ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEBEŠOV

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEBEŠOV Pořizovatel

Městský úřad Rychnov nad Kněžnou

Objednatel

Obec Třebešov

Zhotovitel

ŽALUDA, projektová kancelář

TEXTOVÁ ČÁST

DATUM

I/2013

POŘIZOVATEL:

Městský úřad Rychnov nad Kněžnou Odbor výstavby a životního prostředí Havlíčkova 136 516 01 Rychnov nad Kněžnou

OBJEDNATEL:

Obec Třebešov Třebešov 47 516 01 Rychnov nad Kněžnou

PROJEKTANT:

Ing. arch. Michal Čapek (č. autorizace: 3897)

ZHOTOVITEL:

ŽALUDA, projektová kancelář Železná 493/20, 110 00 Praha 1 kancelář: Blanická 922/25, 120 00 Praha 2 tel./fax: 737 149 299/225 096 854 e-mail: [email protected]

AUTORSKÝ KOLEKTIV

Ing. Eduard Žaluda Ing. arch. Michal Čapek Ing. Renata Kašpárková Ing. Kristina Kuchařová Ing. Roman Vodný Mgr. Vít Holub Petr Schejbal

DATUM ZPRACOVÁNÍ:

leden 2013

Třebešov

Odůvodnění územního plánu

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEBEŠOV 1

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

O pořízení územního plánu rozhodlo zastupitelstvo obce Třebešov svým usnesením č.4 ze dne 27.6.2011. Určeným zastupitelem pro spolupráci s pořizovatelem byla ustanovena starostka paní Lenka Cabalková. Dne 8.8.2011 požádala Obec Třebešov úřad územního plánování na Městském úřadu Rychnov nad Kněžnou o zabezpečení pořízení nového Územního plánu Třebešov. Návrh Zadání ÚP byl zpracován Ing.J.Filipi a Ing. P. Ciranovou z odboru výstavby a životního prostředí – oddělení silniční úřad a úřad územního plánování (úřadu územního plánování) Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou ve spolupráci se starostkou obce Lenkou Cabalkovou dne 26.8.2011 a upraven po projednání dne 14.10.2011. Upravené Zadání ÚP pak bylo schváleno usnesením zastupitelstva obce Třebešov č. 6 dne 15.12.2011, vše v souladu s ustanovením § 47 zákona č.183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů. Návrh územního plánu zpracoval autorizovaný architekt Ing. arch. Michal Čapek – číslo autorizace: 03897 - firma ŽALUDA, projektová kancelář, Železná 493/20, 110 00, Praha 1. Z projednávání zadání ÚP vyplynulo, že dotčený orgán nepožaduje posoudit územní plán Třebešov z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i odst.3 zákona EIA a že nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona (stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje k návrhu zadání územního plánu č.j. 15525/UP/2011/Tov ze dne 19.9.2011 – „Návrh územního plánu (ÚP) Třebešov není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí podle §10i zákona EIA.“ A „Návrh zadání územního plánu Třebešov nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŽP č.81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu a nařízení vlády č.371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č.132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č.301/2007 Sb. a vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť tyto se v řešeném území nevyskytují.“). Návrh ÚP byl zpracován v souladu s § 50 odst.1 stavebního zákona a v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. V průběhu zpracování návrhu ÚP byly aktuálně známé záměry obsažené v ÚP konzultovány s obecním úřadem ve snaze již v této fázi maximálně eliminovat možné problematické prvky. Oznámením ze dne 29.8.2012 bylo oznámeno místo a doba společného jednání o návrhu územního plánu Třebešov a návrh byl připraven k nahlédnutí od 2.10.2012 do 2.11.2012. Společné jednání se uskutečnilo dne 2.10.2012 v 10.00 hodin v zasedací místnosti č.100 Městského úřadu Rychnov nad Kněžnou. V době pořizování územního plánu Třebešov nebyla ustavena Rada obcí, z tohoto důvodu nebylo ani získáno její vyjádření. Po obdržení stanovisek dotčených orgánů byl návrh vyhodnocen a Krajskému úřadu Královéhradeckého kraje dne 5.11.2012 předložena zpráva o projednání návrhu. Stanovisko Krajského úřadu Královéhradeckého kraje bylo vydáno dne 26.11.2012 pod zn.(č.j.) 19137/UP/2012/Sm dle ustanovení § 51 odst. 3 stavebního zákona. Upravovat návrh řešení na základě posouzení krajským úřadem z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy, a z hlediska souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem, nebylo třeba. Na základě vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů ze společného jednání zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu dne 5.12.2012.


2

Třebešov


2 2.1

VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů

2.1.1 Základní údaje řešené území (kód k.ú.)

k.ú. Třebešov (kód k.ú. 769673)

kód obce (NUTS5) ZÚJ (základní územní jednotka)

NUTS5: CZ0524576832, ZÚJ: 576832

počet obyvatel

260 (dle ČSÚ, ke dni 31.12.2011)

rozloha řešeného území

313 ha (dle ČSÚ, ke dni 31.12.2011)

kraj (NUTS3)

Královéhradecký (CZ052)

okres (NUTS4)

Rychnov nad Kněžnou (CZ0524)

obec s rozšířenou působností

Rychnov nad Kněžnou

obec s pověřeným obecním úřadem

Rychnov nad Kněžnou

2.1.2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území Obec Třebešov se nachází ve střední části okresu Rychnov nad Kněžnou, cca 5 km západně od okresního města mezi silnicemi II/320 a II/321. Tyto silnice zprostředkovávají spojení s vyššími správními a ekonomickými centry oblasti, jimiž jsou okresní město Rychnov nad Kněžnou, Solnice a Kvasiny (4 km) a Kostelec nad Orlicí (7 km). Krajským městem a zároveň spádovým centrem je Hradec Králové vzdálený od obce cca 32km. Obec má vzhledem ke své velikosti a postavení ve struktuře osídlení spíše rezidenční charakter. Dominantní funkcí v urbanizovaném území je bydlení doplněné funkcí výroby lokálního charakteru. Třebešov je součástí rozlehlé rovinaté krajiny s převažujícím intenzivním zemědělským využíváním území. Územní plán Třebešov obecně respektuje platnou územně plánovací dokumentaci sousedních obcí. Z hlediska širších vztahů je řešena návaznost jednotlivých funkčních ploch a dalších prostorových a funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a navazujících prvků územního systému ekologické stability.

2.1.3 Přírodní systém Obec Třebešov je součástí nížinaté oblasti podhůří Orlických hor, leží v nadmořské výšce 304 – 314 m n.m. Nejvýše položeným bodem je východní okraj katastru, nejníže dno Bělé na jižním okraji katastru. V území výrazně převažuje zemědělské využívání krajiny, lesní celky a přírodní komplexy tvoří minimální podíl ploch katastru. Správní území obce Třebešov je dotčeno následujícími přírodními prvky nadmístního významu: - regionální biokoridor RK 802 - CHOPAV Východočeská křída Vazby územního systému ekologické stability jsou koordinovány s územně plánovací dokumentací okolních obcí (Černíkovice, Lično, Libel, Rychnov nad Kněžnou, Hřibiny - Ledská).

2.1.4 Širší dopravní vazby Z pohledu širších dopravních vazeb se řešené území nachází v sevření urbanizačních os, kterými procházejí páteřní dopravní tahy (silnice I. třídy) obsluhující podhůří Orlických hor. Silnice I/11 (4 km jižně od obce) spojující Hradec Králové, Kostelec nad Orlicí, Vamberk a Žamberk a silnice I/14 (4km severovýchodně od obce), která vede od Náchoda přes Dobrušku, Rychnov nad Kněžnou, Vamberk, Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou. Pro obec má význam zejména silnice II/321 procházející po východním okraji katastru, která zajišťuje přímé propojení silnic I. třídy I/11 (Častolovice) a I/14 (Solnice). Silnice II/321 tvoří významný přivaděč k průmyslové zóně Kvasiny – Solnice. V souvislosti s dalším rozvojem průmyslové zóny nadmístního významu na ose Kvasiny – Solnice – Rychnov nad Kněžnou (dle ZÚR KHK průmyslová zóna PZ1) lze očekávat zvyšování dopravní zátěže na této silnici. V řešeném území není provozována železniční doprava. Nejbližší železniční stanice je v Rychnově nad Kněžnou na regionální trati č. 022 (Častolovice – Rychnov n. K. - Solnice), která se v Častolovicích napojuje na celostátní trať č. 021 směřující na Hradec Králové.


3

Třebešov


2.1.5 Širší vazby technické infrastruktury Zásobování vodou, kanalizace Obec je zásobována pitnou vodou ze skupinového vodovodu Rychnov – Císařská Studánka. Kanalizační systémy nadmístního významu se v území nevyskytují. Zásobování elektrickou energií Severně od obce prochází ve směru východ – západ nadřazené nadzemní vedení V 453 zvn 400 kV Neznášov – Krasíkov bez přímého vlivu na zásobování. Obec je zásobována elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 35 kV, odbočkou z kmenové linky vn 363 Rychnov nad Kněžnou – Dobruška vyvedenou z TR 110/35/10 kV Rychnov nad Kněžnou. Zásobování plynem Obec Třebešov je zásobována zemním plynem z regulační stanice RS VTL/STL Černíkovice napojené odbočkou z dálkového VTL plynovodu DN 300, PN 40. Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno na telefonní obvod TO 49 Hradec Králové. Řešeným územím ve směru jihozápad – jihovýchod je vedeno dálkové komunikační vedení. Územím obce neprocházejí žádné paprsky (trasy) radioreléových spojů veřejné komunikační sítě.

2.1.6 Účast ve sdružení obcí Obec Třebešov je členem následujících svazků obcí a mikroregionu: 

Mikroregion Rychnovsko – Obecnou činností sdružení je koordinování celkového rozvoje území mikroregionu na základě společné strategie, koordinování územních plánů a územního plánování, přímé provádění společných investičních akcí a společná propagace mikroregionu v cestovním ruchu.



Svazek obcí Dolní Bělá – účelem sdružení je komplexní rozvoj obcí zaměřený zejména na podporu rozvoje turistiky, plynofikaci obcí atd.



Vodovodní svaz Císařská Studánka – účelem sdružení je součinnost při řešení koncepce zásobování vodou a koncepce odvádění a čištění odpadních vod.

Územní plán Třebešov je zpracován v souladu s obecnými zájmy a záměry vyplývajícími ze strategických dokumentů výše uvedených svazků obcí a mikroregionu.

3 SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM 3.1

Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje

Územní plán Třebešov je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky 2008, (dále též jen „PÚR ČR“), schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7.2009. Řešené území neleží v rozvojové oblasti, rozvojové ose ani ve specifické oblasti vymezené PÚR ČR. Řešeným územím nejsou vedeny koridory a plochy dopravní a technické infrastruktury a související rozvojové záměry dle PÚR ČR. Územní plán Třebešov respektuje obecné zásady PÚR ČR, vytváří podmínky pro naplnění jejích cílů a je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Správního území obce Třebešov se týkají zejména následující body republikových priorit: (ÚP reaguje pouze na odstavce týkající se řešeného území)

(14)

Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým v čase proměnným


4

Třebešov


celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů. Územní plán vytváří obecné podmínky pro ochranu a rozvoj hodnot území. Urbanistická koncepce vychází z historicky utvářené struktury osídlení, respektuje ji a dále rozvíjí, stávající využití území není zásadně měněno. Zastavitelné plochy jsou vymezovány v přímé vazbě na stávající zastavěné území a dopravní a technický systém v území tak, aby byly minimalizovány nároky na zábor zemědělského půdního fondu a lesních pozemků a jsou vymezeny s ohledem na specifický krajinný ráz. Rozsah zastavitelných ploch byl podrobně vyhodnocen v kapitole 8. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území. Podmínky využívání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití jsou formulovány s ohledem na estetickou hodnotu území spočívající v harmonickém uspořádání přírodních a civilizačních prvků. Územní plán respektuje historicky vytvořený zemědělský charakter krajiny a za účelem posílení jejích ekologicko stabilizačních funkcí a retenční schopnosti krajiny vytváří podmínky pro umístění staveb a opatření protipovodňové ochrany a protierozních a revitalizačních opatření. (17)

Vytvářet v území podmínky k odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn lokalizací zastavitelných ploch pro vytváření pracovních příležitostí, zejména v regionech strukturálně postižených a hospodářsky slabých a napomoci tak řešení problémů v těchto územích.

Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj ekonomických aktivit zejména vymezením zastavitelné plochy výroby nezemědělského charakteru Z11 ve vazbě na plochy stabilizované. Podpora drobného podnikání je do územního plánu promítnuta rovněž formou funkční charakteristiky ploch smíšených obytných – venkovských (SV). Stanovením podrobných podmínek jejich využití jsou vytvořeny předpoklady pro aktivaci místního ekonomického potenciálu (drobné výrobní aktivity, poskytování základních služeb - pohostinství, kulturně společenské a sportovní akce). (19)

Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb, revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.

Vymezením stabilizovaných ploch v zastavěném území včetně formulovaných podmínek jejich využití je stanovena jednoznačná priorita intenzifikace využití území. Zastavěné území je využíváno efektivně, zastavitelné plochy jsou vymezeny v nezbytném rozsahu výhradně v přímé vazbě na zastavěné území s cílem minimalizovat nároky na veřejné rozpočty (dopravní a technickou infrastrukturu) a s cílem chránit nezastavěné území, především zemědělskou půdu a lesní pozemky. Územní plán vytváří podmínky pro polyfunkční využívání výrobních areálů stanovením podmínek jejich využití (přípustného a podmíněně přípustného využití) i pro výrobu nezemědělského charakteru. Ochrana nezastavěného území je zajištěna vymezením stabilizovaných ploch s jednoznačně formulovanými podmínkami využití. (20)

Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umisťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského a lesního půdního fondu. Vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny. V rámci územně plánovací činnosti vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů.

Územní plán respektuje a dále rozvíjí stávající urbanistickou strukturu sídla. V řešeném území nejsou známy záměry, které by svým charakterem měly významný vliv na krajinu a její uspořádání. Při vymezování zastavitelných ploch jsou dodrženy zásady ochrany zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond je zpracováno podle zákona č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a je součástí Odůvodnění územního plánu. Lesní půdní fond není územním plánem dotčen. Územní plán vymezuje a na základě zpracovaných podkladů a dokumentů dále upřesňuje skladebné prvky ÚSES doplněné sítí ploch významné zeleně plnících funkci interakčních prvků.


5

Třebešov


Jednotlivá řešení navržená v rámci koncepce uspořádání krajiny vycházejí z cílové charakteristiky a typu krajiny vymezené v ZÚR KHK pro řešené území, vytvářejí podmínky pro ochranu krajinného rázu a implementují dílčí kroky k naplňování cílových charakteristik. Za účelem zvyšování ekologické stability jsou v území vymezeny plochy smíšené nezastavěného území NSzp a NSzpv umožňující realizaci ekologicko stabilizačních, revitalizačních a ochranných protipovodňových opatření vedoucích ke zvýšení retenční schopnosti krajiny. (25)

Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.

Veškeré zastavitelné plochy jsou ÚP vymezeny mimo záplavové území Q100 vodního toku Bělá. Na místech ohrožených povodněmi, smyvem půdy a negativními dopady zemědělské aktivity jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území se specifikací NSzp a NSzpv. V rámci podmínek stanovených pro tyto plochy je mimo jiné umožněna realizace opatření zvyšujících retenční schopnost území a řízené rozlivy. V rámci přípustného a podmíněně přípustného využití těchto ploch a dalších ploch s rozdílným způsobem využití (zejména ploch zemědělských NZ) je rovněž umožněno realizovat ochranná protierozní opatření a opatření protipovodňové ochrany směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny. S ohledem na požadavek vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod jako zdrojů vody a s cílem zmírňování účinků povodní je v rámci koncepce likvidace odpadních vod v řešeném území upřednostněno odstraňování dešťových vod vsakováním. (30)

Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

Územní plán řeší samostatné koncepce jednotlivých oblastí technické infrastruktury ve vazbě na projednané a schválené dokumenty a další zpracované podklady. V rámci koncepce odkanalizování a čištění odpadních vod byla územním plánem výhledově navržena realizace oddílné kanalizace s vyústěním na centrální ČOV (zastavitelná plocha Z2). Veškeré zastavitelné plochy jsou situovány ve vazbě či v dosahu stávajících a navrhovaných systémů technické infrastruktury. Realizace vodovodních a kanalizačních řadů a dalších souvisejících technických zařízení je umožněna v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití.

3.2

Soulad územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem

Řešené území je zahrnuto v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje (dále též jen „ZÚR KHK“). ZÚR KHK byly vydány zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8.9.2011 usnesením č. 22/1564/2001. Územní plán Třebešov respektuje požadavky vyplývající ze ZÚR KHK a je v souladu se stanovenými prioritami územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. a)

1)

2)

3)

Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území Priority územního plánování kraje jsou určeny ke konkretizaci cílů a úkolů územního plánování a požadavků na udržitelný rozvoj území v územně plánovací činnosti měst a obcí, kterými jsou stanovovány podmínky pro změny v konkrétních plochách: tvorba územních podmínek pro rozvoj ekonomického potenciálu, zejména v území vymezených rozvojových oblastí a rozvojových os Za účelem hospodářského rozvoje obce byla územním plánem vymezena zastavitelná plocha Z11 výroby a skladování – lehká výroba (VL) na východním okraji obce ve vazbě na stávající výrobní areál (pila). Rozvoj drobných ekonomických aktivit je územním plánem umožněn rovněž v rámci přípustného a podmíněně přípustného využití ploch smíšených obytných – venkovských (SV). tvorba územních podmínek pro rozvoj občanského vybavení nadmístního významu podporujícího ekonomickou prosperitu kraje S ohledem na pozici obce v rámci sídelní struktury nelze předpokládat výrazný rozvoj občanského vybavení nadmístního významu. tvorba územních podmínek pro rozvoj dopravní infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimální dostupnosti území kraje z území sousedních krajů a Polské republiky včetně jeho vnitřní prostupnosti Řešené území není dotčeno dopravní infrastrukturou nadmístního významu.


6

Třebešov

4)

5)

6)

7)

8)

9)

10)

11)

12)

13)

14)


tvorba územních podmínek pro rozvoj technické infrastruktury nadmístního významu potřebné pro zajištění optimálního napojení rozvojových oblastí a ploch na tyto systémy Stávající vedení technické infrastruktury nadmístního významu (VVN) je v řešeném území stabilizováno. Případný rozvoj technické infrastruktury je umožněn v rámci ploch s rozdílným způsobem využití. vytváření územních podmínek pro zajištění kvalitního bydlení, včetně zajištění dodávky vody a zpracování odpadních vod v obcích nad 500 ekvivalentních obyvatel (splňujících požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti) na celém území kraje a zlepšení vzhledu měst a obcí odpovídajícího charakteristickým podmínkám konkrétních částí historicky rostlé sídelní struktury Územní plán vytváří podmínky pro rozvoj bydlení v obci a zvyšování kvality bydlení zejména návrhem koncepce veřejné infrastruktury (zvláště dopravní a technické infrastruktury) a stanovením hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití ploch smíšených obytných. navrhování územních řešení směřujících k prevenci nežádoucí míry prostorové sociální segregace s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel Územní plán vymezuje v urbanizovaném území především plochy smíšené obytné (SV) doplněné základním občanským vybavením a lehkou výrobou. Zastavitelné plochy jsou lokalizovány s ohledem na strukturu zástavby a funkční využití přilehlých ploch tak, aby byly eliminovány negativní vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Rozsah ploch vychází ze sociodemografické analýzy, polohy obce v systému osídlení a dalších podmínek v území. vytváření územních podmínek pro doplnění občanského vybavení na venkově (zdravotních, sociálních a kulturních služeb) Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy občanského vybavení veřejné infrastruktury (OV). Současný rozsah ploch občanského vybavení v obci je vyhovující. Další rozvoj občanského vybavení včetně komerčních aktivit je umožněn v rámci přípustného a podmíněně přípustného využití smíšených obytných – venkovských (SV). ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství Veškeré plochy PUPFL jsou vymezeny převážně jako plochy lesní (NL), případně přírodní (NP), pokud jsou součástí biocenter. Převážná část pozemků ZPF je zařazena do stabilizovaných ploch zemědělských (NZ), případně do ploch smíšených nezastavěného území (NS). Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce a ekonomickému rozvoji obce. Ochrana územních podmínek pro zachování potenciálu zemědělství a lesního hospodářství je vyjádřena v rámci plošného a prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. vytváření územních podmínek pro zlepšení dopravní prostupnosti a zabezpečení optimální dopravní obslužnosti s cílem zajištění dostupnosti pracovních příležitostí a občanského vybavení včetně rekreace Dopravní obslužnost řešeného území je vyhovující zejména vzhledem k vedení páteřní komunikace II/321 a komunikace III/3211 skrze řešené území. Tyto komunikační tahy zajišťují dobrou dopravní dostupnost spádových center (Rychnov nad Kněžnou, Kvasiny, Solnice). Dopravní systém je územním plánem stabilizován. přednostní nové využití nevyužívaných výrobních a skladových areálů, míst opuštěných armádou a ploch vyžadujících asanaci a rekultivaci (brownfields) V řešeném území se nenacházejí nevyužívané výrobní a skladové areály či jiné plochy brownfields. Stanovené podmínky plošného a prostorového uspořádání rizikových ploch (výroba a skladování, občanské vybavení) umožňují operativně měnit způsob jejich využití s ohledem na aktuální požadavky a hospodářské a sociální podmínky. územní podpora rozvoje aktivit vedoucích k dalšímu využívání odpadů jako surovin Koncepce nakládání s odpady vychází z Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje. Pro řešené území nejsou stanoveny specifické požadavky na rozvoj aktivit v oblasti nakládání s odpady, možnost realizace sběrných míst lokálního významu je umožněna v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. vytváření územních podmínek pro rozvoj a využití předpokladů území pro nadmístní turistické a rekreační aktivity odpovídající podmínkám turisticky významných území kraje Řešené území nespadá do turisticky významných oblastí Královéhradeckého kraje. tvorba územních podmínek zejména v oblasti dopravní infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu využívajícího charakteristických podmínek jednotlivých turisticky významných území kraje Řešené území nespadá do turisticky významných oblastí Královéhradeckého kraje. vymezování zastavitelných ploch a stanovování podmínek jejich využití v záplavových územích jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech V záplavovém území řeky Bělá nejsou vymezeny zastavitelné plochy.


7

Třebešov

15)

16)

17)

18)

19)

20)


stanovování požadavků na budoucí využití území s ohledem na preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod, zajišťování územní ochrany ploch potřebných pro umisťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní Zastavitelné plochy nejsou vymezovány v místech ohrožených záplavami, sesuvem půdy, erozí apod. podpora protierozních opatření, akumulace a zvyšování přirozené retence srážkových vod v území, zachycování a regulovaného odvodu přívalových vod (protipovodňová opatření) včetně revitalizací říčních systémů a přírodě blízkých protipovodňových opatření Za účelem ochrany a obnovy krajiny jsou ÚP vymezeny plochy smíšené nezastavěného území specifikované indexy funkce (NS), v nichž je umožněna realizace protipovodňových, revitalizačních a protierozních opatření. Na plochách s nízkou retenční schopností a zvýšeným rizikem vodní eroze západně a jižně od obce (nivní plochy Bělé a Třebešovského potoka) jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území se specifikací (zpv) s cílem vytvořit podmínky pro realizaci opatření snižujících riziko povodní, zvyšujících retenční schopnost území a umožňujících případné řízené rozlivy. V rámci těchto ploch je dále umožněno realizovat zejména ochranná protierozní opatření a protipovodňová opatření směřující k celkovému zvyšování ekologické stability krajiny. Konkrétní opatření vedoucí k celkovému zvýšení retenčních schopností krajiny budou podrobněji řešeny v navazujících stupních projektových prací. Součástí ekologicko stabilizačních opatření jsou pak zejména prvky územního systému ekologické stability doplněném rozsáhlým systému ploch významné zeleně plnících funkci interakčních prvků. péče o zemědělský půdní fond (dále též jen „ZPF“) a pozemky určené pro funkci lesa (dále též jen „PUPFL“) jako jednu z hlavních složek životního prostředí Územní plán vymezuje nezbytně nutný rozsah zastavitelných ploch na úkor zemědělské půdy. Plochy PUPFL nejsou územním plánem dotčeny. Rozsah zastavitelných ploch je vymezen s ohledem na předpokládaný demografický vývoj a pozici obce v sídelní struktuře. Předpokládané důsledky navrženého řešení na ZPF jsou podrobně vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu. Veškeré plochy PUPFL jsou vymezeny převážně jako plochy lesní (NL) a plochy přírodní (NP), pokud jsou součástí prvku ÚSES. Plochy určené k zemědělskému využívání jsou vymezeny jako stabilizované plochy zemědělské (NZ), případně jako plochy smíšené nezastavěného území (NS). Stabilita ploch lesních pozemků a pozemků zemědělského půdního fondu je zajištěna stanovením podmínek využití těchto ploch. ochrana území s podzemními a povrchovými zdroji pitné vody pro zajištění dlouhodobého optimálního zásobování území kraje Požadavky na ochranu podzemních a povrchových zdrojů pitné vody vyplývají z příslušných právních předpisů a jsou územním plánem respektovány. ochrana území prvků územního systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu a zlepšování biologické prostupnosti krajiny, zejména známých a potenciálních migračních tras živočichů Územním plánem je vymezen regionální biokoridor RK 802. ÚSES je v ÚP Třebešov vymezen v souladu s nadřazenou dokumentací a dalšími oborovými podklady. V grafické části byl rozsah prvků ÚSES zpřesněn dle místních podmínek v měřítku ÚP. Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačně vyjádřenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití plochy s rozdílným způsobem využití. Plochy biokoridorů jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě přírodní funkce plní i množství ostatních funkcí. Systém ÚSES je dále doplněn sítí převážně liniových prvků významných ploch zeleně plnících funkci interakčních prvků. Územním plánem jsou dále stanoveny obecné zásady pro využívání ploch ÚSES. V řešeném území nedochází k překryvu ÚSES s takovými plochami, které by znemožňovaly realizaci navrhovaných opatření v rámci prvků ÚSES. Pro zlepšení biologické prostupnosti je v plochách smíšených nezastavěného území (NS) umožněna revitalizace vodních toků mimo jiné za účelem migračního zprůchodnění. ochrana kulturního dědictví spočívajícího v polycentrické sídelní struktuře, hodnotách zachovalých urbanistických celků včetně architektonických a archeologických památek Územní plán respektuje území s archeologickými nálezy, chráněný památkový objekt uvedený v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR, další památkově hodnotné objekty v území a stávající historicky utvářenou urbanistickou strukturu sídla. Požadavky na ochranu kulturního a historického dědictví vyplývající z příslušných právních předpisů jsou dále zajištěny především stanovením podmínek plošného a prostorového uspořádání jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití.


