dalším znečišťovatelem ovzduší je obalovna umístěná mimo hlavní zastavěné území města u silnice I/43 v lokalitě Červený vrch. Kolem silnic I. a II. třídy v obci je vysoká hladina hluku, doprava způsobuje také zvýšenou prašnost a znečištění ovzduší emisemi. Okolí železnice je zatíženo hlukem. Chybí analýza obsahu kalového pole u Slévárny. Tok Kuřimky je znečištěn odpady vypouštěnými v obcích nad Kuřimí (Svinošice, Lipůvka), Kuřimka je při vyšších průtocích znečišťována také z odlehčovacích komor na jednotné kanalizaci. Realizace jižního obchvatu města odvede ze zastavěného území většinu tranzitní dopravy, méně zatížená bude také stávající silnice I/43 u Podlesí a u navrhovaných ploch v Záhoří. Navrhované lesoparky Záruba, Horka, u Srpku a Díly za sv. Jánem a další navrhované plochy zeleně zlepší životní prostředí obyvatel města. Poblíž obytné zástavby jsou navrženy pouze plochy smíšené výroby, která je nerušící. Postupná rekonstrukce kanalizační sítě zlepší kvalitu vody v Kuřimce a jejích přítocích. Zrušení obalovny a zalesnění dotčeného území bude mít vliv na zlepšení kvality ovzduší v této části území. Jižní obchvat bude řešen v blízkosti obytného území Dílů za sv. Jánem tak, aby byla zástavba co nejméně dotčena hlukem a zvýšenou prašností (protihlukové stěny, tubus). Obytná zástavba Dílů za sv. Jánem je od jižního obchvatu oddělena pásem krajinné zeleně, který slouží zároveň pro vedení nadregionálního biokoridoru. Výstavba jižního obchvatu bude znamenat mnohem menší zátěž pro město než výstavba souboru staveb severního obchvatu. Především nebude doprava svedena do města jako v případě rozšiřování I/43. Jižní obchvat probíhá v blízkosti návrhových ploch ve čtvrti Díly za sv. Jánem, přilehlé území převážně s návrhovými plochami bydlení a rekreační zeleně může být vystaveno zvýšenému zatížení hlukem a znečištěním ovzduší. Zvýšené znečištění ovzduší prachem a hlukem způsobí v jižní části města také vlastní výstavba obchvatu. Vytápění nekvalitními pevnými palivy z důvodu zdražování zemního plynu a elektřiny (nárůst místního znečištění ovzduší).

Ochrana přírody a krajiny Město je obklopeno kvalitním přírodním prostředím – lesními masivy Kuřimské hory, Zlobice a Babího lomu. Na území města se nachází maloplošná území ochrany přírody – přírodní památka Šiberná a část přírodní památky Zlobice, která je také evropsky významnou lokalitou NATURY 2000. Na území města se nachází 3 registrované významné krajinné prvky a 14 evidovaných významných krajinných prvků. Lesní masiv Kuřimské hory je součástí přírodního parku Baba. Územím města prochází nadregionální a regionální biokoridor. Na jihu území chybí propojení nadregionálního biokoridoru mezi Kuřimskou horou a Babím lomem. Lokální systém ekologické stability v území je z části nefunkční, chybí především biokoridory procházející přes zemědělsky využívané plochy. Realizace chybějících součástí nadregionálního, regionálního a lokálního ÚSES, často v návaznosti na okolní katastrální území. Realizovat navržené lesoparky, které budou mít význam jak pro obyvatele města, tak posílí rekreační potenciál celé oblasti severně od brněnské přehrady. Zvyšování přirozené ekologické stability území (zatravňování míst postihovaných vodní erozí, atd.) Zalesněním prostoru dnešní obalovny na Červeném vrchu budou rozšířeny plochy lesa v návaznosti na biocentrum Opálenka. Zrušení obalovny bude mít také vliv na zlepšení kvality ovzduší v této lokalitě. Zalesnění prostoru mezi přírodní památkou Šiberná a jižním obchvatem, navržená plocha lesa přírodní památku odcloní od navržené komunikace. Plochy výroby navržené v platném územním plánu za areálem TOS pod masivem Zlobice jsou v této variantě vypuštěny a je tedy zachován dnešní stav krajiny, která slouží jako rekreační zázemí města. Návrh ÚSES na soukromých pozemcích může být v rozporu se zájmy jejich vlastníků a uživatelů. Realizací jižního obchvatu bude dotčena lesní plocha na okraji Kuřimské hory (přírodního parku Baba) u západního vyústění tunelu. 34


4.1.5.


Zemědělský půdní fond (ZPF), Pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL)

S:

Na území města se nachází kvalitní zemědělské půdy. Lesy tvoří více než čtvrtinu území Kuřimi.

W:

Zastavěné území se nachází z velké části na nejkvalitnějších půdách (podle tříd ochrany ZPF).

O:

T:

4.1.6.

S:

W:

O:

Zrušení obalovny a rozšíření ploch lesa v tomto prostoru. Nový návrh územního plánu navrhuje menší plochy záboru půdního fondu než platný územní plán. Především je to způsobeno nevyužitím části návrhových ploch, které jsou v platném ÚP uvažovány. Z vyhodnocení záboru vyplývá, že se zvyšuje zábor zemědělských půd nižší kvality (III., IV a V. třídy), naopak zábor kvalitních půd je proti platnému ÚP menší – část zabraných ploch I. a II. třídy je nevyužita a navrácena do ZPF. Jižní obchvat města zabírá mnohem méně ploch ZPF než řešení severního obchvatu v platném územním plánu. Navíc je veden po hranici zastavitelných ploch takže nenarušuje průchodnost území a dostupnost zemědělských ploch mezi Šibernou a Kuřimskou horou. Realizací jižního obchvatu bude dotčena lesní plocha na okraji Kuřimské hory u západního vyústění tunelu. Realizací jižního obchvatu bude zhoršeno využití zemědělských ploch u mimoúrovňové křižovatky Česká z důvodu jejich rozdělení na menší části vedením nových komunikací. Dopravní a technická infrastruktura Dobré dopravní napojení města dopravními tahy evropského významu (silnice I/43, železnice č. 250, plánovaná silnice R 43). Existence železniční vlečky do průmyslové zóny Sever. Zapojení města do Integrovaného dopravního systému JmK. Město je zásobováno kvalitní pitnou vodou z II. březovského vodovodu. Celé město je plynofikováno – je napojeno na dostatečně dimenzovaný vysokotlaký plynovod. Dostatečně kapacitní napojení na elektrickou síť vysokého napětí z blízké rozvodny v Čebíně. Ve městě funguje sběrný dvůr a síť sběrných stanovišť pro tříděný odpad. V nových lokalitách je realizována oddílná kanalizace. Silnice I/43 je přetížená, zatížené silnice také II. třídy II/385 a II/386 procházející zastavěným územím města. Problematická dopravní dostupnost průmyslové zóny Jih, nákladní doprava musí projíždět přes střed města. Nevyhovující stav přestupního uzlu IDS JmK (nádraží) a jeho špatné napojení na severní část města. Železniční trať tvoří ve městě výraznou bariéru, omezuje přirozenou prostupnost zástavby. Frekventovaná silnice I/43 odděluje čtvrť Podlesí od zbytku města, Podlesí není napojeno na síť místních komunikací. V území je zde několik bodových dopravních závad (křižovatka I/43 a II/386, chybí odbočovací pruh z I/43 do Podlesí, podjezd silnice II/386 pod železnicí není dostatečně dimenzovaný, nevyhovující křižovatka II/386 a III/3846, nedostatečně dimenzovaný most přes železnici v ulici Pod Vinohrady). Nedostatečná obsluha lokality Díly za sv. Janem hromadnou dopravou, špatná průjezdnost této čtvrti. V obytných lokalitách je nedostatek parkovacích míst, v území chybí cyklostezky. Hlavní část města je odkanalizována jednotnou kanalizací, což způsobuje vysoké nároky na dimenzi odpadních potrubí a na čerpání odpadních vod na ČOV do Modřic. Při deštích také dochází k odlehčení odpadních vod do vodních toků, které pak způsobují znečištění řeky Svratky. Koryta vodních toků (Kuřimka, Luční potok, Mozovský potok) jsou nedostatečně kapacitní pro odvod velkého množství dešťových vod. Výhodou jižního obchvatu je menší rozsah přeložek komunikací a ostatních sítí, vyšší dopravní výkonnosti a menší zátěži životního prostředí. Výrazně méně také ovlivňuje zastavěné území města a okolní rekreační krajinu. Realizace bystrcké varianty R 43 by zlepšila napojení města na dálnici D1, výrazně by se zlepšila dopravní dostupnost průmyslové zóny Jih. Propojit místní komunikace přes Záhoří až do Podlesí s úrovňovým křížením méně frekventované silnice I/43. V území je převážně po stávajících účelových cestách navržena síť cyklotras, které se napojí na okolní obce a povedou mimo frekventované silnice. Nový most na ulici Pod Vinohrady zlepší obsluhu části města za tratí (Kolébka,…). Možnost zřízení dvou nových železničních zastávek (na železniční trati u ulice Hybešovy a na vlečce do závodu TOS poblíž stadionu) pro zlepšení obsluhy města hromadnou dopravou

35


T:

4.1.7. S: W:

Návrh oddílné kanalizace v nově navržených lokalitách. Využití závěrů zpracovávaného generelu odvodnění města Kuřimi pro realizaci rekonstrukce kanalizační sítě a pro stanovení jejích priorit (důležité kvůli finanční náročnosti rekonstrukce). Zvážit možnost přestavby alespoň části stávající kanalizační sítě na oddílnou. Snadné napojení rozvojových plocha na stávající sítě technické infrastruktury. Nutnost vybudování poměrně rozsáhlého tunelového objektu na jižním obchvatu, který bude finančně náročný jak ve fázi výstavby tak i ve fázi provozu. Výstavba jižního obchvatu může vytvořit bariéru mezi současně se rozvíjejícím územím obytné čtvrti Dílů za sv. Jánem a případnými rozvojovými plochami (rezervními) Mouze k Hoře. Kvůli nárůstu dopravního zatížení na jižním obchvatu může dojít k mírnému zvýšení hladiny hluku a vibrací, které je však možno snadno eliminovat pomocí drobných stavebních opatření (např. přírodní val jako pohlcovač hluku, protihluková stěna apod.) Trasy navrhovaných komunikací R/43 a jižního obchvatu se svými křižovatkami dosud nejsou dořešeny a schváleny. Jižní části území prochází výhledový koridor severní varianty vysokorychlostní železniční tratě Brno – Praha, o výběru výsledné varianty také dosud nebylo rozhodnuto. Problémem může být omezení množství odpadních vod, které mohou být z Kuřimi čerpány do brněnské kanalizační sítě. Realizací oddílné kanalizace v nových rozvojových plochách dojde také k výraznému zahuštěné odpadních vod, což může být při čerpání do Brna problematické. Je možné, že kanalizační síť nebude bez výraznější rekonstrukce některé kmenové stoky schopna odvést splaškové vody z rozvojových ploch. Výstavba pak může být omezena pouze na prostor, který tato rekonstruovaná kmenová stoka odvodňuje. Nákladnost řešení rekonstrukce kanalizační sítě. Sociodemografické podmínky

O:

T:

4.1.8.


Ve městě nikdy nenastal pokles počtu obyvatel. Dostatek pracovních míst a možnost bydlení způsobuje stálé stěhování mladých rodin do města. Přílivem mladých rodin se vyrovnává i přirozené stárnutí obyvatel města, průměrný věk obyvatel se příliš nezvyšuje. Velký příliv obyvatel způsobuje problémy v jejich soužití se „stávajícím městem“, nově příchozí si vytváří samostatnou komunitu (dnes např. Díly za sv. Janem). Pro stabilizaci tohoto vztahu se dá předpokládat časový horizont cca 2 – 3 sociologických generací, tj. 30 – 45 let. Budou-li vytvořeny dobré podmínky (bydlení, pracovní příležitosti, atd.), lze počítat s dalším nárůstem počtu obyvatel. Rozvíjet občanskou vybavenost stále rostoucího města, zvyšovat atraktivitu města pro současné i nové obyvatele, doplňovat možnosti rekreace a trávení volného času obyvatel (gymnázium, školy, kino, wellnes, lesoparky, atd.). Počítat s rozšířením kapacit pečovatelské služby v závislosti na přibývání občanů důchodového věku. Velký nárůst počtu obyvatel může způsobit sociální problémy a také problémy s nedostatkem vybavenosti (mateřské školky, školy, rekreace, sport,…). Hospodářské krize může omezit rozvoj nových obytných lokalit a tím také zpomalit nárůst počtu obyvatel.

Bydlení

S:

Velkou část města tvoří poměrně kvalitní zástavba z druhé poloviny 20. století a novější. Staré venkovské domy jsou postupně modernizovány (Podhoří,…). Stále se rozšiřující bytový fond města.

W:

Nedostatek parkovacích míst, veřejných prostranství a občanské vybavenosti v některých obytných zónách.

O:

T:

Vyřešit problémy s nedostatkem parkování výstavbou parkovacích domů. V územním plánu je navržena plocha pro parkování ve vazbě na obytnou čtvrť Díly za sv. Jánem. Návrh územního plánu počítá s několika významnějšími rozvojovými plochami pro bydlení (Díly, Záhoří, u hřbitova). Je nutné sladit potřeby města a investorů výstavby tak, aby byl vznikající celek kvalitní a odpovídal potřebám města a jeho obyvatel, nové obytné čtvrti řešit komplexně včetně potřebného vybavení. Rozvoj bydlení spojovat také s dostatečným občanským vybavením a další infrastrukturou. Hospodářské krize může omezit rozvoj nových obytných lokalit. Výstavba obchvatu může postihnout některé rozvojové plochy bydlení – menší zájem investorů a nově příchozích obyvatel.

36


4.1.9. S:

W:

O:

T: 4.1.10.