8

Třebešov


b)

Zpřesnění vymezení rozvojových oblastí a rozvojových os vymezených v politice územního rozvoje(PÚR ČR) a vymezení oblastí se zvýšenými požadavkyna změny v území, které svým významem přesahují území více obcí (nadmístní rozvojové oblasti a nadmístní rozvojové osy)

b.2.3

Území obce Třebešov není součástí rozvojové osy či oblasti vymezené v PÚR ČR ani není součástí rozvojové osy, rozvojové oblasti nebo specifické oblasti vymezené v ZÚR KHK. Z toho vyplývá, že v řešeném území se nepředpokládají zvýšené požadavky na změny. V ZÚR KHK byla obec Třebešov vyhodnocena jako území s vyváženým rozvojovým potenciálem, pro které je stanoven následující úkol pro územní plánování: - vymezovat zastavitelné plochy pro podporu ekonomického rozvoje a podporu rozvoje lidských zdrojů, především ve vazbě na zastavěné území obcí; pro tyto účely přednostně nově využívat území ploch přestavby Územním plánem je podpořen ekonomický rozvoj vymezením zastavitelné plochy lehké výroby (VL) Z11 na východním okraji obce v přímé vazbě na stávající výrobní areál (pila) a na dopravní a technickou infrastrukturu.

c)

Zpřesnění vymezení specifických oblastí vymezených v PÚR ČR a vymezení dalších specifických oblastí nadmístního významu

Dle ZÚR KHK není řešené území součástí žádné specifické oblasti vymezené PÚR ČR ani dalších specifických oblastí nadmístního významu. d)

Zpřesnění vymezení ploch a koridorů vymezených v PÚR ĆR a vymezení ploch a koridorů nadmístního významu, ovlivňujících území více obcí, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability a územních rezerv

d.3

ZÚR KHK je v řešeném území navržen regionální prvek ÚSES: - regionální biokoridor RK 802 (Bělá) Pro vymezený ÚSES stanovují ZÚR KHK tyto úkoly pro územní plánování: (citace ze ZÚR KHK je redukována pouze na požadavky týkající se kategorie prvků v řešeném území) - respektovat plochy a koridory pro biocentra a biokoridory ÚSES na regionální a nadregionální úrovni jako nezastavitelné s využitím pro zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačně vyjádřenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití funkční plochy. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě přírodní funkce plní i množství ostatních funkcí. - plochy vymezených biocenter a biokoridorů v případě, že jejich současný stav odpovídá cílovému, všestranně chránit. V případě, že neodpovídá, podporovat jeho urychlenou realizaci Územní plán vytváří podmínky pro založení, příp. doplnění nefunkčních prvků ÚSES. Pro usnadnění realizace jsou prvky ÚSES vymezeny jako veřejně prospěšná opatření (VPO). - při zpřesňování vymezení skladebných částí nadregionálního a regionálního významu budou respektována následující základní pravidla: - u RBK je třeba v maximální možné míře preferovat trasování stanovišti odpovídajícími danému typu větve regionálního ÚSES a dbát na zachování maximální přípustné délky a alespoň minimální požadované šířky, s výjimkami úseků, kde reálné podmínky využití území vymezení v této šířce a případně ani dodržení maximální přípustné délky neumožňují (zejm. u úseků regionálních biokoridorů (RBK) v zastavěných územích sídel) - do os NRBK a RBK je třeba vložit biocentra lokálního významu tak, aby jednotlivé úseky os NRBK a RBK nepřerušené biocentry pokud možno nepřesáhly maximální přípustnou délku - v případech zásadnějších změn polohy a vymezení jednotlivých skladebných částí nadregionálního a regionálního významu či jejich navazujících souborů důsledně zvážit vlivy na fungování systému jako celku - v případech střetů s jinými zájmy na využití území, individuálně odborně posoudit vlivy eventuálních ústupků ve vymezení ÚSES na celkovou funkčnost systému, i na funkčnost jeho jednotlivých skladebných částí - dbát na zachování návaznosti místní úrovně ÚSES na regionální a nadregionální úroveň Regionální biokoridor RK 802 byl zpřesněn v měřítku územního plánu. Vymezení regionálního biokoridoru je v souladu s platnými právními předpisy a metodikou pro vymezování ÚSES. V řešeném území nedochází k překryvu ÚSES s takovými plochami, které by znemožňovaly realizaci navrhovaných opatření v rámci prvků ÚSES. V místech překryvu trasy koridorů s plochami dopravní


9

Třebešov


infrastruktury lze vzhledem k nízkým dopravním intenzitám konstatovat relativní funkčnost ÚSES, konkrétní stavební úpravy v kolizních místech nejsou předmětem řešení ÚP. - ani přechodně nelze do nefunkčních nebo částečně funkčních skladebných částí ÚSES umisťovat funkce, které by znemožnily jejich pozdější realizaci či zabránily uvedení plochy do požadovaného cílového stavu; všechny (i přechodné) zásahy do vymezených ploch skladebných částí ÚSES lze provádět pouze na základě odborného posouzení a souhlasu příslušného orgánu ochrany přírody Plochy biocenter jsou vymezeny jako plochy přírodní (NP) s jednoznačně vyjádřenou prioritou ochrany přírody stanovenou podmínkami využití. V rozsahu prvků ÚSES nejsou navrhovány záměry, které by znemožnily nebo znesnadnily realizaci ÚSES. - stavby dopravní a technické infrastruktury v plochách a koridorech pro biocentra a biokoridory ÚSES připouštět v nezbytných případech za podmínky, že nedojde k významnému snížení schopnosti ekosystému odolávat znečištění, erozi či jiné fyzikální nebo chemické zátěži prostředí a zároveň nedojde k podstatnému snížení schopnosti bez dalších opatření plnit stabilizující funkce v krajině V plochách biocenter a biokoridorů nejsou navrhovány plochy dopravní a technické infrastruktury, které by snižovaly ekologickou stabilitu a funkčnost ekosystému. Regionální biokoridor RK 802 vedoucí po západní hranici řešeného území v jednom místě křižuje silnici III. třídy. Vzhledem k nízkým intenzitám provozu na této komunikaci, nebude ohrožena funkčnost ani realizace tohoto prvku ÚSES. Realizace technické a dopravní infrastruktury v plochách ÚSES je umožněna pouze za podmínky, že nebude zásadně narušena přírodní funkce těchto ploch. e)

Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území kraje

e.1.

V oblasti ochrany a rozvoje přírodních hodnot kraje (v řešeném území se jedná o regionální prvek ÚSES) ZÚR KHK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: - při řešení využití území a při upřesňování tras liniových staveb v rámci vymezených koridorů hledat taková řešení, která vyloučí, popř. budou minimalizovat, negativní vlivy především na chráněná území přírody. V řešeném území nejsou navrhovány liniové stavby dopravní a technické infrastruktury, které by zásadním způsobem znemožnily nebo ztížily realizaci prvků ÚSES.

e.2.

V řešeném území se nachází ložisko (prognózní zdroj) nerostných surovin. ZÚR KHK v souvislosti s touto skutečností stanovují následující úkoly pro územní plánování: (citace ze ZÚR KHK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) - prvky ÚSES lokalizovat přednostně mimo zjištěná a předpokládaná ložiska nerostů; pokud to výjimečně nebude možné, prvky ÚSES lokalizovat vně stanovených dobývacích prostorů nebo nejsou-li stanoveny, lokalizovat prvky ÚSES mimo území potřebné pro využití zásob ložiska; průběh těžby, postup a způsob rekultivace těžbou dotčeného území přizpůsobit potřebě finálního vytvoření ÚSES po skončení těžby Prvky ÚSES byly lokalizovány mimo ložisko (prognózní zdroj) nerostných surovin.

e.4.1

V oblasti ochrany a rozvoje civilizačních hodnot – struktury osídlení ZÚR KHK stanovují tyto úkoly pro územní plánování: (citace ze ZÚR KHK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) - ve městech a obcích ve zbývajících částech území kraje (mimo výrazná polyfunkční střediska a ostatní města s úřady obcí s rozšířenou působností) vytvářet vymezováním nových ploch změn územní podmínky především pro rozvoj bydlení a občanského vybavení v závislosti na velikosti přirozeného spádového území a specifických hodnotách území - strukturu osídlení řešeného území považovat za stabilizovanou a nepřipouštět vznik nových sídel Vymezením stabilizovaných a zastavitelných ploch smíšených obytných, ploch občanského vybavení a stanovením podmínek jejich využití územní plán respektuje historicky utvářenou sídelní hierarchii i samotnou urbanistickou strukturu. V rámci ploch smíšených obytných (SV) jsou vytvořeny podmínky nejen pro rozvoj bydlení, ale i občanského vybavení (veřejného, komerčního charakteru, sportovních zařízení, rekreace, nerušící výroby, apod.). Rozsah zastavitelných ploch byl vymezen s ohledem na demografické předpoklady obce a její pozici ve struktuře osídlení. Územním plánem nejsou v řešeném území zakládána nová sídla.

e.4.4

V oblasti ochrany a rozvoje civilizačních hodnot – ekonomické základny ZÚR KHK stanovují tyto úkoly pro územní plánování:


10

Třebešov


(citace ze ZÚR KHK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území) - na území kraje mimo rozvojové oblasti a rozvojové osy vytvářet vymezováním ploch změn územní předpoklady pro stabilizaci a rozvoj ekonomických odvětví, vycházející především z místních surovinových zdrojů a předpokládané nabídky pracovních příležitostí - při upřesňování ploch vymezených zásadami a dalších zastavitelných ploch pro podporu ekonomického rozvoje zajistit koordinaci podmínek jejich využití s cílovými charakteristikami krajiny, vymezenými pro jednotlivé oblasti se shodným typem krajiny - při vytváření územních předpokladů pro zabezpečení optimálního využívání území kraje pro zemědělství a lesnictví a při rozhodování o změnách charakteru zemědělské a lesnické produkce s nadmístními dopady do území vždy zajistit koordinaci s cílovými charakteristikami krajiny, vymezenými pro jednotlivé oblasti se shodným typem krajiny Stávající výrobní plochy jsou územním plánem stabilizovány. Za účelem dalšího rozvoje ekonomických aktivit v obci, byla územním plánem vymezena zastavitelná plocha Z11 přímo navazující na stávající výrobní areál na východním okraji obce (pila – MATRIX a.s.). Územním plánem je respektován krajinný ráz území dle charakteristiky v ZÚR KHK. Celková koncepce rozvoje území obce Třebešov vychází z hodnot a charakteristických znaků krajiny v řešeném území, respektuje historicky utvářené krajinné prostředí, skladbu a poměr funkcí v krajině a vzájemné vazby mezi sídly v širším okolí a krajinou. Územní plán nemění charakter zemědělské a lesnické produkce s nadmístními dopady do území. Výrobní aktivity jsou situovány v nekolizních místech, v přímé vazbě na zastavěné území, stávající plochy výroby a ve vazbě na dopravní a technickou infrastrukturu. Polyfunkční využívání osídlení ve vztahu k hospodářskému rozvoji je dále umožněno v rámci ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených obytných – venkovských (SV). f)

Vymezení cílových charakteristik krajiny Třebešov je dle ZÚR KHK součástí oblasti krajinného rázu 9 – Opočensko. V rámci oblastí krajinného rázu jsou stanoveny cílové charakteristiky jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny. Na území obce Třebešov převažuje zemědělský typ krajiny. Pro zachování charakteristických rysů jednotlivých oblastí se shodným typem krajiny se stanovují tyto obecné zásady: Zemědělskou krajinu členit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umožňující průhledy krajinou pro zvýraznění její hloubky nebo různých dominant. Nevytvářet nová urbanizovaná území. Realizace krajinné zeleně je umožněna v nezastavěném území v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Systém krajinné zeleně je podpořen návrhem liniových ploch významné zeleně plnících funkci interakčních prvků, které jsou doplněním ÚSES. V řešeném území nejsou zakládána nová sídla, veškeré zastavitelné plochy jsou vymezeny v přímé vazbě na zastavěné území.

g)

Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a vymezení asanačních území nadmístního významu, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ZÚR KHK vymezují v řešeném území jako veřejně prospěšné opatření biokoridor regionálního významu RK 802. Pro územní plánování vyplývají následující úkoly: - v územně plánovacích dokumentacích dotčených obcí stabilizovat, zpřesňovat a územně koordinovat vymezený systém ÚSES Regionální biokoridor RK 802 je vymezen v souladu s nadřazenou dokumentací, podklady a metodikou vymezování ÚSES. Územním plánem byl zpřesněn v měřítku ÚP a v souladu se ZÚR KHK byl vymezen jako VPO.

h)

Stanovení požadavků nadmístního významu na koordinaci územně plánovací činnosti obcí a na řešení v územně plánovací dokumentaci obcí, zejména s přihlédnutím k podmínkám obnovy a rozvoje sídelní struktury V ZÚR KHK jsou stanoveny následující požadavky na koordinaci územně plánovací činnosti dotčených obcí: (citace ze ZÚR KHK je redukována pouze na požadavky týkající se řešeného území)


11

Třebešov


- zastavitelné plochy umisťovat především ve vazbě na zastavěné území Veškeré zastavitelné plochy jsou územním plánem vymezeny ve vazbě na zastavěné území. - při pořizování územních plánů respektovat a zohlednit priority územního plánování, stanovené v kapitole a) Stanovení priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území Podrobné vyhodnocení souladu ÚP s prioritami územního plánování kraje je uvedeno v bodě a). - zpřesnit a územně stabilizovat prvky územního systému ekologické stability regionálního významu (RK 802) Prvek ÚSES regionálního významu je vymezen v souladu s nadřazenou dokumentací, podklady a metodikou vymezování ÚSES a zpřesněny v měřítku územního plánu.

Soulad územního plánu se strategickými a rozvojovými dokumenty

3.3

Řešené území je součástí Královéhradeckého kraje, pro který byly zpracovány a jsou aktualizovány mimo jiné následující koncepční dokumenty: -

Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007 – 2015 Program rozvoje Královéhradeckého kraje 2011 - 2013 Dotační strategie Královéhradeckého kraje 2010 – 2013 Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Královéhradeckého kraje Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje Regionální surovinová politika Královéhradeckého kraje Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje Program rozvoje cestovního ruchu KHK pro období 2007-2013

Řešeného území se mohou v rámci těchto strategických a rozvojových dokumentů dotýkat zejména opatření týkající se rozšíření nabídky a přístupnosti různých forem a typů bydlení, zkvalitnění technické a dopravní infrastruktury, rozvoj mimoprodukční funkce zemědělství, péče o krajinu a jejích složek. Územním plánem jsou respektovány požadavky a základní strategické cíle a směry výše uvedených koncepčních dokumentů. V případě, že z některého z těchto dokumentů vyplývá pro ÚP konkrétní požadavek, je zohledněn v příslušné kapitole ÚP.

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ 4

Soulad s cíli a úkoly územního plánování tak, jak je stanovují § 18 a 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“). Pro ÚP Třebešov vyplývají zejména následující cíle a úkoly územního plánování:

4.1

Soulad s cíli územního plánování

(1)

Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

ÚP vytváří předpoklady pro výstavbu vymezením zastavěného území (kapitola 1 ÚP) a zastavitelných ploch (kapitola 3.3 textové části ÚP) určených pro bydlení. Těmito kroky (a jejich dílčími aspekty jako např. vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně podmínek využití) je rovněž podpořena rovnováha podmínek pro konsolidaci jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje v území. (2)

Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje.


12

Třebešov


ÚP dosahuje souladu s daným cílem respektováním obsahového rámce a metodického postupu prací stanovených příslušnou legislativou (včetně souvisejících judikátů), která se promítá nejen do všech fází zpracování samotného ÚP, ale rovněž do souvisejících dokumentů s přímým vlivem na ÚP. Nedílnou součástí tvorby ÚP budou také stanoviska dotčených orgánů a námitky a připomínky zainteresovaných soukromých i veřejných subjektů, čímž bude podpořen soulad širokého spektra zájmů na rozvoji území. (4)

Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Přitom chrání krajinu jako podstatnou složku prostředí života obyvatel a základ jejich totožnosti. S ohledem na to určuje podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajišťuje ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.

ÚP stanovuje koncepci rozvoje řešeného území (kapitola 2.2 textové části ÚP) a explicitně postihuje kulturní, přírodní i civilizační hodnoty, které je třeba chránit (kapitola 2.3 textové části ÚP). Základním členěním řešeného území na zastavěné území, zastavitelné plochy a nezastavěné území (kapitola 1, 3 a 5 textové části ÚP) stimuluje přednostní využívání již urbanizovaných ploch. Hospodárné, dlouhodobě udržitelné využívání veškerých ploch s rozdílným způsobem využití je podpořeno stanovením podmínek pro jejich využití (kapitola 6 textové části ÚP). (5)

V nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje.

V rámci koncepce uspořádání krajiny člení ÚP nezastavěné území na plochy vodní a vodohospodářské, lesní, přírodní a smíšené nezastavěného území a stanovuje podmínky pro jejich využití (kapitola 5.1 textové části ÚP). V těchto plochách je umožněno umísťovat stavby a opatření zvyšující ekologickou stabilitu území, opatření zvyšující retenční schopnost krajiny a v nezbytně nutné míře je umožněna také realizace prvků dopravní a technické infrastruktury, díky nimž lze případné důsledky živelných katastrof efektivněji řešit (kapitola 6 textové části ÚP). (6)

Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání.

V nezastavěném území je v nezbytně nutné míře umožněna realizace prvků dopravní a technické infrastruktury (kapitola 6 textové části ÚP).

4.2

Soulad s úkoly územního plánování

(1)

Úkolem územního plánování je zejména:

a)

zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty

ÚP na základě informací uvedených v nadřazených územně plánovacích dokumentacích a dat poskytnutých dotčenými orgány vymezuje přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území a člení řešené území dle terénního průzkumu a skutečného stavu v území na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití. b)

stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území

ÚP stanovuje základní koncepci rozvoje území obce (kapitola 2.2 textové části ÚP), urbanistickou koncepci (kapitola 3.1 textové části územního plánu) a dále podrobněji vyjmenovává a chrání hodnoty urbanistické, architektonické a kulturní (kapitola 2.3.1 textové části ÚP), přírodní (kapitola 2.3.2 textové části ÚP) civilizační a technické (kapitola 2.3.3 textové části ÚP). c)

prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání

ÚP prověřuje a posuzuje potřebu změn v území zejména s ohledem na předpokládaný demografický vývoj, polohu a význam obce v rámci sídelní struktury a její strategické cíle. Podrobné vyhodnocení účelného využití zastavěného území je uvedeno v kapitole 8. Odůvodnění územního plánu. Rizika vyplývající z případných střetů záměrů s limity využití území jsou v ÚP eliminována lokalizací převážné části zastavitelných ploch ekologicky nejstabilnější části území a další přírodní, hospodářské a technické limity využití území. d)

stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb


13

Třebešov


ÚP v mezích stanovených stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy definuje požadavky na plošné a prostorové uspořádání a využívání řešeného území. Jedná se zejména o kapitoly 2, 3, 4, 5 a 6 textové části ÚP. Územní plán dále ukládá ve vybraných zastavitelných plochách prověření změn jejich využití územní studií, která bude podmínkou pro rozhodování o změnách v území (kapitola 3.3 a 3.4 textové části ÚP) V rámci územních studií bude stanoveno prostorové uspořádání území, bude prověřeno urbanistické a architektonické působení ploch a navrženo uspořádání veřejné infrastruktury (kapitola 10 textové části ÚP). e)

stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území

Pro vybrané zastavitelné plochy je v ÚP stanovena podmínka zpracování územní studie s cílem prověřit a navrhnout podrobnější podmínky pro umístění a uspořádání staveb zejména s ohledem na stávající charakter a hodnoty území. f)

stanovovat pořadí provádění změn v území (etapizaci)

Územním plánem bylo stanoveno na zastavitelné ploše Z9 a Z10 pořadí provádění změn v území (etapizace) zejména s ohledem na účelné využití vymezených zastavitelných ploch. g)

vytvářet v území podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem

Stanovením podmínek pro využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch přírodních, smíšených nezastavěného území, vodních a vodohospodářských, vytváří ÚP podmínky pro realizaci opatření vedoucích k posílení ekologické stability území a ke zvýšení retenční schopnosti krajiny (kapitola 5.3, 5.4 a 6 textové části ÚP. Snižování nebezpečí ekologických katastrof a případné odstraňování jejich důsledků je ÚP umožněno také stabilizací a rozvojem veřejné infrastruktury (kapitola 4 textové části ÚP). h)

vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn

ÚP stabilizuje a navrhuje v řešeném území konkrétní plochy hospodářského charakteru (výroba a skladování – lehký průmysl). Ekonomické aktivity jsou dále umožněny v rámci přípustného a podmíněně přípustného využití v plochách smíšených obytných a v plochách občanského vybavení (kapitola 6 textové části ÚP). i)

stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení

Tyto podmínky jsou jednou ze základních priorit celkové koncepce rozvoje ÚP (kapitola 2.2 textové části ÚP ). Promítají se např. do ochrany a rozvoje všech identifikovaných hodnot území (kapitola 2.3 textové části ÚP), do urbanistické koncepce (kapitola 3.1 textové části ÚP) nebo do vymezení ploch s rozdílným způsobem využití včetně určení podmínek jejich využití (kapitola 6 textové části ÚP). j)

prověřovat a vytvářet v území podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území

ÚP respektuje tento úkol především v rámci urbanistické koncepce, která klade mimořádný důraz na bezprostřední návaznost zastavitelných ploch na zastavěné území (kapitola 3.1 textové části ÚP). Tím je minimalizována finanční, časová, realizační náročnost napojení těchto ploch na veškerou veřejnou infrastrukturu. k)

vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany

ÚP vymezuje a zpřesňuje plochy a koridory veřejné infrastruktury (kapitoly 2.3.3, 3.3, 3.4, 4 textové části územního plánu), které zkvalitňují celkové podmínky pro zajištění civilní ochrany řešeného území. l)

určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území

Územní plán nevymezuje k rekultivaci konkrétní plochy s rozdílným způsobem využití. V rámci zastavěného území umožňuje (v mezích podmínek pro využití území jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití) rekultivační zásahy, které přispějí k opětovnému využití nevyužívaných ploch (kapitola 6 textové části ÚP). m)

vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních právních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak

ÚP respektuje podmínky pro ochranu území stanovené ve zvláštních právních předpisech (v rámci přechodných ustanovení jako součást stavebního zákona), což potvrzuje mimo jiné absence požadavku na zpracování vyhodnocení vlivů ÚP na životní prostředí. n)

regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů

ÚP je vymezena stabilizovaná plocha ložiska nerostných surovin, které nebylo dosud těženo. Územní plán rozsah tohoto ložiska zachovává a respektuje jej.


14

Třebešov


uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče

o)

Na zpracování ÚP se podílel multidisciplinární tým odborníků. Byly uplatňovány poznatky zejména z výše uvedených oborů, ale i dalších technických, přírodovědných a humanitních disciplín.

5

VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Územní plán Třebešov byl zpracován a pořízen v souladu s požadavky stavebního zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek č. 500/2006 Sb. a 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tuto skutečnost lze dokladovat na vlastní dokumentaci a na průběhu jejího pořizování.

6 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Územní plán Třebešov včetně územním plánem nově vymezené funkční plochy byly v průběhu jeho pořizování prověřeny a posouzeny dotčenými orgány včetně jejich přínosů, problémů a rizik. Uplatněná stanoviska, připomínky a námitky byly zapracovány tak, jak vyplývá z dalších částí tohoto opatření obecné povahy. Územní plán Třebešov v územně analytických podkladech definované urbanistické, architektonické a estetické požadavky a podmínky pro provedení změn v území. Z hlediska chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída nebyly příslušným vodohospodářským správním orgánem uplatněny žádné připomínky. Nedochází ke kolizím s předpisy v oblasti odpadového hospodářství, ochrany ovzduší, ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, ochranou památek a archeologických lokalit ani s dalšími právními předpisy. Městský úřad Rychnov nad Kněžnou – odbor školství, kultury mládeže a tělovýchovy, stanovisko č.j. OŠKMT-25994/12-10052/2012/Cho ze dne 2.11.2012: “V textové části odůvodnění u zájmové památky pod č.Z/13/c/03 bude opraveno číslo popisné-škola č.p.47 (v textu uvedeno č.p.10). Jinak s předloženým zněním návrhu územního plánu lze z hlediska zájmů památkové péče souhlasit.“ Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: respektovat stanovisko a opravit označení objektu.“ Krajský úřad Královéhradeckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, stanovisko č.j. 17973/ZP/2012 ze dne 31.10.2012: „Krajský úřad jako orgán ochrany ZPF...uplatňuje následující stanovisko: - krajský úřad souhlasí s lokalitami Z2, Z3, Z4, Z5, Z6, Z10 I. etapa, Z10 II. etapa, Z11 – umístění těchto lokalit není v rozporu se zásadami ochrany ZPF dle zákona ZPF - krajský úřad podmíněně souhlasí s lokalitou Z1 za předpokladu její prostorové redukce v západní části (budou do ní zahrnuty jen pozemky p.č.3028 a 160/1). - Krajský úřad podmíněně souhlasí s lokalitou Z8 za předpokladu její prostorové redukce ve východní části (budou do ní zahrnuty jen pozemky p.č.3336 a 3337). - Krajský úřad podmíněně souhlasí s lokalitou Z9 za předpokladu rozdělení této plochy na dvě etapy výstavby obdobně jako u plochy Z10 včetně podmínek realizace výstavby. - Krajský úřad nesouhlasí s lokalitami Z7, Z12, Z13, Z14, Z15 – umístěním těchto lokalit nejsou dodrženy obecné zásady ochrany zemědělského půdního fondu dle § 4 zákona ZPF (narušení organizace zemědělského půdního fondu, narušení půdních bloků, umístění zasahuje do volné krajiny). - Krajský úřad požaduje vypustit z textové části návrhu ÚP Třebešov poslední větu v kapitole 11 – tj. “S realizací sítí technické a dopravní infrastruktury je možno v plochách II. etapy započít současně s realizací zástavby v lokalitách zařazených v I. etapách.“ Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: respektovat stanovisko a zapracovat do návrhu územního plánu.“


15

Třebešov


Hasičský záchranný sbor Královéhradeckého kraje, územní odbor Rychnov nad Kněžnou, stanovisko č.j. HSHK/RK-886/OP-2012/b ze dne 23.10.2012: „Souhlasné stanovisko s podmínkou. Vydání souhlasného stanoviska je podmíněno provedením následujících změn v oddíle 7.3.1.“Civilní ochrana“: 1. V odstavci „Záchranné, likvidační a obnovovací práce“ upravit podíl HZS pouze na záchranné, případně likvidační práce. Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: respektovat stanovisko a zapracovat do návrhu územního plánu.“ ČR - Ministerstvo obrany - Vojenská ubytovací a stavební správa Pardubice, Teplého 1899, 530 02 Pardubice, stanovisko č.j. MOCR 36102-2/2012-1420 ze dne 13.9.2012: „V řešeném území se nachází ochranné vzdušný prostor pro létání v malých a přízemních výškách zahrnutý do jevu 102 – letiště včetně ochranného pásma....“ (stanovisko zkráceno – zpracovateli poskytnuta jeho úplná kopie.) Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: jev 102 je již zakreslen v návrhu územního plánu, není třeba řešit.“ Muzeum a galerie Orlických hor, Jiráskova 2, Rychnov nad Kněžnou, připomínka ze dne 5.11.2012.: „...Upozorňujeme na skutečnost, že plochy označené jako Z1, Z2 a Z3 se nacházejí na okraji zkoumané polykulturní lokality..a patří sem i významné pohřebiště z doby popelnicových polí, označené památníkem. ...Bude tedy nutné při zastavování a posléze při terénních zásazích s tím spojených počítat s důkladným archeologickým dozorem, případně i archeologickým výzkumem.“ (zkráceno) Na základě tohoto vyjádření zpracoval pořizovatel pokyn pro úpravu návrhu územního plánu pro veřejné projednání: „Vyhodnocení a Pokyn pro zapracování: vznesená připomínka se netýká procesu pořizování územního plánu, řešení konkrétních terénních zásahů je věcí územního, případně stavebního řízení, ve kterém má možnost Muzeum a galerie OH hájit veřejný zájem a provádět archeologický dozor (příp.výzkum). Návrh ÚP Třebešov ukládá ochranu kulturních hodnot území, a to v textové i grafické části (vymezení archeologických lokalit v koordinačním výkresu).“ Obdrželi jsme souhlasná stanoviska těchto dotčených orgánů: Městský úřad Rychnov nad Kněžnou, odbor výstavby a životního prostředí, odd. životní prostředí, (č.j.OVŽP-21358/12-10601/2012 z 19.10.2012), Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje (č.j. S-KHSHK 25624/2011/4/HOK.RK/Li z 8.10.2012), Ministerstvo životního prostředí ČR (č.j.1000/550/12-Hd, 24617/ENV/12 z 19.9.2012), Ministerstvo průmyslu a obchodu (č.j.36293/2012/31100 ze 20.9.2012), Obvodní báňský úřad (č.j. SBS 31377/2012/09/1 z 17.9.2012), Ministerstvo zemědělství - Pozemkový úřad RK (č.j.155926/2012-MZE-130748 z 13.9.2012) a ČR-státní energetická inspekce (č.j. 1640/12/52.104/Št z 26.10.2012). Ostatní dotčené orgány nevznesly k návrhu ve svých stanoviscích žádné připomínky a ani tato stanoviska nebyla nesouhlasná. Žádná ze sousedních obcí neuplatnila připomínku.

7

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ

Územní plán Třebešov je vypracován na základě zadání zpracovaného pořizovatelem územního plánu (MěÚ Rychnov nad Kněžnou). Zadání ÚP Třebešov bylo schváleno usnesením č. 6 zastupitelstvem obce dne 15.12.2011. Jednotlivé požadavky ze schváleného zadání územního plánu byly v územním plánu respektovány následujícím způsobem: III. Obsah zadání územního plánu ad a)

Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů Vyhodnocení souladu s PÚR ČR 2008 je uvedeno v Odůvodnění ÚP Třebešov v kapitole 3.1 Soulad s politikou územního rozvoje. Územní plán respektuje ZÚR KHK vydané usnesením č. 22/1564/2011 zastupitelstvem Královéhradeckého kraje dne 8.9.2011. Vyhodnocení souladu s krajskou dokumentací ZÚR KHK je podrobně řešeno v Odůvodnění ÚP Třebešov v kapitole 3.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem.

ad b)

Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Požadavky vyplývající z ÚAP jsou promítnuty do celkové koncepce rozvoje území obce i do dílčích koncepcí v oblastech dopravní a technické infrastruktury, uspořádání krajiny a ochrany a rozvoje


16

Třebešov


hodnot území (viz. jednotlivé kapitoly Odůvodnění ÚP Třebešov). ad c)

Požadavky na rozvoj území obce V rámci tvorby územního plánu byla posouzena jednotlivá řešení z předchozí ÚPD a v souladu s cíli a úkoly územního plánování navržena koncepce zajišťující podmínky pro výstavbu a udržitelný rozvoj území. Rozsah a potřeba vymezení zastavitelných ploch pro bydlení a vyhodnocení využití zastavitelných ploch vymezených v platném ÚPO Třebešov jsou podrobně uvedeny v kapitole 8. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území. V souladu s požadavky zadání byly do územního plánu zapracovány plochy pro bydlení, výrobu, plochy pro realizaci ČOV, plochy krajinné a veřejné zeleně, místní a účelové komunikace a protierozní a protipovodňová opatření. Pro realizaci protipovodňových a protierozních opatření byly stanoveny obecné podmínky a v problematických lokalitách vymezeny plochy smíšené nezastavěného území (NSzpv) a stanoveny podmínky jejich funkčního využití. Územní plán je zpracován s ohledem na skončené pozemkové úpravy v k.ú. Třebešov v souladu s Plánem společných zařízení.

ad d)

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území (urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny) Urbanistická koncepce je formulována s cílem koordinovat všechny složky v území. Struktura ploch a podmínky plošného a prostorového uspořádání jsou navrženy s ohledem na vyhlášku č. 501/2006 Sb. Územní rozvoj je soustředěn do míst s vazbou na urbanizované plochy a veřejnou vybavenost. Ve volné krajině nejsou vytvářena nová sídla a samoty. Pro jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití byly stanoveny podmínky prostorového uspořádání. Krajina je v územním plánu považována za relativně stabilizovanou. Realizace opatření vedoucích k obnově krajinné zeleně a ke zvyšování zejména ekologické stability a retenčních schopností krajiny je umožněna ve stanovených podmínkách využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. Územním plánem je respektováno záplavové území, které dosud nebylo vodoprávním úřadem vyhlášeno. V území ohroženém povodněmi byly územní plánem vymezeny plochy smíšené nezastavěného území (NSzpv), v rámci nichž je možná realizace protipovodňových a protierozních opatření. Územní plán vymezil a zpřesnil prvky ÚSES v měřítku ÚP, přičemž vycházel z nadřazených dokumentací, podkladů a metodik vymezování ÚSES. Prvky ÚSES byl ÚP rovněž vymezeny jako veřejně prospěšná opatření za účelem usnadnění jejich realizace.

ad e)

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury ad e1)

Dopravní infrastruktura

ad e2)

Technická infrastruktura

ad e3)

Občanské vybavení a veřejná prostranství

Koncepce veřejné infrastruktury vychází ze zpracovaných podkladů (PRVK Královéhradeckého kraje, další celokrajské oborové podklady). Podrobná koncepce jednotlivých složek veřejné infrastruktury (občanská vybavenost, veřejná prostranství, dopravní a technická infrastruktura) je řešena v kapitole 7.4 Odůvodnění ÚP Třebešov (Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury). ad f)

Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území ad f1)

Požadavek na ochranu a rozvoj historických hodnot území

ad f2)

Požadavek na ochranu a rozvoj kulturních a urbanistických hodnot území

ad f3)

Požadavek na ochranu a rozvoj přírodních hodnot území

V rámci koncepce ochrany a rozvoje hodnot území jsou respektovány historické, kulturní, urbanistické a přírodní hodnoty. Územním plánem jsou vytvořeny podmínky pro ochranu památkově hodnotných objektů, lokalit s archeologickými nálezy, historicky vytvořené struktury sídla, ploch zeleně a veřejných prostranství v zastavěném území, významných krajinných prvků, prvků ÚSES, zemědělského a lesního půdního fondu a dalších. Nemovitá kulturní památka, archeologické lokality, objekty v památkovém zájmu jsou zaneseny do grafické části Odůvodnění ÚP Třebešov (koordinační výkres). Při návrhu zastavitelných ploch byla zohledněna ochrana zemědělského půdního fondu, zejména půd nejvyšších tříd ochrany ZPF. Zastavitelné plochy byly vymezovány v přímé návaznosti na zastavěné území a na technickou a dopravní infrastrukturu. ÚP jsou respektovány jednotlivé prvky ÚSES, které byly vymezeny na základě nadřazených


17

Třebešov


dokumentací a podkladů a upřesněny s ohledem na metodiku vymezování ÚSES v měřítku ÚP. Zvyšování ekologická stability území, retenční schopnosti krajiny a doplnění krajinné zeleně je ÚP umožněno ve stanovených podmínkách využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití. ad g)

Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace Jako veřejně prospěšnou stavbu (VPS) ÚP vymezuje zastavitelnou plochu Z2 (technická infrastruktura – TI) pro realizaci ČOV. Jako veřejně prospěšná opatření (VPO) byly vymezeny plochy určené pro založení prvků ÚSES – RK 802 a lokální prvky ÚSES. Územním plánem nebyly vymezeny žádné asanační zásahy.

ad h)

Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů (například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy) Požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů jsou územním plánem respektovány, podrobný popis jednotlivých požadavků včetně jejich promítnutí do územního plánu je uveden v kapitole 9.3 Odůvodnění ÚP Třebešov.

ad i)

Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území V kapitole 9.6 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území je podrobně vyhodnocen vliv územního plánu na jednotlivé jevy (závady, střety, ohrožení a problémy) obsažené v RURU ÚAP ORP Rychnov nad Kněžnou.

ad j)

Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose Řešené území neleží v rozvojové oblasti ani v rozvojové ose. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěná území a s ohledem na urbanistický vývoj a strukturu osídlení. Ve volné krajině nevznikají nová sídla. Při vymezování zastavitelných ploch byly územním plánem respektovány a zohledněny hodnoty a limity využití území vyplývající z územně analytických podkladů a z platných právních předpisů. Rozsah zastavitelných ploch je odůvodněn v souladu s § 8 odst. 4 stavebního zákona a vyhodnocení je podrobně uvedeno v kapitole 8. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území.

ad k)

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií Ze zadání ÚP Třebešov nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridorů, ve kterých by výstavba byla podmíněna zpracováním územní studie. V ÚP Třebešov byla podmínka zpracování územní studie stanovena pro zastavitelné plochy Z9 a Z10 (plochy smíšené obytné – venkovské) s ohledem na jejich rozsah a podmínku vymezování dostatečných ploch veřejných prostranství dle § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb..

ad l)

Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem Ze zadání ÚP nevyplynul požadavek na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. V územním plánu nejsou tyto plochy ani koridory vymezeny.

ad m)

Požadavky na vyhodnocení vlivu územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast Požadavek na zpracování vyhodnocení ÚP z hlediska vlivů na životní prostředí nebyl uplatněn. S ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona nebylo vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj zpracováno.

ad n)

Požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant Požadavek na zpracování variantního řešení nebyl uplatněn. Etapa konceptu nebyla zpracována.

ad o)

Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Uspořádání obsahů textových částí Návrhu i Odůvodnění ÚP Třebešov odpovídá rozsahu požadovaném ve schváleném zadání ÚP Třebešov. Požadavek na zpracování samostatného výkresu „Hlavní výkres – technická infrastruktura“ v měřítku 1: 5 000 nebyl s ohledem na minimální rozsah navrhovaných opatření v oblasti technické


18

Třebešov


infrastruktury respektován. Grafické vyjádření koncepce technické infrastruktury je v souladu s přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. součástí Hlavního výkresu zpracovaného v měřítku 1: 5 000.

8

VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH

S ohledem na ochranu přírody a krajiny, jakožto podstatné složky prostředí života obyvatel, určuje územní plán účelné využívání zastavěného území a s ohledem na charakter a efektivitu využití zastavěných území vytváří podmínky pro nové funkční využití vybraných ploch. Zastavěné území bylo vymezeno k datu 31.12.2012 a vychází ze skutečného stavu zastavěnosti území zjištěného terénním průzkumem a z evidence zastavěných ploch a nádvoří v katastru nemovitostí. Vyhodnocení využití zastavitelných ploch pro bydlení vymezených ve schváleném ÚPO Třebešov Celkový přehled zastavitelných ploch pro bydlení vymezených v platném ÚPO Třebešov (Ing. arch. Tomáš Jirásek, 2000) je uveden v následující tabulce včetně vyhodnocení jejich stávajícího (skutečného) stavu a procenta využití jednotlivých zastavitelných ploch. ozn. dle ÚPO Třebešov

funkční využití dle ÚPO Třebešov

% využití zastavitelné plochy

ÚP Třebešov (plocha s rozdílným způsobem využití území), pozn. skutečný stav lokality

OZO 1

obytná zóna obecná

100%

součást zastavěného území (smíšené obytné – venkovské)

OZC 1

obytná zóna čistá

0%

celá plocha převzata – zastavitelná plocha Z8 (smíšené obytné - venkovské)

OZC 2


15%


OZO 2


75%


OZC 3


100%


OZO 3


75%


OZO 4


100%

součást zastavěného území (smíšené obytné – venkovské) pozn. : zahrady k přilehlým RD

OZC 4


0%


OZO 5


0%

součást zastavěného území (smíšené obytné - venkovské)

OZC 5

rezerva - obytná zóna čistá

-

částečně převzata – součást zastavěného území (výroba a skladování – zemědělská výroba)

OZO 6


100%

součást zastavěného území (smíšené obytné – venkovské) pozn. : zahrady k přilehlým RD

OZO 7


100%

součást zastavěného území (smíšené obytné – venkovské), pozn.: zahrady k přilehlým RD

OZO 8


20%

celá plocha převzata – zastavitelná plocha Z10 – I. etapa (smíšené obytné - venkovské)

Zastavitelné plochy vymezené v platné ÚPD jsou v současné době z většiny zastavěné, odborným odhadem bylo využití zastavitelných ploch vymezených v platné ÚPD stanoveno na 55%. Veškeré zastavitelné plochy vymezené v platné ÚPD jsou do návrhu ÚP Třebešov převzaty.


19

Třebešov


Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch Rozsah zastavitelných ploch pro bydlení vychází z následujících východisek: - odborný odhad budoucího demografického vývoje; - poloha a pozice obce v systému osídlení (výhodné umístění v blízkosti spádových center Rychnova n. K., Vamberka a Kostelce n. O a blízkost průmyslové zóny republikového významu – Solnice – Kvasiny); - potřeba vymezení zastavitelných ploch dle aktuálních požadavků; - koncepce stanovená v platné ÚPD. Situování rozvojových lokalit vychází zejména z následujících principů: - plošná a prostorová vazba stabilizovaných a zastavitelných ploch s rozdílným způsobem využití; - ochrana přírody a krajiny především s ohledem na prvky ÚSES; - ochrana urbanistických a krajinných hodnot stanovením regulativů jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití; - vazby na stávající i navrhovanou dopravní a technickou infrastrukturu; - respektování historicky vytvořené urbanistické struktury sídla; - obecné respektování všech složek limitů využití území. Rozsah rozvojových lokalit odpovídá odhadovanému demografickému vývoji k roku 2025: Počet obyvatel v roce 2001

236

Počet obyvatel v roce 2011

260

Průměrný celkový roční přírůstek/úbytek mezi lety 2001 – 2011

+ 2,4

Za předpokladu, že bude nadále docházet ke stabilnímu přírůstku dle odhadu demografického vývoje a s ohledem na současný trend návratu obyvatel do menších (střediskových) obcí se základní občanskou vybaveností umístěných v dojezdové vzdálenosti spádových center, územní plán očekává do roku 2025 nárůst počtu obyvatel o cca 34 obyvatel. Celkový přírůstek/úbytek obyvatel K roku 2025

Odhadovaný počet obyvatel celkem

+ 34 34 + 260 = 294

Odborný odhad potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

požadavky vyplývající z demografického vývoje

16 BJ

-

požadavky vyplývající z nechtěného soužití

15 BJ

-

požadavky vyplývající z polohy obce (blízkost a dobrá dopravní dostupnost spádových center, poloha v dosahu plánované průmyslové zóny PZ1 Kvasiny - Solnice) 25 BJ Celkem

56 BJ

S ohledem na charakter a strukturu stabilizované zástavby a na limity využití území je počítáno s potřebou 2 200 m2 na 1 BJ. Tato rozloha v sobě zahrnuje potřebné plochy dopravní infrastruktury, veřejných prostranství a ploch zeleně. Výpočet potřeby zastavitelných ploch pro bydlení: -

potřeba ploch bydlení v rodinných domech (56 BJ x 2 200)

-

rezerva 10%

123 200 m2 12 320 m2

Potřeba ploch pro bydlení celkem

135 520 m2

Zastavitelné plochy pro bydlení vyplývající z návrhu ÚP

124 900 m2

V obci je celková potřeba ploch pro bydlení odhadnuta na cca 13,6 ha (včetně rezervy 10%), což je o 1,062 ha více, než je vymezeno územním plánem (12,49 ha). S ohledem na počítanou rezervu 10% je rozsah vymezených zastavitelných ploch pro bydlení do roku 2025 dostačující. Odůvodnění vymezení zastavitelných ploch Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy pro realizaci cca 55 rodinných domů, což v případě 50% realizace představuje bydlení pro cca 60 obyvatel. Dle výše uvedených výpočtů a odborných odhadů je zřejmé, že nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v návrhovém období uspokojí poptávku.


20

Třebešov


Tab. Odhad nabídky ploch pro bydlení: Třebešov

Celková výměra zastavitelných ploch pro bydlení

Počet navrhovaných RD

Počet obyvatel (RD x 2,2)

Počet obyvatel při odhadu 50 % realizace

celkem

8,02 ha (12,49 ha včetně zastavitelných ploch Z9 – II. etapa a Z10 - II. etapa)

48 RD (55 RD při započítání II. etapy u zastavitelných ploch Z9, Z10)

105 (121 obyvatel při započítání II. etapy u zastavitelných ploch Z9, Z10)

52 (60 obyvatel při započítání II. etapy u zastavitelných ploch Z9, Z10)

Tab. Zastavitelné plochy ozn.

plocha s rozdílným způsobem využití

charakteristika, limity využití, pozn.

Část obce

Z1

smíšená obytná – venkovská (SV)

pozn.: nově vymezená zastavitelná plocha limity: poloha v ÚAN, OP silnice III/32011, OP lesa 50 m od hranice PUPFL

Třebešov

Z2

technická infrastruktura – inženýrské sítě (TI)

pozn.: zastavitelná plocha pro ČOV, ze 100 % převzata platné ÚPD limity: OP lesa 50 m od hranice PUPFL

Třebešov

Z3


pozn.: zastavitelná plocha ze 100 % převzata z platné ÚPD limity: OP lesa 50 m od hranice PUPFL

Třebešov

Z4


pozn.: nově vymezená zastavitelná plocha limity: elektrické vedení včetně OP, OP lesa 50 m od hranice PUPFL

Třebešov

Z5

veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV)

pozn.: nově vymezená zastavitelná plocha limity: elektrické vedení včetně OP, OP trafostanice, OP lesa 50 m od hranice PUPFL, poloha v ÚAN

Třebešov

Z6


pozn.: zastavitelná plocha ze 40% převzata z platné ÚPD limity: OP lesa 50 m od hranice PUPFL, poloha v ÚAN

Třebešov

Z8


pozn.: zastavitelná plocha z cca 50 % převzata z platné ÚPD limity: OP silnice III/3211

Třebešov

Z9


pozn.: nově vymezená zastavitelná plocha limity: -

Třebešov

smíšená obytná – venkovská (SV) – I.etapa

pozn.: zastavitelná plocha z cca 40 % převzata z platné ÚPD limity: -

smíšená obytná – venkovská (SV) – II.etapa

pozn.: nově vymezená zastavitelná plocha limity: -

výroba a skladování – lehký průmysl (VL)

pozn.: nově vymezená zastavitelná plocha limity: OP silnice III/3211, poloha v ÚAN

Z10

Z11

9 9.1

Třebešov

Třebešov

KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY Odůvodnění koncepce rozvoje

Ve smyslu § 18 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), je cílem územního plánu vytvořit předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu mezi hospodářským rozvojem, ochranou životního prostředí a soudržností společenství obyvatel území.


21

Třebešov


9.1.1 Vymezení řešeného území Řešené území je vymezeno správním územím obce Třebešov o celkové rozloze 313 ha. Obec tvoří jediné katastrální území (k.ú. Třebešov, kód: 769673) a jedna část obce (Třebešov, kód: 169676). Obec náleží dle administrativního členění do Královéhradeckého kraje, okresu Rychnov nad Kněžnou a spadá pod správu obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem Rychnov nad Kněžnou. Obec Třebešov sousedí s následujícími obcemi: Černíkovice (k.ú. Černíkovice) Černíkovice (k.ú. Domašín u Černíkovic) Libel Lično (k.ú. Lično) Hřibiny – Ledská (k.ú. Velká Ledská) Rychnov nad Kněžnou (k.ú. Lipovka u Rychnova nad Kněžnou)

severní hranice severovýchodní hranice jižní hranice západní hranice jihozápadní hranice východní hranice

9.1.2 Demografické předpoklady Vývoj počtu obyvatel V roce 2011 bylo v obci Třebešov evidováno 260 obyvatel (dle ČSÚ). Při výměře řešeného území 313 ha je hustota osídlení cca 83 obyv./km2, což zhruba odpovídá průměru v okrese Rychnov nad Kněžnou. Základní údaje o historickém vývoji počtu obyvatelstva v řešeném území jsou shrnuty v tabulce popisující sčítání obyvatel v letech 1869 (počátek důvěryhodných záznamů) – 1991. Vývoj počtu obyvatel žijících na území Třebešova lze ve sledovaném období rozdělit do tří etap. V první etapě docházelo k postupnému navyšování počtu obyvatel až na maximální doložený počet obyvatel 363 v roce 1890. V následující etapě (1900 – 1930) počet obyvatel mírně kolísal a pohyboval se okolo hodnot 314 - 353. Zlom v demografickém vývoji představovala druhá světová válka, která odstartovala třetí etapu, tedy období od roku 1945 do roku 1991.V tomto období z počátku docházelo k úbytku obyvatelstva v důsledku druhé světové války (válečné ztráty, snížení porodnosti) a později odlivem obyvatelstva do měst a větších obcí s vyšší úrovní bydlení a občanské vybavenosti a s možnostmi pracovního uplatnění. Absolutního minima počtu trvale žijících obyvatel obec dosáhla v roce 1980 (231 obyvatel). Tab. Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 – 1991 (stav k 1.1. daného roku): rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

Třebešov

276

317

363

326

353

336

314

268

312

259

231

252

Od roku 1991 dochází k poměrně stabilnímu nárůstu počtu obyvatel, což lze přisuzovat zejména trendu návratu obyvatel do menších (střediskových) obcí umístěných v dojezdové vzdálenosti spádových center s kvalitním životním prostředím. Tab. Vývoj počtu obyvatel v letech 2001 – 2011 (stav k 1.1. daného roku): obec/rok

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Třebešov

236

234

232

241

243

248

254

254

257

258

260

Celkový počet obyvatelstva významně ovlivňuje mimo přirozený pohyb (narození, zemřelí) též mechanický pohyb (stěhování) označovaný jako migrace. Konkrétní hodnoty přírůstku přirozeného a migračního jsou uvedeny níže. Jak je patrné z tabulky, hodnota migračního přírůstku se pohybuje v posledních letech převážně v kladných hodnotách a lze očekávat, že tento pozitivní demografický vývoji obce bude nadále pokračovat. Tab. Migrační vývoj v letech 1998 – 2011: Rok

1997 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Narození

3

2

7

2

4

2

4

4

3

1

1

2

3

3

Zemřelí

6

3

2

2

1

5

3

1

4

4

-

4

1

2

Přírůstek přirozený

-3

-1

5

-

3

-3

1

3

-1

-3

1

-2

2

1

Přistěhovalí

5

3

9

-20

6

1

8

-1

6

9

-1

5

-1

-3


22

Třebešov


Vystěhovalí

21

8

8

20

7

5

2

7

8

3

11

4

7

6

Přírůstek migrační

-16

3

9

-20

6

1

8

-1

6

9

-1

5

-1

-3

Přírůstek celkový

-19

2

14

-20

9

-2

9

2

5

6

-

3

1

-2

Zhruba polovina z celkového počtu obyvatel je ekonomicky aktivní. Průměrný věk obyvatel Třebešova je 38 let, což je pod věkovým průměrem v Královéhradeckém kraji, který ke dni 31.12.2010 činil 41,3 let (v celé ČR 40,8 let). Podle pohlaví převažuje počet mužů nad počtem žen (mužů je cca 53%). Nejpočetnější věkovou skupinou v Třebešově jsou obyvatelé ve věku 50 – 54 let (9,75 %) a 25 -29 let (9,32%), naopak nejméně početnou věkovou skupinou jsou obyvatelé obce ve věku 18-19 let (2,54%). Z Třebešova vyjíždí do zaměstnání celkem 103 obyvatel, z nichž většina v rámci okresu (65%) a v rámci obce (15%). Vzhledem k tomu, že se v obci nenachází základní ani střední škola, do školy dojíždí 100% obyvatel obce, z nichž většina v rámci okresu (84%). Hlavními směry vyjížďky jsou města Rychnov nad Kněžnou, Solnice a Černíkovice (ZŚ, MŠ). Tab. Vyjížďka obyvatel do zaměstnání a do škol (dle ČSÚ, k 1.3.2001) Vyjíždějící do zaměstnání celkem

v rámci obce

103

15

Z toho v v rámci rámci okresu kraje 67

10

do jiného kraje 3

Vyjíždějící do škol celkem 45

v rámci obce -

Z toho v v rámci rámci okresu kraje 38

do jiného kraje

3

4

Hospodářská činnost V obci Třebešov bylo k 31.12.2011 registrováno celkem 61 podnikatelských subjektů, z nichž cca 73% tvoří podnikatelé – fyzické osoby. Nejvíce podnikatelských subjektů pracuje v odvětví obchodu, prodeje a oprav motorových vozidel, spotřebního zboží a pohostinství (18 subjektů – 29%) a v průmyslu (13 subjektů – 21%). Míra registrované nezaměstnanosti v Třebešově činila k 31.12.2011 0,85%. Tato hodnota je výrazně nižší než je průměr v Královéhradeckém kraji (7,49%) a průměr v okrese Rychnov nad Kněžnou (5,8%). Tab. Hospodářská činnost (k 31.12.2011, dle ČSÚ) Počet podnikatelských subjektů celkem

61

Zemědělství, lesnictví, rybolov

4

Průmysl

13

Stavebnictví

7

Doprava a spoje

3

Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství

18

Ostatní obchodní služby

7

Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění

2

Školství a zdravotnictví

1

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby

5

Akciové společnosti

1

podle převažující činnosti (počet subjektů)

Obchodní společnosti podle právní Podnikatelé - fyzické osoby formy (počet Svobodná povolání subjektů) Zemědělští podnikatelé Ostatní právní formy

5 45 1 2 7

Odhad budoucího demografického vývoje Třebešov je obec s rezidenčním charakterem nacházející se ve venkovské krajině v blízkosti a dobré dopravní dostupnosti spádových center, zejména Rychnova nad Kněžnou, Kvasin, Solnice a Kostelce nad Orlicí. V samotné obci se nachází výrobní areál (pila – MATRIX a.s.), který nabízí další pracovní příležitosti


23

Třebešov


pro obyvatele obce. V posledních letech vykazuje obec mírný nárůst počtu obyvatel, který potvrzuje zájem o trvalé bydlení v obci a vzhledem ke celospolečenským tendencím, lze do roku 2025 očekávat pokračování tohoto trendu. Jedním z úkolů územního plánu je na základě těchto východisek vytvořit podmínky pro udržení tohoto demografického vývoje, popřípadě pro jeho stabilizaci, a to zejména vytvořením dostatečné nabídky zastavitelných ploch pro bydlení. Díky příznivé pozici obce v blízkosti spádových center, uspokojivé nabídce bydlení ve venkovské krajině a vytvořením podmínek pro kvalitativní růst ve všech funkčních složkách obce, lze předpokládat další pozitivní pokračování vývojové demografické křivky.

9.1.3 Bytový a domovní fond Vývoj počtu domů v Třebešově úzce souvisí s demografickým vývojem obyvatel. Ve sledovaném období (1869 – 2001) se počet domů v Třebešově pozvolna zvyšoval, případně krátkodobě stagnoval v důsledku válek či odchodu obyvatelstva do větších měst a obcí. Od devadesátých let počet objektů opět mírně stoupal, což lze přisuzovat trendu návratu k bydlení na venkově a současně dalším rozvojem ekonomických aktivit a průmyslu v okolních spádových centrech (tedy navýšení počtu pracovních příležitostí v oblasti) i v samotné obci. Při Sčítání lidu, domů a bytů v březnu roku 2001 bylo v Třebešově evidováno celkem 57 obydlených domů, jejichž průměrné stáří činí 39,7 let. Nejvyšší počet domů pochází z let 1946 – 1980. Jedná se převážně o rodinné domy o 1 až 2 nadzemních podlažích. Během let 2002 - 2010 bylo v obci postaveno 5 bytových jednotek. Tab. Vývoj počtu domů 1869 – 2001 (dle ČSÚ, k 1.3.2001) rok

1869

1880

1890

1900

1910

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Třebešov

39

40

50

46

50

52

62

67

66

64

59

71

69

Z celkového počtu 69 domů jich bylo 57 trvale obydlených (cca 83 %), 7 bytů sloužilo k rekreaci (10%) a 12 domů bylo neobydlených (17%). Tab. Bytový fond (dle ČSÚ, k 1.3.2001) domy celkem

69

trvale obydlené domy

z toho rodinné domy

bytové domy

69

-

57

neobydl. domy s byty


bytové domy

57

-

12


bytové domy

12

-

trvale obydlené byty celkem

byty sloužící k rekreaci

88

7

9.1.4 Urbanistická struktura sídla, vývoj osídlení, historie obce Správní území obce Třebešov je součástí rozsáhlého rovinatého pásu, který se táhne jihozápadně od Krkonoš a Orlických hor. Vzhledem k příznivým přírodním a klimatickým podmínkám bylo území osídlováno již ve starší době kamenné a patří tak k oblastem s nejdéle trvajícím osídlením v Čechách. Širší oblast byla zhruba 1000 let př. n. l. osídlena kulturou lidu popelnicových polí, díky archeologickým nálezům je v této době doloženo silné osídlení v okrese Rychnov nad Kněžnou, kam spadá i Třebešov, na jehož území jsou evidovány lokality popelnicových pohřebišť. Osídlení v řešeném území bylo pravděpodobně založeno již v době předhistorické okolo tvrze, která stávala přibližně na místě dnešního č.p. 29. V roce 1426 byla ves i tvrz vypálena a o několik let později kolem roku 1436 znovu vystavěna. Další újmu utrpěla obec v době husitské (cca kolem roku 1622), kdy byli obyvatelé obce povražděni a tvrz definitivně zanikla. Nebyla již nikdy obnovena, neboť Třebešov byl přidělen k Rychnovu nad Kněžnou, kde své sídlo majitelé Třebešova už měli. Zástavba v obci začala vznikat podél historické cesty do Rychnova nad Kněžnou, dnešní silnice III/3211. V Třebešově byl po roce 1622 znovu postaven dvůr s obytnou a hospodářskou částí a tři další statky. První statek stál v místech čp. 26 a čp. 17, druhý naproti čp. 24 a třetí mezi čp. 9, čp. 10 a čp. 12. Původní půdorysný rozsah dvora je patrný z historických map stabilního katastru z roku 1840. Dnes se na jeho místě nachází sídlo společnosti MATRIX a.s.. Zástavba v obci se poté začala rozšiřovat podél komunikace směrem na Černíkovice, která byla dokončená v roce 1897. V roce 1901 byla v obci postavena škola a zahájeno první vyučování. V současné době se v objektu bývalé školy nachází obecní úřad a obecní knihovna. V důsledku množství kvalitních zemědělských půd v oblasti se Třebešov vyvíjel jako vesnické sídlo orientované zejména na zemědělství, čemuž odpovídá i charakter zástavby v obci. Dodnes se v obci zachovalo několik původních zemědělských objektů s hospodářským zázemím, které jsou ukázkou tradičních roubených staveb lidové architektury tohoto typu. Historická struktura zástavby zůstala až na výjimky zachována, neboť nebyla na rozdíl od větších obcí narušena nevhodnou výstavbou nebo jinými negativními


24

Třebešov


vlivy. K výraznějším změnám venkovského prostoru došlo v poválečném vývoji v období tzv. kolektivizace zemědělství, kdy docházelo k scelování pozemků, k likvidaci původní cestní sítě a zániku členění krajiny rastrem polí a luk. Třebešov je obcí s převažujícím venkovským typem osídlení. Velká část objektů určených k bydlení jsou tradiční chalupy, původní hospodářská stavení nebo novější typy rodinných domů. Novodobá zástavba se nachází zejména v severovýchodní části území. Jádrová část obce představuje charakteristické založení návesní osady – vesnice seskupené kolem volného obecního prostoru (návsi s kaplí), jehož středem probíhala hlavní cesta. Jádro obce, ačkoli výrazně pozměněné, se dodnes nachází v prostoru za hasičským minimuzeem, v místech původního rybníka. Třebešov byl odjakživa obcí okrajového významu, avšak v současné době jeho význam stoupá zejména v souvislosti s hlavní dopravní trasou – spojnicí Častolovic a Solnice.