S:

W:

O:

T:


Rekreace, sport Množství sportovních areálů rozmístěných ve městě. Golfový klub s hotelem a dalšími aktivitami. Značené turistické trasy a cyklotrasa. Kvalitní přírodní prostředí v okolí města vhodné pro každodenní rekreaci obyvatel. Neuspokojivý stav sportovního areálu na severu (stadion, plavecký areál). Absence hustší sítě cyklotras a cyklostezek. Málo sportovních ploch v nové zástavbě. Ve městě chybí velká sportovní hala. Nedostatečné možnosti ubytování (hotel, turistická ubytovna). Plánovaná výstavba hotelu a rekonstrukce krytého bazénu na wellnes centrum s nadmístním významem. Rekonstrukce městského stadionu a plánovaná výstavba sportovní haly. Navržené lesoparky Záruba, Horka, u Srpku (včetně revitalizace rybníku), Díly za sv. Jánem a další plochy sídlení zeleně pro každodenní rekreaci obyvatel. Využití menších navržených ploch pro drobnější sportovní aktivity situovaných v návaznosti na obytné části města. Doplnění nabídky aktivit v golfovém areálu.

Při neřešení problémů město bude ztrácet atraktivitu pro nové obyvatele a návštěvníky. Hospodářské podmínky Kuřim je díky své poloze v blízkosti Brna oblíbeným místem pro umístění výrobních aktivit, tato okolnost se zřejmě ještě zlepší v souvislosti s realizací plánované silnice R 43 a jižního obchvatu. Silné postavení strojírenské a elektrotechnické průmyslové výroby ve městě. Ve městě působí firmy mnoha různých odvětví, rozmanitost zajišťuje částečnou nezávislost pouze na jednom oboru. Dobrá dopravní dostupnost průmyslové zóny Sever včetně napojení na železnici. Množství pracovních příležitostí pro obyvatele města i okolních obcí, trvale nízká nezaměstnanost v regionu. Střední škola s výukou potřebných oborů (strojírenství, elektrotechnika). Problematické dopravní napojení průmyslové zóny Jih, nákladní vozidla projíždí středem města. Chybí ubytování vyšší kvality – hotel. Slévárna a obalovna jsou velkými znečišťovateli ovzduší. Nevypořádané majetkové vztahy v průmyslové zóně Jih. Trvalý zájem investorů o rozvojové plochy v Kuřimi. Plochy výroby navržené ve vazbě na průmyslovou zónu Sever, podél silnice I/43 a také na jihovýchodě města. Plánovaná silnice R 43 a také jižní obchvat města zlepší dopravní dostupnost průmyslové zóny Jih a umožní tak její využití. Jižní obchvat města navíc zlepší dostupnost ploch výroby v průmyslové zóně Jih také ze severní části Brna (ze směru dnešní svitavské radiály I/43) bez toho, aby nákladní doprava využívala průtah městem. Přestavba části areálu TOS podél silnice II/385 a podél stadionu pro kvalitnější zástavbu smíšené výroby, administrativy, apod. Realizace ubytovacího zařízení hotelového typu. Omezení rozvoje průmyslové zóny Jih, dokud nebude dořešeno vedení rychlostní silnice R 43 od dálnice D1 na sever. Rozvoj výroby je zde podmíněn realizací bystrcké varianty R 43 tak, aby bylo zajištěno bezproblémové dopravní napojení této lokality na nadřazenou silniční síť. Špatné vodohospodářské podmínky způsobují problémy při nové výstavbě výrobních areálů, je nutné realizovat zdrže pro zachycení dešťových vod, atd.

37



4.2.

VYHODNOCENÍ VYVÁŽENOSTI VZTAHU ÚZEMNÍCH PODMÍNEK PRO PŘÍZNIVÉ ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, PRO HOSPODÁŘSKÝ ROZVOJ A PRO SOUDRŽNOST SPOLEČENSTVÍ OBYVATEL

4.2.1.

Územní podmínky pro příznivé životní prostředí

S:

W:

O:

T:

4.2.2.

S:

W:

Ochranu Kuřimi před přívalovými dešti z horní části povodí Kuřmiky zajišťuje suchý poldr v lokalitě Pod Toskou. Město je ze všech stran obklopeno kvalitním přírodním prostředím, které je dobře dostupné. Je součástí rekreační oblasti severně od Brna. Málo kapacitní koryta vodních toků způsobují problémy při odvádění přívalových dešťových vod, vyhlášené záplavové pásmo zasahuje také zastavěné plochy města podél Mozovského potoka, Lučního potoka a Kuřimky. Ve městě se nachází velcí znečišťovatelé ovzduší – Slévárna Kuřim a obalovna Červený vrch. Zástavba kolem silnic II/385 a II/386 je zatížena hlukem, zvýšenou prašností a emisemi z těchto frekventovaných komunikací. V návaznosti na výstupy generelu odvodnění města řešit úpravy vodních toků, řešení likvidace dešťových vod a ochranu zástavby před povodněmi. Koeficient odtoku dešťových vod z rozvojových ploch je vymezen jako závazný regulativ. V návrhu územního plánu jsou vymezeny další plochy pro retenční nádrže. Realizace jižního obchvatu odvede ze zastavěného území většinu tranzitní dopravy. V návaznosti na plochy bydlení jsou navrženy pouze plochy nerušivé smíšené výroby. Realizace přírodních parků a dalších navržených ploch zeleně zvýší kvalitu životního prostředí v návaznosti na stávající i návrhové plochy bydlení. Zrušení obalovny a zalesnění celého prostoru u Opálenky zlepší kvalitu životního prostředí v této oblasti. Zábor půdního fondu je menší než v platném ÚP, zvýšen je zábor pouze méně kvalitních zemědělských ploch. Realizace jižního obchvatu si vyžádá proti realizaci obchvatu podle platného ÚP mnohem menší zábor ZPF. Jižní obchvat výrazně nenaruší průchodnost území a dostupnost zemědělských ploch na jihu území. Nerespektování regulativu koeficientu odtoku dešťových vod může znamenat ohrožení zástavby povodněmi. Jižní obchvat může zvýšit zatížení hlukem a znečištěním ovzduší blízkých ploch obytné čtvrti Díly za sv. Jánem.

Územní podmínky pro soudržnost společenství obyvatel Město leží na významných dopravních tazích evropského významu – silnici I/43 a železnici 250, poblíž města je plánována rychlostní silnice R 43. Město je kvalitně napojeno na všechny technické sítě s dostatečnou kapacitou, je možné jejich využití pro další rozvoj bez zásadních úprav. Průměrný věk obyvatel města se nezvyšuje, což je způsobeno stálým přílivem nových obyvatel. Těmi jsou především mladé rodiny s dětmi. Je to způsobeno kvalitou života v Kuřimi, dostatkem pracovních příležitostí a dobrou dostupností Brna. Kvalitní sportovní infrastruktura a rekreační zázemí města (množství sportovních areálů, blízkost kvalitních přírodních ploch). Silniční síť na území města je přetížená (především I/43 a průjezdný úsek II/385), je nutné řešit problém odvedení tranzitní dopravy ze zastavěného území. Železniční trať tvoří výraznou bariéru v městské zástavbě. Bariérou je také silnice I/43, která odděluje čtvrť Podlesí od zbytku města. V obytné zástavbě je nedostatek parkovacích míst, nová čtvrť Díly je také špatně průjezdná a dopravně nepřehledná. Koryta vodních toků jsou nedostatečně kapacitní pro odvedení přívalových dešťových vod. Problematické je odkanalizování hlavní části města jednotnou kanalizací (velké dimenze potrubí, znečišťování vodotečí při deštích odlehčením, nutná vysoká kapacita čerpací stanice pro odvádění odpadních vod do Brna) a také celkový stav kanalizační sítě. Často nastává problém soužití mezi nově příchozími obyvateli a stávající komunitou.

38


O:

T:

4.2.3.

S:

W:

O:

T:


Realizace R 43 v trase bystrcké varianty by výrazně zlepšila napojení západní části města, především průmyslové zóny Jih, částečně tuto roli splní už realizace jižního obchvatu. Výhodou jižního obchvatu je vyšší dopravní výkonnosti a menší zátěži životního prostředí. Výrazně méně také ovlivňuje zastavěné území města a okolní rekreační krajinu. Tranzitní doprava bude odvedena částečně také ze stávající silnice I/43 u Podlesí, což bude znamenat menší zatížení přilehlých ploch bydlení. Realizace sítě cyklotras, která může sloužit nejen k rekreačním účelům, ale také pro každodenní využití obyvatel města (cesta do práce, do školy, atd.). Zřízení dvou nových železničních zastávek pro příměstské vlaky by zlepšilo obsluhu území hromadnou dopravou (zvláště na jihu a severu území). V rozvojových lokalitách řešit kanalizaci jako oddílnou, využít závěry generelu odvodnění města pro realizaci úprav na vodních tocích a pro stanovení priorit rekonstrukce kanalizační sítě. Dále rozvíjet občanskou vybavenost a další infrastrukturu města a zajistit tak zvyšování jeho atraktivity pro stávající i nové obyvatele. Realizace nových obytných čtvrtí včetně potřebného občanského vybavení tak, aby byly uspokojeny potřeby obyvatel města (doplnění chybějícího vybavení do čtvrtí stávajících). Realizace lesoparků poblíž stávajících a navrhovaných ploch bydlení pro rozšíření možností rekreace obyvatel. Tunelový objekt na jižním obchvatu bude finančně náročný jak ve fázi výstavby tak ve fázi provozu. Množství odpadních vod, které je z Kuřimi čerpáno do Brna, může být omezeno, což také může znamenat zpomalení rozvoje města. S růstem města se může projevit nedostatek některých druhů občanské vybavenosti (např. školství, zdravotnictví).