9.1.5 Východiska koncepce rozvoje území obce Základním východiskem pro koncepci rozvoje území obce je vytvoření optimální urbanistické a organizační struktury ploch, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, růst osídlení, ochranu hodnot a soudržnost společenství obyvatel obce. Stanovená koncepce rozvoje vychází zejména z následujících východisek: 

poloha obce v sevření rozvojových os nadmístního významu a blízkost spádových center;



výhodná poloha obce ve vztahu k hlavním dopravním tahům v území – silnice I/11, I/14;



stabilizovaná historicky utvářená urbanistická struktura a prostorové uspořádání sídla;



omezení rozvoje sídla v důsledku přírodních limitů –významný podíl kvalitních půd I. a II. třídy ochrany ZPF v řešeném území;



zemědělský charakter území a tradice hospodaření v krajině x pokles významu zemědělství;



existence výrobního areálu a potenciál rozvoje výroby a nárůst ekonomických aktivit (pracovních příležitostí) v obci v souvislosti s dobrou dopravní dostupností obce;



nevyhovující stav v oblasti odvádění a čištění odpadních vod;



atraktivní venkovské prostředí, hodnotná údolí Bělé (potenciál obnovy či revitalizace).

9.1.6 Odůvodnění koncepce rozvoje území Jedním z hlavních cílů územního plánu je vytvoření předpokladů pro dosažení udržitelného rozvoje území, který je podmíněn vytvořením podmínek pro odpovídající hospodářský rozvoj, pro zvyšování soudržnosti obyvatel v území a pro zlepšování životního prostředí. ÚP usiluje o posilování identity obce a vymezení nových zastavitelných ploch při současném respektování původní urbanistické struktury a zemědělského charakteru krajiny. Koncepce rozvoje území obce navazuje na předchozí ÚPD (ÚPO Třebešov) a je do značné míry ovlivněna polohou mezi osami nadmístního významu. S ohledem na současný stav území a v souladu s platnými právními předpisy jsou rámcově převzaty dlouhodobé záměry na změny v území, zejména plochy určené pro rozvoj bydlení v obci. Třebešov je malým venkovským sídlem s potenciálem rozvoje zejména ve vztahu k dostupnosti spádových center a průmyslové zóny Kvasiny - Solnice. Východisky pro rozvoj území obce jsou kromě dobré dopravní dostupnosti a blízkosti vyšších správních a regionálních center (Rychnov nad kněžnou, Kvasiny, Kostelec nad Orlicí a Hradec Králové) rovněž příznivé životní prostředí a nabídka pracovních příležitostí v samotné obci (pila – MATRIX a.s.). Tato východiska vytvářejí předpoklad pro budoucí poptávku po plochách bydlení. Úkolem územního plánu je zejména stabilizace osídlení, vytvoření podmínek pro účelné a intenzivní využívání zastavěného území a umožnění jeho rozvoje v potřebném rozsahu (odůvodnění rozsahu vymezení zastavitelných ploch je součástí kapitoly 3.1.7 Vyhodnocení účelného využití zastavěného území). V rámci koncepce rozvoje tak ÚP vytváří podmínky pro posilování rezidenčního charakteru obce zejména vymezením zastavitelných ploch smíšených obytných (SV). V rámci těchto ploch je umožněna integrace vzájemně se nerušících funkcí bydlení, lehké výroby, občanského vybavení, rekreace, individuálních ekonomických aktivit apod. Zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na zastavěné území a jejich situování vychází ze stávající urbanistické struktury sídla. V souvislosti s plošným rozvojem obce bylo nezbytné řešit koncepci veřejné infrastruktury, zejména dopravní a technické infrastruktury. V rámci koncepce odvádění a čištění odpadních vod byla ÚP vymezena zastavitelná plocha Z2 pro realizaci centrální čistírny odpadních vod. Kvalitativní růst veřejné vybavenosti obce představuje trvalé zlepšování životní úrovně a zvyšování rozvojového potenciálu obce.


25

Třebešov


9.1.7 Odůvodnění urbanistické koncepce Řešení územního plánu spočívá ve vytvoření podmínek pro komplexní a vyvážený rozvoj obce. Je zohledněno stabilizované prostorové a funkční uspořádání území – sídelní struktura vycházející z přírodních podmínek, zejména z morfologie terénu a vývoje osídlení. Základním východiskem pro lokalizaci zastavitelných ploch byla stabilizovaná urbanistická struktura sídla, existence stávající veřejné infrastruktury (dopravní dostupnost, inženýrské sítě, občanská vybavenost) a potřeba vymezení nových zastavitelných ploch zejména pro bydlení tak, aby v budoucnu docházelo ke stabilizaci a mírnému nárůstu počtu obyvatel v obci. Zastavěné území je poměrně intenzivně využíváno, přesto je v obci řada pozemků rozlehlých zahrad či starých sadů, které tvoří hospodářské celky s obytnými objekty a v územním plánu je lze chápat jako proluky. Jsou proto vymezeny jako součást stabilizovaných ploch smíšených obytných – venkovských (SV). Vzhledem k vlastnickým vztahům nejsou tyto plochy pro výhledové období dostupné, a proto s nimi nelze počítat při stanovování potřeby vymezení zastavitelných ploch, nicméně výstavba v nich je územním plánem umožněna. Dominantní funkcí zastavěného území jsou plochy smíšené obytné – venkovské (SV). Nové zastavitelné plochy jsou vymezeny v návaznosti na tyto plochy stabilizované s cílem vytvořit kompaktní urbanizované území a minimalizovat nároky na veřejné rozpočty a zábor ZPF. Zastavitelné plochy smíšené obytné byly vymezeny zejména na jižním a západním okraji sídla, jedná se o zastavitelné plochy Z1, Z3, Z4, Z6, Z8 – Z10. Podstatnou funkční složku řešeného území tvoří stávající výrobní areál v severovýchodní části sídla (pila – MATRIX a.s.). Územním plánem je za účelem dalšího možného rozvoje stávající lehké výroby a místního ekonomického potenciálu vymezena zastavitelná plocha lehké výroby Z11 ve vazbě na stávající výrobní areál. Další rozvoj zemědělské výroby se nepředpokládá – živočišná výroba je umožněna pouze ve stávajícím rozsahu v provozovaných objektech. Drobná výroba (zemědělská, lehká, řemeslná) je umožněna rovněž v rámci ploch smíšených obytných (SV). Územním plánem je respektována stávající struktura veřejných prostranství tvořená především prostranstvím před kaplí sv. Václava, před hasičským minimuzeem a před správní budovou společnosti MATRIX a.s., a dále úseky místních komunikací v zastavěném území a dílčími plochami sídelní zeleně. Nově je územním plánem vymezena plocha veřejného prostranství – veřejné zeleně (ZV) Z5 v centru obce. Tato plocha veřejné zeleně by mohly do budoucna tvořit estetický prvek v území, společenské centrum obce a měla by sloužit především pro odpočinek a krátkodobou rekreaci. V rámci koncepce technické infrastruktury byla ÚP navržena oddílná kanalizace s vyústěním na centrální čistírnu odpadních vod (zastavitelnou plochu technické infrastruktury Z2). Řešení vycházející z platné ÚPD (ÚPO Třebešov) je v ÚP vymezeno jako alternativa k individuálnímu způsobu likvidace odpadních vod. Realizace oddílné kanalizace s vyústěním na ČOV se do roku 2025 s ohledem na ekonomické možnosti obce nepředpokládá. Z důvodů ochrany území před lokálními záplavami na vodních tocích (Bělá, Třebešovský potok) a za účelem zvýšení retenčních schopností území jsou územním plánem na zemědělských plochách v západní a jižní části území obce vymezeny plochy smíšené nezastavěného území (NSzpv) umožňující realizaci odpovídajících opatření (protipovodňových, protierozních). V souladu s platnými právními předpisy jsou v rámci urbanistické koncepce vymezeny následující plochy s rozdílným způsobem využití, jejichž hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v textové části územního plánu: Plochy občanského vybavení – jsou vymezeny zejména za účelem zajištění podmínek pro přiměřené umístění, dostupnost a využívání staveb občanského vybavení a k zajištění podmínek jejich užívání v souladu s jejich účelem. V územním plánu jsou členěny na: Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) Podrobné koncepce občanského vybavení je uvedena v kapitole 9.4.1. Občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) - jsou plochy pro tělovýchovu a sport. Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy sportovních a tělovýchovných zařízení na území obce zastoupené venkovním sportovním areálem východně vedle objektu obecního úřadu. Plochy veřejných prostranství - zahrnují plochy a pozemky s významnou prostorotvornou funkcí, jsou vymezeny za účelem jejich ochrany před zastavěním. V územním plánu jsou členěny na: Veřejná prostranství (PV)


26

Třebešov


Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) Za účelem rozvoje ploch veřejných prostranství (ZV) byla ÚP vymezena zastavitelná plocha Z5 v centru obce. Podrobná koncepce veřejných prostranství je uvedena v kapitole 9.4.2. Plochy smíšené obytné - jsou vymezeny z důvodu nejednoznačnosti způsobu jejich využívání. Integrují funkce bydlení, rekreace, služeb, místní výroby a občanského vybavení. Plochy smíšené obytné – venkovské (SV) – představují dominantní funkci v rámci urbanizovaných ploch. Jedná se o plochy, v nichž je funkce bydlení spojena s občanským vybavením, rekreací, hospodařením na přilehlých pozemcích, provozováním výrobních i nevýrobních služeb nebo hospodářských zvířat a další drobnou převážně zemědělskou a výrobní činností. Územním plánem jsou vymezeny zastavitelné plochy smíšené obytné – venkovské výhradně ve vazbě na zastavěné území. Jedná se o zastavitelné plochy Z1, Z3, Z4, Z6, Z8 – Z10. Plochy dopravní infrastruktury – dopravní infrastruktura – silniční (DS) - jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje dopravního obslužného systému. Zahrnují zejména stabilizované plochy silnic II. a III. třídy, místních a účelových komunikací, manipulačních a odstavných ploch. Podrobná koncepce dopravní infrastruktury je uvedena v kapitole 9.4.3. Plochy technické infrastruktury – inženýrské sítě (TI) – plochy jsou vymezeny z důvodu ochrany a rozvoje systémů technické infrastruktury, která je součástí veřejné infrastruktury. V řešeném území jsou vymezeny jako plochy stabilizované, představují stávající plochy a stavby a zařízení technické infrastruktury. Územním plánem je vymezena zastavitelná plocha Z2 pro realizaci centrální ČOV na jihozápadním okraji obce v blízkosti Třebešovského potoka. Podrobná koncepce technické infrastruktury je uvedena v kapitole 9.4.4. Plochy výroby a skladování – jsou děleny na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Výroba a skladování – lehký průmysl (VL) – územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy výroby na východním okraji obce. Územním plánem je za účelem posílení hospodářského pilíře obce vymezena zastavitelná plocha Z11 navazující na stávající výrobní areál firmy MATRIX a.s. Výroba a skladování – zemědělská výroba (VZ) – v řešeném území představují stabilizované plochy zemědělské výroby jihovýchodně od areálu firmy MATRIX a.s. a na jižním okraji obce. Výroba a skladování – fotovoltaická elektrárna (VX) – územní plán vymezuje stabilizovanou plochu fotovoltaické elektrárny na severním okraji obce v přímé vazbě na areál firmy MATRIX a.s. Podmínky pro hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití je stanoveno v textové části ÚP Třebešov.

9.1.8 Odůvodnění vymezení ploch k prověření územní studií Z důvodů optimálního využití zastavitelných ploch byly územním plánem vymezeny plochy (níže uvedené v tabulce), ve kterých je rozhodování o změnách jejich využití podmíněno zpracováním územní studie. Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí. V zadání územní studie pořizovatel stanoví obsah, rozsah (vymezení řešeného území), cíle a účel územní studie a stanoví, jaké výkresy požaduje, včetně měřítek mapových podkladů, nad kterými má být územní studie zpracována. Lhůta pro pořízení územní studie se stanovuje na 4 roky od nabytí účinnosti opatření obecné povahy, jímž se územní plán vydává.


27

Třebešov


ozn. plochy

plocha s rozdílným způsobem využití

Z9

smíšené obytné – venkovské (SV)

Z10

smíšené obytné – venkovské (SV)

9.2

předmět řešení územní studie - prověřit architektonické a urbanistické působení ploch (objektů) ve vztahu k okolní zástavbě a volné krajině; - prověřit umístění jednotlivých staveb; - stanovit optimální velikost parcel; - vymezit plochy veřejných prostranství a plochy zeleně; - prověřit možnosti vymezení ploch občanského vybavení pro obsluhu řešeného území; - řešit systémy technické infrastruktury; - prověřit základní dopravní vztahy; - prověřit odtokové poměry v území; - prověřit optimální řešení hospodaření s dešťovou vodou; - stanovit optimální výšku a podlažnost staveb; - stanovit koncepci zástavby území, případně navrhnout její etapizaci; - stanovit koeficient zastavěnosti ploch a míru využitelnosti území; - prověřit prostupnost území.

Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot

9.2.1 Ochrana kulturních památek Nemovité kulturní památky V ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky je zapsán následující objekt. číslo rejstříku

památka

katastrální území (pozn.)

12007/6 - 5545

kaple sv. Václava

Třebešov

Památkově hodnotné objekty V řešeném území se nacházejí následující památkově hodnotné objekty vedené v zájmu o zapsání: označení

hodnotný objekt

dotčené parcely

Z/13/c/01

pomník – prehistorické pohřebiště

parc.č. 161/2

Z/13/c/02

socha - Krucifix

parc.č. 235/23

Z/13/c/03

škola č.p. 47

stav. parc.č. 48

Z/13/c/05

chalupa č.p. 10

stav. parc.č. 25

Z/13/c/06

chalupa č.p. 12

stav. parc.č. 22

Z/13/c/07

chalupa č.p. 16

stav. parc.č. 37/1

Z/13/c/08

chalupa č.p. 19

stav. parc.č. 17

Z/13/c/09

chalupa č.p. 21

stav. parc.č. 14

Z/13/c/10

rolnická usedlost č.p. 13

stav. parc.č. 21

Z/13/c/11


stav. parc.č. 20, 110

Z/13/c/12


stav. parc.č. 61

Navrhovaná koncepce respektuje nemovitou kulturní památku a její prostředí a ostatní památkově hodnotné objekty v řešeném území. Nemovitá kulturní památka a další památkově hodnotné objekty v řešeném území, které jsou v zájmu památkové péče, jsou vyznačeny v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres).


28

Třebešov


9.2.2 Archeologické lokality V řešeném území se nacházejí následující území s archeologickými nálezy dle Státního archeologického seznamu ČR: poř. č. SAS

název ÚAN

typ ÚAN

reg. správce

14 - 13 09/2

„Pod Hájkem“

I

Muzeum Orlických hor

14 - 13 09/3

600 m od středu obce

I


14 - 13 09/9

Třebešov

I


Celé správní území obce Třebešov je územím s archeologickými nálezy (ÚAN) a je zde nutné postupovat v souladu s ustanovením § 22 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o státní památkové péči“). Kromě jmenovaných lokalit náleží zbylé území obce do kategorie ÚAN III, tedy do území, na němž dosud nebyl rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a prozatím tomu nenasvědčují žádné indicie, ale předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, a proto existuje pravděpodobnost výskytu nálezů. Za území s archeologickými nálezy lze přitom považovat prostor, kde již byly jakékoliv archeologické nálezy movité či nemovité povahy identifikovány a rovněž tak prostor, kde je možné vzhledem k dosavadnímu historickému vývoji tyto nálezy s vysokou pravděpodobností očekávat. Proto je nutné dále upozornit na § 23 zákona o státní památkové péči, ve kterém jsou upraveny povinnosti potenciálního nálezce a obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Území s archeologickými nálezy také splňují podmínky pro to, aby mohla být považována za území s výskytem archeologického dědictví ve smyslu Úmluvy o ochraně archeologického dědictví Evropy (revidované) vyhlášené pod č. 99/2000 Sb. m. s. V souladu s příslušnými právními předpisy, především tedy s Úmluvou o ochraně archeologického dědictví Evropy (č. 99/2000 Sb. m. s.) a se zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, je při realizaci všech stavebních či jiných aktivit prováděných na správním území Třebešova bezpodmínečně nutné zajistit provedení záchranného archeologického výzkumu. V grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres) jsou zakresleny archeologické lokality dle Státního archeologického seznamu.

9.2.3 Ochrana přírody a krajiny Územní ochrana je zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o ochraně přírody a krajiny“), a jeho prováděcích vyhláškách 395/1992 Sb. a 60/2008 Sb. Z hlediska výše uvedeného zákona a prováděcích vyhlášek se v řešeném území nacházejí následující přírodní hodnoty: Významné krajinné prvky (VKP) V území se nacházejí významné krajinné prvky vyplývající z § 3 odst. b) zákona o ochraně přírody a krajiny. Významnými krajinnými prvky jsou zejména vodní toky, údolní nivy, plochy, lesy a rašeliniště. Tyto prvky jsou ekologicky, geomorfologicky a esteticky hodnotnou částí krajiny, utváří její typický vzhled a přispívají k udržení její stability. Územní systém ekologické stability (dále též je „ÚSES“) Pro zachování vysoké a trvalé ekologické stability je nutné vymezení ekostabilizačních prvků a jejich vzájemné propojení. Kostra ekologické stability je navržena na základě srovnání potenciálního a aktuálního přírodního stavu ekosystémů v krajině. Při návrhu ÚSES jsou důležité směry migračních tras (vodní toky, údolí, hřbety apod.), reprezentativnost stanoviště, zastoupení ekologicky významných prvků, předpokládané antropogenní zásahy do krajiny, návaznost na sousední katastry a vzájemné provázání návrhů ÚSES. Pro skladebné prvky ÚSES jsou vymezovány zbytky přírodních a přirozených společenstev s nejvyšší ekologickou stabilitou. Tyto segmenty krajiny mají příznivý vliv na okolní méně stabilní části krajiny a jsou nezbytné pro ochranu druhové a genové diverzity. Podle ustanovení § 4 zákona o ochraně přírody a krajiny zajišťuje vymezení ÚSES uchování a reprodukci přírodního bohatství, příznivého působení na okolní méně stabilní části krajiny a na vytvoření základů pro mnohostranné využívání krajiny. Ochrana ÚSES je povinností všech vlastníků a uživatelů pozemků tvořících jeho základ. Jeho vytváření je veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastnící pozemků, obce i stát.


29

Třebešov


Návrh ÚSES Řešení ÚSES vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů. Jednotlivé prvky byly v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu tak, aby co nejvíce využívaly stávajících fragmentů ekologicky stabilnějších ploch v krajině. Pro vymezení prvků ÚSES v řešeném území sloužily následující podklady: - Generel územních systémů ekologické stability Rychnovsko (Agroprojekce, společnost s r.o., Na Lánech 81, Litomyšl) - ZÚR KHK (2011) - Platná ÚPD (ÚPO Třebešov) - Koncepce ochrany přírody a krajiny KHK (2004) - terénní průzkum zpracovatele ÚP - ÚAP Královéhradeckého kraje (aktualizace 2011) Převážná část prvků ÚSES má zajištěny prostorové parametry a jejich funkčnost spočívá ve vhodném způsobu hospodaření {na lesním půdním fondu (LPF) obnova přirozené dřevinné skladby dle stanoviště, na zemědělském půdním fondu (ZPF) obnova květnatých luk v údolních nivách, doplnění břehových porostů vodotečí a rozptýlené zeleně, obnova malých vodních nádrží či poldrů, revitalizace vodních toků, apod.}. Řešení ÚSES vychází ze zpracovaných podkladů a dokumentů, jednotlivé prvky jsou v souladu s principy projektování ÚSES a s ohledem na stav v území aktualizovány a upřesněny v měřítku územního plánu. Vazby ÚSES jsou rovněž koordinovány s územně plánovací dokumentací okolních obcí. Kostra ÚSES byla dále doplněna rozsáhlou sítí ploch významné zeleně plnících funkci interakčních prvků. Funkční, částečně funkční i nově založená biocentra jsou v územním plánu vymezena jako plochy přírodní (NP) s jednoznačnou převahou funkcí zajišťujících a podporujících uchování a reprodukci přírodního bohatství a příznivé působení na okolní méně stabilní části krajiny. Biokoridory jsou vymezeny tzv. překryvnou funkcí, neboť kromě výše uvedených funkcí plní i množství ostatních funkcí. Zvýšení ekologické stability krajiny je územním plánem dále podpořeno vymezením smíšených ploch nezastavěného území – NS, zejména ploch s indexem p (přírodních), v plochách kde je mimo jiných funkcí (zemědělská) podpořena funkce ekologicko – stabilizační. Přehled prvků ÚSES Přehled jednotlivých prvků ÚSES včetně jejich charakteristiky a navržených opatření je uveden v následujících tabulkách. Struktura ÚSES je na území obce tvořena následujícími prvky regionálního a lokálního charakteru: Regionální prvky ÚSES: Označení / název (označení dle generelu)

Katastrální území

Geobiocenologická typizace

velikostní parametry (v k. ú.)

RK 802 Bělá (RBK 2 – Bělá)

Třebešov, Černíkovice, Synkov, Libel, Lično

STG: 2BC4 – 5, 2B3, 2C3, 2CD3, 3BC5, 3C3,1B4 Lesní typy: 2L1, 2L2, 3L1, 2D3, 3J4, 1J, 2A

š=55 m; d=900 m

Neregulovaný tok Bělé v cca 400 m široké údolní nivě, s živými meandry a místy s nádržemi. V úseku mezi Ličenským mlýnem a Černíkovicemi je tok lemován strmým erozním svahem s opukovými výchozy, sutí a sprašovými odtrhy. Plochá údolní niva je odvodněna systémem zvodněných svodnic a nezvodněných příkopů. V kultuře převažují louky, místy polokulturní až sukcesní lada. Vodoteče a nezvodněné svodnice jsou lemovány porostem lužních stromů a křovin s podrostem vysokých bylin. Charakteristika ekotopu Geologické podloží: Alluviální náplavy, křídové slíny a bioty Dřevinné patro: údolní nivu reprezentují porosty olšin a vrbin podél vodotečí, v zastoupení: olše šedá, olše lepkavá, vrba bílá, vrba jíva, vrba košařská, jasan ztepilý, jilm horský, javor mléč, lípa evr., krušina olšová, střemcha obecná, brslen evropský, líska obecná, černý bez, též introdukovaný pámelník, javorovec jasanolistý, hybridní topoly a tavolník Strmý erozní svah s opukovými výchozy reprezentují suťové a kamenité porosty habrové tyčoviny až kmenoviny s příměsí dubu, v zastoupení: habr obecný, dub zimní, dub letní, javor klen, javor babyka, buk lesní, jilm horský, jasan ztepilý, olše


30

Třebešov

Označení / název (označení dle generelu)


velikostní parametry (v k. ú.) šedá i lepkavá, třešeň ptačí, bříza bělokorá, lípa malolistá a velkolistá, hlohy, růže šípková, meruzaka, svída krvavá, trnka, břečťan, černý bez, červený bez, introdukovaný jírovec, maďal, pánelník, javorovec jasanolistý Bylinné patro (podrost):Údolní nivu tvoří převážně hygrofilní až mezofilní trávníky kosených luk s běžnou skladbou bylin a travin. V extenzivně obhospodařovaných a neobhospodařovaných segmentech probíhá sukcese přirozených společenstev ostřic a olšin s výskytem: ostřice dvoudomá, ostřice Davallova, prstnatec májový. Podrost v pobřeží tvoří synantropně ovlivněná nitrofilní společenstva s převahou: kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha, netýkavka nedůtklivá, netýkavka malokvětá, netýkavka Royleova, chmel otáčivý,blatouch bahenní – růžkatý. Strmý suťový svah charakterizuje podrost: hluchavka žlutá - pitulník, hrachor jarní, bažánka vytrvalá, mařínka vonná, lipnice hajní, ptačinec velkokvětý. Katastrální území


Přirozená dřevinná skladba

podél klidných vod: OL 6-7, VR 0-3, TP 0-1, JS, BR, JŘ, SM, DB, podél proudících vodotečí: DB 2-5, HB 1, JS 2-4, JL 1, LP 0-1, OL, JV, TPč, TPb, na strmém erozním srázu: JD; TIS; DB 5 - 6; BK 0-2; HB +-2; JV 1-2; BB +; JS 0-1;JLhb 0-1; LP 1-2, BŘEK +, BO (+)

Návrh opatření

Louky udržovat bezorebnou pozdní sečí. Vyloučit hnojení, chemické ošetřování pozemků a introdukci produkčních travin. Z porostů odstranit zavlečené druhy dřevin: pámelník, javorovec, hybridní topoly. V porostech na strmém svahu připustit jen nahodilou těžbu jednotlivým výběrem a podpořit vývoj k přirozené dřevinné skladbě: DB, JL, JS, HB, JVk, JD a posoudit možnost reintrodukce tisu červeného na suťovém podkladu.

Lokální prvky ÚSES: Označení / název (označení dle generelu) BC24 Venclovská (sloučení biocenter BC 23 Luční mlýn a BC24 U teletníku)

Charakteristika ekotopu a bioty





Třebešov

STG: 2BC5, 2BC4, 2B3, 2C3, 2CD3, 3BC 5, 3C3, 1B4 Lesní typy: 2L1, 2L2, 3L1, 2D3, 3J4, 1J, 2A

17,07 ha

Neregulovaný tok Bělé v cca 400 m široké údolní nivě, s živými meandry, včetně zalesněného úseku strmého erozního svahu (s opukovými výchozy, sutí a sprašovými odtrhy), s podílem ploch ploché údolní nivy s kulturními a polokulturními loukami a slatinnými lady a souvislých pruhů lužních stromů a křovin podél řeky a svodnic. Geologické podloží: Alluviální náplavy, křídové slíny. Půda: naplavená hnědozemní půda až humozní semiglej. Dřevinné patro: Údolní nivu reprezentují porosty olšin a vrbin podél vodotečí, v zastoupení: olše šedá, olše lepkavá, vrba bílá, vrba jíva, vrba košařská, jasan ztepilý, jilm horský, javor mleč, lípa evr., krušina olšová, střemcha obecná, brslen evropský, líska obecná, černý bez, též introdukovaný pámelník, javorovec jasanolistý, hybridní topoly a tavolník. Strmý erozní svah s opukovymi výchozy reprezentují suťové a kamenité porosty habrové tyčoviny až kmenoviny s příměsí dubu, v zastoupení: habr obecný, dub zimní, dub letní, javor klen, javor babyka, buk lesní, jilm horský, jasan ztepilý, olše šedá i lepkavá, třešeň ptačí, bříza bělokorá, lípa malolistá a velkolistá, hlohy, růže šípková, meruzaka, svída krvavá, trnka, břečťan, černý bez, červený bez, introdukovaný jírovec maďal, pámelník, javorovec jasanolistý. Bylinné patro (podrost):Údolní nivu tvoři převážně hygrofilní až mezofilní trávníky kosených luk s běžnou skladbou bylin a travin. V extenzivně obhospodařovaných a neobhospodařovaných segmentech probíhá sukcese přirozených a, prstnatec májový, vitod nahořklý – rakouský. Podrost v pobřeží tvoří synantropně ovlivněná nitrofilní společenstva s převahou: kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noh, netýkavka nedůtklivá, netýkavka malokvětá, netýkavka Royleova, chmel otáčivý, blatouch bahenní- růžkatý. Strmý suťový svah charakterizuje podrost: hluchavka žlutá - pitulník, hrachor jarní, bažánka vytrvalá, mařínka vonná, lipnice hajní, ptačinec velkokvětý.

31

Třebešov



podél klidných vod: OL 6-7, VR 0-3, TP 0-1, JS, BR, JŘ, SM, DB, podél proudících vodotečí: DB 2-5, HB 1, JS 2-4, JL 1, LP 0-1, VR 0-1, OL, JV, TPč, TPb, na strmém erozním srázu: JD; TIS; DB 5 - 6; BK 0-2; HB +-2; JV 1-2; BB +; JS 0-1; JLhb 0-1; LP 1-2, BŘEK +, BO (+)

Návrh opatření

Louky udržovat bezorebnou pozdní sečí. Vyloučit hnojení, chemické ošetřování pozemků a introdukci produkčních travin. Z porostů odstranit zavlečené druhy dřevin: pámelník, javorovec, hybridní topoly. V břehových porostech připustit jen těžbu jednotlivým výběrem a respektovat přirozený vývoj porostní skladby. Na strmé. svahu (k.ú Lično) posoudit možnost reintrodukce tisu červeného a podpořit DB, BK ,JD, JL a BŘEK





BC 48 Pod Voříškem

Třebešov

STG: 3B3 (3BC3) Lesní typy: živá stanoviště stř. poloh (3H, 3D, 3B)

3,49 ha

Charakteristika ekotopu a bioty


Návrh opatření

„Plácek“ - bývalé obecní pastviště podél historické cesty do Třebešova poč. 18.stol.), později založen kultinocenózní lesík - kmenovina. Podél cesty je svodnice vyústěná na ornou půdu. Cesta je lemována JB s výsadbou JV a na okraji lesíka je výsadba DB. Lesík je obklopen rozsáhlými pozemky orné půdy. Geologické podloží: Erodovaná hnědozem, svažitá a illimerizované půdy oglejené na sprašových hlínách, středně těžké, bez štěrku, místy náchylné k dočasnému zamokření. Dřevinné patro: V lesíku - SM, MO, OS, LP, vtroušeně JB, HR, BŘ, TŘ, JŘ, ML, DB. Na okraji výsadba ml. DB. V podrostu slivoně, trnky, šípek, černý bez, ostružiník a ve středu hustý porost červeného bezu. Podél cesty a svodnice - ovocné vysokokmeny JB a výsadba ml. JV. Bylinné patro (podrost): šťavel, orsej, třtina, na okraji nitrofilní společenstva kopřiv. DB 2-3; BK 5-6; JD+-1; HB 0-1; JV 0-1; LPm +-2 Založit nové lokální biocentrum, jehož osou bude lesík „Plácek“ se svodnicí. Na 2/3 vymezeného podílu orné půdy budou, v oplocenkách, založeny porosty (DB 3, BK 4, LPm 1-, JD 1, HB +, JV +, SM +). Na 1/3 ploch budou ponechány travnaté světliny a lemové pásy pro výsadbu a sukcesi doplňkových druhů. V stávajícím porostu bude podpořen DB a BK na úkor podílu SM a OS. V bylinném patře je potřebné podpořit rozvoj přirozeného podrostu prostřednictvím tlumení bezu červeného.





BK 23 Voříšek

Libel, Slemeno, Třebešov

STG: 2B3, 3B3, 2BC 4, 2BC5, 2BD3, 2CD3 lesní typy: 2L2, 2D3, 2A, 3J

š = 35 m; d = 1700 m

Třebešovský potok - od ústí do Bělé po "Koupaliště bez porostu, dále potoční luh s vlhkomilnými a ostřicovými loukami s akcentem hlavatých vrb. Levý břeh potoka je lemován strmým svahem, zalesněným převážně listnatými dřevinami. Dále odbočuje přes velmi stabilní lokalitu listnatého hájku „Doleček“ přes vlhkomilné louky k „Šmejdovu rybníčku“, dále přes přechodně zamokřené louky k zemědělské komunikaci a podél ní v nově založené trase (se záborem orné půdy - v dl. 150 m) ke staré cestě „Úvoz“, , který vytváří funkční spojení k navrženému biocentru BC 48 Pod Charakteristika ekotopu Voříškem - Les „Plácek“ a bioty Geologické podloží: V údolí Bělé a na dolním toku Třebešovského potoka - lužní půda na nivních uloženinách, středně těžká s příznivými vláhovými poměry. V potoční nivě nad koupalištěm - oglejené půdy zbažinělé, středně až velmi těžké s výskytem pramenišť. Přilehlá stráň a trasa nad „ Šmejdovým rybníčkem“ hnědozemě a černozemě, včetně slabě oglejených forem na spraších, středně těžké s těžší spodinou, příznivý až vlhčí vodní režim sklonem k převlhčení. Dřevinné patro: V nivě nad koupalištěm - soliterně i ve skupinách: keřové vrby, hlavaté vrby, košařské vrby, vrba bílá a vtroušená vrba hlošinovitá, babyky, jasany,


32

Třebešov


černý bez i břízy a třešeň. V zalesněné stráni: JS, DB, LP, SM, KL, HB, vtr. MO, OLš, OL, JI, VR, JŘ, TŘ, OS, střemcha, líska obecná, černý a červený bez. V lese „Doleček" - JS, LP, DB, HB, BB, vtr. SM, hloh, černý a červený bez. U rybníčku JS, DB, ML, OL, VR a výsadba ml. DB. Les „Plácek“ - SM, LP, OS, JŘ, HB, ML, MO, BŘ, HR, JB, TŘ, šípek, hloh, trnka a výsadba ml. DB. Bylinné patro (podrost): V potoční nivě lokality ostřicovo - mechových porostů s rákosinami. V lesních porostech - hluchavka žlutá, ptačinec hajní, sasanka hajní, šťavel. Na okrajích porostů synantropně ovlivněná společenstva lemů. Přirozená dřevinná skladba

stráň: DB 6-7; BK +2; HB 0-1; JV +-1; JS(+); JLhb 0-+; LPm +-2; OS +; BŘEK (+);JŘ (+); exp: DB 5-6; BK 2; HB +-2; JV 1-2; BB +; JS 0-1; JLhb 0-1; LP 1-2;JD +; TIS +, BŘEK +; BO (+); plošiny: DB 6, BK 1, HB 1, LP +, potoční luh: DB 4-5, HB +-1, JV +-1, JS 2-3, JL 1-2, LP +-1, OL +-, OS +-1

Návrh opatření

Vymezit funkční části biokoridoru, doplnit výsadbu podél Třebešovského potoka, okolo potoka pozemky zalučnit Zabezpečit spojitost biokoridorové trasy mezi regionálním biokoridorem „Bělá“ a lokálním biocentrem „Pod Voříškem“. Nepřipustit zornění, těžbu nerostů a stavební využití. Respektovat přirozený vývoj potočních tras, pramenišť a mokřadních společenstev. Travnaté plochy udržovat pozdní sečí, vyloučit pastvu, hnojení, používání chemických látek a introdukci produkčních travin. V lesních porostech podpořit vývoj k přirozené dřevinné skladbě, doplnit DB a chybějící BK a BŘEK. Na exponovaných stanovištích reintrodukovat TIS. V úseku mezi loukou nad „Šmejdovým rybníčkem" a Úvozem založit na orné pudě luční BK spojku, š=20 m, dl=150 m, s cca 10% podílem vzrostlé zeleně (stromy, keře). V prostoru „Plácek“ založit lokální biocentrum. V rámci biokoridorové trasy se připouští umístění kořenové čistírny a dočišťovací nádrže.

Plochy významné zeleně plnící funkci interakčních prvků (dále též jen „plochy významné zeleně“) V řešeném území jsou územním plánem jako doplnění ÚSES vymezeny plochy významné zeleně. Plochy významné zeleně jsou nepostradatelné krajinné segmenty obvykle ekotonového charakteru, které zprostředkovávají na lokální úrovni příznivé působení ostatních ekologicky významných krajinných segmentů. Jedná se o liniové prvky (stávající, k doplnění, nově navržené), zejména zalesnění v pruzích stromovým a keřovým patrem, doplnění a obnovení stromořadí podél cest, břehových porostů, ozelenění a udržování tůní a podpora skupin stromů ve volné krajině. Důležité jsou též travnaté pruhy po vrstevnici, které mají protierozní charakter a jsou významné pro živočišnou faunu. Významné plochy zeleně jsou vymezeny jako součást ploch smíšených nezastavěného území (NS) a ploch dopravních. Jejich obnova a funkčnost úzce souvisí s realizací komplexních pozemkových úprav, které byly pro území obce provedeny.

9.2.4 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území V řešeném území nejsou evidovány dobývací prostory, poddolovaná ani sesuvná území. V souladu s ustanovením § 15 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, bude v řešeném území respektováno ložisko (prognózní zdroj) nerostných surovin: Prognózní zdroj nevyhrazeného nerostu Číslo ložiska (idetifikační číslo) 9262900 (926290000)

9.3

Název

subregistr

surovina

Způsob těžby

k.ú.

Černíkovice

prognózy schválené, nevyhrazené nerosty

cihlářská surovina – slínovec, sprašová hlína

Dosud netěženo

Třebešov, Černíkovice

Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky

9.3.1 Civilní ochrana Dle zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl pro Královéhradecký kraj zpracován Havarijní plán Královéhradeckého kraje představující souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací k odvrácení nebo omezení


33

Třebešov


bezprostředního působení ohrožení vzniklých mimořádnou událostí a k odstranění následků způsobených mimořádnou událostí. Havarijní plán je základním dokumentem kraje pro řešení mimořádných situací v případě živelních pohrom, antropogenních havárií nebo jiných nebezpečí, která ohrožují životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Havarijní plán je určen k plánování a řízení postupu integrovaného záchranného systému a je závazným dokumentem pro všechny obce, správní úřady, fyzické i právnické osoby nacházející se na území kraje. Dle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb., byl pro Královéhradecký kraj zpracován Krizový plán obsahující souhrn krizových opatření a postupů, které kraj zpracovává k zajištění připravenosti na řešení krizových situací v dané působnosti. Požadavky uvedené v § 20 vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, jsou územním plánem respektovány v těch bodech, které se týkají řešeného území dle havarijního plánu a krizového plánu Královéhradeckého kraje. Územní plán dále respektuje „Plán činnosti orgánů obce Třebešov při vzniku mimořádné události“ schválený dne 1.1.2011, který je základním dokumentem obecního úřadu pro zabezpečení úkolů a opatření na ochranu životů, zdraví, majetku nebo životního prostředí při vzniku mimořádných událostí. Ochrana území před průchodem povodňové vlny vzniklé zvláštní povodní V řešeném území nejsou známy situace, při kterých by bylo nutné chránit území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. Zóny havarijního plánování Do řešeného území nezasahuje žádná zóna havarijního plánování. V řešeném území se nenachází žádný subjekt nakládající ve větším rozsahu s nebezpečnými látkami. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události V řešeném území se nenachází žádný stálý úkryt. Pro ukrytí obyvatelstva je možno využít dočasné úkryty, většinou suterénní prostory stávající zástavby. Dočasné úkryty budou u nové výstavby zřizovány v souladu s metodickou pomůckou pro samosprávu, právnické osoby a podnikající fyzické osoby „Sebeochrana obyvatelstva“. Územním plánem není vymezena plocha pro realizaci stálého úkrytu. Havarijní plán Královéhradeckého kraje obsahuje obecné postupy pro řešení mimořádných událostí, při kterých je vyhlášen III. stupeň poplachu podle poplachového plánu IZS Královéhradeckého kraje (kdy je ohroženo více jak 100 a nejvýše 1000 osob) a zvláštní stupeň poplachu (kdy je ohroženo více jak 1000 osob, celé obce nebo plochy území nad 1 km2). Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Pro shromáždění obyvatel v případě mimořádné události a pro potřeby provedení evakuace obyvatel bude na Obecním úřadu zřízena pracovní skupina, která bude spolupracovat s krizovým štábem obce s rozšířenou působností – Rychnovem nad Kněžnou. Jako shromažďovací prostor je vhodné využít zejména plochy veřejných prostranství před objektem samoobsluhy a v prostorech návsi v centrální části obce u hasičského muzea. Obyvatele postižené mimořádnou událostí bude možno přechodně ubytovat ve Společenském domě Třebešov, kde je možné zajistit rovněž jejich stravování, dále v soukromých objektech na území obce, případně v ubytovacích a rekreačních zařízeních mimo obec. Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Na území obce Třebešov se nenacházejí sklady materiálu civilní obrany a humanitární pomoci jako samostatné objekty a zařízení. V případě nutnosti bude pro jejich skladování a výdej využit objekt obecního úřadu. Záchranné, likvidační a obnovovací práce V případě vzniku mimořádné události se na záchranných, případně likvidačních pracích bude podílet HZS Rychnov nad Kněžnou za pomoci Sboru dobrovolných hasičů SDH obce Třebešov, případně dalších právnických i fyzických osob dle charakteru mimořádné události v koordinaci s Obecním úřadem Třebešov. Pro potřeby záchranných, likvidačních a obnovovacích prací a pro uložení kontaminovaného materiálu vzniklého při mimořádné události (dočasná skládka) je určeno parkoviště před sídlem firmy MATRIX a.s. Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK KHK). Pro obec Třebešov se v případě havarijních situací předpokládá zásobování obyvatel obce pitnou vodou z vrtu RK1A v Rychnově nad Kněžnou, a to buď zpětnou dodávkou vody vodovodním řadem, nebo v případě omezené vydatnosti zdroje dovozem z prostoru ÚV Rychnov (dovozová vzdálenost cca 10 km).


34

Třebešov


Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Plochy pro zajištění potřeb nouzového zásobování obyvatelstva vodou jsou vymezeny vedle objektu samoobsluhy. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu nebo z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. V případě potřeby nouzového zásobování elektrickou energií budou na určené objekty připojeny mobilní zdroje energie.

9.3.2 Obrana státu V řešeném území se nachází prostory pro létání v malých a přízemních výškách a ochranné pásmo letištního radiolokačního prostředku – letecký koridor TSA. Tyto skutečnosti budou respektovány v dalších stupních projektové dokumentace. Veškerá územní a stavební činnosti v ochranných pásmech bude předem projednána s Vojenskou ubytovací a stavební správou (VUSS) Pardubice. V zájmové lokalitě se nenacházejí vojenské inženýrské sítě. Z obecného hlediska budou respektovány příslušné kategorie komunikací vč. ochranných pásem stávajícího i plánovaného dopravního systému, návrhem ani jeho důsledky nebudou dotčeny příp. nemovitosti ve vlastnictví Ministerstva obrany ČR.

9.3.3 Požární ochrana Stávající vodovodní řady umožňují jejich využití k protipožárním účelům. Profily hlavních řadů zajišťují v současné době dodávku požární vody v potřebném tlaku prostřednictvím požárních hydrantů na síti. Dalším zdrojem požární vody je záchytná nádrž Třebešov na severovýchodním okraji obce, vodní plocha cca 500m jihozápadě od centra obce, případně lze využít vodní tok Bělá (cca 800 m od centra obce) či Třebešovský potok . Pro uvažovanou výstavbu v rámci rozvojových lokalit bude zajištěn dostatečný zdroj požární vody podle ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – zásobování vodou a ČSN 75 2411 Zdroje požární vody a příjezdové komunikace pro požární vozidla podle ČSN 73 0802, resp. ČSN 73 0804.

9.3.4 Radonový index geologického podloží Problematiku ozáření z přírodních zdrojů ionizujícího záření a způsoby úprav vedoucí ke snížení ozáření z přírodních zdrojů upravuje vyhláška č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Převážná většina správního území Třebešov spadá dle mapy radonového indexu geologického podloží na území České republiky do převažující kategorie radonového indexu geologického podloží přechodné (nehomogenní kvartérní sedimenty)a místy do kategorie nízké.

9.3.5 Ochrana před povodněmi Západní část řešeného území leží v záplavovém území toku Bělá (ID záplavového území CZ052_902), jež bylo vymezeno, ale nebylo doposud vodoprávním úřadem stanoveno. Hranice záplavového území Q100 pro vodní tok Bělá je zakreslena v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). Do vymezeného záplavového území nezasahuje zastavěné území ani zde nejsou územním plánem vymezeny žádné zastavitelné plochy. Veškeré stavby a činnosti v záplavovém území podléhají souhlasu vodoprávního úřadu podle § 17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Z účelem eliminace záplav byly v údolní nivě Bělé a Třebešovského potoka vymezeny plochy smíšené nezastavěného území – zemědělské, přírodní, vodohospodářské (NSzpv), v rámci nichž je umožněna realizace protipovodňových opatření (viz. kapitola 9.5.3). Jako další opatření pro řešení snížení hodnoty povodňového průtoku na Třebešovském potoku byl v rámci komplexních pozemkových úprav zbudován poldr s minimální trvalou vodní plochou umístěný severně nad obcí doplněný pro zvýšení vztažného povodí průlehem s příkopem. Poldr a další protipovodňová opatření byla předmětem „Studie odtokových poměrů na vodních tocích v povodí Divoká Orlice od ř.km. 32,6 – 54,2 – Třebešovský potok“ Agroprojekce Litomyšl, spol. s r.o., 11/2000.

9.4

Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury

9.4.1 Občanské vybavení Plochy občanského vybavení specifikované v § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 6 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“) jsou v územním plánu Třebešov členěny podrobněji na následující plochy s rozdílným způsobem využití:


35

Třebešov


Občanské vybavení – veřejná infrastruktura (OV) – jsou plochy převážně nekomerční občanské vybavenosti, sloužící např. pro vzdělání a výchovu, sociální služby, péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva. Stabilizované plochy vymezené v řešeném území představují objekt obecního úřadu, prodejnu potravin, restauraci Společenský dům Třebešov a kapličku sv. Václava. Další rozvoj občanského vybavení je v určité míře umožněn v rámci ploch s rozdílným způsobem využití smíšených obytných – venkovských (SV) v souladu s jejich přípustným a podmíněně přípustným využitím.

9.4.2 Veřejná prostranství Plochy veřejných prostranství specifikované v ustanovení § 2 odst. 1 písm. k) stavebního zákona a § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb., jsou v územním plánu vymezeny jako samostatné plochy s rozdílným způsobem využití. Veřejná prostranství (PV) – zahrnují veškeré stabilizované plochy s převažující funkcí veřejných prostranství (návesní a uliční prostory) v zastavěném území obce. S ohledem na význam ve struktuře ploch veřejných prostranství zahrnuje územní plán do veřejných prostranství (PV) také úseky místních komunikací, které mají významnou prostorotvornou funkci. Ve struktuře sídla jsou plochy veřejných prostranství vymezeny v prostoru před prodejnou potravin, jižně od restaurace Společenský dům Třebešov a kapličky sv. Václava, na návsi za hasičským muzeem a před sídlem firmy MATRIX a.s.. Veřejná prostranství – veřejná zeleň (ZV) – zaujímají specifický význam v rámci veřejných prostranství. Zahrnují významné plochy veřejně přístupné zeleně v sídle, většinou parkově upravené. Pro tuto funkci je v územním plánu vymezena jako možné ohnisko společenského života zastavitelná plocha veřejné zeleně za prodejnou potravin (Z5). V územním plánu jsou vymezeny další plochy s rozdílným způsobem využití umožňující v rámci podmínek využití realizaci ploch veřejných prostranství: smíšené obytné –venkovské (SV) plochy občanského vybavení – veřejná infrastruktura (OV) občanské vybavení – tělovýchovná a sportovní zařízení (OS) dopravní infrastruktura – silniční (DS) výroba a skladování – lehký průmysl (VL) V zastavitelných plochách smíšených obytných – venkovských (SV) je nezbytné v rámci územních studií a navazujících projektových dokumentací v souladu s § 7 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb. vymezit dostatečné plochy veřejných prostranství.

9.4.3 Dopravní infrastruktura Koncepce dopravy vychází z následujících dokumentů a podkladů: - ZÚR Královéhradeckého kraje (2011) - ÚAP SO ORP Rychnov nad Kněžnou (úplná aktualizace 2010) - Generel silniční dopravy Královéhradeckého kraje - Koncepce cyklodopravy Královéhradeckého kraje (aktualizace 2009) - platná ÚPD (ÚPO Třebešov) Silniční doprava Silniční doprava je v řešeném území výhradním zprostředkovatelem přepravních objemů a je provozována prostřednictvím silniční sítě a navazujícím systémem místních a účelových komunikací. Z pohledu širších dopravních vazeb se řešené území se nachází v sevření urbanizačních os, kterými procházejí páteřní dopravní tahy (silnice I. třídy) obsluhující podhůří Orlických hor. Silnice I/11 (4 km jižně od obce) spojující Hradec Králové, Kostelec nad Orlicí, Vamberk a Žamberk a silnice I/14 (4km severovýchodně od obce), která vede od Náchoda přes Dobrušku, Rychnov nad Kněžnou, Vamberk, Ústí nad Orlicí a Českou Třebovou. Obec se nachází v blízkosti významné spojnice těchto páteřních silničních tahů silnice II/321, která plní v úseku Častolovice (I/11) – Solnice (I/14) ze směru Hradec Králové, Pardubice funkci přivaděče k významné průmyslové zóně Kvasiny – Solnice. Silnice II. třídy Řešeným územím prochází následující silnice II. třídy:


36

Třebešov


II/321

Častolovice – Solnice – Skuhrov – Deštné v Orlických horách

II/320

Libel (II/321) – Lično – Voděrady – Přepychy (II/304)

Silnice II/321 prochází cca 1 km od centra obce východním okrajem správního území. Do budoucna lze očekávat, že význam této silnice se bude postupně dále zvyšovat v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny celostátního významu (PZ1) v ose Kvasiny – Solnice – Rychnov nad Kněžnou vymezené v ZÚR KHK. V roce 2010 proběhla celková homogenizace tahu II/321 v úseku Častolovice – Solnice, spočívající v rekonstrukci živičného krytu a rozšíření na kategorii S7,5. Silnice II/320 prochází jihozápadním okrajem správního území obce. V širším pohledu zprostředkovává propojení města Opočno s územím Rychnovska. V Libli se tato silnice napojuje na silnici II/321. V síti komunikací II. třídy má oproti silnici II/321 menší význam (dle Generelu silniční dopravy Královéhradeckého kraje je hodnocena jako „ostatní“, zatímco silnice II/321 jako významná). Silnice III. třídy Silnice III. třídy zahušťují silniční síť v širším pohledu, v rámci řešeného území zprostředkovávají přímou dopravní obsluhu sídel a vytvářejí lokální komunikační síť. Jejich dopravní zátěž je poměrně nízká, vyšší dopravní zátěž je na silnici III/3211, která tvoří přímé propojení obce s Rychnovem nad Kněžnou. Významu těchto komunikací a konfiguraci terénu odpovídá i jejich trasování a návrhové parametry. Řešeným územím prochází následující silnice III. třídy: III/32011

Třebešov (II/320) – Černíkovice (III/3205)

III/3211

Rychnov nad Kněžnou (I/14) – Lokot – Třebešov (III/32011)

Intenzity dopravy Intenzity silniční dopravy jsou jedním z primárních vstupních údajů při posuzování a navrhování silniční sítě či jejích úseků. Sčítání dopravy je cyklicky prováděno Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (dále též jen „ŘSD ČR“) pravidelně jednou za pět let. Zahrnuje dálnice, všechny silnice I. a II. třídy a vybrané úseky silnic III. třídy a místních komunikací. Výhledové intenzity jsou extrapolovány pomocí růstových koeficientů dle ŘSD ČR Praha. Veškeré údaje jsou uváděny ve skutečných vozidlech za 24 hodin v obou směrech a představují celoroční průměr. Pro řešené území jsou využitelné následující sčítací úseky: Číslo silnice

Úsek

Začátek úseku

Konec úseku

II/320

5 - 4640

Voděrady, zaús. do III/3201

zaús.do II/321

II/321

5 - 4650

Libel, zaús. do II/320

Solnice, zaús.do I/14

silnice II/320, sčítací úsek 5 - 4640 Sčítací období

Těžká vozidla

Osobní vozidla

motocykly

Celkem

2000

193

946

40

1179

2005

210

1150

21

1381

2010

285

1389

36

1710

2025

248

1736

21

1988

silnice II/321, sčítací úsek 5 - 4650 Sčítací období

Těžká vozidla

Osobní vozidla

motocykly

Celkem

2000

663

1509

25

2197

2005

629

2035

12

2676

2010

106

487

15

608

2025

742

3072

12

3853

Výhledové intenzity pro rok 2025 jsou vypočteny z údajů v roce 2005, neboť sčítání z roku 2010 bylo ovlivněno uzavírkou silnice II/321 z důvodu rekonstrukce živičného krytu a rozšíření komunikace. Dopravní zatížení silnice II/321 je (dle vyhledávací studie STRADA v.o.s.) pro návrhový rok 2030


37

Třebešov


uvažováno cca 3500 voz./24 h, z toho cca 850 nákladních. Při výpočtu výhledových intenzit byl zohledněn nárůst nákladní dopravy v důsledku zvýšení výroby automobilů v závodu Škoda Auto a.s. Kvasiny. Předpokládaný nárůst činí 150 TNV k roku 2030. V souvislosti s plánovaným rozvojem průmyslové zóny celostátního významu (PZ1) – Kvasiny – Solnice – Rychnov nad Kněžnou lze objektivně předpokládat další zvyšování dopravní zátěže na silnici II/321 v úseku Častolovice – Solnice. Na ostatních komunikacích v řešeném území dopravní sčítání prováděno nebylo, proto lze předpokládat, že intenzity nepřekročí hodnotu 500 vozidel za 24 hodin průměrného dne v roce. Místní komunikace Stávající rozsah sítě místních komunikací je územním plánem stabilizován. Místní obslužnost řešeného území je zajišťována jednak silnicemi III. třídy, které rovněž zajišťují přímou dopravní obsluhu jednotlivých objektů, tak sítí místních účelových komunikací, které umožňují obsluhu jednotlivých objektů většinou v okrajích kompaktního sídla. Jedná se převážně o jednopruhové a dvoupruhové uspořádání, komunikace mají charakter cest se zpevněným nebo částečně zpevněným povrchem bez chodníků vycházející z terénních podmínek a uspořádání zástavby. Místní komunikace mimo zastavěná území jsou v územním plánu vymezeny výhradně jako plochy dopravní infrastruktury (DS) s jednoznačně převažující dopravní funkcí či jsou zahrnuty v rámci dalších ploch s rozdílným způsobem využití. V zastavěném území plní úseky místních komunikací často funkci veřejných prostranství. Společně s vybranými plochami s převažující prostorotvornou funkcí, zejména v jádru obce jsou územním plánem vymezeny jako veřejná prostranství (PV). Síť místních komunikací doplňují místní účelové komunikace, které umožňují obsluhu jednotlivých částí obce mimo souvislou zástavbu obce. Navrhovaná řešení Na silnicích II. a III. třídy nejsou navrhovány žádné úpravy. Jejich trasování je územně stabilizováno bez nároků na změny. Pro jednotlivé nově navržené zastavitelné plochy budou zřízeny, resp. prodlouženy místní komunikace, které naváží na stávající dopravní systém území. Způsob napojení je nutno řešit v souvislosti se způsobem zástavby jednotlivých, zejména rozsáhlejších zastavitelných ploch. Dopravní řešení v rámci zastavitelných ploch bude navrženo s ohledem na způsob jejich zastavění a bude řešeno v navazujících stupních projektových prací. Při návrhu parcelace zastavitelných ploch je nutné stanovit dostatečný prostor pro vedení komunikací, chodníků a inženýrských sítí o minimální šířce 9 m mezi oploceními. Je též nutno respektovat požadavky na plochy pro výstavbu křižovatek (napojení) a potřebných rozhledových polí. Ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci nebo souvislé skupině těchto staveb musí vést zpevněná pozemní komunikace šířky nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby. Dopravní připojení staveb musí splňovat požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. Úpravy dopravní sítě je nutno realizovat s ohledem na zajištění řádného příjezdu a průjezdu mobilní techniky hasičských záchranných sborů. Při navrhování a realizaci všech dopravních staveb je nutno dodržet požadované parametry a ustanovení příslušných platných ČSN a souvisejících předpisů. Šířka veřejných prostranství, jehož součástí je komunikace, musí být v souladu s § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek bytového domu, je 12 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 10,5 m. Nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace zpřístupňující pozemek rodinného domu, je 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Obnova mimosídelních cest V důsledku velkoplošného hospodaření došlo k zániku původní cestní sítě. Stabilizace a obnova struktury cest, obnova charakteristických krajinných prvků, propojení s okolními obcemi převážně pro nemotorovou dopravu a zvýšení prostupnosti krajiny pro rekreační a sportovní účely bylo provedeno v rámci pozemkových úprav. Cesty v krajině jsou vymezeny jako stávající plochy dopravní infrastruktury – silniční (DS). Obnovená cestní síť v krajině byla rovněž zapojena do systému protipovodňových a protierozních opatření (obnova krytu, úprava odvodnění komunikace, výsadba liniové zeleně apod.). Z hlediska biologické prostupnosti mají význam prvky ÚSES, vodní toky, plochy zahrad a sadů, extenzivní formy trvalých travních porostů a ostatní plochy zeleně. Kategorizace silnic a funkční skupiny V řešeném území byla pro silnici II/321 stanovena kategorie S 9,5/70. Kategorie místních komunikací jsou v závislosti na funkční skupině určeny ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací. Dle ČSN je nejmenší šířka mezi obrubami u dvoupruhové obousměrné komunikace 6,0 m (MO 7/30, funkční třídy C2, C3), chodník při vozovce má mít minimální šířku 2,0 m,