Územní podmínky pro hospodářský rozvoj Kuřim je díky své poloze v blízkosti Brna oblíbeným místem pro umístění výrobních aktivit, tato okolnost se zřejmě ještě zlepší v souvislosti s realizací plánované silnice R 43 a jižního obchvatu. Silné postavení strojírenské a elektrotechnické průmyslové výroby ve městě. Ve městě působí firmy mnoha různých odvětví, rozmanitost zajišťuje částečnou nezávislost pouze na jednom oboru. Dobrá dopravní dostupnost průmyslové zóny Sever včetně napojení na železnici. Množství pracovních příležitostí pro obyvatele města i okolních obcí, trvale nízká nezaměstnanost v regionu. Střední škola s výukou potřebných oborů (strojírenství, elektrotechnika). Problematické dopravní napojení průmyslové zóny Jih, nákladní vozidla projíždí středem města. Chybí ubytování vyšší kvality – hotel. Slévárna a obalovna jsou velkými znečišťovateli ovzduší. Nevypořádané majetkové vztahy v průmyslové zóně Jih. Plochy výroby navržené ve vazbě na průmyslovou zónu Sever, podél silnice I/43 a také na jihovýchodě města. Plánovaná silnice R 43 (bystrcká varianta) zlepší dopravní dostupnost Kuřimi od dálnice D1 a zvýší tak zájem investorů o plochy výroby, především o plochy v průmyslové zóně Jih. Realizace R 43 tak umožní její rozvoj na rezervní plochy, které za současné situace není možné. Jižní obchvat města navíc zlepší dostupnost ploch výroby v průmyslové zóně Jih také ze severní části Brna (ze směru dnešní svitavské radiály I/43) bez toho, aby nákladní doprava využívala průtah městem. Přestavba části areálu TOS podél silnice II/385 a podél nového přivaděče pro kvalitnější zástavbu smíšené výroby, administrativy, apod. Realizace ubytovacího zařízení hotelového typu. Omezení rozvoje průmyslové zóny Jih, dokud nebude dořešeno vedení rychlostní silnice R 43 od dálnice D1 na sever případně jižního obchvatu Kuřimi). Rozvoj výroby je zde podmíněn realizací bystrcké varianty R 43 tak, aby bylo zajištěno bezproblémové dopravní napojení této lokality na nadřazenou silniční síť. Špatné vodohospodářské podmínky způsobují problémy při nové výstavbě výrobních areálů, je nutné realizovat zdrže pro zachycení dešťových vod, atd.

39


5.


VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA

V následujících tabulkách je přehledně vymezen zábor zemědělského půdního fondu a ploch určených pro plnění funkcí lesa pro jednotlivé návrhové plochy, které jsou zakresleny na Výkresu předpokládaných záborů půdního fondu. Uvažován je pouze zábor nad míru stávajícího územního plánu, tj. mimo jeho rozvojové plochy. Dále jsou vymezeny plochy, pro které byl zábor ZPF uskutečněn v platném územním plánu včetně změn a které novým návrhem nebyly využity a jsou tedy navráceny do půdního fondu. Na závěr jsou vyčísleny plochy ZPF a PUPFL, které jsou nově navrhovány na současně zastavěných územích (např. zalesnění obalovny, zrušení těles silnic při jejich přeložkách). V závěru je uvedeno celkové vyhodnocení záboru půdního fondu, které bere v úvahu všechny tyto tři součásti. 5.1.

ZÁBOR PŮDNÍHO FONDU PRO NÁVRHOVÉ PLOCHY NAD RÁMEC PLATNÉHO ÚPN SÚ VČETNĚ ZMĚN

Návrhová plocha Funkce

ID

.BKs .BKs .BKs .BKs .BRc .BRc

n005/1 n005/2 n005/3 n005/4 n012 n013

.BRc .BRs .BRs .BRs .LV .LV .LV .NT .OC .OS .OS .SV .SV .SV .SV .SV .SV .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UE .UV .UV .UV .UV .VV .VV .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK

n014 n018 n019/1 n019/2 n136 n137/1 n155 n061 n046 n032 n034 n051 n052/1 n052/2 n052/3 n057 n059 n068/1 n068/2 n072 n143 n144/1 n144/2 n145 n146/1 n146/2 n148/2 n095 n100 n147 n148/1 n142/1 n142/2 n112/1 n114 n115 n116 n117/1 n117/2 n119 n122 n123 n124

.ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZK

n125 n126 n130 n132 n141 n149 n150

Bonitované půdně ekologické jednotky BPEJ / třída ochrany ZPF 30200/I

31000/I

36000/I

35600/I

35700/II

6624 7788

36200/II

31010/II

30210/II

30610/III

30810/III

30850/IV

30840/IV

PUPFL 32911/IV

33816/V

34167/V

34177/V

1312 3218 183 1630

2304

1284 1843

4805

1304

9060 188

564 12335 4187 4940 37405 28458 211

880 9

1561

10049 16895

3862

511 495

582 2406 2052

2200

3086 1443 512

492 37 3209 3968 17815 1342

4910 19879 27347 994 685

10254

5995 33160 7165

46667 1613 3844 295

26283

13234 4237 1204 1055 13

11845 327

1167

1048

376 445 2048

1082

125 3258 15653 6599

19033 55

13878 2734 1863 25

183 2669 4754 3716 466 1796

902

21072 4869

1966

1700 1944 1366 408 1427 2303

12470

725

2608

3341 2390 273

3585 4138

3861

905 10373 1262

40

ÚZEMNÍ PLÁN MĚSTA KUŘIMI – KONCEPT, VARIANTA 2 Návrhová plocha


Bonitované půdně ekologické jednotky BPEJ / třída ochrany ZPF

Funkce

ID

30200/I

.ZK .ZK .ZK .ZK .ZK .ZKr .ZKr .ZKr .ZS .ZS

n152 n153 n154 n161 n167 n133 n134/1 n134/2 n105 n106

31000/I

36000/I

35600/I

35700/II

36200/II

31010/II

30210/II

30610/III

30810/III

30850/IV

PUPFL

30840/IV

32911/IV

33816/V

34167/V

34177/V

1706 4968

2268 988

4815

520

1431 500

565

9909

648

39238 3422 7183

7100

62313

16782 19286

Celkem

95558

102453

1137

10254

39624

45453

37427

4723

1261

211983

68126

8741

1966

520

6506

Vyhodnocení záboru půdního fondu pro návrhové plochy nad rámec platného územního plánu z předchozí tabulky: PUPFL 5995 0,6 0 0,0 511 0,1 6506 0,7 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 6506 0,7

5.2.

ZPF I

ZPF II

ZPF III

ZPF IV

78157 7,8 48913 4,9 0 0,0 127070 12,7 33802 3,4 1772 0,2 43435 4,3 3323 0,3 82332 8,2 209402 20,9

26283 2,6 32343 3,2 0 0,0 58626 5,9 6343 0,6 7157 0,7 19033 1,9 36068 3,6 68601 6,9 127227 12,7

81445 8,1 27796 2,8 70803 7,1 180044 18,0 4431 0,4 582 0,1 25318 2,5 2869 0,3 33200 3,3 213244 21,3

ZPF V

13339 1,3 24084 2,4 26944 2,7 64367 6,4 14053 1,4 495 0,0 5052 0,5 0 0,0 19600 2,0 83967 8,4

0 0,0 64799 6,5 0 0,0 64799 6,5 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 0 0,0 64799 6,5

ZPF CELKEM 199224 19,9 197935 19,8 97747 9,8 494906 49,5 58629 5,9 10006 1,0 92838 9,3 42260 4,2 203733 20,4 698639 69,9

ZPF + PUPFL 205219 20,5 197935 19,8 98258 9,8 501412 50,1 58629 5,9 10006 1,0 92838 9,3 42260 4,2 203733 20,4 705145 70,5

m2 ha m2 ha m2 ha m2 ha m2 ha m2 ha m2 ha m2 ha m2 ha m2 ha

ZÁBOR PRO (UE) ZÁBOR PRO (ZK, ZKr) ZÁBOR PRO (LV) ZÁBOR PRO PLOCHY MIMO ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ (UE, ZK, ZKr, LV) ZÁBOR PRO (BRs, BKs) ZÁBOR PRO (NT, OC, OS) ZÁBOR PRO (SV, VV) ZÁBOR PRO (UV, ZS) ZÁBOR PRO ZASTAVITELNÉ PLOCHY (BRs, BKs, NT, OC, OS, SV, VV, UV, ZS) ZÁBOR PRO VŠECHNY NÁVRHOVÉ PLOCHY NAD RÁMEC PLATNÉHO ÚPN SÚ

NEVYUŽITÝ ZÁBOR Z PLATNÉHO ÚPN SÚ – NAVRÁCENÍ DO PŮDNÍHO FONDU

ID plochy Z001 Z002 Z003 Z004 Z005 Z006 Z007 Z008 Z009 Z010 Z011 Z012 Z013 Z014 Z015 Z016 Z017 Z018 Z019 Z020 Z021