38

Třebešov


v odůvodněných případech lze šířku snížit na 1,5 m. Šířkové uspořádání dle ČSN je u některých místních komunikací nevyhovující. Tento stav je nutno řešit v odůvodněných případech změnou způsobu provozu motorových vozidel a jejich souběhu s pěšími ve společném prostoru místní komunikace. Předpokládá se šířka zpevnění cca 4,5 m s oboustranným zeleným pásem. Silnice III. třídy jsou dle ČSN 73 6110 zařazeny ve skupině B. Místní komunikace mají funkční skupinu C a D, obytné zóny skupinu D1. Komunikace nepřístupné provozu silničních motorových vozidel (stezky, pruhy a pásy pro cyklisty, stezky pro chodce a chodníky) mají funkční skupinu D2. Statická doprava – parkování Parkování a odstavování vozidel je v obci uskutečňováno převážně na soukromých pozemcích. Garážová stání jsou reprezentována převážně objekty individuálních garáží v plochách smíšených obytných – venkovských (SV). Individuální i hromadné garáže lze v rámci přípustného využití realizovat v dalších plochách s rozdílným způsobem využití - v plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS), veřejných prostranství (PV), občanského vybavení (OV), smíšených obytných – venkovských(SV). Plocha pro odstavování většího počtu vozidel se nachází před sídlem firmy MATRIX a.s. a ve středu obce. Tyto odstavné plochy jsou vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury – silniční (SV) a primárně jsou určeny pro zaměstnance firmy. Pro odstavování vozidel se rovněž využívá prostor jižně od restaurace a společenského domu Třebešov. Dostatečné plochy pro parkování a odstavování osobních vozidel je nutno dimenzovat u všech potenciálních cílů dopravy, ploch bydlení, ploch občanského vybavení. Potřeba parkovacích a odstavných stání se stanoví výpočtem dle normy ČSN 73 6110 a změny Z1 ČSN 73 6110. Vliv na životní prostředí Hluková zátěž z dopravy na pozemních komunikacích se stanoví dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen „nařízení vlády č. 272/2011 Sb.“). Dle uvedeného nařízení jsou stanoveny limitní hodnoty hluku stanovené pro jednotlivé druhy chráněného venkovního prostoru. Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A je stanoven součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Dle uvedeného předpisu se pro hluk z dopravy na pozemních komunikací ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). V následujících tabulkách jsou uvedeny nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru u pozemních komunikací (doplněná tabulka z přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) pro denní a noční dobu. Tab. Tabulka limitních hladin hluku pro venkovní prostor pro pozemní komunikace: Způsob využití území

Den/noc

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Limitní hladiny hluku v dB 1

2

3

4

Den Noc

40 25

50 30

60 35

80 45

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

Den Noc

50 30

50 30

60 35

80 45

Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

Den Noc

50 30

60 35

70 40

90 50

Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb v případě hluku z dopravy na železničních drahách přičítá +5 dB. 1) Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluku z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikací a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídky vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a drahách uvedených v bodu 3) a 4). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování


39

Třebešov


směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk Hromadná doprava osob Hromadná doprava osob je v řešeném území zajišťována výhradně autobusovou dopravou. Na území Královéhradeckého a Pardubického kraje byla rozhodnutím zastupitelstva Královéhradeckého kraje dne 28.1.2003 založena společnost OREDO s.r.o. (Organizátor regionální dopravy), jejímž úkolem je zajištění veřejné dopravy ve spolupráci s různými dopravci. V řešeném území zprostředkovávají autobusovou dopravu následující linky: číslo linky

Trasa

provozovatel

660215

Rychnov nad Kněžnou – Lipovka – Litohrady – Černíkovice – Lično – Libel – Častolovice – Kostelec nad Orlicí

AUDIS BUS s.r.o., Soukenická 242, Rychnov nad Kněžnou

660237

Týniště nad Orlicí - Lípa nad Orlicí – Častolovice – Křivice – Lično – Voděrady – Černíkovice – Solnice – Kvasiny - Rychnov nad Kněžnou

ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., Třebovská 330, 562 00 Ústí nad Orlicí

660571

Kostelec nad Orlicí – Častolovice – Solnice Kvasiny

ČSAD Ústí nad Orlicí, a.s., Třebovská 330, 562 00 Ústí nad Orlicí

660228

Dobruška-Opočno-Přepychy-Voděrady-LičnoČerníkovice-Rychnov n.Kněž.


660141

Deštné v Orl.h.-Solnice-Rychnov n.Kněž.-VamberkLično-Týniště n.Orl.-Kostelec n.Orl.-Choceň


V řešeném území jsou provozovány 2 autobusové zastávky (Třebešov a Třebešov, odb. Libel). Docházkové vzdálenosti k jednotlivým zastávkám a počet spojů autobusové dopravy je vyhovující. Realizace zastávek hromadné dopravy je obecně umožněna zejména v plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS) a v plochách veřejných prostranství (PV). Železniční doprava V řešeném území není provozována železniční doprava. Nejbližší železniční stanice je v Synkově (cca 4,3 km jihovýchodně), na regionální trati č. 022 (Častolovice – Rychnov n. K. – Solnice), která se v Častolovicích napojuje na celostátní trať č. 021. Komunikace pro pěší Historicky vytvořená cestní síť umožňuje využití většiny místních komunikací pro pohyb pěších. V sídle je vybudován krátký úsek chodníku podél silnice III/3211 v prostoru návsi před kaplí sv. Václava. Samostatné chodníky je možné realizovat v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch dopravní infrastruktury – silniční (DS), veřejných prostranství (PV), veřejné zeleně (ZV) a smíšených obytných – venkovských (SV). Z důvodů zvýšení bezpečnosti se doporučuje doplnit chodníky v celé délce podél průtahů silnic III. třídy procházejících zastavěným územím. Chodníky, včetně přechodů přes vozovky a přístupů na autobusové zastávky, je nutno budovat dle Vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj ČR č. 369/2001 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky, zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Územím obce neprochází žádné značené turistické trasy. Cyklistická doprava Řešeným územím procházejí následující značené cyklotrasy vedená po silnicích III. třídy a po místních komunikacích s nízkými intenzitami automobilového provozu. č. 4167

Třebešov – Lično – Bolehošť – Vysoká Újezd

č. 4349

Rychnov nad Kněžnou – Lipovka – Domašín – Černíkovice – Byzhradec – Houdkovice – Trnov – Semechnice – Opočno

č. 4352

Černíkovický rybník – Černíkovice – Třebešov – Libel


40

Třebešov


Podkladem pro vymezení této cyklotrasy byla „Cykloturistická mapa oblasti Dobrovolného svazku obcí Vrchy a Svazku obcí Dolní Bělá“, v níž je cyklotrasa vedena po neexistující polní cestě. Územní plán vedení této cyklotrasy upřesnil a trasu vymezil po místní komunikaci západně od sídla zbudované v rámci komplexních pozemkových úprav. V důsledku úpravy vedení této cyklotrasy ve správním území obce Třebešov nenavazuje vedení cyklotrasy na trasu vymezenou v ÚP Černíkovice. Uvedené cyklotrasy jsou územním plánem stabilizovány. Turistická atraktivita širšího území vytváří předpoklady i pro další rozvoj pěších turistických cest, cyklistických tras. V obou případech je třeba zvyšovat jejich kvalitu oddělením společného vedení se silniční dopravou. Trasy místního charakteru lze vést obecně po všech komunikacích v řešeném území a po většině zpevněných a částečně zpevněných cest. Ochranná pásma Silniční Problematiku silničního ochranného pásma upravuje zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně silnice a provozu na ní mimo souvisle zastavěné území obcí. Je v nich zakázána nebo omezena stavební činnost, která by mohla ohrozit vlastní komunikace nebo provoz na ní. Výjimky uděluje v odůvodněných případech příslušný silniční správní orgán. Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti: silnice II. a III. tříd

15 m od osy vozovky

9.4.4 Technická infrastruktura Koncepce technické infrastruktury vychází z následujících dokumentů a podkladů: -

Zásady územního rozvoje Královéhradeckého kraje (2011) ÚAP SO ORP Rychnov nad Kněžnou (Úplná aktualizace 2010) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (2005) Plán odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje (2004) Územní energetická koncepce Královéhradeckého kraje (2009) Platná ÚPD (ÚPO Třebešov)

Pro řešené území byla dále zpracována dílčí projektová dokumentace: - Geodetické zaměření skutečného provedení vodovodu Třebešov (GMD spol s r.o., 2009) - Koncepční studie „Plynofikace obcí, zdroj RS Černíkovice“ (Ladislav Landa, projekce v plynárenství, Jiráskovo nám. 596, Hradec Králové, 01/2000) - Jednostupňová projektová dokumentace „Záchytná nádrž Třebešov“ (Ing. Miloslav Šindlar. červen 2003) Zásobování pitnou vodou Stávající stav Obec je zásobována ze skupinového vodovodu Rychnov – Císařská Studánka, který pokrývá většinu centrální části okresu Rychnov nad Kněžnou. Vodovodní skupina se dělí na 2 samostatné oblasti, které spolu mohou do jisté míry spolupracovat, ale jejichž propojení je za běžného provozu uzavřeno (uzávěr vodovodu je na propojovacím řadu u vodojemu dolního tlakového pásma Rychnov – Sibiř). Skupinový vodovod Císařská Studánka je ve vlastnictví sdružení obcí Vodovodní svaz Císařská Studánka se sídlem v Solnici a jeho provoz zajišťuje AQUA servis, a.s. Rychnov nad Kněžnou. Zdroje vody pro skupinový vodovod: Jímací území Ještětice: Zde je provedena širokoprofilová šachtová studna a tři širokoprofilové vrty J1, J2 a V4, vystrojené jako trubní studny. Souhrnná vydatnost prameniště je dle hydrogeologického posouzení i povolení k odběru 50 l/s s tím, že při vlhčích obdobích se celé množství bere z šachtové studny, při režimních poklesech hladiny v sušších obdobích se pak odběr postupně přesouvá na vrty. Kapacita zdroje je dle podkladů provozovatele dostatečná, kvalita dodávané vody po hygienickém zabezpečení odpovídá požadavkům vyhlášky Ministerstva Zdravotnictví č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou vodu a rozsah a četnost její kontroly. V rámci vodovodní skupiny jsou ještě některé původní zdroje, dnes pro špatnou kvalitu dodávané vody odstavené z provozu a sice:


41

Třebešov


Vrt Solnice – sokolovna Vrt Černíkovice

vydatnost cca 8 l/s vydatnost cca 10 l/s

Studna Lično s vydatností cca 2,5 l/s je pouze uvedena do klidu a zapíná se při vyšších odběrech vody v Ličně. Dodávka vody: Z prameniště Ještětice se čerpá výtlakem DN 300 voda do vodojemu Solnice 3 x 500 m 3. Souběžně s výtlakem vede z vodojemu zásobovací řad DN 200 na Ještětice, který dále pokračuje v profilu DN 100 do vodojemu Bílý Újezd (50 m3) a samostatně v profilu DN 150 (PVC) do Hrošky. U vodojemu Bílý Újezd je ATS, která čerpá vodu dále na Masty. Z vodojemu pokračuje zásobovací řad DN 300, který se dále větví na řady: – DN 250 (dále 200) směrem do Kvasin a do čerpací stanice Kvasiny (s akumulací 25 m3 na kótě cca 356,0). – DN 300 (dále 250), který vede přes Solnici směrem na Rychnov nad Kněžnou. V Lipovce je z tohoto řadu odbočka DN 150 na Domašín, Černíkovice a Lično, z tohoto řadu pak za Lipovkou ještě odbočuje řad DN 100 na Karolín a Lokot a řad DN 80 na Litohrady. Za Černíkovicemi ve směru na Lično je redukce tlaku. Oblast kolem vrtu v Malé Lipovce je již hodnocena jako součást rychnovské části vodovodní skupiny. Třebešov je zásoben přívodním řadem vedeným podél silnice III/3211 napojeným na vodovodní řad DN 190 vedený z Domašína podél silnice II/321 do obce Libel a dále podél místní komunikace do Synkova – Slemena směrem na Rychnov nad Kněžnou, kde se napojuje na vodovodní řad DN 200 v prostoru ĆOV Rychnov nad Kněžnou. Bilance potřeby pro návrh Jako základ vývoje je uvažován trend naznačený v Programu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (Tabulka bilančních údajů obcí). Tento trend je částečně korigován předpokládanými kapacitami rozvojových ploch, skutečným počtem obyvatel a vývojem potřeb v období po zpracování Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (dále též jen „PRVK KHK“). Bilanční údaje jsou uvedeny do roku 2025. Položka

označ.

jedn.

2005

2010

2015

2020

2025

poč.obyvatel

N

obyv.

243

258

270

280

294

poč. všech zás. obyv.

Nv

obyv.

0,0

232

243

252

265

prům.denní potřeba

Qp

m3/d

0,0

30,16

31,59

32,76

35,78

koef. denní nerov.

kd

0,0

1,5

1,5

1,5

1,5

3

max. denní potřeba

Qd

m /d

0,0

45,24

47,38

49,14

51,68

spec. potř. vod. vyrob.

Qs,v

l/(os.d)

0,0

130

130

130

135

Dle PRVK KHK dochází v období 2005 – 2015 - k nárůstu počtu obyvatel napojených na vodovod o 210 obyv. (pozn. v roce 2005 nebyla obec napojena na veřejný vodovod) - ke zvýšení průměrné denní potřeby pitné vody o 45,24 m3/den (pozn. v roce 2005 nebyla obec napojena na veřejný vodovod) Územní plán počítá na území obce Třebešov s územní kapacitou pro možnost výstavby 60 RD, což představuje novou výstavbu cca pro 66 osob při 50 % realizaci. Územní plán předpokládá v období 2010 - 2025: - nárůst počtu obyvatel napojených na vodovod o

33 obyv.

- ke zvýšení průměrné denní potřeby pitné vody o

5,62 m /den

3

Na základě tohoto předpokladu uvažuje ÚP pro rok 2025 se zvýšením průměrné denní potřeby pitné vody o 5,62 m3/den. Návrh koncepce zásobování vodou Koncepce zásobování pitnou vodou je řešena v souladu PRVK KHK. Současný systém skupinového vodovodu, který je v území provozován, je ucelený a provozně vyhovující. Zdroje jsou kapacitně vyhovující a trubní síť je nová. Ve lhůtě aktualizace budou na vodovod dle potřeby napojovány nově zastavitelné lokality


42

Třebešov


prodloužením stávajících řadů a prováděna běžná údržba. Zákres těchto vodovodních řadů není součástí grafické části územního plánu, neboť pro jejich trasování nebyla zpracována projektová dokumentace, dle které by bylo možné vedení jednotlivých vodovodních řadů upřesnit. S ohledem na tuto skutečnost územní plán doporučuje v rámci navazujících stupních projektových prací upřesnit trasy jednotlivých řadů a umístění jednotlivých objektů na vodovodní síti. Územním plánem jsou v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití ploch stanoveny podmínky pro realizaci liniové technické infrastruktury ve všech plochách s rozdílným způsobem využití. Rozvody vody v zastavěném území a zastavitelných plochách budou řešeny přednostně v rámci ploch veřejných prostranství a ploch dopravní a technické infrastruktury. Vodovodní řady budou v maximální míře zokruhovány. Zákres stávajících vodovodních řadů včetně objektů na síti je znázorněn v grafické části odůvodnění územního plánu (koordinační výkres). S ohledem na měřítko výkresů jde pouze o schematické vyjádření koncepce zásobování vodou bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. Nouzové zásobení obyvatelstva pitnou a užitkovou vodou Nouzové zásobování pitnou vodou vychází ze schváleného PRVK Královéhradeckého kraje. Pro Třebešov se v případě havarijních situací předpokládá zásobování obyvatel obce pitnou vodou z vrtu RK1A v Rychnově nad Kněžnou, a to buď zpětnou dodávkou vody vodovodním řadem, nebo v případě omezené vydatnosti zdroje dovozem z prostoru ÚV Rychnov (dovozová vzdálenost cca 10 km). Nouzové zásobení vodou pro přímou spotřebu bude řešeno v kombinaci s dodávkami balené vody. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobování užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma vodních zdrojů Řešené území spadá do chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV) Východočeská křída. Oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod je chráněna na základě Nařízení vlády ČSR č. 85/1981 Sb., o chráněných oblastech přirozené akumulace vod Chebská pánev a Slavkovský les, Severočeská křída, Východočeská křída, Polická pánev, Třeboňská pánev a Kvartér řeky Moravy, ze dne 24.6.1981. Zásobování požární vodou Stávající skupinový vodovod slouží i pro zajištění požární ochrany zásobovaného území. Kapacita zdrojů je pro případ požáru dostatečná. V koncových úsecích vodovodní sítě menších profilů nebo u atypických požadavků na potřebu požární vody je nutno situaci posoudit individuálně a případně řešit dodávku požární vody i jiným způsobem (vodoteče – Bělá, Třebešovský potok, záchytná nádrž a další vodní plochy apod.). Tab. Hodnoty nejmenší dimenze potrubí, odběru vody a objemu nádrže Objekt Rod. domy a nevýrobní objekty do 120 m2 Nevýrobní objekty 120 – 1500 m výr. objekty a sklady do 500 m2

potrubí DN mm

odběr Q l/s pro v=0,8 m/s

odběr Q l/s pro v=0,8 m/s

obsah nádrže m3

80

4

7,5

14

100

6

12

22

125

9,5

18

35

150

14

25

45

200

25

40

72

2

Nevýrobní objekty větší 1500 m2 Výr. objekty a sklady 500 – 1500 m2 otevř. tech. zařízení do 1500 m2 Výr. objekty ,sklady a otevř. tech. zař. do 1500 m2 Výr. objekty a sklady s vys. pož. zatížením větší 2500 m2

Plocha v m2 představuje plochu požárního úseku (u vícepodlažních požárních úseků je dána součtem ploch užitných podlaží).


43

Třebešov


Tab. Největší vzdálenosti vnějších odběrných míst (v metrech) - od objektu/mezi sebou číslo položky

hydrant

výtokový stojan

plnicí místo

vodní tok nebo nádrž

1

200/400

600/1200

3000 / 5000

600

2

150/300

400/800

2500 / 5000

400

3

120/240

300/600

2000 / 4000

300

4

100/200

200/400

1500 / 3000

200

5

80/160

120/2400

1000 / 2000

150

Dimenze některých rozvodných řadů vodovodní sítě umožňuje jejich využití k protipožárním účelům. Na navrhovaných vodovodních řadech budou osazeny požární hydranty. Minimální dimenze vodovodních řadů je DN 90 (PVC) – odpovídá požadavkům normy. Rozvodné řady zajišťují průtok požární vody 4 l/s, při max. rychlosti 0,8 m/s. K zásahům proti požáru lze využít rovněž vodoteče – Bělou, Třebešovský potok, záchytnou nádrž na severovýchodním okraji obce a další vodní plochy, u kterých bude nutné zřídit vyhovující odběrné objekty. Řešení je v souladu se schváleným PRVK Královéhradeckého kraje. Nejmenší odběr musí být zajištěn podle výše uvedené tabulky v množství pro v = 1,5 m/s. Poznámka: U objektů s vyšší potřebou požární vody a při detailnějším řešení menších částí území je vždy nutno prověřit dimenze přívodu včetně navazujících rozvodů. Kanalizace Stávající stav V obci Třebešov není v současné době vybudována splašková kanalizace. V obci jsou realizovány pouze dílčí úseky dešťové kanalizace vedené podél komunikací zaústěné na několik místech do Třebešovského potoka. Stoková síť je převážně z betonových trub. Majitelem a provozovatelem je obec Třebešov. Do tohoto systému dešťové kanalizace jsou částečně zaústěny i odpadní vody z přilehlých nemovitostí po dílčím předčištění (přepady ze septiků). U nenapojených objektů převládá likvidace splašků v septicích nebo v žumpách na vyvážení. Bilance odpadních vod a znečištění Bilanční údaje do roku 2015 jsou uvažovány dle schváleného PRVK KHK. V období 2015 – 2020 je provedena korekce vycházející z vývoje předpokládaného územním plánem. Třebešov

jedn.

odpadních vod

3

m /d

23,69

BSK5

kg/d

NL

2005

2010

2015

2020

2025

25,16

26,33

27,30

29,77

10,94

11,61

12,15

12,60

13,23

kg/d

10,02

10,64

11,14

11,55

12,13

CHSK

kg/d

20,05

21,29

22,28

23,10

24,26

Počet EO

os.

182,25

193,50

202,50

210,00

220,50

odp. vod likv. na ČOV

3

m /d

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

odp. vod likv. v septicích

3

m /d

18,95

16,35

11,85

6,83

2,98

odp. vod likv. jiným způsobem

m3/d

4,74

8,81

14,48

20,47

26,79

CELKOVÁ PRODUKCE

Návrh koncepce kanalizace Koncepce odvádění a čištění odpadních vod je řešena v souladu s PRVK KHK, který pro řešené území navrhuje následující: -

zpracovat pasport stávající kanalizace s podrobným zhodnocením stavu (technický stav, množství balastních vod),

-

na základě tohoto podkladu zpracovat návrh celkového řešení kanalizace a čištění odpadních vod v obci - posouzení využitelnosti stávající kanalizace, doporučení, zda centrální ČOV nebo i do výhledu lokální čištění, případná etapizace výstavby apod.


44

Třebešov


Územní plán respektuje schválenou koncepci a na základě tohoto podkladu, aktuálních požadavků a dle koncepce stanovené v platné ÚPD (ÚPO Třebešov) vytváří předpoklady pro realizaci oddílné kanalizace s vyústěním na navrhovanou ČOV, pro kterou je územním plánem vymezena zastavitelná plocha Z2 technické infrastruktury (TI) umístěná jihozápadně od centra obce. Realizace ČOV se s ohledem na ekonomické možnosti obce ve lhůtě aktualizace nepředpokládá. V rámci navazujících projektových prací doporučujeme zpracovat studii, která prověří ekonomické, technické a provozní aspekty, efektivitu a možnost využitelnosti úseků stávající kanalizace. Zastavitelné plochy jsou navrženy tak, aby bylo možné využít navrhovaný systém odkanalizování včetně napojení na navrhovanou čistírnu odpadních vod. Územní plán počítá s postupným napojením zastavitelných ploch a všech stávajících objektů v dosahu navrhované kanalizační sítě. U objektů mimo dosah kanalizačního systému budou odpadní vody likvidovány individuálním způsobem (bezodtokové jímky, domovní čistírny odpadních vod). Do doby realizace navrhovaných opatření bude odkanalizování objektů řešeno individuálním způsobem v septicích nebo žumpách na vyvážení s tím, že se doporučuje postupný přechod na malé domovní čistírny. U nově navržených objektů se doporučuje instalace malých domovních čistíren. Realizace kanalizačních řadů je územním plánem umožněna v rámci hlavního, přípustného či podmíněně přípustného využití prakticky všech ploch s rozdílným způsobem využití. Při realizaci nové zástavby je třeba postupovat v souladu s ustanovením § 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, tzn. zabezpečit zásobování těchto lokalit vodou a zajistit odvádění, čištění, popřípadě jiné zneškodňování odpadních vod. Srážkové vody budou z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Při zástavbě je nutno dbát na to, aby odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území byly po výstavbě srovnatelné se stavem před ní, tzn., aby nedocházelo k výraznému zhoršení odtokových poměrů v území. V zastavitelných plochách budou srážkové vody z důvodu zpomalení odtoku z území v maximální možné míře likvidovány přímo na pozemcích (akumulací – zálivkou, vsakováním) v souladu s vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Zákres stávajících kanalizačních řadů v grafické části dokumentace je s ohledem na měřítko výkresů pouze schematický bez vztahu k jednotlivým pozemkovým parcelám. V navazujících stupních PD tak nejsou vyloučeny změny tras jednotlivých řadů a umístění objektů na kanalizační síti. Ochranná pásma vodovodních a kanalizačních řadů K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se dle zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu, a to: a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně - 1,5 m b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm - 2,5 m c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m. Výjimku z ochranného pásma může v odůvodněných případech povolit vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko - bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob. V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět některé činnosti jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele (pokud tak vyplývá z provozní smlouvy. Jedná se zejména o následující činnosti: a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování b) vysazovat trvalé porosty c) provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu d) provádět terénní úpravy


45

Třebešov


Pro potřeby správy a údržby vodních toků je nutné zachovávat po obou stranách toku pro možnost užívání volný nezastavěný manipulační pruh o šířce 8 m (u významných vodních toků), resp. 6 m od břehové čáry dle ustanovení § 49 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o znění některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků. Rozsah ochranných pásem je uveden v grafické části dokumentace – koordinačním výkresu. Zásobování elektrickou energií Provozovatel elektrické sítě :

ČEZ Distribuce a.s.