30200/I

31000/I

68674 8172 14641

36000/I

35600/I

36200/II

31010/II

39832 715 25309

35700/II

36200/II

8480 42729

51020 2

30210/II

30810/III

30850/IV

30840/IV

32911/IV

33816/V

34167/V

34177/V

PUPFL 7348

45866 4707 180

17750 12554 14964 9350

7054

7484 502

235 4610

13366 6885

297

445

5096 4064

10428 4497

1961 25141 75800

10551 150 14480 15458 4733 1259

119108 168

celkem

311704

71881

0

0

10551

0

107058

87102

0

69543

7054

28237

0

0

5142

0

7793

Vyhodnocení nevyužitého záboru půdního fondu z platného ÚPN SÚ z předchozí tabulky: PUPFL 7793 0,8

ZPF I

ZPF II

383585 38,4

204711 20,5

ZPF III 69543 7,0

ZPF IV 35291 3,5

ZPF CELKEM 5142 698272 0,5 69,8

ZPF V

ZPF + PUPFL 706065 m2 70,6 ha

NEVYUŽITÝ ZÁBOR Z PLATNÉHO ÚPN SÚ – NÁVRÁCENÍ DO ZPF A PUPFL

41


5.3.


NÁVRH ZPF A PUPFL NA DNES ZASTAVĚNÝCH PLOCHÁCH

Návrhová plocha Funkce .LV .PZ .PZ

Bonitované půdně ekologické jednotky BPEJ / třída ochrany ZPF

ID n137/2 n156 n157

30200/I

31000/I

36000/I

35600/I

36200/II

31010/II

35700/II

36200/II

30210/II

1 4371

celkem

0

2633

0

0

23

0

0

0

0

30810/III 13628 2017

30850/IV 1007

14809

1478

PUPFL

30840/IV

32911/IV

33816/V

34167/V

34177/V

0

0

0

0

402 83

0

Vyhodnocení navržených ploch ZPF a PUPFL na dnes zastavěných plochách z předchozí tabulky: PUPFL

ZPF I

ZPF II

4372 0,4

5.4.

0 0,0

ZPF III 2017 0,2

ZPF IV 402 0,0

ZPF CELKEM 0 6791 0,0 0,7

ZPF V

ZPF + PUPFL 13582 1,4 29270 2,9

m2 ha m2 ha

NÁRVH ZPF NA ZASTAVĚNÝCH PLOCHÁCH NÁVRH PUPFL NA ZASTAVĚNÝCH PLOCHÁCH

CELKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU PŮDNÍHO FONDU

PUPFL

ZPF I

ZPF II

ZPF III

ZPF IV

ZPF V

ZPF CELKEM

6506 0,7 - 7793 - 0,8 - 29270 - 2,9

209402 20,9 - 383585 - 38,4

127227 12,7 - 204711 - 20,5

213244 21,3 - 69543 - 7,0

83967 8,4 - 35291 - 3,5

64799 6,5 - 5142 - 0,5

-30557

-174183

-77484

143701

48676

59657

-8415

-38972 m2

-3,1

-17,4

-7,7

14,4

4,9

6,0

-0,8

-3,9 ha

698639 69,9 - 698272 - 69,8 - 8782 - 0,9

ZPF + PUPFL 705145 70,5 - 706065 - 70,6 - 38052 - 3,8

m2 ha m2 ha m2 ha

ZÁBOR PRO NÁVRHOVÉ PLOCHY ÚP NEVYUŽITÝ ZÁBOR Z PLATNÉHO ÚPN SÚ – NÁVRÁCENÍ DO ZPF A PUPFL PLOCHY ZPF A PUPFL NAVRŽENÉ NA ZASTAVĚNÝCH POZEMCÍCH CELKOVÉ VYHODNOCENÍ ZÁBORU ZPF A PUPFL

Celkový zábor zemědělských a lesních pozemků po odečtení nevyužitých ploch, pro které byl zábor proveden v platném ÚPN SÚ Kuřim včetně jeho změn, a také po odečtení navržených ploch ZPF a PUPFL na dnes zastavěných plochách, je záporný – to znamená, že je menší (o 3,9 ha) než zábor provedený v platném ÚPN SÚ. Oproti platnému ÚPN SÚ je zabíráno o 3,1 ha méně ploch lesa, o 17,4 ha méně ploch ZPF I. třídy ochrany, o 7,7 ha méně ploch ZPF II. třídy ochrany, o 14,4 ha více ploch ZPF III. třídy ochrany, o 4,9 ha více ploch ZPF IV. třídy ochrany a o 6,0 ha více ploch ZPF V. třídy ochrany.

6.

PŘÍLOHY

6.1.

PROGNÓZA DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE MĚSTA KUŘIMI

42

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Recommend Documents