Způsob napájení Řešené území je zásobováno elektrickou energií vrchním primárním rozvodným systémem 35 kV, kmenovou linkou vn 363 Rychnov nad Kněžnou – Dobruška vyvedenou z rozvodny a transformovny TR 110/35/10 kV Rychnov nad Kněžnou. Primární rozvod Z kmenové linky vn 363 – vn 35 kV jsou vrchní přípojkou připojeny dvě transformační stanice 35/0,4 kV. Severovýchodním okrajem řešeného území a severní částí řešeného území ve směru východ – západ prochází nadřazené nadzemní vedení V 453 zvn 400 kV Neznášov – Krasíkov bez přímého vlivu na zásobování. Transformace VN/NN K transformaci vn/nn slouží celkem 2 transformační stanice 35/0,4 kV v majetku ČEZ Distribuce, a.s. označení TS

název

typ

instalovaný Výkon TS (kVA)

0039

Třebešov - obec

příhradová

160

0422

Třebešov - MATRIX

příhradová

400

Instal. výkon: distribuce celkem

560

Stávající zatížení Vzhledem k tomu, že nejsou měřena maxima zatížení v jednotlivých transformačních stanicích, je maximální příkon obce stanoven z instalovaného výkonu v transformaci vn/nn. Průměrný koeficient vytížení je odhadnut u trafostanice ČEZ Distribuce, a.s. : 0,75 při cos φ = 0,9 Pp = 560 x 0,75 x 0,9 = 378 kW Přesnější informace lze získat jedině měřením, které by bylo nutno objednat u provozovatele elektrické sítě. Návrh koncepce zásobování el. energií Územní plán předpokládá výstavbu převážně individuálních rodinných domů (cca 55 RD při 100% realizaci) a objektů lehké výroby. S ohledem na skutečnost, že obec je plynofikována a vytápění navrhované zástavby bude zajišťováno zejména plynem či jinými zdroji energie (cca 90 %) a využití elektrické energie bude spíše doplňkové, je bilance nárůstu uvažována cca 2% ročně (k = 1,35 pro období 15 let ). Bilance Výpočet požadovaného příkonu je proveden samostatně pro navrhovanou zástavbu. Stávající zástavba: stávající příkon příkon v roce 2025

P1 = 378 kW P2 = k * P1 = 1,35 * 378 = 510 kW

Navrhovaná zástavba: 5 RD el. vytápěných 50 RD ost. vytápění Σ RD (navrhovaná zástavba) VL Σ navrhovaná zástavba

P3 = 5 * (6 + 4/51/2) = 39 kW P4 = 50 * (1,6 + 6,4/501/2) = 125 kW P5 = P3 + P4 = 201 + 114,9 = 164 kW P6 = 0,3 * P5 = 0,3 * 164 = 66 kW P7 = P5 + P6 = 164 + 66 = 230 kW

Σ distribuce v roce 2025

P9 = P2 + P7 = 510 + 230 = 740 kW


46

Třebešov


Výhledový požadovaný výkon 740 kW pro distribuci bude zajištěn ze stávajících trafostanic, které se přezbrojí a osadí větším transformátorem, případně budou postaveny nové. V případě vzniku většího odběru bude situace řešena realizací nové trafostanice s vrchní primární přípojkou. Způsob napájení obce zůstane i nadále nezměněn, stávajícím vrchním systémem 35 kV. Primární rozvodný systém 35 kV zůstane zachován. Při napojení zastavitelných ploch a při rekonstrukci současných vrchních vedení nízkého napětí se doporučuje v zastavěném území obce provádět nové elektrorozvody kabelizací. Případné přeložky stávajících energetických zařízení budou řešeny v souladu s § 47 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Ochranná pásma Dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „energetický zákon“). Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.2000 po 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 7 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 20 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 20 m od obvodové zdi. Kabelové vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Pro zařízení vybudovaná před 1.1.1995 platí ochranná pásma: Vrchní primární vedení do 35 kV – 10 m od krajních vodičů (ochranné pásmo je vymezeno po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení). Vrchní primární vedení do 400 kV – 25 m od krajních vodičů. Trafostanice VN/NN do 35 kV – stožárová – jako vrchní vedení do 35 kV. Trafostanice VN/NN do 35 kV – zděná – 30 m od obvodové zdi. Kabelová vedení všech druhů (do 35 kV) – 1 m na každou stranu od krajního kabelu. Zásobování plynem a teplem Obec Třebešov je plynofikována. Území je zásobováno z regulační stanice RS VTL/STL Černíkovice napojené VTL odbočkou z dálkového plynovodu VTL DN 300, PN 40 označovaného jako „Podorlický plynovod“ vedeného v trase silnice I/14. Hlavní větev středotlakého plynovodu STL DN 160 (zredukovaného západně od Černíkovic na DN 125) je vedena z Černíkovic přes Lično (DN 90) do Třebešova (DN 63) podél silnice II/320 až do centrální části Lible, kde ze STL plynovodu odbočují vedlejší větve (PE DN 50). Zásobování teplem je v obci decentralizované. Návrh koncepce zásobování plynem a teplem Koncepce zásobování plynem je řešena v souladu s Územně energetickou koncepcí Královéhradeckého kraje (aktualizace 2009), zpracovanou na základě § 4 zákona č. 406/2000Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a Nařízení vlády č. 195/2001Sb., kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické koncepce. Rozvoj plynofikace je v souladu se stanovenými zásadami užití jednotlivých druhů paliv a energie. Stávající STL plynovodní síť v obci je kapacitně dimenzována i pro potřeby rozvoje obce. Územní plán počítá s plynofikací zastavitelných ploch prostřednictvím prodloužených STL plynovodních řadů, které je možno napojit na stávající síť. Při návrhu nových tras budou zhodnoceny stávající rozvody a případně navržena jejich úprava či náhrada (přehodnocení dimenzí stávající sítě, výměna některých úseků plynovodu apod.). Objekty, které nebudou napojeny na rozvod zemního plynu je vhodné vytápět jiným druhem ekologicky šetrnějšího paliva. Realizace plynovodní sítě je umožněna v rámci přípustného či podmíněně přípustného využití


47

Třebešov


prakticky ve všech plochách s rozdílným způsobem využitím. Navrhované plynovodní řady nejsou obsaženy v grafické části územního plánu. Návrh koncepce zásobování teplem Stávající zástavba v obci je v současné době vytápěna fosilními palivy a z části zemním plynem nebo elektrickou energií. Do roku 2025 se doporučuje postupné omezování fosilních paliv a plynulý přechod na alternativní zdroje energie nebo na plynové vytápění. U navrhované zástavby je doporučeno využívání biomasy a alternativních zdrojů energie. Ochranná pásma Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranným pásmem plynárenského zařízení se dle § 68 energetického zákona rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma činí: a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce, 1 m na obě strany od půdorysu, b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na obě strany od půdorysu c) u technologických objektů 4 m na všechny strany od půdorysu V ochranném pásmu je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v ochranném pásmu i mimo ně nesmí dojít k poškození plynárenského zařízení. Bezpečnostní pásma: - odpařovací stanice zkapalněných plynů - regulační stanice vysokotlaké - regulační stanice velmi vysokotlaké - vysokotlaké plynovody do DN 100 mm do DN 250 mm nad DN 250 mm - velmi vysokotlaké plynovody do DN 300 mm do DN 500 mm nad DN 500 mm

100 m 10 m 20 m 15 m 20 m 40 m 100 m 150 m 200 m

Telekomunikace, radiokomunikace Řešené území je napojeno z telefonního obvodu TO 49 Hradec Králové. Provozovatelem telefonní sítě je Telefonica O2 Czech Republic, a.s. Napříč řešeným územím ve směru jihozápad – jihovýchod je vedeno dálkové komunikační vedení. Dálková komunikační vedení jsou územním plánem respektována. Řešeným územím neprocházejí žádné paprsky (trasy) radioreléových spojů veřejné komunikační sítě. Připojení nové výstavby bude řešeno v rámci stávající sítě, resp. samostatnými stavbami v případě většího rozsahu výstavby. S ohledem na plošnou telekomunikační síť je při stavebních aktivitách a zemních pracích nutné vyjádření k existenci telekomunikačních kabelů a zařízení v dotčeném území. Při navrhování tras inženýrských sítí bude respektována norma ČSN 736005 “Prostorové uspořádání sítí technického vybavení“. Ochranná pásma Ochranné pásmo podzemního kabelového vedení je 1,5 m na každou stranu od krajního vodiče. Nakládání s odpady Nakládání s odpady vychází ze závazné části Plánu odpadového hospodářství Královéhradeckého kraje, který byl schválen zastupitelstvem Královéhradeckého kraje usnesením č.j. 29/962/2004 ze dne 27.5.2004. Při nakládání s odpady je nutné respektovat zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“), a zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů. Odstraňování odpadu je v obci řešeno svozem a skládkováním, které zajišťuje obec prostřednictvím Technických služeb Rychnov nad Kněžnou, s.r.o. V obci jsou pro tento účel instalovány sběrné nádoby.


48

Třebešov


Sběr a svoz nebezpečného a velkoobjemového odpadu zajišťuje firma ODPADY, s.r.o. (Spáleniště 55, Dobruška) jeho odebíráním na předem vyhlášených přechodných stanovištích přímo do zvláštních sběrných nádob k tomuto sběru určených. Nebezpečný a velkoobjemový odpad lze dále odevzdávat ve sběrném dvoře v Solnici a Rychnově nad Kněžnou. Separovaný odpad je v obci shromažďován do sběrných nádob (plasty, sklo, papír, nápojové kartony), jeho odvoz zajišťuje firma ODPADY, s.r.o. (Spáleniště 55, Dobruška). Stávající koncepce nakládání s odpady je vyhovující, ve lhůtě aktualizace se předpokládá její zachování. V obci nebude založena žádná skládka. Důležité je též sledovat všechny producenty průmyslových odpadů, zda s nimi nakládají dle zákona o odpadech. V současné době se v území nenachází žádná registrovaná tzv. černá skládka. Všechny případné, v budoucnu vzniklé tzv. černé skládky budou sanovány s ohledem na ochranu složek životního prostředí (především ochranu vod) v souladu se zásadami stanovenými zákonem o odpadech.

9.5

Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Koncepce uspořádání krajiny vychází z následujících dokumentů a podkladů: -

Koncepce ochrany přírody a krajiny KHK ZÚR Královéhradeckého kraje (2011) ÚAP SO ORP Rychnov nad Kněžnou (Úplná aktualizace 2010) platná ÚPD (ÚPO Třebešov)

Pro řešené území byl dále zpracován dílčí podklad: - Studie odtokových poměrů na vodních tocích v povodí Divoká Orlice od ř.km. 32,6 - 54,2 (Agroprojekce Litomyšl spol. s r.o., 11/2000 - Komplexní pozemkové úpravy k.ú. Třebešov (Eva Myšáková, Ing. Karel Káda, 01/2002) - Jednostupňová projektová dokumentace „Záchytná nádrž Třebešov“ (Ing. Miloslav Šindlar, červen 2003)

9.5.1 Přírodní podmínky Uspořádání krajiny je ovlivněno přírodními podmínkami. Ty jsou jedním z výchozích podkladů pro koncepci uspořádání krajiny i pro urbanistické řešení. Jedná se zvláště o podmínky klimatické, geologické a geomorfologické, hydrologické a fytogeografické. Krajina v řešeném území má převážně zemědělský charakter, samotné sídlo Třebešova je obklopeno zemědělskými pozemky (zejména rostlinná výroba). Terén klesá do rozlehlé údolní nivy řeky Bělé podél západní hranice území, kde zemědělské plochy přecházejí v travní porosty, pravý břeh Bělé je pak za hranicí řešeného území tvořen souvislým lesním porostem. Vzhledem k existenci rozsáhlých souvislých zemědělských ploch a malému podílu ploch přírodních lze konstatovat relativně nízkou ekologickou stabilitu území. Koncepce uspořádání krajiny je podrobně popsána v kapitole 9.5.3. Klimatické podmínky Dle charakteristiky klimatických oblastí ČSSR (Quitt, Geografický ústav ČSAV Brno, 1971) leží řešené území v klimatickém regionu MT 11 V tomto okrsku je typické dlouhé léto, teplé, suché, přechodné období, krátké, s mírně teplým jarem a podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, krátké trvání sněhové pokrývky. Tab. Přehled klimatických charakteristik pro řešené území klimatická charakteristika

MT 11

počet letních dnů

40-50

počet dnů s teplotou >10°C

140-160

počet mrazových dnů

110-130

počet ledových dnů

30-40

průměrná teplota v lednu

-2 až -3

průměrná teplota v dubnu

7-8

průměrná teplota v červenci

17-18

průměrná teplota v říjnu

7-8

počet dnů se srážkami > = 1 mm

90-100


49

Třebešov


úhrn srážek ve vegetačním období

350-400

úhrn srážek v zimním období

200-250

počet dnů se sněhovou pokrývkou

50-60

počet zamračených dnů

120-150

počet jasných dnů

40-50

Geomorfologické a geologické podmínky Dle Zeměpisného lexikonu ČR – Hory a nížiny (Jaromír Demek a kol.) leží řešené území v provincii Česká vysočina (Český masiv), subprovincii Česká tabule, podsoustavě Východočeská tabule: systém

Hercynský

subsystém

Hercynská pohoří

provincie

Česká vysočina

soustava (subprovincie)

Česká tabule

podsoustava (oblast)

Východočeská tabule

celek

Orlická tabule

podcelek

Třebechovická tabule

okrsek

Rychnovský úval

Rychnovský úval – tektonicky podmíněný úval v povodí Divoké Orlice (na J) a Dědiny (na S), na slínovcích a spongilitech stř. turonu, s pleistocenními říčními štěrky a písky, sprašemi; plochý pahorkatinný reliéf v oblasti ústecké synklinály, se strukturně denudačními plošinami a svědeckými vrchy a hřbety (zejména na S) a pleistocenními říčními terasami a údolními nivami Dědiny (na S) a Zdobnice, Bělé a Kněžné (na J), místy se sprašovými pokryvy a závějemi. Výškový rozdíl terénu řešeného území je poměrně velký, nejnižší nadmořská výška je 289 m n.m a nejvyšší 346 m n.m. Na západ od obce se území středně svažuje směrem k nivní ploše Bělé, na sever od obce jen velmi mírně stoupá k severovýchodu, na východ od obce stoupá nejprve mírně, pak středně směrem k východu až jihovýchodu. Na geologické stavbě území se podílejí zejména sprašovité pokryvy, nevápnité nivní uloženiny a karbonátové nivní uloženiny, z minerálů jsou nejvíce zastoupeny živce a křemen. Hydrologické podmínky Z hlediska hydrogeologické rajonizace patří území do Podorlické křídy v povodí Orlice, jež spadá do hlavního povodí Labe. Hydrologicky náleží řešené území do povodí Horního a Středního Labe, do subpovodí Orlice. Hlavním vodním tokem v řešeném území je řeka Bělá, která protéká od severu k jihu podél západní hranice území širokou údolní nivou a jižně od nedalekých Častolovic se vlévá do Divoké Orlice. Vodní toky Bělá (ID 10100100, číslo povodí 1-02-01-053/0 až 1-02-01-083/0) je pravostranný přítok Divoké Orlice, do které se vlévá u Častolovic na jeho 11,45 ř.km v nadmořské výšce 175,46 m. Pramení v Orlických horách na svahu Vrchmezí (1034 m n. m.) v nadmořské výšce 1047,75 m. Největším přítokem je Kněžná (26,67 km). V povodí se nachází 122 vodních ploch s celkovou rozlohou 43,38 ha. Největší z nich je Černíkovický rybník (19,72 ha). Řeka vede přirozeně tvarovaným meandrujícím korytem s původním břehovým porostem zhruba po celé délce západní hranice řešeného území. Z hlediska ekologické stability je vodní tok v řešeném úseku zachován v relativně přírodním stavu. V nivních plochách Bělé bylo vymezeno záplavové území Q100, které doposud nebylo vodoprávním úřadem stanoveno. Hranice záplavového území je v grafické části odůvodnění ÚP (koordinační výkres). Třebešovský potok (ID 10169923) pramení jihozápadně Domašína, protéká jihozápadním směrem, centrem Třebešova a vlévá se jako levostranný přítok do Bělé. Jmenované vodní toky spravuje Povodí Labe, s.p., Hradec Králové. Podél těchto vodních toků je nutné zachovat volný pás v šíři 6 m od břehové čáry.


50

Třebešov


Tab. Hydrologická data a čísla povodí v řešeném území: Povodí

Číslo hydrologického pořadí

plocha dílčího povodí

celková plocha povodí

Délka údolnice

Správce

Bělá

1-02-01-064

11,046 km²

87,402 km²

6,6 km

Povodí Labe, s. p., Hradec Králové

Vodní plochy v území Za účelem snížení hodnoty povodňového průtoku na Třebešovském potoku byl v rámci komplexních pozemkových úprav zbudován poldr s minimální trvalou vodní plochou umístěný severně nad obcí doplněný pro zvýšení vztažného povodí průlehem s příkopem. Poldr a další protipovodňová opatření byla předmětem „Studie odtokových poměrů na vodních tocích v povodí Divoká Orlice od ř.km. 32,6 – 54,2 – Třebešovský potok“ Agroprojekce Litomyšl, spol. s r.o., 11/2000. Z důvodů zadržení povrchových vod v území, za účelem snížení kulminačních průtoků a zvýšení ekologické stability území jsou v rozsahu údolní nivy Bělé a Třebešovského potoka vymezeny plochy smíšené nezastavěného území (NSzpv) s vodohospodářskou funkci ve smyslu ochrany a obnovy vodního režimu v území a možné realizace protipovodňových a revitalizačních opatření (rybniční soustavy, poldry, atd.) CHOPAV Celé území leží v chráněné oblasti přirozené akumulace vod Východočeská křída, která byla vyhlášena Nařízením vlády ČSR č. 85/1981 Sb. s účinností od 1. ledna 1982. Fytogeografie a fytocenologie Dle regionálně fytogeografického členění spadá řešené území do oblasti mezofytika – obvod Českomoravské mezofytikum – okres 60 Orlické opuky. Z hlediska geobotanické rekonstrukce (Mikyška 1972) se v území nacházejí následující vegetační jednotky: - AU – luhy a olšiny (údolní pás podél nivy vodního toku Bělá) - C – dubo-habrové háje (převážná většina území - východní část) Podle lesnického členění se řešené území nachází v přírodní lesní oblasti (PLO) 26 – Předhoří Orlických hor. V území je zastoupen pouze lesní vegetační stupeň (LVS) 2 – bukodubový. Biogeografické členění Z hlediska biogeografické charakteristiky náleží řešené území do hercynské subprovincie, do Cidlinského bioregionu. 1.9 Cidlinský bioregion – je tvořen nízkou křídovou tabulí a je typickým přechodem buko-dubového vegetačního stupně do dubo-bukového stupně. Převažuje orná půda, přítomny jsou však i lesy s velkým zastoupením dubů a kulturních smrčin. V řešeném území je bioregion dále členěn na tyto biochory: 3BE – erodované plošiny na spraších 3. vegetačního stupně (převážná část území – východní část) 3Nh – užší hlinité nivy 3. vegetačního stupně (úzký pruh při západní hranici řešeného území)

9.5.2 Cílové charakteristiky krajiny Pro stanovení cílových charakteristik krajiny bylo řešené území začleněno do následující oblasti krajinného rázu a krajinného typu. Krajinný ráz Krajinný ráz je dán přírodní, kulturní a historickou charakteristikou určitého místa nebo oblasti, resp. vnímatelnými znaky a hodnotami těchto charakteristik. Dle ZÚR KHK spadá krajina řešeného území do oblasti krajinného rázu (9) Opočensko. Úkoly pro územní plánování plynoucí ze zařazení řešeného území do oblasti krajinného rázu jsou podrobně vyhodnoceny v kapitole 3.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Odůvodnění ÚP Třebešov. Krajinný typ V rámci oblastí a podoblastí krajinného rázu stanovují ZÚR KHK pro řešené území tuto cílovou charakteristiku oblasti se shodným typem krajiny:


51

Třebešov


Typ krajiny

charakteristika krajinného typu

zemědělské krajiny (převážná část území)

Zemědělské krajiny jsou krajiny silně pozměněné zemědělstvím. Jejich využití je však stále velmi závislé na přírodních podmínkách. Původní vegetační pokryv (zpravidla les) byl ve většině zemědělských krajin nahrazen kulturními biotopy (pole, louky, pastviny, ovocné sady, vesnická sídla). Zemědělské krajiny tedy tvoří především bezlesé formace. Biotopy zemědělské krajiny podmíněné činností člověka by po jejím ukončení zanikly. Jejich vznikem a dlouhodobým udržováním se však výrazně zvýšila druhová biodiverzita krajiny. Zemědělské krajiny jsou minimálně z 90 % tvořeny výše zmíněnými zemědělskými biotopy. Nedílnou součástí zemědělské krajiny jsou i vesnická sídla a dále plochy porostlé dřevinnou vegetací, tj. háje, skupinky dřevin, solitéry a liniové porosty (větrolamy, břehové porosty, porostlé meze a kamenice, aleje u cest apod.). Ze zemědělských kultur výrazně převládá orná půda. V podhorských oblastech se významněji uplatňují i trvalé travní porosty (louky a pastviny). Intenzita zemědělského využití kolísá od intenzivního využití velkých polí a sadů po extenzivně využívané či přírodě blízké využívání luk, pastvin a sadů. Krajiny mají charakter otevřený. Převažují v jihozápadní polovině Královéhradeckého kraje.

Úkoly pro územní plánování plynoucí ze zařazení řešeného území do jednotlivých krajinných typů jsou podrobně vyhodnoceny v kapitole 3.2 Soulad s územně plánovací dokumentací vydanou krajem Odůvodnění ÚP Třebešov.

9.5.3 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území respektuje harmonické uspořádání krajiny převažujícího zemědělského typu krajiny, vytváří podmínky pro ochranu a rozvoj přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Koncepce uspořádání krajiny stanovená územním plánem vychází zejména z následujících zásad: - účelné členění krajiny na jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití; - vymezení a upřesnění prvků územního systému ekologické stability; - ochrana přírodních a krajinných hodnot, zvyšování podílu ekologicky stabilních ploch, obnova mimoprodukčních funkcí v krajině; - vytvoření podmínek pro realizaci protipovodňových, protierozních a revitalizačních opatření v krajině; - ochrana nezastavěného území – nejsou zakládána nová sídla a izolovaná zástavba ve volné krajině; - zemědělskou krajinu členit (ale neuzavírat) rozptýlenou zelení, umožňující průhledy krajinou pro zvýraznění její hloubky nebo různých dominant. Koncepce řešení krajiny v územním plánu vychází z jejích historických a současných funkcí. V území dominuje zemědělská funkce, která v západní a jižní části území přechází do souvislých pásů břehové zeleně řeky Bělé a Třebešovského potoka. Zemědělská půda je dále členěna menšími plochami lesní a vzrostlé zeleně, a liniovými porosty zejména podél místních komunikací a polních cest. Koncepce uspořádání krajiny se výrazným způsobem nemění. Územním plánem jsou zachovány a respektovány stávající funkce a vazby v krajině. Podpoření ekologické stability, ochrana a obnova vodního režimu v území a obecně revitalizace krajiny je vyjádřena v podmínkách využití stabilizovaných ploch, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv). Územní plán dále navrhuje obnovu, doplnění, případně založení nových prvků krajinné zeleně. Jedná se zejména o obnovení liniových porostů dřevin, založení alejí podél místních komunikací, polních cest, obnovu travnatých zasakovacích pásů, mezí, příkopů, průlehů, apod. Vymezení jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití v nezastavěném území vychází ze stávajícího způsobu využívání krajiny a vytváří podmínky pro ochranu jejích přírodních hodnot a zároveň umožňuje její hospodářské a rekreační využívání. Převážná část nezastavěného území je vymezena jako plochy zemědělské (NZ), smíšené nezastavěného území (NSzp, NSzpv), lesní (NL), přírodní (NP) a plochy vodní a vodohospodářské (W). V souladu s platnými právními předpisy je nezastavěné území členěno na následující plochy s rozdílným způsobem využití: Plochy vodní a vodohospodářské (W) – zahrnují vodní toky a plochy v zastavěném i nezastavěném území. Jejich funkce v řešeném území je především ekologicko - stabilizační, ochranná a estetická. Vodní plochy jsou často součástí chráněných přírodních ploch (ÚSES). Územní plán vytváří podmínky pro jejich obnovu a ochranu formou stanovení podmínek pro jejich využívání.


52

Třebešov


Plochy zemědělské (NZ) – mají v krajině převažující zastoupení a jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro zemědělské využití. Zahrnují zejména pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemky staveb a jiných opatření pro zemědělství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy lesní (NL) – jsou plochy s převažujícím využitím pro lesní produkci, zahrnují zejména pozemky určené k plnění funkce lesa (PUPFL), pozemky staveb a zařízení lesního hospodářství a pozemky související dopravní a technické infrastruktury. Plochy přírodní (NP) – jsou vymezeny za účelem zajištění podmínek pro ochranu přírody a krajiny. V řešeném území představují plochy prvků územního systému ekologické stability (biocentra lokálního významu). Plochy smíšené nezastavěného území (NS) – jsou vymezeny jako plochy funkčně nejednoznačné, kde nelze jednoznačně stanovit převažující způsob využití. V řešeném území jsou ve smíšených plochách nezastavěného území zastoupeny následující funkce: o

zemědělské, přírodní (NSzp) - prolíná se v nich přírodní funkce, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody a funkce zemědělské prvovýroby plnící také mimoprodukční funkci. Jedná se především o údolní nivy vodních toků, zasakovací pásy, přechodové plochy mezi lesními, přírodními a zemědělskými plochami, zahrnují pozemky zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemky staveb a jiných opatření pro zemědělství, pozemky související dopravní a technické infrastruktury apod. V případě zastoupení dalších funkcí je respektována ochrana přírody.

o

zemědělské, přírodní, vodohospodářské (NSzpv) – prolíná se v nich funkce přírodní, kde je nutné respektovat požadavky ochrany přírody, funkce zemědělská a funkce vodohospodářská. Zahrnují stabilizované plochy v údolní nivě Bělé, Třebešovského potoka a stabilizovanou plochu na severním okraji sídla, kde je umístěn suchý poldr. V rámci těchto ploch jsou územním plánem vytvořeny podmínky pro realizaci zejména ochranných vodohospodářských opatření, revitalizačních opatření na vodních tocích, ploch řízených rozlivů, obnovy rybniční soustavy, úpravy nebo úplné revitalizace koryt vodních toků, doplnění břehových porostů a dalších opatření vedoucích ke zpomalení odtoku srážkové vody z území, apod. Konkrétní umístění protipovodňových a revitalizačních opatření je nutné upřesnit v rámci navazujících projektových prací (revitalizačních studií, studií odtokových poměrů, apod.) s ohledem na podrobné podmínky a požadavky v území.

Podmínky pro hlavní, přípustné, podmíněně přípustné a nepřípustné využití jsou stanoveny v textové části výroku ÚP Třebešov.

Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území

9.6

Územně analytické podklady správního území obce s rozšířenou působností Rychnov nad Kněžnou, do jehož správního obvodu náleží obec Třebešov, byly zpracovány v souladu s ustanovením § 185 odst. 3 stavebního zákona k datu 31.10.2008. Úplná aktualizace ÚAP ORP Rychnov nad Kněžnou proběhla v prosinci 2010. Součástí Územně analytických podkladů je rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ), který stanovuje pro jednotlivé obce dotčeného správního obvodu (mimo jiné) problémy k řešení v územně plánovací dokumentaci. V obci Třebešov jsou stanoveny následující závady, střety, ohrožení a problémy: ZÁVADY: 

dopravní (PD13) – nedostatečná šíře komunikace v zatáčce, chybějící chodníky podél silnic v zastavěném území

Plochy silnic II. a III. třídy, místních a účelových komunikací, manipulačních a odstavných ploch jsou ÚP vymezeny jako plochy dopravní infrastruktury silniční (DS). V těchto plochách je ÚP v rámci hlavního a přípustného využití umožněna realizace chodníků. 

hygienické (PH11) – nevyhovující odkanalizování území – zastaralá kanalizace

V rámci koncepce odkanalizování je územním plánem navržen individuální způsob likvidace odpadních vod doplněný o výhledové koncepční řešení zahrnující realizaci oddílné kanalizace s vyústěným na navrhovanou čistírnu odpadních vod (zastavitelná plocha Z2).


53

Třebešov


STŘETY záměrů na provedení změn v území s limity využití území: 

výhledová vodní nádrž Častolovice (oborový záměr) ve střetu s limity využití území (PL3): - OP elektrického vedení VVN 400 kV, VN 35 kV - OP plynovodu STL - OP silnice II/320 - OP komunikačního vedení DKO - CHOPAV Východočeská křída - vymezené lokální a regionální prvky ÚSES Záměr výhledové vodní nádrže bude revidován.

V souladu s Generelem území chráněných pro akumulaci povrchových vod (pořízen ministerstvy zemědělství a životního prostředí v září 2011) se výhledová vodní nádrž Častolovice nadále nebude územně hájit. Střety vyplývající z vymezení jsou proto eliminovány. OHROŽENÍ: 

záplavové území toku Bělá

Záplavové území, které dosud nebylo vodoprávním úřadem vyhlášeno, nepředstavuje ohrožení stávající nebo navrhované zástavby v Třebešově. Vymezením ploch smíšených nezastavěného území – zemědělských, přírodních, vodohospodářských (NSzpv) vytváří územní plán podmínky pro realizaci staveb a opatření protipovodňové ochrany v prostoru údolní nivy řeky Bělé a Třebešovského potoka. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou navíc stanoveny obecné zásady ochrany před povodněmi a zvyšování retenčních schopností krajiny. PROBLÉMY vyplývající ze závěrů SWOT analýz a závazných dokumentů: 

řešit rozvojové plochy pro bydlení

Vymezení zastavitelných ploch pro bydlení je zásadní součástí koncepce rozvoje území obce. Součástí odůvodnění územního plánu je vyhodnocení účelného využití zastavěného území, na jehož podkladě jsou navrhovány nové zastavitelné plochy. Potřeba navýšení ploch bydlení v obci byla v územním plánu naplněna vymezením zastavitelných ploch Z1, Z3, Z4, Z6, Z8 – Z10. Územním plánem jsou tyto zastavitelné plochy vymezeny jako plochy smíšené obytné – venkovské (SV). Jedná se o plochy pro bydlení s možností integrace nerušících funkcí. 

řešit rozvojové plochy pro podnikání a drobnou výrobu

Územním plánem jsou vymezeny stabilizované plochy lehké výroby (pila – MATRIX a.s.) a zemědělské výroby. Ve vazbě na stávající výrobní areál a za účelem možnosti jeho rozšíření je územním plánem vymezena zastavitelná plocha Z11 výroby a skladování – lehký průmysl (VL) na východním okraji obce. Lehká a řemeslná výroba je územním plánem dále umožněna v rámci ploch smíšených obytných – venkovských (SV), pro které jsou stanoveny takové podmínky, které umožňují vznik a provoz těchto zařízení komerčního charakteru za podmínky, že nebudou vytvářet negativní vliv na zástavbu. 

řešit plochy sídelní zeleně

Za účelem rozvoje ploch sídelní zeleně byla ÚP vymezena zastavitelná plocha Z5 (veřejná prostranství – veřejná zeleň). 

řešit odkanalizování území a čištění odpadních vod

V rámci koncepce technické infrastruktury územní plán samostatně řeší způsob odkanalizování území v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Královéhradeckého kraje (PRVK KHK). Realizace lokálních systémů čištění a likvidace odpadních vod je obecně územním plánem umožněna v rámci ploch s rozdílným způsobem využití. Do roku 2025 se předpokládá individuální způsob likvidace odpadních vod s postupným doplněním lokálních čistíren odpadních vod pro dílčí urbanizovaná území. Jako alternativní výhledové řešení je uvažováno s realizací oddílné kanalizace s vyústěným na navrhovanou čistírnu odpadních vod, která je územním plánem vymezena jako zastavitelná plocha Z2 technické infrastruktury. Realizace ČOV se do roku 2025 nepředpokládá. 

řešit protipovodňová opatření

Realizace protipovodňových opatření (staveb a zařízení protipovodňové ochrany) je územním plánem umožněna v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených


54

Třebešov


nezastavěného území – zemědělských, přírodních, vodohospodářských (NSzpv), které jsou ÚP vymezeny v prostoru údolní nivy řeky Bělé a Třebešovského potoka. V rámci koncepce uspořádání krajiny jsou navíc stanoveny obecné zásady ochrany před povodněmi a zvyšování retenčních schopností krajiny. 

řešit chodníky a cyklostezky

Územním plánem jsou respektovány stávající cyklotrasy. Cyklostezka není územním plánem vymezena. Její realizace, stejně jako realizace chodníků, je umožněna v rámci hlavního, přípustného a podmíněně přípustného využití jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména plochách dopravní infrastruktury – silniční (DS).

VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU ZEJMÉNA S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, SE STAVEBNÍM ZÁKONEM A JEHO PROVÁDĚCÍMI PŘEDPISY, S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ 10

Bude doplněno pořizovatelem na základě výsledků projednání.

ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST.5 STAVEBNÍHO ZÁKONA A SDĚLENÍ, JAK BYLO TOTO STANOVISKO ZOHLEDNĚNO

11

11.1

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

Krajský úřad Královéhradeckého kraje jako příslušný orgán dle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o posuzování vlivů na životní prostředí“) vydal stanovisko č.j. 15525/UP/2011/Tov ze dne 19.9.2011 k návrhu zadání Územního plánu Třebešov, ve kterém uvedl, že návrh zadání územního plánu Třebešov není nutno posoudit z hlediska vlivů na životní prostředí dle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Ze stanoviska Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství (orgánu ochrany přírody a krajiny) vyplývá, že ÚP Třebešov nemůže mít významný vliv na evropsky významné lokality (uvedené ve sdělení MŹP č. 81/2008 Sb., o evropsky významných lokalitách, které byly zařazeny do evropského seznamu a nařízení vlády č. 371/2009 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 132/2005 Sb., kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit, ve znění nařízení vlády č. 301/2007 Sb.) nebo vyhlášené ptačí oblasti ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny, neboť leží mimo území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí. Ze stanoviska dále vyplývá, že požadavky na změnu územně plánovací dokumentace jsou navrženy v rozsahu, který nepředpokládá kumulativní vliv jednotlivých funkčních využití území ve smyslu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, a že zájmy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví lze prosadit standardními postupy, podle zvláštních předpisů. Z výše uvedených důvodů nebylo s ohledem na ustanovení § 47 odst. 3 stavebního zákona vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území zpracováno.

11.2

Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5

Vzhledem k výše uvedenému (kapitola 11.1 textové části Odůvodnění ÚP Třebešov) nebylo posouzení vlivů návrhu územního plánu Třebešov na životní prostředí (dle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) zpracováváno a tudíž nebylo stanovisko krajského úřadu k tomuto posouzení vydáno.


55

Třebešov

11.3


Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 zohledněno

Posouzení vlivů návrhu územního plánu Třebešov na životní prostředí (dle § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí) nebylo zpracováváno a stanovisko krajského úřadu k tomuto posouzení nebylo vydáno (viz. kapitoly 11.1, 11.2 textové části odůvodnění ÚP Třebešov).

12 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA 12.1

Zemědělský půdní fond

12.1.1 Hranice zastavěného území Zastavěné území je vymezeno územním plánem k datu 31.12.2012. Hranice zastavěného území je obsahem grafické části dokumentace (hlavní výkres, výkres předpokládaných záborů půdního fondu).

12.1.2 Struktura využití pozemků Zemědělský půdní fond je zastoupen na ploše cca 279 ha (89% rozlohy obce), a ve většině jej tvoří orná půda o rozloze 206 ha, což představuje 65,8 % z celkové rozlohy obce a dále následují trvalé travní porosty o rozloze 60 ha, tj. cca 19,2% rozlohy obce. Nezemědělská půda představuje cca 11% rozlohy obce. Tab. Využití pozemků v obci Třebešov k datu 31.12.2011 (dle ČSÚ) druh pozemku

výměra (ha)

podíl z celkové výměry

výměra celkem

313

100%

zemědělská půda

279

89,1%

- orná půda

206

65,8%

- zahrady

12

3,8%

- trvalé travní porosty

60

19,2%

- ovocné sady

1

0,3%

nezemědělská půda

34

10,9%

- lesní půda

5

1,6%

- vodní plochy

5

1,6%

- zastavěné plochy

6

1,9%

- ostatní plochy

18

5,8%

12.1.3 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky Z hlediska půdních poměrů jsou v řešeném území zastoupeny půdní typy – luvizem modální (převážná většina řešeného území) a fluvizem glejová (při západní hranice podél vodního toku Bělá a podél Třebešovského potoka). Bonitované půdně ekologické jednotky jsou výchozím podkladem pro ochranu půdního fondu při územně plánovací činnosti. Kód BPEJ se skládá z kódu klimatického regionu (číslo na první pozici), kódu hlavní půdní jednotky (následující 2 číslice) a označení vedlejší půdní jednotky (poslední 2 číslice). V řešeném území se vyskytují půdy zařazené do následujících BPEJ: Kódy BPEJ na území obce

třída ochrany

5.11.00, 5.14.00, 5.56.00, 5.60.00, 5.11.10

I.

5.08.10, 5.14.10, 5.62.00, 5.14.10, 5.43.00, 5.58.00

II.

5.08.50

III.

5.20.51, 5.19.14, 5.20.11

IV.

5.73.11, 5.71.01

V.


56

Třebešov


Převážnou část řešeného území zaujímají pozemky spadající do vyšších tříd ochrany ZPF (I. a II. třída). Půdy nižších tříd ochrany se vyskytují jen okrajově a mají zanedbatelnou výměru. Nacházejí se zejména v západní části území ve svahu navazujícího na nivní plochu vodního toku Bělá. Kvalita zemědělských půd dosahuje v celém řešeném území vysoké kvality.

12.1.4 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám Územní plán je koncipován s ohledem na funkční, plošné a prostorové možnosti obce. Respektuje stávající urbanistickou strukturu sídla, limity využití území, geomorfologické podmínky a zohledňuje výhledové předpoklady obce pro obnovu a rozvoj. Koncepce rozvoje obce vychází ze schválené ÚPD (ÚPO Třebešov, Ing. Arch Tomáš Jirásek) a je koordinována s ohledem na aktuální stav a požadavky zejména v oblasti vymezování zastavitelných pro bydlení. Rozsah zastavitelných ploch odpovídá předpokládanému demografickému vývoji obce do roku 2025, který počítá s navýšení poptávky po bydlení v obci zejména v souvislosti s plánovaným rozšířením průmyslové zóny nadmístního významu na ose Kvasiny – Solnice – Rychnov nad Kněžnou. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch je podrobně uvedeno v kapitole 8. Odůvodnění územního plánu. Zábor ZPF je lokalizován výhradně v návaznosti na zastavěné území, nejsou ponechány okrajové zbytkové plochy bez možnosti obhospodařování. Zastavitelné plochy jsou soustředěny především na západní okraj Třebešova ve vazbě na stávající komunikační systém, což vychází z předpokladu zajištění obsluhy území odpovídající dopravní a technickou infrastrukturou. Důsledky navrženého řešení na ZPF jsou vyhodnoceny podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 13/1994 Sb., o upravení podrobností ochrany zemědělského půdního fondu. Vzhledem k umístění sídla v zemědělské krajině s vysokým počtem půd vyšší kvality (I. a II. třídy ochrany), s ohledem na umístění dopravní a technické infrastruktury, nepřekročitelné limity využití území a s ohledem na celkovou koncepci rozvoje obce, která stanovuje zastavitelné plochy umisťovat v přímé vazbě na stávající zastavěné území, bylo nutno poměrně velké procento zastavitelných ploch umístit na zemědělské půdy I. a II. třídy ochrany. Celkový zábor půd I. třídy ochrany činí 14,8 ha, tedy cca 85% z celkové výměry záboru ZPF (17,47 ha) a zábor půd II. třídy ochrany cca 8% (1,42 ha) z celkové výměry záboru ZPF. Na půdách III. a IV. třídy ochrany nejsou územním plánem vymezeny žádné zastavitelné plochy, zábor půd V. třídy ochrany je minimální, tvoří cca 7% (1,11ha) z celkové výměry ZPF. Plošné vyhodnocení záboru ZPF jednotlivých lokalit je vyčísleno v následující tabulce:

označení plochy

Přehled odnětí půdního fondu - zastavitelné plochy Návrh funkč. využití plochy

celková výměra plochy (ha)

Výměra zemědělské půdy BPEJ

Třída ochrany

Kultura

Dílčí výměra (ha)

Výměra nezeměděl. pozemků (ha)

Poznámka (% výměry ploch převzatých z platné ÚPD)

PLOCHY VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ Z5

ZV

∑

0,51

57311

V.

TTP

0,51

0,51 0,51

-

-

0,04

-

PLOCHY SMÍŠENÉ OBYTNÉ –VENKOVSKÉ Z1

SV

0,65

50810

II.

Orná

0,61

Z3

SV

0,67

50810

II.

TTP

0,67

100%

Z4

SV

0,11

57311

V.

TTP

0,11

-

Z6

SV

1,02

57311

V.

TTP

0,45

51110

I.

TTP

0,47

54300

II.

TTP

0,07

Orná

0,01

TTP

0,47

Orná

0,01

Z8

SV

0,56 51110


I.

0,1

40%

100%

57

Třebešov


Z9 I. etapa

SV

Z9 II. etapa

SV

1,3

51400

1,7

51400

I.

I.

Zahrada

0,19

TTP

0,05

Orná

1,06

Zahrada

0,24

TTP

0,07

Orná

1,39

-

-

Z10 I. etapa

SV

3,71

51400

I.

Orná

3,71

40%

Z10 II.etapa

SV

2,77

51400

I.

Orná

2,77

-

∑

12,49

12,35

0,14

-

PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY Z2

TI

∑

0,1

50810

II.

TTP

0,06

57311

V.

TTP

0,04

0,1

100%

0,1

0

-

PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ Z11 ∑

VL

4,37

51400

I.

Orná

1,51

51110

I.

Orná

2,86

4,37

-

4,37

0

17,33

0,14

-

ZÁBOR PLOCH CELKEM ∑

17,47

12.1.5 Pozemkové úpravy Komplexní pozemkové úpravy byly v řešeném území ukončeny v roce 2003.

12.1.6 Investice do půdy a protierozní opatření Zemědělské pozemky v řešeném území jsou lokálně meliorovány. Odvodňovací systémy pochází přibližně z roku 1910, jejich současný stav je dobrý. Umístění melioračních opatření je patrné z grafické části Odůvodnění ÚP (koordinační výkres), zrealizovány byly zejména při severozápadní hranici řešeného území podél vodního toku Bělá. Investice do půdy nejsou územním plánem dotčeny. Zastavitelné plochy nezasahují do meliorovaných pozemků ani do ploch v dosahu závlahového systému. V rámci pozemkových úprav byla na území obce provedena protierozní opatření za účelem ochrany řešeného území před plošnou erozí. Jednalo se mimo jiné o zatravnění údolnic, trvalé zalučnění svahů, realizaci polních cest, záchytných příkopů a průlehů. Územním plánem jsou tato opatření respektována a další realizace těchto protierozních opatření je umožněna v rámci podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch zemědělských (NZ) a ploch smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv). Územním plánem byla navržena opatření ke snížení intenzity erodujícího působení větru, převážně ve formě ploch významné zeleně plnících funkci interakčních prvků a prvků ÚSES.

12.1.7 Opatření k zajištění ekologické stability Územním plánem jsou vymezeny prvky systému ekologické stability, které jsou v řešeném území zastoupeny prvky regionálního a lokálního významu. Jedná se především o břehové partie vodních toků a jejich nivních ploch, lesní společenstva na lesních pozemcích, a další prvky zeleně liniového charakteru. Zábor zemědělské půdy se předpokládá u některých prvků ÚSES. Jedná se zejména o založení nových biocenter a biokoridorů či doplnění stávajících částečně funkčních prvků ÚSES. K záborům zemědělské půdy dojde prakticky v případech zakládání a doplňování krajinné zeleně. Územní systém ekologické stability je dále doplněn plochami významné zeleně plnící funkci interakčních prvků, navrženými ve vazbě na liniové prvky v území. Realizace těchto prvků spočívá převážně v


58

Třebešov


obnově a doplnění liniových výsadeb stromů a keřů podél místních komunikací, polních cest a vodotečí ve volné krajině s minimálními nároky na zábory zemědělské půdy. Plochy významné zeleně jsou součástí zejména ploch smíšených nezastavěného území (NS), ploch dopravních (DS) a ploch zemědělských (NZ). Zábory zemědělské půdy pro plochy významné zeleně plnící funkci interakčních prvků lze odhadnout v rozmezí 2 – 2,5 ha ve formě pásů o šířce cca 3m. Celková plocha záboru prvků územního systému ekologické stability je odhadnuta na 26,46 ha pozemků zemědělského půdního fondu. Další opatření sloužící k zajištění ekologické stability (ochranná, ekologicko-stabilizační, protierozní a revitalizační opatření) je možné realizovat v rámci ploch s rozdílným způsobem využití, zejména ploch smíšených nezastavěného území (NSzp, NSzpv) a v ploch zemědělských (NZ).

12.1.8 Zemědělské účelové komunikace Systém zemědělských účelových komunikací není územním plánem dotčen. Jako stávající plochy dopravní infrastruktury jsou vymezeny užívané cesty ve volné krajině. Nové zemědělské komunikace nejsou navrhovány. Případná realizace nezbytných přístupových komunikací je územní plánem umožněna v rámci jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména v ploch zemědělských (NZ) a smíšených nezastavěného území (NS).

12.1.9 Zemědělská prvovýroba Plochy zemědělské výroby jsou na území obce zastoupeny zemědělským areálem východně od areálu firmy MATRIX a.s. a na jižním okraji obce. Oba areály provozují zejména živočišnou výrobu (vepřín, bažantnice). Kapacity stabilizovaných ploch zemědělské výroby jsou dostačující. S dalším rozvojem zemědělské výroby územní plán neuvažuje. V rámci přípustného a podmíněně přípustného využití je v plochách zemědělské výroby umožněna výroba nezemědělského charakteru s ohledem na předpokládané budoucí využití. Drobná zemědělská výroba, která nemá negativní vliv na okolní zástavbu je dále umožněna v rámci ploch pro smíšených obytných – venkovských (SV). Na zemědělských pozemcích v katastru obce hospodaří Zemědělská společnost Černíkovice a ZEAS Podorlicko, a.s.

12.2

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Obecně je hospodaření na lesní půdě upraveno zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých předpisů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „lesní zákon“). Hospodaření v lesích je řízeno lesním hospodářským plánem (LHP – výměra nad 50 ha) nebo lesními hospodářskými osnovami (LHO – výměra pod 50 ha) zpracované na období deseti let (decenium). Podle lesního zákona jsou do pozemků určených k plnění funkcí lesa zařazeny i bezlesí (drobné vodní plochy, loučky pro zvěř, lesní skládky, nezpevněné cesty, průseky) a ostatní lesní plochy (zpevněné lesní cesty, políčka pro zvěř).

12.2.1 Aktuální stav lesa Vzhledem k převažujícímu zemědělskému charakteru krajiny je lesnatost řešeného území velmi nízká. Při celkové rozloze území obce 313 ha tvoří plochy lesa pouhých 1,6 % (5 ha) plochy řešeného území (průměrná lesnatost v ČR je 33,3%). Souvislejší lesní plochy se vyskytují zejména podél vodních toků - jižně podél Třebešovského potoka a okrajově při západní hranici podél Bělé.

12.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS) Podle lesnického členění náleží řešené území do přírodní lesní oblasti (PLO) 26 – Předhoří Orlických hor. Vegetační stupňovitost vyjadřuje vztah mezi klimatem a biocenózou (souvislost sledu rozdílů vegetace se sledem rozdílů výškového a expozičního klimatu). V řešeném území je zastoupen pouze jediný lesní vegetační stupeň LVS 2 – bukodubový. Tento stupeň se zpravidla nachází v nížinách a na pahorkatinách v rozmezí nadmořské výšky 150 – 400 m. Lesní porosty tvoří smíšené kmenoviny v nichž převažuje jasan, místy lípa, smrk a modřín, dub je zastoupen spíše vtroušeně a buk se zde nevyskytuje.

12.2.3 Kategorie lesů Podle zákona o lesích se lesy člení dle převažující funkce do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy zvláštního určení a lesy hospodářské. Lesy v řešeném území jsou zařazeny do kategorie lesů hospodářských (§ 9 lesního zákona). Lesy hospodářské jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení a ve kterých se musí hospodařit tak, aby byla zajištěna především jejich produkční funkce.


59

Třebešov


12.2.4 Přehled lesních typů V řešeném území se nacházejí následující soubory lesních typů: Název souboru lesních typů

SLT

Obohacená buková doubrava (Fageto - Quercetum (acerosum) deluvium) Hlinitá (sprašová)buková doubrava (Fageto - Quercetum illimerosum trophicum) Potoční luh (Fraxini - Quercetum alluviale(-is)) Vlhká buková doubrava (Fageto - Quercetum fraxinosum humidum) Lipová javořina (Tilieto-Aceretum saxatile)

2D 2H 2L 2V 3J

Přirozená druhová skladba (Macků 1999) BO 0-1 JD 0+ DBZ 5-7 BK 0-3 HB 0-2 JV 0-1 JS 0+ JL 0+ LP+2 (OS BŘ BB TŘ) 0+ DBZ 6 BK 3 HB 1 LP JV BŘK DB 3-7 HB 0-2 JV+2 JS 1-3 (JLH JL JLV) 1-3 LP+2 OL+1 (TP TPČ)+1 VR+1 JD+0 DB 5-7 BK 0-2 HB+2 JV+1 JS+2 (JLH JL JLV)+1 LP+2 OL+0 BB+0 JD+2 duby+2 BK 1-5 HB+2 JV 1-4 JS+1 JL+1 LP 1-4 TS 0+

Pozn: zkratky – BB (javor babyka), DB (dub Z-zimní, L-letní), BK (buk lesní), HB (habr obecný), JL (jilm habrolistý), JS (jasan ztepilý), LP (lípa srdčitá), JV (javor klen, mléč), JD (jedle bělokorá), OS (topol osika), BŘ (bříza bělokorá), OL(Š) (olše šedá), VR (vrba bílá), BŘK (jeřáb břek), TP (topol bílý), BO (borovice lesní), JŘ (jeřáb ptačí), KL (javor klen), JLH (jilm horský), JLV (jilm vaz)

12.2.5 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa V územním plánu Třebešov nejsou vymezeny plochy vyžadující zábor pozemků určených k plnění funkce lesa.

12.2.6 Návrh zalesnění Územním plánem nejsou vymezeny plochy k zalesnění.

12.2.7 Ochrana lesa Do zastavěného území a zastavitelných ploch Z3 – Z6 zasahuje ochranné pásmo lesa (50 m od hranice lesa). Stavby v tomto pásmu podléhají souhlasu státní správy lesů (dle § 14 odst. 2 zákona 289/1995 Sb.). Při posuzování žádostí o vydání těchto souhlasů orgán státní správy lesů dbá především o to, aby nedocházelo k umisťování staveb trvalého charakteru do blízkosti lesních pozemků ve vzdálenosti, která není dostatečná pro minimalizaci rizika negativního střetu se zájmy chráněnými lesním zákonem (omezení dopravní obslužnosti a přístupnosti lesa, nežádoucí interakce mezi stavbou a blízkým lesním porostem apod.). Bezpečná odstupová vzdálenost je obvykle dána výškou lesního porostu v mýtním věku (absolutní výšková bonita), upravená s ohledem na podmínky konkrétní lokality (terénní poměry, stav porostního okraje, stávající zástavba atd.).

13 VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§43 ODST.1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ Územní plán Třebešov nevymezuje záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v Zásadách územního rozvoje Královéhradeckého kraje.

14

ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ


15

VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK



60

Třebešov


16

OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

Textová část odůvodnění územního plánu obsahuje 31 listů (62 číslovaných stran) + 2 titulní listy. Grafická část odůvodnění územního plánu obsahuje 3 výkresy. Obsah textové části odůvodnění ÚP: 1 2

POSTUP PŘI POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................................. 2 VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ .............. 3

2.1

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů.............................. 3

2.1.1 Základní údaje ............................................................................................................................. 3 2.1.2 Postavení obce v systému osídlení, širší vztahy, zájmové území ............................................... 3 2.1.3 Přírodní systém ........................................................................................................................... 3 2.1.4 Širší dopravní vazby .................................................................................................................... 3 2.1.5 Širší vazby technické infrastruktury ............................................................................................. 4 2.1.6 Účast ve sdružení obcí ................................................................................................................ 4 3 SOULAD ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM ................................................................................................................... 4

3.1 3.2 3.3

Soulad územního plánu s Politikou územního rozvoje ..................................................... 4 Soulad územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................. 6 Soulad územního plánu se strategickými a rozvojovými dokumenty ........................... 12

4 VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................................... 12

4.1 4.2

Soulad s cíli územního plánování ...................................................................................... 12 Soulad s úkoly územního plánování ................................................................................. 13

5 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ ......................................................................................................................................... 15 6 VYHODNOCENÍ SOULADU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ .................................................................................................................... 15 7 VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ .................................................................................... 16 8 VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH .............................................................................................................. 19 9 KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ VČETNĚ VYBRANÉ VARIANTY............................... 21

9.1 9.1.1 9.1.2 9.1.3 9.1.4 9.1.5 9.1.6 9.1.7 9.1.8

9.2 9.2.1 9.2.2 9.2.3 9.2.4

9.3 9.3.1 9.3.2 9.3.3 9.3.4 9.3.5

9.4 9.4.1 9.4.2 9.4.3 9.4.4

Odůvodnění koncepce rozvoje .......................................................................................... 21 Vymezení řešeného území ........................................................................................................ 22 Demografické předpoklady ........................................................................................................ 22 Bytový a domovní fond .............................................................................................................. 24 Urbanistická struktura sídla, vývoj osídlení, historie obce ......................................................... 24 Východiska koncepce rozvoje území obce ................................................................................ 25 Odůvodnění koncepce rozvoje území ....................................................................................... 25 Odůvodnění urbanistické koncepce .......................................................................................... 26 Odůvodnění vymezení ploch k prověření územní studií ............................................................ 27

Ochrana kulturních, hospodářských a přírodních hodnot.............................................. 28 Ochrana kulturních památek ..................................................................................................... 28 Archeologické lokality ................................................................................................................ 29 Ochrana přírody a krajiny .......................................................................................................... 29 Ložiska nerostných surovin, poddolovaná a sesuvná území ..................................................... 33

Civilní ochrana, obrana státu, požární ochrana a další specifické požadavky ............. 33 Civilní ochrana........................................................................................................................... 33 Obrana státu.............................................................................................................................. 35 Požární ochrana ........................................................................................................................ 35 Radonový index geologického podloží ...................................................................................... 35 Ochrana před povodněmi .......................................................................................................... 35

Zdůvodnění koncepce veřejné infrastruktury .................................................................. 35 Občanské vybavení ................................................................................................................... 35 Veřejná prostranství .................................................................................................................. 36 Dopravní infrastruktura .............................................................................................................. 36 Technická infrastruktura ............................................................................................................ 41


61

Třebešov


Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ....................................................................... 49

9.5

Přírodní podmínky ..................................................................................................................... 49 Cílové charakteristiky krajiny ..................................................................................................... 51 Odůvodnění koncepce uspořádání krajiny ................................................................................ 52

9.5.1 9.5.2 9.5.3

9.6 Vyhodnocení vlivů ÚP na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jevů obsažených v územně analytických podkladech, na výsledky SWOT analýzy v území ......... 53 10 VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU ZEJMÉNA S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM, S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, SE STAVEBNÍM ZÁKONEM A JEHO PROVÁDĚCÍMI PŘEDPISY, S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ ....................................... 55 11 ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST.5 STAVEBNÍHO ZÁKONA A SDĚLENÍ, JAK BYLO TOTO STANOVISKO ZOHLEDNĚNO .......................................................... 55

11.1 11.2 11.3

Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ................................................. 55 Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 ............................................................... 55 Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 zohledněno ............. 56

12 VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ...................................................................... 56

12.1

Zemědělský půdní fond ...................................................................................................... 56

12.1.1 12.1.2 12.1.3 12.1.4 12.1.5 12.1.6 12.1.7 12.1.8 12.1.9

12.2

Hranice zastavěného území ...................................................................................................... 56 Struktura využití pozemků ......................................................................................................... 56 Pedologie, bonitované půdně ekologické jednotky .................................................................... 56 Zdůvodnění vhodnosti navrženého řešení oproti jiným variantám............................................. 57 Pozemkové úpravy .................................................................................................................... 58 Investice do půdy a protierozní opatření ................................................................................... 58 Opatření k zajištění ekologické stability ..................................................................................... 58 Zemědělské účelové komunikace ............................................................................................. 59 Zemědělská prvovýroba ............................................................................................................ 59

Pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................................... 59

12.2.1 Aktuální stav lesa ...................................................................................................................... 59 12.2.2 Přírodní lesní oblast (PLO), lesní vegetační stupeň (LVS) ........................................................ 59 12.2.3 Kategorie lesů ........................................................................................................................... 59 12.2.4 Přehled lesních typů .................................................................................................................. 60 12.2.5 Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa ......................................................................... 60 12.2.6 Návrh zalesnění ........................................................................................................................ 60 12.2.7 Ochrana lesa ............................................................................................................................. 60 13 VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE (§43 ODST.1 STAVEBNÍHO ZÁKONA), S ODŮVODNĚNÍM POTŘEBY JEJICH VYMEZENÍ ............................................................................................................................................................ 60 14 ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH A JEJICH ODŮVODNĚNÍ ......................................................................... 60 15 VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ................................................................................................................... 60 16 OBSAH ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU .............................................................................................. 61 PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ............................................................................................. 62 PŘÍLOHA Č.2 – ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ POJMŮ ........................................................................................... 63 Obsah grafické části odůvodnění ÚP: 1

Koordinační výkres

2

Výkres širších vztahů

3

Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

PŘÍLOHA Č.1 – SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ATS BC BJ BK BPEJ ČOV ČR


akumulační tlaková stanice lokální biocentrum bytová jednotka lokální biokoridor bonitované půdně ekologické jednotky čistírna odpadních vod Česká republika

62

Třebešov


ČSN ČSSR ČSÚ DN EO HZS CHOPAV IZS k.ú. KHK KÚ LHO LHP LPF LVS MěÚ OP PLO PRVK PUPFL PÚR ČR PVC RK RD RS RURÚ SAS ČR SDH SLT STL SWOT TO TR TS TTP ÚAN ÚAP ÚP ÚPD ÚPO ÚSES VKP vn VPO VPS VTL zvn ZPF ZÚR

česká technická norma Československá socialistická republika Český statistický úřad Jmenovitá světlost ekvivalentní obyvatel hasičský záchranný sbor chráněná oblast přirozené akumulace vod integrovaný záchranný sbor katastrální území Královéhradecký kraj krajský úřad lesní hospodářské osnovy lesní hospodářský plán lesní půdní fond lesní vegetační stupeň městský úřad ochranné pásmo přírodní lesní oblast plán rozvoje vodovodů a kanalizací pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky polyvinylchlorid regionální biokoridor rodinný dům regulační stanice rozbor udržitelného rozvoje území Státní archeologický seznam České republiky Sbor dobrovolných hasičů soubor lesních typů středotlaký (plynovod) analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb telefonní obvod transformovna trafostanice trvalé travní porosty území s archeologickými nálezy územně analytické podklady územní plán územně plánovací dokumentace územní plán obce územní systém ekologické stability významný krajinný prvek vysoké napětí veřejně prospěšná opatření veřejně prospěšné stavby vysokotlaký (plynovod) zvláště vysoké napětí zemědělský půdní fond zásady územního rozvoje

PŘÍLOHA Č.2 – ODŮVODNĚNÍ VYMEZENÍ POJMŮ Pojmy dopravy jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na tomto úseku veřejné správy. Pojmy ochrany přírody a krajiny, ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF), pozemků určených k plnění funkcí lesa (PPFL) a vodního hospodářství jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na těchto úsecích veřejné správy. Pojmy památkové péče jsou užívány shodně s pojmy uvedenými v právních předpisech na tomto úseku veřejné správy. Pojmy územního plánování, stavebního řádu a pojmy související s využíváním území jsou používány shodně s pojmy, uvedenými v právních předpisech na úseku územního plánování a stavebního řádu nebo v jeho prováděcích předpisech.


63

ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU TŘEBEŠOV

Recommend Documents